VĚSTNÍ K ČESKOSLOVENSK É ZOOLOGICK É SPOLEČNOSTI V PRAZ E 1945—194 6
Rsd ígova l
Doc . Dr . O . JIROVE C
V PRAZE 194 6 Vydáno československou zoologickou spol . v Praze za podpory ministerstv a ákolstvf a zemé české
Tiskem české grafické Unie a . s .
Věstník Čsl . zoologické společnosti . Sv . 10, r . 1946 .
VIII . Přehled jeskynních sekáčů Dalmatie a přilehlých částí Bosny, Hercegoviny a Cerné Hory. Liste des Opilions cavernicoles de la Dalmatie e t des parties voisines de Bosnie, Herzégovine et d u Monténégro . DR . JOSEF KRATOCHVÍ L
Donedávna jsme o jeskynních sekáčích Dalmacie, Bosny , Hercegoviny a Černé Hory nevěděli skoro n.ic . Prvé krok y k jejich poznání učinil nesporně DR . K . ABSOLON . Na svých studijních cestách, podniknutých v letech 1908, 1912, 1913, 191 4 a 1917 nasbíral v oblasti střední, jižní a jihovýchodní Bosny, Hercegoviny, jižní a střední Dalmacie a přilehlých částí Cerné Hory početný materiál a neméně početný materiál získal z balkánských musel (Sarajevo, Záhřeb) a od různých sběratelů soukromníků, jichž _ již v r . 1916 (3 . str . 249) jmenuje 32 . Že l Bohu, je tento celý materiál 'dosud nezpracován, přesto že tento autor již v r. 1916 (3 str ., 273) píše : „Ježto i Opiliones jsou hotovi , zúpina . . . . je tím absolvováno zpracování nej obtížněj ší partie veškerého materiálu .” Něco určil C . FR . ROEWER, (jemuž K . Absolon poslal část materiálu již před světovou válkou) a popsa l (1910, 1915) z materiálu toho a sběrů V e r h o e f f o v ý c h z r. 189 7 3 nové druhy (Absolonia troglodytes, Nemastoma títaniacum a Nelima troglodytes) . Roku 1913 podal K . ABSOLON soupis dosu d známých jeskynních pavouků, štírků a sekáčů z těchto kraji n a jmenuje celkem'3 druhy : Nelima aurantiaca E . S ., N . troglodytes Roewer a Nemastoma armaturo Kulcz . Přehlédl však, že již v roce 1885 (Ann . Soc . ent . France, ser. 6 ., Vol . 5 ., str . 218) popsal slavný francouzský arachnolog E . SIMON z tohoto prostoru dru h Trogulus torosus, který ABSOLON později sám našel v jeskyníc h této části Balk . poloostrova . Připočteme-li k těmto zprává m 1 66
ještě různé poznámky, roztroušené porůznu v jiných pracíc h (ABSOLON 1914, GIROMETTA 1914, NOSEK 1905), jež ostatně sotva stojí za zmínku, vidíme, že do třicátých let tohoto stolet í naše znalosti tamní jeskynní fauny sekáčů nepřekročily počet sedmi bezpečně určených druhů, z nichž v polovině případů jd e o formy povrchové . Přesto však SIMoNŮv nález Trogulus torosus, největšího to sekáče světa, a V e r h o e f f ů v nález Nelim a troglodytes, největšího to člena toho rodu, a ABSOLONOVY nález y krásné Nemastoma titaniacum a zvláště prvého člena Laniatores z Balkánu, druhu Abasola (= Absolonia) troglodytes daly tušiti , že temnoty tamních krasů skrývají ještě mnoho jiných, pro po znání vzniku, vývoje a rozšíření jeskynní zvířeny důležitýc h členů Opilionid . Že tomu tak skutečně bylo, ukázala teprv e třicátá léta tohoto století, kdy na podkladě sběrů člen ů „Društva za isp itivanj e peéina” v Lj ublj aně a starších ABSOLONOVÝCH sběrů „Scotolemonů” na straně jedné, materiálu na sbíraného mnou na 4 cestách po těchto balkánských končinác h (1932 Bosna a Hercegovina, 1935 jižní Dalmacie a Černá Hora , 1937 dalmatské ostrovy a 1939 stř . Dalmacie a již. Bosna) a Šilhavým na cestě r . 1936 na straně druhé bylo popsáno mnoh o nových druhů, několik nových rodů a dokonce i jedna nová čeleď . Na literárních pracích. těch se kromě autora tohoto pří spěvku podílel PROF . DR . J. HADŽI (Ljubljana) a dr. V . ŠILHAV Ý (Třebíč .) Je proto užitečno ukázati v přehledu, co nyní vím e o jeskynních sekáčích těchto krasově nej zaj ímavěj ších- prostor ů a to na podkladě zcela přísně a pečlivě určeného nebo literárn ě zhodnoceného materiálu . Můžeme jen litovati, že vichřice druhé světové války přervala tento druhý nápor odborníků k poznán í jeskynního tvorstva tamních krasů zrovna tak, jako kdysi pře rvala prvá světová válka práce A b s o l o n o v y . Obraz nynějších znalostí jeskynních sekáčů výše vymezen é oblasti je tedy tento : v
1. SUB O RD O : Cyphophthalmi E . Simon 1879 .
Tento podřád primitivních, roztočům podobných sekáčů , je jistě zbytkem stftré zvířeny, která se do nynějška udržela je n v jedné čeledi Sironidae E . S . v oblasti indicko-australské, v jihovýchodní Asii a v teplé jižní části Japanu, Ceylonu, Nového Zeelandu, již . a stř. Africe a v teplé západní části USA . V Evropě žijí jen v části zcela jižní a na některých středomořských ostro 167
vech . Na Balkáně byl ohlášen do nedávna jen jediný druh Sir o duricorius . Teprve poslední léta ukázala, že fauna primitivníc h prastarých sekáčů má větší počet čleňů v temných jeskynníc h prostorech balkánských krasů . 1 . Siro duricorius (J0sEPH) 1868 . Druh ten je hlášen několikrát z území, o kterém pojednávám : Tak ABSOLON jej jmenuje z jeskyně Vjetrenica peéina (Zlat á Praha, 1916 sub : Cyphophthalmus duricorius) a Gra ovica peéina , kde jej našel společně s J . Králem 1914 (Časopis Mor . mus . 191 6 sub : Cyphophthalmus d .) a poznamenává, že Siro je rozšíře n mnohem dále, ježto ho sbíral v jihovýchodní Hercegovině a GJROMETTA na Mosoru ve stř . Dalmacii . ROEWER (1923) zaznamenává nálezy nejen z Kraňska, odkud druh ten byl popsán, a kde žije v mnoha jeskyních, nýbrž i Charvátska a dokonce i z Alb á nie a podobně i HADŽI (1932, str . 104) píše : „Spomenuta vrst a kod nas je veoma raširena od kraj nj eg severozapada do nakra j jugoistoka, i to ne samo ù peéinama nego i van njih .” Není potřebí připomínati, že valná část nálezů těch potřebuje revise, nebo t mnoho nálezů připsaných této formě patří jistě jiným druhů m rodu Siro . Na druhé straně je však také známo, že formy o d typické formy málo odlišné sahají daleko na jih . (S . duricorius cor f uanus KRATOCHVÍL) a na západ až do Starého Srbska (odku d popíše DR . J . HADŽI novou subspecii tohoto druhu) . 2. Siro T e yro vský i KRATOCHVÍL 1937 . Je obyvatel jeskyní na ostrově Mljetu, kde byl objeve n v jeskyni Velika spilja (leg . J . Kra t o c h vil 1937) . 3. S iro šilhavý i KRATOCHVÍL 1937 . Je obdobou předcházejícího druhu na pevnině a je největší m členem z evropských Sironid . Žije, pokud je známo, v jeskyníc h jižní Dalmacie : Vilma peéina u Grudy (leg . Šilhavý 1936) a Peéina u Bačevom dolu (leg . Šilhavý 1936) . v
4. Siro minutus KRATOCHVÍL 1937 . Je vyslovený jeskynní živočich . Objeven V . Šilhavý m 1936 v bezejmenné jeskyni u „Mali Ora”, záp . Konavljsko polj e v již . Dalmacii . 168
5 . Siro nocti f ilus KRATOCHVÍL 1940 . Je obdobou předešlého druhu ve střední Dalmacii . Objeve n byl mnou v jeskyni Vranjača peéina r . 1939, Zdá se, že druh u tomu patří i nález učiněný G i r o m e t t o u na Mosor planině . Siro Gjorgjeviéi HADŽI 1933 .
Nebyl nalezen dosud ve studovaném území, je však pravděpodobno, že tam žije, alespoň v její části východní . Je znám dosud z jeskyně u vesničky Rašče v oblasti Skoplje, kde jej sbíral Dr . S. K a r a m a n .
II . SUBORDO : Laniatores THORELL 1876 . Obsahuje většinou bizarní drobné tropické formy . V Evrop ě žije jen v jižnější části, většinoi jen v jeskyních, hluboko po d kameny a v zemi . Donedávna všichni evropští sekáči tohot o řádu byli řaděni do jediné čeledi . Podrobný rozbor ukázal, že jd e o čeledi dvě . 1 . čele á : Phalangodidae E. SIMON 1879 . V Evropě jižně toku Drávy a dol . Dunaje nebyl znám d o
roku 1937 ani jediný člen . Toho roku jsem však našel v jeskyn i na ostrově Hvaru čistě jeskynního tvora, nový rod i druh . 6 . Lo l a insularis KRATOCHVÍL 1937 . Je to prvý Phalangodid z Balkánského poloostrova, příslušník podčeledi Phalangodinae Rwr, žijící ve Středomoří většino u v pomezí španělsko-francouzském v severní Africe, na pobřež í a ostrovech Tyrrhenského moře a vých . výběžcích Alp . Jeho výskyt na ostrově Hvaru je dalším důkazem archaičnosti této skupiny sekáčů, obyvatelů to pověstné Tyrrhenidy . Naleziště : Špilja pri Smokovniku (leg . Kratochvil 1937) .
2. čeleď : Travuniidae ABS . a KRATOCHVÍL 1932 . Tuto čeled jsem objevil v r . 1932 v materiálu Dr . K . A b s o 1 o n a, s nímž společně jsem ji popsal . Počet jejich členů vzrost l díky RoEwEROVĚ revisi všech evropských sekáčů Laniatorů n a 7 rodů, čítajících 17 druhů . Je to čeled známá dosud jedině z po mezí francouzsko-španělského, z jižních svahů Alp a z Dinarid . Je to nej typičtěj ší skupina jeskynních sekáčů, jistě prastaréh o původu . Jen .jediný druh z dosud popsaných druhů byl zjiště n i mimo jeskyně . Sekáči sem patřící jsou většinou zcela bezbarví , drobní, nepřesahují délkou těla 4 mm, často neobyčejně vzácn í
169
a patří k největším zvláštnostem a vzácnostem jeskyní balkánsk é zvířeny, nebot jsou to pravé žijící fosilie . 7 . Abasola troglodytes (ROEWER) 1915 . Obývá jižní Dalmacii, kde byla nalezena Dr . K . A b s o l on em . Dosud znám jen jediný jedinec v jeskyni Durovié pečin a u Cavratu 1913 (d nebo ? )
8 . Abasola H o f f e r i
ŠILHAVÝ
1936 .
Obývá horskou část již . Dalmacie, známou pod jméne m Krivošij e, kde byl objeven V . Šilhavým r . 1936 v jeskyni Poklj uka gornja (1 Q a 3 juv .) .
9 . Dinaria vjetrenicae HADŽI 1932 . Je obyvatelem největší balkánské jeskyně Krasu, proslul é Vjetrenica peéina na Popově polji v jihozáp . Hercegovině, kde byla nalezena členy Društva za ispitivanje pečina z Lj ublj an y r . 1931 (1da1 Ç' ) . 10 . Travunia ano phthalma ABS . a KRATOCHVÍL 1932 . Žije v horských pustých Krasech nad zátokou u Zatonu , v prostoru obce Grebéi, mezi střední částí Popona polje a mořem . Zjištěna K . A b s o l o n e m a J . Králem v tamní rozlehlé jeskyn i Grabovica pečina r . 1914 (1 ď a 1 ) . V roce 1932 jsem přiřadi l tomuto druhu i nálezy z Bihova (Torina jama) a okolí Laštv y směrem k černohorským hranicím v jihovýchodní Hercegovin ě (Babié pečina a Vilina peéina) . Nyní jsem toho názoru, že jedinc i z těchto prostorů jsou odlišní od Tr . ano phthalma a patří jiném u druhu . 11 . Travunia (?) Jandai
KRATOCHVÍL
1937 .
Je prvním členem čeledi Travuniidae mimo pevnin u Evropy, na ostrově . Jelikož jde o zvířata vysloveně jeskynní , která od pravdávna žijí jeskyních a na povrchu balkánskýc h krasů vymřela, je jisto, že osídlila jeskyně dávno před oddělení m jihodalmatských ostrovů od pevniny . Nalezl jsem 1 kes v jeskyn i Špilja pri brdu Grabova glava na ostrově Mljetu . Také severní části Krasu hostí členy této podivné archaické čeledi sekáčů . Tak v Istrii v jeskyni Martinova jama byla zjištěna Peltonychia tennis Rwr 1935 .
170
Tamtéž, v jeskyni Gabria jama P. gabria Rwr . 1935 a v ostojenských jeskyníc h v Kraňsku Hadžiana postumicola Rwr. 1935 . Není vyloučeno, že členové těchto a ji m příbuzných rodů zasahují i západněji a jižněji na Slovinsko, do Charvátska a sev . Dalmacie .
III . SUBORDO : Palpatores THORELL 1876 . Palpatores jsou běžným typem evropských sekáčů . Jsou t o formy povrchové a jen někteří členové, žijící skrytě pod kameny, detritu, štěrbinách skal a p ., zasahují i do jeskyní . Z těchto fore m se jeskynnímu způsobu života přizpůsobilo vice či méně jen ně kolik, aniž se u nich až na výjimky vytvořila vysloven á dalekoj douci přizpůsobení k takovému způsobu života ve vnějším tělesném uspořádání, na př . ve ztrátě nebo větším úbytku pigmentu, očí a pod . Jsou to nejmladší členové jeskynní biocoenosy sekáčů a mnozí z nich mohou býti hodnoceni jako praví obyva telé jeskyň, i když tu a tam právě proto, že v tělesném uspo řádání není oněch hlubokých adaptací k vyslovenému jeskyn nímu životu mohou žíti i mimo jeskyně, jako na př. Nelima troglodytes, Trogulus torosus, Nemastoma litaníacum a pod. A i tu platí pravidlo, že čím primitivnější a starší je živo-
čišná skupina, tím dříve v ní zastihneme formy hlouběji přizpůsobené jeskynnímu životu . Tak je tornu i zde . Podřád Palpatores se dělí na primitivnější Tribus Dyspnoi Hans . a Soer . a vyspělejší Tribus Eupnoi Hans . a Soer. A právě v tomto primitivnější m tribu Dyspnoi se vyskytují formy jeskynnímu životu dokonc e dobře přizpůsobené, jak vidíme u slepého sekáče Ischyropsali s Strandi Kratochvil z' Italie nebo u druhů Nemastoma caecurn G r e s e z Krimu nebo N . inops P a c k a r d ze Sev . Ameriky (Kentucky) .
1 . Tribus Dyspnoi HANSEN a SOERENSEN 1904 . V Evropě žijí 3 čeledi tohoto tribu : Trogulidae, Nemastomatlidae, Ischyropsalidae ; jejich členové byli v jeskyních zastižen i dosti často . Tak je tomu i v území, o němž tu podáváme zprávy . 1 . Čeleď : Trogulidae E . SIMON 1872 . 12. Dicranolasma V erhoe f f i DAHL 1903. Dosud zastižena v Hercegovině a Dalmacii, našel jsen j i však i v Bosně (Sarajevo) . Je to tvar povrchový, v jeskyníc h žije jen v osvětlené části pod kameny : Golodražnica (leg. KRATOcHvÍL 1935, ŠILHAVÝ 1936), Paganettijeva peéina, Grada c v
171
v
špilja, Ozdrin, Špilja na vrhu Bugara, Tabaina špilja, Bab a peéina kod Čvaljina . 4,
13 .
Trogulus torosus E.
SIMON 1885 .
Tento obrovský, přes 2 cm dlouhý sekáč žije většinou v jeskyních volně na zdech : Golodražnica, Tomova pečina, Deveričk a peéina, Vilina peéina (kod Napode), Vilina peéina (kod Grude ) Durovié peéina, Šipun špilja, Bjelušica peéina, Orlica peéina , Vjetrenica pe éina, Peéina kod Manastira, Péelina peéina, Ilijin a peéina, Vuéja peéina . 14. Trogulus squamatus C . L . KoCH 1839 . Je to druh povrchový, v jeskyních jen vyj ímkou v části, ka m proniká denní světlo : Golodražnica (leg . KRATOCHVÍL 1935), Jama u Dragove Luke (leg . ŠILHAVÝ 1936) . 2 . č e l e d' : Nemastomatidae E . SIMON (1872) 1879 .
15.Nemastoma titaniacum ROEWER 1914 . Druh byl popsán podle materiálu, sbíraného v r . 1913 Dr . Karlem A b s o l o n e m . Sám sběratel jej připomíná rovněž v r . 1914 . ROEWER jmenuje druh ten z Černé Hory („v různých jesky ních") a jeden nejistý nález z Bosny . Zdá se, že v horské oblast i Krivošije je hojným druhem, ovšem jen v jeskyních vlhkých . Zd a žije i mimo jeskyně, není jisto, ale je to pravděpodobné . Sbíra l jsem ho v těchto jeskyních : Izeta peéina, Lopata peéina, Deverička pečina, Matjaševica peéina, Mijukovica, Vranova ja ma . .16 . Nemastoma dentipalpe AUSSERER 1869 . Je horský druh, obyvatel vlhkých lesů alpských zem% a Bosny . Našel jsem ho v jedné bezejmenné jeskyni v údol í jačky, východně od Sarajeva . 17. Nemasto4na armatum KULCZYNSKI 1909 . Je znám z Hercegoviny, Albánie a Bukoviny . K . ABsoLoN jmenuje ho (1913) ze sarajevského musea ze sběrů V . A p f e l b e c k a z jeskyně Brateljeviéa peéina .
18. Nemastoma Sillii (HERMANN) 1871 . Je druh p ých . a Transilvánských Karpat . Proniká i na Balkán . ROEWERT (1935) ho zná z jeskyně Jama u Ulice . 172
19. Nemastoma Radewi ROEWER 1926 . Je sekáč horských jeskyní pohoří Balkánu . Žije však i mim o jeskyně v horských polohách Balkánského poloostrova na vlhkých místech, jak svědčí několik mých nálezů z Bosny z okol í Sarajeva . V jeskyni jsem ho zastihl jednou v údolí Miljačky . 20. Nemastoma Olgae Olgae ŠILHAVÝ 1939 . Hojně ď i této nové formy jsem našel r. 1935 ve vchod u do jeskyně Golodražnica . Tamtéž rok pozd!ji sbíral (2 ď) V . ŠILHAVÝ . v
21. Nemastoma Olgae decorum ŠILHAVÝ 1939 . Šilhavý našel tuto formu v r . 1936 v propastovité jeskyniJam a u Dragove Luke . 22. Nemastoma Olgae Kratochvíli ŠILHAVÝ 1939 . Je sekáč povrchový, proniká však i do jeskyň, jak o to m svědčí nálezy učiněné mnou pod kameny při vchodu do jeskyně Jama za Mahrinacom u Pučišée na ostrově Brači . Rod Ischyropsalis C . L . Koch z 3 . čele d i Ischyropsalidae E. SIMON 1879 , ačkoliv na př . v již . Francii, Španělsku a Rumunsku patří k početným členům jeskynního společenstva, nebyl v jeskyních Bosny, Hercegoviny, Dalmacie a Čern é Hory zastižen . Že však lze i na Balkáně očekávati v jeskyních tyto sekáče, je možn o viděti z toho, že „Častitljiva jama” v horním Slovinsku hostí druh I. Müllneri Hamann 1898, z jeskyně „Zijavka jama” pak druh I. cancroides (Schmidt) emend . Hadži 1926 . Z bosenských hor zaznamenává Roewer (1923) tři povrchové druhy : 1 . Helvigii (Panzer) 1794, I. manicata L . Koch . l 869 aI . bosnica Roewer 1914 .
2. Tribus : Eupnoi HANSEN a
SOERENSEN 1904 .
Vývojově nejmladší skupina sekáčů, velmi bohatá a rozšířená po celém světě . Sekáči sem patřící jsou tvarově dosti jednot notní, takže patří jediné čeledi Phalangiidae E . Simon 1879 . V jeskyních studované oblasti, s výjimkou Nelima troglodytes , nevytvořili zvláštních jeskynnímu životu přizpůsobených forem . . 23. Astrobunus dinaricus ROEWER 1915 . Popsán podle jedinců z okolí Rjeky â HADŽI ho hlásí z ostrova Krku a z Boky Kotorské . ŠILHAVÝ pak z okolí Konavljsko polje (Gruda), kde jej našel v roce 1936 . Výskyt jeho za 5 ahuj e však i do vchodů jeskyň, neboť jsem jej našel v r . 1935 ve v
1 73
větším množství ve vchodu jeskyně Golodražnica, kde ho rok nat o zastihl i V . ŠILHAVÝ . 24. Mi/opus mono (FABRICIUS) 1779 . Je sekáč vyšších poloh ; ROEWER (1935) ho jmenuje z jeskyn ě Vranjá peéina, kde byl sbírán francouzskými biospeology . 25. Lacinius h o r r i d u s (PANZER) 1794 . Jé sekáč povrchový ; do jeskyní proniká náhodně do vchodů , na př . Peéina na Jankovom vrhu, Peéina kod Šunjevca . S
26. Opilio saxatilis C . L . KocH 1834 . Hojný druh v našich zemích v hromadách kamení ; žije i n a Balkáně, kde proniká i do jeskyní : Crnulja jama, Bazgovač a špilj a . ŠILHAVÝ jej zná i z okolí Konavljsko polje (Gruda), j á jsem ho sbíral v Krivošiji .
27. Opilio dinaricus ŠILHAVÝ 1938 . Tohoto pěkného sekáče jsem objevil v ponoru Trebinj čic e „Crnulj a jama”, kde jsem jich zastihl větší množství na vlhkých stěnách ponoru všude, kam pronikalo denní světlo, a to již př i své prvé balkánské cestě r . 1932 . Mezi škrapy jsem j e naše l i u Crkvice (Krivošije) . 28. Plat ybunus HadžiŽ KRATOCHVÍL 1935 . Tento svérázný a pěkný druh byl mnou nalezen r . 1935 n a třetí balkánské cestě jižní Dalmacií a Černou Horou v horské m masivu Krivošije ve4vchodu do jeskyně Jankova peéina . Zdá se, ž e je to zvíře povrchové a v jeskyni byl zjištěn náhodou . Nelima religiosa (E. SIMON) 1879 . • Druh známý z Francie a Tyrol . Je znám též z jeskyni Balkánského poloostrov a a tudíž není vyloučen její výskyt i v horských jeskyních, na př . v Bosně .
29. Nelima aurantiaca (E . SIMON) 1881 . Je známa z několika jeskyní Slovinska (na př . Crna jama , Mrzla jama ; Volcja jama) . ABSOLON (1913) ji jmenuje z Bosny : Megara peéina, kde ji sbíral r . 1903 ve velkém množství (100 ex . ) poblíže vchodu . K.ULCZYIVSKY Z11â tento druh i z Hercegovin y (cit . ABSOLON 1913) . 174
30. Nelima troglodytes
ROEWER 1910 .
J . HADŽI (1935, str . 145 považuje po právu tento druh z a jediného skutečně jeskynního člena Eůpnoi . Oblast jeho rozšířen í vymezuje od Splitu (resp . jeskyně Vranj ača pečina, vých . Moso r planiny) až do Albanie. Patří také mezi sekáče, kteří byli v tamních jeskyních objeveni nejdříve . Tak V e r h o e f f již v r . 1897 j i sbíral v jeskyních na Gluha Smokva ; 1905 o něm píše NOSEK ; 1914 GIROMETTA a 1913 ABSOLON a pod . Ačkoliv má tento seká č tak značné rozšíření, a ačkoliv píše ABsoLoN, že osídlil „všechn y jeskyně kolem Popova polje, počínaj e od Trebinje, přes Bihovo, . Gluhu Smokvu, až k Zavale nad Slanem” a domnívá se, že „be z pochyby má rozšíření po celé jihoillyrské oblasti”, přece nen í dosud nikde podán souborný výpočet jeskyní, v nichž byl n a lezen, aby tak bylo doloženo jeho skutečné rozšíření . Činím ta k proto níže :
Střední Dalmacie a přilehlá část Bosny : Pečina pri Kotluši, Gosposka p ., Grzelova p ., Milankova p . , Miša Jovana p ., Pečina kod Milkovičeva, Vrankuša p ., Kuriča p . , Vranjača p ., Stipaničeva p ., Vodena p ., Velika Golubnj ača, Mal a Golubnjača, Begova jama, Pečina pri Izvoru, Batša p ., Listvač a p ., Pečina kod D . Brišnika, Tavnica u p ., Lisičine, Pečina u Guču , Pečina u Solunu . Dalmatské ostrovy (Brač a Mljet) : Tanki ratac, Vodena jama, Kopacine, činjadra p ., Rup a u Činjadru, Pečina kod Lokvi, Dobra jama, Bsazgovača špilj a , Filipovič jama, Jama za Gracišče, Jama za Mahrinacom, Špilj a pod Vrhom, Špilja pri Žabokiku, Movrica, Ostaševica, Velik a špilja, Špilja kod samostana . Dalmacie a Hercegovina v širším okolí Popov a
polje : Vjetrenica p ., Bjelušica 'p ., Orlica p ., Peč . kod Manastira , Gubava peč ., Medja peč ., Vodena pečina, Trovrata p ., Grabova p . , Duga peč, Baba kod Čvaljine (— ? Pečina pod Čvaljinom Hadž i 1932), Baba kod Strujiči, Jamutina, Duboka peč, Vukotina p . , Bezdan pod Licem, Jama za Kolenikom, Pčelina pečina, Pečin a kod Nevade, Grabovica pečina, Kali pečina, Vučja pečina, Pečina kod Taleže, Pečina u Vrečkovi na dolimana, Provalij a
175
jama, Ilijina peéina, Torina jama, Zoviéa jama, Jama kod Hrupjela, Pečina kod Jasena, Babič peéina . Ne j jižnější Dalmacie, Krivošije a, přilehlé část i Černé Hory a Hercegoviny : Šipun špilja, Durovié pečina, Peéina kod „Mali Ora ”, Viliň a peéina u Miloglavu, Peéina u Bačevom dolu, Jezerina p . ; Deverička p ., Golodražnica, P . kod Trebešina, Izeta p ., Studena p . , Pokljuka donja, Pokljuka gornja, Vilina peéina („Napode "), Peéina u Ivici, Lopata p ., Tomova p ., Peéina kod Blagojeviéa, Peéina kod Šunjevca, Matjaševica p ., Mijukovica, Lakičevié p . , Černá Hora : Lipska p ., Bobjerska p ., Vodena p ., Elazova p ., Meradova p . , Vranova jama, Kaloperska p ., Golubnjačka p ., Leskova p ., Bezejmenná jeskyně u Nikšiée . * * Přehlédneme-li výše zmíněné sekáče, kteří byli dosud zjištěn i v j eskyních Bosny, Hercegoviny; Dalmacie a Cerné Hory vidíme , že jich většina byla poznána teprve v posledních letech . V chrono logickém přehledu skýtají tento obraz : 1 .• Na podkladě mnou v letech 1932—39 nasbíraného mate riálu byly stanoveny v jeskyních zmíněné oblasti tyto druhy : a) Druhy nové : Siro Teyrovskýi n. sp . Kratochvil 1937 . Siro noctifilus n. sp . Kratochvil 1940 . Lola insularis n. g . n . sp . Kratochvil 1937 . Travunia (2) Jandai n. sp . Kratochvil 1937 . Nemastoma Olgae Olgae n . sp . et n . ssp . Šilhavý 1939 . Nemastoma Olgae Kratochvíli n. sp . et n . ssp . Šilhavý 1939 . Opilio dinaricus n. sp . Šilhavý 1938 . Platybunus Hadžii n. sp . Kratochvil 1935 . b) Formy pro jeskyně této oblasti nové, jmenované již odjinud : Dicranolasma Verhoeffi Dahl 1903 . Trogulus squamatus C . L . Koch 1839 . Nemastoma -dentipalpe Ausserer 1869 . 176
Nemastoma Radewi Roewer 1926 . Lacinius horridus (Panzer) 1794 . Astrobunus dinaricus Roewer 1915 . Opilio saxatilis C . L . Koch 1834 . 2 . Na podkladě sběrů V . ŠILHAVÉHO z roku 1936 byly stanoveny : a) Druhy nové : Siro Šilhaví n . sp . Kratochvil 1937 . Siro minutus n . sp . Kratochvil 1937 . Abasola Ho ff eri n . sp . Šilhavý 1936 . Nemastoma Olgae decorum n . ssp . Šilhavý 1939 . b) Některé z druhů, které jsem poprve zjistil v jeskyních studované oblasti, našel později i ŠILHAVÝ, jako na př . Dicranolasma Verhoe ff, Trogulus squamatus a Astrobunu s dinaricus . 3 . PROF . DR . J . HADŽI obohatil znalosti o jeskynní faun ě tamních sekáčů o nový rod a druh, nalezený v roce 1931 :
Dinaria vjetrenicae n . g . n . sp . Hadži 1932 . 4 . Na podkladě materiálu, nasbíraného DR . K . ABSOLONE M v letech 1908 1917, byly zjištěny v tamních jeskyních tyto druhy : a) Druhy nové : Abasola troglodytes n . g . Strand, n . sp . Roewer 1915 . Trauunia anophthalma n . g . n . sp . Absolon a Kratochvi l 1932 . Nemastoma titaniacum n . sp . Roewer 1914 . Nelima troglodytes n . sp . Roewer 1910 . b) Formy, pro tyto jeskyně nové, zjištěné odjinud : Siro „duricorius Joseph” (asi jiný druh! ) Nemastoma armatum Kulczynski 1909 . Nelima aurantiaca (E . Simon) 1881 . 5 . Na podkladě sběrů francouzských odborníků byli z jeskyní studované oblasti zjištěni :
a) Nový druh : Trogulus torosus n . sp . E . Simon 1885 . 12
177
b) Po prvé v tamních jeskyních nalezeni a ROEWEREM jmenováni : Mitopus morio (Fabricius) 1779 . Nemastoma Sillii (Hermann) 1871 . Vidíme tedy, že z celkového počtu 30 sekáčů, nalezených v jeskyních Bosny, Hercegoviny, Dalmacie a Cerné Hory, byl o objeveno : českými odborníky 3 nové rody a 16 nových forem , Jihoslovany 1 nový rod a 1 nový druh , ostatními 1 nový druh . Bylo tedy v jeskyních této oblasti objeveno a popsáno 4 n . g . a 18 n . sp . z celkového počtu 30 tam zjištěných druhů sekáčů . Není nezajímavo si povšimnouti toho, jak jsou v jeskynním společenstvu této části Balkánského poloostrova zastoupeny jednotlivé skupiny .
Cyphophthalmi : Prastará skupina sekáčů, žijící nyní vlastně v e zbytcích, čítá tam 5*) vyslovených troglobiontů . Laniatores : Podřád sekáčů, obývajících většinou oblast australskou, orientální, ethiopskou, neotropickou a po .doblast sonorskou oblasti nearktické, je vlastně v Evropě zbytke m staré třetihorní zvířeny . Evropští příslušníci tohoto řád u žijí vesměs velmi skrytě, v jeskyních, hluboko pod kamen y nebo v detritu . Ve studované oblasti bude zjištěno jistě více druhů, nebot s jejich poznáváním se tam teprve započalo . Zatím je odtud známo 6 vyslovených troglodytů . Palpatores : je podřád, jenž zahrnuje nejmladší tvary sekáčů . Avšak i tu lze rozeznati primitivnější skupinu . Dyspnoi a vyspělejší Eupnoi . Dyspnoi, obývající většinou jižní díl oblasti palaearktické a holarktické, jmenovitě podoblast středozemní a sonorsko u s výjimkou mála druhů, zasahujících ještě jižněji (j . Amerika) nebo severněji . V jeskyních studované oblasti zjištěn o 10 členů této skupiny, z nichž 7—8 jsou formy trogloxenn í a 2—3 jsou troglofilové . Eupnoi, je nejmladší skupina Palpatores ze všech , sekáč ů vůbec . Je velmi početná a žije ve všech světadílech . V Evrop ě *) Počet ten není konečný, neboť vše nasvědčuje tomu, že se po proveden i revise nálezů t . zv . „Síro duricorius” jistě zdvojnásobí )
178
jí patří největší část sekáčích forem, avšak v jeskyních tét o části Balkánu bylo zjištěno pouze 8 druhů . Jsou to vesmě s trogloxenní sekáči, až na jediný druh, který je troglobiontem . Vidíme tedy zajímavou skutečnost, vrhající příznačné světl o na jeskynní zvířenu a význam jejího studia : čím je skupina sekáčů vývojové starší a v Evropě méně početná, tím větší poče t jejich členů žije v jeskyních a tvoří tam trvalou součást živočišného společenstva . Naopak, čím je skupina vývojově mladš í a čím více je v Evropě početně zastoupena, tím poměrně mén ě jejich členů může žíti i v jeskyních a jen výjimkou jsou někteř í její členové trvalí kavernikolové . To, co platí i v mnohých jiných živočišných skupinách, plat í tedy i u sekáčů . jeskynní zvířena sekáčů vyslovenýc h troglobiontů je výběrem prastarých tvarů, člen ů to zvířeny, která kdysi v dávnověku oživovala ná š kontinent . SEZNAM JESKYŇ JMENOVANÝCH V TEXTU A JEJICH OSIDLENf SEKÁČI . Celkem je jmenováno 120 jeskyň ; z těch jsem sám sbfral materiál ve 107 a zbytek (13) j e j menován v literatuře (Absolon, N o s e k, Šilhavý, Roewer) . A. Střední Dalmacie od pramenů Cetiny po tok Neretvy . 1. G o s p o s k a p e č i n a, severně pramenů řeky Cetiny. - Nelima troglodytes.
Sovro(A 1301) ve Svilaj a planina, v prostoru vesničky Maovica . - Nelima troglodytes . 3. K u r i č a p e č i n a, vých . /\ 468 (Glušac), na sz . Sinjsko polje při silnici Sinj-Liv no, u vesnice Gala . - Nelima troglodytes . 4. Me d i č a p e č i n a, těsně vých . pramenů Cetiny . - Nelima troglodytes . 5. M i l a n k o v a p e č i n a, nad A 1301 (Sovro), na záp . svahu Svilaja planina, . oblast vesničky Maovica . Nelima troglodytes . 6. M i š a J o v a n a p e č i n a, u vesničky Milankoviéevo selo . - Nelima troglodytes . 7 . P e é i na k o d Milan k o v i č e v a se, na levém břehu Cetiny, asi 2 km sev . Dragovič . - Nelima troglodytes. 8 . P e č i n a p r i K o t l u š i, asi 50 m j iž . kraje vesničky Kotluša, 4 km j z . pramen ů Cetiny, - Nelima troglodytes. 9. P e č i n a u S o l u n u, sev . Imotski, u sela Čočič . -‘Nelima troglodytes . 10 . S t i p a n i č e v a p e č i n a, 2 km zA 890 (Kozoman) v D inara planina, selo Rumen . -- Nelima troglodytes . 11. Vo den a p e č i n a, sv. sela Simlešči, Dinara planina . - Nelirna troglodytes. 12 . V r a n j a č a p e č i n a, 1 km záp . sela Kotlenica, na vých . úpatí Mosor planina . - Siro noctiphilus - typ, Nelima troglodytes . 2. G r z e l o v a p e č i n a, na jihovýchodním svahu brda
12*
179
0
13 .
V r a n ku š a p e č i n a, na levém břehu Cetiny, záp . svah Kapnica
(A
1539) v Di-
nara planina, u sela Vilanié . - Nelima troglodytes .
B . Jihozápadní Bosna . 1 . B at š a p e čin a, 2 km záp . Kovači, na záp . kraji Duvanjsko polje, okolí měst a Tomislavgrad . - Nelima troglodytes . 2 . B e g o v a j a m a (Snj ežnj ača) na brdu Mušica (A 1597), 5 km sz sela Čelebié, záp . Lijevanjsko polje . - Nelima troglodytes . 3 . Lisičine, asi 3 km sz . vesnice Gor . Brišnik, okolí Duvaňjsko polje . - Nelirn a troglodytes .
4. L i s t v a č a p e é i n a, okolí Gor . Brišnika . - Nelima troglodytes . 5. Mal a G o lu b n j ača, asi 1 km sv . Velika Golubj nj ača : Nelima troglodytes . 6. Pečina k o d Don j . Brišnika, zcela u školy při silnici Tomislavgrad - Imotski . - Nelima troglodytes . 7. Pečina p ri I z v o r u, těsně u města Lijevno (Livno), - Nelima troglodytes . 8. Pečina u Gu ê u, vých . Gor . Brišnika . - Nelima troglodytes . 9 . V e l i k a G o l u b n j a č a, 4 km sev . sela Kablič, 1 .100 m, n, m., asi 8 km ssz . Lijevna (Livna) . - Nelima troglodytes . • 10. T a v n i c a u p e č m e , okolí Gor. Brišnika . -- Nelima troglodytes. C . Střední Bosna .
1 . Bezejmenn ej á j e s k y n ě v údolí Milj ačky vý ch . Sarajeva . - Nemastoma dentipalpe, N . Radewi .
x
2 . B r a t e l j e v i č a p e či n a ve Smolina planina u Kadanje . - Nemastoma armatum . (Absolon 1913) . 3 . Me gara p e č i n a u vesničky Ivan, při úpatí Orlovac a Maslina planina, prosto r Opanč . - Nelima aurantiaca (Absolon 1913) . D . Ostrov Brač . 1 . Bazgovača špilj a, asi 4 km záp . Nerezišée . -- Opilio saxatilis, Nelima troglodytes . 2. Č in j a d r a (= Pečina u Činj adru), sz . Nerezišče. --= Nelima troglodytes . 3. D obra j am a, asi 2 km sz . Nerezišče . - Nelima troglodytes .
4. F il i p o v i č j am a, asi 3 km jv. Nerezišče . - Nelima troglodytes . 5. J am a z a Gr a či š č e, 1 1 / 2 km již . Pražnice . - Nehrna troglodytes . 6 . J a m a za M a h r i n a'c o m, jv . Pučišče . - Nelima troglodytes, Nemastoma Olgae Kratochvíli - typ. 7. K o p a c i n e, okolí Donj . Humaca . ima troglodytes . 8. Ozdrin, zcela nad městem Supetar. - Dicranolasma Verhoeffi . 9. Peéina kod Lokvi (= Špilja Vrh brda), jz . Supetara . - Nelirna troglodytes . 10. Mua u čin j a dru, sz . Nerezišče . - Nelima troglcdytes . 11 . Špilja l~o d s am o stan a, na již . svahu ostrova Brače nad vesničkou Murvica , asi 5 km vých . Bóla. - Nelima troglodytes . 12 . Špilja pod V r h o m, asi 2 km j iž . Pučišée, sz . 462 (Klinova glava) . - Neli-
11
na troglodytes .
13. T a n k i r a t a c, asi 2 km vých . vesničky Skrip . - Nelima troglodytes. 14. Vo d n a j am a, asi 3 km již . Supé'lara . Nelima troglodytes.
180
E. Ostrov Hvar . 1 . Š p i 1 j a p r i S m o k o v n i k u, asi 2 km sev. města Hvaru . - Lola insularis typ . F. Ostrov Korčula . 1 . P a g an e t t i j eva p e č i n a, zcela při záp . kraji města Korčula . - Dicranolasm a Verhoeffi .
2 . Gr a d a c š p i l j a, okolí vesničky Pupnat při silnici Korčula-Blato . -- Dicranolasma
Verhoeff i .
3 . T a b a i n a š p i l j a, 2 km sz . města Velika Luka . - Dicranolasma V erhoè ff i . G. Ostrov Mljet . 1. M o v r i c a, 4 km sev . městečka Babino Polje . - Nelima troglodytes . 2. O st a š evi c a, asi 41 /2 km sev . Babina Polje . - Nelima troglodytes . '3 . Š p i l j a na vrhu Bug ar a, zcela nad m 3řem, asi 11 /2 km km záp . sela Ropa . -Dicranolasma
Verhoe ff i .
4 . Š p i l j a p r i G r a b o v o m g l a v i, 4 km vých . sela Ropa, na již . svahu Grabova glava, asi 370 m . n . m . -- (?) Travunia Jandai- typ . 5 . Š p i l j a p r i Zab o k i k u, asi 1 1 / 2 km sev. 381 (Grabova Glava) . - Nelima troglodytes .
6 . V e li ka š p i l j a, 1 km vých . městečka Blato, zcela při cestě . - Siro Teyrovský i - typ, Nelima troglodytes . H. Dalmacie od Neretvy po Dubrovník a poříčí Trebinjčic e a) Okoli Popova polje (v užším sm . sl . ) 1. Baba pečina, u sela Č:valj ina . - Dicranolasma Verhoef f i, Nelima troglodytes . 2. Baba pečina, u sela Struj iči . - Nelima troglodytes . 3. B e z d a n pod L i c e m, u vesničky Beleniči, - Nelima troglodytes . 4 . B j e l u š i c a p e č i na, při již . kraji Zavaly . - Trogulus torosus, Nelima troglodytes .
5 . Crnulj a j ama, na sz . kraji Popova polje v prostoru .Turkoviči . - Opilio saxatilis, Opilio dinaricus - typ . 6. D u b o k a peč kod Čvaljinskih staja . - Nelima troglodytes . 7. D u g a peč, mezi brdo Timor a Čvaljinou . - Nelina troglodytes . 8. Grabova peéina, u sela Sedlari : - Nelima troglodytes . 9. G u b a v a peč, u Mareve ljuti u Zavaly . - Nelima troglodytes . 10. J a m a za K o l e n i k o m, na brdu Brenkovac u Zavaly . - Nelima tro glodytes. 11. J a m u t i n a, u Orlje glavice, již . Gaj ič . - Nelima troglodytes . 12. Me d j a peč, blíže sela Sedlari . - Nelima troglodytes . 13 . O r l i c a pečina, ve skalním srázu jz . Zavaly . - Trogulus torosus, Nelima troglodytes .
14 . P e č i n a kod M a n a s t i r a, u kláštera v Zavale . -- Trogulus torosus, Nelim a troglodytes .
15. T r o v r a t a p e é i n a, u sela Sedlari . --- Nemastoma troglodytes . 16 . V j e t r e n i c a pečina, u železniční stanice v Zavale . - „Cyphophthalmus duricorius”, (Absolon 1916), Dinaria vjetrenicae - typ. Trogulus torosus , Nelima troglodytes .
181
17. V o d e n a p e č i na, u vesničky Sedlari . - Nelima troglodytes . 18. Vu k o tin a p e č, u Cvalj inskih staja . - Nelima troglodytes. b) Okolí G r e p č i (mezi Popovým poljem a Zatonem) . 1 . G r a b o v i c a peéina, u Zatonu . - „Cyphophthalmus duricorius” (Absolo n 1916) Travunia anophthalma - typ, Nelima troglodytes. 2. Kali pečina, u Grebči . - Nelima troglodytes . 3. Pečina kod N e v a de, u sela Nevada . -- Nelima troglodytes . 4. P č e l i n a pečina, u Nevady . - Trogulus torosus, Nelima troglodytes . c.
Střední povodí Trebinjčice od Humu po prostor Laštvy .
1 . B a b i č pečina, okolí Laštvy, asi 13 km vých . Trebinje . - ? Travunia anophthalma, Nelima troglodytes .
2. I l i j in a pečina, okolí sela Bihovo . - Trogulus torosus, Nelima troglodytes . 3. Jama kod Hrupjela, u Trebinje . - Nelima troglodytes. 4. J a m a u Ulice, prostor Trebinje . - Nemastoma Silli i (Roewer 1935) . 5. Pečina kod T a l e n ž e, -nedaleko vesničky Taleža . Nelima troglodytes. 6. Pečina kod J a s e n a, sz . Trebinje . - Nelima troglodytes . (Nosek 1905) . 7. Pečina u V r e č k o v i na d o l i n a m a, Gluha Smokva . -- Nelima troglodytes. 8. Pr o v a l i j a jam a, Gluha Smokva . - Nelima troglodytes . 9. T o r i n a j a m a, Bihovo . - ? Travunia anophthalma, Nelima troglodytes . 10 . V i l i n a p e č i n a, vých . Lašt vysměrem k černohorským hranicím . -? Travunia anophthalma . (Absolon a Kratochvil, 1932 . ) 11. Vu č j a p e čin a, Gluha Smokva . - Trogulus torosus, Nelima troglodytes -- typ. 12. Z o v i č a j a m a, okolí Trebinje . -- Nelima troglodytes . CH. Jižní Dalmacie . a) Okolí K o n a v l j s ka p o l j e (od Cavtatu po úpatí Sutorina) . 1 . Pečina kod „Mali O r a”, prostor vesničky Kuna, již . Snij ežnica A 1234 . - Siro minutus - typ, Nelima troglodytes. (Šilhavý 1940) . 2 . Pečina u B a č e v o m dolu, u vesnice Gruda . - Siro Š ilhavýi, Nelima troglodytes . (Šilhavý 1940) . 3 . D u r o v i č pečina, Močiči u Cavtatu . - Trogulus torosus, Nelima troglodytes . Abasola troglodytes - typ . 4. Šíp u n š p i l j a, u Cavtatu . - Trogulus torosus, Nelima troglodytes. 5 . Vilina pečina u Miloglavu, prostor Gruda . - Siro Šilhavýi- typ . Trogulus torosus, Nelima troglodytes_(Šilhavý, 1940) . 6 . J e z e r i n a pečina, sev . Sniježnica A 1234, ssz . vesnice Kuna . - Nelima troglodytes (Šilhavý 1940) . b) Prostor Krivošije . 1 . D e v e r i č k a pečina, u vesničky Poljana . - Trogulus torosus, Nemastoma titaniacum, Nelima troglodytes .
2. G o l o d r a ž n i c a, asi 1 km j z . Risana ve skalnatém srázu nad mořem . - Di- o cranolasma Verhoe ff i, Trogulus torosus, Trogulus squarnatus, Nemastoma Olgae Olgae - typ, Astrobunus dinaricus, Nelima troglodytes. 3. I z e t a pečina, u vesničky Knezlac . - Nemastoma titaniacum, Nelima troglo dytes .
182
4. Jankova p e čin a, v prostoru Jankovo selo . — Platybunus Hadžii — typ . 5 . L a k i č e v i č p e č i n a, v Selakov do, prostor sela Crni Nugli . — Nelima troglodytes .
6. Lopata p e č i n a, u vesničky Zvečava .
Nemastoma titaniacum, Nelima trog-
lodytes .
7 . M a t j a š e v i c a p e č i n a, v Selakov do, prostor sela Crni Nugli . -- Nemastoma titaniacum, Nelima troglodytes .
8 . M i j u k o v i c a p e č i n a, j v . Selakov do, prostor Crni Nugli . — Nemastoma titaniacum, Nelima troglodytes .
9. P e č i n a na J a n k o v o m vrhu, v brdu Jankov vrh . — Lacinius horridus . 10. P e č i n a k o d B l a g o j e v i č a, u vesničky Blagoj evič . — Nelima troglodytes . 11. P e č i n a u Ivi ci, okolí vesničky Zvečava . -- Nelima troglodytes . 12. Pe či na kod Š unjevca, u vesničky Poljana . — Lacinius horridus, Nelim a troglodytes.
13. P e č i n a k o d T r e b e š i n a, Boka Kotorská . Nelima troglodytes (Roewe r 1935) . , 14. P o k l j u k a d o n j a, u vesnička Knezlac . -- Nelima troglodytes. 15 . P o k l j u k a g o r n j a, u vesničky Knezlac. — Abasola Hofferi — typ, Nelima troglodytes .
16. Studena p e č i n a, u vesničky Knezlac . — Nelima troglodytes . 17 . T o m o v a p é č i n a, u vesničky Dvorečko zdrielo při silnici z Grkvice ústící n a Dragaljsko polje . — Trogulus torosus, Nelima troglodytes. 18 . V i l i n a p e č i n a u N a p o d e, oblast Crkvice . — Trogulus torosus, Nelima troglodytes .
19. V r an j a p e č i n a u Vratlošarte, Boka Kotorská . — Mitopus morio (Roewer 1935) . I . Černá Hora . 1. B o b j e r,s k a p e č i n a, brdo Bobjer, prostor Osjenčenica . — Nelima troglodytes . 2 . Bezejmenná j e s k yn ě u Nikšiče, asi 2 km již . města . — Nelima troglodytes. (Šilhavý 1940) . 3. G o l u b n j a č.k a p e č i n a, prostor Jabukovac . — Nelima troglodytes . 4. E l a z o va p e č i n a, v Elazov do, prostor Zagora . — Nelima troglodytes . 5. J a m a u Dr a g o v e L u k e, prostor Nikšič . — Trogulus squamatus, Nemastom a O1gue d.ecorum —P- typ (Šilhavý 1940) . 6 . K a l o p e r s k a p e č i n a, v brdu Kaloper, A 1187, prostor Zagora . Nelima troglodytes .
7. 8. 9. 10 .
L e s k o v a p e č i n a, prostor Jabukovac. — Nelima troglodytes . L lus ka p e č i n a u Cetinje . — Nelima troglodytes . Me r a d o v a p e č i n a, v Meradov do, prostor Zagora . — Nelima troglodytes . Vod e n a peč i n a, v brdu Omutič 1259, prostor Grahovac . — Nelima troglodytes .
11 . Vranova j a m a, v planině Troškarica (1295) . — Nemastoma titaniacum, Ne lima troglodytes .
183
Résumé . Ce travail n ' ebt qu'une synopsis des 30 Opilions cavernicole s découverts dans les 120 grottes, dont les 107 ont été visitées pa r l'auteur lui-même et le reste (13) est déjà cité dans les travaux de K . ABSOLON, A . NosEK, V . ŠILHAVÝ et C . FR . ROEWER . Tandis -qu'on trouve déjà les premières notices sur la faun e des Opilions cavernicoles de la Dalmatie et des parties voisine s de Bosnie, Herzégovine et du Monténégro dans les études zoo logiques de la fin du X IXe et au commencement du XXe siècle, nous ne pouvons que constater un progrès évident dans les étude s des Opilions cavernicoles dans l'époque dernière qu'on le voi t dans ce tableau : Découvertes faites par l ' auteur :
Jos . KRATOCHViL
Dans les années :
Nombre des nou-veautés :
1932-1939
1 n . gen ., 8 n . Sp . et 7 formes nouvelles pour les grottes balkaniques .
VLAD . ŠILHAVÝ
1936
4 n . sp .
Jov. HADŽI
1932
1 n . gen . n . sp .
K . ABSOLON et ses collaborateurs
1908-1917
2 n . gen . n . sp ., .2 n . sp . e t 3 formes inconnues pour les grottes yougoslaves .
Les auteurs français et leurs collaborateurs
1883-1935
1 n . sp . et 2 forme s inconnues des grotte s yougoslaves
En somme : 30 Opilions :
4 n . gen . n . sp ., 16 n . sp . et 12 formes nouvelle s pour la faun e cavernicole yougoslave
SEZNAM UŽITÝCH SPISŮ . 1 . K. ABSOLON : Dva nové druhy Arachnidů z jeskyň bosensko-hercegovských a jiné zprávy o arachnofauně balkánské . Čas . Mor . zem . musea, Brno, roč. XIII . 1913 . 2 . K . ABSOLON : Výsledky výzkumných cest po Balkáně III . Ibidem. roč . XIV . 1914 .
184
3. K . ABSOLON : Výsledky výzkumných cest po Balkáně IV . Ibidem, roé . X V ., 1916 . 4 . K. ABSOLON : Z výzkumných cestpo krasech Balkánu . Zlatá Praha, roé. XXXII , 1916 . 5 . K . ABSOLON - J . KRATOCHVfL : Peltaeonychidae, nová eeled slepých opilionidů z jeskyň jihoillyrské oblasti . Příroda, roé . XXV., 1932 . 6 . K . ABSOLON - J . KRATOCHVfL : Zur Kenntnis der höhlenbewohnenden Araneae der illyrischen Karstgebiete . Mitteil . Höhlen - u . Karstforschung , 1932 . 7 . U . GIROMETTA : Prilog poznavanju troglobijské i troglofilne faune Dalmacije . . . Program gimn . u Splitu za šk . god .1913/1914 . 8. J . HADŽI : Nov pecuinski pauk kosac iz Južne Srbije . Sbornik radova pose . Ziv . Gjorgjeviéu povodom njegove šezdesetogodišnjice . Beograd 1933 . 9. J. HADŽI : Prilog poznavanju peéinske faune Vjetrenice . Glas Srpske Kral . Akad ., Beograd, CLl, prvi razred, 75, 1932 . 10 . J . KRATOCHVIL : Un Opilion cavernicole nouveau de Yougoslavie . Platybunu s Hadžii n . sp . Fol . Zool. et Hydrobiol ., Vol . VIII., 2, 1935 . 11 . J . KRATOCHVfL : Essai d'une
nouvelle classification du genre Siro . Vést. (des .
zool . spol ., Sv. V., 1937 . 12 . J . KRATOCHVfL : Lola insularis nov . gen . nov . spec . (fam . Phalangodidae) a Tra vunia (?) Jandai nov. spec . (fam . Travuniidae), dva noví jeskynní sekáči z jihodalmatských ostrovů . Entomologické listy, roé . I., 1938. 13. J . KRATOCHVfL : Siro noctiphilus n . sp . Prirodoslovne razprave, Tom . IV ., 1940 . 14 . A . NOSEK : Die Arachniden der herzegowinischen Höhlen . Verh . zool .-bot. Ges .' Wien, Jg . 1905 . 15 . C . FR . ROEWER : Revision der Opiliones Plagiostethi (= Opiliones Palpatores) . 1 . Abh . aus d . Gebiete. Nat . wiss . Hamburg . B . XIX, 1910 . 16. C . FR . ROEWER : 106 neue Opilioniden . Arch . f. Natg . B. 81, 1915 . 17. C . FR . ROEWER : Die Weberknechte der Erde . Jena 1923. 18 . C . FR . ROEWER : Opilioniden aus Höhlen des Balkan-Gebirges . (Archn .) . Entomolog . Mitteilungen, Bd . X V ., 1926 . 19. C . Fr . ROEWER : Opiliones . Fünfte série, zugleich eine Revision aller bishe r bekannten europäischen Laniatores . Arch . zool . expér. et générale. T . 78 . , 1935. 20. V . SILHAVÝ : Nový jeskynní sekáč z Jugoslavie, Abasola Hofferi n . sp . Sborni k ent. odd . Nár. Mus . Praha, Sv . XIV ., 1936 . 21 . V. SILHAVÝ : Význam tvaru kopulačnich orgánů v soustavě sekáčů a revise některých evropských druhů rodu Opilio Herbst . Sbornik Pf ir . klubu v Třebíči, roé. III., 1938 . 23 . V . SILHAVÝ : Sekáči skupiny Nemastoma chrysomelas . Entomologické listy, roé. II., 1939 . 23 . V . SILHAVÝ : Nástin zvířeny sekáčů jihodalmatských a černohorských jeskyň . Entomologické listy, roé. III ., 1940 . Souborného díla B . WOLF : Animalium Cavernarum Catalogus, 1 .---1I1 . D e n Haag, 1934-1937 bylo užito jen na podkladě poznámek, jež jsem si učinil v r . 1939, protože t . č . dulo to mi bylo pro uzavření knihoven nedostupné . Podobně prác e SIMONOVA z r . 1885 je citována podle ROEWERA (1923) .
185
