4. Savci. 1. Obratlovci. 2. Plazi. 5. Obojživelníci

Obratlovci Rožďalovic a okolí 1. Obratlovci

Říše: Živočichové (Animalia) Kmen: Strunatci (Chordata) Podkmen: Obratlovci (Vertebrata) 1. Sliznatky (Myxini) 2. Mihule (Petromyzontida) 3. Paryby (Chondrichthyes) 4. Nozdratí (Sarcopterygii) 5. Paprskoploutví (Actinopterygii) 6. Obojživelníci (Amphibia) 7. Plazi (Reptilia) 8. Ptáci (Aves) 9. Savci (Mammalia)

2. Plazi

- chrupavčitá nebo osifikovaná vnitřní kostra, hlava, trup, končetiny, ocas, páteř = osa těla, z obratlů, zatlačuje chordu, lebka = mozkovna a obličejová část, základem je 7 párových žaberních oblouků (u čelistnatců se jejich 1. pár přeměňuje na čelisti, nebo mizí) - končetiny: ploutve (vodní) × nohy, křídla nebo zmizí (suchozemští), vícevrstevná pokožka - obvykle tělní pokryv: šupiny (kostní původ u ryb, kožní původ u plazů), peří (kožní derivát), srst (kožní derivát) - nervová soustava: trubicovitá a) centrální = mozek (postupný vývoj z pěti částí + mícha, b) periferní = obvodové nervy - cévní soustava: u všech obratlovců uzavřená; srdce = srdeční svalovina (můstky); předsíně + komory; krevní barvivo hemoglobin - dýchací soustava: žábry, nebo plíce - vylučovací soustava: párové ledviny podél páteře (v bederní oblasti, pokud je rozlišená)

4. Savci

- rozmnožování: pouze pohlavní; vnější i vnitřní oplození (souvislost s přechodem na souš); vývoj většinou přímý.

Živočichové a člověk Slovo živočich je užívané převážně v odborném stylu. V obecné mluvě se obvykle užívá slovo zvíře, případně zvířátko. Obsah těchto slov není ostře vymezen, běžně se jím označují větší živočichové, zřídka jím může být označen i například hmyz. Zvířata žijící ve volné přírodě se označují slovem zvěř, jejich maso zvěřina. Kromě biologického popisu a třídění jsou živočichové pojmenováváni a popisováni také podle svého vztahu k člověku nebo přírodě, podle svých projevů, funkcí a způsobů využívání. Nutno ovšem říci, že tato hodnocení zpravidla nelze považovat za objektivní a obecně platná, neboť jsou „nestabilní v čase i prostoru“ (co někde je zvíře užitečné, může být jinde škodlivé, totéž platí i pro jedno místo (oblast) v různých časech. Také závisí na úhlu pohledu – zvíře může být zároveň užitečné, nebezpečné, chovné, neužitkové i dopravní (např. psa lze zařadit do všech těchto kategorií), a to fakticky i dle úhlu pohledu posuzovatele (např. ledňáček může být považován za přirozeného nepřítele plevelných ryb – takže je užitečný, i za příležitostného vykradače sádek – takže je škodlivý. Medvěd může být shledán efektivním likvidátorem mršin (užitečný), ale též nebezpečnou šelmou (nebezpečný) a vykradačem úlů (škodlivý). Toto dělení je ovšem velmi zavádějící a je používáno především myslivci, rybáři, zemědělci apod. Ve skutečnosti má každý živočich v ekologické rovnováze své místo a jediným, kdo spouští nerovnováhu je člověk. Nemá tedy právo určovat, kdo je v přírodě škodlivý či užitečný.

3. Ptáci

5. Obojživelníci

6. Ryby V kalendáři naší školy, ve které se zaměřujeme na environmentální výchovu, jsme z podkmene obratlovců vybrali třídy ryby (paprskoploutví), obojživelníci, plazi, ptáci a savci. Každé z těchto šesti témat zpracovávali dvě různé skupiny. Jedna z nich se zaměřila na obecnou charakteristiku a ta druhá na její rozšíření v oblasti Rožďalovic a okolí. Téma Obratlovci zpracovávali žáci 1. a 4.třídy, téma Plazi žáci 2.třídy a školní družiny 1, téma Ptáci žáci 8. a 9.třídy, téma Savci žáci 5. a 6.třídy, téma Obojživelníci žáci 3.třídy a děti z mateřské školy a nakonec téma Ryby žáci 7.třídy a školní družiny 2.

2009

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice, Tyršova 278, 289 34 Rožďalovice, ( 325 593 144, 606 617 123, [email protected], www.zs-rozdalovice.cz

K tématu Obratlovci nakreslili žáci 1.třídy Anna Andrašíková, Jiří Provazník, Jiří Kudroň a Sára Hamplová.

1 Pondělí Montag Monday Lundi

LEDEN – JANUAR JANUARY - JANVIER Úterý Dienstag Tuesday Mardi

Středa Čtvrtek Mittwoch Donnerstag Wednesday Thursday Mercredi Jeudi

Pátek Freitag Friday Vendredi

Sobota Samstag Saturday Samedi

1 2 3 5 6 7 8 9 10 12 13 14 15 16 17 19 20 21 22 23 24 26 27 28 29 30 31 2 0 0 Nový rok

Karina

Radmila

Dalimil

Tři králové

Vilma

Čestmír

Vladan

Břetislav

Pravoslav

Edita

Radovan

Alice

Ctirad

Drahoslav

Doubravka

Ilona

Běla

Slavomír

Zdeněk

Milena

Zora

Ingrid

Otýlie

Zdislava

Robin

Marika

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice * Tyršova 278, 289 34 Rožďalovice ( 325 593 144, ) 606 617 123 : [email protected], http://www.zs-rozdalovice.cz

Neděle Sonntag Sunday Dimanche

4 11 18 25 Diana

Bohdana

Obratlovci (Vertebrata) Obratlovci jsou podkmenem strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo kostěné kostry s dobře odlišitelnou hlavovou částí. Charakteristické znaky: - vnitřní kostra, páteř je tvořena obratli, hlavová část je kryta lebkou - bilaterálně souměrné tělo - centralizace nejdůležitějších smyslových orgánů - trubicovitá nervová soustava chráněna kostěnou schránkou - uzavřená cévní soustava - základní funkční jednotka vylučovacích orgánů je nefron. Taxonomické rozdělení stále přetrvává základní dělení obratlovců na dvě nadtřídy: - bezčelistnatce (Agnatha) - čelistnatce (Gnathostomata)

Vladislav

Miloš

9

Mezi bezčelistnatce zařazujeme mihule a sliznatky, pokud je považujeme za obratlovce. Všichni ostatní obratlovci jsou tedy čelistnatci, mají vyvinutou čelist. Někdy se můžeme setkat s rozdělením čelistnatců na dvě skupiny: - Ploutvovci (Pisces) - kam by patřily třídy paryby, nozdratí a paprskoploutví - Čtyřnožci (Tetrapoda) - kam by patřily suchozemské třídy Podle přítomnosti plodových obalů čelistnatce dělíme na: - Bezblanné (Anamnia) - paryby, nozdratí, paprskoploutví, obojživelníci - Blanaté (Amniota) - plazi, ptáci, savci

K tématu Obratlovci nakreslili uvedení žáci 4.třídy.


Obratlovci (Vertebrata)

ÚNOR – FEBRUAR FEBRUARY - FÉVRIER Úterý Dienstag Tuesday Mardi

Středa Mittwoch Wednesday Mercredi

Čtvrtek Donnerstag Thursday Jeudi




1 3 4 5 6 7 8 10 11 12 13 14 15 17 18 19 20 21 22 24 25 26 27 28 2 0 0 9 Hynek

2 9 16 23

Nela/Hromnice

Apolena

Ljuba

Svatopluk

Blažej

Jarmila

Dobromila

Vanda

Veronika

Milada

Mojmír

Božena

Slavěna

Věnceslav

Valentýn

Jiřina

Miloslava

Gizela

Patrik

Oldřich

Lenka

Petr

Matěj

Liliana

Dorota

Alexandr

Lumír

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice * Tyršova 278, 289 34 Rožďalovice, ( 325 593 144, ) 606 617 123 : [email protected], http://www.zs-rozdalovice.cz

Obrázky zleva číslo 1 – 4. V okolí Rožďalovic je množství lesů a rybníků, vytvářejících prostředí pro některé druhy vzácnějších obratlovců Žije tu jezevec (obr.1), liška, divocí vepři a malý asijský jelen sika (obr.2). Stavy zajíců jsou na nízké úrovni, díky chemickému ošetřování zemědělské půdy. Z ostatních savců stojí za zmínku ještě veverka a kuna (obr.3). Křepelky (obr.4) i koroptve, bychom spočítali na prstech. Bažant je běžně pěstován v líhních, proto je méně plachý a při lovu bývá problém jej zvednout ze země. Z ostatních ptáků jsou u nás zastoupeny hlavně vodní druhy vzhledem k četnosti našich rybníků. obr. 9 obr. 10 obr. 11 Volavka popelavá (obr.5) a přilétají i kormoráni a divoké husy. Čáp bílý zde hnízdí pravidelně a od roku 1975 hnízdí u nás i čáp černý (obr.6). Z dravců jsou nejhojnější káňata a poštolky (obr.7), z větších ptáků strakapúd a datel černý (obr.8). Ubývá drobného zpěvného ptactva. Dostatek lesů a mokřin vede k tomu, že se tu dobře daří i obojživelníkům a plazům Z žab je to rosnička zelená (obr.9), ropucha zelená, skokan štíhlý (obr.10) a kuňka ohnivá. Louže, příkopy a vodou naplněné koleje v lesních cestách obývá čolek obecný a čolek horský. Příslušníci plazů - ještěrka živorodá a slepýš křehký, z hadů užovka obojková a zmije obecná (obr.11 ) žijí tu v malé, ale stálé populaci.

Obrázky zleva číslo 5 – 8. Vidíme, že příroda u nás je stále ještě velmi pestrá a skrývá mnoho vzácných pokladů. Učiňme všechno proto, abychom je neztratili úplně.

K tématu Plazi nakreslila Kateřina Hůlková, žákyně 2.třídy.


BŘEZEN – MÄRZ MARCH - MARS

Úterý Dienstag Tuesday Mardi



4 11 18 25

1 5 6 7 8 12 13 14 15 19 20 21 22 26 27 28 29 2 0 0 9



Plazi (Reptilia) Mezi plazy patří: hadi, ještěrky a želvy. U nás se ve volné přírodě vyskytují pouze hadi a ještěrky, želvy ojediněle na jižní Moravě. Zmije obecná ------------------- Užovka obojková ------------------- Slepýš křehký


Bedřich

2 9 16 23 30

3 10 17 24 31

Arnošt

Kvido

Anežka

Františka

Elena/Herbert

Ivona

Kamil

Viktorie

Vlastimil

Gabriel

Stela

Anděla

Eduard

Marián

Kazimír

Miroslav

Tomáš

Gabriela

Řehoř

Růžena

Rút/ Matylda

Ida

Josef

Světlana

Radek

Leona

Emanuel

Dita

Soňa

Taťána


Hadi jsou obratní lovci, loví hmyz, malé ptáky a drobné savce (myši). U nás můžeme vidět zmiji nebo užovku. Zmije obecná je jedovatá - má dva duté zuby, pod nimi váčky s jedem. Z jedu se vyrábí léky. Poznáme ji podle písmene ,,V“ vykresleného na hlavě. Užovka obojková jedovatá není. Poznáme ji podle dvou žlutých měsíčků na hlavě. Ještěrky žijí na teplých a suchých místech. Živí se hlavně hmyzem. Ještěrka může v ohrožení samovolně oddělit ocas od těla. Odlomená část postupně doroste. Slepýš křehký patří mezi ještěrky. Má zcela zakrnělé končetiny. Žije v lesích. Živí se slimáky, pavouky a hmyzem. Význam plazů: Plazi spotřebují mnoho hmyzu (ještěrky) i hlodavců (hadi). V přírodě jich ubývá, je třeba je chránit.

Nakreslila Marie Muchová.

Pranostika: Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři Pohádka: Božena Němcová O bílém hadu Říkanka: Had leze z díry, vystrkuje kníry. Bába se ho lekla, na kolena klekla. Jen se bábo nelekej, na kolena neklekej. Nakreslila Šárka Švarcová a Kristina Beránková.

K tématu Plazi nakreslila Žofie Balogová (2 x vlevo), Kateřina Hůlková (vpravo nahoře) a Kristína Beránková (vpravo dole) ze školní družiny.


DUBEN – APRIL APRIL - AVRIL



7 14 21 28

1 8 15 22 29

Vlastislav

Robert

Hugo

6 13 20 27 Vendula

Heřman/Hermína

Aleš

Vincenc

Marcela

Jaroslav

Plazi (Reptilia)

Alexandra

Ema

Anastázie

Evženie


2 9 16 23 30 2 Erika

Dušan

Irena

Vojtěch


3 10 17 24 Richard

Darja

Rudolf

Jiří



4 5 11 12 18 19 25 26 Ivana

Miroslava

Izabela

Julius

Valérie

Rostislav

Marek

Oto

Snímek hadích vajíček, snímek hadí kůže a hadí kostry. Plazi Kostra, šupiny nebo krunýř, studená krev: to jsou plazi. Plazi potřebují k životu vzdušný kyslík. Vyhledávají teplo slunečních paprsků, aby se zahřáli. Někteří plazi, jako třeba hadi, se svlékají, tedy starou pokožku mění za novou. V pradávných časech naši planetu plazi ovládali. Bylo to v éře dinosaurů, kteří již vymřeli. Většina plazů klade vajíčka, ne ale všichni! Mláďata se obvykle vylíhnou úplně sama, bez ochrany rodičů. V našem regionu se můžeme setkat např. s užovkou obojkovou a zmijí obecnou.

Obrázek nakreslený Magdalénou Balogovou

Jak loví hadi? Někteří hadi svoji oběť ovinou a udusí, jiní ji usmrtí pomocí jedových zubů. Jedovaté zuby jsou propojeny se žlázou, která obsahuje jed. Hadi hledají kořist zrakem, sluchem a čichem. Nemají ušní boltce, ale vnímají chvění půdy. Čich jim obstarává jazyk. Někteří plazi, např. užovka, se živí drobnými zvířaty.

Blahoslav

0 0 9


Hadi na lovu a jejich oběti.

K tématu Ptáci nakreslila Sandra Bartošová, žákyně 8.třídy.


KVĚTEN – MAI MAY - MAI


4 5 11 12 18 19 25 26 Květoslav

Ptáci (Aves)

Klaudie

Svatava

Pankrác

Nataša

Ivo

Viola

Filip


6 13 20 27 Radoslav

Servác

Zbyšek

Valdemar


7 14 21 28 2 Stanislav

Bonifác

Monika

Vilém



Ptačí oblast Rožďalovické rybníky Neděle Sonntag Sunday Dimanche

1 2 3 8 9 10 15 16 17 22 23 24 29 30 31 0 0 9 Svátek práce

Zikmund

Alexej

Státní svátek

Ctibor

Blažena

Žofie

Přemysl

Aneta

Emil

Vladimír

Jana

Maxmilián

Ferdinand

Kamila


Ptačí oblast Rožďalovické rybníky byla vyhlášena 27.10.2004 pro dva ptačí druhy - motáka pochopa (1) a jeřába popelavého (2). Kromě obou sledovaných druhů v tomto území pravidelně hnízdí některé kriticky ohrožené druhy ptáků, jako jsou bukač velký (3) , bukáček malý, orel mořský (4), luňák červený, luňák hnědý. Ze silně ohrožených druhů je zde vidět např. chřástal kropenatý (5), čáp černý (6), včelojed lesní, konipas luční, rákosník velký, slavík modráček. Nalézá se zde hnízdní kolonie volavek popelavých (7), jež je jediným hnízdištěm tohoto druhu ve středočeském kraji. Kromě vzácných hnízdních druhů je tato oblast i významnou tahovou zastávkou mnoha ptačích druhů – např. plameňáka růžového, husice rezavé, orlíka krátkoprstého a orlíka křiklavého. Oblast Rožďalovických rybníků je z ornitologického hlediska významnou ptačí oblastí zcela jistě po právu. 6 5

7

4

2

3

1

K tématu Ptáci nakreslila Aneta Kloučková, žákyně 9.třídy.

ČERVEN – JUNI JUNE - JUIN


Ptáci (Aves)


1 2 8 9 15 16 22 23 29 30 Laura

Jarmil

Medard

Stanislava

Vít

Zbyněk

Pavla

Zdeňka

Petr a Pavel

Šárka



3 10 17 24

4 11 18 25

Jan

Ivan

Tamara

Gita

Adolf

Dalibor

Bruno

Milan




5 6 7 12 13 14 19 20 21 26 27 28 Dobroslav

Norbert

Iveta

Antonie

Antonín

Roland

Leoš

Květa

Alois

Adriana

Ladislav

Lubomír

2 0 0 9 Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice * Tyršova 278, 289 34 Rožďalovice, ( 325 593 144, ) 606 617 123 : [email protected], http://www.zs-rozdalovice.cz

Významné ptačí území Rožďalovické rybníky je tvořeno volnou soustavou rybníků malé až střední velikosti ležících v lesnaté oblasti rozhraní Nymburska a Jičínska. Lesy jsou převážně tvořeny doubravami. Oblast je významná především pro druhy ptáků hnízdících v rákosinách. Nejvýznamnější z nich je jeřáb popelavý (Grus grus), hnízdící v bažinatých místech s rákosinami, zejména tam, kde jsou poblíž podmáčené louky a rozvolněné listnaté lesy. Téměř na všech rybnících hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus). V minulosti hnízdilo v oblasti až 24 párů, současný stav činí 15-17 párů. Dále se zde vyskytují např. bukač velký (Botaurus stellaris), chřástal kropenatý (Porzana porzana), bukáček malý (Ixobrychus mininutus) a chřástal malý (Porzana parva). Hnízdí zde 1-2 páry orla mořského (Haliaeetus albicilla), v zimě se na rybnících nepravidelně zdržují až čtyři ptáci. Téměř každoročně v území hnízdí luňák hnědý (Milvus migrans) a v posledních dvou letech také luňák červený (Milvus milvus). Navržená oblast je také významným tahovým stanovištěm zejména vodních ptáků (až 3 000-4 000 ex.) a dravců (luňáci, motáci, ostříž lesní, orel mořský, orlovec říční). Pro protahující husy, hlavně husy polní (Anser fabalis), lokalita nabízí až do zámrazu jak vhodné prostředí pro odpočinek, tak potravu na okolních polích. Každoročně zjara se pořádá v oblasti Rožďalovické rybníky akce Vítání ptačího zpěvu. Uvádíme výsledky pozorování z posledních dvou ročníků. Rok 2007: Hned v brzkém ránu mohli ptačí příznivci nad hladinou pozorovat neobvyklé množství 29 ex. racka malého. Na hladině plaval pár hus velkých s pěti mláďaty. Dále bylo zaznamenáno 7 zpívajících samců slavíka obecného, 6 zpívajících samců cvrčilky slavíkové a 3 páry bramborníčka hnědého. V blízkosti rybníka byl slyšet zpěv rákosníka velkého, žluvy hajní a sedmihláska hajního. Nad rákosinami přeletovaly 2 páry motáka pochopa, vrány šedé a další zajímavé druhy. Celkem bylo pozorováno 53 druhů v počtu asi 1500 exemplářů. Rok 2008: Dne 3.5.2008 první květnovou sobotu se sešli na tradičním místě v Rožďalovicích pod kostelem účastníci letošního Vítání ptačího zpěvu oblasti Rožďalovických rybníků. Vycházka i letos zamířila k rybníku Zrcadlo, kde proběhla ukázka odchytu a kroužkování ptáků v rákosinách. Tradičně byli zpět do volné přírody vypuštěni uzdravení opeřenci ze záchranné stanice pro handikepované živočichy v Pátku u Poděbrad. Pozorován nebo slyšen byl rekordní počet druhů, rovných 60, mimo jiné vodouš šedý, vodouš tmavý, jespák obecný, včelojed lesní, luňák červený, chřástal kropenatý, jeřáb popelavý, bramborníček hnědý i černohlavý, cvrčilka slavíková a další. Více na webové stránce www.rozdalovickerybniky.ic.cz. Na textu se podíleli Tomáš Hakl a Iveta Diblíčková.

K tématu Savci nakreslil Přemysl Čech, žák 5.třídy.

ČERVENEC - JULY JULI - JUILLET

7 Úterý Dienstag Tuesday Mardi



6 13 20 27

7 14 21 28

1 8 15 22 29

Věroslav

Viktor

Marta

2 3 4 9 10 11 16 17 18 23 24 25 30 31 2 0 0

Pondělí Montag Monday Lundi

Jaroslava

Mistr Jan Hus

Markéta

Ilja

Bohuslava

Karolína

Vítězslav

Nora

Jindřich

Magdaléna




5 12 19 26

Patricie

Radomír

Prokop

Cyril a Metoděj

Drahoslava

Libuše/Amálie

Olga

Bořek

Luboš

Martina

Drahomíra

Libor

Kristýna

Jakub

Bořivoj

Savci (Mammalia)- Oblast Rožďalovické rybníky Mimo běžných druhů savců žijících na tomto území stojí za zmínku výskyt několika jedinců losa evropského (Alces alces) v 80. – 90. letech minulého století. Bylo zde dokonce doloženo i jeho rozmnožování. Zajímavostí v naší oblasti je losice, která tu byla poprvé zaznamenána roku 1985. V příštím roce byla pozorována s teletem a objevil se tu i býk.Toulal se od Seletic až po Záhornice a několikrát byl zpozorován na Bučici a v Kálku. Koncem 90. let však losi ze zdejší krajiny vymizeli. Z nepůvodních savců ovlivňujících významně složení biotopů je třeba zmínit výskyt jelena siky (Cervus nippon), který je aklimatizovanou vysokou zvěří v naší oblasti. Původně byl koncem minulého století vysazen v poděbradské oboře. Dnes tu žije volně v lesním komplexu od Loučeně po Kopidlno. Proti srnčí zvěři má výhodu, že prakticky nevychází mimo les a je proto méně ohrožen toxickými vlivy potravy. Jelen sika je menší než jelen lesní. V kohoutku je vysoký do 120 cm a váží od 80 do 100 kg. V létě je kaštanově hnědý s velkými bílými skvrnami uspořádanými v podélných řadách. Na hřbetě je podélný černý pás, okolí ocasu čistě bílé. V zimě skvrny mizejí, srst je pak šedohnědá. Dalším rozdílem od jelena lesního je kratší, z profilu trojúhelníková hlava a menší paroží, které má obyčejně 8 výsad.

-

Čeněk

Další savci kuna lesní psík mývalovitý zajíc polní prase divoké veverka obecná srnec obecný

Anna

Nakreslil Martin Košťák.

Ignác


9 Nakreslila Andrea Hoffmannová.

Nakreslil Milan Krupka.

K tématu Savci nakreslila Monika Nováková, žákyně 6.třídy.



3 4 10 11 17 18 24 25 31 Miluše

Dominik

Vavřinec

Zuzana

Petra

Helena

Bartoloměj

Radim

SRPEN – AUGUST AUGUST – AOÛT Středa Mittwoch Wednesday Mercredi

5 12 19 26 Kristián

Klára

Ludvík

Luděk


6 13 20 27 2 Oldřiška

Alena

Bernard

Otakar




1 2 7 8 9 14 15 16 21 22 23 28 29 30 0 0 9 Oskar

Gustav

Lada

Soběslav

Roman

Alan

Hana

Jáchym

Johana

Bohuslav

Sandra

Augustýn

Evelína

Vladěna

Pavlína


Savci (Mammalia) Savci jsou v naší oblasti zastoupeni téměř 40 druhy.Tato nápadná, ale dosti početná skupina obratlovců zahrnuje zde v Polabí větší procento menších druhů, z nichž mnozí žijí nočním způsobem života a tím unikají naší pozornosti.Vyskytují se zde druhy pozemní, stromové, létavé, vodní a podle toho žijí v různých biotopech. Střední Polabí je ve dnešní době již vysoce kulturní krajinou. 1. Z hmyzožravců bylo na našem okrese prokázáno sedm druhů.Jsou to drobná zvířata aktivující se převážně v noci. Krtek obecný přizpůsobený hrabavému způsobu života pod Nakreslila zemí, žije na lukách, zahradách apod. Užitečnost je patrná ze Romana Zvěřinová. složení potravy (hmyz,červi,měkkýši). Rejsek obecný se vyskytuje ve vlhkém, lesnatém porostu, rejsek malý je hojnější. 2. Netopýr plným právem je považován za užitečného živočicha, neboť jeho potravu tvoří hmyz. Všichni netopýři jsou u nás přísně chráněni. Některé druhy jsou vázány na komplexy, na rybničnaté kraje, na parky, mnozí se zdržují v lidských obydlích. V našem okrese nežijí všechny druhy netopýrů. Z celkového počtu 23 druhů se u nás můžeme setkat sotva s polovinou. Netopýr vousatý a netopýr řasnatý, dále netopýr velký. V kraji s dostatkem vody (rybníky, řeky) je možno nalézt netopýra vodního. Dále jsou to netopýr rezavý, netopýr hvízdavý, netopýr dlouhouchý. 3. Zajíc polní při vyšších stavech způsobuje značné škody. 4. Hlodavci - Veverka obecná je lesní druh, u nás se většinou vyskytuje forma rezavá, málokdy černá. Sysel obecný škodí na obilovinách. Nenápadnými hlodavci pro svůj skrytý život jsou plši. Vytvářejí si hnízda z listí, sena, mechu v listnatých lesích, křoviskách a zahradách. Křeček polní, myš domácí, hraboš polní, norník rudý jsou další zástupci hlodavců. Když dal kníže Colloredo – Mansfeld roku 1905 přivézt ze Severní Ameriky ondatru pižmovou a vypustit ji do rybníka u Dobříše, netušil, jak se tento hlodavec rozšíří. Dnes můžeme toto významné kožešinové zvíře zahlédnout u řek, slepých ramen a rybníků. Hryzec vodní je hlodavec žijící ve vodě, ale vytváří populace vyskytující se dále od vod. Živí se vodními rostlinami. 5. Šelmy – z tohoto řádu žije na našem okrese jediná psovitá šelma liška obecná. Podaříli se nám zahlédnout někde na okraji lesa v polích či dokonce na zahradě lasici kolčavu budeme se obdivovat její rychlosti a pružnosti. Je nesporně užitečná, protože se živí převážně myšmi a hraboši. Významným hubitelem hlodavců je hranostaj. 6. Z původních sudokopytníků zbyl v naší stepi srnec obecný. Žije tu dost hojně, je to lovná zvěř a proto je jeho význam dosti značný. Prase divoké se u nás vyskytuje občas, v jeho potravě jsou zastoupeni i hlodavci, červi, hmyz a tedy můžeme hovořit o jeho užitečnosti, ovšem dokáže napáchat škody na zemědělských plodinách. Nedávno se v okolí Rožďalovic objevil los evropský, který se zde zatoulal z Polska. Nyní, když víme, kteří volně žijící savci se v naší blízkosti vyskytují, můžeme se lépe zaměřit na jejich ochranu. Důležité je zachovat jejich přirozené a vhodné životní prostředí.

K tématu Obojživelníci nakreslila Kateřina Košťáková, žákyně 3.třídy.


Obojživelníci (Amphibia)

ZÁŘÍ – SEPTEMBER SEPTEMBER-SEPTEMBRE Úterý Dienstag Tuesday Mardi

1 7 8 14 15 21 22 28 29 Linda / Samuel

Regína

Mariana

Radka

Jolana

Matouš

Darina

Václav

Michal



2 9 16 23 30

3 10 17 24

Adéla

Daniela

Ludmila

Berta

Bronislav

Irma

Naděžda

Jaromír




4 5 6 11 12 13 18 19 20 25 26 27 Jindřiška

Boris

Boleslav

Denisa

Marie

Lubor

Kryštof

Zita

Oleg

Zlata

Andrea

Jonáš

Jeroným

2 0 0 9 Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice * Tyršova 278, 289 34 Rožďalovice, ( 325 593 144, ) 606 617 123 : [email protected], http://www.zs-rozdalovice.cz

Obojživelníci jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium. Žijících druhů je okolo 5 700. Ze všech tříd obratlovců je nejvíce ohrožených druhů právě mezi obojživelníky. V okolí Rožďalovic můžeme spatřit z řádů obojživelníků: rosničku zelenou, skokana skřehotavého a čolka obecného. Rosnička zelená je ohroženým druhem žab ČR jejíž početnost v poslední době zřetelně klesá zejména v důsledku znečišťování vodních ploch používaných k rozmnožování a používáním pesticidů v zemědělství. Délka rosničky je 48 mm. Váží jen 8-9 g. Rosnička zelená má štíhlé končetiny s prsty zakončenými typickými kruhovitými přísavkami. Zbarvena je charakteristicky zeleně a to zejména na hřbetní straně těla. Zelené zbarvení zad je ostře oddělené od bělavého až žlutavého břicha úzkým tmavým pruhem. Rosnička má schopnost měnit odstín i intenzitu zbarvení hřbetu od okrové až po tmavě hnědou a tím se přiblížit a přizpůsobit zbarvení podkladu. Hlas samečka (skřehotání) se za pomocí výrazného rezonančního měchýře nese do vzdáleností až stovky metrů.Rosnička zelená žije obvykle v listnatých lesích, mnohdy i ve vyšších partiích stromů a daleko od vody. Pro rozmnožování se krátkodobě přesouvá do mělkých vodních nádrží. Rosnička zelená je především noční živočich. Často však bývá aktivní i ve dne, který jinak přečkává na listech stromů.Ve vodě se rosnička zelená objevuje obvykle v březnu nebo v dubnu, rozmnožování trvá až do července. Samice klade 800 - 1000 vajíček v menších shlucích, ponořených pod vodní hladinou. Pulci se vyvíjejí asi tři měsíce. Skokan skřehotavý je velká žába až 15 cm dlouhá, samci bývají menší, okolo 12 cm. Zbarvená je zeleně až zelenohnědě s černými skvrnami po těle. Má dlouhé silné zadní nohy. Pulci jsou šedozelení. Skokani skřehotaví se dožívají až 10 let. U nás se řadí mezi kriticky ohrožené druhy. Pohlavně dospívají tito skokani ve 3 letech. Po páření v dubnu až květnu samička klade do vody tisíce vajíček, uvádí se i více jak 12 tisíc. Po 10 dnech se z vajíček líhnou pulci, ze kterých se v létě stávají žáby. K jejich potravě patří hmyz, červi, měkkýši a drobné rybky. V říjnu až v listopadu se připravují na zimování. Přezimují jako dospělci, někdy i jako pulci na dně vodních ploch.

K tématu Obojživelníci nakreslila Kamilka Čurejová a Nikolka Zemanová z mateřské školy.



ŘÍJEN – OKTOBER OCTOBER-OCTOBRE Středa Mittwoch Wednesday Mercredi


7 14 21 28

1 8 15 22 29 2 Igor

5 6 12 13 19 20 26 27 Eliška

Hanuš

Marcel

Renáta

Michaela

Vendelín

Erik

Šarlota/Zoe

Justýna

Agáta

Brigita

Státní svátek

Věra

Tereza

Sabina

Silvie




2 3 4 9 10 11 16 17 18 23 24 25 30 31 0 0 9 Olívie/Oliver

Bohumil

František

Štefan/Sára

Marina

Andrej

Havel

Hedvika

Lukáš

Teodor

Nina

Beáta

Tadeáš

Obojživelníci (Amphibia) Obojživelníci Rožďalovicka Velkým štěstím pro Rožďalovice jsou rozsáhlé lesy a četné rybníky. Z žab se zde vyskytuje rosnička zelená a ropucha zelená, která se objevuje na dvorech a v zahradách. Krásně zpívá a můžete si ji poplést se cvrčkem. Kuňka ohnivá Ze skokanů je v lesích nejhojnější (Bombina skokan štíhlý. Je to okrově hnědá žába, bombina) typická právě Skokan zelený (Rana esculenta) pro naši oblast. Vzácný je zde skokan zelený a skokan hnědý. Spíše se ještě setkáme s hnědavě zbarveným skokanem skřehotavým. Na lesních cestách a kalužích můžeme vidět kuňku ohnivou. V lesích mezi Seleticemi a Tuchomí se vyskytuje čolek obecný. Poprvé zde byl viděn v roce 1989. Stačí mu jen louže, příkopy a vodou naplněné koleje v lesních cestách. Žáby spořádají spoustu škodlivého hmyzu a jsou jedním z našich přirozených pomocníků proti jeho přemnožení. Žáby se v přírodě nedožívají dlouhého věku. Hodně jich uhyne přes zimu. Ubývá jejich životní prostředí, a mnoho jich hyne na následky používání různých chemikálií, které se splachují do potoků a rybníků a hubí nejen žáby, ale často i všechno živé. Naší povinností zůstává zachránit co nejvíce druhů pro budoucnost.

Skokani Na placatém kameni, sedí skokan zelený. Poulí na mě oči, Když se pohnu – skočí. Do zelené tůňky. Kuňky, kuňky, kuňky. Trávou na výzvědy, leze skokan hnědý. Poulí na mě oči, když se pohnu – skočí. Někam za bodláky. Kváky, kváky, kváky.

Štěpánka


Nakreslila Karolínka Víchová.

skokan štíhlý (Rana dalmatina)

čolek obecný (Triturus vulgaris)

K tématu Ryby nakreslila Barbora Benešová, žákyně 7.třídy.



LISTOPAD-NOVEMBER NOVEMBER-NOVEMBRE Středa Mittwoch Wednesday Mercredi





7 14 21 28 0

1 8 15 22 29 9 Felix

2 9 16 23 30 Památka zesnulých

Bohdan

Otmar

Klement

3 10 17 24

4 11 18 25

Emílie

Kateřina

Hubert

Evžen

Mahulena

Karel

Martin

Romana

5 12 19 26 2 Miriam

Benedikt

Alžběta

Artur

6 13 20 27 0 Liběna

Tibor

Nikola

Xenie

Saskie

Sáva

Albert

René

Bohumír

Leopold

Ryby (Pisces) Kapr obecný (Cyprinus carpio) je paprskoploutvá ryba z čeledi kaprovití (Cyprinidae). Je největší českou kaprovitou rybou a jeho chov má pro Českou republiku velký hospodářský význam. Je bezkonkurenčně nejpěstovanější chovnou rybou. Kapr obecný má několik forem, z nichž forma sazan je původní a nezušlechtěná. Sazan má protáhlejší tělo, po celé délce kryté šupinami. V proudících vodách je jeho tělo více protáhlé a nízké. U zušlechtěných forem se hřbet za hlavou výrazně zvedá a je oproti tělu menší. Tlama kapra je výsuvná a na jejím obvodu jsou čtyři vousy. Ústa jsou neozubená, potravu zpracovávají požerákové kosti, které mají u kapra tři řady zubů. Oči jsou zlatavé, olivově zelené a pohyblivé. Kapr má hřbetní, prsní, břišní, řitní a ocasní ploutve. Hmotnost kapra obecného může ve vhodných podmínkách přesáhnout 20 kilogramů a jeho délka může přesáhnout 100 centimetrů. Amur bílý (Ctenopharyngodon idella) je v Česku nepůvodním druhem kaprovitých ryb. Do tehdejšího Československa byl dovezen hlavně z důvodu jeho rostlinožravosti za účelem likvidace porostů rákosí. K trávení rostlinné stravy slouží jeho prodloužené střevo, které měří přibližně dvakrát více než je délka samotné ryby. Tělo je podlouhlé, válcovitého tvaru. Zejména mladší jedinci jsou velmi podobní jelcům tloušťům, od nichž je lze snadno odlišit podle šedavého zbarvení párových ploutví. Hlava má široké a dlouhé ploché čelo, velmi nízko posazené oči. Hřbet je tmavozelený, boky zlatavé, břicho bílé. Ve své domovině může dosáhnout délky až 150 cm a hmotnosti 50 kg. V českých podmínkách je to však méně. Největší jedinci v evropských vodách dorůstají délky kolem 100 cm a hmotnosti 15-20 kg. Dožívá se věku až 15-20 let.

Cecílie

Zina

Ondřej


Rybáři s úlovky: Milan Škoda s kaprem (59 cm) a Jarda Košťák s amurem (80 cm).

Za školní družinu 2 k tématu Ryby nakreslili: Barbora Táborská Marie Šmelhausová, Aneta Kalejová, Erik Machalka, Kateřina Dlouhá, Marcela Sasková, Pavel Buryan, Matyáš Máslík.


7 14 21 28

Benjamín/Ambrož

Lýdie

Natálie

Bohumila


Ryby (Pisces)

PROSINEC-DECEMBER DECEMBER-DÉCEMBRE Středa Čtvrtek Mittwoch Donnerstag Wednesday Thursday Mercredi Jeudi

1 2 3 8 9 10 15 16 17 22 23 24 29 30 31 2 Iva

Blanka

Svatoslav

Květoslava

Vratislav

Julie

Radana

Albína

Daniel

Šimon

Vlasta

Adam a Eva

Judita

David

Silvestr


4 11 18 25 Barbora

Dana

Miloslav

Hod boží



5 6 12 13 19 20 26 27 Jitka

Mikuláš

Simona

Lucie

Ester

Dagmar

Štěpán

Žaneta

0 0 9


-

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA G.A.LINDNERA ROŽĎALOVICE Začátek výuky Vysvědčení za 1.pololetí Pololetní prázdniny Jarní prázdniny

Po 5.1.2009 Čt 29.1.2009 Pá 31.1.2009 Po-Ne 2.-8.3.2009 Velikonoční prázdniny Čt-Pá 9.-10.4.2009 Nejlepší žáci jednotlivých tříd ve školním roce 2007/2008

Přehled prázdnin

Vysvědčení za 2.pololetí Hlavní prázdniny Začátek školního roku Podzimní prázdniny

Út 30.6.2009 St-Po 1.7. -31.8.2009 Út 1.9.2009 Po-Út 26.-27.10.2009

Přehled zleva za třídy 1.stupně: 1.třída – Jan Bouček, 2.třída – Josef Beneš, 3.třída – Marcela Sasková, 4.třída – Libor Pletka, 5.třída – František Štěpánek.

ŠKOLA PRO ŽI VOT Přehled zleva za třídy 2.stupně: 6.třída – Lucie Švábenská, 7.třída – Nikola Burdová, 8.třída – Tomáš Hakl, 9.třída – Lenka Nejedlá (a vlajka školy).

Žákovský parlament 3.třída Jaromír Štěpánek Jakub Pavlíček 4.třída Barbora Táborská Blanka Malá 5.třída Přemysl Čech Miroslav Hůlek 6.třída Nikola Sekaninová František Štěpánek 7.třída Ivana Černochová Lucie Švábenská 8.třída Nikola Burdová - místopředseda Veronika Švarcová 9.třída Hakl Tomáš - předseda

Projekty z ESF – my jako partnerská škola Mgr. Jaroslav Nádvorník, ředitel 2.základní školy – Škola Propojení Sedlčany se stal úspěšným podavatelem žádosti o dotaci v rámci projektu Rozvoj programů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v celkové výši 6 972 658,- Kč. Do projektu je zapojeno 6 škol včetně autorské a jeho realizace je plánována na 3 roky. Druhým projektem, do kterého je naše škola zapojena je projekt Rozumíme penězům ve Středočeském kraji, jehož úspěšným podavatelem je AISIS o.s. se sídlem v Kladně. Celkový počet partnerských škol zřejmě překročí hranici 20.

Upřímně děkujeme všem, kteří se aktivně podíleli na tvorbě kalendáře naší školy.

4. Savci. 1. Obratlovci. 2. Plazi. 5. Obojživelníci

Recommend Documents