Inventarizační průzkum entomologický Lokalita Krnov Chomýž, k. ú. Krásné Loučky

Inventarizační průzkum entomologický Lokalita Krnov – Chomýž, k. ú. Krásné Loučky Zaměřený na druhy řádu LEPIDOPTERA (motýli) a ostatní zvláště chráněné druhy bezobratlých Zhotovitel zakázky: Mgr. ADRIÁN C ZERNIK, Odborný garant: Mgr. JOSEF KAŠÁK Zpracovatel IP: Mgr. Josef Kašák & Mgr. Adrián Czernik

Inventarizační průzkum entomologický lokalita Krnov - Chomýž, zaměřený na druhy řádu – Lepidoptera (motýli)

Zadavatel: Zpracovatel:

Město Krnov, Odbor životního prostředí, Hlavní náměstí 96/1, 794 01 Krnov M gr. Adrián Czernik Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail : [email protected] IČ: 74084313, DIČ: CZ7804105452

Řešitel:

M gr. Josef Kašák, Družstevní 594, Vrbno pod Pradědem 793 26, tel: 606 27 8554, e-mail: [email protected]

Spoluřešitel:

M gr. Adrián Czernik,

Fotografie:

© Josef Kašák, Adrián Czernik, 2008-2011. Vybrané fotografie některých motýlů pocházejí z archivu autorů.

Zpracováno ve Vřesině, říjen 2011

M gr. Adrián Czernik zpracovatel

Rozdělovník autorizovaných výtisků: Pare č. 1- 4 Zadavatel Pare č. 5 Zpracovatel PARE 1-4

Fotografie na úvodní straně: Okáč strdivkový (Coenonympha arcania), (červen 2011). Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz

strana 2 (celkem 29)


OBSAH 1. ÚVOD 4 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ 4 3. POPIS ÚZEMÍ A PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ 3 4. METODIKA 5 5. VÝSLEDKY 6 6. ZJIŠTĚNÉ EKOFAUNISTICKÉ A OCHRANÁŘSKY VÝZN AMNÉ DRUHY 10 6.1 DALŠÍ ZJIŠTĚNÉ EKOFAUNISTICKÉ A OCHRANÁŘSKY VÝZNAMNÉ DRUHY BEZOBRATLÝCH 12 7. MANAGEMENT LOKALITY 14 8. NÁVRH ÚPRAVY MANAGEMENTU LOKALITY 16 9. ZÁVĚR 19 10. POUŽITÁ LITERATURA 19 11. PŘÍLOHY 21 Fotodokumentace Mapové přílohy Mapa č. 1 – Výskyt ohrožených a chráněných druhů motýlů a významných motýlích ploch. Mapa č. 2 – Výskyt ohrožených a chráněných druhů motýlů v rámci jednotlivých dílčích ploch.

CD-ROM Inventarizační průzkum entomologický lokalita Krnov – Chomýž, zaměřený na druhy řádu – Lepidoptera (motýli).doc Inventarizační průzkum entomologický lokalita Krnov – Chomýž, zaměřený na druhy řádu – Lepidoptera (motýli).pdf Vektorové vrstvy: *.shp (ArcGIS) v souřadnicovém systému S-JTSK M apové podklady v *.jpg, *.pdf

Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



1.

ÚVOD Entomologický průzkum lokality Krnov – Chomýž, k. ú. Krásné Loučky byl zacílen na druhy řádu Lepidoptera (motýli). Inventarizace motýlů byla zaměřena na všechny druhy denních motýlů, zejména na populace ohrožených a zvláště chráněných druhů, zhodnocení stavu jednotlivých populací a velikosti (abundance). Dále byl dle zadávacích podmínek proveden popis aktuálního stavu biotopů druhů, definice ohrožujících faktorů a konkrétní návrh managementu pro zachování nebo zlepšení stavu populací druhů zájmové skupiny. 2.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ

Katastrální území: Krásné loučky Výměra: cca 60 ha Nadmořská výška: 345 - 410 m Faunistický čtverec: 5871 3.

POPIS ÚZEMÍ A PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ

Poloha: Lokalita bývalého vojenského prostoru se rozkládá západním směrem od části KrnovChomýž, Krásné Loučky v údolí toku Hůrka (Chomýžka). Geomorfologie: Lokalita spadá do celku Nízký Jeseník, podcelku Jindřichovická pahorkatina, okrsku Opavická niva. Jedná se o pahorkatinu budovanou kvartérními fluviálními sedimenty se zvrásněnými devonskými a spodnokarbonskými sedimenty v podloží, s akumulačním reliéfem údolní nivy. Území leží v nadmořské výšce 345 - 410 m. Geologie: Místy se nachází pokryv sprašových hlín, který dosahuje proměnlivé mocnosti několika metrů. Předkvartérní podloží tvoří flyšové kulmské horniny moravického souvrství. Půdní typ: Fluvizemě v údolních nivách s hlinitými půdami s výrazným zastoupením prachu. Hydrologie: V zájmové lokalitě se nachází pouze jeden menší tok – Hůrka (Chomýžka), který protéká středem lokality (v letních měsících dochází k vysychání). Na zmíněné vodoteči jsou umístěny dva rybníky každý o rozloze ca 0,7 ha. Mimo uvedená větší vodní tělesa se v severní části nachází několik tůní. Klimatologie: Lokalita leží v mírné teplé klimatické oblasti MT9 (Quit 1971). Ta je charakterizována dlouhým teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky (průměrně 60 až 80 dní za rok). Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje nejčastěji v rozmezí 7,5 až 8,5 °C a průměrný roční úhrn atmosférických srážek dosahuje 600 až 700 mm. Vegetace: Dle fytogeografického členění leží území EVL ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofitika, fytogeografického okresu 74. Slezská pahorkatina, podokresu 74b. Opavská pahorkatina. Z botanického hlediska se jedná o nejcennější lokalitu v rámci celého Krnovska a patrně i jednu z nejcennějších v rámci Moravskoslezského kraje. V území se doposud vyskytují desítky ohrožených a chráněných druhů rostlin. Zoologická charakteristika: Ze zoogeografického hlediska spadá tato lokalita do Krnovského bioregionu 1.54 hercynské podprovincie. Fauna vázaná na území je velmi různorodá a bohatá. Lokalita je zajímavá s ohledem na výskyt bezobratlých – motýli (patrně i další skupiny bezobratlých) obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Území leží v mapovacím čtverci 5871 sítě mezinárodního kvadrátového mapování organismů (Pruner & Míka 1996).




4.

METODIKA Použitá metodika. Entomologický průzkum denních motýlů (Rhopalocera: Papilionidae, Hesperiidae; Zygaenidae) v bývalém vojenském prostoru Krnov-Chomýž byl odvozen z metodiky inventarizačních průzkumů AOPK ČR (Janáčková et Štorkanová 2005; Konvička et Beneš 2005, 2009). Výsledky vychází především z průzkumů provedených autorem v letech 2008-2009 (Kašák 2008, 2009) a 2011 dále o aktualizovanou databázi mapování motýlů ČR (Beneš et al. 2002). V rámci návštěv byly pozice sledovaných parametrů zaměřeny pomocí GPS přístroje (Garmin etrex - VISTA HCX, s přesností ± 4 m). Průzkum byl proveden na území bývalého vojenského prostoru a v navazujících lučních plochách. Lokalita byla v průběhu většiny vegetačních sezón navštívena nejméně pětkrát, čímž byly zachyceny všechny sezónní aspekty výskytu motýlů. V uplynulých 4 letech bylo provedeno celkem 13 exkurzí. Níže jsou uvedeny jednotlivé sčítací etapy dle metodiky a konkrétní dny realizací exkurzí (letošní data jsou zvýrazněna tučným fontem). S ohledem na autorovu obsáhlou databázi údajů o výskytech motýlů z předešlých let, byl průzkum v aktuálním roce 2011 proveden pouze formou tří exkurzí, které byly zaměřeny především na inventarizaci hodnotných ploch ve vztahu ke sledované skupině. Datum návštěv 1. návštěva: třetí dekáda dubna až první dekáda května (3. 5. a 4. 5.) 2. návštěva: druhá dekáda května až první dekáda června (25. 5., 29. 5. a 7. 6.) 3. návštěva: druhá dekáda června až první dekáda července (21.6, 28. 6. a 1. 7.) 4. návštěva: druhá dekáda července až polovina srpna (30. 7., 7. 8 a 14. 8.) 5. návštěva: polovina srpna až první dekáda září (19. 8. a 20. 8) Délka každé návštěvy odpovídala rozloze lokality, přičemž zájmový prostor byl kontrolován formou osobohodin (cca 70 ha = 3 hodiny/1osoba). Na lokalitě byla procházena všechna přítomná stanoviště a čas věnovaný jednotlivému biotopu byl proporčně úměrný jeho zastoupení v daném území. Plochy byly procházeny křížem krážem (tzv. ziggzagging), při němž bylo prováděno sčítání motýlů. Exkurze proběhly za příhodného počasí, tzn. minimální teplota 17 ºC, slunce alespoň částečně prosvítající přes mraky, bezvětří nebo pouze mírný vítr. M otýli byli odchytáváni entomologickou síťkou a po úspěšné determinaci byli jedinci vypuštěni zpět na lokalitu. Snadněji určitelné druhy byly kontrolovány vizuálně. Součástí výzkumu bylo i zaznamenávání kvantity (abundance) jednotlivých druhů. Níže je uveden přehled základních charakteristik podmínek jednotlivých exkurzí dle metodiky (Konvička et Beneš 2005, 2009) provedených v roce 2011. 25. 5. 2011 čas: 11:00 – 14:00, skoro jasno – SJ, bezvětří – 0, teplota 20ºC, množství nektaru – 2 (desítky rostlin), pestrost – 3 (desítky kvetoucích druhů), pryskyřník (Ranunculus sp.), hvozdík (Dianthus sp.), smolnička obecná (Lychnis viscaria), okoličnaté (Apiceae). 28. 6. 2011 čas: 13:00 – 16:00, jasno – J, slabý přerušovaný vítr – 1, teplota 24ºC, množství nektaru – 3 (stovky rostlin), pestrost – 3 (desítky kvetoucích druhů), jetel (Trifolium sp.), vikev (Vicia sp.) štírovník (Lotus sp.), kopretina (Leucanthemum sp.), pcháč (Cirsium sp.) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



14. 8. 2011 čas: 11:30-14:30, jasno – J, bezvětří – 0, teplota 23ºC, množství nektaru – 2 (desítky rostlin), pestrost – 3 (desítky kvetoucích druhů), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), bodlák (Carduus sp.), vratič obecný (Tanacetum vulgare), mateřídouška (Thymus sp.). Veškeré údaje o výskytech motýlů byly zapisovány do sčítacích formulářů vycházejících z doporučené metodiky. Následně byla data převedena do nálezové databáze ochrany přírody NDOP. V případě chráněných druhů a zástupců náležících do Červeného seznamu bezobratlých (Farkač, Král & Škorpík 2005), byly zaznamenávány bližší polohy výskytu a následně byly tyto údaje zaneseny do mapových výstupů (viz mapové přílohy). Do mapových příloh byly zaneseny také nejcennější plochy z hlediska sledované skupiny (viz mapové přílohy), tzv. lokální centra biodiverzity denních motýlů (dále v textu už jen „významné motýlí plochy“), ta lze chápat poměrně široce: jedná se buď o nejkvalitnější stanoviště definovaná pomocí vegetačních typů (přirozenost druhové skladby, vážící na sebe přirozeně bohatší společenstva motýlů) a zároveň často území splňující komplexní vlastnosti pro bionomické nároky motýlů (přítomnost úkrytů a závětří pro dospělce – stromy, keře; pestrá skladba mikrostanovišť vhodných pro vývoj housenek atd.). Součástí terénní práce bylo také pořízení fotodokumentace lokality a vybraných motýlů (viz přílohy). Čísla kvadrátů pro síťové mapování organismů jsou použita podle Prunera & Míky (1996). U jednotlivých druhů je uveden stupeň ohrožení, a to podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. v platném znění a Červeného seznamu (Farkač, Král & Škorpík 2005). Zákonem chráněné druhy: KOH – kriticky ohrožený druh, SOH – silně ohrožený druh, O – ohrožený druh; Červené seznamy bezobratlých ČR: EX – Vyhynulý, EW – Vyhynulý nebo vyhubený ve volné přírodě, CR – Kriticky ohrožený druh, EN – Ohrožený druh, VU – Zranitelný druh, NT – Téměř ohrožený druh, LC – Málo dotčený druh, DD – taxon, o němž jsou nedostatečné údaje, NE – nevyhodnocené druhy. Nashromážděné údaje o výskytech motýlů ve vztahu k jednotlivým plochám pak byly použity pro vytvoření rámcového návrhu managementu celého zájmového prostoru viz kap. 7. 5.

VÝSLEDKY Během monitoringu bývalého vojenského prostoru Krnov - Chomýž bylo zaznamenáno (v letech 2008, 2009, 2011) celkem 55 druhů denních motýlů (z toho 45 v roce 2011). Společenstvo lze proto označit jako druhově bohaté a cenné s ohledem na výskyt pěti druhů zařazených do Červeného seznamu ČR: modrásek bělopásný (Aricia eumedon), modrásek lesní (Cyaniris semiargus), bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a ostruháček jilmový (Satyrium w-album); dvou druhů chráněných v rámci soustavy Natura 2000: ohniváček černočerný (Lycaena dispar) a modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a šesti druhů chráněných legislativně dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris), bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), ohniváček černočerný (Lycaena dispar), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a otakárek fenyklový (Papilio machaon). Mimo uvedené zástupce se v zájmovém území vyskytuje řada dalších druhů, které v krajině ubývají. V širší Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



oblasti Opavska a Bruntálska se v současnosti nachází pouze jednotlivé lokality srovnatelného biologického významu. Proto lze konstatovat, že území Krnov - Chomýž představuje z pohledu denních motýlů významnou lokalitu v širším územním kontextu. Význam lokality mimoto podtrhuje i její perspektivnost, kdy je dosud z větší části zachována biologická hodnota území, díky aktivní péči o vybrané plochy a různým extenzivním činnostem lidí v prostoru, které vedou k blokování spontánní sukcese a vytváří tak příhodné biotopy pro řadu ohrožených druhů bezobratlých. Výsledky mapování z předcházejících let (2008, 2009), kdy byly srovnávány plochy cíleně obhospodařované a ponechané ladem ukazovaly, že ošetřovaná stanoviště jsou obecně motýly preferována více než plochy ponechané spontánní sukcesi (Kašák 2009). Vyšší početnosti dospělců na extenzivně ošetřovaných plochách byly patrné zejména v případě bioindikačně významnějších druhů jakými jsou: perleťovec dvanáctitečný (Boloria selene), okáč strdivkový (Coenonympha arcania), okáč třeslicový (C.glycerion), modrásek tolicový (Cupido argiades), modrásek lesní (Cyaniris semiargus), hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia) a vřetenušky komplexu Zygaena minos/purpuralis. Je tedy zjevné, že dosavadní způsob managementu (mozaikovité kosení prováděné ZO ČSOP Levrekův ostrov) vytváří příhodné podmínky pro široké spektrum ubývajících denních motýlů. Nutné je zároveň podotknout, že některé druhy motýlů, vázané na častěji narušované stanoviště, nedosahují nejvyšších početností na cíleně ošetřovaných loukách. Toto zjištění naznačuje, že pro druhy vyžadující vyšší heterogenitu prostředí nemusí být mozaiková seč dostatečně vhodný management, ačkoliv se v těchto plochách vyskytují i živné rostliny. Tak je tomu např. v případě vzácného modráska bělopásného (Aricia eumedon), u kterého byly nejvyšší abundance jedinců zaznamenány v těsné blízkosti nezpevněných cest – tedy na stanovištích narušovaných pojezdem aut. M eziroční odstup průzkumu motýlů u Krnova je sice malý, ale i tak je patrné, že vlivem postupující sukcese dochází ke zmenšovaní rozlohy lučních stanovišť bohatých na motýly. Na početnosti populací jednotlivých motýlů není tento proces zatím zcela patrný. Nicméně ekologicky vyhraněnější druhy, např. modrásek lesní (Cyaniris semiargus), z některých částí zájmové lokality vymizely v důsledku změny biotopu, kdy otevřená louka zarůstá křovinami a náletem. Na základě získaných výsledků z dosavadních průzkumů je proto nutné v území nejen pokračovat ve stávající péči, ale i zavádět další formy využívání či hospodaření v takové intenzitě, která by zvyšovala biologickou hodnotu území. Tabulka č. 1: Soupis druhů denních motýlů lokality Krnov-Chomýž Druh zelenáček šťovíkový Adscita statices babočka kopřivová Aglais urticae bělásek řeřichový Anthocharis cardamines batolec červený Apatura ilia batolec duhový Apatura iris

Stupeň ohrožení

2008

2009

2011

LC

-

2

2

LC

2

1

2

LC

2

1

-

LC, OH

-

2

-

LC, OH

-

2

-




Druh okáč prosíčkový Aphanthopus hyperanthus perleťovec prostřední Argynnis aglaja perleťovec stříbropásek Argynnis paphia modrásek bělopásný Aricia eumedon babočka síťkovaná Araschnia levana perleťovec dvanáctitečný Boloria selene perleťovec kopřivový Brenthis ino ostruháček ostružinový Callophrys rubi soumračník jitrocelový Carterocephalus palaemon modrásek krušinový Celastrina argiolus okáč strdivkový Coenonympha glycerion okáč třeslicový Coenonympha glycerion okáč poháňkový Coenonympha pamphilus žluťásek čilimníkový Colyas crocea modrásek tolicový Cupido argiades modrásek lesní Cyaniris semiargus okáč rosičkový Erebia medusa soumračník máčkový Erynnis tages žluťásek řešetlákový Gonepteryx rhamni babočka paví oko Inachis io perleťovec malý Issoria lathonia okáč zední Lasiommata megera bělopásek dvouřadý Limenitis camilla bělásek Realův Leptidea reali ohniváček černočárný Lycaena dispar ohniváček modrolemý Lycaena hippothoe ohniváček černoskvrnný Lycaena tityrus ohniváček celíkový Lycaena virgaureae

Stupeň ohrožení

2008

2009

2011

LC

3

3

3

LC

-

1

-

LC

-

-

1

VU

1

2

2

LC

2

2

3

LC

2

2

2

LC

2

2

2

LC

3

2

2

LC

3

2

2

LC

1

1

-

LC

3

3

3

LC

3

2

3

LC

3

3

3

LC

2

-

-

LC

-

2

2

VU

2

2

2

LC

3

2

3

LC

2

2

-

LC

3

3

2

LC

3

3

3

LC

-

2

2

LC

2

2

1

VU, OH

1

1

2

LC

3

2

2

LC, SOH, Natura

2

1

2

LC

2

2

1

LC

1

1

-

LC

-

-

1




Druh Stupeň ohrožení 2008 2009 2011 modrásek bahenní NT, SOH, Natura 3 2 3 Maculinea nausithous okáč luční LC 3 3 3 Maniola jurtina okáč bojínkový LC 3 2 3 Melanargia galathea hnědásek jitrocelový LC 3 3 3 Melitaea athalia babočka osiková LC 1 2 1 Nymphalis antiopa soumračník rezavý LC 3 2 3 Ochlodes venatus okáč pýrový LC 1 2 2 Pararge aegeria bělásek zelný LC 2 2 2 Pieris brassicae bělásek řepkový LC 3 3 Pieris napi bělásek řepový LC 3 3 3 Pieris rapae babočka bílé C LC 1 2 2 Polygonia c-album modrásek jehlicový LC 3 3 3 Polyommatus icarus soumračník jahodový LC 2 Pyrgus malvae ostruháček jilmový VU 1 Satyrium w-album soumračník čárečkovaný LC 3 3 4 Thymelicus lineola soumračník metlicový LC 3 3 3 Thymelicus sylvestris babočka admirál LC 2 2 2 Vanessa atalanta babočka bodláková LC 3 2 Vanessa cardui vřetenuška obecná LC / 2 3 Zygaena filipendulae vřetenuška pětitečná LC / 2 3 Zygaena lonicerae vřetenuška přehlížená/mateřídoušková LC / 2 3 Zygaena minos/purpuralis vřetenuška komonicová LC / 3 3 Zygaena viciae Poznámka: Semikvantitativní abundance: 1 = 1 ks, 2 = 2–10 ks, 3 = desítky ks, 4 = stovky – tisíce ks. Stupeň ohrožení u bezobratlých živočichů je uváděn podle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky, bezobratlí (Farkač, Král & Škorpík 2005): VU – zranitelný, NT – téměř ohrožený a LC – málo dotčený. Legislativní ochrana je uvedena dle vyhlášky č. 395/1992Sb., zákona č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny SOH – silně ohrožený a OH – ohrožený. Druhy chráněné evropským společenstvím v rámci soustavy Natura 2000 jsou označeny slovem Natura. Druhy čeledi Zygaenidae nebyly v roce 2008 zaznamenávány, proto jsou příslušná políčka vyškrtnuta lomítkem /.




6.

ZJIŠTĚNÉ EKOFAUNISTICKÉ A OCHRANÁŘSKY VÝZN AMNÉ DRUHY

Údaje o aktuální velikosti populací druhů inventarizované skupiny v území. Inventarizačním průzkumem denních motýlů v území Krnov - Chomýž byla zjištěna přítomnost 55 druhů denních motýlů. Níže je uveden komentovaný přehled významných druhů motýlů, kteří jsou chráněni legislativně nebo zařazeni do Červeného seznamu (Farkač, Král & Škorpík 2005). Batolec červený (Apatura ilia) a batolec duhový (Apatura iris), ohrožené druhy dle vyhlášky 395/1992 Sb., ve znění zákona č. 114/1992 Sb. V roce 2009 byli zaznamenáni jednotliví jedinci obou druhů. Motýli s obdobnými binomickými nároky jsou vázáni na listnaté lemy lesů, cest, remízků, vodních toků a lesíků v otevřené krajině (batolec červený preferuje spíše nižší polohy do 500 m n. m, naproti tomu batolec duhový je častý i v horských údolích). Živnými rostlinami housenek je zejména topol osika (Populus tremula) a různé druhy vrb (Salix sp.). Díky značné mobilitě imag jsou motýli rozšířeni po celém území ČR, zejména v lesnaté krajině, chybí pouze v intenzivněji obhospodařovaných odlesněných oblastech (Beneš et al. 2002). V podhůří Nízkého Jeseníku se jedná o relativně rozšířené druhy. S ohledem na bionomické nároky je proto potřebné v zájmovém prostoru ponechávat rozptýlené skupinky živných stromů. Při redukci dřevin je vhodné vybrané stromy ponechat, na pastvinách pak stromy oplotit, respektive – ochránit proti okusu zvěře apod. Výskyt obou druhů byl zaznamenán na ploše 3. Bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb., ve znění zákona 114/1992 Sb., zařazený do Červeného seznamu jako zranitelný druh (VU). Na lesních světlinách a v okolí lesní cesty na okraji tvz. Horní, managementem ošetřované louky byly každoročně pozorováni jednotliví jedinci bělopáska. Druh okrajů a světlin listnatých lesů, častý také podél cest a vodotečí od nížin do hor. Housenky se živí původními druhy zimolezů (Lonicera sp.). V minulosti byl roztroušeně rozšířen v teplých pahorkatinách. Aktuálně je znám z několika typově odlišných oblastí, na Moravě se jedná o Bílé Karpaty, Moravský kras a Nízký Jeseník (Beneš et al. 2002). Pro vývoj druhu je nutné zachovat okraje lesů s keřovým podrostem, kde bude přítomen zimolez, proto je vhodné pastvu lesních lemů provádět jen jednou za několik let na menším území. Rovněž při vyřezávání náletových dřevin je nutné ponechávat keře zimolezů a doplnit je do výsadby pro dané území. Rozšíření současných lesních cest, respektive prosvětlení lemů, druhu spíše prospěje. Výskyt druhu byl v území zaznamenán na plochách 8, 7, 24, 19 a 5. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous), silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb., ve znění zákona 114/1992 Sb., chráněný evropským společenstvím v rámci soustavy Natura 2000 a zařazený do Červeného seznamu jako téměř ohrožený druh (NT). V zájmovém území byl modrásek opakovaně zaznamenán, přičemž maximální početnosti dosahovaly 35 jedinců. Motýl preferuje extenzivně využívané vlhké louky s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) a se zachovalým vodním režimem, ale také vlhké příkopy podél silnic a železnic, poddolovaná území, okraje vodních nádrží apod. Housenky jsou obligátně myrmekofilní, po vylíhnutí vyžírají semeníky krvavce totenu, druhou polovinu vývoje prodělávají v hnízdech mravenců rodu Myrmica. Druh má proto specifické nároky na Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



prostředí, kde je potřebná přítomnost krvavce totenu a dostatek hnízd hostitelských mravenců. Kritickou fází vývoje housenek je žír v semeníku krvavce, druh proto není schopen žít na loukách, které jsou sečeny v době květu živných rostlin tzn. červen-srpen. Na severní Moravě se nachází nejpočetnější populace tohoto druhu v rámci celého areálu (Beneš et al. 2002), nicméně kolonie na Krnovsku jsou spíše ojedinělé a řada populací je pravděpodobně již izolována. Výskyt druhu byl v území zaznamenán na plochách 3, 9, 10, 12, 13, 14, 22, 23 a 50. Modrásek bělopásný (Aricia eumedon), zařazený do Červeného seznamu jako zranitelný druh (VU). Biotopem tohoto modráska jsou především vlhké květnaté louky, včetně lesních palouků. Osídluje však také vlhké příkopy cest, hráze vodotečí, okraje vodních nádrží, dna lomů apod. Druh je fakultativně myrmekofilní, hlavní živnou rostlinou housenek je kakost luční (Geranium pratense). Na území ČR se vyskytuje roztroušeně nejčastěji v pahorkatinách. V posledních dekádách se na severní Moravě šíří na sekundární biotopy, tento stav však může být přechodný, kdy opuštěné plochy vlivem postupující sukcese zarostou (Beneš et al. 2002). Tento druh byl v zájmové lokalitě pravidelně zaznamenáván v počtu několika jedinců obvykle v blízkém okolí nezpevněných cest. Výskyt druhu byl v území zaznamenán na plochách 3, 6 a 12. Modrásek lesní (Cyaniris semiargus), zařazený do Červeného seznamu jako zranitelný druh (VU). Preferuje různé typy polopřirozených luk od mezofilních až po velmi vlhké, jako jsou lemy lučních rašelinišť, ale také lesní paseky, otevřené okraje lesů i sušší náspy, příkopy a další biotopy liniového charakteru. Housenky jsou fakultativně myrmekofilní a svůj vývoj počínají na jetelu lučním (Trifolium pratense). Vyskytuje se převážně v pahorkatinách až horských oblastech. Dosud je místy hojný v pohraničních pohořích, nicméně především ve vnitrozemí zaznamenal významný ústup (Beneš et al. 2002). Během průzkumu byli zaznamenáni jednotliví jedinci především na managementem obhospodařovaných plochách. V budoucnu je potřebné udržovat pestrou mozaiku biotopů, kde budou přítomny květnaté plochy s dostatkem živných rostlin a zároveň i osluněná místa bez zapojeného drnu, s výskytem hnízd mravenců. S ohledem na tyto skutečnosti jsou proto vhodné i mírné disturbance v území, které čas od času naruší zapojený drn. Výskyt druhu byl v území zaznamenán na plochách 3, 5, 8, 10, 11 a 12. Ohniváček černočárný (Lycaena dispar), silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb., ve znění zákona 114/1992 Sb. a chráněný evropským společenstvím v rámci soustavy Natura 2000. Během průzkumu byli zjištěni převážně jedinci druhé generace, která je mobilnější, proto jsou lokalizace výskytů různé. Maximální zjištěné abundance byly okolo 8 jedinců. Druh preferuje podmáčené či bažinaté louky, okraje vodních toků, často se ale vyskytuje také na ruderálních mokřadech, jako jsou strouhy, meliorační kanály, zarostlá pole, břehy hlinišť a pískoven, průmyslové areály, dna lomů atd. Živnou rostlinou housenek jsou různé druhy šťovíku (Rumex sp.). V současnosti se na severní Moravě rychle šíří (Beneš et al. 2002). Z monitoringu motýlů je patrné, že managementem ošetřované plochy druhu vyhovují. Výskyt druhu byl v území zaznamenán na plochách 8, 10, 12, 13 a 23. Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Ostruháček jilmový (Satyrium w-album), zařazený do Červeného seznamu jako zranitelný druh (VU). Druh byl u Krnova v posledních letech pozorován sice jednotlivě, ale opakovaně, což zde naznačuje přítomnost silnější populace, vzhledem ke skrytému způsobu života ostruháčka. M otýl, jehož housenky se živí výhradně listy jilmů (Ulmus sp.), není biotopově příliš vyhraněný (lužní lesy, lemy kolem vodotečí, příměstské parky atd.), podstatnou vlastností stanoviště je především přítomnost živných stromů. Vyskytuje se lokálně po celém území ČR, častější je v pahorkatinách a podhůří. Je ohrožený v souvislosti s úbytkem jilmů a jejich odstraňováním z porostů (Beneš et al. 2002). V zájmovém území je jilmů málo, proto je potřebné při vyřezávání dřevin většinu jedinců ponechávat a stejně tak je vhodné zabezpečit stromy proti okusu zvěře na pastvinách. V úvahu připadá doplnění výsadeb o autochtonní druhy jilmů. Výskyt druhu byl v území zaznamenán na plochách 17 a 18. Otakárek fenyklový (Papilio machaon), ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb., ve znění zákona 114/1992 Sb. Vyskytuje se na bezlesých stanovištích prakticky po celém území ČR. Zvlášť hojný je v agrocenózách, na kulturních loukách, v zahradách, na stepích a lesostepích, na raně sukcesních plevelových společenstvech opuštěných polí. Živnými rostlinami jsou planě rostoucí i pěstované rostliny z čeledi miříkovitých (Apiaceae), jak shrnuje Beneš et al. (2002). V posledních pěti letech nebyl otakárek fenyklový v území pozorován, nicméně jeho výskyt je zde pravděpodobný s ohledem na přítomnost vhodného biotopu tzn. výhřevné ruderální plochy s mrkví obecnou (Daucus carota). Dospělci mají dobrou disperzní schopnost a po vylíhnutí se zpravidla vzdalují daleko od místa narození, proto snadno unikají pozornosti. S ohledem na bionomické nároky motýla je možné konstatovat, že druh se může dále v oblasti vyskytovat bez ohledu na plánovanou realizaci projektu. Výskyt tohoto druhu je znám z plochy 10 a 11 (Czernik pers. observ. 2004, 2005). 6.1 DALŠÍ ZJIŠTĚNÉ EKOFAUNISTICKÉ A OCHRANÁŘSKY VÝZNAMNÉ DRUHY BEZOBRATLÝCH V průběhu průzkumu denních motýlů, byl v území zjištěn také výskyt ostatních zvláště chráněných druhů bezobratlých, které zde pro úplnost uvádíme. V území byl zaznamenán výskyt zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta), střevlíka Scheidlerova (Carabus scheidleri), střevlíka Ullrichova (Carabus ullrichii), čmeláků (Bombus spp.) a lesních mravenců (Formica spp.). Zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta Poda), ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Ponravy tohoto brouka prodělávají vývoj v tlejícím materiálu různého charakteru, především se jedná o kořínky a opad trav a bylin, je vázaný na bezlesé biotopy. Ještě počátkem 90. let minulého století se jednalo o vzácný druh, v současnosti se rychle šíří a jeho výskyt je na území ČR plošný. Zaznamenán jednotlivý výskyt rozptýleně v celém území lučních porostů. Střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri helleri Ganglb), dle vyhlášky č. 395/1992 ohrožený druh, relativně běžný střevlík otevřené krajiny, častý i v parcích v intravilánech sídel. Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Střevlík Ullrichův (Carabus ullrichii), ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění zákona č. 114/1992 Sb. Druh otevřené krajiny preferující louky, pastviny a okraje polí odkud přechází do krajů lesů, zvláště pak lužních. Na severní Moravě hojný a v poslední době se šířící. V území bývalé střelnic je rozšířen zejména na lučních stanovištích a na okrajích lesů. S vižník polní (Cicindela campestris), ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb., ve znění zákona 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny. Svižník vyžaduje otevřená stanoviště se sporou vegetací. V minulosti hojný druh, který vymizel z krajiny v souvislosti s intenzifikací zemědělství, v současnosti se opět šíří na disturbované plochy, např. v okolí polních cest (Stanovský et Pulpán 2006). V zájmovém území pozorováno do deseti jedinců na nezpevněných cestách. Čmelák hájový (Bombus lucorum), ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění zákona č. 114/1992 Sb. Tento druh byl v území zaznamenán v rámci travnatých porostů. V rámci území byly pozorovány také vlety do podzemních hnízd, které si tento druh staví v norách např. po hlodavcích. Čmelák skalní (Bombus lapidarius), ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění zákona č. 114/1992 Sb. Podobně jako předchozí druh je čmelák skalní druh s širokou ekologickou valencí. V území byl pozorován v rámci travnatých porostů. Podobně jako předchozí druh má v území roztroušeně podzemní hnízda. V území byl zaznamenán také pačmelák cizopasný (Bombus rupestris), jehož hostitelem je čmelák skalní (Bombus lapidarius). Čmelák rokytový (Bombus hypnorum), ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění zákona č. 114/1992 Sb. jmenovaný druh byl v území rovněž pozorován v rámci travnatých ploch. Čmelák luční (Bombus pratorum), ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění zákona č. 114/1992 Sb. jmenovaný druh byl v území rovněž pozorován v rámci travnatých ploch. Čmelák polní (Bombus pascuorum), ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění zákona č. 114/1992 Sb. jmenovaný druh byl v území rovněž pozorován v rámci travnatých ploch. Čmelák zahradní (Bombus hoturum), ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění zákona č. 114/1992 Sb. Poslední jmenovaný druh byl v území rovněž pozorován v rámci travnatých ploch. Všechny výše uvedené druhy čmeláků jsou svým výskytem v území relativně hojné. Mravenci (Formica spp.), ohrožené druhy dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění zákona č. 114/1992 Sb. V území se nachází několik velkých mravenišť tzv. lesních mravenců. Jedná Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



se zejména jižní část území v blízkosti lesa. V území byly zjištěny jak druhy, které mají hnízda v zemi tak i ty co si staví kupovitá hnízda. 7.

MANAGEMENT LOKALITY

Při plánování každého managementu je nutné vycházet z historie a z aktuálního stavu cílové lokality, stejně tak se musí zohlednit i stav populací vyskytujících se druhů. Zaniklý vojenský prostor Krnov - Chomýž je ještě dosud pokryt poměrně různorodou mozaikou stanovišť, čemuž odpovídají i relativně bohatá společenstva denních motýlů. Ojedinělá biodiverzita této lokality byla v minulosti vázána na činnost vojenských složek, které zde nahodile vytvářely a udržovaly členitý terén pokrytý stanovišti různého sukcesního stádia (příkopy, valy, zahloubené cesty po pásových vozidlech, okopy, dopadové plochy atd.). V současnosti kvalitu některých částí udržuje: a) stávající management vybraných ploch (mozaikové seče a výřez náletových dřevin) b) nahodilá lidská činnost – pojezd lesní a jiné techniky, apod. (vznikají tak trvalá ekotonální stanoviště – bezprostřední okolí cest, lemy lesů, kraje zemědělských ploch a hráze rybníků). Dalšími ze stanovišť, které jsou dosud osídleny ochranářsky cennými druhy, jsou např. výhřevné svahy v okolí bývalého lomu, kde probíhá sukcese pomaleji díky extrémnějším podmínkám. Výše zmíněné segmenty a linie jsou dnes obklopeny rozsáhlými plochami, na kterých již 20 let probíhá spontánní sukcese. Na loukách převažují vysokostébelné traviny s dominancí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), u země se nacházejí zapojené drny se silnou vrstvou stařiny. Řada míst je porostlá dobře zmlazujícími náletovými dřevinami, jakými jsou trnka obecná (Prunus spinosa), hloh (Crataegus sp.), růže (Rosa sp.), bříza (Betula sp.), vrba (Salix sp.) a topol osika (Populus tremula). Zbytek ploch je již souvisle zarostlý křovinami nebo vzrostlým lesem. Zastoupení biologicky nejhodnotnějších ploch (z hlediska denních motýlů) zaujímá okolo 10 ha. Z této rozlohy je skoro polovina udržována řízeným managementem na dvou vzájemně izolovaných a relativně malých enklávách bezlesí, což je z dlouhodobého hlediska přežívání populací nevýhodné, kdy může vlivem náhodných faktorů dojít k vymření druhu na celé lokalitě. Proto by bylo vhodné počet kvalitních lučních ploch navýšit, čímž se zvýší i populace jednotlivých druhů, a tak se vliv náhodných meziročních výkyvů (např. počasí) může omezit. Poměrně zásadní je i fakt, že v současnosti jsou poměrně rozsáhlé neobhospodařované plochy pro vývoj některých motýlů i příhodné, ale tento stav je přechodný. Sukcese směrem k lesu není nijak blokována, a tak se v nejbližší době ocitnou i tato „bezlesí“ pod příkrovem stromů. Vliv struktury krajiny na bezobratlé Součástí opatření je dodržování i určité struktury krajiny, která musí být prostupná pro luční bezobratlé. Dlouhodobé přežívání oddělených populací je závislé na vzájemných migracích jedinců. Pro drtivou většinu lučních motýlů představují zapojené lesní komplexy Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



migrační bariéry, které nejsou buď schopni překonávat vůbec, nebo jen velmi omezeně. S rostoucí rozlohou lesního celku účinnost bariéry stoupá. Migrační koridory jsou z hlediska dlouhodobé pozitivní perspektivy dotčených společenstev nezastupitelné. Spojení mezi jednotlivými pastvinami a loukami je možné udržovat prostřednictvím širokých lemů podél stezek a cest (minimální šíře by měla být 10 m - respektive 14 m včetně cesty). Doporučuji jednou za několik let vyřezávat náletové dřeviny. Tyto ekotonální linie je možné dlouhodobě udržovat také občasným přeháněním ovcí, kdy bude okolí cesty přepaseno. Při pastvě a vyřezávání dřevin je vhodné dbát na to, aby v lemech zůstávalo dostatek keřů zimolezu (Lonicera sp.), na které je vázaný ohrožený bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla) dle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění zákona 114/1992 Sb. Význam stromů a keřů na pastvinách Důležitou součástí pastvin a luk jsou rovněž stromy a keře, které slouží motýlům jako úkryty, kde se mohou schovat při dešti, nocovat nebo sát nektar v závětří a konečně někteří je využívají i jako živnou rostlinu (zákonem chránění batolci se vyvíjí na vrbách a topolech). Proto je vhodné, aby na každé z enkláv bezlesí zůstaly solitérní stromy a keře. Preferovat by se měly listnaté stromy a druhová skladba by měla být pestrá, odpovídající okolnímu zastoupení. Důležité je zmínit, že koza i ovce dokáže sloupáním kůry strom zahubit, proto se doporučuje stromy nebo keře, které chceme ponechat, oplotit dřevěnou ohrádkou a kmeny stromů do výšky 180 cm obalit pletivem (samostatné pletivo dokáže koza strhnout a přes ohrádku prostrčí hlavu). Počet stromů a keřů na 1 ha by se měl pohybovat v řádu jednotek, pokud začnou vzrostlé stromy příliš stínit okolí, je vhodné je ořezat. Opakované razantnější úpravy korun nejsou na škodu – vznikají tak velmi kvalitní dřevní tělesa pro ohrožené xylofágy – dřevokazné brouky, z nichž je většina zákonem chráněna (Konvička et al. 2004). Obecné zásady pastvy a managementu ploch z entomologického hlediska Cílem pastevního managementu by mělo být vytvoření a uchovávání prostředí, které bude tvořené rozmanitou mozaikou stanovišť o velmi jemném zrnu dílčích ploch. Přičemž kontinuálně by měl být v prostoru každý typ stanoviště zastoupen v dostatečném počtu a jednotlivé plochy by měly být mezi sebou propojené prostupnými koridory, přes které budou moci motýli migrovat. Pastvu lze rozdělit do dvou základních kategorií. Prvním z nich je rotační pastva, kdy je pastvina rozdělena na několik oplůtků, mezi kterými je dobytek během roku přeháněn a každá plocha je během sezóny přepasena vícekrát. Druhý způsob pastvy se označuje jako kontinuální, kdy je dobytek pasen celoročně na jedné pastvině. Vzhledem k poměrně velké rozloze lokality u Chomýže bude vhodné uplatnit pastvu kontinuální, přičemž jednotlivé pastevní plochy se budou během let střídat. Na žádné z pastvin by se nemělo pást každoročně, ideální je pastvu cyklovat po více letech. Intenzita a načasování pastvy se pro jednotlivá stanoviště liší. V minulosti byl vojenský prostor pokryt převážně květnatými trávníky, dnes sukcese na většině lokality pokročila natolik, že se zde nachází vysokostébelné louky se značným zastoupením náletových dřevin. Je tedy logické, že pokud bude obnovena pastva (která bude svým efektem částečně nahrazovat dřívější činnost vojsk), dojde ke změně struktury stanovišť. Na řadě míst mohou následně vzniknout rostlinná společenstva svým charakterem Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



náležící mezi nízké trávníky s narušovaným drnem. Po několika letech je vhodné stávající management přehodnotit a zoptimalizovat, kdy je vhodné přizpůsobit počet zvířat a upravit délku pastevního cyklu dotčené plochy. Pokud bude zjevné, že je pastva nedostatečná, je možné vybrané plochy krátkodobě spást formou intenzivní pastvy tj. 10-15 kusů ovcí nebo koz na hektar. Nikdy však neaplikovat tento zásah celoplošně (myšleno na všechny pastviny současně) a celoročně. Naopak když budou pastviny příliš zatížené, je možné prodloužit roky, kdy bude pastvina ponechána ladem, nebo snížit počet kusů dobytka. 8.

NÁVRH ÚPRAVY MANAGEMENTU LOKALITY

V této kapitole je věnována pozornost jednotlivým společenstvům, jejich aktuální situaci a očekávanému efektu budoucího hospodaření. V přehledu „typických druhů“ jsou uvedeny ty druhy, které se vyskytují přímo na lokalitě nebo v její blízkosti (Krnov - Ježník). Mimo několika uvedených význačných a často i ochranářsky cenných zástupců se můžeme setkat v jednotlivých biotopech i s celou řadou druhů bez specificky vyhraněných stanovištních nároků. Mezofilní ovsíkové louky Typické druhy – modrásek lesní (Cyaniris semiargus), modrásek bělopásný (Aricia eumedon) – oba druhy zařazeny do Červeného seznamu ČR do kategorie zranitelný druh (VU), perleťovec dvanáctitečný (Boloria selene), soumračník jahodníkový (Pyrgus malvae), okáč rosičkový (Erebia medusa), často bývají tato stanoviště doplněna o druhy motýlů bezkolencových luk. Situace, prognóza, doporučení Výskyt na plochách č. 8, 9, 10. - aktuálně se tyto druhy vyskytují často na kosené „Horní louce“ a v okolí „Horního rybníka“. - základním vhodným managementem pro tyto druhy je mozaiková extenzivní seč, při které vzniká pestrá nabídka nektaronosných a živných rostlin v průběhu vegetačního období - pro existenci stabilních populací je však potřebné na dotčených plochách jednou za několik let místy narušit drn, například pastvou či pojezdem techniky - pastva těchto luk je možná a žádoucí v případě, kdyby nespasené části zůstávaly dostatečně velké (1/5 – 1/3) rozlohy jednotlivé pastviny). Mezofilní ovsíkové louky pozdně sukcesních stadií Typické druhy – okáč rosičkový (Erebia medusa), okáč strdivkový (Coenonympha arcania), okáč třeslicový (Coenonympha glycerion), soumračník metlicový (Thymelicus sylvestris) většina těchto druhů není aktuálně ohrožena, ale některé z krajiny výrazně ustupují. Situace, prognóza, doporučení Výskyt na plochách č. 1, 2, 3, 4, 5, (6), 7, 11, 12, 13, 14, 15. Druhy vázané na tato stanoviště v území dominují. Tento stav je dán sukcesí luk porostů směrem k vysokostébelným biotopům. Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



- vhodná je extenzivní pastva i seč, minimálně 1/3 ploch by měla být po ustálení společenstev ponechána každý rok ladem Střídavě vlhké bezkolencové louky Typické druhy – modrásek bahenní (Maculinea nausithous), ohniváček černočárný (Lycaena dispar) – oba chráněni v rámci soustavy Natura 2000 a klasifikováni jako silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění zákona 114/1992 Sb., perleťovec kopřivový (Brenthis ino), ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) a také částečně modrásek lesní (Cyaniris semiargus) klasifikován v Červeném seznamu jako zranitelný druh (VU). Situace, prognóza, doporučení Výskyt na plochách č. 8, 9, 10. Tyto druhy jsou dnes u Chomýže časté až hojné na mozaikově sečených loukách (především na „Dolní louce“, plocha č. 10). - vhodný management je extenzivní kosení v průběhu vegetačního období s ponecháním nepokosených plošek pro bezobratlé živočichy, které by měly tvořit minimálně 1/3 z dílčí plochy - je možná střídavá krátkodobá extenzivní pastva v období do konce května nebo od konce srpna v dvouletých cyklech Širokolisté suché trávníky různých sukcesních stádií Typické druhy – modrásek štírovníkový (Cupido argiades), v blízkém okolí také m. nejmenší (Cupido minimus) a m. tmavohnědý (Aricia agestis), z nočních motýlů byl v Chomýži zjištěn přástevník starčkový (Tyria jacobaeae) klasifikován v Červeném seznamu jako téměř ohrožený druh (NT). Uvedené druhy se vyskytují pouze lokálně, pro některé z nich je lokalita u Krnova jednou z posledních v rámci celé severní Moravy. Obecně lze konstatovat, že motýli vázaní na tato stanoviště náleží v ČR mezi nejohroženější. Situace, prognóza, doporučení Výskyt zejména na ploše č. 16, na zbývajících plochách velmi vzácně. Tento dříve obecně rozšířený biotop je v současnosti u Chomýže reprezentován pouze fragmenty, které se nachází v zaniklém lomu a roztroušeně na výhřevných plochách. Tomuto stavu odpovídají i poměrně slabé populace druhů z této skupiny. Existence těchto stanovišť je závislá na disturbanci, tj.: narušování drnu, blokování růstu konkurenčně zdatných travin a trnitých křovin. - vhodným managementem pro tento typ vegetace je pastva, avšak musí být krátkodobá a citlivě načasována na jaro nebo na konec léta, aby nedošlo ke spasení veškeré sporé vegetace včetně živných rostlin. Je vhodné, aby byla pastva aplikována pouze jednou za několik let. Nutná je také částečná redukce křovin a dřevin. Široké lesní lemy kolem cest a lesní světliny Typické druhy – batolec duhový (Apatura iris), batolec červený (Apatura ilia) a bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), všichni klasifikováni jako ohrožené druhy dle Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění zákona 114/1992 Sb., dále ostruháček jilmový (Satyrium walbum) zařazen do Červeného seznamu jako zranitelný druh (VU) a většina našich baboček. Tato ekotonální stanoviště hostí řadu dnes ohrožených druhů a plní důležitou funkci migračních koridorů pro luční bezobratlé obecně. Situace, prognóza, doporučení Dosud jsou lemy kolem cest poměrně široké a spojují většinu bezlesí u Chomýže přijatelným způsobem. - pro zachování těchto linií je vhodné vyřezávat vzrostlé stromy na okrajích cesty minimálně v šíři 10 metrů, možné a vhodné je i krátkodobé přepásání (nárazově jednou za několik let), které bude přirozeně blokovat náletové dřeviny. Podobným stanovištěm jsou také rozptýlené skupiny listnatých stromů v loukách a okolí cest. S ohledem na vazbu některých druhů na vrby a topoly (batolec červený a batolec duhový) a jilmy (ostruháček jilmový) je vhodné část uvedených dřevin při prořezávání ponechat. Zapojené lesní porosty Typické druhy - okáč pýrový (Pararge aegeria) a modrásek krušinový (Celastrina argiolus). Druhové spektrum je velmi chudé a výše uvedené druhy jsou prakticky jediné, které preferují zapojené vysokokmenné porosty. Situace, prognóza, doporučení V současnosti pokrývají lesní komplexy asi 1/3 celé rozlohy původního vojenského cvičiště. Navyšování rozlohy tohoto typu stanoviště na úkor bezlesých biotopů není z hlediska lučních bezobratlých žádoucí.

-

-

-

-

-

Stručná doporučení z entomologického hlediska Pro území je vhodná extenzivní pastva (0,3DJha/rok) – optimálně 3 ovce, nebo kozy či kombinace zvířat do počtu 3 ks na ha/rok Maximální počet stálých zvířat 5 ovcí nebo 5 koz na ha a rok. Přičemž 1/3 z ploch nebude pasena a některá stanoviště (subxerotermní trávníky a podmáčené louky) budou paseny pouze krátkodobě jednou za několik let v jarním nebo podzimním období. Některé z ploch určených pro pastvu jsou v současnosti pokryty ve značné míře náletovými dřevinami, proto bude potřebné počet stromů a keřů zredukovat, podobně jako v koridorech, které budou spojovat jednotlivé segmenty bezlesí Na plochách, kde probíhá již přes 10 let extenzivní management formou mozaikových sečí, by měla pastva sloužit spíše jako doplňkové opatření, protože rostlinná společenstva těchto stanovišť špatně snáší pastu Je vhodné, aby stáda na každé z pastvin byla smíšená, protože způsob spásání se u obou druhů liší. Obě hospodářská zvířata jsou selektivní spásači, kteří si z vysokého travního porostu vybírají jen určité rostliny a ožírají zmlazující křoviny a stromy (zejména koza se nevyhýbá trnitým dřevinám). Při extenzivnímu zatížení pak zůstávají na pastvinách nedopasky s kvetoucími bylinami a zároveň nedochází k rozrůstání dřevin. Je důležité, aby byly jednotlivé plochy propojeny migračními koridory v šířce minimálně 10 m Na plochách ponechat solitérní listnaté stromy a keře Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



- Některými skupinami obyvatel mohou být plochy dočasně ponechané ladem vnímány jako „neestetické.“ V rámci edukace je žádoucí vhodnou formou pomocí informačních cedulí nastínit význam těchto žírných pásů pro motýly a zároveň představit faunu i flóru daných území. Oslovení širší veřejnosti je možno provést formou popularizačních článků v tisku, či atraktivním způsobem zpracovanými letáky. - Provádět pravidelný lepidopterologický průzkum lokalit. Luční stanoviště se mění poměrně rychle v závislosti na realizovaném typu hospodaření, proto je vhodné minimálně jednou za 5 let opakovat extenzivní monitoring formou 1-2 exkurzí zaměřených především na ochranářsky významné druhy a každých 10 let provést celoroční monitoring (5 exkurzí). - Časově a prostorově omezené disturbance v podobě pojezdu lesní techniky, stahování dřeva, vyjížděk na koni, přehánění dobytka, táboření, cyklistiky horských kol a pěší turistiky jsou v lokalitě žádoucí. Tyto nahodilé aktivity by neměly být situovány do ploch, kde probíhá již přes 10 let extenzivní management formou mozaikových sečí, protože rostlinná společenstva těchto stanovišť špatně snáší větší disturbance. - Linie stromů na mezích a kamenicích je vhodné občas přepásat popřípadě cíleně jednou za 5-10 let prořezávat. Plochy ponechané ladem (remízy a lesní lemy) je vhodné jednou za 2-5 let mozaikově posekat a křovinořezem odstranit náletové dřeviny. M ožné je rovněž jednou za 2-5 let krátkodobě přepást. 9.

ZÁVĚR

V průběhu entomologického průzkumu lokality Krnov - Chomýž bylo zjištěno celkem 55 druhů denních motýlů, z toho je pět druhů legislativně chráněných a pětt zástupců je zařazeno do Červeného seznamu bezobratlých České republiky. Společenstvo denních motýlů zájmového území lze označit jako bohaté a hodnotné vzhledem k výskytu druhů, které na území ČR významně ubývají. Management je na části ploch možné označit jako kvalitní, většina území však zarůstá vlivem postupující sukcese. Péči o toto území je proto žádoucí nadále zlepšovat a svým rozsahem rozšiřovat, tak aby byl biologický význam a potenciál lokality zachován. Případné úpravy managementu lokality je nutné konzultovat s entomologem a následné zásahy, respektive výsledky, je potřebné jednou za několik let kontrolovat formou monitoringu motýlů v lokalitě. Závěrem lze konstatovat, že bývalý vojenský prostor Krnov - Chomýž je možné označit jako jednu z lepidopterologicky nejhodnotnějších lokalit širšího Bruntálska, Krnovska a Opavska. 10. POUŽITÁ LITERATURA Anonymus (2008): Vrstva mapování biotopů, © AOPK ČR 2009. Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelka Z., Pavlíčko A. & Vrabec V. Weidenhoffer [eds.] (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I,II / Butterflies of the Czech republic: Distribution and conservation I, II. SOM, Praha, 857 pp. Czernik A., Dočkalová Z. & Kašák J., (2009): M etodický materiál pro biologický management

lokality Krnov – Chomýž, k. ú. Krásné Loučky, Projekt „Obnova a rekreační využití území bývalého vojenského cvičiště Chomýž“ [Depon in. Městský úřad Krnov]. Háková A., Klaudisová A. & Sádlo J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Natura 2000. PLANETA XII, 3/2004 – druhá část. MŽP Praha. Kašák J., 2008: Monitoring motýlů (Lepidoptera) bývalých vojenských prostorů Krnov-Chomýž a Bruntál, projekt ČSOP „Ochrana biodiverzity“ č. 01010408: 40p. Kašák J. (2008): Monitoring motýlů (Lepidoptera) bývalých vojenských prostorů Krnov-Chomýž a Bruntál, projekt ČSOP „Ochrana biodiverzity“ č. 01010408, 40p. Kašák J. (2009): Monitoring motýlů (Lepidoptera) bývalých vojenských prostorů Krnov-Chomýž a Bruntál, projekt ČSOP „Ochrana biodiverzity“ č. 120996, 37p. McGeoch M. A. (1998): The selection, testing and application of terrestrial insects as bioindicators. Biological Revue 73: 181-201. Mládek J., Pavlů V., Hejcman M. & Gaisler J [eds.] (2006): Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. VÚPR Praha, 104 pp. Ostermeijer J. G. B. et Van Swayy C . A. M. (1998): The relationship between butterflies and environmental indicator values: a tool for conservation in a changing landscape. Biological Conservation 86: 271-280. Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Konvička M., Čížek L. & Beneš J. (2004): Ohrožený les nížinných lesů: ochrana a management. Sa gittaria, Olomouc, 74 pp. Konvička M., Beneš J. & Čížek L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc, 127 pp. Konvička M. & Beneš J. (2005): Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ, kap. III, podkap. 7 Denní a noční motýli. Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha. Konvička M. & Beneš J. (2009): Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ, kap. III, podkap. 7 Inventarizace denních a nočních motýlů. Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha. Konvička M., Marhoul P., Čížek O., Zámečník J., Vrba P., Beneš J., Reif J., Koptík j. & Hrázský J. 2010: Proč jsou vojenské prostory refugiem evropské biodiverzity. In Bryja et Zasadil P. (Eds.): Zoologické dny Praha 2010. Sborník abstraktů z konference 11.-12. února 2010. 119 p. Pruner L. & Míka P. (1996): Klapalekiana. Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, 1996, 32: 1–115. Vesseby K., Södorstrom K., Glimskar A. et Svensson B. 2002: Species-richness correlations of six different taxa in Swedish seminatural grasslands. Conservation Biology 16: 330–439. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.




11. PŘÍLOHY




Obr č. 1 – Managementem ošetřovaná “Horní louka“ , hostí bohatá společenstva denních motýlů včetně ohrožených druhů (červen 2009).

Obr č. 2 – Subxerotermní biotop v místě bývalého lůmku je poslední významnější plocha u Chomýže, kde se vyskytují druhy vázané na ranně sukcesní stádia suchých trávníků (červen 2011). Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Obr č. 3 – Letní aspekt managementem ošetřované “Dolní louky“ – po aplikaci mozaikové seče (srpen 2009)

Obr č. 4 – Parková struktura “ Horní sečené louky“ , je vhodná pro denní motýly (květen 2011) Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Obr. č. 5 – Modrásek lesní (Cyaniris semiargus), zařazený do Červeného seznamu ČR jako zranitelný. Druh květnatých luk, kterému vyhovuje management mozaikově sečených luk (červen 2009).

Obr. č. 6 – Modrásek bělopásný (Aricia eumedon), zařazený do Červeného seznamu ČR jako zranitelný. Motýl s vazbou na květnaté vlhké louky u Krnova nachází vhodné podmínky pro vývoj (červen 2011). Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Obr. č. 7 – Modrásek bahenní (Maculinea nausithous), legislativně chráněný jako silně ohrožený. Motýl se specifickou bionomii, který je závislý na krvavci totenu a mravencích (archvv, J.Kašák).

Obr. č. 8 – Ohniváček černočárný (Lycaena dispar), legislativně chráněný jako silně ohrožený. Nápadný ohniváček, který se vyskytuje na květnatých loukách se šťovíkem (červen 2011). Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Obr. č. 9 – Ostruháček jilmový (Satyrium w-album), zařazený do Červeného seznamu ČR jako zranitelný. Housenky motýla se živí výhradně listy jilmů a proto z krajiny ustupuje (archív J.Kašák).

Obr. č. 10 – Batolec červený (Apatura ilia), legislativně chráněný jako ohrožený. Nápadný velký motýl, který potřebuje na krajích lesů topoly, jejichž listy se živí housenky (červenec 2009). Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Mapa č. 1 – Výskyt ohrožených a chráněných druhů motýlů a významných motýlích ploch. Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, 747 20 Vřesina tel: 605 37 1979, e-mail: [email protected], www.adrianczernik.cz



Tabulka č. 2: Vysvětlivky numerického označení dílčích ploch na mapě č. 2 Id 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 21 21 21 21 21 21 21 21 22 22 23 24 24 25 50 60

název louka louka komunikace louka Rozrazilová louka louka louka Horní louka Kunytova louka Dolní louka Dolní louka Květná louka louka louka louka lůmek louka louka spojnice myslivecké políčko stromové porosty stromové porosty stromové porosty stromové porosty stromové porosty stromové porosty stromové porosty stromové porosty stromové porosty obora obora louka les les budovy Horní rybník Dolní rybník

biotop ruderální bylinná vegetace Mezofilní ovsíkové louky degradované Mezofilní ovsíkové louky pozdně sukcesních stadií Mezofilní ovsíkové louky pozdně sukcesních stadií Mezofilní ovsíkové louky pozdně sukcesních stadií Mezofilní ovsíkové louky pozdně sukcesních stadií Mezofilní ovsíkové louky pozdně sukcesních stadií Střídavě vlhké bezkolencové louky Střídavě vlhké bezkolencové louky Střídavě vlhké bezkolencové louky Mezofilní ovsíkové louky pozdně sukcesních stadií Mezofilní ovsíkové louky pozdně sukcesních stadií Mezofilní ovsíkové louky pozdně sukcesních stadií Mezofilní ovsíkové louky pozdně sukcesních stadií Mezofilní ovsíkové louky pozdně sukcesních stadií acidofilní trávníky mělkých půd a hercynská doubrava Mezofilní ovsíkové louky degradované Mezofilní ovsíkové louky degradované nálety pionýrských dřevin degradovaná plocha nálety pionýrských dřevin jasanovo-olšový luh nálety pionýrských dřevin nálety pionýrských dřevin nálety pionýrských dřevin nálety pionýrských dřevin nálety pionýrských dřevin nálety pionýrských dřevin nálety pionýrských dřevin ruderální bylinná vegetace ruderální bylinná vegetace Mezofilní ovsíkové louky degradované jasanovo-olšový luh, nálety pionýrských dřevin nálety pionýrských dřevin antropogenní plocha vegetace eutrofních stojatých vod a obnažených den vegetace eutrofních stojatých vod a obnažených den




Mapa č. 2 – Výskyt ohrožených a chráněných druhů motýlů v rámci jednotlivých dílčích ploch.



Inventarizační průzkum entomologický Lokalita Krnov Chomýž, k. ú. Krásné Loučky

Recommend Documents