str. 1
Zajímavé čtení pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku
Číslo 37 březen 2012 zdarma
Vydává Úřad městyse Kamenice u Jihlavy
Kamenický rybník Kratochvílek
Sponzoři novin: Müller Luboš, Řehořov 72 VOTOP s.r.o. Znojemská 84, Jihlava Jiří Vaněk, Kamenice 238 Truhlářství Jiří Prukner, Kamenice 321 GAMA Kamenička, Marie Machová Pekárna AGROSTAR, Kamenice 38 Řezník-uzenář, Josef Kratochvíl, Kamenice 220 JEMKA, Ing. Karla Jelínková, Kamenice 18 Potraviny, Bohumil Paul, Kamenice 442 Autoklempířství Stanislav Sedlák, Kamenice 463 Vysoušení EMZET, Miloš Žáček, Kamenice 258 (Brodek) Pohostinství TEMPO, Jan Kratochvíl, Kamenice 34 Pohostinství Tomáš Hrdlička, Kamenice 493 MUDr. Jan Kudrna, praktický lékař, Kamenice FLORAKO, Jaroslav Kolařík, Kamenice 37 Květiny a dárkové zboží, L. Příhodová, Kamenice 317 STOCO, s.r.o. - prodejna, montáže termofasád - Kamenice č. 16 Marie Jonášová, Kamenice 175 Petr Benda, zem. práce a opr. mot. vozidel, Kamenice 253 Astera G, s.r.o. vydavatelství a tiskárna, Jihlava
PENADOP, s.r.o., Jiří Pesr, Řehořov 24 Potraviny u Jansáku, s.r.o., Kamenice 436 Josef Burián, Kamenička 4 Lukáš Jelínek, Truhlářství Kamenice 139 SYNER VHS Vysočina a.s., Jihlava POHL cz, a.s., Roztoky Garnets Consulting a.s.,Ústí nad Labem ZEOS s.r.o., Kamenice Podzimek a synové, s.r.o., Třešť GASTROMSERVIS Ferda Miloš, Kamenice 476 SELMA, a.s., Na Hranici 8, Jihlava ENVI-PUR, s.r.o., Praha AGROCENTRUM ZS, s.r.o., Stránecká Zhoř 120 AQUASYS, Žďár nad Sázavou HYDROPROJEKT CZ, a.s., Praha 4 - Nusle AQUECON, a.s., Praha 4 - Nusle Vlastimil Jakeš – MAN, Česká Bělá STAVONA Jihlava, s.r.o., Jihlava Veřejné zakázky, s.r.o., Praha 6 – Dejvice AGROSTAV, a.s. – Hruškové Dvory, Jihlava ENVIRO-EKOANALYTIKA, s.r.o., Velké Meziříčí
str. 2
KANALIZACE + ČOV Jan Zeman, Jaroslav Bumbálek
Koncem roku 2011 byla ukončena výstavba kanalizace a ČOV II etapa nazvaná Čistý tok Kamenička. Proběhla kolaudace kanalizace a byl nastartován zkušební provoz druhé budovy ČOV. Pro majitele rodinných domů, kterým technické podmínky v současné době umožňují přepojení to znamená, vyřazení septiku, případně vlastní domácí čističky. Je možné se již v současné době napojit na centrální ČOV městyse Kamenice. Vhodná a zároveň od nás doporučená doba k vlastnímu přepojování je od měsíce dubna do měsíce července roku 2012 tak, aby ve zkušebním provozu proběhlo zatížení v maximálních hodnotách. Do každého RD bude doručen formulář k oznámení o ZRUŠENÍ SEPTIKU, případně DOMÁCÍ ČOV a SKUTEČNÉHO NAPOJENÍ na CENTRÁLNÍ ČOV městyse Kamenice. Toto vyplněné oznámení bude odevzdáno na Úřadě městyse Kamenice do konce měsíce srpna letošního roku. Týká se to především nemovitostí, ke kterým byla přivedena veřejná část kanalizační přípojky, zakončená takzvanou revizní šachtou na hranici nemovitosti. Na tuto šachtu připojíte domovní splaškovou kanalizaci. Stávající septik či jímku je nutné vyřadit. Odvádět do kanalizace lze pouze splaškovou vodu z domácnosti. V žádném případě nelze do kanalizace odvádět dešťové vody. Pro odvádění dešťových a drenážních vod použijte stávající
způsob odvádění, například do potoka. V ulici „Strážka“a „Na Rybníku“ lze pro dešťové vody použít stávající starou kanalizaci. V případě nejasností se obraťte na kancelář Městyse Kamenice. Připojení na novou kanalizaci, je-li technicky možné, je ze zákona povinné. Zbylo několik projekčně neřešených RD z důvodů vysokých nákladů či vyřazených výtlaků. Ti se nebudou moci zatím napojit. Pro tyto nemovitosti a domy v místních částech Kamenička, Řehořov a Vržanov budou platit tato pravidla odsouhlasená zastupitelstvem městyse Kamenice: 1. Kdo vlastní jímku na vyvážení a z technických či jiných závažných důvodů se nemůže připojit na novou kanalizaci a centrální ČOV, bude osvobozen od platby stočného a uhradí si pouze vývozy jímky. Za jímku na vyvážení lze uznat pouze vodotěsnou jímku bez přepadu do kanalizace či jinam a zkolaudovanou stavebním či vodoprávním úřadem. Pro osvobození od platby stočného musí majitel nemovitosti předložit kolaudační rozhodnutí nebo obdobný doklad od této jímky na úřad městyse. 2. Kdo vlastní domácí čističku nebo septik a ze závažných důvodů se nemůže připojit na kanalizaci, bude nadále platit stočné a jedenkrát za tři roky bude mít vývoz septiku zdarma.
VODOVOD Eva Jelenová
V loňském roce byl také položen nový vodovodní řad v ulici Podfarské až po nemovitost paní Javorinové a ve Strážce.V lednu byl zkolaudován. Dotace na tuto akci byla poskytnuta z Ministerstva zemědělství ČR. Přepojování na nový vodovodní řad začne od dubna 2012. Přípojky po obecní části bude provádět firma POHL a.s., Nádražní 25, 252 63 Roztoky, která nabídla nejlepší cenu. Lze požádat tuto firmu i o připojení na soukromé části. Stejně tak by pracovníci pomohli s vyřazením septiku nebo jímky na vyvážení. Bude tu k dispozici potřebná
technika a odborní pracovníci. Přepojování po soukromých pozemcích si každý majitel domku hradí sám. V letošním roce necháme připravit projekt na „Rozšíření vodovodu v Kamenici u Jihlavy“. Konkrétně se jedná o rekonstrukci vodojemu Cyrilka, čímž se posílí tlak vody. Je to velmi důležité opatření vzhledem k nové výstavbě, která je z tohoto vodojemu zásobovaná, i vzhledem ke kopcovitému terénu staré části Kamenice. V roce 2013 by se celá akce měla zrealizovat.
str. 3
Stromy jsou součástí našeho života, ale… Eva Jelenová
Tak jako se lidé dožívají rozdílného věku, tak i stromy mají různé stáří. Ne vždy strom, který je na první pohled zdravý je opravdu zdravý a naopak. Stejně jako u lidí. Od roku 2003 se snažíme o naše zelené velikány poctivě starat. Téměř 10 let spolupracujeme s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR v Havlíčkově Brodě, kde má dřeviny na starosti RNDr. Svatava Hausvaterová, a s odborníkem panem Vítězslavem Novákem, který zpracovává potřebné znalecké posudky na stromy. Názory a zkušenosti těchto lidí jsou pro nás velmi důležité! Několikrát se nám podařilo sáhnout na 100 % dotaci, za kterou byly ošetřeny stromy ve Vržanově (později prohlášené za památné), kolem kaple sv. Anny na městečku, stromy v Řehořově okolo staré zvoničky a v neposlední řadě všechny stromy kolem ohradní zdi u kostela sv. Jakuba. Koruny stromů byly prořezány a dle potřeby provázány. Úpravy byly udělány i v dalších lokalitách – vedle křížku u kostela, další stromy na městečku, u Kulturního domu v Kameničce, u dětského hřiště v Řehořově, opakovaně odborníci zredukovali suché větve na vržanovské návsi. Občas se však musí nějaký strom pokácet. Již nestačí úprava, strom začne být v havarijním stavu, na což upozorňují nejen občané, ale i odborníci, kteří stromy posuzují. A v tomto případě nezbývá, než strom odstranit. Bohužel! I pro nás je to smutné, ale daleko tragičtější by byla ztráta lidského života a v neposlední řadě škody na majetku. Musím říci, že ročně vydáváme několik rozhodnutí na kácení stromů na soukromých i obecních pozemcích. Jde o stromy, které mají ve výšce 130 cm obvod 80 a více cm. Občan vyplní žádost (formulář je na úřadě), která dostane číslo jednací a na nás je strom
posoudit. Pokud jsou argumenty opodstatněné, vydáme rozhodnutí. Za místní šetření se platí 100 Kč. Musí být dodržena doba vegetačního klidu od 1.11. do 31.3. V každém rozhodnutí musí být navržena náhradní výsadba. Vysazovat se bude hlavně na hřbitově, kde byly na žádost lidí některé staré dřeviny redukovány, dále na městečku a u fary. Jinak musím na tomto místě zdůraznit, že Odbor životního prostředí Jihlava dělá vždy po určité době kontroly a Kamenici dávají, co se týče ošetřování stromů, za vzor. Důležité jsou také zdravotní probírky na březích potoků, které jsou v kompetenci správců vodních toků. Někdy musí také strom ustoupit nové výstavbě, úpravě terénu, chodníku, lepšímu signálu atd. Stává se také, že stav stromu úmyslně ovlivňují právě naši občané. Tak jako lidé umírají a rodí se, tak se stromy kácí a vysazují nové. V letošním roce jsme se několik starých nemocných stromů rozhodli pokácet a současně zlikvidovat pařezy, které po nich zůstaly. Stromy jsou součástí našeho života, proto je máme rádi. Těšíme se na jejich jarní zelenání, barevné květy, roztodivné plody i šišky a neopakovatelné podzimní barvy. Bylo by tu bez nich smutno, vždyť pod jejich korunami hledáme stín, skrýš před deštěm (ale ne před bouří!). Je to domov strakapouda i veverky.Je to továrna na kyslík. „Stromy jsou básně, které země píše do nebes…“
str. 4
Místní knihovna Městys Kamenice ZPRÁVA O ČINNOSTI za rok 2011 Marie Rečová (19. 1. 2012) 1/ ÚVOD Při podávání „Přihlášky za čtenáře knihovny“ je od čtenářů v souladu se Zák. č. 101/2000 Sb. vyžadován souhlas s tím, aby pro potřeby evidence čtenářů byly o něm vedeny následující údaje: - příjmení a jméno - bydliště - rok narození. V roce 2011 pracovaly v knihovně dvě knihovnice a to: Marie Rečová a Jaroslava Vebrová. Výpůjční doba – čtvrtek od 13.00 hod. do 18.00 hod. V případě většího zájmu je možno výpůjční dobu rozšířit. Do knihovny byly v roce 2011 zakoupeny 2 nové regály na časopisy. Starý regál byl dán za dveře knihovny a v něm jsou knihy vyřazené nebo darované. Tyto knihy si mohou brát občané Kamenice. O činnosti knihovny je pravidelně 1 x ročně informováno zastupitelstvo.
2/ KNIHOVNí FOND a) Stav knihovního fondu Skupina 2007 2008 2009 Dospělí 3955 3984 3867 Mládež 982 983 977 Celkem 4937 4967 4844 Cena 240.685
2010 3910 985 4895
2011 3798 996 4794
275.336 231.666 238.210 242.684
Oproti roku 2010 došlo k následujícím změnám: Poč. stav. 4.895 Přírůstky 138 Úbytky 239 Koneč. stav. 4.794 Cenu knih lze brát pouze jako orientační údaj. Rozpětí stáří knih je více jak jedno století. Nejstarší kniha je z roku 1890, nejnovější z roku 2011. b) Četba pro ženy – Malé večery pod lampou (MVLP) - vedeno jako časopisy Kromě knih jsou čtenářům k dispozici i sešity MVPL, např. z edice D. Norden, Dr. Daniel, Matčino srdce apod. Tyto nejsou vedeny jako knihy (pomocí výpočetní techniky), ale jako časopisy ve zvláštní evidenci. Protože jejich cena je poměrně velká, nejsou kupovány nové, ale jsou především získávány jako dary. V roce 2011 jsme dostali 18 MVPL.
V knihovně je k dispozici čtenářům 5 druhů časopisů, které jsou pravidelně odebírány. Jsou to: Praktická žena, Vlasta, Květy, Dorka, Bravo. Dále byly knihovně darovány časopisy: WOMANN, MARIANE, BETYNKA, ZEMĚ A ŽIVOT, NAPSÁNO ŽIVOTEM, ČAS NA LÁSKU. Jsou rovněž k dispozici KAMENONOVINY, které začal v roce 2003 vydávat OÚ. c) PŘÍRUSTKY KNIHOVNÍCH JEDNOTEK – NOVÉ KNIHY 2011 Počty Cena Kategorie Nákup Dary Celk. Nákup Dary Celk. Dospělí 44 72 116 6022 2693 8715 Mládež 22 22 2413 2413 Celkem 44 94 138 6022 5106 11128 MVPL 18 18 90 90 Úhrnem 44 112 156 6022 5196 11218 Porovnání nákupu knih v jednotlivých letech: Rok 2007 2008 2009 2010 2011 Cena
7.081
6.035
4.519
5.947
6.022
I v r. 2011 jsme zakoupili knihy v hodnotě cca 6.000,-- Kč, tak jako tomu bylo v posledních letech. Domníváme se, že je pro nás výhodnější si zapůjčit knihu z výpůjčního fondu, než nakupovat knihy nové. Pokud se nám nepodaří odhadnout zájem čtenářů o konkrétní knihu, zůstane nám zbytečně ležet na regálech a jsou to zbytečně vynaložené finanční prostředky. Pokud se to nepodaří u knihy z výpůjčního fondu, nic se neděje, knihu vrátíme a půjčíme si novou. Kupujeme proto pouze knihy, o kterých bezpečně víme, že bude o ně zájem. Dále bylo věnováno občany Kamenice i okolí pro knihovnu 849 knih. Z nich jsme 112 zařadili do knihovního fondu. U ostatních 737 knih se jednalo o knihy, které již v knihovně byly, nebo byly poškozené a zastaralé. Byla proto uspořádávána během celého roku „miniburza knih“. Tyto byly dány do regálu před dveře knihovny a občané si je mohli vzít zdarma. I v roce 2011 jsme využívali služeb Městské knihovny Jihlava a vypůjčovali si knihy z „Výpůjčního fondu“.
str. 5 Byly nám zapůjčeny následující počty knih v 9 souborech: Kategorie Půjčeno Vráceno Zůstatek Beletrie - dospělí 373 198 175 Naučná - dospělí 21 11 10 Beletrie - mládež 23 8 15 Naučná - mládež 2 2 0 Celkem 419 219 200 V roce 2011 bylo tedy půjčeno celkem 419 knih. V průběhu roku jich bylo 219 vráceno. V současné době máme z VF 200 knih za 60.604,-- Kč. Využívání výpůjčního fondu je pro naši knihovnu velkým přínosem. Sami bychom si nemohli dovolit zakoupení tak velkého počtu nových knih . Navíc cena knih - především naučné literatury přesahuje naše možnosti. Jak již bylo shora uvedeno, přistupujeme raději k vypůjčení knih než k nákupu knih nových. O tyto knihy je velký zájem a v této praxi budeme pokračovat i v dalších letech. Příkladná je i spolupráce s Útvarem regionálních služeb při Městské knihovně Jihlava. Pracovnice nám vycházejí s maximální ochotou vstříc a vždy se nám snaží požadované knihy zabezpečit. Rovněž nám pomáhají vyřešit případné nejasnosti a problémy, které se během roku vyskytnou. d) ÚBYTKY KNIHOVNÍCH JEDNOTEK VYŘAZENÉ KNIHY V ROCE 2011 V roce 2011 bylo vyřazeno celkem 239 knih. Jednalo se o knihy značně poničené nebo zastaralé, o které již 20 – 30 let nebyl zájem. Kategorie Dospělí Mládež Celkem
Vyřazeno 228 11 239
3/ ČTENÁŘI a)
PŘEHLED DLE VĚKOVÝCH KATEGORIÍ
Rok 2007 2008 2009 2010 2011 Rozdíl Do 15 let 30 15 19 19 20 +1 Do 20 let 10 8 4 5 10 +5 Do 30 let 11 8 10 6 5 -1 Do 40 let 18 13 12 15 17 +2 Do 50 let 8 10 9 10 8 -2 Do 60 let 8 7 10 11 9 -2 Do 70 let 9 10 7 15 14 -1 Do 80 let 12 11 13 11 13 +2 Do 90 let 5 5 4 3 2 -1 Celkem 111 87 88 95 98 +3
V roce 2011 nás potěšila skutečnost, že se počet čtenářů mírně zvýšil (téměř o 3 %). Přírůstky i úbytky v jednotlivých kategoriích čtenářů (jak vyplývá ze shora uvedené tabulky), byly pouze nepatrné. b) STRUKTURA ČTENÁŘU Období 2007 2008 2009 2010 2011 % Kategorie Čten. Čten. Čten. Čten. Čten. Do 15 let 30 15 19 19 20 20,4 16 - 20 let 10 8 4 5 10 10,2 Produktiv. 45 38 41 42 39 39,8 věk Poproduk26 26 24 29 29 29,6 tiv. věk CELKEM 111 87 88 95 98 100,0 Jak je zřejmé z výše uvedené tabulky, největší skupinu tvoří čtenáři v produktivním věku, po nich následují osoby poproduktivního věku a čtenáři do 15 let. V kategorii čtenářů do 15 let je počet čtenářů je o 1 větší než v loňském roce. Můžeme kladně hodnotit, že 5 čtenářů, kteří přešli do vyšší věkové kategorie byli nahrazeni čtenáři nižších ročníků ZŠ. Stejně jako v uplynulých letech chodí do knihovny především ženy. V roce 2011 tvořily převážnou část čtenářů ženy - cca 82 %. c) Mládež do 15 let – žáci ZŠ Kamenice Rok 2007 2008 2009 2010 2011 Celk. poč. 111 87 88 95 98 čtenářů Do 15 let 30 15 19 19 20 % 27,02 17,25 21,59 20,00 20,4 Rok Žáků ZŠ Čtenářů %
2007 2008 2009 2010 2011 98 97 97 97 104 37 30 15 19 20 37,76 30,92 15,46 19,38 19,23
str. 6
PRÁCE S MLÁDEŽí Vzhledem k tomu, že v roce 2008 jsme vzpomínali uplynutí 650 let od první písemné zmínky o Kamenici a zároveň byla naše obec opět jmenována městysem, dohodli jsme se spolu se základní školou, že pojmeme práci s mládeží poněkud netradičním způsobem. Jednalo se o dlouhodobý projekt – a to jednak v roce roku 2008 „Seznámení s historií Kamenice do roku 1900“. V roce 2009 jsme pokračovali besedami na téma „Babičko dědečku vyprávějte“ a „Jak znám obec, ve které žiji“. V roce 2010 beseda o našich slavných rodácích. Podrobné zhodnocení roků 2008 a 2009 bylo ve zprávě o činnosti za rok 2009. V roce 2010 jsme seznamovali žáky s našimi slavnými rodáky. Byli to především: - František Vincenc Kramář – hudební skladatel - Akademik Jan Kolda - zakladatel československé veterinární anatomie - MUDr. Arnošt Kába - obvodní lékař – lidumil, patron místních hasičů a vášnivý loutkoherec - Františka Kyselková - sběratelka lidových písní a spolupracovnice Leoše Janáčka - Antonie Zalabová - operní pěvkyně - Doc. PhDr. Josef Dovalil, CSc. - docent FTVS Besedy probíhaly v místní tvrzi, kde máme muzeum a síň slavných rodáků. Žáci si prohlédli muzeum, které je hlavně věnováno přírodě v okolí Kamenice. V síni slavných rodáků byli žáci seznámeni s jednotlivými osobnostmi a případnými dokumenty o jejich životě. Rovněž jsme se věnovali i dětem z mateřské školy. Na žádost učitelek děti navštívily muzeum ve tvrzi a vyprávěli jsme si především o zvířatech a kytičkách v okolí Kamenice. Celkem se tohoto projektu za 3 roky zúčastnilo: - rok 2008 ………………… 125 žáků a 9 učitelů - rok 2009 …………………. 174 žáků a 10 učitelů - rok 2010 …………………. 177 žáků a 12 učitelů CELKEM ………………… 476 žáků a 31 učitelů Celý projekt se setkal s příznivým ohlasem jak u žáků, tak i u učitelů. Po dohodě se ZŠ budeme v tomto projektu pokračovat až v roce 2012. V roce 2011 jsme se zaměřili především na žáky 1. – 5. ročníku. Žáci se svými učiteli navštívili knihovnu. Seznámili jsme je s činnostmi, které knihovna provádí, povídali jsme si o knihách, které v knihovně máme. Žáci nám na oplátku pověděli, co v poslední době četli a co je zaujalo. Potěšující na této akci bylo, že z řad mladších žáků se přihlásilo 6 nových čtenářů. Nezapomínáme ani na mládež starší 15ti let. Většina z nich nadále zůstává čtenáři knihovny. Většinou se zajímají o povinnou četbu. Pro usnadnění vyhledání knih
jsme jim vyčlenili 1 regál, kde je pouze povinná četba. Toto uspořádání se osvědčilo a budeme v něm i nadále pokračovat. d) Návštěvníci Rok Návštěvn.
2006 2007 2008 2009 2010 2011 1444 1037 921 952 897 745
Do 15 r. 525 324 244 290 285 197 % 36,36 31,24 26,0 30,0 32,0 26,0 Vyšší počty návštěvníků v předchozích letech byly ovlivněny především tím, že v knihovně byl internet, který využívala řada občanů, především mládeže. Zavedením bezdrátového internetu prostřednictvím K-NETU a zvyšováním počtu uživatelů se logicky snížil i počet návštěvníků knihovny, kteří mají zájem o tuto službu. (Během posledních 3 let se počty návštěvníků jen mírně mění).V současné době má K-NET již 300 uživatelů, což jsou téměř 2/3 domácností. Pro dokreslení této informace uvádíme následující údaje: Rok 2011 – využilo internet 15 návštěvníků knihovny 2010 - ………………. 18 2009 - ………………. 24 2008 - ………………. 74 2007 - ……………….. 203 2006 - ………………. 670 Za 6 roků došlo ke snížení o 655 zájemců o internet. Tato skutečnost se projevila i na celkovém počtu návštěvníků. Aby bylo možno provést porovnání s uplynulými léty, je v tabulce uveden pouze počet návštěvníků půjčoven a studoven, využívajících internet a vzdělávacích akcí (žáci ZŠ a MŠ). Od roku 2009 byli do počtu návštěvníků zahrnuti i návštěvníci kulturních akcí. Jedná se prohlídky stálé expozice muzea ve tvrzi a návštěvníky výstav. Pracovnice knihovny provází návštěvníky poskytuje výklad jak k expozici muzea (včetně historie Kamenice), tak k pořádaným výstavám. Největší počet návštěvníků je především o pouti v Kamenici, kdy je muzeum otevřeno v sobotu a neděli. V ostatní době je otevřeno na telefonické požádání zájemců. V roce 2011 tyto kulturní akce navštívilo 515 návštěvníků. Celkový počet návštěvníků tedy byl: 2009 Návštěvníci knihovny + internet 768 Vzdělávací akce 184 Kulturní akce 691 Celkem 1643 Virtuální návštěvy 0 Úhrnem 1643
2010 708 189 498 1395 0 1395
2011 745 83 515 1343 322 1665
Webové stránky : Od 28.4.2011 má knihovna vlastní webové stránky.
str. 7 Adresa je – www.knihovna.kameniceujihlavy.cz. Tyto stránky nám zpracoval pan Roman Milner. Mají následující členění: - Knihovna – historie knihovny, její aktivity, statistika, zprávy o činnosti, udělené ocenění - Nové knihy – evidence knih naší knihovny je vedena pomocí výpočetní techniky již od r. 2000. Tento program je již zastaralý a proto není možno katalog knih převést na webové stránky. Na stránkách proto uvádíme pouze nové knihy. Čtenáři se mohou o tom, zda máme v knihovně jimi požadovanou knihu informovat pomocí emailu a my jim zase emailem odpovíme. V roce 2011 nebyl žádný dotaz. - Kontakty – na stránkách jsou uvedeny kontakty na knihovnu a půjčovní doba - Fotogalerie – jsou zde také umístěny fotografie jak z knihovny, tak Kamenice - Zajímavosti okolí – zájemci si mohou prohlédnout zajímavá místa v našem okolí, jak v našem okrese, tak i v sousedních okresech - Mapa Městyse - jsou tu mapy nejen podkladové, ale i historické. Je možno nahlédnout i do katastru nemovitostí (budov i pozemků). - Zajímavé odkazy – na stránky Městyse Kamenice a Městské knihovny Jihlava. V roce 2011 navštívilo naše stránky 322 občanů. V soutěži webových stránek jsme se v roce 2011 umístili na 2. místě v kraji Vysočina.
4/ VÝPUJČKY a) CELKOVÝ POČET VÝPUJČEK V ý p ů j č k y Celkem Rok 2010 Rok 2011
2663 2846
Z toho Knih Časopisů 1969 694 2144 702
c) MANIPULAČNÍ POPLATEK Rok Předpoklad Skutečnost 2005 3040 3260 2006 3185 4600 2007 2405 3150 2008 2423 3150 2009 2213 2550 2010 2041 2350 2011 1960 2100
5/ PŘEHLED NĚKTERÝCH VYBRANÝCH UKAZATELŮ Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Návštěvníci Měsíční 108,08 120,33 75,92 76,75 79,33 74,75 62,08 průměr Roč. prům ě r n a 9,97 11,46 8,21 11,82 10,82 9,44 7,61 1 čtenáře Výpůjčky Měsíční 386,42 338,58 282,5 273,66 250 221 237 průměr Roč. prům ě r n a 38,67 32,25 30,54 37,75 34,08 28,03 29,04 1 čtenáře Jak vyplývá se shora uvedené tabulky navštívilo knihovnu průměrně měsíčně 62 návštěvníků. Jeden čtenář navštívil knihovnu průměrně téměř 8x za rok. Čtenáři si měsíčně vypůjčili 237 knih a časopisů. Roční průměr na 1 čtenáře byl 29 knih a časopisů. Závěrem této zprávy bych chtěla poděkovat vedení úřadu Městyse Kamenice za pomoc a pochopení pro naši práci. Bez jejich pomoci by nebylo možno dosáhnout shora uvedených výsledků.
b) ROZBOR VÝPUJČEK DLE JEDNOTLIVÝCH ROKŮ Počet Dospělí Mládež Celkem
2006 4085 554 4639
2007 3137 253 3390
2008 3103 181 3284
2009 2828 171 2999
2010 2453 210 2663
2011 2552 294 2846
V roce 2011 bylo půjčeno výpůjček o 183 více než v roce 2010. Podíváme-li se do předchozí tabulky zjistíme, že bylo půjčeno více o 91 knih pro dospělé, 8 časopisů a 84 knih pro mládež než v roce 2010. I zde se projevil vyšší počet návštěvníků než v roce 2010. Potěšující je, že bylo půjčeno více knih pro mládež – o 84.
Rozdíl +220 +1415 +745 +727 +337 +309 +140
Tříkrálová sbírka - vybralo se 52 733 Kč, 7. 1. 2012
str. 8
Přišlo jaro do vsi TÁTA VČERA NA VENKU, NAŠEL PRVNÍ SNĚŽENKU. VEDLE PETRKLÍČ, ZIMA UŽ JE PRYČ Básničkami, písničkami, říkankami jsme přivítali první jarní dny. Alespoň podle počasí. Podle kalendáře nás 1. jarní den teprve čeká. Na tento den jsme si připravili z papíru malé a velké sněhové vločky. Je to dárek pro MORENU.
a pevně ji drželo, aby se nám ,, neschovala“ a nezůstala tu s námi. Musíme jí hodit do vody, ať plave daleko, daleko. Slíbili jsme JARU, že mu pomůžeme zimu vyhnat. Nejsilnější z nás vzali MORENU, ostatní se seřadili a šli jsme pomalu k potoku. Museli jsme se střídat v nesení zimy MORENY, zdála se nám těžší a těžší. Přišli jsme k mostu u splávku a postavili jsme se kolem potoka, abychom dobře viděli. JARO vzalo zimici: Zimo, zimo, táhni pryč, nebo na tě vezmu bič,… čarovalo JARO a my Ve středu, 21. března, nás vítalo sluníčko. Jako kdyby vědělo, na co se dnes chystáme. S vločkou v ruce jsme netrpělivě čekali před mateřskou školou. A najednou tu bylo: v bílém hábitu ,s barevnými kytičkami a dlouhými, žlutými vlasy:,, Jsem JARO“. Probouzím slunce, trávu, zahrádky, zvířátka, volám ptáčky z teplých krajin. Už zimu nechceme! Musíme ji vyhnat pryč! A teď jsme ji uviděli! Z křoví se na nás dívala velkýma, černýma očima, v šátku, v zimní vestě, zlá ,,zimice MORENA“. Vůbec se nám nelíbila. JARO vzalo MORENU
jsme se přidali. Čarovali jsme jarními básničkami, říkadly a za doprovodu zvonečků a rolniček jsme hodili babu MORENU do vody. Kousek plavala, pak se zastavila, jako by nabírala poslední síly, ale ven nemohla. Ať si plave… Vraceli jsme se do mateřské školy. Se zimou jsme se rozloučili, ta se už nevrátí a my se moc těšíme na ,,pořádné“ jaro. ,,Až“ si budeme hrát na zahrádce, ,,až“ si oblečeme jarní bundy, kalhoty, ,,až“ si natrháme květiny do vázy, ,,až“… bude j-a-r-o. M+H
str. 9
Mňam Zvoní a desítky dětí se těší domů a do družiny. Jen pár jich zamíří k šatnám a ostatní spěchají do stravovny. Nejspíš jim po celodopolední snaze vyhládlo. Hlavním cílem je být na předních místech krátké fronty v jídelně. Někteří spoléhají na rychlé nohy, jiní na dobré kamarády, kteří jim „drží“ v řadě. Někdo využívá své výmluvnosti a směřuje rovnou k dozírajícím pedagogům. Snaží se je omráčit svými neodkladnými a okamžitými povinnostmi ve škole, v kroužcích, doma, v Jihlavě apod. Toto vše prý nemohou časově zvládnout, aniž by předstihli většinu dětí v zástupu. A už se objevují malý kousek za umyvadlem. V ruce brzy třímají příbor. Lžíce většina z nich přezíravě ignoruje. Proč? Vždyť polévka je grunt. Žáci však mají jiný názor. Zřejmě by je i to malé množství polévky příliš zdrželo. Ačkoliv dávku jídla lze s paní kuchařkou snadno individuálně domluvit. Ti, kteří si s sebou pečlivě nosí čipy, pípnou a paní za pultem okamžitě poznají, který ze dvou obědů si dítě ve spolupráci s rodiči přihlásilo. Stane – li se, že si některý strávník čip zapomněl, dostane u okénka paní vedoucí náhradní papírek, na kterém má napsáno, jaké jídlo bylo objednáno. Pečlivě uvařené, často velmi chutné, polévky zůstanou nepovšimnuty a na táce pak skončí jen mělký talíř s druhým chodem a sklenička čaje, šťávy, ochuceného mléka či bílé kávy. Občas se objeví ovoce, jogurt, pribináček nebo obdélník buchty. A teď to hlavní. Některým malým stolovníkům trvá oběd třeba jednu minutu nebo dvě. Ochutnají pokrm, ušklíbnou se, prohodí ještě pár vět se spolužáky a už s tácem pospíchají k pojízdným stojanům se zbytky jídla. Odhadem tak 20 % dětí nejí skoro vůbec, tak 40 % vrací přibližně polovinu oběda, dalších tak 30 % jedlíků
Zápis do 1. třídy
odevzdá talíř s menšími zbytky a zbývající desetina sní oběd celý. Samozřejmě to záleží na konkrétních jídlech, ale zde jsem uvedl týdenní průměr. Vždy se mi příčilo, když dospělí mě nebo někoho jiného nutili do jídla a sám jsem to taky neměl ve zvyku. Přesto nás však tato skutečnost nutí k zamyšlení, co to vlastně má znamenat. Ptal jsem se dětí, která jídla by v jídelně uvítaly, kdyby si mohly vybrat, ale škála vybraných pochutin byla velmi pestrá a hodně podobná současné nabídce v jídelně, že by se podle dětských přání žádný kuchař nemohl řídit. Navíc samozřejmě existují finanční limity či důležité zásady zdravé výživy. Zajímalo mě, čím malí (ne)jedlíci doma nahrazují obědový deficit. Překvapilo mě, že to nebyly brambůrky ani nezdravé jiné pochutiny, ale jogurty, což nezní zase tak špatně. Zkusme odhalit příčiny jídelních neúspěchů. Jednou z nich by mohly být příliš objemné svačiny, které jsou konzumovány v případě konce vyučování po čtvrté vyučovací hodině pouze 100 minut před hlavním jídlem. Někteří žáci působí dojmem, že neznají polévky nebo je nekonzumují doma často. I když vím, že pravidelné společné stolování celé rodiny je možno docílit málokdy, mnohé děti si nedokážou udělat na oběd klid a řádně si ho vychutnat. To se projevuje také nepatřičným spěchem při jídle, který podporují i rodiče, kteří čekají na chodbě před jídelnou a gesty nebo pouze svou přítomností nutí děti oběd brzy odbýt. Mnoho rodičů také nespolupracuje se svými dětmi při výběru ze dvou pokrmů doma na počítači nebo na přístroji ve školní jídelně. Tento článek není žalováním na naše děti ani hledáním chyb jejich rodičů. Naším jediným společným cílem by mělo být, aby zaplacené a vybrané obědy končily co nejčastěji ve správných žaludcích a ne ve zbytkových nádobách. Chceme, aby malí jedlíci odcházeli domů a do družiny řádně najedeni a spokojeni.
str. 10
Putování po Ugandě Karel Semerád
Tak foť, foť, slyším za sebou, ty tvoje vypadají dobře. Snažím se za ranního šera zachytit skupinku lvů, která se pohybuje tak 200 metrů daleko. Náš černý průvodce mě upozorňuje: „Husband“ a opravdu z křoví 30 metrů od nás vychází král zvířat a pár kroků za ním druhý. Nádherný pohled. Podle naditého břicha byl noční lov úspěšný a nejeví o nás žádný zájem. Během pár minut přijíždí k našemu vozu několik dalších aut s turisty. Tak to funguje na safari - jako se všichni supi z okolí slétnou na svou kořist, tak se pomocí vysílaček svolávají rangeři, když některý z nich objeví pro turisty něco zajímavého. Údajně jsme měli velké štěstí, vidět lví rodinu takto zblízka. V národním parku Marchison Falls, kde se právě pohybujeme, se podle posledního sčítání nachází kolem 150 lvů, ale hledejte je na území velkém jak kraj Vysočina, kde vede jen několik prašných cest a lev se může schovávat za každým křovím. Ovšem safari nebyl hlavní cíl našeho putování po Ugandě. Kromě poznání života obyčejných lidí této bývalé anglické kolonie jsme chtěli vystoupit na vrchol Margherita (5 109 m) - nejvyšší horu pohoří Ruwenzori a celkově 3. nejvyšší horu Afriky. Jedná se o náročný sedmidenní vysokohorský trek, který prochází přes velká močálová území – místně zvaná Bigo Bog, kde patří k nezbytné výbavě holínky a pořádná pláštěnka. Ač si pečlivě vybíráme, kam naše noha stoupne, neubráníme se občasnému propadu do bahna až po stehna. Nebýt obětavé pomoci domorodých průvodců, tak by nejedna holínka zůstala v bahně uvězněná navždy. Skákání z trsu na trs trávy je tak jediná možnost, jak se problémům s bahnem vyhnout. Na pomoc trekových holí se moc spolehnout nemohu, protože ta zajede do mlaskavého bahna bez sebemenšího odporu až po rukojeť.
gorily v pralese
Toto pohoří není vulkanického původu, jako ostatní vysoké hory ve vnitrozemí Afriky (Kilimanjaro, Mt. Keňa), ale vzniklo tektonickou činností, jejímž projevem je i velká příkopová propadlina, která se táhne vnitrozemím Afriky v délce 6.000 kilometrů. Ruwenzori bývá nazýváno kolébkou mraků, za rok zde naprší kolem 5.000 milimetrů vodních srážek, což je 7x více než u nás. I v období sucha, kdy jsme cestu plánovali, zde člověk musí počítat s každodenním vydatným deštěm, ve vyšší nadmořské výšce i se sněžením. Velkou zvláštností jsou v tomto pohoří starčeky a lobélie - byliny, které mají tvar stromu a dorůstají výšky až pěti metrů. Rostou ve výšce až 4.000 metrů nad mořem a dokonale se přizpůsobily drsným podmínkám, které v těchto horách panují - chladno, noční mrazy a vydatné srážky. Čím jsme postupovali výše, tím byly tyto rostliny vyšší a vyšší. Jejich výskyt končil malý kousek pod hranicí věčného ledu. Nejvyšší část pohoří je kompletně pokryta ledovcem (a to se nacházíme přesně na rovníku!), ke zdolání vrcholu je nutno použít mačky a cepín. Cestou k vrcholu na nás číhaly i pěkné trhliny v ledovci a séraky (pohyblivé nebezpečné bloky ledu). Vše dobře dopadlo, vrchol jsme po pěti dnech pochodu v podvečer zdolali a již za tmy se vrátili na bivak. Návrat do místní „civilizace“ jsme maximálně urychlili a za dva dny jsme dobytí vrcholu oslavili v první navštívené vesnici – Nyakalengia v restauraci OBAMA BAR (mají zde amerického prezidenta v lásce a kdeco po něm pojmenovávají). Před vlastním výstupem v pohoří Ruwenzori jsme ještě podnikli aklimatizační výstup na sopečnou horu vrchol Margherita 5.109 m
str. 11 Mt. Elgon (4.321 metrů), která se nachází na opačné straně Ugandy - na hranicích s Keňou. Při našem putování jsme najezdili celkem 3.200 kilometrů, velkou část z toho po prašných cestách. Asfaltových silnic je v Ugandě jen několik a vedou z hlavního města Kampala hvězdicovitě do různých směrů. V praxi to při cestování vypadá tak, že místo krátkého přejezdu (podle mapy) po prašné cestě se jede několikrát delší vzdálenost přes hlavní město po asfaltce, protože je to rychlejší. Naší cesty do Ugandy si povšimla i malá humanitární organizace z Brna, která podporuje školu a sirotky ve vesnici Buhoma u národního parku Bwindi. Shodou okolností jsme měli namířeno i do tohoto NP na pozorování horských goril. V pralesích rovníkové Afriky žije posledních 700 jedinců tohoto druhu goril, nechovají se v žádné ZOO na světě. Přímé zaslání pomoci je pro humanitární organizaci drahé a vždy se cestou část poztrácí, tak jsme si každý ke svému zavazadlu přibrali ještě jedno další a celkově takto převezli do Ugandy cca 300 kg pomoci. Ve vesnici Buhoma jsme měli možnost s místním průvodcem navštívit školu, kostel, nemocnici, byli jsme
holky nesou dřevo z lesa
Zajímavý podvečer o Ugandě Eva Jelenová Ve čtvrtek 15. března se sešlo kolem čtyř desítek vnímavých diváků a posluchačů na velice zajímavé přednášce pana Karla Semeráda. Ten se z Kamenice vydal do daleké africké Ugandy – státu 3x větším než Česká republika. Při svém lednovém pobytu zažil neobyčejná setkání, viděl spoustu zajímavých míst. Ať už to byla města, chudé vesnice plné rozesmátých dětí, vysoké hory, krátery sopky, přírodní parky. Ochutnal čerstvé ananasy, banány, na detailních fotografiích jsme viděli chlebovník, stromy plné avokáda, sušící se zrnka kávy. Byla to ochutnávka
s ředitelem školy v Buhomě
na polích a na školní zahradě. Přestože byly ve škole zrovna ten týden prázdniny, sešlo se tam na 50 dětí, které nám zatančily a zazpívaly, my si s nimi dali oběd (kukuřičná kaše tvrdé konzistence uvařená v obrovském kotli, špenát a pár vařených fazolí, jí se rukama s talířem na klíně). Jejich vděčnost za dary a podporu, kterou dostávají z České republiky byla bezmezná. Mluvili jsme se sirotky, kteří jen díky podpoře, kterou dostávají od nás, mohou studovat. V Ugandě se totiž platí školné už na základní škole. Výuka probíhá do 4. třídy v domorodém, kmenovém jazyce, od 5. třídy včetně zkoušek v angličtině. Každé malé dítě si s námi - sněhuláky - chtělo povídat anglicky. Prakticky jsme zde přes velkou chudobu nezaznamenali žebrání dětí, tolik běžné v asijských státech. Pokud by měl někdo zájem pomoci chudým dětem v této konkrétní škole, kterou jsme měli možnost navštívit, najde bližší informace na stránkách brněnské humanitární organizace www.bwindiorphans. org. Jedině dosažení vyššího vzdělání umožní odpoutat se dětem od chudoby v této jinak krásné zemi s přízviskem barevná perla Afriky.
exotiky, pozvánka do světa dobrodružství, ale i obyčejného života domorodců, kteří u prostých domků bez elektřiny volají z mobilních telefonů. Ty si nabili v blízké nemocnici. Snaží se prodat vše od trsů banánů až po svou fyzickou sílu jako nosiči zavazadel. Průměrný věk je tu neskutečných 14 let! Uganda je nejmladší zemí světa, kde je teplo i mráz, kterou prochází rovník, jednoduše vyznačený na silnici. Byl to opravdu velký zážitek! Náš hostitel byl velmi dobře připraven, jeho vyprávění bylo poutavé, fotografie a videa profesionální. Díky! A těšíme se na další zprostředkování výpravy. Zážitky z cest jsou totiž jediným bohatstvím, která nám nikdo nemůže vzít!
str. 12
Extremní rybolov Miloš Vala Od roku 2006 se zabýváme lovem trofejních kaprů na různých nádržích a postupně dosahujeme lepších výsledků. Ulovit kapra většího jak 10 kg se zdálo téměř
Mirek 17,5 kg
Petr - 19 kg, 101 cm
nemožné, ale jako všechny jiné sporty, dá se i rybolov vylepšovat k naprosté dokonalosti a při trošce štěstí a velké trpělivosti to jde. Asi nejdůležitějším faktorem je tyto staré „kmotry“ vystopovat, zvolit správný čas, místo a nástrahu a potom je naděje na úspěch. K lovu velkých ryb je rovněž zapotřebí kvalitního náčiní a v ne-
Petr junior - 13,8 kg
Kája 12 kg
poslední řadě dobrá parta. Hlavní výpravy za trofejními kapry se snažíme naplánovat na teplejší měsíc květen a tak tomu bylo i v roce 2011. Zvolena byla lokalita „Grunty“, která se nachází nedaleko Brna. Skóre otevřel Petr Kolář kaprem o váze 19 kg – 101 cm a tím nastavil
„REKORD“ Miloš - 22,1 kg, 109 cm
str. 13 laťku velmi vysoko. Odstartoval tak krásnou a dlouhou šňůru rybích velikánů, které jsme přelstili a vzali jim míru, váhu a foto. Na břeh se tak každý den podívalo několik kaprů mezi 12 až 17 kg a to většinou v noci k naší radosti. Spánek se proto doháněl až přes den po chvilkách. Okolní rybáři takové štěstí neměli a to svědčilo
přírodou a příjemnými lidmi, přímo ve svém středu, abychom zde změřili síly s úplně jinými druhy ryb, než u nás. Kolbištěm se nám stal Hjorundfjorden. Ale ani tady není jednoduché ryby nachytat. Především technika se liší od sladkovodního rybolovu a je značně
o dobrém výběru místa pro týdenní rybolov, které jsme pečlivě předem zmapovali. Během tohoto plodného období se podařilo ulovit ještě kapry o váze 17,5 a 18,2 kg. Novým rekordem byla ryba, která překonala magickou 20 kg hranici a vystavila svoje „nahaté“ tělo před objektivem malou chvilku před polednem, aby se pochlubila 22 kg a 109 cm. Ulovena byla, jako většina ostatních ryb, na nástrahu, kterou vyrábíme podle svého receptu.
fyzicky náročná. Počáteční nezdar nás po dvou dnech opustil a přece moře vydalo svůj poklad čtyřem českým rybářům. Týden je velmi krátká doba na poznání země Vikingů, proto se letos vrátíme k další severské audienci, abychom se pokusili ulovit v modrém oceánu nějakou tu trofejní rybu.
Petr Kolář, sumec - 50 kg, 180 cm
Konečná bilance výpravy – 66 ks ryb o celkové váze 477,3 kg a délce 51,48 m. V srpnu se zde podařil ulovit Petru Kolářovi ještě kapitální sumec – 180 cm a 50 kg, již druhý v pořadí v této nádrži. Všechny zmíněné ryby dostaly vzápětí svobodu. Samostatnou kapitolou byla výprava do Norského království. Po velmi dlouhé přípravě na mořský rybolov a ještě delší cestě nás přivítala tato krásná země s úchvatnou
str. 14
Horská Kamenice
Jarmila Koňáková, Milan Jelen Své putování zahajujeme v údolí řeky Jizery mezi Krkonošemi, Jizerskými horami a Českým rájem v šestapůltisícovém Železném Brodě, který se rozprostírá
Horská Kamenice – opravený statek
Železný Brod - kostel
v nadmořské výšce 300 m n. m. u řeky ve městě, ale nedaleký vrchol kopce Kozákova má 744 m n.m. Krajinu jsme navštívili v předjaří, kdy podél vodního toku na náplavkách sledujeme až dvoumetrové bariéry ledu, které vznikly při jarním tání a odstřelech. Setkáváme se se starostou André Jakubičkou a s Ing. Miloslavem Loumou, který je na pozici místostarosty. Vyměňujeme si informace na pracovním obědě v pizzerii.
hlavní cíl Horská Kamenice. Celková výměra městského katastru je asi 22,5 km2. Samotná Horská Kamenice leží přibližně 7 km od Ž. Brodu a ochotně nás tam odvezl autem Ing. Louma. Ve vsi samotné se potom setkáváme s druhým průvodcem s předsedou osadního výboru panem Vítem Koňákem. Nejdříve ale něco z historie… Horská Kamenice patří mezi obce o kterých se říká, že tady končí chleba a začíná kamení (týká se všech názvů KAMENIC). Tato leží na 50°58‘ s.š. a 15°16‘ v.d., náves v nadmořské výšce 436 m. První osídlenci museli na tomto místě mýtit lesy, ze získaného dřeva pálili uhlí a půdu upravovali k polnímu hospodaření. Prvním domem tu zřejmě byl Kubův statek a jeho pole v lokalitě Na Honskách. Tento první hospodář, který se jmenoval Kuba měl 4 syny, jimž statek předal, a vznikla rázem čtyři hospodářství. O založení obce není do 15. století žádných písemných zpráv. Na počátku tohoto století náležela panství Návarov a z kronik zjistíme, že roku 1540 byla Kamenice
Železný Brod - vpravo starosta André Jakubička, vlevo místostarosta Ing. Miloslav Louma
Město Železný Brod se skládá z 12 částí: Bzí, Veselí, Těpeře, Chlístov, Splzov, Pelechov, Hrubá Horka, Malá Horka, Jirkov, Střevelná, mateřský Železný Brod a náš
Horská Kamenice – malá požární nádrž
str. 15 připojena k panství Skály nad Jizerou, dnes pod jménem Malá Skála. Podle pozemkových knih panství Frýdštejnského tu sídlilo 17 rodin, které měly svá hospodářství, a dále tu žilo 8 rodin podruhů – tehdy všichni poddaní byli povinní robotou a odváděním desátku. Horská Kamenice byla mimo jiné i vsí hornickou, souviselo to s dobýváním železné rudy v letech 1830 (největší rozmach) až 1860 (zastavení těžby). Velmi dlouho byla obec odříznuta od okolních sídel. Neexistovala silnice a náklady se sem vozily příkrou cestou do vrchu nebo podobným způsobem do Jesenného. Nesmíme zapomenout, že v roce 1887 tu byl založen sbor dobrovolných hasičů. Téhož roku byl založen také Sokol, divadelní spolek a místní knihovna. V roce 1890 žilo ve vsi 70 dětí a pan starosta A.Václavů zařídil postavení školy, do té doby se totiž vyučovalo v obytných domech. Byla postavena místními občany v roce 1892, sám starosta sjednal půjčku u c.k. monarchie, kterou občané spláceli třicet let až do roku 1922,
Horská Kamenice – stará škola
kdy došlo k předání vzdělávací instituce státu. Svého početního vrcholu dosáhla na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století, kdy ji navštěvovalo až 100 dětí. Roku 1962 škola zanikla a kamenické děti se začaly učit v Železném Brodě. V dalších letech zde byla zřízena úřadovna MNV, fungovala až do roku 1970. Potom tu byl provozován obchod se smíšeným zbožím. V současnosti je v budově zázemí mysliveckého spolku, ve kterém je 25 členů – nejen z Horské Kamenice, ale i z přilehlých vesnic. Sídlí tu také SDH, který má 22 členů. Roku 1906 v obci vznikla kampelička. Teprve počátkem 20. století bylo započato se stavbou silnice. Ta byla dostavena do dvou let (1908 – 1910). Až teprve v roce 1921 byla zahájena i ukončena výstavba přípojky směrem k Jesennému. Kamenice byla jednou z prvních obcí, kde byla zavedena elektrická energie, v roce 1929 si občané postavili skupinové vodovody a podobnými společnými akcemi vznikala mezi občany dokonalá soudržnost.
Horská Kamenice - chaloupka
V 1. světové válce byl z každého domu povolán nejméně jeden muž do vojska, celkem narukovalo 70 vojáků, 11 z nich se zpátky nevrátilo. Na zdejším hřbitově najdeme jejich jména na pomníku padlých. 4 zdejší rodáci se stali legionáři. Těsně před začátkem 2. světové války se H. Kamenice stala útočištěm mnohých Čechů, vyhnaných Němci ze Sudet. Za protektorátu měla obec více než 500 obyvatel. Když válka skončila nastal odliv obyvatelstva, způsobený stěhováním rodin a osídlováním pohraničních oblastí (tedy i návratem lidí do předválečných domovů). Rok 1957 je datem vzniku JZD, které počátkem 90. let zaniklo. V dnešní době je bývalý družstevní objekt využíván k podnikatelské činnosti. Sídlí tu např. firma Kamko, která se zabývá opravami nákladních a užitkových vozů a přívěsů. Opravují se tu motory, převodovky, startéry, alternátory a vyměňují se oleje. Dnes má Horská Kamenice okolo 120 obyvatel, najdeme tu kolem 100 domů a chalup, z nichž jsou některé neobydlené. Ze starých dob se zde zachovaly některé stavby v původní podobě, dřevěné roubené světnice, kamenné chlévy a roubené stodoly. Objevíme tu chalupu
Horská Kamenice - socha Panny Marie Bozkovské
str. 16 známého studentského vůdce z roku 1989 Šimona Pánka. Ale i některé kuriozity – např . omítnutou roubenou chalupu nebo stodolu, která zlověstně vrže, vydává hrozivé zvuky při větru a zdá se, že v každém okamžiku spadne. Katastr samotné Kamenice měří 3,74 km2 . Najdeme tu i drobné církevní památky. Vlevo od cesty k Železné- Horská Kamenice – sv. J. Nepomucký mu Brodu na rozcestí v Pajedlích bývala do r. 1905 kaplička s Kristem a se studánkou, kde dříve odpočívala procesí směřující na poutě do Bozkova. Hned na okraji obce dnes najdeme sochu patrona obce sv. Václava od A. Suchardy s tímto nápisem: „Svatý Václave, kníže náš, pros za nás!“ U autobusové otočky pod školou na cestě k Jesennému byla další zastávka procesí s pozoruhodnou sochou Panny Marie Bozkovské, která byla zhotovena roku 1830 a vysvěcena 30. 6. 1833.
Smutnou připomínkou je nedaleké místo železniční nehody z 25. 8. 1990, na mostě ve Spálově se srazil osobní a nákladní vlak. Výsledkem tragické chvíle bylo 14 obětí a 32 zraněných cestujících. Jinak v okolí Horské Kamenice najdeme města Semily, Tanvald a Turnov. Pro turisty se v blízkém okolí nacházejí Besedické, Suché a Klokočské skály. Ze zřícenin jmenujme Zbirohy, Návarov, Rotštejn a Frýdštejn. Návštěvníci mohou navštívit také Bozkovské dolomitové jeskyně či se projít po Palackého nebo Riegrově stezce. Technickým unikátem je vodní elektrárna na soutoku řeky Jizery a Kamenice. Na závěr bychom rádi poděkovali panu starostovi i místostarostovi Železného Brodu a manželům Koňákovým z Horské Kamenice za ochotu a velmi dobrou spolupráci.
Horská Kamenice – náš průvodce V. Koňák (uprostřed)
POZOR NEPŘEHLÉDNĚTE!!! SVOZ NETŘíDĚNÉHO DOMOVNíHO ODPADU PÁTEK: 15. června 2012 na Place Jedná se o starý textil, boty, kabely, kufry, matrace, koberce, menší kusy nábytku a další odpad, který se běžně netřídí.
Časový rozpis: 1. kontejner Vržanov: 14:30 – 15:00 hodin Kamenice: 15:15 – 17:30 hodin 2. kontejner Kamenička: 15:30 – 16:15 hodin Řehořov: 16:30 – 17:15 hodin Prosíme o dodržení časového rozpisu a o pomoc při nakládání Vašeho odpadu!
Dárek za vysvědčení
str. 17
Koncert skupiny Schovanky 27. 12. 2011
STŘÍPŘÍ - divadelní vystoupení „Čí bude král?“ - 18. 3. 2012
S majiteli pohostinctví Tempo - Věrou a Janem Kratochvílovými
Foto ze zajímavého povídání o Ugandě
str. 18
MASOPUST
2012
str. 19
KARNEVAL SDH
s organizátory
str. 20
FOTOSTŘÍPKY Z PLESOVÉ SEZÓNY
Vržanov
Ples ČČK
Ples pekárny
str. 21
Ples školy
Ples lidový
FOTOSTŘÍPKY Z PLESOVÉ SEZÓNY
str. 22
Zlomatka? Každoročně na podzim se těšíme do KD v Kameničce na setkání s dobronínskými Zmatkaři, kteří jsou zárukou kvalitního amatérského divadla. Protože premiéra jejich nové hry proběhla až v prosinci, bylo jejich představení u nás přesunuto na únor. Oproti jiným letům se tentokrát tohoto představení nemohly zúčastnit děti. Na programu totiž byla tragikomedie italského autora Maria Gelardiho Zlomatka. Po romské lyrice Cesar a Drana (2009) a zdařilé komedii Na správné adrese (2010) přišlo tentokrát náročné téma. Režisér Vladimír Mátl s herci nastudoval překlad dramatu Mariny Feltlové. Hlavními postavami jsou novopečený vysokoškolský student Diego, kterého výborně ztvárnil mladý herec Jan Hejral a jeho matka Anna (Ludmila Dostálová). V epizodní roli Diegova
přítele Alberta se objevuje polenský herec Miroslav Vala, j.h. a v roli prostitutky Olgy osvědčená mladá herečka Tereza Fialová. Příběh se odehrává v současné Neapoli v obyčejném malém bytě. Celý děj je vlastně střetnutím syna s matkou Annou, která měla velmi těžký život, ale sama touží po obyčejném štěstí pro sebe a hlavně pro svého potomka. Studenta, který přijel na otočku domů, matka drží doma a léčí ho sedativy a domácím vězením. Brzy se dozvíme, že jeho „nemocí“ nebo nemocí je homosexualita. Přestože měl Diego dříve i heterosexuální vztahy, našel si ve vzdáleném místě svých studií přítele Alberta a nehodlá se ho vzdát. Při první návštěvě Alberta u Diega, matka syna záměrně zapírá a dokonce tvrdí, že chlapec běhá po městě a dovádí s děvčaty, což vyvolá u přítele velké rozpaky. Po jeho odchodu začne Anna rázně jednat a Diegovi jedno „děvče“ urychleně sežene. Jedná se o lehkou dívku Olgu, která je o situaci informována a je seznámena s úkolem tohoto studenta „předělat“ na hetero-, aby
vyhovoval společenským konvencím. Jejich setkání je zpočátku velmi chladné, ale je překvapivě zakončeno chladným a hrubým pomilováním, pochopitelně bez perspektivy. Pak už děj plyne v prudkých hádkách mezi synem a mámou. Střídají se chvíle synovské lásky a nenávisti opepřené steskem Diega po Albertovi. Pozorujeme směšnost, zoufalství, pohoršení i pochopení. Obě hlavní postavy se nás snaží šokovat. Vše je prodchnuto bojem o přijímání homosexuality většinovou společností. V závěru „smířená“ matka předává klíč od bytu synovi a umožňuje mu odchod za Albertem, přičemž neví, zda svého syna ještě někdy spatří. Po jeho odchodu se však nečekaně v bytě objevuje právě Alberto, který Diega neustále hledá a neví, že už je vlastně volný. Matka s přítelem svého syna mluví naprosto klidně, a proto diváky šokuje, když v průběhu nekonfliktního rozhovoru mladého muže nečekaně nožem podřízne. Poslední slovo předešlé věty divákům připomene, jak byla Anna po celý život velmi traumatizována svými zážitky se zabíjením domácích zvířat v rodině. Zajímavostí pro českého diváka je, že se v Itálii tato hra nesměla uvádět a byla prezentována pouze jako scénická čtení. I přes náročné a ožehavé téma sklidila hra jako obvykle v Kameničce veliký potlesk a po úklidu scény splynuli diváci s herci. Při tradičním občerstvením si popovídali o divadle, ale i ostatních lidských věcech.
str. 23
Občanské průkazy Martina Novotná Prvním lednem tohoto roku vstoupila v platnost velká změna na úseku státní správy, která významně a vcelku nešťastně dopadá na každého z nás. Ministerstvo vnitra na poslední chvíli zrušilo nabírání žádostí o nový občanský průkaz na malých úřadech. Věřte mi, tento krok zpět nepotěšil v první řadě pracovníky právě malých úřadů, kteří rádi lidem posloužili a žádost jim pomohli připravit. Kolaps na velkých úřadech, který nutně musel přijít, alespoň napomohl navýšit úřední hodiny na jihlavském magistrátu (Hluboká 8, správní odbor), kde o nový průkaz můžete požádat v následujícím čase: Pondělí, středa: 7.00 – 17.00 Úterý, středa a pátek: 7.00 -14.00.
SLASTI STÁŘÍ Xenie Dočekalová
Lze využít i elektronické objednávky na webových stránkách www.jihlava.cz v sekci úřad online - webcall, ale ten je údajně obsazený do konce března. Na místě vás vyfotografují, stačí jen doložit stávající občanský průkaz, oddací list (sňatek), úmrtní list (změna z důvodu ovdovění), v případě ztráty rodný list, potvrzení o OP – to vám můžeme vystavit i na našem úřadě, včetně nahlášení ztráty či odcizení. Někdy se nás lidé obracejí i s výměnou řidičských průkazů – tuto službu poskytuje dopravní odbor Magistrátu města Jihlavy, který sídlí v ulici Tyršova – naproti vstupní bráně na autobusové nádraží. Bohužel nikdo při této převratné novince nepomyslel na starší a nemohoucí lidi, kterým nezbývá nic jiného než požádat nejbližší. Na závěr si ve spojitosti se změnami dovoluji připomenout, že taktéž od 1.ledna 2012 se zvýšil poplatek za vydání výpisu z rejstříku trestů z původních 50,na 100,- Kč. Přeji všem pevné nervy při obíhání úřadů a pevně doufám, že nadále se budeme setkávat alespoň při platbách, ověřování podpisů a třeba i v obřadní síni. Zde pro Vás rádi zajistíme sňatek ve velkém stylu či dle Vašeho přání komorní, přísně utajený obřad se čtyřmi osobami. Kdykoli, kdekoli – možnosti jsou neomezené…
Ze všeho mě nejvíc hněte, že i rozum se mně plete. Mozek měkne, zahálí, už mně to tak nepálí.
Tak bohužel, tak to bývá, že ve stáří sil ubývá. Naše svaly pružnost ztrácí, všechno nám dá velkou práci.
Často se mně špatně dýchá, ještě častěj´ v boku píchá. Marně doktorů se ptám, co s tím tělem dělat mám.
Co jsme zvládli za chvilenku, trvá teď už i hodinku. Záda, ruce i nohy bolí, ven už nejdu bez dvou holí.
Když se na mě někdo mračí, i ty boty víc mě tlačí. Když se někdo na mě směje, u srdce pak dobře mně je.
Tělo chřadne, líčka vadnou, šaty mně už tak nepadnou. To hezké, co na mně bylo, dávno už se vytratilo.
Dost už bylo naříkání, zítra se dám na pokání. Snad pak Pánbůh mně odpustí, všechny hříchy i nectnosti.
Když nemohu večer spát, drahé prášky musím brát. Ráno, když pak z lůžka vstanu, těžkou, přetěžkou mám hlavu.
paní Xenie Dočekalová, učitelka tance, dříve bydlela v Kamenici, nyní obyvatelka Domova pro seniory, Třebíč
str. 24
Helena Rumlerová v oblacích
Šárka Maixnerová (časopis Vlasta), Marie Rečová, Jitka Javorinová Podařilo se nám objevit další pozoruhodnou rodačku z Kamenice. Jmenuje se Helena Rumlerová, narodila se 10. 4. 1930 v Kamenici u Jihlavy. Jejím otcem byl pan Ladislav Rumler (* 1900) – pocházel z Měřína nebo z Velkého Meziříčí. Maminka se jmenovala Hedvika Rumlerová (roz. Hrubá, *1899) a pocházela z dolního mlýna na Stávku. Helena měla dva sourozence – Oldřicha (*1922 nebo 1923) a Boženu (*1925). Bratr se v dospělosti stal strojníkem na námořní lodi a sestra se vyučila modistkou. Tato rodina bydlela v naší obci několika místech, nejdéle však v domě č. 94 pod kašnou. Po r. 1945 se Rumlerovi odstěhovali do Jihlavy. Odtud odešla naše hrdinka velmi brzy do Prahy. Dobrodružně laděná Helena byla v mládí v Junáku, zabývala se stepováním, baletem a hrála házenou. Když se měla rozhodnout, čím bude, uvažovala, že půjde do kláštera nebo že se stane sekretářkou a na tomto postu se, jako její oblíbené hrdinky z červené knihovny, provdá za svého šéfa. S plánem být jeptiškou se rozloučila hned po prvním kontaktu s řádem karmelitánek. Abatyše ji spolu s její kamarádkou brzy odradila svým vyprávěním o drahém studiu, přísném vnitřním řádu, o řídkém kontaktu s rodinou apod. Práce sekretářky ji však potkala. Byla zaměstnána v podniku zahraničního obchodu Koospol. Její pozice se tajuplně nazývala komptoariska, což má přibližný význam něco jako obchodní písařka, asistentka, sekretářka. Jejím hlavním životním osudem však bylo překvapivě létání a parašutismus. K těmto aktivitám se dostala tak trochu náhodou. Na jejím pracovišti se jednoho dne objevil fotograf, který měl za úkol vyrobit vojenský propagační plakát s parašutisty. Skuteční lidé s padáky se v té době však fotit nesměli. Hezká devatenáctiletá Helena byla požádána, zda by nechtěla zapózovat s maketou padáku. Dívku paradoxně nelákala kariéra modelky, ale spíše ji přitahoval onen padák. Plakát se povedl a pan fotograf slečně Rumlerové poradil, kde a jak si udělat para-kurz, kde by se mohla naučit létat. Takže zvládla výsadkářský kurz. Do dvou let dostala místo v Lidovém svazu letectví
(později Svazarm). Mladá parašutistka uspěla v kurzu bezmotorového létání. Stala se instruktorkou výsadkářů, což ji přivedlo až na letiště do Pardubic. A pak vyvstala potřeba absolvovat též pilotní kurz, aby mohla osoby s padákem sama vysazovat do oblak. Tenkrát však ženy jako pilotky prakticky neexistovaly. Ale Helena dostala výjimku a později mohla létat s opravdovým motorovým letounem. Její život mezi samými muži nebyl vůbec lehký. Drsné mravy chlapů občas oplakala, když páni vycítili slabost, chovali se k ní ještě hůř. Ale naštěstí jí pomohli tři kamarádi, kteří ji naučili, jak se obrnit a svým novým přístupem si získala mnohem silnější a příjemnější pozici. Helena si našla také svého životního partnera, který byl o šest let mladší, ale kvůli mužově žárlivosti vydržel vztah pouhé tři roky a potom se už nevdala. Jejími dětmi byli její žáci a rodinou jí zůstala práce. Později se krátký čas věnovala akrobatickému létání, ale vzhledem k vytížení při výcviku parašutistů neměla čas na trénink. Pak přešla k Československé armádě, kde se objevila v navigačním oddělení. Tam pracovala mimo jiné s radiostanicí. Paní Helena dokonce řídila i cestovní letadlo, ale oficiálně nejdále vezla cestující z Prahy na Slovensko. Její touha po pravidelném létání s dopravním (velkým) letadlem nebyla vyslyšena. Do roku 1989 se u nás mezi piloty dostala pouze jediná žena - Vlasta Diblíková. Helena zvládla za život 2 000 hodin létání a 600 seskoků padákem. Vzpomínala na to, že se svými staršími špatně řiditelnými padáky občas skončila ve větvích stromů či na vodní ploše. S letadlem nejraději létala v noci, mezi hvězdami se cítila volně a svobodně. Dokonce si prý někdy „povídala“ s měsícem. Její maminka tvrdila, že má pouze 1 dítě – hodnou dceru Boženku. O své další dvě děti – syna Oldřicha na moři a o dceru Helenu v oblacích zřejmě musela mít stále strach, a to jí trápilo. Naposledy pilotovala Helena Rumlerová letadlo v 78 letech. Ale i v požehnaném věku neztratila své letecké sny. Pokud by se pravidelně začalo cestovat do vesmíru, letěla by hned.
staroƎecký bajkaƎ
ƉƎedložka
fermenty
Zlínská univ. (zkr.)
kyslík (chem, zn)
konec abecedy
hovor. souhlas
nu
Friedrich Nietzsche: Kdo se chce uēit létat, musí…
inic. Zikmunda
oblast kolem Ǝek
nášlapná výbušnina
vyznamenání
lépe
ŵĢsíc (nĢm.)
ƉƎedložka
primát
jitro
inic. Petra
staré vzt. zájmeno
cosi
ozn.býv. EĢmecka dusík (chem.zn)
Bor (chem.zn)
zaē. abecedy
pletence vlasƽ
Vodík,kyslík, síra,rhenium,uhl druh obrazu ík (chem.zn)
gáza
inic, Einsteina
je možno
zvyky Thalium (chem.zn) ozn.býv. policie
Evropan
ozn. Rakouska
\ešení tajenky z min. ēísla: ÚspĢch mluví sám za sebe, neúspĢch nelze omluvit.
ozn. el. odporu
klenot rod trop. mravencƽ
honoráƎe
spojka
opar
tuna (zkr.)
mechanická deformace sochy velik. ostrova
spojka
souhlas
Alan Alda
pytel
Taj. ē. 3
ozn. našich letadel
tuna (zkr.)
cit. pƎekvapení
ēeský spisovatel Egon Ervín..
Plod stromu
inic. Rudolfa
cit.trubky
Ǝímsky 4
Cestovní kanc.
inic. Konvalinkové
inic.Šárky
ēeský seces. malíƎ pigment. skvrna
Taj. ē. 2
ŚƎbit.objekt
Fosfor (chem.zn)
Amplion
Vodík (chem.zn) nemluvit pravdu
neuspĢl
zámezí
had
ǀĢtší množství
model fordu
eská televize
roēenka
uskupení 3 hudebníkƽ
Taj. ē. 1
deciVolt
Pomƽcka: UTB, enzymy
mech. ēást stroje
SvĢrákovi iniciály
ƉĢna do koupele
tváƎe (mn. ē.)
ƉƎíslib, posvátné prohlášení
ēást vozu
dodat.úprava fotky
domácky Anna
nemocniēní odd.
str. 25
Křížovku pro čtenáře připravil Ing. Jiří Hrad
str. 26
Společenská kronika SŇATEK UZAVŘELI:
Vyprovodili jsme na poslední cestě:
František Maštera Kamenička Jaromír Vochyán Kamenice Ludmila Kočí Ždírec Karel Dvořáček Kamenice Vítězslav Čermák Kamenice Antonín Kvasnička Kamenice Eduard Záborský Kamenice Marie Flesarová Jihlava Stanislava Böhmová Kamenice Stále vzpomínáme!
Libor Špendlíček a Monika Lebrušková
VÝZNAMNÁ VÝROČÍ OSLAVILI: LEDEN Marie Škodová Kamenice Zdenka Kozáková Bohuslav Kratochvíl Josef Šrom Marie Zimolová
90 let Kamenice Kamenice Vržanov Kamenička
80 let 85 let 80 let 80 let
ÚNOR Bohuslav Jirků Marie Matějíčková
Kamenice Kamenice
80 let 93 let
BŘEZEN Josefa Jelínková
Kamenice
94 let
ZLATOU SVATBU OSLAVILI Josef a Jana Vostálovi Kamenička
DIAMANTOVOU SVATBU OSLAVILI Jan a Anděla Valovi
Jihlava
Narozené děti Filip Holý Viktor Bőhm Simona Procházková Lukáš Haňka Kamila Šedivá
Kamenice Kamenice Kamenice Řehořov Kamenice
Fo t o g r a f i e z e zlaté svatby Ludmily a Jana Valových z Kamenice (listopad 2011)
str. 27
Kulturní kalendář Březen 31.3.
LIMONÁDOVÝ JOE, Sokol Luka nad Jihlavou - 16:00 hodin, orlovna
Květen 12.5. 25.5. 26.5. 27.5.
MEMORIÁL MUDr. A. KÁBY – hřiště Líchy KAMENICKÁ 15 SRAZ 60.letých - orlovna DEN DĚTÍ - sokolovna
Červen 23.6. OSLAVY V KAMENIČCE: 600 let od první zmínky 12.00 - vysvěcení nového kříže nad Kameničkou 14.00 - nad KD v Kameničce OKŘEŠÁNEK – folklorní soubor ZŠ Okříšky AKROBATICKÉ PŘEDSTAVENÍ S RC VRTULNÍKEM PŘÍHODY VČELÍCH MEDVÍDKŮ – DIVADLO VEŽ BRNO SKUPINA SEIFEROS - ukázka práce s dravci NEŠLAPETO – staropražské a jarmareční písně MÓDNÍ PŘEHLÍDKA - SUPŠ HELENÍN MODRÁ STOPA – hudební skupina OHŇOVÁ SHOW, OHŇOSTROJ 24. 6. OSLAVY V KAMENIČCE: 600 let od první zmínky – nad KD v Kameničce 10.30 hodin MŠE u opravené kapličky sv. Jana Nepomuckého VYSTOUPENÍ ŠKOLY UMĚNÍ MĚŘÍN Program v KD v Kameničce od 14.00 hodin: PROHLÍDKA STARÝCH FOTOGRAFIÍ PROMÍTÁNÍ DOKUMENTÁRNÍCH FILMŮ ZE ŽIVOTA HASIČŮ KAMENIČKY Program dětí z Kameničky Vystoupení div. souboru ZMATKAŘI JP EXPRES – hudební skupina
Červenec 1.7.
SOUTĚŽ HASIČŮ KAMENIČKA – nad KD v Kameničce
Jakubská pouť: hřiště Líchy 28.7. 18:00 hod. DRUHEJ DECH, KUMPÁNI 29.7. 14:00 hod. HORANÉ – dechová hudba z Rokytnice nad Rokytnou 16:00 hod. PETR POLÁČEK a skupina BAD NAME (skladby zpěváka BON JOVI) 18:00 hod. FUNNY DANCE BAND Praha hudební skupina Výstava obrazů ve tvrzi – Andrea Prášková. Atrakce rodiny Vildomcových. Taneční zábavy v sokolovně budou upřesněny.
Srpen 18.8. 26.8.
LOUČENÍ S PRÁZDNINAMI - ŘEHOŘOV HRADIŠŤAN –16.00 hodin, hřiště Líchy JAK CHCEŠ?! - hudba všech žánrů
Říjen STAMICOVO KVARTETO – koncert z díla F.V. Kramáře, tvrz (bude upřesněno panem Plockem) 12.10. ZÁVOD POŽÁRNÍ VŠESTRANNOSTI MLADÝCH HASIČŮ – hřiště Líchy
Listopad 16.11. KOŠT MLADÝCH VÍN - orlovna
Prosinec POSLEDNÍ LEČ - orlovna TRADIČNÍ ŠKOLNÍ JARMARK 8.12. MIKULÁŠSKÉ PŘEDSTAVENÍ - orlovna ADVENTNÍ KONCERT – kostel sv. Jakuba 22.12. BENEFIČNÍ KONCERT – orlovna 27.12. VÁNOČNÍ KONCERT RELIÉF – 17.00 hodin, kostel sv. Jakuba Den mikroregionu Loucko bude letos ve Velkém Beranově, v sobotu 8. 9. 2012. LETNí SVOZ POPELNIC (tj. svoz jednou za dva týdny)
Inzerce
PRÁŠKOVÁ LAKOVNA - KOMAXIT tryskání - pískování ul. Mlýnská 9616 - Jihlava, tel.: 777 326 863 http://www.lakoma.cz
4. května 18. května 1. června 15. června
29. června 13. července 27. července
10. srpna 24. srpna 7. září
21. září 5. října 19. října
Nebezpečný odpad bude 5. 5. 2012 dle rozpisu na vývěskách!
str. 28
Veselé Velikonoce přeje Úřad městyse Kamenice
Zpravodaj pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku. KAMENOVINY vydává ÚM Kamenice - 588 23 Kamenice č. 481, okr. Jihlava Tel.: 567 273 309, e-mail:
[email protected] Na základě zákona č. 46/200 Sb. je registrován u MK ČR pod čís. E - 14 415 Vychází čtyřikrát ročně. Náklad 750 kusů. Toto 37. číslo vyšlo v březnu 2012. Uzávěrka 29. 3. 2012 Tiskne ASTERA G, s.r.o., Matky Boží 1, 586 01 Jihlava, www.astera.cz Odpovědný redaktor Mgr. Milan Jelen. Příspěvky přijímá Úřad městyse Kamenice. Foto na titulní straně Eva Jelenová
