ŽIROVNICE k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné, k.ú. Vlčetín,
ÚZEMNÍ PLÁN TEXTOVÁ ČÁST
Zpracovatel :
Pořizovatel :
Ing. arch. Milič Maryška Letohradská 3/369 170 00 Praha 7
Městský úřad PELHŘIMOV Odbor výstavby, oddělení územního plánu Solní ulice č.p. 1814 393 01 Pelhřimov
Datum : 2012
1
SEZNAM DOKUMENTACE strana
ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Identifikační údaje 2. Hlavní cíle územního plánu 3. Vymezení řešeného území
4
ÚZEMNÍ PLÁN Textová část a) Vymezení zastavěného území
7
b) Koncepce rozvoje území města, ochrana a rozvoj jeho hodnot 1. Základní charakteristika a hodnoty řešeného území 2. Koncepce rozvoje území města 3. Demografie, předpoklady rozvoje města 4. Ochrana kulturních hodnot 5. Ochrana přírodních hodnot 6. Ochrana ovzduší
7
7 8 9 10 12 12
c) Urbanistická koncepce
13
včetně zastavitelných ploch, ploch přestavby systému sídelní zeleně, zastavitelné plochy, kde změny prověří územní studie a plochy ve výhledu
1. Koncepce rozvoje a obnovy města, rozvojové plochy
2. 3. 4. 5. 6.
1.1 Zastavitelné plochy 1.2 Plochy přestaveb 1.3 Plochy změn v krajině Územní rezervy - zastavitelné plochy ve výhledu Koncepce sídelní zeleně Zastavitelné plochy, pro které budou změny jejích využití stanoveny regulačním plánem Zastavitelné plochy, kde změny prověří územní studie Etapizace zástavby
d) Koncepce veřejné infrastruktury
13
16 16 17 17 18 20
včetně podmínek pro její umísťování
1. Dopravní infrastruktura 2. Technická infrastruktura 3. Odpadové hospodářství 4. Veřejná prostranství 5. Občanské vybavení veřejné infrastruktury 6. Ochrana obyvatel
6.1 Civilní ochrana 6.2 Požární ochrana 6.3 Obrana státu 2
20 23 27 28 28 29
e) Koncepce uspořádání krajiny
31
včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, prostupnost krajiny, územní systém ekologické stability, vodní toky, záplavová území a ochrana před povodněmi, zemědělský a lesní půdní fond v krajině
1. Krajina a příroda 2. Územní systém ekologické stability - ÚSES 3. Vodní toky, záplavová území a ochrana před povodněmi 4. Zemědělský a lesní půdní fond
f) Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití
31 33 53 54 55
s určením převažujícího účelu využití ( hlavního využití ), přípustného využití, nepřípustného využití včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu
1. Členění území
55
1.1 Členění území z hlediska rozdílného způsobu využití ploch 1.2 Členění území podle časového horizontu 1.3 Členění území z hlediska stavební činnosti 2. Uspořádání a základní podmínky využití ploch 2.1 Plochy zástavby - v zastavěném území a zastavitelných plochách 2.2 Plochy sídelní zeleně - v zastavěném území a zastavitelných plochách 2.3 Plochy v krajině - mimo zastavěné území a zastavitelné plochy 3. Podmínky využití jednotlivých ploch zástavby v zastavěném území a na zastavitelných plochách g) Vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření
58
61
76
vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit
1. Veřejně prospěšné stavby - VPS
76
2. Veřejně prospěšná opatření - VPO
78
h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a opatření
81
vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo
i) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů připojené grafické části
Grafická část Výkresy územního plánu :
A B C
ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ
1 : 5 000
URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES
1 : 5 000
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ 1 : 5 000
3
81
ZÁKLADNÍ ÚDAJE Pro město Žirovnici a jeho nejbližší okolí, tj. pro část správního území města Žirovnice, platí v současné době Územní plán sídelního útvaru ( ÚPnSÚ ) Žirovnice, který byl schválen zastupitelstvem města Žirovnice dne 16. 11. 1994 a jeho závazná část byla vydána vyhláškou č.17/94 o závazných částech Územního plánu sídelního útvaru města Žirovnice. Zastupitelstvo města Žirovnice schválilo dne 11. 4. 2000 a 9. 10. 2002 novely závazné části vyhlášky č.17/94 o závazných částech územního plánu sídelního útvaru města Žirovnice. Pro místní části města Žirovnice ( k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné, k.ú. Vlčetín, ) a okolní samoty v krajině v k.ú. Žirovnice, t.j. pro celé správní území města Žirovnice nebyla dosud zpracována žádná územně plánovací dokumentace. Územní plán Žirovnice je zpracován podle zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon ) a v souladu s prováděcími předpisy, t.j. s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a s vyhláškou 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ÚPD : ( ÚPD - územně plánovací dokumentace )
ŽIROVNICE - ÚZEMNÍ PLÁN
Druh ÚPD :
Územní plán ( ÚP )
Řešené správní území :
k.ú. Žirovnice k.ú. Cholunná k.ú. Litkovice k.ú. Stranná u Žirovnice k.ú. Štítné k.ú. Vlčetín
Pořizovatel : ( úřad územního plánování )
Městský úřad Pelhřimov Pražská 127 Odbor výstavby, oddělení územního plánu Solní ulice č.p. 1814 393 01 Pelhřimov
Objednavatel : ( obec, která ÚP schvaluje a vydává )
Město Žirovnice IČO : 00249505 Cholunská 665 394 68 Žirovnice
Zpracovatel ÚP :
Ing. arch. Milič Maryška IČ : 16125703 Číslo autorizace : 00401 Letohradská 3/369 170 00 Praha 7
Číslo zakázky / Datum :
17 - 2009 / 2012 4
2. HLAVNÍ CÍLE ÚZEMNÍHO PLÁNU Územní plán ( dále ÚP ) Žirovnice stanoví základní koncepci rozvoje území města, ochrany jeho hodnot, urbanistickou koncepci sídel, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Územní plán Žirovnice je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru, který bude koordinovat a usměrňovat rozvoj a obnovu obce, celého území města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) v předem promyšlených postupných krocích. Tím lze zamezit v současnosti nekoncepčním rozhodnutím, která se mohou časem projevit jako zábrana harmonického rozvoje města. Územní plán Žirovnice vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Zvláštní zřetel kromě zabezpečení rozvoje sídla je přitom brán na péči o životní prostředí, ochranu přírody a vodních zdrojů.
3. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Územní plán Žirovnice je zpracován pro správní území města Žirovnice, které zahrnuje celkem šest katastrálních území : k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín. V grafické části ÚP Žirovnice ( výkresy A, B, C ) je přehledně vyznačena a)
Hranice řešeného území ( hranice území města Žirovnice )
b) Hranice katastrálních území ( hranice katastrálních území, t.j. mezi k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné, k.ú. Vlčetín, ) Celková výměra správního území města Žirovnice je 4 439, 6380 ha. Z toho výměra pro jednotlivá katastrální území činí : k.ú. Žirovnice - 1487, 7267 ha k.ú. Cholunná - 260, 1042 ha k.ú. Litkovice - 278, 6277 ha k.ú. Stranná u Žirovnice - 764, 7039 ha k.ú. Štítné - 840, 0952 ha k.ú. Vlčetín - 808, 3803 ha ( údaje o výměrách k.ú. byly převzaty z katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu v Pelhřimově dne 11. 06. 2008 ). Město Žirovnice leží na Českomoravské vrchovině, na podřazeném celku Křemešnické vrchoviny, který vyplňuje její západní část. Obec je situována v západní části kraje Vysočina ( hl.m. Jihlava ) a příslušnou obcí s rozšířenou působností ( ORP, tzv. III. stupeň správy ) je město Pelhřimov vzdálené cca 30 km severně od města Žirovnice.
5
Ve správním území města Žirovnice leží šest sídel, město Žirovnice a místní části Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín, každé s vlastním katastrálním. Žirovnice ( k.ú. Žirovnice ) V katastrálním území Žirovnice leží hlavní sídlo město Žirovnice, dvě samoty, Malínkova cihelna a hájovna V Hájku v severní části území a jihovýchodně od města Žirovnice je situován u rybníka Panistávek autocamping Panistávka a mezi rybníky Budín a puleček dětský tábor. U rybníka Budín je ještě za plovárnou ve volné krajině šest rekreačních chat. Cholunná ( k.ú. Cholunná ) V katastrálním území Cholunná leží sídlo Cholunná. Litkovice ( k.ú. Litkovice ) V katastrálním území Litkovice leží sídlo Litkovice. Stranná ( k.ú. Stranná u Žirovnice ) V katastrálním území Stranná u Žirovnice leží sídlo Stranná. Původní statek ve volné krajině jihovýchodně od sídla je zbořen. Štítné ( k.ú. Štítné ) V katastrálním území Štítné leží sídlo Štítné, jedna samota Adolfov na západním cípu území u vodního toku Kamenice ( již v blízkosti Nové Včelnice ) a cca 300 m východně od sídla Štítné je u silnice situován hřbitov. Vlčetín ( k.ú. Vlčetín ) V katastrálním území Vlčetín leží sídlo Vlčetín a dvě samoty - Šejb v severní části území a Malý Mlýn jihozápadně od sídla Vlčetín na vodním toku Žirovnice. Město Žirovnice ( správní území Žirovnice ) Město Žirovnice sousedí svým správním územím, které zahrnuje šest katastrálních území ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) se správním územím deseti obcí, z toho s pěti z kraje Vysočina a s pěti obcemi z Jihočeského kraje. Jižní hranice správního území Žirovnice je zároveň hranicí mezi krajem Vysočina a krajem Jihočeským. Z kraje Vysočina Žirovnice sousedí s městem Počátky ( k.ú. Počátky ) a obcemi Stojčín ( k.ú. Stojčín ), Častrov ( k.ú. Jakubín, k.ú. Metánov ), Lhota - Vlasenice ( k.ú. Lhota u Kamenice nad Lipou) a Rodinov ( k.ú. Rodinov ). Z Jihočeského kraje území města Žirovnice sousedí s obcemi Žďár ( k.ú. Žďár u Nové Včelnice, k.ú. Malá Rosička ), Nová Včelnice ( k.ú. Nová Včelnice ), Jarošov nad Nežárkou ( k.ú. Zdešov ), Bednáreček ( k.ú. Bednáreček ) a Popelín ( k.ú. Popelín).
6
ÚZEMNÍ PLÁN
a) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V Územním plánu Žirovnice se vymezuje zastavěné území ke dni 31. 10. 2010. Zastavěné území s hranicí zastavěného území je vymezeno na výkresech : A
ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( zastavěné území je vyznačeno plošně modrou barvou )
B
URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( hranice zastavěného území je vyznačena plnou modrou čárou )
Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu jednotlivých sídel. Patří mezi ně zejména zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství, a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území.
b) KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ, OCHRANA A ROZVOJ JEHO HODNOT 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOTY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Město Žirovnice je součástí venkovského osídlení této malebné části Křemešnické vrchoviny, která tvoří západní část rozsáhlé Českomoravské vrchoviny, v oblasti s malým počtem a nízkou hustotou obyvatel a převahou přírodních porostů. Atraktivita území spočívá právě ve své členitosti. V řešeném území převažují mírné svahy, které ve svém zakončení u vodních toků spadají do údolí. Z krajinářského hlediska se jedná o krajinu harmonickou, kultivovanou, přírodě blízkou a zemědělsky intenzívně využívanou. Výrazné hodnoty území města Žirovnice spočívají v jedinečné urbanistické struktuře území, struktuře osídlení a jedinečné kulturní krajině, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Renesanční zámek Žirovnice je výraznou stavební dominantou města, je situován na ostrohu dvou vodních toků, řeky Žirovnice a Počáteckého potoka a spolu s kostelem svatého Filipa a Jakuba ( situovaného na náměstí ) se uplatňuje v dálkových panoramatických pohledech v krajině. Přitažlivost území města Žirovnice spočívá hlavně v krásné přírodě, která je typická pro celou Českomoravskou vysočinu. Jedná se o oblast s velkým množstvím lesů a vodních ploch, které jsou vhodné pro pasivní i aktivní odpočinek. Celé řešené území disponuje výrazným rekreačním potenciálem, terén na území města Žirovnice a také v jeho širším okolí je vhodný v létě pro cyklistiku a v zimě pro běh na lyžích. 7
Území města Žirovnice je položené v klidném prostředí mimo frekventované tranzitní dopravní tahy. Územím města Žirovnice prochází pouze silnice II. a III. třídy. Silnice II/409 ( Černovice - Žirovnice ) a II/132 ( Žirovnice - Horní Cerekev ) vedoucí přes území města jsou ale zařazeny do dopravní silniční páteřní sítě kraje Vysočina. Poměrně dobrá dopravní dostupnost města je zajištěna napojením silnic II/409 ( v Kamenici nad Lipou ) a II/132 ( v Jarošově nad Nežárkou ) na silnici I. třídy č. 34 ( I/34, E551 ), důležitý komunikační tah nadmístního významu v úseku mezi městy Pelhřimov a Jindřichův Hradec.
2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA Územní plán Žirovnice vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu, ochraně a rozvoji všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom se zasazuje o ochranu krajiny jako podstatné složky prostředí života obyvatel a základu jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zastavitelných ploch a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Územní plán Žirovnice vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj celého území města, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel na území města Žirovnice. Územní plán vytváří v maximální možné míře předpoklady k uspokojení potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán Žirovnice vytváří předpoklady k zajištění udržitelného rozvoje území svým komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje celého města. V Územním plánu Žirovnice jsou přiměřeně navrženy plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury, veřejných prostranství, veřejné zeleně a ploch dopravní a technické infrastruktury. Zároveň strukturou navržených ploch vytváří územní plán Žirovnice prostor pro plné uplatnění soukromých záměrů v oblasti bydlení a podnikatelských aktivit. Územní plán Žirovnice se zasazuje především o zachování, obnovu a rozvoj současné urbanistické struktury města Žirovnice a všech místních částí města ( Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín ), kompozičních, krajinářských a estetických hodnot a to bez radikálních zásahů do prostorového členění a popření některé vývojové etapy. Zvláštní důraz je kladen na výraznou urbanistickou hodnotu historického jádra města Žirovnice. Územní plán Žirovnice neobsahuje žádné podstatné asanační zásahy. I pro případné změny využívání ploch se v podmínkách využití ploch zasazuje se o zachování charakteru zástavby, která nese historickou stopu a je dokladem kulturního dědictví a dokladem kontinuity vývoje osídlení v kulturní krajině. Nové stavby umístěné na vymezených zastavitelných plochách a na plochách přestaveb musí respektovat kontext okolní zástavby města a v místních částech kontext původní venkovské zástavby jednotlivých sídel. Navržené zastavitelné plochy přímo navazují na zastavěné území města Žirovnice a místních částí Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín. Zastavitelné plochy jsou vymezeny vždy s ohledem na potenciál rozvoje a míru využití zastavěného území sídla. 8
V Územním plánu Žirovnice je v rámci celého řešeného území navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, občanského vybavení, rekreace, výroby a skladování, dopravní a technické infrastruktury. Návrh rozvojových, zejména pak zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji města Žirovnice a všech místních částí Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu sídla v řešeném území a v širším okolí s tím, že největší rozsah a těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo město Žirovnici. Rozložení rozlohou větších i menších rozvojových zastavitelných ploch do několika lokalit přiléhajících vždy současně zastavěnému území vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému a harmonickému rozvoji kompaktních sídel v krajině se zástavbou soustředěnou okolo historického jádra.
3. DEMOGRAFIE, PŘEDPOKLADY ROZVOJE MĚSTA Město Žirovnice má v současné době celkem cca 2 943 trvale bydlících obyvatel v celém svém správním území ( údaj převzatý databáze města k 10. 11. 2008 ). Z v jednotlivých sídlech činí počet obyvatel : Žirovnice - 2 508 Cholunná 48 Litkovice 41 Stranná u Žirovnice - 114 Štítné - 142 Vlčetín - 90 Geografická poloha města Žirovnice v této malebné části Českomoravské vrchoviny, výrazný vzrůst mobility obyvatel a zejména mimořádné kulturní, přírodní a estetické hodnoty pravděpodobně vyvolají trvalý zájem o trvalé bydlení v tomto městě a jeho místních částech a mohou vyvolat také zvýšený zájem o rozvoj podnikatelských aktivit. Město Žirovnice navíc díky své velikosti a historickému významu nabízí kompletní veřejnou infrastrukturu. Obyvatelé při rozhodování o místě svého trvalého pobytu začnou značně upřednostňovat aspekty životního prostředí. Dosud výrazněji nenarušené životní prostředí včetně malebné krajiny vysočinného charakteru s dochovanou historickou zástavbou města Žirovnice a menších sídel v okolí bude i nadále nesporně velmi atraktivní. Zájem obyvatel zůstat v menších městech a v obcích na venkově nebo sem přesídlit z typicky městského prostředí bude záviset hlavně na stavu ekonomiky a tím i zvýšenému zájmu podnikat i v menších sídlech. Rozvojové plochy jsou dimenzovány tak, aby byly dostačující i v případě optimistické varianty budoucího vývoje. Rozsah rozvojových zastavitelných ploch je nutno je chápat zejména jako nabídku možností, která může zároveň působit proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků. Územní plán dává předpoklady rozvoje ve zkapacitnění zástavby v zastavěném území, v prolukách stávající zástavby a na volných nezastavěných zahradách přiléhajících stávající zástavbě a vymezuje nabídku rozvojových zastavitelných ploch mimo zastavěné území. 9
Úplným naplněním všech rozvojových nových zastavitelných ploch a přípustných intenzifikačních zásahů ve stabilizovaných plochách zastavěného území se v územním plánu předpokládá nárůst obyvatelstva cca minimálně o 35 % což představuje zhruba 4000 obyvatel. Územní plán Žirovnice ve své konečné podobě realizace předpokládá počet zhruba kolem 4000 až 4500 obyvatel v celém správním území v dlouhodobém časovém horizontu. Potenciál obyvatelstva je odvozen z rozlohy navrhovaných obytných zastavitelných ploch a vychází z předpokladu jejich 80% naplnění. Rozvojové zastavitelné plochy jsou dimenzovány tak, aby byly dostačující i případě zvýšeného zájmu o bydlení v Žirovnici, návrh je nutno je chápat zejména také jako nabídku možností k realizaci staveb.
4. OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT Na celém území města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) musí být respektována ochrana kulturního dědictví. Doklad kulturního dědictví představují nejenom kulturní památky ale také dochované urbanistické struktury sídel a archeologické nálezy. Na území města Žirovnice musí být zabezpečena nejen ochrana struktury osídlení, ale i ochrana jedinečné kulturní krajiny, která je výrazem identity území, jeho historie a tradice. 4.1 Národní kulturní památky Na území města Žirovnice nejsou evidovány chráněné národní kulturní památky. 4.2 Kulturní památky Na území města Žirovnice jsou evidovány státem chráněné nemovité kulturní památky ( chráněné ve smyslu zákona č. 20/1987 ), t.j. památky zanesené v ÚSKP ( Ústřední seznam kulturních památek ) označená KP : Žirovnice ( k.ú. Žirovnice ): Zámek ( rejstříkové číslo 47113/3-3374 ) Kostel sv. Filipa a Jakuba ( rejstříkové číslo 100572 ), na náměstí Kostel sv. Jiljí ( rejstříkové číslo 24514 / 3-3376 ), při hřbitově Kaplička ( rejstříkové číslo 15670 / 3-3378 ), směr Stranná Kaplička ( rejstříkové číslo 40145 / 3-3377 ), při pivovaru Socha sv. Jana Nepomuckého ( rejstříkové číslo 47045/3-3381 ) Sloup se sochou P. Marie ( rejstříkové číslo 27006/3-3380 ), při sýpce u zámku Pivovar čp.81 ( rejstříkové číslo 24664/3-3382 ), na náměstí Stranná ( k.ú. Stranná u Žirovnice ) Kostel sv. Bartoloměje ( rejstříkové číslo 31428/3-3294 ), na návsi Štítné ( k.ú. Štítné ) Pomník Tomáše ze Štítného ( rejstříkové číslo 23701/3-3302 ), na návsi Vlčetín ( k.ú. Vlčetín ) Kaple ( rejstříkové číslo 36364/3-3337 ), na návsi Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození nemovitých kulturních památek a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná.
10
4.3 Ochranná pásma kulturních památek V okolí zámku Žirovnice je vyhlášeno ochranné pásmo kulturní památky. Podmínky stanovené v tomto ochranném pásmu musí být respektovány na všech plochách zastavěného území, zastavitelných ploch a nezastavěného území. 4.4 Kulturní památky místního významu Na území města Žirovnice jsou evidovány památky místního významu, památky venkovské lidové architektury nebo architektonicky cenné stavby a soubory staveb jako doklad kulturního dědictví v obci. Evidované památky místního významu : ∗ Cholunná - kaplička čp.22 - statek čp.8 - chalupa čp.13 ∗ Stranná - špýchar čp.40 - statek „Proboštiny“ - budova školy ∗ Vlčetín - statek čp.29 - památník obětem 1.světové války ∗ Štítné - kaplička čp.36 - památník Tomáše ze Štítného ∗ Litkovice - kaplička Seznam památkově chráněných objektů se průběžně doplňuje a i některé další objekty na území města Žirovnice se mohou do seznamu památek dostat. Jedná se hlavně o objekty nesoucí doklad kulturního dědictví. Příkladem můžou být některé objekty historického jádra města Žirovnice, měšťanské domy a v místních částech zejména další objekty lidové architektury, původní zemědělské usedlosti, kapličky a křížky na křižovatkách cest Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození nemovitých kulturních místního významu a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná. 4.5 Ochrana dochované urbanistické struktury Ochrana urbanistické struktury ve všech sídlech na správního území města Žirovnice, tj. ve městě Žirovnice a místních částech Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín musí být soustředěna zejména na dochovanou zástavbu a vždy pro dané konkrétní místo charakteristickou půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní historické zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz staveb. Žirovnice Výraznou urbanistickou hodnotou je historické jádro města Žirovnice. Historie města je spjata s historií renesančního zámku Žirovnice, který je výraznou stavební dominantou města, je situován na ostrohu dvou vodních toků, řeky Žirovnice a Počáteckého potoka a spolu s kostelem svatého Filipa a Jakuba situovaném na náměstí se uplatňuje v dálkových panoramatických pohledech v krajině. Na zámek navazuje na východní straně historické jádro města sahající až k náměstí, část rostlé zástavby drobnějšího měřítka si zachovala svůj původní charakter. Na historické jádro města navazuje východně od náměstí poměrně velkoryse založena ortogonální síť širokých ulic s pásy zeleně a pěších komunikací. 11
Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín V místních částech Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín a si část zástavby zachovala svůj původní charakter ( zejména zemědělské statky ), historické stavby spoluutváří charakter jednotlivých sídel. 4.6 Ochrana archeologických nálezů Celé správní území města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) je v Územním plánu Žirovnice posuzováno jako území s archeologickými nálezy U všech zásahů do terénu je třeba provést archeologický průzkum a stavbu ohlásit příslušnému orgánu památkové péče.
5. OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Na území města Žirovnice musí být chráněna krajina, která bude dále rozvíjena. V území budou vytvářeny předpoklady zejména k posílení ekologické stability prostřednictvím konkrétního vymezení ÚSES ( územního systému ekologické stability ), například v rámci pozemkových úprav. Cílem bude zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány. Cílem vymezení územního systému ekologické stability ( ÚSES ) v krajině je uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny, zajištění příznivého působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení, podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny a uchování významných krajinných fenoménů. Na území města Žirovnice musí být ve zvýšené míře chráněny místa krajinného rázu ( vymezená v ÚAP ). Zvláštní ochranu si vyžadují vyhlášené lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem, a dále vyhlášené památné stromy. Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození krajinného rázu, ekologické stability a všech přírodních hodnot v území a jejich okolí je nepřípustná.
6. OCHRANA OVZDUŠÍ Koncentrace znečisťujících látek ( SO2, NO, prach ) v ovzduší je velmi nízká. Největšími znečišťovateli, a to zejména v místních částech města, jsou lokální topení domů. Do města Žirovnice je zaveden zemní plyn, a tak je zásobování objektů teplem v současné době zajištěno převážně z kotelen na zemní plyn. V celém území města nesmí být umístěny nové výrobní a jiné činnosti, které by svým vlivem negativně ovlivnily čistotu ovzduší. Pro vytápění domů, a to zejména v místních částech, kde se nelze napojit na plynovodní síť, je třeba postupně hledat alternativní zdroje ( např. elektrifikace, tepelná čerpadla, solární systémy, kotle na dřevní hmoty a biomasy, apod. ). Jakost tuhých a kapalných paliv dodávaných obyvatelstvu pro spalování v malých zdrojích znečisťování musí odpovídat platným předpisům.
12
c) URBANISTICKÁ KONCEPCE včetně zastavitelných ploch, ploch přestavby systému sídelní zeleně
1. KONCEPCE ROZVOJE A OBNOVY MĚSTA, ROZVOJOVÉ PLOCHY Geografická poloha města Žirovnice v této malebné části Českomoravské vrchoviny, jedinečné přírodní, kulturní a estetické hodnoty budou pravděpodobně vyvolávat trvalý zájem o bydlení a rekreaci v této lokalitě a mohou vyvolat také zvýšený zájem o rozvoj podnikatelských aktivit. Ty mohou být příčinou nárůstu potenciálu, ale současně mohou být v rozporu s dlouhodobými zájmy obnovy a rozvoje města Žirovnice. Územní plán Žirovnice čelí této hrozbě vytvořením předpokladů pro harmonický rozvoj všech sídlotvorných složek. Rozsah a velikost rozvojových zastavitelných ploch odpovídá významu města Žirovnice v širším regionu a v místních částech města vždy velikosti sídla na území města Žirovnice. Těžiště všech rozvojových ploch, zejména pak ploch určených pro občanské vybavení, připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Žirovnice. Hlavním cílem řešení Územního plánu Žirovnice je nejen harmonické zapojení nové výstavby ( rozvojových zastavitelných ploch ) do jedinečného krajinného rázu, urbanistického i architektonicko stavebního kontextu zástavby města Žirovnice a místních částí Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín, ale i jeho obohacení o nové urbanistické a architektonické kvality. Poloha rozvojových lokalit poskytuje potenciál kvalitního bydlení převážně na pomezí urbanizovaného území a přírodního prostředí. Vzhledem k jejich pohledově exponované poloze na okrajích zastavěného území je nezbytně nutné věnovat v dalších stupních náležitou pozornost architektonickému ztvárnění jednotlivých konkrétních staveb. Územní plán Žirovnice vytváří také předpoklady pro využiti rekreačního potenciálu celého území města Žirovnice. Území města Žirovnice se stalo zejména díky velké přírodní atraktivitě, relativně neporušenému životnímu prostředí, nabídce sportovně rekreačních aktivit a také díky podílu dochované původní venkovské zástavby cílem rekreace. Malebná krajina vysočinného charakteru poskytuje předpoklady zejména pro nenáročnou rekreaci spojenou s turistikou a cykloturistikou. Na území města je několik zařízení hromadné rekreace ( dětské tábory, kempy, apod. ). Mnoho původně trvale obydlených stavení, zejména v místních částech převzalo funkci rekreačních chalup. Jejich majitelé si většinou váží hodnoty objektů dochované venkovské zástavby, opravují je a zvelebují tak, aby mohli plně využívat přednosti bydlení na venkově. Výhledově mohou tyto domy opět sloužit k trvalému bydlení. Vybavení města v oblasti rekreace a sportu je třeba podporovat a plnohodnotně ho využívat. Rekreace je možná i v rámci ploch venkovského bydlení, kde část původních stavení převzala funkci rekreace. V Územním plánu Žirovnice jsou navrženy tři druhy rozvojových ploch : • ZASTAVITELNÉ PLOCHY
s označením Z01 až Z135
• PLOCHY PŘESTAVEB
s označením P01 až P31
• PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ
s označením K01 až K22 ( jednotlivé řady nemusí být obsazeny úplně )
13
1.1 ZASTAVITELNÉ PLOCHY Zastavitelné plochy jsou v Územním plánu Žirovnice situovány vždy mimo zastavěné území, převážně v přímé návaznosti na zastavěné území města Žirovnice a místních částí Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín. Je nutné čelit snahám o paprskovitý rozvoj sídel podél komunikací, jedině tak lze uchovat typický charakter a obraz sídel zasazených do jedinečné krajiny na území města Žirovnice. Nezbytně důležitým předpokladem pro dobře fungující život v obci ( ve všech sídlech ) je průchodnost zastavěného území a zastavitelných ploch a snadná přístupnost všech částí. Členění a uspořádání jednotlivých zastavitelných ploch je v ÚP Žirovnice řešeno takovým způsobem, aby zastavitelné rozvojové plochy organicky srostly se zastavěným územím a aby byly vhodně a dostatečně se zastavěným územím komunikačně propojeny. V blízké budoucnosti pravděpodobně nedojde k úplnému naplnění všech rozvojových zastavitelných ploch, nelze však v dohledném časovém horizontu vyloučit zvýšený zájem o bydlení ve městě tohoto typu, této velikosti a v této krásné lokalitě. Návrh zastavitelných ploch je nutno je chápat zejména také jako nabídku možností, která může zároveň působit proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků. Navržený rozsah a kapacita jsou úměrné pro revitalizaci občanské pospolitosti a vyhledávaných předností života v menších městech a na venkově. Rozvojové plochy jsou v ÚP Žirovnice dimenzovány tak, aby byly dostačující v případě nejoptimističtější varianty budoucího vývoje města Žirovnice. V Územním plánu Žirovnice jsou vymezeny zastavitelné plochy pro všechny hlavní sídlotvorné složky, t.j. zejména pro bydlení, občanské vybavení, rekreaci, veřejná prostranství, výrobu a skladování, technickou a dopravní infrastrukturu a sídelní zeleň. Těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Žirovnici. V Územním plánu Žirovnice jsou vymezeny zastavitelné plochy :
Žirovnice ( k.ú. Žirovnice ) Cholunná ( k.ú. Cholunná ) Litkovice ( k.ú. Litkovice ) Stranná ( k.ú. Stranná u Žirovnice ) Štítné ( k.ú. Štítné ) Vlčetín ( k.ú. Vlčetín )
- 47 ploch - 7 ploch - 9 ploch - 17 ploch - 23 ploch - 10 ploch
( Z01 až Z47 ) ( Z50 až Z56 ) ( Z60 až Z68 ) ( Z70 až Z86 ) ( Z90 až Z112 ) ( Z115 až Z135 )
Některé v ÚP Žirovnice vymezené zastavitelné plochy zahrnují kromě hlavní funkce ( např. bydlení ) i místní obslužné komunikace, které nejsou samostatně vyčleněny, protože jejich přesné vymezení bude předmětem řešení v dalších stupních v detailu. Návrh zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji města Žirovnice a místních částí města ( Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín ). Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu jednotlivých sídel v širším okolí. Rozložení zastavitelných ploch do několika rozlohou menších lokalit po obvodu současně zastavěného území vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému rozvoji kompaktních sídel v krajině, soustředěných vždy okolo historického jádra sídla.
14
1.2 PLOCHY PŘESTAVEB Navržené plochy přestaveb jsou situovány vždy v zastavěném území. Vyskytují se buď v prolukách současné zástavby nebo v místech, kde původní využití ploch je z hlediska celkového uspořádání funkčních složek sídla nevhodné nebo kde již u těchto ploch pozbyla účelnost stanovení jejich původního využití i v budoucnosti. V Územním plánu Žirovnice jsou vymezeny plochy přestaveb :
Žirovnice ( k.ú. Žirovnice ) Cholunná ( k.ú. Cholunná ) Litkovice ( k.ú. Litkovice ) Stranná ( k.ú. Stranná u Žirovnice ) Štítné ( k.ú. Štítné ) Vlčetín ( k.ú. Vlčetín )
- 13 ploch - 0 ploch - 0 ploch - 5 ploch - 5 ploch - 2 plochy
( P01 až P13 )
( P15 až P19 ) ( P20 až P24 ) ( P30 až P31 )
1.3 PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ Navržené plochy změn v krajině jsou situovány vždy mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Jsou navrženy převážně za účelem založení prvků územního systému ekologické stability, ke zvýšení podílu zeleně a ke zvýšení retenční schopnosti krajiny. Plochy změn v krajině zahrnují také rozvojové plochy dopravní, které jsou situovány mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Mezi tyto plochy změn patří zejména plochy ( K01 a K02 ) vymezené pro umístění přeložek silnice - obchvatu města ( v k.ú. Žirovnice ) a plochy ( K03 a K04 ) vymezené pro umístění místních komunikací ( v k.ú. Žirovnice ). V Územním plánu Žirovnice jsou vymezeny plochy změn v krajině :
Žirovnice ( k.ú. Žirovnice ) Cholunná ( k.ú. Cholunná ) Litkovice ( k.ú. Litkovice ) Stranná ( k.ú. Stranná u Žirovnice ) Štítné ( k.ú. Štítné ) Vlčetín ( k.ú. Vlčetín )
- 13 ploch - 0 ploch - 2 plochy - 2 plochy - 0 ploch - 3 plochy
15
( K01 až K10 ) ( K11 až K12 ) ( K15 až K16 ) ( K20 až K22 )
2. ÚZEMNÍ REZERVY zastavitelné plochy ve výhledu V Územním plánu Žirovnice se vymezují plochy rezervy ( R01, R02 ), které se stanovují jako zastavitelné plochy ve výhledu. Územní rezervy, zastavitelné plochy ve výhledu jsou vymezeny na výkresech : A
ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ) ( hranice územních rezerv je vyznačena plnou čárou po obrysu plochy )
B
URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES ( v měřítku 1 : 5 000 ) ( hranice je vyznačena plnou čárou po obrysu plochy v barvě výhledové funkce )
Územní rezervy, zastavitelné plochy ve výhledu jsou v územním plánu stanoveny jako území nezastavěné a nezastavitelné. Jedná se pouze o dlouhodobější územní rezervy. Územní rezervy lze postupně zařazovat do zastavitelných ploch pouze změnami územního plánu. Změny ÚP musí být projednána podle ustanovení stavebního zákona.
3 KONCEPCE SÍDELNÍ ZELENĚ V Územním plánu Žirovnice jsou v zastavěném území a na zastavitelných plochách vymezeny tři druhy ploch sídelní zeleně : PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách ZV PLOCHY ZELENĚ
zeleň na veřejných prostranstvích ZS PLOCHY ZELENĚ
zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady ZO PLOCHY ZELENĚ
zeleň ochranná a izolační Plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV jsou navrženy přiměřeně vždy s ohledem na velikost města Žirovnice a místních částí města ( Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín ), hustotu jejich obytné zástavby a rozlohu okolních navržených zastavitelných ploch. Soustřeďují především na atraktivní místa v centrálních částech sídel. Zastavěné území sídel bude i v budoucnu tvořeno převážně plochami obytné zástavby, kde postačí doplnit pásy doprovodné zeleně podél komunikací, neboť se zde předpokládá vysoký podíl zeleně soukromých sadů a zahrad ZS - ploch zeleně soukromé a vyhrazené. Zastavěné území bude sídlech propojeno se stávajícími ekosystémy krajiny formou navržených zelených pásů a alejí. Nově navržené plochy obytné zástavby budou odděleny od stávajících celků vysokou zelení, popřípadě kombinovanou zelení izolační. Na okrajích sídel nebo podél komunikací v zastavěném území je v některých partiích vymezena samostatně zeleň ochranná a izolační ZO, a to zejména za účelem pohledového krytí. 16
4. ZASTAVITELNÉ PLOCHY, PRO KTERÉ BUDOU ZMĚNY JEJÍCH VYUŽITÍ STANOVENY REGULAČNÍM PLÁNEM V Územním plánu Žirovnice se vymezují zastavitelné plochy, pro které budou změny jejích využití stanoveny regulačním plánem na žádost. Zastavitelné plochy, ve kterých se ukládá stanovení změn jejích využití regulačním plánem jsou vyznačeny na výkresu : A
ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( zastavitelné plochy, ve kterých se ukládá stanovení změn jejích využití regulačním plánem jsou vyznačeny čtvercovou šrafou )
Jedná se o zastavitelné plochy určené pro bydlení v rodinných domech Z04 a Z05 a navazující plochu veřejné zeleně Z36 ve městě Žirovnici která s plochami obytné zástavby bezprostředně funkčně souvisí. Celé území bude v regulačním plánu řešeno komplexně, včetně regulace zástavby, velikosti pozemků a procenta zastavěnosti pozemků. Zvláštní důraz bude kladen na řešení místních obslužných komunikací a napojení na inženýrské sítě. Nové místní komunikace musí být průjezdné, slepé pouze výjimečně. V případě slepých musí být zajištěn prostor pro umístění otočky pro nákladní automobily ( hasiči, svoz odpadu, údržba komunikace ). Dalším významným cílem stanovených regulačních zásad v regulačním plánu musí být nejen podmínky pro harmonické zapojení nové zástavby do krajinného, urbanistického i architektonického kontextu stávající městské zástavby, ale i vytvoření předpokladů pro obohacení města Žirovnice o nové urbanistické a architektonické kvality. Celé území musí respektovat zásady vyhlášeného ochranného pásma kulturní památky zámku Žirovnice.
5. ZASTAVITELNÉ PLOCHY, KDE ZMĚNY PROVĚŘÍ ÚZEMNÍ STUDIE V Územním plánu Žirovnice se nevymezují zastavitelné plochy, ve kterých je uloženo prověření změn jejích využití územní studií. Zastavitelné plochy, kde změny využití prověří územní studie je vyznačeno na výkresu : A
ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( zastavitelné plochy s podmínkou prověření územní studií jsou vyznačeny šrafou )
Ve městě Žirovnici se jedná o lokality : • Z03 + Z34 a Z35
Zastavitelná plocha Z03 určená pro čisté bydlení a navazující plochy veřejné zeleně Z34 a Z35 na západním okraji města mezi rybníkem Starý dvůr a hřbitovem. • Z14 + část Z11 a Z26
Zastavitelná plocha Z14 a část Z11 určené pro bydlení a navazující plocha veřejného prostranství Z26 na východním okraji města až po cestu do zemědělského areálu. • Z06 + Z28
Zastavitelná plocha Z06 určená pro čisté bydlení a navazující plocha veřejného prostranství Z28 na jihovýchodním okraji města. 17
• Z07 a Z12 + Z29, Z30 a Z42
Zastavitelné plochy Z07 a Z12 určené pro bydlení a navazující plochy veřejných prostranství Z29, Z30 a plocha izolační zeleně Z42 na východním okraji města za cestou do zemědělského areálu. V místních částech se jedná o lokality : • Z50, Z51 + Z56
- Cholunná Zastavitelné plochy Z50 a Z51 určené pro bydlení a navazující plocha veřejného prostranství Z56 na jižním okraji sídla Cholunná.
• Z62 a Z63
- Litkovice Zastavitelné plochy Z62 a Z63 určené pro bydlení na západním okraji sídla Litkovice.
• Z92 a Z93
- Štítné Zastavitelné plochy Z92 a Z93 určené pro bydlení na východním okraji sídla Štítné.
• Z119 + Z131
- Vlčetín Zastavitelná plocha Z119 určená pro bydlení a navazující plocha veřejného prostranství Z131 ve východní části sídla Vlčetín.
Ostatní zastavitelné plochy nejsou tak velkého rozsahu, že by prověření změn jejích využití vyžadovalo. Zastavitelné plochy přímo navazují na zastavitelné území a jejich předpokládaná parcelace je navrženým uspořádáním ploch do jisté míry jasně předurčena. Zastavitelné plochy, ve které je uloženo prověření změn jejích využití územní studií jsou svou rozlohou převážně větší, pohledově exponované lokality. Zástavba na plochách se může uplatňovat v panorámatu sídel. Urbanistické kompozici a prostorovému uspořádání území a poté i jednotlivých staveb musí být věnována odpovídající pozornost. Novou výstavbu je nutné v územních studiích řešit komplexně. Hlavním cílem stanovených regulačních zásad v územních studiích musí být nejen harmonické zapojení nové výstavby do krajinného, urbanistického i architektonického kontextu sídla.
6. ETAPIZACE ZÁSTAVBY V Územním plánu Žirovnice jsou předpokládané zábory zemědělského půdního fondu pro plochy bydlení ( BI - čisté v rodinných domech, BV - venkovské a BM - městské ), pro plochy občanského vybavení ( OK - komerční zařízení ) a plochy výroby a skladování ( VD - výroba drobná ) rozděleny do dvou etap rozvoje města. Etapizace zástavby je vyznačena na výkresu : A
ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( II. etapa obytné zástavby je vyznačena římskou číslicí II )
Etapizace zastavitelných ploch znamená, že plochy zařazené do II. etapy zástavby mohou být realizovány až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) rozlohy sousedních ploch navazujících na zastavěné území a zařazených do I. etapy rozvoje. 18
Do druhé etapy rozvoje je zařazena : a) Plocha Z03 - BI Plochy bydlení ( bydlení čisté v rodinných domech ) Zastavitelná plocha Z03 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy zastavitelné plochy Z10 zařazené do I. etapy rozvoje. S touto plochou Z03 souvisí plochy Z34 a Z35 ZV Plochy zeleně ( zeleň na veřejných prostranstvích ). Tyto plochy mohou být čerpány nejdříve současně s plochou Z03. b) Plocha Z05 - BI Plochy bydlení ( bydlení čisté v rodinných domech ) Zastavitelná plocha Z05 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 100 % rozlohy zastavitelné plochy Z04 zařazené do I. etapy rozvoje. S touto plochou Z05 souvisí plochy Z31 ( PV veřejná prostranství ) a Z43 ( ZO zeleň ochranná ). Tyto plochy mohou být čerpány nejdříve současně s plochou Z05. c) Plocha Z07 - BI Plochy bydlení ( bydlení čisté v rodinných domech ) Zastavitelná plocha Z07 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy zastavitelné plochy Z06 zařazené do I. etapy rozvoje. d) Plochy Z11, Z12 a Z13 - BM - Plochy bydlení ( bydlení městské ) Zastavitelné plochy Z11, Z12 a Z13 mohou být realizovány až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy zastavitelné plochy Z10 zařazené do I. etapy rozvoje. S těmito plochami Z11, Z12 a Z13 souvisí plocha Z29 PV Plochy veřejných prostranství ( komunikace, veřejné prostory ) vymezená za účelem obslužné komunikace. Tato plocha může být čerpána nejdříve současně s plochami Z11 a Z12. e) Plochy Z19 a Z20 - OK Plochy občanského vybavení ( komerční zařízení ) Zastavitelné plochy Z19 a Z20 mohou být realizovány až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy zastavitelné plochy Z18 zařazené do I. etapy rozvoje. f) Plocha Z22 - VD Plochy výroby a skladování ( výroba drobná ) Zastavitelná plocha Z22 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % sousední zastavitelné plochy Z21 zařazené do I. etapy rozvoje. g) Plocha Z46 - VL Plochy výroby a skladování ( lehká průmyslová výroba ) Zastavitelná plocha Z46 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % sousední zastavitelné plochy Z24 nebo Z25 zařazených do I. etapy rozvoje. h) Plocha Z51 - BV Plochy bydlení ( bydlení venkovské ) - k.ú. Cholunná Zastavitelná plocha Z51 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy zastavitelné plochy Z50 zařazené do I. etapy rozvoje. i) Plocha Z96 - BV Plochy bydlení ( bydlení venkovské ) - k.ú. Štítné Zastavitelná plocha Z96 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy zastavitelné plochy Z95 zařazené do I. etapy rozvoje. Touto etapizací se předpokládá zajištění účelného postupného odnětí ZPF bez narušení jeho organizace a zároveň splnění požadavku zadání územního plánu, které předpokládá v dlouhodobém časovém horizontu nárůst obyvatelstva města a rozvoj obslužné sféry komerčních zařízení a rozvoj podnikatelských aktivit v oblasti výroby a skladování.
19
d) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY včetně podmínek pro její umísťování
1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 1.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE 1.1.1 Širší vztahy
Území města Žirovnice je položené v klidném prostředí mimo frekventované tranzitní dopravní tahy. Silnice II. třídy II/409 ( Černovice - Žirovnice ) a II/132 ( Žirovnice - Horní Cerekev ) vedoucí přes území města Žirovnice jsou ale zařazeny do dopravní silniční páteřní sítě kraje Vysočina. Poměrně dobrá dopravní dostupnost města Žirovnice je zajištěna napojením silnic II/409 ( v Kamenici nad Lipou ) a II/132 ( v Jarošově nad Nežárkou ) vedoucí přes území města Žirovnice na silnici I. třídy č. 34 ( I/34, E551 ), důležitý komunikační tah nadmístního významu v úseku mezi městy Pelhřimov a Jindřichův Hradec. 1.1.1 Silnice
Územím města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) prochází dvě silnice II. třídy č.409 (II / 409) a č.132 (II / 132) a šest silnic III. třídy, č.1324 (III/1324), č.1325 (III/1325), č.1327 (III/1327), č.1328 (III/1328), č.1329 (III/1329), č.40912 (III/40912). Silnice II/409 vede z Plané nad Lužnicí přes Černovice a Kamenici nad Lipou do Žirovnice a silnice II/132 vede z Žirovnice přes Počátky do Horní Cerekve. Příslušné úseky těchto dvou silnic jsou zařazeny do dopravní silniční páteřní sítě kraje Vysočina. V Územním plánu Žirovnice je navrženo přeložení a vzájemné propojení silnic II/409 a II/132 na obchvatu města Žirovnice, čímž byly vytvořeny předpoklady k odstranění největších dopravních závad, zejména v zastavěném území města Žirovnice. Z tohoto obchvatu je pak navrženo prostřednictvím kruhové křižovatky ve střední části obchvatu napojení na stávající průmyslovou zónu města Žirovnice. V současné době je dopravní napojení této průmyslové zóny realizováno komunikacemi přes obytné části města. Přeložení silnic je navrženo především za účelem dopravní obsluhy průmyslových ploch. Nepředpokládá se výrazné zvýšení dopravní zátěže a tím i zatížení nadměrným hlukem z dopravy v okolí. V blízkosti obchvatu není navržena žádná chráněná zástavba. V případě realizace propojení silnic II/409 a II/132 na obchvatu města Žirovnice je v ÚP Žirovnice navrženo navazující přeložení silnice III. třídy č. 1328 ( III / 1328 ) v úseku Žirovnice - Cholunná se společným napojením města Žirovnice na východní straně. Návrhem propojení silnic II/409 a II/132 na obchvatu města Žirovnice jsou v ÚP Žirovnice zapracovány dva koridory dopravní infrastruktury DK09 a DK30, tj. koridory vymezené v ZÚR kraje Vysočina za účelem homogenizace stávajících tahů silnic II. třídy č. 409 ( II/409 ) a č. 132 ( II/132 ) zařazených do dopravní silniční páteřní sítě kraje Vysočina. Koridory dopravní infrastruktury DK09 a DK30 jsou v Územním plánu Žirovnice upraveny a trasy zaneseny do seznamu veřejně prospěšných staveb a opatření. Silnice doplňuje síť místních zpevněných komunikací vedoucích ve volné krajině. Místní zpevněné komunikace v krajině mají důležitou roli, neboť propojují zejména místní části navzájem ( např. Stranná - Litkovice - Štítné, Litkovice - Šejb - Vlčetín, apod. ). 20
Silnice a doplňující místní zpevněné komunikace mezi sídly v krajině se často klikatí nahoru a dolů extravilánovou úpravu ( vozovka s příkopy a bez chodníků ). V grafické části Územního plánu Žirovnice jsou vyznačena čísla silnic. V místech, kde prochází silnice zastavěným územím plní funkci sběrných komunikací. Územní plán Žirovnice nemá zásadní vliv na silniční síť, ponechává silnice převážně ve stávajících trasách ( kromě výše zmíněného přeložení silnic II/409, II/132 a III / 1328 ). Na celém území města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) jsou přípustné postupné úpravy silnic spojené především s odstraňováním dopravních závad a postupná rekonstrukce silnic do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové uspořádání stávající zástavby. 1.1.2 Místní komunikace
Zástavba v zastavěném území, tj. ve městě Žirovnice a v místních částech Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín je obsluhována ze sítě obslužných místních komunikací. V řešeném správním území města Žirovnice navrhujeme postupnou rekonstrukci stávajících místních komunikací do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové a šířkové uspořádání zástavby ve městě Žirovnice a v jeho místních částech. Nové místní komunikace v zastavitelných plochách musí být navrhovány průjezdné, slepé pouze výjimečně ( pouze pokud jsou nezbytně nutné ). Při budování nových místních komunikací je nezbytně nutné dodržet všechny související ČSN. Minimální šířka jízdního pruhu na nově budovaných komunikacích bude 3 m ( výjimečně 2, 75 m ). Na případných vzniklých slepých komunikacích ( v ÚP se nevyskytují ) je nutno zajistit možnost otočení nákladních vozidel ( svoz odpadu, hasiči, zimní údržba komunikace, apod. ). Místní komunikace ve stávající i nově navržené zástavbě jsou koncipovány jako obslužné komunikace funkčních tříd C2, C3 základní kategorie MO 8 s oboustranným chodníkem, v případě jednosměrných komunikací ( budou navrženy pouze vynímečně ) kategorie MO 7 i MO 5. Současně tento návrh dává možnost případného vytvoření zklidněných komunikací funkční třídy D1 v obytných zónách nové zástavby. Některé stávající místní obslužné komunikace jsou neveřejné, nejsou ve správě města a vedou přes soukromé pozemky. Návrh obsahuje postupnou úpravu komunikací tak, aby ke každému objektu byl zajištěn přístup z místní veřejné komunikace. V návrhu jsou vytvořeny předpoklady, aby mohly být splněny podmínky příslušného zákona o pozemních komunikacích v jeho platném znění. 1.1.3 Doprava v klidu
Ve městě Žirovnici se nachází několik seskupení řadových přízemních garáží, zejména v blízkosti sídlišť v jihovýchodní a východní části města. Tyto garáže působí převážně negativně, periferním dojmem ač jsou v blízkosti obytné zástavby. U zástavby rodinných domů a městských domů jsou garáže v rámci objektu nebo jednotlivé na pozemcích domů. Parkování vozidel je realizováno stávajících parkovištích ( na náměstí v a na záchytném parkovišti pod náměstím ) a umožněno na vybraných úsecích vozovek v jízdním pruhu místních komunikací. Zvýšený zájem na počet stání se soustřeďuje na centrální část města, zejména kolem náměstí. Zde je ovšem počet stání dám prostorovým uspořádáním stávající zástavby a nelze zde kapacitu parkování na veřejných prostorách zvyšovat. V jiných částech města výraznější potřeby na rozšiřování stávajících možností parkování a odstavování vozidel na veřejných pozemcích ani podél komunikací se nevyskytují. 21
V místních částech se výraznější potřeby na rozšiřování stávajících možností parkování a odstavování vozidel na veřejných pozemcích ani podél komunikací rovněž nevyskytují. U městské obytné zástavby ( BM - bydlení městské nízkopodlažní a BH - bydlení hromadné vícepodlažní ) mohou být garáže realizovány v rámci objektů ( např. podzemní nebo v přízemí domů ) nebo mohou být realizovány v rámci daných obytných ploch formou přilehlých halových patrových garáží a parkovacích domů. Zvláštní jednoúčelové rozvojové plochy pro výstavbu garáží nejsou v Územním plánu Žirovnice vymezeny. U stávající i nově navržené obytné zástavby rodinnými domy v Žirovnici a místních částech bude parkování uskutečněno v garážích v rámci objektu ( pokud to umožní terénní a prostorové parametry ) nebo v jednotlivých garážích na pozemcích domů. Pro návštěvníky občanského vybavení ( OK - komerční zařízení, OS - sportovních zařízení ) bude parkování realizováno na pozemcích těchto objektů v rámci vlastních areálů a nebude realizováno ve veřejném prostoru. Výjimečně, pokud to neumožňují terénní a prostorové parametry a prostorové uspořádání zástavby ( např. v centrální části města ) může být parkování realizováno na vybraných úsecích vozovek místních komunikací Parkování a odstavování firemních osobních a nákladních vozidel a speciálních vozidel zemědělské techniky se musí realizovat vždy v rámci vlastních areálů. 1.1.4 Hromadná autobusová doprava
Přes území města Žirovnice vedou pravidelné autobusové linky. Hromadná doprava bude podporována a vytvářeny předpoklady pro její rozvoj, který území plán Žirovnice umožňuje, ač speciální rozvojové dopravní plochy hromadné dopravy nevymezuje. 1.1.5 Pěší a cyklistický provoz
Ve stávající a nové zástavbě bude pěší provoz realizován na stávajících a nově navržených chodnících. Přes území města vedou turistické a cykloturistické stezky. K rozšíření možnosti pěšího a cyklistického provozu v rámci řešeného území a ke zlepšení komunikačního propojení s okolními sídly budou sloužit pěší a cyklistické stezky s hlinitopísčitým krytem. K jejich vytvoření bude převážně využito původních polních cest.
1.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Územím města Žirovnice je vedena železniční trať č.225 Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí se stanicí „Počátky - Žirovnice“ ležící na území sousední obce Stojčín. Nádraží už podle názvu náleží dvěma městům Počátky a Žirovnice, která jsou vzdálena od nádraží přibližně stejně ( cca 3 až 4 km ). Jedná se o jednokolejnou celostátní železniční trať s ochranným pásmem 60 m. Trať je na řešeném správním území města Žirovnice vedena přes nejjižnější cíp, jižní část k.ú. Vlčetín v délce cca 600 m. Územní plán Žirovnice železniční trať č.225 respektuje ve stávající trase a parametrech, včetně ochranného pásma. V současné době nejsou územní nároky na rozvoj železnice, a proto se v Územním plánu nevymezují nové drážní plochy. 1.3 LETECKÁ DOPRAVA V řešeném území není provozována. 22
2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Přes území Žirovnice jsou vedeny inženýrské sítě. Veškerá ochranná a bezpečnostní pásma stávajících sítí ( vodovody, kanalizace, elektrická vedení, plynovody, produktovody, sdělovací kabely, apod. ) musí být respektovány a chráněny, jejich funkce nesmí být bez souhlasu správce nebo majitele narušena. V případě potřeby je přípustné se souhlasem správce nebo majitele inženýrské sítě vedoucí přes řešená území přeložit nebo zrušit. 2.1 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 2.1.1 KANALIZACE
Kanalizace splašková a ČOV ( čistírna odpadních vod ) Na celém území města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) musí být zajištěna nezávadná likvidace odpadních vod podle platných předpisů, v souladu s již založenou koncepcí likvidace odpadních vod města Žirovnice a jeho místních částí v souladu a s platným PRVK ( plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ) kraje Vysočina. Žirovnice Ve městě Žirovnice je vybudována jednotná kanalizační síť zakončená mechanicko biologickou ČOV ( čistírnou odpadních vod ) situovanou při vodoteči Žirovnice na západním okraji města Žirovnice. Voda je pak dočisťována v biologickém rybníku. Kanalizace je z velké části zastaralá a nevyhovuje kapacitně. Hlavní povodí kanalizace tvoří stoka A, která prochází městem, jde podél toku Žirovnice a ústí do sběrače na ČOV. Zde jsou napojeni největší znečišťovatelé z průmyslové zóny. Stoka B odvádí odpadní vody z nového sídliště a přilehlé zástavby podél Hutního rybníka do sběrače na ČOV. Kapacita stávající ČOV je vyhovující pro stávající stav a bude vyhovující pouze pro část předpokládaného a v Územním plánu Žirovnice navrženého rozvoje města. V Územním plánu Žirovnice je v návaznosti na stávající plochu ČOV vymezena rozvojová zastavitelná plocha pro rozšíření kapacity stávající ČOV. Veškerá nová výstavba ( zejména stavby určené pro bydlení a občanskou vybavenost ) na zastavitelných plochách a případné modernizace a adaptace stávajících objektů musí být napojeny na systém veřejné kanalizace zakončené čistírnou odpadních vod ( ČOV ). Kanalizační síť se bude v sídle Žirovnice postupně doplňovat, rozšiřovat a obnovovat. V jihozápadní části města za vodotečí Počáteckého potoka, kde jsou navrženy svým rozsahem poměrně velké rozvojové plochy Z04 a Z05 pro bydlení v rodinných domech, se předpokládá vybudování nové kanalizační stoky napojené přímo na ČOV. Pro tyto plochy Z04 a Z05 se v ÚP Žirovnice ukládá stanovení změn jejích využití regulačním plánem. V regulační plánu pak bude celé toto území řešeno komplexně, se zvláštním důrazem na řešení místních obslužných komunikací a napojení na inženýrské sítě. Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín V místních částech města, v sídlech Cholunná, Litkovice, Stranná, a Vlčetín nejsou vybudovány veřejné kanalizační sítě a čistírny odpadních vod ( ČOV ), odpadní vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení nebo jsou objekty vybaveny septiky s odtokem do jednotné kanalizační sítě. 23
V sídle Štítné je vybudována jednotná kanalizační síť s hlavní stokou zaústěnou do Krupčínského potoka. Odpadní vody odtékají po předčištění v biologických septicích kanalizací přímo do toku, nebo jsou zaústěny do bezodtokových jímek na vyvážení. V místních částech Litkovice, Stranná, Vlčetín se podle PRVK předpokládá výstavba oddílných kanalizací ( splaškové a dešťové ) zakončených vždy ČOV. V sídle Štítné se předpokládá dostavba kanalizace a vybudování ČOV a ze sídla Cholunná se předpokládá vybudování gravitační stoky do města Žirovnice s napojením na centrální ČOV města. V Územním plánu Žirovnice jsou ve všech místních částech, tj. v sídlech Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín vymezeny zastavitelné plochy pro nové centrální ČOV. Plocha pro ČOV v sídle Cholunná je vymezená jako alternativní řešení oproti možnému napojení na centrální ČOV města Žirovnice. V případě, že bude výstavba centrálních ČOV realizována, musí být všechny nové stavby na zastavitelných plochách napojeny a stávající stavby v zastavěném území po vyřazení jímek z provozu přepojeny na stokovou síť veřejné kanalizace a obecní ČOV. Konkrétní typ čistírny bude vybrán vždy v době realizace ČOV a stokové sítě. Typ čistírny ČOV a celkové řešení likvidace splaškových odpadních vod je nutno přizpůsobit vodnatosti daného recipientu a zejména tomu, že navrhované ČOV lze vzhledem ke konfiguraci terénu umístit pouze pod sídly. V případě výstavby ČOV musí technologie vždy odpovídat požadavkům na dosažení imisních standardům pro lososové vody. Celé území města Žirovnice Na samotách ve volné krajině a případně v odlehlých částech města Žirovnice, kde není možné napojení na veřejnou kanalizaci zakončenou v centrální ČOV a kde se tak nepředpokládá výrazný stavební rozvoj budou akumulovány odpadní splaškové vody akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení, nebo bude likvidace odpadních vod řešena výstavbou domovních čistíren odpadních vod, nebo jim ekvivalentních technologií čištění odpadních vod v souladu s příslušnou legislativou U všech účelových staveb zemědělské výroby a u všech staveb stávající a navržené průmyslové výroby bude likvidace odpadů řešena podle platných předpisů a vždy podle daného konkrétního případu. U stávajících malochovů zemědělské výroby bude likvidace tekutých odpadů řešena svodem do bezodtokových jímek na vyvážení. Kanalizace dešťová Ve všech sídlech na s území města Žirovnice, tj. ve městě Žirovnice a místních částech Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín musí být na vymezených zastavitelných plochách zajištěna bezškodná likvidace nárůstu dešťových vod v místě a v návazných vodních tocích. Přebytečné vody musí být odváděny redukovaně nejlépe přes akumulaci se vsakem, bez ovlivnění sousedních pozemků. Na pozemcích, kde celková zastavěnost včetně zpevněných ploch přesáhne 25% celkové plochy pozemku musí být likvidace dešťových vod vsakem na místě prokázána kladným hydrogeologickým posouzením. Pokud nebude toto posouzení kladné musí být dešťová voda akumulována v jímkách nebo retencích a zbytek odváděn dešťovou kanalizací.
24
2.1.2 VODOVOD
Zásobování obyvatel pitnou vodou je zajištěno ve městě Žirovnice a v místních částech Cholunná, Stranná a Štítné z veřejného městského vodovodu Žirovnice. V místních částech Litkovice a Vlčetín a na samotách ve volné krajině je obyvatelstvo zásobeno pitnou vodou individuálně z domovních studní. Zdrojem vody pro městský vodovod je povrchová voda z rybníků Ježkovský a Hájkovský, které leží severně od města Žirovnice. Z těchto rybníků je voda přiváděna gravitačně do úpravny vody, kde je čištěna ve třech stupních a celý proces čištění vody zakončen v akumulačních nádržích 2 x 200 m3. Z akumulačních nádrží je pitná voda čerpána do dvoukomorového vodojemu 2 x 400 m3 a odtud je gravitačně vedena do ke spotřebitelům. Pro sídliště je vybudována ATS stanice pro zvýšení tlaku. Na vymezených zastavitelných plochách musí být před započetím výstavby zajištěno zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu v sídlech kde je vybudován ( Žirovnice, Cholunná a Štítné ). Současný stav zásobování pitnou vodou kapacitně vyhovuje pro současný stav a bude mít i dostatečnou kapacitní rezervu pro napojení zástavby na rozvojových zastavitelných plochách. Nové vodovodní řady budou propojeny se stávající vodovodní sítí tak, aby bylo možné zásobovat a požárně zajistit ( požární hydranty ) stávající a nově navrhovanou zástavbu, a aby byla vodovodní síť co nejvíce zaokruhovaná. V jihozápadní část města za vodotečí Počáteckého potoka, kde jsou navrženy svým rozsahem poměrně velké rozvojové plochy Z04 a Z05 pro bydlení v rodinných domech, se předpokládá vybudování nového vodovodního přivaděče. Pro tyto plochy Z04 a Z05 se v ÚP Žirovnice ukládá stanovení změn jejích využití regulačním plánem. V regulační plánu pak bude celé toto území řešeno komplexně, se zvláštním důrazem na řešení místních obslužných komunikací a napojení na inženýrské sítě. V sídlech Vlčetín a Litkovice, kde je obyvatelstvo zásobeno individuálně z domovních studní se předpokládá výstavba veřejného vodovodu, který bude napojen na vodovodní síť města Žirovnice, může však být zásoben i z vyhovujících vlastních zdrojů v okolí sídla. Na samotách v krajině a v odlehlých částech města Žirovnice, kde není možné napojení na veřejný vodovod obyvatelstvo je zásobeno pitnou vodou z domovních studní. Zde se předpokládá, že tento stav zásobení pitnou vodou bude zachován. Případný nový odběr podzemních vod ze studní musí být prokázán hydrogeologickým (HG) posudkem.
25
2.2 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování elektrickou je na území města Žirovnice v současné době zajišťováno z vrchního vedení 22 kV prostřednictvím několika trafostanic : k.ú Žirovnice - 21 trafostanic k.ú. Cholunná - 1 trafostanice k.ú. Litkovice - 2 trafostanice k.ú. Stranná u Žirovnice - 2 trafostanice k.ú. Štítné - 2 trafostanice k.ú. Vlčetín - 2 trafostanice Elektrické vedení a trafostanice jsou kapacitně vyhovující pro současné požadavky na odběr. Pro pokrytí nárůstu elektrické energie v zastavěném území a na zastavitelných plochách lze využít jednak výkonovou rezervu stávajících trafostanic a jednak výkon z nově vybudovaných trafostanic. Pro novou zástavbu se v ÚP Žirovnice předpokládá výstavba nových trafostanic vždy v návaznosti na větší zastavitelné plochy. Připojení obou TS bude prostřednictvím odboček z kmenového vedení vzdušným vedením 22 kV nebo vedením kabelovým. Dimenzování trafostanic a konkrétní umístění vyjde postupně z podnikatelských záměrů. V případě potřeby je přípustné přeložit stávající elektrická vedení včetně trafostanic. Přes území města Žirovnice vede trasa VVN 110 kV ( k.ú. Žirovnice a k.ú. Vlčetín ), která je v návrhu Územního plánu respektována, včetně ochranného pásma.
2.3 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Žirovnice Zásobování plynem na území města Žirovnice je v současné době zajištěno, do města je zemní plyn zaveden. Plyn je do města Žirovnice přiveden prostřednictvím VTL plynovodu. Zásobení spotřebitelů je zajištěno ze dvou regulačních stanic ( dále RS ), jedna RS je situována na severozápadním okraji města Žirovnice a druhá RS na severovýchodním okraji zástavby města v průmyslové zóně. Stavby v zastavěném území a na vymezených zastavitelných plochách na území města Žirovnice mohou být napojeny na plynárenská zařízení. Vymezení zastavitelných ploch představuje možné výraznější nároky na odběr zemního plynu. Konkrétní technické podmínky napojení ( trasování a dimenzování plynovodů ) staveb budou stanoveny na základě skutečných požadavků na odběr plynu. Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín Zásobování plynem v místních částech města, v sídlech Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín neexistuje. V nejbližší době se nepočítá s realizací plynovodní sítě pro zásobování menších obcí včetně lokalit Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín. Územní plán Žirovnice plynofikaci sídel ale umožňuje, tj. nejsou v něm navrženy podmínky nebo překážky, které by případnou plynofikaci sídel Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín v budoucnu nějakým způsobem ztěžovaly nebo znemožňovaly. Záměry uvedeného charakteru jsou vyhodnocovány zejména z hlediska ekonomických aspektů vzhledem k investiční náročnosti při budování VTL přípojek a regulačních stanic. Ekonomická návratnost je posuzována ve vztahu k množství a charakteru nově připojovaných konkrétních odběratelů se zájmem o odběr plynu. 26
2.4 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Ve městě Žirovnice je zásobování objektů teplem v současné době zajištěno z kotelen se zdroji na zemní plyn a částečně na tuhá paliva. Na nových zastavitelných plochách se předpokládá zajištění zásobování objektů teplem z kotelen na zemní plyn. V místních částech Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín není z ekonomických důvodů možnost zavést zemní plyn. V nejbližší době bude zásobování teplem zajišťováno i nadále z kotelen na tuhá paliva, elektrickou energií nebo z alternativních ekologicky vhodných zdrojů, které je třeba v budoucnu více upřednostňovat ( tepelná čerpadla, solární systémy, kotle na dřevní hmoty a na biomasy, apod. ).
2.5 SPOJE V území je nutno postupovat v souladu se zákonem o telekomunikacích, trasy telekomunikačních zařízení respektovat, eventuelně navrhnou jejich ochranu a v krajním případě včas zajistit jejich přeložení ( na náklady investora nové výstavby ). Dálkové optické kabely budou ukládány převážně do společných tras s místními telefonními sítěmi, pokud budou vedeny uvnitř sídla. V současné době s nástupem nových informačních technologií k výraznému technickému pokroku. Dále se rozvíjí síť mobilních operátorů. Na řešeném území nebo v jeho blízkosti jsou umístěny BTS stožáry operátorů mobilních sítí, které jsou propojeny navzájem paprsky. Ochranná pásma těchto paprsků musí být respektována.
3. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Z území města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) je komunální odpad je odvážen v rámci regionu na řízenou skládku mimo řešené území. Ve správním území Žirovnice se nenachází žádná provozuschopná skládka kontaminovaného odpadu. Likvidace odpadů bude i nadále řešena na území města Žirovnice komplexně v rámci celého regionu. Odvoz komunálního odpadu bude i nadále zajišťován na řízené zajištěné skládky. Je nutno zamezit vzniku černých skládek, vlastní skládka komunálního odpadu nebude na území města Žirovnice zřizována. Zvláštní důraz bude kladen na sběr separovaného odpadu v co nejširším sortimentu, separace odpadů bude prováděna přímo u zdroje. Odpady organického charakteru budou u rodinných domů likvidovány individuálně na kompostech. Biologický odpad ( spadané listí, posekaná tráva ) nebude likvidován spolu s TKO, ale bude odvážen na kompostárny. Nové místní komunikace musí splňovat požadavky na příjezd vozidel pro odvoz odpadů. Na území města Žirovnice se nachází několik již bývalých evidovaných nebo černých skládek odpadu jejichž provoz byl ukončen a následně byla provedena rekultivace. V místě rekultivovaných skládek odpadu nejsou v Územní plánu Žirovnice navrženy zastavitelné plochy, na těchto plochách by neměla být realizována žádná výstavba.
27
4. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Veřejným prostranstvím jsou všechny náměstí, návsi, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. 4.1 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Plochy veřejného prostranství ( stávající a navržené ) jsou v Územním plánu Žirovnice vymezeny jako : PV PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ komunikace, veřejné prostory Pro plochy PV - „Plochy veřejných prostranství“ jsou v územním plánu vymezeny rozvojové plochy v zastavitelných plochách, ale i v nezastavěném území. Ve veřejných prostranstvích pak budou umístěny místní komunikace navržené podle norem pro místní komunikace a další veřejná prostranství ( např. chodníky, cyklistické stezky, parkoviště, autobusové zastávky, prostory separovaný odpad, apod. ). 4.2 VEŘEJNÁ SÍDELNÍ ZELEŇ Plochy veřejné sídelní zeleně ( stávající a navržené ) jsou v Územním plánu Žirovnice vymezeny na plochách označených : ZV PLOCHY ZELENĚ zeleň na veřejných prostranstvích Plochy ZV - Plochy zeleně ( zeleň na veřejných prostranstvích ) jsou v Územního plánu Žirovnice vymezeny na větších plochách veřejných prostranství, zejména pak na náměstích ( Žirovnice ), návsích v místních částech, na plochách stávajících parků ( zámecký park ) a na rozvojových zastavitelných plochách vymezených za účelem založení nových parků jako zázemí zastavitelných ploch vymezených pro bydlení a občanské vybavení.
5. OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Základní občanské vybavení je v současné době dostatečné a celkově odpovídá velikosti a významu města. Ve městě Žirovnice jsou základní zařízení veřejné infrastruktury ( správa města, školství, zdravotnictví, kultura ), sportovní zařízení ( krytá i otevřená ) a komerční obslužná zařízení (služby a obchody). Plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury jsou v Územním plánu Žirovnice vymezeny jako : OV PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
veřejná infrastruktura Občanské vybavení veřejné infrastruktury je Územním plánu Žirovnice vymezeno na stávajících plochách v zastavěném území, zejména v centrálních částech města Žirovnice, ale také v místních částech, sídlech Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín. Drobné občanské vybavení ( například malá mateřská škola, ordinace, klubovny, apod. ) je možné v rámci smíšeného území nebo bydlení, například přímo ve vazbě na bydlení. 28
6. OCHRANA OBYVATEL 6.1 CIVILNÍ OCHRANA V Územním plánu ( ÚP ) Žirovnice se v rozsahu předaných podkladů stanovují potřeby k zajištění civilní ochrany ( potřeby k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva ) : a)
ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, - samotné město Žirovnice, ani žádná z místních částí se nenacházejí pod vodním dílem, které by mohlo způsobit zvláštní povodeň, proto tento problém není nutno v rámci tohoto ÚP řešit
b) zón havarijního plánování,
- samotné město Žirovnice, ani žádná z místních částí se nenacházejí v zóně havarijního plánování, proto tento problém není nutno v rámci tohoto ÚP řešit c)
ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, - ukrytí obyvatelstva bude řešeno improvizovanými úkryty, které budou v době ohrožení vybudovány v jednotlivých budovách jejich majiteli s ohledem na druh případného ohrožení a stavebnětechnické možnosti jednotlivých budov
d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování,
- evakuované obyvatelstvo bude soustředěno ve veřejných budovách, kde lze zajistit krátkodobé ubytování a stravování ( např. základní škola se školní jídelnou ), v případě potřeby dlouhodobějšího náhradního ubytování lze využít po dohodě s vlastníky objekty k tomu předurčené ( např. byty a bytové domy v majetku města, příp. hotely a rekreační zařízení nacházející se na území obce ) e)
skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, - v současné době není ve městě Žirovnice nebo v jeho místních částech umístěn žádný materiál civilní ochrany nebo humanitární pomoci, v případě potřeby bude materiál uskladněn v budovách obce k tomu vhodných ( např. v prostorách hasičských zbrojnic )
f)
vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, - v případě potřeby vyvezení a uskladnění nebezpečných látek lze využít kryté objekty nebo zpevněné plochy v okrajových částech zastavěného území ( např. v areálech technických služeb, sběrných dvorů, zemědělských podniků apod.)
g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení
škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, - v případě vzniku takovéto mimořádné události budou tyto práce koordinovány krizovým štábem města, který určí rozsah, způsob a prostory k likvidace následků h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území,
- v případě plánování umístění nové výstavby vzít ohled na stávající nebo nově plánované provozy skladující nebezpečné látky
29
i)
nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. - nouzové zásobování vodou může být řešeno z rezervních studní a rezervoárů pokud je město má, nebo dovozem cisternami z dalších zdrojů provozovatele vodovodu, nouzové zásobování elektrickou energií může být po nezbytně nutnou dobu řešeno náhradními zdroji
6.2 POŽÁRNÍ OCHRANA Zástavba a parametry komunikací v obci musí vyhovovat všem požárním předpisům. Parametry všech nových komunikací musí odpovídat požárním předpisům, budou průjezdné ( nesmí být slepé ) a ke všem objektům bude zajištěn příjezd požárních vozidel. Na případných vzniklých slepých komunikacích ( v ÚP Žirovnice se nevyskytují ) je nutno zajistit možnost otočení nákladních vozidel ( vozidel požární techniky ). Pro konkrétní stavby budou dodrženy bezpečné odstupové vzdálenosti a zajištěn příjezd požárních vozidel. Příjezd a přístup požární techniky bude v dotčených lokalitách zajištěn ze stávajících a navržených komunikací umístěných ve vymezeném veřejném prostoru, na plochách PV - veřejná prostranství. K zásobování požární vodou slouží vodní nádrže a požární hydranty na území města. Při navrhování rozvodů vody bude vodovod sloužit zároveň jako zdroj požární vody ( nadzemní hydranty, zajištění potřebných tlaků, průtoku, světlost potrubí ) navržený podle příslušných předpisů, případně budou zřízeny požární nádrže podle příslušných předpisů.
6.3 OBRANA STÁTU Návrhem řešení ÚP Žirovnice nejsou dotčeny žádné vojenské objekty a vojenská zařízení. Specifické plochy pro zájmy obrany státu nejsou v ÚP Žirovnice navrženy.
30
e) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, prostupnost krajiny, územní systém ekologické stability, vodní toky, záplavová území a ochrana před povodněmi, zemědělský a lesní půdní fond
1. KRAJINA A PŘÍRODA Reliéf krajiny Území města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) leží v oblasti Křemešnické vrchoviny, která tvoří západní část rozsáhlé Českomoravské vrchoviny, v oblasti s malým počtem a nízkou hustotou obyvatel a převahou přírodních porostů. Menší sídla obklopuje mozaika polí, luk lesních porostů a vodních ploch rybníků, atraktivita území města Žirovnice spočívá právě ve své členitosti. V řešeném území převažují mírné svahy, vcelku monotónní reliéf krajiny je rozřezaný údolími vodních toků. Z krajinářského hlediska se jedná o krajinu harmonickou, kultivovanou, přírodě blízkou a zemědělsky intenzívně využívanou. Nejvýše položenými místy ve správním území města Žirovnice jsou vrchy východně od sídla Stranná, v lokalitě Na dílech a v okolí nejvyššími místy 626 až 635 m n. m., výšky kolem 620 m n. m. pak dosahují kopce na jihovýchodě území ( V Hutinkách, Budín a okolí ), na severozápadě Vrchy ( 614 m n. m. ) a Kamenické ( 626 m n. m. ). Řešené území pak protínají údolí okolo toků řeky Žirovnice, Počáteckého potoka, potoka Brodek, Krupčínského potoka a řeky Kamenice. Nejnižšími místy řešeného území jsou právě údolní nivy těchto toků, v místech kde vodní toky opouští území města Žirovnice ( Žirovnice 520 m n. m., Krupčínský potok 520 m n. m. Kamenice 500 m n. m. ). Vybrané oblasti a místa krajinného rázu Území města Žirovnice leží v podle Územně analytických podkladů ( ÚAP ) ORP Pelhřimov v oblastech krajinného rázu č. 08 - „Žirovnicko“ ( zahrnuje k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, východní část k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) a č. 12 - „Jindřichohradecko“ ( zahrnuje západní část k.ú. Štítné ). Z hlediska krajinného rázu není v oblasti vyhlášena žádná zvláštní územní ochrana. Územní plán Žirovnice vytváří předpoklady k uplatnění zvýšené ochrany u všech pólů, os a ohraničení a zvýšené ochrany vybraných části rybničních krajin okolo města Žirovnice. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Na území města Žirovnice se nachází lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem ( dle ÚAP ). Patří mezi ně : Pláňavský potok - Rybníček se zrašelinělými břehy a přilehlými mokřady ( k.ú. Žirovnice ) Pod Cholunnským rybníkem – vlhká louka s prstnatcem májovým ( jihovýchodní část k.ú. Cholunná ) Nad Horním rybníkem – mokřadní louky s významnou květenou ( severní část k.ú. Stranná u Žirovnice ) Koutské - komplex rašelinných luk s rybníčkem, výskyt ohrožených druhů ( střední část k.ú. Stranná u Žirovnice ) V okolí lokalit výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nesmí být činnosti a žádné krajinné a jiné změny v území, které by ochranu narušovaly nebo znemožňovaly. 31
Památné stromy V řešeném území se nachází se nachází vyhlášený památný strom Vlčetínský dub ( k.ú. Vlčetín ). V okolí památných stromů nesmí být rušivé činnosti a žádné krajinné a jiné změny v území, které by ochranu narušovaly nebo znemožňovaly. Návrh ochrany a tvorby krajiny Cílem krajinného plánu je zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány. V krajině mimo zastavěné území navrhujeme zvýšit podíl trvale zatravněných ploch a zalesněných ploch. Jedná se zejména o lokality na svažitých lokalitách, kde hrozí půdní eroze. V řešeném území navrhujeme obnovu polních cest. U všech stávajících i navržených cest se předpokládá výsadba doprovodné zeleně ve formě jedno i oboustranných alejí. V zastavěném území sídel na území města Žirovnice se návrh veřejné zeleně soustřeďuje především na atraktivní místa v centrálních částech sídel. Zastavěná území budou i v budoucnu tvořena plochami obytné zástavby, kde postačí doplnit pásy doprovodné zeleně komunikací, neboť se zde předpokládá vysoký podíl zeleně soukromých zahrad. Zastavěné území města bude propojeno se stávajícími ekosystémy krajiny formou zelených pásů a alejí. Nově navržené plochy obytné zástavby budou odděleny od stávajících celků vysokou zelení, popřípadě kombinovanou zelení izolační. Cílem ekologické optimalizace je dosažení stavu harmonické krajiny, v níž plochy člověkem destabilizovaných ekosystémů jsou vyváženy vhodně rozloženými plochami ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů. Hlavní zásady přístupu k ochraně a tvorbě krajiny : Při zásazích do území maximálně chránit veškerou vzrostlou zeleň, uchovat veškeré významné krajinné fenomény, uchovat a podporovat rozvoj přirozeného geofondu krajiny, zeleň k novým výsadbám vybírat pouze z domácích, popřípadě zdomácnělých druhů, zajišťovat příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení, podporovat polyfunkční využívání krajiny, zakládat zeleň kvalifikovaně podle schválených projektů pod odborným vedením, následně pravidelně udržovat založené plochy zeleně, pečovat o čistotu vodotečí na celém správním území a dbát o její technickou údržbu. Návrh úprav zeleně je v tomto materiálu nutno chápat pouze směrně jako podklad pro další podrobnou ÚPD, nové výsadby zeleně musí být řešeny detailně v rámci projektů souhrnných pozemkových úprav, které budou vycházet z nových majetkoprávních vztahů.
32
2. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY - ÚSES V Územním plánu Žirovnice je vymezen územní systém ekologické stability ( ÚSES ). Podkladem pro vymezení místního ÚSES v ÚP Žirovnice, který řeší celé správní území města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) je použit generel lokálního ÚSES pro území města Žirovnice, který byl zpracován v roce 2008 ( Ing. Eva Jonešová ). Vymezení místního ÚSES v ÚP Žirovnice je z tohoto generelu převzato a upraveno do měřítka mapového podkladu ÚP. Územní systém ekologické stability ( dále ÚSES ), je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který udržuje přírodní rovnováhu. Místní územní systém ekologické stability zahrnuje i celý rozsah systémů regionálních a nadregionálních; jeho pozitivní působení na krajinu se uplatňuje nejvýrazněji na místní úrovni, která se stává praktickým vyústěním celého procesu územního zabezpečování ekologické stability. ÚSES se skládá z prvků, kterými jsou biocentra a biokoridory. Biocentrum je biotop nebo soubor biotopů, který umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak vytváří z oddělených biocenter síť. Zpřesnění nadregionálního a regionálního ÚSES Zásady územního rozvoje kraje Vysočina obsahují aktuální vymezení regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability ( dále jen „R-ÚSES“ ). Podle R-ÚSES ZÚR kraje Vysočina není v řešeném území vymezen žádný regionální ani nadregionální prvek ÚSES. Avšak podle ÚTP NR a R-ÚSES je západně od k.ú. Štítné již na území ORP Jindřichův Hradec vymezeno regionální biocentrum 692 Krupčiny a od něj je jižním směrem veden regionální biokoridor 473 Krupčiny - Hlubokol. tento biokoridor zasahuje na jihozápadním okraji na k.ú. Štítné. Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES jsou v ÚP Žirovnice zapracovány a jejich vymezení zpřesněno do měřítka katastrální mapy, mapového podkladu ÚP. Rozšíření sítě ÚSES o místní přírodní biocentra a biokoridory Při rozšíření sítě ÚSES o místní přírodní biocentra a biokoridory byly kombinovány tyto aspekty: • rozložení agregací příbuzných STG (možnost vedení modálních tras), • rozmístění prvků kostry ekologické stability krajiny vhodných pro přírodní prvky ÚSES (maximální využití stávajících lesních porostů), vyhýbání se souvisle zastavěnému území, • návaznost na již vymezené biokoridory v sousedství řešeného území, • návaznost na prvky regionálních a nadregionálních ÚSES, • prostorová úspornost a zároveň dodržení minimálních prostorových parametrů při zajištění reprezentativnosti všech typologických jednotek potenciálních ekosystémů, a na jejich základě byly vymezeny osy tras místních biokoridorů.
33
Všechny prvky ÚSES vyhovují předepsaným parametrům. Na plochách zahrnutých do ÚSES, s výjimkou staveb na tocích je zákaz umisťování staveb a to i oplocení. Na pozemcích zahrnutých do ÚSES se zakazuje měnit kultury s vyšším stupněm ekologické stability za kultury s nižší ekologickou stabilitou, povolování pozemkových úprav, odvodňování, těžba nerostů a jiné narušování ekologicko stabilizační funkce těchto ploch. Nově založené prvky ÚSES ( biocentra a biokoridory ) musí být realizovány tak, aby byla zajištěna prostupnost pro obhospodařování zemědělské půdy a aby nevznikly pozemky obtížně přístupné nebo obtížně obhospodařovatelné.
Vymezené navržené prvky ÚSES ( biokoridory a biocentra ) jsou graficky znázorněny na hlavním výkresu „B Urbanistický návrh - hlavní výkres“ a jako veřejně prospěšná opatření vymezeny na výkresu „C Veřejně prospěšné stavby a opatření“.
34
SCHÉMA VYMEZENÍ LOKÁLNÍHO ÚSES
Prvky vymezeného ÚSES ∗ regionální biokoridor ∗ lokální biocentrum ∗ lokální biokoridor
- RBK - LBC - LBK
V následujících tabulkách převzatých z generelu ÚSES pro území města Žirovnice, který byl zpracován v roce 2008 ( Ing. Eva Jonešová ) jsou obsaženy prvky ÚSES :
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
3. VODNÍ TOKY, ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ A OCHRANA PŘED POVODNĚMI 3.1 Vodní toky Celé území Žirovnice spadá do povodí řeky Vltavy, Lužnice a Nežárky. Územím města Žirovnice protéká významný vodní tok, řeka Žirovnice, která protéká od severovýchodu k jihozápadu napříč celým správním územím Žirovnice ( přes k.ú. Cholunná, k.ú. Žirovnice a k.ú. Vlčetín ). Řeka Žirovnice se poté na území sousední obce Jarošov nad Nežárkou slévá s řekou Kamenice a společně vytváří řeku Nežárku. Řeka Žirovnice má několik přítoků, mezi které patří zejména Počátecký potok, který se vlévá do řeky Žirovnice pod zámkem Žirovnice kde napájí velký Hutní rybník. Další významným vodním tokem je potok Brodek, který pramení v blízkosti sídla Stranná a protéká řešeným územím od severu k jihu ( přes k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Litkovice a k.ú. Vlčetín ). Krupčínský potok pramení v řešeném územím na k.ú. Štítné a teče západním směrem a řeka Kamenice pak protéká podél jihozápadního cípu řešeného území na hranici k.ú. Štítné. Na území města Žirovnice se napájí výše zmíněné toky a jejich přítoky mnoho vodních nádrží. Mezi nejvýznamnější patří rybníky Ježkovský, Hájovský a biologický rybník Valcha na řece Žirovnici, dále rybníky Vitíkrom, Planovský, Mlaďovský, Roubíček Starý dvůr na levostranných přítocích řeky Žirovnice. Na Počáteckém potoce a jeho přítocích jsou rybníky Hutní, Budín a Panistávek a na vodním toku Brodek a jeho přítocích rybníky Nový , Horní Vokruhlice a na Krupčínském potoce rybník Kakabus a další menší rybníky na menších tocích na celém území města. Podél všech vodních toků na území Žirovnice se stanovuje nezastavitelné ochranné pásmo ( manipulační pruh ) z důvodů jejich správy a údržby, u drobných vodního toků manipulační pruh o šíři 6 m a u významných vodních toků manipulační pruh o šíři 8 m. 3.2 Záplavová území Podél vodního toku Žirovnice je vyhlášeno záplavové území Q100 toku a aktivní zóna záplavového území vodního toku Žirovnice ( v k.ú. Žirovnice a k.ú. Vlčetín ). V územním plánu je záplavové území respektováno, v záplavovém území nejsou kromě technické infrastruktury navrženy žádné nové zastavitelné plochy. 3.3 Ochrana před povodněmi V rámci opatření ke snížení ohrožení území povodněmi a ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, ochrany sídel před vodními srážkami a snížení půdní eroze jsou v Územním plánu Žirovnice navrženy plochy trvalého zatravnění na svažitých pozemcích podél vodotečí a na pozemcích nad sídly v návaznosti na zastavěné území a zastavitelné plochy. V rámci opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny jsou navrženy na území města Žirovnice revitalizace vodních toků a nových vodních nádrží. Pro ochranu nové zástavby ve městě Žirovnice j navrženo opatření proti přívalovým vodám. Tato opatření jsou zahrnuta v ÚP Žirovnice mezi „Veřejně prospěšná opatření“ ( VVR1 až VVR3 ).
53
4. ZEMĚDĚLSKÝ A LESNÍ PŮDNÍ FOND 4.1 Zemědělský půdní fond půdní fond Významným a důležitým krajinotvorným prvkem je obhospodařovaná zemědělská půda, pozemky zemědělského půdního fondu ( ZPF ), který pokrývá velkou část správního území města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ). Zemědělský půdní fond zahrnuje pozemky orné půdy, trvalého travního porostu, sadů a zahrad. Celková rozloha zemědělské půdy na území Žirovnice je celkem 2 923, 8715 ha. Zemědělská půda na území města Žirovnice je obhospodařována a zemědělsky využívána. Z krajinářského hlediska se tedy jedná o krajinu harmonickou, kultivovanou a intenzívně zemědělsky využívanou. Územní plán Žirovnice vytváří předpoklady na stavební rozvoj jednotlivých sídel na území města Žirovnice, ale zároveň se zasazuje o minimální vliv zejména na chráněnou zemědělskou půdu.
4.2 Lesy - pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL Významným krajinotvorným prvkem pokrývající území města Žirovnice jsou lesy ( pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL ). Lesy pokrývající velkou část území města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) s krajinou lesozemědělského charakteru. Nejrozsáhlejší lesní komplexy pokrývají souvisle severní okraj správního území města, tj. severní část k.ú. Štítné, severozápadní část k.ú. Stranná u Žirovnice a severní okraje k.ú. Žirovnice a k.ú. Cholunná. Další větší i menší lesní porosty jsou rozptýlené po celém území města. Celková rozloha lesních pozemků na území města Žirovnice je 1128, 7999 ha. Na všech nezastavitelných plochách zemědělského půdního fondu ( ZPF ) lze podmíněně ( t.j. se souhlasem dotčených orgánů státní správy ) povolovat nová zalesnění, t.j. změnu využití ploch ZPF pro pozemky určené pro plnění funkce lesa. Nová zalesnění trvalých travních porostů lze povolovat pouze mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability a druhové rozmanitosti a mimo plochy s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Pro lokality k zalesňování se stávajícím využitím jako trvalé travní porosty lze orgánem ochrany přírody předem požadovat přírodovědný průzkum.
54
f) PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ s určením převažujícího účelu využití ( hlavního využití ), přípustného využití, nepřípustného využití včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu
1. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ 1.1 ČLENĚNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ROZDÍLNÉHO ZPŮSOBU VYUŽITÍ PLOCH (1) Celé území města Žirovnice je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití, které jsou odlišně vyznačené na výkresu : B - URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES ( v měřítku 1 : 5 000 ) (2) Celé území je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití : PLOCHY ZÁSTAVBY Zastavěné území a zastavitelné plochy BI
PLOCHY BYDLENÍ
bydlení čisté v rodinných domech BV
PLOCHY BYDLENÍ
bydlení venkovské BM
PLOCHY BYDLENÍ
bydlení městské nízkopodlažní BH
PLOCHY BYDLENÍ
bydlení hromadné vícepodlažní SM
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ
smíšené městské obytné OV
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
veřejná infrastruktura OS
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
tělovýchovná a sportovní zřízení OK
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
komerční zařízení OH
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
hřbitovy RI
PLOCHY REKREACE
plochy staveb pro rodinnou rekreaci RH
PLOCHY REKREACE
rekreace hromadná TI
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
inženýrské sítě VZ
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
zemědělská výroba VD
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
drobná a řemeslná výroba VL
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
lehká průmyslová výroba 55
PV
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
komunikace, veřejné prostory DS
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
silniční DZ
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
drážní PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách ZV
PLOCHY ZELENĚ
zeleň na veřejných prostranstvích ZS
PLOCHY ZELENĚ
zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady ZO
PLOCHY ZELENĚ
zeleň ochranná a izolační PLOCHY V KRAJINĚ mimo zastavěné území a zastavitelné plochy NL
PLOCHY LESNÍ
pozemky určené k plnění funkce lesa NZ
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ
trvalý travní porost NZ
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ
orná půda NZ
PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ
sady a zahrady NS
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
přírodní, vodní zemědělské, lesní VV
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ
vodní toky a vodní nádrže
1.2 ČLENĚNÍ ÚZEMÍ PODLE ČASOVÉHO HORIZONTU (1) Jednotlivé plochy se stanoveným rozdílným využitím jsou rozděleny podle časového horizontu do kategorií, graficky odlišně vyznačených na výkresu : B - URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES ( v měřítku 1 : 5 000 ) (2) Jednotlivé funkční plochy jsou podle časového horizontu rozděleny na : a) STAV - plochy stabilizované - využití ploch se v návrhu zásadně nemění, b) NÁVRH - plochy změn - rozvojové - využití ploch se v návrhu mění, b) REZERVA - plochy rezervy - rozvojové - využití ploch se v návrhu nemění. 56
1.3 ČLENĚNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA STAVEBNÍ ČINNOSTI (1) Celé řešené území Žirovnice je z hlediska stavební činnosti členěno na : PLOCHY ZÁSTAVBY - v zastavěném území a zastavitelné plochách, PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ - v zastavěném území a zastavitelné plochách, PLOCHY V KRAJINĚ - mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. (2) Plochy zástavby v zastavěném území a zastavitelné plochách zahrnují plochy se stanoveným rozdílným způsobem ( funkčním ) využití označeným : BI , BV, BM , BH , SM , OV , OS , OK , OH , RI , RH, TI, VZ , VD , VL , PV , DS , DZ
Na hlavním výkresu B „Urbanistický návrh - hlavní výkres“ v měřítku 1 : 5 000 je území rozlišeno barevně podle stanoveného rozdílného způsobu využití ploch zástavby. Barvy odpovídající příslušnému využití ploch jsou označeny v legendě písmeny ( značkami ). Plochy zástavby vymezené pro umístění dopravních staveb jsou situovány v zastavěném území a zastavitelných plochách sídel a také ve volné krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy v sídlech. Jedná se o plochy : PV - „Plochy veřejných prostranství - komunikace, veřejné prostory“ DS - „Plochy dopravní infrastruktury - silniční“ DZ - „Plochy dopravní infrastruktury - drážní“ (3) Plochy sídelní zeleně v zastavěném území a zastavitelné plochách zahrnují plochy se stanoveným rozdílným způsobem ( funkčním ) využití označeným : ZV , ZS , ZO
Na hlavním výkresu B „Urbanistický návrh - hlavní výkres“ v měřítku 1 : 5 000 je území rozlišeno barevně podle stanoveného rozdílného způsobu využití ploch zeleně. Barvy odpovídající příslušnému využití ploch jsou označeny v legendě písmeny ( značkami ). (4) Plochy v krajině mimo zastavěné území a zastavitelné plochy zahrnují plochy se stanoveným rozdílným způsobem ( funkčním ) využití označeným : NL , NZ , NS , VV
Na hlavním výkresu B „Urbanistický návrh - hlavní výkres“ v měřítku 1 : 5 000 je území rozlišeno barevně podle stanoveného rozdílného způsobu využití ploch v krajině. Barvy odpovídající stanovenému využití ploch a jsou označeny v legendě písmeny ( značkami ). Plochy NZ - „Plochy zemědělské“ jsou vymezené mimo zastavěné území a zastavitelné plochy a pro orientaci vyznačené ve třech různých kulturách ( barvách ) : NZ - orná půda, NZ - trvalý travní porost, NZ - sady zahrady. Kultura zemědělského půdního fondu je v Územního plánu Žirovnice vyznačená za účelem informace o charakteru zemědělských ploch, není závazná a je dána jinými předpisy.
57
2. USPOŘÁDÁNÍ A ZÁKLADNÍ PODMÍNKY VYUŽITÍ PLOCH 2.1 PLOCHY ZÁSTAVBY v zastavěném území a zastavitelných plochách (1) Pro plochy zástavby jsou v zastavěném území a na vymezených zastavitelných plochách stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ( hlavní využití, přípustné, nepřípustné a popřípadě podmíněně přípustné využití ploch ) a podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. Tyto podmínky pro zastavěné území a pro zastavitelné plochy jsou stanoveny v kapitole : 3. PODMÍNKY VYUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH PLOCH ZÁSTAVBY v zastavěném území a zastavitelných plochách Obsah podmínek využití ploch zástavby : (1) Využití ploch Obsahuje stanovení podmínek pro využití ploch zástavby s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití ( hlavní dominantní využití ). Stanovuje dále přípustné, nepřípustné a případně podmíněně přípustné využití ploch. Stavby a jiná zařízení, která přípustnému využití ploch neodpovídají, nelze umístit nebo povolit a rovněž nelze umístit nebo povolit změny staveb nebo změny v užívání staveb v rozporu se stanoveným využitím ploch. (2) Prostorové uspořádání
Obsahuje základní charakteristiku ploch zástavby ( zastavěného území a zastavitelných ploch) a přípustný druh ( typ ) zástavby. Stanovuje podmínky prostorového uspořádání, zastavitelnost, výškovou hladinu zástavby a základní podmínky ochrany krajinného rázu. (2) V zastavěném území jsou stavební úpravy stávajících staveb, změny staveb ( přestavby a dostavby ) a nové stavby v prolukách stávající zástavby a v zadních částech pozemků ( např. na zahradách ) přípustné. Stávající stavby po stavebních úpravách, změny staveb a nové stavby v prolukách musí mít architektonický výraz respektující urbanistické a architektonické zásady a archetyp okolní zástavby města Žirovnice venkovské zástavby v místních částech Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín. V centrálních částech města Žirovnice, zejména pak na náměstí musí případné přestavby respektovat hranu okolní zástavby ( stavební čáru ) v původní půdorysné stopě, výškovou hladinu a archetyp této kompaktní urbanisticky cenné zástavby vymezující prostor náměstí. (3) Nové objekty na rozvojových zastavitelných plochách a na plochách v prolukách zastavěného území musí respektovat kontext okolní zástavby sídla hmotou, měřítkem i architektonickým výrazem. (4) Dochovaná historická urbanistická podoba všech sídel na území města Žirovnice ( Žirovnice, Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín ) musí být zachována. Jedná se zejména o půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz některých staveb. Charakter zástavby sídel musí být zachován, nové stavby musí kontext původní zástavby respektovat.
58
(5) Všechny objekty budou mít na vlastních pozemcích ( bez ovlivnění sousedních pozemků ) zajištěnu odpovídající likvidaci dešťových vod. Na pozemcích, kde celková zastavěnost včetně zpevněných ploch přesáhne 25 % celkové plochy pozemku musí být likvidace dešťových vod vsakem na místě prokázána kladným hydrogeologickým posouzením. Pokud nebude toto posouzení kladné musí být dešťová voda akumulována v jímkách nebo retencích ( např. na zálivku ) a zbytek odváděn dešťovou kanalizací. (6) Před zahájením výstavby na jednotlivých zastavitelných plochách musí být vybudovány obslužné místní komunikace a zajištěno napojení na inženýrské sítě. Bez vyhovujících přístupových místních obslužných komunikací je zástavba nepřípustná. Nejmenší šířka veřejného prostranství jehož součástí bude komunikace zpřístupňující pozemky rodinných domů bude 8 m ( 6,5 m v případě jednosměrné ) a komunikace zpřístupňující pozemky bytových domů bude 12 m ( 10,5 m v případě jednosměrné ).
2.2 PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách (1) Na všech plochách zeleně v zastavěném území a vymezených zastavitelných plochách ( ZV - zeleň na veřejných prostranstvích, ZS - zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady a ZO - zeleň ochranná a izolační ) je zákaz umisťování staveb s výjimkou vybraných účelových drobných staveb souvisejících s obsluhou těchto území.
ZV PLOCHY ZELENĚ zeleň na veřejných prostranstvích Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí veřejné parkové zeleně. Na plochách ZV je přípustné umisťování drobných staveb ( drobná architektura, pomníky, kapličky, kašny, dětská hřiště, apod. ). Na území bude odborně udržována veřejná zeleň. V území je přípustné zřizovat pěší a cyklistické komunikace.
ZS PLOCHY ZELENĚ zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí vyhrazené sídelní zeleně sadů a zahrad, spojené převážně s drobnou pěstitelskou činností. Na plochách ZS je přípustné umisťování drobných zahradních staveb ( fóliovníky, skleníky, apod.) a jiných drobných staveb ( např. altány, venkovní krby, kolny na uskladnění zahradnického náčiní, apod. ). Drobné stavby budou přízemní s maximální výškou 4 m nad průměrnou niveletou terénu, o půdorysné ploše maximálně 25 m2. Zahrádkářské kolonie ( rozdělení pozemků na malé části ) se nepřipouští. Na pozemcích ZS není přípustná zejména stavba rekreačních chat a obytných objektů.
ZO PLOCHY ZELENĚ zeleň ochranná a izolační Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí zeleně ochranné a izolační. Na plochách ZO je přípustné umisťování staveb pouze výjimečně, a to pouze drobných ( drobná architektura, pomníky, kapličky, apod. ). Na území bude udržována zeleň. V území je přípustné zřizovat pěší a cyklistické komunikace. 59
2.3 PLOCHY V KRAJINĚ mimo zastavěné území a zastavitelné plochy (2) Na všech nezastavěných a nezastavitelných plochách v krajině ( NL, NZ, NS, VV ) mimo zastavěné území a zastavitelné plochy je zákaz umisťování staveb, s výjimkou vybraných účelových staveb souvisejících s obsluhou těchto území. V nezastavěném území v krajině lze v souladu s jeho charakterem podmíněně umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství ( např. seníky, hnojiště, technická zařízení na pastvinách - ohrady, napajedla, přikrmovací zařízení, přístřešky na pastvinách, zimoviště, apod. ), lesnictví ( např. lesnické inženýrské stavby, revitalizace vodních toků, krmelce, apod. ), pro ochranu přírody a krajiny, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Na nezastavitelných plochách lze výjimečně a podmíněně umístit veřejnou technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. (3) Na všech nezastavitelných plochách lze podmíněně povolovat umístění staveb na tocích ( vodní nádrže, rybníky, propustky protipovodňová opatření a další vodní díla, která jsou uvedena ve vodním zákoně ) s výjimkou dotčení vysoce chráněných půd a to zejména dle možnosti a únosnosti území. Na celém správním území města lze provádět stavby řešící opatření před povodněmi ( povodňové zabezpečovací práce, protipovodňová opatření). (4) Na všech nezastavitelných plochách zemědělského půdního fondu ( ZPF ) lze podmíněně, s výjimkou dotčení vysoce chráněných půd povolovat nová zalesnění, změnu využití ploch zemědělských ( NZ ) na plochy lesní ( NL ), tj. na pozemky určené pro plnění funkce lesa. Nová zalesnění trvalých travních porostů lze povolovat pouze mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability a druhové rozmanitosti a mimo plochy s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. (5) Mezi nezastavěné a nezastavitelné plochy v celém území města Žirovnice patří vymezené prvky územního systému ekologické stability ÚSES ( biocentra a biokoridory ), které zahrnují nebo procházejí různými funkčními plochami. Tvoří je všechny druhy ekosystémů podle příslušné charakteristiky dané lokality ( lesní společenstva, vodní společenstva a mokřady, luční společenstva ). Prostorové parametry prvků lokálního ÚSES jsou popsány v kapitole : e) „Koncepce uspořádání krajiny“ (6) Nově založené prvky ÚSES ( biocentra a biokoridory ) musí být realizovány tak, aby byla zajištěna prostupnost pro obhospodařování zemědělské půdy a aby nevznikly pozemky obtížně přístupné nebo obtížně obhospodařovatelné. (7) Zastavitelné plochy a plochy zeleně a krajiny, kde je provedeno odvodnění ( meliorace ) zemědělské půdy mohou být realizovány za předpokladu zachování funkčnosti meliorační soustavy na navazujících pozemcích. (8) Podél vodních toků se stanovuje nezastavitelné ochranné pásmo ( manipulační pruh ) z důvodů jejich správy a údržby, u drobných vodního toku manipulační pruh o šíři 6 m a u významných vodních toků manipulační pruh o šíři 8 m. 60
3. PODMÍNKY VYUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH PLOCH ZÁSTAVBY v zastavěném území a na zastavitelných plochách
PLOCHY BYDLENÍ BI
bydlení čisté v rodinných domech
(1) Využití ploch
Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí bydlení v rodinných domech. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno výlučně pro bydlení v rodinných domech. Přípustné jsou činnosti s bydlením související, chovatelské a pěstitelské zázemí pro samozásobení. Využití ploch je přípustné také pro nerušící obslužná zařízení místního významu, pro občanské vybavení ze sféry služeb a obchodu, například ve vazbě na bydlení
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí a pohodu bydlení, které nejsou slučitelné s bydlením a které mohou mít negativní vliv na bydlení ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ). Nepřípustné jsou i malé dílenské provozovny výroby a služeb ( např. zámečnické dílny, truhlárny, opravny automobilů, karosárny, apod. ) umístěné přímo v objektu rodinného domu ( např. v garáži ).
c)
Podmíněně přípustné využití ploch : Před zahájením výstavby rodinných domů na jednotlivých zastavitelných plochách musí být vybudovány obslužné komunikace a zajištěno napojení na inženýrské sítě. Bez vyhovujících přístupových místních komunikací je zástavba nepřípustná.
(2) Prostorové uspořádání
Na vymezených zastavitelných plochách se připouští izolované solitérní rodinné domy. Zástavba řadovými domy nebo podlažními bytovými domy je nepřípustná. b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 30 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, bazény, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,30 ) Minimální plocha pozemku pro jeden rodinný dům se stanovuje pouze pro nové zastavitelné plochy na 850 m2 ( s ohledem na již dříve provedenou parcelaci). V zastavěném území se plocha nestanovuje s ohledem na stávající parcelaci. a)
c)
V prolukách zastavěného území nesmí nové stavby výrazně převyšovat hladinu okolní stávající zástavby. Výšková hladina zástavby se stanovuje na 10 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu zastavěné plochy. Na vymezených rozvojových zastavitelných plochách na pokrají urbanizovaného území a volné krajiny budou objekty přízemní s možným využitelným podkrovím.
61
PLOCHY BYDLENÍ BV
bydlení venkovské
(1) Využití ploch
Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí bydlení. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro bydlení v rodinných domech a pro činnosti s bydlením související, pro chovatelské a pěstitelské zázemí. Využití ploch je přípustné také pro nerušící související obslužná zařízení místního významu, pro občanské vybavení ze sféry služeb a obchodu. Ve vazbě na bydlení je využití ploch přípustné také pro živnosti a pro podnikatelské aktivity ze sféry cestovního ruchu ( ubytování a stravování ), řemeslné a drobné nerušící výroby, chovatelství, pěstitelství a drobné zemědělské drobné výroby s tím, že vliv této výroby a jiných souvisejících činností nesmí překračovat hranice pozemku.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí a pohodu bydlení, které nejsou slučitelné s bydlením a které mohou mít negativní vliv na bydlení ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ). Nepřípustné je využití ploch zejména pro činnosti vyžadující mimořádnou a častou dopravní obsluhu nebo používání nákladní dopravy ( včetně parkování a odstavování ), činnosti vyžadující velké odstavné skladovací plochy a parkoviště.
(2) Prostorové uspořádání
Na vymezených zastavitelných plochách se připouští izolované solitérní rodinné domy, popřípadě soubory objektů ( po vzoru původních zemědělských statků ). Zástavba řadovými domy nebo vícepodlažními městskými domy je nepřípustná. b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 25 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, bazény, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,25 ) Minimální plocha pozemku pro jeden rodinný dům se stanovuje pouze pro nové zastavitelné plochy na 950 m2 ( s ohledem na již dříve provedenou parcelaci). V zastavěném území se plocha nestanovuje s ohledem na stávající parcelaci. a)
c)
V prolukách zastavěného území nesmí nové stavby výrazně převyšovat hladinu okolní stávající zástavby. Výšková hladina zástavby se stanovuje na 10 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu zastavěné plochy. Na vymezených rozvojových zastavitelných plochách budou objekty přízemní s možným využitelným podkrovím.
62
PLOCHY BYDLENÍ BM
bydlení městské nízkopodlažní
(1) Využití ploch
Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí bydlení. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro všeobecné bydlení v bytových domech, rodinných domech a pro činnosti s bydlením ve městě související. Využití ploch je přípustné pro komerční vybavení, pro podnikatelské aktivity ze sféry obchodu, nevýrobních služeb, cestovního ruchu, ubytovací a stravovací zařízení, zařízení pro volný čas a zábavu a také pro drobnou řemeslnou výrobu. Vhodné je umístění dětských hřišť a drobných hřišť pro neorganizovaný sport.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí a pohodu bydlení, které nejsou slučitelné s bydlením a které mohou mít negativní vliv na bydlení ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání a)
Na vymezených rozvojových zastavitelných plochách se připouští kompaktní uliční městská řadová zástavba i solitérní objekty bytových a rodinných domů.
b)
Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 40 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, bazény, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,40 ) Minimální plocha pozemku pro jeden objekt se na zastavitelných plochách stanovuje na 850 m2. V zastavěném území se minimální plocha nestanovuje.
c)
V prolukách zastavěného území nesmí nové stavby výrazně převyšovat hladinu okolní stávající městské zástavby. Na vymezených rozvojových zastavitelných plochách se výšková hladina zástavby se stanovuje na 12 m nad průměrnou niveletou rostlého terénu zastavěné plochy. Objekty mohou mít max. tři nadzemní podlaží s možným využitelným podkrovím.
d)
Garáže a parkování budou realizovány v rámci objektů ( např. podzemní nebo v přízemí domů ) nebo formou přilehlých patrových garáží a parkovacích domů.
63
PLOCHY BYDLENÍ BH
bydlení hromadné vícepodlažní
(1) Využití ploch
Území je určeno pro využití s hlavní dominantní funkcí bydlení v bytových domech. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro bydlení v bytových domech a pro činnosti s bydlením v bytových domech související. Vhodné je umístění dětských hřišť a drobných hřišť pro neorganizovaný sport. Využití ploch je přípustné také pro nerušící související obslužná zařízení místního významu, pro občanské vybavení ze sféry služeb a obchodu ( například v parteru jednotlivých domů ).
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí a pohodu bydlení, které nejsou slučitelné s bydlením a které mohou mít negativní vliv na bydlení ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání a)
Na vymezené rozvojové zastavitelné ploše Z14 se připouští solitérní vícepodlažní bytové domy. Jako doplňková ( pouze na 0,25% celkové plochy ) jsou přípustná související nízkopodlažní obslužná zařízení ( např. obchody, garáže, apod. ).
b)
Maximální zastavěná plocha pozemku a minimální plocha pozemku pro jeden objekt v tomto konkrétním případě nestanovuje s ohledem na stávající zástavbu a s ohledem na to, že pro novou zastavitelnou plochu Z14 je předepsáno prověření změn jejích využití územní studií, ve které bude parcelace konkrétně navržena.
c)
Bytové domy na zastavitelné ploše Z14 mohou mít maximálně pět nadzemních podlaží s možným využitelným podkrovím. Nástavby pater stávajících bytových domů nejsou přípustné, výšková hladina zástavby se nesmí výrazně zvedat. Přípustné jsou pouze vestavby podkroví pod sedlové střechy domů ( zde se připouští zvednutí hřebene krovu ), mansardové střechy s nástavbami pater ( tzv. hřiby ) se nepřipouští. V prolukách zastavěného území nesmí nové stavby převyšovat hladinu okolní stávající zástavby.
d)
Garáže a parkování budou realizovány v rámci objektů ( např. podzemní nebo v přízemí domů ) nebo formou přilehlých patrových garáží a parkovacích domů.
64
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SM smíšené městské obytné (1) Využití ploch
Území je určeno pro smíšené využití s funkcí bydlení a občanského vybavení. a)
Přípustné využití ploch : Území se smíšeným využitím je určeno zejména pro umístění staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení ( například v parteru jednotlivých domů ). Využití ploch je přípustné pro umístění staveb a zařízení pro kulturu a spolkovou činnost, vzdělávání a výchovu, zdravotní služby, sociální služby, apod.. Využití ploch je přípustné pro komerční vybavení, pro podnikatelské aktivity ze sféry obchodu, služeb, cestovního ruchu, ubytovací a stravovací zařízení, zařízení pro volný čas a zábavu a také pro drobnou řemeslnou výrobu. Na části území, kde je provozována stávající výroba, je přípustné tuto výrobu provozovat a výrobní zařízení v rámci stávajícího areálu modernizovat s tím, že nebude v centrální části města Žirovnice výroba rozšiřována na další území. V případě, že bude stávající výroba v centrální části města Žirovnice ukončena, je umístění jiného druhu průmyslové výroby ( např. v jiném odvětví ) nepřípustné. Výroba bude postupně přemístěna na plochy výroby v okrajových částech města.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele města ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání a)
Změny stávajících staveb ( přestavby a dostavby ) jsou přípustné. Po stavebních úpravách a změnách musí mít stavby architektonické ztvárnění respektující urbanistickou kompozici sídla a kontext okolní zástavby ( hmoty, měřítko, apod. ).
b)
Maximální zastavěná plocha pozemku a minimální plocha pozemku pro jeden objekt v tomto konkrétním případě nestanovuje ( s ohledem na danou parcelaci )
c)
Výška staveb určuje převážně historická zástavba okolo prostoru náměstí. Změny staveb ( přestavby dostavby a nástavby ) jsou přípustné s tím, že nebudou výrazně převyšovat hladinu okolní zástavby na náměstí a výšku sousedních objektů.
65
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OV veřejná infrastruktura (1) Využití ploch
Území je určeno pro umístění staveb a zařízení nekomerční občanské vybavenosti. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno převážně pro umístění staveb a zařízení pro veřejnou správu ( obecní, státní ), pro kulturu a spolkovou činnost, pro vzdělávání a výchovu, pro zdravotní služby, pro sociální služby a péči o rodiny a pro ochranu obyvatelstva. Jako doplňkové, ( pouze jako doplňkové ), maximálně na 1/3 celkové plochy je přípustné využití ploch pro komerční vybavení ( obchod, nevýrobní služby, ubytování, stravování, volný čas a zábava, apod.) a bydlení ve služebních bytech.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele města ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání a)
Změny stávajících staveb ( přestavby a dostavby ) jsou přípustné. Po stavebních úpravách a změnách musí mít stavby ( včetně případných nových na volných plochách ) architektonické ztvárnění respektující urbanistickou kompozici sídla a kontext okolní zástavby ( hmoty, měřítko, apod. ). Na rozvojových plochách je přípustná výstavba specifických objektů občanského vybavení ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ).
b)
Maximální zastavěná plocha pozemku a minimální plocha pozemku pro jeden objekt v tomto konkrétním případě nestanovuje ( s ohledem na danou parcelaci )
c)
Výška staveb nebude obecně výrazně převyšovat hladinu okolní zástavby sídla s výjimkou specifických staveb občanského vybavení ( např. sakrální stavby ) a specifických zařízení ( např. zařízení na sušení požárních hadic ).
66
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OS tělovýchovná a sportovní zařízení (1) Využití ploch
Území je určeno pro umístění tělovýchovných a sportovních zařízení. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro využití na tělovýchovu a sport, t.j. krytá sportovní zařízení ( tělocvičny, kuželny, apod.), otevřená sportovní zařízení ( sportovní hřiště.) včetně zázemí ( šatny, toalety, apod. ). Jako doplňkové ( pouze jako doplňkové ), maximálně na 1/5 celkové plochy je přípustné využití ploch pro související komerční vybavení ( nevýrobní služby, ubytování, stravování, apod.) a bydlení ve služebních bytech.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití ploch pro činností, které mohou mít negativní vliv na okolní obydlenou zástavbu a sportovní vybavení ( hluk, estetické aspekty, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání
Na stávajících a na zastavitelných rozvojových plochách je přípustná výstavba účelových sportovních staveb a zařízení s nezbytným zázemím. b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. a)
c)
Výška staveb nebude obecně převyšovat hladinu okolní zástavby sídla. Nové objekty případných sportovních zařízení nebo jeho zázemí budou přízemní.
d)
U sportovních zařízení musí být řešeno parkování automobilů pro návštěvníky, včetně zázemí ( toalety, šatny, apod. ).
67
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OK komerční zařízení (1) Využití ploch
Území je určeno pro umístění staveb a zařízení komerční občanské vybavenosti. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno převážně pro umístění komerčních obslužných staveb a zařízení ( velkoplošný maloprodej, výstavní areály, administrativní stavby, apod. ). Využití ploch je přípustné také pro podnikatelské aktivity ze sféry služeb, obchodu, cestovního ruchu, ubytovací a stravovací zařízení, zařízení pro volný čas a zábavu a také pro řemeslnou a drobnou nerušící výrobu s tím, že negativní vliv této výroby a jiných souvisejících činností nesmí překračovat hranice areálu.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele města ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ). Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nesmí narušovat sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny.
c)
Podmíněně přípustné využití ploch : Jako doplňkové ( pouze jako doplňkové ) maximálně na 1/5 celkové plochy je přípustné využití pro bydlení ve služebních bytech, a to za podmínky že jejich situování v rámci vlastního areálu a jeho okolí nebude v rozporu s hygienickými předpisy ( hluk, exhalace, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání
Na stávajících a na zastavitelných rozvojových plochách je přípustná výstavba specifických objektů občanského vybavení ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ). Zástavba musí respektovat urbanistickou kompozici sídla a kontext okolní zástavby ( hmoty, měřítko, apod. ). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemků se nestanovuje, v rámci vymezených jednotlivých ploch lze umístit vždy pouze jeden areál komerční občanské vybavenosti. a)
c)
Výška staveb nebude obecně převyšovat hladinu okolní zástavby sídla.
d)
U staveb a zařízení komerční občanské vybavenosti musí být řešeno parkování automobilů pro návštěvníky na vlastním pozemku.
68
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OH hřbitovy (1) Využití ploch
Území je určeno pro umístění veřejných a vyhrazených pohřebišť. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umisťování staveb a zařízení souvisejících se stanovenou funkcí pohřebišť ( náhrobky, pomníky, kaple, apod.) a výsadba veřejné zeleně.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití ploch v bezprostředním okolí pro činností, které mohou mít negativní vliv zejména na pietu místa ( hluk, estetické aspekty, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání a)
Na vymezených plochách je přípustné umístění pohřebišť s nezbytným zázemím. Pohřebiště mohou být ohrazena zdmi. Na území bude odborně udržována zeleň.
PLOCHY REKREACE RI plochy staveb pro rodinnou rekreaci (1) Využití ploch
Území je určeno pro využití s funkcí individuální rekreace v chatách. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno zejména pro rekreační, tzv. druhé bydlení v chatách. Vhodné je vhodné i využití ploch pro umístění drobných hřišť pro neorganizovaný sport, pro potřeby rekreačního sportu a pro zařízení pro volný čas a zábavu.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností,, které by mohly snížit kvalitu prostředí a které nejsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Nepřípustné je využití pro činnosti, které mohou mít negativní vliv na okolní přírodu ( odpadky, likvidace odpadních vod, nebezpečí vzniku požáru, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání a)
Změny stávajících staveb jsou přípustné s tím, že se nesmí výrazně zvětšit hmota objektů. Připouští se pouze přízemní rekreační chaty.
b)
Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 20 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, bazény, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,20 ) Minimální plocha pozemku pro jeden rekreační objekt se nestanovuje.
69
c)
Při změnách staveb nesmí být podstatně zvyšována výška ( např. nástavby pater ) a hmota objektů ( nové obytné místnosti, přestavby k trvalému bydlení, apod. ), přípustné jsou drobné stavební úpravy ( např. dostavba sociálních zařízení ). Stavby budou nesmí působit rušivým dojmem a nesmí nenarušovat krajinný ráz.
PLOCHY REKREACE RH plochy staveb pro hromadnou rekreaci (1) Využití ploch
Území je určeno pro umístění staveb a zařízení pro hromadnou rekreaci. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umístění rekreačních areálů se stavbami pro ubytování a stravování, sportovních staveb a zařízení, souvisejících staveb a zařízení pro odpočinek, volný čas a zábavu a ostatní aktivity ze sféry cestovního ruchu. Využití všech ploch je přípustné také pro umístění staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení, rekreačních luk a další související dopravní a technické infrastruktury.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností,, které by mohly snížit kvalitu prostředí a které nejsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Nepřípustné je využití pro činnosti, které mohou mít negativní vliv na okolní přírodu ( odpadky, likvidace odpadních vod, nebezpečí vzniku požáru, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání a)
Stávající areály hromadné rekreace jsou v řešeném území stabilizované, přestavby stávajících objektů a výstavba dalších objektů na volných plochách je přípustná, musí respektovat kontext okolní zástavby.
b)
Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 20 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, bazény, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,20 ) Minimální plocha pozemků se nestanovuje
c)
V rámci stávajících areálů nesmí nové stavby převyšovat hladinu okolní zástavby.
d)
Parkování automobilů pro návštěvníky musí být řešeno na vlastním pozemku.
70
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TI inženýrské sítě (1) Využití ploch
Území je určeno pro technickou infrastrukturu a jiná technická zařízení. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umístění staveb a zařízení technické infrastruktury, inženýrských sítí, nakládání s odpady a souvisejících specifických zařízení. Na ploše P10 lze umístit zařízení pro nakládání s odpady ( např. kompostárna ).
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití ploch pro chráněnou zástavbu ve vyhlášeném a směrně navrženém ochranném pásmu ČOV.
(2) Prostorové uspořádání a)
Na území jsou přípustné účelové objekty technického zařízení. Ochranná pásma budou stanovena vždy podle konkrétní technologie a respektována.
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VZ zemědělská výroba (1) Využití ploch
Území je určeno pro využití s dominantní funkcí zemědělské prvovýroby. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro zemědělskou výrobu, zemědělsko hospodářské provozy, zázemí zemědělské činnosti, sklady, dílenské provozy, prodej zemědělských produktů. Zemědělské farmy sloužící k chovu zvířat ( např. koní, skotu, ovcí ) s návazností na pastviny, zázemí zemědělské chovu ( sklady krmiv ), apod. Jako doplňkové ( pouze jako doplňkové - 25% ), je přípustné využití ploch také pro přidruženou drobnou výrobu.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití ploch pro živočišnou výrobu, která by svými negativními vlivy ( zápach, šíření alergenů, obtížný hmyz, plynné škodliviny, hluk, apod. ) mohla zatížit chráněnou obytnou zástavbu v obci.
(2) Prostorové uspořádání
Na vymezených plochách je v prolukách přípustná výstavba hospodářských účelových zemědělských staveb určených k ustájení zvířat a ostatních staveb sloužících jako zázemí zemědělské výroby ( sklady krmiv, kolny, dílny, apod. ). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. a)
71
c)
Výška staveb nebude přesahovat obecně výšku vzrostlých stromů, ale výšková hladina zástavby se v tomto bodě konkrétně nestanovuje. Případné halové objekty jsou přípustné pouze jako přízemní. Při nové výstavbě nesmí být překročeny dimenze stávajících objektů v okolí. Na základě návrhu konkrétních staveb a jejich posouzení ( například zákres v dálkových pohledech ) může být výška u vybraných objektů se souhlasem dotčených orgánů stanovena nebo upravena.
d)
Odstavování a parkování zemědělské techniky a firemních osobních a nákladních vozidel a musí být zajištěno v rámci vlastního areálu.
e)
Na zastavitelných plochách Z66 a Z81 nelze na zemědělské půdě realizovat jednoúčelové fotovoltaické elektrárny. Panely těchto elektráren lze instalovat pouze v rámci výrobních areálů na střechách objektů.
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VD drobná a řemeslná výroba (1) Využití ploch
Území je určeno pro využití s dominantní funkcí drobné a řemeslné výroby. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umístění drobné nerušící výroby, malovýroby a výrobních služeb. Skladování je přípustné pouze jako související s vlastní výrobou v areálu. Přípustné jsou výrobní a dílenské provozy, s tím, že negativní vliv těchto provozů a jiných souvisejících činností nesmí překračovat hranice areálu. V území je přípustné umísťovat také sídla firem, kancelářské a správní budovy.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s okolním bydlením a které mohou mít negativní vliv na obyvatele města ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ). Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nesmí narušovat sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny.
(2) Prostorové uspořádání
Na vymezených plochách je přípustná výstavba objektů výrobního a skladovacího charakteru ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. a)
c)
Výška staveb nebude přesahovat obecně výšku vzrostlých stromů, ale výšková hladina zástavby se v tomto bodě konkrétně nestanovuje. Případné halové objekty jsou přípustné pouze jako přízemní. Při nové výstavbě nesmí být překročeny dimenze stávajících objektů v okolí. Na základě návrhu konkrétních staveb a jejich posouzení ( například zákres v dálkových pohledech ) může být výška u vybraných objektů se souhlasem dotčených orgánů stanovena nebo upravena. 72
d)
Odstavování a parkování firemních osobních a nákladních vozidel a vozidel speciální techniky ( stavební stroje, apod.) musí být vždy zajištěno v rámci vlastního areálu. Parkování na pozemku musí být zajištěno i pro návštěvníky.
e)
Na zastavitelných plochách Z21 a Z22 nelze na zemědělské půdě realizovat jednoúčelové fotovoltaické elektrárny. Panely fotovoltaických elektráren lze instalovat pouze v rámci výrobních areálů na střechách objektů.
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VL lehká průmyslová výroba (1) Využití ploch
Území je určeno pro využití s dominantní funkcí lehké výroby a skladování. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umístění lehké průmyslové výroby, výrobních služeb a skladování. Přípustné je také umístění výroby továrního a sériového charakteru. V území je přípustné umísťovat také sídla firem, kancelářské a správní budovy.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití pro umístění staveb a činností, které by mohly snížit kvalitu prostředí v obci, které nejsou slučitelné s bydlením v okolích sídlech a které mohou mít negativní vliv na obyvatele ( hluk, exhalace, estetické aspekty, apod. ).
(2) Prostorové uspořádání
Na vymezených plochách je přípustná výstavba objektů výrobního a skladovacího charakteru ( podmínky stavby budou stanoveny podle konkrétního záměru ). b) Zastavěná plocha nesmí přesáhnout 70 % celkové plochy pozemku, včetně všech zpevněných ploch ( komunikace, manipulační plochy, apod. ). ( koeficient zastavění pozemku KZP = 0,70 ) Minimálně 20 % plochy musí být rezervováno na ozelenění. Minimální plocha pozemku se v tomto případě nestanovuje. c) Výška staveb nebude přesahovat obecně výšku vzrostlých stromů, ale výšková hladina zástavby se v tomto bodě konkrétně nestanovuje. Případné halové objekty jsou přípustné pouze jako přízemní. Při nové výstavbě nesmí být překročeny dimenze stávajících objektů v okolí. Na základě návrhu konkrétních staveb a jejich posouzení ( například zákres v dálkových pohledech ) může být výška u vybraných objektů se souhlasem dotčených orgánů stanovena nebo upravena. a)
d)
Odstavování a parkování firemních osobních a nákladních vozidel a vozidel speciální techniky musí být vždy zajištěno v rámci vlastního areálu.
e)
Na zastavitelných plochách Z23, Z24 a Z25 nelze na zemědělské půdě realizovat jednoúčelové fotovoltaické elektrárny. Panely fotovoltaických elektráren lze instalovat pouze v rámci výrobních areálů na střechách objektů. 73
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PV komunikace, veřejné prostory (1) Využití ploch
Území je určeno pro veřejná prostranství. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro umístění veřejných prostranství, což jsou prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Vymezená veřejná prostranství slouží zejména pro umístění návsí v sídlech a zejména pro místních obslužných komunikací.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je omezení přístupu a omezení obecného užívání ploch.
(2) Prostorové uspořádání
Úprava parteru veřejných prostranství musí být zpracována jako celek a bude jasně definovat jednotlivé plochy ( pěší a pojízdné komunikace, parkování, drobná architektura, veřejná zeleň, apod. ). b) Nejmenší šířka veřejného prostranství na zastavitelných plochách jehož součástí bude pozemní ( místní ) komunikace zpřístupňující pozemky rodinných domů bude 8 m ( 6,5 m v případě jednosměrné ) a komunikace zpřístupňující pozemky bytových domů bude 12 m ( 10,5 m v případě jednosměrné ). a)
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DS silniční (1) Využití ploch
Území je určeno pro pozemní komunikace a umístění dopravních staveb. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro pozemní komunikace, zařízení pozemních komunikací a umístění dopravních staveb. Vymezené plochy zahrnují plochy silnic, včetně pozemků, na kterých mohou být umístěny součásti komunikace, například náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a doprovodné a izolační zeleně. Využití ploch je přípustné také pro umístění dopravních zařízení a dopravního vybavení, například autobusové zastávky, parkovací plochy, hromadné garáže, areály údržby pozemních komunikací, čerpací stanice pohonných hmot, apod.
b)
Nepřípustné využití ploch : Nepřípustné je využití nových ploch ( nově založených ) dopravní infrastruktury v blízkosti chráněné, zejména obytné zástavby. Ochranná pásma u nových silnic a u úprav a rekonstrukcí stávajících silnic do normových parametrů ( nové dopravní silniční infrastruktury ) budou stanovena a respektována. 74
(2) Prostorové uspořádání a)
U všech silnic na území města budou postupně odstraňovány dopravních závady a realizována rekonstrukce silnic do normovaných kategorií, v zastavěném území pouze pokud to umožní prostorové a šířkové uspořádání stávající zástavby. Na nových zastavitelných plochách a plochách změn v krajině vymezených pro silniční dopravní infrastrukturu lze umisťovat silnice a související zařízení.
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DZ drážní (1) Využití ploch
Území je určeno pro drážní dopravu. a)
Přípustné využití ploch : Území je určeno pro drážní dopravu po železnici, zahrnují obvod dráhy, včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť a doprovodné zeleně. Využití ploch je přípustné také pro umístění zařízení pro drážní dopravu, například stanice, zastávky, nástupiště a přístupové cesty a provozní budovy. V ochranném pásmu dráhy a výhledové rezervy ( R02 ) musí být u všech nových staveb a přestaveb prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních a venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech.
(2) Prostorové uspořádání a)
Plochy zahrnují úsek jednokolejné celostátní železniční trati č.225 Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí s ochranným pásmem 60 m. Pro dvě města společná železniční stanice „Počátky - Žirovnice“ leží na již území sousední obce Stojčín.
75
g) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit
Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření v textové a grafické části územních plánů všech stupňů je základním obsahem územně plánovací dokumentace ( dále ÚPD ). Jedná se zejména o stavby pro veřejně prospěšné služby, pro technickou a dopravní infrastrukturu, stavby podporující rozvoj a ochranu území města a ochranu životního prostředí ( stavby pro zneškodňování odpadů, pro zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čistění, pro veřejné školství, pro veřejnou správu, apod. ). V Územní plánu Žirovnice se vymezují : Veřejně prospěšné stavby Veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území města, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci.
Veřejně prospěšná opatření Veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního, a archeologického dědictví vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci.
Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření je v územním plánu stanoveno proto, aby pozemky, stavby a práva k nim bylo možné vyvlastnit. Veřejně prospěšné stavby a opatření jsou graficky znázorněny na výkresu : C VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ).
1. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY - VPS I. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA VVD01 Silnice II. třídy č. II / 132 - přeložka ( k.ú. Žirovnice )
• těleso přeložky silnice • napojení na stávající síť silnic a místních komunikací • stavby související s přeložením silnice ( přeložky sítí, apod. ) DK09 koridor 80 m pro homogenizaci stávajícího tahu - upravený ( k.ú. Žirovnice ) podle ZÚR kraje Vysočina VVD02 Silnice II. třídy č. II / 409 - přeložka ( k.ú. Žirovnice )
• těleso přeložky silnice • napojení na stávající síť silnic a místních komunikací • stavby související s přeložením silnice ( přeložky sítí, apod. ) DK30 koridor 80 m pro homogenizaci stávajícího tahu - upravený ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Stranná Žirovnice ) podle ZÚR kraje Vysočina 76
VVD03 Silnice III. třídy č. III / 1328 - přeložka ( k.ú. Žirovnice )
• těleso přeložky silnice • napojení na stávající síť silnic a místních komunikací • stavby související s přeložením silnice ( přeložky sítí, mosty, apod. ) VVD04 Místní komunikace - MK ( k.ú. Žirovnice )
• těleso místní komunikace • stavby související s přeložením silnice ( přeložky sítí, mosty, apod. ) VVD05 Místní komunikace - MK ( k.ú. Žirovnice )
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace VVD06 Místní komunikace - MK ( k.ú. Žirovnice )
• těleso místní komunikace VVD07 Místní komunikace - MK ( k.ú. Žirovnice )
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace VVD08 Náměstí - prostor křížení místních komunikací ( k.ú. Žirovnice )
• tělesa místních komunikací • prostor pro parkování • veřejná zeleň VVD09 Místní komunikace - MK ( k.ú. Žirovnice )
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace VVD10 Místní komunikace - MK ( k.ú. Žirovnice )
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace VVD11 Místní komunikace - MK ( k.ú. Žirovnice )
• tělesa místních komunikací VVD12 Místní komunikace - MK ( k.ú. Cholunná )
• tělesa místních komunikací VVD13 Místní komunikace - MK ( k.ú. Litkovice )
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace • těleso místní komunikace VVD14 Místní komunikace - MK ( k.ú. Litkovice )
• těleso místní komunikace VVD15 Místní komunikace - MK ( k.ú. Stranná u Žirovnice )
• obnova a rozšíření tělesa místní komunikace VVD16 Místní komunikace - MK ( k.ú. Štítné )
• tělesa místních komunikací VVD17 Místní komunikace - MK ( k.ú. Štítné )
• tělesa místních komunikací VVD18 Místní komunikace - MK ( k.ú. Štítné )
• těleso místní komunikace 77
II. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA VVT1
Čistírna odpadních vod - ČOV Žirovnice • plocha pro rozšíření městské čistírny odpadních vod
VVT2
Čistírna odpadních vod - ČOV Cholunná • plocha pro umístění čistírny odpadních vod • plocha pro umístění příjezdové cesty k ČOV
VVT3
Čistírna odpadních vod - ČOV Litkovice • plocha pro umístění čistírny odpadních vod • plocha pro umístění příjezdové cesty k ČOV
VVT4
Čistírna odpadních vod - ČOV Stranná u Žirovnice • plocha pro umístění čistírny odpadních vod
VVT5
Čistírna odpadních vod - ČOV Štítné • plocha pro umístění čistírny odpadních vod • plocha pro umístění příjezdové cesty k ČOV
VVT6
Čistírna odpadních vod - ČOV Vlčetín • plocha pro umístění čistírny odpadních vod
2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ - VPO III. ZVÝŠENÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI KRAJINY VVR1
Revitalizace údolní nivy vodoteče • revitalizace vodoteče • vodní nádrže • doprovodná smíšená zeleň
VVR2
Revitalizace údolní nivy vodoteče • revitalizace vodoteče • vodní nádrže • doprovodná smíšená zeleň
VVR3
Opatření proti přívalovým vodám • opatření pro zasakování vod • pás ochranné zeleně • odvod přebytečných srážkových vod
78
IV. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ PP1
Založení plochy veřejného prostranství • veřejné prostranství v Žirovnici
PP2
Založení plochy veřejného prostranství • veřejné prostranství v Žirovnici
PP3
Založení plochy veřejného prostranství • veřejné prostranství ve Vlčetíně
V. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY - ÚSES Založení prvků ÚSES s návrhem změn v krajině VVU1
Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru LBK
VVU2
Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru LBK
VVU3
Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru LBK
VVU4
Biokoridor lokální - LBK • propojení koridoru LBK
Založení prvků systému ÚSES beze změn v krajině U01 Biokoridor lokální - LBK U02 Biocentrum lokální - LBC U03 Biokoridor lokální - LBK U04 Biokoridor lokální - LBK U05 Biocentrum lokální - LBC U06 Biokoridor lokální - LBK U07 Biokoridor lokální - LBK U08 Biocentrum lokální - LBC U09 Biokoridor lokální - LBK U10 Biokoridor lokální - LBK U11 Biocentrum lokální - LBC U12 Biokoridor lokální - LBK U13 Biocentrum lokální - LBC U14 Biokoridor lokální - LBK U15 Biokoridor lokální - LBK U16 Biocentrum lokální - LBC
79
U17 Biokoridor lokální - LBK U18 Biokoridor lokální - LBK U19 Biokoridor lokální - LBK U20 Biokoridor lokální - LBK U21 Biocentrum lokální - LBC U22 Biokoridor lokální - LBK U23 Biokoridor lokální - LBK U24 Biokoridor lokální - LBK U25 Biocentrum lokální - LBC U26 Biokoridor lokální - LBK U27 Biocentrum lokální - LBC U28 Biokoridor lokální - LBK U29 Biocentrum lokální - LBC U30 Biokoridor lokální - LBK U31 Biocentrum lokální - LBC U32 Biokoridor lokální - LBK U33 Biokoridor lokální - LBK U34 Biocentrum lokální - LBC U35 Biokoridor lokální - LBK U36 Biokoridor lokální - LBK U37 Biokoridor lokální - LBK U38 Biocentrum lokální - LBC U39 Biokoridor lokální - LBK U40 Biocentrum lokální - LBC U41 Biokoridor lokální - LBK U42 Biokoridor lokální - LBK U43 Biokoridor lokální - LBK U44 Biocentrum lokální - LBC U45 Biokoridor lokální - LBK U46 Biokoridor lokální - LBK U47 Biokoridor regionální - RBK U48 Biocentrum lokální - LBC U49 Biokoridor regionální - RBK U50 Biokoridor lokální - LBK U51 Biokoridor lokální - LBK
80
h) VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo
Územní plán Žirovnice neobsahuje vymezení veřejně dalších prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo.
i)
ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů připojené grafické části
ÚZEMNÍ PLÁN ŽIROVNICE Textová část územního plánu Žirovnice obsahuje Grafická část územního plánu Žirovnice obsahuje A B C
………. 81 listů včetně titulní strany a obsahu ……….
Základní členění Urbanistický návrh - hlavní výkres Veřejně prospěšné stavby a opatření
3 výkresy ( A , B , C ) - 9 listů 3 listy ( měřítko 1 : 5 000 ) 3 listy ( měřítko 1 : 5 000 ) 3 listy ( měřítko 1 : 5 000 )
( každý z výkresů se skládá vždy ze tří listů - pásů , které na sebe vodorovně navazují )
Upozornění . Do výše uvedených počtů listů a výkresů není nezahrnuta textová a grafická část odůvodnění územního plánu - Části II - Odůvodnění Územního plánu Žirovnice
81
