Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Inventarizace zařízení na nakládání s odpady ve vybraném regionu Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D
Brno 2011
Vypracoval: Veronika Klapsiová
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Inventarizace zařízení na nakládání s odpady ve vybraném regionu“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ……………………………………… podpis ……………………….…………..
PODĚKOVÁNÍ Mé poděkování patří doc. RNDr. Janě Kotovicové, Ph.D, která mi po celou dobu psaní bakalářské práce pomáhala svým odborným vedením, radami a přínosnými připomínkami. Také bych ráda poděkovala všem pracovníkům jednotlivých zařízení za vstřícné jednání a poskytnutí mnohdy vyčerpávajících informací.
Abstrakt: Tato bakalářská práce na téma “Inventarizace zařízení na zpracování odpadů ve vybraném regionu“ je ve svém úvodu věnována popisu legislativního prostředí v oblasti provozu zařízení na zpracování odpadů. Těmito zařízeními jsou sběrny kovového odpadu, skládky, zařízení pro ekologickou likvidaci autovraků, zařízení pro recyklaci plastů a provoz mobilních sběrných zařízení, která se nacházejí v katastrálním území obcí, které tvoří Sdružení obcí Jablunkovska. Dále je v této práci zhodnocen současný stav těchto zařízení a výsledky šetření v terénu
jsou
porovnány
ve
vztahu
k plánu
odpadového
hospodářství
Moravskoslezského kraje. Závěr práce patří shrnutí vyšetřených dat a návrhu řešení zjištěné situace. Klíčové pojmy ekologická likvidace autovraků, inventarizace, region Jablunkovsko, sběrna kovového odpadu, zpracování odpadu Abstract: This bachelor thesis named „Inventory of facilities processing waste products in a chosen region“ decribes the legislative in the area of facilities, which process waste at the beggining. These facilities are collectionpoints of metal scrap and waste dumps, facilities for an ecological disposal of wracks and mobile collectig facilites operation that are found in cadastral area of municipalities that creates
Assiciation of
municipalities in Jablunkov region. Following part of this thesis deals with research an devaluation of the present state of mentioned facilities.and the results of ivestigation are compared to the plan of waste managament of Moravian-Silesian Region. The conclusion of the thesis is concerned to the summary of surveyed data and finaly to the suggestion of possible solutions of discovered situation. Keywords: collection piont of metal scrap, ekological disposal of wracks, inventory, Jablunkov region, waste processing
OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................... 7 1
CÍL PRÁCE ....................................................................................................... 8
2
LITERÁRNÍ PŘEHLED.................................................................................... 9 2.1
Zhodnocení legislativního prostředí ........................................................... 9
2.1.1
Základní pojmy ....................................................................................... 9
2.1.2
Právní předpisy...................................................................................... 10
2.1.3
Evropská legislativa .............................................................................. 13
2.2
Plán odpadového hospodářství ................................................................. 13
2.2.1
Účel plánu odpadového hospodářství ................................................... 13
2.2.2
Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje.................... 14
3
MATERIÁL A METODIKA........................................................................... 16 3.1
Zhodnocení stávající situace v regionu..................................................... 16
3.1.1
Region Jablunkovsko ............................................................................ 16
3.1.2
Mikroregion Sdružení obcí Jablunkovska............................................. 18
3.1.3
Firmy nakládající s komunálním odpadem ........................................... 21
3.1.4
Zařízení na zpracování odpadů na území SOJ ...................................... 22
3.1.5
Inventarizace zařízení pro nakládání s odpadem .................................. 23
4
VÝSLEDKY A DISKUZE .............................................................................. 28 4.1
Návrh řešení .............................................................................................. 30
ZÁVĚR ..................................................................................................................... 32 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY....................................................................... 33 SEZNAM ZKRATEK............................................................................................... 35 PŘÍLOHY ................................................................................................................. 36 SEZNAM FOTOGRAFIÍ.......................................................................................... 37
ÚVOD Výběr tohoto tématu byl ovlivněn faktem, že jsem se během svého studia na vysoké škole dostala k problematice odpadového hospodářství, které mě zaujalo zejména svou aktuálností. Jelikož každý člověk je producentem odpadu zejména komunálního, někteří jsou dokonce původci odpadů, je určitě správné zabývat se otázkou jak vzniku, tak i zpracováním odpadů a obalů. Začala jsem si všímat, kolik odpadu vyprodukuju například jen při cestě vlakem ze školy domů, pokud si na cestu koupím oběd a pití. Rovněž mne začalo více zajímat složení odpadu v naší domácnosti a následně i to, jak je s tímto odpadem naloženo. Zejména z těchto důvodů mě zaujalo téma inventarizace zařízení pro nakládání s odpadem v regionu, kde žiji již přes dvacet let. Brala jsem tuto práci jako příležitost poznat své okolí z jiné stránky než je pro turisty oblíbený kraj pod vrcholky Beskyd. Tedy zjistit, jak zde fungují služby v oblasti odpadového hospodářství, a kde je zpracováván odpad z domácností. Šetření stavu zařízení pro nakládání s odpadem na Jablunkovsku beru také jako příležitost zjistit, které firmy provozují tato zařízení. Znát jejich kapacity a druhy odpadů, které zpracovávají, je užitečné také z evropského názoru v oblasti nakládání s odpady, že odpad by měl být zlikvidován v místě vzniku. Protože je tato práce veřejně přístupná, mohla by zároveň sloužit jako zdroj informací pro občany, která zařízení a jakým způsobem zpracovávají odpad v jejich okolí. Účelem srovnání situace s plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje je dozvědět se, jak se v této lokalitě přistupuje k tomuto dokumentu a jakým dílem přispívá mikroregion Jablunkovsko k plnění závažných částí plánu.
7
1
CÍL PRÁCE
Hlavním cílem této práce je provést inventarizaci zařízení pro nakládání s odpady v mikroregionu Sdružení obcí Jablunkovska. Tedy zjistit stávající počet a kapacitu zařízení zpracovávajících odpad na území 14 obcí ležících v nejvýchodnější části České republiky, které tvoří od roku 1995 sdružení s názvem Sdružení obcí Jablunkovska, spadající do regionu Jablunkovska. Dílčími cíly práce jsou zhodnocení zjištěného stavu a jeho porovnání ve vztahu k plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, tedy přesněji té části plánu, která souvisí se zařízeními pro nakládání s odpadem. Následným dílčím cílem je pokusit se na základě výsledků šetření a porovnání nalézt vhodné řešení aktuální situace. Před samotným provedením inventarizace, následného hodnocení a návrhem řešení, bych v této práci chtěla zmínit legislativní prostředí v oblasti odpadového hospodářství se zaměřením zejména na tu část legislativy, ze které vyplývají práva a povinnosti v oblasti provozování zařízení pro nakládání s odpady. Dále pak přiblížit plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. Posledním z dílčích cílů je přinést pár informací o jednotlivých obcích, které tvoří mikroregion s názvem Sdružení obcí Jablunkovska.
8
2
LITERÁRNÍ PŘEHLED
2.1 Zhodnocení legislativního prostředí Problematika legislativy odpadového hospodářství České Republiky spadá do kompetencí Ministerstva pro životní prostředí České Republiky, které ji také neustále inovuje a upravuje podle vývoje situace kolem odpadů jak v české, tak dnes i v evropské společnosti. Níže jsou uvedeny zákony, právní předpisy, vyhlášky, některé normy a směrnice Evropské unie, které souvisejí s provozem zařízení pro zpracování odpadu, a které musí majitelé či provozovatelé těchto zařízení respektovat či se jimi řídit. Dále je ovšem třeba respektovat další zákony jako je tomu například u skládek, jejichž zřizování se musí řídit stavebním zákonem. (MAREČEK, a další, 2003) 2.1.1 Základní pojmy Odpad – je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. (MAREČEK, a další, 2003) Nakládání s odpady – jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování. (FILIP, a další, 2006) Shromažďování odpadů – krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. (FILIP, a další, 2006) Skladování odpadů – přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm. (FILIP, a další, 2006) Autovrak – každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a stalo se odpadem podle § 3 zákona č. 185/2001 Sb. (BEZ11) Recyklace – pochází z anglického slova „recycling“, což znamená do cyklu. Recyklace je strategie, která opětným využíváním odpadů šetří přírodní zdroje a 9
současně přispívá k omezování zatěžování životního prostředí škodlivými látkami. (KOTOVICOVÁ, a další, 2003) Zařízení pro nakládání s opady – technické zařízení, místo, stavba nebo část staveb (FILIP, a další, 2006) 2.1.2 Právní předpisy 2.1.2.1 Zákony Obecným právním předpisem pro nakládání s odpadem je zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovující jak pravidla pro předcházení vzniku odpadů, tak pro nakládání s nimi, přičemž se dbá o ochranu životního prostředí, ochranu zdraví člověka a v neposlední řadě i trvale udržitelného rozvoje. Zákon dále mimo jiné uvádí práva a povinnosti osob působících v odpadovém hospodářství a působnost dotčených orgánů veřejné správy. Povinnosti týkající se nakládání s odpady a zařízení pro nakládání s nimi, které jsou platné v této oblasti, jsou obsaženy zejména ve třetí části výše uvedeného zákona. Konkrétně v § 14 „Souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů“, kde je uvedeno, že souhlas pro provoz zařízení pro nakládání s odpady uděluje krajský úřad. Uvádí se zde také podmínky pro udělení souhlasu k provozu těchto zařízení jako například skládky či skládky nebezpečného odpadu. Dále je zde uvedeno, že provoz, který není podle zákona o odpadech provozem zpracovávajícím odpad, může odpad zpracovat
jen tehdy, pokud tento splňuje
parametry jako vstupní surovina. Takovéto provozovny zmíněný souhlas nepotřebují. Dalším paragrafem je §18 „Povinnosti při sběru a výkupu odpadů“, ukládající povinnosti provozovateli zařízení pro sběr a výkup odpadů. Provozovatel zařízení ke sběru či výkupu odpadů je mimo jiné povinen: •
zařazovat odpady podle druhů do kategorií
•
ustanovit odpadového hospodáře
•
zařízení ke sběru nebo výkupu odpadu provozovat výhradně v souladu se schváleným provozním řádem
•
zajistit pokud je to možné přednostní využití odpadu před jeho zničením, přičemž má materiálové využití přednost před jiným způsobem využití.
10
•
kontrolovat nebezpečné vlastnosti všech odpadů a nakládat s nimi podle zjištěných skutečných vlastností
•
vést evidenci osob při vykupování anebo odběru odpadu a rovněž ověřovat totožnost osob, od kterých je odpad odebírán či vykupován. Má právo nahlížet do průkazu totožnosti za účelem vykonání této povinnosti. V případě, že provozovateli není ověření totožnosti umožněno, odpad nepřevezme.
•
nabyté odpady převádět do vlastnictví pouze osoby oprávněné k převzetí
V § 19 jsou definovány povinnosti při využívání odpadů. Mezi povinnostmi definovanými tímto paragrafem je vedení průběžné evidence využívaných odpadů, provozování zařízení v souladu se schváleným provozním řádem nebo zajištění odpadů před zcizením či únikem do prostředí. §21 „Zvláštní povinnost pro skládkování“ uvádí povinnosti provozovatele skládky jak před jejím založením, tak v průběhu činnosti. Provozovatel musí mít například zřízen zvláštní účet, na kterém budou shromažďovány peníze určené pro kultivaci skládky po ukončení jejího provozu. Další podrobnosti o financích potřebných pro provoz a rekultivaci skládky jsou dále popsány v osmé části zákona s názvem Ekonomické nástroje. Legislativa v oblasti spalování odpadů je ošetřena zvláštním ustanovením pro spalování odpadů v §22 a §23. Povinnosti při přepravě odpadů ukládá §24 pátého dílu třetí části zákona o odpadech. V desáté části zákona o odpadech jsou jako preventivní nástroje definovány sankce a v jedenácté části činnost veřejné zprávy v oblasti odpadového hospodářství. Zákon doplňuje 13 příloh, které mimo jiné uvádějí seznam odpadů, jeho nebezpečných vlastností, vzorce pro výpočet energetické účinnosti u spaloven odpadů nebo cíle pro předcházení vzniku odpadů. Podle posledně jmenované přílohy by se mělo předcházet vzniku odpadů především podporou efektivního využívání zdrojů, podporou výzkumu v oblasti čistších technologiích a ekodesignu a poskytování informací o novinkách v této kategorii. Zajímavým cílem je třeba zařazování požadavků na ochranu životního prostředí do výzev v rámci zadávání veřejných zakázek. (MAREČEK DrSc., a další, 2003) (BUS10)
11
2.1.2.2 Vyhlášky Zařízení pro nakládání s odpady se týkají zejména dvě vyhlášky. Vyhláška č.381/2001 Sb. stanovuje katalog odpadů, podle kterého jsou původci odpadů povinni odpady zařazovat, a to do konkrétních skupin. Jednotlivým druhům odpadů jsou zde přiřazovány určité kódy vypovídající nejen o druhu, ale i vlastnostech daného odpadu. Vyhláška č. 352/2008 Sb. pojednává o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků. (MAREČEK DrSc., a další, 2003) 2.1.2.3 Nařízení vlády ČR Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR, ve znění pozdějších předpisů. (Env11) Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. (TZB11) 2.1.2.4 České státní normy V současné době přechází systém Českých státních norem (ČSN) na systém, který je běžný v zemích Evropské unie. Původně byly veškeré normy závazné. Nyní platí, že jsou závazné pouze vybrané normy nebo pasáže z nich. Ostatní normy platí pouze jako doporučení. Tvorba a vydávání ČSN je v současné době zajišťováno Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. ČSN EN 13965-1 Charakterizace odpadů – Názvosloví – Část 1: Názvy a definice vztahující se k materiálu ČSN EN 13965-2 Charakterizace odpadů – Názvosloví – Část 2: Názvy a definice vztahující se k nakládání s odpady ČSN 83 8030 Skládkování odpad – Základní podmínky pro navrhování a výstavbu ČSN 83 8032 Skládkování odpadů – Těsnění skládek ČSN 83 8033 Skládkování odpadů – Nakládání s průsakovými vodami ČSN 83 8034 Skládkování odpadů – Odplynění skládek 12
ČSN EN 643 Papír a lepenka – Evropský seznam normalizovaných druhů sběrového papíru a lepenky ČSN ISO 14004 Systémy environmentálního managementu - Všeobecná směrnice k zásadám, systémům a podpůrným metodám (Úřa11) 2.1.3 Evropská legislativa Evropský parlament přijal v polovině roku 2008 novou směrnici o odpadech s číslem 75/442/ES, ve které jsou zahrnuty základní principy nakládání s odpady v EU, jako jsou: recyklace odpadů, snaha o co nejmenší produkci odpadů nebo princip, že se každý stát má o své odpady postarat sám. Dalšími směrnicemi v oblasti nakládání s odpady jsou směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a odpadových obalech. Problematika skládek je řešena ve Směrnici 1999/31/EC o skládkách odpadů, která nařizuje postupné snižování ukládání biologicky rozložitelného odpadu (BRO) na skládkách tak,
aby v roce 2020 bylo ukládáno pouze 35 %
z množství ukládaného BRO v roce 1995. (ODP11)
2.2 Plán odpadového hospodářství Plán odpadového hospodářství České republiky stanovuje konkrétní cíle a opatření pro nakládání s odpady na území České republiky. Obsahuje Závaznou část Plánu odpadového hospodářství, která byla vyhlášena v nařízení vlády č. 197/2003 Sb. a její platnost byla určena na deset let, to je na léta 2003 – 2013. Cíle stanovené v plánu odpadového hospodářství jsou zaměřeny zejména na podporu materiálového využití odpadů a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí. (FILIP, a další, 2006) 2.2.1 Účel plánu odpadového hospodářství Účelem Plánu odpadového hospodářství je především vytvoření vhodných podmínek pro minimalizaci vzniku odpadů a pro předcházení jejich novému vzniku. Dalším cílem je nastolení podmínek pro odpovídající způsob nakládání s odpady. Jedná se o to, aby bylo s odpady nakládáno co nejefektivnějším způsobem a vždy byla
13
upřednostňována technologie, která dokáže odpady využít, před takovou, která odpady bez užitku odstraní. (INF101) 2.2.2 Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje určuje způsob nakládání s odpady na svém území, v souladu s principy udržitelného rozvoje. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (POH MSK) se vztahuje na nakládání se všemi odpady kromě těch odpadů, které jsou vyjmenovány v § 2 odst. 1 písmena a) až h) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Slouží také jako podklad pro zpracování POH původců odpadů. POH MSK byl schválen zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1 a byla vydána Obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004, kterou se vyhlašuje jeho závazná část. Plán odpadového hospodářství v souladu s ustanovením § 43 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů obsahuje jak závaznou tak i směrnou část. Pro přehlednost a z pohledu praktického využití je členěn na šest částí. První částí je Úvod, část druhá se zabývá vyhodnocením stavu odpadového hospodářství, třetí část je výše zmíněna Závazná část, část čtvrtá je směrná část (části 1, 2, 4, 5 a 6, jsou považovány za součást směrné části) část pátá je věnována managementu odpadového hospodářství a část šestá obsahuje přílohy. Závazná část plánu slouží jako směrodatný a závazný dokument pro zpracování plánů odpadového hospodářství původců odpadů a také pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů. Závaznou částí se musí obce řídit při rozhodovacích řízeních nebo jakékoliv jiné činnosti, kterou mají ve své kompetenci v oblasti odpadového hospodářství. Jsou v ní uvedeny jednotlivé body včetně cílů a opatření, která slouží k dosahování vytyčených cílů na krajské úrovni. Mezi cíle obsažené v POH MSK, které souvisejí se zařízeními na nakládání s odpady, patří: •
vytvoření integrovaných systémů nakládání s odpady na regionální úrovni, jejich propojení a vytvoření celostátní sítě zařízení pro nakládání s odpady podle vybavenosti regionů těmito zařízeními
•
předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství i nebezpečných vlastností
14
•
Cíle zaměřené na materiálové využití autovraků. Procento využití materiálu z tohoto druhu odpadu se liší u vraků aut vyrobených do 1.ledna1980 a po tomto datu. Cílem je nejpozději od 1. ledna 2015 opětovně použít či jiným způsobem využít nejméně 95 % průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok.
•
Zvýšený podíl recyklovaných odpadů do roku 2O12 na 55 % ze všech vznikajících odpadů a rovněž zvýšení materiálového využití komunálního odpadu. (INF10)
15
3
MATERIÁL A METODIKA
3.1 Zhodnocení stávající situace v regionu Stávající stav zařízení je posuzován na území obcí, které tvoří od roku 1995 Sdružení obcí Jablunkovska. Tyto obce leží v regionu Jablunkovsko. Tento region byl vybrán zejména proto, že je rodným místem autora a také tvoří nejbližší okolí jeho trvalého bydliště. 3.1.1 Region Jablunkovsko Region Jablunkovsko se nachází v Moravskoslezském kraji, v jeho východní části. Patří do bývalého okresu Frýdek-Místek.
Obr č. 1: Mapa České republiky a Moravskoslezského kraje se zaznačeným regionem Jablunkovska Zdroj: Mapový server ČR
16
Základní geografické a demografické údaje o regionu jsou vyjmenovány v následující tabulce. Tabulka č. 1: Základní geografické a demografické údaje o regionu Název regionu
Jablunkovsko
Počet obyvatel
27533
Rozloha (km²)
258,5
Převládající národnostní menšina
Polská
Zdroj: ČSÚ Jablunkovsko je příhraničním regionem a leží na hranicích dvou sousedních států Slovenska a Polska. Hranice s územím Polska mají obce Bukovec, Písek a Hrčava. Posledně jmenovaná obec hraničí rovněž se Slovenskou republikou stejně jako obce Mosty u Jablunkova a Horní Lomná. V minulosti bylo Jablunkovsko částí Těšínského knížectví, určitou dobu také patřilo Polsku. Územím vedla Jantarová stezka, po které se vozil jantar i sůl z Polska a ve 12. století také stezka měděná. I dnes je region důležitou dopravní tepnou, jíž prochází mezinárodní silnice I/11, která je významnou spojnicí pro automobilovou dopravu mezi Českou a Slovenskou republikou. Obyvatelé Jablunkovska trpí zatížením způsobeným mezinárodním kamionovým tranzitem, proto jsou vybudovány obchvaty obcí Jablunkov a Mosty u Jablunkova a v současné době probíhá výstavba průtahu obcí Hrádek. Zmíněnými obcemi rovněž prochází mezinárodní železniční trať Bohumínsko-Žilinské dráhy, která v současné době rovněž prochází modernizací. Jablunkov a okolní obce leží v Jablunkovské brázdě, která od sebe odděluje Moravskoslezské a Slezské Beskydy, jejichž nejvyšším vrcholkem je Lysá hora s nadmořskou výškou 1323m. Na Lysé hoře se nachází meteorologická stanice, v níž jsou již dlouhou dobu sledovány základní meteorologické údaje. Výsledkem měření je údaj o průměrné roční teplotě 2,6°C a průměrném ročním úhrnu srážek, který činí 1470mm. Pod Lysou Horou jsou tyto údaje odlišné. Průměrná roční teplota se zde pohybuje mezi 6 až 7°C a průměrný roční úhrn srážek je asi 1000mm. Počet dní se sněhovou pokrývkou se pohybuje mezi 80 a 140. Podnebí v Beskydech je charakteristické vysokým spádem srážek a nízkými teplotami v porovnání s místy v podobné nadmořské výšce. Voda je z této oblasti odváděna řekou Olší, která patří do povodí řeky Odry. Potenciální přirozená vegetace byla vytvořena v holocénu a převážně
17
byla tvořena porostem květnatých bučin s převládajícím bukem lesním a přimíšenými javorem klenem a jedlí bělokorou. Bez vlivu člověka by byly beskydské horské hřebeny porostlé listnatými a smíšenými lesy. Dnes však z těchto porostů zbyly pouze malé plochy, které jsou předmětem zvláštní ochrany. Nejznámějším z nich je Národní přírodní rezervace Mionší. Nejrozšířenější dřevinou je v současné době smrk ztepilý, který zde byl vysázen jako rychle rostoucí dřevina po odlesnění beskydských svahů. V lesích žije stabilní populace rysa ostrovida, běžná je lovná zvěř, kuny i tchoři, lišky nebo jezevci Populace vydry říční má dokonce k nelibosti rybářů tendenci se rozšiřovat. (CICHÁ, 2007) 3.1.2 Mikroregion Sdružení obcí Jablunkovska Zájmové území pro účely této práce tvoří 14 obcí tohoto mikroregionu. Od 28. 4. 1995 jej tvoří Sdružení obcí Jablunkovska, které bylo založeno za účelem ochrany svých zájmů, lepší koordinace při prosazování společných záměrů, kterých by jako jednotlivé obce nebyly schopny dosáhnout, například na úseku udržitelného osidlování, propagace území, všeobecné ochrany životního prostředí a dalších. Původně do tohoto sdružení patřily i obce Písek a Milíkov, které ovšem později ze sdružení vystoupily. V každé z členských obcí je zpracován systém třídění odpadu. Třídí se papír sklo a plasty. (SOJ)
Obr č. 2: Mapa území Sdružení obcí Jablunkovska
18
Zdroj: Mapový server ČR
3.1.2.1 Základní údaje o jednotlivých obcích Bocanovice jsou malou zemědělskou obcí ležící jihozápadně od Jablunkova na úpatí hory Kozubová. Statut obce znovu získala v roce 1990 oddělením od města Jablunkova. Žije zde 430 stálých obyvatel. Obec je výborným výchozím místem pro turisty, cykloturisty či běžkaře. Bukovec je nejvýchodnější obcí České republiky a je jednou z nejstarších obcí ležící na území Těšínského Slezska. Dnes zde žije kolem 1370 stálých obyvatel. V katastrálním území Bukovce se nachází nejvýchodnější bod České republiky, ke kterému vede po okraji přírodní rezervace Bukovec-Olecky naučná stezka. V obci je hraniční přechod do Polska pro pěší i motorová vozidla. Bystřice je obcí, která vznikla ve druhé polovině 14. století jako knížecí ves a v dnešní době zde žije 5258 obyvatel. Bystřice se stala členem Sdružení obcí Jablunkovska jako poslední, a to 1. ledna 2007. Dolní Lomná je obcí ležící v údolí Těšínských Beskyd a patří mezi nejmladší obce Těšínska. Dnes zde žije 889 stálých obyvatel. Obec je rekreačním centrem vyhledávaným především táborníky a turisty, kteří dávají přednost přírodě blízké turistice. Prales Mionší, který se nachází na území obce, je jednou z nejznámějších Národních přírodních rezervací na Severní Moravě. Horní Lomná je obec, která spolu s Dolní Lomnou a leží v jednom z nejdelších (13 km) a nejkrásnějších údolí v Beskydech a původně spolu také tvořily jednu obec. Obec leží na toku říčky Lomné, od níž stejně jako již zmiňovaná Dolní Lomná převzala i své jméno. Žije zde 378 stálých obyvatel a je vyhledávanou rekreační oblastí i ideálním východiskem pro výstupy na hřebeny Beskyd. Hrádek je obcí s 1814 obyvateli, která se rozprostírá v Jablunkovské brázdě po obou březích řeky Olše už od 12. století. Řeka na území obce vytvořila díky vhodnému podloží kaňon s divokými peřejemi. Nad řekou ční přírodní útvar Belko, skála, která dostala své jméno po loupeživém rytíři Belkovi. Hrčava je horská vesnice, která byla dlouhou dobu součástí obce Javořinka (polsky Jaworzynka) dnes má přibližně 200 obyvatel, z nichž asi 60% je nezaměstnaných. To nejspíše proto, že byla od zbytku světa izolována až do výstavby silnice, spojující ji s hraničním přechodem Mosty u Jablunkova. Nyní v obci probíhají jednání o vystavení asfaltové silnice do obce Bukovec, která by napomohla dojíždění za prací. V obci se
19
stýkají hranice tří států: Česka, Slovenska a Polska. Lidé se zde snaží i v jednadvacátém století žít tradičním způsobem života. Jablunkov je jediným městem se statusem město s rozšířenou působností ve Sdružení obcí Jablunkovska a zajišťuje tak výkon státní administrativy v okolních obcích, a to od Hrčavy až po Hrádek. V Jablunkově, který leží na řece Olši, žije 5842 obyvatel. Košařiska jsou podhorskou obcí se 386 obyvateli, která se rozkládá na katastrálním území o výměře 1719 km2 mezi zalesněnými svahy Těšínských Beskyd. Část zástavby dnes tvoří rekreační chaty, které vznikly z většiny původních dřevěnic. Mosty u Jablunkova jsou obcí s necelými 4000 obyvateli, ležící v Jablunkovském průsmyku na rozhraní Moravskoslezských a Slezských Beskyd o katastrální výměře 34km2. V obci se nachází dva silniční hraniční přechody se Slovenskou republikou. V obci je vybudován sportovní areál se sjezdovkami, bobovou dráhou a dalšími atrakcemi. V jeho blízkosti byl v roce 2006 postaven největší srubový hotel v České republice. V místní části Šance jsou zase dochovány pozůstatky pevnosti, která byla součástí systému opevnění v místě dnešní česko-polsko-slovenské hranice. Návsí je obcí na břehu řeky Olše s 3835 obyvateli, která se vyvíjela samostatně do roku 1960, kdy došlo ke sloučení s Jablunkovem, které trvalo až do roku 1994. Na území obce se nacházejí dvě maloplošná chráněná území. Prvním je přírodní památka Rohovec, druhou je Filipka. Nýdek se nachází v severovýchodní části České republiky na hranicích s Polskem. Sousedními obcemi na území České republiky jsou Vendryně, Bystřice, Hrádek a Návsí, na polské straně je to Wisla a Ustroň. Počet stálých obyvatel je 1 915. Nejvyšším bodem je hora Čantoryje s 995m n. m. Na území obce se nachází i stejnojmenná národní přírodní rezervace Čantoryje o celkové výměře 40ha. Písečná, která byla původně součástí města Jablunkov, je dnes zemědělskou obcí s asi 866 obyvateli a rozlohou 2 km2. Rozkládá se v údolí říčky Bělé pod vrcholky Slezských Beskyd. Vendryně je obcí na úpatí Beskyd v nadmořské výšce 350 m n. m, jejíž katastrální území se rozkládá po obou březích řeky Olše. V obci žije 4230 obyvatel na rozloze 20,95 km2. Největším zaměstnavatelem obyvatel stejně jako ve všech výše uvedených obcích jsou Třinecké železárny a.s. ležící v sousedním Třinci, které také výrazným způsobem ovlivňují zdejší ovzduší. (SOJ) 20
3.1.3 Firmy nakládající s komunálním odpadem V obcích, které tvoří Sdružení obcí Jablunkovska (SOJ), působí zejména 2 svozové firmy, a to Nehlsen Třinec s.r.o. a .A.S.A. spol. s r.o. Na území města Jablunkov je oprávněnou osobou, které město předává své komunální odpady, společnost TStechnické služby, a.s. Tyto společnosti zajišťují pravidelný sběr komunálního odpadu (KO),
nepravidelný
sběr
vytříděného
odpadu,
velkoobjemového
odpadu
a
nebezpečných složek KO. (PLACZKOVÁ, 2011) 3.1.3.1 Nehlsen Třinec s.r.o. Firma poskytuje komplexní služby v oblasti nakládání s odpadem, a to jak odpadním materiálem, tak i odpadními vodami. Společnost má celkem zapsáno 21 obchodních činností, mezi které dále patří také například údržby komunikací, veřejného osvětlení nebo hřbitovů. Má středisko ve městě Třinec, které je nejbližším městem a také přímo sousedí s nejzápadnější obcí Sdružení obcí Jablunkovska, s obcí Vendryně. V Třinci provozuje svoz komunálního odpadu ze 110, 120 a 240 litrových popelnic a z 1100 litrových kontejnerů. Sváží biologický odpad a tříděný odpad z kontejnerů typu REFLEX a z pytlů. Zajišťuje svoz objemného a nebezpečného odpadu a svoz odpadu z odpadkových košů umístěných na veřejných prostranstvích. Firma provozuje také mobilní sběrná zařízení. Společnost má zavedený systém jakosti dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 a systém enviromentalního managementu podle ČSN EN ISO 14001:2005. Svozových služeb firmy Nehlsen Třinec s.r.o využívají obce Mosty u Jablunkova, Bystřice, Vendryně, Hrádek, Horní Lomná a Dolní Lomná. (NEH11) 3.1.3.2 .A.S.A. spol. s r.o. Od 1. 1. 2005 je v provozu pobočka celorepublikově působící firmy v Českém Těšíně, pro jehož občany zabezpečuje svoz komunálního odpadu ve městě, zimní a letní údržbu komunikací a čištění vozovek, mobilní sběr nebezpečných odpadů a sběrný dvůr. Nabízí zpracování druhotných surovin, provoz solidifikační jednotky a biodegradační plochy. Zajišťuje také sanace ekologických zátěží a provoz skládek. Skládky, které jsou ve vlastnictví této firmy, si sama projektuje, buduje a po ukončení provozu je rovněž rekultivuje. Provozovna nabízí své služby v odpadovém hospodářství
21
i mimo Český Těšín. Jejími zákazníky jsou obce, živnostníci i podniky. Na území SOJ zajišťuje svoz komunálního odpadu a provoz kontejnerů pro tříděný odpad pro obec Bocanovice. Z místních lékáren odebírá léčiva po době exspirace, která následně podle zákona zpracovává. (ASA11) 3.1.4 Zařízení na zpracování odpadů na území SOJ Jako předloha k provedení inventarizace zařízení nakládajících s odpady byl použit seznam z portálu Informačního systému životního prostředí (ISŽP). Zde jsou jednotlivá zařízení zařazena do kategorií. Stejné kategorie jsou pro přehlednost uvedeny níže. Ve vyšetřované lokalitě se nacházejí zařízení spadající do těchto kategorii zmiňovaných v ISŽP. U zařízení je vždy uvedena obec, do jejíhož katastrálního území daná provozovna spadá. 1) sběrny a skládky: •
BEREKA RaK s.r.o, město Jablunkov
•
sběrna kovových odpadů Kajzar Josef, obec Bystřice
•
sběrna kovových odpadů Pindur Miloš, obec Bocanovice
•
sběrné suroviny SICHER KOVY, provozovna obec Návsí
•
sběrný dvůr a překládací stanice TS-Technické služby, a.s, město Jablunkov
•
zařízení ke sběru a výkup odpadů Ing. Edvard Huczala, provozovna město Jablunkov
2) ekologická likvidace autovraků: •
Autoservis Czudek a.s., obec Návsí
3) zařízení na recyklaci plastů: •
firma ACF-CZ s.r.o, obec Mosty u Jablunkova
•
provoz drcení a mletí odpadních plastů Nehlsen Třinec s.r.o, město Jablunkov- Bělá
4) provoz mobilních sběrných zařízení: •
Mrozek a.s., obec Bystřice
•
Nehlsen Třinec s.r.o.
Na území obcí Jablunkovska se nenachází žádné zařízení spadající do kategorie kompostárny, třídící linky, fermentační stanice, dekontaminační plochy, spalovny ani kompostárny. (MIN11)
22
3.1.5 Inventarizace zařízení pro nakládání s odpadem Vyšetřováním v terénu, které bylo provedeno přímým dotazováním majitelů či provozovatelů jednotlivých zařízení, byly zjištěny následující informace. 3.1.5.1 Společnost ACF spol. s r.o. Tato společnost sídlící v Mostech u Jablunkova se zabývá především výrobou folií. Firma rovněž vykupuje LHPE, HDPE a Stretch folie od firem. Tuto folii recyklují a z výsledného materiálu opět vyrábí buď folie, které ovšem nemají potravinářský atest a nesmí při jejich používání dojít ke styku s potravinami, nebo další produkty zejména pytle pro odpad. Spolu s použitými foliemi odebírají papírové role nebo papír původně pocházející z těchto rolí a následně je tento papír upravován a jsou z něj opět vyráběny role pro namotávání folií. Celkové množství zpracovávané folie se v loňském a předloňském roce pohybovalo měsíčně kolem 80 tun, což je dostačující množství. Není tím však dosaženo maximální kapacity provozovny. Kapacita firmy je 100 tun měsíčně. Co se týče vykupovaného tenkého papíru, jehož zpracovávané množství je v posledních dvou letech více či méně konstantní a činí v průměru 10 tun papíru za měsíc, je kapacita zařízení v této oblasti maximálně využívána. Firma má povolení udělené krajským úřadem platné do 30. 11. 2012. (KUFA, 2011) 3.1.5.2 BEREKA RaK, s.r.o Tato společnost je provozovatelem zařízení pro výkup a zpracování železných i neželezných kovů od občanů i firem s povolením k provozu do 31. 12. 2014. Ve firmě působí 3 zaměstnanci, dva činní v administrativě a jedna osoba na pozici obsluhy šrotiště. To, že má toto zařízení povolení nejen šrot vykupovat, ale může ho i zpracovávat, mu poskytuje lepší možnosti s následným odprodejem kovového šrotu. V případě vykoupení odpadu, který je sestaven z komponentů z různých druhů kovů, je tento rozebrán a získaný materiál je upraven do požadované formy a zařazen do kategorie. (BEREKA, 2011)
23
Druhy kovů, na které se vykoupený materiál upravuje, jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 2: Kategorie zpracovávaného kovového šrotu druh
popis
12
starý těžký upravený nad 6mm
12V
výpalky, tloušťka nad 10mm
16
starý těžký neupravený nad 6mm
17
starý těžký neupravený nad 4mm
21
nový lehký odpad do 3mm
27
starý lehký, do 4mm
51-52
ocelové třísky
61
tloušťka do 3mm, výseky a odpad z řezání
71-72
kupol 400x400x200mm nad 6mm
02-06
litina
Zdroj: interní záznamy firmy BEREKA RaK spol. s.r.o Zařízení nemá stanovenou nejnižší hranici pro výkup, odebírá od občanů jakékoliv množství, avšak primární je výkup od firem, který není realizován v jednotkách kilogramů, nýbrž v tunách. Tento z 90% naplňuje kapacitu zařízení. Zařízení ročně vykoupí a dále zpracovává okolo 1000 t kovového odpadu. Právě díky tomu, že majoritním dodavatelem jsou firmy, většina odpadu se ani neobjeví v areálu šrotiště, ale projde jím pouze administrativně a míří rovnou k zákazníkovi, kterým je nejčastěji firma Třinecké železárny. Díky tomuto faktu by byla sběrna schopna zpracovávat větší objem kovového odpadu, než na jaký má doposud udělený souhlas. Proto má v současné době firma podanou žádost u krajského úřadu v Ostravě o možné navýšení kapacity zařízení. (BEREKA, 2011) 3.1.5.3 Josef Kajzar Josef Kajzar provozuje zařízení pro výkup železných a barevných kovů v obci Bystřice nad Olší s povolením provozovat tuto činnost do 30. 4. 2015. Vykupuje šrot hlavně od občanů. Převážně se jedná o železo, které následně prodává do Třineckých železáren a.s. (KAJZAR, 2011)
24
3.1.5.4 Miloš Pindur Miloš Pindur je majitelem stavebnin a také pod tímto názvem provozuje zařízení k odkupu železného i neželezného šrotu v katastrálním území obce Bocanovice. Toto zařízení slouží k výkupu železného i neželezného kovového odpadu především od občanů. Majoritními jsou v tomto případě železné kovy. Kovy barevné tvoří minimální část z odpadu, se kterým je v tomto zařízení nakládáno. Jde o zařízení spadající do kategorie nejmenších sběren, což jsou sběrny do 300t vykoupeného odpadu za rok. (PINDUR, 2011) 3.1.5.5 SICHER KOVY Je provozovnou pro sběr a zpracování kovového šrotu nacházející se v katastrálním území obce Návsí s povolením k provozování tohoto zařízení do 30. 1. 2013. Vykupuje kovy od občanů přilehlých obcí. Největší podíl vykoupených odpadů tvoří železné kovy. (KOVY, 2011) 3.1.5.6 Ing. Edvard Huczala Ing. Edvard Huczala má povolení k provozu sběrny kovového odpadu platným do 30. 4. 2015 na území města Jablunkova. Provoz tohoto zařízení byl evidován k počátku roku 2010, avšak dle podaných informací oprávněné osoby, kterou je odpadový hospodář zmiňovaného zařízení, se k dnešnímu dni toto zařízení, respektive sběrna neprovozuje. (PLACZKOVÁ, 2011) 3.1.5.7 TS-Technické služby, a.s Firma, která se věnuje provozu komplexních služeb v odpadovém hospodářství od roku 2008 má však hlavní předmět podnikání v oblasti správy městských bytů, výroby a rozvod teplé užitkové vody a tepla, drobných stavebních pracích a stará se rovněž o údržbu
veřejného
osvětlení.
Technické
služby v rámci
služeb
v odpadovém
hospodářství provozují v Jablunkově sběrný dvůr, na který mají povolení platné do 31. 5. 2013. Dále pak provozují zařízení pro zpětný odběr elektrozařízení, které je umístěno v prostorách sběrného dvoru. (FOJCÍKOVÁ, 2011)
25
3.1.5.8 Autovrakovište Czudek Firma Autoservis Czudek s.r.o provozuje na území obce Návsí zařízení pro ekologickou likvidaci autovraků pod názvem Autovrakoviště Czudek s povolením provozovat tuto činnost do 30. 4. 2015. Provozovna odebere autovrak a vystaví majiteli potvrzení o převzetí. Autovrak je následně rozebrán a materiál roztříděn na kovový odpad, což je hlavně karoserie, molitany, plasty a sklo. Ty součásti autovraků, které ještě zcela nepozbyly svou funkci, jsou v prostoru autovrakoviště prodávány široké veřejnosti a součásti, které jsou již nepoužitelné, jsou následně roztříděné předány firmě Nehlsen Třinec, která je pověřena k nakládání s takovýmito odpady. Autovrakoviště je kapacitně uzpůsobeno na zpracování 1000 autovraků ročně, za poslední 2 roky však této hodnoty nebylo dosaženo a množství likvidovaných autovraků má klesající charakter. A jak vyplývá z letošních údajů k 1. 3. 2011 bude tento trend i nadále pokračovat. Následující tabulka uvádí přesná čísla ekologicky zlikvidovaných položek. Tedy jak aut, tak i motocyklů. (MARSZÁLKOVÁ, 2011) Tabulka č. 3: Množství zpracovaných autovraků rok
množství ekologicky zlikvidovaných autovraků
2009
809
2010
650
2011 údaj k 1.3 43 Zdroj: Interní záznamy autovrakoviště Czudek 3.1.5.9 Nehlsen Třinec s.r.o. Jak je již zmíněno výše poskytuje tato firma komplexní služby v oblasti odpadového hospodářství. Mezi zařízeními na území obcí ze Sdružení obcí Jablunkovska pak provozuje zařízení k drcení a mletí odpadních plastů v Jablunkově v místní části Bělá. Ve stejném místě také provozuje překládací stanici s povolením k provozu do 30. 11. 2014. K drcení přebírají odpad spadající do kategorie 0, konkrétně odpadní plasty, plastové obaly, směsné obaly, plasty s katalogovým číslem 16 01 19, 17 02 03 a 20 01 39, plastové hobliny a třísky a kaučuk. Na stejném místě se nachází sběrný dvůr s povolením platným do 31.1.2013. V tomto sběrném dvoře je odebírán nebo vykupován odpad jako papír a lepenka, beton a cihly, pneumatiky, zemina a biologický odpad, směsný komunální odpad, nepoužitelná
26
léčiva nebo textilní materiál a další, a to v drobném množství, tedy jednorázově do 500kg 3.1.5.10 MROZEK a.s. Hlavní oblasti působení této firmy jsou stavební práce ve výškách a demolice staveb. V oblasti odpadového hospodářství pak firma disponuje mobilním zařízením k využívání a úpravě stavebních a demoličních odpadů drcením s povolením platným do 31. 10. 2015. Tato zařízení jsou používaná pro recyklaci především stavebního odpadu, který vzniká při provádění demoličních nebo stavebních prací. Postup je takový, že vzniklý odpad je pomocí čelisťových nebo hydraulických drtičů rozdrcen na menší frakce a následně jsou na mobilních třídících linkách vytříděny. Vytříděný materiál může být znovu použit. Například, pokud je demolována stará budova, na jejímž místě je plánována výstavba budovy nové, může být beton rozdrcen, následně se z něj vytřídí všechny přídatné složky jako je železo, a po analýze chemických vlastností výsledné frakce může být, pokud je inertní, použita pro vyztužení podloží v místě prací. Ať už je recyklát použitý na témže místě nebo je dále prodáván, musí být vždy provedena analýza. Analýzu od odběru vzorku až po vyhodnocení výsledků provádí nezávislé laboratoře. Při pracích v regionu jsou k analýzám využívány služby společnosti Enviform v Třinci nebo VÚHŽ a.s. se sídlem v Dobré. Při pracích prováděných v jiných regionech společnost spolupracuje s místními laboratořemi. Spoluprací s nejbližšími analyzačními pracovišti je podporován záměr šetření nákladů i životního prostředí ke kterému významnou měrou přispívá i fakt, že všechna recyklační zařízení jsou mobilní, čímž odpadá potřeba převozu materiálu k recyklaci a následně pak k zákazníkovi nebo na místo využití recyklátu. Pro potřebu přepravy materiálu má společnost svůj vozový park vybaven nákladními vozy a různými druhy koreb. Nákladní vozy slouží také pro přepravu mobilních recyklačních zařízení. Předpokladem úspěšné recyklace je dobře sepsaná smlouva, protože pokud je výstup z demolice označen jako materiál, je nakládání s ním jednodušší. Pokud však je výstup z demolice jednou označen jako odpad, pak už je odpadem dokonce a musí se po celou dobu jeho životnosti s ním podle toho nakládat. Společnost Mrozek a.s. působí na území České republiky, Slovenska i Polska. (CZYŽ, 2011) 27
4
VÝSLEDKY A DISKUZE
Výsledkem šetření v terénu je inventář fungujících zařízení pro zpracování odpadu na území Sdružení obcí Jablunkovska. V současné době jsou zde v provozu čtyři z pěti zařízení pro výkup železného šrotu uvedených v seznamu ISŽP. Jedno zařízení ukončilo provoz v průběhu roku 2010 z důvodu nerentabilního provozu. U tří ze čtyř zbývajících zařízení tvoří hlavní část vykoupeného kovového odpadu šrot od občanů. Poslední zařízení vykupuje odpad rovněž od občanů, avšak hlavní část tvoří šrot vykoupený od firem. Fakt, že jedno ze zařízení ukončilo provoz je důkazem, že je stav na poli výkupu železa v regionu naplněn. Sběrny jsou dobře dopravně dostupné a občané jsou o nich dobře informovaní. V katastrálním území SOJ sídlí firmy zpracovávající odpad, které svou činností přesahují hranice vyšetřovaného území. Jedna z nich zpracovává stavební odpad, druhá odpadní folie. Ekologickou likvidací autovraků v mikroregionu zastává jedna činná provozovna, která je dobře dostupná a informace o její činnosti lze získat i na dopravním oddělení Městského úřadu v Jablunkově. Občanům je v centru Jablunkova dostupný sběrný dvůr i s kontejnerem sloužícím ke zpětnému odběru použitých elektrozařízení. Nedaleko centra je v provozu sběrna, kde přijímají široké spektrum odpadů určených k následnému zpracování. Jak ukazuje následující mapka, převážná část zařízení na zpracování odpadů, která slouží občanům a svou činností přispívají ke zvyšování podílu recyklovaného odpadu, je soustředěná do města Jablunkova a jeho širšího okolí.
28
Obr č. 3: Mapa s vyznačeným rozmístěním zařízení na nakládání s odpady Zdroj: Autorka Stávající situace není nevyhovující, přesto by bylo vhodné systém nakládání s odpady na území obcí SOJ doplnit o některá zařízení, a to sběrny tříděného odpadu s následným zpracováním tohoto odpadu především v odlehlejších částech obcí. Fakt, že na území obcí SOJ není kompostárna, není vzhledem k charakteru osídlení a návykům místních obyvatel závažným problémem také proto, že se zařízení ke kompostování nachází v areálu společnosti Nehlsen Třinec a.s. v dojezdové vzdálenosti 20km. Ani absence skládky není závadou vzhledem k tomu, že ukládání odpadu na skládky by mělo být až posledním způsobem jak se zbavit odpadu. A vzhledem 29
k závazku České republiky ke snižování objemu biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky, není prioritou budovat nové skládky. Důraz by se měl klást spíše na rozšiřování sítě zařízení ke sběru separovaného odpadu a na zajištění správně prováděného sběru a recyklace. Jedním z dalších kroků, jak přispět k naplnění plánu odpadového hospodářství, by bezesporu bylo i pozměnění legislativy například u zeminy. Kdyby nebyla definovaná zákonem jako odpad a nemusela být vždy uložena na skládku a poté před opětovným použitím nákladně zrekultivována, snížil by se objem ukládané zeminy. Jelikož žádné ze zařízení neuvádí, že by byl přísun materiálu nad jejich možnosti, zejména v oblasti druhotných surovin a recyklovatelných odpadů, určitě by se mezi místními obyvateli měla zlepšit informovanost o potřebě využívat odpady a také k čemu se dá odpad využívat. Mám možnost porovnat situaci s velkými městy, jako jsou Praha nebo Brno, kde jsou reklamní a osvětové kampaně na poli recyklace a materiálového využívání odpadu zpracovány na mnohem vyšší úrovni než na Jablunkovsku, kde se téměř nevyskytují. V místních obyvatelích a na úrovní obcí a firem je potřeba vzbudit zájem využívat i služby jiných zařízení než pouze svozu odpadu.
4.1 Návrh řešení V ideálním případě by na území každé obce bylo v provozu zařízení ke sběru separovaného odpadu. Toto řešení by ovšem bylo velmi nákladné obzvláště pak v obcích s nízkým počtem stálých obyvatel, jako jsou například Horní Lomná nebo Hrčava. Reálné by bylo zprovoznění dvou takovýchto zařízení na území obce Mosty u Jablunkova, která by mohla být obsluhována pracovníky místních technických služeb. Jedno takovéto zařízení by bylo vhodné umístit v obci Nýdek, a to vzhledem k její odlehlé poloze, což by mohlo zvýšit účast obyvatel této obce na podrobnější recyklaci domovního odpadu. Případně by mohlo v rámci Sdružení obcí Jablunkovska dojít k integraci a provoz sběrných zařízení by mohla pro okolní obce zajišťovat firma TSTechnické služby a.s. jelikož již mají zkušenosti s provozem sběrného dvora. Informovanost obyvatel o potřebě a užitečnosti správného třídění odpadů, jakož i využití recyklátu v praxi, by mohla být rozšiřována pomocí jednotlivých obecních zpravodajů. Tato forma se mi jeví jako nejúčinnější zejména proto, že tyto zpravodaje 30
jsou doručovány obyvatelům do domu a přinášejí informace z jejich nejbližšího okolí a pokud by se mezi těmito objevovaly informace o provozu sběrných zařízení a dalších zařízení na nakládání s odpady, mohly by tyto informace pomoci k jejich intenzivnějšímu využívání občany. Další doplňující možností rozšiřování takovýchto informací by mohlo být jejich umístění na internetový portál Sdružení obcí Jablunkovska. Informovanost a změna návyků lidí žijících na okraji chráněné krajinné oblasti je nedílnou součástí toho, aby zařízení na nakládání s odpady v místě nejen byla zřízena, ale aby je lidé, obce a firmy plně a efektivně využívaly, a tím se podílely na plnění Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje a potažmo i celé České republiky.
31
ZÁVĚR V této bakalářské práci, je popsáno legislativní prostředí na poli nakládání s odpadem, tedy zákony, vyhlášky, české státní normy nebo Evropské směrnice popisující práva a povinnosti provozovatelů zařízení na nakládání s odpadem. Je zde popsán plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, blíže pak cíle související s problematikou zařízení na nakládání s odpadem. Jsou zde uvedeny základní informace o obcích, které tvoří Sdružení obcí Jablunkovska (SOJ), čímž byly splněny dílčí cíle, které byly na počátku autorem vytyčeny. Dále je v této práci popsán stav zařízení na území obcí SOJ, který byl zjištěn navštívením všech 12 zařízení, která jsou uvedena v seznamu na informačním portálu životního prostředí. Bylo zjištěno, že z celkového počtu 5 sběren kovového odpadu jsou v provozu 4 zařízení. Jedno ukončilo provoz v loňském roce. Hlavní podíl kovového materiálu je pro 3 z nich šrot od občanů, v jednom případě jde o odpad přebíraný od firem. Z nabytých informací na poli sběren odpadů se dá usuzovat, že je dosaženo maximálního možného počtu zařízení vzhledem k velikosti vyšetřovaného území. Zařízení jsou vhodně rozmístěna po území SOJ a jejich služeb je ve velké míře občany, firmami i obcemi využíváno. V zájmovém území se nacházejí 2 zařízení, která zpracovávají odpad i mimo území Jablunkovska, jsou jimi zařízení pro recyklaci odpadních folií a stavebního odpadu. Dalšími zařízeními jsou sběrné dvory, které vybírají, popřípadě vykupují separovaný odpad a dále jej zpracovávají. Právě počet takovýchto zařízení by měl být navýšen, a to alespoň o 3 další sběrná zařízení, ve kterých by bylo odebíráno a tříděno široké spektrum odpadů, které by mohly být následně využity. Současně je navrženo, aby ke zvýšené informovanosti obyvatel obcí o potřebě třídit odpad a následně jej zpracovávat před jeho ukládáním na skládky bylo použito obecních zpravodajů.
32
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje CICHÁ, IRENA. 2007. Beskydské Gruně. Český Těšín : Regio, 2007. str. 249. ISBN 978-80-254-0261-0. FILIP, J a al, et. 2006. Odpadové hospodářství. Brno : MZLU, 2006. str. 118. ISBN 807157608-5. FILIP, J, BOŽEK, F a KOTOVICOVÁ, J. 2006. Komunální odpad a skládkování. Brno : MZLU, 2006. str. 128 s. ISBN 80-7157-712-X. FILIP, J. a ORAL, J. 2003. Odpadové hospodářství II. Brno : MZLU, 2003. str. 75. ISBN 80-7157-682-4. KOTOVICOVÁ, J a kolektiv. 2003. Čistší produkce. Brno : MZLU, 2003. ISBN 807157-675-1. MAREČEK, JAN a kolektiv. 2003. Legislativa odpadového hospodářství. Brno : MZLU, 2003. str. 135. ISBN 80-7157-656-5. Internetové zdroje ÚŘAD PRO TECHNICKOU NORMALIZACI, METROLOGII A STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ. [Online] [Citace: 3. Březen 2011.] http://www.unmz.cz/urad/unmz. ODPAD JE ENERGIE. [Online] [Citace: 3. Březen 2011.] http://www.odpadjeenergie.cz/legislativa/smernice-eu.aspx. NEHLSEN. [Online] [Citace: 25. Únor 2011.] http://www.nehlsen.cz. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. [Online] [Citace: 28. Únor 2011.] http://www.mzp.cz/cz/plan_odpadoveho_hospodarstvi_cr. INFORMAČNÍ SYSTÉM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. [Online] [Citace: 25. Listopad 2010.] http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/cz/temata/koncepce/plan-odpadoveho-hospodarstvimoravskoslezskeho-kraje-11/. INFORMAČNÍ SYSTÉM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. [Online] [Citace: 14. Listopad 2010.] http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/assets/temata/koncepce/zavazna_cast.pdf. EnviWeb. [Online] [Citace: 12. Leden 2011.] http://www.enviweb.cz/clanek/ippc/80085/narizeni-vlady-kterym-se-meni-narizenivlady-c-197-2003-sb-o-planu-odpadoveho-hospodarstvi-ceske-republiky. 33
BUSINESS CENTER. [Online] [Citace: 14. Listopad 2010.] http://business.center.cz/business/pravo/zakony/odpady/. BEZ VRAKU. [Online] [Citace: 25. Únor 2011.] http://www.bezvraku.cz/index.php?str=36,37,69&menu=infoObcan&s=1. .A.S.A. spol. s r.o. [Online] [Citace: 25. Únor 2011.] http://www.asa-group.com. TZBINFO. [Online] [Citace: 12. Leden 2011.] http://www.tzb-info.cz/pravnipredpisy/narizeni-c-146-2007-sb-o-emisnich-limitech-a-dalsich-podminkachprovozovani-spalovacich-stacionarnich-zdroju-znecistovani-ovzdusi. 15 let sdružení obcí Jablunkovska. místo neznámé : Sdružení obcí Jablunkovska. Ústní sdělení: BEREKA RaK s.r.o. 2011. Ústní sdělení zaměstnance firmy BEREKA RaK s.r.o. Jablunkov, 10. Březen 2011. CZYŽ, M. 2011. Ústní sdělení technického ředitele společnosti MROZEK a.s. Bystřice, 25. Březen 2011. FOJCÍKOVÁ, M. 2011. Ústní sdělení zaměstnankyně společnosti TS - Technické služby Jablunkov a.s. Jablunkov, 10. Březen 2011. KAJZAR, JOSEF. 2011. Ústní sdělení majitele firmy. Bystřice, 10. Březen 2011. KOVY, SICHER. 2011. Ústní sdělení zaměstnance fy SICHER KOVY. Návsí, 10. Březen 2011. KUFA, D. 2011. Ústní sdělení referenta nákupu odpadní folie společnosti ACF - CZ s.r.o. Mosty u Jablunkova, 10. Březen 2011. MARSZÁLKOVÁ, J. 2011. Ústní sdělení zaměstnankyně Autovrakoviště Czudek. Návsí, 10. Březen 2011. NEHLSEN. 2011. Ústní sdělení zaměstnance fy Nehlsen s.r.o. 10. Březen 2011. PINDUR, M. 2011. Ústní sdělení majitele sběrny kovového odpadu. Bocanovice, 10. Březen 2011. PLACZKOVÁ, M. 2011. Ústní sdělení pracovnice odboru životního prostředí MÚ Jablunkov. Jablunkov, 10. Březen 2011.
34
SEZNAM ZKRATEK ČSN – České státní normy ISŽP – Informační systém životního prostředí KO – komunální odpad POH MSK – Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje SOJ – Sdružení obcí Jablunkovska TS – technické služby
35
PŘÍLOHY
36
SEZNAM FOTOGRAFIÍ Foto 1: Mobilní zařízení ke zpětnému odběru elektrozařízení Foto 2: Areál sběrného dvoru Jablunkov Foto 3: 1 100 litrový kontejner firmy Nehlsen Třinec s.r.o v obci Návsí Foto 4: Mobilní kontejner na stavební odpad firmy Mrozek a.s. Foto 5: Areál sběrny kovového šrotu Miloš Pindur. Foto 6: Areál firmy ACF-CZ s.r.o. Foto 7: Areál firmy SICHER KOVY Foto 8: Areál Autovrakoviště Czudek Zdroj fotografií: Autorka
37
Foto 1: Mobilní zařízení ke zpětnému odběru elektrozařízení
Foto 2: Areál sběrného dvoru Jablunkov
38
Foto 3: 1 100 litrový kontejner firmy Nehlsen Třinec s.r.o v obci Návsí
Foto 4: Mobilní kontejner na stavební odpad firmy Mrozek a.s.
39
Foto 5: Areál sběrny kovového šrotu Miloš Pindur.
Foto 6: Areál firmy ACF-CZ s.r.o.
40
Foto 7: Areál firmy SICHER KOVY
Foto 8: Areál Autovrakoviště Czudek
41
