ZPRAVODAJ PRO ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI BOSKOVICE A SVITÁVKA Číslo 11 ročník 12
Vyšlo 9. 11. 2014
VELKÁ STAROST Prožívali jsme období „dušiček“. Je to čas, ve kterém člověk zvedne sám sebe a vypraví se na místo, kam běžně nechodí, kam ho to příliš netáhne – na hřbitov. Proč? Možná kvůli těm, kteří jsou tam pochováni. Možná kvůli svým známým a přátelům, kteří tam jdou také. Možná jen kvůli sobě, protože mu to udělá dobře na duši nebo ho alespoň druzí nepomluví, že nemá na hrobě kytku. Důvody tohoto kroku mohou být různé. Záleží v podstatě na tom, co mu leží na srdci. Zda dobro jeho samotného, nebo i dobro těch druhých. Neprožíváme však jenom období dušiček. Naše pozornost je dennodenně obracena i jinými směry. Doléhají k nám zprávy o těžkostech a trampotách na různých místech světa. Světa, který je někdy hodně vzdálen a někdy je naopak až neuvěřitelně blízko. I na toto člověk reaguje. Naši biskupové nás vybízí, abychom se postili, obětovali a modlili za trpící církev, a to kdekoli na světě. Starost o jejich dobro má být i naší věcí. Tato starost nám má ležet na srdci. Je velmi příjemné sledovat křesťany, jak se dokáží „vyhecovat“ právě v situacích, když jde o pomoc těm „druhým vzdáleným“. Ať už jsou to naši zemřelí, nebo lidé v nouzi vzdálení od nás. Zatím trochu pokulhává taková ta konkrétní pomoc těm „živým, kteří jsou blízcí“, a to i fyzicky blízcí. Zde je jakoby naruby postavena Kristova věta, že žádný prorok není vítaný ve svém domově. Konat dobré skutky doma se zdá příliš obtížné. Tento prostor pro naši lásku se mi jeví poměrně nezaplněný. Tato starost nám neleží vždy na srdci. A nakonec je tu člověk sám. Sami sobě jsme velmi blízcí. Jsme to my sami, kdo má sám sobě projevovat lásku. Kristus říká, že se máme milovat, abychom podle sebe milovali druhé. A tady je další kámen úrazu. Tak se mi zdá, že se až tak moc rádi nemáme. Ne že bychom nedopřávali sami sobě určitého druhu pohodlí a různých jiných dober. Ale všechno to je jen jaksi na chvíli. Zbavujeme se těžkostí, které nás provázejí, abychom měli klid. Dbáme o své zdraví, aby nás nic nebolelo. Dbáme o spokojený život svých dětí, abychom z nich mohli mít radost. Uklízíme, abychom žili v pěkném pořádku. Toto všechno a mnoho jiného je velmi pěkné – má to jednoho společného jmenovatele: všechno je to jen na krátkost času. Jako bychom se měli rádi jenom na chvíli. Ale náš život není jenom na chvíli! Štěstí druhého není jenom na chvíli! Ale pozor! Nám musí jít bez obalu o věčnost. Toto má být skutečně velká starost, která nám má ležet na srdci. Ostatní starosti a starůstky se pak stanou v porovnání s touto velkou starostí jenom drobnými mincemi. A my nakonec budeme moci říci, že mimo této jediné velké starosti, kterou s námi navíc nese Bůh, žádné jiné nemáme. M. Šudoma
Zpravodaj
9. 11. 2014 - strana 2
Z KALENDÁŘE FARNOSTÍ 23. 11. 29. 11. 30. 11. 08. 12. 10. 12. 15. 12. 25. 12. 01. 01. 06. 01. 11. 01. 30. 01. 18. 02. 19. 03. 21. 03. 25. 03 28. 03. 29. 03. 05. 04. 03.05. 14.05.
Slavnost Ježíše Krista Krále Adventní tvoření – možnost vytvořit svůj adventní věnec na faře 1. neděle adventní – začíná nový církevní rok Slavnost Neposkvrněného Početí Panny Marie Adorační den v Boskovicích Adorační den ve Svitávce Slavnost Narození Páně – zasvěcený svátek Slavnost Matky Boží Panny Marie – zasvěcený svátek Slavnost Zvěstování Páně Svátek Křtu Páně – končí doba vánoční Farní ples v Boskovicích Popeleční středa – začátek doby postní Slavnost sv. Josefa Postní duchovní obnova v Boskovicích Slavnost Zvěstování Páně Diecézní setkání mládeže s o. biskupem v Brně na Petrově Květná neděle – začíná Svatý týden Slavnost zmrtvýchvstání Páně První svaté přijímání v Boskovicích Slavnost Nanebevstoupení Páně
KRÁTKÉ ZPRÁVY •
Během Adventu bude probíhat již tradiční SBÍRKA BRÝLÍ, ZNÁMEK, POHLEDNIC A TELEFONNÍCH KARET. Ukončení je 23.12.2014. Známky prosím vystřihujte minimálně s 1 cm širokým okrajem. Sbírka je učená pro misie.
•
Přijměte POZVÁNÍ NA MŠI SVATOU, která bude sloužena PŘI SVITU SVÍČEK v sobotu 22. listopadu 2014 ve 20 hodin v kostelíku Všech svatých v Boskovicích. Za přípravné trio Bětka
•
Přijďte společně prožít sobotní odpoledne a VYROBIT SI ADVENTNÍ VĚNEC. V sobotu 29. 11. 2013 od 14.30 hod. v prostorách farního dvora v Boskovicích. Ve farní školičce bude připraven program pro děti. Podrobnosti na plakátech.
• •
Ve Svitávce jsme v uplynulých dnech začali OPRAVOVAT STŘECHU SAKRISTIE KOSTELA tak, aby do sakristie neteklo. Tímto chci poděkovat všem, kteří k tomuto dobrému dílu přispívají – jak svojí prací, tak finančně. M. Šudoma
•
V Boskovicích v těchto dnech začaly probíhat přípravné PRÁCE POD KŮREM V KOSTELE tak, aby v následujícím období mohla proběhnout výmalba této části kostela. Prosíme o jistou shovívavost, pokud vás to bude při bohoslužbě nějak omezovat. Zároveň chci vyjádřit díky všem, kteří spolupracují a budou spolupracovat na tomto prospěšném díle. M. Šudoma
Zpravodaj
9. 11. 2014 - strana 3
BYLI JSME NA POUTI V naší farnosti je dlouholetou tradicí "Dušičková pouť", která se konala vždy třetí neděli říjnovou do známých poutních míst. I v letošním roce jsme se na tuto pouť vydali. V neděli 19. října nás před sedmou hodinou vítal chrám Panny Marie ve Vranově, kde jsme prožili první mši svatou. Odtud vedlo naše putování do Žarošic. Zde se tuto neděli slaví Císařské hody. Opět tu bylo na mši svaté přítomno hodně dětí a mladých v krojích, hasiči, dechová hudba, která doprovázela bohoslužbu. Mnohé z nás zaujala promluva jáhna Michala, který se mimo jiné zaměřil i na chování lidí v kostele. Z jeho slov: "...mnozí lidé prochází kostelem jako třeba zámkem, fotografují obrazy, sochy a vůbec jim nedojde, že zde přebývá živý Ježíš Kristus a jemu by měli vzdát úctu." Jeho slova byla velmi působivá. Po mši svaté ještě mladí zazpívali a zatančili panu faráři Pohankovi před farou, muzika zahrála známé písně. To už jsme se vydali na další cestu - do Křtin. Zde jsme si každý vykonali soukromou modlitbu a s Pannou Marií se rozloučili písní „Budiž vděčně velebena“. Naše poslední zastavení bylo ve Sloupu. S panem farářem Chylíkem jsme se pomodlili Bolestný růženec a přijali požehnání. S tradiční písní „Pláče pod křížem Matička“ jsme se i tady rozloučili. Pan farář nám ještě v autobuse požehnal a pozval na poutě v příštím roce. Řada poutníků se vyjádřila v tom smyslu, že jsme společně prožili krásný den, při návštěvě kostelů i při modlitbě růženců v autobuse, při které se vystřídali zástupci i z farnosti Benešov a Žďárná. A zde mi dovolte malé postesknutí. Jistě si mnozí pamatujete na dobu, kdy tyto pouti zajišťoval pan Zavadil, později pan Hlaváček. Z Boskovic jezdívaly dva autobusy. V dnešní době nenaplníme ani jeden a tak jsme rádi, že s námi jedou poutníci z jiných farností. Bude mezi námi v příštím roce víc zájemců o společenství při poutích a při modlitbě? Marie Kosatíková
Z FARNÍ KNIHOVNY Sophie de Mullenheim: PODEPSÁNA CHARLOTTE Napínavý příběh šestnáctiletá Emílie, která po objevení sbírky starých dopisů, pátrá po osudech její pisatelky z doby Velké francouzské revoluce. Podaří se jí vypátrat, zda Charlotte, dívka z dopisů, přežila nejistou a těžkou dobu a podařilo se jí splnit své rozhodnutí pomáhat pronásledovaným kněžím? Co dobrého se Emílie od Charlotty při tom naučí? Kniha osloví především děvčata stejného věku, jako jsou hrdinky knihy, ale domnívám se, že nejen je. Vydalo nakladatelství Paulínky v roce 2013 Marek Vácha: VĚDA, VÍRA, DARWINOVA TEORIE A STVOŘENÍ PODLE KNIHY GENESIS Jaký je vztah vědy a víry, jak jej vnímá katolický kněz a zároveň biolog v jedné osobě? Vydalo nakladatelství Cesta v roce 2014 Připravila Marie Zvěřinová
Zpravodaj
9. 11. 2014 - strana 4
BÝT JEŽÍŠOVOU UČEDNICÍ Rok uplynul a my jsme s radostí přijaly pozvání na sobotu 25.10.2014 do Slavkova. Děkanství slavkovské a Chudé školské sestry Naší Paní pořádaly duchovní obnovu, kterou vedl otec Adam Rucki. Již dříve jsme ho na stránkách našeho farního Zpravodaje představovaly. Opět přijelo mnoho žen různých věkových kategorií z blízkého i dalekého okolí Slavkova. Letošní téma znělo: „Být Ježíšovou učednicí.“ Chtěly bychom se s vámi podělit o krátké postřehy z duchovní obnovy. Bůh nás potřebuje, abychom ho nesly do tohoto nemocného světa. Jsme Božím nástrojem. (Martina) Laskavé povzbuzení k pokoře a vytrvalosti modlitby. (Dáša) Prosit Ducha svatého o pomoc, zvát ho do svého života. (Jana) Duchovní obnova ve Slavkově byla pro mne takovým malým výstupem na horu Tábor. Krátké odložení denních starostí, povzbuzení, nasměrování, možnost ztišení při adoraci a prožitek společenství při mši svaté. Z přednášek mi uvízly v paměti rady: • každou modlitbu začni krátce projevenou lítostí • odpuštění v mezilidských vztazích nejprve předlož Bohu v modlitbě, pros o sílu k odpuštění, teprve pak jednej s druhým, který takto bude připraven ke smíření • s čím si nevíš rady, polož na oltář Děkuji všem, kteří mi umožnili tento den naplno prožít. (Marie)
DVAKRÁT ZACHRÁNĚNÉ DÍTĚ Jednu říjnovou středu jsem prožil velmi zajímavé setkání. V boskovickém kině vyprávěl svůj životní příběh Tomáš Graumann, brněnský Žid, křesťanský misionář a jedno z 669 dětí zachráněných Nicholasem Wintonem. Známý příběh o lidském činu, kdy mladý Angličan svým vlastním rozhodnutím a navzdory fašistické mašinerii zachrání židovské děti od jisté smrti, byl najednou naprosto reálný. Když jedno z těchto zachráněných dětí stojí před vámi a vypráví o tom, že za II. světové války ztratil prakticky celou svoji rodinu, jak jeho mladší bratr nemohl odjet stejným vlakem, protože byl nemocný a seděl s dalšími 250 dětmi v posledním vlaku, který už ale z Prahy nikdy neodjel, jak se ve svých osmi letech ocitl sám v úplně cizí zemi, tak se najednou všechny naše starosti a problémy zdají tak málo důležité… Z dítěte je třiaosmdesátiletý muž, ze kterého je ale cítit naprostá vyrovnanost, žádná nenávist k těm, kteří všechno jeho utrpení způsobili, a člověk mluvící o své víře naprosto samozřejmě. A jak sám zdůrazňoval, podruhé byl zachráněn, když uslyšel evangelium, uvěřil v Ježíše a rozhodl se, že jako prvorozený Žid byl zachráněn proto, aby mohl sloužit Bohu, a stal se misionářem na Filipínách. Tam také poznal svoji manželku, adoptovali dvě děti a pak se jim narodily další dvě vlastní. Po návratu z misií se usadili v USA v Coloradu a po revoluci se vrátili do Čech, kde v současné době žijí a vyučují angličtinu. Vyprávění bylo určeno převážně pro žáky a studenty boskovických škol a je velká škoda, že nakonec přišla jen jedna třída ze střední pedagogické školy. Lidí, kteří se s námi o svůj silný životní příběh mohou podělit osobně, samozřejmě ubývá a myslím si, že je potřeba si tyto historické události stále připomínat.
Zpravodaj
9. 11. 2014 - strana 5
Kdo by se chtěl dozvědět o Tomáši Graumannovi a jiných zachráněných dětech víc, doporučuji dokument České televize: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10119615714-fokus-ct24/209411058110027/. Zajímavým pořadem, v němž vypravují obyčejní lidé svoje životní příběhy prožité během války nebo za pronásledování v době komunistické totality je také pořad českého rozhlasu Příběhy 20. století, které připravuje občanské sdružení Post Bellum. Ladislav Oujeský ml.
TÉMĚŘ ADVENTNÍ POSEZENÍ U ČAJE… S HANOU PIKNEROVOU Přijměte pozvání na příjemné povídání s paní spisovatelkou Hanou Piknerovou. Přijede k nám do Boskovic ve čtvrtek 27.11. a můžete se s ní potkat v 17.30 h ve farním sále, kde budete mít i možnost nahlédnout do jejích knížek, popřípadě nějakou si vybrat jako vánoční dárek… Hana Pinknerová (* 1963) je křesťansky orientovaná spisovatelka a publicistka. Vystudovala pedagogickou fakultu obor čeština, hudební výchova. Pracovala jako redaktorka hudebního časopisu Opus musicum, korepetitorka v divadle, umývačka oken, archivářka, učitelka, redaktorka knižního vydavatelství a domácí učitelka. Pro rozhlasovou stanici Trans World Radio psala a nahrávala příspěvky, čtyři roky vysílala pravidelnou relaci Zadáno pro dámy. V 90. letech byla ředitelkou konference pro křesťanské umělce Hrejte dobře a zvučně. Pravidelně publikuje. Pracovala jako redaktorka serveru www.moje-rodina.cz. Svými fejetony přispívá do časopisu Život víry, je dopisovatelkou rodinného magazínu Mařinka.cz. Své fejetony pravidelně natáčí pro Českou televizi (Sváteční slovo, Křesťanský magazín). V současné době se s ní můžete potkat v malém knihkupectví a galerii na Kounicově ulici v Brně. Je vdaná, má dvě dcery, žije v Brně. Mohli jste si přečíst: Brusinky, Co Bůh šeptá maminkám, Hořká čokoláda, O dřevěném panáčkovi, Smím být něžná, Budu asi lítat, O světle s Hanou Piknerovou, O darech s Hanou Piknerovou, To pravé místo, Schválně jsem zaspala, Nebiblické příběhy, Jedno potěšení týdně, Kuchyňské pohádky, Další porce potěšení, Dvě minuty ticha, Dneska jsem to stihla, Vánoční přání. Vstupné dobrovolné Těšíme se na společné setkání…
Martina Oujeská
Zaujalo nás Jsme hlasateli kříže, který je pro jedny pohoršením a pro druhé bláznovstvím. Tu se přece opravdu s potleskem počítat nedá. v KT:
Zpravodaj
9. 11. 2014 - strana 6
ROZHOVOR O dnešní rozhovor jsme požádali P. Michala Polendu, od letošního léta faráře ve Křetíně v Bohuňově a v Sulíkově. Pane faráři, můžete se krátce představit, odkud pocházíte, kde jste studoval …? Táhne mi na čtyřicet let, jsem jedináček - introvert, který ale na okolí občas působí jiným dojmem. Mám tendence spoustu věcí zlehčovat černým humorem, s čímž už se současní farníci perou: „Už ti někdy někdo řekl, že máš dost specifickej humor? Nemaj na tebe farníci ze Slavonic překladač?:D“ Pocházím z Telče, jako student jsem za moc nestál, rok jsem se potácel na VOŠce a potom se můj život odebral do semináře (Litoměřice, potom Olomouc), kde jsem získat titul Mgr. - učitel (ale v učení otíků si moc v kramflecích jistý nejsem). Jaké jsou vaše mimopracovní zájmy, koníčky, jakou literaturu preferujete? Má práce je s mými koníčky tak vpita do sebe, že nedokážu často odlišit, kdy jedno končí a začíná druhé. Občas vylezu nějaký ten brdek v Alpách. Kdekoho tahám lézt na skály a umělé stěny pod přímočarým heslem „nekecej a lez“. Od podzimu do jara si po večerech chodím zaběhat (žiji teorii, že kvůli méně než 5 km se nemá cenu převlékat). Literaturu preferuji jakoukoli, dobrou knihu ocením - jak Hru o Trůny, tak poezii od Reynka, romány Dostojevského, i to, co pro lajky napsal Steven Hawking. Totéž mám i s muzikou; v autě mi zrovna z přehrávače zní Beethovenovy klavírní skladby, ale u psaní těchto odpovědí mi hrají metaloví Nightwish. Jakou profesi byste si vybral, kdybyste nebyl knězem? To opravdu netuším. Kdybych se teď měl živit rukama, tak asi jako pokrývač, protože tím jsem si během studií přivydělával. Ještě jsem přičuchl k výškovým pracem, když jsem občas jedné internetové firmě na stožárech vyměňoval vysílače. Nic složitého - zn.: cvičená opice. Kde jste působil před příchodem do Křetína? Po jáhenském svěcení jsem byl rok jako záklaďák na vojně v Moravské Třebové, rok kaplan v Hustopečích a tři v Tišnově. Mé poslední působení bylo 8 let v pohraničních farnostech Slavonice, Staré Hobzí, Dešná, Nové Sady a Cizkrajov. Kostely nebyly plné, o to větší kouzlo to tam mělo. Člověk tam nemůže žít z tradované autority kněze (důstojných pánů, velebných pánů, otců...), která křiví charaktery. Myslím, že by si tím měl projít každý kněz, než stihne chytnout "panáčkovské" móresy. Jak jste spokojený s fungováním vaší farnosti? Je to velká změna. V předchozí farnosti jsem byl aktivně zapojen do všeho většinou tahnoun, až jsem si říkal, jestli svou neustálou aktivitou někomu nebráním v rozletu. Ale díla jsme udělali hodně a snad i dobrého, tak snad... Tady se spousta věcí děje tak nějak samo a ode mne se očekává, že nebudu házet klacky pod nohy. Nemám rád dotaz, který teď často slýchám: "Kde to bylo lepší?" Odpovídám vyhýbavě: "Je to zde jiné." Děkuji za rozhovor. M. Šudoma, A. Klíč
Zpravodaj
9. 11. 2014 – strana 7
PRO ZVÍDAVÉ Poskládej slova podle čísel a přečti si, co nám Bůh nabízí: 13. to 2. oko
6. neslyšelo, 17. těm,
11. ani
4. co 15. Bůh
1. Co 5. ucho
3. nevidělo,
8. nač
14. všechno 19. ho
7. a 9. člověk 18. kdo
10. nikdy
16. připravil
12. nepomyslil, 20. milují.
(1Kor 2,9)
Přiřaď co k sobě patří: 1. Jónatan 2. Jozue 3. Jóram 4. Josef 5. sv.Josef 6. Josef z Arimatie 7. Juda Tadeáš
A. Mojžíšův nástupce, vedl Izraelce do zaslíbené země. B. Předposlední syn Jákoba, první syn jeho milované ženy Ráchel. C. Byl podle Bible manželem Panny Marie D. Pocházel z rodu Davidova, byl synem krále Jóšafata. E. Byl jedním ze dvanácti apoštolů Ježíše Krista. F. Syn krále Saula, přítel a ochránce Davida. G. Byl Ježíšovým tajným učedníkem.
Doplň chybějící slova: Mt 5, 1 - 12a Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu, a jak se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Otevřel ústa a učil je: Blahoslavení _ _ _ _ _ _ _ _ _, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení _ _ _ _ _ _ _, neboť oni budou potěšeni. Blahoslavení _ _ _ _, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blahoslavení, kdo lační a žízní po _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _, neboť oni budou nasyceni. Blahoslavení _ _ _ _ _ _ _ _ _, neboť oni dojdou milosrdenství. Blahoslavení _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _, neboť oni budou vidět Boha. Blahoslavení _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _, neboť oni budou nazváni Božími syny. Blahoslavení, kdo jsou _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně _ _ _ _ _, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu." Řešení: 1F, 2A, 3D, 4B, 5C, 6G, 7E, chudí v duchu, plačící, tiší, spravedlnosti, milosrdní, čistého srdce, tvůrci pokoje, pronásledováni, tupit
Připravila Alena Kubínová
Zpravodaj
9. 11. 2014 - poslední strana
VTÍPEK PRO ZASMÁNÍ •
Řezník má těsně před zavíračkou a zůstalo mu jedno kuře, kterého by se před víkendem rád zbavil. Najednou doběhne chlapík a jakoby zázrakem se ptá: „Máte kuře?“ Řezník: „Ano, samozřejmě.“ A vytáhne kuře z chladničky, hodí na váhu: „Kilo a 20 deka. Může být?“ Chlapík: „A o něco větší nemáte?“ Řezník vrátí kuře do chladničky, vytáhne to samé, trošku ho otočí, nenápadně přitlačí na váhu a říká: „Kilo sedmdesát. Může být?“ Chlapík: „Super! Vezmu si obě!“
•
„Co myslíte, že je základní problém v naší firmě, nevědomost, nebo nezájem?” „To nevím. A ani mě to nezajímá.”
•
Z kasina v Monte Carlu vycházejí dva. Jeden má na sobě trenýrky a druhý je zcela nahý. Ten druhý říká: „Člověče, já tě obdivuji. Ty vždycky víš, kdy máš přestat hrát.“
•
Slovní úloha: Fero, Dežo a Laco si mají rozdělit 5400 Kč. Kolik metrů kolejnic chybí na nádraží?
•
Horolezec spadl z výšky 6000 m n. m. do výšky 5000 m n. m. Měl jen dvě modřiny, ale 200 metrů od sebe. ...s radostí vybral Klusy
JEŽÍŠ NA FOTBALE Ježíš Kristus se přiznal, že nikdy nebyl na fotbalovém zápase. Tak jsem ho s přáteli na jeden vzal. Byla to divoká bitva mezi protestantskými Kovboji a katolickými Křižáky. Křižáci dali gól jako první. Ježíš divoce jásal a vyhazoval klobouk vysoko nad sebe. Pak skórovali Kovbojové. A Ježíš divoce jásal a vyhazoval klobouk vysoko nad sebe. To, jak se zdálo, pána za námi dosti zmátlo. Poklepal Ježíši na rameno a ptal se: „Které ze stran fandíte, dobrý muži?“ „Já?“ odpovídal Ježíš zabraný do hry, „já nefandím ani jedné. Já mám prostě radost ze hry.“ Pán se otočil ke svému sousedovi a utrousil: „Hmm, ateista!“ Z knihy Anthonyho de Mella SJ „Ptačí zpěv“ vybrala Bety Klusáčková ZPRAVODAJ pro římskokatolické farnosti Boskovice a Svitávka. Vydává Římskokatolická farnost Boskovice, Masarykovo nám. 20, 68001 Boskovice, tel.: 608755273; e-mail:
[email protected]; http://boskovice.farnost.cz/
