číslo 3 (7) ročník 2 září 2010

číslo 3 (7)

ročník 2

září 2010 http://www.obec-hlina.cz

Rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlíně, říjen 2009.

Hlínské rozhledy, číslo 3 (7), ročník 2

Hasičské skladiště, 1938.

2

3

Hlínské rozhledy, září 2010

M

ilé čtenářky a čtenáři, léto vystřídal podzim, skončila dovolená, prázdniny. Hodně z nás má pocit, že opět nastal stereotypní čas pracovních povinností, téměř neměnný a den ode dne náročnější kolotoč denních událostí, a vidina změny či volna je v nedohledu. Možná, že vás takovéto pocity napadají, snad i trápí a k tomu ani podzimní nevlídné počasí moc radosti na duši nepřidá. Moje kamarádka, zaměstnaná žena, matka čtyř dětí a majitelka malé hospůdky, která jí brala veškerý čas, znala na tyto skepse, stereotypy a nedostatek času dobrý recept. Měla svůj den v týdnu, respektive pár hodin odpoledne, kdy se z příjemné paní hostinské, vychovatelky dětí, kuchařky a uklízečky v jednom proměnila v sochařskou umělkyni. Každé úterý v podvečer odcházela do nedaleké keramické dílny, kde učila nevidomé lidi lásce ke kusu hlíny. Trénovala tak své ruce, dala volnost své tvůrčí fantazii, kterou coby hostinská příliš uplatňovat nemohla a hlavně viděla obrovskou radost ve tvářích nevidomých, kteří s velkým nasazením a vášní hnětli kusy hlíny a vetkávali do ní svůj svět. Byla vždy nesmírně šťastná a vyrovnaná, když se každé úterý večer vracela z keramické dílny domů. Všichni potřebujeme nějaký druhý svět a je jedno, zda v něm pěstujeme květiny, tvoříme z hlíny, zpíváme, hrajeme divadlo, píšeme básně nebo děláme radost druhým…. I další vydání Hlínských rozhledů přináší několik článků o tom, jak potěšit své okolí. Začtěte se třeba do povídání o velmi úspěšném divadelním představení v podání hlínských ochotníků, nebo o tom, jak hlínské ženy pletou obinadla pro malomocné v Africe a Indii. V povídání o podzimních tradicích jsme se tentokráte zaměřili na dýně a pestré jsou i recepty pro vás. Sešlo se nám také hodně příspěvků od vás, čtenářů. Řeč bude opět o starých mapách, připomeneme si malé jubileum a také vám nabídneme báseň oslavující naši rozhlednu. Rozhovor jsme tentokrát připravili s obsluhou rozhledny a také zjistíte, kdo měl nejkrásnější letní výzdobu na Hlíně. Toto a mnohé další vás čeká v objemném, šedesátiosmi stránkovém vydání podzimních Rozhledů. Ať už si vyberete, co vás láká anebo si přečtete zpravodaj pěkně celý, věřím, že si určitě najdete něco, co vám projasní mlhavé podzimní dny…. Za redakční tým Kamila Veselá

Z OBSAHU: 3 Úvodní slovo 4 Slovo starosty 6 Informace OÚ 8 Události v obci 34 Pletení obinadel do Afriky a Indie 36 10 let cvičení žen v obci Hlína 38 Kalendář připravovaných akcí 38 Našemu jubilantovi 39 Společenská rubrika 39 Rozhledna na Hlíně – báseň 40 Rozhovor s obsluhou rozhledny 42 Historické okénko 45 Hlína na starých mapách 2 51 Výsledky letní soutěže 54 Výsledky 2. kola celoroční soutěže 55 Vyhlášení 3. kola celoroční soutěže 56 Podzimní povídání o dýních 60 Recepty aneb dobroty pro vás 62 Za hranicemi obce 63 Stoletý kalendář 65 Závěrečné slovo 66 Hlína a nejbližší okolí na starých pohlednicích

DOTEKY OBCE

4

Vážení spoluobčané, opět uplynuly tři měsíce a já se pokusím předat Vám nejen pár informací z dění v obci, ale také pár svých názorů na určité záležitosti. Tento příspěvek píši v době, kdy právě skončily tradiční každoroční hody a tak nejprve pár slov k nim. Domnívám se, že průběh hodů byl i přes částečnou nepřízeň počasí úspěšný. Jen mi tak trochu připadlo, že účastníků na návsi pod májí je každý rok méně a méně. Pořadatelům patří poděkování za uspořádání a organizaci, ale především velkou pochvalu a díky si zaslouží, jak se dříve říkalo, „chasa“, mladí lidé, za přípravu prostranství a dalších záležitostí týkajících se hodů. Mám takový dojem, že my starší jsme jim letos moc nepomohli a nechali vše na stárcích a jejich pár kamarádech. Přece jen dříve se na návsi v sobotu pohybovala spousta pracovníků, letos pár mladých a když bylo třeba stavět hodovou máji, tak jsem musel dvakrát žádat o pomoc místním rozhlasem, což, pokud si dobře pamatuji, se ještě nestalo. Nevím, co bylo příčinou, ani mi nepřísluší hodnotit důvody tohoto, řekl bych, nezájmu, ale myslím si, že pokud má mládež zájem tradice v obci dodržovat, bude také třeba ji v tom více podporovat a ne jen kritizovat a kárat za některé drobné nedostatky, jak se občas stává. Nyní ale zpět k záležitostem obecního úřadu. V minulém vydání rozhledů jsem Vás informoval o dvou výběrových řízeních, které obec vyhlásila. Obě jsou již uzavřena a mohu vám sdělit, že výměnu střeš-


ní krytiny a další práce na obecní budově č. p. 49 bude provádět společnost pana Badina z Prštic, se kterým již byla uzavřena smlouva. Realizace akce proběhne v měsících září a říjen a cena je 341 000 Kč. Druhá připravovaná akce, výstavba kolumbária na místním hřbitově, má již také svého dodavatele, společnost Kamenictví Hájek z Ostopovic, realizace podzim 2010, cena 418 000 Kč. Třetí větší akcí, která ještě letos proběhne je odvodnění komunikace nad rybníkem Na Paloučkách, která byla při přívalových deštích značně poškozena. Zde předpokládáme usazení 80 metrů obrubníků a vybudování kanálové vpusti a potrubí na odvádění dešťové vody. V minulém vydání jsem Vás také informoval o snaze vytvořit v obci jedno pracovní místo za podpory úřadu práce. Snaha byla korunována úspěchem v podobě podepsání smlouvy s Úřadem práce Brno-venkov. Jedno pracovní místo za podpory státu je v obci zřízeno, ale bohužel v současné době ani jeden z nezaměstnaných hlášených na tomto úřadu nesplňuje podmínky poskytnutí podpory. V době vyřizování jsme v obci takového zájemce měli, ale bohužel k 1. červnu se mu podařilo zaměstnání získat a z úřadu práce byl vyřazen. A tak stále musíme na jednotlivé drobné práce v obci shánět dobrovolníky a věřte mi, je to stále těžší. V minulém období obec investovala dle plánovaného rozpočtu do prostředků a vybavení zásahové jednotky obce a hasičů. Byla zakoupena výkonná elektrocentrála


Starosta obce Hlína Miloš Dostalý při zahájení divadelního představení „Nejkrásnější válka“, 8. srpna 2010.

v ceně 22 000 Kč a kompletní sada kvalitních hadic v ceně 17 000 Kč. Obě tyto věci byly pořízeny vzhledem ke stále častějším výjezdům našich hasičů k odstraňování škod způsobených nepříznivým počasím. V současné době se ještě jedná o zakoupení výkonného čerpadla na odčerpávaní vody ze zatopených sklepů, protože velké agregáty, které mají hasiči k dispozici, jsou přece jen v určitých případech nepoužitelné. V další části bych se věnoval účasti obce v soutěži o vesnici roku. Jak jistě téměř všichni víte, naše obec se letos na jaře do této soutěže přihlásila. Co nás k tomu vlastně vedlo? Nic velkého se v obci vybudovat nepodařilo, ale jsme v celém okolí známí svou bohatou společenskou činností, která je dle všeobecného mínění na velmi dobré úrovni. Další zajímavostí je to, že vedení obce stále ještě není na svou práci uvolněno ze zaměstnání a zastupitelé dělají vše ve svém volném čase. Takových obcí v Jihomoravském kraji je již jen pár. A přece máme na obecním úřadě zřízeny všechny zákonem požadované záležitosti a povinnosti a vy si zde můžete vyřídit veškeré úřední náležitosti. O společenském životě v obci by se dalo dlouho hovořit, ale především to, co nás proslavuje, je divadlo v přírodě a akce kolem rozhledny, nemá-

5

lo důležité jsou však i další aktivity jako je cvičení žen, výtvarný kroužek dětí, charitativní činnost, akce babince, sportovní turnaje a další. Za to patří všem co se na těchto akcí podílejí, poděkování. A právě na těchto základech jsme postavili prezentaci obce před hodnotitelskou komisí, která naší obec v červnu navštívila. Dnes jsou již známy výsledky a mohu Vám sdělit, že jsme získali diplom za příkladný společenský život v obci a rada Jihomoravského kraje schválila finanční dar obci za tento diplom ve výši 55 000 Kč. Dá se tedy říci, že naše účast nebyla marná a přispěla především k tomu, že se o obci Hlína opět psalo a hovořilo. Což je ta největší reklama. V závěru svého slova bych se věnoval nadcházejícím volbám do zastupitelstva obce. Jak jsem již minule psal, budou se konat v říjnu a vy budete volit své zástupce na nadcházející čtyři roky. Tak jak jsem Vás vyzýval k přihlášení se ke kandidování a pevně věřil, že se takoví mezi Vámi najdou, bohužel se tak nestalo a stěží se dal dohromady požadovaný počet kandidátů. Těžko říci, co je toho příčinou, ale v každém případě, je to smutné. Nyní tedy jsou před Vámi volby, ve kterých budete vybírat a které utvoří nové zastupitelstvo obce. Přeji vám tedy, ať máte, jak se říká, šťastnou ruku a vyberete ty, kteří budou mít zájem pro obec co nejvíce udělat. Vážení spoluobčané, dovolte mi, abych Vám v závěru poděkoval za podporu, kterou jste mi v minulém volebním období věnovali. Současně chci poděkovat i redakci Hlínských rozhledů za věnovaný prostor v časopisu a výbornou spolupráci. Zde vždy končím s tím, o čem budu psát příště, ale to nyní nelze, protože neumím předvídat, jak volby dopadnou. Starosta Miloš Dostalý

6


INFORMACE Z OBECNÍHO ÚŘADU Znovu připomínáme, zejména těm, co dosud nezaplatili poplatky! Dle obecně závazné vyhlášky obce Hlína č. 4/2004

- zaplatit poplatek ze psů, - sazba poplatku činí za kalendářní rok a za jednoho psa 70 Kč (sazba poplatku ze psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, anebo poživatel sirotčího důchodu činí 50 Kč), - u druhého a každého dalšího psa staršího 3 měsíců se sazba poplatku stanovená touto vyhláškou zvyšuje o 50 %, - poplatek je splatný jednorázově, a to nejpozději do 31. března příslušného kalendářního roku.

Dle obecně závazné vyhlášky obce Hlína č. 1/2004

- zaplatit poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. - sazba poplatku činí 500 Kč (úleva ve výši 200 Kč z ročního poplatku platného pro příslušný kalendářní rok se poskytuje fyzické osobě, která má v obci trvalý pobyt a která v příslušném kalendářním roce je mladší než 18 roků nebo v tomto roce dosáhne věku 18 let). - poplatek se platí obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci, - poplatek je splatný ve dvou stejných splátkách, vždy nejpozději do konce února a konce srpna každého roku. _______________

Volby do obecních zastupitelstev

Volby do zastupitelstev obcí se konají ve dvou dnech, v pátek dne 15. října 2010 od 14.00 hodin do 22.00 hodin a v sobotu dne 16. října 2010 od 8.00 hodin do 14.00 hodin. Volební místností v obci Hlína bude opět zasedací místnost obecního úřadu. Voličem je občan obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a je v den voleb v této obci přihlášen k trvalému pobytu. Voličem je také státní občan jiného státu, který nejpozději druhý den voleb dosáhl


7

věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci přihlášen k trvalému pobytu a jemuž právo volit přiznává mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv. Volič po příchodu do volební místnosti prokáže okrskové volební komisi svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo platným cestovním pasem České republiky. Je nezbytné, aby volič měl u sebe potřebné doklady; neprokáže-li volič svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občan je oprávněn hlasovat na území České republiky, nebude mu hlasování umožněno. Po záznamu ve výpisu ze stálého seznamu voličů (nebo z dodatku ze stálého seznamu voličů) obdrží volič od okrskové volební komise prázdnou úřední obálku opatřenou příslušným razítkem. Po obdržení úřední obálky, případně hlasovacího lístku, vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků. Pokud se volič neodebere do tohoto prostoru, nebude mu hlasování umožněno. V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků volič může hlasovací lístek upravit. Po úpravě vloží volič hlasovací lístek do úřední obálky. Pokud volič neoznačí na hlasovacím lístku ani volební stranu, ani žádného kandidáta, hlasovací lístek nevloží do úřední obálky, hlasovací lístek přetrhne nebo vloží do úřední obálky několik hlasovacích lístků do téhož zastupitelstva, je jeho hlas neplatný. Volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních, důvodů obecní úřad a ve dnech voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, avšak pouze v územním obvodu stálého volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. V takovém případě vyšle okrsková volební komise k voliči 2 své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové okrskové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.

Pohlednice obce Hlína vydaná k otevření rozhledny Vladimíra Menšíka, vydala obec Hlína, 2007.

8

Den dětí na ranči u Šnyrchů


Manželé Šnyrchovi již podruhé uspořádali pro děti z Hlíny zajímavou akci u příležitosti oslavy Dne dětí. Na jejich hlínském ranči se v sobotu 5. června 2010 dopoledne konalo ježdění na koních. To si vyzkoušela asi desítka dětí a nakonec i zájemci z řad rodičů.

Den dětí v koňském sedle, 5. června 2010.


Den dětí v koňském sedle, 5. června 2010.

9

10


S úsměvem na rozhlednu Vladimíra Menšíka na Hlíně

V sobotu 5. června 2010 dopoledne byl v Ivančicích u hřbitova zahájen již druhý ročník cyklozávodu s názvem „S úsměvem na rozhlednu Vladimíra Menšíka“. Startovalo 40 závodníků, z nich i tři závodníci z Hlíny, pánové Milan Podlipný, Martin a Vladislav Vašulín. Závodníci vyjeli z Ivančic a kolem kaple sv. Jakuba zamířili k hlínské rozhledně. V obci Hlína již na přijíždějící čekali místní občané a mocně je povzbuzovali. Cílovým místem byla samotná rozhledna, kde se uskutečnilo vyhodnocení a předání ocenění a také zde na všechny čekalo občerstvení. Hlínský závodník Vladislav Vašulín svým sportovním výkonem získal 3. místo v kategorii nad padesát let věku. Blahopřejeme!

Milan Podlipný, 5. června 2010.

vpravo na 3. místě Vladislav Vašulín, 5. 6. 2010.

Martin Vašulín, 5. června 2010.

V. Vašulín, M. Vašulín, M. Podlipný, 5. června 2010. Vladislav Vašulín přebírá cenu za 3. místo.


Milan Podlipný, Martin Vašulín, Stanislav Řezáč st., Vladislav Vašulín, 5. června 2010.

Společné foto všech účastníků 2. ročníku závodu „S úsměvem na rozhlednu Vladimíra Menšíka“.

11

12


Den dětí u rozhledny Vladimíra Menšíka na Hlíně

V neděli 6. června 2010 se odpoledne konala další akce nejen pro hlínské děti a to tradiční den dětí u rozhledny. Akce, kterou pořádal Obecní úřad Hlína, se zúčastnilo asi čtyřicet dětí. Ty po celé odpoledne bavila skupinka klaunů se zábavným programem od společnosti BIANCA – AGENCY. Na děti zde čekaly taneční hry, olympiáda – různé soutěže, sportovní hry a další. Pro všechny soutěžící byly připraveny drobné odměny.

> Soutěžení s klaunem, 6. června 2010.

< Táhněte pořádně, 6. června 2010.


13

< Postavte se do kruhu a chytněte za ruce, 6. června 2010.

> Diváci pozorně sledují výkony svých potomků, 6. června 2010.

Některých soutěží se účastnili i rodiče, 6. června 2010.

14


Hlínu hodnotila komise pro soutěž VESNICE ROKU 2010

V letošním roce se naše obec opět zkusila přihlásit do soutěže Vesnice roku 2010, kterou každoročně vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Cílem soutěže je vyzdvihnout aktivity obcí a jejich obyvatel, kteří se snaží rozvíjet místní tradice a účastnit se společenského života. Obec Hlína se do akce Vesnice roku hlásí již podruhé, poprvé to bylo před dvěma lety, kdy obec získala ocenění za divadlo v přírodě. V pondělí 7. června 2010 krátce po osmé hodině ráno dorazila na Obecní úřad početná hodnotící komise, která si vyslechla celkovou prezentaci obce. Tu přednesl její starosta Miloš Dostalý. Následovala diskuse, do níž se zapojili všichni členové komise, ale i další zastupitelé obce, místostarosta obce, zástupce redakce zpravodaje Hlínské rozhledy i další občané, kteří aktivně vedou na Hlíně nejrůznější spolky a kulturní činnosti. Diskuse, doprovázená videodokumentem a také řadou doložených materiálů z činnosti obce, komisi velmi zaujala. Poté si hodnotící komise prošla obec, zastavila se například v budově bývalé obecní školy, kde shlédla činnost výtvarného kroužku, spolku žen Babinec a také navštívila místní knihovnu. Svoji návštěvu zakončila na rozhledně Vladimíra Menšíka. A co hodnotitele nejvíce zaujalo? Určitě to, že naše malá obec má široké spektrum činností a aktivit a to díky podpoře starosty Miloše Dostalého. Ten všechnu starostovskou agendu činí ve svém volném čase, coby neuvolněný starosta, tedy při svém zaměstnání a dalších osobních a rodinných povinnostech. A to velmi úspěšně, neboť obec dokázala vybudovat vše i bez zadlužování obecního rozpočtu. Dále komise kladně hodnotila pes-

Výřez z reklamy na soutěž Vesnice roku 2010, kde jsou v obrysech mapy ČR názvy všech obcí v této soutěži zúčastněných, deník Rovnost, pátek 4. června 2010, číslo 129, str. 17.


15

trost společenských akcí, které obec pořádá a také různé činnosti spolků, zejména výtvarného a Babince, ale i divadelního a hasičského. Velmi je zaujal i rozsah, kvalita a zpracování místního zpravodaje Hlínské rozhledy. Hlína rozhodně prezentovala to nejlepší ze své činnosti, ale komise měla před sebou ještě hodnocení 21 obcí v Jihomoravském kraji, Hlína totiž byla jejich prvním místem hodnocení.

Titulní list charakteristiky obce Hlína pro soutěž Vesnice roku 2010.

V pátek podvečer 11. června 2010 jsme již věděli, jak jsme dopadli v soutěži VESNICE ROKU. HLÍNA byla v soutěži vesnice roku 2010 oceněna za příkladný kulturní a společenský život!

Od pondělí do pátečního poledne (7.–11. června 2010) navštívila hodnotící komise všech 22 obcí přihlášených do l e to š n í ho ročníku krajského kola soutěže Vesnice roku. Výsledky soutěže byly oznámeny v pátek 11. června za účasti hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška. Vítězem krajského kola soutěže Vesnice roku 2010 v Jihomoravském kraji se stala a Zlatou stuhu získala obec Krásensko (Vyškov). Modrou stuhu za společenský život udělila hodnotící komise obci Vavřinec (okres Blansko). Bílou stuhu za činnost mládeže získala obec Němčičky (okres Břeclav). Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí udělila komise obci Hýsly (okres Hodonín). Oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu získala obec Jevišovka (okres Břeclav). Naše obec se dostala z 22 hodnocených obcí do první poloviny tedy na 9. místo a získala ocenění – Diplom za příkladný kulturní a společenský život! Gratulujeme celé obci Hlína a všem obyvatelům, kteří mají velký podíl na Reklama na soutěž Vesnice roku 2010 oznamující, že se této soutěže v letošním roce zúčastnil tomto ocenění! rekordní počet 361 obcí ČR. Deník Rovnost, pátek 4. června 2010, číslo 129, str. 17.

16


Abecední seznam obcí přihlášených do soutěže Vesnice roku 2010 v Jihomoravském kraji obec

okres

počet obyvatel

www stránky obce

Božice

Znojmo

1 523

www.bozice.cz

Dolní Dunajovice

Břeclav

1 734

www.dolni-dunajovice.cz

Hlína

Brno-venkov

231

www.obec-hlina.cz

Hnanice

Znojmo

316

www.obechnanice.cz

Horní Dubňany

Znojmo

308

www.hornidubnany.cz

Horní Dunajovice

Znojmo

650

www.daniz.cz/hornidunajovice

Hýsly

Hodonín

394

www.hysly.eu

Chvalovice

Znojmo

485

www.chvalovice.cz

Jevišovka

Břeclav

597

www.jevisovka.cz

Jiříkovice

Brno-venkov

894

www.jirikovice.cz

Krásensko

Vyškov

410

www.krasensko.cz

Hodonín

839

www.obecnasedlovice.cz

Násedlovice Němčičky

Břeclav

605

www.nemcicky.cz

Petrovice

Blansko

600

www.oupetrovice.cz

Rakvice

Břeclav

2 168

Roubanina

Blansko

140

www.roubanina.cz

Suchý

Blansko

450

www.obecsuchy.cz

Úsobrno

Blansko

429

www.usobrno.cz

Vavřinec

Blansko

843

www.vavrinec.cz

294

www.vilemovice.cz

2 029

www.vranovice.eu

Vilémovice

Blansko

Vranovice

Brno-venkov

Výrovice

Znojmo

www.rakvice.cz

174

www.vyrovice.cz

Přehled počtu obcí přihlášených do jednotlivých ročníků soutěže Vesnice roku v Jihomoravském kraji a v celé České republice v letech 2002–2010. 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Jihomoravský kraj

23

12

13

17

22

12

25

16

22

celá ČR

262

221

238

263

335

264

309

325

361

17


Soutěž hasičských družstev na Hlíně

V sobotu 12. června 2010 se uskutečnila soutěž družstev dobrovolných hasičů, kterou na Hlíně pořádalo SDH Hlína. Celkem se soutěže zúčastnilo 9 mužských družstev, z toho dvě družstva A a B reprezentovala Hlínu, a 6 ženských družstev, kde Hlína byla opět zastoupena ženským družstvem doplněným jednou mužskou posilou. O výsledek u napínavého utkání musel v případě mužů rozhodnout los, neboť družstva Nových Bránic a Mělčan, měla stejné časy. Cenu za 1. místo si nakonec odnesly Nové Bránice. Na druhém místě tedy skončily Mělčany a na třetím místě Ketkovice. V soutěži žen obsadilo hlínské družstvo první místo, na druhém skončily Moravské Bránice a třetí cenu si odnášely ženy ze Silůvek. Velmi významnou návštěvou, která na Hlínu zavítala a přišla se podívat i na hasičské závody, byl senátor MUDr. Tomáš Julínek, který se velmi dobře bavil a také se ujal předávání cen vítězům.

Společný nástup družstev při zahájení soutěže, 12. června 2010.

Výsledky jednotlivých družstev, 12. června 2010. < Předávání cen senátorem MUDr. Tomášem Julínkem, 12. června 2010.

18


> Družstvo hlínských žen: M. Šmídová, M. Pulgretová, D. Vodáková, G. Nosková, I. Putnová, H. Bažantová, M. Dostalý, 12. června 2010.

< Družstvo mužů A: A. Musil, R. Duda st., M. Zoufalý, J. Kocáb ml., M. Dostalý, P. Hošek, 12. června 2010.

> Družstvo mužů B: J. Kocáb ml., A. Musil, R. Duda st., O. Havlík, M. César, Z. Havlík, R. Duda ml., 12. června 2010.


19

Rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlíně již přivítala čtyřicetitisícího návštěvníka V neděli 13. června 2010 před obědem se jím stala paní Jarmila Zahradníková z Brna, která na naší rozhlednu zavítala poprvé. Paní Zahradníková se zapsala do pamětní knihy rozhledny a obdržela od starosty obce pana Dostalého knihu o zajímavých turistických místech Jižní Moravy s věnování a propagační a upomínkové předměty.

< Čtyřicetitisícátá návštěvnice paní Jarmila Zahradníková před rozhlednou V. Menšíka, 13. června 2010.

> Paní Jarmila Zahradníková při zápisu do pamětní knihy rozhledny, 13. června 2010.

20


Divadelní představení „Nejkrásnější válka“ – červencová (4. července 2010) premiéra i další opakování této hry (5., 6. července, 8. a 29. srpna 2010)!

Premiéra divadelního muzikálu „Nejkrásnější válka“ v podání hlínských herců a hereček proběhla v neděli 4. července odpoledne za krásného počasí. Na premiéru přijelo nebo přišlo a zaplnilo celé hlediště 610 dospělých diváků a 40 dětí. Hlínští ochotníci opět předvedli, že jsou skvělými herci, zpěváky i tanečníky, zkrátka že prostě umí! Divadelnímu představení dominovaly veselé scénky, písně, tance, to vše ve velmi precizně připraveném přírodním jevišti. V pondělí 5. července v půl sedmé večer se uskutečnilo další představení tohoto muzikálu. Návštěvnost byla opět skvělá a již půl hodiny před začátkem bylo zaplněno celé hlediště. Bohužel, ke smůle hlínských, nepřálo počasí. Právě půl hodiny před začátkem představení se strhla velká bouře a trvalý silný déšť nemilosrdně zmáčel natěšené diváky, smutné herce i barevné kulisy. Když déšť neustával, zklamaní diváci postupně odjížděli. Návštěvníkům divadla bylo oznámeno, že o své představení nepřijdou a prostřednictvím webových stránek obce Hlína budou informováni o tom, zda-li bude či nebude představení v náhradním termínu, tedy následující den, kdy by mohli uplatnit již zakoupené vstupenky a shlédnout tak vytoužené představení. Příští den se hlínští rozhodovali, zda-li představení sehrají a bedlivě sledovali vývoj počasí. Nakonec se na internetových stránkách obce objevila zpráva, že představení bude odehráno v úterý 6. července v 15 hodin. Před třetí hodinou odpolední se tedy již do třetice zaplnilo lesní hlediště dychtivými diváky a všichni s jistými obavami vzhlíželi k obloze, zda-li bude počasí na jejich straně či nikoli. Všechno ale v životě nejde hladce a ani tentokrát počasí hlínským nepřálo. Nad Hlínou se opět půl hodiny po začátku představení přehnala bouřka. Hlínští ale hrát nepřestali i když při déletrvajícím dešti a silném větru postupně odcházeli domů, do sucha a tepla návštěvníci divadla. Ale ne všichni! Z téměř pěti set diváků zůstala po bouřce a dešti v hledišti téměř padesátka nadšenců, kterým ani déšť či vítr nevadil. A hlínští hráli pro těchto padesát lidiček tak, jako by se na ně dívalo tisíc diváků v přeplněném hledišti. Déšť postupně zaplavil i aparaturu, a


21

tak se nakonec hrálo a zpívalo bez mikrofonů a hudba se pouštěla z autorádia, z rychle přistaveného vozidla. Vytrvalí fanoušci, kteří zůstali až do konce, tedy nepřišli o nic a vychutnali si báječné představení s maximálním nasazením všech hlínských ochotníků. Ti bez ozvučení svými hlasy překonávali vítr a svým nadšením dokázali, že zvládnou i nemožné. Sehráli „Nejkrásnější válku“ za bouřlivých podmínek s velkým aplausem a tím nejlepším publikem!!! Díky vám všem, byli jste báječní a skvělí fanoušci – diváci! A o tom, že je to pravda, vás přesvědčí třeba verš, který poslali do diskuse na web obce pár minut po představení jedni manželé – citujeme:

„AČ ZAHNALY NÁS DVAKRÁT DEŠTĚ – FANDÍME VÁM, PŘÍJDEM JEŠTĚ!!!“ Na divadlo se dostavil i senátor MUDr. Tomáš Julínek, který je nadšeně hodnotil nejen na místě, ale i na svých webových stránkách!

„Nejkrásnější válka“ se odehrála i v Dukovanech

V neděli 18. července 2010 se hlínští ochotníci „přestěhovali“ se svým divadlem a všemi kulisami a dalšími potřebnými věcmi do Zámeckého parku v Dukovanech, kde v 17.00 hodin odehráli divadelní představení Nejkrásnější válka. V Dukovanech letos nehráli poprvé, již v loňském roce sem byli pozváni místním starostou, aby zde sehráli divadelní představení Mrazík. Téměř 200 diváků sledovalo veselou hru „Nejkrásnější válka“, která nakonec skončila smírem žen a mužů. Poděkování patří starostovi obce Dukovany za velmi příjemné přijetí a pohostinnost!

„Nejkrásnější válku“ v neděli 8. srpna navštívilo více jak 800 diváků!

V neděli 8. srpna se na Hlíně odehrálo další představení v přírodním divadle. Po velmi úspěšné premiéře a dvou opakováních v červenci, která byla poznamenána deštěm, bylo toto představení uskutečněno za velmi pěkného počasí, s návštěvností více jak 800 diváků. K 550 platícím divákům musíme připočítat dalších 300 diváků, kteří zde uplatnili vstupenky z červencových představení, zrušených kvůli deštivému počasí. Herci a herečky hlínského divadla opět předvedli skvělou podívanou, plnou divokého humoru, veselých scének, pěkných písní a to vše v pečlivě upraveném a nazdobeném jevišti přírodního divadla. Na závěr vystoupil na pódium senátor MUDr. Tomáš Julínek, který hlínským ochotníkům předal šek na 10 000 Kč z Nadačního fondu Dobrá volba. Peněžní částka byla darována jako příspěvek na podporu kulturní činnosti v obci Hlína, na činnost divadla v lesním prostředí. Děkujeme MUDr. Tomáši Julínkovi!

22


Panoramatický pohled od pokladny na prostor divadla v lesním prostředí na Hlíně při premiéře divadelního muzikálu „Nejkrásnější válka“, 4. července 2010.

Osoby a obsazení Radní Thukid Lukianos Heybalides Julián Damianos Phoebé Lysistrata Myrtyla Andria Erodiké Xaverie Kalonika Sparťan, voják Dívky Děti

Vladimír Šnyrch Jozef Sliacky Aleš Musil Vlastislav Bouška Milan Hošek Martin Dostalý Milana Pulgretová Milana Šmídová Gabriela Nosková Ilona Putnová Miluška Šnyrchová Kristýna Pulgretová Helga Pacholíková Tomáš Hošek Kristýna Pacholíková, Markéta Dudová, Martina Nesvačilová Verunka Nesvačilová, Zuzka Nosková, Terezka Putnová, Nelinka Nosková, Simonka Jelínková, Patrik Šnyrch _______________

Na přípravě divadla se podíleli

režie: Jozef Sliacky scéna: Milana Pulgretová Milan Hošek nápověda: Věra Hošková ozvučení: Jiří Jelínek a Pavel Dočkal

asistent režie: Vladimír Šnyrch masky: Táňa Podlipná hudba: orchestrální zpracování Jaroslav Beer

23


Sponzoři divadla ČEZ – partner obce Klas s. r. o., Neslovice Ing. Aleš Černušák, Hlína Vasyl Popovych, Hlína Smíšené zboží Hoškovi, Hlína Stolařství Šimbera, Mělčany Libor Čech – zámečnictví, Hlína Vinařství Jan Plaček, Moravské Bránice Fotoateliér Jana Filová, Rosice Pila Tetčice, a. s. Obecní úřad Hlína Stolařství Miloš Hejtmánek Vítězslav Mach – střechy, tesařství MiKo Neslovice Madrev, s. r. o., Hlína Nadační fond Dobrá volba Stanislav Řezáč – autodoprava, Hlína Jan Rybníček – foto a videoslužby, Silůvky Libor Smejkal – Video - foto, Velké Meziříčí

Spokojené děti udatných válečníků, 4. 7. 2010.

Sparťané při návratu z vítězné bitvy, 4. 7. 2010.

Náročná výměna názorů mezi muži a ženami, 4. července 2010.

24


< Domluva žen proti mužům, 4. července 2010.

Píseň dětí s Thukidem, 4. července 2010.

> Domluva mužů proti ženám, 4. července 2010.

Lukianos a Lysistrata, 4. července 2010.


25

> Společné foto učinkujících po představení v zámeckém parku v Dukovanech, 18. července 2010.

< Prostory zámeckého parku v Dukovanech, 18. července 2010. > Společné foto učinkujících se starostou obce Hlína Milošem Dostalým a senátorem MUDr. Tomášem Julínkem, který učinkujícím předal šek nadačního fondu Dobrá volba na částku 10 000 Kč, 8. srpna 2010.

26


„Vyvíjím se dobře, mami, za to může zdravé hami!“, 8. srpna 2010.

Julián a Damianos, ženy krev a mléko, 8. srpna 2010.

Zvukaři v akci, 8. srpna 2010.

Panoramatický pohled od občerstvení na prostor divadla v lesním prostředí na Hlíně při premiéře divadelního muzikálu „Nejkrásnější válka“, 4. července 2010.


„Nejkrásnější válka“ se rozloučila s prázdninami

27

V neděli 29. srpna 2010 se na rozloučení s prázdninami uskutečnilo v prostorách lesního divadla na Hlíně poslední představení divadelního muzikálu „Nejkrásnější válka“. Toto představení shlédlo přibližně 200 osob. Všechna odehraná představení tohoto muzikálu (bez představení na poslední chvíli odloženého vzhledem k nepříznivému počasí), uskutečněná v prostředí hlínského divadla a také v zámeckém parku v Dukovanech v měsících červenci a srpnu navštívilo téměř 2 000 diváků. Těšme se spolu, co si pro nás hlínští divadelnící připraví na příští rok.

Večerní představení za svitu loučí má svoje neopakovatelné kouzlo, 29. srpna 2010.

28


Nohejbalový turnaj na Hlíně V sobotu 7. srpna 2010 se na hlínském hřišti za obecním úřadem uskutečnil tradiční nohejbalový turnaj. Počasí bohužel této akci nepřálo, a tak všechna družstva musela hrát za značně deštivých podmínek. I přes to se turnaje zúčastnilo celkem dvanáct družstev. Předávání cen však již proběhlo v suchu, tedy na obecním úřadě. První, nejcennější trofej vítěznou si odneslo hlínské družstvo Krišpin, na druhém místě skončili borci z Hodonína Baklažán a třetí příčku obsadila opět Hlína a to družstvo Nekopnem si. Blahopřejeme všem vítězům i poraženým a děkujeme pořadatelům této akce!

> Letošnímu ročníku nepřálo počasí, 7. srpna 2010.

< Společné foto vítězných družstev, 7. srpna 2010.

29


Rozpis zápasů – vyřazovací část, 7. srpna 2010.

1. místo – Krišpin Hlína, 7. srpna 2010.

2. místo – Baklažán Hodonín, 7. srpna 2010.

3. místo – Nekopnem si Hlína, 7. srpna 2010.

Družstvo Krišpin v akci, 7. srpna 2010.

Rozmarýnové hody na Hlíně, 22. srpna 2010.

L. Požárová, M. Hošek ml.

Konec měsíce srpna je každoročně na Hlíně ve znamení tradičních rozmarýnových hodů. Ty začínají již v sobotu stavěním máje beze strojů a techniky, jen za pomoci silných mužů a stejného počtu ráhen a několika podpěrných žebříků. Ve sváteční neděli 22. srpna již mají stárkové a stárci pilno s obcházením dědiny a zvaním na hody a koná se i první muzika. V letošním roce stárkovali: Daniela Dostalá a Ondřej Havlík, Lucie Požárová a Milan Hošek ml., Tereza Mezníková a Petr Hošek. V nedělní podvečer hrála kapela Venkovanka, v pondělí hrála při druhé zábavě k tanci a poslechu skupina Dreams. Nejvíce návštěvníků zavítalo na hlínský kopeček u kostela v úterý, kdy svobodní stárci předávají hody ženatým, konkrétně pánům Miloši Dostalému, Milanu Hoškovi st. a Vladislavu Vašulínovi, vše opět za hudebního doprovodu kapely Venkovanka. Večer se pak již tradičně konalo zábavné představení hlínských žen a dívek. Tentokráte ženy nastoupily na plac převlečené za důchodkyně s berlemi a holemi, poté odhodily šat babiček a stařen a předvedly taneční kreaci na známou spartakiádní píseň Michala Davida Poupata, v bílých tričkách a trenýrkách všech barev. To vše za velké účasti návštěvníků a mohutného potlesku. Ve středu se samozřejmě dopíjelo a dojídalo u hasičky a také se prodávaly lístky do tomboly na výhru hodové máje. Šťastný los a výhra hlínské máje se usmály na pana Jaromíra Obdržálka. Hlínská máje byla následně skácena.

D. Dostalá, O. Havlík.

Rozmarýnové hody na Hlíně

P. Hošek, M. Hošek ml., O. Havlík.


T. Mezníková, P. Hošek.

30

31


< ?, N. Bažantová, V. Nesvačilová, Z. Nosková, N. Nosková, A. Obdržálková, 22. srpna 2010.

> zleva: T. Mezníková, P. Hošek, L. Požárová, M. Hošek ml., D. Dostalá, O. Havlík, 22. srpna 2010.

< Průvod stárků obcí, 22. srpna 2010.

32


> Tereza Mezníková, Petr Hošek, 22. srpna 2010.

< Daniela Dostalá, Ondřej Havlík, 22. srpna 2010.

> Lucie Požárová, Milan Hošek ml., 22. srpna 2010.


Netradiční svatba v netradičním prostředí

33

Dávno minula doba, kdy se oddávalo jen v kostelech a na úřadech. Dnes si můžete dovolit svatební obřad téměř kdekoliv, dle vašeho přání, gusta, zájmů, tradice nebo prostě náhodného nápadu. Hlínští již zažili dvě svatby na rozhledně Vladimíra Menšíka a v letošním srpnu je čekala další netradiční svatební novinka. Budoucí manželé Dobrovodští, tedy slečna Jana Faltýnková z Brna a pan Jiří Dobrovodský z Prštic, mají v oblibě přírodu, tramping a vůbec les a jeho krásy. Proto je asi nadchlo i prostředí hlínského lesního divadla, které, jak nám sdělili, několikrát navštívili a nakonec si ho vybrali pro svůj velký den. Říci jeden druhému sladké ano při svatební obřadu se těmto dvěma lidem opravdu podařilo na jevišti lesního divadla a to ve čtvrtek 26. srpna 2010 v 11 hodin. Oddávajícím byl místostarosta města Ivančice pan Jaroslav Pospíchal a matrikářka paní Bc. Michaela Leitnerová. Po svatebním obřadu se zde konala i slavnostní hostina a vlastně i svatební noc, protože všichni svatební hosté i novomanželé zde pořádně oslavovali a poté zde přenocovali do druhého dne ve stanech nebo i pod širákem. Obecní úřad Hlína i firma Madrev nepožadovali žádné poplatky za umožnění této akce, pouze možnost využití fotografií z jejich svatby a zveřejnění jejich jmen na webových stránkách obce Hlína a v médiích. Vždyť právě takováto akce přispívá k větší medializaci a návštěvnosti naší malebné obce. Popřejme tedy mladým novomanželům jen to dobré v jejich novém společném životě. Věříme, že na Hlínu a její lesní divadlo určitě nezapomenou a budou nadále jeho pravidelnými návštěvníky.

34


TO, CO UDĚLÁME PRO DRUHÉ NÁM DÁ RADOST A ŠTĚSTÍ

Každý člověk touží po štěstí. Ale co je dobře a co špatně? Člověk je prázdnota. Čím se naplníš, tím jsi. Vyjdeš do ulic, máš v sobě negaci, třeba kvůli malým botám. Nějakou hovadinou se naplníš a všechno nádherné najednou přebiješ nějakou blbostí. A když potkáš něco krásného, pluješ jako na oblaku štěstí! V posledních letech chodím často k nemocným nebo do domovů důchodců a povídám si s nimi o životě. Lidé mi věří. Vidí a cítí, že to, co říkám, není vymyšlené. Je něco jiného, když někomu řeknete recept, a něco jiného, když mu přinesete koláč. Jde o pozitivní pohled na bytí, který mi pomáhá a kterým se řídím. A může se jím řídit každý člověk. Štěstí je totiž volba. Tady a teď… toliko ve své úžasné knize s názvem „Štěstí tady a teď“ hovoří známá herečka, paní Květa Fialová.

A o tom, že člověk by měl udělat něco pro druhé lidí z dobré vůle a bez očekávání finanční odměny, je i následující příspěvek paní Vilmy Enžlové, současné hlínské kronikářky, velmi činorodé ženy a členky místního spolku Babinec.

Ruční pletení obinadel pro malomocné v Africe a Indii

O našem Babinci jste v hlínských rozhledech určitě již několikrát četli. Většinou to bylo o zábavě, krášlení domů i obce před svátky, pletení košíků, různých zábavných předmětů a podobně. Zabýváme se ale i vážnými věcmi…. Charita.*) Co je to za zvláštní slovo? Je cizí a přece mu všichni rozumíme – křesťanská láska k bližnímu, dobročinnost, lidumilství. Chceme pomáhat těm, kteří to potřebují. V roce 2006 přišla jedna z našich členek se zprávou, že se v Oblastní charitě v Uherském Hradišti shromažďují obinadla, která posílají do Afriky a Indie pro nemocné leprou.**) Tato zpráva mne oslovila. Před lety jsem prožila více než dva roky v Indii a tam jsem se s takto nemocnými lidmi potkávala často. Mají smutný osud, plný bolesti a často jsou odmítáni rodinou i společností. Od té doby pleteme vždy v zimě tato obinadla a již jsme jich odeslaly 55 kusů. První zásilku jsme poslaly v roce 2007 do Humanitárního skladu v Uherském Hradišti. Zásilku vždy potvrdí MUDr. Bohumír Riedl nebo za Městský úřad Uherské Hradiště paní Marie Jilíková. Z každého jejich dopisu cítíme radost a vděčnost za naše přihlášení se k pomoci těm nejpotřebnějším, nemocným v Indii a Africe. A ještě kousíček z dopisu MUDr. Riedla: Cituji: „…můj dopis je projevem hlubokého vděku. Přijímat dary je lidské, obdarovávat je božské. Vděčnost je vzácným kořením a nedostatkovým zbožím. Moc mě těší, že jste nabídly ruční práci v pletení obinadel malomocným, kteří volají o pomoc. Váš balíček je paprskem světla k uzdravení. Mám radost, že dobří lidé stále žijí…“ A ještě technické údaje pro vás, kteří byste chtěli také pomoci nemocným a uplést obinadlo: • Obinadlo – příze značka Sněhurka bílé nebo světlé barvy • Jehlice č. 2,5 • Jedna řada 25 ok nebo 30 ok – pleteme stále hladce • Obinadlo čítá 275 vroubků tj. 550 řad

35


Adresa pro zasílání obinadel: • Oblastní charita Uherské Hradiště nebo • MUDr. Bohumír Riedl, Na Bělince 1449, 686 04 Kunovice Vilma Enžlová, Hlína

Obinadla vyrobená ženami ze spolku Babinec na Hlíně pro nemocné leprou v Africe a Indii. ___________________________________ Poznámka redakce k významu slov: *) charita • křesťanská láska k bližnímu, • dobročinnost organizovaná a prokazovaná na podkladě křesťanské lásky. **) malomocenství – (též lepra) • je infekční onemocnění. Původně řecké slovo lepra označuje vyrážku, prašivinu. Onemocnění je způsobované bakterií Mycobacterium leprae, která má sklon napadat periferní nervy a jiné chladnější oblasti těla – kůži a sliznice. • Nemoc je známa od pradávna v Egyptě, Indii, později zavlečená do Evropy, zde se rozšířila hlavně za křižáckých válek. Od 15. století byla v Evropě vytlačována tuberkulózou. Původce nákazy objevil v r. 1869 mikrobiolog Hansen, proto bývá Mycobacterium leprae také označován po svém objeviteli jako Hansenův bacil. Nemoc často probíhá bezpříznakově a není nijak zvlášť nakažlivá (vyjma kožní formy vytvářející vředy, která je nakažlivá silně). Za určitých okolností může ale dojít k rozvinutí její destruktivní formy, která ničí nervy (výsledkem je znecitlivění tkáně) a posléze destruuje tkáně komplexně. • Odhaduje se, že malomocenstvím v současné době trpí 10–11 miliónů lidí, zejména ve střední Africe a jihovýchodní Asii, známé jsou ale i případy z jižní Evropy, zejména Španělska. A taky Rumunsko, kde se vyskytuje minimálně 50. let, což ale bylo tajeno Ceauşescovým režimem. • Lepra byla považována za boží trest, malomocní byli soustředěni v tzv. leprosáriích. Zajímavostí je, že poslední leprosárium v Evropě bychom našli v Rumunsku v deltě Dunaje. Zdroj – internet, slovník cizích slov, lékařský slovník

36


Další zajímavý příspěvek jsme dostali od paní Aničky Hlavoňové, která vede v obci již několik roků velmi úspěšně cvičení žen. A protože oslavily v letošním roce kulaté výročí, naše redakce jim přeje jen to nejlepší a hlavně hodně vytrvalých cvičenců!

10 LET CVIČENÍ ŽEN V OBCI HLÍNA

Je to až neuvěřitelné jak ten čas letí a máme tu jedno malé výročí. V měsíci červnu 2010 uplynulo 10 roků od zahájení cvičení pro ženy a dívky. V roce 2000 po otevření Obecního domu se domluvilo asi 10 žen s tehdejším starostou Jozefem Sliackým o pronájmu jedné z místností a jejím využití pro tuto aktivitu. V červnu roku 2000 se začalo cvičit. Předcvičování a organizování cvičení se ujala zdravotní sestra Anna Hlavoňová. Pod jejím vedením a s prvotním elánem cvičily nejen ženy a dívky ale i děti. Málokdo věřil, že tato aktivita bude mít dlouhé trvání. Postupem roků, kdy bylo jasné, že to ženy se cvičením myslí vážně, od obce získaly CD přehrávač a různá nářadí na cvičení – žíněnky, míče, tyče, činky. Děti cvičily pouze dva roky. Tato aktivita, pod stejným vedením a s velkou podporou nynějšího starosty Miloše Dostalého a obecního zastupitelstva, probíhá stále. Cvičí se dvakrát týdně po celý rok. Cvičení ve stylu Olgy Šípkové a s prvky Pilátes si cvičenky mohou upravit dle svého přání a možností. A co je hlavním cílem? Všichni dobře víme, že život je pohyb a pohyb je život. Náš každodenní život nám přináší aktivity zaměřené na určité části těla a to pak způsobuje bolesti a přetížení určitých partií. Naše cvičení je uzpůsobeno tak, aby se tělo řádně prohřálo (rychlejší část cvičení), procvičily se všechny části těla a protáhly svaly (pomalejší část cvičení). Cílem není zeštíhlení postavy, ale její zpevnění, správné držení těla a zmírnění bolesti hlavy a páteře. Cvičení by mělo přinášet také radost a dobrou náladu. Aby mělo cvičení smysl a správný účinek, je třeba se mu věnovat pravidelně, dlouhodobě a s láskou. V současné době pravidelně cvičí osm žen. Přály bychom si, aby jich bylo víc a mohly rozdávat radost a dobrou náladu. Těšíme se na nové zájemkyně. Anna Hlavoňová

„Historické“ fotografie ze cvičení žen v roce 2006.


Cvičení žen v prostorách Obecního úřadu na Hlíně, 26. srpna 2010.

Skupina žen, která se pravidelně schází ke cvičení stojící zleva: Marie Seidlová, Eva Hlavoňová, Marie Čechová, Alena Césarová, dřepící zleva: Milana Pulgretová, Ludmila Dostalá, Anna Hlavoňová, Ilona Putnová, 26. srpna 2010.

37

38


Říjen 2010 • Neděle 3. října 2010 – od 14.00 hodin – čtvrtý ročník hlínské drakiády u rozhledny Vladimíra Menšíka – neváhejte a už nyní popřemýšlejte o tom, jakého draka vyrobíte a přijďte si s námi zasoutěžit v neděli odpoledne k rozhledně anebo se jen podívat jak se u rozhledny lítá! _______________

Prosinec 2010

• Pátek 4. prosince 2010 v 17.00 hodin – Andělský průvod. Tradiční průvod andělů a andílků s lucerničkami a pochodněmi obcí Hlína za doprovodu hudby s mikulášskou nadílkou. • Neděle 12. prosince 2010 v 15.00 hodin – Adventní koncert – příjemné odpoledne s milou vánoční hudbou v hlínském kostele sv. Kunhuty.

Našemu jubilantovi

„Čas letí jako bláznivý“…, zpívá se v jedné známé písni a letí i panu Petru Matouškovi, který si 15. září podá ruku s Abrahámem. Zbýšovský rodák s dobrým srdcem a s neodmyslitelným hustým a dnes již prošedlým plnovousem svůj dosavadní život zasvětil lesácké práci s pilou. Po několika kočovných „štacích“, se natrvalo usadil na hlínské „jednačtyřicítce“ v Křenové. Zkušený lesní mechanizátor, jehož rukama prošly tisíce metrů dřeva a který za sebou zanechal nespočet pokácených stromů, měl i pro případné „věšáky“ vždy okamžité vysvětlení, proč se tak stalo. Společenský, přátelský a skromný člověk, se „slabostí“ pro vše sladké, je dlouholetým zaměstnancem fy MADREV. V obci je znám jako aktivní činovník, který nevynechá žádnou společenskou a kulturní událost. Je členem zastupitelstva a podílí se na výkonu samosprávy obce. Návštěvníci rozhledny se s ním mohou setkat v roli zodpovědného a obětavého průvodce. Také ho znají vnímavé hlínské děti v podobě hodného a štědrého Mikuláše, který jim rozdává sladké dárky. Ani tradiční hlínské hody se neobejdou bez jeho organizátorské spoluúčasti. Přejeme Ti, Petře, k Tvému životnímu jubileu pevné zdraví, pohodu a do dalších let hodně činorodého elánu. Spolupracovníci ze Špidlen

39


V měsíci listopadu oslaví významné životní jubileum paní Eva Nesvačilová. Přejeme jí hodně lásky, zdraví, štěstí, pohody, radosti, přátel a úspěchů.

ROZHLEDNA NA HLÍNĚ

Příspěvek od našeho čtenáře pana M. Ondry z Ivančic, který nám písemně zaslal milou báseň opěvující hlínskou rozhlednu. Děkujeme. Citujeme z jeho dopisu: Inspiroval mne Váš kronikář a spolužák, abych napsal do Vašeho časopisu Rozhledy. Je to zajímavé, tak malá obec s počty obyvatel, ale za to je vidět její činnost! Ať je to na poli kulturním (divadlo), to má vysokou úroveň. A je u vás zbudována rozhledna za pomoci obce a turistů. A tak i já přispívám do té trošky – básní!!

Rozhledna na Hlíně

Dívám se vzhůru do oblak na nebi modro ani mrak Jen v dáli se tyčí monument dnes pro generaci to dokument Vítr fouká pofukuje Co turistů mašíruje by zřelo ten náš kraj ten pozemský český ráj Pohled z výše jak se patří za rozhledu poutník Pálavu i Alpy spatří Může být i nešika na Rozhledně Vladimíra Menšíka Postavena v kraji vína nedaleko obce Hlína Touha zřít pozemský ráj ať je zima nebo máj.

M. Ondra, Ivančice

40


MALÉ POVÍDÁNÍ SE SPRÁVCEM – OBSLUHOU ROZHLEDNY NA HLÍNĚ PANEM PETREM MATOUŠKEM Rozhledna Vladimíra Menšíka oslavila v letošním roce již třetí narozeniny, tedy třetí výročí od svého prvního otevření, které se uskutečnilo 29. dubna 2007. Pro to, že zájem o pohled z jejích výšin je stále neutichající a stále žádoucí, hovoří zejména to, že v letošním létě přivítala rozhledna již čtyřicetitisícího návštěvníka. Rozhlednu spravuje, tedy zajišťuje její obsluhu v provozní době, celkem 6 správců, osob, které se pravidelně střídají a zajišťují tak běžný chod rozhledny o víkendech a svátcích, kdy je rozhledna otevřena turistům. Jedná se o Jaroslava Vašulína, Karla Jalového, Marii Jalovou, Ludmilu Dostalou, Františka Čecha a Petra Matouška. Redakce Hlínských rozhledů zpovídala jednoho z nich, pana Petra Matouška, kterému položila několik zvídavých otázek: Jak hodnotíte vývoj návštěvnosti naší rozhledny po více jak třech letech od jejího otevření? Neklesá zájem turistů o rozhlednu? Největší návštěvnost byla po jejím otevření. Myslím si, že zájem o rozhlednu neupadá a každý rok se pohybuje na stejné úrovni. Je hodně návštěvníků, kteří rozhlednu navštíví i vícekrát. Které upomínkové předměty a pohlednice si nejvíce turisté kupují? Nejvíce se prodávají turistické známky, pohled rozhledny, směrovky, magnetky. Ostatní pohledy a upomínkové předměty jdou také na odbyt.

Rozhlednu Vladimíra Menšíka navštívilo od jejího otevření dne 29. dubna 2007 do 23. srpna 2010 již 42 600 návštěvníků.

Stala se vám nějaká zajímavá nebo kuriózní situace při obsluze rozhledny? Žádná kuriózní situace nenastala, spíš si na žádnou nevzpomínám. Snad jen to, že se nám jednou poda-

41


řilo zavřít dva návštěvníky na rozhledně, ale o tom bych se raději nezmiňoval. Jaké převažuje složení návštěvníků rozhledny – mladí lidé, rodiny s dětmi, důchodci apod.? Podle mě navštěvují rozhlednu všechny věkové kategorie stejně. Možná převažují rodiny s dětmi. Mají návštěvníci rozhledny i nějaké speciální přání anebo dotazy? Speciální přání nemají. Spíš dotazy na výtah, ale to spíš s humorem. Veškeré technické údaje jsou na rozhledně vyvěšené, takže si je přečtou. Kolikráte jste vy, coby obsluha rozhledny, vystoupil na její vyhlídkový ochoz? Tak to jsem teda nepočítal. Na ochoz vyšlapu pokaždé, když začínám nebo končím službu na rozhledně. To je tak jednou až dvakrát za měsíc. Co si myslíte, že by podpořilo a zvýšilo ještě zájem turistů o rozhlednu? Myslím si, že propagace rozhledny je dost velká. Až bude opraveno okolí rozhledny a bude tam stánek s občerstvením, tak to turistický ruch taky podpoří. Děkujeme panu Petru Matouškovi za příjemný rozhovor a přejeme naší krásné rozhledně ještě tisíce dalších nadšených návštěvníků.

Pohled na Pavlovské kopce z rozhledny Vladimíra Menšíka na Hlíně, 18. června 2007.

Provozní doba rozhledny na Hlíně DUBEN–ŘÍJEN: LISTOPAD–BŘEZEN:

otevřeno soboty, neděle a svátky 10.00–17.00 hod. otevřeno neděle 13.00–15.00 hod.

V případě nepříznivého počasí (silný vítr, bouřka, vánice) bude rozhledna uzavřena! Mimo tyto hodiny lze domluvit návštěvu pro skupinu nad 10 osob předem na telefonním čísle 723 095 552, nebo přímo u rozhledny s jejím správcem.

42

Henri Rousseau z Ivančic


„V Ivančicích žil před léty muž, který dovedl namalovat ptáka, aniž ho vyplašil. Jmenoval se Jakub Svoboda – ivančický Henri Rousseau.“ Těmito slovy představil básník a spisovatel Jan Skácel ve svém díle Jedenáctý bílý kůň, významného ivančického malíře – umělce Jakuba Svobody. Narodil se 15. prosince 1875 v Ivančicích, jako nemanželské dítě Vincencie Musílkové, služebné u statkáře Hupsche. Příjmení Svoboda pojal po adopci, kdy jeho matka vstoupila do manželství s Ferdinandem Svobodou. Prostý, skromný člověk, jehož nešťastná náhoda připravila v ranném mládí o oko, vyrůstal v Kounické, Chřestové a Rybářké ulici, aby své působiště na čas vyměnil za Brno, kam se se svoji matkou odstěhoval. Ve čtrnácti letech se však natrvalo vrací do Ivančic ke své babičce. V Třebíči se vyučil cukrářem, ale o tento způsob obživy nejevil příliž velký zájem. Začal Podobenka Jakuba Svobody se proto živit příležitostnou prací na pile, v tis(*15. 12. 1875–†12. 2. 1943) z protektorátní legitimace. kárně, cukrovaru, při natírání železného mostu a všude tam, kde bylo právě třeba. Svůj umělecký talent, který v sobě od mládí nosil, však plně rozvinul až při práci ve Stříbském mlýně, kdy jednou v poledním odpočinku nakreslil na kousek papíru mlýn. Zdejšího mlynáře jeho výtvor natolik okouzlil, že ho požádal o namalování obrazu svého mlýna. Svoboda vyhověl a od spokojeného mlynáře dostal tři zlatky. Od té doby již malovat nepřestal. Kreslil domy, portréty, vesnická stavení, panorama měst a vše, co si lidé přáli. Tam, kde neměli peníze, dostával za obrázky proviant. Vanečtí jej často vídávali s neodmyslitelnou konvicí plnou pochutin, které však musel mnohdy poněkud agresivnějším způsobem od dlužníků vymáhat. Svoboda však nezůstal pouze u malování. Jeho šikovné ruce začaly vytvářet plastické zeměpisné modely a mnohé pomůcky, které na objednávku zhotovoval pro školy. Stejně tak s pečlivostí vytvořil plastický plán Ivančic i podobu okolní krajiny. Rovněž si vyrobil vlastní pohyblivý betlém, který každoročně o Vánocích vystavoval a hrával u něho na citeru, na níž vyučoval i své žáky. Po večerech s ní koncertoval v hostincích nebo domác-


43

nostech, kde zpříjemňoval hospodyňkám dlouhé večery při draní peří nebo vaření povidel. Šlachovitá postava zádumčivého člověka, neunikla pozornosti ani hlínské omladině, která jej potkávala při cestě do ivančické školy. S motyčkou a košíkem, se ubíral daleko za kostelík sv. Jakuba na malé políčko, které měli Svobodovi na samé hranici s hlínským katastrem v místech zvaných „Ivančická sýčka“. Svoboda měl těžký život, ale právě svým uměleckým talentem si jej dokázal zpříjemnit. Ve svých Pamětech, které sepsal na požádání pracovníků muzea, často svérázným způsobem popisuje některé události i osoby jemu známé a blízké. O své matce např. uvádí: „Maminka byla známá jako krasavice. Urostlého těla, černých očí, vlasu tmavého, hlasu měkkého. Netřeba popírati, že by nebyla obletována nápadníky.“ Naproti tomu nevlastního otce, který mu v mládí propil housle, popsal takto: „Tatík nebyl chvalné pověsti. Horlivý ctitel alkoholu, na rvačky a pytlačení nenechal se nikým předehnat.“ Zajímavě zaznamenává i živelné pohromy: „Jednoho večera roku 1901 objeví se na jihovýchodu rudá záře. Kdosi zvolá: „V Kounicích hoří !“ Druhý den zřím šest domů v sutinách, slepice, kachny a kozy popálené na dvorcích. V ten čas zhořelo na Hlíně šest doškovic. Jedna baba pravila: „Kdebe bela aspoň putýnka vode po ruce, nemuselo k tomu dojít.“ Také o hlínských třešních se Svoboda zmiňuje. Napsal: „Před válkou světovou třešně se prodávaly za krejcar hromádka. Bylo jich asi třicet. Kilo za 6 krejcarů a putnička stála 50 krejcarů. I zlatku na Hlíně handlíři platili za vyhlášené „hlínské třešně“… Jakub Svoboda byl všeuměl. Fotografoval se svým vlastnoručně vyrobeným fotoaparátem, koloroval obrázky, psal pouťové písničky – poezie, ke svým pohlednicím, které o ivančické pouti vystavoval a nabízel k prodeji. Alfons Mucha nikdy neopomenul Jakuba

Ukázka jedné z mnoha pohlednic, které malíř Jakub Svoboda o pouti prodával.

44


navštívit a jeho pouťové pohlednice si koupit. Mnohá díla tohoto naivního malíře – samouka vlastní ve svých sbírkách ivančické muzeum. Ztvárnil na 250 obrázků, dnes již dávno zmizelých ivančických stavení, hospod, ulic i mnohých zákoutí. Jeho nenápadný, ale plodný umělecký život byl objeven a oceněn až po jeho smrti. Svobodova díla jsou srovnávána s díly francouzského inzitního malíře, celníka Henri Rousseau, kterému se také dostalo uznání až po smrti. Odtud příměr Henri Rousseau z Ivančic. Celoživotní umělcova tvorba se stala námětem pro filmaře brněnské televize a režiséra Kuby Jurečka natolik zaujala, že o něm v roce 1970 natočil barevný dokumentární film pod názvem Henri Rousseau z Ivančic. Jakub Svoboda zemřel 12. února 1943 a je pochován na ivančickém hřbitově. Ulice, v níž měl svůj malý domek s ateliérem, nese od roku 1961 jeho jméno. Vladimír Voborný Přepis textu z pohlednice zobrazené na předchozí straně: Sen mladosti Píseň všem věrným bratrům a sestrám Vaneckým doma i v cizině věnuje J. S. „Přiletěla vlaštovička z kraje vaneckého časně ráno švitořila u okénka mého. Vstávej dítě probouzím tě ranní písní potěším tě. Vzpomeň na ten krásný sen že dnes svatojakubský je den.“ Vítejte nám Ivančice, ústa volně zapějí, pozdravujte i Němčice s Alexovskou alejí. Zaznívejte naše zpěvy v svatojakubském okolí ověnčeném Palavou zasnoubeném s oblohou. Nadšená jsem tímto citem, plna něhy svěžesti chtěla bych plést v ověnčení z celé Rény ratolesti. Od rozhledny ku Karlovu k viaduktu ku ústavu věncem kraj náš ovinout na svatojakubskou pouť. Až se budem opět bráti směrem k Brnu, ku Vídni přes ten dlouhý most železný z kupé oknem vyhlédni. Viz jakubský kostelíček mávne bílý můj šáteček se vzpomínkou milenou buď s Bohem na shledanou Píseň a perokresba Jakuba Svobody

45


V minulém díle Hlínských rozhledů jsme se seznámili s Müllerovou mapou Moravy (1716) a obrazem Hlíny na ní. Tentokrát se přesuneme o půlstoletí kupředu. V 60. letech 18. století vzniklo tzv. první vojenské mapování – první topografická mapa našich zemí, která z velké části pokryla i celé Rakousko-Uhersko.

Díl 2.

Hlína na prvním vojenském mapování

První vojenské mapování

Za příčinu neúspěchu Rakouska v tzv. Sedmileté válce (1756–1763) byla označena absence spolehlivé podrobné mapy. Müllerova mapa (1716) se ukázala nedostatečná a nevyhovující. Rakouská armáda dostala úkol vyhotovit mapu celého mocnářství v měřítku 1 : 28.800. Pro mapování ještě nebyla k dispozici žádná trigonometrická ani nivelační síť. Jedinou výjimkou byly souřadnice vybraných sídel, převzaté z Müllerovy mapy. Důstojníci měli k dispozici zvětšené rozřezané čtvrtky Müllerovy mapy a do nich zpětným protínáním na měřičském stole zakreslovali situaci v terénu. Často se tak dělo přímo ze sedla koně. České země byly zmapovány ve velmi krátkém období let 1763–1768; Čechy v letech 1764–1767, Morava 1764–1768 a Slezsko v jediném roce 1763. Vzniklo monumentální dílo, jehož obsahem byly z polohopisu sídla, vodoteče a vodní plochy, pozemní komunikace, kategorie využití půdy (pole, lesy, trvalé travní porosty, vinice, zahrady a sady), dále bažiny a mokřady, doly a pískovny, kříže apod. Výškopis byl znázorněn tónovanými šrafami. Dnes je grafická část mapování všem k dispozici na internetu. Najdete ji na stránkách Laboratoře geoinformatiky a kartografie Univezity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n. L.: http://oldmaps.geolab.cz První vojenské mapování má také svoji textovou část. Podrobný popis ke každému mapovému listu pro účely procházejících vojsk je dosud skryt v archivech. Veřejnosti (znalé kurentu a němčiny poloviny 18. století) je k dispozici ve vídeňském Staatsarchiv-Kriegsarchiv a ze značné části i v Národním archivu v Praze v podobě mikrofiše.

Obraz Hlíny a okolí na prvním vojenském mapování

Hlínu najdeme na sekcích (Mähren) č. 76 a 89, přičemž vlastí obec je zobrazena na severním okraji sekce č. 89. Podívejme se na obecní území na třech úrovních. Nejprve na jádro obce, tj. tehdejší zástavbu, pak na plužinu, tj. zemědělsky využívanou část území obce (zahrady, sady, louky, pastviny, vinice a orná půda) a nakonec na les a jeho rozšíření.

46


Obec

K polohové přesnosti zákresu musíme hledět shovívavě. I tak je však z mapy dobře patrné, které částí současné obce byly obydlené v době mapování. Zástavbu reprezentuje v první řadě kostel sv. Kunhuty, opatřený dokonce obrázkovou značkou, a to kostela hrazeného, resp. kostela se hřbitovem. Připomeňme, že hlínský kostel stál v tehdejší době ve své starší (původní?) pozici, tedy cca 20 m jižně od dnešní budovy. Zbytky staré stavby jsou nakonec ještě dnes patrné. Ostatní budovy jsou zobrazeny červenou barvou v podobě osmi bloků. Seskupení zástavby do bloků odpovídá měřítku (1 : 28.800), ve kterém ani dnes nejsme schopni věrně zobrazit všechny budovy v místě. Bloky a cesty mezi nimi (o ulicích tehdy asi nemohlo být řeči) poměrně dobře reprezentují dnešní ulici „Křenovou“ po obou stranách (tři a dva bloky) a horní stranu ulice „V dědině“ (tři bloky). Není vyloučeno, že stály i další budovy, ale byly patrně málo významné, příp. stály o samotě.

< Obec Hlína na prvním vojenském mapování (sekce Mähren č. 89, výřez)

Plužina

O zahradách a sadech, které vždy těsně přiléhají k domům, nevíme z mapy nic. Nutno předpokládat, že existovaly, ale koncepce mapy neumožnila je zaznamenat. Můžeme se ale pokusit reprodukovat změny ve struktuře využití vnější plužiny. Celkově na mapě kolem Hlíny nacházíme oproti současnosti více orné půdy na úkor zahrad sadů a pastvin. Tento fakt způsobuje především absence osídlení kolem hlavní silnice, které přišlo později a na které se právě tato změna způsobu využití půdy vázala. Plošně méně významný je opačný poměr v prostoru trati Staré hory – více sadů a pastvin bylo na úkor dnešní orné půdy. Měřítko mapy a úroveň podrobnosti však mohla drobné aspekty mozaiky využití plužiny smazat. Za zmínku stojí výskyt vinic na západních svazích nad Martálkou, dnes zalesněných. Obrázkový rastr, kterým kreslič zaznamenal vinice, sady, les a jejich kombinace, není vždy dobře čitelný. Elementy rastru nelze spolehlivě rozeznat, a tak se v několika případech zdá, že symbol vinice byl použit i ve Staré hoře. O někdejším vinohradnictví nakonec vypovídá i její název („hora“).

Les

Rozhraní plužiny a lesa vyjadřuje vnější limit území, které ves uživilo. V době prvního vojenského mapování byla tato hranice v případě Hlíny dosti podobná té současné. Podí-


47

Hlína a okolí na prvním vojenském mapování (nahoře výřez sekce Mähren č. 76, dole č. 89)

váme-li se od silnice na stranu prštickou, nenajdeme žádnou změnu. Plužina je zobrazena jako čistě zemědělská půda a lesní komplexy „Dobrá dřeva“ a „Zajíček“ sahala tam, kam dnes. Na hlínské straně od silnice se situace změnila, byť ne dramaticky. Z polní trati Hlínky patrně nevyčníval výběžek pole do lesa Čaganky. Lesní hranice zde byla zarovnaná a kompaktní. Nejvýznamnější změnu prodělaly jihozápadní svahy pode vsí směrem

48


k Bránicím nad suchým údolíčkem Bukovinky. Z údolí až k silnici mapa ukazuje výlučně ornou půdu, případě půdu ponechanou ladem. Současný – vesměs akátový – porost je náletem na půdě, která patrně ztratila na atraktivitě svoji nestabilitou vůči erozi a odnosu a s tím spojenou stružkovou až stržovou erozí. Právě tak tomu bylo i s polnostmi na temeni při současné silnici do Kounic (dnes les).

Vodní toky

S ohledem na důležitost vodotečí pro průchod vojska územím vnímáme síť vodních toků z mapování velmi dobře. Na ivančické straně sledujeme Martálku s přítokem Čagankou, vždy lemované loukami. Občasný potok v údolí pod Bukovinou (trať Bukovinky) je zaznamenán jako suché koryto měnící se teprve nad Bránicemi v pravidelný tok. Směrem na Bučín a Prštice je situace obdobná. Bobrava, Šatava i Zlatý potok jsou zobrazeny tak, že se jeví na velké ploše lesa velmi zřetelně. Údolní nivy jsou téměř vždy vyplněny loukami. Na Šatavě, lemované mimo les stromovím, napočítáme v prostoru obcí Prštic a Silůvek celkem sedm rybníků! Další – nejvýše proti proudu položený – se zdá být vypuštěný nebo rozbořený. Jejich přesné umístění by dnes možná bylo oříškem…

Cesty

Rozšíření zástavby a poloha jádra obce vzhledem k cestě z Neslovic do Kounic jednoznačně ukazuje odlehlost tehdejší Hlíny od osové komunikace. Teprve pozdější rozšiřování obce k severu „obalilo“ kounicko–neslovickou silnici. V neslovickém směru se cesta se současnou silnicí (II/395) v podstatě shodovala. Naproti tomu ve směru do Kounic shoda panovala jen po kříž (z r. 1871) na severní straně silnice. Od tohoto místa níže (prudký svah) současná silnice neexistovala. Stará cesta se pod křížem větvila do Bránic/ Kounic a do Silůvek/Mělčan. Bránická větev pokračovala po hřebeni směrem přibližně k současnému bránickému přejezdu a do Moravských Bránic ústila v areálu současné Prefy. Přes Bránice se pokračovalo do Kounic. Silůvecká větev zanechala výrazné stopy v podobě úvozů a úvozových systémů v lese, a to až k jeho okraji nad strážním domkem u malého železničního viaduktu. Právě v prostoru polní trati Široké za dráhou přešla v dnešní silnici (II/152) z Bránic do Silůvek. Posléze, ještě před Silůvkami, bylo možno odbočit na Mělčany, ještě dále i na Kounice severní trasou. Zcela mimo Hlínu procházela cesta od Špidlenské křižovatky do Silůvek. Pouze v krátkém úseku se shodovala se současnou prštickou silnicí. Pak se stáčela lesní tratí Kajmonka a z lesa vyšla v Honzových líchách. Odtud pokračovala již v podobě současné polní cesty dolů k silůvecké železniční stanici. Vlastní cesta do Prštic, jak ji známe z podoby současné silnice, ještě z rozcestí pod Špidlenami nevybíhala. Ve Špidlenách tehdy odbočovala z neslovického směru také cesta do Tetčic, vedoucí přes Bučínské hájenky. Jak neslovickou cestu, tak i tetčickou křížila tzv. stará Brněnka – západní větev středověké cesty z Brna do Znojma přes Ivančice – v době mapování již za zenitem svého významu. Vlastní zástavbou obce procházela Křenová ulice, která dále pokračovala na jih, tedy tratí Podevsí a Starou horou dolů k Martálce a dále Oklikami do Ivančic. Ta měla ještě


49

v sadech a pastvinách Staré hory odbočku doprava, tedy do Čaganky. Stejně tak je z mapy dobře rozpoznatelná ulice „V dědině“ s volným zakončením v plužině. U cesty do Neslovic mapa zachytila dvojí boží muka – jednak vyvýšená (dnes čtyřhraná) nad návsí u silnice, jednak (dnes trojhranná) nad sestupem silnice k Neslovicím v polní trati U zabitého. Podrobněji si ale o cestách řekneme v některém z budoucích dílů HR.

Místní a pomístní názvy

Mapování bylo téměř kompletní z hlediska místních názvů a poměrně chudé na pomístní názvy. Velkou výjimkou a velkým zklamáním pro Hlínu je absence názvu obce „Hlína“ na mapě. Těžko říci, zdali se jedná o pochybení zodpovědného důstojníka pro toto území, neboť podobný případ se v celém širokém okolí neopakuje. Všechny i sebemenší obce nesou svoje pojmenování. Možná sehrála svoji úlohu pozice obce přesně na rozhraní mapovacích sekcí. Proti náhodě či opomenutí ale mluví absence položky věnované Hlíně v abecedním seznamu obcí na okraji mapového listu. Zde se pro každou sekci uváděl výčet míst s údaji o kapacitě ubytování a ustájení pro vojsko. Hlína prostě chybí, jakoby vůbec nebyla! Pokud pomineme jména sousedních obcí (Eibenschitz, Böhmisch Branitz, Seluwka, Nesliowitz), nacházíme v nejbližším okolí pouze jeden místní název, a to „St. Jacob Capelle“, tedy sv. Jakub nad Ivančicemi. Kolem Hlíny čteme z mapy tyto pomístní názvy: „Buschina Wald.“ (dnes les Bučín či Bučínské polesí) – tento název pro celý lesní komplex pokrývající Hlínskou vrchovinu je dodnes živý a netřeba se k němu vracet. „Gysky wald.“ (dnes lesní trať Dobrá dřeva, dříve Dobrá drva) – část Bučínského polesí mezi prštickou silnicí a říčkou Šatavou, původně rozlehlejší i severně od Šatavy. Patrná je souvislost adjektiva dobrý – hezký – gysky. „Ralan berg.“ (dnes Bukovina, 385 m n.m.) – název hory lidově zvané také „Brančák“, zalesněný lesní masív mezi potokem Martálkou a Mor. Bránicemi. Význam starého pojmenování autor neumí vysvětlit. „Fordt B.“ (dnes Špidleny, 461 m n.m.) – nejvyšší kóta Hlínské vrchoviny; tehdy neobydlené místo, dnes poblíž samota Ve Špidlenách. Význam není jasný. „Fordt“ může být např. starší či zkomolená varianta adjektiva vorder, pak „Přední hora“. Druhou z možností je vazba na výraz das Fort, tedy pevnost, tvrz. V lokalitě však žádný starý sídelní útvar dosud není znám. „Pann berg“ (dnes Teplý kopec, 438 m n.m.) – jedna z nejvyšších kót v Bučíně. Staré pojmenování (die Panne – dopravní nehoda) může souviset s provozem na staré cestě z Brna přes Ivančice do Znojma, která vedla právě těsně pod Teplým kopcem. „Goldenbach“ (dodnes Zlatý potok) – potůček odvádějící vody z centrální části Bučína zvaný někdy také Brahovický.

50


Závěr

Jak patrno, z prvního vojenského mapování je, i přes jeho nesporné limity, možno získat cenné informace. Informace, které následná dokonalejší mapování, zejména s nástupem průmyslového věku, nemohla zachytit. To proto, že příslušné objekty a jevy z krajiny zmizely nebo se změnily. Z velikosti zastavěné plochy a zmíněné absence popisu obce i rejstříkového záznamu působí tehdejší Hlína zastrčeným a zapomenutým dojmem. Patrně ještě stále přetrvávala zbídačenost a vysídlení po třicetileté válce. Navíc doprava se přesunula na tzv. císařské silnice. Staré přímé cesty upadly na významu a s nimi dost možná i provoz na staré tzv. dobytčí cestě, jejímž úsekem byla i cesta kounicko-neslovická. Velmi zajímavou je tehdejší odlehlost obce právě od kounicko-neslovické cesty. Z Müllerovy mapy totiž můžeme nabýt mylného dojmu Hlíny jako obce „na cestě“. Obraz využití půdy se oproti současnosti sice liší, avšak méně než jinde v okolí. V tomto smyslu panují na Hlínské vrchovině „staré pořádky“, stabilizované staletími tradičního hospodaření a dané do značné míry přírodní predispozicí. Za zmínku stojí, že lesy (nejen hlínské) v období prvního vojenského mapování vstupují do nové epochy. Tereziánské zákonodárství zakázalo lesní pastvu, přikázalo ochranu lesa a nastartovalo systematické lesní hospodaření. Prameny a literatura: © 1st Military Survey, Sections No. 76, 89. Austrian State Archive/Military Archive, Vinna

Dušan ADAM, Ivančice

Reklama Jakuba Svobody z pouťového historického památníku Rudy Navrátila-Vaneckého „Kaple sv. Jakuba nad Ivančicemi“, 1836–1936, který byl vydán ke 100. výročí znovuzaložení kaple sv. Jakuba. Vydal Ruda Navrátil, Ivančice 1936. Tiskem Národní knihtiskárny v Moravském Krumlově.


51

KDO MĚL NA HLÍNĚ NEJKRÁSNĚJŠÍ ROZKVETLÝ DŮM?

Po velmi úspěšných soutěžích o nejkrásnější vánoční výzdobu a nejoriginálnější velikonoční výzdobu vyhlásila redakce Hlínských rozhledů v minulém vydání zpravodaje soutěž pro všechny milovníky letniček, tedy oblíbených muškátů, petúnií, surfinií a dalších letních květin s názvem „Nejkrásnější rozkvetlý dům na Hlíně“. Velmi nás potěšilo, že pomalu přibývá těch, kteří nám sami posílají fotografie svých nazdobených příbytků. Věřte, že jsme nevěděli koho ocenit a vybrat jako nejlepšího, protože záplava květů byla vskutku nevídaná a úžasná. Rozkvetlé pergoly, příjemná letní posezení v pestrých barvách, malebná zákoutí vašich předzahrádek, rozkvetlé truhlíky na okenních parapetech i schodištích, voňavé balkonové květiny i kvetoucí dřeviny… To vše a mnohé další jsme viděli a doslova mohli i přivonět na vašich soutěžních fotografiích. A kdo byl vybrán porotou redakce Hlínských rozhledů mezi ty nejlepší? • Nejoriginálnější zákoutí v modrém a rozkvetlý krb paní Jiřiny Valešové, • nejpestřejší okenní truhlíky a veselá předzahrádka manželů Bocklandtových, • nejkrásnější muškáty paní Marie Čechové. Výherkyně byly odměněni dárky, které jim předala zástupkyně redakce Hlínských rozhledů paní Gábina Nosková dne 27. srpna 2010 na obecním úřadě. Gratulujeme a děkujeme všem, kteří se soutěže zúčastnili a přispěli tak k ještě hezčímu bydlení na Hlíně.

> Výherkyně soutěže o nejkrásnější rozkvetlý dům: Helena Bocklandtová, Jiřina Valešová, Marie Čechová, 27. srpna 2010.

52


> Letní muškátová výzdoba p. Marie Čechové.

< Rozkvetlý krb p. Jiřiny Valešové.

Modré zátiší p. Jiřiny Valešové.

Růžový oblouk p. Jiřiny Valešové.


Na této straně letní výzdoba manželů Bocklandtových.

53

54


< Ceny, které získaly výherkyně letní soutěže o nejkrásnější rozkvetlý dům na Hlíně, 27. srpna 2010.

VÝSLEDKY 2. KOLA VĚDOMOSTNĚ TIPOVACÍ SOUTĚŽE ZPRAVODAJE HLÍNSKÉ ROZHLEDY

Podívejme se, jaké byly správné odpovědi 2. kola celoroční vědomostně tipovací soutěže, která byla vyhlášena v minulém čísle zpravodaje a jejíž uzávěrka byla 15. července 2010. Otázka č. 4: V této otázce jste si měli tipnout ze tří nabízených roků, ve kterém roce se na Hlíně konaly ženáčské hody. Za správnou odpověď byl považován rok 1978. _______________ Otázka č. 5: Tato otázka byla divadelní a ptala se vás, ve kterých letech se v minulosti hrálo divadelní představení „Na tý louce zelený“. Pokud jste odpověděli, že v letech 1970, 1996 a 2007, odpověděli jste správně. _______________ Otázka č. 6: V poslední otázce druhého kola soutěže jste měli napsat přesné datum, kdy proběhlo slavnostní otevření rozhledny Vladimíra Menšíka na Hlíně. Určitě si mnozí z vás vzpomínáte, že to bylo 29. dubna 2007. _______________ Již známe i odpověď na Otázku č. 3, která byla zadána v březnovém zpravodaji a do uzávěrky prvního kola soutěže jsme na ni ještě neznali odpověď. Jubilejní 40 000. návštěvník (přesněji návštěvnice) vystoupil na rozhlednu Vladimíra Menšíka v neděli 13. června 2010.

55


TŘETÍ KOLO CELOROČNÍ VĚDOMOSTNĚ TIPOVACÍ SOUTĚŽE ZPRAVODAJE HLÍNSKÉ ROZHLEDY

Pro ty z vás, kteří jste se zúčastnili předchozích dvou kol soutěže, ale i pro všechny ostatní (i vy máte šanci na výhru), zde máme již třetí kolo celoroční vědomostně tipovací soutěže.

Máte celkem 3 možnosti, jak odpovědět na soutěžní otázky: 1. Vaše odpovědi pište do samostatného odpovědního listu, který naleznete v každém čísle zpravodaje – nezapomeňte se čitelně podepsat a vhodit ho nejpozději do 15. října 2010 do schránky obecního úřadu Hlína. 2. V případě, že se v domácnosti sejde více zájemců o soutěžení (táta, děti, babička...), můžete své odpovědi napsat na jakýkoliv jiný papír, ale nezapomeňte se opět čitelně podepsat a vhodit ho nejpozději do 15. října 2010 do schránky obecního úřadu. 3. Vaše odpovědi se jménem můžete také odeslat na e-mailovou adresu redakce: [email protected] nejpozději do 15. října 2010. _______________ Otázka č. 7: Najdeme na mapě České republiky ještě nějakou obec nebo část obce či nějaký sídelní útvar s názvem Hlína, kromě naší obce? Pokud se domníváte že ano, napište co a kde:

_______________ Otázka č. 8: Odhadnete, kolik čtenářů z naší obce navštěvuje místní lidovou knihovnu? Zde napište váš odhad počtu čtenářů: ........................ _______________ Otázka č. 9: Na konci třetího kola soutěže skončíme opět otázkou o naší rozhledně. Pokuste se tipnout (pokud to nevíte přesně a nebo se vám nechce na rozhlednu zajít a spočítat si to), kolik schodů vede až na samý vrchol naší rozhledny? Na vrchol rozhledny Vladimíra Menšíka na Hlíně vede ........................ schodů.

Uzávěrka 3. kola soutěže je opět 1 měsíc po vyjití zpravodaje, tj. 15. října 2010.

56


PODZIMNÍ POVÍDÁNÍ O DÝNÍCH

Dýně jsou skoro zaručeným zahrádkářským úspěchem, rostou snadno, rychle a dosahují mnohdy neuvěřitelných rozměrů. Když se ale zeptáte kolegů nebo přátel, jestli jim dýně chutná, většinou jen pokrčí rameny. Jíst dýni u nás rozhodně není tradice. Pokrmy jako dýňový koláč nebo dýňová marmeláda pro nás mají mírně exotickou, nikoli ale 100% lákavou příchuť. Dýně patří do čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae), tedy do příbuzenstva okurek, cuket a melounů. Jsou to vlastně popínavé - liánovité - jednoleté rostliny, které pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Semena příbuzných druhů objevené v Mexiku pochází z doby před 7 000–5 500 let př. Kr. Dýni tvoří převážně voda (90 %) a vláknina, jen málo cukru. Obsahuje minerály sodík, měď, draslík, hořčík, železo, chlor, fosfor. Je bohatá na provitaminy vitaminu A (lutein, alfa a beta karoten), které způsobují její oranžové zbarvení. Vláknina čistí trávicí soustavu. Dýně také působí močopudně, podporuje vylučování toxinů, čímž ulevuje při chorobách ledvin, snižuje hladinu tuků a cholesterolu v krvi, pozitivně působí na imunitní systém, činnost srdce a slinivky břišní. Regeneruje tělesné buňky, kladně ovlivňuje léčení aterosklerózy, revmatismu a dny. Její semínka jsou navíc bohatá na zinek, což ocení zejména pánové trpící potížemi s prostatou. Dýně hýří plejádou barev, tvarů a chutí. Mohou být malé či velké, kulaté, baňaté, zploštělé, válcovité, hruškovité... Také jejich zbarvení má mnoho variant, od žluté po sytě oranžovou, bělavě krémovou či stříbrnou, světle i tmavě zelenou. Slupky mohou být jednobarevné, flekaté, kropenaté nebo pruhované, s hladkým ale také hrbolatým nebo žebrovitým povrchem. Dužina bývá obvykle žlutá či oranžové, ale existuje i nazelenalá, případně krémová... Některé dýně chutnají po oříšcích nebo másle, jiné vařených bramborách či pečených kaštanech, další se sladce rozplývají. Pozor, jedlé a dobré nejsou všechny druhy,


57

některé se hodí jen na dekoraci! K nejoblíbenějším druhům patří dýně Hokkaido. Ta má nejvyšší nutriční hodnotu, obsahuje hodně vitamínů, je velmi chutná a dobře se zpracovává. Že je dýně zralá, poznáte podle stopky. Ta nesmí být hladká a zelená, ale zdřevnatělá, s drobnými suchými prasklinkami. Slupka by pak měla být tvrdá a matná. Plody vybírejte těžké, ty lehké budou plné semínek místo dužiny. Chcete-li dýni skladovat, dbejte na nepoškozenou slupku (aby se nekazila) a stopku (aby nevysychala). Pokud nakoupíte kvalitní plody, lze bez problémů skladovat jen tak (ve vzdušné a suché místnosti o teplotě mezi 10 až 18 °C vydrží až 4 měsíce), zamrazit, vakuovat nebo kompotovat. Takzvané zimní dýně (tedy všechny hokkaida, buttercupy, dozrálé patizony, špagetové dýně, lakotu, butternuty a všechny ostatní dýně, které se komzumují v botanické zralosti) je dobře dát po sklizni tak na 14 dní do pokojové teploty do suchého prostoru, tím dojde k uzavření a zatažení slupky. Pro vlastní skladování je ideální suchý prostor se stálou teplotou okolo 15 °C. Pokud takové podmínky nemáte, pak si dýně nechte v teplém bytě (nebo aspoň na chodbě, v předsíni, kde není 20 °C) raději než ve vlhkém sklepě! Za ideálních podmínek vydrží dýně dle druhu až rok. Jmenovitě: hokkaido oranžové, hokkaido zelené cca 6 měsíců, špagetová dýně stripetti 8 měsíců a vegetable spaghetti i přes rok, lakota do 8 měsíců, lumina i rok, acorny do 6 měsíců, patizony i rok (ale téměř nejdou rozlousknout). Samozřejmě dýně určené pro uložení je třeba zkontrolovat a vyřadit všechny nahnilé, poškozené a s nezaschlou stopkou!! V průběhu skladování kontrolujte zda dýně neměkne, zda jí drží stopka (zvednutím nebo potaháním) a zda nemění barvu nějak divně. Změna barvy je u některých dýní přirozený jev, ale měla by být pozvolná a stejnoměrná. Nechat dojít v teple byste měli nechat všechny zimní dýně, protože tím zesládnou a stanou se stravitelnějšími – dojde k přeměně části škrobů na cukry! Takže nikoliv koupit a uvařit, ale koupit, dát do kuchyně a počkat si 14 dní!! Dýni to navíc sluší i v podobě dekorace – její teplé barvy rozjasní byt jako podzimní sluníčko. A to už vůbec nemluvíme o kouzlech, která jdou provádět se slupkou! Výzdoba a dekorace vyrobené z dýní jsou v současné době velmi populární. Jako stylovou dekoraci ji využívají především restauratéři, hoteliéři, ale najdeme ji v domácnostech, kde zdobí obývací pokoje i poličky. Velké dýně jsou neodmyslitelným symbolem amerického svátku Halloween. S tímto svátkem jsou spojovány vydlabané dýně se svíčkou uprostřed připomínající lucernu nebo hlavu ducha. Přestože se jedná o americký svátek, můžeme svítící dýně spatřit za okny českých domů. S dýněmi jako výtvarnou pomůckou pracují často děti v mateřských a základních školách a také doma s rodiči. Kromě velkých dýní, používaných na dekorace pro halloweenský svátek jsou však mezi lidmi čím dál tím oblíbenější také dýně okrasné, používané především pro aranžmá. Lidé o ně projevují stále větší zá-

58


jem, kupují je i majitelé restaurací a firem, aby s nimi mohli vyzdobit různé prostory a vyměnit letní výzdobu za tu podzimní. _______________

Druhy okrasných dýní

• TRNOVÁ KORUNA – trochu připomíná mořské hvězdice. Drobné plody se různě vybarvují a mají typické trnovité výrůstky. • KAČENKY – dorůstají do podlouhlého hruškovitého tvaru. V době zralosti září žlutou až oranžovou barvou . Někdy se nazývají i „labutěnky“, anglicky crookneck – zahnutý krk podle zahnuté části u stonku. • JACK BE LITTLE – drobné, ploché, žebernaté plody jasně oranžové barvy jsou malinkou kopií známé velké tykve. • MINI TURBAN –je drobnoplodá varianta již známé odrůdy TURK´S TURBAN. Malé plody vypadají, jakoby z jedné tykvičky vyrůstala druhá menší. • PEAR BICOLOR – dvoubarevné žluto-zelené plody ve tvaru buclatých hruštiček. Jsou odolné proti hnilobě, lehce se vysuší. • SWEET DUMPLING – má menší, kulovité až mírně zploštělé plody. Bílou slupku zdobí zelené podélné pruhy. • ANDĚLSKÁ KŘÍDLA – patří mezi novinky. Opět výjimečné tvary a barvy přizdobené „křídly“ po celém obvodu plodu. _______________

Svátek Halloween

Halloween si v našich krajích většinou spojujeme s Amerikou (přesněji s USA). Tento svátek je původně starý keltský zvyk, známý jako „Samhain“ a znamená „Konec léta“. Halloween se slaví poslední noc keltského roku, začínající západem slunce 31. října a trvající do východu slunce 1. listopadu. Je to noc, kdy předěl mezi světem živých a královstvím neživých je nejmenší. Je to nejmagičtější noc v roce. Oslavy se pořádají v noci. Strašidelné tváře vyřezané z dýně se staly nerozlučným symbolem tohoto svátku, ale původem je tento zvyk z Irska. Tam se zrodila legenda o muži jménem Jack, kterému byl kvůli jeho lakotě po smrti odepřen přístup do nebe i do pekla. Byl proto odsouzen k tomu, aby kráčel sem a tam se svou lucernou. Irové si začali vyřezávat strašidelné obličeje Jacka do různých ředkví a brambor. V této magické noci se posazovala svítící lucerna vyřezaná z tuřínu nebo tykve před krytý vchod do domu nebo přímo do okna. Měla vítat zemřelé předky a zároveň sloužit jako ochrana proti zlomyslným duchům. Jako zdroj světla byly používány hořící kousky


59

uhlí, později se do dýní usazovala svíčka. Když evropští osadníci (zvláště Irové) přijeli do Ameriky, objevili praktickou věc: zde rostoucí v Evropě neznámé dýně jsou větší a lépe se hodí pro vyřezávání než řepa používaná na starém kontinentě. Halloween tak nabral „druhý dech“ a byl od 19. století slaven dokonce ještě více než dříve. _______________

Víte, že dýně není zelenina, ale ovoce? Druhy jedlých dýní

• Cukety zelené, žluté, zelené žíhané a bělorůžové – vynikající jsou také na přípravu kojenecké stravy. Mají zcela neutrální chuť, po uvaření se rozpadají na jemnou kašičku. • Patisony – bílé a oranžové – úplně maličké se mohou nakládat jako okurky, když dozrají, tak slupka strašně ztvrdne, ale díky tomu se dají dlouho skladovat. • Špagetová dýně – špagetové dýně se vyznačují velmi chutnou jemnou dužinou, která se po uvaření rozpadá na jemná vlákna. Dýně se vaří buď celá – na několika místech propíchnutá vidličkou, nebo se umyje a rozkrojí na půlky nebo čtvrtky. Jsou považovány za jedny z nejchutnějších dýní. Ve zralosti jsou na povrchu žluté nebo krásně žluto-zeleně žíhané. Mají vynikající skladovatelnost, • Dýně Hokkaido – klasické oranžové hokaido znají dnes už všichni, kdo se zajímají o to, co jedí. Doporučuji všem rodičům jako krmení malých dětí, jen strašně barví – nevěřili byste tomu, ale víc než mrkev! Zelené Hokkaido má podobně intenzivně barevnou dužinu a dle znalců se jedná o vůbec nejchutnější dýni vůbec – chutnější než oranžové Hokkaido i než špagetová dýně! • Early Butternut a Waltham Butternut – tykev muškátová • Lumina – nádherná bílá dýně • Lakota – americká vynikající dýně, někdy uváděná jako původní druh. Dýně je zároveň velmi okrasná i velmi chutná - jedna z nejrozšířenějších v USA. Dužina je jasně oranžová, nasládlá a chutná po oříškách. Veliký jádřinec a kulovitý tvar ji předurčují k plnění a zapékání. • Sweet Dumpling – nenechte se zmást, je jedlá a vynikající, vynikající skladovatelnost – tj. můžete jí mít na stolku jako okrasu a až na ní dostanete chuť, tak jí prostě uvaříte a sníte, jenom to nesmíte moc odkládat, protože by mohla mezitím úplně vyschnout. • Jack be Little – miniaturní dýně běžně označovaná za okrasnou – opět jedlá!! • Gigant dýně – na halloween, koláč i zavařování, upravovat na sladko – tj. koláč nebo zavařování. Má pěknou a pevnou oranžovou dužinu.

60


Dýně jsou jednou z nejméně náročných rostlin, které lze pěstovat na zahradě. K tomu, abychom sklidili bohatou úrodu dýní, nám postačí dobře zavlažovaný kompost. Dýně je velmi náročná po stránce závlahy. Pokud nebude mít dostatek vody, dýně nevyroste a místo velkých dýní sklidíme malé zakrslé dýněčky. Dýně se dá připravit na mnoho různých způsobů. Nejčastěji se dýně používá na výrobu dýňové polévky, dýňového kompotu, či zapečené dýně. Zdroj: Požárová L. (2009): Což takhle dát si dýně – Zapálená kuchařka. O. O. T. B. Solutions, Praha, 56 stran. ISBN 80-903644-0-3 http://www.abecedazahrady.cz http://recepty.centrum.cz/varime/2009/10/28/clanky/dyne-pro-dietu-dam-i-povzbuzeni-panu/ http://www.preklad.cz/ekostatek/dyne.html http://www.velkadyne.eu/

RECEPTY aneb dobroty pro vás Kompot z dýně s pomerančem

1 kg očištěné nakrájené dýně, 6 dl vody, 1,5 dl 8 % octa, 750 g cukru, 1 pomeranč, 1 citron, 1 lžíce rumu. Dýni nakrájíme na hranolky nebo kostky (nejlépe vroubkovaným nožem), zalijeme vodou s octem a necháme v chladnu 2 dny proležet. Poté scedíme, prosypeme cukrem a necháme stát do druhého dne, až pustí šťávu. Přidáme oloupaný a na kolečka nakrájený pomeranč a citron, z nichž jsme odstranili jádra, a vše vaříme, až je dýně “sklovitá”. Vařící dýni naplníme až po okraj do skleniček ovinutých vlhkou utěrkou, do každé skleničky přidáme lžíci rumu, okraje otřeme, upevníme víčka, skleničky obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. _______________

Špagety s dýní a šalvějí

800 g dužiny dýně, nakrájené na kostičky, 1 lžičku moučkového cukru, 1/2 lžičky soli, 100 g másla, asi 20 lístků šalvěje – nahrubo nasekaných (nebo lžičku sušené, rozemnuté), 350 g špaget, šťávu z 1 citronu, 50 g strouhaného parmazánu, sůl a pepř.

Dýni vložte do středně velkého hrnce s dobře přiléhající pokličkou. Posypte ji cukrem a solí, zalijte šesti lžícemi vody; přiklopte, postavte na střední plamen a za občasného míchání pod pokličkou duste, aby dýně změkla, ale pořád držela tvar. Na pánvičce mezitím na másle osmahněte šalvěj. Špagety uvařte podle návodu na obalu tak, aby zůstaly pevné na skus. Slijte, ale trošku vody nechte stranou. Těstoviny ponechte v hrnci. Pánvičku se šalvějovým máslem dejte na vysoký plamen, a až se máslo začne škvařit, přidejte citronovou šťávu a nechte směs vteřinku prskat. Ke špagetám přidejte dýni, šalvějové máslo, tři až čtyři lžíce vody slité ze špaget a polovinu parmazánu. Promíchejte, osolte, opepřete a podávejte se zbylým parmazánem na posypání. _______________


61

Dýňová polévka

1/2 dýně (nejlépe dýně hokkaido), 2 cibule, pepř, sůl, tymián, petrželka, 20 dkg parmazánu.

Nakrájejte dýni na plátky. Cibuli nakrájejte na kolečka. Na olivovém oleji zlehka osmahněte tymián, sůl a pepř. Přidejte připravenou promíchanou dýni a cibuli. Vše promíchejte, podlijte vodou a zhruba 20 minut poduste pod pokličkou. Nakonec přidejte 3/4 litru vývaru a vše rozmíchejte. Před podáváním doplňte nasekanou petrželkou a parmazánem. _______________

Pečená dýně s bramborem a anglickou slaninou

1 zakysaná smetana, brambory, dýně, sůl, pepř, sojová omáčka, anglická slanina, olej.

Na plech na pečicí papír vyskládat cca 1 cm silné „podkovičky“ dýně. Na druhý plech zase kolečka brambor silná asi 0,5 cm. Dýni i brambory pokapeme olivovým olejem, dle chuti i sójovou omáčkou. Pečeme současně. Když je obojí hotové, posolíme a případně okořeníme. Mezitím na pánvi na cibulce osmahneme na kostičky nakrájenou anglickou slaninu. Pak vše navrstvíme na talíř, dolů brambory, na ně dýni a nahoru anglickou slaninu. Dochutíme kopečkem zakysané smetany. _______________

Grilovaná dýně

Nakrájet podkovičky stejně jako na pečení, potřít olivovým olejem a dát na gril. Možno udělat něco podobného i s cuketou, lilkem, rajčaty. Grilovaná dýně chutná podobně jako pečené brambory, je i podobně sytá, takže se dá jíst místo přílohy. _______________

Výborná čalamáda se zelím

2,5 kg zelí, 1 kg cibule, 1 kg mrkve, 1 kg paprik, 0,5 l oleje, 500 g cukru krystal, 1 DEKO, 250 ml octa. Všechnu zeleninu nahrubo nakrájíme nebo nastrouháme, mrkev nastrouháme najemno. Přidáme DEKO, cukr, olej a ocet a pořádně promícháme. Necháme do druhého dne odležet a pak plníme do sklenic, zavíčkujeme a krátce sterilujeme. _______________

Křenové zelí

2,5 kg zelí, 0,5 kg cibule, 1 hrnek strouhaného křenu najemno, 1 deko, 250 ml octa, 200 ml oleje, 400 g cukru krystal.

Zelí i cibuli nahrubo nastrouháme a přidáme vše ostatní a pořádně promícháme. Necháme 2 hodiny odležet, plníme do sklenic a krátce sterilujeme. _______________

62


Houbová pomazánka nejen na topinky

2 kg hub, 1 kg paprik, 1 kg cibule, 3 lžičky soli, 2 sladké kečupy velké, 250 ml oleje, 250 ml octa, 200 g cukru.

Nakrájené houby povaříme a scedíme. Na oleji osmahneme nakrájenou cibuli, pak přidáme na kousky pokrájenou papriku a podusíme ji do poloměkka. Pak přidáme houby, kečup, cukr, sůl a ocet a krátce povaříme. Horké plníme do sklenic a krátce sterilujeme. Výborná je na chlebové česnekové topince anebo jako příměs k masové směsi na špagety, k pečenému masu, na pizzu a podobně. _______________

Babiččin bílkový chlebíček

6 bílků, 160 g cukru krystal, 160 g polohrubé mouky, 1 lžička prášku do pečiva, 60 g vlahého másla, 1 sáček mandlí, 1 sáček sušeného ovoce – nejlépe ananas, meruňky, švestky nebo brusinky. Bílky vyšleháme do tuha, pak pomalu vešleháme cukr, mouku, prášek do pečiva, máslo a nakonec přidáme nahrubo posekané mandle a nadrobno pokrájené ovoce. Pečeme ve vyhřáté troubě na 160 stupňů ve vymazané a vysypanou moukou formě na biskupský chlebíček. _______________

Medové bramborové řezy

400 g hladké mouky, 130 g moučkového cukru, 150 g uvařených brambor, 80 g másla, 50 g ořechů, 1 prášek do pečiva, vanilkový cukr, mletá skořice, 3 lžíce tekutého medu, trochu mléka, 1 vejce, meruňková marmeláda.

Smícháme mouku, prášek do pečiva, cukr, skořici i mleté ořechy a přidáme najemno nastrouhané uvařené brambory, med, mléko, máslo a vejce. Těsto umícháme a rozdělíme na tři díly. Každý díl těsta vyválíme zvlášť na plát dle velikosti pečícího plechu. První plát těsta dáme na plech vyložený papírem na pečení a těsto potřeme marmeládou a na to položíme druhý plát těsta. Ten opět potřeme marmeládou a pokryjeme posledním plátem těsta. Vrchní díl těsta potřeme rozšlehaným vejcem a pomalu upečeme ve vyhřáté troubě.

• pátek 23. července–neděle 31. října 2010 – Alfons Mucha 1860–1939, galerie Památníku A. Muchy v Ivančicích, Palackého nám. 9, Ivančice. Výstava k 150. výročí narození Alfonse Muchy. Výstava se snaží představit průběh umělcovy tvorby od studentských počátků, přes vrcholné pařížské období, po práce vznikající po jeho návratu do vlasti. Vystavená umělecká díla pocházejí ze sbírek Muzea Brněnska - Muzea v Ivančicích,


63

dále ze sbírky Galerie výtvarného umění v Hodoníně, Moravské galerie v Brně, Nadace Mucha, ze zámku v Rosicích a ze soukromých sbírek. Kromě známých Muchových prací – jako jsou plakáty z pařížského období, dekorativní panó, obálky časopisů nebo kolekce plakátů pro události českého společenského života, jsou zde vystaveny méně známé rané kresby, zajímavá olejová studie ke Slovanské epopeji nebo bravurní kresebné studie jeho ženských typů. Návštěvníci mohou vidět také umělcovy osobní věci – jeho pařížský žaket a „rubašku“, ruskou košili, v níž Alfons Mucha pracoval. Výstava představuje nejen Muchovu uměleckou činnost, ale sleduje také dějinné okolnosti jeho života a díla. V textové části jsou zmíněny důležité životní události, mezníky v kariéře a historické pozadí vzniku některých prací Alfonse Muchy. Slovní komentář je doprovázen fotografiemi umělce a jeho rodiny, korespondencí i dobovými dokumenty. Součástí výstavy je projekce dokumentárních filmů o životě a díle Alfonse Muchy z produkce České televize Brno a Nadace Mucha. Výstavu pořádá Muzeum Brněnska – Muzeum v Ivančicích ve spolupráci s městem Ivančice. • pátek 24.–sobota 25. září 2010 – Svatováclavské trhy (prodej burčáku, trhy, zábavný program), Palackého nám. Ivančice. • pátek 22.–neděle 24. října 2010 – Výstava chryzantém, Besední dům Ivančice. Pořádá organizace „Chryzantéma Jižní Morava“. • středa 17. listopadu 2010–sobota 16. ledna 2011 – Od Barborky ke Třem králům, Muzeum v Ivančicích. Vánoční zvykoslovná výstava připravená ve spolupráci s Etnografickým ústavem MZM v Brně. Výstava ukáže na muzejních exponátech lidové obyčeje v čase adventu a Vánoc. Na výstavě bude předvedeno pečivo, různá tvořítka na pečivo, masky, vánoční stromky a ozdoby na vánoční stromek. Předměty doprovodí fotografie a staré pohlednice. • neděle 12. prosince – Adventní koncert, kostel sv. Petra a Pavla, Dolní Kounice.

Září

Na poli a lukách. Dokončiti žně a sklizeň obilí i otavy; pokračovati v setbě zimní; louky zavlažovati; strouhy zanesené čistiti; k rejhování přípravy konati. Na chmelnici a vinici. Česání chmele dokomčiti; chmel na půdě sušiti a plně usušený do pytlů cpáti. – Naposledy okopávati keře vinné a vykrajovati šlahouny zelené; započíti vinici hlídat. V zahradě. Sbírati boby a podobné zralé ovoce; dobývati cibuli a česnek; zakládati nová jahodišťata; opatřiti sklepy mechem a listím pro zeleniny; ředkvičky naposledy vysévati. V sadech ovocných. Šetřiti stromů při česání ovoce; padanky pilně sbírati, aby červi z nich nevylézali na stromy; olepovati rány stromů očkovaných; ovoce sušiti, přebírati a do sklepů nakládati; sklepy s čerstvým ovocem vyvětrávati. Ve dvoře. Ukládati do sklepů kulovatiny; mlátiti na pokus; přehazovati obilí na sejpkách; opravovati okna a dveře proti myším; lámati a mědliti len a konopě; sušiti ovoce; zavařovati povidla a máslo; ovoce v sklepech přebírati; med přepouštěti.

64


Ve včelníku. Podbírati včely a med vyřezávati; prohlížeti ouly a přístřeší jejich.

Říjen

Na poli a v lukách. Dobývati brambory a řípu; zelí sklízeti; podtrhovati strnišťata; řepku plíti a ovorávati; setbu dokončiti; hnůj k jařinám vyvážeti a zaorávati. Upravovati svodnice a brázdy vodní; luka hnojiti močůvkou aneb zavlažovati. Na chmelnici a vinici. Poklízeti pruty chmelné a snášeti tyčky dohromady; okopávati a k novým sadům rýhovati; hnojiti a hnůj zaorávati; hnojůvku do jamek nalévati. Berbu vína započíti; tyčky vytahovati a sklízeti; lisy a nádobí na víno chystati; keře ořezávati. V zahradě. Dobývati mrkev, celer, petržel, řípy, ředkve atd.; vysévati řeřichu, salát zimní; pařiště k jaru připravovati; semení zralé sbírati; záhony poklizené přerývati. V sadech ovocných. Dočesati ovoce; zakládati štěpnice a stromovky; stromy okopávati; staré a neplodné stromy vykopávati; paběrky a padanky sbírati; stromy kolomaznými pásy oblepovati. Ve dvoře. Len mědliti; ovoce sušiti; přebírati ovoce a kulovatiny ve sklepech; víno přepouštěti; sklepy neucpávati; seno vázati; mlátiti; dříví štípati; opravovati vodovody. Ve včelníku. Ouly proti škůdcům chrániti.

Listopad

Na poli a lukách. Poslední zbytky setby obstarávati; rýhovati a hluboce orati k okopaninám; odorávati ouhory; upraviti pole k jařinám; hnůj zaorávati; vodní brázdy a svodnice prohlížeti a opravovati; kamení z rolí vyklízeti; cesty a strouhy spravovati. – Luka zavlažovati; mechovitá místa trhadlem přejížděti, popelem, vápnem a štelovinou mrviti. Na chmelnici a vinici. Hnojiti zvláště s močůvkou do jamek; tyčky skládati; keře vinné obřezávati a hnojiti; nové vinice zakládati. V zahradě. Veškeré záhony zrýti a pohnojiti; zakládati chřestoviště; chytati štíra krtonohého do jam mrvou koňskou vyplněných. V sadech ovocných. Stromy mladé přesazovati, staré čistit, okopávat a hnojit; zakládati živé ploty; stromky pořadové pokrývati slamou nebo chrastím; k novým sadům jámy kopati. Ve dvoře. Zelí nakládati; přebírati ovoce a hnilé kusy vybírati; sklepy vyvětrávati a před mrazem chrániti; mlátiti obilí. Ve včelníku. Opatřiti ouly proti mrazům, sněhu a myším.


65

ZÁVĚREČNÉ SLOVO

N

aši milí čtenáři, podzimní Hlínské rozhledy se dostaly do vašich schránek krátce před obdobím zvaným babí léto, které se podle klimatologů průměrně vyskytuje od 21. září do 2. října. Délka trvání tohoto příjemného podzimního počasí, pro které je charakteristické déletrvající suché, slunečné, teplé a málo větrné počasí na konci léta či začátku podzimu, je v jednotlivých letech velice rozdílná. Někdy prostě máme babí léto, kdy lze často pozorovat volně se vznášející pavučiny drobných pavouků, které lidem v minulosti připomínaly šedé „babské“ vlasy, a někdy nás babí léto mine. Krásnou báseň o babím létě napsal i básník Jan Skácel: Včera letěl vzduchem první bílý vlas. Zazvonil, když zvolna k zemi padala slova, hrubá, nepokorná slova v hrdle uvázla mi jako rybí kost. Mé léto, ty už také šedivíš? Je tomu tak a podzim přijde zítra. Zas celé stromy budou odlétat, zas ptát se budem, kam a komu vstříc. A ticho, chudé jako polní myš, tu a tam za zády nám pískne. Mé léto, ty už také šedivíš? A jaké budou příští, zimní, Hlínské rozhledy? Konečně s nimi nahlédneme do hlínských školních kronik, jak jsme vám již v minulém vydání slibovali, ale vzhledem k rozsahu akcí a příspěvků, se nám to do vydání zpravodaje již nevešlo. Představíme vám nové zastupitelstvo obce i nově zvoleného starostu a místostarostu a trošku je vyzpovídáme. Vyhlásíme již druhý ročník fotosoutěže o nejkrásnější vánoční výzdobu na Hlíně a také vám přineseme mnohé další zajímavé články a akce. A již teď se těšíme na vaše nové příspěvky a články, kterými obohacujete hlínský zpravodaj. Přejeme vám příjemný a poklidný podzim a krásné a dlouhé babí léto! Redakce Hlínských rozhledů, tedy jmenovitě Kamila Veselá, Gábina Nosková a Radek Neužil. HLÍNSKÉ ROZHLEDY, číslo 3 (7), ročník 2, září 2010. • Zdarma pro občany Hlíny. Náklad 200 výtisků. • Vydává Obec Hlína, IČO 00488135, Hlína 19, 664 91 Ivančice, tel.: 546 421 129, fax: 546 410 205, e-mail: [email protected], http://www.obec-hlina.cz/ • Redakční rada ve složení: Kamila Veselá (Cidlina), Gabriela Nosková (Hlína). • Grafická úprava: Radek Neužil (Silůvky). • Jazyková korektura: Mgr. J. Aboulaiche (Hlína). • Tisk: Tiskárna Gloria, Rosice u Brna. • Uzávěrka příspěvků, námětů a nápadů pro příští číslo nejpozději do 20. listopadu 2010 písemně na adresu Obecního úřadu, elektronicky na e-mail: Hlinaci@seznam. cz. • Registrováno pod číslem MK ČR E 19360. • Toto číslo vychází 15. září 2010.

66


05 Pozdrav z Hlíny Jedna z nejstarších pohlednic Hlíny zachycující pohled z Hlínského kopce (kóta 449 m n. m.) na střed obce s obecnou školou a kostelem sv. Kunhuty na přelomu 19. a 20. století. Pohlednice s dlouhou adresou je opatřena rakousko-uherskou pětihaléřovou výplatní známkou a byla odeslána v neděli 16. srpna 1903 z poštovního úřadu v Ivančicích „Spanilomyslné slečně Františce Novoměstskové v továrně na česanou přízi v Brně na Cejlu“. Toto uspořádání s jednou stranou věnovanou adrese a druhou, kdy vedle obrázku zbývalo něco málo místa na sdělení adresátovi vydrželo až do dohody členských zemí Světové poštovní unie v roce 1906, kdy byla pro korespondenci vyhrazena značná část adresní strany a zrodila se pohlednice, jakou ji známe dodnes. Přesto za „zlatý věk“ pohlednice je považováno zhruba destiletí, vymezené roky 1895–1905, tedy období, ze kterého pochází i tato naše pohlednice.

Ivančice 06 Pohlednice nesoucí popisek „Ivančice“ zobrazuje přejezd vlakové soupravy po největším mostu této železniční tratě a prvním celokovovém mostu v Rakousko-Uhersku. Most byl v průběhu svého trvání označován různě. Původně viadukt přes Jihlavu (Iglawa-viaduct), Jihlavku nebo údolí Jihlavy, Jihlavky u Dolních Kounic nebo u Ivančic. Používalo se označení Kounický nebo Bránický viadukt, někdy i Jihlavský viadukt nebo most. Návrh na způsob přemostění údolí řeky Jihlavy předložil stavební ředitel státní železniční společnosti z Vídně Karl von Ruppert, který si vzal za vzor podobné projekty mostů ve Francii a Německu. Část projektových prací provedl ing. Alois Rogenhofer, projekt byl vypracován a předložen ke schválení v roce 1868. Rozpětí spojité mostní konstrukce bylo 373,5 m a bylo rozděleno na 6 stejných dílů po 60 m s uložením na pěti pilířích v délce vždy 2,70 m. Niveleta koleje byla vodorovná a ležela ve výši 42 m nad hladinou normální vody řeky Jihlavy. Stavbu provedla v letech 1868–1870 francouzská firma Cail a comp., celková spotřeba svářkového železa (ze kterého byl most vyroben) činila asi 1 238 tun a 206 tun litiny. Rozpočet na výstavbu činil 755 000 zlatých. Do provozu byl viadukt předán 15. září 1870, tedy před 140 lety. Viadukt byl po zdlouhavých jednáních až na jeden pilíř a část mostní konstrukce v září 2009 rozebrán a rozpálen na bezejmenný šrot. A to i navzdory tomu, že se stále jedná o chráněnou technickou památku.

Společná fotografie všech učinkujících v divadelním představení „Nejkrásnější válka“, 4. července 2010.

Hlínské rozhledy, září 2010 67

Pravděpodobně nejstarší pohlednice Hlíny, zachycující nejbližší okolí kostela sv. Kunhuty, neznámý vydavatel, formát 141 × 89 mm, kolem roku 1900.

Pohlednice železničního viaduktu mezi Moravskými Bránicemi a Ivančicemi, vydal František Dvořáček, Ivančice, formát 138 × 85 mm, 1915.


ODPOVĚDNÍ LIST 3. KOLA VĚDOMOSTNĚ TIPOVACÍ SOUTĚŽE ZPRAVODAJE HLÍNSKÉ ROZHLEDY Jméno a příjmení soutěžícího: ................................................................... Adresa: ..........................................................................................................

Otázka č. 7:

Najdeme na mapě České republiky ještě nějakou obec nebo část obce či nějaký sídelní útvar s názvem Hlína, kromě naší obce? Pokud se domníváte že ano, napište co a kde:

Otázka č. 8:

Odhadnete, kolik čtenářů z naší obce navštěvuje místní lidovou knihovnu? Zde napište váš odhad počtu čtenářů: ........................

Otázka č. 9:

Na konci třetího kola soutěže skončíme opět otázkou o naší rozhledně. Pokuste se tipnout (pokud to nevíte přesně a nebo se vám nechce na rozhlednu zajít a spočítat si to), kolik schodů vede až na samý vrchol naší rozhledny? Na vrchol rozhledny Vladimíra Menšíka na Hlíně vede ........................ schodů.

Uzávěrka 3. kola soutěže je opět 1 měsíc po vyjití zpravodaje, tj. 15. října 2010.


Máte celkem 3 možnosti, jak odpovědět na soutěžní otázky:

1. Vaše V odpovědi pište do samostatného odpovědního listu, který právě držíte v rukou – nezapomeňte se čitelně podepsat a vhodit ho nejpozději do 15. října 2010 do schránky obecního úřadu Hlína. 2. V případě, že se v domácnosti sejde více zájemců o soutěžení (táta, děti, babička...), můžete své odpovědi napsat na jakýkoliv jiný papír, ale nezapomeňte se opět čitelně podepsat a vhodit ho nejpozději do 15. října 2010 do schránky obecního úřadu. 3. Vaše odpovědi se jménem můžete také odeslat na e-mailovou adresu redakce: [email protected] nejpozději do 15. října 2010.

Na tyto otázky 3. kola soutěže odpovídejte nejpozději do 1 měsíce po vyjití zpravodaje, nejpozději ale do 15. října 2010. Pozdější odpovědi, i kdyby byly jakkoliv správné, nebudou do soutěže zařazeny. Výsledky 3. kola soutěže a současně i vyhlášení 4. kola soutěže se dozvíte v dalším čísle zpravodaje, které vyjde 15. prosince 2010.

číslo 3 (7) ročník 2 září 2010

Recommend Documents