Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Louky u rybníka Proudnice CZ0210113
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Louky u rybníka Proudnice Kód lokality: CZ0210113 Kód lokality v ÚSOP: 5349 Rozloha (ha): 27,6541 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 78
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 17,2259 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 62,3 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 1673
Kategorie PR
Název Louky u rybníka Proudnice
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 4,4501 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 16,1 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka - část Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 5,9781 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 21,6 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Radovesnice II, Žiželice
Dotčená katastrální území Hradišťko II, Rozehnaly
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop – krajinná charakteristika: EVL leží v rovinaté krajině cca 5,5 km jihozápadně od Chlumce nad Cidlinou, v blízkosti obcí Žiželice, Hradištko II a Rozehnaly. Ve vzdálenosti zhruba 0,6 km od lokality vede dálnice D11. Lokalita je tvořena rozsáhlejším komplexem kosených podmáčených luk s remízky a rákosin, které ze severní strany obklopuje rybník podkovovitého tvaru – r. Proudnice na Radovesnickém potoce. Jižní hranice EVL kopíruje polní cestu, která tvoří předěl mezi loukami a intenzivně využívanými zemědělskými plochami. Většina území EVL je chráněna jako ZCHÚ a jeho ochranné pásmo. – geologie: Podloží je tvořeno křídovými jílovci, slínovci a prachovci české křídové pánve, které jsou překryty kvartérními deluviofluviálními nezpevněnými sedimenty – hlínou, pískem, štěrkem. – pedologie: V území dominují mělké těžší vápnité hnědozemní půdy, při břehu rybníka jsou vyvinuty nivní půdy. – geomorfologie: Lokalita leží v celku Východolabská tabule, okrsek Krakovanská tabule. – reliéf: Lokalita leží v plochém širokém údolí Radovesnického potoka (přítok Cidliny). Nadmořská výška se v EVL pohybuje okolo 215 m n. m. (± 1 m). V některých místech jsou zahloubeny drenážní příkopy. – klima: Jedná se o mírně teplou oblast MT10. Fytogeograficky lokalita leží v mezofytiku, fytogeografický okres Střední Povltaví. Biota – vegetace a flóra Většinu území pokrývají mezofilní ovsíkové louky (T1.1) inklinující k vlhčím typům luk, které jsou spíše druhově chudší. Vyskytují se zde druhy např. svízel severní (Galium boreale), oman britský (Inula britannica), pcháč šedý (Cirsium canum), ocún jesenní (Colchicum autumnale). V menším zastoupení se zde vyskytují střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9), které jsou přítomny většinou v mozaice s jinými typy biotopů. Dominuje zde zpravidla metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), méně častý je bezkolenec modrý (Molinia caerulea). Typickými druhy jsou čertkus luční (Succisa pratensis), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), ostřice chabá (Carex flacca). Objevují se zde ochranářsky významné druhy jako je česnek hranatý (Allium angulosum), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a p. pleťový (D. incarnata), vstavač bahenní (Orchis palustris), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), ostřice oddálená (Carex distans). Nejcennější částí území jsou však vápnitá slatiniště (R2.1) s výskytem řady dalších vzácných druhů – ostřice Davallova (Carex davalliana), o. Hostova (C. hostiana), pěchava slatinná (Sesleria uliginosa), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora), bahenní pampelišky (Taraxacum sect. Palustria), i druhy orchidejí již zmíněné výše. Charakteristickým druhem tohoto biotopu je také suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Zdejší vápnitá slatiniště jsou v současné době též jedinou známou lokalitou bokoplodého mechu srpnatka Sendtnerova (Drepanocladus sendtneri) v ČR. Spíše minoritně jsou zastoupeny vlhké pcháčové louky (T1.5) s občasnými ruderálními prvky – např. pcháč oset (Cirsium arvense) – a vegetace vysokých ostřic (M1.7) s ostřicí ostrou (Carex acutiformis) a o. dvouřadou (C. disticha). V úzkém pásu při břehu rybníka jsou vyvinuty rákosiny eutrofních stojatých vod (M1.1) s dominantním rákosem obecným (Phragmites australis) s občasnou přítomností i dalších druhů, např. ostřice ostrá (Carex acutiformis). Ve východní části EVL jsou rákosiny rozvinuty na větší ploše. Rákos se šíří na neobhospodařované okraje jinak sečených travních porostů. Na některých místech se takto šíří i třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Roztroušeně se v EVL vyskytují dřeviny, které ojediněle tvoří menší porosty mokřadních vrbin (K1), převážně se vyskytují v okolí odvodňovacích struh. Jsou to především vrba popelavá (Salix cinerea) a topol osika (Populus tremula). Ve východní části území se vyskytují vzrostlí jedinci hybridních topolů (Populus x canadensis) s třtinou křovištní v podrostu (Formanová 2004, Samková et al. 2005, AOPK ČR 2007-2013). – fauna Lokalita je významná také z ornitologického hlediska. Byly zde zaznamenány ochranářsky významné druhy vázané na mokřady a rákosiny, vodní prostředí a louky. Jsou to např. bukáček malý (Ixobrychus minutus), volavka bílá (Egretta alba), vodouš rudonohý (Tringa totanus), čejka chocholatá (Vanellus vanellus), chřástal polní (Crex crex), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), moták pochop (Circus aeruginosus), orel mořský (Haliaeetus albicilla) aj. V minulosti zde byl zaznamenán bukač velký (Botaurus stellaris) a hnízdící břehouš černoocasý (Limosa limosa). Lokalita je pro ptáky významná jak z hlediska hnízdění, tak jako přechodná zastávka na tahu (AOPK ČR 2007–2013). Vysoce pravděpodobný je také výskyt různých druhů obojživelníků a plazů.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 6410 Název předmětu ochrany: Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Rozloha (ha): 2,9151 Relativní rozloha (%): 10,54 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat stav při vyhlášení, případně stav zlepšit.
Kód předmětu ochrany: 6510 Název předmětu ochrany: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) Rozloha (ha): 11,269 Relativní rozloha (%): 40,75 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat stav při vyhlášení, případně stav zlepšit.
Kód předmětu ochrany: 7230 Název předmětu ochrany: Zásaditá slatiniště Rozloha (ha): 2,7093 Relativní rozloha (%): 9,8 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: vynikající hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zlepšit stav oproti stavu při vyhlášení.
2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 6410 Název předmětu ochrany: Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště tvoří biotop T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky. Vyskytují se v Čechách roztroušeně od nížin do podhorských oblastí, na Moravě jsou tyto louky vzácnější. Jsou to extenzivně obhospodařované, střídavě vlhké louky na oglejených půdách s kolísající vlhkostí, živinově chudší až středně bohaté, výskytem nezávislé na půdní reakci. Lokality se nacházejí na vyšších terasách v nivách potoků a řek, v podmáčených svahových polohách, na obvodech rašelinišť či na odvodněných rašeliništích a slatiništích. Bezkolencové louky jsou středně vzrůstavé porosty s převládajícím bezkolencem rákosovitým a hojnými dalšími travinami – kostřavami (k. červená (Festuca rubra), k. luční (F. pratensis), metlicí trsnatou, medyňkem vlnatým (Holcus lanatus), lipnicemi (l. luční (Poa pratensis), l. obecná (P. trivialis), sítinami (Juncus sp.) a s častým výskytem dvouděložných rostlin. Nejvíce jsou bezkolencové louky ohroženy eutrofizací vedoucí k nárůstu podílu konkurenčně silných trav nebo k expanzi stanovištně nepůvodních druhů (např. třtiny křovištní). Ohrožení spočívá také v útlumu hospodaření a následné sukcesi dřevin. Vhodný management je pravidelná seč jednou ročně, a to spíše ve druhé polovině vegetačního období. Vhodné a přípustné je velmi extenzivní přepásání na podzim. Je třeba předcházet eutrofizaci – biomasu sklízet, nehnojit.
Kód předmětu ochrany: 6510 Název předmětu ochrany: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště tvoří biotop T1.1 Mezofilní ovsíkové louky. Vyskytují se roztroušeně po celém území ČR od nížin do podhůří, především v blízkosti sídel. Plošně rozsáhlejší porosty jsou vázány na oblasti s extenzivním hospodařením, naopak v oblastech s intenzivním způsobem obhospodařování jsou zastoupeny pouze maloplošně. Vyskytují se na vyšších stupních aluviálních teras a na svazích, vyhýbají se trvale přemokřeným místům. Jsou to vysokostébelné až středně vzrůstavé porosty bez vazby na určitý půdní podklad. Vedle běžných trav, jako jsou ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srha laločnatá (Dactylis glomerata), kostřavy (Festuca sp.), tomka vonná (Anthoxantum odoratum), jsou též zastoupeny dvouděložné rostliny, jako např. řebříčky (r. Achillea), pampelišky (Taraxacum sp.), jitrocele (Plantago sp.), jetel luční (Trifolium pratense), zvonek rozkladitý (Campanula patula), kopretina bílá (Leucanthemum album), chrpy (Centaurea sp.). Biotop je ohrožen přehnojováním, ruderalizací, opouštěním pozemků a následným zarůstáním. Obnova zanedbaných porostů je velmi obtížná a může trvat i několik let. Základem obhospodařování je pravidelná seč minimálně jednou nebo až třikrát ročně, podle typu luk. Místo sečení otavy je u chudších podhorských typů možná extenzivní pastva skotu nebo ovcí zhruba od poloviny září do října, s důsledným dokosením nedopasků. Pastvu však není vhodné provádět každým rokem.
Kód předmětu ochrany: 7230 Název předmětu ochrany: Zásaditá slatiniště Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště tvoří biotop R2.1 Vápnitá slatiniště. Jsou to rašeliniště s ostřico-mechovou vegetací, sycená převážně minerálně bohatší podzemní vodou s vysokým obsahem vápníku a dalších iontů. Zahrnují údolní i svahová prameništní rašeliniště zpravidla s nižší mocností organogenních usazenin. Vápnitá slatiniště se vyskytují ve Džbánu, Dokeské pánvi, Polabí, středním Pojizeří, Podorličí, jihozápadních Čechách, na Českomoravské vrchovině, na Svitavsku, v moravských Karpatech a na Hodonínsku. Některé lokality vápnitých slatinišť vznikly již na konci doby ledové, jiné vznikly jako slatinné louky po středověkém nebo novověkém vykácení lesa. Biotop je nejvíce ohrožen odvodněním a jinými zásahy do vodního režimu, eutrofizací, mechanickým narušením těžkou technikou nebo zvěří, absencí vhodného managementu – a to především upuštěním od tradičního hospodaření, kterým byla pozdní seč, a zalesňováním. Pro udržení biotopu je nutná obnova seče v pozdním létě, případně odstraňování náletu dřevin a hrazení odvodňovacích struh. Je třeba předcházet eutrofizaci – biomasu sklízet, nehnojit.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK S ohledem na bezobratlou faunu, především různé druhy hmyzu, je vhodné při doporučeném managementu kosení ponechávat neposečené živné pásy, které zajistí přítomnost vhodných míst pro úkryt, rozmnožování a shánění potravy bezobratlých. Nepokosená místa je nutné v prostoru meziročně střídat. Opatření je vhodné i pro vysemenění později kvetoucích rostlin. Z důvodu pravděpodobné přítomnosti obojživelníků je vhodné kosení provádět v suchých slunečných dnech a pokud možno se vyhýbat kosení za mokra (deště, rosy), a to především ve vlhčích částech EVL.
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti – hospodaření na loukách Stavbou umělé vodní nádrže na Radovesnickém potoce byly vytvořeny nové podmínky k tvorbě slatin a mokřin. Stáří nádrže je minimálně 260 let (rybník je zanesen v mapách I. vojenského mapování z 18. stol.) Vyvinula se zde celá hydrosérie travních biotopů, od rákosin a podmáčených slatinišť až po mezofilní ovsíkové louky s výskytem řady vzácných druhů. Pro svoji úrodnost byly v minulosti louky využívány k seči, případně jako pastviny. Koseny byly pravděpodobně i porosty rákosu, hmota byla využívána jako stelivo. V současnosti jsou louky každoročně koseny. Režim kosení je dán převládajícím typem biotopu. Vlhčí části (vápnitá slatiniště, střídavě vlhké bezkolencové louky, vlhké pcháčové louky a vegetace vysokých ostřic) jsou koseny v rámci péče o ZCHÚ. Kosení v této části probíhá v pozdním létě (srpen – polovina září) lehkou mechanizací a na podmáčených místech ručně vedenou sekačkou nebo křovinořezem s odvozem usušené
biomasy mimo EVL, což je z hlediska PO a přítomných významných druhů vhodné. Vhodně je praktikována tzv. mozaikovitá seč. Jsou zde ponechávány neposečené pásy o šíři cca 2–4 m, každoročně s posunutím nekosených míst v prostoru, ty zabírají vždy cca 1/3 plochy. Mozaikovité kosení je vhodné jak z hlediska později kvetoucích rostlin, které stihnou dokončit vývoj semen, tak z hlediska drobných živočichů, především hmyzu, kteří zde nalézají úkryt a potravu. Kosení ovsíkových luk je prováděno na celé ploše biotopu najednou, bez ponechání neposečených pásů. Kosení je prováděno strojovou mechanizací. Porost rákosu kosen není, některá okrajová místa na rozhraní louka – rákosina jsou obhospodařovaná méně a dochází zde k expanzi rákosu, případně třtiny křovištní, na úkor PO. Naopak na některých místech seč mírně zasahuje i do rákosiny, což je z hlediska PO vhodné. V lokalitě jsou vyhloubeny tři drenážní příkopy odvádějící vodu do přilehlého rybníka. Důsledkem je odvodnění některých partií lokality a pravděpodobně zmenšení plochy výskytu vegetace slatin oproti stavu v minulosti. Teoretickou hrozbou by mohlo být další vysoušení lokality. – výsadby dřevin V minulosti proběhla v nejvýchodnější části lokality výsadba hybridních topolů v dlouhé řadě směrem na východ (pokračuje za hranicí EVL). Výsadba měla sloužit jako meliorační dřevina a větrolam. Topoly na lokalitě zmlazují, nicméně díky pravidelnému kosení je jejich šíření na louky omezeno a jejich výskyt je omezen na úzký pás. Díky pravidelnému kosení ani ostatní dřeviny do trávníků nepronikají a jejich výskyt je pouze ostrůvkovitého charakteru. – myslivost Lokalita je pravděpodobně hojně navštěvována zvěří. Významný je vliv přemnožené černé zvěře, která je schopna trávníky značně narušit. Problém je to u podzemních hlíz orchidejí, jež tvoří pro černou zvěř vyhledávaný potravní doplněk. Na populace orchidejí je vliv jednoznačně negativní. Z hlediska přítomných biotopů může být rozrývání, pokud je na relativně malé ploše, pozitivní. Tj. dojde k vytvoření mikrostanovišť, kde se mohou uplatnit konkurenčně slabší druhy. Masivní narušení lokality černou zvěří je však jednoznačně negativním vlivem! Na lokalitě je vystavěno několik mysliveckých posedů. Z výše uvedených důvodů ohrožení lokality mají odstřely černé zvěře pozitivní vliv. Nicméně naprosto nežádoucí je zřizování újedišť a krmných míst v prostoru EVL – v r. 2014 bylo zřízeno újediště v nejhodnotnější části lokality, na místě výskytu orchidejí. Záležitost prošetřila ČIŽP a navezená biomasa byla poté odstraněna. Vliv na PO je především eutrofizace v místě újediště a vymizení druhů živinově chudých stanovišť, a také přilákání černé zvěře se všemi důsledky zmíněnými výše. Možné je také zavlečení nepatřičných druhů rostlin. – zemědělské hospodaření v okolí Výše položené těsně sousedící plochy jsou využívány jako zemědělsky obhospodařovaná pole. Splachem z těchto pozemků jsou do EVL přinášeny eutrofizující látky, projevy eutrofizace jsou zatím patrné pouze v okrajových částech území, kde se šíří pcháč oset.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany – kosení Základním managementem lokality by mělo být nadále kosení, tj. optimálně pokračovat v současném režimu hospodaření. Termín kosení je vhodné přizpůsobit počasí a kosit, pokud je to možné, v suchém slunečném období. Je vhodné praktikovat i nadále mozaikovitou seč v současném režimu, tj. ponechávat neposečené pásy o šíři cca 2–4 m, každoročně s posunutím nekosených míst v prostoru. Nepokosená místa by měla být na ploše cca 1/3 celkové plochy. Pokosenou biomasu je vhodné usušit na místě, poté odstranit mimo EVL. V biotopu vápnitých slatinišť, střídavě vlhkých bezkolencových luk a vegetace vysokých ostřic (tyto biotopy se v EVL nachází v mozaice – zákres č. 1) by měla seč probíhat jednou ročně v pozdním létě po vysemenění zájmových druhů rostlin, tj. v období srpen – září. Při seči je vhodné předcházet utužování půdy a degradaci biotopu, tedy použít ruční nástroje, zejména na podmáčených místech, případně samohybnou lehkou techniku. Vegetaci mezofilních ovsíkových luk (zákres č. 2) je vhodné kosit dvakrát ročně, první seč v období červen – červenec, druhá v období červenec – září. K seči je i zde vhodné použití lehké techniky, možné je využít v sušším období i těžší techniku. Vhodné je při první seči ponechávat neposečené živné pásy, které budou dokoseny při druhé seči. Rozdělení ploch s výše uvedenými dvěma různými režimy seče reflektuje kromě vlhkostního gradientu i gradient živin – v blízkosti pole je vhodná častější seč. Vhodné je při seči důsledně kosit okraje trávníků na hranici s rákosinami a zabraňovat tak šíření rákosu. Žádoucí je i do porostů rákosu zasahovat sečí mozaikovitým způsobem a vytvářet tak členitý přechod mezi rákosinou a loukou. Vzhledem k velké rozloze rákosin by tento zásah neměl představovat negativní vliv pro ptáky hnízdící v rákosinách. Navržený management kosení by měl vyhovovat i možnému hnízdění chřástala polního (seč v pozdním létě, mozaikovitá seč, použití ručních nástrojů nebo lehké techniky). – myslivost Z výše uvedených důvodů ohrožení lokality černou zvěří je vhodné odstřely na této lokalitě a v okolí podporovat. Nicméně zcela nežádoucí je vytváření krmných míst (újedišť) v prostoru EVL. – vodní režim lokality Na lokalitě by bylo žádoucí napomoci rozšíření vlhkomilné vegetace a konkrétních vzácných druhů na větší plochu. Nabízí se řešení přehrazení odvodňovacích kanálů vedoucích v EVL, nicméně zároveň hrozí hromadění živin a následné šíření druhů živinově bohatých stanovišť na úkor vegetace slatin, díky splachům eutrofní vody z výše položeného pole. Toto opatření by bylo vhodné pouze v návaznosti na případnou změnu využívání sousedního pole (zatravnění), která by omezila přísun živin na lokalitu. V případě realizace tohoto návrhu je třeba v budoucnu počítat s možnou úpravou hospodaření dle nových podmínek. Možné je v nejvlhčích částech lokality (zákres č. 1) provést managementové opatření vybudování mělkých stružek, a vytvoření míst, kde se bude i v suchém létě více držet vlhko a bude zde vytvořen vyhovující nový prostor pro různé zájmové druhy. Vhodné by bylo sledování sukcese v těchto stružkách, v případě pozitivních výsledků je vhodné v delších intervalech v řádech několika let toto opatření opakovat. Při tvorbě rýh je žádoucí použití ručních nástrojů, vytvořit cca 2–3 stružky o délce 5–10 m, šířce 20–30 cm, hloubce 15–20 cm. – péče o dřeviny Současný rozsah a rozmístění dřevin v lokalitě je vhodné zachovat. Pravidelná seč zabraňuje šíření dřevin do trávníků. Při případném šíření je žádoucí prořezání křovin. V jihovýchodní části lokality, kde se vyskytují vzrostlé hybridní topoly kanadské, je vhodné do budoucna počítat s jejich nahrazením některým vyhovujícím domácím druhem (např. topol černý (Populus nigra)). Vhodné by bylo vysázení domácích druhů dřevin, péče o tyto jedince a zároveň redukce zmlazujících topolů kanadských, v budoucnu i odstranění vzrostlých stromů tohoto druhu.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
2 Kosení lehkou mechanizací Kosení 6510 Kosení sušších a úživnějších partií lokality: – vhodné použít lehkou techniku, v sušším období je možné použití i těžší techniky – kosit, pokud možno, v suchém slunečném období – praktikovat mozaikovitou seč při první seči, tj. ponechávat neposečené pásy o šíři 2–4 m, s dokosením při druhé seči, každoročně s posunutím nekosených míst v prostoru – pokosenou biomasu usušit na místě, poté odstranit mimo EVL – na hranici s rákosinami vytvářet členitý přechod mezi rákosinou a loukou zasahováním seče do rákosin, omezovat šíření rákosu do trávníků 2 x za 1 rok první seč: červen – červenec, druhá seč: červenec – září
1 Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou dostupností Kosení 6410, 7230 Kosení vlhčích a méně úživných partií lokality: – na podmáčených místech používat ruční nástroje, na ostatních místech je možné použití samohybné lehké techniky – kosit, pokud možno, v suchém slunečném období – praktikovat mozaikovitou seč, tj. ponechávat neposečené pásy o šíři 2– 4 m, každoročně s posunutím nekosených míst v prostoru – pokosenou biomasu usušit na místě, poté odstranit mimo EVL – na hranici s rákosinami vytvářet členitý přechod mezi rákosinou a loukou zasahováním seče do rákosin, omezovat šíření rákosu do trávníků 1 x za 1 rok srpen – září
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Kalendář pro management Poznámka
3 Likvidace invazních a expanzivních rostlin rozptýlená (nesouvislý porost invazních rostlin - jedinci či skupinky) Invazní druhy 6410, 6510, 7230 vyřezat zmlazení hybridních topolů; v dlouhodobém časovém horizontu nahradit vzrostlé hybridní topoly domácími druhy (např. topol černý) listopad – březen
bez zákresu Budování přehrážek k revitalizaci rašelinišť či jiných mokřadů Péče o mokřady a rašeliniště 7230 zahrazení drenážních příkopů; obnova hydrologického režimu lokality; před realizací zpracovat hydrologický průzkum pro řešení revitalizace; provést pouze v návaznosti na případnou změnu využití sousedního pole (zatravnění), která by omezila přísun živin na lokalitu září – únor v případě realizace tohoto opatření je třeba v budoucnu počítat s možnou úpravou hospodaření dle nových podmínek
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Kalendář pro management Poznámka
1 Obnova a vytváření tůní a mokřadů Péče o mokřady a rašeliniště 7230 Vytvoření mělkých rýh v nejvlhčích částech lokality: – 2–3 stružky – délka 5–10 m, šířka 20–30 cm, hloubka 15–25 cm – použití ručních nástrojů – následný monitoring sukcese – v případě pozitivních výsledků (výskyt ochranářsky významných druhů) toto opatření opakovat v řádu let (cca 1x za 7 let) říjen – únor
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (2007-2013). Nálezová databáze ochrany přírody: http://portal.nature.cz [cit. ]. -. On-line databáze. Archivuje Odbor monitoringu biodiverzity AOPK ČR, Praha. FORMANOVÁ, I. (2004). Závěrečná zpráva mapování biotopů a0407. 7 s. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. et al. (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 8, s. 1-132. 1213-3393. CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. 2.upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0. KUBÁT, K.; HROUDA, L.; CHRTEK JR., J. (eds.) et al. (2002). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 1. Praha: Academia. 927 s. ISBN 80-200-0836-5. LOŽEK, V.; KUBÍKOVÁ, J.; ŠPRYŇAR, P. et al. (2005). Chráněná území ČR, svazek XIII.: Střední Čechy. 904 s. ISBN 80-86064-87-5. SAMKOVÁ, D.; SAMEK, R. et al.; Polabské ekocentrum ČSOP (2005). Plán péče o přírodní rezervaci Louky u rybníka Proudnice na období 2005–2014. 21 s.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Alina Veverková E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ČIŽP
Česká inspekce životního prostředí
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PO
předmět(y) ochrany
PR
přírodní rezervace
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0210113_Louky_u_rybnika_Proudnice_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0210113_Louky_u_rybnika_Proudnice_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0210113_Louky_u_rybnika_Proudnice_Invazni_druhy.pdf CZ0210113_Louky_u_rybnika_Proudnice_Koseni.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
