Náš Domov 28/2016
Srpen 2016
1
Srpen narozeniny budou slavit Kadavý Alois Vyskočilová Marie Klustová Zdeňka Veselý Oldřich Tumová Irma Dubědová Miluše Zábrodský Oldřich Strunová Miluše
06.08.1925 07.08.1930 07.08.1942 13.08.1944 14.08.1926 16.08.1936 23.08.1952 29.08.1930
91 let 86 let 74 let 72 let 90 let 80 let 64 let 86 let
K narozeninám přejeme všem oslavencům, aby se jim splnilo vše, co si přejí a k tomu ještě mnoho štěstí, pevné zdraví a úsměv ve tváři !!! 2
Významné dny 2. 8. 6. 8. 6. 8. 9. 8. 12. 8. 13. 8. 23. 8. 28. 8.
Den suchého zipu Světový den boje za zákaz jaderných zbraní Mezinárodní den boje lékařů za mír Mezinárodní den původního obyvatelstva Mezinárodní den mládeže Den leváků Mezinárodní den památky obětí obchodu s otroky Evropská noc pro netopýry
Co bylo….. toto frčí …
první odvážlivci vyrazili do terénu na našem novém skútru a co vy…. nechcete to také vyzkoušet? 3
p. Kopecká, přestože většinu svého času tráví na svém pokoji, tak tam tedy rozhodně nezahálí a umí udělat radost ostatním.
Oblastní nemocnice Trutnov moc děkuje prostřednictvím tohoto dopisu: Tyhle krásné botičky pro miminka z naší porodnice uháčkovala p. Olga Kopecká z DD ve Dvoře Králové nad Labem. Celkem devět párů nám od 87leté dárkyně poslala p.Linda Mocová. P. Kopecká se bohužel nemohla předání zúčastnit pro svůj nepříznivý zdravotní stav. Děkujeme a přejeme jí, aby ji zdravíčko moc netrápilo.
4
SvatoAnnenské slavnosti v Žirči…. Až na to hrozné vedro jsme si to pěkně užili, p.Mollová a p.Veselý tam potkali spoustu svých známých
Záboří
5
Návštěva oblíbené hospůdky p. Josefíka, který hned vedle ní bydlel. Byl tam častým hostem a jeho portrét tam visí u výčepu doposud. Místní byli rádi, že ho zase viděli. Všem se nám tam líbilo 6
Je léto – čas na zmrzlinu a točené pivko
Společný útok na Penzion Za vodou
7
Návštěva Zoo
Táto nekrm ty želvy !!!!!
8
Hostinec U Rudolfa Červen 2016
Tak jsme to pěkně roztočili i v nočních hodinách
K tanci nám hrála naše kuchařka Dáša p. Chytráček 9
Co bude….
ST ČT PÁ
3. 8. 4. 8. 5. 8.
10:00 9:30 9:30
ČTENÍ PRODEJ TEXTILU CHYTRÉ HLAVIČKY S ANIČKOU NÁVŠTĚVA RESTAURACE ZA VODOU ZPÍVÁNÍ S KYTAROU BEJVÁVALO PROMÍTÁNÍ FILMU
PO ÚT ST ČT PÁ
8. 8. 9. 8. 10. 8. 11. 8. 12. 8.
9:00 9:30 9:30 9:00 9:30
ČTENÍ CHYTRÉ HLAVIČKY TURNAJ V ČLOVĚČE NEZLOB SE DOPOLEDNÍ KLUB PROMÍTÁNÍ FILMU
PO
15. 8.
ÚT
16. 8.
ST ČT PÁ
17. 8. 18. 8. 19. 8.
9:00 14:00 9:30 13:30 9:00 9:30 9:30
ČTENÍ ŠIPKY CHYTRÉ HLAVIČKY KAVÁRNIČKA VÝLET NA SVATOU KATEŘINU BEJVÁVALO PROMÍTÁNÍ FILMU
PO
22. 8.
ÚT ST ČT PÁ
23. 8. 24.8. 25.8. 26. 8.
9:00 14:00 9:30 10:00 9:00 9:30
ČTENÍ ŠIPKY CHYTRÉ HLAVIČKY ZPÍVÁNÍ S KYTAROU DOPOLEDNÍ KLUB PROMÍTÁNÍ FILMU
PO
29.8.
ÚT ST
30.8. 31.8.
9:00 14:00 9:30 10:00
ČTENÍ ŠIPKY BOHOSLUŽBA S ANIČKOU ZPÍVÁNÍ S KYTAROU
PO
1. 8.
ÚT
2. 8.
9:00 9:30 9:30 13:30
10
10 českých automobilů, které psaly historii Pokračování … 5. Aero 50 Dynamik (1936)
Ve výběru nesmí chybět automobil od muže, ke kterému si zvykla jezdit „oblékat“ auta celá Evropa. Po úspěchu modelu Aero 30 vznikla v roce 1936 modernější a silnější padesátka, kterou nejvíce proslavil Josef Sodomka, mistr klasických tvarů. Necelá desítka aut ze série Aero 50 Dynamik od Carrosserie Sodomka je často považovaná za nejkrásnější automobily, které na našem území kdy vznikly. Exemplář, vážící 1,4 tuny, pohání dvoulitrový čtyřválec o předpokládaném výkonu 37 kW.
4. Škoda Hispano-Suiza 25/100 HP (1926)
11
U krásných aut ještě zůstaneme. Automobilka Škoda
nakoupila v roce 1924 licenci na výrobu přepychového stroje HispanoSuiza H6B, přičemž mezi lety 1926 až 1929 vzniklo sto podvozků modelu Škoda Hispano-Suiza 25/100 HP. O pohon vůbec prvního osobního automobilu značky Škoda se staral šestiválec o zdvihovém objemu 6,6 litru. Celková hmotnost se, dle typu karoserie, pohybovala kolem 2,5 tuny. Každý vůz byl vyroben na zakázku, karoserie byly dílem firem jako Brožík, J.O.Jech a později i třeba Laurin & Klement. Mezi lety 1926 až 1935 sloužil tento luxusní vůz prvnímu prezidentovi svobodného Československa, Tomáši Garrigue Masarykovi. 3. Škoda Felicia (1959) Otevřená, sportovní verze původní Škody Octavie se vyráběla v letech 1959 až 1964. Fotogenický automobil byl technicky pokročilejší než jeho předchůdce Škoda 450, přední náprava například nebyla odpružena listovými pery, ale vinutými pružinami. Nejsilnější verzí byla Škoda Felicia 12
Super, s motorem o objemu 1.221 centimetrů kubických a výkonu 40 kW.
Maximální rychlost 900 kilogramů těžké Felicie vozu činila 135 km/h. Vyrobeno bylo patnáct tisíc exemplářů, přičemž řada z nich je do dnešních dnů součástí fandovských sbírek. 2. MTX Tatra V8 (1991) Výklopné světlomety, výkonný osmiválec a moderní
13
karoserie střižená Václavem Králem: to vše nabízel český supersport, vyráběný firmou Metalex v letech 1991 až 1993. Vůz nebyl komerčně úspěšný (byť o něj byl velký zájem), místo stokusové série vznikly kvůli požáru ve výrobní hale pouze tři prototypy. Jeho plakáty však zdobily řadu dětských pokojíků, a kdo ví, možná právě on stojí za láskou řady mladých Čechů k rychlým autům. 1.Tatra 87 (1938) Ano, letopočet máme správně: sériová výroba neuvěřitelně pokrokového, aerodynamicky vyspělého automobilu opravdu začala už v roce 1938. Pod designem jsou podepsáni pánové Hans Ledwinka a Erich Übelacker. Ke spojení krásného auta a velkých činů došlo mezi lety 1947 a 1950, kdy s tímto autem stříbrné barvy podnikli cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund slavné cesty po Africe a Jižní Americe. Vůz o délce 4.740 mm poháněl třílitrový vidlicový osmiválec o výkonu 55 kW. Díky vynikající aerodynamické čistotě dokázaly sériové Tatry 87 vyvinout maximální rychlost až 160 km/h. Celkem byly vyrobeny 3 tisíce exemplářů.
14
Pro zasmání
15
Rozhovor s p. Aničkou Mollovou Narodila jsem se 23.11.1946 ve městě Štíty na Šumpersku. Rodiče po nějakém čase dostali po Němcích statek ve Starých Bukách. Byl to velký statek, stáje a pole. Bylo nás 13 dětí a všichni jsme musely doma pomáhat. Měli jsme slepice, krávy, prasata a koně. Neměli jsme žádné hračky, protože nás bylo moc dětí a málo peněz. Kluci si vyráběli hračky ze dřeva a nám holkám babička vyrobila panenky ze starých hadrů a vařeček. Mě to ale nejvíc bavilo se zvířátky. Měla jsem ochočenou ovci Delinku. Jednou jsem nedávala pozor, vyhýbala se autu a spadla do příkopu. Zlámala jsem si obě nohy. Ta moje ovečka za mnou chodila, když jsem seděla venku na lavičce a nemohla chodit. Táta mi dal na nohy slídu a ona mi žrala z klína trávu. Také jsem jezdila hodně na koni. Říkala jsem mu Anička, bylo to hezké ujíždět na koni přes pole. Moje láska jsou psi, bez nich bych si život neuměla ani představit. Do školy jsem chodila do Mladých Buků. Bylo to daleko a sváželi nás tam na voze taženým koňmi. Pak jsem začala chodit do práce. Byla jsem tkadlena v textilce. Jednoho dne se rodiče rozešli a máma nás všechny děti nechala u táty. Po čase se moji sourozenci rozutekli do světa a já zůstala s tátou sama. Bylo toho na nás dva moc, ale práci a starost o domácnost jsme společně zvládli. Když mě bylo 19 let, můj milovaný tatínek na smrt onemocněl. Bylo mu 90 let a zemřel. Mně se zhroutil svět a moje nervy to nevydržely. Nedalo se nic dělat a já musela statek prodat. Dlouho ho nikdo nechtěl koupit, ale nakonec jsem měla štěstí a koupila ho sousedka. To byla pro mě sice úleva, ale 16
nevěděla jsem co dál. Peníze jsem si dala na knížku, ale věděla jsem, že sama bydlet nezvládnu. Nastoupila jsem do Žirče. Bydleli tam různí lidé, důchodci, nemocní, a nebo jako já, co nemohli bydlet sami. Ze začátku jsem si tam poplakala, protože to byla najednou velká změna. Úplně jiný život, pod dozorem řádových sester s tvrdým režimem. Ne všechny byly hodné. Na pokoji jsme byly po čtyřech. Hodně mi pomohla práce. Myla jsem nádobí, uklízela nebo jezdila jako doprovod do nemocnice. Pracovala jsem tam zadarmo, ale mně to nevadilo. Měla jsem dost peněz na knížce a mohla si koupit, co potřebovala. Bylo dobrý, že jsem tam mohla mít psa. Jmenoval se Roneček, zemřel, když mu bylo 10 let. Našla jsem si tam i přítele. To byl MILIÓNOVEJ chlap. Mirek Zubora. Byl po mrtvičce a já se o něj starala. Vzpomínám na něj dodnes. Byli jsme i na dovolený ve Špindlu. Mám ráda výlety, vyšívám a miluji své psy. Tady bohužel nemůžou být, tak je mám v psím útulku. Jeden je toho původního Ronečka syn, to je Rek a je mu 15 let a druhý Blesk, tomu je 12 let. Mám o ně strach, sice jsou ještě čilí, ale stárnou stejně jako lidi. V Žirči jsem prožila velký kus života, než nás pak přestěhovali sem, do nového Domova. Byla jsem ráda, že jsem se mohla nedávno do Žirče podívat. Pořádaly se tam Svatoannenské slavnosti a já tam potkala spoustu známých. Prošla jsem si místa, kde jsem bydlela. Hodně se tam změnilo. Se sourozencema se nestýkáme, jen s jedním bratrem Karlem. Bydlí v České Skalici. Nejvíc bych si přála, aby moji pejsci byli v pořádku a víc návštěv od bratrovy rodiny. 17
Děkujeme za příběh a příště třeba s Vámi…… 18
