ročník VII. / číslo 66.
červenec, srpen 2016
Kazdy z nas resí nejake problemy a obcas ma pocit, ze uz toho je na nej moc, ze uz se na nej vsechno sype. Řade z nas se sype nebo se rozsypalo manzelství, nekterí mají problemy v praci ci s detmi. Nekdo ma zdravotní problemy ci zazíva situaci, kdy je nemocny nekdo z jeho blízkych. A vetsina z nas ma nekdy pocit, ze se stale hromadí nejake male, drobne starosti, ktere jsou sice resitelne, ale „stokrat nic umorilo vola“. Take ja se nekdy nachazím v situaci, kdy resím nejaky vazny ci mene vazny problem. A musím ríci, ze mi v teto situaci velmi pomaha modlitba. Modlitba, rozhovor s Bohem, na me pusobí stejne jako na jine rozhor s psychologem ci psychoterapeutem. Z kostela odchazím posílena na duchu a s nadejí, ze vse ma nejake resení a ze Buh mi urcite pomuze. Verím, ze pokud zazívam nejake problemy, je to jiste vule Bozí, ktery ma se mnou nejaky zamer. Mnohokrat jsem se presvedcila o síle modlitby. Stale jsem se modlila za neco, co jsem si moc prala, a Buh me vyslysel. Verím, ze i mnoho z nas ma podobne zkusenosti, ze jste dosli k presvedcení, ze jste se za neco modlili a Buh vas vyslysel a splnil vam vase praní. Tato zkusenost jiste udela cloveku radost a myslím, ze i posílí jeho víru v Boha. O síle modlitby vypovída i jedna brnenska povest. V 17. století pusobil v Brne o. Martin Streda, v te dobe v nasí zemi probíhala tricetileta valka. Jednoho dne zautocili Svedove na Brno. Svedove byli v presile a nekolik mesícu oblehali Brno. Tehdy sehral o. Martin Streda vyznamnou roli v historii mesta Brna. Tento katolicky knez byl vytrvaly ve svych modlitbach
Drazí Farníci, Farnice a Farnicata…
a pomocí nich posiloval domobrance. Ctihodny P. Martin Streda jako rektor koleje jezuitu v Brne dokonce sam zorganizoval domobranu a sam se jí postavil do cela. Na slavnost Nanebevzetí Panny Marie 15. 08. 1645 se svedsky velitel rozhodl, ze oblehaní trva jiz prílis dlouho a pokud do poledne mesto nedobudou, odtahnou. Tuto rozmluvu zaslechl hostinsky a informoval o tom velitele vojenske posadky v Brne. Brnane pak Svedy obelstili. Zacali vyzvanet uz v 11:00 hod. A Svedove? Odtahli s neporízenou. Toto vítezství Brnane pripisovali modlitbam katolickeho kneze, P. Martina Stredy a prímluve Panny Marie. Od te doby se v Brne zvoní na polední modlitbu Andel Pane uz v 11:00 hod. Tato povest vypovída mimo jine o síle modlitby. Stejne i dnes kazdy z nas nekdy musí porazit „sve Svedy“ a casto zjistíme, ze Buh není lhostejny k nasim prosbam. Pochopitelne, ne vzdy Buh vyslysí vsechny modlitby cloveka, casto i proto, coz vsak clovek zjistí az po nejake dobe, ze vyslysení teto prosby by nebylo vubec ve prospech modlícího se cloveka a neprineslo by mu stestí. I me se nekolikrat stalo, ze jsem se modlila za neco, co jsem si strasne prala, a Buh tyto me modlitby nevyslysel. A dnes mohu ríci: „Dekuji Boze, ze jsi nevyslysel, za co jsem se tolik modlila.“ Lucka
Může se nám ždát, že temá, ktere prováží toto číslo náseho fárního čásopisů, může tročhů prekvápovát, žvláste v kontextů práve žáčínájíčíčh práždnin. Může nám pripádát dokonče tročhů náročne, žvláste v tom case, kdy ocekavame temata lehká, odpočinková á príjemná. Je to siče právdá, ále se sesypáním se vseho ási máme kázdy svou vlastní zkusenost á trebá dobá dovolenyčh, tročhů žpomáleneho fůngování, očitnůtí se v novyčh oblástečh je dobroů príležitostí k tomů, ábyčhom v sobe nečo tročhů prepráčováli, ábyčhom venováli tročhů víče požornosti násim reákčím ták, áby nás ono „sesypání se” nerozlozilo. Je to trebá moje čerstvá žkůsenost, kdy se mi behem posledníčh dvoů tydnů ůplne rožsypál kálendár, ktery byl dočelá náčvákány, k tomů enormní množství pohrbů á jinyčh nečekányčh ůdálostí… á vysledek? Dostáváte áktůální číslo „Násí fární rodiny” o tyden poždeji… Proste to jinák neslo. Chči se káždemů ž Vás omlůvit žá žpozdení a zaroven take podekovát žá počhopení. Káždopádne jsem presvedčen, že nekdy kázdy z nas zazíva takove stavy ve večečh důležityčh, i tečh hodne důležityčh ánebo v drobnostečh. Ják se k tomů stávíme? Ztráčíme orientáči, jsme nástvání, žklámání, „rožmontování”, nebo to bereme jáko vyžvů, která nás může posůnoůt nekám dál? Podívejme se trebá ná práždninove sitůáče. Trebá prijedeme ná letiste, nebo do vytoůženeho letoviská
Sypat… poslední slovo vyjmenovanych slov po písmenu S. Znovu a znovu si opakuji jednotliva vyjmenovana slova: syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat… Sypat si popel na hlavu… Sypat sul do rany… Situace, kdyz se na me vsechno sype… Proc me napada jen to negativní? Proc je sypat jako poslední? Proc uzavíra radu vyjmenovanych slov? Neda mi to… po xte si preríkavam slovo po slovu… pomalu… premyslím… SYN… Seslal nam sveho jednorozeneho syna… a sesíla jej neustale, kazdy den, v kazdem okamziku, v kazdem cloveku, ktereho potkavam… Nekdy je tak tezke Ho nalezt, zvlaste kdyz je ve mne zloba, kdyz si pres svou pychu nevidím na spicku nosu. V momentech, kdy spatruji a hledam na tech druhych jen to spatne, nebo okamziky, kdy soudím, odsuzuji, abych mohla ospravedlnit sebe sama, sve jednaní… Ale i pres to vsechno je prítomen v kazdem z nas… jen je potreba otevrít srdce a chtít Ho najít… doprat si ten komfort, tu radost z nalezení, z NASYCENI Jeho prítomností…
SYTY, SYŘ, SYŘOVY… jsem SYTA, jsem syta ruznorodostí duchovní stravy, kterou mi, Pane, davas. Tvym slovem, nekdy pro mne tak vzdalenym, nesrozumitelnym, SYŘOVYM slovem Písma… nekdy
vsak tak osvezujícím, plnym optimismu, pozvedajícím… Slovem, ktere ma tolik druhu a príchutí, je tak vyzivne a syte jako SYŘ… a ja na nej presto tak casto zapomínam! Presto mne neprestavas sytit, pozvedas mne, davas mi tolik potrebnou vlahu, sílu, prozarujes muj zivot, abych nemohla USYCHAT. Zvlaste kdyz prijde sedy, posmourny, SYCHŘAVY den. Davas mi radovat se z malickostí… z kazde SYKOŘY, z kazdeho zahoukaní SYCKA, … Kazdy okamzik, kdy je mi dobre, si snazím „nasyslit“ jako SYSEL… kazdou drobnost, kterou mi davas se snazím uchovat pro chvíle, kdy zacínam SYCET a vsechno se SYPE. A mnohdy kdyz uz se neco zacne sypat, je tezke to zastavit. Uvazuji, zda by tam nemelo byt slovo SESYPAT… kdyz uz se sype, tak poradne, na jednu hromadu, az se z toho clovek temer sesype. Vsechny tyto chvíle se vsak snazím prijímat s díky, neboť kazda situace, kdy se neco sype, muze byt pro mne posilující, mohu se z ní ponaucit. Jak praví jedno ceske prísloví: „Čím více se do žita mlátí, tím více zrní se sype.“ Ano, situace, kdy se neco sype, vzdy zakoncují nejaky proces. Muze to byt dusledek mych svobodnych rozhodnutí, za ktera si nesu svou zodpovednost. Sypat je tedy pravem posledním slovem. Nyní vsak vím, ze nez se zacne neco sypat, predchazí tomu spousta posilujících momentu, abych mela energii to vsechno ustat.
a vsechno je jinak. Let nam zrusili a letovisko vypada uplne jinak, nez na fotkach v katalogu cestovní kancelare. Sklopíme pak usi a pokorne vsechno odsouhlasíme, ale v hloubi srdce jsme zahorklí a uz vubec se nam nic nelíbí, nebo mame odvahu zabojovat o to, na co mame pravo, anebo se otevreme novym vyzvam, abychom v dane situaci nasli alespon neco pozitivního? Jsou ale dulezitejsí skutecnosti, kdyz najednou zjistíme, ze manzelství, ktere melo byt tak krasne a sťastne vubec takove není? Uzavru se v sobe a nic s tím nedelam, akorat vsude mozne nadavam a pak rezignuji, nebo mam odvahu zabojovat o ten vztah a nejak se jej snazím napravit? Nebo jsem treba nejak zraneny, snazím se tedy z toho zranení vyjít, nebo neustale lituji sebe sama a pozvolna se stavam clovekem zahorklym a tesne uzavrenym do sebe? A jeste dulezitejsí otazka: pripoustím, jako clovek verící, ze Buh me v teto zkusenosti vede a pomuze mi nest bríme meho zivota, nebo se od Nej nastvane a zklamane odvracím? To stejne se tyka modlitby, kdyz mi nejak nejde, neumím se v ní najít, hledam resení, treba jinou formu, ktera by mi více vyhovovala, nebo proste s tvrzením „nejak to nejde” rezignovane od modlitby odchazím? Pevne verím, ze nove císlo NFŘky nam pomuze zamyslet se na temi otazkami a treba i zacít hledat nejaka resení, abychom proste a jednoduse ve svych zivotech nebyli smutní a zklamaní, ale sťastní a tak jednoduse ve „sve kuzi”. Przemek
Boze, dekuji! Dekuji za vsechno to krasne, naplnující a posilující, za vsechna slova, nez prijde to poslední - sypat. Monika
Bůh Jahve zavolal na člověka a řekl: „Kde jsi?“ „Slyšel jsem tvůj krok v zahradě,“ odpověděl člověk, „bál jsem se, protože jsem nahý, a schoval jsem se.“ „A kdo ti pověděl, že jsi nahý?“ pokračoval. „Ty jsi tedy jedl ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst!“ Člověk odpověděl: „To žena, kterou jsi mi dal za družku, mi dala z toho stromu a já jsem jedl!“ Bůh Jahve řekl ženě: „Co jsi to udělala?“ A žena odpověděla: „To had mě svedl a já jsem jedla.“ (Gn 3, 9-13) Znovu a znovu se v myslenkach vracím k tomuto textu z Bible. Dívam se kolem sebe a vidím tolik Adamu a Ev ve stejnych projevech. „Cos to udelal?“ „To ja ne, tati, to segra.“ Adam okusil ze stromu poznaní. Uz ví! A zna taky dusledky. Jak se jim vyhnout? Nejjednodussí je to hodit na Evu. A co udela Eva? No coby, posle to pekne za tepla dal. Ona prece za nic nemuze, to had ji navedl. I ona uz ví. I ona uz si dokaze spocítat, co to prinese. A moc se jí to nelíbí. Mozna si myslí, ze se dopadu sveho cinu vyhne, kdyz to svede na hada. Toho prece stvoril Buh, a tak vlastne si za to vsechno muze sam. Co v tom uryvku vsechno je? Strach ze zodpovednosti? Strach z dusledku naseho konaní? Strach z poznaní pravdy? Strach z poznaní sebe sama? Sleduji nekdy lidi pri sportu. Pokud se jim darí a vsechno jim vychazí, zarí stestím, usmívají se.
Slysím komentare typu: „Na co dnes sahnu, to mi vyjde.“ Kdyz se jim ale nedarí? To je pak jina. Najednou za to muze spatne pocasí; kolega, ktery jde s nimi; samozrejme rozhodcí. Je to moc daleko, moc blízko… Je to moc rychle… moc pomale… Hriste je na nic. Vzdalenosti jsou spatne zmerene… Proste a jasne, muze za to uplne vsechno, jen ne oni sami. Nepripomína vam to tak trochu postoj Adama a Evy? „My ne, to had“. Co kdyz to presuneme do jine oblasti? Vsechno se sype. Nic nevychazí. Hroutí se vztah. Prichazíme o praci. Chybí finance. Vyskocí nejake poplatky a platby navíc. Kde je v takovych situacích nas „had“? Kdo za to vsechno muze? Vsadím se, ze manzelka, manzel. Kolega v kancelari. Dodavatel, odberatel. Zakazník si moc vymyslí. Atd. Atd. Kdo z nas se v takove situaci dokaze postavit pred Boha a ríci:
„Otce, podlehl jsem, je to ma vina. Had mi nabídnul, ale volil jsem ja. Muzu za to ja.“ Je to tezke, hodne tezke. Je mnohem snazsí ríci: „Ja ne, Boze, to had.“ Jenze tahle veta nevede k naprave. Nevede k tomu, aby se vsechno prestalo hroutit a sypat. Spís naopak. Destrukce se zrychluje. Anebo se zastaví. Na chvilku. Aby pak znovu pokracovala a jeste rychleji. Cestou není ani sebemrskacství a mucednictví: „Otce, to ja. Had opravdu za nic nemuze. Nechtel mi to ovoce dat. Ja ho musel premlouvat.“ Jedinou cestou je klidne si sednout. V modlitbe poprosit Boha, aby do vseho vstoupil a pomohl udelat jasno. Řealne zhodnotit, jake mam moznosti a co mohu udelat. A od první chvíle dat prostor Bohu a jeho vuli a resením. Prestat se „babrat“ v tom, co se stalo a co uz stejne nezmením. A ani se moc neoddavat snení, jake to bude, az to nebude. To take
nikam nevede. Jedina moznost je s Bozí pomocí tady a teď zacít menit svou budoucnost v dnesních malych cinech.
A prece to tak je! Jsme pred ním nazí! Muzeme delat, co chceme, muzeme se schovavat…. Presto jsme pred Bohem nazí.
Oslavovat Boha kazdodenní poctivou prací a nezajímat se moc o vysledek, o ten se postara Buh.
Veta: „Ja ne, Boze, to had,“ nefunguje. Buh totiz vidí do nasich srdcí. Pred ním se neschovame. Sype se vsechno v nasem zivote? Postavme se tomu celem a pozadejme Boha, aby se o vysledek postaral sam. Prestanme se schovavat. Pred Ním i pred sebou. On nas zna lepe nez kdokoliv jiny. Ví o nas víc nez kdokoliv jiny. Nikdo z nas se pred Ním neschova.
Proc mame takovou tendenci, stejne jako Adam a Eva, hazet vinu na ty druhe, místo, abychom hledali sami v sobe? Je to snadnejsí? Nebo je to projev toho, jak se vidíme, chceme videt? Lepsí nez skutecne jsme. Anebo je to jen strach priznat si svou nedostatecnost, to, ze nejsme dokonalí, ze proste nejsme takoví, jací jsme si mysleli. Je tak snadne vinit z nasich neuspechu a selhaní nekoho jineho. Zbavuje nas to zodpovednosti. Zbavuje nas to ale taky moznosti podívat se hloubeji do sveho nitra a objevit v nem, kdo vlastne jsme. Zbavuje nas to pocitu, ze jsme pred Bohem nazí.
Kazdy z nas uz urcite zazil obdobie, kedy sa mu nedarilo. Obdobie, kedy mal pocit, ze sa vsetko kazí, ze nic nie je tak, ako ma byť a vsetko, na co siahne, pokazí. Niekedy sa kazí zdravie, niekedy to neklape vo vzťahoch doma ci v praci... a este akoby zakonite sa tieto veci deju jedna po druhej.
sami sebe. Ze nam tím Buh dava velkou prílezitost vyjít z vezení sveho ja a zacít znovu, lepe. Mejme odvahu postavit se pred Boha a ríct: „Otce, nezvladl jsem to. Volil jsem spatne. Odpusť mi.“ Rosťa
Ano, muze se vsechno sypat, bortit, kazit…. Pokud zustaneme v te sve ulite, budeme se branit a vztekat. Kdyz sami sobe prizname, ze nejsme dokonalí, ze jsme, stejne jako Adam s Evou, nazí, pak mozna odhalíme víc, nez si predstavujeme. Zjistíme, ze to, co se sype v nasich zivotech, jsou hradby, za kterymi jsme ukryli
Mame obdobia, kedy sa necítime dobre, kedy mame „smolu“. Niekedy vieme preco, inokedy nie.
Lekcie od života Dovoľte mi podeliť sa s Vami o jeden zazitok z minuleho tyzdna. Do telocvicne mi prisiel pan... nic nezvycajne, poviete si... ale ten pan bol nevidiaci... no, aj takí ľudia su... ale bol to niekto vyznamny. Na toto konstatovanie som prisla ale az po tom, co som sa s ním pustila do reci. Nie, nemyslite si, ze to bola osobnosť z televízie, politickej sceny alebo z nejakej inej znamej sfery... bol to jeden z tych ľudí, ktorí su Vam uplne neznami, rozpravate sa s nimi 15 minut a udelia Vam taku „lekciu“ v dobrom slova zmysle, ze zasnete nad tym, ako mozu mať toľko optimizmu a radosti vo svojej zivotnej situacii :) Ale poďme k veci. Uz som spomínala, ze ten pan, moj pacient, bol nevidia-
ci. Na moje pocudovanie o tom otvorene hovoril. Pytam sa ho: „Pouzívate aj bielu slepecku palicku?“ On: „Nie, stací mi manzelka. Ona je mojimi ocami... a ja zas jej usami, lebo ona uz dobre nepocuje.“ :) Řozpraval mi o tom, ako sa mu to stalo, ze teda nebol nevidiaci od narodenia, ale ze asi pred styrmi rokmi sa zacal jeho zrak zhorsovať, az prisiel o sietnicu jedneho oka a neskor aj o sietnicu druheho oka. Takze teraz je uplne slepy. No, vlastne nie az tak uplne... oci jeho srdca vidia veľmi dobre :) Řozpraval mi, co robil predtym, kde pracoval, mimochodom, je to vzdelany a mudry clovek. Pytala som sa ho, do akej miery je sebestacny. On je v podstate uplne sebestacny, doma chodí bez palicky, aj na zahradu... a aj v garazi co – to poopravuje... len mu manzelka nesmie preloziť pripravene naradie na ine miesto – v tom navale nasej zenskej
poriadkumilovnosti :) Vravel o svojich zazitkoch, s manzelkou a rodinou chodia aj na vylety, turistiku... ma dve male vnucky, ktore sa predbiehaju v pomahaní dedkovi, nosení papuc a podobne... samozrejme, tuto starostlivosť si uzíva... i keď si myslím, ze by to zvladol aj sam, ale preco nenauciť deti robiť dobre skutky? :) Hovoril mi o tom, ako sa nikdy nepoddal tejto situacii, hovoril mi o svojom susedovi, ktory je po operacii chrbtice a stale sa len sťazuje, nikam nechodí, len sa ľutuje... Ale to najlepsie, kvoli comu Vam o tom vsetkom hovorím, este len prislo... hovorí mi: „Viete, sestricka, ja som sa nikdy nepytal, ze 'preco prave ja?'... veď preco by som sa to mal pytať, veď preco by sa to nemalo stať mne a nieko-
mu inemu ano?“ Vtedy som si uvedomila... nikdy som sa na to takto nepozrela... Casto mozno pouzívame otazku: “Preco prave ja?“... „Preco sa to muselo stať prave mne?“ Ale preco by sa nieco malo stať prave niekomu inemu, len mne nie? My si to nezasluzime... a druhy ano? Nesťastie inych sa nas netyka? Hlavne, ze nam je fajn? Mame sťastie, ze sa to alebo ono nestalo nam... ale stalo sa to tomu druhemu? Je to ten spravny postoj? A tak po tomto milom rozhovore s uzasnym clovekom a po tichom uvazovaní v mojej hlave sa terapia skoncila... pacient ma poprosil, nech mu podam ruku a odvediem ho na chodbu, kde ho uz cakala manzelka. A ja som si tak kracala na chodbu s tymto panom... a uvedo-
mila som si, ze som s ním stravila par minut a uz ho mozno nikdy v zivote nestretnem, ale na tu spomínanu „lekciu“, co som dostala, nezabudnem. A moje problemy sa zrazu stali len takymi malickymi problemikmi :)
rekne neco takoveho… Jasne, teď se uz s tím neda nic delat, nejde to, vzdyť mame církevní svatbu, ono to nejde… anebo jde? Jde to? Prece, tehdy, kdyz jsme stali u oltare, bylo vsechno krasne, uzasne a fantasticke, prece jsme chteli patrit sobe navzajem, prece vsecko melo byt uplne jinak…
bic?… Odejsc czy zostac? Řobic w swoim zyciu co chcę i co czuję, czy pozostac w wiernosci temu, co było przedmiotem obietnicy, slubu? Dramatyczne pytanie, na ktore chyba nie ma jednoznacznej i jedynie własciwej odpowiedzi… I do tego jeszcze mnostwo determinantow, bo rodzina, tradycja, opinia znajomych. Jak wybrnąc z tego zaklętego kręgu i czy to w ogole ma sens i jakąkolwiek szansę?
Náhoda? Hovorí sa, ze vsetko, co sa deje, ma svoj dovod. Nic nie je nahodou... nahody proste neexistuju. My za horizont nevidíme, nevieme, co bude... ale Boh ano. Skusme sa nauciť prijímať zivotne skusky ako nieco, co nas ma posunuť ďalej a nie ako nieco, cím sa nechame zniciť... nie je to ľahke, ale aspon to skusme ;) Anička
Když mladí vyletí z hnízda Je krasny letní vecer… Otevrene balkonove okno, nevís, zda je tepleji venku nebo v byte… Popíjís pivo nebo víno, oci mas prilepene na obrazovce televizoru, neco se tam hybe, neco vydava nejake zvuky a tobe, clovece je to jedno… A hned vedle tebe sedí nekdo, s kym mas stejne príjmení, stejnou adresu a dokonce stejne deti… a jsi rad/rada, ze nikdo nic nemluví, nic po tobe nechce, ze mas svuj svaty klid… za chvíli pujdes do postele… jeste chvíli na netu, rychla vymluva na unavu nebo bolest hlavy a hned, vzapetí nasleduje zavrení ocí a prijde dalsí, novy den, kdy zase uteces do prace… A ten vedle je tvuj manzel; ta vedle je tvoje manzelka a slibovali jste si lasku, uctu, vernost a ze ponesete vsechno dobre a zle az do smrti a ze se neopustíte… No, po tech vsech letech by se to chtelo poradne rozmyslet, nez clovek
I co dalej?… Skąds to znasz? I rodzi się niepokojące pytanie: Co z tym dalej zro-
Má to smysl? Ma! A da se s tím neco delat a pracovat. První a nejdulezitejsí je vzpomenout si na první slova manzelske prísahy „ja tobe se odevzdavam a tebe prijímam…” V teto vete je obsazeno vsechno, co je podstatou a smyslem svatostneho manzelství. Tobe se odevzdavam, tedy rezignuji ze sebe, ze svych konícku a zajmu, neboť od toho okamziku ty jsi pro mne nejdulezitejsí, dulezitejsí nez cokoliv jineho na svete. Jelikoz muj zivot ma byt od okamziku svatby darem pro tebe, pro tve dobro, neboť o tom je prave to moje odevzdaní se, tak sve vlastní dobro mam podrídit dobru tvemu. Samozrejme nikdo z lidí nedokaze dlouhodobe fungovat v „dotovanem vztahu”, proto se manzele odevzdavají sobe navzajem, aby jeden dbal o dobro druheho více nez o sve, a ten druhy zase o dobro prvního více nez o sve vlastní. Jedine tehdy do funguje. Neda se ríct, kdo je ten první nebo druhy. Proste aby manzelství fungovalo, je nezbytne nutne, aby manzele prekladali dobro sve lepsí poloviny nad dobro sve vlastní.
Przyjmuję Cię… (?!?)… serio? I od razu przychodzi tutaj na mysl druga częsc tego zdania (niestety w polskim tekscie tego nie widac odrazu…) - a tebe prijímam - i ciebie przyjmuję… To jest własnie to, co bardzo trudno się małzonkom przyjmuje… Ciebie przyjmuję w stanie takim, jakim jestes, nie chcę cię zmieniac, przerabiac. Narzeczenstwo jest
czasem wzajemnego poznawania się tak, abym w chwili slubu mogł z czystym sumieniem powiedziec: wiem, jaki/jaka jestes i dla ciebie takiego/takiej chcę zyc i dla ciebie takiego/takiej chcę zrobic wszystko, aby twoje zycie było szczęsliwe, dlatego, ze twoje szczęscie jest moim najwyzszym rozkazem i wszystko w moim zyciu podporządkuję temu, aby tobie było dobrze na swiecie i abys mogł/mogła powiedziec, ze jestes szczęsliwy/-a.
Aby manželství fungovalo…. Tato první veta manzelskeho slibu vyjadruje vse, co je nejdulezitejsí a jedine pro fungovaní manzelství. Vsechno ostatní je jen ovoce toho vzajemneho bytí pro sebe navzajem: i laska, i vernost, i vzajemne bytí spolu a pro sebe navzajem. Snoubencum pred svatbou vzdycky ríkam: pamatujte, to Vy dva mate byt pro sebe nejdulezitejsí, neboť kdyz kdokoli, nebo cokoli vstoupí mezi vas dva, znicíte sve manzelství.
Małżeństwo jako sakrament?… Małzenstwo jest sakramentem wzajemnego obdarowania się małzonkow, ale takze nieustannego obdarowywania się sobą nawzajem i nie chodzi tylko o to, by nowozency wyglądali ładnie na fotografiach, ale chodzi przede wszystkim o to, by np. po 25 latach bycia razem chcieli byc darem dla siebie. Moim ciekawym spostrzezeniem jest, ze w wię-
kszosci przypadkow małzonkow, ktorzy uciekają od siebie (niezaleznie od tego czy formalnie przez rozwod, czy nieformalnie przez jakąs formę wewnętrznej emigracji), winę niesie ten, ktory jest opuszczany, a to dlatego, ze zapomniał o dbałosci o tę stronę, dla ktorej miał/-a byc posłem dobra i szczęscia. Dlatego warto sobie zadawac pytanie, czy zrobiłem/-am wszystko, aby druga strona była ze mną szczęsliwa?… Przemek
W życiu każdego z nas od czasu do czasu przychodzi taki moment, kiedy nam się wydaje, że wszystko wokół nas się wali, że nic nam się nie udaje. Takie chwile zazwyczaj kumulują się w jednym/dwóch dniach, rzadko rozciągają się na dłuższy czas.
Moja wina? Moja wina… Prawdę mowiąc, często sami przywołujemy sobie taki stan. Jak? Jesli od switu do zmierzchu pracuję, jesli w moim zyciu brakuje odpoczynku, jesli codziennie spię tylko po 4-5 godziny, jesli nie poswięcam ani chwili sama sobie (chociazby, by pomalowac paznokcie ;-) ), jesli nie zatrzymam się na chwilę, by spędzic czas z Bogiem w modlitwie, jesli nieustannie staram się o przypodobanie się wszystkim wokoł i dopasowanie się do nich, jesli jestem ciągle tylko zabiegana, jesli… to nie ma się czemu dziwic, ze w pewnym momencie moja psychika juz nie daje rady i ogłasza strajk. Wtedy własnie kazdy problem, chociaz jest drobny, przybiera na objętosci, staje się większym, mniej znosnym. Wtedy najczęsciej wydaje mi się, ze wszystko juz się wali… bo przeciez rano znowu wstałam 5 minut pozniej, znowu
miałam spoznienie… bo nie udało mi się dobrze ugotowac tych jajek… bo szef na mnie patrzył tak srogo… bo jeszcze nie otrzymałam listu, na ktory tak czekam… bo… bo… Bardzo powazne problemy, prawda? Mimo to czasami naprawdę wydarzy się cos powaznego, co na nas dosłownie spadnie. Niepewnosc pracy, zwolnienie z pracy, smierc kogos bliskiego, powazna choroba bliskiej osoby, zdrada przyjaciela… Jesli do tego dołączą wczesniej wspomniane drobiazgi, to naprawdę juz się wydaje, ze „wszystko się wali, wszystko się sypie”.
Wszystko? Pragnę zatrzymac się przy tym zdaniu: „wszystko się wali”… Czy naprawdę tak jest? Czy naprawdę wszystko? Czy naprawdę w danej chwili nie da się znalezc niczego dobrego, co byłoby wsparciem, pomocą, jakims swiatełkiem na-
dziei? Czy zastosowanie wyrazu „wszystko” nie jest przesadą? Kochany Czytelniku, rozejrzałes się i wsłuchiwałes się kiedys w swoje otoczenie? Co widziałes/ słyszałes? Ludzi przechodzących obok siebie bez pozdrowienia, schylone głowy, smutne twarze… „kiedys powodziło mi się lepiej; ten dzisiejszy swiat jest taki zły; te dzieciaki nie mają szacunku do niczego; rząd niczego porządnego dla nas nie robi…” Skargi, smutek, problemy, beznadzieja… Taki swiat Bog stworzył? Mam wrazenie, ze w Biblii jest pisane o ogrodzie, pięknych zwierzętach, roslinach, gorach, pustyniach, o zbrodniach, ale takze o błogosławienstwach, o grzechach, ale takze o miłosierdziu, o zdradzie, ale i o miłosci… Gdzie więc zniknęła nadzieja?
Utrudnienie Z pewnego punktu widzenia mamy pod tym względem nieco utrudnioną sprawę. Większosc z nas wyrosła i zyje w Řepublice Czeskiej. Co to ma do rzeczy? Nasza czeska mentalnosc charakteryzuje się własnie owym nieustannym narzekaniem, skargami. My, Czesi (czytaj: Czesi co do mentalnosci, czyli wszyscy, ktorzy pochodzą z jakichkolwiek terenow ŘCz), jestesmy znani wsrod naszych sąsiadow (i nie tylko) jako narod, ktory często wyolbrzymia problemy, we wszystkim widzi komplikacje, ktoremu wszystko przeszkadza i ktory nigdy nie jest zadowolony z tego, co jest. Trudno więc
w takim srodowisku dostrzegac cos pozytywnego, miec nadzieję, nie poddac się. Trudno w chwili, kiedy tracę pracę, myslec: „spokojnie, Bog ma to w swoich rękach, spokojnie, On cię poprowadzi…” i z nadzieją i zaufaniem przyjmowac wszystko, co przyjdzie. Trudno w chwili, kiedy wszystko się wali, zareagowac na usmiech dziecka na ulicy, na miłe słowa skierowane do mnie, na
powiew wiatru w gorącym dniu… Trudno, ale warto.
Włącz pamięć „Wszystko się wali!” Kiedy takie będą Twoje mysli, zatrzymaj się i zastanow się, czy naprawdę wszystko się wali? Sprobuj przypomniec sobie cos z ostatnich godzin/dni, co było przyjemne, miłe, wesołe. Zaufaj Bogu, nie
podwazaj Jego mocy, powierz Mu tę sytuację. Przeciez Bog kocha Cię niezmiernie, a skoro Cię kocha, to chce, bys był/a szczęsliwy/a! Jesli powiesz, ze „wszystko się sypie i nic juz nie ma sensu”, to zamykasz drzwi przed Bozą miłoscią, przed Bozą nadzieją, przed Bogiem. A czy zycie bez Boga ma sens? Terka
Prazdniny jsou tady, meteorologove nas strasí horkym letem, ze pry lonske leto ve srovnaní s tím, co je pred nami bylo klidne, pomerne chladne a vlhke, takze mame se na co tesit… zvlaste ti, kterí zustavají ve meste, a proto bych chtel nabídnout par jednoduchych a lehkych vecí, ktere se vyborne hodí, kdyz je venku horko a nekdy az skoro nedychatelno… Na zacatek neco ze severu: svedske: grönsakskaka - rekneme, ze cesky bychom to mohli nazvat: zeleninove puky - vzpomínate na ten chladek ledu pod bruslemi? Potrebujete: oloupane á ůvárene do mekká brámbory (kolem 600g) , 1 brokolici, 1 vejce, tročhů (1 - 1,5 polevkove lžíče) krůpičky (psenične, nebo kůkůrične - pokůd to čhčete bežlepkove), 1 strouzek cesneku, mlety bíly pepr, sůl. (Dle chuti se muze jeste pridát trochá cibule - zesklovátele ná oleji, nebo/á trochu porku, nebo/á trochu stroůháneho syrů). Uvárene brámbory rožmáčkáme, ůvárenoů brokoliči nákrájíme nádrobno. Když brámbory á brokoliče vyčhládnoů, důkládne je promíčháme (pokůd čhčeme jeste nečo pridát, ták teď je ten správny okámžik, pámátůjme, vse můsí mít pokojovoů teplotů), pridáme krůpičků, vejče á porádne promíčháme. Pák drobne semlety bíly pepr á sůl dle čhůti á opet vsečhno promíčháme. K pečení kroůžků poůžívám svedske hlinene kelímky ná žápekání brámborove káse, ále myslím si, že se k tomů mohoů hodit táke formy ná můffiny nebo nečo podobneho. Vymážů kelímky tůkem (já poůžívá m hůsí sádlo, vyborne je táke prepůstene máslo - nikdy normální - nebo olejovy olej ž tretího lisování - nikdy pánensky!). Kelímky naplním smesí do 1/3 vysky a dam do trouby rozehrate ná 200°C ná 15 min. Vyklopím á hotovo :) Neco k pití, ale neco hustsího, aby nahradilo polevku? Zkusíme neco od bratrí Bulharu a bude to таратор - tarator, moc popularní v horkych dnech mezi obyvateli Balkanu. Potrebujeme jednu vetsí, nebo dve mensí cerstve okurky, ktere oloupeme a nastrouhame. Řukou vymackneme prebytecnou vodu z nastrouhane okurky. Do hlubsí misky nalijeme pul litru ridsího bíleho jogurtu, kefíru nebo rozmixovane kysky, pridame 1dl studene vody, 1 cajovou lzicku olivoveho oleje, 1-2 vetvicky nasekaneho zeleneho kopru
a nastrouhane okurky. Muzeme pridat 1-2 strouzky prolisovaneho cesneku a pul cajove lzicky nasekanych orechu - jakychkoli. Dochutíme tremi spetkami bíleho pepre, troskou jemne semleteho cerneho pepre a solí, dle vkusu. Vsechno dukladne promíchame a pred podaním poradne vychladíme a dame na stul nebo do sebe :) POZOŘ! po konzumaci taratoru se dobrych par hodin sirokym obloukem vyhybame vínu… :) :) :) A do tretice neco z Polska, tedy botwinka - studena polevka z mlade cervene repy a její nate. Potrebujeme jeden svazek mlade cervene repy s natí, kterou celou dobre oplachneme. Bulvy repy ponechame vcelku a nať nasekame nadrobno. Do vetsího kastrolu dame cca 1,5 litru vody a nasekanou nať spolu s umytou repou vcelku varíme cca 15 min, az bulvy budou mekke. Vsechno pak odcedíme ale vyvar si ponechame a nechame jej vychladnout. Dale potrebujeme jednu okurku a svazek redkvicek, ty umyjeme, okurku muzeme oloupat a oboje nakrajíme na drobnou kostku. Na podobnou kostku nakrajíme uvarenou repu. Dalsí, co potrebujeme, je svazek zeleneho kopru a pazitky, ktere po oplachnutí drobne posekame. Vsechno, co jsme nasekali a nakrajeli dame do vetsí misky nebo kastrolu a zalijeme vychlazenym vyvarem, ve kterem jsme varili pred tím repu. Pridame cca 3/4 litru podmaslí/kefíru/rídkeho bíleho jogurtu/ne moc tucne zakysane smetany. Dochutíme solí a peprem a dobre promíchame. Odstavíme do lednicky na 2-3 hodiny a pak servírujeme v polevkovych miskach, jako prízdobu muzeme na povrch polozit ctvrtky nebo osminky uvareneho na tvrdo vajícka. Stejne jako v prípade taratoru, nekombinovat pak s vínem, aby nebyly zadne revoluce… Krasnou, prazdninovou dobrou chuť :) Przemek fotky převzaty z internetu
Farní knihovně to odsýpá už 10 let ! Víte kdo je pátronem vsečh knihovníků? Je to sváty Vávrineč. Svátek sláví o práždnináčh 10.srpná. V tento den i náse fárnost může podekovát tomůto pátronovi, že fární knihovná je v činnosti ůž čelyčh deset let. Neůveritelne, že? Díky sámožrejme nepátrí poůže svátemů Vávrinči, ále vsem dobrovolničím, ktere obstárávájí provož á vždy vám rádi pomohoů s vyberem á nábídkoů knih, žčelá novyčh i tečh stársíčh, ke kterym se rádi vráčíte. Už deset let, se táto stáliče dobrovolnič, strídá káždoů neděli od 9 do 11 hod á obetůjí svůj volny čás práve teto slůžbe. Jsoů žde pro vás i v dobe práždnin. Pokůd tedy premyslíte, jákoů knihů jeste pribálit ná dovolenoů, neváhejte dojít. Knihovná v tečhto dnečh proslá obnovoů. Pribyly nove regály á vyber knih se ták stál prehlednejsím. Ctenár má ná vyber príbehy o svátyčh, knihy historičke, že soůčásnosti, sčifi, filožofičke, psyčhologičke, áůtobiográfičke. Romántiči si mohoů půjčit nečo ž poežie, či svetove beletrie á stůdenti ůrčite nájdoů i knihy k povinne literátůre. Deset let. Pokůd byčhom meli vyhlásit nejlepsího čtenáre á návstevníká knihovny čeleho desetiletí, stál by se jim bežkonkůrenčne nás mily fárník p. Márák. Díky sváty Vávrinče žá tákove čtenáre, žá volny čás vsečh dobrovolnič, žá vedení fárnosti, že investůje do novyčh knih á díky žá to, že jsem mohlá byt ů žrodů teto násí desetilete fární knihovny. Kamila F.
Write the letters on the lines to mátčh the čolůmns čorrečtly.
1.
______ beach
a.
a meal that is eaten outdoors especially during a trip away
2.
______ summer
b.
to cause skin to become darker
3.
______ flowers
c.
a day when most people do not have to work
4.
______ picnic
d.
the warmest season of the year
e.
5.
______ tan
a shoe with a bottom part that is held in place with straps around the foot
6.
______ holiday
f.
a castle or other building that is made with wet sand on a beach
7.
______ sandals
g.
an area covered with sand or small rocks that is next to an ocean or lake
8.
______ ice cream
h.
a frozen food containing sweetened and flavoured cream
9.
______ sports
i.
the part of a plant that is often brightly coloured
10. ______ sandcastle
j.
special clothing that women and girls wear for swimming
11. ______ camping
k.
a group of tents, cabins, or huts
12. ______ swimsuit
l.
physical activity or game
Correct solution: 1g, 2d, 3i, 4a, 5b, 6c, 7e, 8h, 9l, 10f, 11k, 12j
What does the Bible say about resting, summer and vacation? Matthew 11:28 Come to me, all who labor and are heavy laden, and I will give you rest. Exodus 34:21 “Six days you shall work, but on the seventh day you shall rest. In plowing time and in harvest you shall rest.“ Psalm 4:8 In peace I will both lie down and sleep; for you alone, O Lord, make me dwell in safety. Matthew 24:32 From the fig tree learn its lesson: as soon as its branch becomes tender and puts out its leaves, you know that summer is near.
BOOKS OF THE BIBLE English – Czech Matthew – Matouš Exodus – 2. kniha Mojžíšova Psalms - Žalmy
labour – práce (fyzická), také dřina, námaha laden – obtěžkaný, zatížený plowing – orba, zorání (nyní se používá více ploughing) harvest – žeň, žně dwell – přebývat, žít, bydlet, setrvat fig tree - fíkovník
Vocabulary you might use abroad Cash
Passport
Credit card
Coach
ATM
Tube
Carpark
Airport
Alča
Pane, pomoz mi, prosím! Vsechno se na mne valí, vsechno se mi bortí pod rukama. Uz nevím, co mam delat. Vyzkousel jsem vsechno, uz nemam nic, co bych pouzil, uz nemam nikoho, na koho bych se obratil. Uz mi nezbyva, nez se modlit a prosit Te o pomoc. Jsi moje poslední zachrana. Pomoz mi! Jak dlouho ještě mnou bude ten lid pohrdat? Jak dlouho ještě bude odmítat ve mne uvěřit navzdory znamením, jež jsem u něho vykonal? (Nm 14, 11) Poslední zachrana! Poslední, koho volas, prosís a na koho se obracís! Tvuj Buh, tvuj Otec, je na posledním míste! Kde je tva víra, clovece? Jak to, ze se znovu a znovu víc spolehas na sve síly, místo aby ses odevzdal Bohu, svemu Panu a stvoriteli? Neustale ríkas: „Dej se Tva vule a Ty jsi muj Pan!“ a presto se opet spolehas jen a jen na sve síly. Proc to delas, clovece? Proc neverís? Říkas: „Kdyz je Buh na prvním míste, vse je na spravnem míste.“ A namackas Ho az na místo poslední! Nezbyva mi nic jineho! Nic jineho nez muj Buh! Je to, jako bys vzal svazek klícu, vedel, ktery je ten spravny a presto nejprve vyzkousel vsechny ostatní. Důvěřovat mi neznamená nejprve se soužit, bouřit se, zoufat si a pak se teprve obrátit na mě v modlitbě plné neklidu, abych spěchal za tebou. Co ti da, clovece, spolehaní se na sve síly? Ty, ktery nevís, co bude zítra, se bourís a pohrdas Bohem. Pracujes do umoru, a kdyz veci nejdou, jak si prejes, trapís se, nespís, kombinujes, zkousís… Znovu a znovu tytez veci. Znovu a znovu tytez zpusoby. A kdyz uz nevís kudy kam, kdyz jsi unaveny z nevyspaní, kdyz tvuj mozek uz nedokaze vymyslet nic noveho, kdyz se treses strachy z budoucnosti a chyb minulosti… Pak… Teprve pak! Pak sepnes ruce a pozvednes hlas k modlitbe. Uz ti nezbyva, nez se modlit. Nezbyva ti nikdo jiny nez Buh! To, co tě znepokojuje a vytváří tvoje utrpení je tvé zbytečné rozumování a přemýšlení po svém, tvoje nápady a vůle za každou cenu si sám poradit s tím, co tě trápí. Kdyz se prevalujes na luzku a hodnotís sve vyhlídky a neustale premyslís, kdo by ti jeste mohl pomoci. Kdyz duverujes lidskym silam a tomu, ze nejaky clovek zasahne a vyresí tve problemy. Jaky prostor, clovece, nechavas pro zasah sveho Boha? Jaky prostor mu nechavas, aby On sam vyresil tve starosti? Jak moc tím mozna prekazís planum, ktere s tebou Buh ma. Jsi jako topící se, ktery stahuje pod vodu sveho zachrance. A pritom by stacilo tak malo! Uvolni se! Tvuj Buh je s tebou. Nikdy te neopustil a neopustí! To jen ty mu nedovolujes se více priblízit a pomahat! Obracíš se na mne, ale chceš, abych se přizpůsoboval tobě. Říkas: „Buď vule Tva.“ Ale myslís: „Buď vule ma.“ Jak ma Buh menit tvoji situaci, jak ti ma pomahat, clovece, kdyz mu nedovolís udelat pro tebe to nejlepsí? Co všechno bych neudělal, když se duše ve svých duchovních i hmotných potřebách obrátí na mne a řekne plná důvěry: „Vezmi všechno do svých rukou.“ zavře oči a uklidní se! Prestan kolem sebe tlouci rukama! Prestan se bat! Tvuj Buh je s tebou. Neopustí te. Byl, je a bude. Jen Ho pusť k sobe, clovece. Pusť Ho do svych starostí. Pusť Ho do svych planu. Pusť Ho do svych strachu. Pusť Ho do sveho zivota! Ceka na to.
Jen málo milostí obdržíš, když se trápíš a snažíš se, abys je získal; obdržíš jich velmi mnoho, když tvoje modlitba představuje tvoji úplnou důvěru ve mne. Jak muzes chtít cokoli získat, kdyz neduverujes, ze to získat muzes, ze ti to Buh da. Kde je tva duvera, clovece? Je to jako bezet zavod a neverit, ze mam na vítezství. Dam do behu vsechny sve síly? Urcite nedam. A vysledkem je prohra. Stacilo pritom tak malo! Verit ve vyhru. Bezet ze vsech sil a nechat vysledek na Bohu. Nechat se prekvapit. Nechat se obdarovat. Nechat Boha konat. Nechat Ho konat neznamena slozit ruce do klína. Znamena to odvest svou praci co nejlepe k Jeho oslave a ocekavat vysledek s duverou a pokorou. Ať je jakykoli. V rozporu s důvěrou je starost, zmatek, přemýšlení o důsledcích nějaké záležitosti. Jsou to věci proti opravdovému odevzdání se! Buh nemuze konat, kdyz neustale premyslís, zvazujes, hodnotís a soudís. Co by pro tebe bylo nejlepsí? Jak by se mela cela situace vyresit? Co jeste podniknout? To vse te, clovece, vzdaluje od Boha a zazraku v tvem zivote. Malych, drobnych, ale pro tebe velkych svym vyznamem. Dusledku je tolik… Tolik moznych resení… Nemas je pod kontrolou, clovece. Pochop to uz konecne a odevzdej se Mu. Sver svuj zivot do Jeho rukou. Zavři oči svého já a dovol mi jednat. Klidně zavři oči a mysli jen na přítomnost a od budoucnosti se odvrať jako od pokušení. Budoucnost není! Jeste se nestala. Je jen dnesek. Ten ovlivnuje, co bude. Soustreď se jen na dnesek a dovol Bohu, aby vytvoril tvou budoucnost. Jen Mu to, prosím, stale nekaz. Svym ocekavaním a dedukovaním a vyhodnocovaním a porovnavaním. Cím víc budes prodlevat myslenkami v budoucnu a zvazovat veskere moznosti a varianty, tím vetsí nejistotu a znepokojení budes cítit. Nemas ji pod kontrolou! Prijmi to! O to vlastně usiluje ďábel, aby tě pobouřil, znepokojil, aby tě skryl před mým působením a hodil tě napospas lidskému konání. Nedovol, abys Boha ztratil jen proto, ze se víc spolehas na sebe a cloveka nez na Nej. Dabel to ví. Zna tuhle taktiku a vyuzíva ji víc, nez si myslís, clovece. Buď pozorny a slys! Zustan s Bohem, svym Otcem a nech Ho konat ve svem zivote. Neznamena to, ze nebudes planovat! Jen do sveho planovaní pusť Boha. Pusť Boha do premyslení o zamerech, o smerech a cestach. Pozadej, aby vstoupil a byl s tebou. Aby prosvetlil tve konaní. Když se nacházíš v úplné bídě, vylévám na tebe poklady svých milostí. Jestliže máš svoje zásoby pomoci, třeba nevelké, a staráš se, abys je získal, zůstáváš za přirozeným průběhem věcí, kterému často překáží ďábel. Vís, co je to plavat s proudem, clovece? Nechas se jím proste nest a setrís síly. Kdyz proti silnemu proudu bojujes, rychle ztracís síly a vycerpavas se. Nemuzes vyhrat. Nech se nest a jen jemne koriguj smer. Az bude cas, Buh ti ukaze, da ti znamení. Pak zaber! Ze vsech sil! Buh je s tebou a vede te. Když vidíš, že se tvoje potíž zvětšuje, místo, aby se zmenšovala, netrap se a zavři oči a řekni mi s důvěrou: „Buď vůle Tvá, vezmi všechno do svých rukou.“ Buh se o tebe postara, clovece. Jen Ho nech konat. Udela pro tebe to nejlepsí, co muze. Ty jen ber znovu a znovu na zada svuj kríz a pracuj, jak nejlepe umís, pro Jeho slavu. V kazde minute sveho konaní nezapomínej oslavovat Boha a mej duveru, ze On vezme tvuj zivot do svych rukou a provede te jím, jak nejlepe muze pro tebe. A kdyz si zlomís ruku? Nezehrej! Mozna, ze ti prave v te chvíli Buh zachranil zivot, za cenu zlomene ruky.
Obrať se k prítomnemu okamziku. Nedelej si starosti o zítrek. Ten sver do rukou svemu nebeskemu Otci. On se o nej postara. Ver! I když tě budu muset vést jinou cestou, než kterou chceš ty, přesto tě budu nést ve svém náručí, protože neexistuje účinnější lék, než když zasáhnu ve své lásce. Ne vzdy je nejkratsí cesta ta nejlepsí. Zkratky byvají cesty delsí, narocnejsím terenem. Ver svemu Otci. Chraní te a vyucuje. Dela z tebe lepsího cloveka. Kazdou zkouskou jsi silnejsí a silnejsí. Moudrejsí a moudrejsí. Samostatnejsí. Svobodnejsí. Kazdou zkuseností, kterou prozijes a zpracujes, se stavas vernejsím obrazem Bozím. Protoze k obrazu svemu te stvoril. Mozna se ti dnes nevede nejlepe. Mozna ti vsechno pada na hlavu. Mozna kazís vse, na co sahnes. Mozna ztracís víru, ze bude líp. Mozna mas pocit, ze lepsí uz to nebude. Mozna…. Sedni si. Uvolni se. Zavri oci a s duverou rekni… Pane Ježíši, úplně se Ti odevzdávám, vezmi všechno do svých rukou, postarej se o všechno.“ Rosťa (V článku jsou požity texty z Novény Odevzdanosti, Hnutí Modlitby matek, Brno 2013)
po
04.07.
7:00 Pl
Za + Władysława Martynka
Za + Henryka Kocha, syna Romana, rodziców z obytu stron i za rodziny Rybów i Traczów + Bedřicha Wilczka, jeho manželku, sourozence, za + Karla Szwedu, jeho manželku, dceru 8:00 Cz Za a syna út 05.07. + Leopolda Janusza, jego rodziców, wszystkich + z rodziny Kubiszów oraz do Opatrzności 9:30 Pl Za Bożej za żywych członków rodziny 11:00 Cz Za kněžská a řeholní povolání 6:30 Pl
st
7:00 Pl
čt
7:00 Cz Za těžce nemocnou osobu s prosbou o dar uzdravení
06.07.
07.07. 18:00 Pl
11:00 Cz 18:45 Cz
Za + Józefa Wawrzeczkę, jego żonę oraz za żywych członków rodziny Za rodzinę Davidów Za + rodiče Miloše a Kornelii Bártovy, Emila a Vlastu Popiolkovy a za celou rodinu Za + Richarda (1.výr.+), za + z rodiny Kotlarikové, Zuziakové a Čiernikové Za + męża Leona, rodziców Sikora, Pilecki, rodzeństwo, za żywą rodzinę z prośbą o łaski i błogosławieństwo oraz za dusze w czyśćcu Za naszą wspólnotę parafialną Za + Jiřího Sakulína (40.výr.+) Za + syna Marka Kretka (6.roczn.+), męża Michała i całą rodzinę Kretkową, Zajicową, Wenglarzową i za dusze w czyśćcu cierpiące Za + rodinu Dzidovou Za + Marii Ferencovou
7:00 Pl
Za członków wspólnoty różańcowej
7:00 Pl 08.07. 18:00 Cz 7:00 Cz so 09.07. 18:00 Pl pá
6:30 Pl 8:00 Cz ne
10.07.
po
11.07.
Na podziękowanie za 70 lat życia oraz 30 lat posługi organisty
9:30 Pl
Na poděkování za 70 let života s prosbou o další Boží požehnání a ochranu Panny Marie Fryštátské st 7:00 Pl Za + Annę Trubecką, jej męża Wacława, za rodziców z obu stron, za dusze opuszczone oraz 13.07. za żywych członków rodziny, powierzając ich opiece Matki Bożej út
12.07.
7:00 Cz
čt
7:00 Cz Za Štěpánku Šenkovou, manžela Ludvíka, syna Františka, zetě Jindřicha a snachu Jindřišku
pá
7:00 Pl
14.07. 18:00 Pl 15.07.
so
16.07.
18:00 Cz 7:00 Cz 18:00 Pl 6:30 Pl
ne
17.07.
8:00 Cz 9:30 Pl 11:00 Cz 18:45 Cz
po 18.07. 7:00 út
19.07.
7:00 Cz Za + Annu Hlinovou
st 20.07. 7:00 čt
Pl
Pl
7:00 Cz Za Marii Kujavskou, manžela a celou rodinu
21.07. 18:00 Pl
pá 7:00 22.07. 18:00 so 7:00 23.07. 18:00 6:30
Pl Cz Cz Pl Pl
8:00 Cz ne
24.07.
Za + Władysławę i Bronisława Kustrów, + rodzinę Samek, Szostek i za dusze w czyśćcu Za + Maksmilisana i Stefanię Niezgodów, córkę, wnuczkę, rodziców z obu stron, rodziny Niezgodów, Poloków, Annę Janiurkową, do Opatrzności Bożej za żywe rodziny oraz za dusze opuszczone Za + rodiče Jaroslava a Marii Rolencovy a za živé rodiny do ochrany Boží Na poděkování Bohu a s prosbou o světlo Ducha Svatého, Boží požehnání a ochranu Panny Marie Karmelské pro celou rodinu, za otevřenost každého srdce na Boha a za + Jindřicha Bednáře Za + Franciszka Konkolskiego, jego rodziców oraz za żywą rodzinę do Opatrzności Bożej Za + Helenę Tomiczkową, męża, rodziców z obu stron, rodzinę Parchańską, Faranową oraz za dusze opuszczone Za + manžela Františka Rašyka (4.výr.+), rodiče z obou stran a za Bronislavu a Vladislava Mlotkovy Za męża Karola, Annę i Karola Góreckich, rodziców Zofię i Karola Kunc, za + rodzinę Vyvleczków oraz za dziadków Góreckich, Hofman, Kaczyński i Kunc Za + Václava Popiolka (1.výr.+) a za celou živou rodinu Za naše farní společenství Za + Helenę Kubienową, męża oraz za dusze w czyśćcu cierpiące
9:30 Pl 11:00 Cz 18:45 Cz
po
Za + Margit Zuczek (1.roczn.+) i jej matkę Ilsę Strzelczok Za Emilii a Aloise Waleczkovy Za + manžela Aloise Dvořáka Za + Annę Kuboszkową (niedoż.79) Za + Annę i Gerharda Obrusników i całą rodzinę Macurów Za + rodiče Františka a Aloisii Jaworkovy, na poděkování Bohu za 70 let života syna a s prosbou o dar zdraví pro celou žijící rodinu Za naszą wspólnotę parafialną Na poděkování za 70 let života a 45 let manželského života, s prosbou o dar zdraví, Boží ochranu a požehnání Za Juraje Hreuse a rodiče
25.07. 7:00
Pl
út 26.07. 7:00
Cz Za + Květu Nitrovou s prosbou o spásu její duše
st
27.07.
čt
7:00 Pl 7:00 Cz Za + Annu Bránskou, manžela a + Josefa Kratinu
28.07. 18:00 Pl
pá
7:00 Pl
29.07. 18:00 Cz
so
30.07.
ne
31.07.
7:00 Cz 18:00 Pl 6:30 8:00
Pl Cz
9:30
Pl
11:00 Cz 18:45 Cz
po
7:00
Pl
út
7:00
Cz
7:00
Pl
01.08. 02.08.
st
03.08.
Do Miłosierdzia Bożego za + męża Franciszka, rodziców z obu stron, + rodzinę Giemrotów i łaskę zdrowia dla żywej rodziny Za zemřelé z naší farnosti pohřbené tento měsíc beze mše svaté Na poděkování za přijatá dobrodiní, s prosbou o další Boží ochranu, požehnání a za nemocného vnoučka Za + Anielę i Edwarda Jasiok, za dusze w czyśćcu oraz na podziękowanie za łaski dla żyjących, z prośbą o kolejne Za + Ervina Franka (20.roczn.+), za żywą i + rodzinę z obu stron Za naše farní společenství Na podziękowanie za 80 lat życia, z prośbą o kolejną pomoc oraz za żywą i + rodzinę Gmuzdkową, Zajicową i Miczkową Za + Marii Ruskovou, manžela, syna a rodinu Ruskovou, s prosbou o Boží požehnání pro živou rodinu a přímluvu Panny Marie Za + manžela, rodiče z obou stran, za duše v očistci, s prosbou o zdraví a Boží požehnání pro živé členy rodiny
Na podziękowanie za 80 lat życia
sestru Janu Kridlovou k 70. narozeninám, s prosbou o dar zdraví, Boží požehnání a sílu do 7:00 Cz Za dalšího života 04.08. 18:00 Pl Za Leopolda, Františkę i Jana Popiolków oraz w pewnej intencji za żywych członków rodziny 6:00 Cz Za + sestry a švagry, s prosbou o spásu jejich duší pá 7:00 Pl Za powołania kapłańskie i zakonne 05.08. 18:00 Cz Za Helenu a Floriána Krůčkovy so 7:00 Cz Na úmysly složené u obrazu Panny Marie Fryštátské 06.08. 18:00 Pl Za + Piotra Febera (5.roczn.+) oraz rodzinę Feberową i Olczakową čt
6:30 Pl ne
8:00 Cz
07.08. 9:30
Pl
11:00 Cz 18:45 Cz
Za + Józefa Pietra, żonę Annę (20.roczn.+) oraz za + rodziny Pietrową, Zwierzynową, Kożdoniową i Borczową Za Markétu Dvorokovou, jejího manžela Josefa a rodiče Marii a Jana Folvarčné a za živou rodinu do ochrany Boží Za + Karola Kołatka, rodziców z obu stron oraz za Alfreda Za + Vasila Hutníka, manželku Annu, syny Jana, Vasila, Michala a dcery Annu a Veronu a za živé rodiny s prosbou o ochranu Boží Za naše farní společenství
po
7:00 Pl
út
7:00 Cz Za Josefa Růžičku a celou rodinu
st
7:00 Pl
čt
7:00 Cz Za + Drahomíru Eliaszovou a jejího otce Arnošta Morawiece
pá
7:00 Pl
08.08. 09.08. 10.08.
11.08. 18:00 Pl 12.08.
18:00 so 7:00 13.08. 18:00 6:30 8:00 9:30 ne 14.08. 11:00
Cz Cz Pl Pl Cz Pl Cz
18:45 Cz 6:00 7:00 15.08. 16:30 18:00 út 7:00 po
16.08.
st
17.08.
čt
Cz Pl Pl Cz
Cz Za Ferdinanda Mikulce, s prosbou o dar zdraví a Boží ochranu a požehnání
7:00 Pl 7:00 Cz Za + Jana a Marii Kurdzielovy
18.08. 18:00 Pl
pá
7:00 Pl
19.08. 18:00 Cz
so
7:00 Cz
20.08. 18:00 Pl
6:30 8:00 21.08. 9:30 11:00 18:45 ne
Za + Annę Gargalikową, męża Franciszka i za rodziny Vavřičkovou a Puczokovou Za + Elę Swaczynową, jej męża, za + Ericha Sliwkę oraz za żywych i + członków rodzin Sliwków, Swaczynów i Bijoków Za + Slavka a Kamilu Chupaňovy a za rodinu Valicovou Za + manžela Davida Machů (1.výr.+) Na podziękowanie za 50 lat współżycia małżeńskiego, z prośbą o kolejną opiekę Za + Edwarda Gałuszkę (11.roczn.+) Za živé a + členy rodiny Kremerové, Brecherové a Slabé Za rodziny Ryglów i Bornerów Na poděkování Bohu za vše dobré, s prosbou o obměkčení zlých srdcí, Boží požehnání a ochranu Panny Marie Sedmibolestné pro rodinu a celý svět a za odvrácení všech negativních změn v Evropě i ve světě Za + manžela Rudolfa Skovajsu, rodiče a sourozence z obou stran, za synovce Jeníka, za dar udraví, s prosbou o Boží ochranu do dalších let pro celou rodinu Za naše farní společenství Za Dorotę Dobesz-Kremerową i jej rodzinę Za + Karola i Stefanię Owczarzy oraz rodzinę Za + Augustina Pikuse (1.výr.+) a za celou rodinu Novakovou a Pikusovou
Pl Cz Pl Cz Cz
Za + Franciszka Nalewajkę, jego żonę Marię, brata Mirka i za rodziców z obydwu stron Na podziękowanie za dar życia z prośbą o dalsze łaski Za + Aloise Kulu, manželku a rodinu Kulovou, s prosbou o Boží požehnání pro živou rodinu a přímluvu Panny Marie Za + Aloise Michza, rodiče a celé příbuzenstvo, za duše v očistci, na které nikdo nepamatuje Za + Henryka Burka, żonę Elżbietę, syna Władysława, rodzinę Burkową, Słowikową i dusze w czyśćcu cierpiące Za + syna Mariana Wierzgonia (10.roczn.+) oraz za żywych i + członków rodziny Palów i Wierzgoniów Za + Ericha Hlawiczku (nedož. 84), za duše v očistci a za živou rodinu Za + Józefa Kopla (20.roczn.+) oraz za rodziców z obu stron Za Lubomíra Švedu, rodiče z obou stran a celou živou i + rodinu Za naše farní společenství
Za + Alojzego Hampla (20.roczn.+), + żonę Marię, z prośbą o Boże błogosławieństwo dla żywych członków rodziny út 7:00 Cz Na poděkování za 30 let společného manželství, s prosbou o víru a dary Ducha Svatého pro celou rodinu a za duše v očistci 23.08. po
7:00 Pl
st
7:00 Pl
čt
7:00 Cz Za růžencové společenství
pá
7:00 Pl
22.08.
24.08.
25.08. 18:00 Pl 26.08. 18:00 Cz
so
6:30 Pl 8:00 Cz 28.08.
9:30 Pl 11:00 Cz 18:45 Cz
po
7:00 Pl
út
7:00 Cz
29.08. 30.08.
st
31.08.
Za zemřelé z naší farnosti pohřbené tento měsíc beze mše svaté
7:00 Cz Za + rodiče, ostatní členy rodiny a za živé členy do ochrany Panny Marie
27.08. 18:00 Pl
ne
Za + Edwarda Kołatka, + żonę i + rodziców oraz do Opatrzności Bożej za żywą rodzinę
Dziękczynna za dar życia, otrzymane łaski, z prośbą o opiekę Bożą i wstawiennictwo Matki Bożej dla całej rodziny Na podziękowanie za otrzymane łaski, z prośbą o zdrowie i opiekę dla całej rodziny Za + Josefa Hradila, sestru Ludmilu, za rodiče z obou stran, za duše v očistci a za živou rodinu do ochrany Boží a Panny Marie Za + Bronisławę i Józefa Kiczmerów (20.roczn.+) Za + Štefana Beňka, jeho + rodiče Antona a Annu, bratra Antona, za + otce Aloise, jeho manželky a za živé rodiny do ochrany Boží Za naše farní společenství
7:00 Pl
čt
7:00 Cz
pá
6:00 Cz Za + manžela Františka (nedož.86) 7:00 Pl
01.09. 18:00 Pl
02.09.
Na poděkování Bohu a s prosbou o Boží požehnání, ochranu, zdraví, zaměstnání pro rodinu,
18:00 Cz za pokoj ve světě a Boží lásku, za duše v očistci, za rodiny a farnost a za dar pravé víry pro ty,
kteří nepoznali Boha
so 7:00 Cz Na úmysly složené u obrazu Panny Marie Fryštátské 03.09. 18:00 Pl Za Zdenka Kremera, braci Milana i Jaromira z rodzinami 6:30 Pl 8:00 Cz ne
04.09. 9:30
Pl
11:00 Cz 18:45 Cz
Za + rodziców Marię i Henryka Hanusów, za żywą i + rodzinę Musiołkową i Hanusową, z prośbą o Boże błogosławieństwo dla żywej rodziny Za dceru Janu, sestru Aničku, bratra Toníka, rodiče z obou stran a celou živou rodinu Šimíčkovou a Vašíčkovou do ochrany Boží a Panny Marie Za + Władysława Moja, jego rodziców Emila i Marię Mojów, Leopolda Karpetę, jego żonę Zofię Karpetową, siostrę Danielę Monczkową, szwagra Edwina Monczkę, Gertrudę Chlupową, Zofię i Huberta Walków oraz za dusze w czyśćcu cierpiące Za Dalibora Szydlowského, jeho otce Valtra, za Andělu a Teofila Menšíkovy a za Emilii Ruskovou a jejího manžela Za naše farní společenství Omloůváme se žá prípádne čhyby ve jmenečh, ůmyslečh á čásečh msí svátyčh. Naleznete-li takovou chybu, kontaktujte nas, prosím.
Příští číslo Naší farní rodiny vyjde v neděli 28.08.2016 Uzávěrka ve čtvrtek 18.08.2016
Výlet karvinského děkanátu na Godulu Dne 18. cervna se trinact detí z karvinske a petrovicke farnosti vydalo vlakem do Ceskeho Tesína, kde se pripojilo k detem z celeho Karvinskeho dekanatu, jako treba z Bohumína, Havírova a Ceskeho Tesína. Spolecne jsme pak jeli do Hnojníka, kde jsme se pomocí zabavnych her seznamili, rozdelili do skupinek a taky se dozvedeli tema celeho vyletu, a tím bylo hledaní ztracene ovecky. Poslechli jsme si toto podobenství z Bible a pomodlili se. Cestou na vrchol jsme si zahrali plno zabavnych her, napr. satek nebo klíste. Na chate Ondras sly skupinky hledat ztracenou ovecku a s ní i sladky poklad. Opekli jsme si parky a sli svizne zpatky do Komorní Lhotky, odkud jsme pak jeli domu. Cely den bylo krasne pocasí a myslím, ze si vsechny deti uzily hry a spolecne straveny cas. Klára Němcová
Ve volbach do Ekonomické rady farnosti, ktere se uskutecnily dne 15.05.2016 byli zvoleni, na jednorocní volební období nasledující clenove EŘF: - pí. Kristina Schwarzova; - Mgr. Tereza Ondruszova, Ph.D. - Mgr. Andrzej Łukosz, Th.D. - Tomas Hejda. Zasedaní EŘF ve zvolenem slození bude ve čtvrtek 25.08.2016 v 19:00 hod. na fare. Za kazdy odevzdany hlas vsem zucastnenym dekuji. Zaroven byla take jmenovana Pastorační rada farnosti ve slození: - Mgr. Barbara Tomankova - za katechety - Mgr. Dana Syrkova - za varhaníky, sbor a scholy - Tomas Hejda - za technicke pracovníky a spolupracovníky a zvoníky - Mgr. Jaroslav Kolek - za akolyty - Vaclav Nemec - za sekularní spolecenství frantiskanu - Josef Kolek - za spolecenství stredních manzelu - Frantisek Gumulak - za neokatechumenalní spolecenství - Mgr. Tereza Ondruszova, Ph.D. - za redakcní radu Nasí farní rodiny - ostatní spolecenství a skupiny prozatím sve zastupce neurcily. - cleny PŘF jsou take vsichni duchovní (farní vikari a jahni), kterí pusobí ve farnosti. Zasedaní PŘF v jmenovanem slození bude ve čtvrtek 08.09.2016 v 19:00 hod. na fare. Obe farní rady, tedy Ekonomicka rada farnosti a Pastoracní rada farnosti jsou organem farare povolanym k pomoci v pastoracní praci ve farnosti a jejích hlas ma charakter poradní nikoli vsak rozhodující. Dekuji vsem, kterí sve zvolení nebo jmenovaní prijali a tesím se na dobrou spolupraci. Verím, ze s pomoci a pod vedením Ducha Svateho, bude to pro dobro celeho naseho farního spolecenství. R.D. ThLic. Mgr. Przemysław A. Traczyk, farář ŘKF Karviná
Poutní zájezd „po bývalých“ :) V nasí farnosti se pred letními prazdninami jiz nekolik let kona vylet spolupracovníku fary. Varhaníci, kostelníci, zeny, ktere uklízejí, chlapi z farního dvora, akolyte a mnozí jiní, kterí behem roku venují svuj cas nasí farnosti, se v jeden den sejdou, spolu nasednou do autobusu a jedou… Kam? To je ruzne. V letosním roce jsme navstívili hned nekolik míst. Zacali jsme v Opave, v konkatedrale pruchodem Svatou Branou a msí svatou. Odtud jsme odskocili na chvíli do blízkeho Jaktare pozdravit otce Petra Kríbka. Ukazal nam krasny kostelík na kopecku i puvodní sakristii. Kratce po poledni jsme se zastavili v Kravarích, kde nas privítal (v radnem pracovním odevu) otec Daniel Vícha. Na chvíli jsme se zastavili v kostele, potom jeste chvíli pred farou a presunuli jsme se do blízkych Bolatic, tedy do farnosti, z ktere k nam prisel Przemek. V místním kostele jsme meli kratkou poboznost k Srdci Jezísovu a kdyz jsme se dokochali krasnym interierem teto svatyne, mohli jsme pro zmenu obdivovat venkovske muzeum s puvodními predmety. Po vybornem obede v místní restauraci si pro nas Przemek pripravil jeste jedno prekvapení – navstívili jsme otce Petra Cernotu v Písti. Byl radne prekvapeny, ale i sťastny. Touto zastavkou nase pouť „po byvalych duchovních Karvine“ skoncila. Díky :) Terka
„Tímto světem projdu jen jednou. Proto každé Dobro a laskavost, kterou mohu prokázat kterékoliv lidské bytosti nebo němé tváři, nechť vykonám nyní a nechť je neodkládám. Neboť nepůjdu znovu touto cestou.“ John Galsworthy (http://www.slezskadiakonie.cz/projekty/dobrovolnictvi)
Zajímá Vás dobrovolnictví a nevíte jak na to? Chcete pomáhat tam, kde je to potřeba? Ve Slezské diakonii je dobrovolnictví zakotveno již řadu let. Dobrovolníci přicházejí do středisek Slezské diakonie, kde jsou poskytovány kvalitní sociální služby. Dobrovolníci se tímto stávají součástí sociální služby a přinášejí a především vnášejí do života klientům oporu při výjimečných chvílích i každodenních běžných činnostech. Dobrovolníci působí v rámci čtyř oblastí pomoci dle toho, s jakou skupinou uživatelů se setkávají: oblast pomoci lidem se zdravotním postižením, pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase, pomoc sociálně slabým osobám a pomoc seniorům. Nic není mocnější než srdce dobrovolníka a pro naší organizaci představuje nový pohled, nápady a pro dobrovolníka samotného především seberealizaci. Dobrovolnická činnost posiluje sebevědomí dobrovolníka samotného a také se uplatňují jeho schopnosti. Pokud byste chtěli především získat více informací o činnosti dobrovolníka v různých střediscích Slezské diakonie, neváhejte se podívat na webové stránky www.dcsd.cz popřípadě se můžete obrátit na Ing. Bc. Jana Musiolková, koordinátorka dobrovolníků pro oblast Karvinsko, e-mail:
[email protected] nebo telefonické spojení 739 685 519. Bližší informace také poskytne koordinátorka Mgr. Lucie Protivanská na e-mailu:
[email protected] nebo na tel.: 731 130 175. Nezapomeňte, investice do vztahů kolem nás se vyplatí. Ing. Bc. Jana Musiolková (Koordinátor dobrovolnické služby v programu dobrovolnictví potřebným lidem v rámci sociální služby SOCIÁLNÍ ASISTENCE Karviná, Orlová a dalším služeb)
Během letních prázdnin nejsou žádná setkání společenství.
pátek 01.07. od 9:00 hod. - nemocní, ke kterym chodí P. Stanisław a P. Przemek pátek 05.07. od 9:00 hod. - nemocní, ke kterym chodí P. Petr pátek 29.07. od 9:00 hod. - nemocní, ke kterym chodí P. Przemek pátek 05.08. od 9:00 hod. - nemocní, ke kterym chodí P. Stanisław a P. Petr
Každý čtvrtek– adorace Krista v Eucharistii zacína bezprostredne po ranní msi svate spolecnou modlitbou Korunky k Bozímu Milosrdenství (CZ), ukoncení vedene, v 17:30 spolecnou modlitbou Korunky k Bozímu Milosrdenství (PL) a svatostnym pozehnaním. 1. pátek v měsíci – 01.07. a 05.08. - eucharisticka poboznost s modlitbou Litanií k Srdci Jezísovu, zasvetnou modlitbou a svatostnym pozehnaním: bezprostredne po ranní msi svate (PL); a v 17:45 hod. (CZ). Od 16:00 hod. moznost tiche adorace Krista v Eucharistii. Adorace vedena s modlitbou chvaly, proseb a díku bude jen v cervenci; v srpnu nebude.
01.07. - 07.07. - farní tábor pro kluky v Pstruzí . 16.07. - 23.07. - farní tábor v Trinci - Dolní Listne.
23.07. v 16:00 hod. poutní mše sv. v kapli sv. Anny v Darkove. 24.07. - pouť v kaplí sv. Anny v Ráji. Mse sv. v 8:00 (PL) a v 10:00 (CZ), pak v 15:00 hod. eucharisticka poboznost se svatostnym pozehnaním.
15.08. - slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Mse sv.: v 6:00 (CZ) v 7:00 (PL), 16:30 (PL) a v 18:00 hod. (CZ). Slavnost s doporucenou ucastí na msi sv. Pozor! V nedělí 14.08. večerní mše sv. v 18:45 (CZ) je z následující neděle nikoli z 20. neděle v mezidobí.
28.08. - pouť v kapli ve Starém Městě. Mse svata v 11:00 hod. (CZ).
03.09. - děkanátní pouť za nova knezska a reholní povolaní a obnovu rodinneho zivota do basiliky ve Frýdku. v 16:00 hod. ruzenec, v 17:00 hod. eucharisticka poboznost a v 18:00 slavna, poutní mse svata.
04.09. - behem msí sv. v 8:00 (CZ) a v 9:30 bude požehnání aktovek a všech školních potřeb.
Po celou dobu letních prazdnin platí letní porad bohosluzeb, to znamena, ze v pondelí, utery a stredu jsou pouze ranní mse sv. v 7:00. Navrat ke standardnímu poradu bohosluzeb od 31.08.2015
FARNÍ JARMARK 18.9.2016 Sklizen ovoce a zeleniny zacala, zavarovaní v plnem proudu, prazdninovy cas nahrava take vselijakemu „tvorení“ ci kutilství, tak vas chci povzbudit, abyste se o sve napady a díla ci recepty podelili take s ostatními. Pripravte par kousku navíc a prineste je v nedeli 18. zarí na farní jarmark. Bude to prílezitost potkat se, ochutnat jine dobroty nez „ty nase“, obdivovat nadaní tech druhych, vyuzít nabídky vlastnorucních vyrobku, podporit zname a udelat jim dobrou reklamu a cinne se zapojit do aktivit roku milosrdenství. Podle ankety, ktera probehla behem farního dne, ochotnych pripravit neco dobreho k jídlu je hodne, zajemcu o koupi ruznych domacích vyrobku je jeste víc, takze teď uz zbyva „jen“, aby prislo take dost vas, kterí neco sveho nabídnete. Nechte si to projít hlavou, vytahnete naradí, projdete zahradu, spizírnu a do zarí urcite neco vhodneho vytvoríte. Prosíme vsechny, kterí budou chtít prodavat sve vyrobky, aby alespon jeden ze svych vyrobku venovali do drazby. Ostatní vyrobky muzete prodavat za Vami zvolene ceny a zmínenou drazbou podporíme vybrany charitativní projekt. Chceme totiz nejen se sejít, poklabosit, vymenit recepty, podporit sikovne ruce nebo nabídnout svou pomoc druhym, ale take myslet na ty, kterí prozívají obtízne situace a podporit je.
Naše farní rodina / Nasza Rodzina Parafialna Neprodejné. Náklady na jeden výtisk jsou ve výši 17 Kč Kč. Texty článků prochází jazykovou korekturou. Obrázky převzaty většinou z internetu. Vydavatel Vydavatel: Římskokatolický farní úřad Karviná, Pivovarská 2/1, 733 01 Karviná 1, tel.: 596 314 455, e-mail: nfr@farnost
[email protected] Redakce Redakce: Tereza Ondruszová (šéfredaktor), Alena Foltynová, Anna Špirková, Eva Steffanová, Jana Lokajová, Kamila Fašungová, Lucie Zormanová, Ondřej Mechúr, P. Przemysław A. Traczyk, Rostislav Mechúr
