ročník X/ číslo 3
Podzim 2003
Letošní exkurze na jižní Moravu se vydařila
Foto Petr Voříšek
Úvodem
Z OBSAHU n Pozvánka na Evropský festival ptactva . . . . . . . . 2 n Ozvěny jarního Vítání . . . . . . . . . . . 3, 4 n Zapojte se do akce Sovy do škol . . . . . 4 n Návrat kukaček v roce 2003 . . . . . . . . 5 n Soutěž pro děti . . . . . . . . . . . . . . . . . 6, 7 n Exkurze 2003 – přivítala nás jižní Morava . . . . . . 8, 9 n Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 10 n Birdwatching – ptačí podívaná . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 n Za ptáky do světa – Německo . . . . . . 12
Zájem lidí o ptactvo nepolevuje ani během ospalého léta, o čemž svědčí množství dotazů a telefonátů, které jsme vyřizovali v našem sekretariátu. Nejenom, že nás tento zájem těší, ale často také získáváme nové členy – neboť se snažíme zaujmout a pozvat do našich řad všechny, kteří se o ptáky zajímají a chtějí jim pomoci. Jak mnozí naši čtenáři vědí, v České republice nejsme sami – v Přerově sídlí Moravský ornitologický spolek (MOS) - další občanské sdružení s mnohaletou tradicí, zaměřené na ochranu ptactva. Působí nejen na Moravě, ale má své členy i v jiných koutech České republiky. Přes podobné zaměření a cíle spolu ČSO a MOS nikdy v minulosti pořádně nespolupracovaly, a to i přesto, že se naše základny z určité části překrývají. Spíše se dalo mluvit až o jakési konkurenci. V průběhu posledních let však vykrystalizovala myšlenka, že naše země je příliš malá, aby si zde konkurovaly dvě podobně zaměřené organizace, a že efektivnější by bylo napřít úsilí ke spolupráci vedoucí případně až ke spojení v organizaci jedinou. Neboť čím silnější organizace a čím více členů za ní stojí, tím lépe se daří prosazovat myšlenky zabezpečující ochranu ptactva a jeho
prostředí. Zdá se navíc, že členové obou organizací mají o spolupráci zájem. Výbor ČSO dostal již od podzimní členské schůze roku 2001 mandát k jednání o sloučení a začalo složité vyjednávání. Letos v červnu konečně došlo k zásadnímu setkání představitelů ČSO a MOS v Přerově, které se neslo ve znamení vstřícnosti a ochoty ke spolupráci. Ta by měla začít již tento podzim, společně pořádaným Evropským festivalem ptactva a pak pokračovat v průběhu dalších akcí. Čtenáři Ptačího světa i časopisu Ptáci kolem nás (MOS) budou mít možnost se pravidelně seznamovat s činností a posláním jednotlivých sdružení. Z oboustranných dlouholetých zkušeností se lze navzájem inspirovat a čerpat nové nápady. Osvědčí-li se tato spolupráce, může vše směřovat ke spojení Moravského ornitologického spolku s Českou společností ornitologickou a tím k vytvoření jediné, vlivnější organizace s hlavním cílem poznávat a chránit ptactvo a jeho prostředí. Jako předběžný termín pro toto sloučení byl vybrán 1. leden 2005. Naši členové a příznivci budou pochopitelně o dalším průběhu jednání a spolupráce informováni.
zpravodaj České společnosti ornitologické
Lucie Stejskalová
2
PTAČÍ SVĚT
PODZIM 2003
Pozvánka na Evropský festival ptactva 2003 Ve dnech 4.-5. října 2003 proběhne již 6. Evropský festival ptactva. Hlavní výsledky se budou shromažďovat v neděli 5. října od 12.00 do 15.00. Zpráva, kterou jednotliví organizátoři zatelefonují, pošlou faxem či e-mailem (tel./fax 274 866 700, e-mail:
[email protected]) by měla obsahovat: den a místo konání, jméno vedoucího, počet účastníků, celkový počet pozorovaných druhů a jedinců ptáků, seznam deseti nejpočetnějších druhů a jejich počty a výčet nejzajímavějších druhů. Počty husy velké, kachny divoké, lysky černé, racka chechtavého, čejky chocholaté, špačka obecného a pěnkavy obecné by měly být uvedeny i tehdy, když tyto druhy nebudou mezi deseti nejpočetnějšími. V neděli 5. října zašle sekretariát ČSO do 17.00 předběžnou zprávu evropskému koordinátoru Festivalu, kterým je tentokrát lucemburský partner BirdLife International a hned další den bude předběžná celoevropská zpráva zaslána všem organizátorům a předána sdělovacím prostředkům. Organizátory jednotlivých akcí prosíme o zaslání podrobné zprávy do 24. října. Ta by měla obsahovat: místo konání, počet účastníků, úplný druhový seznam s počty jedinců, přehled doprovodných akcí, informace o přípravě a propagaci akce, o jejím průběhu včetně ukázek letáčků, plakátů, novinových výstřižků, fotodokumentace, výsledek náboru nových členů aj. Výsledky Festivalu naleznete v zimním čísle Ptačího světa. Na závěr jako vždy přejeme všem organizátorům i účastníkům pěkné počasí a spoustu nejen ornitologických zážitků. Sekretariát ČSO 1. Praha – Hostivař Sraz v neděli 5.10. v 7.00 na zastávce Selská – autobus 177 (metro C). Pozorování ptáků v okolí Hostivařské nádrže. Vede Michal Vinkler, tel. 581 215 012, 606 504 349.
2. Praha – Chodov
Sraz v sobotu 4.10. v 7.00 na zastávce Petýrkova – autobus 122 a 177 (metro C). Procházka za ptáky Kunratickým a Michelským lesem. Ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Vede Michal Vinkler, tel. 581 215 012, 606 504 349.
3. Praha – Satalice
Sraz v sobotu 4.10. v 9.00 na stanici MHD Vinořský hřbitov (autobus č. 386 v 8.37 od stanice metra B Rajská zahrada). Vycházka do CHÚ Vinořský park a Bažantnice. Ukončení v Satalicích u kapličky (stanice MHD Satalická obora). Ukázka kroužkování a hra pro děti. Vedou Vlaďka a Jiří Sládečkovi, tel. 286 852 697, 257 174 166, 724 006 885.
4. Praha - Trója
Sraz v sobotu 4.10. v 8.30 před vchodem do zoologické zahrady. Vycházka podél Vltavy. Vedou Jaroslav Cepák, tel. 271 961 256 (Kroužkovací stanice NM) a Lucie Stejskalová, tel. 274 866 700 (ČSO).
5. Blatno (Rakovník)
Sraz v sobotu 4.10. v 9.15 na stanici ČD Blatno u Jesenice. Vycházka k Jesenickým rybníkům. Při příznivém počasí ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Vede Milan Tichai (
[email protected]), tel. 608 301 387.
6. Vavřinecký rybník (Kutná Hora)
Sraz v sobotu 27.9. v 9.00 na hrázi Vavřineckého rybníka na okraji obce Vavřinec Vycházka povede kolem rybníka, proběhne pozorování a sčítání ptactva, též ukázka odchytu a kroužkování. Vedou Jan Křivský (
[email protected]), tel. 732 560 647, Josef Galbavý, tel. 723 089 675 a Michal Kavka, tel. 604 132 324.
7. Žehuňský rybník
Sraz v sobotu 4.10. v 8.00 na hrázi u přepadu. Vycházka kolem rybníka až po obec Zbraň. Za příznivého počasí ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Pořádá ZO ČSOP Litomyšl, vede Lubor Urbánek (
[email protected]), tel. 461 615 270, 461 615 813. 8. Blovice Sraz v neděli 28.9. v 9.00 na Hradišti u zámečku u ústí ulice směrem k silům a rybníku Poplužák. Ukázky odchytu a kroužkování ptáků. Ukončení akce do 12.00 hod. Pořádá Nepomucký ornitologický spolek (
[email protected]), vedou Václav Kovář a Vojtěch Hájek, tel. 777 900 519.
9. Bolevecký rybník (Plzeň)
Sraz v sobotu 4.10. v 9.00 na hrázi Boleveckého rybníka. Ornitologická vycházka s ukázkou odchytu a kroužkování, zakončená exkurzí v areálu Záchranné stanice ptactva v Plzni – Doubravce. Opékání špekáčků, výstava ptačích lebek, vajec, vývržků, kroužků, krmítek, hnízd a budek, prohlídka zařízení, živí pacienti, odborný výklad. V sobotu a v neděli 4.-5.10. od 9.00 do 16.00 den otevřených dveří v areálu DES OP - Záchranné stanice živočichů (Plzeň-Doubravka).
Kontakt: Karel Makoň (
[email protected]), tel. 777 145 960, 377 460 088.
10. Bor (Tachov)
Sraz v sobotu 4.10. v 7.00 u hlavní brány borského zámku. Trasa zámeckým parkem kolem rybárny k rybníku Tážný, za hezkého počasí až k rybníku Boreček. Ukázka odchytu a kroužkování ptáků, přednáška ”Ptactvo okolí Boru”. Vede Karel Machač, tel. 721 962 801.
11. Jivjanské rybníky (Holýšov)
Sraz v neděli 5.10. v 7.30 před radnicí v Holýšově či v 8.00 na hrázi Jivjanského rybníka. Pořádá Holýšovský ornitologický klub, vede Jiří Schröpfer, tel. 732 370 036.
12. Kařezské rybníky (Rokycany)
Sraz v sobotu 4.10. v 8.45 před nádražím ČD v Rokycanech. Společný odjezd vlakem v 9.12 do stanice Kařez, odtud vycházka ke Kařezským rybníkům, výklad o ptácích a kroužkování. Pořádá ZO ČSOP Rokycany, vede Pavel Moulis (
[email protected]), tel. 371 722 686, 603 239 922.
13. Klatovy
20. Kačlehy (JH)
Sraz v neděli 5.10. v 8.00 na hrázi Kačležského rybníka (autem přes Číměř či autobusem z Jindřichova Hradce v 7.15 na Novou Bystřici do stanice Hejlíček, dále 20 minut lesní cestou kolem hájovny až k hrázi). Ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Vede Oldřich Kankrlík, tel. 384 388 058.
21. Lásenice (JH)
Sraz v sobotu 4.10. v 7.30 na hrázi rybníka Lásenice -Stav. Ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Vede Oldřich Kankrlík, tel. 384 388 058.
22. Prachatice
Sraz v neděli 5.10. v 8.00 na autobusovém nádraží. Akce proběhne ve starém ovocném sadu „Na Píhlu“. Odchyt a kroužkování ptáků, ukázka nových typů budek pro skorce vodního, povídání o životě a ochraně tohoto druhu. Pořádá CEV Dřípatka Prachatice ve spolupráci s ARocha v ČR. Vedou Tomáš Had (
[email protected]), tel. 728 221 051 a Věra Soukupová, tel. 607 885 067.
23. Rybník Řežabinec (Ražice)
Sraz v sobotu 4.10. v 9.00 před hotelem Beránek na Rybníčkách. Vycházka za ptactvem s ukázkou odchytu a kroužkování ptáků. Ukončení akce do 12.00 hod. Pořádá Nepomucký ornitologický spolek (
[email protected]), vedou Václav Kovář a Vojtěch Hájek, tel. 777 900 519.
Sraz v sobotu 4.10. v 9.30 u pozorovací věže. Pozorování ptáků, ukázka odchytu a kroužkování. Pořádá Prácheňské muzeum v Písku, vedou Karel Pecl (
[email protected]), tel. 382 214 731 a Josef Novák.
14. Nepomuk
Sraz v sobotu 11.10. v 8.00 na náměstí u kašny. Vycházka kolem blanického náhonu k rybníkům Malá a Velká Podvinice. Pozorování, sčítání, odchyt a kroužkování ptactva. Povídání o avifauně Vodňanska, návštěva sbírky preparovaného ptactva ve Střední rybářské škole. Pořádá Prachatický ornitologický klub ve spolupráci se SRŠ Vodňany. Vedou Tomáš Had (
[email protected]), tel. 728 221 051 a Jakub Schwarz.
Sraz v sobotu 27.9. v 9.00 před hotelem na nádraží v Nepomuku-Dvorci, vycházka za ptactvem směrem k Třebčicím, ukázky odchytu a kroužkování ptáků. Ukončení akce do 12.00 hod. Pořádá Nepomucký ornitologický spolek (
[email protected]), vedou Václav Kovář a Vojtěch Hájek, tel. 777 900 519.
15. Švihov u Klatov
Sraz v neděli 5.10. v 9.00 před radnicí ve Švihově. Vycházka za ptactvem s ukázkou odchytu a kroužkování ptactva. Ukončení akce do 11.30 hod. Pořádá Nepomucký ornitologický spolek (
[email protected]), vedou Václav Kovář a Vojtěch Hájek, tel. 777 900 519.
16. Blatná
Sraz v sobotu 4.10. v 8.30 ve Tchořovicích u vjezdu na letiště. Vycházka k rybníkům Hořejší, Starý a Radov. Pořádají členové ČSOP Blatná Petr Pavlík (
[email protected]), Jan Černý a Petr Louda, který zajistí ukázky kroužkování ptactva.
17. České Budějovice
Sraz v sobotu 4.10 v 9.45 v Haklových dvorech na konečné autobusu MHD č.1. Vede Petr Bürger (
[email protected]), Jihočeské muzeum, tel. 387 311 528-9.
18. Dívčice
Sraz v sobotu 4.10. v 8.00 na nádraží ČD. Vycházka k rybníku Březovci, pozorování a sčítání ptáků, ukázka odchytu a kroužkování (tradičně také odchyt dravců). Pořádá Prachatický ornitologický klub, vede Tomáš Had (
[email protected]), tel. 728 221 051.
19. Chýnov
Sraz v sobotu 4.10. ve 13.00 na předměstí u prodejny. Vycházka na Turovecké rybníky. Vede Michael Strnad (
[email protected]), tel. 381 297 934.
24. Vodňany
25. Česká Lípa
Sraz v sobotu 4.10. v 8.00 před budovou Vlastivědného muzea v České Lípě, nám. Osvobození 297. Vycházka do okolí České Lípy - niva Ploučnice pod Holým vrchem, příp. slepé rameno Ploučnice v Dubici či Pekelské rybníky. Odchyt a kroužkování ptáků. Za nepříznivého počasí přednáška v budově muzea na téma “Ptactvo Českolipska”. Vedou: Miroslav Honců (
[email protected]), tel. 487 824 145 a Karel Filip.
26. Liberec
Sraz v neděli 5.10. v 9.00 u autobusové zastávky MHD „U samoobsluhy“ v Liberci - Vesci. Exkurze v okolí Veseckého rybníka, pozorování ptáků, ukázka odchytu ptáků do sítí a kroužkování. Vedou Martin Pudil (Severočeské muzeum Liberec, tel. 485246151) a Pavel Vonička (Správa CHKO Jizerské hory,
[email protected], tel. 482428996).
27. Roudnice nad Labem
Sraz v sobotu 4.10. v 8.30 na kraji mostu na Karlově nám. v Roudnici nad Labem. Vycházka podél Labe (3 km) k tůni u Dobřínského háje. Pozorování ptáků, ukázky odchytu a kroužkování. Pořádá SEV Ciconia při ZO ČSOP a KaSS “Říp” v Roudnici n.L. ve spolupráci s ČSO. Vede Stanislav Chvapil tel. 416 837 603.
PODZIM 2003
PTAČÍ SVĚT
Ve čtvrtek 2.10. od 18.00 přednáška “Naše sovy tajemné bytosti” s barevnými diapozitivy a nahrávkami hlasů v KaSS “Říp” v Roudnici n.L. Přednáší Stanislav Chvapil.
28. Náchod
Sraz v sobotu 27.9. v 8.00 u zámecké restaurace v Náchodě. Procházka v okolí zámku a zámeckého parku spojená s nasloucháním, pozorováním a identifikací ptactva. Ukázka odchytu a kroužkování ptáků v zámecké aleji. Pořádá ČSO a ARocha. Vedou Vojtěch Volf a Pavel Světlík, tel. 728 545 818.
29. Bohdanečský rybník
Sraz v sobotu 4.10. v 8.30 u mlýna. Pořádá patronátní skupina pro významné ptačí území Bohdanečský rybník, vede Martin Paclík (
[email protected]).
30. Litomyšl
Sraz v neděli 5.10. v 7.45 na nádraží ČD v Litomyšli. Vycházka od rybníku Tržku přes Nedošínský háj, rybník V. Košíř a zpět do Litomyšle. Pořádá DDM Litomyšl a ZO ČSOP Litomyšl, vede Lubor Urbánek (
[email protected]), tel. 461 615 270, 461 615 813.
141. Pořádají Východočeská pobočka ČSO, CHKO Železné hory, Ekocentrum ZO ČSOP Zelený dům Chrudim. Vede František Bárta, tel. 469 677 420, 602 225 749.
33. Jihlava
Sraz v sobotu 4.10. v 8.00 na hrázi Helerova (Panského) ryb. na Dolině v Jihlavě. Dopolední vycházka do okolí Jihlavy. Pořádá ČSOP Jihlava. Kontakt: Vojtěch Kodet, tel. 608 036 024.
34. Žďár nad Sázavou
Sraz v sobotu 4.10. od 9.00 do 16.00 v EIC SCHKO Žďárské vrchy, Krátká u Sněžné 2. Projekce filmů s ornitologickou tématikou, ukázka odchytu a umělých hnízdních dutin. Kontakt: Jaromír Čejka, tel. 604 234 716.
35. Rybník Nesyt, Sedlec u Mikulova
31. Opatovské rybníky (Svitavy)
Sraz v sobotu 4.10. v 8.00-8.30 na zastávce ČD Sedlec u Mikulova. Vycházka k rybníku Nesyt, ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Pořádá CEV Pálava (
[email protected]), ZO ČSOP 56/15. Vede Josef Chytil, tel. 519 510 585, 625 510 585.
32. Rohozná (Chrudim)
Sraz v sobotu 4.10. v 7.05 na vlakové zastávce v Jistebníku. Spojení vlakem: z Přerova v 5.58, z Ostravy v 6.32 a z Nového Jičína v 6.16. Vede Jaroslav Zámečník, tel. 581 201 202, 776 286 077.
Sraz v sobotu 4.10. v 9.00 na stanici ČD Semanín. Vycházka k největším z rybníků Opatovské soustavy: Hvězdě a Novému rybníku. Vede Milan Janoušek (
[email protected]), tel. 604 977 098. Sraz v sobotu 4.10. v 9.00 na autobusové zastávce v Rohozné. Pro zájemce z Chrudimi bude v 8.30 přistaven autobus na Masarykově nám. u oční optiky – ohlásit předem u Milana Marenčák, tel. 469 620
36. Jistebnické rybníky (Nový Jičín)
37. Karviná-Staré Město
Sraz v sobotu v 8.00 u hájenky v Karviné-Starém Městě. Pořádá Slezská ornitologická společnost pobočka ČSO, vede Kurt Rusek, tel. 603 449 367.
3 38. Ostrava-Heřmanský stav
Sraz v sobotu 4.10.v 8.30 před dolem Heřmanice, zastávky autobusu č. 49 a trolejbusu č. 103, 106. Pořádá Slezská ornitologická společnost, pobočka ČSO ve spolupráci s Arnikou. Kontakt: Zdeněk Polášek (
[email protected]) tel. 724 036 187 a Jan Hartl, tel. 602 500 588.
39. Mohelnice
Sraz v neděli 5.10. v 7.30 na mostě přes řeku Moravu u pískovny. Spojení vlakem: ze Zábřehu na Moravě v 6.34 a z Přerova v 6.05 (z Olomouce v 6.29). Ukázka odchytu a kroužkování ptactva. Pořádá MOS, vede Ondřej Černý, tel. 583 412 426, 776 741 832.
40. Tovačovské rybníky (Přerov)
Sraz v sobotu 4.10. v 7.30 u sádek. Pozorování ptactva a ukázka odchytu. Odjezd z Přerova v 6.50, autobusová zastávka č. 13. Pořádá MOS, vede Jiří Polčák, tel. 581 738 127, 737 716 979.
41. Přerov
Výstava: „Fotografie ptáků střední Moravy“. Zahájení v neděli 5.10. v 10.00. v Moravské ornitologické stanici Muzea Komenského v Přerově (Bezručova ul.). Autor: Ing. Adolf Goebel, Ph.D, tel. 581 203 136, 776 064 743.
42. Záhlinické rybníky (Kroměříž)
Sraz v sobotu 4.10. v 7:30 u Kostela v Hulíně a v 8.00 u hospody “U Čápa” v Záhlinicích. Pozorování ptactva a za dobrého počasí i ukázka odchytu. Spojení vlakem z Přerova v 7.23, z Otrokovic v 7.31. Pořádá MOS, vede Pavel Šálek, tel. 573 350 995, 606 541 859.
Z letošního Vítání ptačího zpěvu Dvacátý ročník International Dawn Chorus Day se u nás konal na 43 místech. Zprávy došly z 37 míst, kde se sešlo 1211 osob, z toho nejméně 420 dětí. Nejvíce účastníků, 120 osob, z toho asi 80 dětí, se sešlo ve Vrchlabí, kde Jiří Flousek vedl celkem tři vycházky. Na druhém místě je dvoudenní akce u Bohdanečského rybníka. Zde se pod vedením Martina Paclíka sešlo 80 lidí. Na třetím místě je pak Havlíčkův Brod s 68 účastníky, kde akci připravil Václav Hlaváč. I letos se do pořádání Vítání zapojili základní organizace ČSOP, skauti, střediska ekologické výchovy, domy dětí a mládeže, muzea atd. Organizátoři opět využili k propagaci svých akcí místní i regionální tisk. Také novináři projevili o Vítání zájem, jak dokazují nejen různé novinové výstřižky, ale i návštěvy novinářů z MF Dnes a Blesku v Liberci a z Večerníku Praha a Rádia Regina (přímý vstup do rozhlasového vysílání) v Praze -Zbraslavi. Kromě poslechu ptačích hlasů se na mnoha místech předváděl odchyt a kroužkování ptáků. Např. v Karviné-Starém Městě okroužkovali asi 100 ptáků a také zde předvedli odchyt dravců na atrapu výra, v Nepomuku se chytil skorec vodní a na Bohdanečském rybníku palašníček tamaryškový. S pomocí magnetofonové nahrávky v Kněžmostě nalákali do sítě králíčka obecného, v Blatné chřástala vodního a v Praze-Ďáblicích dva slavíky obecné. Také
v Praze-Zbraslavi odchytili slavíka, ale tentokrát to bylo do sklopky. Ale byly i jiné doprovodné akce. V Rousínově a Nové Bystřici kontrolovali ptačí budky, v Roudnici nad Labem byla přednáška na téma „Ptačí zpěv“. V Rokycanech si prohlédli záchrannou stanici živočichů a výstavku ptačích budek a nakonec si mohl každý jednu budku odnést. Také v Náchodě měli výstavku budek. V Praze-Zbraslavi a Praze-Vinořském parku uspořádali soutěž pro děti. V Táboře a Chýnově promítal Michael Strnad své filmy „Ptáci kolem nás“ a „Za ptáky Malé Asie“. V Bavorově připravili výstavku ornitologické literatury. Bylo zaznamenáno i mnoho vzácných a zajímavých druhů. Např. v Rakovníku pozorovali lindušku úhorní, u Vavřineckého rybníka (Kutná Hora) se pohyboval párek lindušek rudokrkých, ve Znojmě obdivovali dudka, krutihlava a strnada lučního, u Kladna objevili bělořita, v Liberci sledovali čejky útočící na káni, v Boru viděli luňáka červeného. Na rybníku Dehtář pozorovali jeřába popelavého, pár hvízdáků euroasijkých a orlovce říčního, který ulovil rybu a vzápětí byl napaden orlem mořským. Vítání ptačího zpěvu je akce, která se jistě po právu těší velkému zájmu. Lví zásluhu na tom mají především pořadatelé, kteří pro účastníky připravují bohatý program. Výbor a sekretariát ČSO děkuje všem organizátorům i jednotlivcům za jejich dobrovolnou a neocenitelnou pomoc. Alexandra Trublová
Účastníci Vítání v Roudnici nad Labem Foto Stanislav Chvapil
V Praze - Satalicích chytili střízlíka Foto Jiří Sládeček
4
PTAČÍ SVĚT
PODZIM 2003
Vítání ptačího zpěvu 2003 ve Vřesině u Bílovic
Setkání mladých přátel přírody začalo ve Vřesině u Bílovce tradičně srazem před místní základní školou dne 2. května v 8 hodin ráno. Díky porozumění ředitelky školy paní Borisové se tento den upravuje rozvrh vyučovacích hodin tak, aby se poslední dva ročníky (tedy žáci 4. a 5. ročníku ) mohli místo dopoledního vyučování zúčastnit ornitologické vycházky do přírody. Dlužno říci, že všechny děti se vždy na setkání těší a připravují si nebo půjčují na tento den dalekohledy. Letošní počasí bylo onoho dne znamenité. Slunný a teplý den nám dovolil vydat se tentokrát na delší vycházku za říčku Porubku k bývalým pískovcovým lomům. Odtud z návrší je krásně vidět téměř na celou vesnici i vzdálenou školu. Tamní prostředí remízků a bezprostřední blízkost lesa nám umožnily zaslechnout i vidět větší množství různých druhů ptáků než je v prostředí vesnice obvyklé. Přestože v regionu není široko daleko větší vodní plochy ani rybník, zaslechli jsme při pozorování hlas ptáka z velké výšky. Byla to vo-
lavka popelavá, která přelétala nad krajinou. Tento druh ptáka je u nás možno spatřit velice zřídka, ale někteří z bystřejších pozorovatelů přesto rozpoznali, že nejde o čápa, který se u nás na loukách přeci jenom vyskytne častěji. Zpěv mnoha ptáků nám prozradil, že kolem naší pozorovatelny létají a zpívají strnadi obecní, skřivani polní, pěnice černohlavé a pokřovní, sýkory koňadry i modřinky, pěnkavy, zvonci a zvonohlíci. Z lesa bylo slyšet budníčky menší i lesní. Podle letu i hlasů jsme rozpoznávali vlaštovky od jiřiček a nebylo to ani pro děti z vesnice příliš snadné. Radost nám udělal rehek zahradní - sameček. Právě toho dne k nám dorazil z jižních krajů a hned se dal do zpívání. Letos jsme ho tedy spatřili poprvé a dokonce se nechal obdivovat z poměrně malé vzdálenosti. Hlas žluny zelené a její houpavý let jsme mohli pozorovat až v závěru ornitologické vycházky. Cestou zpět ke škole jsem děti poučil, že nejen ptáčci jsou části přírody ale i jiná zvířátka, hmyz, plazi i obojživelníci a konec konců i všechny rostliny. Vybídl jsem je, aby se ztišily a cestou bedlivě pozorovaly okolí. Věděl jsem totiž, že místní myslivci právě do těchto míst před nedávnem vysadili divoké králíky, kteří tu před mnoha lety žili, ale lovem a nemocemi vymizeli. Ostražitost se nám vyplatila. Podařilo se nám spatřit pod vzdálenějšími keři několik králíků, kteří se vyhřívali na sluníčku. Při vyrušení se jen neradi stěhovali do stínu porostu. Po návratu ke škole jsme uspořádali na hřišti závěrečnou besedu. Tentokrát i se žáky ostatních tříd včetně prvňáčků a celým učitelským sborem. Úvodem jsem dal dětem jednu
všeobecně známou hádanku: kolik udělá vrabec kroků za sto roků? Tím jsem nasměroval besedu o ptáku roku 2003. Otázky i vlastní vyprávění dětí o jejich příhodách s ptáčky i ostatními zvířátky nebraly konce. Závěrem jsem děti požádal o spolupráci při ochraně ptáků a vyzval každého, kdo ještě nemá na zahrádce u rodičů či prarodičů hnízdní budku, ať si pro ni přijde ke mně domů. Mám jich vyrobeno vždy do zásoby tolik, že se na každého dostane. Dlužno také říci, že již před dnem Vítání ptačího zpěvu instalovaly učitelky s dětmi v hale školy poměrně rozsáhlou (a stálou) výstavku o ochraně životního prostředí a zachování pestrosti fauny i flóry v přírodě. Pro tuto výstavku byly bohatě využity propagační materiály, které jsem s předstihem od ČSO dostal. Mám od pedagogů naší školy vyřídit velký dík za celou zásilku. Bude trvalou pomůckou při ekologické výchově žáků. Text a foto Sávo Novák
Nové internetové stránky MOS Rádi bychom upozornili čtenáře časopisu Ptačí svět na zahájení provozu nových internetových stránek Moravského ornitologického spolku (MOS). V čem se tyto stránky liší od těch původních? Změnili jsme design a rozšířili obsah, doplnili mnoho nového a přitom zachovali vše staré a osvědčené. Stránka je rozvržena do devíti rubrik, pod nimiž naleznete ještě mnoho dalších speciálních odkazů. Své místo zde mají Aktuality, informace o ochraně přírody, návody jak pomáhat ptactvu, ornitologická pozorování, fotoalbum i videogalerie, základní informace o MOS, jeho
aktivitách, úspěších, současnosti i minulosti, něco o Moravské ornitologické stanici v Přerově a přírodovědných sbírkách Muzea Komenského, knihovna MOS a mnoho dalšího. Můžete zde nalézt také odkazy na publikační činnost MOS, časopis Ptáci kolem nás, informační systém OVIS a mnohé současné projekty. Nechybí samozřejmě ani kontakty na jiné internetové stránky zabývající se ochranou a výzkumem ptactva. Nově je možné přihlásit se za člena MOS i po internetu. Stránky jsou koncipovány tak, aby zde našel něco zajímavého jak milovník ptactva, tak i birdwat-
cher či ornitolog. V době, kdy vychází tento článek nejsou ještě stránky vzhledem k jejich plánovanému rozsahu plně dokončeny, a proto budou dále doplňovány za jejich provozu. Kde je můžete nalézt? Na stejné adrese jako vždy: http://www.iweb.cz/mos. Přesvědčte se sami! Na tomto místě je mou milou povinností poděkovat Marku Vinklerovi, tvůrci nových internetových stránek MOS, za jeho obětavou, namáhavou a usilovnou práci, za kterou jsme mu všichni velmi vděční. Michal Vinkler
Výzva (nejen) pro pražské ornitology
Vážení a milí ornitologové, mapovatelé a příznivci Ptačího světa, v rámci projektu SOVY DO ŠKOL pořádá občanské sdružení Arnika v tomto školním roce pro děti ze základních škol a gymnázií přednáškový cyklus o životě sov ve volné přírodě. Ve vybraných školách se děti při přednáškách dozvědí zajímavé informace o sovách a současně budou mít příležitost k osobnímu kontaktu s živými sovami. Přednášky vede paní Věra Malátková z České Třebové a budou jí doprovázet její svěřenci – handicapovaný puštík obecný, výr velký a sova pálená. Pro děti, které se přednášek zúčastní, připravuje Arnika v lednu a v únoru 2004 průzkumné výpravy do některých přírodních lokalit v Praze: 1. Pražský hrad – Jelení příkop, 2. Kinského zahrada, 3. Vyšehrad, 4. Grébovka (Havlíčkovy sady), 5. Olšanské hřbitovy, 6. Vítkov/Pražačka, 7. Modřanská rokle, 8. Krčský les, 9. Záběhlický zámek, 10. Prokopské údolí, 11. Zbraslavský zámek, 12. Obora Hvězda, 13. Stromovka, 14. Libeňský zámeček, 15. Bažantnice Kyje, 16. Bažantnice Vinoř-Satalice, 17. Hostivařská nádrž, 18. Šárka, 19. Zoologická zahrada Praha-Troja, 20. Čimický háj, 21. Ďáblický háj, 22. Draháňské Podhoří. Prosíme touto cestou všechny čtenáře Ptačího světa o spolupráci a pomoc při přípravách průzkumných výprav. Partnerem projektu je Kartografie Praha a pro výpravy jsou připraveny velmi podrobné mapy výše uvedených lokalit, do kterých výpravy naplánujeme a vyznačíme v nich některé přírodní zajímavosti. Cílem všech výprav je zjistit, zda v místě žijí sovy a na vlastní oči je ve volné přírodě spatřit. S vámi, kteří některou z uvedených lokalit dobře znáte, se pravděpodobnost úspěšnosti výpravy jen zvyšuje. Pokud se rozhodnete nás kontaktovat s nabídkou ke spolupráci, předem Vám děkujeme a níže uvádíme všechny dostupné kontakty: Arnika – koordinační centrum Praha, výkonná ředitelka Lenka Mašková - 604 318 563 a Veronika Voldřichová - 603 726 737, vedoucí projektu Sovy do škol, e-mail:
[email protected] Veronika Voldřichová
PODZIM 2003
PTAČÍ SVĚT
Návrat kukaček v roce 2003
Milí přátelé, rádi bychom vás ve stručnosti seznámili s výsledky z akce „Návrat kukaček“. Byli jsem příjemně překvapeni vysokou odezvou, která sice nedosáhla 1719 hlášení při prvním Návratu kukaček v roce 1997, nicméně nelze pominout fakt, že tehdy byla možnost díky zaslanému hlášení vyhrát dalekohled a další ceny. Tato příležitost bohužel letos nebyla, o to víc nás potěšil váš zájem o akci. K vašim dopisům jsme přidali ještě hlášení, jež jste vyplnili na nových internetových stránkách ČSO (www.birdlife.cz), a kterých byl také úctyhodný počet. Na nich si ještě stále můžete prohlédnout fotografie pana Oldřicha Mikulici a přečíst zajímavé články z kukaččího života. V tomto roce přišlo 403 hlášení od 250 pozorovatelů. Nejmladším je Jan Kadlec z Chlístova (8 let) a nejstarším pan Ladislav Česák z Poděbrad (86 let). O akci jste se nejčastěji dozvěděli z vln Českého rozhlasu, a to z pořadu „Meteor“. První kukačka byla slyšena již 21. března v Doudlebech nad Orlicí. Takto časný přílet je
však u kukačky nepravděpodobný a proto se domníváme, že došlo k záměně kukání za houkání hrdličky zahradní. Podobně časná pozorování se objevila i v roce 1997 (bylo jich více než 50) a došlo tak k překvapivému zjištění, že přestože snad každý kukačku zná, ne každý dokáže její hlas a vzhled spolehlivě rozpoznat. Ke cti letošních respondentů však dodáváme, že tentokrát bylo omylů podstatně méně. Nejčasnější přílet letos připadá na polovinu dubna. Nejvíce kukaček jste zaslechli 5. května (26 hlášení). Oproti roku 1997 nedošlo k výrazným změnám v příletových datech. Kromě data pozorování byly zaslané údaje zpravidla neúplné. Stalo se to pravděpodobně tím, že ne všichni pozorovatelé
Nová odysea pokračuje
Projekt Nová odysea byl zahájen v loňském roce, kdy jsme sledovali tři čápy černé označené na jihu Novosibirské oblasti v Rusku. Největší překvapení nám připravila samička Kateřina, která přeletěla nejprve přes Ťan Šan a poté i přes Kárakóram (překonala ho v oblasti Chundžerábského průsmyku, který leží ve výšce 5 000 m n.m.!). Pozoruhodný byl i rychlý přelet Romana na zimoviště v Turkmenistánu nebo velký oblouk, který při své nedokončené cestě na indický subkontinent opsal Petr… Přestože dva čápi zahynuli – jeden byl prokazatelně a druhý pravděpodobně zastřelen - podařilo se nám získat vůbec první poznatky o tahových cestách čápů černých ze Sibiře a přispět k poznání tahu ptáků v pásmu nejvyšších pohoří světa. Ještě důležitější je, že se nám na problematiku ochrany tažných ptáků podařilo upozornit ochranářské organizace a že konkrétně pákistánská pobočka WWF (World Wide Fund for Nature) začala v reakci na zastřelení Kateřiny připravovat rozsáhlý projekt na výzkum a ochranu ptáků, kteří táhnou přes Kárakóram a údolím Indu. Podrobnosti o prvním roce
Altynaj
Foto Khalil Baalbaki
Ptáte se… Zajímalo by mě, kolik se u nás ročně okroužkuje ptáků a lze podle kroužků zjistit kam až naši ptáci létají? A který pták byl nalezen nejdál? Ročně se v České republice okroužkuje kolem 110 tisíc volně žijících ptáků. Od počátku kroužkování v roce 1934 již bylo na území České republiky a Slovenska okroužkováno více než 4 200 000 ptáků. Ptáci jsou značeni kroužky z lehké hliníkové slitiny, na nichž je vyražen nápis N. MUSEUM PRAHA a kód skládající se z 1-2 písmen a čísla. Údaje o každém jedinci (druh, pohlaví a stáří, datum a místo kroužkování atd.) se od roku 1999 shromažďují v počítačové databázi – pokud nám někdo ohlásí nález okroužkovaného ptáka, jsme schopni ihned nálezci sdělit, kde a kdy byl okroužkován. Nejvzdálenější zimoviště našich ptáků leží až v jižní Africe – vůbec nejvzdálenější je nález čápa bílého, který byl kroužkován jako mládě na hnízdě 3. července 1995 v Bílých Poličanech na Trutnovsku a 15. února 1997 byl nalezen mrtev u města Bredarsdorp (jihovýchodně od Kapského města) v Jihoafrické republice ve vzdálenosti 9 416 km od svého rodiště. Celkově již evidujeme téměř 50 nálezů čápů bílých v JAR. Dalšími našimi kroužkovanci zastiženými v takto vzdáleném zimovišti jsou rybák obecný, rorýs obecný, vlaštovka obecná a rákosník zpěvný. Právě zodpovězení otázky “kam ptáci táhnou” bylo hlavním smyslem kroužkování v minulosti. Kroužkování má ale význam i pro studium dlouhodobých změn v početnosti ptačích populací, jejich věkové struktury atd. Další informace o historii kroužkování a zajímavých nálezech našich kroužkovaných ptáků naleznete na adrese www.nm.cz/krouzkovaci
Jaroslav Cepák, Kroužkovací stanice NM
5 znali plné znění dotazníku. Proto jsme ostatní údaje jako např. biotop, kde byla kukačka zaznamenána či průměrný věk respondentů nevyhodnocovali. To ale hlášením hodnotu neubírá. Tímto bychom rádi všem poděkovali za cenné informace, které jste nám poskytli a hlavně za účast v této akci, která je dokladem toho, že je u nás stále mnoho milovníků přírody. Těšíme se na spolupráci i v příštím roce. Šárka Škvárová & Barbora Houdková
projektu jsou všem zájemcům dostupné v publikaci, která je zdarma ke stažení na www.rozhlas.cz/odysea/publications. Letos v červenci jsme na Sibiři, ve stejné oblasti jako loni, označili další tři čápy černé – dva samečky a jednu samičku, které jsme pojmenovali Suzun, Iristu a Altynaj. Prvnímu z nich sice ještě na hnízdišti přestal fungovat vysílač, ale cesty dalších dvou můžete sledovat ve vysílání Českého rozhlasu a především na internetových stránkách www.rozhlas.cz/odysea. Organizátory projektu Nová odysea jsou Český rozhlas, Unie českých a slovenských zoologických zahrad a Podkrušnohorský zoopark Chomutov, odborným garantem Akademie věd ČR; na projektu se podílí také National Geographic ČR a další partneři. Miroslav Bobek Aktuálně: Iristu opustil hnízdiště již 11. srpna a 10. září se zdržoval v jižním Kazachstánu u řeky Syrdarji. Samička Altynaj se vydala na cestu až 4. září, za jediný den však urazila zcela neuvěřitelných 675 km! a nyní se zdržuje u jezer Aščikol a Akžajkyn, což je ve stejné oblasti jako Iristu.
Tip pro začátečníky: On-line klíč k určování ptáků
Stránky rozhlasového cyklu Hlas pro tento den (www.rozhlas.cz/hlas) existují již dva roky a za tu dobu na nich bylo “v textu, obraze i zvuku” představeno na dvě stě druhů našich živočichů. Nově byla nyní zveřejněna testovací verze on-line klíče k určování ptáků. Stačí zadat i jen velmi kusé údaje o pozorovaném opeřenci, aby se zobrazila sada možností, o jaký druh mohlo jít. Pro ty, kdo se naše ptáky teprve učí rozpoznávat, jistě příhodná pomůcka. Do budoucna se navíc počítá s verzí pro Palm a PocketPC.
Stanice přírodovědců DDM hl. m. Prahy (Praha 5 - Smíchov) hledá nového vedoucího kroužku ornitologie pro děti ve věku od 9 do 18 let. Kontakt: Mgr. Klára Dědková, tel. 257 321 336
POZOR! VOLBY DO NOVÉHO VÝBORU ČSO PROBĚHNOU NA JARNÍ VÝROČNÍ SCHŮZI ČSO! NAVRHNĚTE I VY SVÉHO KANDIDÁTA. Své tipy posílejte na adresu společnosti do konce roku 2003. Se všemi kandidáty vás seznámíme v zimním čísle Ptačího světa.
6
PTAČÍ SVĚT
u
PODZIM 2003
STRÁNKY MLADÝCH ORNITOLOGŮ
u
Soutěž Ptačího světa pokračuje! Pojďte s námi do třetího kola! Milí soutěžící, ve druhém kole jste si vedli velmi dobře. Je vidět, že vás ani hnízda ani vajíčka rozhodně nezaskočila, a to je dobře. A tady jsou správné výsledky minulého kola: Úkol 1 – kategorie mladší 1d – hnízdo potápky roháče, 2c – hnízdo rákosníka, 3a – hnízdo kulíka, 4b – hnízdo moudivláčka Úkol 2 – kategorie starší 1b – sýc rousný, 2d – čejka chocholatá, 3a – tetřev hlušec, 4c – labuť velká
A jak si v soutěži vedete? Správné odpovědi jsme dostali od Jarmily Žílové, Moniky Křížové, Alžběty Růžkové, Pavla Beneše, Ondry Rouzka, Magdalény Francové, Jana Uhlíka, Jaroslava Škubavika, Markéty Řehořové, Honzy Hrubého, Moniky Pořízové,Vojty Sládečka a Filipa Olivy. Za správné odpovědi z jarního kola děkujeme i Janu Böhmovi a Janu Farovi. Všichni jmenovaní zůstávají v soutěži a mají šanci získat některou z cen. Pokud jste se dosud nestihli zapojit, nevadí –
drobnou upomínku od nás získá každý, kdo uspěje alespoň v jednom soutěžním kole. Ještě připomínáme, že vítězové budou vyhlášeni v jarním čísle Ptačího světa. Děkujeme i za obrázky, které nám posíláte a které se postupně objeví na našich internetových stránkách, kde můžete nalézt i zadání soutěže. Všem, kteří se zúčastnili prvního a druhého kola děkujeme a přejeme hodně chuti do řešení dnešních úkolů.
Cyklus audionahrávek Hlas pro tento den a 2CD Ptáci našich měst a vesnic věnoval do soutěže Radioservis a. s., vydavatelství Českého rozhlasu. MC a CD z cyklu „Hlas pro tento den“ můžete zakoupit například v reprezentační prodejně Českého rozhlasu, Vinohradská 12, Praha 2, nebo objednat na telefonním čísle 222 715 384.
Jeden nesoutěžní úkol pro všechny, kteří si rádi hrají. V obrázku se mezi čarami ukryla tři sůvata. Pomůžete jim zpátky na svět? Stačí je jen objevit a vybarvit.
PODZIM 2003
PTAČÍ SVĚT
u
STRÁNKY MLADÝCH ORNITOLOGŮ
7
u
Úkol 1 – kategorie mladší Všichni víte, že ptáci jsou vesměs výbornými letci. Ale ptáci také chodí, běhají, plavou, šplhají a loví kořist. K tomu potřebují nohy různých tvarů. Dokážete správně přiřadit ptáka k jeho noze?
Úkol 2 – kategorie starší Každý přírodovědec (i ornitolog) musí být tak trochu stopař. Stopy nám prozradí leccos ze skrytého života ptáků - jen když je umíme číst. Poznáte, kterému ptáku patří která stopa?
8
PTAČÍ SVĚT
PODZIM 2003
Exkurze 2003 – přivítala nás jižní Morava I tentokrát přinášíme zdařilé vyprávění o průběhu letošní exkurze od našich mladých ornitologů Vojty a Martina Sládečkových. V jejich bezprostředním projevu naleznete vše důležité, co se během exkurze přihodilo. Z pochopitelných důvodů tak zůstane utajen pouze průběh večera ve vinném sklípku. Na něj byste se museli zeptat některého z plnoletých účastníků a výběr by byl veliký. Květnové exkurze se totiž letos zúčastnil opravdu rekordní počet 59 lidí včetně 12 dětí. Nejmladšímu účastníku byly pouhé dva roky. Počasí nám přálo a tak věříme, že byli všichni spokojeni a těšíme se na příští rok. Novomlýnské nádrže při pohledu z Pálavy
Co jsme všechno zažili…
Letošní exkurze se konala do velmi zajímavých míst naší vlasti. Pálava a kraj kolem ní je zajímavý hlavně zoologicky, botanicky, ale i historicky a vinařsky. Historické památky tu zanechal rod Lichtenštejnů. Tento rod na Moravě působil ve 13. století a nejznámější dílo tohoto rodu na Moravě je Lednicko -Valtický areál. Naše ubytování se nacházelo na okraji tohoto světového unikátu, a proto jsme mohli pozorovat kolonádu stojící na nedalekém kopci. Moje oči na ní utkvěly vždy, když jsme se šli najíst do podivného hostince “U Dolečků”.
Pozorování u Hraničního zámečku Podivnost tohoto hostince byla v tom hlavním, co hostinec produkuje, a to v jídle. Ne že by bylo špatné, ale bylo zajímavé tím, že dřív tento hostinec nevařil. Při naší návštěvě byl dokonce ochoten uvařit i pro vegetariány. S plnými žaludky jsme hned ráno podnikli cestu na Pouzdřanskou step, kde nás překvapila vlha pestrá. Naše zážitky s námi sdílel i mladý ornitolog ze Skotska. Neuměl česky, a proto ten, kdo s ním chtěl mluvit, musel trénovat angličtinu. I já jsem to několikrát zkusil, ale moc mi to nešlo. Náš průvodce Josef Chytil nás na Pouzdřanskou step přivedl i za pěnicemi vlašskými, strnadem lučním a kytičkami – katránem a kavylem. Nabaženi jsme se přepravili přes Novomlýnské nádrže. Při přejezdu byl na Nové Mlýny smutný pohled. Když si představím, že před zhruba 25 lety tu byl lužní les, je mi spíš do pláče než do smíchu. Náš průvodce Jožka Chytil je nazval vodní pouští. Pro majitele kempů jsou ovšem Nové Mlýny docela užitečným prostředkem, jak vydělat slušné peníze na rekreantech toužících po vodních sportech. I z hory Děvín, na kterou
jsme vystoupili, byli vidět tito sportovci. Právě totiž na Nových Mlýnech probíhaly jachtařské závody. Na hoře Děvín stojí malá zřícenina připomínající slávu strážního hradu hlídajícího obchodní stezku. Pak už čekal jen lom, ve kterém bylo výří hnízdo. Malý výreček se promenádoval kolem své matky, která celou dobu spala. Když se i malý výreček unavil, opustili jsme lom. Druhý den ráno jsme se vydali na Hlohovecký rybník, na kterém nás provázel Petr Macháček z muzea v Mikulově. Doprovodil nás i na Pastvisko a do Lednického zámecké-
ho parku. Pastvisko se zachovalo podle svého jména a kromě ptáků tam byli k vidění i koně. Exkurze byla zakončena v restauraci ONYX. Poté bylo možné navštívit Pastvisko nebo jinou zajímavost, já jsem však dal přednost medovníku. Odpoledne jsme se už museli vydat na zpáteční cestu. P.S. Když jsme doma vystoupili z vlaku, prohlásil Martin: “Celou cestu jsem měl pocit, že jedeme opačným směrem”. Věřím, že tento pocit měla většina účastníků výpravy. Vojtěch (10 let), snímky Petr Voříšek
Lom, kde jsme pozorovali výry
Výří rodinu se svačinou nakreslil Pavlík Beneš
PODZIM 2003
PTAČÍ SVĚT
9
…a teď trochu více o ptácích
Dne 16. 5. 2003 v 19 hodin byla zahájena exkurze v hostinci “U Dolečků”, kde jsme se po dobu exkurze stravovali. Nocleh byl zajištěn ve Valtickém internátu s překrásným parkem plným starých stromů. Ve dne v noci se z parku ozývala spousta ptáků. Mezi nimi nechyběl ani hlas krutihlavů obecných, kteří byli i viděni. Dále v parku byli špačci, žluvy, lejsci šedí a mnoho dalších ptáků. Druhý den ráno se někteří účastníci exkurze šli porozhlédnout po okolí. Jedna z cest za ptáky vedla na starou vinici ležící asi 500 m od ubytovny. Cestou nám zpíval slavík (silný samec). Na vinici bylo opravdu živo. Velmi jsme si tam užili pěnic vlašských a strnadů lučních, ale i bramborníčků černohlavých, konopek a jiných ptáků. V udivujícím množství zde byli ťuhýci obecní. Mezi tím vším shonem počítaly své skromné jmění křepelky polní a cvrčilka zelená. Po snídani jsme se s pomocí autobusu a dvou aut s malou zastávkou v Mikulově přepravili do Pouzdřan a odtud se s naším průvodcem Josefem Chytilem vydali na procházku do blízké stepi. Pouzdřanská step nám ukázala výhled do kraje, ale ne tak pěkný jaký měl včelojed nad našimi hlavami. Po několika dalších krocích jsme viděli tři honící se poštolky, přeletující pěnice vlašské, strnada obecného a lučního. Když jsme se nabažili poštolek, obrátili jsme se čelem vzad. Při sestupu jsme ještě mohli pozorovat vlhu pestrou, která byla posledním ptákem na Pouzdřanské stepi. Během malé orientační zastávky na Novomlýnských nádržích jsme pozorovali kvakoše nočního, racky bělohlavé a chechtavé a dva rybáky obecné. Poté jsme z Pavlova vyšli na Děvičky. Tam jsme se rozdělili na dvě skupiny. První skupina šla přes vrchol hory Děvín. K pozorování tu byla
Náš průvodce po Pálavě Jožka Chytil
hlavně krajina včetně drvodělky, majky, káňat a dubu šípáku, který má CHKO Pálava ve znaku. Druhá skupina šla poněkud nižší, ale o to botanicky a entomologicky zajímavější trasou. Pozorovali jsme nádherné jasoně dymnivkové a dva vzácné druhy pavouků – skákavku rudopásou a stepníka rudého. Z ptáků byla nejzajímavější zpívající linduška lesní. Jinak jsme viděli spoustu rostlin. Obě skupiny se setkaly u studánky, odkud společně pokračovaly do Klentnice, kde se při dnešním posledním pohledu na Pálavu předváděli dva ostříži. Nad hlavami nám také přeletěl strakapoud jižní. Po návštěvě Pálavy jsme pokračovali do starého lomu u Mikulova podívat se na hnízdo výra. Mládě výra poskytovalo radost všem účastníkům exkurze, zato jeho matka si hrála na líného Honzu za pecí. Poslední dnešní cesta vedla na Nesyt. Krátce po našem příchodu přilétl starý jedinec orla mořského a přelétl nad rybníkem, kde se setkal s druhým jedincem stejného druhu. Mezi hejnem rybáků černých byl i jeden rybák bělokřídlý. Po návratu na ubytovnu byla večeře a poté byla zajištěna návštěva vinného sklípku (nepřístupno mladším 18ti let). Sklípek si pochvalovali všichni, kteří ho navštívili. Druhý den jsme vyrazili na Hraniční zámeček, od kterého jsme pozorovali za výkladu Petra Macháčka hladinu Hlohoveckého rybníku. Procházela se tu labuť, nad rákosím přeletěl pochop a na rybníku byla potápka roháč i s mladými, kormoráni, čírka modrá, zrzohlávky a další druhy. Když jsme se nabažili Hlohoveckého rybníku, přesunuli jsme se na Pastvisko nacházející se nedaleko Lednice. Ve vysoké trávě se procházeli čáp bílý a koně. Po nebi plachtil luňák hnědý,
z nedalekého lesíka se ozývala kukačka a na vodní ploše byly volavka bílá, čírka modrá a zrzohlávky. Dále byli k vidění strnad rákosní a bramborníček černohlavý. Po pastvisku jsme se prošli Lednickým parkem, abychom spatřili kolonie volavek a kvakošů. Sečteno a podtrženo, exkurze se velmi podařila. Viděli jsme skoro 100 druhů, z nichž mnohé člověk nevidí každý den.
Martin (13 let), snímky Petr Voříšek
Vinný sklípek byl jen pro plnoleté
Záchranná stanice AVES v roce 2002 V Ptačím světě (IX/1, jaro 2002) jsme informovali o zahájení provozu záchranné stanice AVES Kladno. Tehdy, počátkem roku 2001, začala stanice fungovat a ještě v témž roce přijala k ošetření 121 různě postižených ptáků. V roce 2002 bylo zařízení dostavěno a stalo se plně funkční. Dokončeny byly nejen prostorné voliéry, ale zřízeno tu bylo i moderní veterinární oddělení. V jeho ambulanci byl pak zahájen profesionální provoz. V průběhu roku 2002 zde bylo přijato 214 různě postižených ptáků z nichž bylo po
Pod zříceninou hradu Děvičky
úspěšném vyléčení 113 vypuštěno zpět do volné přírody. Úspěšnost léčby ptáků tedy byla 53 %, což je vzhledem k míře jejich postižení možno považovat za velký úspěch. Do stanice však nebyli doručováni jen postižení ptáci, ale i jiná zvířata. Zařízení se brzy stalo zvířecím azylem, kam bylo průběžně donášeno (nebo i odkládáno) množství jiných živočichů. Kupříkladu byl do stanice umístěn australský pštros emu od majitele, který vážně onemocněl. Dále pak oslík, jezevec, beran, několik vodních želv, srnec, šest zajíců, lasice, veverka, šest netopýrů a 110 ježků. Původně
měla stanice sloužit jen ptačím pacientům, ale dnes již poskytuje pomoc každému živočichu, který to potřebuje. V AVESu již také průběžně funguje středisko pro výchovu mládeže, takže zařízení slouží i k osvětě. O tom, že má smysl vyléčené ptáky před vypuštěním kroužkovat svědčí dvě zpětná hlášení: mladá poštolka zde vypuštěná 8. července 2002 byla v únoru 2003 zastižena v Pilstingu v dolním Bavorsku ve vzdálenosti 197 km a labuť velká, vypuštěná 11. listopadu 2002, byla v únoru 2003 kontrolována v Praze ve vzdálenosti 22 km. Jaroslav Lorenc & Petr Starý
10
PTAČÍ SVĚT
PODZIM 2003
Významná ptačí území představena v Bruselu Seznam významných ptačích území v České republice, který je zároveň návrhem pro vyhlášení ptačích oblastí podle směrnice Evropských společenství o ochraně volně žijících ptáků, byl 24. července oficiálně představen Evropské komisi v Bruselu. Na přípravě seznamu 41 lokalit se podílely desítky členů ČSO pod vedením Jana Hory. Seznam byl sestaven ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správou chráněných krajinných oblastí ČR a jeho finální verze byla předána Ministerstvu životního prostředí v únoru letošního roku jako podklad pro vyhlášení ptačích oblastí, nové kategorie chráněných území, která se stanou součástí sítě Natura 2000. V červenci bruselská kancelář BirdLife International zorganizovala pro organizace ze tří zemí, které se chystají ke vstupu do Evropské
unie – maďarskou MME, slovinský DOPPS a ČSO prezentaci národních seznamů IBA (= návrhů ptačích oblastí) u Evropské komise na generálním ředitelství pro životní prostředí. Akce se zúčastnilo více než 30 zaměstnanců komise z oblastí životního prostředí, dopravy a regionálního rozvoje. V úvodní části paní Catherine Day, ředitelka generálního ředitelství pro životní prostředí, ocenila v superlativech roli sdružení BirdLife International a jeho národních organizací při naplňování požadavků směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků. Následovalo
Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy Po předchozí publikaci formou CD (2002) se výsledky mapování hnízdního rozšíření ptáků Prahy dočkaly i knižního vydání. Na 320 stranách je v systematickém sledu představeno všech 127 ptačích druhů, u nichž bylo v letech 1985-89 zaznamenáno hnízdění. Většině druhů je v tomto celobarevném vydání na křídovém papíře věnována dvojstrana, některé druhy, zpravidla početnější či zajímavější, svým rozsahem dvojstranu překračují. Vybraným druhům (např. poštolce obecné, krahujci obecnému) a zajímavé problematice (např avifauna pražských parků) jsou věnovány tzv. boxy. U každého druhu je stručně uveden i výskyt v minulosti, v některých vybraných evropských městech a komentován i hnízdní výskyt v současnosti. Do knihy je vložena barevná ortofotomapa se sítí kvadrátů a CD ROM. Jeho upravené vydání navíc přináší možnost rychlého přehledu o druhovém složení ptáků zvoleného kvadrátu. Publikace vznikla s finančním přispěním Magistrátu hlavního města Prahy. Pro účastníky mapování (minulého i současného) je kniha za sníženou cenu 100 Kč, pro další zájemce za 200 Kč. Distribucí byl pověřen Jaroslav Škopek. Vzhledem k ceně poštovného uvítáme osobní převzetí po předchozím ohlášení (mobil 602 894 693). Část nákladu bude prodávána i ve vybraných knihkupectvích počínaje zářím 2003. Jaroslav Škopek
Autoři: Roman Fuchs, Jaroslav Škopek, Jiří Formánek, Alice Exnerová
představení činnosti BirdLife na celoevropské úrovni a pak samotná prezentace tří seznamů s poměrně živou diskuzí. Ta se týkala pravděpodobnosti vyhlášení těchto území jako součásti sítě Natura 2000 před vstupem kandidátských zemí do EU, k čemuž se v dohodě o vstupu tyto země zavázaly. Pracovníky komise samozřejmě také zajímala možná ohrožení těchto lokalit i další aktivity, které kolem nich hodlá BirdLife vyvíjet a kterým Evropská komise ústy paní Catherine Day vyjádřila velkou podporu. David Lacina
Radioservis vydal nové CD Po 2CD Ptáci našich měst a vesnic vydal nyní Radioservis další kolekci komentovaných nahrávek ptáků, která je tentokrát věnována opeřeným obyvatelům lesů. Na 2CD Ptáci našich lesů, jehož základem jsou opět unikátní nahrávky ing. Pavla Pelze, představují prof. Karel Šťastný, doc. Karel Hudec, dr. Jaroslav Škopek a další naši ornitologové celkem 40 ptačích druhů. Bližší informace získáte na internetové adrese www.radioservis-as.cz/katalog, sekce Mluvené slovo, anebo na telefonním čísle 222 715 384.
Výskyt ptactva v pražském telefonním seznamu V Praze je mnoho ptáků. Nejen na řece Vltavě, v parcích, na věžích, v křovinách apod., ale také v telefonním seznamu. Jejich počet odpovídá přibližně četnosti jejich výskytu v přírodě. Doslova se zde přemnožil Holub. V seznamu je vedeno 305 jedinců, nepočítaje v to Holubovou. Ostatně sledoval jsem jen jména rodová nikoliv druhová, ačkoliv u jmen Pochop a Pilich jsem toho litoval. Nevyskytuje se zde Pštros pouze jeho varianta Pštross v celkem požehnaném množství. Zato je zde dost vzácnějších jedinců jako Dudek, Koliha, Mandelík, Pelikán a další. Pták roku Vrabec je zde zastoupen v celkem uspokojivém množství 52 kusů. Ve městě je to s ním podstatně horší. Překvapením je 114 Čápů. Ti opeření by
si zde asi těžko hledali potravu a místo ke hnízdění. Havran je zde zastoupen velmi skromně jen 8 x. V parcích by se jich napočítalo podstatně více. Z dravců je zde 77 Sokolů, 32 Luňáků, 12 Poštolek, 7 Orlů, 4 Jestřábi, 3 Motáci a 2 Káně. Vodní ptactvo je zde zastoupeno jen 5 Labutěmi, 10 Husami, ale 237 Poláky. Málokdo by čekal v Praze 49 Sluk a 8 Kolih. Je zajímavé, že některá jinak velmi obvyklá jména nejsou v seznamu vůbec zastoupena: Vlaštovka, Konipas, Strakapoud a Krahujec, Kachna je jen ve verzi Kačena. Listování v telefonním seznamu je sice náhražková zábava pro dlouhé zimní večery, ale takový přehled je zajímavým pohledem na vztah člověka k ptactvu vůbec. Jen málo osob-
ních jmen si totiž zachovalo totožnou podobu jako mají živočichové v přírodě. Jejich četnost navíc dokládá význam, jaký ptáci pro člověka mají, takže článek není až tak úplně pouhou recesí. Zdeněk Kunc Nejpočetnější ptačí jména v pražském telefonním seznamu Holub . . Červenka Sýkora . Čížek . . Slavík . . Polák . . Strnad . . Hrdlička . Jeřábek .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
305 303 298 256 256 237 237 233 221
Špaček . . . . . 176 Straka . . . . . . 152 Stehlík . . . . . 147 Kos . . . . . . . 134 Čejka . . . . . . 123 Čáp . . . . . . . 114 Sojka. . . . . . . 111 Vrána . . . . . . 103 Sokol . . . . . . . 77
PODZIM 2003
PTAČÍ SVĚT
Birdwatching - ptačí podívaná V jarním čísle Ptačího světa jste si mohli přečíst článek Jožky Chytila o nečekaném zájmu lidí o pozorování ptáků na Novomlýnských nádržích. Autor zároveň vyzval čtenáře, aby se pokusili vymyslet co nejlepší český ekvivalent k anglickému termínu “birdwatching”. Návrhů se sešlo hned několik, nejčastěji šlo o prostý překlad “pozorování ptáků”. Objevily se však i zajímavější varianty jako “setkání s ptáky”, “ptáčkaření” (či náročnější verze vystihující stav ornitologa – “zptáčkaření”), “ptakozpyt” či snad až lechtivě znějící “brkošmír”. Všem, kteří poslali své návrhy, děkujeme, slíbená láhev vína připadne vítězi po důkladném vyhodnocení, které zatím Jožka Chytil nestihl provést. V následujícím článku se dozvíte, jak moc populární je “ptáčkaření” v Americe. Při návštěvě USA jsem měl možnost účastnit se plánovaných akcí i náhodného pozorování ptactva v mnoha chráněných územích. V informačních centrech v Texasu jsou k dispozici zdarma mapy, kde je vyznačena tzv. Great Birding Trail. Jsou to chráněná území kolem Mexického zálivu a v jižním vnitrozemí. Je možno navštívit cca 220 chráněných území určených pro zimování ptactva. Trasy jsou vyznačené na mapě. Tato místa, mnohdy spojená s kempy, jsou vyhledávána Američany i Kanaďany, zejména v zimě. Na trasách jsou zpravidla vybudovány pozorovatelny, někde i záštity s průzory pro focení na místech, kde jsou ptáci přikrmováni zásypy, na podložce rozkrojenými pomeranči apod. Jiné akce spojené s pozorováním ptáků jsou ptačí festivaly. Mám před sebou časopis Wild Bird – měsíčník pro USA a Kanadu. V lednovém čísle roku 2000 zveřejňuje US Fish and Wildlife Foundation a American Birding Association plán ptačích festivalů na celý rok. V USA je to 180 akcí, 22 jich probíhá v Kanadě. Festivaly jsou zaměřeny na určitý ptačí druh, zimující, migrující či hnízdící ptactvo. Namátkou jmenuji festivaly orlů bělohlavých, orlovců amerických, populárních sialií (pěvců z čeledi drozdovitých), které se dokázaly díky přikrmování během hnízdění neuvě-
řitelně přemnožit, jeřábů kanadských i bělohřbetých a dalších druhů. Festivaly mají odborný doprovod, jsou při nich poskytovány informace, rady a návrhy opatření pro další postup ochrany druhu nebo lokality. Několik příkladů: Winter Bird Festival Winterfest – festival pozorování a počítání zimujícího ptactva, Flyway festival – pozorování migrujícího ptactva, Falcon Festival – migrace sokola stěhovavého, Bird and Bat Festival – pozorování ptactva a netopýrů, Bird Excursions – zaměřeno na určování ptactva, Wings Weekend – trasy, přelety migrujícího ptactva, Bald Eagle Conference – setkání přátel orlů bělohlavých a jejich ochrana, Whooping Crane Conference – informace o jeřábech bělohřbetých, Duck Days – sčítání zimujících kachen, Wings over the Plate – populární setkání s jeřáby kanadskými na řece Plate podobná akce probíhá i na zimovišti jeřábů na řece Rio Grande ve státě Nové Mexiko. Populární jsou jarní setkání s jeřáby, kdy již na zimovišti začíná jejich tok, svolávání k odletu, jarní tance - lidé mají pocit, že s nimi troubící jeřábi komunikují a navzájem se loučí před odletem na hnízdiště. Je to velmi emocionální setkání v rezervaci Bosque del Apache, kde se před říjnovým příletem jeřábů zavodňují části pastvin i obdělávaných pozemků vodou z Rio
11 Grande. Pro jeřáby a husy, kterých v těchto místech bývá až 30 tisíc jsou zralá kukuřičná pole přejížděna traktory, aby ptáci měli přehled, mohli snadno přistávat a cítili se v bezpečí před kojoty a rysy. V noci se husy i jeřábi uchylují na vyšší vodu. Zajímavý je ochranný fond zajišťující prodej známek s ptačími motivy. Výdělek jde na nákup pozemků za účelem rozšiřování rezervace. Zúčastněnému pozorovateli se zákonitě vnucuje srovnání proč něco podobného není možné i u nás. Ptáci nám neustále dávají najevo, že jsou ochotni se s lidmi sžít. Ochota z naší strany však chybí. Je v tom i tradice? U nás, podle našeho krajana Jaromíra Tomečka, převládá tradice na přírodě kořistit, v Americe tradice podle různých poselství původních indiánských obyvatel určených bílým přistěhovalcům: ”Vyhubíte-li rostliny, vykácíte stro- my, vyhubíte zvířata, která jsou vašimi bratry, sami zajdete na velkou osamělost ducha.” Je tak nemožné změnit předjarní ptačí podívanou na Novomlýnských nádržích na podívanou celoroční? K čemu rezervace, kde se provádí odstřel divokých kachen a donedávna i husí, břehy zdobí hromady prázdných nábojnic, státní znak s označením rezervace je prostřílený broky, přednost má myslivecká, rybářská i rekreační lobby. Nelze se divit, že orli mořští, kterých jsou v této lokalitě letos desítky zmizí, aniž by zahnízdili. Nemají klid, ani možnost lovu, podobně jako i orlovci, kterých v okolních zemích již desítky hnízdí. Je tak nemožné obnovit přísnější oblast klidu s vyloučením myslivosti a částečně i rybářství, zakázat vstup se psy bez vodítka, snad i zbudovat záštity na krmelištích, újedě pro dravce a zajistit třeba jen částečný dozor pro celoroční birdwatching? Milan Hrabovský
Největší datel světa zřejmě vyhynul
Výzkumníci z BirdLife International přinesli letos v létě smutnou zprávu. Největší datel světa – datel císařský (Campephilus imperialis) s největší pravděpodobností vyhynul. Tento černobílý datel, s délkou těla až 60 cm, obýval dříve rozsáhlé piniové lesy v pohoří Sierra Madre Occidental v severozápadním Mexiku a jeho populace v historii pravděpodobně nikdy nepřesáhla 8 000 jedinců. Poslední potvrzená zpráva o jeho výskytu však pochází z roku 1956, přestože i po tomto roce se objevilo osm různých hlášení ze dvou odlehlých lokalit. Samec má velmi výraznou červenou chocholku a červený týl, samice červenou barvu postrádá, ale má naopak černou chocholku velmi dlouhou a směrem nahoru zatočenou. Vědci strávili 16 dní v izolované oblasti na severu mexického státu Durango, kde byl údajně datel císařský spatřen v roce 1996, ale žádné známky jeho přítomnosti nenašli. Toto místo bylo velmi blízko oblasti, kde dva roky předtím strávila jiná expedice pátráním po datlovi 11 měsíců. Tato expedice sice nalezla známky možné přítomnosti tohoto druhu, žádného jedince však nespatřili. Datel císařský je v současnosti zapsán v Červené knize ohrožených druhů IUCN jako
Kriticky ohrožený (Možná vyhynulý) – tato nová kategorie byla zavedena pro druhy, jejichž vyhynutí zatím nebylo prokázáno, ale pravděpodobnost, že budou ještě někdy nalezeny, je velmi malá. K vymizení druhu došlo v důsledku ničení přirozeného prostředí – jeden pár datlů potřebuje 25 km2 neporušených piniových lesů s dostatečným počtem mrtvých stromů k hnízdění a hledání potravy. Přestože v oblasti dosud existují rozsáhlé lesnaté porosty, dochází v nich k těžbě dřeva a kácení odumřelých stromů. Negativně se na vymizení druhu podepsal i nadměrný lov pro maso či jen tak pro zábavu. Vědci se obávají, že neúspěšná expedice znamená konec nadějí, že datel císařský bude ještě někdy nalezen. “Jen málo lidí si dovede představit působivějšího ptáka než byl také již možná vyhubený blízce příbuzný a mnohem více známý datel knížecí (Campephilus principalis), jenže datel císařský je ještě o 20 % větší, je největším datlem na světě a je tragické, že jsme dnes ztratili naději na jeho přežití. Svět bude nyní bez datla císařského mnohem chudší…”, prohlásil David Wage, zástupce BirdLife International za Ameriku. Tisková zpráva BirdLife International z 11.7. 2003, přeložila a upravila Barbora Houdková
Datel císařský
Kresba Barbora Houdková
12
PTAČÍ SVĚT
PODZIM 2003
Za ptáky do světa – Německo
Národní park Schleswig-Holsteinisches Wattenmeer Mezi holandským ostrovem Texel a dánským Esbjergem se nachází rozsáhlá mělká pobřežní část Severního moře zvaná Wattenmeer. V Německu na sever od Hamburku jsou nejznámější a nejnavštěvovanější Severofríské ostrovy s přilehlým pobřežím, zvané Schleswig-Holsteinisches Wattenmeer. Od roku 1985 je tato oblast z velké části národním parkem. Toto území je ekologicky zcela unikátní, protože za odlivu zde vznikají ohromné plochy bahnitého dna – watty. V době hnízdění, tahu i zimování je tento biotop hojně navštěvován různými druhy ptáků, zejména vrubozobými a bahňáky, pro nás středoevropany v nevídaném množství. Severofríské ostrovy patří mezi tzv. halligy, ploché obydlené ostrovy částečně olemované kamennými hrázemi a pokryté loukami se slanomilnou vegetací. Domy stojí na vyvýšeninách zvaných warfty, které jsou porostlé i stromy. Jeden takovýto ostrov jsme během našeho pobytu navštívili. Typickým krajinným prvkem na některých ostrovech, ale zejména podél mořského pobřeží, jsou dnes výkonné větrné elektrárny. Ve dnech 14.-18. srpna 2002 jsem se svými přáteli V. Sovou a J. Fišerou tuto pro nás ornitology zajímavou oblast navštívil. V době, kdy u nás v Čechách vrcholila stoletá povodeň, jsme se vydali autem přes Zittau a Berlin na 900 km dlouhou cestu k Severnímu moři. Po několikahodinové prohlídce ptačí zoo ve Walsrode jsme přes Hamburk pokračovali do cíle naší cesty – malého přístavního městečka Dagebüll v severní části národního parku Schleswick- Holsteinisches Wattenmeer, kde jsme se utábořili pod stanem v malém kempu. Jako jediní cizinci a navíc ještě nezvykle oblečeni a s dalekohledy na krku, batohy, se stativy a dvěma monokuláry jsme často budili pozornost místních lidí. Během čtyřdenního pobytu jsme v okolí stačili navštívit čtyři ornitologicky významné lokality. První a na ptáky nejbohatší byla asi jeden km dlouhá mořská zátoka severně od Dagebüllu. Moře zde přecházelo v bahnité plochy s kalužemi vody a slanomilné louky. Za přílivu (ráno a večer) většina ptáků odpočívala na pobřeží, za odlivu ptáci odlétali na obnažené mořské dno (watt), kde hledali potravu. Najednou tu bylo možné pozorovat až 3 500 ústřičníků velkých (Haematopus ostralegus), 30 kulíků bledých (Pluvialis squatarola), 1 500 kulíků zlatých (Pluvialis apricaria), 230 kulíků písečných (Charadrius hiaticula), 500 jespáků obecných (Calidris alpinus), 100 kolih velkých (Numenius arquata) a 100 břehoušů rudých (Limosa lapponica). Mezi nimi v menším počtu pobíhali vodouši rudonozí (Tringa totanus), tmaví (Tringa erythropus) a šedí (Tringa nebularia), jespáci píseční (Calidris alba), rezaví (Calidris canutus) a křivozobí (Calidris ferrugineus), dále pak pisík obecný (Actitis hypoleucos), kameňáček pestrý (Arenaria interpres), bekasiny otavní (Gallinago gallinago) a čejky chocholaté (Vanellus vanellus). Dvakrát jsme zahlédli i kolihu malou (Numenius phaeopus). Nad mořem často přeletovali rackové chechtaví (Larus ridibundus), bouřní (Larus canus) a stříbřití (Larus argentatus), někdy i jednotlivý racek žlutonohý (Larus fuscus) a mořský (Larus marinus). Z rybáků jsme pravidelně pozorovali rybáky obecné (Sterna hirundo) a rybáky severní (Sterna sandvicensis). Pravidelně nad mořem přeletovali i pestré husice liš-
čí (Tadorna tadorna) v hejnech až 30 ex., husy velké (Anser anser), kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo) a volavky popelavé (Ardea cinerea). Na travnaté pobřežní hrázi, ze které jsme zátoku pozorovali, bylo možné spatřit lindušky luční (Anthus pratensis), špačky obecné (Sturnus vulgaris), bělořity šedé (Oenathe oenathe), konopky obecné (Carduelis cannabina), holuby hřivnáče (Columba palumbus) i koroptve polní (Perdix perdix). Každý večer při západu slunce nad námi přeletovalo až 800 konipasů lučních (Motacilla flava) směrem na nocoviště. Nepočetní tu byli dravci. Jenom málokdy jsme zahlédli kroužící káni lesní (Buteo buteo), lovící poštolku obecnou (Falco tinnunculus) nebo motáka pochopa (Circus aeruginosus). Jednou přelétl nízko nad zátokou moták lužní (Circus pygargus), který vyplašil postupně všechny odpočívající ptáky a díky němu jsme si mohli učinit představu o jejich počtu. Před námi létalo ve vzduchu v jednu chvíli asi 10 000 bahňáků. Druhou ornitologicky zajímavou lokalitou, kterou jsme také denně navštěvovali, byla přírodní rezervace Hauke – Haien – Koog asi 10 km jižně od Dagebullu. Rezervaci tvoří soustava tří jezer oddělených od moře silnicí a vysokou pobřežní hrází, ze které jsme ptáky pohodlně pozorovali. Kromě běžných vodních druhů ptáků jsme tu zaznamenali až 70 kolpíků bílých (Platalea leucorodia), 200 hvízdáků eurasijských (Anas penelope), tři ostralky štíhlé (Anas acuta), 100 hus velkých (Anser anser), dvě husy sněžní (Anser caerulescens), husu indickou (Anser indicus), čtyři husy egyptské (Aloporhen aegyptiacus), kroužkovanou bernešku rudokrkou (Branta ruficollis) a pravidelně také hejno asi 200 krásně zbarvených a málo plachých bernešek bělolících (Branta leucopsis). Jednou jsme tu zahlédli i tři rybáky malé (Sterna albifrons). Z bahňáků bylo možné spatřit až 100 jespáků bojovných (Philomachus pugnax), 500 jespáků obecných (Calidris alpinus), 10 bekasin otavních (Gallinago gallinago) najednou, až 1 000 čejek chocholatých (Vanellus vanellus) odpočívajích na travnatých březích a mnoho dalších už zmíněných druhů. Za zmínku snad ještě stojí detailní pozorování dvou lyskonohů úzkozobých (Phalaropus lobatus) v zimním šatě, na které nás upozornil je-
Foto V. Sova den místní ornitolog. Teplá pozdní odpoledne, kdy jsme z pobřežní hráze na jedné straně pozorovali v rezervaci Hauke – Haien – Koog kachny, husy, bernešky a labutě a na druhé moře za přílivu s přiletujícími tisíci bahňáky a jejich melodickými hlasy, patří k našim nezapomenutelným zážitkům. Třetí lokalitou, kterou jsme navštívili jenom jednou, byla přírodní rezervace BeltringhalderKoog. Více než hodinu jsme tu pozorovali 16 tenkozobců opačných (Recurvirostra avosetta) na mělkých slaných jezerech poblíž zdejšího turistického centra. Tady jsme se také setkali se zdejší turistickou zvláštností. Říká se jí Wattwanderung neboli chození po wattech. Lidé za odlivu ve skupinách pod vedením průvodce přecházejí po bahnitém mořském dně z ostrova na ostrov nebo z ostrova na pevninu. Na tomto místě jsme těch mořských víceméně zabahněných turistů viděli několik desítek. Posledním místem, které jsme pochopitelně toužili navštívit, byl jeden ze Severofríských ostrovů – ostrov Hooge. Ten jsme prošli celý od severu k jihu a podél mořského pobřeží opět zpátky k přístavu. Na jih od ostrova Hooge byly vidět donekonečna ohromné plochy bahna z nichž jenom nepatrně vyčníval čtyři km vzdálený ptačí ostrov Norderoog. Bahňáci už byli rozptýleni po wattech a jenom díky monokulárům jsme je mohli lépe pozorovat a určovat. Byli tu opět kolihy velké (Numenius arquata), břehouši rudí (Limosa lapponica), asi 200 kulíků zlatých (Pluvialis apricaria), 500 jespáků obecných (Calidris alpinus), 2 000 ústřičníků velkých (Haematopus ostralegus), 2 000 jespáků rezavých (Calidris canutus), vodouši a také dva tenkozobci opační (Recurvirostra avosetta). Při zpáteční plavbě lodí jsme ještě zaznamenali na mořské hladině 200 kajek mořských (Somateria mollissima) a dva tuleně. Národní park Schleswig-Holsteinisches Wattenmeer patří mezi nejvýznamnější ptačí území Evropy. Během našeho pobytu jsme tu pozorovali celkem 72 druhů ptáků, z toho 16 druhů vrubozobých a 22 druhů bahňáků.
Ladislav Jasso Pozn. redakce: Článek musel být bohužel vzhledem k rozsahu redakčně krácen. Zážitky cestovatelů z ptačí zoo ve Walsrode naleznete v plném znění článku na našich webových stránkách.
Ročník X/Číslo 3. Redakce: Česká společnost ornitologická, Hornoměcholupská 34, 102 00 Praha 10-Hostivař, tel./fax 274866700, e-mail
[email protected]. Odpovědný redaktor: Barbora Houdková, technický redaktor: Alexandra Trublová a Martin Fejfar. Vychází čtyřikrát ročně v nákladu 3000 výtisků. Sazba a tisk: JAVA Třeboň. Zaregistrováno MK ČR pod číslem E 12781.
