Číslo 11 ročník 06 Vyšlo

ZPRAVODAJ PRO ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI BOSKOVICE, SVITÁVKA A KNÍNICE U BOSKOVIC Číslo 11 ročník 06

Vyšlo 2. 11. 2008

ZAJISTÍM(E) VÁM SKVĚLOU BUDOUCNOST! Nedávno proběhly v naší zemi krajské a částečně senátní volby. Lidé vybírali své zástupce v krajských parlamentech nebo v senátu. A tak každá strana či jednotliví kandidáti se snažili formou jakés takés reklamy přesvědčit voliče, že oni jsou ti nejlepší a to co nabízí, je prostě skvělé a nejlepší. Kdyby opravdu vše, co nabízely jednotlivé politické strany a uchazeči, bylo alespoň dobré, pak bychom byli v situaci, kdy pejsek s kočičkou pekli dort. Každý tam dal to nejlepší a skvělé, ale v důsledku to nebylo k jídlu. Ale nechci zde hodnotit politické strany a jejich sliby často z říše Pohádek tisíce a jedné noci. Spíše chci položit otázku: Co je skutečně tím skvělým a nejlepším a kdo to nabízí? Odpověď je z mého úhlu pohledu sice velmi jednoduchá, ale cesta k jejímu přijetí je někdy velmi trnitá. Každý z nás totiž máme nějakou touhu a mnoho z těchto tužeb je velmi přízemních. A tak přichází ti, kteří se snaží do naší touhy trefit se svou nabídkou. A přirozeně člověk, když se někdo trefí do jeho touhy, je spokojený. Řekne: To, co mi tihle nabízí, to je přece normální – to je dobré. (Normu pro dobro člověk vidí sám v sobě.) Takovéto hodnocení přichází dokonce i tehdy, když se Bůh strefí do naší touhy. I v takové situaci sem tam můžeme zaslechnout hodnocení: On ten Bůh je dobrý. On je takový normální. Vážení přátelé, toto vyjádření je nutno výrazně opravit. Bůh není normální – on je norma. Normální je to, co je Boží, protože se to odvíjí od normy, kterou je Bůh. Přijmout Boha jako normu a podle této normy hodnotit všechny možné nabídky znamená toto: Člověk zjistí, že jediný, kdo dává normální nabídky dobré pro skvělý a šťastný život, je Kristus. On se totiž nepřizpůsobuje našim momentálním touhám, ale ví, co je pro nás trvale dobré, protože stále patří na tvář svého nebeského Otce. Zkusme svůj pohled obrátit také tímto směrem. Pak už nebudeme normou my a naše tužby, které budou druzí využívat, ale normou bude Bůh. A osloví nás zcela vážně jenom ten, kdo bude naladěn na Boží frekvenci. M. Šudoma PLNOMOCNÉ ODPUSTKY PŘIVLASTNITELNÉ DUŠÍM V OČISTCI je možné získat: Odpoledne 1. 11. a celý den 2. 11. Kromě tří obvyklých podmínek (zpověď, sv. přijímání, modlitba na úmysl Sv. otce) je nutno pomodlit se v kostele MODLITBU PÁNĚ a VYZNÁNÍ VÍRY. Od 1. 11. do 8. 11. Kromě tří obvyklých podmínek je nutno pomodlit se na hřbitově třeba jen v duchu za zemřelé; v ostatních dnech lze takto získat odpustky částečné.

Zpravodaj

2. 11. 2008 - strana 2

Z KALENDÁŘE FARNOSTÍ 07. 11. 29. 11. 30. 11. 07. 12.

Slavnost Posvěcení kostela v Boskovicích Setkání mládeže děkanství v roce sv. Pavla (Boskovice – Valchov) Začíná nový církevní rok Vychází další číslo farního Zpravodaje 12/08

MATRIKY VYPRAVUJÍ KŘTY Lukáš Grénar z Knínic u Boskovic Klára Dvořáková z Knínic u Boskovic Tobiáš Patrik Müller z Boskovic

05. 10. 2008 19. 10. 2008 15. 10. 2008

SVATBY Jiří Beránek z Velké Bíteše a Šárka Holasová z Mladkova Petr Bejček z Boskovic a Lenka Pohlová z Boskovic

11. 10. 2008 18. 10. 2008

POHŘBY Otilie Jahodová ze Sudic František Pelán z Boskovic Josef Vašíček z Boskovic Josefa Svobodová z Boskovic Marie Fialová z Vratíkova

*1923 *1962 *1934 *1918 *1927

15. 10. 2008 03. 10. 2008 09. 10. 2008 11. 10. 2008 13. 10. 2008

ADVENTNÍ SETKÁNÍ MLÁDEŽE SOBOTA 29. 12. 2008 BOSKOVICE FARA DOPOLEDNE

ODPOLEDNE

08.30 – 09.00 prezence 09.00 – 12.00 skupinky

13.30 – 16.00 putování

Apoštol Pavel beseda a tvořivé dílny

Boskovice – Valchov Mše svatá Kaple sv. Petra a Pavla

12.00 – 13.00 teplý oběd 13.00 – 13.30 káva + mňamka

17.00 – rozjezd

POZVÁNKA NA MALOU ADVENTNÍ DUCHOVNÍ OBNOVU Koná se v sobotu 6. prosince na faře v Boskovicích. Program začíná v 9.00 hod. v učebně (dvorní trakt fary). Podrobnější informace o programu budou zveřejněny na vývěsce kostela v Boskovicích. Vede P. Zdeněk Fučík, duchovní správce farnosti Protivanov. Za Unii katolických žen zve Marie Kosatíková

Zpravodaj

2. 11. 2008 - strana 3

DIECÉZNÍ SETKÁNÍ KATECHETŮ V sobotu 18. 10. 2008 se v aule BiGy v Brně sešli katecheté z různých míst celé diecéze.Téma Svatý Pavel a my se táhlo jako zlatá nit celým dnem. Velmi zdatné pracovnice katechetického centra připravily program, kde jsme mohli načerpat další znalosti, tentokrát více poznat osobnost sv. Pavla a hned porovnat své cíle a možnosti. Dostatek času byl i na výměnu zkušeností, nákup knih nebo nových pomůcek. Velmi oslovující pro nás byly „Pavlovské impulsy z naší současnosti“. Nápady, zkušenosti, inspirace z různých míst diecéze, jak oslovovat, nabízet, zvát do kostela. Např. ve Znojmě se farníci snaží propojovat známé kulturní slavnosti s životem církve, tvoří krásnou výzdobu kostelů z tisíců plodů polí a zahrad, a tak zvou do kostela i další účastníky slavností. Podobně zaměřená akce se chystá i v Brně pod názvem Noc kostelů. V Blansku mládež připravila módní přehlídku s dražbou modelů a získala tak příspěvek pro ugandské děti. Vyvrcholením setkání bylo slavení mše svaté s požehnáním a vysláním o. biskupa Vojtěcha, který byl s námi celý den. Ludmila Oujeská

Z FARNÍ KNIHOVNY MUDr. Marta Munzarová a kol. : PROČ NE EUTANAZII aneb Být, či nebýt? Především pro mladé, zvlášť středoškolské studenty, vznikla tato publikace. V první části se autorka dotýká bolesti a utrpení, vysvětluje, co je a co není eutanazie, píše o vztahu lékaře a nemocného, o možnostech hospice. Ve druhé části zkušené hospicové lékařky jako Marie Svatošová a Viola Svobodová uvádí několik příběhů ze své praxe. Pro Ecce homo, o. s. vydalo Karmelitánské nakladatelství Dagmar Tisovská a Jana Běhanová: ROZLUČ SE, ALE NEŘÍKEJ SBOHEM Brožurka je určena rodičům a příbuzným, kteří prožili náhlé, často tragické úmrtí svých blízkých, ale i těm, kteří chtějí pozůstalým lépe porozumět a naslouchat /a často nevědí, jak nejlépe pomoci/. První z autorek, paní Dagmar Tisovská, chce po smrti svého dítěte nabídnout podobně postiženým především svoji zkušenost z cesty zármutkem, studentka Jana Běhanová nabízí své odborné znalosti psychosociální pomoci. Vydalo Hospicové hnutí Tábor Připravila Marie Zvěřinová Orel jednota Boskovice a Unie Katolických žen zvou všechny příznivce dobré zábavy na

TRADIČNÍ MARTINSKÉ HODY Sobota 8. listopadu 2008 ve 20.00 hod. - Zámecký skleník Boskovice K tanci a poslechu hraje skupina MIX Boskovice Předprodej: Knihkupectví Krajíček, Masarykovo nám. 6, Boskovice Vstupné 80,-Kč, tradiční občerstvení a tombola

Zpravodaj

2. 11. 2008 - strana 4

SLAVNOST SBORŮ ČTYŘ ZEMÍ V sobotu 11. října se v Brně konala Slavnost sborů čtyř zemí. Je to přehlídka pěveckých chrámových sborů diecézí: Bratislava (Slovensko), Vídeň (Rakousko), Györ (Maďarsko) a Brno (ČR). Tyto přehlídky se pravidelně konají každý rok na podzim. Hostitelem je vždy jiná z výše uvedených zemí. Letos se přehlídka poprvé konala v České republice - v Brně - za účasti 12 sborů. Bohužel z neznámých důvodů nepřijel žádný sbor z Rakouska. Brněnskou diecézi zastupovaly tyto sbory: Dómský smíšený sbor – Brno, sbor od sv. Augustina – Brno, sbor z Třebíče, Troubska, Letovic, Svitávky a Boskovic. Všechny sbory se dopoledne shromáždily v katedrále sv. Petra a Pavla, kde proběhl nácvik zpěvů na odpolední bohoslužbu. Poté se všichni účastníci posilnili v restauraci „U Stopků“ dobrým obědem a přesunuli se do tří kostelů, v kterých přehlídka probíhala. Byl to kostel sv. Jakuba, sv. Janů – minoritů - a kostel Nanebevzení Panny Marie – jezuitů. Sbor ze Svitávky zpíval v kostele u „jezuitů“ a náš boskovický Smíšený chrámový sbor v kostele sv. Jakuba. Vystoupení všech sborů mělo vysokou úroveň a myslím, že naše sbory se v mezinárodní konkurenci neztratily. Celá slavnost vyvrcholila bohoslužbou v katedrále, které předsedal biskup Vojtěch Cikrle. Bohoslužba měla velmi slavnostní ráz a zaznělo v ní mnoho krásných zpěvů, které sbory nacvičily. V promluvě biskup vyzdvihl úlohu zpěvu v liturgii a povzbudil přítomné zpěváky k další službě. Na závěr zaplnil katedrálu známý zpěv: „Christus vincit, Christus regnat, Christus imperat“ (Kristus vítězí, Kristus kraluje, Kristus vládne). Tuto bohoslužbu přenášelo v přímém přenosu rádio Proglas. Po skončení bohoslužby byli všichni pozváni na malé občerstvení, kde si mohli při sklence dobrého vína sdělit své dojmy, zážitky a vyměnit své zkušenosti. Byl to nádherně prožitý den, plný krásné hudby a zpěvu, který, ač v různých jazycích, měl jedno společné – oslavu Boha. Jiří Pohl

INDOORCYCLING, SPINNING Po úspěšné loňské sezóně probíhají opět na orlovně oblíbená cvičení na speciálních kolech Kettler Speed a Kettler GT. Tato cvičení jsou vhodná především v nadcházející podzimní a zimní sezóně. Cvičí se každé pondělí a pátek od 17.00 do 18.00 hod. Objednávky na tel. 777 599 480 a 604 267 757

AEROBIC MIX Intenzivní cvičení aerobiku s posilováním problémových partií. Lekce aerobního charakteru určená pro všechny věkové kategorie s posilovacími cviky na všechny svalové partie v závěrečné části hodiny. Cílem je dobrá kondice, zformování a zpevnění postavy. Kde: ORLOVNA BOSKOVICE – Komenského ulice; Kdy: od 9. 10. 2008 každý čtvrtek 19.00 – 20.00, jednotlivý vstup na hodinu 30,- Kč.

Zpravodaj

2. 11. 2008 - strana 5

23. LISTOPADU SV. KOLUMBÁNA, OPATA Svatý Kolumbán je jedním z hlavních představitelů tzv. iroskotské misie. Ta sloužila k pokřesťanštění Británie, Irska a Skotska a od 6. století začala působit i na evropské pevnině. Iroskotská církev měla některé svérázné znaky, které vyplynuly z místních poměrů. Bylo založeno mnoho klášterů, které měly zpravidla vlastní řeholi. Hlavní rysy byly ovšem všude stejné; poslušnost, chudoba a čistota tvořily základ společného života. Pozoruhodné jsou projevy askeze iroskotských mnichů. Velké odříkání vyžadovalo jistě obdělávání půdy bez pomoci zvířat. Neúnavní byli mniši v modlitbě. Protože neměli příležitost k mučednictví, trýznili se tím, že se celé hodiny modlili s rozpjatýma rukama anebo že odříkávali žalmy stojíce v ledové říční vodě. Největší pozornosti však zaslouží jejich kajícnická praxe. Od iroskotských misionářů pochází dodnes praktikovaná forma svátosti smíření. Mniši zavedli soukromou zpověď nejen pro sebe, ale i pro věřící laiky s vyznáním nejen těžkých, ale i lehkých hříchů. Nový způsob zpovědi zahrnoval hned rozhřešení. Zpověď měla formu ušní zpovědi knězi a mohla se kdykoli opakovat (na rozdíl od starokřesťanské praxe, kdy se tato možnost poskytovala jen jednou v životě). Aby zpovědníci měli po ruce směrnici pro udělování pokání, vznikaly nejprve v Irsku zpovědní příručky, které obsahovaly katalog hříchů s příslušným pokáním. Irští mniši se rovněž zabývali intenzivní misijní činností. Působili hlavně v Galii, Germánii a Itálii. Tito asketové vypadali podivně: drsné, vousaté postavy s dlouhou poutnickou holí v ruce, do hola ostříhaní, jen s úzkým věnečkem vlasů na přední části hlavy a s vlajícími dlouhými vlasy vzadu. Nejvýznamnější z těchto iroskotských misionářů a zakladatel klášterů na pevnině byl Kolumbán Mladší (narozen kolem roku 542 v Leinsteru v Irsku). Roku 590 se vydal s 12 druhy (jako Kristus s 12 apoštoly) na posvátnou pouť na evropskou pevninu. Horlivě působil jako misionář v Bretani, v Galii a v Burgundsku a usiloval o nábožensko-církevní obnovu zvláště u šlechty a duchovenstva. Konečně se usadil ve Vogézách a založil tam kláštery Anegrey, Luxeuil a Fontaine; napsal pro ně přísnou řeholi, za jejíž přestoupení se ukládaly tvrdé tresty. Jeho asketická drsná osobnost nejen působila všude hlubokým dojmem na domácí obyvatelstvo, ale přiváděla k němu i zástupy mladých mužů, které nadchl pro mnišský ideál. Když se Kolumbán roku 610 nebojácně a energicky postavil proti nemravnostem na dvoře merovejského krále Theudericha II. a jeho obávané babičky Brunhildy, musel uprchnout z kláštera Luxueuilu. Z Burgundska se odebral do Alamanie, většinou ještě pohanské. Rovněž působil nějaký čas u Bodamského jezera v Bregenzi. Potom roku 613 putoval dále do severní Itálie, kde založil svůj poslední klášter Bobbio, který se tolik zasloužil o přemožení langobardského arianismu. Po dvou letech zde Kolumbán 23. listopadu 615 zemřel pokojnou smrtí. Jeho dílo ho však přetrvalo, mnoho mnichů šlo v jeho stopách a působilo mezi obyvatelstvem jako kvas v těstě. PhDr. Zdena Štěpánková Správná odpověď na otázku č. 13 z minulého Zpravodaje zní: německý král Jindřich I. Vylosovaným výhercem se stává Marie Oldřichová ze Svitávky. Blahopřejeme! Otázka č. 14: Jak se jmenuje klášter, který v roce 1115 založil sv. Bernard?

Zpravodaj

2. 11. 2008 - strana 6

NOVÁ POBOČKA POŠTY ÚSPĚCH, NEBO PROPADÁK??? Taky jste tam byli? Já jo a nevím, co si o tom myslet. Šel jsem teď nedávno na obvyklou nedělní procházku. Vítr nefoukal, sluníčko hřálo a celkově bylo moc hezky, krásné nedělní odpoledne, ale přesto mi na tom něco nesedělo. A pak mi to došlo. Jak už jsem říkal, byla neděle a já měl za to, že v neděli se přece nedělá, že je to zažitá skutečnost. A o to více mě zarazilo, že se to děje zrovna u kostela, vždyť ti katolíci jsou na to tak vysazení. Byl tam hlouček lidí různého věku, různého vzhledu a jistě i různých profesí. Ti všichni poslouchali mladého muže v pošťácké uniformě, s pošťáckou brašnou a dříve používanou pošťáckou trumpetou. Občas mluvil, občas zahrál pošťáckou hymnu a pak zavelel k odchodu a jeho následování. Nedalo mi to a šel jsem s nimi. Dav směřoval dolů z náměstí, pak kolem těch velkých ohyzdných paneláků, co se je teď snaží dávat do kupy, přes koleje směrem k nemocnici a pak na ten veliký kopec, co se tam říká Na Vinohrádkách. Cesta ubíhala rychle, lidé kolem se bavili a mně to pořád nedalo. Ze zvědavosti jsem se tedy zeptal jedné mladé maminky. Po krátkém rozhovoru jsem procitl. „Že mě to nenapadlo dřív. Křesťané pořádají drakiádu. To už jsem mohl být jinde, třeba v cukrárně. To je trapné, co mám dělat?“ říkal jsem si v duchu. Draka jsem neměl, ale něco mi říkalo, abych šel dál, že i bez draka to bude zajímavé. A musím říct, že bylo. Na kopci stála nově zřízená pobočka pošty, za přepážkou seděla mladá slečna a rozdávala razítka, o kus dál stál mladý pošťák s delšími vlasy a vousem dodávajícím mu důstojnost, rozdával nově příchozím zájemcům o místa pošťáků registrační kartičky a odkazoval je na čtyři místa, na nichž se zjišťovaly jejich pošťácké vlohy. Občas kolem mě proběhl nadšenec snažící se pouštět draka i za absolutního bezvětří a někdo poznamenal: „To by ani nebyla farní drakiáda, kdyby nám foukalo.“ No, asi už mají nějaké zkušenosti. Po skončení výběrového řízení bylo zjištěno, že všichni zájemci jsou schopni práci pošťáka zvládnout, a tak má teď pošta spoustu nových, ať už malých, nebo velkých pošťáků. Celá akce pak měla ještě dohru na farním dvoře, kde se upravily kusy masa do velmi dobře stravitelné podoby, a kdo měl zájem, mohl naplnit svoje gurmánské touhy. Někdo tam zůstal dlouho, někdo jen chvilku, ale asi se to všem líbilo. Za sebe musím říct, že jsem ani netušil, jak se ti křesťané dokážou bavit a příjemně strávit nedělní odpoledne. No, asi začnu na ty jejich akce chodit častěji. I do toho kostela zajdu. Něco na tom asi bude. Náhodný účastník farní drakiády 2008, pan O.J.

40. VÝROČÍ „ŽIVÉHO RŮŽENCE“ Ve farnosti Svitávka vzniklo v roce 1968 společenství živého růžence, které má nyní (včetně Skalice nad Svitavou) 75 členů. Povzbudivá je skutečnost, že kromě seniorů a lidí středního věku je zastoupeno také poměrně velké množství mladých, za což jim patří dík. Květoslava Cvrkalová, Svitávka

Zpravodaj

2. 11. 2008 - strana 7

VÝLET DO DOLNÍCH KOUNIC S OTCEM GENERÁLNÍM VIKÁŘEM JIŘÍM MIKULÁŠKEM Při svěcení kapličky a kříže v Oleksovicích jsme se blíže seznámili s otcem Mikuláškem, který se s námi mladými chtěl podělit o historii a krásu místa zvaného Rosa Coeli = Růže Nebeská. Peťa s otcem domluvili termín 27. října. Naše čtrnáctičlenná výprava vznikla složením mladých z Knínic, Vážan, Šebetova, Uhřic i Cetkovic. Společně jsme v 7.17 nasedli na vlak směr Brno a pak Moravské Bránice. „Odtud 2 km pěšky do Dolních Kounic,“ hlásil Mirek, náš navigátor. Trasa se prodloužila minimálně na 4 km, ale nikomu z nás to zas tak nevadilo. Kolem půl jedenácté jsme konečně našli náš cíl – klášter Rosa Coeli, který hned na první pohled zaujme – nemá totiž střechu. V historii byl vypálen, a tak z něj zbyly jen mohutné holé zdi a vnitřek vyplňuje teď ještě zelená tráva. Podle našich informací měli přijet i mladí z jiných farností. Ale kdoví proč - nepřijeli. Zkrátka jsme tam byli jen my, otec Mikulášek, dva páni faráři, maminka se synem a jeden starší pán. I tak to byl krásný den. V 11 hodin jsme slavili mši svatou v prostorách, kde střecha náhodou je, pak jsme se nadlábli ze svých zásob a ze zásob cukroví otce Mikuláška. Po chvíli siesty jsme prošli všechny chodby, chodbičky, sakristii a věžičky, které zde byly. A to už na nás čekala hra – jak jinak než o svatém Pavlovi, kterému je rok 2008/2009 zasvěcený. Po trojicích jsme se rozeběhli po celé Rosa Coeli a hledali otázky, na které bylo trošku těžší najít odpovědi ve svých hlavách, ale nakonec se všem podařilo, a mohli jsme si vybrat nádherné plakáty zvířat. Potom následovala autogramiáda slavného otce generálního vikáře, který nám tyto plakáty věnoval. Dojedli jsme koláčky, zazpívali si písničky, udělali společné foto, poslechli si večerníček na dobrou noc a vtipy od humorně naladěného otce a šupajdili jsme na vlak. Byl to nádherný prázdninový den strávený zas trošku jinak s tvářemi známými i neznámými – teď už vlastně taky známými ☺ v nádherném prostředí zasvěceném Panně Marii. Lada Hauptová

SOUTĚŽ PRO MALÉ, VĚTŠÍ I NEJMENŠÍ DĚTI V osmé soutěži jste měli za úkol nakreslit Pannu Marii anebo kytičku pro ni. Zúčastnily se dvě a samozřejmě také vyhrály: Natálka Kadrnožková a Eliška Odehnalová Cenu si mohou vyzvednout u pana faráře do konce listopadu. A TEĎ UŽ…

…9. SOUTĚŽ

V dnešním evangeliu jsme slyšeli: Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. To znamená, že ten, kdo bude mít čisté srdíčko, ten se jednou setká s Pánem Bohem. Vaším úkolem teď tedy je jakkoli namalovat nebo vyrobit takové ČISTÉ SRDÍČKO. Můžete k tomu použít úplně cokoli, co vás napadne. Výrobek podepište, přidejte i svůj věk a odevzdejte do sakristie, na faru nebo přímo mně, a to do 16. listopadu 2008. Těším se na spoustu čistých srdíček! Jana Přibylová

Zpravodaj

2. 11. 2008 - poslední strana

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych zveřejnila dopis s poděkováním od nadace Inka, který jsem obdržela od pí. Mikoláškové v polovině září. Pro vysvětlení jenom to, že jsem posílala začátkem léta na ústředí nadace do Prahy 3 velké balíky pletených věcí - 88 párů pletených papuček, 27 párů ponožek, 12 pletených svetrů pro děti v horských školách v Peru. Největší podíl na upletení těchto věcí měly ženy z Unie katolických žen v Boskovicích a částečně i ženy z Hovoran, které nadchla pro tuto akci pí. Těžká. Za UKŽ Jana Horáková Takže samotný text dopisu: Znovu děkujeme za úžasné balíky krásných napletených věcí. Paní Vilímková, když se vrátila letos z Peru, říkala, že některé matky se podle Vašich ponožek a bačkůrek naučily také plést a začínají být už soběstačné. Děkujeme Vám tedy za milou pomoc pro naše malé přátele, vážíme si nejen darů, ale i té myšlenky a lásky, se kterou byly připravované. Srdečně zdravíme všechny boskovické paní. Za Nadační fond Inka Zdena Mikolášková

NĚCO PRO ZASMÁNÍ ZE ŠKOLY  Jenda je tichý, protože před tabulí neřekne ani ň.  Když si konečně vzpomenete na nějaký letopočet, tak zase nevíte, co se stalo.  Jsi takový zachránce, že kdyby se někdo topil a ty pro něho jel s lodí, tak ho ještě přizabiješ veslem!  Už dost té zábavy! Neslyšeli jste zvonit na přestávku?  Už jsem se uzdravila, no. Tak už se na mne nezlobte a otevřete si učebnice.  Žákovskou knížku nemám, ale neztratil jsem ji. On by mi ji také nikdo neukradl.  Když vlak mívá tak často zpoždění, tak snad abys chodil dřív na nádraží.  Na všechny mám stejný metr, ale na vás mám jiné měřítko.  Jsi nepořádný a drzý! Až potkám tvého otce, řeknu mu totéž.  Máš další pětku! Ať už se maminka nad sebou zamyslí.  Nad vašimi kousky člověk aby jedno oko přimhouřil a druhé raději neotvíral.  Máš dobrou trefu. Znojmo je od Břeclavi na mapě už jenom kousek.  Někde jsem ztratil pero. Hamáčku, oběhni školu a odněkud mi ho dones.  S sebou můžete vzít slušně vypadající přátele a rodiče.  Když zapomeneš napsat úkol i dneska, tak si pamatuj, že na to dlouho nezapomeneš. Připravila Lidka Dobrozemská ZPRAVODAJ pro římskokatolické farnosti Boskovice, Svitávka a Knínice u Boskovic. Vychází vždy první neděli v měsíci (mimo měsíce srpna). Vydává Římskokatolická farnost Boskovice, Masarykovo nám. 20, 68001 Boskovice, tel.: 608755273; http://rkfboskovice.mtw.cz; e-mail: [email protected]. NEPRODEJNÉ!