číslo 3 Podzim 2005

ročník XII/ číslo 3

Podzim 2005

Ptačí oblast Králický Sněžník

Foto Ivo Pecháček

Ptačí oblasti - společná šance

Z OBSAHU n Pozvánka

na Světový festival ptactva . . . . . . . . . 2 n Jan Hora šedesátiletý . . . . . . . . . . . . . . 3 n Z vítání ptačího zpěvu . . . . . . . . . . . . . 4 n Rožďalovické rybníky

– IBA roku 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 n Stránky nejen pro děti . . . . . . . . . . . 6, 7 n Jarní exkurze ČSO . . . . . . . . . . . . . . . . 8 n Rehci albíni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 n Noční dobrodružství

s chřástalem polním . . . . . . . . . . . . . . 10 n Datel knížecí

opět nalezen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 n Za ptáky do světa

– Madagaskar II . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

V posledních týdnech loňského roku zaujala většinu ornitologů nejspíš mimořádná invaze brkoslavů a kvíčal ze severu. Poněkud stranou zájmu, s výjimkou pár zasvěcených, zůstala událost mnohem trvalejšího charakteru. Ve sbírce zákonů postupně vyšel štůsek vládních nařízení, kterými se zřizují ptačí oblasti. Pravda, vláda předložené návrhy sice neprojednala všechny ani je neschválila včas. Letos v dubnu jsme do Bruselu odeslali další stížnost, kterou reagujeme na účelovou změnu západní hranice ptačí oblasti Komárov, umožňující stavbu rychlostní komunikace R35 „mimo“ oblast. V červnu odešel k rukám předsedy vlády dopis, vyzývající vládu k urychlenému projednání zbývajících dvou návrhů ptačích oblastí – Českobudějovických rybníků a Dehtáře. Pokud vláda návrhy urychleně neprojedná, další stížnosti se nevyhne. Ale nepředbíhejme. Zkrátka - ptačí oblasti jsou realitou a nám se díky jim dostává do rukou významný nástroj rozšiřující možnosti ochrany ptáků a jejich prostředí. Od počátku je zřejmé, že ptačí oblasti nebudou mít na růžích ustláno. Nadále hrozí stavby rychlostních komunikací, výstavba větrných elektráren v Krušných horách, vznik sportovního areálu v Boleticích a další. V některých oblastech dochází k neúměrnému rušení ptáků vlivem nejrůznějších lidských aktivit jako je horolezectví, letní i zimní turistika či vodní sporty. Na citlivé druhy negativně působí i neukázněnost někte-

rých ornitologů a fotografů. Obtížně pak můžeme čelit námitkám těch, od kterých požadujeme, aby své zájmy podřídili potřebám ptačí oblasti, že jsme s to udělat si pořádek „ve vlastních řadách“. Na druhé straně se nám otevírají možnosti široké spolupráce s mnoha subjekty – ekologickými nevládními organizacemi, myslivci, rybáři, zemědělci, lesáky, obecními zastupitelstvy - prostě se všemi, kdo své aktivity s přírodou spojují. Stejně jako v případě významných ptačích území (IBAs), také v ptačích oblastech (SPAs) postupně vznikají patronátní skupiny. Jejich členy jsou výhradně dobrovolníci z řad profesionálů i amatérských ornitologů. Bdí nad dodržováním režimu, stanoveného pro každou ptačí oblast, sledují stav jejího prostředí, komunikují s veřejností. Především však dlouhodobě sledují, kromě jiných, ty ptačí druhy, pro které byly ptačí oblasti, resp. významná ptačí území, vyhlášeny. Právě monitoring ptačích oblastí je jednou z povinností, uložených členským státům Evropskou unií. Agentura ochrany přírody a krajiny proto pověřila ČSO organizací tohoto monitoringu v letošním roce. Jedná se o mimořádně prestižní a rozsáhlý projekt, vyžadující maximální úsilí a zodpovědnost desítek ornitologů, kteří na projektu spolupracují. Je naší společnou věcí, abychom tento náročný cíl důstojně zvládli a důvěru vloženou v ČSO nezklamali. Lukáš Viktora

zpravodaj České společnosti ornitologické

2

PTAČÍ SVĚT

PODZIM 2005

Pojďte s námi do přírody - Pozvánka na Evropský festival ptactva 2005 Ve dnech 1.-2. října proběhne již tradičně Evropský festival ptactva. Během těchto dnů se uskuteční řada vycházek do přírody s ukázkami odchytu a kroužkování ptactva a také řada přednášek, výstav a besed. V neděli 2. října od 12:00 do 15:00 se budou shromažďovat hlavní výsledky proběhlých vycházek. Zpráva, kterou jednotliví organizátoři budou předávat Sekretariátu ČSO (tel./fax 274 866 700, e-mail: [email protected]), by měla obsahovat: den a místo konání, jméno vedoucího, počet účastníků, celkový počet pozorovaných druhů a jedinců, seznam deseti nejpočetnějších druhů a jejich počty a výčet nejzajímavějších druhů. Sekretariát ČSO výsledky zpracuje a do 17:00 pošle předběžnou zprávu evropskému koordinátoru Festivalu, kterým je letost turecký partner BirdLife International a hned další den bude předběžná celoevropská zpráva zaslána všem organizátorům a předána sdělovacím prostředkům. Organizátory jednotlivých akcí prosíme o zaslání podrobné zprávy do 22. října. Ta by měla obsahovat: místo konání, počet účastníků, úplný druhový seznam s počty jedinců, přehled doprovodných akcí, informace o přípravě a propagaci akce, o jejím průběhu včetně ukázek letáčků, plakátů, novinových výstřižků, fotodokumentace, výsledek náboru nových členů aj. Na závěr jako vždy přejeme všem organizátorům i účastníkům pěkné počasí a spoustu nejen ornitologických zážitků. Sekretariát ČSO PRAHA a STŘEDNÍ ČECHY

10. Nepomuk

1. Praha – Prokopské údolí

Sraz v neděli 2.10. v 9:00 před hotelem „U nádraží“ ve Dvorci. Vycházka do okolí, ukázka odchytu a kroužkování ptactva. Doprovodné akce: výstava fotografií, ukázka horolezeckého vybavení, lezení na stromy a možnost zhlédnout přírodovědnou sbírku. Pořádá Nepomucký ornitologický spolek. Vede Václav Kovář, tel. 777 900 519, [email protected]

Sraz v sobotu 15.10. v 7:30 na zast. MHD Zlíchov. Pozorování ptáků a ukázky odchytu a kroužkování. Vedou Martin Kupka (tel. 721 866 075) a Ota Vorel (tel. 606 621 661).

2. Praha - Satalice Sraz v sobotu 1.10. v 9:00 na stanici busu 186 Satalická obora. Vycházka do CHÚ Bažantnice a Vinořský park. Ukázky odchytu a kroužkování a hra pro děti. Vedou Vlaďka a Jiří Sládečkovi (sladecek@ psp.cz), tel. 286 852 697, 724 006 885.

3. Praha – Trója Sraz v sobotu 1.10. v 9:00 před vchodem do zoologické zahrady. Vycházka podél Vltavy. Vede Jaroslav Cepák, tel. 271 961 256 (Kroužkovací stanice).

4. Hostivické rybníky (Praha-západ) Sraz v sobotu 22.10. v 9:00 na hrázi Litovického rybníka. Vycházka kolem rybníků zaměřená na pozorování vodního ptactva. Soutěže s ornitologickou tématikou pro děti. Vedou Ota Vorel a Jana Vojtová (tel. 775 294 492).

5. Blatno (RK) Sraz v neděli 2.10. v 10:00 u nádraží ČD v Blatně u Jesenice. Vycházka (asi 5 km) podél Blatenského a Velečínského rybníka. Pozorování ptáků, možnost návštěvy přírodovědného oddělení Jesenického muzea. Vede Milan Tichai ([email protected]), tel. 608 301 387.

6. Mělník Sraz v sobotu 1.10. v 8:00 na náměstí Míru před Regionálním muzeem v Mělníku. Vycházka (cca 5 km) k Labi a Vltavě s ukázkou odchytu a kroužkování ptactva. Vede Petr Lumpe, tel. 728 158 417.

7. Rybník Musík (Sedlčansko) Sraz v neděli 2.10. v 8:00 na hrázi rybníka Musík. Pozorování ptactva spojené s odchytem a kroužkováním. Pořádá Ochrana fauny ČR, ČSO, Blatské muzeum Soběslav. Vedou Lukáš Viktora, tel. 777 579 542 a Josef Veselý, tel. 603 259 902.

8. Vavřinecký rybník (KH) Sraz v sobotu 1.10.2005 v 8:00 hod. před hřbitovem v obci Vavřinec. Vycházka kolem rybníka spojená s pozorováním a určováním ptáků. Ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Vede Jan Křivský (jan.krivský @centrum.cz), tel. 732 560 647. ZÁPADNÍ ČECHY

9. Bolevecký rybník (Plzeň) Sraz v sobotu 1.10. v 9:00 na hrázi Boleveckého rybníka (parkoviště na hrázi u silnice – občerstvení u vagónu). Vycházka s ukázkou odchytu a kroužkování ptactva, zakončená exkurzí v areálu Záchranné stanice v Plzni – Doubravce. Opékání špekáčků, výstava ptačích lebek, vajec, vývržků, kroužků, krmítek, hnízd a budek, prohlídka léčebného zařízení, živí pacienti, odborný výklad. V sobotu a v neděli 1.-2.10. od 9:00 do 16:00 den otevřených dveří v areálu DES OP – Záchranné stanice živočichů (Plzeň – Doubravka). Kontakt: Karel Makoň ([email protected]), tel. 777 145 960.

11. Bor u Tachova Sraz v sobotu 1.10. v 9:00 před branou Borského zámku. Trasa přes park k rybníku Tážný. Určování ptačích druhů, odborná přednáška, ukázka odchytu a kroužkování. Na závěr ohýnek a opékání špekáčků. Vede Karel Machač, tel. 721 962 801.

12. Jivjanské rybníky (Holýšov) Sraz v neděli 2.10. v 7:30 před radnicí v Holýšově či v 8:00 na hrázi Jivjanských rybníků. Pořádá Holýšovský ornitologický klub, občerstvení zajištěno. Vede Libor Schröpfer, tel. 732 370 036.

13. Kařezské rybníky (Rokycany) Sraz v sobotu 1.10. v 9:30 před nádražím ČD v Rokycanech. Odjezd vlakem v 9:45 do stanice Pařízek (příjezd 10:00). Doporučujeme vhodné oblečení, dalekohled, určovací klíč, drobný peníz a něco na opečení. Pořádá ZO ČSOP Rokycany. Informace: Pavel Moulis ([email protected]), tel. 371 722 686, 603 239 922.

14. Roudnice nad Labem Sraz v sobotu 1.10. v 8:30 u Labe pod mostem v Roudnici n/L. vycházka s ukázkou odchytu a kroužkování ptáků. Pořádá CEV Ciconia při ZO ČSOP a KaSS “Říp” v Roudnici n/L ve spolupráci s ČSO. Vede Stanislav Chvapil, tel. 416 387 603. Ve čtvrtek 29. září od 18:00 přednáška Stanislava Chvapila “Draví ptáci České republiky” s barevnými diapozitivy a nahrávkami ptačího zpěvu v KaSSu “Říp” v Roudnici n/L.

15. Přeštice Sraz v sobotu 1.10. v 9:00 u pomníku T.G. Masaryka na náměstí. Vycházka do okolí, ukázka odchytu a kroužkování ptactva. Doprovodné akce: výstava fotografií, ukázka horolezeckého vybavení, lezení na stromy a možnost zhlédnout přírodovědnou sbírku. Pořádá Nepomucký ornitologický spolek. Vede Václav Kovář, tel. 777 900 519, [email protected] VÝCHODNÍ ČECHY

16. Rybník Hluboký Sraz 1.10. v 8:00 u Myslivecké boudy u rybníka Hluboký východně od obce Libáň u Nasavrk. Pořádá SCHKO Železné hory, Spolek pro ochranu mokřadů a Východočeská pobočka ČSO. Vede František Bárta, tel. 602 225 749

17. Opatovské rybníky (SY) Sraz v neděli 2.10. v 8:30 na železniční stanici Semanín. Vycházka na Opatovské rybníky (Nový a Hvězda). Vede Milan Janoušek ([email protected]), tel 604 977 098.

18. Žehuňský rybník Sraz v sobotu 1.10. v 8:00 na severním konci hráze u přepadu (poblíž křižovatky silnic s odbočkami na

Dobšice a Hradčany). Vycházka kolem rybníka až po obec Zbraň. V případě příznivého počasí ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Pořádá ZO ČSOP Litomyšl. Vede Lubor Urbánek, tel. 461 615 270, domů po 17.00 461 615 813.

19. Jiříkov Sraz 1.10. v 8:30 v Jiříkově u autobusové čekárny. Trasa (5 km) povede podél Jiříkovského rybníka, přírodní rezervace Havranka a Sedletinské jezírka. Doporučujeme holinky, svačinu a dalekohled. Pořádá Ornitologický klub Vysočina. Kontakt: 728 321 912.

20. Ratibořice Sraz v sobotu 1.10. v 7:00 na parkovišti u zámku v Ratibořicích. Vycházka kolem Ratibořic a v rezervaci Dubno. Pozorování a určování ptačích druhů. Od 13:00 možnost účasti na přednáškách „Mongolské putování za černými čápi“ a „Za ptáky na sever Skandinávie“. Pořádá A Rocha a ČSO. Vedou Vojtěch Volf, Kamil Čihák, Míla Hromádko, Tomáš Diviš, Jiří Kult a Pavel Světlík, tel. 777 042 228, 775 042 221. V neděli 9.10. pořádá Východočeská pobočka ČSO „Ornitologický jarmark“ v klubovně Českého zahrádkářského svazu v České Skalici od 8:30 do 12:00. Výstava, informační materiály, poradenství, video, prodej – na téma ochrana ptactva.

21. Bohdanečský rybník Sraz v sobotu 22.10. v 8:30 u bohdanečského mlýna (kousek od konečné MHD č. 3 z Pardubic). Vycházka (asi 4 km) povede přes rybníky Nadymače, Skříň, Rozhrnu a bude ukončena u Bohdanečského rybníka. Součástí bude malá soutěž. Vede: Martin Paclík ([email protected]).

22. Litomyšl Sraz v neděli 2.10. v 7:45 u železniční stanice Litomyšl – zastávka. Vycházka přes rybník Velký Košíř, (ukázka odchytu a kroužkování ptáků), Nedošínský háj, kolem rybníků Malý Košíř, Borovec a Šotka za železniční zastávku Tržek, odkud odjezd zpět do Litomyšle. Pořádá DDM Litomyšl a ZO ČSOP Litomyšl. Vede Lubor Urbánek, tel. 461 615 270, domů po 17.00 461 615 813.

23. Výlov Bohdanečského rybníka Akce proběhne na státní svátek dne 28.10. od 8:00 do 12:00 na Polákově poloostrovu. Spojeno s výlovem Bohdanečského rybníka. Ukázky odchytu a kroužkování ptáků, pozorování ptactva na hladině a bahně vypuštěného rybníka, zajímavosti o ptácích v NPR a ptačí oblasti Bohdanečský rybník. Vedou K. Harant, J. Horák a F. Bárta (tel. 602 225 749). JIŽNÍ ČECHY

24. Blatná Sraz v neděli 2.10. v 9:30 ve Tchořovicích u Blatné u žel. zastávky. Z Blatné je možné přijet busem Dačice - Karlovy Vary odjezd z Blatné (Palackého ulice) v 9:14, příjezd do Tchořovic v 9:21. Vycházka k Hořejšímu rybníku a rybníkům Starý a Radov. Ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Vedou Petr Pavlík ([email protected]), tel. 383 412 212, a Zdeněk Voborník.

PODZIM 2005

PTAČÍ SVĚT

25. Kačlehy (JH)

SEVERNÍ ČECHY

Sraz v neděli 2.10.v 8.00 na hrázi Kačležského rybníka. Bus z Jindřichova Hradce na Novou Bystřici v 7.15, zastávka Hejlíček a po lesní cestě kolem hájovny na hráz. Ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Vede Oldřich Kankrlík, tel. 384 388 058.

32. Luční potok (Liberec)

26. Lásenice (JH) Sraz v sobotu 1.10. v 8:00 na hrázi rybníka Velká Lásenice. Ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Vede Oldřich Kankrlík, tel. 384 388 058.

27. Nová Bystřice Sraz 1.10. v 8:00 u kostela v Nové Bystřici. Pozorování, sčítání, ukázka odchytu a kroužkování ptactva. Přednáška o ptactvu a jeho ochraně v ČR. Vede Stanislav Musil ([email protected]), tel. 602 654 083. Na akci doporučujeme si vzít holinky a dalekohled.

28. Prachatice Sraz v sobotu 8.10. v 9:00 před kostelem sv. Jakuba (Kostelní náměstí). Vycházka na Černou horu. Ukázka vábení a odchytu datlovitých ptáků na magnetofonovou nahrávku. Beseda na téma „Etologie šplhavců“. Propagace ČSO a významných ptačích území. Vede Tomáš Had (email: [email protected], tel.: 603 237 291) a Jarda Krafl (tel.: 737 602 202).

29. Rybník Řežabinec, Ražice Sraz v sobotu 1.10. od 9:00 do 13:00. Pozorování, ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Pořádá Prácheňské muzeum v Písku. Vede Karel Pecl ([email protected]), tel. 382 201 111.

30. Rybníky v okolí Českých Budějovic Sraz v sobotu 1.10. v 9:30 v Haklových Dvorech na konečné autobusu MHD č.1. Vede Petr Bürger, Jihočeské muzeum, tel. 387 929 305 ([email protected]).

31. Dívčice Sraz v neděli 9.10. v 8:00 na nádraží ČD. Vycházka k rybníkům Blatec a Březovec. Pozorování, sčítání, odchyt a kroužkování ptactva. Beseda na téma „Významná ptačí území Českobudějovicka“. Vede Tomáš Had (email: [email protected], tel. 603 237 291) a Jarda Krafl (tel. 737 602 202).

Jan Hora šedesátiletý

Sraz v neděli 9.10. v 9:00 na zastávce MHD autobusů 13, 24 a 26 „U samoobsluhy“ v Liberci. Vycházka údolím Lučního potoka ve Vesci. Ukázka odchytu a kroužkování ptáků, čištění budek. Vede Martin Pudil (Severočeské muzeum, tel. 485 246 151, 732 716 726, [email protected]).

3 jících ptáků v zoo. Zajištěno snížené vstupné (40,Kč) v rámci hromadné vstupenky a informační ochranářské materiály MOS. Vylosovaní účastníci obdrží věcné ceny. Pořádá MOS ve spolupráci se ZOO Olomouc. Vedou Jiří Šafránek (606 324 763) a Václav Plšek. JIŽNÍ MORAVA

33. Úhošť

39. Rybník Nesyt, Sedlec u Mikulova

Sraz v sobotu 1.10. v 9:00 před Gymnáziem v Kadani. Vycházka povede na kopec Úhošť. Pořádá ČSOP Kadaň. Vede Michal Podhrazský, tel. 728 541 037.

Sraz v sobotu 1.10. v 8:30 na zastávce ČD Sedlec u Mikulova (na váhovně). Vycházka k rybníku Nesyt, ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Vede Josef Chytil, tel. 519 510 585, 625 510 585.

34. Česká Lípa Sraz v sobotu 1.10. 2005 v 7:00 hod. před budovou Vlastivědného muzea v České Lípě, nám. Osvobození 297. Vycházka do blízkého okolí České Lípy – niva Ploučnice pod Holým vrchem, slepé rameno Ploučnice v Dubici či Pekelské rybníky. Ukázka odchytu a kroužkování. Vede Miroslav Honců ([email protected]), tel.487 824 145. STŘEDNÍ MORAVA

35. Chomutovské jezero Sraz v sobotu 1.10. v 9:00 hod u malého jezera před vstupem do areálu jachetního oddílu. Ukončení asi ve 12 hod. V případě nepříznivého počasí se exkurze nekoná a bude se opakovat v sobotu 15.10. Akci pořádá MOS a SCHKO Litovelské Pomoraví. Vede Karel Poprach, tel. 605 166 166.

36. Tovačovské rybníky (PR) Sraz v sobotu 1.10. v 8:00 u sádek na hrázi Hradeckého rybníka. Ukázka odchytu a kroužkování. Pořádá MOS. Vedou Jiří Polčák, tel. 581 738 127, 737 716 979 a Adolf Goebel, tel. 581 203 136, 776 064 743.

40. Jimramov Sraz v sobotu 1.10. v 9:00 u „staré školy“ na náměstí v Jimramově. Ukázka odchytu a kroužkování ptactva. Za nepříznivého počasí přednáška s besedou. Vede Jaromír Čejka, tel. 604 234 716. SEVERNÍ MORAVA

41 Karviná-Staré Město Sraz v sobotu 1.10. v 8:00 u hájenky v Karviné - Starém Městě. Ukázka odchytu a kroužkování a soutěže. Pořádá Slezská ornitologická společnost – pobočka ČSO a Stanice mladých přírodovědců. Vede Kurt Rusek, tel. 603 449 367.

42. Třemešské rybníky u Šumperka Dne 2.10. odpoledne (13:00 – 18:00) a ve dnech 3. – 4.10. (8:00 – 18:00) budou u Třemešských rybníků probíhat ukázky odchytu a kroužkování ptáků a další aktivity pro školy i veřejnost. Pořádá CHKO Jeseníky a Středisko ekologické výchovy DDM VILA DORIS. Vede Petr Šaj ([email protected]), tel. 731 186 056, 583 214 213.

37. Záhlinické rybníky

43. Albrechtičky – rybníky

Sraz 2.10. v 8:00 v Záhlinicích před hostincem U Čápa. Vlak z Přerova do Záhlinic v 7:28, z Otrokovic v 7:28. Vycházka kolem Záhlinických rybníků. Seznámení s ptáky, živočichy a rostlinami podzimní přírody. Pořádá ČSOP Hulín ve spolupráci s MOS. Vede Pavel Šálka, tel. 606 541 859 a Adolf Goebel.

Sraz v neděli 2.10. v 8:30 před vlakovým nádražím ve Studénce. Pozorování podzimní migrace ptáků na rybnících u Albrechtiček, ukončení akce do 14.00. Vede Jan Košťál, tel. 737 812 339.

38. ZOO Olomouc Sraz 2. 10. ve 13:00 před pokladnou zoo s možností se připojit kdykoliv do 16 hod. Pozorování volně ži-

44. Hukvaldy – obora Sraz v sobotu 1.10. v 9:00 u brány do obory na Hukvaldech (nad kostelem). Vycházka do obory, pozorování ptáků a zvěře, ukázka odchytu a kroužkování. Vede Jan Košťál, tel. 737 812 339.

HLEDÁME KANDIDÁTY DO VÝBORU ČSO! Milí členové ČSO, na výroční schůzi v březnu 2006 nás opět čekají volby nového výboru ČSO a revizní komise, dvou nejdůležitějších řídících a kontrolních orgánů naší organizace. Další směřování ČSO můžete ovlivnit i Vy, tím že nám zašlete své tipy na členy výboru a revizní komise. Podmínkou kandidatury je členství v ČSO, ochota aktivně se věnovat práci ve výboru ČSO a souhlas s kandidaturou. Uvítáme kandidáty ze všech koutů ČR. Kandidát by měl být obeznámen s tím, co vyžaduje práce ve výboru ČSO, zájemcům doporučujeme se informovat u tajemnice L. Hoškové v sekretariátu ČSO. Své tipy na kandidáta/y do výboru ČSO (včetně kandidáta na předsedu ČSO) a na členy revizní komise zasílejte písemně nebo e-mailem do 26. listopadu na adresu Hornoměcholupská 34, Praha 10, 102 00, e-mail: [email protected]

Pozvánka Málem jsme si ani nevšimli, že dlouholetý tahoun sekretariátu ČSO Honza Hora má na krku šedesátku. Nevšimli hlavně proto, že Honza svým pracovním nasazením, odborným přehledem a energií zastíní lidi o generaci mladší. Také na přátelském posezení s ornitologickými přáteli a kolegy v červnu v jižních Čechách Honza ukázal, že patří mezi pány v nejlepších letech. Ještě jednou vše nejlepší! Petr Voříšek, foto František Bárta

V rámci Světového festivalu ptactva 2005 Vás Sekretariát a členové ČSO srdečně zvou na přednášku s promítáním nazvanou

Kouzlo jeřábí písně, která se koná dne 13. října 2005 v přednáškovém sále Národního muzea v Praze od 18 hodin. Přednášejí Luboš Peške, Vladimír Šoltys a Petr Lumpe. Přijďte se i vy dozvědět více o aristokratech našich mokřadů a pohlédnout zblízka do jejich soukromí.

Foto Vlastimil Peřina

4

PTAČÍ SVĚT

Z Vítání ptačího zpěvu Dvacátý druhý ročník International Dawn Chorus Day se u nás konal na rekordních 71 místech. Je tedy škoda, že zprávy došly pouze z 10 míst, kde se sešlo 380 lidí, z toho nejméně 22 dětí. Nejvíce účastníků, celkem 80 osob, se stejně jako v loňském roce sešlo ve Vrchlabí pod vedením Jiřího Flouska. Na druhém místě se umístila Blatná s 62 účastníky. Tuto akci připravili Petr Pavlík, Zdeněk Voborník, Jan Černý a Petr Louda. Tradičně se do pořádání Vítání zapojili pobočky ČSO, ornitologické kluby, Národní parky, základní organizace ČSOP, Správy CHKO, skauti, střediska ekologické výchovy, domy dětí a mládeže, muzea, městské úřady, občanská sdružení a další. Organizátoři opět využili k propagaci svých vycházek místní a regionální tisk a i novináři měli o akci zájem, jak dokazují novinové výstřižky. Velmi různorodé byly i další metody propagace (plakáty, letáky, vývěsky apod.). Jako každý rok i letos byly na mnoha místech připraveny doprovodné akce, hlavně ukázky odchytu a kroužkování ptáků. V Mělníku proběhla beseda a v Jiříkově (Havlíčkův Brod) si prohlíželi naučnou stezku v přírodním území ornitologického klubu. V Plzni navštívili Záchrannou stanici živočichů v Plzni-Doubravce. V Rousínově kontrolovali ptačí budky, které byly obsazeny brhlíkem, krutihlavem a různými druhy sýkor a akci doprovázel výklad o tamější fauně a flóře. V Blatné poslouchali magnetofonové nahrávky hlasů ptáků a žab. Bylo zaznamenáno i mnoho zajímavých a vzácných druhů. Např. u Mělníka zaznamenali krutihlava obecného a puštíka obecného, v Jiříkově byl viděn lžičák pestrý. V Blatné pozorovali

pět rorýsů, slyšeli dva chřástaly vodní a nalezli čerstvě dostavěné hnízdo moudivláčka, který po puštění hlasu z magnetofonu okamžitě přiletěl nad hlavy účastníků. V Karviné-Starém Městě obdivovali 30 rybáků bahenních, pět racků malých, čtyři racky černohlavé a jejich dvě hnízda, orla mořského a vodouše rudonohého. V Záhlinicích zastihli čtyři lžičáky pestré, orlovce říčního, vodouše šedého, racky malé, bouřní i bělohlavé a dudka chocholatého. Ve Vrchlabí chytili rákosníka velkého s francouzským kroužkem a pozorovali konipase lučního. Zajímavé Vítání uskutečnili mělničtí cestovatelé v Turecku (ornitologem této skupiny byl Petr Lumpe), pár kilometrů před Istambulem, a to ve stejnou dobu jako v Mělníku. Bylo uskutečněno dokonce i přímé spojení za pomoci mobilních telefonů a textových zpráv. V Turecku byli pozorováni kavka obecná, vrabec domácí, straka obecná a holub. Je potěšitelné, že zájem členů ČSO i veřejnosti o Vítání ptačího zpěvu každým rokem stoupá. Obrovskou zásluhu na tom mají především pořadatelé, kteří se pro účastníky snaží připravit bohatý program tak, aby nejen poučili, ale i pobavili. Výbor a sekretariát ČSO všem pořadatelům, jednotlivcům i organizacím za jejich dobrovolnou a neocenitelnou pomoc děkuje. Alexandra Trublová

Moravský ornitologický spolek na webu nově! Moravský ornitologický spolek (MOS) - středomoravská pobočka ČSO - prochází řadou změn, z nichž mnohé plynou z jeho nového statutu jako pobočky ČSO. Intenzivní komunikace s veřejností a médii byla vždy pro MOS prvořadou prioritou. Jedním z nejúčinnějších nástrojů prezentace v současné době je nepochybně internet. Je tedy jen logické, že nová tvář webu MOS se stala jedním z nejdůležitějších projektů. Návštěvníci dnes již bývalých stránek MOS byli určitě zklamáni tím, že poslední dobou viděli pořád totéž. Důvodem nebyla pasivita nově ustaveného týmu, ale technické problémy. MOS je vyřešil

radikálně a zaregistroval si vlastní doménu mos-cso.cz na jiném serveru. V průběhu prázdnin začaly na této adrese s „dočasným vyloučením veřejnosti“ vznikat zcela nové stránky. Jejich webmasterem je Lukáš Randiak a o náplň se stará tříčlenná redakční rada v čele s Petrem Rejzkem, podporovaná mnoha dalšími spolupracovníky. Stránky pamatují jak na české, tak na zahraniční návštěvníky, protože prakticky všechny příspěvky jsou dostupné i v angličtině. Co na nových stránkách MOS najdete? Jednak to, co se logicky očekává: historii MOS, ochranu ptactva, informace o probíhají-

PODZIM 2005

Nové CD Ptáci našich vod

Dalším 2CD z produkce Radioservisu se ke svému závěru blíží rozsáhlá řada, která na celkem devíti kompaktních discích a dvanácti hodinách zvukového záznamu představí 188 druhů ptáků. Dosud vydaná 2CD Ptáci našich měst a vesnic, Ptáci našich lesů a Ptáci našich polí a luk lze stejně jako novinku, dvojdisk Ptáci našich vod, objednávat písemně či telefonicky u Radioservisu (Jeseniova 36, 130 00 Praha 3, tel. 221 551 348, e-mail ) nebo zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách www.radioservis-as.cz/katalog. Řadu, která vychází z rozhlasového cyklu Hlas pro tento den, uzavře na podzim kompaktní disk Ptáci našich hor a zimní hosté. cích projektech a připravovaných akcích a přehled vydávaných tiskových zpráv. Mimo to je však velký prostor věnován příspěvkům, které mnoho slov nepotřebují. Je zde bohaté a stále rostoucí fotoalbum, i nezvykle rozsáhlá videogalerie s řadou unikátních záběrů. Na své si přijdou i milovníci výtvarného umění, pro něž je zde obrazová galerie. Zatím jsou autory fotografií, videoklipů, maleb i kreseb jen členové MOS. Samozřejmě se předpokládá, že se postupně přidají i tvůrci z řad návštěvníků. Takže vítejte na http://mos-cso.cz. A nezapomeňte nám sdělit svůj názor i svá doporučení a náměty. Náš web je tu přece pro všechny. Adolf Goebel

Vítání ptačího zpěvu na kole O tom, že pozorovat ptáky je možné i ve spojení s cyklistikou, se mohli poslední dubnový víkend přesvědčit středoškolští studenti z ochranářského klubu S.O.P.K. na víkendové akci nazvané „Ptačí pírka“. Nebylo těžké vstávat po východu slunce, dobře se nasnídat a vyšlápnout na horských kolech k rybníkům u Jedovnic. První zastávka byla v bukovém lese, další pak u olšinového mokřadu v přírodním parku Rakovecké údolí. Přes podmáčené louky s lesíky olší a vrb jsme se pak dostali až k rybníkům, o nichž se píše už v roce 1371. Bohužel, těmto rybníkům dnes chybí bohatší porosty rákosin, které by přilákaly další ptáky mokřadů. U rybníků Budkovan, Bukový a Vrbový je důvodem především intenzivní chov ryb. Největší rybník Olšovec je navíc pod silným rekreačním tlakem. Není divu, protože městečko Jedov-

nice je nejvýznamnějším turistickým centrem Moravského krasu. Ale nechme rybníky. Po vydařené ornitologické exkurzi, na níž jsme se zdokonalovali v poznávání ptáků podle zpěvu a kde jsme mohli pozorovat i vzácnější druhy, jsme se vrátili na základnu v Krásensku. Večer jsme si znovu poslechem nahrávek zopakovali řadu pěvců a vyzkoušeli si něco úplně nového – určování ptáků podle pírek. Tato náročnější disciplína si rozhodně zasloužila naši pozornost, protože se nám mnoho per podařilo určit. Ani v neděli jsme nemohli vynechat ornitologii, které jsme se věnovali na procházce Krásenskem. Víkendovka „Ptačí pírka“ se nám opravdu vyvedla, stejně jako slunečné počasí. Vítání ptačího zpěvu je sice za námi, ale už teď se můžeme těšit na další ročník! Text a foto Petr Rejzek

Spojení cyklistiky a ornitologie

PODZIM 2005

PTAČÍ SVĚT

Rožďalovické rybníky – IBA roku 2005 Vyvrcholením šestého ročníku odchytové akce na rybníce Zrcadlo se stala velká společenská akce - ptačí oblast Rožďalovické rybníky byla zvolena významným ptačím územím roku 2005 a vhodnější příležitost k jejímu vyhlášení, než v průběhu odchytové akce, by se jen těžko hledala. Součástí programu bylo také slavnostní zahájení výstavy o ptačí oblasti, která vznikla díky projektu České společnosti ornitologické podpořeného Nadací Partnerství. Projekt je zaměřen na komunikaci s vlastníky v ptačí oblasti. Výrobu a tisk výstavy finančně podpořil také Královéhradecký kraj a Českomoravská myslivecká jednota. Celá akce byla připravena ve spolupráci s Polabským ekocentrem ČSOP, které se aktivně podílí na ochraně přírody v této oblasti. Významné ptačí území Rožďalovické rybníky se nachází na rozhraní středního Polabí a Českého ráje. Tvoří jej komplex převážně listnatých lesů, vlhkých luk, polí a především více než dvaceti rybníků s rozsáhlými porosty rákosu. Území je cenné výskytem vzácných druhů živočichů i rostlin, z ptáků splňují náročná kritéria pro vyhlášení ptačí oblasti vzácný jeřáb popelavý a moták pochop. Významnou ptačí oblast vyhlašuje Česká společnost ornitologická už třetím rokem, v roce 2003 se jí staly Doupovské hory, v loňském roce pak následoval Heřmanský stav – Odra – Poolzí. Hlavním cílem této akce je seznámit veřejnost s přírodní hodnotou daného území a představit možnosti, jak lze skloubit hospodářské i ochranářské zájmy ke prospěchu člověka i přírody. Slavnostní vyhlášení bylo připraveno na poslední den odchytové akce, sobotu 13. srpna. Ve stanu na břehu rybníka, který v předchozích dnech sloužil jako základna pro kroužkovatele,

byla rozmístěná výstava a připraveny informační materiály pro veřejnost včetně brožury Rožďalovické rybníky - významné ptačí území roku 2005. Po nezbytné akademické čtvrthodince přivítal Radko Samek z Polabského ekocentra ČSOP více než 80 příchozích a předal slovo místopředsedovi ČSO Jaroslavu Cepákovi, který výstavu slavnostně zahájil. Poté přišlo na řadu představování obou organizátorů akce. Práci České společnosti ornitologické přiblížila tajemnice Lucie Hošková a Polabské ekocentrum ČSOP představil ředitel Radko Samek. David Lacina z Agentury ochrany přírody a krajiny seznámil návštěvníky se soustavou chráněných území NATURA 2000, kam patří i ptačí oblast Rožďalovické rybníky. Posledním řečníkem se stal člen místní patronátní skupiny Vladimír Šoltys. Pak už zbývalo jen jediné – symbolicky přestřihnout pásku do významné ptačí oblasti roku 2005. Tohoto úkolu se ujal místopředseda senátu České republiky Jiří Liška společně s náměstkem

5 ministra životního prostředí Františkem Pojerem, tajemnicí ČSO Lucií Hoškovou a starostou Rožďalovic Františkem Nešněrou. Přestřižením pásky se uvolnil vstup do stanu, kde si návštěvníci se zájmem prohlédli výstavu. Dalším vrcholem odpoledne, a to především pro děti bylo vypouštění handicapovaným ptáků zpátky do volné přírody. Vidět zblízka kalouse ušatého nebo volavku popelavou byl nejen pro ty nejmenší zajímavý zážitek. Potom už na všechny čekal příjemný úkol ochutnat připravené občerstvení a k večeru se spokojení návštěvníci postupně vydávali zpět do svých domovů. Ptačí oblast Rožďalovické rybníky sice nepatří mezi problémové, přesto i zde je pro zajištění její budoucnosti nutný otevřený dialog mezi ochránci přírody na jedné straně a zástupci obcí, vlastníky a uživateli pozemků na straně druhé. Je příjemné vidět, když má veřejnost upřímný zájem chránit to cenné ve svém okolí a aktivně pomáhá při zachování těchto hodnot. O to více zabolí, když největší škodu způsobují někteří rádoby ochránci přírody, kteří ve snaze vidět vzácný druh ruší svojí přítomnosti jeho klid, a tím zvyšují i riziko jeho ohrožení. Příkladem mohou být právě Rožďalovické rybníky – letos díky několika takovým jedincům, kteří na jedné z lokalit v ptačí oblasti chtěli pozorovat jeřáby popelavé v době hnízdění, nevyvedli tito vzácní ptáci mláďata. Snad podobné akce, jakou bylo vyhlášení významného ptačího území, pomohou vyřešit i takovéto problémy a přispějí tak k ochraně zdejší pestré přírody. Václav Zámečník, zemědělský koordinátor

Slavnostního přestřižení pásky do ptačí oblasti se ujali místopředseda Senátu ČR Jiří Liška s náměstkem ministra životního prostředí Františ- Děti se zaujetím sledují návrat poštolky obecné zpět do volné přírody kem Pojerem Foto Michael Hošek Foto Lucie Hošková

NATURA 2000 – příroda pro lidi V červnu 2005 byl zahájen nový roční projekt České společnosti ornitologické „NATURA 2000 a EU – vaše nová příležitost“. Jeho hlavním cílem je rozšířit povědomí široké veřejnosti a zájmových skupin o významu soustavy NATURA 2000 (potažmo ptačích oblastí), jejích přínosech a dopadech na běžný život. Česká společnost ornitologická se aktivně podílela na zpracování návrhu ptačích oblastí, které spolu s lokalitami evropského významu tvoří soustavu NATURA 2000. Je tedy logické, že se ČSO chce i nadále ptačím oblastem věnovat a podílet se na zajištění ochrany ptačích druhů a jejich přírodních stanovišť. Doposud byla pozornost soustředěna především na výběr vhodných ptačích oblastí (a samozřejmě také evropsky významných lokalit) a je-

jich vyhlášení v rámci České republiky. Během fáze vyhlašování se uskutečnila řada jednání se zástupci státní správy a samosprávy, s vlastníky a uživateli dotčených pozemků. Neméně důležitou součástí procesu je také osvěta a informování veřejnosti a zájmových skupin, které nebyla prozatím věnovávána dostatečná pozornost. Je zcela zřejmé, že bez účasti místních obyvatel, majitelů, uživatelů a správců území nebude možné zajistit účinnou ochranu oblastí evropského významu. K dosažení širšího povědomí o tom, co znamená žít, pracovat a trávit volný čas v ptačí oblasti, by měl napomoci i tento nový projekt, financovaný Evropskou komisí. Obecně lze říci, že hlavním posláním projektu je snaha vysvětlit, že NATURA 2000 není pouze „povinnost“, kterou jsme museli splnit se vstupem do EU, ale také

„příležitost“ pro další rozvoj obcí, měst a regionů. V rámci projektu se doposud uskutečnilo několik setkání s místními obyvateli a hospodáři ve vybraných ptačích oblastech (např. setkání v Králickém Sněžníku spojené s ukázkou odchytu chřástala polního), začalo natáčení filmu o ptačích oblastech v ČR, uskutečnilo se slavnostní vyhlášení Významného ptačího území 2005 Rožďalovické rybníky aj. Celá řada dalších aktivit se ještě uskuteční (semináře, přednášky, exkurze, distribuce letáků, informačních materiálů atd.). Nad rámec plánovaných aktivit samozřejmě uvítáme jakýkoli námět na zajímavou „propagační“ akci týkající se ptačích oblastí, která by přispěla k rozšíření povědomí o významu soustavy NATURA 2000, především ptačích oblastí.

Jana Holečková, koordinátora projektu

6

PTAČÍ SVĚT

u

PODZIM 2005

STRÁNKY MLADÝCH ORNITOLOGŮ

Vlaštovka Milé děti (a všichni ostatní kdož si stále a rádi hrajete), tentokrát jsme pro vás připravili skládanku. Budete potřebovat nějaký obdélníkový papír (A0 - A4), tužku a pravítko. Pustíme se do práce. Vezmeme papír a podélně ho přeložíme. Pak ho přeložíme napříč v jedné třetině a ještě dvakrát z rohu do rohu, až nám z těch přeložení vznikne dvojitý kříž (obr. 1 - 4). Pak místa označená hvězdičkami vložíme dovnitř a vrchní trojúhelník přeložíme dolů (obr. 5). Rohy označené kroužkem ohneme směrem vzhůru (obr. 6). Rohy označené trojúhelníčkem ohneme směrem dovnitř a dolů (obr. 7 - 8). Vrátíme je zpět a nyní je ohneme vzhůru (obr. 9). Opět vrátíme zpátky do polohy na obr. 7 a nyní je vložíme směrem dovnitř tak, aby nám vytvořily špičky směřující vpřed (obr. 10). Zadní část dvojité šipky přeložíme dospod (obr. 11) a máme hlavu vlaštovky hotovu. Podle naznačených čar (obr. 12) teď už jen přeložíme křídla a je to. Šťastný let...

1

2

5

6

9

10

u

Ptáci v televizním pořadu pro děti Každý týden v pondělí vysílá Česká televize soutěžní pořad pro děti Hra na zelenou. Na podzim budou dva z nich věnovány ptákům. Nenechte si ujít díl věnovaný kroužkování, který byl natočen s J. Cepákem na terénní stanici ČSO Velký Tisý. Bude vysílán 24.10. v 16:30 na ČT 1 (repríza 26.10. v 14:00 na ČT2). Tématu zimování ptáků se bude věnovat díl natáčený s J. Chytilem na Jižní Moravě. Bude uveden 12.12. v 16:30 na ČT 1 (repríza 14.12. ve 14:00 na ČT 2). Na jaře pak proběhne natáčení dílu věnovaného hnízdění ptáků, v kterém bude mimo jiné představena ČSO.

3

4

7

8

11

12

PODZIM 2005

PTAČÍ SVĚT

7

8

PTAČÍ SVĚT

PODZIM 2005

Jarní exkurze ČSO do Poodří a na Heřmanský stav V květnu letošního roku (20.-22.5.) se uskutečnila další z pravidelných ornitologických exkurzí ČSO, tentokrát do Chráněné krajinné oblasti a Ptačí oblasti Poodří a do Významného ptačího území (IBA) Heřmanský stav. V názvu měla sice přívlastek „jarní“, charakter počasí však odpovídal spíše vrcholícímu létu, neboť rtuť teploměru šplhala ke třicítce. V tomto počasí jsme za celý víkend viděli a slyšeli přes 40 druhů ptáků. Exkurze se zúčastnilo na 50 členů či příznivců ČSO. V pátek 20. května se všichni sjeli na zámek v Bartošovicích nad Odrou, kde exkurze rozbila svůj základní tábor. Nejstarším účastníkem byl osmdesátiletý pan Motyčka. Večer jsme shlédli odborné přednášky o Chráněné krajinné oblasti Poodří a o fauně a flóře Ptačí oblasti Poodří. Druhý den se RNDr. Karel Pavelka z Muzea regionu Valašsko spolu s Míšou Krestovou z ČSO ujal odborného vedení v terénu. Nejprve jsme ale zamířili za ptáky žijícími nedobrovolně v zajetí. Přesněji řečeno, navštívili jsme Záchrannou stanici pro handicapované živočichy v Bartošovicích, specializovanou na dravce a sovy. Záchranná stanice chová vedle dravců a sov také čápy, husy, volavky, krkavce a další druhy. Zejména pro malé účastníky exkurze byl přitažlivý samec orla mořského, kterého si mohli vyfotografovat z bezprostřední blízkosti mimo klec na ohrazené louce. Nebylo divu, že orel neuletěl, má bohužel upálené křídlo. V rámci areálu záchranné stanice je rovněž pěkná didaktická ornitologická pomůcka, které jsme věnovali velkou pozornost. Na stropě stodoly jsou namalovány siluety jednotlivých druhů dravých ptáků v letu, provedené v životní velikosti. Za současného poslechu odborného výkladu našeho průvodce mohli i dospělí zkušení ornitologové se zájmem sledovat a porovnávat velikost, znaky a rozdíly u jednotlivých, často již velmi vzácně volně žijících druhů ptáků. Skutečně dobrý nápad! Většina účastníků exkurze si pak na závěr zakoupila odborné materiály o biologii a ochraně ptáků a přispěla do kasičky na péči o zraněné či jinak handicapované živočichy. Poté jsme již směřovali do půvabné rybniční soustavy Bartošovických rybníků za ptáky volně žijícími. Nejprve jsme prošli Bartošovickým sadem, kde se mimo jiné vyskytují vzácné, bezmála již sto let staré odrůdy jabloní. V pozadí se tyčí vrcholky nedalekých Beskyd, v oparu byl vidět Radhošť, Smrk, Lysá Hora a silueta Starého Jičína. Nás však více než jabloně či hory zajímala nížina a ptáci.

K těm jsme se zvolna blížili po Zámecké naučné stezce. Již pod Bartošovickým sadem nad mokřadem nás uvítal párek motáků pochopů. Na obou velkých rybnících lokality Bartošovický luh jsme pak mohli pozorovat typické jarní vodní osazenstvo, jako např. labutě, kachny divoké, volavky, racky atd. V odpoledních hodinách jsme se přesunuli do severnější části Poodří, kde byla stěžejním bodem našeho putování přírodní rezervace Kotvice. Ke stejnojmennému rybníku jsme dorazili skrz typickou ukázku porostu původního lužního lesa v Poodří, kde jsme pozorovali na starých dubech kolonie hnízd volavek popelavých. Do všeho se pletla omamná vůně česneku medvědího, typické rostliny z podrostů lužního lesa. Rybníku Kotvice dala název zajímavá vzácná vodní rostlina kotvice plovoucí, charakteristická tvarem svého masivního plodu, připomínajícího kotvu či hvězdici. Na Kotvici a přilehlé soustavě rybníků Nový, Karlův a Kačák jsme pak pozorovali mimo jiné hnízda kormoránů velkých na stromech trčících z ostrůvků a hrází. Bohužel, jako na řadě míst ČR i zde v Poodří se stávají hnízda kormoránů terčem útoků často neznámých pachatelů. Dále jsme pozorovali potápku roháče s mláďaty na hřbetě, potápku černokrkou s mláďaty, potápku malou, morčáka velkého, hohola severního, zrzohlávku rudozobou a další kachny. Viděli jsme i souboj dvou labutích samců. Podél meandrujícího koryta a slepých ramen Odry jsme v podvečerních hodinách poněkud zmožení vedrem dorazili přes louky k jezerům Slaňáky a dále k částečně vypuštěnému Hornímu rybníku, kde jsme pozorovali několik druhů bahňáků, a sice břehouše černoocasého, vodouše rudonohého ale také třeba hejno čejek. Vrcholným zážitkem se ovšem pro některé z nás ten den stal jiný birdwatching. V obci Studénka, kde jsme opět čekali ve skupinkách na odvoz auty zpět do Bartošovic, se nachází železniční přejezd. Spuštěné závory a zvukový signál napovídal, že se blíží další vlak. Cyklisté i motoristé ukázněně zůstali stát a če-

Pozorujeme siluety dravců v záchranné stanici v Bartošovicích

Meandry Odry

Heřmanský stav kali. Najednou se na asfaltu vykolébal z přilehlého protékajícího potoka párek kachen divokých. Před přejezdem se zastavily a po očku podívaly na stažené závory i na čekající dvounožce. Pak vkročily na kraj kolejí a opatrně se rozhlédly, vlevo a vpravo. Zdálo se nám, že chvíli uvažují, zda počkat, až vlak přejede, nebo to risknout. Po chvíli váhání se kachny vydaly přes koleje a přikolébaly se bez nehody do koryta potoka na druhé straně přejezdu. Vzápětí projel vlak. Proč vlastně kachny viadukt jednoduše nepodplavaly, ale zvolily poněkud delší a riskantnější cestu? Nevím, zda někteří ornitologové nelitovali, že se nemohli zúčastnit ten den jiného, „konkurenčního“ programu. V Bartošovicích se totiž, mimo jiné za účasti ministra životního prostředí Libora Ambrozka, konala kulturně sportovně - společenská akce Otvírání Poodří, v rámci níž se na zámku pořádala degustace výrobků z páleného ovoce. Večerní přednáška Davida Laciny z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se týkala již nedělního programu. Seznámil nás s Významným ptačím územím Heřmanský stav a s historií zatím neúspěšného návrhu na vyhlášení Ptačí oblasti Heřmanský stav - Odra - Poolzí (střet biotopu motáka pochopa s uvažovanou výstavbou průmyslové zóny Dolní Lutyně). V neděli nás čekal po ránu autobus, kterým jsme se vydali z oblasti Poodří na Ostravsko Karvinsko. Cílem byl již zmíněný rybník Heřmanský stav (Heřmanický rybník) a přilehlé oblasti. Vedením exkurze byl pověřen Zdeněk Polášek ze Slezské ornitologické společnosti, severomoravské pobočky ČSO. Po průjezdu Ostravou jsme nejprve zamířili na louku vedle Heřmanského stavu, kde jsme měli možnost spatřit ukázky kroužkování rákosníků a dalších druhů pěvců, které ten den ráno v rámci výzkumu odchytil Jiří Stolarczyk, místní ornitolog a kroužkovatel. Poté jsme se prošli do oblasti, kde se ještě před 20 lety těžilo a před 30 lety stála vesnice. Dnes jsou zde nádherné louky, li-

PODZIM 2005 Dokončení ze str. 8 torální porosty a mokřady. O několik kilometrů dále se tyčí těžní věže. Na přilehlých lukách se vyskytuje či hnízdí řada ptačích druhů včetně chřástala polního či bukáčka malého. Také se tu však nachází cvičná střelnice. Ten den odpoledne zde mělo pořádat místní myslivecké sdružení střeleckou soutěž pod neuvěřitelně cynickým názvem „Pražení vaječiny“! Na hrázi spuštěného rybníka Lesník jsme pozorovali četné druhy bahňáků včetně čtyř druhů vodoušů, což byla skutečně paráda. Na obloze kroužil luňák hnědý, na vrbě viselo hnízdo moudivláčka, v pozadí zpíval hýl rudý. Zamířili jsme na rybník, který dal celé soustavě jméno. Heřmanský stav je rozlehlý rybník mezi bývalými i současnými doly, který je oblíbený zejména u rybářů. Však také na jeho břehu vyrostla celá řada dřevěných bud s molem, kde občané Ostravy a okolí tráví nejeden volný den. Severomoravská pobočka ČSO ta-

PTAČÍ SVĚT dy již přes 25 let provádí pravidelné ornitologické průzkumy, celkem zjistila výskyt 249 druhů ptáků a není tedy divu, že je pro svoji druhovou bohatost tato oblast zařazena na seznam IBA a navržena jako ptačí oblast. My jsme na Heřmanickém rybníku pozorovali shora z bývalé výsypky především četné kolonie racka černohlavého a rybáka obecného. Sem tam prolétl moták pochop. Odpoledne jsme se přesunuli až na samotnou hranici České republiky s Polskem, kde jsme se, bohužel tlačeni časem, jen krátce prošli podél meandrů Odry. V této oblasti se vyskytují bobři, žádného jsme bohužel nespatřili. Na břehu jsme však pozorovali mimo jiné žluvu hajní a Zdeněk Polášek nás seznámil i se zástupcem obojživelníků, a sice kuňkou žlutobřichou. Ještě jsme se zajeli podívat na rybník Skučák, kde byla provedena revitalizace a vytvořeny umělé ptačí ostrovy, kde hnízdí rybáci a

Změny v sekretariátu ČSO n 15. května nastoupila do sekretariátu ČSO nová zaměstnankyně Jana Holečková. Jana bude mít na starosti především vedení nového projektu zaměřeného na propagaci ptačích oblastí Natury 2000, financovaného Evropskou Unií. Setkáte se s ní během propagačních a výchovných akcí, na starosti má například i Evropský Festival ptactva či Vítání ptačího zpěvu. n K poslednímu srpnu ukončila činnost v ČSO Míša Krestová, která se rok starala o členskou základnu. Na její místo nastupuje po mateřské dovolené opět Saša Trublová (roz. Horová). n S Janem Horou se nadále budete setkávat v sekretariátu ČSO spíše sporadicky – většinu práce předal svému nástupci Lukáši Viktorovi a těší se na zasloužený odpočinek v důchodu. Zatím si však stále ponechává správcovství terénní stanice ČSO Velký Tisý a nepřestává bdělým okem sledovat dění v ptačích oblastech.

další druhy. Tímto zastavením byl oficiální program exkurze na Severní Moravu vyčerpán. Někteří účastníci exkurze horkem také. Jelikož většina z nás nebyla ze zdejšího regionu, pro ukojení zvědavosti se cestou zpět do Bartošovic jelo přes haldy a výsypky ostravsko - karvinských dolů, což zase ukázalo zcela jiný ráz krajiny než dosud, pravda, poněkud méně romantický a méně přírodní, ale stojí za to jej vidět. V autobuse vedoucí exkurze rozdali účastníkům anketní lístek s jednoduchou otázkou, kam bychom rádi s ČSO vyrazili na exkurzi příště? Odpovědi už tak jednoznačné nebyly, sešlo se mnoho tipů, včetně řady zahraničních lokalit. Uvidíme, co výbor ČSO vybere. Pokud však klapne všechno tak, jako letos v Poodří, na čemž má lví zásluhu Míša Krestová, Karel Pavelka a Zdeněk Polášek, budeme se opět mít na co těšit. Text Vojtěch Stejskal, foto Míša Krestová

Bílí rehci na Opavsku

Pátráme po historii ČSO Milí členové a příznivci ČSO, v roce 2006 uplyne neuvěřitelných 80. let od založení naší organizace. Výbor a sekretariát ČSO k tomuto výročí chystá rozmanitý výběr akcí a vydání zvláštních materiálů. K jejich přípravě bychom velmi uvítali poskytnutí materiálů dokumentujících vývoj naší organizace, a to zejména historických fotografií (čím starší, tím lepší). Pokud tedy takové vlastníte a jste ochotni je zapůjčit sekretariátu ČSO, ozvěte se nám prosím na telefon 274 866 700, popř. na e-mail [email protected] či na adresu Česká společnost ornitologická, Hornoměcholupská 34, Praha 10, 102 00. Uvítáme i další dokumenty (historické zápisy ze schůzí, z akcí apod.). Všechny zapůjčené materiály v pořádku vrátíme. Za jejich poskytnutí předem velmi děkujeme!

9

Výskyt vzácných albínů zaznamenali ornitologové na Opavsku v obci Velká Polom. V hospodářské budově si postavili hnízdo rehci domácí. Z pěti mláďat byli dva albíni - včetně červených očí. Úplný albinismus je i tak velmi vzácný jev, u dvou sourozenců v jednom hnízdě však zcela výjimečný. Albinismus se vyskytuje velmi vzácně u ptáků i savců. Jde o nedostatek barviva v peří nebo srsti, takže se místo původní barvy objeví bílá. Může se projevit jak na celém těle, tak i pouze na jednom peru. V letošním roce členové Moravského ornitologického spolku zaznamenali částečný albinismus u hrdličky a několika kosů. Úplný

albinismus u rehků domácích byl zaznamenán poprvé. Jiří Šafránek

Vzácný nález

Foto Dušan Boucný

Ptáte se ... Jak je to s podzimním odletem mladých ptáků u tažných druhů? Letí řízeni instinktem na správné místo, nebo se musí cestování „naučit“ od svých rodičů? Nebo je to úplně jinak? Jak ukázaly experimenty v zajetí i ve volné přírodě, je směr tahu u ptáků podmíněn geneticky – mladí ptáci jsou schopni doletět sami na zimoviště (pěvci, kukačka obecná, bahňáci). Tažní ptáci jsou doslova „naprogramováni“ tak, že mají vrozenou druhově specifickou dobu, po kterou táhnou jednotlivými směry, dokud nedorazí na zimoviště. Při prvním letu „do neznáma“ se různé druhy orientují podle hvězd, Slunce, zemského magnetismu, polarizovaného světla, případně používají další orientační mechanismy. U ptáků, kteří táhnou ve skupinách se sociálním poutem (např. rodiny husí), se při tahu uplatňuje tradice – mladí ptáci letí společně se svými rodiči a při prvním tahu si vtisknou zimoviště a významné tahové zastávky, kam se pak v následujících letech vracejí i se svými potomky. Petr Procházka

Mladé husy se tahové cesty učí od svých rodičů

Foto Ota Vorel

10

PTAČÍ SVĚT

Noční dobrodružství s chřástalem polním Chřástal polní patří mezi ptačí druhy, kterým je v poslední době věnována velká pozornost, a to hned z několika důvodů. Společně s orlem mořským patří mezi jediné celosvětově ohrožené druhy, které se vyskytují na území České republiky. Současně je typickým představitelem ptačích druhů žijících v zemědělské krajině, které v zemích Evropské Unie zatím neúspěšně čelí intenzivnímu zemědělství. Aby nedošlo k poklesu jeho početnosti i v České republice, byl připraven na ochranu chřástala polního tak často zmiňovaný celorepublikový agro-environmentální program. Především se ale jedná o krásného ptáka, o jehož tajemném životě se stále mnoho neví. Z těchto důvodů byla ptačí oblast Králický Sněžník, v současnosti nejvýznamnější chřástalí lokalita v republice, vybrána jako jedna ze dvou pilotních oblastí k realizaci projektu podporovaného Nadací Partnerství. Ptačí oblasti společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu chráněných území NATURA 2000, které se vyhlašují ve všech zemích Evropské Unie. Cílem projektu je přiblížit lidem, kteří na území ptačí oblasti pracují nebo zde žijí, proč je tato oblast tak cenná v rámci celé Evropy a jaké příležitosti NATURA 2000 přináší. Pro tyto účely byla v rámci projektu připravena výstava o ptačí oblasti Králický Sněžník, která v současné chvíli putuje ve dvou sadách ptačí oblastí. Výstavu finančně podpořili kromě Nadace Partnerství také Pardubický kraj a Českomoravská myslivecká jednota. Přestože zájem o výstavu je mezi veřejností v ptačí oblasti velký, snad ještě větší zvědavost vyvolává otázka - jak vlastně ten tajemný pták vypa-

dá? Proto jsme se rozhodli uskutečnit v jádrových oblastech jeho výskytu ukázku nočního odchytu pro veřejnost. První obcí, kde k nočnímu dobrodružství mělo dojít, se stala Červená Voda v Pardubickém kraji. Akce se spojila se zahájením výstavy na místním úřadě a především díky podpoře místního starosty pana Švestky přišlo na zahájení 15. června třicet místních občanů a několik zemědělců. Poděkování patří i radnímu Pardubického kraje, panu Šilarovi, který výstavu přijel do Červené Vody osobně podpořit. Po oficiální části a představení projektu se návštěvníci přemístili na místní koupaliště, kde se při opékání vuřtů čekalo na soumrak. Ten přišel po desáté hodině a místní znalec chřástalů Roman Chaloupek zavedl skupinu za obec na předem vytipovanou lokalitu. Zde během hodiny a půl úspěšně chytil tři volající samce chřástala polního a představil je zvědavým návštěvníkům. Kolem půlnoci vydařená akce skončila a všichni vyrazili dospat zbytek noci.

Diskuse se zemědělci pokračovala i nad mapami Foto Jana Holečková

Druhá akce se uskutečnila v Hanušovicích 14. července, což byla současně první zastávka výstavy v moravské části ptačí oblasti. Součástí akce bylo opět zahájení výstavy, které proběhlo v místním hostinci Na Rychtě. Oproti Červené Vodě mezi návštěvníky převládali především místní zemědělci, dorazil i zástupce místních myslivců a na vše dohlížel starosta Hanušovic pan Malcharczik. Především díky zájmu zemědělců se diskuse o agro - environmentálních titulech a vlivu zemědělských dotací na ochranu chřástala polního rozvinula do pozdních hodin a přinesla spoustu zajímavých podnětů. Po desáté hodině jsme opět vyrazili na odchyt chřástala, kterého se tentokrát ujal Aleš Hampl. K úspěšnému odchytu však tuto noc chyběl pověstný malý kousek štěstí, a tak se nakonec zájemci z řad místních zemědělců rozešli do svých domovů bez možnosti spatřit původce typického nočního volání. Až po příjezdu Romana Chaloupka se podařilo jednoho samce odchytit, bohužel jedinými účastníky tohoto odchytu už zůstali samotní ornitologové a jejich kamera. Výstava se druhý den po zahájení přesunula do budovy městského úřadu. Co říci závěrem? Měl jsem při setkání s místními lidmi dobrý pocit z toho, jak se zajímají o věci kolem sebe. Zdá se, že chřástal polní není pro zdejší lidi jenom anonymním sousedem a snad i s jejich pomocí se na zdejších loukách a pastvinách podaří tohoto „rušitele“ nočního klidu zachránit pro další generace. Václav Zámečník, zemědělský koordinátor

Tváří v tvář chřástalu polnímu

Úhyn rorýsů na silnici Desátého června jsem projížděl po hrázi mezi horní a střední nádrží Vodního díla Nové Mlýny na okrese Břeclav. Po hrázi vede velmi frekventovaná silnice mezi Brnem a Mikulovem, resp. Vídní Ten den bylo navíc páteční odpoledne s velmi hustým provozem. Stav silnice zde dovoluje jezdit vysoce přes stokilometrovou rychlostí. Všiml jsem velkého počtu usmrcených rorýsů na této silnici, proto jsem se rozhodl ještě v podvečer provést detailní kontrolu. Kontrolovaný úsek silnice má délku 2,1 km. Celá západní část je typická naprostou absencí jakýchkoliv stromů nebo vyšších keřů, naopak jihovýchodní část je celá zarostlá vyššími stromy až k patě hráze. Severovýchodní část hráze je porostlá stromy jen roz-

PODZIM 2005

troušeně, v zimním období navíc došlo k jejímu silnému proředění nuceným vysekáním všech stromů z celého tělesa hráze; stromy tak zůstaly pouze pod hrází. Z celkového počtu 70 nalezených mrtvých rorýsů bylo pouze 8 jedinců sraženo zřejmě dříve, všichni ostatní byli evidentně sraženi buď přímo ten den nebo maximálně o den dříve. Již od 6. června trvalo na celé jižní Moravě velmi chladné a deštivé počasí, s teplotami max. do 15ºC. Rorýsi zde byli nuceni se zaměřit na lov kořisti vyskytující se nízko nad vodou. V této době se líhnou z nádrží obrovská kvanta dospělých pakomárů, kteří tvoří evidentně hlavní součást potravy lovících rorýsů. Vysoký počet usmrcených rorýsů jasně uka-

Foto Václav Zámečník zuje na negativní vliv absence vyšších stromů pod hrázemi. V místech se stromy jsou nuceni rorýsi při přeletu hráze letět výše, mimo dosah projíždějících aut a kamionů. Pro úplnost, při kontrole 10.6. byli na hrázi nalezeni ještě tři sražení konipasi bílí, tři břehule říční, dvě jiřičky obecné, dva špačci obecní, dvě vlaštovky obecné, dva racci chechtaví a jeden vrabec polní. V době otevření této komunikace zde byly pravidelně nalézány na podzim stovky sražených vlaštovek a břehulí. Na závěr jen doklad toho, jak mohou být tyto komunikace rozdělující vhodná stanoviště, ať již hnízdní nebo potravní, pro živočichy nebezpečné: v týdnu mezi 20. - 30. dubnem 2005, v období vyšších průtoků, zde bylo nalezeno celkem šest přejetých bobrů a dokonce i jedna vydra. Josef Chytil

PODZIM 2005

PTAČÍ SVĚT

11

Ťuk, ťuk, kdo je tam? V dubnu letošního roku rozvířil zájem ornitologické veřejnosti článek v časopisu Science, že tým vědců pod vedením Johna Fitzpatricka z Cornellovy ornitologické laboratoře znovu nalezl v americkém Arkansasu datla knížecího (Campephilus principalis). Datel knížecí je jedním z největších druhů datlů s výrazným černobílým zbarvením a planoucí červenou chocholkou u samců (o vyhynutí příbuzného datla císařského jsme psali v Ptačím světě na podzim 2003). Tento druh nebyl v USA nikdy hojný, byl však rozšířen na rozsáhlém území. Intenzivní odlesňování však zpečetilo jeho osud. Poslední samec datla knížecího byl spatřen v roce 1944 a vědci již považovali druh za vyhynulý. Pak ale přišlo náhodné pozorování v únoru 2004 v lesnaté rezervaci Cache River v Arkansasu. V průběhu následujícího roku nashromáždily týmy zkušených odborníků šest dalších pozorování, všechny v okruhu 6 km. Pořízená krátká videonahrávka, i přes některé nedostatky, zachytila několik charakteristických znaků, podle kterých vědci datla určili. Důvěryhodnost nedávných pozorování ale zpochybnil vědecký tým z Yaleské univerzity pod vedením Richarda Pruma, když v internetovém časopise PloS Biology zveřejnil článek, podle kterého by pozorovaným ptákem mohl být spíše sice podobný, ale mnohem běžnější datel chocholatý (Dryocopus pileatus). Následné uveřejnění hlasové nahrávky z Arkansasu s charakteristickým voláním a dvojitým bubnováním na strom však uspokojilo většinu skeptiků, kteří o přežívání druhu

dosud pochybovali. Vědci zmapovali více než 150 míst v Arkansaských lesích na ploše přes 2 2000 km a nahráli tisíce hodin zvukových záznamů, které nyní analyzují. Nejzajímavější je nahrávka z 24. ledna 2005, která zachycuje dvojité bubnování, následované jiným, o tři vteřiny pozdějším, ale z mnohem bližší vzdálenosti – mohlo by se tedy jednat o dva dorozumívající se jedince. „Tyto hlasové projevy nám dávají další naději, že v oblasti White River a Cache River žije několik jedinců datla knížecího. Druh je však stále na pokraji vyhynutí a čeká nás mnoho práce, než zjistíme velikost populace a její možnosti přežití,“ uvedl John Fitzpatrick. Podle zpráv BirdLife International z 28.4., 22.7. a 26.8. 2005 přeložily a upravily Klára Hofštetrová a Barbora Houdková

Nejvzácnější a zároveň nejchlípnější Rákosník ostřicový (Acrocephalus paludicola) je nejvzácnějším pěvcem Evropy. Jeho stavy poklesly během 20. století o 95 %, což však není nedostatkem snahy na straně rákosníků... Vědci během uplynulých patnácti let při nets v Bělorusku (největší celosvětové hnízzkoumání sexuálního chování tohoto malého diště zahrnující 20 % světové populace) způsamotářského ptáka odhalili značně promis- sobeny suchem a požáry, v roce 1999 naopak kuitní chování. Samci jsou neustále ochotni povodněmi. BirdLife International (BLI) nyní pářit se s kteroukoliv samičkou. Téměř dvě vybudoval kolem chráněného území systém třetiny všech snůšek rákosníka ostřicového přehrad, které mají zajistit optimální množství jsou oplozeny více než jedním samcem. vody a zabránit přerůstání mokřadů rákosinaCelosvětově ohrožený rákosník ostřicový mi, křovím a stromy. Mezinárodní tým ornibyl dříve početným a rozšířeným druhem mo- tologů z BLI pro záchranu rákosníka ostřicokřadů a podmáčených luk po celé Evropě. vého od roku 1998 pátrá po zbývajících hnízVětšina těchto míst však byla během 20. stole- dících populacích a navrhuje možnosti jejich tí odvodněna kvůli potřebám zemědělství a ochrany. rozšíření rákosníka je dnes omezeno pouze na Samci rákosníka ostřicového si užívají neútočiště ve východním Polsku, Bělorusku a na vázaného života. Starosti o snůšku se jich vůUkrajině. Malá, ale vzrůstající populace, žije bec netýkají, jinými slovy, samičky dělají v Maďarsku a mizející populace žije také v ob- všechnu práci od stavění hnízda, přes inkubalasti Pomeranie (východní Německo a severo- ci vajec až po krmení mláďat, zatímco samci západní Polsko) a na západní Sibiři. Celosvě- se pohybují po svém velkém teritoriu a věnují tová velikost populace je odhadována na se různým samičkám. Vzhledem ke své veli12 000 - 20 000 párů. kosti jsou dobře vybaveni, jejich kloaka a varBěhem mapování v Polsku a na Ukrajině lata jsou v porovnání s ostatními druhy rodu byla objevena nová hnízdiště a zjištěn nárůst Acrocephalus neobyčejně velké. Na rozdíl od populace, který se však mění v závislosti na většiny druhů ptáků, u nichž trvá kopulace 1-2 podmínkách prostředí. V letech 1996 - 1998 vteřiny, tráví rákosník ostřicový kopulací až byly nízké stavy v chráněném území ve Zva- 35 minut (průměrně 23,7 minut), což je mezi pěvci rekord. Takto dlouhé páření zabraňuje ostatním samcům přidat samičce vlastní spermie. Zdá se, že promiskuitní chování je pro samice výhodné. Samice mohou díky mnohonásobnému páření změnit původní volbu partnera. Dalším stimulem pro páření s více samci je větší jistota oplození a vyhnutí se příbuzenskému křížení. Počet nevylíhlých vajec a uhynulých mláďat je Jeden z nejvzácnějších pěvců evropského kon- menší než u snůšek jediného otce. Podle zprávy BirdLife International z 18.8. tinentu - rákosník ostřicový 2005 přeložila a upravila Klára Hofštetrová Foto Alexander Kozulin

Samec datla knížecího Ilustrace Peter Hayman

Nečekaný host v centru Přerova Každoroční letní plánované snížení hladiny řeky Bečvy, umožňující vyčištění koryta a vpustí, sledují ornitologové z Moravského ornitologického spolku vždy s velkým zájmem. Pro řadu vodních ptáků to totiž znamená zdaleka viditelné pozvání k bohatě prostřené hostině. Ryby i řada dalších vodních živočichů se nahromadí do zbytku mělké vody. Tam sice mají vyhovující podmínky k přežití, ale stávají se snadnou kořistí nejrůznějších predátorů. Mimo město toho využívají především volavky a čápi, přímo ve městech se nápadně zvyšují počty racků. Letos se mezi nimi objevil nečekaný host – vodouš bahenní. Tento pták pravidelně protahuje ve velkých hejnech přes naše území. Na bažinatých místech (často na vypuštěných rybnících) se dokáží tato hejna zdržet i delší dobu. Ptáci však bývají velmi plaší a městskému ruchu se vyhýbají. Pobyt osamělého vodouše na Bečvě, kousek od frekventované cesty a co by kamenem dohodil od náměstí, je tedy raritou. Text a foto Adolf Goebel

Vodouš bahenní přerovské ornitology překvapil

12

PTAČÍ SVĚT

PODZIM 2005

Za ptáky do světa Madagaskar II – podivuhodná příroda “osmého kontinentu” Rozmanitost fauny a flóry Madagaskaru se mohla vyvinout díky různorodosti zdejšího prostředí. Ostrov dlouhý 1600 kilometrů má členitou nadmořskou výšku. Východní část je do 800 m n.m. pokryta druhově bohatým nížinným deštným pralesem, mezi 800 a 1300 m n.m. se rozkládá tropický deštný les horský. Na západě najdete suchý opadavý les, na jihu zcela unikátní horkou a vyprahlou trnitou buš. Nechybí ani mangrovové porosty, rozlehlá skalní města, malé pouště… (pokračování z letního čísla) V našem vyprávění o pralese Vohimana nemůžeme opominout mandelíka skořicového (Eurystomus glaucurus), jehož český název opravdu odpovídá barvě jeho peří, navíc je ozdoben žlutým zobákem a blankytnými letkami, které nádherně vyniknou v letu. Z páru mandelíků se stali naši staří známí. Podle svého zvyku vždycky svorně vysedávali na suchých větvích uprostřed planinky, odkud podnikali nálety na kořist. Ne všechny ptáky však najdete ve větvích. O kurolcích z endemické čeledi Brachypteraciidae si Malgaši dodnes myslí, že žijí pod zemí. Nepletou se tak docela – hnízdí v dlouhých norách s dutinou na konci, které si sami hloubí v zemi, stejně jako jejich příbuzní srostloprstí. My měli štěstí na setkání s ohroženým kurolcem proužkohrdlým (Brachypteracias leptosomus), který jako nejprimitivnější z pěti druhů kurolců žije i na stromech, odkud se za svítání a zvečera ozývá teritoriálním hlasem.V podrostu, kde hledá hady, plže a velký hmyz, se díky krycímu zbarvení pohybuje velmi nenápadně a tak rychle, že spatřit jej je vpodstatě dílem náhody. U řek, kterých bylo i s vodopády ve Vohimaně požehnaně, žili ledňáčci chocholatí (Alcedo vintsioides), malgašsky Vintsy ony, podobní našemu, ale ozdobení tyrkysovou chocholkou. Při výletu do rezervace Périnet se nám poštěstilo spatřit i oranžového lesního ledňáčka madagaskarského (Ceyx madagaskariensis), neboli Vintsy ala; ala znamená totiž les, zatímco ony je řeka. Ten neloví ryby, ale hlavně žáby a drobné plazy. Na břehu jezírka jsme zažili jediné setkání s plachým, téměř bájným, lesním ibisem madagaskarským (Lophotibis cristata). I když je ohrožen, zdá se, že se dovede přizpůsobit i životu na plantážích a v druhotném pralese, takže snad tento hnědobílý krasavec se žlutou chocholkou přežije lidskou rozpínavost. Kromě všelijakých exotů a endemitů na planinkách jaksi povědomě poletoval bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), jediná připomínka naší domácí avifauny v pralese. Vohimana je obývána i řadou dalších podivuhodných zvířat. Rodinky černobílých indriů (Indri indri), největších žijících lemurů, se právě pustily do námluv. Tklivý sborový zpěv těchto mírumilovných pojídačů listí se nesl na kilometry daleko. Do pralesního křiku však nejvíce přispívaly žáby, zvláště z čeledi

skokanovitých (rod Mantella, Mantidactylus aj.), a nespočet druhů hmyzu. Fantastická byla také plazí fauna – metrový chameleon Parsonův (Calumma parsonii) i miniaturní zástupci rodu Brookesia, kteří se vejdou na lidský palec. Však na Madagaskaru žijí dvě třetiny všech chameleonů světa. Po krásných pěti týdnech jsme Vohimanu opustili, abychom navštívili i jiné poklady rozmanitého Madagaskaru. Dvacetihodinovou cestu místní dopravou zvanou taxi brousse, což byl minibus naplněný cestujícími až po strop, jsme si zpestřovali pozorováním stále se měnící krajiny protkané rýžovými políčky, v jejichž vodách, díky odrážející se obloze jasně modrých, se nám poštěstilo spatřit zejozoba afrického (Anastomus lamelligerus). S příchodem soumraku jsme zahlédli kalouse africké (Asio capensis). Poletovali jako duchové nad setmělými kamenitými pláněmi národního parku Isalo, známého svými podivuhodnými skalními útvary. Napříč ostrovem jsme dojeli do centra jihozápadního pobřeží – dle průvodců krásného koloniálního města Tuleáru. Zmořeni vedrem jsme jeho prašné a pusté ulice příliš neocenili, pozdravili endemický poddruh hrdličky kapské (Oena capensis aliena) a vydali se raději za vysněnými mangrovy. Chůdovité kořeny mangrovníků opravdu kotvily v oceánu a kolem nich se hemžili lezci obojživelní. Ke spatření tu byla kosmopolitní volavka proměnlivá (Butorides striatus) či ohrožená volavka madagaskarská (Ardea humbloti), hnízdící často v koloniích s “naší” volavkou popelavou. Ve větvích mangrovníků se proháněla zelená hejnka endemických agapornisů šedohlavých (Agapornis canus), vedle vazy velkého a malého poslední ze tří madagaskarských papouščích druhů. V noci se rozléhalo volání kolihy malé (Numenius phaeopus). Z mangrovů jsme byli užaslí již dost, a tu nám při polední siestě přeběhli přímo před nosem dva lemuři kata (Lemur catta), ohlašující se už zdálky typickým “štěkáním”. Pohled z očí do očí - a zmizeli ve větvích i se svým nezaměnitelným pruhovaným ocasem. A tak jsme se téměř v samém závěru putování setkali se symbolem Madagaskaru, který jsme toužili vidět od dob dětství, kdy nás pro ně nadchl ve svých přírodopisných dokumentech Gerald Durrell.

Panorama pralesa Vohimana Foto Alena Pazderová Přímo na návsi St. Augustinu, vesničky omývané oceánem, si nad hlavami trhovců, nabízejících manga a nic než manga, splétala svá hnízda kolonie snovačů žlutohlavých (Ploceus sakalava), příbuzných vrabce domácího, který byl spolu s perličkou a majnou na ostrov introdukován. Mnohokrát jsme tu byli svědky mobbingu, kdy černobílé vrány bílé (Corvus albus), měřící s ocasem půl metru, dorážely na luňáka (Milvus aegyptius), druh oddělený od luňáka červeného teprve v roce 2000. V zeleni stromů hledal úkryt před padesátistupňovým poledním vedrem pistáciově zelený holub mohelský (Treron australis) s nezapomenutelným, opravdu “holubičím” výrazem. Vyprahlou trnitou buší nad pobřežím pobíhal stepokur madagaskarský (Pterocles personatus). Pozorovali jsme zde také ostrovní poddruh dudka chocholatého (Upupa epops marginata), kterého někteří autoři dokonce považují za samostatný druh. Zatím řadíme všechny dudky, co jich “Starý svět” obývá, do jediného druhu s devíti poddruhy, lišícími se drobně ve zbarvení. Někteří ptáci na ostrově pouze zimují, tak jako ostříž arabský (Falco concolor). K suchým oblastem Madagaskaru neodmyslitelně patří i prastaré baobaby roztodivných tvarů. Sukulenty rodu Pachypodium zde vesničané používají jako živé ploty, na dunách žhavého písku se suší prádlo a po skalách pobíhá stádo koz se schopnostmi akrobatů. Vskutku nezapomenutelným místem bylo ústí řeky Onilahy do oceánu, kde díky odlivu a přílivu teče řeka ráno opačným směrem než večer. Pro ornitologa je nanejvýš zajímavé, shromažďují se tu stovky mnoha ptačích druhů – např. kachna pižmovka hřebenatá (Sarkidiornis melanotos), volavka proměnlivá (Egretta dimorpha), volavka bílá (E. alba), lyska hřebenatá (Fulica cristata), chřástal bělohrdlý (Dryolimnas cuvieri) či pisík obecný (Actitis hypoleucos). Krásné ornitologické zážitky můžete prožít téměř kdekoli, ale některé “kousky” spatříte zkrátka jenom na Madagaskaru, který se svou výjimečnou pestrostí a přívětivostí lidí i přírody, bez jedovatých či jinak životu nebezpečných živočichů, nesmazatelně zapsal do našich cestovatelských duší. Jana Martinková, Alena Pazderová a Soňa Žambochová

Ročník XII/Číslo 3. Redakce: Česká společnost ornitologická, Hornoměcholupská 34, 102 00 Praha 10-Hostivař, tel./fax 274866700, e-mail [email protected]. Odpovědný redaktor: Barbora Houdková, technický redaktor: Alexandra Trublová a Martin Fejfar. Stránky pro děti připravuje Václav Bartuška. Vychází čtyřikrát ročně v nákladu 3000 výtisků. Sazba a tisk: JAVA Třeboň. Zaregistrováno MK ČR pod číslem E 12781.

SPOLUPRACUJÍCÍ

ORGANIZACE