Inventarizační průzkum zoologický Lokalita Krnov Chomýž, k. ú. Krásné Loučky. Zaměřený na obratlovce Vertebrata (obojživelníci, plazi, ptáci a savci)

Inventarizační průzkum zoologický Lokalita Krnov – Chomýž, k. ú. Krásné Loučky Zaměřený na obratlovce – Vertebrata (obojživelníci, plazi, ptáci a savci) Zhotovitel zakázky: Mgr. ADRIÁN C ZERNIK, Odborný garant: Mgr. ADRIÁN C ZERNIK Zpracovatel IP: Mgr. Adrián Czernik

Inventarizační průzkum zoologický, lokalita Krnov - Chomýž, zaměřený na obratlovce – Vertebrata (obojživelníci, plazi, ptáci a savci)

Zadavatel: Zpracovatel:

Fotografie:

Město Krnov, Odbor životního prostředí, Hlavní náměstí 96/1, 794 01 Krnov M gr. Adrián Czernik Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail : [email protected] IČ: 74084313, DIČ: CZ7804105452 © Adrián Czernik, 2008-2011. Vybrané fotografie některých druhů pocházejí z archivu autora.

Zpracováno ve Vřesině, říjen 2011

M gr. Adrián Czernik zpracovatel

Rozdělovník autorizovaných výtisků: Pare č. 1- 4 Zadavatel Pare č. 5 Zpracovatel

PARE 1-4

Fotografie na úvodní straně: Zvláště chráněný a ohrožený druh - ťuhýk obecný (Lanius collurio), (červen 2011). Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz

strana 2 (celkem 32)


OBSAH 1. ÚVOD 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ 3. POPIS ÚZEMÍ A PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ 4. METODIKA 5. VÝSLEDKY 6. ZJIŠTĚNÉ EKOFAUNISTICKÉ A OCHRANÁŘSKY VÝZNAMNÉ DRUHY 7. VÝSLEDKY ZOOLOGICKÉHO PRŮZKUMU A NÁVRH MANAGEMENTU 8. ZÁSADY MANAGEMENTU A VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z POHLEDU OBRATLOVCŮ 8.1. Obojživelníci (Amphibia) 8.1.1.1. Rybníky – vodní plocha č. II, XI (dílčí plocha č. 50, 60) 8.1.1.2. Funkční malé vodní plochy (tůně) – vodní plocha č. VI, VII, VIII 8.1.1.3. Semifunkční a nefunkční malé vodní plochy – vodní plocha č. I, II, III, IV, V, IX, X 8.2. Plazi (Reptilia) 8.3. Ptáci (Aves) 8.4. Savci (Mammalia) 9. ZÁVĚR 10. POUŽITÁ LITERATURA 11. PŘÍLOHY

4 4 4 5 5 10 15 17 17 17 18 18 20 21 22 22 22 23

Fotodokumentace Mapové přílohy Mapa č. 1 – Mapa stávajících vodních ploch a ploch pro nové „tůně“ (T1 – T11). Mapa č. 2 – Mapa stávajících vodních ploch a ploch pro nové „tůně“ na podkladě dílčích ploch. Mapa č. 3 – Mapa výskytu plazů na podkladě dílčích ploch. Mapa č. 4 – Mapa výskytu obojživelníků I/II na podkladě dílčích ploch. Mapa č. 5 – Mapa výskytu obojživelníků II/II na podkladě dílčích ploch. CD-RO M Inventarizační průzkum zoologický, lokalita Krnov – Chomýž, zaměřený na obratlovce – Vertebrata (obojživelníci, plazi, ptáci a savci).doc Inventarizační průzkum zoologický, lokalita Krnov – Chomýž, zaměřený na obratlovce – Vertebrata (obojživelníci, plazi, ptáci a savci).pdf Vektorové vrstvy: *.shp (ArcGIS) v souřadnicovém systému S-JTSK Mapové podklady v *.jpg, *.pdf

Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



1.

ÚVOD Zoologický průzkum lokality Krnov - Chomýž, k. ú. Krásné Loučky byl zaměřen na hlavní skupiny obratlovců (obojživelníci, plazi, ptáci a savci). Inventarizace těchto skupin živočichů byla zaměřena na všechny druhy, zejména však na populace ohrožených a zvláště chráněných druhů a ke zjištění aktuální velikosti a zhodnocení stavu jejich populací, popřípadě místa rozmnožování či ploch, které jsou důležité s ohledem na jejich další setrvání v území. Dále byl dle zadávacích podmínek proveden popis aktuálního stavu biotopů druhů, definice ohrožujících faktorů a konkrétní návrh managementu pro zachování nebo zlepšení stavu populací druhů těchto skupin.

2.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Katastrální území: Krásné loučky Výměra: cca 60 ha Nadmořská výška: 345 - 410 m Faunistický čtverec: 5871

3.

PO PIS ÚZEMÍ A PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ Poloha: Lokalita bývalého vojenského prostoru se rozkládá západním směrem od části Krnov-Chomýž a Krásné Loučky v údolí potoka Hůrka (Chomýžka). Geomorfologie: Lokalita spadá do celku Nízký Jeseník, podcelku Jindřichovická pahorkatina, okrsku Opavická niva. Jedná se o pahorkatinu budovanou kvartérními fluviálními sedimenty se zvrásněnými devonskými a spodnokarbonskými sedimenty v podloží, s akumulačním reliéfem údolní nivy. Území leží v nadmořské výšce 345 - 410 m n. m. Geologie: Místy se nachází pokryv sprašových hlín, který dosahuje proměnlivé mocnosti několika metrů. Předkvartérní podloží tvoří flyšové kulmské horniny moravického souvrství. Půdní typ: Fluvizemě v údolních nivách s hlinitými půdami s výrazným zastoupením prachu. Půdy jsou hlinité, jílovité s vyšším zastoupením skeletu (Culek 1996). Hydrologie: V zájmové lokalitě se nachází pouze jeden menší tok – Hůrka (Chomýžka), který protéká středem lokality (v letních měsících dochází k vysychání). Na zmíněné vodoteči jsou umístěny dva rybníky každý o rozloze ca 0,7 ha. Mimo uvedená větší vodní tělesa se v severní části nachází několik tůní. Klimatologie: Lokalita leží v mírné teplé klimatické oblasti MT9 (Quit 1971). Ta je charakterizována dlouhým teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky (průměrně 60 až 80 dní za rok). Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje nejčastěji v rozmezí 7,5 až 8,5 °C a průměrný roční úhrn atmosférických srážek dosahuje 600 až 700 mm. Vegetace: Dle regionálně fytogeografického členění leží území na hranici fytogeografických okresů 74. Slezská pahorkatina a 75. Jesenické podhůří. Tato oblast patřící do Českomoravského mezofytika se vyznačuje poměrně jednotvárnou květenou, v níž převládají mezofyty nad termofyty, vegetačně odpovídá suprakolinnímu stupni oceánického (srážkově nadbytkového) charakteru, s plochým až svažitým reliéfem krajiny, s chudým až živným podkladem, oblast je převážně změněna lidskou činností (Skalický 1988). Podle mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová 1998) by se na území bez dalších zásahů vyvinula společenstva kostřavových bučin (Festuco altissimae-Fagetum). V současné době je území pozměněno lidskou činností a převažuje zde zemědělská půda - pole a louky, lesní porosty tvoří druhou významnou složku území (Culek 1996). Z botanického hlediska se jedná o nejcennější lokalitu v rámci celého Krnovska a patrně i jednu z nejcennějších v rámci Moravskoslezského kraje. V území se doposud vyskytují desítky ohrožených a chráněných druhů rostlin. V síťovém mapování květeny ČR se území nachází v kvadrantu 5871d. Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Zoologická charakteristika: Ze zoogeografického hlediska spadá tato lokalita do Krnovského bioregionu 1.54 hercynské podprovincie. Fauna vázaná na území je velmi různorodá a bohatá. Lokalita je zajímavá s ohledem na výskyt bezobratlých – motýlů (patrně i dalších skupin bezobratlých), obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Území leží v mapovacím čtverci 5871 sítě mezinárodního kvadrátového mapování organismů (Pruner & Míka 1996).

4.

METODIKA V území probíhala inventarizace obojživelníků, plazů, ptáků a savců od měsíce dubna do začátku měsíce října. V území bylo provedeno 10 terénních šetření (10. 4., 19. 4., 24. 4., 8. 5., 10. 6., 26. 6., 10. 7., 14. 7., 13. 8. a 11. 9. 2011), z čehož tři kontroly byly provedeny v pozdně večerních až nočních hodinách (19. 4., 26. 6. a 10. 7. 2011). V průběhu nočních návštěv byly tůně a průchodné pasáže území prosvěcovány svítilnami pro zjištění přítomnosti některých specifických druhů obojživelníků a jejich larev a některých druhů ptáků jako jsou sovy, lelci, bahňáci apod. Denní návštěvy byly uskutečněny v odpoledních až pozdně odpoledních hodinách, aby byl zachycen co největší rozsah aktivity obojživelníků, plazů, ptáků a savců (10. 4., 24. 4., 8. 5., 10. 6., 14. 7., 13. 8. a 11. 9. 2011). Při inventarizaci byly výchozím materiálem metodiky AOPK ČR. Přítomnost obratlovců byla v území zjišťována vizuálně (přímým pozorováním), akusticky (hlasy) a podle pobytových stop (snůšky, larvy – pulci, hnízda, vývržky, stopy apod.). Zvláštní zřetel byl brán na hnízdící ptáky nebo jinak trvale a teritoriálně se zde vyskytující druhy živočichů. Při determinaci obojživelníků se vycházelo ze znalostí zpracovatele a odborných publikací, viz literatura. Hlasy vybraných ozývajících se živočichů byly analyzovány a porovnávány na základě audionahrávek. V rámci návštěv byly dle možností a charakteru výskytu pozice živočichů zaměřeny pomocí GPS přístroje (Garmin etrex - VISTA HCX, s přesností ± 4 m). V rámci zájmového území bývalé střelnice Krnov - Chomýž byla plocha rozčleněna na jednotlivé dílčí plochy. Rozděleni těchto dílčích ploch vychází z dokumentu: Metodický materiál pro biologický management lokality Krnov - Chomýž, k. ú. Krásné Loučky, Projekt „Obnova a rekreační využití území bývalého vojenského cvičiště Chomýž“ (Czernik, Dočkalová & Kašák 2009). V rámci těchto ploch jsou ještě samostatně u obojživelníků a plazů vyčleněny další vodní plochy, mokřady, toky, a porosty, kde byl zaznamenán jejich výskyt, poněvadž jsou tyto plochy důležité z hlediska jejich ochrany a dalšího setrvání v území. Tyto plochy jsou v mapových přílohách označeny římskými číslicemi I až XI. Čísla kvadrátů pro síťové mapování organismů jsou použita podle Prunera & Míky (1996). Nomenklatura živočichů je uvedena dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., aby korespondovala s názvy zde uvedenými, neboť systematicky jsou nově například obojživelníci přejmenováni (latinské vědecké názvy). U jednotlivých druhů je uveden stupeň ohrožení, a to podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., v platném znění a Červeného seznamu (Zavadil & Moravec 2003). Uvedena je také skutečnost, zda se druh nachází v příloze II a IV Směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Hora 1998). Do zpracování této kapitoly byly zahrnuty také relevantní údaje a vlastní výzkumné aktivity z let 2000 až 2011. Důraz byl však kladen na aktuální data a data v rozmezí let 2009 – 2011 a zejména z roku 2011, tedy z období zpracování tohoto průzkumu.

5.

VÝSLEDKY Níže uvedený seznam zahrnuje všechny druhy živočichů, které byly v zájmovém území zjištěny. V seznamu jsou uvedeny také vybrané druhy aktuálně pozorované v blízkém okolí zájmového území. Seznam je v rámci skupin seřazen abecedně dle latinských názvů. U každého druhu je uveden stupeň ohrožení dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. Dále je uvedena kategorizace podle Červeného Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



seznamu ohrožených druhů České republiky – obratlovci (Anděra & Červený 2003, Šťastný & Bejček 2003, Zavadil & Moravec 2003). Uvedeno je také, zda je druh zařazen v příloze I Směrnice Rady č. 79/409/EHS nebo v příloze II a IV Směrnice Rady č. 92/43/EHS. Stupně ohrožení: I. – zákonem chráněné druhy (symbol §) : KO – Kriticky ohrožený druh, SO – Silně ohrožený druh, O – Ohrožený druh, dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody. II. – druhy Červených seznamů ČR: EX – Vyhynulý, RE – Druh vymizelý na území ČR, EW – Vyhynulý nebo vyhubený ve volné přírodě, CR – Kriticky ohrožený druh, EN – Ohrožený druh, VU – Zranitelný druh, NT – Téměř ohrožený druh, LC – Málo dotčený druh, NE – Nevyhodnocené druhy, DD – Taxon, o němž jsou nedostatečné údaje. III. – druh je uveden v příloze I. Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků, a přílohy II nebo IV Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Roth 2003). Na druhy uvedené v těchto přílohách se v rámci Evropského společenství vztahuje přísná ochrana. Lokalita, Okolí – symbol hvězdičky * indikuje přítomnost druhu v daném území. U všech druhů obratlovců je uveden charakter výskytu (Výskyt), zda-li na lokalitě hnízdí (rozmnožují se) či nikoli (H – hnízdící druh, NZ – nehnízdící druh, zastižený v zimním období, NT – nehnízdící, zastižený na tahu, NH – nehnízdící, zastižen v hnízdním období, hnízdění v okolí není vyloučeno). V – výskyt, R – rozmnožování. Podrobnější hodnocení výskytu zvláště chráněných druhů je uvedeno níže v kapitole 6. Zjištěné ekofaunistické a ochranářsky významné druhy

III.

Výskyt na lokalitě

Stupeň ohrožení

Okolí

Druh

Lokalita

Tab. č. 1: Seznam zjištěných druhů obratlovců

I.

II.

§ Bombina variegata – kuňka žlutobřichá

SO

VU II, IV

*

§ Bufo bufo – ropucha obecná

O

NT

*

*

R

§ Bufo viridis – ropucha zelená § Hyla arborea – rosnička zelená

SO SO

NT NT

IV IV

* *

* *

V V

§ Rana dalmatina – skokan štíhlý

SO

NT

IV

*

V

§ Rana esculenta – skokan zelený

SO

NT

*

NT

*

AMPHIBIA – OBOJŽIVELNÍCI

Rana temporaria – skokan hnědý § Rana arvalis – skokan ostronosý

KO

EN

§ Triturus vulgaris – čolek obecný

SO

NT

§ Triturus cristatus – čolek velký

SO

NT

§ Natrix natrix – užovka obojková

O

LC

§ Natrix austriaca– užovka hladká

SO

VU

§ Vipera berus – zmije obecná § Zootoca vivipara – ještěrka živorodá § Lacerta agilis – ještěrka obecná

KO SO SO

VU NT NT

IV II, IV

R

R *

R

*

V

*

R

*

R

REPTILIA – PLAZI


* IV

* * *

IV

*

R V

* *

R R R


I.

II.

Lokalita

Okolí



SO

LC

*

*

V

§ Accipiter gentilis – jestřáb lesní

O

VU

*

*

H

A0

§ Accipiter nisus – krahujec obecný

SO

VU

*

*

H

B1

Acrocephalus palustris – rákosník zpěvný

*

*

H

B2

Acrocephalus scirpaceus – rákosník obecný

*

*

H

B2

NH

-

Druh § Anguis fragilis – slepýš křehký

Stupeň ohrožení III.

AVES – PTÁCI

§ Actitis hypoleucos – pisík obecný

SO

EN

*

Aegithalos caudatus – mlynařík dlouhoocasý

*

*

H

B2

Alauda arvensis – skřivan polní

*

*

H

B2

Anas platyrhynchos – kachna divoká

*

*

H

D10

H

A0

§ Anas strepera – kopřivka obecná

O

VU

*

Anthus trivialit – linduška lesní § Apus apus – rorýs obecný

O

Ardea cinerea – volavka popelavá

NT

Asio otus – kalous ušatý

LC

*

*

H

B2

*

*

NH

-

*

*

NH

-

*

NH

-

Aythya ferina – polák velký

*

*

NH

-

Aythya fuligula – polák chocholačka

*

*

NH

-

Buteo buteo – káně lesní

*

*

H

B1

H

B2

§ Caprimulgus europaeus – lelek lesní

SO

EN

I

*

Carduelis carduelis – stehlík obecný

*

*

H

D12

Carduelis chloris – zvonek zelený

*

*

H

B2

Certhia brachydactyla – šoupálek krátkoprstý

*

*

H

B2

Certhia familiaris – šoupálek dlouhoprstý

*

*

H

B2

§ Ciconia ciconia – čáp bílý

O

NT

I

*

*

NH

-

§ Ciconia nigra – čáp černý

SO

VU

I

*

*

NH

-

§ Circus aeruginosus – moták pochop

O

VU

I

*

NH

-

Coccothraustes coccothraustes – dlask tlustozobý

*

*

H

B2

Columba palumbus – holub hřivnáč

*

*

H

B2

*

*

NH

-

*

VU

* *

* * * *

H H H NT

A0 A0 C6 -

Delichon urbica – jiřička obecná

NT

*

*

NH

-

Dendrocopos major – strakapoud velký Dendrocopos minor – strakapoud malý

VU

* *

* *

H H

B1 B1

§ Corvus corax – krkavec velký

O

VU

§ Crex crex – chřástal polní § Coturnix coturnix – křepelka polní Cuculus canorus – kukačka obecná Cygnus olor – labuť velká

SO SO

VU NT


I


I. Dryocopus martius – datel černý

II.

III.

LC

I

Emberiza citrinella – strnad obecný § Emberiza hortulana – strnad zahradní

KO

CR

I


Druh

Okolí

Stupeň ohrožení

Lokalita


*

NH

-

*

*

H

D10

*

*

H

B2

H

B1

Emberiza schoeniclus – strnad rákosní

*

Erithacus rubecula – červenka obecná

*

*

H

C4

Falco tinnunculus – poštolka obecná

*

*

NH

-

Fringilla coelebs – pěnkava obecná

*

*

H

D11

*

*

H

B2

*

H

B1

EN

*

NT

-

NT

*

H

C3

Ficedula albicollis – lejsek bělokrký

NT

I

Fulica atra – lyska černá § Gallinago gallinago – bekasina otavní

SO

Gallinula chloropus – slípka zelenonohá Garrulus glandarius – sojka obecná

*

*

H

B1

Hippolais icterina – sedmihlásek hajní

*

*

H

C4

§ Hirundo rustica – vlaštovka obecná

O

LC

*

*

NH

-

§ Jynx torquilla – krutihlav obecný

SO

VU

*

*

H

C4

§ Lanius collurio – ťuhýk obecný

O

NT

*

*

H

D12

§ Lanius excubitor – ťuhýk šedý

O

VU

*

NT

-

*

*

NT

-

Locustella fluviatilis – cvrčilka říční

*

*

H

B2

Locustella naevia – cvrčilka zelená

*

*

H

B2

Motacilla alba – konipas bílý

*

*

H

C2

Larus ridibundus – racek chechtavý

I

VU

§ Oenanthe oenanthe – bělořit šedý

SO

EN

*

*

H

B1

§ Oriolus oriolus – žluva hajní

SO

LC

*

*

H

D12

Parus ater – sýkora uhelníček

*

*

H

C4

Parus caeruleus – sýkora modřinka

*

*

H

D12

Parus major – sýkora koňadra

*

*

H

C9

Parus montanus – sýkora lužní

*

*

H

B2

Parus palustris – sýkora babka

*

*

H

B2

*

NH

-

*

H

B2

*

NH

-

*

*

NH

-

*

*

H

D11

*

*

H

A0

Phylloscopus collybita – budníček menší

*

*

H

C4

Phylloscopus trochilus – budníček větší

*

*

H

C4

Phylloscopus sibilatrix – budníček lesní

*

*

H

C4

Parus cristatus – sýkora parukářka

LC

Passer montanus – vrabec polní

LC

§ Perdix perdix – koroptev polní

O

NT

§ Pernis apivorus – včelojed lesní

SO

EN

Phasianus colchicus – bažant obecný Picus viridis – žluna zelená


LC

* I


Lokalita

Okolí

Stupeň ohrožení



Prunella modularis – pěvuška modrá

*

*

H

B2

Pyrrhula Pyrrhus – hýl obecný

*

*

NT

-

Druh I.

II.

III.

§ Saxicola torquata – bramborníček černohlavý

O

VU

*

*

H

D12

§ Saxicola rubetra – bramborníček hnědý

O

LC

*

*

NT

C3

Serinus serinus – zvonohlík zahradní

*

*

H

B2

Sitta europaea – brhlík lesní

*

*

H

C9

Streptopelia turtur – hrdlička divoká

*

*

H

B2

Strix aluco – puštík obecný

*

*

H

B1

Sturnus vulgaris – špaček obecný

*

*

H

B1

Sylvia atricapilla – pěnice černohlavá

*

*

H

D13

*

*

H

B2

Sylvia communis – pěnice hnědokřídlá

*

*

H

D13

Sylvia curruca – pěnice pokřovní

*

*

H

C7

Tringa nebularia – vodouš šedý

*

*

NT

-

Troglodytes troglodytes – střízlík obecný

*

*

H

D12

Turdus merula – kos černý

*

*

H

D15

Turdus philomelos – drozd zpěvný

*

*

H

D12

Turdus pilaris – drozd kvíčala

*

*

H

B1

Turdus viscivorus – drozd brávník

*

*

H

B1

Apodemus agrarius – myšice temnopásá

*

*

V

Capreolus capreolus – srnec

*

*

R

Clethrionomys glareolus – norník rudý

*

*

V

Erinaceus concolor – ježek východní

*

*

V

*

V

*

*

V

Martes sp. – kuna

*

*

V

Microtus arvalis – hraboš polní

*

*

V

Mustela erminea – lasice hranostaj

*

*

V

Sorex araneus – rejsek obecný

*

*

V

Sus scrofa – prase divoké

*

*

R

Talpa europaea – krtek obecný

*

*

V

Vulpes vulpes – liška obecná Poznámka: Mezinárodní kódy pro stupeň průkaznosti hnízdění ptáků

*

*

V

§ Sylvia nisoria – pěnice vlašská

SO

VU

I

MAMMALIA – SAVCI

Felis domestica – kočka domácí Lepus europaeus – zajíc polní

NT

A - předpokládané hnízdění 0 Druh pozorovaný v době hnízdění (za hnízdní období považujeme dobu od 1.4. do 31.7). Není ale nutné omezovat se ve všech případech na toto období - např. sovy hnízdí často už dříve a mnozí pěvci, vodní ptáci, Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



holubi mohou, ať normálně nebo při náhradních snůškách, klást vejce a vyvádět mláďata i v srpnu. Křivka obecná může ostatně hnízdit i uprostřed zimy. B - možné hnízdění 1 Druh pozorovaný v době hnízdění ve vhodném hnízdním prostředí (mnozí bahňáci, někteří kráčiví a rackovití se u nás často zdržují po celé hnízdní období, aniž zahnízdí, u nich je proto nutné použit jiného důkazu o hnízdění). 2 Pozorování zpívajícího samce či samců anebo zaslechnutí hlasů souvisejících s hnízděním v hnízdním období. C - pravděpodobné hnízdění 3 Pár pozorovaný ve vhodném hnízdním prostředí v době hnízdění. 4 Stálý okrsek předpokládaný na základě pozorovaného teritoriálního chování (např. zahánění soků, zpěv apod.) na stejném stanovišti nejméně dvakrát v odstupu jednoho týdne. 5 Pozorování toku a imponování nebo páření. 6 Hledání pravděpodobných hnízdišť. 7 Vzrušené chování a varování starých ptáků nejspíše v blízkosti hnízda či mláďat. 8 Přítomnost hnízdních nažin u chycených starých ptáků. 9 Staří ptáci pozorováni při stavbě hnízda nebo dutiny D - prokázané hnízdění 10 Odpoutávání pozornosti od hnízda nebo mláďat a předstírání zranění. 11 Nález použitého hnízda (obydleného či opuštěného během pozorování) či zbytků vaječných skořápek. 12 Nález čerstvě vylétaných mláďat (u krmivých ptáků) nebo mláďat v prachovém peří (u nekrmivých). 13 Pozorování starých ptáků přilétajících na hnízdiště či opouštějících jej za okolností, které nasvědčují přítomnosti obsazeného hnízda (včetně vysoko umístěných hnízd nebo hnízdních dutin, do nichž není vidět) či pozorování starých ptáků vysezujících snůšky. 14 Pozorování starých ptáků při odnášení trusu od hnízda nebo přinášení potravy mláďatům. 15 Nález hnízda s vejci. 16 Nález hnízda s mláďaty (viděnými nebo slyšenými).

6.

ZJIŠTĚNÉ EKOFAUNISTICKÉ A OCHRANÁŘSKY VÝZNAMNÉ DRUHY

Údaje o aktuální velikosti populací druhů inventarizované skupiny v území. Kapitola zahrnuje přehled všech chráněných a ohrožených druhů živočichů (seřazeno abecedně - latinsky a v pořadí – obojživelníci, plazi, ptáci a savci), jež byly pozorovány na lokalitě a v blízkém okolí. Z hlediska výskytu chráněných a ohrožených druhů živočichů je nutné upozornit na výskyt níže uvedených taxonů, které jsou zvláště chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. (§1 – kriticky ohrožené druhy, §2 – silně ohrožené druhy, §3 – ohrožené druhy). U každého druhu je připojen krátký komentář hodnotící výskyt druhu na lokalitě a okolí, pokud je to z pohledu druhu a charakteru jeho výskytu významné. Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) – §2, VU, II, IV Kuňka se vyskytuje v území velmi sporadicky v několika málo menších vodních plochách, které se rychle zazemňují a zarůstají keřovou a stromovou vegetací (vodní plocha č. VI, VII), jedná se o drobné kaluže, mokřady, větší tůně po pěších a tankových zákopech a vzácně se vyskytuje také v litorálu „Dolního rybníka“ (vodní plocha č. XI). Vzácně se vyskytuje také na dílčí ploše č. 23. Výskyt na jiných plochách je možný, avšak vhodných ploch každoročně rychle ubývá v důsledku postupující sukcese, zarůstání a stínění drobných vodních ploch. Druh se na ploše rozmnožuje, byli nalezeni pulci a snůšky. Celková populace se velmi rychle snižuje a v roce 2011 byla odhadnuta na 15 až 20 dospělců. Ropucha obecná (Bufo bufo) – §3, NT Druh se vyskytuje sporadicky v rámci téměř celého území. V území se rozmnožuje v litorálu „Horního rybníka“ (vodní plocha č. II), „Dolního rybníka“ (vodní plocha č. XI). Tyto dvě plochy představují v současné době nejdůležitější rozmnožiště. V průběhu rozmnožování (2009) zde bylo pozorováno do 600 jedinců ropuchy a desítky až stovky snůšek. Další rozmnožiště představuje vodní Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



plocha č. VI, VII, VIII. V každé z těchto vodních ploch byly pozorovány maximálně dva až tři páry v amplexu. Ropucha zelená (Bufo viridis) – §2, NT, IV T ento druh byl zaznamenán v jednom uhynulém exempláři na komunikaci blízko plochy č. 25. Nelze vyloučit, že se druh v území vyskytuje a rozmnožuje ve vodní ploše č. XI „Dolní rybník“. Rosnička zelená (Hyla arborea) – §2, NT, IV Roztroušeně téměř v rámci celého území (dílčí plocha č. 8A, 9, 11, 14A, 23), na vodní plochy je vázána pouze v období rozmnožování. Zpravidla se vyskytuje na vegetaci až do výšky několika metrů (keře, stromy). V území nebylo rozmnožování zaznamenáno (nález snůšek, pulců) avšak je zřejmé, že se zde ropucha rozmnožuje. Počet vokalizujících samců byl stanoven na 15 až 20 exemplářů. Skokan štíhlý (Rana dalmatina) – §2, NT, IV V území byl tento druh zastižen pouze v počtu dvou snůšek v roce 2010 na dílčí ploše č. VI. V roce 2011 nebyl tento druh v území zaznamenán. Údaje o jeho výskytu jsou známy i z širšího okolí. Skokan zelený (Rana esculenta) – §2, NT V území je druh vázán na vodní plochy a byl pozorován na ploše č. II, VIII, XI. Populace skokana zeleného je v území poměrně nízká (odhad do 50 exemplářů) s převahou subadultních jedinců. Nízká početnost pravděpodobně souvisí s vyšší rybí obsádkou a patrně i s přítomností dravých ryb na „Dolním rybníce“. Skokan ostronosý (Rana arvalis) – §1, EN, IV V území byl tento druh zastižen pouze v počtu jednoho subadultního exempláře v období dubna roku 2009 na dílčí ploše č. 8 – 8A. V letech 2010 a 2011 nebyl tento druh v území aktuálně zaznamenán. Čolek obecný (Triturus vulgaris) – §2, NT V rámci průzkumu byl tento druh zjištěn ve vodní ploše č. III, V, VII. V rámci těchto ploch byli pozorováni pouze jednotliví jedinci, z čehož patrně největší část populace se vyskytuje ve vodní ploše č. VII. Přesto je početnost čolka obecného velmi malá a bylo zde napočítáno pouze 10 exemplářů (4 samice, 6 samců). Odhad velikosti populace je velmi obtížný, pravděpodobně se však nejedná o velkou populaci, poněvadž v místech s dobrou dohledatelností a relativně vhodnými ekologickými podmínkami nebyl čolek zaznamenán nebo jeho početnost byla velmi nízká. Čolek velký (Triturus cristatus) – §2, NT, II, IV Podobně jako u výše uvedeného druhu byl čolek velký potvrzen v menších vodních plochách č. III, V, VI a VIII. V roce 2011 byl výskyt čolka zaznamenán ve vodní ploše č. III (1 samice), ve vodní ploše č. V (1 samice, 1 samec), ve vodní ploše č. VII (3 samice, 2 samci) a ve vodní ploše č. IX (1 samice). Odhad populace je velmi obtížný, pravděpodobně se však nejedná o velkou populaci (do ca 30 dospělců), poněvadž v místech s dobrou dohledatelností a relativně vhodnými ekologickými podmínkami nebyl druh zaznamenán nebo jeho početnost byla velmi nízká. Pokud nebude provedeno částečné odstranění dřevin stínících tyto vodní plochy alespoň z jižní a západní strany, tedy ze stran, kde dochází k oslunění vodního sloupce sluncem, budou ve velmi krátké době i tyto zbytky drobných vodních ploch pro čolka nevhodné a populace druhu v území patrně vyhyne.




Užovka obojková (Natrix natrix) – §3, LC Opakovaně pozorována v mnoha biotopech území. Druh se vyskytuje pravděpodobně v celém území, kde má vhodné potravní a úkrytové biotopy. V území byla přímo pozorována v dílčí ploše č. 8 – 8A, 9, 10, 50, 23, 14A, 15A, 17, 21A, 60A. Na lokalitě byli pozorováni jak juvenilní, tak adultní jedinci, užovky velmi pravděpodobně využívají některé staré deponie travní biomasy z kosení luk ke kladení vajec. Užovka hladká (Natrix austriaca) – SO, VU, IV Aktuálně nebyl tento druh v roce 2011 zaznamenán. Poslední výskyt druhu byl z území potvrzen v roce 2004. Jednalo se o jednoho uhynulého jedince na dílčí ploše č. 9. Nelze však vyloučit, že se užovka hladká v území stále vyskytuje. Zmije obecná (Vipera berus) – §1, VU V území byla zmije opakovaně pozorována zejména v severní polovině území na dílčí ploše č. 5, 8A, 9, 10, 11, 14A, 16B, 24C a jihovýchodním okraji na ploše č. 2A. V rámci průzkumu, byly pozorováni jak adultní, tak subadultní jedinci. V území byly zjištěny jak světle šedé formy s černým pruhem, tak světle hnědé až tmavě hnědé formy s tmavohnědými pruhy. V případě tohoto druhu lze jen hrubě odhadnout velikost populace na 30 až 50 exemplářů. V roce 2011 byli zaznamenáni tři adultní jedinci a dvě mláďata. Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) – §2, NT, IV Výskyt druhu je znám především z podmáčených, ale i sušších lučních biotopů, kde má dobré potravní a úkrytové podmínky. Jedná se o plochu č. 8A, 8B, 9, 10, 11, 23. Její výskyt však pravděpodobně bude ještě větší a lze jej odhadovat téměř na celé území. Populaci představuje patrně několik desítek až stovek jedinců. Ještěrka obecná (Lacerta agilis) – §2, NT, IV Výskyt tohoto druhu je z území znám pouze ze dvou lokalit a to z hráze rybníka dílčí plochy č.60D (1 samec, 1 samice) a lůmku dílčí plochy č. 16B (1 samec, 2 samice). Nelze vyloučit, že se vyskytuje také na jiných, méně vegetací zapojených a více osluněných plochách. Slepýš křehký (Anguis fragilis) – §2, LC Výskyt druhu je znám z téměř celého území a to zejména z lučních porostů, běžně se však vyskytuje také ve světlejších lesních biotopech. V území byl zaznamenán také v blízkosti starých deponií biomasy z kosení luk. V území byl od roku 2009 do roku 2011 nalezen na dílčích plochách č. 3B, 6, 8A, 8B, 9, 11, 14A, 22B, 23. Populace druhu je v území patrně větší - ca desítky, snad i stovky jedinců. Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) – §3, VU Vzácně zastižen při přeletech nad lokalitou 2000 - 2011. Velmi pravděpodobně hnízdí v blízkých navazujících lesních komplexech (1 samice, 10. 6. 2011, přelet). Krahujec obecný (Accipiter nisus) – §2, VU V území pozorován opakovaně při přeletech nad územím, nalezeny také pobytové stopy („trhanina“ kořisti), lze předpokládat, že v území hnízdí alespoň jeden pár nebo minimálně území představuje hnízdní a potravní okrsek druhu.




Pisík obecný (Actitis hypoleucos) – §2, EN V rámci zkoumaného území byl tento druh opakovaně pozorován při jarním a podzimním tahu. Hnízdění na zájmové ploše č. 60 „Dolní rybník“ nebylo v roce 2011 prokázáno. Pisík zde byl zastižen pouze na tahu. Druh vyžaduje pro hnízdění zvodnělé a obnažené plochy zeminy nebo hlinité a štěrkové náplavy řek a štěrkoven, pískoven či rybníků. Kopřivka obecná (Anas strepera) – §3, VU T ento druh byl v území pozorován při jarním tahu na „Dolním a Horním rybníku“, plochách č. 60 a 50 v počtu 5 exemplářů. Rorýs obecný (Apus apus) – §3 Rorýs obecný na zkoumané ploše nehnízdí. Hnízděním je v našich podmínkách plně vázán na lidská sídla (vysoké budovy se štěrbinami apod.). Vzdušný prostor nad lokalitou může představovat pouze potravní základnu druhu. V rámci širšího území hnízdí v rámci města Krnov (paneláky, kostely, vysoké budovy). Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) – §2, EN, I Velmi vzácný pták, který byl v území zaznamenán pouze jednou v roce 2003 v hnízdním období. Jelikož lokalita od té doby významně zarostla, je pravděpodobnost jeho zahnízdění čím dál nižší. V roce 2011 nebyl druh pozorován. Čáp bílý (Ciconia ciconia) – §3, NT, I T ento druh na území střelnice nehnízdí, avšak zájmová plocha je součástí širšího potravního okrsku (teritoria) druhu. Čáp bílý byl opakovaně pozorován při sběru potravy na kosených loukách v okolí a při kosení luk na ploše č. 8A, 8B, 10, 11. Dále byl zastižen při lovu na „Dolním rybníce“, dílčí ploše č. 60. Čáp černý (Ciconia nigra) – §2, VU, I T ento druh v území nehnízdí, avšak zájmová plocha je součástí širšího hnízdního okrsku (teritoria) druhu. Čáp černý byl pozorován při přeletech přes lokalitu a v okolí. Velmi pravděpodobně hnízdí v blízkých navazujících lesních komplexech. Moták pochop (Circus aeruginosus) – §3, VU, I T ento druh byl pozorován při lovu v okolí zájmové lokality v letech 2004 – 2008 v rámci rozsáhlých lučních porostů. Aktuálně nebyl jeho výskyt v roce 2011 v území zaznamenán. Krkavec velký (Corvus corax) – §3, VU Opakovaně pozorován při přeletech nad územím a sběru potravy na okolních polích a loukách. V území nehnízdí. Velmi pravděpodobně hnízdí v blízkých navazujících lesních komplexech. Křepelka polní (Coturnix coturnix) – §2, NT V rámci širšího území potvrzen v roce 2009 jeden ozývající se samec. V roce 2011 nebyl zde druh zaznamenán. Chřástal polní (Crex crex) – §2, VU, I Velmi vzácně se vyskytuje na loukách severně od zájmového území, nelze zcela vyloučit, že vzácně zahnízdí v komplexu porostů ploch č. 10, 11, 12, 13, 14A, 14B, 15A, 15B, 23. Severně od zájmového území byl v polích a loukách zaznamenán pouze jeden ozývající se samec (10. 6. 2011). Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Strnad zahradní (Emberiza hortulana) – §1, CR, I Velmi vzácně se vyskytující strnad. V roce 2009 zjištěn jeden zpívající samec na severním okraji plochy č. 16A, 16B. V roce 2011 nebyl tento druh v území potvrzen. Bekasina otavní (Gallinago gallinago) – §2, EN T ento druh byl v území zastižen na podzimním tahu (2 ex. 11. 9. 2011) a to v blízkosti periodicky zvodnělých sníženin a mokřadů vodní plochy č. IX, VII, které se nacházejí na dílčí ploše č. 23. Hnízdění tohoto druhu nebylo v území zaznamenáno. Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) – §3, LC Na lokalitě byla vlaštovka opakovaně pozorována při lovu potravy ve vzdušném prostoru. Hnízděním je plně vázána na lidská sídla (Krásné Loučky, Krnov). Krutihlav obecný (Jynx torquilla) – §2, VU V roce 2011 byl v hnízdním období v území zaznamenán výskyt tří párů (plocha č.1A, 2A, 16A, 21A, 21H). Přestože nebyly nalezeny hnízdní dutiny, lze předpokládat, že zde druh hnízdí, neboť zde má ještě relativně vhodné hnízdní a potravní podmínky. Velká mraveniště lesních mravenců, představující potravní zdroje krutihlava, se zde vyskytují sporadicky, avšak jsou zde přítomné, stejně jako některé doupné stromy nutné pro hnízdění. Obecně je třeba ale konstatovat, že vhodných doupných stromů je zde málo. V roce 2009 bylo zaznamenáno hnízdění krutihlava v dutině zlomené břízy na dílčí ploše č. 11. Ťuhýk obecný (Lanius collurio) – §3, NT V roce 2011 byly v území zjištěny minimálně 4 páry tohoto druhu. Také byly pozorovány vzlétlá mláďata, krmení mláďat, zaznamenáno bylo varování dospělců v blízkosti domnělých hnízdišť. Ťuhýk obecný má v území relativně vhodné hnízdní podmínky v ne příliš zarostlých lučních biotopech. V území byl potvrzen na dílčí ploše č. 1A, 2B, 3A, 3B, 10, 11, 12, 13, 14 A, 14B, 15A, 15B, 22A, 22B, 22C, 23. Ťuhýk šedý (Lanius excubitor) – §3, VU Ťuhýk šedý byl zaznamenán pouze v okolí území v podzimním období jak v minulých letech (2000 – 2010) , tak v roce 2011 (1 ex. severně od plochy č. 16A - 11. 9. 2011). Ťuhýk šedý pravděpodobně v území nehnízdí a pouze zde zalétá při podzimním tahu. Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) – §2, EN V rámci širšího území pozorován v roce 2008 – 2009 jeden pár v hnízdním období na dílčí ploše č. 23 a severně u hnojiště nad plochou č. 16A, 16B. V roce 2011 nebyl bělořit šedý v zájmovém území zaznamenán. Žluva hajní (Oriolus oriolus) – §2, LC Druh byl pozorován v rámci téměř všech návštěv území v období měsíce května až srpna. Je velmi pravděpodobné, že zde hnízdil ve stromovém porostu údolního jasanovo - olšového luhu dílčí plochy č. 21A, 24A či 14A. V měsíci červenci byla zde pozorována 3 vzlétlá mláďata (14. 7. 2011). V území pravděpodobně hnízdily dva páry. Koroptev polní (Perdix perdix) – §3, NT V rámci širšího území pozorována v roce 2008 – 2009 jeden pár. V roce 2011 nebyl zde druh zaznamenán. Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Včelojed lesní (Pernis apivorus) – §2, EN Opakovaně pozorován při přeletech nad územím a sběru potravy na loukách (nepřímé pozorování - rozhrabaná vosí hnízda na kosených loukách). V území pravděpodobně nehnízdí. Velmi pravděpodobně hnízdí v blízkých navazujících lesních komplexech. Bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) – §3, VU V rámci území byly v roce 2011 pozorovány tři páry. Hnízdění těchto párů v území bylo potvrzeno pozorováním vzlétlých mláďat při krmení s jejich rodiči. Výskyt těchto párů byl zaznamenán na plochách č. 1A, 3A, 3B, 12, 13, 14A, 14B, 15A, 15B, 22A, 22B, 22C, 23. Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) – §3, LC V roce 2011 byl v území pozorován jeden hnízdní pár na severním okraji zájmového území na kontaktu dílčí ploch č. 13, 14, B, 15A, 15B. Hnízdění tohoto druhu je velmi pravděpodobné. Pěnice vlašská (Sylvia nisoria) – §2, VU, I Velmi vzácně zastižena v hnízdním období v předchozích letech 2004 – 2006 v křovinách severní části území plochy č. 14A, 16A, 16B. V roce 2011 nebyla pěnice vlašská v území zaznamenána. Další výskyt nelze vyloučit. 7. VÝSLEDKY ZOOLOGICKÉHO PRŮZKUMU A NÁVRH MANAGEMENTU V zájmovém území a jeho blízkém okolí byl v období 2000 až 2011 (zejména 2009 až 2011) zaznamenán výskyt celkem 119 druhů obratlovců (obojživelníci, plazi, ptáci, savci). Z tohoto počtu bylo pozorováno 39 zvláště chráněných druhů. Z obojživelníků byl v rámci území zjištěn výskyt 10 druhů. Z tohoto počtu bylo zaznamenáno 9 zvláště chráněných druhů. V kategorii kriticky ohrožené druhy – §1: skokan ostronosý (Rana arvalis), 7 silně ohrožených druhů – §2: kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), ropucha zelená (Bufo viridis), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan zelený (Rana esculenta), čoleke obecný (Triturus vulgaris) a čolek velký (Triturus cristatus). Z ohrožených druhů – §3: ropucha obecná (Bufo bufo). V kategorii se mimo zvláště chráněných druhů obojživelníků v území vyskytuje také skokan hnědý (Rana temporaria). Obecně lze hodnotit současné území pro obojživelníky jako málo příznivé a to zejména pro období rozmnožovací vodní fáze. Minimum vodních ploch, jejich zazemnění, značná rozkolísanost a periodicita zvodnění druhy na ně vázané v území významně limituje. Současné nevhodné intenzivní hospodaření na rybnících pak patrně stojí za dalším snižováním počtu obojživelníků. V případě téměř všech obojživelníků, vyjma ropuchy obecné, skokana zeleného a rosničky zelené, jsou jejich počty natolik malé, že pokud nedojde alespoň k úpravě současných ploch jejich výskytu a rozmnožování, lze v horizontu několika málo let očekávat jejich úplné vyhynutí. Z dostupné odborné literatury a osobních zkušeností zpracovatele průzkumu je známo, že právě vojenská cvičiště, střelnice, cihelny, pískovny a popřípadě další antropogenně ovlivněné plochy často poskytují velmi dobré podmínky pro přežívání poměrně velkých populací těchto druhů. Při zohlednění a zachování vhodných podmínek pro obojživelníky se nakonec tyto plochy stávají jedinými možnými a posledními biotopy v širším území. To paradoxně pomáhá k přežití obojživelníků v dostatečném množství, přestože se jedná o biotopy silně přeměněné či ovlivněné člověkem. V běžné krajině, která je již převážně unifikovaná a přeměněná, nemají zejména obojživelníci často šanci nalézt vhodná místa pro rozmnožování a trvalé přežití.




Přestože byla u většiny druhů zjištěna nízká početnost jednotlivých druhů, představuje bývalá střelnice Krnov – Chomýž jednu z nejbohatších lokalit na obojživelníky v Krnovském regionu a dokonce druhovým složením zcela překonává blízkou Evropsky významnou lokalitu Staré hliniště! Úpravou současných ekologických podmínek ploch jejich výskytu a rozmnožování je míněna zejména razantní prořezávka dřevin a křovin v blízkosti vodních ploch, které tyto plochy zastiňují a kde byli tito živočichové zjištěni (vodní plocha č. I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X), tedy až na „Dolní rybník“ všechny plochy. Toto opatření však ještě není zcela dostatečné, neboť je zcela nezbytně nutné v území provést vyčištění dílčích vodních ploch č. I, III, IV a VIII od pneumatik a odpadů, které zde byly ponechány sovětskou armádou a patrně navezeny i místními obyvateli (toto se možná týká i dalších ploch). U všech ploch je potřeba provést také chemický rozbor sedimentů, neboť v některých tůních, i když jsou osluněné a relativně vhodné k rozmnožování je výskyt obojživelníků překvapivě velmi nízký. To může být způsobeno starou ekologickou zátěží z techniky (tanky), neboť alespoň část těchto vodních ploch se nachází v bývalých tankových a pěších okopech nebo v dopadových plochách střel. Z plazů byl v území zjištěn výskyt 6 druhů. Z tohoto počtu patří všechny druhy mezi zvláště chráněné živočichy. V kategorii kriticky ohrožené – §1 se jedná o zmiji obecnou (Vipera berus). 4 druhy v kategorii silně ohrožené – §2: užovka hladká (Natrix austriaca), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Z ohrožených plazů – §3, pak jeden druh: užovka obojková (Natrix natrix). U plazů může být limitujícím faktorem postupné zastiňování a zapojení bývalých lučních ploch a přeměna na husté stromové porosty a tím také pokles vhodné potravy a příhodných biotopů (slunící plochy atd.). Z celkového počtu 90 zaznamenaných druhů ptáků patří 25 do kategorie zvláště chráněných druhů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. V kategorii kriticky ohrožené druhy – §1, byl v území zaznamenán jeden druh: strnad zahradní (Emberiza hortulana). Strnad zahradní se v území vyskytuje v období posledních několika let jen sporadicky, jeho ústup z území může být přičítán k postupnému zapojování lučních biotopů keřovými a stromovými porosty, tudíž ke změně vhodných ekologických podmínek. V kategorii silně ohrožené druhy – §2, 11 druhů: krahujec obecný (Accipiter nisus), pisík obecný (Actitis hypoleucos), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), čáp černý (Ciconia nigra), chřástal polní (Crex crex), křepelka polní (Coturnix coturnix), bekasína otavní (Gallinago gallinago), krutihlav obecný (Jynx torquilla), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), žluva hajní (Oriolus oriolus), včelojed lesní (Pernis apivorus) a pěnice vlašská (Sylvia nisoria). V kategorii ohrožených druhů – §3, bylo zjištěno 11 druhů: jestřáb lesní (Accipiter gentilis), kopřivka obecná (Anas strepera), rorýs obecný (Apus apus), čáp bílý (Ciconia ciconia), krkavec velký (Corvus corax), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), ťuhýk obecný (Lanius collurio), ťuhýk šedý (Lanius excubitor), koroptev polní (Perdix perdix), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Z výše uvedených skupin ptáků jsou nejvíce ohroženy druhy otevřených a nezapojených ploch a to ztrátou vhodného hnízdiště a potravních zdrojů. Pokud bude i nadále docházet k zarůstání a zmenšování ploch luk postupně vymizí z potenciálně hnízdících a hnízdících ptáků např. strnad zahradní, chřástal polní, křepelka polní, bekasína otavní, bělořit šedý, pěnice vlašská, ťuhýk obecný, ťuhýk šedý, koroptev polní, bramborníček černohlavý a bramborníček hnědý. V důsledku sukcese může tedy zmizet téměř polovina zvláště chráněných ptačích druhů. Další setrvání ptačího druhu světlých lesů - krutihlava obecného je závislé na dostatku mravenišť a doupných stromů. Zbylé druhy jsou zarůstáním méně dotčeny, neboť se jedná o tzv. lesní nebo naopak synantropní druhy. Pisík obecný je vázán na nezapojené a obnažené rybniční břehy a dna. Ze savců byl v území zaznamenán výskyt 13 druhů. Ze zvláště chráněných druhů nebyl zjištěn žádný. Zjištěný počet savců není jistě konečný a lze očekávat např. výskyt dalších druhů drobných Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



hmyzožravců, hlodavců nebo přelétajících netopýrů (zvláště chráněné druhy). Pro posuzované území je tento zjištěný soubor však dostatečný. 8. ZÁSADY MANAGEMENTU A VYUŽITÍ ÚZEMÍ Z POHLEDU OBRATLOVCŮ Zásady managementu vycházejí z výsledků průzkumu a z původního dokumentu: Metodický materiál pro biologický management lokality Krnov - Chomýž, k. ú. Krásné Loučky, Projekt „Obnova a rekreační využití území bývalého vojenského cvičiště Chomýž“ (Czernik, Dočkalová & Kašák 2009). Následující skupiny obratlovců – obojživelníci, plazi, ptáci jsou vybrány s ohledem na jejich bioindikační funkci, která odráží současné a předchozí podmínky v území. Postupná přeměna a ztráta původních a přechodných biotopů (luční porosty) na stromové a lesní porosty se odráží v početnosti těchto druhů a často vede k jejich postupnému a úplnému vymizení z území. To vede k snížení biodiverzity území a v mnoha případech i k zániku posledních vhodných ploch s výskytem druhů v širším kontextu regionu. 8.1. Obojživelníci (Amphibia) V území střelnice se vyskytuje několik vodních ploch, které jsou využívány obojživelníky zejména v jarním období k rozmnožování. Některé druhy obývají tyto plochy celoročně. Vodní plochy v území lze rozdělit s pohledu významnosti na rybníky (vodní plocha č. II, IX) a malé vodní plochy (vodní plocha č. I, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X). Dle funkčnosti na funkční, semifunkční a nefunkční (zaniklé). Poslední kategorie zároveň poskytuje dílčí potenciál pro obnovu a další využívání těchto ploch obojživelníky. 8.1.1.1. Rybníky – vodní plocha č. II, XI (dílčí plocha č. 50, 60) V území se vyskytují dva rybníky „Horní“ a „Dolní“. Biologický stav těchto ploch se odvíjí od hospodaření, složení a velikosti rybí obsádky. „Horní rybník“ je v současné době stabilizovaný, bez větších zásahů do litorálního pásma, zdrže či funkčních objektů. Po obvodu dochází k zarůstání náletovými dřevinami olší a vrb. Litorální pásmo je tvořeno porosty vysokých ostřic a sítin. Vytváří jej kromě hráze po celém obvodu pruh o šířce ca 2 až 3 metry. Nejvyvinutější je v nátokové části – šířka ca do 5 m. Tyto porosty jsou velmi cenné pro rozmnožování obojživelníků, kladení jejich snůšek a další ochraně vývojových stádií obojživelníků před predátory. Plocha je významným rozmnožištěm ropuchy obecné (ca do 100 exemplářů, stav duben 2009). V průběhu minulých let byl na ploše zaznamenán výskyt rosničky zelené, komplexu zelených skokanů a skokana hnědého. Přestože na ploše nebyl zaznamenán výskyt dalších obojživelníků, lze jejich výskyt předpokládat. S ohledem na zachování vhodné příbřežní (litorální) bylinné vegetace je potřeba nastavit „přiměřenou“ polointenzivní osádku ryb bez přítomnosti býložravých druhů, jako je nepůvodní amur bílý (Ctenopharyngodon idella). Tento druh dokáže úspěšně redukovat veškerá makrofyta z hladiny rybníka a litorálního pásma, které jsou nutné pro obojživelníky jako kryt a místa pro uchycení snůšek. V obsádce by neměl také být velký podíl dravých ryb s ohledem na dobře známou predaci obojživelníků. „Dolní rybník“ je sportovním revírem a významným rozmnožiště ropuchy obecné. V roce 2009 zde bylo napočítáno cca 500 exemplářů (samci a samice) a desítky až stovky snůšek.




Box 1. Stručná doporučení k rybníkům s pohledu obojživelníků - Polointenzivní chov ryb s vyloučením amura bílého z obsádky nebo jeho redukci na několik jedinců do 10 ryb na ha. - Minimum dravých ryb v rybí obsádce s ohledem na obojživelníky - Nevypouštět nebo snižovat hladinu rybníka v jarním období při rozmnožování obojživelníků - Při odbahnění rybníků provádět bagrování mimo vegetačním období - Se dimenty neukládat a nerozhrnovat v území střelnice Krnov - Chomýž - Pro záměr úprav a odbahnění rybníků zpracovat odborný biologický průzkum s harmonogramem provádění prací tak, aby byl vyloučen nebo minimalizován případný negativní vliv na obojživelníky 8.1.1.2. Funkční malé vodní plochy (tůně) – vodní plocha č. VI, VII, VIII T ato kategorie je v území zastoupena nejméně a v podstatě se jedná po rybnících o jediné plochy, kde dochází k omezenému rozmnožování obojživelníků. V území, které řeší projekt, se tyto plochy nenacházejí, neboť jsou umístěny ve většině na ploše bývalých tankových tratí parcely č. 658/5 – plocha č. 23. Z minulých let a návštěvy v tomto roce je však známo, že i přes své relativně vhodné parametry jsou tůně osídlovány minimálně. Toto si lze vysvětlovat pouze předchozí kontaminací vojenskou technikou (ropné a jiné provozní látky), popřípadě jinou zátěží. Počty obojživelníků jsou omezeny na jednotlivé exempláře (skokan zelený, ropucha obecná, skokan hnědý, kuňka žlutobřichá, čolek velký, čolek obecný). Stejné je to v případě snůšek. Obdobné biotopy na nejbližší podobné lokalitě – v Přírodní památce Staré Hliniště jsou přitom obsazeny desítkami čolků obecných a čolků velkých. Další tůň se nachází v místě bývalého malého lomu č. 16, zde je situace obdobná a je patrně způsobena starou černou skládkou komunálního odpadu, která do tůně částečně zasahuje (azbestová krytina, pneumatiky, suť atd.). Špatný stav funkčních tůní ukazuje na nedostatek vhodných ploch pro rozmnožování. V kombinaci s intenzifikací rybníků může vést k výraznému úbytku biotopů a následně i počtu jedinců všech druhů obojživelníků. 8.1.1.3. Semifunkční a nefunkční malé vodní plochy – vodní plocha č. I, II, III, IV, V, IX, X T ěchto ploch je v území střelnice nejvíce. Většina ploch ztratila vhodné parametry pro další využívání obojživelníky a to jak pro rozmnožování, tak pro trvalý výskyt. Jedná se zejména o drobné vodní plochy silně zastíněné současným náletem dřevin. Zastínění vede ke snížení atraktivnosti pro obojživelníky. Navíc zde dochází opadem listí k postupnému zazemňování a hnilobným procesům. V menší míře také přispívá evapotranspirace k úbytku vody ve vodním sloupci. Většina těchto drobných vodních ploch je již zcela zazemněna a není zde potřebná hloubka nebo plocha vhodná pro obojživelníky. Zazemnění a zastínění jsou příčinou rychlého úbytku těchto ploch. Většina těchto tůní vznikla také pojezdem těžké vojenské techniky a v důsledku explozí munice. Tyto plochy jsou proto o poznání plytší a jejich zazemnění probíhá rychleji – to je příklad série tůněk a prohlubní mimo zájmovou plochu na parcele č. 658/5 (dílčí plocha č. 23). Vhodné opatření pro zlepšení tohoto stavu je provedení významné redukce většiny dřevin, které se v blízkosti těchto ploch nacházejí. Rozsah redukce je nutno individuálně stanovit u každé konkrétní plochy. Dále je nutné provedení výkopu (ruční, strojové) a obnovení parametrů tůní nebo jejich vylepšení s ohledem na specifické biologické nároky jednotlivých obojživelníků. Pro projekt je tedy důležité vytipování těchto ploch a ponechání je jako rezervy, která bude v závislosti na přístupnosti finančních prostředků z dotačních titulů realizována později (např. Program péče o krajinu Ministerstva životního prostředí, Operační program životního prostředí MŽP). Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Tyto malé vodní plochy je možné jednoduše obnovit nenáročnými úpravami. Pro každou jednotlivou plochu je však nutné zpracovat alespoň stručné technické parametry, které budou vhodné pro obojživelníky a stanovit rozsah kácených dřevin. Z důležitých parametrů je to členitost břehů a hloubková různorodost – tůň by měla obsahovat mělké partie s litorální vegetací a hlubšími plochami vhodnými pro přezimování některých druhů obojživelníků nebo pro udržení vody nutné pro metamorfózu obojživelníků Pozvolné svahy jsou důležité pro plynulý přechod do okolních ploch. Dále je nezbytné dostatečné oslunění, pokud nebudou tůně primárně koncipovány pro druhy tolerující zastínění např. čolek horský, skokan hnědý (podle Mikátová a Vlašín 2002). S ohledem na převahu druhů vyžadující osluněné tůně je nutné při realizaci těchto objektů vycházet z jejich nároků. V území je potřeba na plochách vhodných pro tůně vytvořit nikoliv jednu tůň, ale soustavu tůní s proměnlivou hloubkou, rozlohou a tvarem. Základní rozdělení je potřeba rozdělit na mělké tůně (hloubka do 0,5 m), středně mělké tůně a mokřady (hloubka do 0,9 m) a středně hluboké tůně a mokřady (hloubka zimovacích kapes do 1,7 – 2 m). Vhodné plochy pro realizaci tůní jsou uvedeny v mapové příloze č. 1, 2. Na základě průzkumu území byly navrženy plochy pro realizaci nových tůní. Tyto plochy je nutné nezalesňovat, mohou však být zahrnuty do pozemků plnící funkci lesa nebo v kategorii les - bezlesí. Níže uvedená tabulka ukazuje vytipované vhodné plochy k realizaci tůní Mělké tůně (hloubka do 0,5 m) Jsou navrženy s ohledem na vodní obratlovce vyžadující plytkou hladinu vody. V zájmovém území jsou situovány jako součást kosených ploch, s mělkým zahloubením (do 0,5 m) s poměrem stran k maximální hloubce 1:10, jejich naplnění vodou bude odvislé od množství dešťových srážek. Voda v těchto tůních bude víceméně závislá na dešťových srážkách. Plytká hloubka a periodické zvodnění je důležité pro rozmnožování kuněk (Bombina sp.), ropuchy zelené (Bufo viridis), popřípadě dalších druhu – rosnička zelená (Hyla arborea), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan zelený (Rana esculenta) apod. Středně mělké tůně a mokřady (hloubka do 0,9 m) S funkcí trvale nebo částečně reprodukční nádrží pro obojživelníky – částečným zvodněním během celého roku (s návrhem do hloubky 0,9 m). V podzimním období (mimo hnízdění ptáků a migraci obojživelníků) se uvažuje s ručním obkosením. Sklony svahů se provedou v poměru 1:5-10 s maximálním důrazem na pozvolný sklon a jejich proměnlivou hloubku. Do tůní se na několika místech vloží rozkošacené větve vrb (tzv. mrtvé dřevo), což bude představovat základní úkryt před predátory, s možností rozmnožování. Vložené větve se ukotví kolíky a většími kameny. Tyto tůně splňují parametry pro rozmnožování a obývání většiny obojživelníků, kteří se v území vyskytují. Středně hluboké tůně a mokřady (hloubka do 1,7-2 m) T ento typ tůní je uzpůsoben pro hlavní zadržení vody v území a bude tvořit základní kostru mokřadních ploch. Větší hloubka také zajistí v sušších obdobích vyšší hladinu vody v okolních navazujících tůních s menší hloubkou. Větší plochy tůní jsou také důležité s ohledem na potenciálně hnízdící a protahující druhy vodních ptáků (bahňáci) a také jako potravní plocha pro ostatní druhy, např. brodivé - volavka popelavá (Ardea cinerea), čáp bílý (Ciconia ciconia), čáp černý (Ciconia nigra) apod. Důležité je zachování terasovitosti (sklony 1 :3-5) u mělčin s ohledem na ptáky a zejména obojživelníky. Nejhlubší místo bude tvořit dvě až tři kapsy pro zazimování obojživelníků. Průměrná hloubka bude dosahovat 0,9 m. Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Zimoviště Zeminu z výkopu nejlépe odvézt mimo území. Ve větší vzdálenosti od těchto tůní je však možno vybudovat z části získané zeminy zimoviště (jílovitá vrstva cca 0,3-0,5 m překryta ornicí s travinami), pod těmito vrstvami se provede zásyp s drobné a hrubého kamene na hloubku 1,0 m, pod úrovní terénu. Z delší strany hrudy se vytvoří vstupní otvory pro zimoviště obojživelníků a plazů z trubky o průměru 8- 10 cm. Tab. č. 2: Přehled ploch vhodných pro tůně a jejich rozloha navrhované plochy pro tvorbu tůní T1 T2 T3 T7 T4 T10 T11 T8 T9 T6 T5

-

rozloha ploch v m 2 895,8932 611,0592 1547,847 1444,528 2165,289 1004,992 1394,2 2967,693 1531,659 512,8172 348,3787

Box 2. Stručná doporučení k údržbě, obnově a realizaci malých vodních ploch Pro záměr obnovy, úpravy a budování nových malých vodních nádrží provést jednoduchou projektovou dokumentaci s nastavením parametrů vodních ploch vhodných pro obojživelníky. Parametry tůní musí vycházet z nároků obojživelníků. Konzultace provádět s odborníky botanik, zoolog (případně AOPK ČR, středisko Ostrava) U nefunkčních vodních ploch provést jejich odstínění a obnovu U vodních ploch s deponiemi odpadu nebo jinak kontaminovanými, provést analýzu chemismu vody a odstranění případné zátěže Obnovit a rozšířit migrační koridory mezi jednotlivými loukami V případě intenzivní pastvy je nutné oddělovat vodní plochy od pastvin ohradníkem Travní porosty nemulčovat !

8.2. Plazi (Reptilia) Postupná izolace lučních ploch a ztráta jejich konektivity může přispět ke ztrátě vhodných potravních i úkrytových biotopů. Z tohoto pohledu je pro území nezbytně nutné obhospodařování spočívající v kombinaci extenzivní pastvy, šetrného ručního kosení nebo za využití lehké mechanizace. Důležité je propojení izolovaných částí luk koridory. Šetrné hospodaření – kosení, extenzivní pastva a zachování navržené části lučních porostů s migračními koridory je zárukou, že bohaté plazí společenstvo území nebude významně negativně dotčeno, jak by tomu bylo v případě úplného zalesnění celého území nebo jeho podstatné části nad současný stav. Naopak tato opatření přispějí ke zvýšení populací těchto zvláště chráněných druhů plazů. Celé území lze z pohledu populací plazů označit za stanoviště blízká přírodě a v regionu jako velmi významné. Při extenzivní pastvě dobytek vytváří mozaiku spasené a nespasené vegetace a dochází k redukci některých druhů náletových dřevin. Kombinace pastvy koz a ovcí patří mezi nejvhodnější pro Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



udržování lučních lokalit. Pro plazy je důležité zachování části křovin a dřevin na pasených plochách, neboť slouží k orientaci a přechodnému úkrytu. Z pohledu podpory plazů je vhodné na vybraných místech na okrajích ploch zakládat z nadbytečné travní biomasy (s prvky dřeva a větví) deponie, které mohou sloužit jako místo pro přezimování, úkryt a rozmnožování (snášení vajec atd.). V současné době jsou takto částečně využívány některé vytvořené deponie biomasy na okrajích kosených ploch, které byly vytvořeny ZO ČSOP Levrekův ostrov. Box 3. Stručná doporučení k podpoře plazů Obnovit a rozšířit migrační koridory mezi jednotlivými loukami Provádět extenzivní pastvu a kosení Na pastvinách zachovat částečně roztroušené porosty křovin a dřevin Z výřezu dřevin a travní biomasy je možné v území po konzultacích s botanikem a zoologem vytvořit úkryty a zimoviště - Travní porosty nemulčovat ! -

8.3. Ptáci (Aves) Různorodé typy biotopů v území, od lučních až po lesní, vytvářejí v území pestrou hnízdní i potravní nabídku celé řady ptáků. Mezi nejcennější skupinu patří ptáci závislí na rozvolněných plochách nebo plochách s částečně zapojenou a mozaikovitou strukturou křovin. Tyto druhy jsou postupnou sukcesí dřevin a případným zalesňováním nejvíce ohroženi. Přestože ptáci patří ze všech výše uvedených skupin obratlovců k nejmobilnějším, dostatečné propojení jednotlivých luk je nutné pro hmyz, který představuje potravu ptáků. Současné vymezené plochy, u kterých je počítáno s převodem na lesní pozemky, je vhodné jejich ponechání k samovolnému zalesnění (alespoň 1/3), neboť to přispěje v delším časovém horizontu k pomalejším změnám ve struktuře území a bude mezitím možné obnovení lučních ploch pastvou a tím částečně nahradit deficit vhodných biotopů. Podobně jako u předchozích skupin je důležité pro ptáky zachovat alespoň část keřů a některých stromů, které mohou sloužit jako hnízdiště, vhodná pozorovací místa pro lov hmyzu, úkryt atd. Názorný příklad cílových roztroušených formací keřů a stromů je již v území na nejzápadnější „Dolní louce“ (plocha č. 10, 11) u rybníka, která je obhospodařována organizací ZO ČSOP Levrekův ostrov. Přestože je uvažováno o další redukci těchto dřevin z plochy (bříza bílá, topol osika) a asanaci části lemů na kontaktu s údolní nivou, blíží se tento poměr dřevin vzhledem k ploše louky k ideálnímu stavu. Box 4. Stručná doporučení k podpoře ptáků Obnovit a rozšířit migrační koridory mezi jednotlivými loukami Provádět extenzivní pastvu a šetrné kosení Na pastvinách zachovat částečně roztroušené porosty křovin a dřevin V případě zjištění pozemního hnízda (chřástal polní, koroptev, křepelka), oplotit plochu v okruhu ca 10 - 15 metrů, aby nedošlo ke zničení snůšky - Ponechávat v pastvinách, popřípadě oplotit mraveniště velkých mravenců sloužící jako významná potrava některých ptáků - Travní porosty nemulčovat ! - Pro vzácné dutinové hnízdiče a sovy v území instalovat alespoň 50 ks ptačích budek pro krutihlava obecného (Jynx torquilla) a sovy – puštikovník 3ks -




8.4. Savci (Mammalia) Z pohledu savců není nutno na základě zjištěných výsledků provádět žádná speciální opatření, všechny zásahy směřované pro podporu tří výše uvedených skupin – obojživelníci, plazi, ptáci, bude přínosem i pro savce. 9.

ZÁVĚR

Závěrem lze konstatovat, že bývalý vojenský prostor Krnov - Chomýž je možné označit jako jednu z nejhodnotnějších lokalit širšího Krnovska týkající se druhového zastoupení zvláště chráněných živočichů – obojživelníků, plazů a lučních druhů ptáků. 10. PO UŽITÁ LITERATURA Anděra M. (2000): Atlas rozšíření savců v České republice – Předběžná verze III. Hmyzožravci (Insectivora). – Národní muzeum, Praha. Anděra M. & Beneš B. (2001): Atlas rozšíření savců v České republice – Předběžná verze IV., Hlodavci (Rodentia) – část 1. Křečkovití (Cricetidae), hrabošovití (Arvicolidae), plchovití (Gliridae). – Národní muzeum, Praha. Anděra M. & Beneš B. (2002): Atlas rozšíření savců v České republice – Předběžná verze IV., Hlodavci (Rodentia) – část 2. Myšovití (Muridae), myšivkovití (Zapodidae). – Národní muzeum, Praha. Anděra M. & Červený J. (2003): Červený seznam savců České Republiky. - In: Plesník J., Hanzal J. & Brejšková L. [eds.]: Červený seznam ohrožených druhů České Republiky. Obratlovci. Příroda 22: 121–129. Culek M. [ed.] (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. Czernik A., Dočkalová Z. & Kašák J., (2009): M etodický materiál pro biologický management

lokality Krnov – Chomýž, k. ú. Krásné Loučky, Projekt „Obnova a rekreační využití území bývalého vojenského cvičiště Chomýž“ [Depon in. Městský úřad Krnov]. Háková A., Klaudisová A. & Sádlo J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA XII, 3/2004 – druhá část. MŽP Praha. Mládek J., Pavlů V., Hejcman M. & Gaisler J [eds.] (2006): Pastva jako prostředek údržby trvalých Plesník J., Hanzal V., Brejšková L. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Obratlovci. - Příroda, Praha, 22 [2003], 183 pp.

Pruner L. & Míka P. (1996): Klapalekiana. Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly Roth P. [ed.], (2003): Legislativa evropských společenství v oblasti územní a druhové ochrany přírody, směrnice 79/409/EHS, směrnice 92/43/EHS, rozhodnutí 97/266/ES. MŽP, Praha. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Šťastný K. & Bejček V. (2003): Červený seznam ptáků České Republiky. - In: Plesník J., Hanzal J. & Brejšková L. [eds.]: Červený seznam ohrožených druhů České Republiky. Obratlovci. Příroda 22: 83–93. Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České Republice 2001– 2003. Aventinum, Praha.




11. PŘÍLOHY




Obr č. 1 – Kuňka žlutobřichá (Bombin variegata) při rozmnožování v litorálu „Dolního rybníka“ (květen 2009).

Obr č. 2 – Ropuchy obecné (Bufo bufo) a jejich provazovité snůšky při rozmnožování v litorálu „Horního rybníka“ (duben 2011). Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Obr č. 3 – Mraveniště velkých mravenců slouží jako potravní zdroj (kukly, mravenci) vzácného krutihlava obecného (Jynx torquilla), který v území doposud hnízdí (červen 2011).

Obr č. 4 – Přestože se na dílčí ploše č. 23 vyskytují tůně, jejich obsazení obojživelníky je limitováno zarůstáním keři a stromy, které je nutné radikálně prořezat. Navíc některé tůně mohou být kontaminovány předchozí vojenskou činností (červen 2011). Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Obr. č. 5 – Litorální pásmo v nátokové části rybníka s bohatou vegetací, splňuj požadavky na vhodný biotop pro obojživelníky. Další osud obojživelníků v rybníce závisí na druhovém složení a množství ryb. (červen 2011).

Obr. č. 6 – Zbytky zazemněné tůně v údolním jasanovo-olšovém luhu plochy č. 21 A. Tyto tůně již neplní funkci rozmnožiště. Vzácně zde byl na jaře zastižen skokan hnědý (Rana temporaria) (duben 2011). Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Obr. č. 7 – Pozůstatek zazemněné a zarostlé tůně, vodní plochy č. I. na dílčí ploše č. 21E. Po vyčištění a vykácení dřevin může opět plocha sloužit obojživelníkům.

Obr. č. 8 – Rozvolněné trávobylinné porosty s mozaikou dřevin a křovin jsou v současné krajině jedny z nejcennějších biotopů, které poskytují útočiště mnoha ohroženým druhům obojživelníků, plazů, ptáků a savců (květen 2011). Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Mapa č. 1 – Mapa stávajících vodních ploch a ploch pro nové „tůně“ (T1 – T11). Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Mapa č. 2 – Mapa stávajících vodních ploch a ploch pro nové „tůně“ na podkladě dílčích ploch. Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Mapa č. 3 – Mapa výskytu plazů na podkladě dílčích ploch. Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Mapa č. 4 – Mapa výskytu obojživelníků I/II na podkladě dílčích ploch. Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Mapa č. 5 – Mapa výskytu obojživelníků II/II na podkladě dílčích ploch. Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz


Inventarizační průzkum zoologický Lokalita Krnov Chomýž, k. ú. Krásné Loučky. Zaměřený na obratlovce Vertebrata (obojživelníci, plazi, ptáci a savci)

Recommend Documents