číslo 209 září 2007 Podzim u nás

8,- Kč

číslo 209

Podzim u nás Než jsme se nadáli, máme tu září. Básníci tento měsíc opěvují jako měsíc zrání, vydávání plodů, čas ranních mlh a babího léta… Pro školáky však září znamená především konec prázdnin a návrat do školních lavic. Každé roční období v tomto kraji má něco do sebe, jaro se svou svěží energií, léto plné slunce a volnosti, barevný, štědrý podzim i poklidná zima. Já osobně podzim miluji. Slunce již tolik nepálí, vyhřátá půda nádherně voní a lesy jsou plné hub. Ráno, když projíždím naším údolím do práce, nemohu se nabažit té krásy. Vycházející slunce se mísí s ranním oparem, který se tiše válí nad rybníčky Olšánek a Beránek. Jen tmavé siluety spících kachen narušují poklidnou hladinu a rákosí, které lemuje břehy rybníčku, hlídá ten poklid. Častokrát si říkávám, když vidím zlatavý východ slunce nad Újezdem, že tak nějak musela vzniknout po-

hádka o zlatovlasé panně, která si každé ráno u okna rozčesává své zlaté vlasy. Věřím, že i Vy patříte k těm, co si barvy a vůně podzimu umí řádně vychutnat. I když už je po dovolených, den se rychle krátí a ranní rosa nepříjemně chladí. Podzim, to je totiž také období, kdy se toho u nás poměrně dost děje. Hned začátkem září nás čekají oslavy 50. výročí spojení Sedlce a Prčice. Více se dočtete v příloze Našeho domova. Sedlečtí hasiči oslaví 130. výročí založení dobrovolného hasičského sboru. I o tomto výročí Vás průběžně informujeme. V září se také otevře první ročník multikulturního festivalu Prčické bábení. Co to je a čím by vlastně festival chtěl být, o tom se dočtete právě v tomto čísle. Na závěr podzimu pak pro Vás připravujeme poslední kulturní představení tohoto roku a myslím, že uděláme radost všem milovníkům dobré zábavy. Navštíví nás režisér Zdeněk Troška se

září 2007

svým kamarádem, bývalým sportovním komentátorem Jaroslavem Suchánkem. Jak vidíte, i pro nás může být podzim krásný, barevný a rozmanitý. Přeji Vám příjemné chvíle a na viděnou při některé akci. Alice Valsová

Vybíráme z obsahu: • Zápis ze zasedání Zastupitelstva ........... 2 • Studenti z celého světa v Prčici .............. 4 • Co znamená „Vůz na střeše“ ................ 5 prčického Ateliéru? • Do školy ................................................... 6 • Eva Pilarová poprvé v Sedlci-Prčici ..... 7 • Mimořádná příloha věnovaná 50. výročí spojení Sedlce a Prčice

Náš domov

2 strana

číslo 209, září 2007

Zápis ze zasedání Zastupitelstva města Sedlec-Prčice konaného dne 22. 8. 2007 od 18.00 hod. v zasedací místnosti MěÚ Sedlec-Prčice Přítomni: dle prezenční listiny 11 zastupitelů Během jednání prvního bodu odd. b) se dostavil Ing. Zbyněk Kobliha Omluveni: MUDr. Vladimíra Podzimková, Antonín Podzimek, Mgr. Lenka Fárová Připomínky k zápisu z minulého zasedání: bez připomínek Ověřovatelé zápisu: Jan Mára, František Hrma Hlasování: 9 pro 2 se zdrželi Schválení programu: viz pozvánka Ing. V. Hlaváček podal vysvětlení pro ostatní členy zastupitelstva k bodu č. 4 Pavel Janda požádal o vysvětlení k bodu č. l – projednávání změny územního plánu č. l Po podání vysvětlení bylo přistoupeno k hlasování o předloženém programu. Hlasování o navrženém programu: 11 pro 1. Změna Územního plánu města č. 1 Informace týkající se legislativního postupu při změně ÚP podala přítomným starostka a V. Hlaváček. P. Janda se dotázal na návrhy ke změně za město, o kterých bylo jednáno na minulém zasedání zastupitelstva. Starostka vysvětlila, že předmětné návrhy jsou mohou být řešeny podle platného ÚP města. Tyto informace upřesnil i V. Hlaváček a připustil, že určité regulativy stávajícího plánu by bylo třeba zpracovat, ale až po konzultaci s projektantkou p. Kolářovou. Tento bod byl poté rozdělen do tři samostatných části: – zvolení zástupce ke spolupráci s pořizovatelem – projednávání jednotlivých žádostí – celkem 18, z toho l žádost byla pořizovatelem zamítnuta z důvodu nedoplnění souhlasu s úhradou nákladů na pořízení změny č. l ÚP Sedlec-Prčice – úhrada nákladů na zpracování ÚP navrhovateli ad a) K určení zastupitele ke spolupráci s pořizovatelem rada navrhla V. Hlaváčka. Hlasování: 10 pro, 1 se zdržel ad b) Projednávání jednotlivých žádostí Zastupitelé jednotlivě hlasovali o podaných žádostech – viz příloha č. 1 – výčet žádostí 1. Navrhovatel: Ing. Aleš Vojáček Bez připomínek Hlasování: 11 pro, 1 se zdržel 2. Navrhovatel: Eva Hofmanová Bez připomínek Hlasování: 11 pro, 1 se zdržel 3. Navrhovatel: Martin Calta Bez připomínek Hlasování: 12 pro 4. Není zařazeno – žádost byla zamítnuta z důvodu nedoplnění souhlasu s úhradou nákladů na pořízení. 5. Navrhovatel: František a Hana Kratochvílovi Doporučena pouze část k zastavění – cca 30 m podél zastavitelného území v dané lokalitě. Hlasování: 9 pro, 3 se zdrželi 6. Navrhovatel: Pavlína Konopiská Bez připomínek Hlasování: 12 pro 7. Navrhovatel: Jan a Eva Konopiští

Doporučeno vejít v jednání i s vlastníkem sousedního pozemku, protože navrhované zastavitelné území není přímo napojeno na současné zastavitelné území, upozornění na ochranné pásmo hřbitova v Prčici. Hlasování: 12 pro 8. Navrhovatel: Pavel a Jitka Chržovi Neschváleno pro nenávaznost na zastavitelné území, nákladovost na výstavbu a na ochranu ZPF. Hlasování o postoupení žádosti: 4 pro, 5 se zdrželo, 3 proti 9. Navrhovatel: Viktorie Stiborová Doporučeno pokračovat ve výstavbě ve vsi, upozornění na možnou proluku. Pozemek byl navržen na tzv. zastavitelnou rezervu. Hlasování o postoupení žádosti dle návrhu: 8 pro, 2 proti, 2 se zdrželi 10. Navrhovatel: Petr a Dana Kroužilovi Bylo upřesněno budoucí využití pozemků na výstavbu. Hlasování: 11 pro, l se zdržel 11. Navrhovatel: František Chocholoušek Bez připomínek. Hlasování: 12 pro 12. Navrhovatel: Anežka Havlová Doporučeno k zastavění pozemky v kat.ú. Kvasejovice č.kat. 882/2 (u silnice), 881/4, 881/6, 879, 878, 880, 871 a pozemek č. kat. 870/4 zahrnout do zastavitelného území pouze část podél cesty. Hlasování: 12 pro 13. Navrhovatel: Václav Filip Bez připomínek. Hlasování: 12 pro 14. Navrhovatel: Ing. Růžena Procházková Dostatečná rezerva k zastavění na vedlejším pozemku, nesouhlas o postoupení žádosti. Hlasování: 0 pro, l proti, l se zdržel 15. Navrhovatel: SKI Kvasejovice s.r.o. Bez připomínek Hlasování: 11 pro, 1 se zdržel 16. Navrhovatel: Profing s.r.o. Doporučeny nejen plochy pro sport a rekreaci, ale i pro výstavbu Hlasování: 12 pro 17. Navrhovatel: Monínec s.r.o. Bez připomínek. Hlasování: 12 pro 18. Navrhovatel: Luboš Hlinovský Podotknuto přerušení biokoridoru, výstavba pouze rod. domku v části pozemku. Hlasování o postoupení žádosti: 11 pro, 1 se zdržel Na základě hlasování zastupitelů nebyly schváleny k postoupení žádosti č. 8 a č. 14 ad c) úhrada nákladů za zpracování návrhů Rada navrhla – základní poplatek pro každou žádost ve výši 3 000,- Kč a zůstatek nákladů rozpočítat podle výměry pozemků navrhovaných ke změně. Jiný návrh nebyl podán. Hlasování: 12 pro 2. Úprava rozpočtu roku 2007 č. 7 Jedná se o celkovou částku v příjmové části o 2 297 386,- Kč a ve výdajové části o částku 2 282 386,- Kč – viz příloha č. 2 rozpis jednotlivých kapitol Hlasování: 12 pro

3. Směna pozemků v k.ú, Divišovice Jedná se o část obecních pozemku č. 895/1 o výměře cca 60 m2 řadu let připlocený kousek návsi k nemovitosti za pozemek č. 76/2 o výměře také cca 60 m2 – část komunikace v Divišovicích směrem na Vozerovice, vše v k.ú. Divišovice. Nebyly vzneseny připomínky. Hlasování: 12 pro 4. Opakovaná žádost Kláry Slané o prodej části pozemku č. 38/1 v k.ú. Prčice Žadatelka svoji opakovanou žádost doplnila podle námitek odpůrců prodeje o nabídku, že v kupní smlouvě a pak v katastru nemovitostí bude pro obec zapsáno předkupní právo na tento pozemek pro případ případného dalšího prodeje nemovitosti. V. Hlaváček ale sdělil, že o prodeji nelze nyní hlasovat, že musí být záměr znovu vyvěšen a ten musí nejprve schválit rada. Starostka ukončila jednání o této záležitosti s tím, že bude nutné na postup v takovýchto záležitostech si nechat udělat právní rozbor. Zastupitelé vzali informace na vědomí. 5. Převod podílu 2/32 pozemku č. 1071/20 v k.ú. Kvasejovice na město Jedná se o podíl na pozemku č. 1071/20 v k.ú. Kvasejovice, o celkové výměře 367 m2 od majitele, od kterého město kupuje několik pozemků za dohodnutou cenu 790 000 Kč.Tento podíl nebyl uveden v původní nabídce a nebyl ani předmětem jednání zastupitelstva 30. 5. 2007. Podíl na uvedeném pozemku by byl zapracován do kupní smlouvy, dohodnutá a již schválená kupní cena zůstává beze změn.V. Hlaváček podal informace k provedené lustraci listu vlastnictví a doporučil zastupitelům tento převod schválit. Hlasování: 11 pro, 1 se zdržel 6. Informace rady, výborů a komisí Zastupitelé vzali na vědomí informace P. Kroužila o rozpracovanosti jednotlivých úkolů rady. Starostka dále podala vysvětlení P. Jandovi na dotaz ohledně financování přípojek na kanalizaci v Sedlci a v Prčici, připomněla stanovené podmínky pro obdržení dotace a dále podala návrhy na vyřešení požadavků některých obyvatel v Jetřichovické ulici na kanalizační přípojky. Po diskuzi mezi zastupiteli o této problematice dala starostka hlasovat o návrhu rady na to, že město uhradí majitelům dotčených pěti nemovitostí v Jetřichovické ulici 75 % projektovaných nákladů na zařízení k přečerpávání splašků od nich. Podle projektové dokumentace kompletní zařízení by činilo 40 341 Kč včetně DPH. Hlasování: 8 pro, 4 se zdrželi 7. Diskuse Zastupitelé krátce diskutovali nad problémy ve městě. Obyvatelé upozornili na neustálé poškozování obecní komunikace do Včelákové Lhoty lesnickými stroji. Dále zastupitelé diskutovali s žadatelkou o prodeji pozemku za prčickou radnicí. Na závěr starostka pozvala všechny přítomné na slavnostní zasedání Zastupitelstva města Sedlec-Prčice, které se koná 6. 9. 2007 u příležitosti připomenutí si 50. výročí spojení dvou samostatných měst Sedlec a Prčice v jeden celek. Zasedání ukončeno v 21:45 Zapsala: Jana Typtová

Uzávěrka zářijového čísla je ve čtvrtek 27. září 2007 do 11 hodin. Po tomto termínu na došlé příspěvky již nebude brán ohled.


Náš domov

Z jednání rady města Rada města Sedlce-Prčice na svém zasedání dne 1. 8. 2007 Rozhodla: – objednat 10 ks kontejnerů na barevné sklo a 3 ks kontejnerů na PET lahve za cenu max 143 000,- Kč Schválila: – investiční záměr – zbudování el. přípojky na hřišti v Přestavlkách – objednávku na slavnostní ohňostroj za 20 000,- Kč při oslavách města Pověřila: – P. Krále ke všem nezbytným úkonům týkajících se zřízení el. přípojky na hřišti v Přestavlkách Vzala na vědomí: – informace tajemnice o činnosti MěÚ, a čerpání rozpočtu města, k odpadovému hospodářství města a k programu čtvrtého zasedání Zastupitelstva města – sdělení o doplnění žádosti ke koupi pozemku v Prčici za radnicí – informace místostarosty z jednání s projektantkou na VO v Šánovické ulici – informace P. Kroužila – informace J. Slabého Jednala: – o smlouvě o dílo na rekonstrukci komunikace Myslkov–Vratkov – o žádosti týkající se prodloužení nájmu sociálního bytu v Sedlci – o žádosti týkající se prodeje části pozemku p.č. 226/1 v k.ú. Veletín Rada města Sedlce-Prčice na svém zasedání dne 8. 8. 2007 Schválila: – bezplatný pronájem veřejného prostranství pro Rabit Trhový Štěpánov ve dne 8. 9. 2007 za určitých podmínek

– prodloužení nájmu v sociálním bytě o půl roku – nabídku od firmy Remont Šerák, spol. s r.o., na obnovení části veřejného osvětlení v Přestavlkách v souladu s metodikou ČEZ za celkovou cenu 64 000,- Kč + DPH – zástupce za město po legislativní a technické stránce při jednáních týkajících se opravy komunikace Myslkov-Vratkov – předloženou nabídku na zhotovení nové webové prezentace města Sedlec-Prčice na základě zaslaného grafického návrhu od firmy Lithness s.r.o. za cenu konečnou 16 000,- Kč (včetně DPH) Revokovala: – své usnesení ze dne 4. 4. 2007 ve věci technického zpracování navržené grafiky internetových stránek města za 35 000,- Kč + DPH od firmy Lithness s.r.o., Tábor. Vzala na vědomí: – informace J. Slabého – informace P. Kroužila Doporučila: – postup MěÚ při vyřízení žádosti o odprodej obecního pozemku v k.ú. Kvasejovice Rada města Sedlce-Prčice na svém zasedání dne 15. 8. 2007 Schválila: – tisk plakátů na oslavy města v tiskárně Tria Olbramovice v počtu 50 ks – případný finanční příspěvek města na úhradu materiálových nákladů souvisejících s opravou zvoničky v Chotěticích – spoluúčast města na kulturní akci „PRČICKÉ BÁBENÍ“ ve výši 2 500,- Kč. – zřízení internetu v čp. 329 v Sedlci jen za určitých podmínek – navýšení počtu výtisků měsíčníku Náš domov na měsíc září 2007 o 50 ks

USNESENÍ č. 4/2007 ze zasedání Zastupitelstva města Sedlec-Prčice konaného dne 22. 8. 2007 Zastupitelstvo města Sedlec-Prčice po projednání Posoudilo: – celkem 17 žádostí o zahrnutí pozemků do změny č. l ÚP města Sedlec-Prčice Schválilo: – zástupce za Město ke spolupráci s pořizovatelem v rámci změny č. l Územní plánu města Sedlec-Prčice Ing. Vojtěcha Hlaváčka – k postoupení 15 žádostí o zahrnutí pozemků do změny č. l ÚP Města Sedlec-Prčice a to žádosti č. 1, 2, 3, 5, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 16, 17,18 – dle přílohy, která je nedílnou součástí tohoto usnesení – sedmou úpravu rozpočtu roku 2007 v příjmové části o 2 297 386,- Kč a ve výdajové části o částku 2 282 386,- Kč – směnu obecního pozemku č. 895/1 za pozemek č. 76/2 v k.ú. Divišovice – převod podílu 2/32 pozemku č. 1071/20 v k.ú. Kvasejovice na město

– majitelům pěti nemovitostí v Jetřichovické ulici úhradu z rozpočtu města ve výši 75 % projektovaných nákladů na zařízení k přečerpávání splaškových vod od těchto nemovitostí Rozhodlo: – o úhradě nákladů na zpracování změny ÚP č. 1, která se bude skládat ze dvou částí: První část bude tvořit jednotný poplatek 3000,- Kč/žádost, druhou část bude tvořit částka ze zůstatku nákladů rozpočítána podle výměry pozemků navrhovaných ke změně Vzalo na vědomí: – opakovanou žádost o prodej části pozemku č. 38/1 v k.ú. Prčice – informace o činnosti rady Neschválilo: – celkem dvě žádosti o změny č. l ÚP Města Sedlec-Prčice a to žádosti č. 8 a 14 – dle přílohy, která je nedílnou součástí tohoto usnesení

strana 3 Vzala na vědomí: – žádost o opravu kanalizace v Přestavlkách – informace starostky o kontrole KHS z Příbrami ve společnosti Služby Sedlec-Prčice s.r.o. a tím vyplývající povinnosti vlastníka – informace P. Kroužila – informace J. Slabého Jednala: – o záměru pronájmu vodohospodářského majetku ve vlastnictví města – vodovod a kanalizace na základě koncesního řízení Doporučila: – postup při žádosti o opravu kanalizace v Přestavlkách Zamítla: – žádost o vybudování zábradlí na chodníku v Prčici u silnice II. tř. č. 121 Rada města Sedlce-Prčice na svém zasedání 22. 8. 2007 Rozhodla: – o realizaci rekonstrukce obecní komunikace do osady Myslkov od křižovatky s komunikací III. třídy č.10529 přes náves směrem k Vratkovu na hranici správního území města Schválila: – prodloužení nájemní smlouvy v bytě v Jetřichovicích o dva měsíce t.j. do konce října 2007 – žádost osadního výboru Divišovice ke zřízení laviček na místní hřiště za určitých podmínek – dodavatele na provedení celkové rekonstrukce komunikace do Myslkova – firmu BES s.r.o. Benešov – objednávku 16 t balené asfaltové drtě na opravy obecních komunikací Jednala: – o jednotlivých bodech programu čtvrtého zasedání zastupitelstva Vzala na vědomí: – informace starostky ke koncesnímu řízení a k provozování kanalizace a vodovodu – informace tajemnice k pronájmu pozemku č. 37/22 v k. ú. Kvasejovice – informace P. Krále ve věci sportoviště na návsi v Přestavlkách – informace J. Slabého Pověřila: – dohledem na opravy komunikací J. Slabého ve spolupráci s J. Kabíčkem

BYDLENÍ PRO KAŽDÉHO

HYPOÚVĚR 500 000 Kč – 2 954 Kč/měs. 1 000 000 Kč – 5 908 Kč/měs. Martina Pejlová Tel.: 728 720 130

Náš domov

4 strana


Zasedání zastupitelstva města je vždy veřejné Již několikrát jsem byla dotázána, proč nepíšeme na pozvánky „Veřejné“ zasedání zastupitelstva. Pokud bychom to napsali, tak bychom připouštěli nějaká neveřejná zasedání zastupitelstva. Ale podle zákona o obcích musí být všechna zasedání zastupitelstva obce veřejná a musí se konat v územním obvodu obce. Samo-

zřejmě, může být neveřejná pracovní schůzka zastupitelstva, ale to je něco úplně jiného, na té se nesmí nic rozhodovat, schvalovat ani nic podobného. Takže psát „veřejné zasedání zastupitelstva“ je přinejmenším zavádějící. Marie Kovalová

Městské finance Obecní byty Pomalu se blíží konec roku a s ním i úprava nájemného. Spíše bych měl napsat zvyšování nájemného, nebo u našich obecních bytů dojde pouze ke zvýšení. Plně chápu nespokojenost některých nájemníků, kteří investovali do obecních bytů své peníze a te se jim ještě každoročně zvyšuje nájem. S regulovaným nájemným je to takový uzavřený kruh, kde nájemník zaplatí malé nájemné, protože bydlí většinou v nekvalitním bytě, a obec nemá na jeho vylepšení peníze, protože nájemník málo platí. Navíc se nikdy netvořil žádný fond oprav, jak tomu je u bytových družstev. Jako ideální řešení bych viděl vytvoření oddělených fondů pro každou nemovitost. Všichni nájemníci by věděli, kolik peněz je na jejich nemovitost k dispozici, stejně jako to ví každý jiný majitel nemovitosti. Ten, kdo investuje do svého bydlení více, má bydlení lepší, kdo méně, má bydlení horší. Zaplacený nájem by se mohl například dělit v poměru 1 : 9. Jeden díl, to je 10%, by se mohl vrátit do nemovitosti, a to podle rozhodnutí nájemníků. Pokud by se rozhodli, že chtějí vymalovat společné prostory nebo vyměnit linoleum v některém z bytů, bylo by to na nich. Zbylých 90 % by šlo do zatím neexistujícího fondu, o jehož využití by rozhodovala obec. V současné době by se na tomto fondu objevilo každoročně několik stovek tisíc

korun. Do dnešního dne nikdo žádné peníze na obnovu bytového fondu neukládal, a tak je zcela logické, že ani žádné nemáme. Jako příklad uvádím dům č.89. Za letošní rok odevzdají nájemníci tohoto domu cca 93 tisíc korun. Podle mé teorie by si mohli příští rok rozhodnout o 9 300,korunách. Možná se ptáte, kam přišly za všechny ty roky peníze z nájmů. Všechny se daly do společných peněz obce a pak byly použity na vše možné včetně bytů. Pro nájemníky, kteří investovali do obecních bytů své peníze a místo obce je opravili a zhodnotili, nemám zatím spravedlivé řešení. Komunikace Po zhodnocení našich finančních možností a předpokládané situace v příštím roce jsme rozhodli o položení nového asfaltu v úseku od křižovatky u Nových Dvorů až po hranici našeho správního území u Vratkova. Předpokládaná cena tohoto díla bude asi 1,5 milionu korun. 2005 2006 2007

Příjmy – pronájem místa 57 250,- Kč 58 000,- Kč 67 000,- Kč

Zatím jsme z plánované částky 3 700 000 korun určené na komunikace vyčerpali 579 tisíc korun. Zhruba další milion korun je určen jako příspěvek na položení nového asfaltu na třech hlavních silnicích v Sedlci a Prčici. Letošní druhé sečení trávy na krajnicích obecních komunikacích budeme zkušebně provádět takto: Jaroslav Hošna má na starost silnice do Včelákovy Lhoty, Rohova, Vísky, Kvašova, Uhřic, Malkovic, Lidkovic, Kozince, Monína, Bolešína, silnice z Kvasejovic na Zadní Boudy a z Kvasejovic do Sušetic. Miroslav Háša bude sekat krajnice silnic na Novou Hospodu, z Chotětic na Březinu a z Divišovic do Vozerovic. Karel Dvořák poseká krajnice z Vozerovic do Bolechovic a Petr Stuchlík do Božetína. Jiří Turnovec se postará o krajnice na silnicích z Nových Dvorů směrem na Nedrahovice a směrem na Vratkov a dále pak o silnici mezi Novými Dvory a Veletínem. Odpady V nejbližší době rozmístníme v obci nové kontejnery také na bílé sklo a nápojový karton. Po omezenou dobu můžete tyto kontejnery používat i na sklo barevné a do nádob na nápojový karton se mohou dávat i ostatní plasty včetně PET lahví. Také musím opravit nesprávnou informaci, kterou jsem zveřejnil. Do plastů se nově zahrnují i obaly od různých saponátů, kbelíky, plastové hračky, igelitové pytle apod. Posvícení Aby ani v tomto čísle nechyběla tabulka, uvádím srovnání příjmů a výdajů spojených s Prčickým posvícením.

Výdaje – příprava, úklid 9 359,- Kč 14 965,- Kč 9 696,- Kč

Zisk pro obec 47 891,- Kč 43 035,- Kč 57 304,- Kč

Redakce ani rada neodpovídá za obsah mých článků. J. Slabý

Studenti z celého světa obnovují Ateliér Prčice V Ateliéru Prčice se letos již podruhé uskutečnil další mezinárodní pracovní tábor. V první polovině srpna zde pobývalo osm mladých lidí z nejrůznějších koutů světa, aby spolu s českými instruktory svou prací pomohli obnovit a zkrášlit tento prostor dýchající historií. Kromě práce je však čekala i celá škála zajímavých kulturních, sportovních a společenských akcí a setkání, při nichž měli možnost blíže poznat, a snad také posoudit, život v naší zemi. Byl pátek, poslední den jejich pobytu v Prčici a venku se právě spustila jedna z mnohých dešových přeháněk. My jsme se však usadili v suchu a teple kuchyně a zároveň i společenské místnosti Ateliéru a já se ptala. Zajímalo mne, zda si hosté naši zem vybrali cíleně, a nebo jen tak, čistě náhodou. Přiznali, že většinou sem přijeli cíleně, protože jim naše zem připadá exotická. Zvláště dvěma děvčatům z Koreje. Přesto připustili, že v podstatě neměli představu, kam jedou a co je čeká. Francouz Timothée přiznal, že se o Česko předem zajímal a než k nám jel, nastudoval si naši historii i současnost. Zřejmě nejvíce jako doma si připadali Milena z Ukrajiny a Rafal z Polska. I oni zde však zažili řadu zajímavých a nezapomenutelných zážitků.


Náš domov

První ročník multikulturního festiválku Prčické bábení je tady Co to je Prčické bábení? Abych se přiznala, ten název je vlastně zkomolenina výrazu „pábit“, „pábení“, což je okouzlovat svou vášnivou zaujatostí pro něco, tvořivou schopností řeči, přirozeným chováním. Výraz je přisuzován Bohumilu Hrabalovi, jeho ztvárnění osudů postav ve svých prózách, takzvaných pábitelů. Já jsem však tento výraz kdysi odposlouchala jako „bábení“ a to mi už zůstalo. Když jsme pak hledali název pro náš zamýšlený festiválek pro všechny bez rozdílu věku, náboženského vyznání, vyznavače nejrůznějších zájmů a zálib, vzpomněla jsem si na své – Hrabalovo – bábení. A tak byl název na světě.

Prčické bábení by měl být pestrou podzimní přehlídkou nejrůznějších žánrů, sportovních, společenských a kulturních aktivit a byli bychom rádi, kdybyste se na jeho dramaturgii, ale také na jeho pořádání, podíleli i vy. První – startovací – ročník Prčického bábení se koná v průběhu měsíce září 2007. Zahájen bude již 8. září v Ateliéru Prčice slavnostní vernisáží projektu „Genius loci Sedlce a Prčice“. Pokračovat pak bude 22. září festiválkem „Vůz na střeše“. O programu tohoto festivalu jako i o vzniku jeho názvu se však dočtěte v Našem domově na jiném místě. Alice Valsová

Co znamená „Vůz na střeše“ prčického Ateliéru? Součástí zářijového „Prčického bábení“ bude také jednodenní festival v Ateliéru Prčice „Vůz na střeše“. Inspirací pro název nám byl zvyk z ještě docela nedávné doby, kdy bylo považováno za dobrou zábavu rozebrat přes noc vyhlédnutému člověku žebřiňák a zase ho složit na střeše jeho domu. V některých oblastech Čech umisovali chlapci vůz na střechu domu té dívky, o jejíž počestnosti pochybovali, jinak řečeno, které se „dávaly každému“. „Vůz na střeše“ tedy používáme jednak jako symbol dobré zábavy, kterou chce festival samozřejmě přinést, i náš festival totiž bude chtít dát každému vše, po čem touží!, jednak umístění vozíku na střechu „Ateliéru“ poslouží zatraktivnění zahajovacího ceremoniálu festivalu.

strana 5

Vážení občané a podnikatelé, v současné době členové MAS pracují na přípravě Strategického plánu LEADER, prostřednictvím kterého bude možné čerpat od roku 2007 do roku 2013 cca 10 milionů každý rok na realizaci místních projektů podnikatelů, zemědělců, obcí a neziskových organizací z Programu rozvoje venkova. Na Městském úřadě v Sedlci-Prčici jsou k dispozici bližší informace a formuláře pro potenciální žadatele, které je nutné nejpozději do 15. 9. 2007 vyplněné zaslat na adresu: OS MAS Krajina srdce, Žižkovo náměstí 80, 391 43 Mladá Vožice V případě jakýchkoli dotazů, připomínek či nápadů se můžete informovat na adrese maskrajinasrdce.cz, případně na telefonu: 775 317 757, 776 752 194 Městský úřad

Program startuje 22. 9. ráno mezi 8:00 až 9:30 hod. pochodem „Za kapličkami Českého Meránu“, který proběhne ve spolupráci s KČT Sedlec-Prčice. Letošní ročník bude nultým ročníkem, od příštího roku bude pochod zařazen do programu pochodů KČT. Ve 13:00 hod. začíná blok přednášek o judaismu a židovské komunitě v Sedlci-Prčici, tématy budou např. svátky, zvyklosti a rituály judaismu, nejstarší dějiny Židů či představení sochy Golema. Asi v 16:30 hod. zahájí Nadějkovský ochotnický spolek FIKAR představením loutkové operetky „Franta Nebojsa“ část programu vě-

novanou dětem, která bude pokračovat po 17:00 hod. vyprávěním pohádek při předení na kolovrátku paní Šastnovou z Bozetína a vyvrcholit by měla divadelním představením „Don Quijote de la Ancha“ spolku Comenius Brno. Večerní program rozběhne ve 20:00 hod. pásmo krátkých filmů uváděné pod názvem „Dokumentární parodie a sondáže tvůrčí skupiny Hála a Vybíhal“, ve kterých tvůrci zdařile imitují např. patos a sentiment pořadů „Zpět k pramenům“ a „Pamě stromů“, a celý festival uzavře hudební vystoupení skupiny, jejíž jméno si coby překvapení necháváme pro sebe. -tm-

Déš venku pomalu ustával a mladí lidé se začali ošívat. Byl to jejich poslední den a než se rozloučí, chtěli by ještě dodělat rozdělanou práci. Nechtěla jsem proto déle zdržovat a položila jim závěrečnou otázku. Jaké budou jejich další plány, kam se chtějí podívat příště? Drtivá většina řekla, že opět do Česka, by do jiné lokality. Gonzalo ze Španělska by rád absolvoval cyklostezku PrahaVídeň. Timothée zatoužil poznat blíže jižní Čechy a děvčata z Koreje ještě přesně neví kam, ale určitě opět do Evropy, pokud možno střední.

O víkendu by ještě rádi navštívili Prahu, někteří zde pobudou trochu déle, ale pak se již rozjedou domů. Konec jednoho setkání. Zanechávají tu však po sobě svou práci, několik uměleckých objektů a snad i část sama sebe. Přijte se podívat, budete mile překvapeni. Na obloze opět vysvitlo slunce, mladí lidé se zvedají do práce a já jim přeji šastný návrat domů a mnoho úspěchů v životě.

dokončení z předchozí strany Co se mladým lidem u nás nejvíce líbilo? Kupříkladu návštěva Tábora nebo zámku Konopiště. Byli mile překvapeni starobylostí našich měst, ale také péčí, s jakou historický odkaz našich předků udržujeme. Jak se zajímáme o svou historii a jsme na ni hrdi. Dále se jim velmi líbila návštěva muzea v Sedlčanech. Pochvalovali si také vstřícnost našich lidí, zvláště když zavítali na pivo do místní hospody a pohovořili tu s obyčejnými lidmi. A co se jim naopak nelíbilo? Nad touto otázkou museli dlouho přemýšlet. Snad aby neurazili, snad aby nesoudili zem, ve které strávili pouhých čtrnáct dnů. Francouzka Déborah se pozastavila nad velkým kontrastem nových domů a fasád vedle šedivých sídliš a monstrózních komunistických staveb, které zejí prázdnotou a chřadnou. Připustila, že na každém kroku se setkali s pozůstatky minulého režimu. Také se pozastavila nad faktem, že řada lidí zvláště ve středním věku u nás neovládá cizí řeči. Ani má další otázka nezůstala bez bouřlivé diskuze. Chtěla jsem vědět, zda je velký rozdíl mezi životem v jejich rodné zemi a u nás. Nato řekli unisono: Je tu levněji. Připouštím, že mne to trochu překvapilo, když jsem si však uvědomila skladbu zdejšího osazenstva … Francie, Korea, Jižní Korea, Španělsko, Polsko, Ukrajina – to vše jsou země, kde musí občan pro základní životní potřeby sáhnout daleko hlouběji do peněženky, než zde u nás. Asi bychom si měli slova mladých lidí připomínat, až zase budeme žehrat nad drahotou.

Alice Valsová, foto Zdeněk Sedláček

Náš domov

6 strana


Seriál o třídění a recyklaci odpadů 3. díl „JAKÉ odpady vznikají v domácnostech?“ Nahlédnete-li doma do vašeho koše na odpadky, tak uvidíte velmi různorodou směs, kterou nezbývá než vysypat do popelnice. Pokud se však zamyslíte nad každým odpadem, který do koše nesete, zjistíte, že odpady můžeme rozlišit na:

Nebezpečné – tyto odpady mají nebezpečné vlastnosti, proto se nesmí vyhazovat do popelnice, např.: léky, zářivky, barvy, lepidla, oleje a nádoby jimi znečištěné atd. Nebezpečné odpady odnášejte pouze do pojízdné sběrny nebo na sběrný dvůr! Léky nevyužívané nebo s prošlou lhůtou spotřeby také můžete odevzdat v lékárně.

Využitelné – tyto odpady je možné dále zpracovat, např.: papír a lepenka, sklo, plasty (PET lahve, folie, kelímky), kovy (plechovky, hliník), kompostovatelný kuchyňský odpad atd.

Objemné – to jsou odpady, které se nevejdou do popelnice, např.: starý nábytek, koberce, linolea, umyvadla, toalety, kuchyňské linky, elektrotechnika, drobný stavební odpad atd. Tyto odpady můžete odvézt na sběrný dvůr nebo je odevzdat při mobilním sběru odpadů v obci.

Ostatní – odpady, které vám zbudou po vytřídění všeho, co je možné dále využít, např.: znečištěné – mastné obaly od potravin, voskovaný papír, textil, porcelán, žárovky, popel, zbytky masa a kostí apod. To jsou vlastně jediné druhy odpadů, které byste měli vyhazovat do koše na odpadky a poté do popelnice nebo kontejneru před vaším domem. Odpady bychom měli třídit přímo doma, pozdější roztřídění odpadu není často možné – smícháním se odpad znečistí nebo slepí. Např. zamaštěný papír už není možné zpracovat. Jak máme třídit odpady u nás doma? Pořite si do domácnosti další koše na ukládání papíru, skla a plastů. Pokud se vám koše do bytu nevejdou, můžete je nahradit papírovou

krabicí, do které postavíte tři tašky. Do jedné tašky budete dávat papír, do druhé plasty a do třetí sklo. Do tašky dávejte raději pouze nerozbité sklenice a lahve, pokud se vám rozbije sklenička, odneste ji raději opatrně rovnou do kontejneru ve vaší ulici. Pokud si nebudete jisti, kde najdete sběrný dvůr nebo kdy přijede sběrna nebezpečných odpadů, zeptejte se na vašem obecním či městském úřadu nebo u firmy, která se stará o tříděný sběr odpadu. Tento seriál pro vás připravuje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s., která se stará o recyklaci a využití odpadů z obalů.

Do školy Dva měsíce prázdnin utekly jako voda, je tu opět září a s ním i začátek nového školního roku. Opět se rozezvučí školní zvonek a do tříd se vrátí opálení, odpočatí a dojmy nabití žáci. Během hlavních prázdnin provedli provozní zaměstnanci ve škole, školce a školní kuchyni hlavní úklid, podle požadavků krajské hygienické stanice bylo instalováno směšovací zařízení na teplou vodu na mytí rukou žáků a probíhá rekonstrukce terasy nad školní kuchyní. Zřejmě nejvíce se na první školní den těšili ti nejmenší, prvňáčkové. Letos je jich zapsáno 23. V krásně vyzdobené první třídě je přivítala jejich paní učitelka Zdeňka Karlíková. V prvním a šestém ročníku se děti začínají učit podle školního vzdělávajícího programu „Spolu za poznáním a věděním“, který připravili učitelé školy a který navazuje na vzdělávací program mateřské školy „Spolu za poznáním“. Do školních lavic však letos usedne i 243 dalších žáků základní školy Sedlec-Prčice. Zatímco prvňáčkové se budou se školou a učením v tomto roce pomalu seznamovat, jejich starší spolužáci, devááci, se příští rok koncem června se základní školou rozloučí. Než však tak učiní, zbývá to nejdůležitější, uvážlivě a zodpovědně si vybrat, kam dál a dobře zvládnout přijímací zkoušky a pohovory na jimi vybrané střední školy a učiliště. Budeme jim držet palce, aby volili správně a jejich přání jim vyšlo a pak samozřejmě aby úspěšně dokončili 9. ročník, tedy základní vzdělání.

Dětským smíchem po prázdninách ožijí i tři třídy mateřské školky. Pravda, pro tyto předškoláčky je škola stále hlavně hrou, přesto nově příchozí poprvé okusí, jaké to je být sám, bez maminky a tatínka. Muset si sám poradit, spolehnout se jen na sebe. I pro ně je začátek školního roku důležitý. Začíná nám tedy nový školní rok 2007–2008. Přejme dětem, a je rokem pohodovým, ve kte-

rém se mnoho nového a zajímavého dozví, který jim přinese řadu veselých zážitků a obohatí jejich život o další hodnoty a povede k získávání základních kompetencí. Učitelům pak přejme pevné zdraví, vnímavé, spolupracující žáky a rodiče a samozřejmě pohodu při jejich náročné práci. Alice Valsová

Náš domov


strana 7

Eva Pilarová poprvé v Sedlci-Prčici 8. září 2007 v rámci oslav 50. výročí spojení Sedlce a Prčice od 18 hodin vystoupí Eva Pilarová se svými hosty v kulturním sále Základní školy Sedlec-Prčice. Když jsme někdy v únoru letošního roku začali chystat oslavy 50. výročí spojení, bylo nám jasné, že by bylo dobré pozvat také nějakou slavnou osobnost, hvězdu. Avšak rozpočet města zdaleka neodpovídá honorářům a někdy i osobním požadavkům slavných umělců. Navíc taková megahvězda má většinou program zadaný již na několik měsíců dopředu a těžko bychom ji přemlouvali, aby se přijela ukázat právě do Sedlce-Prčice. Je však mezi nimi jedna, která má k našemu městu přece jen jisté sympatie, a to díky paní Jarce Trpkové. Tou megahvězdou je

její přítelkyně, zpěvačka a neobyčejná žena, paní Eva Pilarová. Skromně jsme vyřkli nabídku a kupodivu, paní Pilarová přijala. Ráda k nám přijede spolu se svými dvěma kamarády – muzikanty – a v rámci oslav vystoupí s komorním programem, jenž je průřezem její bohaté a úspěšné kariéry. Telefonický rozhovor s paní Pilarovou byl velice srdečný, navíc okořeněný o milou historku. Vyprávěla jsem jí, že jednou z mých nejrannějších vzpomínek z dětství je, jak stojím v kuchyni na štokrleti, v ruce třímám vařečku

coby mikrofon a řvu na celé kolo „dám, dám, dám tisíc dukátů…“ Na to mi paní Pilarová se smíchem řekla, že v době, kdy byla tato písnička populární, se o ní říkalo, že je bohatší než Karel Gott. Gott si totiž hodí jenom korunou, kdežto ona dá rovnou tisíc dukátů. Evu Pilarovou při jejím vystoupení v SedlciPrčici doprovodí její přátelé, Milan Dvořák na klavír a Vít Fiala na kontrabas. Koncert začne v 18 hodin a jste na něj všichni co nejsrdečněji zváni. Vstupné je symbolické, 30,- Kč a lístky zakoupíte před představením ve foyeru školy. Věříme, že vystoupení pani Pilarové se stane důstojnou třešínkou na dortu našeho krásného výročí. Alice Valsová

Pozdravy z cest aneb Všude je krásně, tak co doma? Každý rok Vltavu sjíždíme, letos ale na Ohři míříme. Snad nám počasí popřeje, abychom sjeli všechny peřeje. Zdravíme všechny dobré, a a nám drží lidičky svoje pěstičky. Vodácké ahoj, ahoj, ahoj nám z Lokte přišlo od pyjavic.

„Posílám pozdrav z léčení těla a nakonec i ducha…“ napsala na pohlednici z lázní Bechyně paní starostka. Máte také nějaký zajímavý pohled či foto ze svých letních cest? Neváhejte a pošlete nám ho. Nejhezčí na podzim odměníme pěknou knihou. a.v.

Petanque V sobotu dne 7. července 2007 uspořádal SDH Měšetice 2. ročník Memoriálu Karla Stibora ve hře Petanque. Začalo se ve 14:30 hod. Hry se zúčastnil i pan Karel Stibor. Nechybělo malé občerstvení pro soutěžící, o které se postaral pan Tůma z Lidkovic. Startovalo 18 družstev ve 3 skupinách po 6. Vítězové skupin se utkali o první 3 místa. V 19:00 bylo rozhodnuto: 1. místo Josef Nádvorník s Janou Nádvorníkovou, 2. místo Karel Stibor, Věra Prachařová, Martina Jandová a Míša Koblihová, 3. místo obsadil loňský vítěz Bohuslav Koucký s Gábinou Jakubčíkovou a Eduardem Jakubčíkem. Následovalo rozdělení cen. Hráči poté ještě setrvali v sousedské pohodě aby zhodnotili průběh hry. Těšíme se na další ročník 2008. Pavel Janda

JASL servis Držitel certifikátu jakosti a kvality ISO9001

Přesvědčte se, že jsme nejkvalitnější a levní! PLASTOVÁ OKNA, DVEŘE, ŽALUZIE, ROLETY, PARAPETY, SÍTĚ. Doprava, montáž, demontáž, zednické práce, likvidace. A po oknech malování? I to je samozřejmé. Telefon: 608 701 777 e-mail: [email protected] Po předložení tohoto inzerátu –30% sleva

8 strana

Náš domov


SDH Sedlec slaví v tomto roce 130. výročí založení díl osmý Před 130 lety, 16. září 1877, byl založen v Sedlci pokrokovými občany Sbor dobrovolných hasičů. „Za život a majetek“, dali si tehdy jako své heslo. Nadešla devadesátá léta. Ve sboru s příchodem nových mladých členů započíná velká éra soutěžních družstev v požárním sportu, a to jak v kategorii mladých hasičů, dorostenců, tak i dospělých. Do soutěže hry Plamen se zapojují jedno, někdy i dvě družstva mladších a dvě družstva starších žáků. V kategorii dorostu pravidelně soutěží dvě družstva, jedno chlapecké a jedno dívčí. Starší žáci a dorostenci v té době čtyřikrát vyhrávají okresní kolo a postupují do kola krajského. Největších úspěchů dosahují starší žáci ve Vlašimi, kde se umístili na 3. místě. Dorostenci získávají třetí místo v Rakovníku a v Rožmitále pod Třemšínem místo druhé. Jen malý krůček je dělí od možnosti postoupit až na mistrovství republiky a ztrátou pouhé desetiny vteřiny končí soutěž. Členy tohoto družstva byli: Miroslav Matěja, Tomáš Skála, Jiří Chocholoušek, Petr Chocholoušek, Martin Kolář, Tomáš a Michal Davídkovi, Lukáš a Pavel Heranovi a Martin Hejhal. Vedoucími družstva byli František Heran, Václav Davídek a Roman Chaloupka, ten si vzal na starost ty úplně nejmenší hasiče a hasičky, kteří k našemu sportu v té době našli cestu. Ale i družstva dospělých se činí. Na okrskových cvičeních pomalu nemají konkurenci. Základem jejich úspěchů je vysoká aktivita při nácvicích a trénincích. Pokaždé soutěží minimálně dvě družstva mužů do 35 let a jedno nad 35 let a získávají 8 prvních, 6 druhých a 4 třetí místa. V okresních kolech zaznamenali naši muži nejlepší umístění v roce 1998 ve Vlašimi, když skončili třetí. V devadesátých letech sbor pořizuje novou stříkačku PS 12 a sportovní stříkačku, dále pak nové hadice, savice a v neposlední řadě také montérky pro soutěžící. Z rozpočtu města je sbor vybaven i další výstrojí a výzbrojí, je zakoupen nový výsuvný žebřík, plovoucí čerpadlo, požární obleky, boty, přilby, opasky a dýchací přístroje pro výjezdovou jednotku obce. Ta v té době čítá 25 členů. Pro zvyšování své akceschopnosti a připravenosti absolvují její členové námětová a tématická cvičení v rámci okresu Benešov. Škoda jen, že stále sbor sídlí v prostorách staré zbrojnice, tedy stodoly v osmdesátých letech sice zrekonstruované, ale kde již začíná být těsno. Prostřednictvím svých zástupců v zastupitelstvu města se proto snaží prosadit své požadavky na vybudování důstojného stánku pro sedlecký sbor, o moderní požární zbrojnici, kde by našla své místo i výjezdová jednotka obce a klubovna pro mladé, kteří v té době čítají 50 členů. Ačkoliv je i vybráno místo pro vybudování zcela nové zbrojnice, nedochází ke schválení projektu a je požehnána pouze její celková rekonstrukce. Ta proběhla v roce 2000 a výraznou měrou se na jejím prosazení a zajištění dotace podílel člen Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky poslanec František Vnouček. V devadesátých letech sbor zasahuje u 48 požárů a 12 technických zásahů. Z největších požárů musíme zmínit požár z roku 1990, kdy hořela silážní věž na farmě v Prčici. Výjezdová jednotka zde zasahovala téměř 24 hodin. V roce

1995 hořel bývalý „okresák“ na náměstí v Sedlci. Příčinou požáru bylo vznícení trámů zazděných do komína, od nich se oheň rozšířil mezi stropy jednotlivých pater domu. Dalším velkým požárem, který byl zaznamenán v Knize požárů SDH Sedlec, byl oheň v roce 1999, v Ješeticích vzplály haly na uskladnění slámy. Tehdy zde zasahovala veškerá naše dostupná technika v součinnosti s hasičským záchranným sborem Benešov, přítomno bylo i 20 členů naší výjezdové jednotky. Situaci komplikovala nutnost dopravy vody z větší vzdálenosti. V roce 1997 sbor oslavuje 120. výročí založení. Na náměstí v Sedlci je připravena výstava staré i nové techniky, výstava z historie sboru a za účasti 8 požárních družstev jsou vděčným divákům předvedeny požární útoky, ale také přetahování lanem nebo pivní štafeta. Malou ukázkou ze svého umění se předvedli také mladí hasiči. Hasiči z Votic zde zase ukázali likvidaci požáru osobního automobilu a vyprošování osob.

V devadesátých letech byl sedlecký sbor, mimo již výše jmenovaných, posílen o tyto členy: Václav Boháč, Stanislav a Jan Harvanovi, Lukáš Hejhal, Petr Hudák, Radek Karas, Michal Lalák, Tomáš Kořán, Pavel Tůma, Ludvík Peterka, Zdeněk Skála a Lenka Skálová, Jiří Fara ml., Marek Seidel, Michal Vrabec, Pavel Prášek, Martin Chocholoušek, Volek Petr a děvčata: Aneta a Iveta Havlovy, Lenka a Adélka Dvořákovy, Kateřina Tůmová a Romana Koblihová. Bohužel, navždy sbor v těchto letech opouští tito naši členové: v roce 1991 František Heran – člen od roku 1927, dále pak Vladimír Stibor, Josef Bursík, Antonín Lendauer, Miroslav Kabíček – zakladatel mladých hasičů v Sedlci, Václav Šetina – dlouholetý jednatel a Antonín Šetina – strojník sboru. Josef Benda – dlouholetý velitel sboru, jehož otec byl jedním ze zakladatelů hasičského sboru v Sedlci. Zpracoval Václav Davídek, foto archiv SDH Sedlec


KALENDÁRIUM 1. 9. 1960 bylo v československých školách zahájeno vydávání učebnic a školních pomůcek zdarma. První český slabikář byl vytištěn roku 1547 v Prostějově v dílně významného tiskaře J. Günthera. 2. 9. 1347 se konala korunovace Karla IV. a jeho manželky Blanky z Valois na Pražském hradě v kostele sv. Víta. * 3. 9. 1878 Příbram, Hanuš JELÍNEK – český překladatel a básník Hanuš Jelínek byl od počátku století až do konce předválečné republiky ústřední osobností, jež zprostředkovávala rozvoj literárních styků mezi českou a francouzskou kulturou. Překládal více než 50 francouzských autorů, od Apollinaira, Cocteaua, Duhamela, Verlaina, přes Barbusse, Dumase, Musseta až po Stendhala či Moliéra. Zvláštní význam však mají jeho mistrná přebásnění ukázek středověké, renesanční a lidové francouzské poezie, Zpěvy sladké Francie (1925 a 1930), jež se dočkaly mimořádné popularity a mnohé básně zlidověly a byl zhudebněny. 6. 9. 1673 byl položen základní kámen ke stavbě chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Se stavbou chrámu bylo však započato až v letech 1704–1711. 6. 9. 1791 byl Leopold II. korunován v chrámu sv. Víta na Pražském hradě na českého krále. † 9. 9. 1437 Praha, Jan ROHÁČ z DUBÉ – český šlechtic a vojevůdce Jan Roháč z Dubé pocházel ze zchudlé větve významného panského rodu. Přesto se přidal na stranu Tábora a stal se významným husitským vojevůdcem. 10. 12. 1420 se účastnil pověstného „hádání“ pražanů, zastupovaných universitními mistry, s tábory o pojetí husitského hnutí. Když pak koncem téhož roku zemřel první táborský hejtman Mikuláš z Husi, byl Roháč zvolen na jeho místo. Na jaře roku 1423 se přidal k Janu Žižkovi, který odešel pro neshody s kněžími z Tábora a založil tzv. menší Tábor ve východních Čechách, a věrně Žižku doprovázel až do jeho smrti. V bitvě u Lipan (30. 5. 1434) bojoval na straně husitských polních vojsk Prokopa Holého, byl zajat, ale záhy opět propuštěn na svobodu. Odešel do Tábora, kde se pokusil dát dohromady zbytky sirotků a táborů a stanul v čele bratrské jednoty. Ale po krvavém vítězství rožmberských ozbrojenců nad tábory Roháč odešel z Tábora a ze svého nově založeného hradu Sionu (na

Prčické střípky Zavzpomínejme dávných příběhů, které se staly před více jak sto lety a v prvé polovině minulého století. Jsou to příběhy prčických občanů, kteří byli současníky mé babičky, dědečka a maminky. Ta dokázala velmi poutavě vyprávět o svém mládí a životě v Prčici té doby. Příběh šestnáctý Pan učitel Pabouček Pan učitel Karel Pabouček učil v Prčici na počátku minulého století asi dva roky. Učil v takzvané „nové škole“ postavené v roce 1897 v blízkosti kostela, která měla dvě třídy a kabinet, později byla otevřena i třída pátá. Do školy to měl pan učitel blízko, bydlel totiž jen přes ulici v malém domku č. p. 133 – u Kaclů. V páté

Náš domov Kutnohorsku) učinil centrum posledního zoufalého odporu proti Zikmundovi. Tři měsíce nato byl Sion na Zikmundův rozkaz oblehnut vojskem, jemuž velel nejvyšší hofmistr království Hynek Ptáček z Pirkštejna. Po několikaměsíčním obléhání byl 6. 9. 1437 hrad dobyt a jeho obránci zajati. Jan Roháč, který byl prohlášen za zemského škůdce, byl 8. 9. na Staroměstském náměstí mučen a následujícího dne se všemi svými 52 druhy popraven. Jako privilegovaný příslušník panského stavu byl oběšen v panském oděvu a na zlatém řetězu. 8. 9. 1905 byla založena Ústřední jednota českých šachistů se sídlem v Praze, první šachový svaz v Rakousku-Uhersku. 8. 9. 1967 byla v Praze zahájena stavba dálnice Praha–Bratislava. 10. 9. 1799 byla v Praze založena Akademie výtvarných umění. 11. 9. 1861 sbor obecních starších v Praze přijal usnesení o zavedení češtiny jako vyučovacího jazyka na pražských městských školách farních, hlavních, triviálních, v Týnské hlavní a dívčí škole od počátku školního roku 1862-1863. 15. 9. 1846 bylo v Praze zavedeno plynové osvětlení ulic. Plynové lampy se rozsvítily na Staroměstském náměstí, v Celetné a Karlově ulici, na Ovocném trhu a na Národní třídě. 15. 9. 1878 byla v banskoštiavnickém rudném revíru proražena štola císaře Josefa II., naše nejdelší historické důlní odvodňovací dílo. S jejím výkopem se započalo v březnu 1782. Celková délka této štoly, ústící u obce Voznica, je 16 310 m. * 16. 9. 1897 Vodňany, Otakar ŠTORCHMARIEN – český nakladatel, knihkupec a autor memoárů, zakladatel nakladatelství Aventinum. Věřím pevně, že se dnešní poměry na knižním trhu, přeplněném průměrnou literaturou, změní a že dobrá kniha v brzké budoucnosti dozná většího rozšíření, napsal do ankety F. Laichtera v roce 1927 podle Štorch-Marienových pamětí (2. díl Ohňostroj) nakladatel a knihkupec Alois Srdce. Jeho optimismus, který ostatně Štorch-Marien sdílel – toho roku otevřel svou proslulou výstavní síň, galerii a prodejnu Aventinskou mansardu – však nebyl zcela na místě. Záhy svou činnost ukončil F. Borový a v roce 1934 tak musel pro finanční potíže udělat i Štorch-Marien. To ovšem nic nemění na tom, že v té době už oba – a mnozí další – vyryli třídě učil také Otylku Kaclovou a Julinku Petrovou. Obě děvčátka spolu kamarádila a ve třídě spolu seděla v jedné lavici. Právě probíhala hodina kreslení a pan učitel dětem zadal úkol – namalovat kolečka. Podmínkou bylo, že nesměly použít nic kulatého, podle čeho by kroužky obkreslily. Julinka se učila velmi dobře, ale kreslení nebyl zrovna její nejoblíbenější předmět. Ač se snažila, jak snažila, kolečka kreslená jen takzvaně „od ruky“ podle toho také tak vypadala. Zato Otylka našla v kapse zástěrky krejcar a neváhala jej použít. Její kolečka pak byla pěkně úhledná a pravidelná. A tak se stalo, že Julinka za svá kolečka dostala dvojku, zatímco Otylka obdržela jedničku. Avšak právě tato známka byla rozhodující pro nadcházející vysvědčení. Julinka díky tomu, že byla poctivá, na vysvědčení obdržela z kreslení dvojku a samozřejmě, že to považovala,

strana 9 nesmazatelnou brázdu do dějin české knihy, kterou po stránce obsahové i grafické pozvedli na evropskou, a tím vlastně světovou špičku. 16. 9. 1817 „objevil“ knihovník a archivář V. Hanka ve Dvoře Králové rukopis básní, jejichž původ byl kladen do 13. století. O rok později byl na Zelené Hoře u Nepomuku „nalezen“ rukopis pocházející údajně z 10. století. Později však bylo prokázáno, že šlo o padělky. * 17. 9. 1873 Kroměříž, Max Švabinský – český malíř a grafik. Švabinský byl především neobyčejně zručný kreslíř a grafik; v grafice měl zakladatelský význam pro moderní českou tvorbu (dřevoryty Rajská sonáta, 1917-20, Básník a múza, 1932; litografické ilustrace k Hugově Satyru). Věnoval se rovněž portrétu (Vrchlický, 1896; Aleš, 1908; Mánes, 1917; T. G. Masaryk a řada dalších, z nichž mnohé zdobily tehdejší, převážně životopisnou edici Zlatoroh) a grafice řady poštovních známek a bankovek. Byl tvůrcem návrhů barevných oken do katedrály sv. Víta (Seslání Ducha svatého v kapli sv. Ludmily a Poslední soud v okně jižní lodi, 1937-39). Byl držitelem Čestné ceny ze Světové výstavy 1900 v Paříži a jedním z nejmladších členů České akademie pro vědy, slovesnost a umění. Byl členem kuratoria Moderní galerie, členem vídeňského spolku umělců Hagenbund, profesorem c. k. Akademie umění v Praze a osmkrát jejím rektorem. Krátce po svém jmenování profesorem v roce 1910 založil na akademii grafickou speciálku, kterou vedl do roku 1927. 20. 9. 1784 byla založena Královská česká společnost nauk. Vznikla z původní Soukromé společnosti nauk, založené v roce 1770. 22. 9. 1575 byl v katedrále sv. Víta na Pražském hradě korunován Rudolf II. Habsburský na českého krále. * 23. 9. 1907 Přelouč, František Filipovský – herec, komik a nezapomenutelný dabér. Připomeneme si 100. výročí narození tohoto skvělého herce (blíže jsme psali v loňském ND). 26. 9. 1212 vydal římský král Fridrich II. Zlatou bulu sicilskou, v níž vymezil postavení českého krále (Přemysl Otakar I.) a Čech vůči říši. Mimo jiné v ní potvrdil nedělitelnost území českého státu, dědičnost královského titulu a český král se stal i jedním ze sedmi kurfiřtů oprávněných volit římského krále. vzhledem k nepoctivě získané jedničce Otylčině, za velikou křivdu. Rozhodla se, že to tak nenechá. Ze školy, místo domů, rozběhla se ke Kaclovům a rovnou do světničky pana učitele Paboučka. Udivenému panu učiteli prohlásila, že to vysvědčení nechce, protože ta dvojka z kreslení je nespravedlivá. Vysvětlila, jak to s kreslením koleček bylo a požadovala, aby jí pan učitel dvojku vymazal a dal jedničku jako Otylce. Marně pan učitel vysvětloval, že dvojka je také pěkná známka. Julinka položila vysvědčení na stolek a trvala na svém, s dvojkou na vysvědčení domů nepůjde. Neústupnost děvčátka a snad i její spravedlivé rozhořčení způsobilo, že nakonec pan učitel dvojku vymazal a opravil na jedničku. Spokojená Julka si pak vysvědčení vzala. Toto vysvědčení, jako důkaz matčina smyslu pro spravedlnost, mám doposud schované. Věra Kapková

Náš domov

10 strana


ZVEME VÁS NA FOTBAL Podzim 2007 Rozlosování „A“ mužstva v krajské I. B třídě skupiny D 4. kolo 9. 9. Ne 17:00 Sokol Kondrac 5. kolo 15. 9. So 16:30 Meteor Stříbrná Skalice 6. kolo 23. 9. Út 16:30 SK Pyšely 7. kolo 30. 9. Ne 14:00 TJ SK Olbramovice 8. kolo 7. 10. Ne 16:00 TJ Sokol Družba Suchdol 9. kolo 14. 10. Ne 16:00 TJ Slavia Louňovice

doma venku doma venku doma venku

Rozlosování družstva dorostu v krajské I. A třídě skupiny D 4. kolo 9. 9. Ne 10:15 TJ Durisol Všeradice venku 5. kolo 16. 9. Ne 10:15 FK Olympie Zdice doma 6. kolo 22. 9. So 10:15 FK Králův Dvůr venku 7. kolo 30. 9. Ne 10:15 SK Benešov B doma 8. kolo 6. 10. So 10:15 SK Nový Knín venku 9. kolo 14. 10. Ne 10:15 SK Černolice doma

Rozlosování „B“ mužstva okresní soutěže IV. třídy, oddíl B 4. kolo 9. 9. Ne 17:00 Sokol Libouň venku 5. kolo 16. 9. Ne 16:30 Sokol Jankov B doma 6. kolo 22. 9. So 16:30 Sokol Veliš B venku 7. kolo 30. 9. Ne 16:30 Sokol Kamberk doma 8. kolo 6. 10. So 16:00 Sokol Přestavlky venku 9. kolo 14. 10. Ne 16:00 Sokol Miličín B doma Rozlosování krajské I. A. tř. starších žáků C a mladších žáků C Začátky žákovských zápasů 9:30 hod. (starší) a 11:10 hod. (mladší) 4. kolo 8. 9. So 9:30 TJ Kouřim venku 5. kolo 15. 9. So 9:30 FK Uhlířské Janovice doma 6. kolo 22. 9. So 9:30 FK Říčany venku 7. kolo 29. 9. So 9:30 FK Kavalier Sázava doma 8. kolo 6. 10. So 9:30 SK Úvaly venku 9. kolo 13. 10. So 9:30 AFK Kolín doma

Přijte podpořit naše týmy. Další informace a tabulky naleznete na internetových stránkách ČMFS www.fotbal.cz.

KAM NA VÝSTAVU?

Výstava 130 let SDH Sedlec 16. září roku 1877, tedy před 130 lety, byl založen Sbor dobrovolných hasičů v Sedlci na dráze Wilsonově. Od té doby uplynulo mnoho let, sborem prošla řada členů, uhasilo se nesčetně požárů a jistě ještě daleko více požárům se díky prevenci předešlo. S tím vším a ještě s mnohým dalším Vás seznámí výstava 130. let Sboru dobrovolných hasičů v Sedlci, která bude 8. září v odpoledních hodinách zahájena na Informačním centru v Prčici. Přijte se podívat, kam za těch 130 let naši hasiči pokročili. Výstava bude otevřena v rámci provozních hodin infa až do 19. října.

Propásli jste Zemi živitelku? Nic se neděje, je tu Zahrada Čech. Praha – Výstaviště Holešovice: 14. 9. – 15. 9. 2007 BEAUTY EXPO – mezinárodní veletrh kosmetiky a kadeřnictví 14. 9. – 16. 9. 2007 SBĚRATEL – 10. mezinárodní veletrh známek, mincí, karet, minerálů a sběratelství 20. 9. – 22. 9. 2007 MUZIKA – hudební veletrh Praha – výstaviště Letňany: 18. 9. – 22. 9. 2007 FOR ARCH – 18. ročník mezinárodního stavebního veletrhu a další zajímavé přehlídky (FOR TECH VERTICAL, FOR SPORT, FOR INVEST, FOR TRAVEL, EBIT, BRÁNA ŘEMESEL a mezinárodní soutěž učňů SUSO) 27. 9. – 30. 9. 2007 PRAŽSKÝ VELETRH HRAČEK – 18. veletrh hraček a společenských her MODELL HOBBY – 15. ročník mezinárodní modelářské výstavy Zahrada Čech Litoměřice: 14. 9. – 22. 9. 2007 ZAHRADA ČECH – 31. ročník nejnavštěvovanějšího zahradnického veletrhu Výstaviště České Budějovice: 18. 9. – 20. 9. 2007 VZDĚLÁNÍ A ŘEMESLO – 13. ročník. Prezentace školství všech úrovní, učební pomůcky, potřeby pro děti 18. 10. – 21. 10. 2007 HOBBY – PODZIM 2007 – 9. ročník stále populárnější výstavy. Propásli jste jarní výstavu? Podzimní si s ní nezadá. Výstaviště Lysá nad Labem: 21. 9. – 23. 9. 2007 KŮŇ 2007 – 12. výstava koní a všeho, co k nim patří 4. 10. – 7. 10. 2007 ZEMĚDĚLEC 2007 – 27. národní výstava zeleně, mechanizace, pěstitelství, květin, ekozpracování… NÁŠ CHOV 2007– 12. výstava hospodářských zvířat a moderních technologií pro chov

Alice Valsová

Lidové pranostiky na září 1. 9. Svatý Jiljí děvčata bílí. Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne. 2. 9. Od Štěpána krále bouřek je namále. 8. 9. Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle. 10. 9. Neprší-li o Mikuláši, bude suchý podzim. 11. 9. Neprší-li na svatého Pafnuce, bývá suchý podzim. 14. 9. Po svatém Kříži podzim se blíží. 15. 9. Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychleji poklesne. 16. 9. Svatá Ludmila deštěm obmyla. 21. 9. O svatém Matouši vlaštovka nás opouští. Svatý Matouš den krátí a svačinu hatí. 22. 9. Na svatého Mořice nesej pšenice, bude samá metlice. 23. 9. Po rovnodení větry nelení. 26. 9. Na svatého Cypriána chladno bývá často zrána. 27. 9. Na sv. Kosmu a Damiána má být řepa vybírána. 28. 9. Sv. Václav zavírá zem všady a sklízí z lesů hady. Je-li bouřka na Václava, dlouho teplo zvěstovává.

Přijde Václav – kamna připrav. 29. 9. Zmoknou-li Michalu křídla, bude o Vánocích zem rozbředlá. Neprší-li na Michala, bude suché jaro, prší-li drobně, zima bude mírná, vane-li vítr, bude tuhá zima. Jestli noc před Michalem jasná jest, tedy má veliká zima následovat. 30. 9. Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima. Svatý Jeroným bez dřeva zatopil. • Září – máj podzimu. • Když v září babí léto všude, pěkný podzim dlouho bude. • Jakmile se ukazuje polní myš, že máš o dřevo se starat, víš. • Podzim na strakaté kobyle jezdí. • Zářijová slota – hrstka deště, fůra bláta. • Ozvou-li se v září hromy, budou sněhu plné stromy. • Parna a mlhy se víno nebojí, oběma se lépe napojí, zato ale velkým chladem v září postonává a se špatně daří. • V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá. Vybrala Alice Valsová


Náš domov

strana 11

Řádková inzerce Našeho domova Pro zadání textu použijte přiložený kupón. Text vpisujte tiskacími písmeny, pro každé písmeno je určeno jedno políčko. Políčko je vyhrazeno i pro interpunkční znaménka a mezery mezi slovy. Způsob placení řádkové inzerce: vyplněný kupón spolu s dokladem o zaplacení složenkou

typu A zašlete na adresu MěÚ Sedlec-Prčice. Inzerci můžete platit také přímo na IC v Prčici a na pokladně MěÚ v Sedlci. I nadále je všem inzerentům k dispozici plošná forma inzerce v Našem domově, a to za daných cenových podmínek. a.v.

Koupím: • Koupím od vás sběratelské předměty, staré zemědělské stroje a nástroje, různé půdní harampádíčko, staré stavební materiály. Tel.: 604 151 452.

Náš domov

12 strana


Citát na tento měsíc: Práce od nás zahání tři velké nepřátele: nudu, neřest a nouzi. Voltaire

Co se kde děje, co se kde koná? Pozor!!! Všechny příznivce vycházek do přírody zveme v sobotu 22. září 2007 na 1. ročník pochodu „Za kapličkami Českého Meránu“. Jsou připraveny trasy od 5 do 20 km. Start pochodu bude od 7.30 do 10 hod. na Vítkově náměstí v Prčici před Ateliérem, startovné je 20,- Kč dospělí a děti 10,- Kč a děti obdrží i malý dárek. Pojte s námi obdivovat krásy podzimní přírody. Srdečně zve Společenství obcí Čertovo břemeno a KPDK Sedlec-Prčice Oslavy 120. výročí založení zemědělské školy v Sedlčanech SOU Sedlčany – bývalá zemědělská škola –

pořádá v pátek 28. září 2007 od 9.00 v areálu učiliště v ulici Petra Bezruče 364 v Sedlčanech oslavy 120. výročí založení školy. Co nejsrdečněji jsou zváni absolventi všech učebních a studijních oborů i bývalí žáci SOU Třebnice a SPV Laktos Sedlčany. Výkup jablek Ve Voticích byl zahájen výkup jablek v prostoru bramborárny Beztahov (objekt vedle Marily). Výkup bude probíhat každý den včetně sobot a nedělí od 13 do 17 hodin, a to cca do konce října. Bližší informace na tel.: 317 812 253. a.v.

Dne 14. září 2007 oslaví krásné 80. narozeniny naše maminka a babička

paní Ludmila Laláková z Prčice. K tomuto životnímu jubileu vše nejlepší a hodně zdravíčka do dalších let přejí dcery Jarmila a Jana a vnoučata Andrea, Jarda, Kristýna a Šárka.

Děkujeme všem, kteří se přišli naposledy rozloučit s naší drahou maminkou a babičkou,

paní Marií Pištěkovou z Prčice. Dále děkujeme pohřebnímu ústavu pana Františka Suka za vzorné vypravení pohřbu. Rodina Pištěkova, Boubalíkova a Kmotrasova.

Dne 31. srpna 2007 uplynuly 2 roky, co nás navždy opustil

pan Jaroslav Macháček z Prčice. S láskou stále vzpomínají manželka Jarmila a dcery Andrea s Pepou a Kristýna s rodinou. Kdo ho znal, vzpomeňte s námi.

Důležitá telefonní čísla • Hasiči ............................................................................ 150 místní pohotovost 602 666 150 • Lékařská záchranná služba ............................................. 155 • Policie ČR...................................................................... 158 Obvodní odděl. Votice ........................................ 317 812 275 • Univerzální – Pro hlášení nehod všeho druhu .................... 112 • Středočeská energetická – pohotovost .............. 840 850 860 • Středočeská plynárenská – pohotovost .............. 317 814 513 • Centrální ohlašovna poruch – plyn ................................. 1239 • Služby s.r.o..................................317 834 514, 731 406 450 • Zeos – vodovod ....................... (Po-Pá 6-15 hod) 317 834 320 mobil: 603 812 698 • Veterinář – MVDr. Šonka.............. 317 834 422, 603 817 898

Dne 7. září uplynulo 9 let, co nás navždy opustila

paní Anna Jalovecká z Lidkovic. Stále vzpomíná druh a dcera s manželem a vnoučata.

Dne 22. září uplyne 5 let, co nás navždy opustil

pan Jiří Hlavatý z Prčice. Stále vzpomínají manželka, dcery a syn s rodinami.

Náš domov, měsíčník Města Sedlec-Prčice, šéfredaktor – Alice Valsová, informace a příspěvky na čísle tel. 317 834 328, mobil: 603 201 583, e-mail: [email protected] nebo přímo na Infocentrum, cena 8 Kč, evidenční číslo MK ČR E 10761, náklad 800 výtisků, redakční uzávěrka příštího čísla: 27. 9. 2007 do 11 hodin, tiskne tiskárna Tria Olbramovice Cena inzerce: titulní strana - 15,- Kč, zadní strana - 12,- Kč a vnitřní strany - 8,- Kč/1 cm2 Redakce neodpovídá za obsah příspěvků od externích přispěvatelů a za názory čtenářů.

S L AV N O S T N Í P Ř Í L O H A M Ě S Í Č N Í K U

u příležitosti 50. výročí spojení Sedlce a Prčice

Náměstí 7. května v Sedlci

Od roku 1957 to táhnou spolu Před 50 lety, 6. září 1957, byl podepsán významný dokument, na jehož základě se doposud dvě samostatné obce – Sedlec a Prčice – spojily v jedno město – Sedlec-Prčici. Bylo by však bláhové domnívat se, že toto spojení bylo horoucím a jediným přáním všech obyvatel obou městeček. Opak je pravdou. V těsném sousedství tu byly dva nesmiřitelné tábory – Prčice se svou téměř tisíciletou historií a moderní, vzkvétající Sedlec. Kde se vzala vzájemná a snad až do dnešních dnů trvající nevraživost? To zřejmě dnes již nikdo nezjistí. Od pradávna tyto dvě osady spojovala pouze vozová cesta vedoucí přes bažinaté louky. V letech 1816 až 1822 byl místním podnikatelem a patriotem Karlem Burkou a na jeho náklady místo bažinatého brodu vystavěn kamenný 250 kroků dlouhý most se dvěma sochami od sochaře F. Platzera. Ale ani tato spojnice jako by

ten odvěký předěl nepřeklenula. Kolikrát ztroskotala sousedská domluva na maličkostech! „Na prčickým mostě chcípla kobyla, pojte Sedlečáci, bude hostina.“ Pokřikovaly děti z Prčice na své spolužáky ze Sedlce. Tuto nevraživost si přinesly ze svých rodin. Proč tedy spojení právě těchto dvou obcí? Již dávno před tím, než k samotnému aktu došlo, hovořilo se na prčické straně o možnosti spojit se se Sedlcem. Nebyla to však otázka náklonnosti k Sedleckým, nýbrž politická a hlavně ekonomická záležitost. Byli to právě Prčičtí, kteří se těžko smiřovali s čím dál tím větším rozkvětem Sedlce, zatímco jejich historické městečko bylo postaveno až na druhou kolej. Právě ta kolej totiž měla ve vývoji údolí rozhodující význam. Když se v 19. století rozhodovalo, kudy povede trasa železniční dráhy z Prahy do Českých Budějovic, hovořilo se také o Sedlci

a Prčici. Zatímco v Sedlci tuto dráhu vřele vítali coby velvyslance technického pokroku, pracovních příležitostí a prosperity (Sedlec se v té době píše Sedlec na dráze Wilsonově), v prčickém táboře až takové nadšení nesdíleli. Důležité posty ve vedení obce zastávali živnostníci, kterým nemalý příjem skýtalo povoznictví. Proč by se tedy ochuzovali o výhodné podnikání tím, že do obce přivedou železnici? Vždy ta může být o kousek dál, v Heřmaničkách a oni k ní budou zprostředkovávat dopravu. Snad právě loby těchto prčických občanů, nebo zcela jiné vlivy, nakonec způsobily, že se dráha do údolí nedostala. Průmysl, právě tak jako železnice, se Českému Meránu obloukem vyhnuly. S jejich absencí se život v kamenitém kraji stal ještě těžší a jeho obyvatelé za prací stále odcházeli jinam. A na povaze těch, co zůstali, se těžká dřina nesmazatelně podepsala. Stali se rázovití, nesmiřitelní, avšak

2 strana

Náš domov – Slavnostní příloha


nade vše milující svou půdu, svůj domov, svůj kraj. Patrioti v tom nejčistějším smyslu slova. Často je náš kraj přirovnáván k Šumavě a jeho lid k tvrdým horalům. Ti, co odešli z Prčice za prací do světa (nejčastěji jim útočiště nabídla vzkvétající Praha), založili spolek rodáků (počátek 20. století). A právě členové tohoto spolku, snad z neznalosti, snad se za jadrné jméno své rodné obce styděli, usilovali, aby byl historický název Prčice změněn. Buto přejmenováním (Vítkov, Český Merán), nebo jako jednu z variant navrhovali možnost spojení se Sedlcem. Stalo se tak při valné hromadě, konané 21. června 1935 u příležitosti dvacátého výročí založení Občanské besedy v Prčici. Návrh vznesl při své závěrečné řeči mluvčí spolku rodáků pan Řezníček. Se svým požadavkem však naštěstí rodáci neuspěli, a to zásluhou prčických patriotů, kteří znali a hájili historický význam Prčice. Největším oponentem se stal kněz P. Stropek. To se však již psal rok 1938 a brzy měly naši zem i prčické rodáky začít trápit zcela jiné starosti. Za rok nato vypukla 2. světová válka a na spojení Sedlce a Prčice již nikdo ani nepomyslel. Tragické události, které se udály na sklonku války v Sedlci i v Prčici, jakoby spojily osudy obou obcí. Půtky a nevraživost na čas ustoupily do pozadí. Po osvobození se opět začíná hovořit o spojení. Ale až 50. léta přinesla ten důležitý zvrat. Zčásti se tak stalo politickou vůlí z vyšších míst, ale i zde, na obou dvou stranách mostu, si lidé uměli spočítat, že spojením téměř nic neztratí a jedině získají. Zřejmě největším propagátorem myšlenky se stal předchozí prčický předseda MNV, v té době poštovní doručovatel, V. Peterka. Bylo před volbami a zlí jazykové tvrdili, že si na spojení postavil svou politickou kampaň. Jeho vizí bylo napojení údolí na železniční koridor, který tou dobou již vedl přes Heřmaničky. Přes veškeré plamenné agitace však bylo zřejmé, že se mu tento záměr nepodaří prosadit. Nicméně účel světí prostředky a ke spojení Sedlce a Prčice se přiklonily i oba tehdejší národní výbory. Smutnou pravdou zůstává, že agitátor Peterka při volbách do národního výboru v Prčici propadl a po spojení se nedostal ani do nově zvoleného zastupitelstva MNV Sedlce-Prčice. Bral to jako osobní prohru a stáhl se do pozadí. Prohlubující se duševní nemoc jej pak dohnala až k sebevraždě. Alice Valsová

Starostové Sedlce-Prčice v posledních 50 letech V roce 1957 byl v Sedlci předsedou MNV Jindřich Kukačka, který do funkce přešel z místní mlékárny. V Prčici byl předsedou MNV Václav Sládek, zaměstnanec státních statků. Prakticky pod taktovkou těchto dvou pánů se spojení Sedlce a Prčice uskutečnilo. Václav Sládek byl pak zvolen předsedou společného výboru a Jindřich Kukačka jeho místopředsedou. Část zápisu z obecní kroniky Sedlce z roku 1957, strana 625 a 626, zapsal Josef Rydlo

U jednotlivých předsedů MNV, po roce 1990 starostů, je uvedeno, ve kterých letech byli ve funkci, v závorce pak v kolika letech do funkce nastoupili a jejich původní zaměstnání. Václav Sládek z Prčice 1957–1964 (41, zaměstnanec státních statků) Irena Brožová z Prčice 1964–1971 (40, vychovatelka v DD Přestavlky) František Kozák ze Sedlce 1971–1990 (44, úředník zemědělské správy) Jaroslav Krejčí ze Sedlce 1990–1994 (42, správce sportovního stadionu) Antonín Podzimek ze Sedlce 1994–2000 (45, knihkupec) Ing. Vojtěch Hlaváček z Chotětic 2000–2002 (36, vedoucí pily) RNDr. Marie Kovalová z Měšetic 2002–dosud (58, geoložka) -mk-

Část zápisu z obecní kroniky Sedlce z roku 1958, strana 632, zapsal Josef Rydlo



strana 3

50 let společného života je dlouhá doba. Je to předlouhý seznam těch, kteří se na budování obce tak i tak podíleli. Ještě delší by byl seznam úspěchů a vykonaného díla, samozřejmě však i proher.

50 společných let Sedlce a Prčice podle sedlecko-prčické kroniky V tomto přehledu jsou po jednotlivých letech vypsány ze sedlecké, po spojení pak sedleckoprčické kroniky ty nejvýznačnější události, anebo zajímavosti. A kdo kroniku psal? V letech 1957–1961 Josef Rydlo – učitel, 1961–1967 Teodor Čermák – učitel, 1968–1971 Stanislav Kofroň – ředitel základní školy, 1972–1986 Jaroslav Horyna – vedoucí „Výkupu“ v Sedlci, 1987–1992 Margita Janoušková – matrikářka, 1992–1993 Hana Kratochvílová – matrikářka, 1993–dosud Václav Dikun – učitel.

zvláš velký dopad, protože byl zrušen náš okres Sedlčany (ty byly přiřazeny k Příbrami) a Sedlecko-Prčicko se dostalo pod Benešov. V kronice tato zásadní změna není zvláš komentována – byl to prostě příkaz „shora“, o něm se zřejmě nediskutovalo. V Prčici byl zřízen podnik OPUS, kde nalezly práci desítky žen při šití kožených výrobků – za hranicemi se proslavil výstrojí pro hokejisty. 1961 – Nejvíc místa je věnováno diskusi o přestavbě tanečního sálu za hotelem Záložna na náměstí v Sedlci na kinosál a následně její realizaci. Kronikář dokonce zaznamenává, že něk-

teří občané proti tomuto záměru měli námitky, protože tak Sedlec přijde prakticky o pěkný taneční sál. Nicméně, přestavba se, přes všechny protesty, uskutečnila. 1962 – 14. února bylo slavnostní otevření kina uvedením filmu Valčík pro milion. Tu noc vznikl v přilehlém hotelu požár. Příčinou byla přetopená kamna v jednom z pokojů. Shořela značná část střechy hotelu a nechybělo mnoho, aby shořelo i nové kino. Ale jak hasiči chrlili proudy vody na oheň, zateklo i do objektu kina a místy se promáčel strop. Tento rok, jak je v kronice zaznamenáno, začala také rozsáhlá

Kostel svatého Jeronýma. Kresba Petr Růžička

1957 – Kromě dohody čelních představitelů Sedlce a Prčice na schůzi 6. září (viz kopie příslušné pasáže) sedlecký kronikář zaznamenává v tomto roce, že má v Sedlci 15 rodin televizní přijímač. Daleko více místa je věnováno státním záležitostem, např. úmrtí tehdejšího presidenta Antonína Zápotockého, než událostem místním. 1958 – Od začátku tohoto roku začal fungovat společný MNV Sedlce a Prčice. V kronice jsou uvedena jména zvolených funkcionářů (viz kopie příslušné pasáže). Předsedou byl zvolen Václav Sládek, zaměstnanec státních statků v Prčici a místopředsedou Jindřich Kukačka, zaměstnanec mlékárny v Sedlci. Tajemníkem se stal František Modlík ze Sedlce. V tomto roce bylo v Sedlci započato se stavbou rybníka u silnice na Kvasejovice. Laboratorní přístroje v Sedlci, tam, kde je dnes Brandy, se změnily na Orthopedii. Kronikář to komentuje, že tam nalezne práci víc nekvalifikovaných pracovníků. 1959 – Byly projednávány plány výstavby stadionu v Prčici. Dostavena byla v tomto roce bytovka s osmi byty ve Školní ulici v Sedlci. V kronice je zaznamenána i událost, která se dostala do světového tisku: místní astronomická pozorovatelna pana Brože v Prčici zaznamenala 7. 4. ve 20.30 pád velmi jasného meteoritu a svými údaji tak přispěla k jeho nalezení – byl to světoznámý meteorit Luhy u Příbrami. 1960 – V tomto roce se ve státě odehrály důležité změny: byly zrušeny okresy stávající a vytvořeny nové, větší. Na nás tato změna měla

Záběry z jednoho z prvních ročníků pochodu Praha–Prčice.

4 strana



tečněno celostátní sčítání obyvatel i věcí. Pro náš region prý z něj m.j. vyplynulo, že každá 4. rodina vlastní auto. 1971 – Začalo jednání s armádou o výstavbě bytovek pro zaměstnance radiokomunikací a dalších záležitostech kolem výstavby samotného radiokomunikačního objektu za Měšeticemi. Zastupitelstvo jednalo také o přemístění kina do kulturního domu u základní školy, aby stávající kino za hotelem (nyní už Český Merán) bylo znovu upraveno na taneční sál. Ředitel školy ale s tím, aby bylo kino u školy, nesouhlasil, a tak se tento záměr neuskutečnil.

Výstavba nových rodinných domků v Brigádnické ulici v Sedlci v roce 1974

výstavba nových výrobních objektů Státního statku v Prčici. 1963 – Záznam o tomto roce je velmi krátký, pouze dvě strany. Kromě zmínky o počasí je zde krátká zpráva, že byl zbourán starý (z roku 1855) mostek přes Sedlecký potok v Jetřichovické ulici a vybudován zcela nový. Druhá krátká zpráva informuje o tom, že v Prčici byl zřízen bufet z bývalé restaurace pan Vodňanského. 1964 – V tomto roce se uskutečnily volby do MNV (i KNV), předsedkyní Sedlce-Prčice byla zvolena Irena Brožová z Prčice. V červenci se, ve spolupráci s Nadějkovem, uskutečnily vzpomínkové oslavy u příležitosti stého výročí úmrtí našeho významného rodáka Prokopa Chocholouška. V tomto roce také, na základě nařízení „shora“, došlo k rušení místních muzeí, které musely své materiály předat muzeím okresním. V Sedlci tato rána dopadla na muzeum právě Prokopa Chocholouška, které mělo své expozice ve třech místnostech na faře. V Prčici byla zřízena Pomocná internátní škola. 1965 – V Prčici v zámeckém parku se začal stavět obytný dům s dvanácti byty. Kronikář litoval, že je skrytý stromy a „…nepřidá tak městu na novém, mladistvém vzhledu…“ V Sedlci byl zrušen poslední taneční sál v hostinci Na Knížecí (zvaný také u Tikovských), aby zde mohla být zřízena provozovna podniku Tesla.

koslovenska, jakož i jednoznačném odsouzení „kontrarevoluce“. Je zde také zmínka o nejmenovaných „protistátních živlech“ v Sedlci a Prčici, píšících pobuřující nápisy po silnicích a po budovách. Zajímavá je zmínka o snaze některých občanů Prčice odtrhnout se od Sedlce. Byla jimi organizována i podpisová akce na podporu odtržení. Kronikář píše, že byly některé podpisy získány podvodně, ale nikoho, ani iniciátory, ani podepsané, nejmenoval. Tuto informaci uzavřel jen stručným: „K odtržení nedošlo“. 1969 – Na popravišti z konce druhé světové války v Sedlci byla instalována socha akademického sochaře Bejčka. O prčickém posvícení byly v tomto roce také oslavy 800 let Prčice. K tomuto výročí byla vydána brožura pana Jindy. Prvně je v kronice zmínka o pochodu Praha–Prčice, a to se už šel čtvrtý ročník. 1970 – Začátkem roku byla sněhová kalamita, sníh prolamoval střešní konstrukce. Velká sněhová vánice byla i na prvního máje a sníh pak ležel místy i několik dní. V tomto roce Tatran Sedlčany postavil nad Moníncem lyžařský vlek. Kronikář dodal, že uskutečnil to, o co několik zdejších jedinců usilovalo už dlouho. Bylo usku-

1966 – Bytovka v zámeckém parku v Prčici byla zkolaudována, nastěhovalo se do ní dvanáct rodin. Hotel „Záložna“ na náměstí v Sedlci, který byl od minulého roku modernizován, byl přejmenován na „Český Merán“, provoz v něm zajišovalo družstvo Jednota. 10. prosince proběhlo jeho slavnostní otevření za účasti 60 pozvaných hostů. 1967 – V tomto roce bylo zrušeno prčické hřiště a rozměřeno na parcely pro rodinné domky. Kronikář píše také o tom, proč byla nechána mezi parcelami záměrně jen úzká ulička – průchod pro pěší, maximálně pro kolo – na silnici k Přestavlkům: aby zde neprojížděla cizí auta a nerušila místní obyvatele! 1968 – Zápis se nesl v duchu obhajoby socialismu a vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Čes-

Výstavba „koupaliště“ v Sedlci, rok 1974

1972 – Probíhala výstavba bytovek pro zaměstnance radiokomunikací, projednáván byl projekt na sedlecké „koupaliště“. Bylo postaveno 9 nových garáží na obecním pozemku v Družstevní ulici v Sedlci. Dále byl zregulován Sedlecký potok od mostu proti proudu. Zajímavá je zmínka o tlaku z vyšších míst, aby byl v SedlciPrčici vytvořen útvar Lidových milicí. Kronikář dodává, že pro nepochopení ZO KSČ Státního statku v Prčici nebyl tento záměr realizován. 1973 – V tomto roce je zmínka o dobrém fungování prčické nemocnice (stále to tedy ještě nebyla LDN). Zmíněna je také mlékárna – Laktos – v Sedlci, v níž v tomto roce ještě běžel provoz. Kronikář popisuje také „laborky“, které měly v té době 65 zaměstnanců. V základní škole byl jmenován nový ředitel – Václav Beran – místo Stanislava Kofroně, který šel do důchodu. 1974 – V květnu bylo slavnostní zahájení zkušebního provozu radiokomunikací – „Kruhu“ – kterého se zúčastnil i tehdejší předseda československé federální vlády Lubomír Štrougal. Pro ostrahu tohoto objektu byl v Sedlci na „Staré škole“ umístěn do objektů po stavařích vojenský strážní oddíl. Několik vojáků se zde dokonce oženilo a založili s místními děvčaty rodiny. 1975 – Přes 20 stran v kronice je věnováno celostátním oslavám 30. výročí Osvobození po druhé světové válce, u této příležitosti byly na místech, kde byli 7. května 1945 zastřeleni naši občané, umístěny nové pomníčky. Od tohoto



strana 5

– celkem 65 listů. Zapsal také nešastné události (těžké úrazy), které zdejší občané utrpěli i úmrtí způsobené neopatrností. Zmiňuje se také o „cenové panice“, která vypukla po oznámení, že bude zdražen benzín. Ten byl pak občany vykupován do všech možných i nemožných nádob. 1980 – V tomto roce se stalo veliké neštěstí. Při pálení čarodějnic u ohně za Prčicí směrem k židovskému hřbitovu byly dvě žákyně 7. třídy těžce raněny padajícími kládami. Jedna z nich zemřela. Kronikář také poznamenal, že na chatě pod Cunkovem (jedná se o hlavní objekt Monínce) se ani v tomto roce nepracovalo – zůstává rozestavěná.

Výstavba zdravotního střediska v Sedlci, rok 1988

1981 – Konaly se volby na všech úrovních, tedy i na obecních. Dostavěna byla pavilónová mateřská školka. V tomto roce byl zastaven provoz mlékárny v Sedlci, veškeré zpracování mléka a výroba mléčných výrobků bylo centralizováno do Benešova. Zájem o opuštěné objekty mlékárny u nás projevila Tesla. Zastupitelstvo

roku se nemocnice v Prčici oficiálně jmenuje LDN, tedy Léčebna dlouhodobě nemocných. 1976 – Mnoho místa v kronice je věnováno XV. sjezdu KSČ. Nejdůležitější událostí tohoto roku bylo přiřazení pěti okolních obcí – MNV – k Sedlci-Prčici. Společné volby byly v říjnu, zastupitelstvo mělo celkem 47 členů. Ze Sedlce a Prčice 20, z Divišovic 5, z Jetřichovic 6, z Kvasejovic 8, z Přestavlk 5 a z Vrchotic 3. Rada města měla 9 členů. 1977 – V tomto roce slavil Sbor dobrovolných hasičů Sedlec 100 let svého trvání. Více místa ale bylo věnováno oslavám Velké říjnové socialistické revoluce. Co se týká investiční výstavby, bylo jednáno o stavbě nové mateřské školy, protože prostory, které jí byly určeny v budově základní školy, byly již nedostatečné. V Sedlci bylo uvedeno do provozu nákupní středisko. Novostavba zdravotního střediska v Sedlci, rok 1990

1978 – V tomto roce začala výstavba pavilonů mateřské školy v zahradě základní školy. Bylo také postaveno několik garáží za ZUŠ. Zmínka je rovněž o „… očekávání MNV i občanů, že Automobilové závody Mladá Boleslav dokončí výstavbu rozestavěné chaty pod Cunkovem…“ Ale žádná dostavba se nekonala. Jed-

nalo se o základní objekt dnešního rekreačního areálu Monínce.

jednalo o vybudování „obchodního domu“ v místě staré prodejny Jednoty v Prčici.

1979 – Kronikář zapsal, že do okresního archivu v Benešově dr. Procházkové byly předány zápisy hrdelního soudu v Prčici z let 1692 až 1750

1982 – Začala se bourat stará prodejna Jednoty v Prčici. Kronikář také zaznamenal, že „Uranové doly“ vybudovaly ke své chatě pod Cunkovem asfaltovou komunikaci. V žádném případě to ale nebyly „Uranové doly“, ale „Rudné doly“. Omyl zřejmě vznikl tím, že si občané tyto dva podniky často spojovali, už také proto, že oba měly sídlo v Příbrami. Velmi podrobně je popsáno i počasí v tomto roce. 1983 – Dokončen byl skupinový vodovod Jetřichovice – Uhřice – Sedlec – Prčice, uvedena je i jeho cena – 9 mil. Kčs. Byl vypracován projekt na stavbu zdravotního střediska. Velká diskuze byla vedena o vykácení dvou desítek stromů, většinou lip, na prčickém hřbitově skupinou prčických občanů. Byly prý vykáceny i zcela zdravé stromy, odpůrci tohoto činu ale svým protestem ničeho nedosáhli. Začátkem srpna se naším údolím přehnala větrná smrš, která napáchala značné škody, strhla i několik střešních krytin.

Novostavba čerpací stanice v Sedlci v roce 1984

1984 – V květnu byla zahájena výstavba nové prodejny Jednoty v Prčici. V srpnu byla slavnostně otevřena nová čerpací stanice pohonných

6 strana



hmot – benzinka – v Sedlci. Teprve v tomto roce se konečně Rudné doly (tentokrát je to už napsáno správně) pustily do dostavby chaty pod Cunkovem – na Monínci. 1985 – Pokračovala dostavba chaty na Monínci. Obec rekonstruovala střechu nad objektem „Rychta“, kde byly obecní byty a který byl později v restituci předán soukromému vlastníku. Rozsáhlý objekt bývalé mlékárny získala Tesla, která ho začala upravovat pro svoje účely. Z řad zastupitelů zaznívala ale kritika, že práce jsou nepochopitelně pomalé. 1986 – V lednu byli všichni pacienti z LDN v Prčici převáženi do léčebny ve Stupčicích, aby se prčická nemocnice mohla zásadně zrekonstruovat. Na stadionu v Prčici začala výstavba nového šatnového objektu. 15. června v sedleckém kostele sloužil mši kardinál Tomášek. V tomto roce se začalo stavět nové zdravotní středisko a za ZUŠ byly postaveny další garáže. 1987 – „Víceúčelové zařízení“ Rudných dolů Příbram na Monínci určené pro rekreaci a školení bylo slavnostně otevřeno 21. 4. Po 15 měsících (22. 4.) se pacienti prčické nemocnice stěhovali zpět ze Stupčic do velmi pěkně zrekonstruovaného areálu. Na stadionu v Prčici pokračovala stavba nového šatnového objektu, probíhala také výstavba zdravotního střediska a domu s pečovatelskou službou v Sedlci. 1988 – V tomto roce byl dokončen a slavnostně sportovcům předán k užívání nový „šatnový objekt“ na stadionu v Prčici. Dokončena byla také stavba domu s pečovatelskou službou, v příštím roce bylo plánováno jeho slavnostní otevření. Stavba zdravotního střediska pokračovala. 1989 – 28. 2. bylo otevřeno druhé nákupní středisko v Sedlci a 6. 5. byl slavnostně otevřen dům s pečovatelskou službou. Dále pokračovala stavba zdravotního střediska. Poměrně podrobně jsou v kronice popsány události převratného závěru tohoto roku, a to jak tady u nás, tak i v celém státě. 1990 – 1. 3. bylo „rekonstruováno“ zastupitelstvo – v kronice průběh „rekonstrukce“ není popsán, jen jsou uvedeni občané, kteří „… byli zvoleni novými poslanci MNV“. 4. 6. bylo slavnostně otevřeno zdravotní středisko. Listopadové volby m.j. také přinesly zmenšení sedlecko-prčického správního území: Odtrhly se

Dům s pečovatelskou službou, Brigádnická ulice v Sedlci

Jetřichovice s Moníncem, Záhořím a Kozincem a vytvořily samostatnou obec. 1991 – Byla postavena nová kanalizace a nový vodovod v Sedlčanské ulici. Na náměstí v Sedlci byla na prázdný podstavec dána „nová“ socha sv. Jana Nepomuckého, kterou pomohl získat akademický sochař Jaroslav Hladký (původní socha zmizela před lety neznámo kam). Zaznamenáno je také v kronice, jaký majetek obec v tomto roce vracela soukromým vlastníkům. 1992 – Probíhala široká a bouřlivá diskuze o zřízení skládky tuhého komunálního odpadu (okresem na ni byla slíbena dotace 800 tis. Kčs), ale občané byli zásadně proti, proto nakonec zastupitelstvo od schválení této investice ustoupilo. Otevřen byl soukromý penzion s vinárnou v Sedlci. Vyhlášena byla památková zóna v Sedlci a v Prčici. Obec prodala České spořitelně objekt na náměstí v Sedlci. 1993 – Obec Jetřichovice požádala o zpětné přičlenění k Sedlci-Prčici, což bylo zastupitelstvem schváleno. Na začátku roku neprošel v zastupitelstvu několikrát opakovaný návrh na zřízení obecní policie (prošel až ve druhé polovině roku). Zato hladce prošel návrh na spoluúčast ve firmě Astra-Sport-Tour, s.r.o. Opraven byl prčický hřbitov. Nejvyšším státním orgánům byla podána žá-

dost o schválení statutu města. Probíhala stavba kanalizace a ČOV a začalo se s rekonstrukcí radnice v Sedlci (úřad se přestěhoval provizorně do Prčice). O pochodu Praha-Prčice k nám zavítal tehdejší předseda vlády Václav Klaus. 1994 – Začala fungovat městská policie, která měla dva členy. Sedlec-Prčice znovuzískala statut města, 30. 9. a 1. 10. byly u této příležitosti velké oslavy. Ani prodloužený termín dokončení kanalizace a ČOV v září toho roku nebyl splněn. Opraven byl sedlecký hřbitov. Bylo jednáno o možnosti plynofikace města a hlavně o dotacích na ni. Tímto rokem skončilo skládkování komunálního odpadu za Měšeticemi. 1995 – Na začátku roku vznikl velký požár v č.p. 89 v Sedlci, na opravu domu pak obec vynaložila téměř 800 tis. Kč. Zeos, s.r.o. oficielně přebral provozování veřejné vodovodní sítě JUSPr. Stavba ČOV byla sice dokončena, ale nebyl povolen její provoz kvůli vážným závadám. Firma Ing. Jan Sládek z Benešova pracovala na rekonstrukci základní školy. V březnu se na pulty knihkupectví dostala dlouho očekávaná publikace – 4. díl Sedlčanska, Sedlecka a Voticka. Probíhalo další jednání o možnosti plynofikace Sedlce-Prčice. V podkroví bytového domu č.p. 219 a 220 u ZŠ byly stavěny nové byty. 1996 – Definitivně bylo rozhodnuto o plynofikaci Sedlce a Prčice spolu s Olbramovicemi, Voticemi, Heřmaničkami a Vrchotovými Janovicemi. V červenci se do 4 bytů v podkroví č.p. 219 a 220 nastěhovali nájemníci. Firma Sládek dokončila 2. etapu rekonstrukce základní školy. Vyšlo první číslo sborníku Český Merán, který dali dohromady členové vlastivědného spolku. Firma Barták opravila sedlecký kostel. Poměrně velkým nákladem byly opraveny střechy na zdravotním středisku a na mateřské škole. Probíhala bouřlivá diskuse o městské policii – bylo dost návrhů zrušit ji.

Novostavba provozu Bohemia Electric v Sedlci, rok 1995

1997 – Zastupitelstvo rozhodlo, aby byla „zastavena činnost“ městské policie. Proběhlo územní řízení na plynofikaci, a to nejen Sedlce a Prčice, ale i Uhřic, Přestavlk a uvažováno bylo také o Měšeticích. Firma Bohemia Electric se



přestěhovala (z areálu bývalých „laborek“ naproti MŠ) do nového moderního objektu v Uhřické ulici, v plánu má stát se největším zaměstnavatelem u nás. Na náměstí v Sedlci se objevil dřevěný domeček s trafikou pana Doktora. 1998 – Začaly práce na plynofikaci Sedlce a Prčice. Pokračovala oprava základní školy. V červenci vyšlo sté číslo měsíčníku Náš domov. Byla provedena údržba židovského hřbitova. Po Sedlci a Prčici probíhaly rozsáhlé výkopové práce spojené s pokládáním telefonních kabelů. Prvně se objevuje záměr vystavit v Sedlci areál speciální školy, kam by se přestěhoval Dětský domov se školou z Jetřichovic. Opravena byla sedlecká fara. 1999 – Sedlec a Prčice byly rozkopané pro plynofikaci. Byl vypracován projekt na výtah ve zdravotním středisku, byla na něj uspořádána i sbírka. Prvně se u nás běžel Běh Terryho Foxe. Založeny byly Služby Sedlec-Prčice, s.r.o. a 50 let uběhlo od otevření základní školy, k tomuto výročí vydali učitelé velmi pěknou brožurku. Koncem roku byla v Sedlci zřízena zásahová jednotka sboru dobrovolných hasičů – má 23 členů. S okolními 9 obcemi jsme založili sdružení obcí Čertovo břemeno, přes které jsou získávány dotace z Programu obnovy venkova. 2000 – Dále pokračovala plynofikace, a to Uhřic, Přestavlk a Měšetic. Komunální odpad nám začala odvážet firma Compag, s.r.o. na svoji skládku do Votic. Dokončen byl výtah ve zdravotním středisku. Bylo uspořádáno první Derby – den plný soutěžení mezi Sedlcem a Prčicí. Prvně se vážně dostala na pořad otázka, zda se máme přidat k Voticím, nebo Sedlčanům. Zastupitelstvo na základě ankety rozhodlo, že k Sedlčanům. 2001 – Probíhalo jednání o výstavbě areálu speciální školy s dětským domovem v Sedlci – řeší se vhodné místo i problémy s výkupem pozemků. Do kulturního domu u základní školy bylo přestěhováno kino. Otevřena byla nová (zcela přestavěna stará stodola za radnicí) hasičská zbrojnice v Sedlci. „Sdružení obcí Čertovo břemeno“ bylo přejmenováno na „Společenství obcí Čertovo břemeno“. 2002 – Na „Staré škole“ se začalo stavět dětské hřiště. V srpnu, o několik dní dřív než Prahu, zasáhla i nás ničivá povodeň, které je v tomto roce věnováno nejvíce místa – právem. 2003 – Od začátku tohoto roku patří naše správní území k Sedlčanům. 17. 5. připochodoval do Prčice prezident republiky Václav Klaus a téměř 2 hodiny poseděl s vedením obce v restauraci u Nováků v Sedlci. 15. 6. navštívil naši farnost kardinál Vlk a pobesedoval s farníky na faře. Začal se stavět, s pomocí dotace, nový objekt s 5 byty v Sedlci za radnicí (místo starého s 1 bytem). Bylo vydáno územní rozhodnutí na kanalizaci a ČOV v Sedlci a v Prčici. 2004 – Byl dostavěn a k užívání předán nový dům s 5 byty ve dvoře za radnicí v Sedlci. Odborně, pod dozorem památkářů a s pomocí dotací, byly opraveny obě sochy na mostě (jedné už hrozila upadnout hlava). Připraveno bylo stavební řízení na kanalizaci a ČOV a byl získán příslib na dotace z EU na tuto stavbu. Byl prakticky dodělán nový územní plán. Před koncem roku shodila vichřice z věže prčického kostela

V roce 2003 k nám při pochodu Praha–Prčice dopochodoval i prezident Václav Klaus

hrotnici s cibulkou, při tom byla poškozena i střecha kostela. 2005 – Při provizorní opravě věže prčického kostela bylo zjištěno, že rozsah škod je mnohem větší než se předpokládalo. Po čtyřicáté šlapali pochodníci do Prčice pro botičku. Firma OPUS v létě definitivně ukončila v Prčici svůj provoz. O práci tady přišlo několik desítek zaměstnankyň. Začaly výkopy pro kanalizaci a lidé už reptají, že budou muset platit stočné. A začala také stavba areálu Dětského domova se školou v Sedlci v Luční ulici. 2006 – Stavba kanalizace a ČOV byla v plném proudu, koncem roku byly všechny tři části této rozsáhlé stavby podle plánu dokončeny a vodohospodářským orgánem byl povolen zkušební provoz zařízení. Zároveň probíhala stavba areálu Dětského domova se školou v sousedství základní školy. Pro obyvatele města, a nakonec i všech našich dalších částí – osad, to byla obrovská zátěž. Ze zápisů obecní kroniky vybírala Marie Kovalová 2007 – Rok 2007 nezačal pro naše město a jeho obyvatele právě nejpříznivěji. Od 1. 1. nabyla na účinnosti vyhláška č. 513/2006 a tím jsme se definitivně stali součástí okresu Příbram. Na základě této skutečnosti bylo nutné vyměnit si veškeré osobní doklady, ve kterých se uvádí trvalé bydliště, tedy minimálně občanský průkaz. Samozřejmě že tato změna mnoho našich občanů rozhorlila, kolem změny se vedly velké debaty, kdo za to může a zda by se tomuto faktu nedalo ještě nějakým způsobem zabránit. Zastupitelstvo města uložilo starostce a zastupiteli A. Podzimkovi, aby neprodleně zahájili jednání, jejichž cílem by bylo setrvání Sedlce-Prčice v okrese Benešov, a to při setrvání pod působností pověřeného úřadu Sedlčany, popřípadě navrácení pod pověřený úřad Votice. Jak to vše dopadlo, již víme. Nový rok však přinesl i příznivější skutečnosti. Tato zima byla dle odborníků nejteplejší zimou od doby, kdy se počasí v Čechách monitoruje. To potěšilo především všechny majitele komunikací, náklady na zimní údržbu byly minimální. Zato velké vrásky na čele teplá zima

strana 7

způsobila provozovatelům zimních lyžařských středisek. Na Monínci se lyžovalo jen velmi krátce, běžkařské stopy Čertovo břemeno nebyly zprovozněny vůbec. Škoda, na zimu byli všichni výborně připraveni. Na sklonku ledna byl svolán do sálu základní školy první sněm osad. Na něm byly předloženy vize, jak by měl sněm pracovat. Ač se toto setkání zvrtlo ve vzrušenou debatu kolem pouličního osvětlení, byly nakonec zásady pro zakládání osadních výborů dohodnuty. Několik mladých nadšenců přišlo s myšlenkou pokusit se opět vzkřísit ochotnické divadelnictví, které mělo ve městě vždy velmi silnou tradici. Bohužel, od poloviny 70. let, kdy se divadelní soubor definitivně rozpadl, zachraňuje dobré jméno sedlecko-prčických ochotníků pouze divadelní kroužek při základní škole vedený Mgr. Polidarovou. Po dvou letech takřka nicnedělání, na sklonku roku 2006, ožila obecně prospěšná společnost Český Merán, kromě jiného se stala aktivním členem občanského sdružení Greenways Praha-Vídeň. Velmi dobře pracuje Společenství obcí Čertovo břemeno, díky němuž se na území obce podařilo již nemálo akcí realizovat. V poslední době kupříkladu oprava zvoničky na Františku, stojan pro cyklisty před infocentrem na Vítkově náměstí, akce v areálu základní školy, dovybavení veřejného prostranství Na Starce či opravy a dovybavení dětských a sportovních hřiš na osadách. Město Sedlec-Prčice se stalo rovněž součástí Místní akční skupiny Krajina srdce, která má sídlo v Mladé Vožici. V polovině ledna zasáhl celou naši republiku, město Sedlec-Prčici nevyjímaje, ničivý orkán a způsobil nemalé škody na soukromém i veřejném majetku. Opět se prokázalo, jak důležitá a nepostradatelná je pro město a jeho obyvatele záchranná výjezdová skupina Sboru dobrovolných hasičů v Sedlci JPO II. Zadána byla aktualizace Programu regenerace Městské památkové zóny Sedlec-Prčice. Zároveň se začalo pracovat na rozvojové strategii města. Byla ustanovena akční skupina, která by měla soustřeovat a zpracovávat podněty od občanů. V polovině roku byla LDN Prčice spolu s dalšími vytipovanými zdravotnickými zařízeními středočeského kraje nabídnuta k odprodeji. Firma, která výběrové řízení vyhrála, se zaručila, že provoz nemocnice nejen zachová, ale značnými investicemi i zkvalitní. První Vánoce strávily děti z dětského domova v Jetřichovicích ve zbrusu novém domově v Luční ulici v Sedlci. Areál, který se skládá ze základní školy, dětského domova a sportoviš je svým pojetím jedním z nejmodernějších zařízení svého druhu v republice. Bohužel, stává se také trnem v oku mnoha zdejších obyvatel. V červenci bylo více jak po roce oprav z věže kostela svatého Vavřince v Prčici odstraněno lešení. Do dáli se zaleskla nejen opravená kupole věže, ale také její bělostná fasáda a na vrcholu kupole zbrusu nový kříž. Pýcha a dominanta Prčice se opět skví ve své kráse. 8. ročník Derby Sedlec versus Prčice vyhrává Sedlec, čímž snižuje skóre na 3:5. Budovu OPUSU kupuje nová majitelka a na hotelu Český Merán se začíná pracovat. Nová fasáda je také na bývalé hospodě u Sovů v Prčici. Rabbit Trhový Štěpánov otevřel v Sedlci svou prodejnu a velké sucho začíná trápit celý kraj. Tak takový byl a je průběh letošního roku. Taková je žhavá současnost. A co nás čeká zítra, pozítří…? Alice Valsová

8 strana



Není již mnoho těch, kteří by mohli o tech časech vyprávět. Ti, co žijí, se však o své vzpomínky rádi podělí. Mezi nimi jsou také bývalý tajemník MNV v Sedlci-Prčici pan Jaroslav Vodrážka a paní Irena Brožová, předsedkyně MNV Sedlec-Prčice v letech 1964-1971.

Nikdy nesmíš lhát! Když se spojovaly Sedlce a Prčice, právě se, coby čerstvý záložák, vrátil z vojny. Na tu dobu se dobře pamatuje. V Prčici byl v té době předsedou MNV Václav Sládek a v Sedlci Jindřich Kukačka. Řevnivost mezi oběma městečky byla známá, zvláště se projevovala u činnosti spolků. Když jeden hot, tak druhý čehý. V té době ještě bydlel na prčické straně, po svatbě se ale přestěhoval do Sedlce. Začal pracovat pro hasiče a přes ně se zcela náhodou dostal do regionální politiky. Bylo o něm známo, že se jen tak nedá, proto když bylo někde něco třeba vyřídit, prosadit, poslali tam jeho. Byl členem KSČ a jako takový měl přece jen dveře leckde pootevřené, a to až do osudného roku 1968. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se odkudsi dozvěděl, že je vyhlášen den protestu a všichni, kdo s agresí nesouhlasí, a na protest v poledne pustí sirénu. Šel a pustil ji. Od té doby to měl nahnuté. Korunu tomu pak nasadil o rok později. Tehdy si ho, jako mnohé jiné, povolali na kobereček na městský národní výbor, aby zde vysvětlil své postoje. Řekl, že s vpádem sovětských vojsk do naší republiky nesouhlasí, protože podle něj, pokud chtěli spojenci z Varšavského paktu zkrotit neposlušné Československo, stačilo jednoduše přiškrtit kohoutek ropovodu. To, že k nám poslali vojsko, byl zásah do naší svrchovanosti. Od té doby to měl nadobro polepené. On i jeho rodina. Mnohá jména ještě dnes vyslovuje jen se zaatými zuby. Když už se zdálo, že je s osudem smířen, přišel návrh, který se neodmítá. Předsedou národního výboru byl tehdy František Kozák a ten hodil Jaroslavu Vodrážkovi, jak se lidově říká, lano. To bylo v roce 1976. Jednoho dne za ním zašel do dílen Laborek, kde v té době pracoval

Pohled na Prčici 90. let minulého stol.

jako obráběč, a řekl mu, jestli by nechtěl dělat tajemníka na výboře. „Počkej, ale já to mám nahoře polepený. To asi neprosadíš, řekl jsem mu. Jenže on to prosadit dokázal. Tak jsem se stal uvolněným tajemníkem. Dělal jsem to od roku 1976 až do roku 1985, tedy dvě volební období. Začátky nebyly zrovna jednoduché. Když jsem na město přišel, neměli jsme žádnou mechanizaci a skoro žádný movitý majetek. Za vraty se krčilo pár lopat, nějaké hrábě a rozbité kolečko, to bylo všechno. Jenže akce se dělaly veliké. Na sobotu byla svolána brigáda, na kterou přišlo 30 lidí. Ale když neměli nářadí, tak se jen jeden druhému motali pod rukama. Bylo mi jasné, že takhle to nejde. Za dva tisíce jsme koupili vyřazený traktor a za 3 tisíce nám na něm kluci v dílnách udělali opravy. Tak jsme za pět tisíc měli traktor, který se pak několikanásobně zaplatil. Jezdil s ním každý, kdo potřeboval. Pak jsme potřebovali něco na nakládání, nějaký nakladač. Kozák přišel s tím, že na statkách mají nakladač, který by měl přijít do šrotu, protože mu upadávají kola. Hned jsme pro něj dojeli a po opravení nám sloužil mnoho let. Jezdil s ním pan Vlk z Prčice a ten strojům nějak rozuměl. A v jakém je měl v pořádku. Byl to neuvěřitelný pracant a nesmírně pečlivý člověk. Jen díky němu ty stroje vydržely tolik let. Nakladač jsme měli asi 14 dní v provozu, oprava nás přišla na 2 tisíce korun, když v tom volal Pepík Seidel, vedoucí OSP Sedlčany, že by potřeboval kolem vojenských bytovek udělat výkop. S nakladačem jsme to měli za dva dny hotové. Za 3 neděle nato přišly peníze, 6 tisíc jsme za tu práci dostali. Během dvou dnů si na sebe nakladač 3x vydělal. Tak jsme si pomáhali získá-

vat peníze, za které jsme pak kupříkladu pořídili asfaltové povrchy místních komunikací (do Lidkovic, Malkovic, na František a dál, skoro až do Včelákovy Lhoty, do Uhřic…) Když jsem z obce odcházel, vlastnili jsme traktor s valníkem, nakladač, Tatru (tu jsme pořizovali, když se stavěla benzínka), dvě nákladní auta (Praga a Liaz). A té práce co se nadělalo!“ Když by měl vyzdvihnout některé osobnosti, které se podle něj nejvíce na rozkvětu města podíleli, kdo by to byl? „Samozřejmě, že František Kozák. Za jeho předsedování město nejvíce rozkvetlo. Měl dar, uměl jednat s lidmi, uměl je přesvědčit. Byl takový zarputilec, když si něco umanul, tak toho taky docílil. Byl to ten typ, co se nedá jen tak odbýt. A navíc spravedlivý. Víte, on to neměl vůbec lehký. Pocházel z bohaté selské rodiny, takže v té době byl dost zranitelný. Za vším si musel velice pevně stát. Přesto, než by někomu nespravedlivě ublížil, raději to vzal na sebe. To byl vzácný člověk. Co se týká obce, podle mě pro ni udělal zatím nejvíce. Pak musíme jmenovat velitele hasičů Jiřího Fáru. Velice obětavý člověk, výborný kamarád. Bohužel, zemřel na infarkt, když běžel k požáru. Velká škoda ho byla. Jan Peterka – pokladník ze záložny a pokladník hasičů. Nikdy neřekl zbytečné slovo, ale když něco řekl, mělo to váhu. Již zmiňovaný Josef Seidel, co ten se z pozice své funkce napomáhal městu. A přitom on šéfoval podniku v Sedlčanech, které byly v té době okres Příbram a my spadali do okresu Benešov. Co se týkalo stavební stránky, byl neocenitelným pomocníkem a rádcem.“ Je však i pár těch, jejichž jméno ještě dnes, po tolika letech, vyslovuje s velkým sebezapřením.



strana 9

Vzpomínka Ireny Brožové V roce 1968, jak je i zmínka v obecní kronice, byly ze strany některých občanů z Prčice opravdu vážné snahy se od Sedlce odtrhnout. Velké pnutí bylo i mezi zastupiteli a i mezi samotnými členy zastupitelstva z Prčice docházelo k dohadům, a to až ručním. Jeden radní z Prčice byl dokonce svými spoluobčany, rozparáděnými vidinou samostatné Prčice, v potoce vymáchán, prý proto, že o odtržení dost neusiloval. Mezi zastupiteli bylo už dohodnuto, že na schůzi v prčické hospodě u Bartáků bude odtržení Prčice od Sedlce navrženo i schváleno. Prčičtí měli už i funkce ve svém vedení rozdělené. Paní Brožová si vybavuje dodnes, co měla tenkrát na sobě – modrý kostýmek s bílou mašličkou ve výstřihu – když šla pěšky z radnice v Sedlci, zcela sama, do Prčice na schůzi. Vzpomíná si, že měla nedobré pocity, v nichž silně převažoval pocit opuštěnosti. Před prčickým mostem dláždil nějaký dlaždič chodník, a i když nebyl místní, věděl, kam jde. Pozdravil ji a řekl, že na ni bude myslet a přál jí, aby vše dobře dopadlo a k rozdělení nedošlo. Na té cestě to byl jediný člověk, který ji trochu potěšil. V Prčici byl sál nabitý k prasknutí, jen předsednický stůl byl zcela volný. Do čela s ní si

nikdo nechtěl sednout, ani radní. Jen právník z okresu pak vedle ní seděl. Na úvod paní předsedkyně podala zprávu o činnosti obce se zvláštním zřetelem na důkazy, že Prčice není Sedlcem šizena. Zprávu zakončila žádostí o „spravedlivé posouzení“. Po jejích posledních slovech zavládlo dlouhé, předlouhé ticho… Až se asi ve druhé řadě zvedla ohromná postava místního lékaře MUDr. Macháčka, který se otočil k lidem a do toho hlubokého ticha zahřímal: „Lidi neblázněte! Každý nějakou tu nemoc máte!…“ Dodnes jí ta slova

dokončení z předchozí strany Lidí, kteří uměli rychle převléknout kabát podle toho, odkud právě foukal vítr. Nelze jmenovat. Škoda. Jak by hodnotil posledních 50 let? „V celku to byly dobré roky. Vždy si jen vemte, kolik lidí tu bydlí v kolika bytech a srovnejte to s údaji před 100 lety. Kolik přibylo rodinných domů, bytů, ale i dalších staveb, jak byla zlepšena občanská vybavenost, zdravotní péče, péče o seniory. Místo prašných cest jsou asfaltky. Kolik tu pracovalo spolků a kolik členů v nich bylo zapojeno. Kolik kulturních a společenských akcí se tu pořádalo.“ A co se takzvaně prošvihlo? „Zachování pracovních míst a vytváření nových. Dopustilo se, aby mladí a schopní lidé odtud odcházeli za prací do města. Nepodařilo se tu zachovat kulturu. S odchodem několika hlavních tahounů zaniklo ochotnické divadlo, které tu mělo velkou a slavnou tradici. Dřív se divadlo hrálo snad v každé osadě. Lidé to dělali se zápalem podporováni pravými českými kantory, jako byl kupříkladu pan učitel Rydl. Kulturu vůbec nabourala televize, lidé zlenivěli, odcizili se.“ V roce 1985 odešel z funkce tajemníka a vrátil se k řemeslu. V zastupitelstvu však zůstal. Po sametové revoluci byl jedním z mála členů KSČ, kteří se za své přesvědčení nestyděli. Odmítl, jako mnozí jiní, odhodit svůj rudý kabát a začít veřejně malovat OF. Proč? „Nejsem zvyklý měnit svoje názory podle toho, jaké panuje právě počasí. Prostě jsem už takový a tak jsem vychoval i své děti. Můžeš šlápnout vedle, ale nikdy nesmíš lhát, sobě ani druhým. A proč jsem zůstal komunistou? Zdá se mi, že lžou ze všech nejméně.“ To je samozřejmě jeho subjektivní názor a zřejmě by se o něm dalo dlouho polemizovat. Pravdou však je, že Jaroslav Vodrážka je i dnes mezi svými spoluobčany hodnocen jako férový a poctivý chlap. Alice Valsová

Burkův most. Kresba Petr Růžička

Most Karla Burky v zimě

zní v uších. A pak zase bylo ticho, ale ne zase tak dlouhé jako prve. Ozval se pan Peterka, svého času také prčický starosta, který se na ni obrátil s dotazem: „Povězte nám, prosím vás, jak to bude s tím vodovodem?“ Ticho bylo prolomeno, začaly se hrnout další normální dotazy a o odtržení pak už nepadlo ani slovo. podle vyprávění I. Brožové zaznamenala M. Kovalová

10 strana


O „prčounství“ „Jdi do prčic“ se stalo jedním z nejznámějších a řekněme relativně i nejslušnějších způsobů, jak někoho rezolutně odmítnout či dokonce vyhodit. Často si kladu otázku, co bylo dříve. Zda ono úsloví, či legendární pochod Praha-Prčice? Pravděpodobně úsloví, napovídá tomu i historka, která se o vzniku pochodu traduje, a to že manželka jednoho ze zakladatelů poslala svého chotě a jeho druhy do prčic, když spolu neustále diskutovali o založení dálkového pochodu a marně hledali cíl. Ona dáma tak zabila dvě mouchy jednou ranou. Ukončila věčné spory pánů zakladatelů a elegantně, po žensku, napověděla. Je to stejně zvláštní svět, ta naše Prčice. Na první pohled by se zdálo, že je to poněkud ospalé, pozvolna vymírající městečko, které své dobré roky má již dávno za sebou. Na místo pěti dobře fungujících hospod před válkou je tu nyní jen jediná – U škrpálu. To už nemluvím o tom, že tu kdysi bývalo řeznictví, pekařství, dokonce i trafika. Te nebýt maličkého krámku v nemocnici, nebylo by ani kde nakoupit. A přesto jsou místní obyvatelé – Prčouni, jak se jim s oblibou říká – na svou Prčici tak nesmírně hrdi. Proč? Co to mají v sobě, že jen ta jejich Prčice je ta pravá? Možná historii, odkazy předků, jejichž kořeny sahají až k dávným Keltům. Také tak hrdým, také tak nepoddajným. Prčice není jen cílem oblíbeného dálkového pochodu, je také historicky uznávaným rodištěm Vítkovců – Rožmberků, pánů z růže. Zakladatel jednoho z nejmocnějších rodů české historie Vítek I. nosil přídomek z Prčice. Jeho erb, pětilistá růže, je nejstarším rodovým erbem u nás. Se jménem Prčice je spjata i další významná osobnost naší historie – Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Badatelé se dodnes přou, kde že je slavný rybníkář pohřben. Jednou z verzí je krypta v kostele svatého Vavřince v Prčici. Indicií hovořících právě pro tuto verzi je více než dost. Výčet slavných osobností, kteří jsou s Prčicí spjaty, by byl ovšem daleko obsáhlejší. Ostatně v Prčici má své kořínky zapuštěny i současný prezident Václav Klaus, jehož babička, Anna Skrčená, byla prčická rodačka. Je to však především tento kraj, co mají Prčouni hluboko v srdci. Drsný, a přesto krásný.

Kraj, který nedá nic zadarmo, přesto umí polaskat, pohladit, ukonejšit. Stačí vyjít na kterýkoliv

Kresba Petr Růžička

Kostel sv. Vavřince v Prčici. Kresba Petr Růžička

Historický pohled na Prčici 18. století


kopec nad městem. Starosti, bolest, trápení zůstanou tam dole, v údolí. Pojednou je všechno nicotné a titěrné. Je to, jako by se člověk vznášel, tak vidí svět ptáci, tak možná na svět shlíží Bůh. A mi sedlečtí odpustí, jistě je mezi nimi také řada patriotů, co nedají na svou rodnou hroudu dopustit, ale… Ten, kdo se v Prčici narodil, do vínku dostal i něco navíc. Jakýsi genetický kód. Prčounství. Není to však žádná hana. To je diagnóza. A té se už nelze zbavit. Alice Valsová



strana 11

Vlastivědný sborník Český Merán – co v něm naleznete? Vlastivědný sborník Český Merán je opět určen všem, kteří se zajímají o dávnou i nedávnou minulost kraje, o jeho umělecké památky, přírodu, zaniklý společenský život a jeho významné osobnosti. Ve sborníku 2006/07 najdete tyto články: O zapomenutém historikovi Františkovi Černém, který sbíral doklady o pobytech básníka K. H. Máchy v Českém Meránu. O tom, jak se proměňovala správa Českého Meránu za posledních tisíc let. O Josefu Pauknerovi ze Sedlce, který byl slavným hudebním skladatelem tingl-tanglů a varieté na začátku minulého století. O hospodaření pana Voračického a paní Mracké v sedmnáctém století na Prčici.

O kapličkách Českého Meránu. Jedna druhé se podobají. Důvody, proč je lidé postavili, se jeden druhému podobat nemusí. O nejstarších matrikách – sedlecká začíná rokem 1640. O rostlinách polních kultur v Českém Meránu. O budování a slavném otevření prčického koupaliště ve třicátých letech minulého století. O oltářním obrazu z kostela svatého Vavřince v Prčici. O Jaroslavovi Spirhanzlovi, kterého známe skoro jen jako malíře zaniklých lidových staveb, ale který byl také výborným básníkem Českého Meránu. A jiné.

Dobová pohlednice – netradiční pohled na most Karla Burky

O válce a zpívání Necítím se povolán, abych rozdával rady jiným. Ale jak už to bývá, ve svém věku 80 let si častěji vzpomenu na dobu svého mládí, na období před druhou světovou válkou i na těžká léta válečná. Vyšel jsem měšanku roku 1941. Prvního německého vojáka jsem spatřil dne 15. března 1939 na náměstí v Sedlci, když jsem šel do školy. Pak jsme německé vojáky potkávali běžně, měli tu posádku a trávili tu chvíle odpočinku. Vzpomínám kupříkladu, jak se myli u kašny v Prčici. Takové věci, jako že za protektorátu musely mít veškeré domy po setmění zatemněná okna, že jídlo bylo pouze na lístky a ani těch nebylo nazbyt, že byly zakázané zábavy, to snad již každý ví. Učí se o tom ve školách, byla natočena řada filmů z té doby, píše se o tom v knihách. Němci vyžadovali naprostou poslušnost a tvrdě trestali jakýkoliv přestupek. Zažil jsem to na vlastní kůži. Jednou jsem byl u výslechu na gestapu v Sedlčanech, to mi bylo asi 17 let. Gestapák, který mne vyšetřoval, se mne snažil usvědčit z nějaké drobnosti. K smíchu mi v tu chvíli nebylo.

Z té doby vzpomínám ale také na jednu veselou historku: Jeden mladík v Prčici požádal německého poddůstojníka, aby mu půjčil německou uniformu. Údajně chtěl překvapit svou milou ze Sedlce. Proč právě takto, to už nevím. V každém případě důstojník mu nakonec svou uniformu skutečně zapůjčil. Nemusím snad ani zdůrazňovat, jak oba riskovali. Ten mládenec se do uniformy oblékl a vydal se za svým děvčetem. Bylo to už navečer. Cestou potkával německé vojáky, zdravili ho a někteří na něj i hovořili. Problém byl v tom, že onen mladík neuměl příliš německy. A tak v odpově vždy jen něco zamumlal a snažil se rychle vzdálit. Naštěstí jeho výlet tehdy dopadl dobře. Ač kolem nás zuřila krutá válka, byli jsme mladí a chtěli jsme se bavit. Jedinou zábavu nám ale v těch dobách skýtal rozhlas nebo bylo možné občas zajít do kina. Na společenský život v pravém smyslu slova jsme si museli počkat až po skončení války. Hitler padl, válka skončila a my jsme se mohli opět veselit na tanečních zábavách a na různých oslavách. Zase se hrálo, zase se zpí-

Vlastivědný sborník si můžete zakoupit v knihkupectví v Sedlci, na Informačním centru v Prčici nebo na radnici v Sedlci-Prčici za 89,- Kč. Otto Janka valo… Jako muzikant jsem to vnímal o to více. Velmi populární byly v té době písničky Červená sukýnka, U našich kasáren, Až my spolu Jano má, Cikánka a další. Nesmím však zapomenout na tu nejslavnější – na Škodu lásky – která se stala mezinárodním hitem a hlavně mezi spojeneckými vojáky byla nesmírně populární. Rádi jsme si ale zazpívali i písně našich otců z let první světové války: slavné Pětatřicátníky, Až já půjdu do nebe, Já jsem si ten kvíteček za čepici dal a další. Tyto písně se zpívají dodnes, bohužel již jen málokdo ví, že při nich kdysi šli čeští muži do boje. Když pak po skončení války naši vojáci pochodovali vítězně městem, také si zpívali. Dnes už to zní jako vzdálená pohádka nebo jako scéna z budovatelského filmu, ale tenkrát mladí hoši opravdu uměli a hlavně měli chu zazpívat si. Když už tak vzpomínám na ta léta, nemohu nevzpomenout zdejší fotbal. Jak výborné fotbalisty jsme v té době v Sedlci měli. A to byl skvělý brankář Minařík, beci Voltr a Náhoda, útočníci Šára, Řezníček a další. Byl jsem tehdy na fotbale, když si hráč Brožek zlomil nohu. Ono prasknutí kosti bylo slyšet až k divákům. JUDr. Miroslav Havlín

12 strana



Budoucnost Sedlce-Prčice Naše plány do budoucna jsou obsaženy v strategickém rozvojovém plánu, který nyní rámcově vychází z programovacího období EU na roky 2007–2013. Ve spolupráci s osadními výbory je vytvářen Katalog projektů Sedlce-Prčice, v němž je v současné době přes sto projektů seřazených do víc jak desítky skupin. Do katalogu jsou zahrnuty i akce, které se periodicky každý rok opakují a jistě opakovat budou. Některé z nich už mají dlouhou tradici, jiné si ji teprve vytvářejí. Jsou to např: Prčické posvícení, Pochod Praha-Prčice, vydávání Sborníků Českého Meránu, Derby Sedlec:Prčice a řada dalších lokálních akcí. Čtyři projekty už byly 30. 5. 2007 schváleny zastupitelstvem jako prioritní: Je to především oprava místních a účelových komunikací. Dále úpravy prčického a sedleckého náměstí a etapy Sportovního areálu Prčice. Z dalších projektů jsou významné např: – Změna územního plánu našeho správního území – Úpravy návsí, budování a opravy sportovních hřiš a koutů v okolních osadách

– Budování a opravy vodovodních a kanalizačních sítí v osadách – Vybudování kvalitního sběrného dvora tříděných odpadů – Obchvat (případně okruh) ústředních částí města – Protihlukové bariéry kolem dálnice D-3 – Výstavba nových místních komunikací pro rychlé dopravní spojení zájmových území – Vydláždění Dlážděné ulice v Sedlci – Parkovací odstavné plochy pro autobusy a kamiony v Sedlci a v Prčici – Cesty s vymezeným užíváním – cyklostezky, pěší trasy, naučné stezky – Plynofikace čp. 63, 64 a 89 v Sedlci a čp. 90 a 92 v Prčici – Vyčistění rybníků a potoků (Černický rybník, případně vypůjčit si 2 rybníky nad ním) – Rekonstrukce a obnova stávajícího bytového fondu i nebytových objektů obce v četně hasičských zbrojnic

Sedlec a Prčice a údolí Českého Meránu, jarní pohled od vrchu Porostlý

– Rozšíření domu s pečovatelskou službou (nástavba DPS) – Velmi důležité a nutné jsou opravy a úpravy objektů základní a mateřské školy i jejich okolí, např. v havarijním stavu je terasa nad školní jídelnou, nutná je rekonstrukce celé jídelny – Oprava kulturního domu u ZŠ a to jak zevně, tak i zevnitř, i jeho zařízení – Za důležité považujeme udržení kina – Zapomínat nesmíme na opravy malých sakrálních objektů Programy nejsou seřazené podle důležitosti, t.j. podle pořadí realizace. Jednak to dost dobře nelze, protože názory na důležitost jednotlivých akcí se liší člověk od člověka a pak také v případě, že se na nějaký program podaří sehnat výhodné dotace, je třeba je využít a tento program realizovat. Ale vcelku je třeba opravdu uvážlivě vybírat, které projekty nejvíce přispějí k našemu rozvoji a ty pak upřednostňovat. -mk-

číslo 209 září 2007 Podzim u nás

Recommend Documents