číslo 3 Podzim 2002

BirdLife I N T E R N AT I O N A L

ročník IX/ číslo 3

Podzim 2002

Ornitologická stanice na Velkém Tisém slaví letos 50 let od svého založení. Bohužel ani ona nezůstala při letošních povodních ušetřena ... Foto Jan Ševčík

Nový web ČSO

Z OBSAHU Pozvánka na Ptačí festival . . . . . . . . . . . 2 Smutné výročí . . . . . . . . . . . . 3 Exkurze do Doupovských a Krušných hor . . . . . . . . . . . 4 Ohlédnutí za výstavou . . . . . 5 Nová odysea . . . . . . . . . . . . 8, 9 Nové doby lovu . . . . . . . . . . 10 Masakr ptáků na Maltě . . . 11 Za ptáky do světa - Kamerun . . . . . . . . . . . . . . 12

Po více než půl roce příprav by měly být k 1. listopadu spuštěny nové webové stránky České společnosti ornitologické. Chtěl bych Vás tímto, jménem celé redakce i početného týmu spolupracovníků, pozvat k jejich návštěvě a zároveň požádat o spolupráci při jejich dalším dotváření a vylepšování. Práce na přípravě nového webu se rozběhla na po čátku leto šního roku. Během následujících měsíců se podařilo vytvořit více než dvacetičlenný redakční tým, promyslet novou strukturu a členění stránek a začít pracovat na designu a grafice, které se nakonec ukázaly být problémem asi největším. Po určitém útlumu, způsobeném jarní ornitologickou sezónou a letními prázdninami, bychom celé dílo chtěli co nejrychleji dokončit a představit ornitologické veřejnosti. Nový web je postaven na využití redakčního syst é mu WPublisher stejnojmenn é brně nsk é firmy (která jej ČSO bezplatně pronajala). Tento systém umožní jednodušší a rychlejší programování webu a snadné vkládání nových článků a dalších informací i bez znalosti práce v prostřed í HTML, což je předpokladem zapojení většího množství lidí do jeho tvorby. Na serveru této firmy bude náš web také fyzicky umístěn. A co byste měli na webu nalézt? Kromě podrobných informací o ČSO a BirdLife Int. a jejich aktivitách na poli výzkumu, ochrany a propagace ptáků, by měl web sloužit i jako

informační server o ptačích druzích ČR, biotopech, lokalit á ch č i v ý znamn ý ch pta čí ch územích, včetně např. stránek pro děti nebo informací o zajímavých ptačích lokalitách ve světě. Pamatováno je i na stránky poboček a pracovních skupin a odkazy na jiné webové stránky s ornitologickou tématikou. Časem by měly přib ýt i cizojazyč né mutace a další vylepšení. Své informace by zde měli najít jak odborníci, tak další zájemci o ptáky či široká veřejnost. Zde jsme si vědomi toho, že kvalitní prezentace ČSO na veřejnosti je nezbytná pro posílení pozice ČSO při různých jednáních a k získávání nových členů a sponzorů. Takže, budete-li mít počátkem listopadu čas a náladu, zkuste si otevřít stránky na adrese www.birdlife.cz a sami budete moci posoudit, zda se nám práce podařila. Uvítáme veškeré připomínky, názory a náměty, jak web dále vylepšovat. A samozřejmě se těšíme i na články, které nám k uveřejnění na webu co nejdříve zašlete. Přáli bychom si, aby nový web nebyl věcí jenom několika členů redakční rady, ale společným dílem všech členů ČSO. I když asi hned od počátku nebude všechno úplně ideální, a naplňování systému základními texty i obrázky bude trvat ještě několik měsíců, doufáme, že se nový web brzy stane bohatým zdrojem zajímavých a aktuálních informací o ptácích a ornitologii v ČR, jak pro členy ČSO, tak pro širokou laickou veřejnost. Petr Zasadil

zpravodaj České společnosti ornitologické

PTAČÍ SVĚT

2

PODZIM 2002

Pozvánka na Evropský festival ptactva 2002

Ve dnech 5.-6. října 2000 se uskuteční 5. Evropský festival ptactva. Jeho hlavní výsledky se budou shromažďovat v neděli 6. října od 11.00 do 15.00. Zpráva, kterou organizátoři jednotlivých akcí zatelefonují (tel. po přečíslování 274 866 700, náhradní číslo 71961256) nebo zašlou faxem (první tel. číslo) či elektronickou poštou ([email protected]) do sekretariátu ČSO bude obsahovat: den a místo konání, jméno vedoucího, počet účastníků, celkový počet pozorovaných druhů a jedinců ptáků, seznam deseti nejpočetnějších druhů a jejich počty a výčet nejzajímavějších druhů. Počty husy velké, kachny divoké, lysky černé, racka chechtavého, čejky chocholaté, špačka obecného a pěnkavy obecné by měly být uvedeny i tehdy, když tyto druhy nebudou mezi deseti nejpočetnějšími. V neděli 6. října do 16.00 sekretariát ČSO zašle předběžnou zprávu evropskému koordinátoru festivalu, kterým je maďarský partner BirdLife International a již následující den bude předběžná celoevropská zpráva zaslána všem organizátorům i předána sdělovacím prostředkům. Organizátory akcí rovněž prosíme o zaslání podrobné úplné zprávy do 25. října: místo konání, počet účastníků, úplný druhový seznam s počty jedinců, přehled doprovodných akcí, informace o přípravě a propagaci akce i o jejím průběhu včetně ukázek letáčků, plakátů, novinových výstřižků, fotodokumentace, výsledek náboru nových členů a další důležité informace. Výsledky festivalu uveřejníme v zimním čísle Ptačího světa. Přejeme organizátorům pěkné počasí a bohatou účast a účastníkům krásnou a zajímavou vycházku do Sekretariát ČSO podzimní přírody.

1. Praha -Satalice

Sraz v sobotu 5.10. na zastávce Satalická obora autobusu 146. Exkurze do CHÚ Ba žantnice a Vinořského parku. Vede Jiří Sládeček. Kontakt 02/ 86852697, 02/ 57174166.

2. Praha - Zbraslav

Sraz v sobotu 5.10. v 9.00 hod. na škol. hřišti ZŠ Nad Parkem. Proběhne ukázka dravců a sov z chovu p. Kolomazníka a ukázky odchytu a kroužkování (T. Brinke). Součástí bude i vycházka do okolí. Vedou Martin Kupka a Ota Vorel, tel: 57922102, 57770199, 0241950655.

3. Mělník

Sraz v sobotu 5.10. v 8.00 před Okresním muzeem Mělník na nám. Míru. Trasa povede podél Labe k Vlíněveské pískovně (asi 4 km). Ukázky odchytu a kroužkování ptáků. Vede Petr Lumpe, mobil 0728 158 417.

4. Blatno (RA)

Sraz v sobotu 5.10. v 9.45 na železniční stanici Blatno u Jesenice. Vycházka k Blatenským rybníkům, cca 4 km, do 12.00. Vede Milan Tichai, 0313/582120, mobil 0737 271 731.

5. České Budějovice

Sraz v sobotu 5.10. v 9.45 v Haklových Dvorech na konečné autobusu MHD č.1. Vede Petr Bürger, Jihočeské muzeum, tel. 038/731 15 28-9, e-mail [email protected].

6. Dívčice (CB)

Sraz v neděli 29.9. v 9.00 na vlakovém nádraží. Vycházka k rybníku Březovec (1 km). Pozorování, sčítání, odchyt a kroužkování ptáků (včetně odchytu dravců). Součástí akce bude přednáška "Volavkovití ptáci Českobudějovicka". Pořádá Prachatický ornitologický klub. Vede Tom áš Had, mobil 0728 221051.

7. Arnoštov (PT)

Sraz v sobotu 5.10. v 9.00 na návsi. Odchyt a kroužkování ptáků, přednáška na téma "Chřástal polní na Šumavě" a "Tetřevovití v novém tisíciletí". Pořádají CEV Dřípatka Prachatice, YMCA Husinec a AROCHA v ČR. Vedou Pavel Světlík (mobil 0728 545818), Tomáš Had (mobil 0728 221051) a Věra Soukupová.

8. Blatná

vání ptáků. Vede Oldřich Kankrlík, tel. 0331 388 058.

20. Rakovník

Sraz v neděli 6.10. v 8.00 na hrázi Kačležského rybníka (autem na hráz přes Číměř nebo autobusem z Jindřichova Hradce v 7.15 na Novou Bystřici do stanice Hejlíček, odtamtud 20 minut lesíkem kolem hájovny na hráz). Ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Vede Oldřich Kankrlík.

21. Rokycany

12. Kačlehy (JH)

13. Rybník Řežabinec (Ražice)

Sraz v sobotu 5.10. v 9.30 u pozorovací věže. Pozorování ptáků, ukázka odchytu a kroužkování. Pořádá Prácheňské muzeum v Písku, vedou Karel Pecl (tel. 0362 801121, e-mail [email protected]) a Josef Novák.

14. Česká Lípa

Sraz v sobotu 5.10. v 7.00 před budovou Okresního muzea v Česk é L í p ě , n á m. Osvobozen í 297. Vycházka do okolí České Lípy - niva Ploučnice pod Holým vrchem, příp. slep é rameno Plou čnice v Dubici či Pekelské rybníky. V případě nepříznivého počasí v budově muzea přednáška Ptactvo Českolipska, Vedou Miroslav Honců (tel. 0425 824145, po 22.9. 487824145-6, e-mail honcu@ muzeum. clnet.cz) a Karel Filip.

15. Liberec

Sraz v neděli 6.10. v 9.00 na zastávce autobusů MHD 13, 24, 26 "U samoobsluhy" (Vesec). Prochá zka údolím Mlýnského potoka, odchyt a kroužkování ptáků, čištění budek. Vedou Martin Pudil (Severočeské muzeum, tel. 048/5108252, po přečíslování 48 510 8252, mobil 0732 716726) a Pavel Vonička (CHKO Jizerské hory, tel. 048/ 2428996, po přečíslování 48 24 28 996).

16. Roudnice nad Labem Sraz v sobotu 5.10. v 8.30 pod mostem u Labe v Roudnici n. L. Vycházka podél Labe k tůni u Dobřínského háje (asi 3 km). Ukázky odchytu a kroužkování ptáků. Pořádá SEV Ciconia při ZO ČSOP ve spolupráci s ČSO. Vede Stanislav Chvapil, tel. 0411 837603. Ve čtvrtek 3.10. přednáška s barevnými diapozitivy na téma "Ptáci a voda" v KaSS "Říp"v Roudnici n. L., přednáší Stanislav Chvapil.

Sraz v sobotu 5.10. v 9.50 na stanici ČD v Blatně u Jesenic. Vycházka přes Blatenskou nádrž na planinu tá hnouc í se a ž k Petrohradu. Vede M. Tichai 0313/582120 nebo 0737/271731 (do práce). Sraz v sobotu 5.10. v 8.30 před budovou Českých drah v Roky canech. Ter é nn í vych á zka ke Kařezským rybníkům, po jejím ukončení prohlídka záchranné stanice živočichů. Pořádá ZO ČSOP Rokycany, vede Pavel Moulis, tel. 0181 722686, 0607 239922, e-mail [email protected] V neděli 6. října záchranná stanice živočichů otevřena pro veřejnost od 9.00 do 15.00 - prohlídka stanice, ukázka ptačích budek a propagačních materiálů o ochraně ptactva.

22. Rozkoš (NA)

Sraz v neděli 6.10. v 9.00 hodin u vstupu do kempu "Na Rozkoši". Vede Pavel Žďárek, tel. 0441 452 452 (Tomáš Diviš).

23. Bohdanečský rybník

Sraz v sobotu 5.10. v 8.30 u mlýna. Pořádá patronátní skupina pro významné ptačí území Bohdane č sk ý rybn í k, vede Martin Pacl í k, e-mail [email protected].

24. Rohozná (CR)

Sraz v sobotu 5.10. v 9.00 na autobusové zastávce v Rohozné. Pro zájemce z Chrudimi odvoz v 8.30 od oční optiky na Masarykově nám. - ohlásit předem u ing. Milana Marenčáka, tel. 0455 620141, po 22.9. 469620141. Pořádají Východočeská pobočka ČSO, Ekocentrum Zelený dům Chrudim a CHKO Železné hory. Vede František Bárta, tel. 0455 677420, po 22.9. 469677420.

25. Svitavy - Horní a Dolní rybník

Sraz v sobotu 5.10. v 8.30 na hrázi Dolního rybníka. Vede Jiří Mach, mobil 0603 349088.

26. Opatovské rybníky (SY)

Sraz v neděli 6.10. v 9.00 na žel. stanici Semanín. Vede Filip Jetmar, mobil 0604 419883.

27. Jihlava

Sraz v sobotu 5.10. v 8.00 na hrázi Helerova (Panského) rybníka u sídliště Na Dolině. Trasa asi 10 km. Pořádá Ornitologická sekce ČSOP Jihlava. Vede Vojtěch Kodet, tel. 066 7306544, po přečíslování 567306544.

28. Rybník Nesyt, Sedlec u Mikulova

Sraz v sobotu 5.10. v 8.00 u kapličky v osadě Řečice u Blatné. Vychá zka povede kolem Hajanského rybníku k hrázi Dolejšího rybníku u Tchořovic a k rybníku Radovu. Vedou Petr Pavlík a Jan Černý, ukázky kroužkování Petr Landa a Zdeněk Voborník. Kontakt: 0344/422211, po přečíslování 383 422 211.

17. Blovice (PJ)

Sraz v sobotu 5.10. ve 13.00 na p ředmě stí u prodejny. Vycházka na Turovecké rybníky. Vede Michael Strnad, tel. 0361/801934, po přečíslování 381 297 934.

18. Holýšov - Jivjanské rybníky

Sraz v sobotu 5.10. v 8.00 u hájenky v KarvinéStaré m M ě st ě . Po řá d á Slezsk á ornitologick á společnost - pobočka ČSO, vede Kurt Rusek, mobil 0603 449367.

19. Nepomuk (KT)

Sraz v sobotu 5.10. v 8.00 u trolejbusové zastávky před dolem He řmanice v Ostravě-Heřmanicích. Pořádá Slezská ornitologická společnost - pobočka ČSO, vede Zdeněk Polášek, mobil 0724 036187.

9. Chýnov

10. Prachatice

Sraz v sobotu 12.10. v 8.30 na autobusovém nádraží. Vycházka do sadu "Na Píhlu", ukázka odchytu a kroužkování ptáků, přednáška "Ptactvo městského prostředí" a vyhodnocení akce Pták roku 2002 na Prachaticku. Vede Tomáš Had, Prachatický ornitologick ý klub, (mobil 0728 221021, e-mail [email protected].

11. Lásenice (JH)

Sraz v sobotu 5.10. v 7.30 v Lásenici na hrázi rybníka Lásenice - Stav. Ukázka odchytu a kroužko-

Sraz v neděli 6.10. v 6.00 na náměstí v Blovicích (před radnicí), Ukázka odchytu a kroužkování, testík, ukázka krmítek a budek, malá výstavka a povídání o zimním přikrmování. Předpokládané ukončení akce do 12.00. Pořádá Nepomucký ornitologický spolek, vede Václav Kovář, tel. 0777 900 51 9, e-mail eob io nt@wo. cz, http : //nepomucko.zde.cz. Sraz v neděli 6.10. u radnice v Holýšově nebo v 7.30 na hrázi Jivjanských rybníků. Pořádá Holýšovský ornitologický klub, vede Libor Schröpfer, tel. 0379 491493. Sraz v sobotu 5.10. v 9.10 na nádraží v NepomukuDvorci (před hotelem). Vycházka k Biologickému rybníku, dále při Myslívském potoce k Třebicím, rybníčku Florián a zpět (asi 4 km). Ukázka odchytu a kroužkování, testík, malá výstavka, povídání o zimním přikrmování a ukázka budek. Předpokládané ukončení akce ve 12.00. Pořádá Nepomucký ornitologický spolek, vede Václav Kovář, tel. 0777 900519, e-mail [email protected], .

Sraz v sobotu 5.10. v 8.00 před vahovnou v Sedleci (proti nádraží). Pozorování, odchyt a kroužkování ptáků. Vede Josef Chytil, Správa CHKO Pálava, tel. 0625 510585.

29. Karviná

30. Ostrava - Heřmanský stav

31. Tovačov

Sraz v sobotu 5.10. v 7.30 u sádek. Pozorování ptáků a uká zka odchytu. Odjezd autobusu z Přerova v 6.50, nást. č. 13. Pořádá Moravský ornitologický spolek, vede Jiří Polčák, mobil 0737 716979. Upozornění: v noci z 21. na 22. září proběhne přečíslování veškerých telefonních stanic, ale někteří z organizátorů Ptačího festivalu svá nová čísla nedodali.

PTAČÍ SVĚT

PODZIM 2002

Z Vítání ptačího zpěvu Devatenáctý ročník International Dawn Chorus Day se u nás konal na 45 místech, ale zprávy došly jen z 31 míst, kde se sešlo 975 osob, z toho nejméně 202 dětí. Nejvíce účastníků, celkem 119, z toho asi 75 dětí, se sešlo v Prachaticích pod vedením Pavla Světlíka a Tomáše Hada. Na druhém místě je akce, kterou v Havlíčkově Brodě organizoval Václav Hlaváč. Tam se sešlo 78 účastníků. Tradičně se do pořádání Vítání také zapojili skauti, základní organizace ČSOP, střediska ekologick é v ý chovy, domy d ě t í a mládeže, muzea, Správy CHKO a další. I letos organizátoři využili k propagaci svých akcí místní i regionální tisk. Zájem novinářů byl doložen různými novinovými výstřižky a návštěvou redaktorky okresních novin v Poličce. Na mnoha místech byly také připraveny doprovodné akce, hlavně ukázky odchytu a

kroužkování ptáků. V Rakovníku pozorovali za soumraku tah sluky lesní, kontrolovali hnízdní dutiny a budky a v síti, kromě ptáků, nalezli i jednoho netopýra. V Dolních Marklovicích proběhla ukázka odchytu do nárazové sítě s použitím magnetofonových nahrávek hlasů ptáků a akci zakončili opékáním párků. V Roudnici nad Labem, v Prachatících a v Táboře uspořádali přednášku, v Rokycanech již tradičně navštívili záchrannou stanici živočichů a výstavku ptačích budek, v Milevsku si prohlédli dětské kresby ze života ptactva a vyzkouš eli účastníky ze znalostí ve dvou písemných kvízech. Kvíz uspořádali i v Jihlavě. V Dolní Čermné pomocí magnetofonové nahrávky přilákali např. kukačku obecnou, datla černého nebo krutihlava obecného.

3 Již tradičně bylo zaznamenáno i mnoho vzácných a zajímavých druhů. U Mělníka pozorovali luňáka hnědého i luňáka červeného, v Blatné nadehnali chřástala polního zpod keře do vysoké sítě a jeden z účastníků p ř ivezl mrtv é ho lelka lesn ího sra ž en é ho autem. V Rakovníku obdivovali orlovce říčního, skřivana lesního krmícího své potomstvo, dokončované hnízdo moudivláčka lužního a přílet pěnice vlašské, kterou pozorovali i u Znojma. Na rybníku Dehtář se pohybovali tři vodou š i bahenn í a kolp í k b í lý . V Doln í Čermné chytili skorce vodního a v Poličce lejska černohlavého. Na mnoha místech se opětně vyskytoval slavík obecný. Je potěšitelné, že Vítání ptačího zpěvu se každým rokem zúčastňuje stále více lidí, a že tato akce se již těší stejné oblibě, jako Festival ptactva. V ý bor a sekretari á t ČSO v š em po ř adatelům, jednotlivcům i organizacím, děkují za jejich dobrovolnou a neocenitelnou pomoc. Alexandra Trublová

Smutné výročí Dne 10. ří jna 2002 uplyne 50 let od slavnostního otevření terénní stanice ČSO u rybn íka Velk ý Tisý na Třeboň sku. P řipomeňme si tuto událost úvodním zápisem dr. J. Hanzáka v první staniční knize: "Na základě žádosti podané na podzim r. 1950 obdržela Čsl. společnost ornithologická v lednu 1951 od Ministerstva zemědělství, odd. pro myslivost větší finanční podporu na vybudování Biologické stanice, která by sloužila výzkumu naší pernaté zvěře. Již tehdy se jasně rýsovalo, že nejlepším stanovištěm pro budoucí stanici je rybník Velký Tisý. Původně bylo plánováno zřídit stanici většího rozsahu a uvažovalo se o baráku velikosti asi 22 x 9 m. Avšak vzhledem k tomu, že v té době bylo zahájeno řízení o prohlášení velké rybniční reservace na této lokalitě, došlo se k názoru, že pro reservaci bude přijatelnější stanice menší, méně frekventovaná. Správa státního rybářství v Třeboni akceptovala ochotně náš návrh a povolila stavbu na velmi příhodném místě - na poloostrově vybíhajícím z hráze do rybníka. Dostavila se však značná obtíž nebylo mož no opatřiti vhodnou dřevěnou budovu. Teprve na jaře 1952 dověděl se Doc. Štěpánek o dobrém stavení, které bylo k dispozici u fy Zeman v Praze - Roztylech. Po dohodě s ostatními členy výboru byl tento dřevěný domek zakoupen a adaptován, aby vyhověl našim požadavkům. Dne 25.VII. tohoto roku byla stavba převezena do Lomnice a současně mne výbor pověřil vedením dalších prací. Již 27.VII. bylo se stavbou započato. Dva tesaři z Pra žsk é zoo provedli jak zednick é tak tesařské práce během desíti dnů. Ihned nato bylo stavení pokryto, okna zasklena, truhlář Řebík z Lomnice zhotovil během týdne nábytek do ložnice a kuchyně. Zatím byl v Praze získán prostřednictvím MŠVU nábytek laboratorní a kancelářský, lůžkoviny a zakoupeny běžné potřeby jako nářadí, nádobí atd. Za měsíc od zahájení stavby bylo již možno na stanici bydlet. Při stavbě a zařizování dostalo se nám vydatné pomoci od p. J. Eremiáše, správce sádek na Šalouně, který v případě potřeby poskytl nám své zaměstnance. Vždy v sobotu a v neděli udělalo se na stanici kus práce, instalován nábytek, celé stavení bylo natřeno karbolineem, dodatečn ě postaven přístřešek u kůlny atd. Předběžně navštívili se mnou stanici Dr. Černý a Doc. Dr. Štěpánek v září. Místní národní výbor určil naší stanici popisné číslo 432, Lomnice n. Luž., ONV v Třeboni ochotně

nám přidělil 14 q uhlí a 3 q dříví, neboť každá ze světnic stanice je opatřena kamny a lze jí vytápět. Stanice ornithologická musela býti vybavena i potřebnou optikou. K tomu účelu byly zakoupeny dva dalekohledy, dále pak ještě dva mikroskopy. Vybavení je tedy dobré a jistě dobře poslouží svému účelu. V dohledné době má býti dodána ještě menší pramice, která by návštěvníkům usnadnila přístup na ostrov rybn íka, jen ž je jinak dosaž iteln ý zna č nou oklikou z p ř eseck é ho lesa (po hrázce). Jediným snad nedostatkem stanice je vzdálenost pitné vody. Podle hydrologických šetření nelze v okolí rybn íka o ček ávat dobrý pramen. Také dvůr Šaloun je zásoben vodou dováženou z Lomnice. Studna, která je t.č. kopána v přímém sousedství stanice bude poskytovat s největší pravděpodobností pouze vodu užitkovou. Doufejme, že biologická stanice pro výzkum vodní zvěře, která byla zbudována značn ý m n á kladem, bude na š imi v ě deck ý mi pracovníky náležitě využita. Poznatky zde získané budou jistě cenným přínosem pro naši milou vědu ornithologickou". Porovnáme-li současnost stanice s jejími počátky, hlavní změnou byla elektrifikace v roce 1991, poté následovala nová střecha, rekonstrukce kůlny a nakonec, v roce 2001, výměna podlahy v přízemí. Nová podlaha však, na rozdíl od původní, nevydržela ani rok, protože i terénní stanice ČSO se stala obětí srpnových povodní. Naštěstí hladina Velkého Tisého nestoupla natolik, aby zatopila vnitřek stanice, takže je to prakticky jediná škoda. Má to v šak dal ší n ásledky, proto ž e finan č ní prostředky shromažďované na nová okna, která měla být instalována k padesátinám stanice, musí být věnovány na opravu podlahy. I na tu si však budeme muset zřejmě delší dobu počkat, protože nejdříve stanice musí dokonale vyschnout. Kromě toho řemeslníci mají mnoho práce v desítkách jihočeských domů, které byly povodní postiženy podstatně hůře. Jejich obyvatelé musí mít samozřejmě přednost. Přesto věřím, že se stanici podaří zprovoznit tak, aby již na jaře byla členům ČSO opětovně k dispozici. Jan Hora Pozn. redakce: Velkou vodou byla bohužel poničena i ornitologická stanice Blatec Dív čice. Podrobnosti p řineseme v příštím čísle.

Přílet vlaštovek v roce 2002 Letos proběhla akce sledování příletu vlaštovek již počtvrt é. Pot ěšilo nás, že i tentokr á t jste zaslali sv á pozorov á n í v hojném množství z celé republiky. Celkem přiš lo 299 hlášení od 258 pozorovatelů (52 členů ČSO). Nejvíce vlaštovek přiletělo ve dnech od 11. do 20. dubna. První přílet zaznamenal pan Vladimír Benda z Bohdanče (okres Pardubice). Vlaštovku pozoroval ve stáji 19. února. Protože následuje měsíční interval bez příletů, mohlo by se jednat i o přezimování. Není obvykl é , ale jsou známy i občasné pokusy o přezimování jedinců (Vařečka, Mitt. orn. Ver. Wien 1892: 123), nověji píše Hejl (Živa 1954: 157) o zimování v chlévech v jižních Čechách v zimě v letech 1949-50. Až 20. března se objevily další vlaštovky ve Svitavách (hlásil Filip Jetmar) a v Cholticích (okres Chrudim, hlásil Petr Svoboda). Průměrné datum příletu je 17. dubna a medián , tj. datum, kdy u nás byla již polovina sledovaných vlaštovek připadá na 18. dubna. Nejvíce z vás se o akci "Přílet vlaštovek" dozvědělo z vln Českého rozhlasu a z Ptačího světa. Děkujeme všem pozorovatelům za hodnotné informace a těšíme se na další spolupráci. Šárka Škvárová Rok

1994

1996

2001

Počet pozorování

834

544

231

261

13.III.

14.III.

5.III.

20.III.

Datum prvního příletu

2002

Průměrné datum příletu 17.IV. 17.IV.

11.IV.

17.IV.

Medián (1/2 všech příletů) 17.IV. 10.IV.

10.IV.

18.IV.

Den s nejvíce záznamy

16.IV.

8.IV.

2.,3.,24.IV. 16.IV.

PTAČÍ SVĚT

4

PODZIM 2002

Exkurze do Doupovských a Krušných hor očima mladých ornitologů Letošní členská exkurze, která se konala 25. a 26. května byla svým způsobem výjimečná. Atraktivní oblast Doupovských hor přilákala rekordní počet lidí - celkem 54 účastníků, z toho 8 dětí. Nejmladším účastníkem exkurze byla čtyřletá Kája Kupková. Vnitřní oblast Doupovských hor nám nakonec díky společnému americko-českému vojenskému cvičení opět zůstala uzavřená, navštívili jsme však stolovou horu NPR Úhošť, ležící na okraji "Doupovek" a ornitologicky zajímavý Vinařský rybník. Druhý den pak Božidarská rašeliniště v Krušných horách a na zpáteční cestě ještě Lenešický rybník, který svým vysokým počtem pozorovaných druhů udělal velmi příjemnou tečku za pěkným víkendem. Celou dobu nás neúnavně provázel místní ornitolog Vít Tejrovský, dále se na organizaci exkurze podílela Petra Málková z výboru ČSO a Lucie Stejskalová a David Lacina ze sekretariátu ČSO. Počasí si s námi sice poněkud zahrávalo, zažili jsme jak dusná horka, tak i vytrvalý déšť, přesto si troufám tvrdit, že se exkurze vydařila jak po stránce ornitologické tak i po stránce lidské a příjemné prožití dvou dnů s našimi členy nás opět přesvědčilo, že organizování exkurzí je záležitostí, ve které má rozhodně smysl pokračovat. Své zážitky z exkurze nám na následujících řádcích vylíčí jedni z nejmladších účastníků, sourozenci Martin a Vojta Sládečkovi. Jejich text byl jen minimálně upravován, vychutnejte si tedy i vy půvab autentického vyprávění těchto dvou nadějných ornitologů. Lucie Stejskalová vydr á pali a ž na n á horn í plo š inu, které jsme Exkurze o ima Martina ... obešli půlkruh. Dole stály 4 elektrpoárny a pásla Exkurze za č ala 25.5. 2002 r á no na se tam stáda krav a (poměrně neobvykle) koz. Hradčanské, kde jsme nastupovali do auto- V keřích zpívaly pěnice hnědokřídlé a svá busu. Po dlouhé jízdě jsme zastavili v obci hnědá záda ukazoval ťuhýk obecný. Padat ze Vina ř e na mal é n á vsi s rybn íč kem. Na strmé výšky bylo vidět lindušku lesní. Přelétl j írovcích tu hn ízdili v sousedství stehlí k datel č ern ý . Nad n á mi poletovali ror ý si a kvíčaly. Po krátké přestávce byla exkurze obecní, kteří zde mají svá hnízdiště na skalách. oficiálně zahájena a byl nám představen náš Při sestupu byl viděn strnad luční a slyšen průvodce pan Tejrovský. Cestou k Vinařské- strakapoud malý. Autobusem jsme se přepramu rybníku byli k pozorování jen velmi rozto- vili do Klášterce nad Ohří, kde jsme v restaumilí čuníci a jiná domácí zvířata. Divoké raci a turistick é ubytovn ě s neobvyklý m ptáky jsme viděli až na rybníku, kde plavaly jménem "Satanka" měli nocležit. Po vypopotápky černokrké, roháči, lysky s chocho- řádání se s drobnými problémy jsme již chválačkami a pár labutí se šesti miniaturními tali na ve č e ř i. Byl to gul áš nebo ří zek mláďaty. V rákosí přeletovali strnadi rákosní s bramborem. Po večeři se dalo do deště s prozp ě vuj í c í mi r á kosn í ky obecn ý mi a pršelo celou noc, takže bylo proč se obávat a prou ž kovan ý mi, nad rybn íkem plachtil o počasí příštího dne. Přestalo na chvíli pršet pochop ve společnosti čtyř poletujících kuka- a ž druh é ho dne r á no. Ke sn í dani byly "vydatné" párky. Pak se nanosily bágly do autobusu a vydali jsme se na další cestu. Jeli jsme k Měděnci, kde byla krátká zastávka. Zašli jsme na skalní vyhlídku, kde bylo možno se pokochat výhledem na údolí Ohře oddělující Krušné a Doupovské hory. Při přejezdu na Bo ží darsk é ra š elini š t ě jsme dostali přednášku o tom, co by se na nich dalo vidět. Sliny se mi opravdu začaly sbíhat. Hned po vystoupení z autobusu se začala ozývat bekasina otavní. Malá skupina lidí (i se mnou) se odtrhla od ostatních a šli jsme ji sledovat. Zanedlouho se nám ukázala v celé své parádě a kromě jiných zvuků jsme párkrát zaslechli i známé "bečení". Ukázali jsme ji i ostatním a když se i oni pokochali pohledem na ni, vydali jsme se po dřevěném chodníčku do rašeliniště. V překrásném prostředí rašeliniště jsme pozorovali čečetku zimní, vrány, krkavce velk é a neobvykl é mno ž stv í p ě vu š ek modrých, budníčků větších a drozdů kvíčal. V druhé čá sti trasy byla krajina otevřená Nejmladší účastnicí byla čtyřletá Kája Kupko- (podmáčené louky). Nad n í svý mi trylky švitořil skřivan polní (v tomto prostředí zněl vá dosti neobvykle). Zpívaly zde také lindušky í, luční a horské. Na suchý pahýl sedla ček. Vzácnosti žijící na rybníce jsme viděli lesn další bekasina a vedle ní usedla kukačka, která a slyš eli jen z informač ní tabule nau čn é tam však moc dlouho nevydržela, protože ji stezky, která nám s přednáškou pana Tej- lindušky násilně vyhnaly. Bylo nám řečeno, že rovského dokreslila ornitologický význam má me b ý t za hodinu v nedalek é vesnici rybníka. a můžeme si to tu prohlídnout jak chceme. Po návratu k autobusu nás čekal další cíl - Vydal jsem se tedy s několika lidmi, abychom restaurace v Kadani kde jsme chutn ě se kousek vrátili a rašeliniště si prohlédli ještě poobědvali. Bylo to knedlo vepřo zelo a vege- jednou. Na nedalekou soušku usedl ťuhýk tariáni měli smažené žampiony s bramborem. šedý. Kosa horského imitoval drozd zpěvný. Po obědě byl polední klid a po něm hurá na Cestou k vesnici jsme op ě t pozorovali Úhošť (stolová hora). Po naučné stezce (byly lindušky, když jsme na loučce u vesnice tam hodně nepovedené obrázky ptáků) jsme se zaslechli chřástala polního. Na hlasité "imito-

č

Rybáka nakreslil Vojta Sládeček

vání" hlasu zvláštní metodou, kterou nám předvedl Dan Křenek (někteří lidé včetně mě to teď neustále zkouší ) přiběhl chřástal až na vzdálenost cca 5 metrů a pomalu, se v ší elegantností a za hlasitého volání, kolem nás obtoč il p ůlkruh. Teprve po jisté chvíli si uvědomil, že nejsme žádný jeho sok, jak se asi zprvu domníval a tak nám sp ěšně zmizel z dohledu a nadále ho bylo už jen slyšet. Bylo už dlouho po srazu a tak jsme se vydali rovnou do hospody, kde jsme se dozvěděli, že už na nás nezbyla polévka. Poobědvali jsme jakési zvláštní dobré "šunkofleky" a autobusem se přepravili opět do Klášterce nad Ohří, kde byla vymezená hodina na relaxaci v zámeckém parku. Hodina v cukr á rn ě byla opravdu příjemná. Poté nás čekal již poslední cíl Lene š ick ý rybn í k. Lene š ick ý rybn í k je největší letní shromaždiště labutí v ČR. Již z autobusu bylo vidět ohromující množství labutí a jiných vodních ptáků. Nastaly menší problémy se zaparkováním, ale i ty brzy pominuly a my jsme stanuli na hrázi. Na prohlídku rybníka jsme bohužel dostali jen půlhodinku. Na hladině plavalo fascinující množství potápek černokrkých a pár roháčů. Mezi labutěmi plavala husa se šesti mláďaty a racek bělohlavý . Své akrobatick é umění n ám ukazoval rybák černý. Malá racčí kolonie na betonovém ostrůvku byla pozoruhodná tím, že některá hn ízda byla umístěna poněkud netradičně nahoře na stožáru elektrického vedení. Mladý kormorán si sušil peří. Mezi hejny poláků velký ch a poláků chocholaček byly vid ět březňačky a kopřivky. Byl tu i jeden hvízdák eurasijský. Půlhodinka určená pro pozorování u rybníka rychle utekla a nezbývalo než se vydat na cestu do Prahy. Exkurze se mně osobně velice líbila a myslím si, že se vydařila jak organizačně tak zážitkově. Martin Sládeček (12 let)

Letošní exkurze se zúčastnil rekordní počet lidí. Snímky Lucie Stejskalová

PTAČÍ SVĚT

PODZIM 2002

... A jak to viděl Vojta

V ulici Hradčanská jsme zahájili dlouhou (zhruba 120 km) cestu na Vinařský rybník a na obci Vinaře. Těsně po příjezdu do obce Vinaře jsme objevili hnízdo stehlíka a rozestavěné hnízdo zvonka. Z jiných druhů živočichů se v obci nacházel skokan a dva kamenní kocouři nebo zajíci (nešlo to dob ře poznat) na vratech statku. Po malém rozchodu Petra Málkov á zahájila EXKURZI a představila nám pana Tejrovského, který nás vyzval na sobotní návštěvu Vinařských rybníků, Kadaně a stolové hory Úhošť. Vinařský rybník má p řibližně 42 ha. Na své vodní ploše nám ukázal potápku roháče, potápky černokrké a 2

páry labutí, z toho jeden pár měl šest mladých. Když jsme se vynadívali na ptáky, popojeli jsme za dalšími zajímavostmi sobotního odpoledne. Ráno jsme se probudili do deště. Někteří chtěli jít brzo ráno na ptáky do okolí, ale hned se vrátili. Po snídani jsme vyrazili na Měděnec, kde byly velké, zajímavé a krásné balvany, které dostaly ušlechtilé jméno ,,SFINGY". Odtud jsme vyrazili na Božídarské rašeliniště. Cestou jsme pozorovali krajinu kolem podle komentáře. Na začátku naučné stezky nás uvítaly bekasiny otavní svým hlasitým bekáním. Od pana Tejrovského jsme se dozvěděli zajímavé věci: tetřívci se začali stěhovat za německé hranice. Byl tu viděn tetřev hlušec,

5 mělo by tu být asi 800 kusů vysoké zvěře, ale je jí tu 12000, někteří cizinci se k rašeliništím chovají hnusně. Ale také jsme se dozvěděli o těžbě rašeliny: rašelina se rozřeže do kvádrů zhruba ve velikosti cihly. Pak se vysu ší a místní obyvatelstvo si může zatopit (výjimečně použít rašelinu jako stavební materiál). Pan Tejrovský je opravdu znalec. Zeptal jsem se na jednu věžičku, co to je a on mi odpověděl, že je to transformátor obložený dřevem, aby nerušil panoráma. Je to fantastický člověk, umí pěkně vyprávět a svůj kraj zná. Vojtěch Sládeček (9 let)

Ohlédnutí za výstavou Minulý Ptačí sv ět věnoval celou jednu dvoustranu výstavě Pašovaná radost. Výstava v Národním muzeu po necelých 3 měsících začátkem č ervna skončila, je tedy čas na zhodnocení. Spíše než autoři by jej ale měli ud ělat n áv št ěvn íci, dejme jim tedy slovo prostřednictvím návštěvní knihy: ✧ Člověk nepochopí nic dokud neshlédne tuto výstavu. Je mi opravdu líto lidí, kteří takhle mohou ubližovat zvířatům. Je to jen ubohost a chtíč peněz. Vyzkoušela bych je zavřít do klece a táhnout přes půl světa, třeba by je to pytlačení potom přešlo... Adéla ✧ Pěkná výstava, ale bohužel krutá skutečnost... Štěpán Šmíd, Vodňany ✧ Jestli to přinese uvědomění těm tupcům, co s tím obchodují, to nevím, ale pro děti je to poučné v každém případě, jen tak dál! Zdeněk (příjmení nečitelné) ✧ Někdo říká, že hrůza je to, co si dělají lidi navzájem. Podle mě je hrůza to, co dělají lidi zvířatům... Arabesh z Navarra ✧ Objednávám závazně tři papoušky, pandu a nosorožce. Plat ím hotově v převoditelných rublech. Podpis nečitelný ✧ Nechte zvířata být, dokud se nebudeme umět chovat sami k sobě, sotva ke zvířatům... Podpis nečitelný ✧ Důležitá expozice. Bez komentáře. Doporučuji, aby se stala putovní po dalších městech ČR. František Kopřiva, Mladá Boleslav ✧ Vážení přátelé zvířat! Pašeráky a prodejce, co pašují zvířata, bych nechal žít také v plastových nádobách bez vody, vzduchu a potravy. A hlavně práva na svobodný život... Kahlíček, Praha ✧ Stejně jako v případě drog, je třeba deaktivovat obchodníky tím, že chovatelé budou mít možnost si zvířata sami a bez problémů dovážet. Přirozená místa výskytu mizí neuvěřitelně rychle, jediná šance abychom neztratili jejich druhy spočívá v tom, že se zvířata dostanou mezi chovatele, můžeme tedy děkovat, že široká chovatelská obec existuje. Ale zkaženost současného společenského vědomí je třeba trochu maskovat - perzekucí soukromých chovatelů nebo sběratelů, abychom měli pocit, že společnost něco dělá tam, kde je ve jménu konzumu a jakési schizofrenní potřeby kontroly likvidována příroda (přípustná je i těžba stromů v místech, kde dostane naprosto bezpředmětný "broučkař" pokutu za svůj lov). Při vědomí těchto okolností, které nejsou zdůrazňovány na akcích tohoto typu, působí výstava také jako mani-

pulativní dmýchání jakési hysterie moudrých a omezených zároveň. Podpis nečitelný ✧ ... a tak tu ž ijem, m ůž ete to zm ě nit, prosím??? Jana, Ostrava ✧ Výstava by měla být putovní, měly by ji vidět všechny děti, když my dospělí jsme tak hloupí a bezcitní! Jana Špačková ✧ Je to tu moc pěkné a ať "CITES" vydrží a bojuje dál určitě ne marný boj s pytláky a obchodem se zvířaty. Křemenová, Pardubice ✧ Nám sa expozícia strašne páčila a dúfame, ře sa papagájov podarí čo najskôr zachrániť. Dík, Bratislava ✧ Dokud politická (zákonodárná) moc organizuje likvidaci přirozeného prostředí je směšné a zpupné, aby pronásledovala malé sběratele, kteří potřebují mít alespoň nějaký styk s přírodou, a kteří mnohdy mohou být svým chovatelstvím užiteční. Podepsáno nečitelnou e-mailovou adresou ✧ Excellent exhibition to give an insight to the horrendous acts of cruelty carried out by some inhumane people who are gaining such insignificant payment in exchange for the great loss of these innocent and precious creatures. (Vynikající výstava skýtající pohled do světa krutostí páchaných některými "nelidskými lidmi", kteří získávají bezvýznamné peníze výměnou za obrovské ztráty těchto nevinných a vzácných tvorů.) Kevin & Sonya Baber, Cynthia & Kurt Neugasser, England ✧ Je neuvěřitelné, že mezi námi žijí tak ziskuchtiví barbaři a snobové, kteří se zdobí kůží trápených zvířat. Nemohla by nám všem dobře posloužit imitace, pokud bychom zatoužili např. po kabelce nebo peněžence z hada? A není lepší nechat žít zvířata tam, kde se narodila? Bylo by třeba zvýšit pokuty a tresty pašerákům, snad by se trochu krotili. M. Nováková ✧ Myslím si, že tahle výstava přivede lidi k problému, ale jak by měli proti pašerákům bojovat, to už se nedozvíme. Ráda bych pomohla, nelíbí se mi týrání zvířat, ale nevím jak. Celkově byla výstava pěkně zpracována. Jana z Ostravy ✧ Obávám se, že snobové, kteří nevědí co s prachama a pořizují si domů popelník, který drží vycpané mládě krokodýla, nezbytně potřebují mít v ložnici kůži ze zebry nebo sušené lachtaní mládě, takovou výstavu nenavštíví. Nám, kteří máme zvířata rádi, to rve srdce. Přesto děkuji. Hana, Praha (Zápisy jsou autentické, byla provedena pouze korekce pravopisu)

Molitanoví papoušci nacpaní v PET lahvích zobrazovali jeden z krutých způsobů pašování zvířat Foto Ondřej Sedláček Lidé jsou různí, názory také. Cílem organiz á tor ů rozhodn ě nebylo kriminalizovat chovatele, jak vyznívá z některých reakcí, výstava chtěla zejména upozornit na nelegální a krut é praktiky pa š er á k ů a n ě kter ý ch obchodníků. Zazněly i otázky, jak může běžný člověk proti tomuto zlu bojovat. Jeden ze způsobů je poměrně jednoduchý. Dokud bude existovat popt á vk a, bud e i nab í dk a. Nechtějme proto vlastnit exotické a vzácné exempláře ať již živé či neživé. Nechtějme se pyšnit vzácným papouškem, nenosme boty z pravé krokodýlí či hadí kůže, nekupujme v exotické cizině figurky ze slonoviny či ebenového dřeva. Zkusme se těšit ze zvířat a rostlin ve volné přírodě, z jejich života v přirozen é m prost ředí , i když je mož n á nikdy nespatříme na vlastní oči, ale jen na fotografiích či v televizních dokumentech. Mnoho lidí potřebuje mít ve své blízkosti živé tvory. Spokojme se se zvířaty a rostlinami z odchovů a pěstíren, s tvory zvyklými na lidskou péči, přinesou nám více radosti a vyhneme se i riziku zavlečení exotických chorob, z nichž některé jsou přenosné i na člověka. A hlavně - nebude nás trápit vědomí, že vlastníme zvíře či rostlinu bezcitně vytrženou z přirozeného prostředí a ani představa, jakým způsobem a za cenu jakých ztrát se k nám dostali. Co tedy zbývá? Snad jen připomenout, že s ukončením výstavy nekončí soustavná práce celn ík ů a inspektor ů životn ího prostředí , jejichž nelehkým úkolem je dbát na dodržování zákona o CITES. Doufejme, že i naše výstava přispěla k pochopení skutečnosti, že exotická zvířata a rostliny budou ohrožené ilegálním obchodem, dokud budou chovatelé ochotní platit překupníkům za pašovaná zvířata a rostliny z volné přírody. Zdeněk Vermouzek & Barbora Houdková

PTAČÍ SVĚT

6

✦

PODZIM 2002

STRÁNKY MLADÝ CH ORNITOLOGŮ

✦

Poznáte ptáky podle siluet?

Pro toho, kdo alespoň někdy zavítá do přírody pozorovat ptáky v okolí vod či zalistuje obrázkovou publikací o ptácích nebude jistě problémem poznat jednotlivé druhy podle charakteristických siluet. Správné řešení přineseme v příštím čísle.

Děti malují

Tyto a ještě mnohé další obrázky nám zaslaly děti z ornitologického kroužku družiny ZŠ Buštěhrad. Za všechny obrázky i za milý dopis moc děkujeme.

Kačka Plátková, I.A

Kachna divoká Aneta Voldánová, Markéta Heroldová, IV.B

Martina Miková, I.A

Kačer a kachna na rybníku Simona Bartošová, III. třída

Kos Leona Klímová, I.A

Labuť - plovoucí hnízdní ostrůvek na plechových sudech

PTAČÍ SVĚT

PODZIM 2002

✦

STRÁNKY MLADÝ CH ORNITOLOGŮ

7

✦

KŘÍŽOVKY V dnešních tajenkách naleznete druhy, se kterými se u nás jen tak snadno nesetkáte. První z nich vás jistě zaujme svým krásným zbarvením, když budete mít štěstí setkáte se s ním v teplejších oblastech naší republiky. Druhý druh je zbarven velmi nenápadně, takže ho klidně přehlédnete, přestože bude sedět jen pár kroků od vás. V minulých tajenkách se skrývali tetřívek obecný a kavče žlutozobé. V osmisměrce jste mohli nalézt strakapouda bělohřbetého.

Správné vyluštění fotokvízu (po řádcích): Volavka bílá, vlha pestrá, puštík obecný, žluna šedá, ťuhýk menší, strakapoud prostřední, rákosník obecný, mláďata motáka pochopa a šoupálek dlouhoprstý. Za odpovědi děkujeme: Janu Beránkovi z Ořechova, Pavlu Benešovi z Dačic, Kláře Mrázové, Evě Myšákové a Lucii Sosnové z Prachatic, Monice Pořízové ze Skochovic a Davídkovi Juránkovi z Krtel.

1. Pevnina v moři

1. Nevidomý

2. Obtížné rostliny na záhoně

2. Divadelní umělec

3. Poutavé vyprávění

3. Zařízení pro držení ptáků

4. Napodobenina

4. Odbojný, nezkrotný člověk

5. Víko

5. Vlk z Knihy džunglí

6. Malý, kulatý plod

6. Úmysly

7. Nerudný člověk

7. Závěrečná část dne

8. Potěšení

8. Opak tupé

9. Samec kočky

9. Součásti svíček

10. Chytrá

10. Strach

Tetřívek obecný - K. Mrázová

Strakapoud bělohřbetý - Vojtěch Sládeček

Tetřívek obecný - P. Beneš

Potápka roháč - P. Beneš

Kavče žlutozobé - P. Beneš

Kavče žlutozobé - K. Mrázová Lžičák pestrý - P. Beneš

PTAČÍ SVĚT

8

PODZIM 2002

Nová odysea začíná na Sibiři Od roku 1995 jsme za pomoci družic mapovali tah čápů černých z Evropy do Afriky. Nejslavnějším čápem s "batůžkem" na zádech a symbolem celého projektu Africká odysea se stala samička Kristýna. Dařilo se nám ji sledovat téměř čtyři roky... Letos začala Nová odysea. V červenci jsme odjeli na Sibiř s cílem označit tři čápy černé satelitními a pozemními vysílači. S jejich pomocí bychom se měli dozvědět kudy a kam sibiřští čápi létají zimovat. Nejprve jsme je ale na Sibiři museli najít a odchytit. Na ostrově Motor říčního člunu zabral na zpětný chod a příď se odlepila od břehu. Vzápětí člun opsal oblouk a vyrazil proti proudu. Zůstali jsme sami. Naše cesta za černými čápy začala na ostrově Gornyj, který leží v Jeniseji tři sta kilometrů severně od Krasnojarska. Před odjezdem do Ruska jsme si dlouho dopisovali se sibiřskými ornitology, abychom se dozvěděli o obsazených čapích hnízdech. Jenže většinou nám přicházely informace o výskytu čápů, nikoli o hnízdech, anebo zprávy o lokalitách, kde čápi hn í zdili p ř ed t ř emi, p ě ti, sedmi lety... Výjimkou byl pouze Gornyj, kde mělo být hnízdo s mláďaty. Když jsme však přistáli na ostrově a osaměli, začali jsme pochybovat. "Vždyť je tu jen pár větších stromů," podivil se František Pojer. "A v keřích čápi asi hnízdit nebudou..." Pustili jsme se do prohledávání ostrova. Podél břehu byl pruh trávy spasené stádem krav a koní, které sem každé jaro přivážejí z nejbli žší ho kolchozu. Za n ím začínala obtížně prostupná houština a uprostřed ostrova se nacházely porosty bolševníku. Kromě nezarostlého výběžku na konci ostrova, kde povíval vánek a kde si proto svůj domek postavili pastevci, byla všude mračna komárů. Byli jsme na ostrově už druhý den, ale hn ízdo jsme stále nenaš li. Dokonce jsme žádného čápa ani nezahlédli. "Ještě jednou to zkusíme," řekl Franta a spolu s Lubošem Peškem a Přemkem Rabasem se chystal vyrazit na další obhlídku. Rozbalil jsem satelitní telefon a přemýšlel, co budu říkat v přímém vstupu do rozhlasového vysílání. Nejspíš bych mohl povídat o tom, že zdejší pastevci nedostávají za svou práci peníze, ale jen naturálie, a že jsou tu hlavně proto, aby mohli lovit jesetery. Což se trestá i vězením... "Aist! Čáp!" vykřikl najednou náš ruský průvodce, ornitolog Andrej Bajkalov. Měl pravdu. A navzdory komárům bylo na ostrově najednou překrásně. Samá smůla "Neslyšels střelbu?" zeptal jsem se Andreje. "Asi pytláci," pokrčil rameny. Ve skutečnosti z protilehlého břehu střílel Sergej Luckij. Přijel nás vyzvednout uralem, velkým nákladním autem do terénu. Nad ostrovem jsme v uplynulých dnech viděli i tři čápy najednou, jenže hnízdo tam nebylo a hledat je v neprostupné tajze na březích by byla práce na celé týdny. Rozhodli jsme se z ostrova odjet.

První čáp - Petr - dostane co nevidět "batůžek".

Ryb ář i n á s sv ý mi motorov ý mi č luny převezli k uralu a vyrazili jsme. "Směr Krasnojarsk!" Jenže jsme ujeli jen asi dva kilometry, když se ural zakymácel a po nápravy uvízlý v bahně zůstal nakloněný stát. Bylo jasné, že do Krasnojarska už do večera nedojedeme, ale ani nás nenapadlo, že se ural poda ří vyprostit a ž druh ý den p řed polednem... Nic, vůbec nic nám nevycházelo. Šilo "Tak jsme na tom podobně, jako by nám v Praze někdo řekl, že čapí hnízdo je kousek od Paříže," konstatoval Franta, když jsme z Krasnojarska odjížděli na jih, do Chakaska a do Tuvinska, odkud jsme měli další zprávy o čapích hnízdech. Zatímco jsme pronajatým autem jeli proti toku Jeniseje a z tajgy se dostali až do stepí, to d ů le ž it é se odehr á valo tis í c kilometr ů západně, v Novosibirské oblasti, kam odjel Přemek Rabas. "Ten Šilo je ú plný šaman," byla první Přemkova věta, když jsme se po necelém tý dnu sešli v Novosibirsku. Ředitel novosibirské zoo Rostislav Šilo nám těsně před odletem do Ruska poslal fax o hnízdech, která byla nalezena před několika lety. "Bez Šila bychom to mohli zabalit. Máme obsazené čapí hnízdo!" P řemek mi podal videokazetu: "Tady jsem ho natočil." P ř ipojil jsem kameru s videokazetou k notebooku. Zatímco na displeji naskakovaly jednotlivé sekvence, Přemek líčil, jak jeho pátrání probíhalo. "Se Šilem jsme se vypravili do Suzunu, to je odtud asi dvě stě kilometrů na jih, a šli jsme k oblastnímu náčelníkovi lovců. Šilo mu začal vyprávět, co potřebujeme, a pak vytáhnul z auta velkou láhev koňaku..." Na displeji zrovna běžela sekvence, na níž asi šedesátiletý mu ž s b ílými kudrnatými vlasy, knírem a papirosou v ruce procházel březovým lesem a tu a tam se sehnul, aby utrhnul křemenáče. Šilo. "Ten Šilo je vů bec zajímav ý chlap ík," pokračoval Přemek. "Jezdí hrozně rychle, a když nás zastavil policista, Šilo se širokým úsměvem vystoupil z auta a podal mu doklady. Ten málem zasalutoval a rozloučil se. Pak mi Šilo ty svoje doklady ukázal. Měl mezi nimi i průkaz inspektora bezpečnosti silničního provozu s poznámkou, že mu všechny složky dopravní policie musí být nápomocny. Prý mu ten průkaz dal kamarád, aby ho policie nezdržovala..."

Čápice Kateřina odlétá.

"No dobře, ale jak to bylo s tím hnízdem?" přerušil jsme ho. "Šilo nejdřív přesvědčil toho loveckého náčelníka a pak i místního hajného Nikolaje. A ten nás ke hnízdu dovedl. Podívej, tady ho máš." Kazeta už byla skoro u konce - a na displeji naskakovaly pohledy na hnízdo s mláďaty. Konečně! "Hnízdo je odtud asi 600 metrů," řekl hajný Nikolaj Juškin. Byli jsme nedaleko od Obu na jihu Novosibirské oblasti. Vstoupili jsme do překrásného březového háje. S komáry to ale bylo snad ještě horší, než na Gorném... "Vážně to bylo jen 600 metrů?" zeptal jsem se u hnízda Luboše. "Podle GPS 1,6 kilometru. To jsou ty sibiřské vzdálenosti," usmál se Luboš. Navzdory tomu, že se blížil večer, nainstalovali Franta s Lubošem ke hnízdu chytací zařízení a postavili kryt. Druhý den ráno se v něm Franta schoval; my ostatní jsme čekali v táboře. Skoro hodinu se nic nedělo. "Nezavoláme Frantovi?" zeptal jsem se nervózně. "Franto, Frantíku," řekl Luboš tlumeně do vysílačky. Nic. "Musíme čekat..." Po dalších deseti minutách se Franta vynořil na okraji lesa. Co se stalo? Přemek se podíval dalekohledem: "Něco nese... Má čápa!!!" "Šlo to rychle," usmíval se Franta, když jsme k němu doběhli. "Přiletěl za chvíli... Jenže jsem omylem přeladil vysílačku na jiný kanál a nemohl jsem se vám dovolat." Chv íli jsme našeho prvního sibiřského čápa obdivovali, pak jsme ho změřili a zvážili a nakonec mu připevnili na záda "batůžek". Za chvíli už odlétal směrem k Obu. Ještě tentýž den nám Nikolaj ukázal druhé hnízdo, kde jsme příští ráno odchytili a označili druhého čápa. "Tak úplný průšvih už to s tou naší cestou do Ruska nebude," oddechl si Franta. Oleg a Valerka Na stole byl talíř nasolených hub, dva druhy zavařeniny z lesních plodů a čaj. "Není tu práce, tak žijeme z toho, co nám dává řeka a les... Jezte," pobízel nás Oleg Zakourcev. "Vážně to máš všechno z lesa?" zapochyboval jsem. "I čaj?" Dokončení na str. 9

Snímky Khalil Baalbaki

PODZIM 2002 Oleg beze slova přešel ke kredenci a ukázal svazeček sušené třezalky. Pak se obrátil ke svému synovi: "Běž se podívat po Valerkovi." S Olegem a jeho ženou jsme se seznámili úplnou náhodou: svezli jsme je kousek cesty, když šli 35 kilometrů od své provdané dcery domů , do vesničky Taradanovo. Teď nám Oleg pomáhal pátrat po třetím hnízdě, kde bychom mohli ozna č it t ř et í ho čá pa; na p ředchozích dvou hnízdech jsme už čápy nechtěli rušit. "Valerka mi tvrdil," zač al vysv ětlovat Oleg, "že ví o čapím hnízdě asi pět kilometrů odtud. V lese je skoro pořád, takže to asi bude pravda. Včera ale slavil... Kdo ví, kde je mu konec." Pozdě ve čer Valerka koneč n ě dorazil. Nebyli jsme si však ani trochu jisti, že to, co n á m popisuje, je skute č n ě hn í zdo čá p ů č erný ch. Č as našeho ná vratu se p ř itom nezadržitelně blížil. Na nalezení hnízda a odchycení třetího čápa jsme už měli jenom den a půl...

PTAČÍ SVĚT Do třetice Předposlední den. Ráno svým gazem přijel do tábora Nikolaj a vychrlil na nás, kde všude se na čápy ptal. Nic jistého ale nevěděl. "Valerka?" pokrčil rameny. "Můžeme to zkusit." Pod Valerkovým vedením jsme skutečně dorazili ke hnízdu. Čapímu hnízdu! Byla na něm vidět bílá pírka - ale jinak bylo prázdné. "Ml áď ata nejsp íš vybrala kuna..." řekl smutně Franta. "Taková smůla!" "Kousek odtud, v zemjance u Obu žije nějaký rybář," začal rozvážně Nikolaj. " A ten prý by mohl vědět o čapím hnízdě." "Tak jedeme!" Do gazu se s Nikolajem a Frantou nasoukali i Valerka a Oleg; ostatní jsme nastoupili do našeho auta. "Dál pojedeme jenom gazem," navrhnul už po několika kilometrech Nikolaj, "a zavoláme vám vysílačkou." Po hodině se ozval Franta: "Ten rybář říkal, že vídá černé orly, ale divil se, proč by měl

Nová odysea Projekt Nová odysea je organizován Českým rozhlasem a Zooparkem Chomutov. Odborným garantem je Akademie věd České repunliky, hlavním mediálním partnerem National Geographic CZ. Expedice na Sibiř probíhala od 3. do 24. července 2002 a účastnili se jí Miroslav Bobek, Přemysl Rabas, Lubomír Peške, František Pojer a Khalil Baalbaki. Čápi byli označeni v okrese Suzun na jihu Novosibirské oblasti, poblíž vesnic Ključiki a Taradanovo. Nejčerstvější informace o pohybu sibiřský ch čápů hledejte na internetové adrese www.rozhlas.cz/odysea a v rozhlasovém magazínu Meteor (vždy v sobotu od 8 hodin na stanici Český rozhlas 2 - Praha).

Ptačí ohlédnutí Chrudimsko nepatří z hlediska výskytu ptáků a jejich početnosti k častým cílům návštěv ornitologů, ale i zde je možno obdivovat a poznávat. V letošním roce bylo takových akcí pro veřejnost hned několik. Na stránkách Ptačího světa byla i na některé z nich pozvánka. Já si však dovoluji se za těmito akcemi z pohledu spoluorganizátora ohlédnout. Vše začalo již dávno před rokem 2002, a to p ř i zam ýš len í p ří rodov ě dn é v ý stav y v okresním muzeu. Po několika námětech zvítězila výstava Svět ptáků aneb co víme o ptactvu Chrudimska. Výstava byla rozdělena do dvou částí. V té první se návštěvnici seznamovali s ž ivo č i š nou t ří dou pt á ci, obecnou charakteristikou a n ě kter ý mi z á stupci. V t é druh é pak byly shrnuty poznatky o roz šíř en í n ě kter ý ch druh ů , výsledky sledování tahu ptáků, jejich ohrožení i ochrany přímo na Chrudimsku. Nedílnou součástí byly i ukázky biotopů, a to lidských sídel, vod, lesa a zemědělské krajiny. Vernisáž prob ě hla dne 4. dubna. a byla dopln ěna ukázkami sokolnických dravců. Právě toto spojení vernisáže a ukázek přitáhlo více než 150 lidí z řad laické veřejnosti i ornitologů. V průběhu dvou měsíců pak výstavu shlédlo přes tisíc lidí, především žáků škol. Významný podíl na úspěchu měla i výtvarnice okresního

Ptáte se...

muzea paní Davidová a výsledky zpracování poskytnutých terénních dat. Výstava tak byla i vyzdvi ž en í m dobrovoln é prá ce mnoha terénních ornitolog ů i bezejmenn ých lid í, kterým není osud ptáků lhostejný. Sám jsem byl překvapen, kolik údajů o ptactvu Chrudimska je k dispozici a kolik se jich na výstavu ani nedostalo. Sou čá stí v ý stavy byl i cyklus doprovodn ý ch p ř edn áš ek, kde jsme spole č n ě s Vladimírem Lemberkem a Tomášem Divišem seznamovali návštěvníky s životem ptáků. Vycházka s Kryštofem Harantem byla za havrany do jejich hnízdní kolonie. V průběhu výstavy proběhly i dvě terénní akce spojené s poznáváním ptáků a kroužkováním. První z nich byla Ptačí sobota u rybníka Hlubok ý dne 21. dubna. Té se i přes nepřízeň počasí zúčastnilo v průběhu dne asi 100 lidí. K vidění byly běžnější druhy vodních ptáků i moták pochop a volavky popelavé. Mnozí n áv štěvníci poprv é z blízka vid ěli s ý koru ko ň adru a mod ř inku, které znají z krmítek a parků. Další akcí bylo již tradiční Vítání ptačího zpěvu. To se uskutečnilo v okolí Rohozné. Sešlo se na něm 26 lidí. Potěšující byla i účast místních obyvatel. Celkem bylo pozorováno 41 druhů. Atrakcí byl párek hoholů severních, čá p b í l ý , ale i druhy synantropn í , jako vlaštovka obecná a jiřička obecná. Na hladině rybníka Hubský pak byly k vidění potápky malé, lysky a u b řehu volavky popelavé.

9 pátrat po jejich hnízdě. Zkusíme to tu projít, ale moc nadějně to nevidím." Než Franta znovu zavolal, uplynula další hodina. Tentokrát ale do vysílačky opakoval jediné slovo: "Našli! Našli! Našli!" Následující den, pár hodin před odjezdem, jsme vysílači označili třetího čápa ze třetího hnízda. Našel ho Valerka. Co bude dál? Po návratu jsme nechali analyzovat DNA vš ech tří sibiřsk ých čápů. První dva jsou sameč ci, třetí samič ka. Na d álku jsme je pokřtili jmény Petr, Roman a Kateřina. Kudy polet í ? Vyhnou se Himal á j í m podobně, jako se evropští čápi vyhýbají Středozemnímu moři? Jak rychle dosáhnou zimovišť? Budou zimovat v Indii, v Číně nebo dokonce v Africe? Ohrozí je někdo nebo něco na jejich cestě? To všechno bychom se brzo měli dozvědět... Miroslav Bobek ([email protected]) Co jsou "batůžky" Každý z čápů je označen dvěma vysílači - satelitním a pozemním. Hmotnost celé sestavy činí 70 gramů. Signály satelitního vysílače, který je složitě časován, zachycují satelity NOAA. V pozemním středisku systému Argos vzápětí probíhá zpracování dat, jeho ž v ý sledkem jsou země pisn é souřadnice příslušného vysílače. Ty jsou dostupn é prost ř ednictv í m internetu. Pozemní vysílače mají dosah n ěkolika kilometrů a umožňují čápa zaměřit a sledovat v terénu. U Velk é ho Rohozensk é ho rybn í ka byla i potá pka roh áč. Zde prob ě hly i uká zky kroužkování ptáků, doprovázené odborným v ý kladem spojen ý m s diskusí . Na z á v ě r všichni účastníci obdrželi informační materiály a pozvánky na další akce, pořádané i mimo region Chrudimska. Na terénních akcích se spolupodílejí členové Východočeské pobočky ČSO, Ekocentrum Zelený dům v Chrudimi a Správa chráněné krajinn é oblasti Železn é hory. Ned í lnou součástí terénních ornitologických akcí na Chrudimsku je tradi č n ě Pta čí festival. Pozvánku na tuto akci naleznete na druhé straně Ptačího světa.

Tomáš Diviš si před odbornou přednáškou prohlíží výstavu Svět ptáků. Text a foto František Bárta

Na jaře dělali u nás v parku nějaké úpravy, při kterých bylo nutné kácet stromy a vyřezávat křoviny. Jelikož to bylo v hnízdní sezóně, padlo těmto aktivitám za oběť mnoho ptačích hnízd, některá s vajíčky, některá dokonce již s mláďaty. Byl to moc smutný pohled. Existuje nějaké nařízení, které by ptáky před takovýmito zásahy chránilo? Ano, samozřejmě existuje, problém je spíše v tom, že není často povinnými osobami respektováno a dodržováno. Tím konkrétním právním předpisem je zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších novel. Zákon konkrétně upravuje ochranu stromů a dřevin rostoucích mimo les a podmínky, za kterých lze legálně kácet stromy a vyřezávat křoviny, což je přesně případ, který máte na mysli. Zároveň však zákon upravuje i ochranu ptactva včetně jejich vývojových stádií (vajíčka, mláďata) a jejich sídel (hnízda, budky, dutiny, apod.), což znamená, že i kdyby příslušná osoba kácela stromy či vyřezávala keře v souladu se zákonnými ustanoveními, je zároveň povinna respektovat ustanovení zákona o obecné a zvláštní ochraně ptactva a před započetím této činnosti provést (nebo nechat provést odborníkem) nezbytná opatření na záchranu ptactva a jejich hnízdišť (např.záchranný přenos, apod.). Pokud máte ve svém okolí podezření na jakoukoliv podobnou negativní činnost, neváhejte a obraťte se přímo na nejbližší územní odbor České inspekce životního prostředí. Vojtěch Stejskal

PTAČÍ SVĚT

10

PODZIM 2002

Opět myslivost - nové doby lovu

Ve všech loňských číslech Ptačího světa jsme čtenáře průběžně informovali o procesu projednávání nového zákona o myslivosti (č. 449/2001 Sb.). Nyní na tento seriál článků navazujeme informací o Vyhlášce Ministerstva zemědělství o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách lovu č. 245/2002 Sb., která nabyla účinnost k 1. červenci 2002, přičemž porovnáme nové doby lovu ptáků s dobami lovu podle předchozí prováděcí vyhlášky č. 134/1996 Sb. i podle původního návrhu nové vyhlášky. Současně připojujeme i hodnocení nové vyhlášky vycházející z připomínek a návrhů, které ČSO v průběhu projednávání návrhu vyhlášky předložila jak Ministerstvu zemědělství ČR, tak Ministerstvu životního prostředí ČR.

Doby lovu jednotlivých druhů zvěře (jen ptáků, viz tabulka) (§ 1) § 2, odst. 4

Na veřejných a neveřejných vnitrostátních a mezinárodních letištích využívaných k leteckému provozu lze celoročně lovit všechny druhy zvěře uvedené v § 1, které by mohly ohrozit bezpečnost leteckého provozu, jakož i káni lesní a káni rousnou. Nedotčeny zůstávají zvláštní právní předpisy upravující lov ostatních druhů zvěře, které by mohly ohrozit bezpečnost leteckého provozu na uvedených letištích. Znění tohoto odstavce v návrhu vyhlášky bylo zcela nepřijatelné: "Na letištích využívaných k leteckému provozu lze celoročně lovit všechny druhy zv ěř e, kter é by mohly mohly ohrozit bezpečnost leteckého provozu".

Bližší podmínky provádění lovu (§ 3) Společným lovem "na tahu" lze lovit a) husu běločelou, husu polní a husu velkou pouze 3 dny v týdnu, a to ve středu, v sobotu a v neděli b) kachnu divokou, lysku černou, poláka chocholačku a poláka velkého pouze 2 dny v týdnu, a to ve středu a v sobotu. Porovn á me-li ob ě vyhl áš ky, do š lo k řad ě z ásadních změ n, které můžeme rozdělit do tří skupin: 1. Změny pozitivní (a) sojka obecná nemá stanovenu dobu lovu, dříve se lovila od 1. října do 31. března. (b) omezení lovu kachny divoké, poláka chocholačky, poláka. velkého a lysky černé na tahu jen na dva dny v týdnu, zatímco předchozí vyhláška umožňovala každodenní lov na tahu. (b) vypuštění možnosti celoročního lovu racka chechtavého v bažantnicích a honitbách s trvalým v ý skytem tetřeva, tetřívka, je řábka a dropa a v místech intenzivního vypouštění tetřeva, tetřívka, dropa a koroptve polní a na plůdkových rybnících a výtažnících a na rybnících s intenzivními chovy kachen. (c) vypuštění doby lovu (16.8.-30.11.) volavky popelavé na plůdkových rybnících a výtažnících. (d) vypuštění ustanovení, podle kterého se celoroční hájení káně lesní a káně rousné nevztahovalo na jedince, kteří opakovaně útočí na domácí drůbež nebo holuby a které umožňovalo tyto jedince celo-

ro čně lovit v m ístě , kdy p ůsobí tyto š kody, a v bezprostředním okolí tohoto místa. (e) vypuštění dob lovu jestřába lesního, kormorána velkého, výra velkého, tetřívka obecného, koroptve polní a sluky lesní, které byly předchozí vyhláškou stanoveny pro případy, že lov bude povolen udělením výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny. 2. Změny k lepšímu, ale nedostatečné (a) ukončení lovu husy běločelé, husy polní a husy velké již 15. ledna místo koncem února. Na jedné straně se téměř eliminuje lov v době příletu husy velké na hnízdiště (v příznivých zimách se husy na hnízdištích objevují již v polovině ledna!), na druhé straně by podle názoru ČSO lov všech vodních ptáků měl být ukončen ve stejném termínu, tj. 30. listopadu, aby tito ptáci měli na zimovištích dostatek klidu. Případné š kody způsobované husami na zemědělských plodinách v okolí zimovišť je možné řešit tzv. odchylkou v souladu s článkem 9, odst. 1 směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků. (b) zkrácení lovu straky obecné a vrány obecné z celoročního lovu na období od 1. června do konce února. ČSO navrhovala začátek lovu od 1. srpna, tedy zcela mimo období hnízdění a výchovy mláďat. (d) omezení lovu husy běločelé, husy polní a husy velké na tři dny v týdnu - tyto husy by se měly lovit pouze dva dny, tedy stejně jako kachny. 3. Změny nepřijatelné (a) začátek lovu holuba hřivnáče, kachny divoké, poláka chocholačky, poláka velkého a lysky černé o dva týdny dříve, než tomu bylo podle předchozí vyhlášky. V případě hřivnáče tak lov začíná v době, kdy ještě některé páry krmí mláďata z druhého hnízdění, v případě kachen a lysky je v polovině srpna ještě množství nevzletných mladých ptáků. Doby lovu jsou tak v rozporu s legislativou EU, konkrétně se směrnicí o ochraně volně žijících ptáků, která v článku 7, odst. 4 ukládá členským státům, aby se postaraly zejména o to, aby druhy, na které se se předpisy o lovu vztahují, nebyly loveny během období výchovy mláďat ani v jednotlivých stadiích rozmnožování. (b) lov špačka obecného od 15. června do 30. listopadu v m ístech intenzivního obhospodařov ání višňových a třešňových sadů a vinic. V návrhu vyhlášky dokonce byla doba lovu stanovena bez bližších podmínek, tedy pro celé území. Ustanovení je dvojnásobně v rozporu se směrnicí o ochraně

volně žijících ptáků: (1) Česká republika nepožádala Evropskou komisi o povolení lovu tohoto druhu, tj. o zapsání svého jména v příloze směrnice II/2 a (2) doba lovu spad á do doby hn í zd ě n í š pa č ka. Ministerstvo zemědělství ČR si toho bylo plně vědomo, proto ve vyhlášce omezilo platnost ustanovení do doby vstupu ČR do EU. ČSO prosazovala úplné vypuštění druhu z vyhlášky s tím, že případné škody v sadech a na vinicích lze řešit přednostně plašením, p ří padn ě vypracov á n í m odchylky v souladu s článkem 7, odst. 1 směrnice o ochraně volně žijících ptáků (c) možnost celoročního lovu káně lesní a káně rousné na letištích - toto ustanovení je v rozporu se směrnicí ES o ochraně volně žijících ptáků, protože jediným možným řešením v zájmu bezpečnosti leteckého provozu jsou odchylky. I když nová prováděcí vyhláška platí jen několik týdnů, již byla navržena její novelizace, která by měla vstoupit v platnost od 1. ledna 2003. Mimo jiné by se měla prodloužit doba lovu bažanta obecného v ba žantnicích do 31. ledna, protože "zejména z ekonomických důvodů doba lovu v bažantnicích do 31. prosince je pro jejich provozovatele nevhodná". Komerční zájmy tak dostávají přednost před deklarovanými principy myslivosti. Velmi však vítáme návrh na úplné vypuštění doby lovu špačka, což Ministerstvo zemědělství odůvodňuje tím, že Česká republika nežádala o výjimku k lovu (protože v době jednání druh nebyl ve výčtu zvěře podle platné právní úpravy) a že po nabytí účinnosti vyhlášky začala veřejnost zaměřená na ochranu p řírody upozor ňovat na skute č nost, ž e Česká republika by měla deklarovat svůj vztah k zásadám na ochran u p ří rody a krajiny zast á van ý ch Evropskou unií. To ovšem bylo známo již v době projednávání zákona o myslivosti, přesto ale poslanecká sně movna i sen át toto nerespektovaly a špačka byl zařazen mezi druhy, které lze lovit. Obdobně Česká republika nežádala Evropskou unii o schválení lovu orebice horské, ale v tomto případě předkladatel novely okamžité přerušení chovu a lovu nepovažuje za vhodné. Paradoxní však je, že se u nás vypouští a loví hlavně orebice rudá, kterou zákon o myslivosti v seznamu zvěře vůbec neuvádí. Projedná vá ní p řipravované novely vyhlášky bude opětovně využito k pokusu o prosazení změn, které by odstranily výše popsané nedostatky. Jan Hora

Druh

Původní vyhláška (č. 134/1996 Sb.)

Návrh nové vyhlášky

Nová vyhláška (č. 245/2002 Sb.)

Bažant královský

Kohout 16.10.-15.3., slepice jen v bažantnicích 16.10.-31.1.

Kohout 16.10.-15.3., slepice jen v bažantnicích 16.10.-31.1.

Kohout 16.10.-15.3., slepice, pouze v části honitby, která je bažantnicí, 16.-10.-31.12.

Bažant obecný

Kohout i slepice 16.10.-31.12., přičemž slepice pouze v honitbách, v nichž byly dodrženy normované stavy z divoké populace, kohout i slepice v bažantnicích 16.10.-31.1.

Kohout i slepice 16.10.-31.12.s výjimkou § 2 odst. 2: Doba lovu slepice bažanta obecného podle § 1 odst. 2 je stanovena pouze pro honitby, v nichž jsou dodrženy normované stavy z divoké populace.

Kohout 16.10.-31.12., slepice pouze v části honitby, která je bažantnicí, 16.10.-31.12.

Hrdlička zahradní

1.8.-15.2.

16.10.- konec února

16.10.-15.2.

Holub hřivnáč

16.8.-31.10.

1.8.-31.10.

1.8.-31.10.

Husa běločelá

1.9.- konec února

1.9.-15.1.

16.8.-15.1.

Husa polní

1.9.- konec února

1.9.-15.1.

16.8.-15.1.

Husa velká

1.9.- konec února

1.9.-15.1.

16.8.-15.1.

Kachna divoká

1.9.-30.11.

16.8.-31.12.

16.8.-30.11.

Krocan divoký

Krocan a krůta 1.10.-31.12., krocan též 16.3.-30.4.

Krocan a krůta 1.10.-31.12., krocan také 16.3.-30.4.

Krocan a krůta 1.10.-31.12., pouze krocan též 15.3.-15.4.

Lyska černá

1.9.-15.12.

16.8.-31.12.

16.8.-30.11.

Orebice horská

Nebyla zvěří

16.10.-31.12.

16.10.-31.12., v bažantnicích 16.10.-31.1. (pouze do vstupu ČR do EU) 16.10.-31.12.

Perlička obecná

Nebyla zvěří

16.10.-31.12., v bažantnicích 16.10.-31.1.

Polák chocholačka

1.9.-30.11.

16.8.-31.12.

16.8.-30.11.

Polák velký

1.9.-30.11.

16.8.-31.12.

16.8.-30.11.

Straka obecná Špaček obecný

Celoročně

Celoročně

1.6.-konec února

Nebyl zvěří

1.7.-30.11., bez omezujících podmínek

15.6.-30.11., jen v místech intenzivního obhospodařování višňových a třešňových sadů a vinic

Vrána obecná

Celoročně

Celoročně

1.6.-konec února

PTAČÍ SVĚT

PODZIM 2002

✦

ZE ZAHRANIČÍ

11

✦

Jarní masakr na Maltě

Vzácný papoušek nevyhynul

Stalo se již smutnou tradicí, že vás na těchto stránkách pravidelně informujeme o nelegálních aktivitách lidí, jejichž koníčkem a vášní je zabíjení zvířat. Bohužel i letošní jaro si vybralo svou krutou daň. Tentokrát se obětí nemilosrdných lovců staly stovky táhnoucích včelojedů lesních. "Největší masakr pták ů" a "Odpoledne hanby" takto expres ívn ě nazval BirdLife událost, která se stala ve středu 8. května na ostrovech Malta a Gozo. V tomto období přelétají přes Maltu tisíce tažných ptáků při cestě ze svých zimovišť na hnízdiště. Jedna z nejsilnějších migračních vln včelojedů se vydala přes ostrovy právě ve středu odpoledne. Stovky lovců se však rozhodly, že na svá hnízdiště nikdy nedoletí. V celé oblasti byli náhle ke spatřen í mrtví a zmrzačení dravci, na silnicích, cestách. Očitý svědek masakru popsal sv ůj zážitek: "Odpoledne jsem spatřil tři velká hejna, každé čítalo asi 300 v č elojed ů . Hejna se rozpadala na mal é skupinky ptáků, kteří se snažili najít místo k usednutí. Náhle se odevšad ozvala střelba a mrtví a ranění ptáci začali padat z oblohy. Bylo to neuvěřitelné." Další svědek události uvedl: "Proj íž d ě l jsem p ř es Tal-Barrani a pozoroval několik včelojedů a poštolek. V oblasti Birzebuggy jsem napočítal pět motáků pochopů a asi 200 včelojedů, polovina z nich byla viditelně zraněna. O něco později jsem našel dalších 46 zastřelených včelojedů". Někteří myslivci se od tohoto masakru veřejně distancovali, jeden z nich pro místní tisk uvedl: "Byl jsem nedaleko Gudji a sledoval jsem krásný obrázek asi třísethlavého hejna včelojedů. Netrvalo dlouho a ozvalo se rachocení střelby ze všech stran, od jihu k severu, od východu k západu. V tu chvíli jsem se styděl, že také patřím mezi lovce." Policie byla velmi brzy informov á na, střelba se však ozývala z tolika míst, že zmatení policisté nevěděli, kde zasáhnout dříve. Jednotliví lovci snadno unikali z dohledu policejních vozů a pokud byli zadrženi, většinou se stačili včas zbavit ulovených ptáků. A výsledek policejní akce? Nikterak oslňující. Jedenáct zabavených střelných zbraní, pět

Včelojed lesní

Kresba Václav Bartuška

zabavených zastřelených včelojedů a několik udělených pokut za nepovolenou střelbu na chráněné ptáky. BirdLife zdůraznil, že dravci jsou na maltě chráněni zákonem od roku 1980, jejich zabíjení vš ak ka ždoroč ně pokra čuje a mnoho lovců je stále považuje za lovnou zvěř. Místní politici se k nelegálním aktivitám lovců a k vymáhání práva staví spíše vlažně, BirdLife p ř edpoklá d á ž e jich je v ě t š ina lo veck ý m i organizacemi podplacena. U veřejnosti se však již zvedá vlna odporu proti bezohlednému zabíjení tažných ptáků a BirdLife doufá, že s jejich podporou bude dosaženo úpln ého zákazu lovu v určitých obdobích. Včelojed lesní je druhem, jehož populace nejsou ve většině evropských zemí nikterak početné. V České republice má statut silně ohroženého druhu, velikost populace je odhadována na 640 párů. Zdecimování tak vysokého počtu ptáků z dospělé populace připravené k rozmnožování tak může mít negativní dopad na část evropské populace. A opět stojíme před stejným problémem. Dokud nebudou ptáci, kteří nerespektují hranice států ani kontinentů, chráněni na celém území svého výskytu, tedy i na zimovištích a tahových cestách, nebude jejich přísná ochrana na hnízdištích pro zachování populace nikdy dostatečně účinná. Podle The Times & The Sunday Times of Malta přeložila a upravila Barbora Houdková

Vykradači orlích hnízd se letos zaměřili na Maďarsko V loňském roce byl český občan odsouzen na Slovensku k jednomu roku odnětí svobody nepodmíněně za to, že vylezl na hnízdo orla skalního a odnesl z něj jedno mládě. Tento ú spěch slovenský ch ochránců přírody měl z ř ejmě natolik odstra šujíc í úč inek, že se i protřelí vykradači orlích hnízd zalekli a na Slovensko přestali jezdit. Podle informací od na š ich slovensk ý ch koleg ů nebylo letos vykradeno žádné hnízdo orla skalního, přitom v minulých letech to bývalo pravidelně kolem 10 hnízd. Lidské chamtivosti se ale bohužel nevyhnula 4 hnízda sokolů stěhovavých. Vybírání orlích hnízd ve střední Evropě ale neustalo úplně. Hned tři hnízda orla královského byla vybr á na nebo znič ena v červnu a č ervenci leto š n í ho roku v Ma ď arsku. V jednom případě z hnízda zmizela 2 ze 3 mláďat, ve zbývajících dvou se vykradači ani

neobtěžovali lézt na hnízdo a raději je celé i s mláďaty shodili na zem. Z jednoho hnízda zmizela všechna 3 mláďata, z druhého se podařilo 2 nalézt a umístit na umělé hnízdo v blízkosti. Přestože se případy zabývala policie, nepodařilo se ani chytit pachatele, ani zajistit mláďata později třeba na hranicích. Je proto možné, že nešlo o klasické vybrání mláďat pro chov v zajetí, ale pouze o likvidaci "škodné". I toto vysvětlení by ale bylo značně podivné, protože za posledních 10 let nezaznamenali maďarští ornitologové žádné úmyslné zničení či vykradení hnízda. Možná i díky tomu současn á populace orlů královských v Maďarsku čítající 55 až 60 párů mírně vzrůstá. Zdeněk Vermouzek podle informací Jozefa Chavka, Martona Horvatha a Andrase Kovacse.

Jeden z nejvzácnějších papoušk ů sv ěta Ha palopsittaca fuertesi byl v č ervnu znovuobjeven ve střední Kolumbii. Jedinečný objev se podařil skupině mladých ornitologů, kteří tento rok získali hlavní cenu v soutěži BP Conservation Programme, jejímiž partnery jsou BirdLife International a Fauna and Flora International. Výhra 7 500 liber (asi 360 000 korun) umožnila šestič lennému týmu pod veden í m kolumbijsk é ho studenta Jorge Velasqueze mnohem intenzivnější a efektivnější výzkum s názvem Proyecto Hapalopsittaca v oblasti předpokládaného výskytu tohoto druhu. Papoušek byl poprvé objeven v roce 1911 v centrálním masivu And, o jeho hnízdní či potravní ekologii však není dosud nic známo. Všeobecně je tento druh považován za velmi vzácný a je klasifikován jako kriticky ohrožený. Tento druh nebyl jako jeden z mála doposud nikdy chov á n v zajet í a tak é uveřejnění jeho fotografií je světovou premiérou. Jorge Velasquez a Alonso Quevedo objevili hejno 14 papouš k ů 28. č ervna 2002 v nadmořské výšce 3000 m při zkoumání nejvyšší andské sopky ve střední Kolumbii. Velasquez popisuje své první setkání s vysněn ými papou šky: "Ná hle pronikl ponurý m šerem deštného pralesa ostrý a pronikavý papouščí křik, ke kterému se v mlze okamžitě p řipojil sbor hlasů jin ý ch pta čí ch druh ů . Přízračné siluety čtrnácti papoušků se spirálovitě snesly do větví nedalekého stromu. V těchto n ěkolika sekundách se zableskla smaragdová zeleň, kobaltová modř a šarlatová červeň jejich peří a my se stali svědky zázraku z nebe, ze kterého přímo před našimi zraky sestoupil jeden z nejvzácnějších ptáků světa." Velasquez se svými kolegy možná objevili poslední existující skupinu těchto papoušků, většina odborníků již tento druh považovala za nav ž dy ztracen ý . Ka ž dop á dn ě se jedn á o jeden z největších zoologických objevů učiněných dosud v Kolumbii. Přežití tohoto druhu nadále závisí na udržení posledních zbytk ů přirozeného pralesa, který je stále ohrožován intenzivní těžbou dřeva, potřebou zem ě d ě lsk é p ů dy, stavbou komunikac í a chovem dobytka. Více informací naleznete na internetové adrese: www.birdlife.net/news Přeložila a upravila Barbora Houdková

Unikátní fotografie poprvé oblétly svět. Foto Jorge Velasques

PTAČÍ SVĚT

12

PODZIM 2002

Za ptáky do světa

Kamerunu I. Města, pobřeží a tropický deštný les Splněný sen - takto jednoduše lze shrnout naší více než dvouměsíční pouť po Kamerunu. Již jako malé děti jsme snili o návštěvě širých plání africké savany či tajuplného tropického deštného lesa plného prapodivných tvorů. Až po návštěvě země nabízející obojí jsme také dokonale pochopili větu jednoho z našich univerzitních docentů: "Biolog, který nebyl v tropech, nemá ukončené základní vzdělání." Naše generace má neuvěřitelné možnosti, o kterých se našim rodičům mohlo jen zdát. Stačí sehnat peníze, zabodnout prst do globusu a vyrazit. Proč ale právě Kamerun? Je to relativně politicky stabilní země, na Afriku i ekonomicky poměrně vyspělá. Na druhou stranu není zcela běžně turisticky navštěvovaná, což nás také lákalo. Současně je Kamerun jakousi "Afrikou do kapsy". Najdeme zde totiž snad vše podstatné, s čím se v Africe můžeme setkat - mořské pobřeží, mangrovové porosty, nížinný i horský deštný les, vysoké sopečné pohoří s charakteristickou vegetací, rozličné typy savan přecházející na severu země až v polopouště a Saharu. To vše zaručuje ohromné bohatství druhů rostlin a živočichů, včetně mnoha druhů endemických, tedy charakteristických pouze pro tuto oblast. Naše putování začalo 15.listopadu 2001 v přístavním městě Douala. Africká města nejsou pro Evropana nijak lákavá. Hromady odpadků, všudypřítomný zápach vznikající p ři jejich spalov á n í , nedostatek hygieny a neustálé nabídky naprosto nevýhodných obchod ů nebo slu žeb v ětš inu cestovatelů znechutí již po několika hodinách strávených ve městě. Ani Kamerun není výjimkou. Naše kroky tedy sm ěř ovaly k "autobusov ému nádraží" s cílem co nejdříve se přesunout do o bla st í civilizac í m é n ě do t č en ý ch. V úmorném vedru a hlavně nesnesitelném vlhku jsme jen ztěží vnímali první ptáky v Africe v šudyp řítomn é bulbuly zahradní (Pycnonotus barbatus) č i funkci popelářů zastávající vrány bílé (Corvus albus) a luňáky hnědé (Milvus migrans). V blízkosti silnice sbírala semena trav početná hejnka astrildů černočapkových (Estrilda nonnula) a amadiny malé (Lonchura cucullata). Při odpočinku na rušném náměstí jsme v koruně stromu nad námi sledovali kolonii synantropních snovačů zahradních (Ploceus cucullatus) a českými rohl í ky krmili vrabce š edohlav é (Passer griseus). Odpoledne jsme konečně vyrazili ze špinavého a pro Evropany i poměrně nebezpečného velkoměsta a vydali se přeplněným autokarem vstříc divoké africké přírodě - k úpatí nejvyšší hory západní Afriky, Mt.Cameroonu (4095m). Sopka pokrytá nížinným a výše i horským deštným lesem se zdvihá přímo od mořského pobřeží. Prales přitom od pobřeží odděluje jen silnice a zhruba p ů lkilometrov ý p á s sekundárních biotopů a plantáží. Díky kombinovan ým podmínkám zde můžeme potkat druhy v á zan é na mo ř sk é pob ř e ží , okolí lidských obydlí i druhy přizpůsobené k životu v husté vegetaci tropického lesa. Nad hladinou oceánu každé ráno loví vodní ptáky sokol stěhovavý (Falco peregrinus), na přítoku plave ch řá stalec africk ý (Podica senegalensis) a kormoráni dlouhoocasí (Phalacrocorax africanus). Na p ís č it é m pob ře ží pob í hají ve spole č nosti č ern ý ch volavek pob ř e ž n í ch (Egretta gularis) zimující pisíci obecní (Actitis hypoleucos). Jinak velmi romantické noci na pobřeží Atlantiku nám "zpestřovala" kolonie o hromn ý ch kalo ňů kladivoh lav ý ch (Hypsignathus monstrosus). Samci p ř i kolektivním toku totiž vydávají zvuky, které

připomínající buš ení klackem do prázdné popelnice. V nízké vegetaci u silnice jsme se často setk á vali se z ář iv ě rud ý mi p řá deln í ky korunkatými (Euplectes hordeaceus). Nejpočetn ějšími ptáky přilehlý ch plantáží banáno vn í ku jsou snova č i č ern í (Ploceus nigerrimus). Nad jednou z jejich kolonií jsme objevili hnízdo jejich obávaného predátora jest ř á bce pocho povit é ho (Polyboroides typus). Zají mav é bylo pozorov á ní tohoto dravce při "návštěvě" kolonie. Jeho dlouhé a velmi pohyblivé nohy jsou přizpůsobené k vykrádání těžce přístupných hnízd. Překvapilo nás, že i když plenil jedno hnízdo za druhým, snovači na predátora neútočili, ani se jej nesnažili zahnat varovným pokřikem. Druhově bohatá skupina ledňáčků představuje učebnicový příklad rozdělení životního prostoru a potravních zdrojů. Na naplavených kmenech u moře posedává rybařík velký (Megaceryle maxima), občas zaletující i dále proti proudu potoka. Gigantické rozměry (přes 40 cm) mu umožňují lovit i větší rybky a drobné obratlovce velikosti menší agamy. Přímo u přítoku se můžeme setkat s ledňáčky měnivými (Alcedo quadribrachys), klasickými specialisty na drobné rybky. Na plantážích jsou poměrně hojn í , v íce terestri č tí led ňáč ci senegalš tí (Halcyon senegalensis). Zástupci tohoto rodu také často pronikají do měst. Poslední skupinou ledňáčků jsou na vodě nezávislé druhy rodu Ceyx. Tito malí ledňáčci (v naší oblasti vzácnější ledňáček nejmenší C. lecontei) pronikají periodickými koryty řek nejdále do tropického lesa. Vzhledem k tomu, že často obývají biotopy vzdálené od vody, tvoří v jejich potravě dominantní složku hmyz. Při pohledu na tyto nejmenší zástupce čeledi (10 cm) zaujme výrazně zploštělý zobák, přizpůsobený ke sběru hmyzu z vegetace. Dominantním biotopem příbřežních částí jsou plantáže palmy olejné protkané četnými koryty periodicky tekoucích řek naplňujících se vždy po přívalovém lijáku. Tato koryta přitom tvoří výše ve svahu jedinou možnou p ří stupovou cestu do jinak absolutn ě neprostupného pralesa. Současně však pro člověka představují veliké nebezpečí - před přívalovou vlnou mnohdy není úniku. Jak mile jsme byli překvapeni, když se nad těmito koryty v palmovém háji proháněly kromě zdejších druhů vlaštovek i "naše" vlaštovky obecné

Foto Ondřej Sedláček (Hirundo rustica). V podrostu se nám podařilo zastihnout při stavbě hnízda pěnicovce zelenoh řbetého (Camaroptera brachyura). Jeho hnízdo je podobně jako u krejčiříků (r. Orthothomus) tvořeno několika listy, na okraji zručně sešitými pavučinami. Velmi hojné jsou volavky rusohlav é (Bubulcus ibis) lov í c í hmyz vyplašený zpod kopyt pasoucích se krav. Mezi korunami palem se často mihne silueta orlosupa palmov é ho (Gypohierax angolensis), jedin é ho b ý lo ž rav é ho dravce světa. Naším hlavním cílem byl však tropický deš tn ý les. V mrtvolné m dusnu a vlhku, s těžký mi batohy na zádech, postupujeme korytem jen velmi pomalu. Stojí to však za to. Poprvé v životě vstupujeme do tropického pralesa a s otevřenou pusou hledíme do jeho korun. Miliony tvorů ukryt ý ch v zelen é katedr á le n á s ohlu š uj í sv ý m spole č n ý m chórem. U kaluží na dně koryta se tísní desítky motýlů s křídly neuvěřitelných tvarů a barev. Beze slov a s ohromnou pokorou nasáváme atmosféru pralesa. I když zde žije několik set druhů ptáků, ve změti kmenů, liján, vzdušných kořenů a listoví je velmi obtížné je najít. Tu a tam nějakého ptáka na krátkou chvíli zahlédneme, mnohem déle však trvá jeho spolehlivé určení. Jmenovat na tomto místě jednotlivé druhy by asi nemělo cenu. Musíme však zmínit skupinu zce la typicko u p ro africk é pralesy samostatn ý pta čí řá d turak ů (Musophagifo rm es), po va ž ov an ý za p ř í b uzn ý kuka č k á m. Spat ř it tyto pest ř e zbarven é plodožravé ptáky v přírodě je snem každého ornitologa. Nám se podařilo poměrně často v korunách pralesních velik ánů pozorovat nejv ě t ší z á stupce řá du - turaky velk é (Corythaeola cristata) i hejna turakovů velkozobých (Tauraco macrorhynchus), jež v letu prozrazují rudě zbarvené letky. Náš výlet do pralesa bohužel trval pouhý t ý den. Svahy Mt.Cameroonu jsou toti ž druhým nejdeštivějším místem na Zemi (1012m sr áž ek ro č n ě ) a chatrn é igelitov é přístřešky, bezvýsledné úsilí o rozdělání ohně i ú toky opravdov ý ch vl á dc ů pralesa mravenců, činí pobyt i v tzv. období sucha velmi nepříjemným. Příroda nám tak dávala jasně najevo, že člověk, zodpovědný za zmizení ohromných ploch tohoto nádherného biotopu má nárok pouze na velmi krátkou návštěvu. Ondřej Sedláček, Jan Riegert, Štěpán Janeček, Petra Janečková, Saša Přibylová & Denisa Pokračování v příštím čísle.

Upozornění: Od 22.9. se do sekretariátu ČSO dovoláte na číslo 274 866 700.

BirdLife I N T E R N AT I O N A L

Ročník IX/Číslo 3. Redakce: Česká společnost ornitologická, Hornoměcholupská 34, 102 00 Praha 10-Hostivař, tel./fax 274 866 700, e-mail [email protected]. Odpovědný redaktor: Barbora Houdková, technický redaktor: Alexandra Trublová a Martin Fejfar. Vychází čtyřikrát ročně v nákladu 3000 výtisků. Sazba a tisk: JAVA Třeboň. Zaregistrováno MK ČR pod číslem E 12781.