íslo 16 Listopad 1998

ýíslo 16

Listopad 1998

SLOVO EDITORA Vážení pĜátelé, dostává se k Vám již 16. þíslo našeho Informátora, který vychází po další úspČšné, již 15. Konferenci o jílové mineralogii a petrologii, která se konala v záĜí v BrnČ. PodrobnČjší informace najdete dále. Byl zvolen nový výbor Spoleþnosti a na schĤzi spoleþného výboru došlo k rozhodnutí o rozdČlení Spoleþnosti na þeskou a slovenskou þást. Tím bude mít naše þeská spoleþnost v souþasné dobČ 139 individuálních þlenĤ a 28 kolektivních þlenĤ. Další podrobnosti k tČmto krokĤm najdete dále. Dále bych chtČl upozornit na dĤležité sdČlení na konci bulletinu. Prosím Vás všechny o reakci na tuto výzvu. UzávČrka pĜíspČvkĤ do pĜíštího, tedy jarního þísla je 20. dubna. Dovolte, abych na závČr svého slova editora Vám všem popĜál krásné a klidné vánoce a mnoho zdraví, štČstí a spokojenosti v roce 1999. Martin ŠĢastný Ústav struktury a mechaniky hornin AV ýR V Holešoviþkách 41 182 09 Praha 8 - LibeĖ pozor zmČna telefonu: 02/66009262, 660009237, 66009410 nebo fax 02/6880649 e-mail: [email protected]

OBSAHY PěEDNÁŠEK JARNÍHO SEMINÁěE Na semináĜi Spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ, který se konal ve spolupráci s Ústavem petrologie PĜírodovČdecké fakulty UK dne 2.6.1998 v petrologickém praktiku byly pĜedneseny dva referáty, z nichž na tomto místČ uvádíme jejich zkrácené obsahy. TČžba a úprava titaniþitých kaolinĤ Obecným trendem vývoje po roce 1989 je výrazný pokles tČžeb vČtšiny nerostných surovin. Na Karlovarsku zpĤsobil masivní výpadek domácí poptávky po plavených kaolinech útlum výroby o 32 %. Snížení celkové produkce plavených kaolinĤ v posledních letech ovlivnilo výraznČ i objem tČžby surového kaolinu. O cca 150 kt nižší celkový roþní objem tČžby pĜedstavuje napĜ. roþní tČžbu na našem nejvČtším ložisku Osmoza.

VČtšinu zásob klasických lokalit tvoĜily tzv. kaoliny pro výrobu porcelánu s obsahy barvicích oxidĤ do 1,2 %. Z nich byla v minulosti vyrábČna pĜevážná þást plavených kaolinĤ znaþky Sedlec. Zásoby tČchto nejkvalitnČjších kaolinĤ na tČžených lokalitách poklesly na 6,5 mil. tun, což znamená pĜi prĤmČrné tČžbČ 350 kt roþnČ zásoby na 18 let. Po roce 1989 pokraþoval úbytek zásob kaolinĤ pro výrobu porcelánu, zároveĖ se v postupech tČžby zaþaly hromadit ménČ hodnotné kaoliny titaniþité a keramické. Bránily dalším postupĤm tČžby, komplikovaly zakládání výsypek a zpomalovaly sanaci a rekultivaci lomĤ. Na dosud neotevĜených ložiscích pĜipravených k tČžbČ naší spoleþností jsou zajištČny zásoby kaolinĤ pro výrobu porcelánu na dalších 45 let. Tyto nejkvalitnČjší kaoliny se v budoucnosti mohou tČžit samostatnČ již jen na ložiscích s vČtší mocností nadloží (až 60 m pro povrchové dobývání, nebo hlubinná tČžba s cca 5x vyššími náklady než tČžba povrchová). Na mnoha ložiscích Karlovarska se kaoliny pro výrobu porcelánu vyskytují spoleþnČ s tzv. titaniþitými kaoliny (25,5 % zásob). V posledních letech se díky Ĝízené selektivní tČžbČ a zefektivnČní úpravy daĜí snižovat podíl nejkvalitnČjších kaolinĤ ve smČsích pro výrobu kaolinu Sedlec. Zatímco v roce 1991 se kaolin S Ia vyrábČl z 92 % z kaolinu pro výrobu porcelánu, v roce 1996 ho bylo již jen 70 %. V míchacích pomČrech stoupá podíl ménČ kvalitních kaolinĤ. PĜes toto výrazné zhoršení kvality vstupních surovin vykazují kaoliny typu Sedlec tradiþní úroveĖ hlavních parametrĤ, navíc se díky dokonalejší organizaci výroby stabilizovalo i kolísání kvality. Dnes se spíše hovoĜí o kaolinech typu Sedlecký kaolin než o jediné znaþce Sedlec Ia. Kaoliny tohoto typu tvoĜí 57 % celkové produkce plavených kaolinĤ. Z toho 27 % þiní produkce univerzálního kaolinu pro výrobu porcelánu (Sedlec Ia-S), 11 % kaoliny pro lití (SIa-C), 20 % tvoĜí kaoliny pro plastické vytváĜení (SIaP) a zbytek kaolin Sedlec pro sanitní a technickou keramiku (SIa-SK1). PĤvodní znaþce Sedlec, vyrábČné v minulosti z nejlepších surovin, se dnes vlastnČ blíží jedinČ kaolin Sedlec Ia-C, jehož produkce v roce 1998 nepĜesáhne 11.000 tun. Dalším Ĝešením problematiky zmenšujících se zásob nejkvalitnČjších surovin je dĤsledné zpracování odpadĤ. Dnes již spíše vedlejším produktem zrnitostního tĜídČní jsou propady - tzv. šliky. Jsou to ménČ plastické, hliníkem bohaté kaoliny, stále s 35- 45 % þástic pod 2 um. V souþasnosti dále upravujeme již 17.000 t tČchto kaolinĤ roþnČ. PĜi dokonale sladČném

2 odbytu lze v nČkterých mČsících hovoĜit o bezodpadové technologii. Selektivní tČžba nejjakostnČjších typĤ suroviny je již dnes na hranici svých technických možností, další trend výroby plavených kaolinĤ z obecnČ horší suroviny nových ložisek je možný jen pĜímým ovlivĖováním chemických a technologických vlastností pĜi procesu úpravy. Ze struktury zásob na netČžených ložiscích je zĜejmý zvyšující se podíl titaniþitých kaolinĤ, které kromČ vyšších obsahĤ Fe2O3 a TiO2 vykazují pĜíznivé technologické parametry jako nejjakostnČjší kaoliny pro výrobu porcelánu. Po zavedení úpravy kaolinĤ elektromagnetickou separací, která snižuje právČ obsah tČchto oxidĤ, lze hovoĜit o zvýšení vypoþtených zásob na pĜipravovaných otvírkách o dalších 46 let. PĜitom celkové zásoby titaniþitých kaolinĤ na Karlovarsku þiní až 38 mil. tun. Dokonalým využitím suroviny se zvýší výrubnost na tČžených lokalitách z dnešních 80 až na 95 % a bude možno snížit tČžbu až o 20 %, protože i hrubší zrnitostní podíly budou po úpravČ prodejné. Tak dojde k oddálení otvírek hluboce uložených ložisek. To se projeví i v zachování krajinného ekosystému, protože mČlþí lomy titaniþitých kaolinĤ nebudou zabírat velké plochy krajiny. Tím jsou myšleny hlavnČ pĜíznivé skrývkové pomČry, prĤmČrná mocnost nadloží se totiž pohybuje okolo 10 m. Ložiska titaniþitých kaolinĤ jsou velká, homogenní, se zásobami dominujících tĜíd K 2B a K 3B o relativnČ konstatních technologických parametrech. Ložiska jsou vázána výhradnČ na karlovarskou žulu v božíþanské a sedlecko-otovické oblasti karlovarského kaolinového regionu. Biotit žuly „horské“ obsahuje podstatnČ více TiO2 než biotit ze žuly autometamorfované. Je to zĜejmČ dĤvodem, proþ v oblasti žuly autometamorfované prakticky nevzniká kaolin se zvýšeným obsahem TiO2. Titaniþité kaoliny oznaþované jako technologický typ K 3B a K 4B vznikají výraznČ na žule horské, t.j. v oblasti božíþanské a sedlecko-otovické. Znaþné zásoby titaniþitých kaolinĤ druhu K 3B a ménČ i K 4B jsou v severní þásti božíþanské oblasti. Surovina je zde ovšem velmi promČnlivé kvality a její využití a tČžba podle klasických zpĤsobĤ budou znaþnČ komplikované. Naproti tomu jižnČ od Mírové a Jimlíkova jsou velké zásoby titaniþitých kaolinĤ, relativnČ nejlépe prozkoumaných, jejichž úložní pomČry jsou pĜíznivé pro povrchovou tČžbu. Reprezentantem suroviny je kaolin z ložisek Mírová, Jimlíkov a Zátiší II. Znaþné zásoby titaniþitých kaolinĤ známe v prostotu loketské uhelné výsypky západnČ od Jenišova. V ložisku Poþerny Stará Role jsou zásoby titaniþitých kaolinĤ evidovány spoleþnČ s druhy K 1 + K 2. Další zásoby titaniþitých kaolinĤ se pĜedpokládají v oblasti jižnČ od Jenišova až ke Karlovým VarĤm. PodobnČ je možno pĜedpokládat titaniþité kaoliny v území tzv. Brázdy, t.j. mezi Novou Rolí a Starou Rolí, i když v nevelkém množství a s variabilním složením. Velmi nadČjný je prostor mezi obcemi Sedlec - Rosnice - ýankov a Otovice. PokusĤm o úpravu pĜedcházelo intenzivní studium magnetických vlastností chromogenních minerálĤ karlovarských kaolinĤ. VČtšina dvojmocného železa v kaolinovém profilu je vázána na novotvoĜený siderit. Zdrojem železa pro vznik sideritu byl hlavnČ biotit. Siderit se vyskytuje v podobČ drobných konkrecí, které se dostávají i do nejjemnČjších frakcí plaveného kaolinu. Siderit nejvíce ovlivĖuje magnetickou susceptibilitu, zatímco další minerály obsahující železo,

jako muskovit, chlorit, biotot a pyrit zvyšují magnetickou susceptibiltu jen málo. Hlavním nositelem trojmocného železa v karlovarských kaolinech je novtvoĜený illit II. U malé þásti živcĤ nedošlo bČhem kaolinizace k úplnému odstranČní draslíku, jehož pĜítomnost podnítila vznik illitu. Ten vytváĜí ve svém okolí alkalické prostĜedí. Železo je v tomto prostĜedí málo pohyblivé a vysráží se na povrchu šupinek illitu, nebo se dostane do jeho struktury. Vzhledem k nesnadné rozplavitelnosti illitu dochází pĜi plavení k tvorbČ hrubších granulí, se kterými se vnáší do plaveného kaolinu více chromogenních prvkĤ. Dosud se nepodaĜilo vyseparovat z kaolinĤ þistý anatas, rutil a chlorit a stanovit jejich magnetickou susceptibilitu. Anatas a rutil vnášejí do kaoilinu 0,5 až 3 % železa. Tyto paramagnetické minerály, vzniklé pĜemČnou biotitu také þásteþnČ ovlivĖují magnetickou susceptibilitu. Z výsledkĤ studia magnetické susceptibility vyplývá, že u vČtšiny kaolinĤ z Otovic, Hájku a Podlesí je frakce pod 20 Pm je ve srovnání s frakcí pod 63 Pm ochuzena o hlavní nositele železa. U vČtšiny kaolinĤ z Osmosy, Jimlíkova a obecnČ u všech titaniþitých kaolinĤ došlo naopak ve frakci pod 20 Pm ke zvýšení koeficientu magnetické susceptibility. Tzn., že bČhem plavení došlo k obohacení této frakce jemnČ dispergovanými minerály se zvýšeným podílem chromogenních prvkĤ. Experimenty prokázaly, že rozdíly v magnetické susceptibilitČ jsou postaþující k efektivní a ekonomicky výhodné separaci. Magnetická separace je prĤmyslovČ využívána v úpravnictví již Ĝadu desetiletí. PomČrnČ novou metodou je vysokogradientní magnetická separace, která se využívá již Ĝadu let pro odstraĖování pigmentujícíhc pĜímČsí z kaolinĤ. Její pĜedností je vysoká úþinnost u velmi jemnozrnných materiálĤ. Úþinnost magnetické separace lze úpravou parcovních podmínek zvyšovat, ale až po urþitou mez, kdy každé zvýšení úþinnosti jde na úkor výkonu. Také vytváĜení magnetických indukcí nad 2T je energeticky nevýhodné a nastávají problémy s chlazením vinutí magnetu. Kvalitativní skok v generaci silných magnetických polí pĜinesla supravodivost. PrĤmyslové využití supravodivosti v separaci kaolinĤ se datuje od r. 1985 a ve srovnání s bČžnými magnety došlo k velkým úsporám elektrické energie ( 80-90 %). Supravodivé magnety jsou chlazeny héliem. Další revoluþní myšlenkou bylo zkundtruování magnetu se dvČma matricemi se stĜídavou funkcí, aby nemuselo být neustále rušeno a znovu buzeno magnetické pole. Na základČ tČchto úvah sestrojila anglická firma Cryogenic Consultans separátor Cryofilter . Využití intenzivní magnetické separace bylo v ýR plánováno už od 70. let, ale až nové podmínky umožnily tuto metodu využít. V þervenci 1997 bylo v plavírnČ v Božíþanech uvedeno do provozu zaĜízení pro intenzivní magnetickou separaci kaolinové suspenze. Jeho základem je „Cryofiltr“ americké firmy CARPCO, Jacksonville (Fl), jehož supravodivý magnet vytváĜí magneticképole intenzity 5T. Toto zaĜízení patĜí v oboru úpravnictví keramických surovin mezi prvá na svČtČ a podle dostupných informací se jedná o první úspČšnou aplikaci supravodivosti v prĤmyslovém mČĜítku v ýR. Jeho unikátní dvojþinný kanystr dovoluje témČĜ kontinuální separaci kaolinu bez deenergizace magnetické cívky, což je klíþový faktor jeho pozoruhodné ekonomie. Suspenze separovaného kaolinu stĜídavČ protéká dvČma pracovními komorami

3 s matricí, tvoĜené vlnou z magnetické mČkké oceli. Zatímco v jedné komoĜe (v magnetickém poli) se kaolinová suspenze separuje, druhá komora se proplachuje vodou. ObČ komory jsou ve spoleþném válci, stĜídavČ jedna nebo druhá þást zajíždí do magnetického pole, doba cyklu je 120 s. výkon separátoru kolísá od 15 do 30 tun/h. velmi dĤležitá je pĜíprava suspenze pĜed vstupem do separátoru. Klíþovými faktory jsou: dispergace, procento sušiny v suspenzi, rychlost prĤtoku, ale i napĜ. tvrdost a þistota vypírací vody. Technologie magnetické separace jezaĜazena mezi úseky hydrocyklonového tĜídČní suspenze a zahušĢování v sedimentaþních nádržích. Zatím je uvažováno se zpracováním 50 % produkce plavírny Božíþany, ale dosavadní výsledky dávají pĜedpoklad zvýšení tohoto podílu. V pĜípadČ separátoru Carpco je docíleno supravodivosti chlazením cívky kapalným heliem, které zajišĢuje teplotu 42° Kelvina, t.j. - 269° C. Lubomír Aron Souþasná argilologie v ýeské republice: výzkum a prĤzkum jílové hmoty (1990-1997) V 15. þísle Informátora si mĤžeme všichni pĜeþíst zprávu „Souþasná argilologie v ýeské republice: výzkum a prĤzkum jílové hmoty (1990-1997)“. MĤžeme se k ní vracet, kdykoliv se zamyslíme nad souþasným a budoucím stavem argilologie u nás nebo nad možnou spoluprací uvnitĜ našeho státu i se zahraniþím. Vzhledem k tomu, že všichni jste obdrželi tuto publikovanou zprávu, omezím se v dnešním semináĜi jen na zásadní shrnutí. 1) Výzkum jílové hmoty v ýeské republice je zajištČn na 11 pracovištích a také prací nadšených jednotlivcĤ. Z toho jsou þtyĜi pracovištČ na vysokých školách. Vysoké školy, kde se v tČchto letech zajišĢuje výzkum, avšak nikoliv vždy také výuka v oblasti argilologie, jsou: a) PĜírodovČdecká fakuta Masarykovy univerzity, katedra mineralogie, petrografie a geochemie, Brno; b) Univerzita Palackého, PĜírodovČdecká fakulta, katedra geologie, Olomouc; c) Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická, katedra obecné a anorganické chemie, Pardubice; d) Vysoká škola báĖská - Technická univerzita, Centrální analytická laboratoĜ, Ostrava. Z toho také vyplývá rozložení zájmových vzdČlávacích pracovišĢ v ýeské republice a možnosti výchovy nové generace argilologĤ. 2) PrĤzkum jílových surovin nebo jejich aplikaþní hodnocení se provádí v osmi tČžebních, prĤzkumných nebo prĤmyslových podnicích. 3) Výzkum pĤd a jejich vlastností vþetnČ vlivĤ jílových minerálĤ je stĜedem zájmu v jednom výzkumném ústavu (Zbraslav) a pravdČpodobnČ se provádí také na zemČdČlských vysokých školách, které však neposlaly vyplnČné dotazníky. V pozvánce na tento semináĜ jsem slíbil, že v diskusi budou podány další informace, neuvedené v publikovaném þlánku. Otevírám tedy tuto diskusi tím, že uvedu hlavní smČry souþasného výzkumu jílové hmoty ve svČtČ, jak to vyplývá z osobního sledování specializovaných argilologických þasopisĤ a konferenþních sborníkĤ zamČĜených na jílovou hmotu. Hlavní smČry výzkumu jílové hmoty ve svČtČ (1990-1997): 100 %, z toho v ýR 0,2 % - 0,001 %. 1. STRUKTURY JÍLOVÝCH MINERÁLģ, CHEMICKÉ SLOŽENÍ JM A JÍLOVÝCH AKUMULACÍ

- zpĜesĖování krystalových struktur, - užití nových radiaþních metod a výpoþetních metod, - krystalochemie pro teoretické i aplikaþní využití, krystalové struktury oxidĤ a hydroxidĤ.

-

2. INTERSTRATIFIKOVANÉ JÍLOVÉ MINERÁLY - pĜírodní smíšené struktury a interpretace podmínek jejich vzniku. 3. PROCESY ZVċTRÁVÁNÍ - minerálĤ, hornin, vulkanických skel, stavebních kamenĤ, - hydrolýza a hydratace, - vliv mikroorganismĤ, mechanistické znázornČní, kinetické a termodynamické modelování, - syntéza jílových minerálĤ. 4. DIAGENETICKÉ, EPIGENETICKÉ A ANCHIMETAMORFNÍ ZMċNY JÍLOVÝCH MINERÁLģ pro potĜeby geologických vČd jílové minerály v pánevní analýze, v naftonosných oblastech, - oceanografii, otázek spojených s hloubkovými zónami.

zejména - Ĝešení

5. KOLOIDNÍ A POVRCHOVÉ VLASTNOSTI JÍLOVÝCH MINERÁLģ - systém jíl-voda a výmČna iontĤ, - kationtová a aniontová výmČna, selektivní adsorpce, - co nejpĜesnČjší informace o krystalochemii, mechanistické znázornČní, kinetické a termodynamické modelování, - tvorba organických radikálĤ ovlivnČná povrchovými vlastnostmi, vznik prvních aminokyselin a vznik života na Zemi. 6. MODIFIKOVANÉ JÍLOVÉ MINERÁLY - termické a mechanické aktivace, - monokationtové aktivace, - aktivace v kyselinách, organojílové komplexy, - pilíĜované jílové minerály R(III) a R (IV) polykationty, - pilíĜované anorganickoorganické jílové minerály, - chelátové komplexy, kinetika a mechanismus dehydroxylaþních procesĤ, nové krystalické fáze, - aplikace v prĤmyslu (katalyzátory, molekulární síta, sorbenty). 7. JÍLOVÉ MINERÁLY základových)

V PģDÁCH

(úrodných

a

8. JÍLOVÉ MINERÁLY V ěEKÁCH A MOěÍCH - geochemické procesy, - sorpce tČžkých kovĤ, radioaktivních prvkĤ a organickýck látek, opČt cheláty 9. JÍLOVÉ MINERÁLY, JÍLY A MODIFIKOVANÉ JÍLY V EKOLOGII - sorbenty, katalyzátory, peþeticí materiály, minerály v souþasných prostĜedích

- jílové

10. LOŽISKOVÁ GEOLOGIE, VÝZKUM A PRģZKUM JÍLOVÝCH SUROVIN k nejrĤznČjšímu využití 11. PRģMYSLOVÉ APLIKACE JÍLģ A FYLOSILIKÁTģ, stále sílící tendence (srovn. Konta, 1994, 1995) - technologické vlastnosti jílových surovin, - keramické jíly a kaoliny, - jíly pro jiné prĤmyslové úþely. 12. METODY VÝZKUMU - fyzikální (stále se rozvíjejí radiaþní metody založené na úþinku rĤzných radiací uvolĖovaných z atomĤ), chemické, - geotechnické, - technologické, kvantitativní stanovení jílových minerálĤ ve smČsích a

4 pĜírodních jílových akumulacích, modelování.

- výpoþetní metody,

13. TERMINOLOGIE, KLASIFIKACE, VYBRANÉ KAPITOLY PRO VÝUKU NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH JiĜí Konta Na semináĜi také bylo možné získat zdarma nČkterá þísla SborníkĤ z minulých jílových konferencí a knihu prof. J. Konty „Keramické a skláĜské suroviny“. Uvažujeme o podobných akcích i pĜi pĜíležitosti nČkterých semináĜĤ v budoucnu. PODZIMNÍ SEMINÁě Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ poĜádá v úterý dne 1.12.1998 v 10,30 hod. v ýeském geologické ústavu, Klárov 3, Praha 1 ve velké zasedací místnosti (2.patro) odborný semináĜ s následujícím programem: 1) Mgr. Gabriela Koudelková (TABERG Cheb) Korelace chemického složení s technologickými vlastnostmi jílĤ Chebské pánve 2) M. Kurková (Univerzita Ostrava) Studium interkalace jílových minerálĤ tetraalkylamoniovými kationty 3) P.g. JiĜí K. Novák (Geologický ústav AV ýR) Bentonitová ložiska na území Cabo de Gata (jižní ŠpanČlsko) Žádáme pĜednášející, aby pĜipravili krátký výtah svého pĜíspČvku pro jarní þíslo Informátora. Tak získají informace i ti, kteĜí nemohli být na semináĜi osobnČ pĜítomni. TRANSMISE ZÁSADNÍ LITERATURY (IV): Souþasné knižní a originální þasopisecké informace o jílových akumulacích hodných zájmu naší odborné veĜejnosti. Liu Nailong (Editor) (1996): Mineral Deposits of China. Vol. 4, Edited by the Editorial Committee of The Mineral Deposits of China, Geological Publishing House Beijing, China, pp. 288. Kniha vázaná ve tvrdých deskách a velmi pČknČ vypravená, s þetnými obrázky (profily, mapky výskytĤ, diagramy) a analytickými daty, obsahuje následující poĜadovČ þíslované kapitoly o nerudních ložiskách ýíny, mezi nimiž jsou i ložiska jílových akumulací (podtrženo): 16 - Fosfátová ložiska, 17 - Ložiska síry, 18 Diamantová ložiska, 19 - Solná ložiska, 20 - Jílová ložiska (pp. 233-288, autoĜi: Zheng Zhi, Li Zhentang, Yuan Weishun, Xu Jiquan, Zhang Renjun, Fang Yesen a další). 20. kapitola má pČt subkapitol ještČ dále podrobnČji dČlených: 20.1 Kaolinová ložiska ýíny. PodrobnČji jsou vysvČtleny základní charakteristiky následujících genetických typĤ kaolinĤ a uvedeny pĜíklady: kaoliny kĤry zvČtrávání, eluviální a vyloužené; hydrotermální kaoliny; kaoliny vzniklé pĤsobením recentních horkých pramenĤ; sedimentární a sedimentárnČ zvČtralinové kaoliny; Ĝadí sem i kaolinitové jílovce v uhelných sériích, aþkoliv by spíše patĜily do následující kapitoly. DefinitivnČ je zde uveden pĤvod slova kaolin: "... název kaolin je odvozen od jména vesnice Gaoling, ležící 45 km východnČ od

mČsta Jingdezhen, provincie Jiangxi, ýína" (p. 235). 20.2 Ložiska žárovzdorných jílĤ: neritické žárovzdorné jíly uložené bez sekvenþní souvislosti, místy bohaté hliníkem; žárovzdorné jíly vzniklé v mČlkém moĜi, lagunách a jezerech, uložené v souvislé sekvenci s podložím a nadložím; žárovzdorné jíly uložené v úžlabinách, intermontánních pánvích a zlomových poruchách. 20.3 Ložiska bentonitĤ: jsou rozdČlena na a) kontinentální vulkanicko-sedimentární, b) moĜská vulkanicko-sedimentární, c) zvČtralino-eluviální bentonity z vulkanických skel a láv. 20.4 Ložiska attapulgitu. 20.5 Ložiska sepiolitu: hydrotermální žilná ložiska a moĜská sedimentárnČ-zvČtralinová ložiska. 20.6 Ložiska hrnþíĜských jílĤ (vþetnČ illitových jílĤ). Každá subkapitola od 20.1 do 20.6 je ukonþena odstavcem informujícím o metalogenezi pĜíslušné jílové akumulace. Liu Nailong (Editor) (1996): Mineral Deposits of China. Vol. 5, Edited by the Editorial Committee of The Mineral Deposits of China, Geological Publishing House Beijing, China, pp. 229. Kniha, stejnČ dobĜe vybavená jako svazek pĜedchozí, obsahuje následující prĤbČžnČ þíslované kapitoly o ložiskách ostatních nerudních surovin ýíny, mezi nimiž jsou i ložiska dalších fylosilikátĤ (podtrženo) þi silikátĤ s nimi sdružených: 21 - Ložiska solí bóru. 22 Barytová a fluoritová ložiska. 23 - Ložiska asbestĤ, grafitu a pyrofylitu (autoĜi: Xiao Changsheng, Huang Xuanzhen, Tan Guanmin, Mo Rujue, He Yingcai a Song Xiangquan): ložiska asbestĤ jsou rozdČlena na dva typy, spojené a) s ultrabazickými horninami, b) s karbonátovými horninami; ložiska pyrofylitu se dČlí na akumulace vzniklé jako a) metasomatické výplnČ za pĤsobení plynĤ a kapalin spojených s vulkanismem, b) regionálnČ metamorfní, c) metamorfované pohĜbením jílových sedimentĤ v zónách subsidence. 24 - Ložiska mastku a magnesitu (autoĜi: Li Yuya, Liu Guochund a Zheng Baoding): dČlí se na akumulace vzniklé a) pĜemČnou ultrabazických silikátových hornin, a to jednak autometamorfózou, jednak hydrotermální metasomatózou, b) hydrotermální metasomatózou karbonátových hornin bohatých hoĜþíkem, c) sedimentárnČ diagenetickými procesy. 25 - DĤlní prĤmysl a historie minerálních ložisek staré ýíny. V žádné z obou knih se nepojednává o ložiskách zeolitĤ. Rozloha ýíny není o mnoho menší než je rozloha Evropy. ObČ knihy mohou být zdrojem informací jednak pro potĜeby vysokých škol a výzkumných ústavĤ, jednak podnikĤ a institucí kontrolujících import þi pĜímo dovážejících nerostné suroviny. JiĜí Konta Karube J., Abe Y. (1998): Water retention by colloidal allophane and imogolite with different charges. - Clays and Clay Minerals, 46 (3): 322-329. PĤdy vzniklé na vulkanickém popelu, nazývané andisoly, se vyznaþují vysokým obsahem allofanu a/nebo imogolitu, velkou hydraulickou vodivostí, prĤdyšností a kapacitou pohlcovat velké objemy vody. Uvedené pĜíznivé fyzikální vlastnosti z hlediska pĤdoznalství jsou obvykle pĜisuzovány neobyþejnČ pórovité struktuĜe tČchto pĤd, která je závislá na vlastnostech koloidního podílu. AutoĜi vnesli více svČtla do tohoto jevu tím, že porovnali kĜivky pohlcení vody u þistého allofanu (isometrické þástice) a imogolitu (tence

5 vláknité þástice) ze zvČtralých vulkanoklastitĤ od mČsta Kanumat v Japonsku, po stanovení jejich nábojĤ. Sledovali absorpci vody tČchto minerálĤ po rĤzných chemických þisticích postupech, a studovali je za podmínek laboratorní vlhkosti (pĜed pozorováním v TEM) a po vysušení vzduchem v transmisním elektronovém mikroskopu (TEM). KĜivky pohlcení vody allofanem a imogolitem, a pro srovnání ještČ Namontmorillonitem z ložiska Upton, USA, byly získány mČĜením v rozsahu tlakového potenciálu mezi -1.4 až 800 J/kg pĜi užití tenzní destiþky a deskového tlakového pĜístroje. LaboratornČ vlhký koloidní allofan o nízkém absolutním náboji pohlcuje více vody v oblasti nad -100 J/kg než stejný koloid o vysokém náboji, neboĢ v prvém se vytvoĜila více otevĜená pórovitá mikrostruktura. Imogolit pohltil 1,5 x více vody než Na-montmorillonit pĜi tlakovém potenciálu okolo -650 J/kg a než allofan pĜi kontrolovaném pH a za podmínek dosažených rovnováh. Velký objem mikropórĤ u kĜížících se vláken amorfního imogolitu je hlavní pĜíþinou jeho nejvČtší pohlcovací kapacity. Pro zajímavost uvećme ještČ hodnoty celkového mČrného povrchu stanovené autory u tČchto tĜí minerálĤ použitých k experimentální práci (m2/g): allofan 620, imogolit 860 a Na-montmorillonit 810. Výsledky ukázaly, jak je významný elektrostatický náboj koloidĤ a mikrostruktura koloidních agregátĤ v pĤdách pro retenci vody. (Každá nová informace o vlastnostech jílového podílu v pĤdách mĤže být jednou velmi užiteþná, až lidé budou pĜipravovat vysoce úrodné a ekologicky nezávadné syntetické pĤdy.) JiĜí Konta INFORMACE O 15. KONFERENCI O JÍLOVÉ MINERALOGII A PETROLOGII Ve dnech 6. - 10. záĜí 1998 se konala v BrnČ 15. konference o jílové mineralogii a petrologii, kterou organizaþnČ zajišĢovala katedra mineralogie, petrografie a geochemie PĜírodovČdecké fakulty Masarykovy university za pĜispČní brnČnské poboþky ýeského geologického ústavu. Vlastní jednání se odehrávalo v prostorách novČ postavené budovy Pedagogické fakulty, vybavených moderní prezentaþní technikou. Konference se zúþastnilo celkem 29 þeských, 23 slovenských a 40 zahraniþních úþastníkĤ. PĜi registraci obdrželi všichni úþastníci mimo jiné þíslo þasopisu Scripta Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis, obsahující jednostránkové abstrakty všech pĜihlášených (a tedy i odpadnuvších) pĜednášek a posterĤ, a speciálnČ pro konferenci pĜipravený CDROM, obsahující mimo elektronické formy abstraktĤ a exkurzního prĤvodce 15. jílové konference i sborník pĜednášek konference ENVIWEATH'96 (IGCP405), prohledávatelnou databázi adres þlenĤ všech evropských jílových spoleþností (1200 adres), databázi literatury o zvČtrávání (cca 3500 položek), rozsáhlou kolekci volnČ šiĜitelných programĤ na zpracování a modelování práškových diagramĤ a tĜí programĤ na obrazovou analýzu, multimediální prezentaci možností environmentálního Ĝádkovacího elektronového mikroskopu (ESEM - Philips), a také videoklipy ze všech lokalit, navštívených v rámci konference. ýást nákladu tČchto CD-ROM je ještČ na skladČ. Zájemci, nechĢ se ozvou pĜedsedovi organizaþního výboru konference dr. Sulovskému (cena za 1 ks je 200,- Kþ + poštovné).

Slavnostního zahájení se zúþastnil prodČkan PĜírodovČdecké fakulty profesor Jonas a viceprezident AIPEA, Dr. Radko KĦhnel. V rámci zahajovací ceremonie bylo rovnČž udČleno in absentia þestné þlenství profesorovi Mackenziemu. Dále byly o udČleny ceny soutČží mladých vČdcĤ o nejlepší práci v oboru argilologie, vyhlášených obČma þástmi SPVVJ. Druhou cenu þeské þásti obdržel Daniel Janeba za práci Struktura interkalovaných fylosilikátĤ (první cena nebyla udČlena); první cena slovenské þásti Spoleþnosti byla udČlena Mariánu Janekovi za práci Acidity of protonsaturated and autotransformed smectites, charakterised with proton-affinity distribution. ObČ laureátské pĜednášky zaznČly na poþátku jednání prvého dne. Na nČ tématicky navázal blok pĜíspČvkĤ, týkajících interkalovaných a pilarovaných fylosilikátĤ a fylosilikátĤ se smíšenými strukturami. KromČ výsledkĤ jejich morfologického (SEM, HRTEM, AEM) a rentgenografického studia byly prezentovány i možnosti modelování struktur, a dále jejich pĜípravy a modifikace vþetnČ sorpce cizích iontĤ. Cenné podnČty pĜinesly i práce, zamČĜené na metodiku sledování rĤzných vlastností jílových minerálĤ potenciometrickou titrací, UV spektroskopií, infraþervenou spektroskopií, elektronovou spinovou rezonancí, mČĜením specifického povrchu, pomocí pastové uhlíkové elektrody. Další tématický blok pĜednášek byl zamČĜen na využití jílových minerálĤ (zejména pĜemČny smektitu na illit a urþení jeho krystalinity) pĜedevším v pánevní analýze a k rekonstrukci tepelné historie sedimentárních formací vĤbec. Tématika technického využití jílových minerálĤ byla zastoupena mj. prĤkopnickou prací autorského kolektivu pod vedením Svena Abenda, spolupracovníka profesora G. Lagalyho, která ukázala možnosti posuzování bentonitu a dvouvrstvých hydroxidĤ jako stabilizátorĤ olejových emulzí pomocí rentgenového mikroskopu. Další pĜíspČvky z tohoto okruhu byly vČnovány jílovým surovinám pro keramický prĤmysl. ěada pĜednášek a posterĤ pojednávala o významu jílových minerálĤ v ekologii a jejich využití napĜ. coby sorbentĤ þi tČsnicích látek. NČkolik pĜíspČvkĤ se rovnČž zabývalo vztahem jílové mineralogie a pedologie. PĜínosné byly i nČkteré práce regionálního charakteru. Blok tématicky zamČĜený na problematiku zeolitĤ se bohužel vzhledem k onemocnČní spoluautora vČtšiny takto zaĜazených pĜíspČvkĤ R. Rychlého zredukoval na pĜednášky profesora Minata, a postery zabývající se zeolity. KromČ pĜednáškových blokĤ se uskuteþnila i posterová sekce, bČhem níž bylo po dva dny vystaveno 35 posterĤ. V rámci konference se uskuteþnila konferenþní veþeĜe s bohatou tabulí, poznamenaná bohužel ponČkud pĜedchozí snahou þeské þásti spoleþného výboru SPVVJ o rozdČlení Spoleþnosti na dvČ samostatné, þeskou a slovenskou. Další akcí, která mČla nejen odborný, ale zþásti i spoleþenský rozmČr, byla exkurze, která se uskuteþnila þtvrtý den konference. Navštívili jsme lokality Olomuþany (rudické hlinky - výplĖ paleokrasu), Ivanþice (ložisko velmi þistého bentonitu), Hrubšice (serpentinové zvČtrávání), ěímovice (kostel sv. Petra a Pavla, jedna z nejvýznamnČjších románských staveb u nás), Únanov (þinná tČžba a úprava kaolinu). Na závČr exkurze zamíĜila do dvou vinných sklepĤ v ŠatovČ. V Malovaném sklepČ jsme se zamČĜili na optické posouzení vhodnosti slabČ zpevnČných jílovito-písþitých sedimentĤ jako substrátu pro malíĜskou tvorbu insitních umČlcĤ, v Moravském sklípku pak na ocenČní vlivu

6 jílových minerálĤ (pĤdy, sorbenty) na senzorické vlastnosti rĤzných druhĤ vína. V závČreþný, pátý den konference se konal workshop IGCP405, zamČĜený na roli jílových minerálĤ ve zvČtrávání hornin i prĤmyslových odpadĤ. V jeho rámci zaznČly Ĝada zajímavých referátĤ, mezi nimiž dostaly vČtší prostor zajímavé pĜednášky pozvaných autorĤ. Erik Puura demonstroval skuteþnČ komplexní studii zvČtrávání odpadĤ z hornické þinnosti (odvaly kameneþných bĜidlic), David Hassett seznámil pĜítomné s celou šíĜí problematiky pĜírodní i cílené pĜemČny popílkĤ, zacílené na snížení ekologických rizik spojených s jejich skládkováním. Za podobným úþelem je veden i výzkum interakce bakterií rodu Bacillus se silikátovýni minerály, provádČný v AV SR. Posluchaþe zaujala i zajímavá práce F. Eichlera, ukazující, že i nČkteré zdánlivČ zastaralé metodiky (barvení preparátĤ) mohou pĜedstavovat užiteþné prostĜedky ke sledování nČkterých specifických procesĤ, probíhajících v jíly obsahujících sedimentech. RNDr. Petr Sulovský, pĜedseda organizaþního výboru VOLBY VÝBORU ýESKÉ ýÁSTI SPOLEýNOSTI BČhem þervna a þervence tohoto roku probíhala demokratickým korespondeþním zpĤsobem volba výboru þeské þásti Spoleþnosti. Všem registrovaným þlenĤm byl rozeslán seznam þlenĤ jako podklad pro volbu. Každý z tohoto seznamu mohl být volen do nového sedmiþlenného výboru na pĜipojeném kandidátním lístku. Z odeslaných volebních lístkĤ se vrátilo zpČt 40 vyplnČných. Po seþtení odevzdaných hlasĤ se dospČlo k následujícímu výsledku: Melka (34 hlasĤ), Konta (28 hlasĤ), ŠĢastný (26 hlasĤ), KĜelina (24 hlasĤ), Shrbená (23 hlasĤ), Zoubková (22 hlasĤ), Sulovský (8 hlasĤ), Weiss (8 hlasĤ). Jelikož dr. Shrbená písemnČ požádala o zrušení své nominace, oba kandidáti, dr. Sulovský a prof. Weiss, se shodným poþtem 8 hlasĤ mohli doplnit výbor na potĜebný poþet 7 þlenĤ. K nim se pĜipojuje navíc ing. Kusá za zeolitovou skupinu. Do mezirepublikového výboru (v nČmž þeská þást v nadcházejícím funkþním období by mČla mít 4 þleny) postoupili podle poþtu odevzdaných hlasĤ: Melka, Konta, ŠĢastný, KĜelina. Na výborové schĤzi þeské þásti Spoleþnosti, jež se konala 4. záĜí 1998 v zasedací síni ýeského geologického ústavu, byla provedena volba jejího pĜedsedy. Byl zvolen dr. Melka. ýlenové þeského výboru se dohodli a navrhli dr. Melku i za kandidáta na funkci pĜedsedy mezirepublikového výboru, neboĢ v nadcházejícím funkþním období by mČl podle Stanov vyjít pĜedseda z þeské þásti výboru Spoleþnosti. Výbor PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ SPOLEýNOSTI A SCHģZE MEZIREPUBLIKOVÉHO PěEDSEDNICTVA PĜi pĜíležitosti 15. konference o mineralogii a petrologii jílĤ se konalo dne 7. záĜí 1998 v BrnČ, v budovČ pedagogické fakulty MU, plenární zasedání Spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ. PĜedsedal mu prof. I. Kraus, který zhodnotil þinnost Spoleþnosti v uplynulém období. Úþastníci zasedání byli seznámeni s výsledky voleb v þeské i slovenské þásti a se složením jejich nových výborĤ. Do mezirepublikového výboru za slovenskou þást Spoleþnosti (v

nadcházejícím funkþním období pČtiþlenného) byli zvoleni: Kraus, Komadel, Madejová, Šucha a Janek. V otevĜené následné diskusi se projevily znaþnČ odlišné názory þeské a slovenské skupiny na Ĝešení Ĝady problémĤ. Slovenský výbor podal návrh, aby se pĜíští konference, kterou by mČla zajišĢovat slovenská þást Spoleþnosti, konala v Tatrách v roce 2001. DĤvodem navrhovaného pozdČjšího konání je úþast slovenských kolegĤ na organizování konference EUROCLAY 99 spolu s polskými zástupci. NČkteĜí þeští úþastníci projevili s návrhem pozdČjšího poĜádání nesouhlas. ýeští zástupci dále sdČlili, že by rádi svoji pĜíští konferenci zorganizovali v Pardubicích, pĜípadnČ v jejich okolí. Po plenárním zasedání Spoleþnosti se konala schĤze mezirepublikového pĜedsednictva. ěídil ji dosavadní pĜedseda Spoleþnosti prof. I. Kraus a jejím hlavním programovým bodem byla volba pĜedsedy Spoleþnosti pro nové funkþní období. Prof. Kraus osvČtlil jeho volbu, kdy se pĜi pĜíležitosti konferencí stĜídají v této funkci zástupci þeské a slovenské þásti. V následujícím období by mČl pĜedseda vyjít z þeské þásti novČ zvoleného výboru a slovenská þást podle Stanov Spoleþnosti by mČla mít v mezirepublikovém výboru 5 zástupcĤ, zatímco þeská þást v tomto období 4 zástupce. Proto prof. Kraus vyzval þeský výbor k pĜedložení jeho návrhu. Byla podána informace o provedeném korespondenþním hlasování þlenĤ Spoleþnosti a na základČ volebního výsledku o následném rozhodnutí þeského výboru ze dne 4.9.1998 na podání návrhu na dr. Melku. Po rozdání hlasovacích lístkĤ se pĜistoupilo k volbČ. Z pĜítomných 9 þlenĤ výboru (4 za þeskou þást a 5 za slovenskou þást) hlasovali pro dr. Melku 3 þlenové, 5 þlenĤ odevzdalo prázdné hlasovací lístky a sám dr. Melka se zdržel hlasování. Jelikož nebylo dosaženo nadpoloviþní vČtšiny hlasĤ pro navrženého, prof. Kraus vyzval þeskou þást výboru, aby se následujícího dne sešla a podala nový návrh na funkci pĜedsedy mezirepublikového výboru, t.j. spoleþného pĜedsedy pro þeskou a slovenskou þást. Dále oslovil þeské a slovenské zástupce, aby se po schĤzi þeského výboru sešel opČt mezirepublikový výbor a rozhodl o osobČ spoleþného pĜedsedy Spoleþnosti. Dne 8. záĜí 1998 se na vyzvání prof. Krause konala schĤze þeského výboru. Diskutovalo se o kandidatuĜe dr. Melky, kterou podpoĜila vČtší þást výboru. Dr. Sulovský a prof. Weiss podali návrh na dr. ŠĢastného. Ten jej ale odmítl. Na schĤzi byla pĜedložena k projednání petice, jež byla sestavena pČti þleny výboru (Kontou, KĜelinou, Melkou, ŠĢastným, Zoubkovou) a jež konstatuje vážný rozpor mezi þeskými a slovenskými zástupci mezirepublikového výboru a navrhuje rozdČlení Spoleþnosti na samostatnou ýeskou spoleþnost a Slovenskou spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ. PĜepis originálu listiny Dne 7. záĜí 1998 pĜedložil v BrnČ výbor þeské þásti a výbor slovenské þásti Spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ ýeské republiky a Slovenské republiky výsledky pĜedchozího korespondenþního demokratického hlasování o složení þeského a slovenského výboru. Podle nejvyššího poþtu hlasĤ byl navržen pĜedsedou celé Spoleþnosti pro další volební období dr. Karel Melka. PĜi spoleþném hlasování þeského a slovenského výboru byl však tento návrh zamítnut, a to slovenskými hlasy. Vzhledem k tomu, že þlenové þeského výboru pĜi dalším vyjasĖování uvedli,

7 že tĜi hlasy byly z þeské þásti a dr. Melka se zdržel hlasování. Zbylá þást prázdných lístkĤ logicky pĜipadá na slovenské þleny výboru. Po dĤkladné diskusi þeských þlenĤ výboru dochází þeská þást k názoru, že vznikl vážný rozpor ve vČci pĜedsedy celé Spoleþnosti mezi þeskými þleny výboru a slovenskými þleny výboru. ýlenové výboru þeské þásti ve své vČtšinČ nemohou za této situace úþinnČ zastávat zájmy þeské þásti Spoleþnosti. Jediným východiskem je rozdČlení Spoleþnosti a osamostatnČní þeské þásti Spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ. Tím se Ĝeší také nČkolikaletý anachronismus, který neodpovídá rozdČlení témČĜ všeho, co zbylo z ýeskoslovenské republiky. V BrnČ 7. záĜí 1998 Podepsaní : prof. Konta, dr. Zoubková, dr. Melka, dr. KĜelina, dr. ŠĢastný (viz originál listiny) Pro návrh na osamostatnČní ýeské spoleþnosti hlasovali 4 na schĤzi pĜítomní þlenové (Konta, Melka, ŠĢastný, Zoubková), proti se vyjádĜili 2 þlenové (Sulovský, Weiss). Návrh byl tudíž schválen a bylo rozhodnuto o jeho pĜednesení na následující schĤzi mezirepublikového pĜedsednictva. Ihned po schĤzi þeského výboru Spoleþnosti se konala další schĤze mezirepublikového výboru. Na ní byla pĜeþtena petice 5 þeských zástupcĤ a sdČleno slovenské stranČ rozhodnutí þeského výboru o osamostatnČní þeské þásti Spoleþnosti. Prof. Kraus za slovenskou þást výboru rozhodnutí þeské þásti pĜijal. ZároveĖ však vyslovil politování nad tímto krokem. PĜi krátké diskusi se k tomuto rozhodnutí vyjadĜovali jednotliví þlenové výborĤ. Prof. Kraus položil þeské stranČ otázku, zda pĜíšti konference budou nadále spoleþné þi nikoliv. ýeská strana pĜislíbila, že po projednání ve výboru oznámí slovenské stranČ své rozhodnutí, a ta pak seznámí þeský výbor s provedenou volbou pĜedsedy Slovenské spoleþnosti. Na závČr si obČ strany popĜály úspČchy ve své þinnosti a vyslovily se pro zásadu udržení vzájemné spolupráce. Výbor Další nutné vysvČtlení pro þleny SPVVJ Výbor þeské þásti Spoleþnosti podává v následujících odstavcích toto další vysvČtlení všem svým þlenĤm, aby byli náležitČ a historicky pĜesnČ informováni. Geologové nejrĤznČjších vČdních a aplikovaných smČrĤ v bývalém ýeskoslovensku byli sdruženi ve Spoleþnosti pro mineralogii a geologii, v níž vládlo vĜelé kolegiální prostĜedí. Jednání ve výborech byla vČcná, dČlná, naplnČná vzájemným porozumČním, a to i mezi þeskými a slovenskými þleny. To bylo též dĤvodem, proþ i po rozdČlení ýeskoslovenské republiky se Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ rozhodla jít nadále spoleþnou cestou. ýeská þást výboru Spoleþnosti byla odhodlána v tradici tČsné vzájemné spolupráce i organizaþnČ pokraþovat. RozdČlení státu pĜineslo s sebou Ĝadu odlišností jak v politické, tak i ekonomické a správní oblasti. To bylo dĤvodem, že se pĜirozenČ omezila i þetnost vzájemných stykĤ a jednotná organizace se ukazovala být stále formálnČjším zastĜešením. VytváĜely se v poslední dobČ i rozdílné názory na Ĝešení Ĝady situací. Prohlašujeme zde pevnČ a jasnČ, že jsme se snažili po nČkolik let o maximální trpČlivost a toleranci pĜi všech jednáních na mezirepublikové úrovni.

NevmČšovali jsme se ani do samostatných slovenských aktivit bez þeské úþasti na spoleþném polskoslovenském poĜádání evropské konference EUROCLAY 99. Naopak slovenský výbor projevoval v poslední dobČ rĤzné snahy o vmČšování do vnitĜních záležitostí þeské þásti Spoleþnosti. Tento vývoj dospČl k neúnosnosti pro þeský výbor v záĜí 1998. Uvádíme nČkolik pĜíkladĤ vzájemných neshod. 1. Je pro nás nepĜijatelné propagaþnČ nebo jakkoliv jinak zkreslovat historii vývoje vČdy o jílové hmotČ na území nČkdejšího ýeskoslovenska. To se stalo v þlánku Dr. V. Šuchy v roce 1993, který byl publikován v Clay Minerals Society News, USA (únorový výtisk). Na kritický komentáĜ v témž bulletinu v roce 1994, napsaný dvČma þeskými odborníky, odpovČdČl dr. Šucha nepĜijatelným zpĤsobem. 2. Není únosné, aby kterýkoliv þlen slovenské þásti výboru SPVVJ obcházel þeské þleny výboru a kladl si podmínky nebo doporuþoval, kdo by nemČl být zvolen þlenem výboru þeské þásti SPVVJ. To se v minulých letech bohužel stalo. Pro nás jsou pĜijatelné jedinČ a bezpodmíneþnČ demokratické návrhy a demokratické volby þlenĤ a pĜedsedy výboru. 3. Nemohli jsme pĜijmout návrh a argumenty slovenské þásti výboru v záĜí 1998, aby ve SPVVJ byli v podstatČ jen aktivní þlenové, tedy ti, kteĜí dČlají vČdu a výzkum. Je tĜeba ovšem vidČt, že z celkového seznamu þlenĤ SPVVJ vyplývá, že poþet þlenĤ v þeské þásti je nČkolikanásobnČ vyšší než ve slovenské þásti. Museli jsme vysvČtlovat, že v þeské þásti SPVVJ jsou také zájemci z praxe a penzisté, jejichž pracovní náplĖ a zkušenosti naši Spoleþnost obohacují. OstatnČ Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ má tuto dvojí integrální náplĖ i ve svém názvu. Jsme pĜesvČdþeni, že þlenové SPVVJ z praxe a penzisté jsou pro þeskou þást Spoleþnosti cenným pĜínosem. PĜednostní povinností þeského výboru SPVVJ je zajišĢovat, organizovat a podporovat rozvoj argilologie vþetnČ aplikace v prĤmyslových odvČtvích, zemČdČlství, stavebnictví atd. Jestliže þlenové slovenského výboru SPVVJ mají jiný názor a bazírují na jiných hodnotách, pak nás to zdržuje od aktuálních úkolĤ. 4. Slovenskou þástí výboru byl tvrdČ kritizován dopis pĜedsedy þeské þásti výboru SPVVJ, zaslaný pĜedsedovi Evropské asociace jílových skupin (ECGA), v nČmž bylo žádáno o prominutí podstatné þásti poplatkĤ za ECGA Newsletter a adresáĜ, které aþ neobjednány byly poslány naší Spoleþnosti pro všechny v adresáĜi uvedené þleny a jež jste od nás obdrželi. Byl za nČ požadován poplatek pĜesahující 800 US dolarĤ. (Uhradili jsme pouze malou þást a zbytek jsme se snažili vyrovnat odesláním našich SborníkĤ z 13. konference v Praze). Tato þástka byla pro nás neúnosná. PĜedseda ECGA, prof E. Galán, naší žádosti vyhovČl. Slovenský výbor za své þleny svĤj díl v dolarech odeslal, neboĢ nechtČl hrát úlohu chudého þlena ECGA. Požadovaná þástka byla pro nČj však podstatnČ nižší vzhledem k poþtu þlenĤ. Tento nejednotný postup nebyl zĜejmČ správný a mČl být spoleþnČ projednán. Kdybychom ale mČli požadovanou platbu v celém rozsahu uhradit, bylo by nutno pĜistoupit k podstatnému zvýšení þlenských poplatkĤ. A to jsme uþinit nechtČli. NČkolik zde uvedených bodĤ má všem þlenĤm SPVVJ osvČtlit dĤvody, jež nakonec vedly k rozdČlení SPVVJ na dvČ samostatné organizace v hranicích novČ vzniklých státních útvarĤ. Výbor þeské þásti SPVVJ vČdom si své povinností zastávat zájmy a práva svých

8 þlenĤ doporuþuje jim zamyslet se nad novou situací a zaktivizovat odborný a organizaþní potenciál þeské þásti SPVVJ ve všech smČrech naší þinnosti. V následujících dnech podává výbor þeské þásti nutné podklady k registraci oddČlené þeské Spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ na Ministerstvo vnitra. VČĜíme, že provedená organizaþní zmČna nebude zábranou skuteþné spolupráce þeských i slovenských odborníkĤ v oboru. Naše Stanovy umožĖují i þlenství zahraniþních zájemcĤ. Rádi bychom mezi sebou uvítali i slovenské kolegy. Totéž bude jistČ platit i v pĜípadČ þeských zájemcĤ, kteĜí mimo þlenství v naší Spoleþnosti se budou moci stát zároveĖ þleny Spoleþnosti na Slovensku. V Praze, Ĝíjen 1998. Výbor þeské þásti Spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ (1998) 35. KONFERENCIA SPOLOýNOSTI ÍLOVÝCH MINERÁLOV (The Clay Minerals Society) Konferencie Spoloþnosti ílových minerálov (CMS) sa konajú každoroþne v Severnej Amerike, najþastejšie v USA. VlaĖajšia 34. konferencia nebola organizovaná samostatne, ale spoloþne s 11. medzinárodnou ílovou konferenciou v Ottawe v Kanade v dĖoch 15.21.6.1997. Informácie o tejto konferencii boli publikované v 14. a v 15. þísle Informátora. 35. konferencia CMS sa konala 6.-10. júna 1998 v hoteli Marriott v Clevelande v štáte Ohio. Hlavnými organizátormi boli S.M. Savin a J.L. Aronson z Case Western Reserve University v Clevelande. Z þlenov Spoloþnosti pre výskum a využitie ílov sa konferencie zúþastnili štyria þlenovia z jej slovenskej þasti - J. Bujdák, M. Janek, P. Komadel a V. Šucha. Pred samotnou konferenciou sa konal jednodĖový seminár o molekulovom modelovaní ílov a povrchov minerálov, ktorý viedli J.D. Kulbicki z Computer Science Corporation v San Diegu a W.F. Bleam z University of Wisconsin v Madisone. O tento seminár bol nezvyþajne veĐký záujem a podarilo sa naĖ prizvaĢ renomovaných prednášateĐov, ako napríklad N.T. Skippera z University College v Londýne. Organizovanie seminára ovplyvnilo aj referáty na samotnej konferencii, kde boli aplikáciám techník molekulového modelovania venované ešte ćalšie dve poldenné sympóziá. Je zrejmé, že práve táto þasĢ výskumu ílov zaznamenala v posledných rokoch veĐmi búrlivý rozvoj a priniesla významné výsledky nielen pre teóriu a výskum, ale aj pre praktické aplikácie, napríklad pri predpovedaní interakcií ílov s organickými látkami, rádionuklidmi, ich sorpcie a migrácie, hydratácie ílov, atć. Konferenciu zahájil jej prezident J.W.Stucki niekoĐkými vetami a prehraním magnetofónového záznamu populárnej piesne zo zaþiatku 60-tych rokov “More Than A Hundred Pounds Of Clay“. Plenárne rokovanie pokraþovalo prednáškami vyznamenaných osobností, ktorými sa pre rok 1998 stali: Murray B. McBride (Cornell University), Jacksonova cena pre vedca v strede kariéry (Jackson Mid-Career Clay Scientist Award), prednáška: “Understanding Metal Bonding By Minerals: Putting Spin On The Science” Brij L. Sawhney (Connecticut Agricultural Experimental Station), významný þlen CMS (CMS Distinguished Member), predniesol spomienky zo života, nie prednášku. Bruce Velde (l’Ecole Normale Supérieure, Paríž), Brindleyho prednáška (George W. Brindley Lecture):

“Smectite To Illite: A Journey In Time, Temperature, Composition Space” Robert C. Reynolds, Jr. (Darthmouth College), prednáška pioniera v ílovej vede (Pioneers in Clay Science Lecture) “What Is Illite/Smectite? New Problems And Old Problems That Will Not Go Away”. Všetky tri prednášky mali veĐmi dobrú úroveĖ a ocenení vedci v nich jasne dokumentovali nielen skvelú orientáciu v problematike, ale aj schopnosĢ vysvetliĢ ju publiku. Ćalšie rokovanie konferencie už bolo rozdelené na poldenné sympóziá. Program bol zostavený tak, že prebiehali dve alebo až tri súþasne, takže niekedy bola voĐba veĐmi Ģažká. Organizátori sa však svojej úlohy zhostili dobre, sympóziá boli v susedných miestnostiach hotela, takže presunmi sa þas nestrácal. Tri z nich boli venované štruktúre a chemickým štúdiám ílov. Táto všeobecná téma pokryla podĐa oþakávania najrôznejšie prístupy a metodiky k riešeniu niektorej z množstva problematík. ġažko je ich zhrnúĢ pár vetami, preto len niekoĐko mien spomedzi najznámejších prednášateĐov: D.L.Bish, P.H.Nadeau, R.C.Reynolds, D.D.Eberl, atć. Sympózium o geologickom výskume ílov obsahovalo príspevky o geológii, mineralógii a výskyte ílových minerálov v rôznych oblastiach najmä Severnej Ameriky. Špeciálne sympózium bolo venované novinkám v geochronológii ílov, zeolitov a oxidov. Autori sa venovali najmä využitiu a spresneniu údajov získaných pomocou K/Ar a 40Ar/39Ar datovania. Sympózium o aplikáciách ílov v ropnom priemysle pokrylo nielen problematiku diagenézy ložísk, ale aj vrtov a ćalších súvisiacich problémov. Organizovanie sympózia o smektitických pôdach bolo dôsledkom uznania významu a tým aj znaþného rozsahu výskumu ílových minerálov v pôdach. Tu bolo prezentovaných niekoĐko príspevkov o využití moderných spektroskopických metód na identifikáciu napuþiavajúcich ílových minerálov v pôdach, na štúdium zmien v ich štruktúre a sorpcie látok. Posterová þasĢ konferencie mala rovnaké témy ako prednášková þasĢ, obvyklý bol jej priebeh aj úroveĖ. Poþas konferencie sa v Clevelande uskutoþnilo rokovanie výboru CMS. Zúþastnil som sa ho ako predseda Komisie pre vzĢahy s východnou Európou. Z práce tejto komisie, z mnohých rozhovorov s jednotlivými þlenmi výboru CMS a z rokovania tohto výboru jednoznaþne vyplynulo, že CMS má záujem o podporu výskumu ílov v rôznych þastiach sveta, na druhej strane je však potrebné citlivo zvážiĢ, s þím sa na CMS obrátiĢ. V prípade žiadostí o finanþnú podporu þi odpustenie poplatkov to platí ešte viac ako iných prípadoch.. V minulosti sa komisii pod vedením J. SrodoĔa z PoĐska podarilo získaĢ chýbajúce þísla þasopisu Clays & Clay Minerals pre viacero knižníc a pracovísk vo východnej Európe. Tento rok sa získali pre Ukrajinu roþníky 1996-2001, kećže v Kijeve z finanþných dôvodov prestali objednávaĢ koncom roka 1995 þasopis po asi 20-tich rokoch súvislého odoberania. Roþníky 1996-2001 im darujú šéfredaktori þasopisu, ktorí si þasopis aj poþas svojho funkþného obdobia naćalej predplácajú. Tým sa stane dostupným aspoĖ v jednej ukrajinskej knižnici posledných približne 25 roþníkov þasopisu Clays & Clay Minerals. Výbor CMS sa rozhodol podporiĢ jeho rozšírenie aj do iných þastí sveta, najakútnejšie sa javí v súþasnosti Mexiko a ýína. Preto sa Komisia pre vzĢahy s východnou Európou zmení na Komisiu pre medzinárodné vzĢahy. Prijal som pozvanie na prácu v tejto komisii v nasledujúcom roku.

9 Z ćalších problémov diskutovaných na zasadnutí výboru CMS sa rozhodlo, že šéfredaktorom þasopisu Clays & Clay Minerals bude v rokoch 1999-2001 profesor Stephen Guggenheim z University of Illinois v Chicagu. Výbor vyslovil poćakovanie doterajšiemu šéfredaktorovi Wayne W. Hudnallovi z Louisiana State University za veĐmi dobrú prácu a najmä za minimalizovanie meškania vydávania þasopisu. V roku 1999 sa pripravuje nové vydanie knihy o základných vzorkách ílov zo zbierky CMS (Source Clays Data Handbook). Editorkou bude P. Costanzo, ktorá vyzvala J. Madejovú a mĖa napísaĢ do tejto knihy kapitolu o infraþervených spektrách týchto ílov. Prezidentom CMS do nasledujúcej konferencie bude D. Bish z Los Alamos. CMS má stránku s mnohými informáciami na Internete: http://shadow.agry.purdue.edu/clay/claymin/claymi ns.html. Jej adresa je znaþne komplikovaná, stránka však obsahuje mnohé zaujímavé informácie a je dosĢ þasto aktualizovaná, takže sa oplatí vynaložiĢ úsilie na jej otvorenie. 36. Konferencia CMS sa uskutoþní 26.6.-1.7.1999 na Purdue University vo West Lafayette v štáte Indiana, USA. Hlavným organizátorom je C. Johnston. Úvodný jednodĖový seminár bude o elektrochemických vlastnostiach ílov a zodpovedná zaĖ je A. Fitch z Loyola University v Chicagu. Peter Komadel PRACOVNÍ SEMINÁě:“NATO Research Workshop“ v Smoleniciach

o možnosti viazania iónov Hg2+ z vodných roztokov na chemicky upravené vnútorné povrchy molekulových sít alebo materiálov na báze fluorohectoritu. Vedecký program konferencie pozostával z takmer tridsiatich prednášok a dvanástich posterov. Jednotlivé príspevky možno podĐa základných surovín použitých na prípravu mikroporéznych materiálov veĐmi zhruba rozdeliĢ do troch skupín, teda na skupinu ílov, zeolitov a Fe-oxidov. Z þlenov Spoloþnosti pre výskum a využitie ílov z ýeskej republiky sa nezúþastnil na workshope nikto, þo vzbudilo poþudovanie v radoch ostatných úþastníkov. Pokúsil som sa to vysvetliĢ krátkosĢou þasu na prihlásenie sa od zverejnenia jej konania, to však nebolo veĐmi presvedþivé, lebo E. Serwicka z Krakowa sa o jej konaní dozvedela v Brne poþas našej 15. konferencie a stihla sa prihlásiĢ a prísĢ do Smoleníc. Z þlenov našej spoloþnosti zo Sloveskej republiky sa mne dostalo cti predniesĢ pozvanú úvodnú prednášku celého podujatia a V. Šucha a I. Kraus pripravili exkurziu na ložiská ílov a zeolitov na strednom Slovensku ako aj prednášky k jednotlivým lokalitám a exkurzného sprievodcu. ŽiaĐ, exkurzii neprialo poþasie, takže program bolo potrebné prispôsobiĢ silnému dažću. Na záver workshopu jeho úþastníci konštatovali, že príspevky na podujatí jasne dokázali široké možnosti použitia prírodných aj upravených mikroporéznych materiálov na báze minerálov pri riešení mnohých súþasných environmentálnych problémov. Zborník príspevkov z workshopu bude publikovaný približne v polovici roka 1999 vo vydavateĐstve Kluwer. Peter Komadel

Advanced

Workshop o aplikácii prírodných mikroporéznych materiálov v technológiách spätých so životným prostredím (“Application of Natural Microporous Materials to the Environmental Technology”) sa uskutoþnil od 26. do 30.10.1998 v Domove vedeckých pracovníkov Slovenskej akadémie vied v Smoleniciach. Hlavnými organizátormi podujatia boli riaditeĐ workshopu P. Misaelides z Aristotle University, Thessaloniki, Grécko, a F. Macášek z Univerzity Komenského v Bratislave. Ćalšími þlenmi organizaþného výboru boli T. J. Pinnavaia z Michigan State University, USA, a C. Colella z Universita di Napoli, Taliansko. Definitívne uvoĐnenie finanþných prostriedkov z Bruselu bolo potvrdené až koncom júna 1998, preto organizácia podujatia musela prebehnúĢ neobyþajne rýchlo. VeĐkou pomocou bolo, že celá korešpondencia sa vymieĖala elektronickou poštou, þím sa minimalizovali všetky možné þasové straty. To umožnilo prijímaĢ prihlášky oficiálne až do 15.9.1998, v skutoþnosti ešte dlhšie. Pozvanými prednášateĐmi boli najmä významní predstavitelia výskumu a využitia ílov, zeolitov a oxidov z Európy a USA. Z vedcov zaoberajúcich sa ílmi predniesli pozvané prednášky D. Bish (Los Alamos National Laboratory, USA, terajší prezident The Clay Minerals Society), S. Boyd (Michigan State University, USA), R. McCabe (University of Central Lancashire, VeĐká Británia), D. Ming (NASA Johnson Space Center, Houston, USA), T. J. Pinnavaia, R.Schoonheydt (Katholieke Universiteit Leuven, Belgicko, generálny sekretár AIPEA). Zo zdravotných dôvodov sa musel ospravedlniĢ W. Jones z Cambridge University v Anglicku. Všetci menovaní vedci predniesli veĐmi dobré prehĐadné prednášky o rôznych problémoch prípravy, úpravy a využitia mikroporéznych materiálov pripravených z ílov. VyzdvihnúĢ treba skvelý príspevok profesora Pinnavaiu

LOŽISKOVÝ ýeské republiky“

SEMINÁě:

„Nerudní

suroviny

Dne 25. 2.1998 se uskuteþnil v ýeském geologickém ústavu, Klárov 3, Praha 1, semináĜ zamČĜený na problematiku nerudních surovin u nás z hlediska souþasných potĜeb. Na programu semináĜe bylo celkem 8 pĜednášek, z nichž bylo prosloveno sedm. O semináĜ byl velký zájem a sešlo se tu nČkolik desítek odborníkĤ. Ti zastupovali jak teoretická, tak praktická pracovištČ. VČtšina pĜednášek se týkala zmČnČných podmínek tČžby v devadesátých letech. První dvČ pĜednášky se zabývaly rebilancemi surovin, a to nejprve v obecné rovinČ všech nerudních surovin a po té konkrétnČ rebilancí ložisek vápencĤ a mramorĤ. Další pĜednáška se týkala prĤzkumu a tČžby karlovarských kaolinĤ a soustĜedila se pĜedevším na magnetickou úpravu kaolinĤ. Následující pĜednáška Ĝešila geologické pomČry ložisek jílĤ v Chebské pánvi. Dále byla podána informace o souþasném stavu výroby cihel ve východních ýechách a byly zhodnoceny ložiskové výskyty wollastonitu v ýeské republice. Poslední pĜednáška si kladla za cíl Ĝešení otázky problematiky úprav lomĤ po ukonþení tČžby, zda renaturovat þi rekultivovat. Spoleþným podtextem všech pĜíspČvkĤ byla problematika stĜetĤ zájmĤ pĜi využití ložisek a administrativních problémĤ, z nichž vyplývalo, že vše je dnes po administrativní stránce mnohem složitČjší. Martin ŠĢastný LOŽISKOVÝ SEMINÁě: „Stavební surovuny ýeské republiky“ Dne 26. Ĝíjna 1998 poĜádal ýeský geologický ústav v Praze další ložiskový semináĜ na téma „Stavební suroviny ýeské republiky“. Na programu bylo celkem 8 pĜednášek a sešlo se tu opČt na þtyĜi desítky odborníkĤ

10 zabývajících se pĜímo i nepĜímo stavebními surovinami, ale i další zájemci o nerudní suroviny. PĜednášky lze rozdČlit do pĜibližnČ tĜí okruhĤ problémĤ. Do první skupiny patĜila pĜednáška o výrobČ stavebních hmot (cementu, vápna, sádry, cihel a keramiky) v posledních letech ve srovnání se stavební þinností a jejich vývozu a dovozu. Na ní navázala pĜednáška o tČžbČ kamene a štČrkopísku v devadesátých letech a zároveĖ byli úþastníci seznámeni s TČžební uniií, což je dobrovolné sdružení producentĤ nerudních surovin. Dále navázala pĜednáška o vlivu nČmecké normy DIN 4226 na technologii výroby drceného kameniva. Druhý okruh problémĤ byl vČnován ekologickým hnutím obráncĤ pĜírody, kde byly prosloveny dvČ pĜednášky. Sem byla pĜiĜazena i informace o projektech NATO v oblasti nerostných surovin. ZávČreþná þást semináĜe byla vČnována dekoraþním kamenĤm, kde první pĜednáška se zabývala ekonomickou efektivností a podnikatelským rizikem pĜi využívání nových ložisek dekoraþních kamenĤ a druhá pĜednáška pĜedstavila metody restaurování historických kamenných fasád, konkrétnČ pak na historické bránČ v JiþínČ. Na semináĜ odpoledne navázala exkurse „Ušlechtilé kameny v architektuĜe Pražského hradu“ vedená ing. V. RybaĜíkem a poĜádaná k 80. výroþí založení ýeskoslovenska. Martin ŠĢastný POZVÁNKY Katedra pedologie a geologie Agronomické fakulty ýeské zemČdČlské univerzity v Praze z povČĜení ýeské pedologické spoleþnosti poĜádá ve dnech 17.-18. listopadu „Pedologické dny 1998“ v prostorách AF ýZU Praha, a to na široké téma : „PĤda a þlovČk“. Zahájení bude v 10,00 hod. Kontaktní adresa: Doc. RNDr. M. Valla, CSc. Katedra pedologie a geologie AF ýZU 165 21 Praha 6 - Suchdol tel.: 02/24382633, fax: 02/20921644 e-mail: [email protected] Silikátová spoleþnost ýeské republiky, ýeský svaz vČdecko-technických spoleþností poĜádá dne 19. listopadu v 9,30 hod.v Praze 1, Novotného lávka 5, sál þ. 319 „Setkání výrobcĤ a zpracovatelĤ plastických keramických surovin“. DĤvodem k uspoĜádání setkání mezi výrobci a spotĜebiteli byla souþasná nedostateþná informovanost o skuteþných možnostech nabídky a poptávky þeského trhu plastickými keramickými surovinami. Touto první þástí bude zahájena Ĝada obdobných setkání mezi producenty a zpracovateli silikátových surovin. Kontaktní adresy: Mgr. Gabriela Koudelková Kamenná 5 350 01 Cheb tel.: 0166/424501, mobil.0603531535 nebo Ing. JindĜich Bláha, CSc. Novotného lávka 5 110 01 Praha 1 tel.: 02/21082337, fax: 02/24227836 AKTUALITY  • Ve dnech 4.-9.7.1999 se koná v BarcelonČ ve ŠpanČlsku 5. Mezinárodní konference o pĤdách mediteranního typu (IMSMTC). Jednání bude probíhat

celkem v 19 sekcích, které pokrývají širokou škálu problémĤ, týkajících se pĤd. Kontaktní adresa: Prof. Dr. J. Bech, chairman of the 5th IMSMTC  Chair of Soil Science, Dept. Of Plant Biology, Faculty of Biology, University of Barcelona  Avda. Diagonal 645  E-08028 Barcelona  Spain  tel.: 34-934021466,  fax: 34-934112842  e-mail: [email protected],  nebo [email protected]  http://www.arrakis.es/~lancas/ • Evropská jílová skupina poĜádá ve dnech 4.-10.9.1999 konferenci EUROCLAY 99 v KrakovČ v Polsku. Jednání bude probíhat celkem ve 12 sekcích, pokrývajících jak klasická, tak velice aktuální témata využití jílových materiálĤ. Na konferenci naváže workshop „Clays in the Environment“ v Banské Štiavnici na Slovensku. Kontaktní adresa: Mrs. Aka ŠrodoĖ, EUROCLAY 99 Insitute of Geological Sciences PAN Senacka 1 31-002 Krakow Poland tel.: 48-124228920, fax: 48-124221609 e-mail: [email protected] Podrobnosti najdete na internetové adrese: http://www.ing-pan.krakow.pl • Evropská unie pro geovČdy poĜádá ve dnech 28.3. 1.4. 1999 ve Štrasburku ve Francii symposium EUG 10, v rámci kterého je i nČkolik symposií týkajících se sedimentárních hornin. Bližší informace lze získat na internetové adrese: http://eost.u-strasbg.fr/UEG/ DģLEŽITÉ SDċLENÍ Žádáme všechny þleny Spoleþnosti, aby nám na pĜiloženém odpovČdním lístku, který vloží do pĜipravené obálky, odpovČdČli, zda mají zájem, aby jim byl nadále zasílán náš informaþní bulletin Informátor, a to do 30. listopadu 1998. V pĜípadČ, že chcete, aby Vám byla korespondence Spoleþnosti spolu s Informátorem doruþována na jinou adresu nebo jste adresu zmČnili, uvećte tuto novou adresu též na odpovČdním lístku. Pokud nebude odpovČdní lístek Vámi odeslán do 30. listopadu, budeme se domnívat, že již nemáte zájem o zasílání bulletinu. K tomuto kroku nás vedou pĜedevším ekonomické podmínky. Pokud však bude o Informátor dosavadní zájem, budeme jej vydávat v nezmČnČném nákladu. DČkujeme za pochopení. Martin ŠĢastný

Vydává: Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ Editor: RNDr. Martin ŠĢastný, CSc. Ústav struktury a mechaniky hornin AV ýR V Holešoviþkách, 41

11 182 09 Praha 8 - LibeĖ tel.: 02/66009262, 237, 410 fax: 02/6880649 e-mail: [email protected] ýlenové redakþní rady:

Prof. RNDr. JiĜí Konta, DrSc. RNDr. Karel Melka, CSc. Technický redaktor: RNDr. Blanka Šreinová