Interoperabilita
Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělení koncepce infrastruktury
Dopravní politika EU
Klíčové dokumenty EU k dopravě: •
Strategie Evropa 2020 (snížení emisí, zvýšení energetické účinnosti a podílu energie z obnovitelných zdrojů)
•
Bílá kniha o dopravě (Plán jednotného dopravního prostoru – k vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje)
•
Legislativní rámec pro programové období 2014-20 (priorita podpory dobudování síťových železničních koridorů TEN-T jako klíčový nástroj budování nízkouhlíkové ekonomiky)
Vize 2030 - cílem EU do roku 2030 je: • převést více než 30 % nákladní silniční dopravy na železniční a vodní, • dobudovat multimodální páteřní síť TEN-T (tzv. „Core Network“), • priorita ve financování pro odvětví železnic, zejména dokončení transevropské železniční sítě.
2
Česká železnice a evropská dopravní politika
Evropská unie si klade za cíl zvýšit tržní podíl železniční dopravy, a to zejména z důvodu diverzifikace rizik a zajištění energetické bezpečnosti. Budoucí význam ovlivní následující faktory: •
Vytváření jednotného železničního prostoru – je nutné zabránit diskriminaci zemí, které oddělili provozování infrastruktury od dopravců.
•
Zavádění interoperability jako nástroje zvýšení konkurenceschopnosti železnice – silniční, letecká i vodní doprava je plně interoperabilní
•
Rozvoj spojení Evropa – Asie – Evropská unie hledá alternativní železniční spojení vůči stávající lodní dopravě mezi Evropou a Asií. Důvodem je riziko ropné krize, kdy lodní doprava nemá vyřešenu otázku alternativního zdroje energie.
3
Politika TEN-T
•
v rámci hlavní sítě TEN-T vytvoření tahů:
•
pro rychlou osobní dopravu
•
pro nákladní dopravu (+ nařízení 913/2010)
•
plán ztrojnásobení evropské sítě VRT do roku 2030 + dobudování evropské sítě VRT do roku 2050
•
rozvoj tahů pro nákladní dopravu
4
Síť TEN-T a interoperabilita
5
Nová síť TEN-T
6
Příležitosti a hrozby Příležitosti: • • •
ropná krize nejrychlejší dopravní prostředek na střední vzdálenosti kapacitní a rychlá doprava v aglomeracích
Hrozby:
Koncepce rozvoje ŽDC
•
nedostatek kapacity
•
na rozdíl od např. silniční infrastruktury jsou zde předepsána přísná technická kritéria (hodnoty s odchylkami, systém měření apod.) nutná pro bezpečný provoz, jejichž nedodržení má za následek trestní odpovědnost udržujících zaměstnanců - nutný důraz na kvalitní diagnostiku
• • • •
nízká rychlost příliš dlouhá modernizace jednotlivých klíčových tratí nedostatečná harmonizace podmínek objíždění ČR →ČR se stane periferií uprostřed Evropy
7
Dokumenty
• Orientační plán rozvoje infrastruktury – podklad pro financování SŽDC, požadován směrnicí o jednotném železniční prostoru • Dopravní sektorové strategie – podmínka financování staveb EU • Strategický obchodní plán – podrobné rozpracování, požadován směrnicí o jednotném železničním prostoru 8
Definice interoperability
Cíl: • Zajistit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených úrovní výkonnosti.
Nástroje: • Tato schopnost je založena na všech předpisových, technických a provozních podmínkách, které musí být dodrženy v zájmu splnění základních požadavků.“
9
Definice interoperability
10
Základní právní předpisy
• Směrnice ES o interoperabilitě a bezpečnosti jsou pro členské státy ES závazné a ty je musí promítnout do národní legislativy • Národní legislativa: • •
•
•
Zákon 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o drahách Nařízení vlády č. 133/2005 Sb. o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému. Vyhláška MD č. 352/2004 Sb. o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému ve znění vyhlášky č.377 /2006 Sb. Sdělení MD č. 111/2004 Sb., o výčtu železničních drah zařazených do evropského železničního systému
11
Směrnice o interoperabilitě
• Rozdělují železniční systém do řady subsystémů (strukturální a provozní) zahrnujících infrastrukturu, vozidla i provoz • Pro každý subsystém se stanovují základní požadavky na konstrukční a provozní podmínky • Pro jednotlivé subsystémy resp. součásti subsystémů jsou zpracovány TSI • V TSI jsou podrobně definovány vzájemné vazby s dalšími subsystémy a vazby na evropské normy • Pro zabezpečení interoperability železnic jsou členské státy Unie povinny garantovat dodržení stanovených konstrukčních, výkonových a bezpečnostních parametrů
12
Směrnice o interoperabilitě
• směrnice 96/48/ES, 2001/16/ES byly nahrazeny směrnicí 2008/57/ES, která sjednocuje základní právní rámec pro vysokorychlostní i konvenční železniční systém a současně deklaruje záměr vytvoření technicky jednotného evropského železničního systému • definují strukturální a provozní subsystémy • stanovují základní požadavky pro každý subsystém • předpokládají přijetí technických specifikací pro interoperabilitu (TSI) pro každý subsystém nebo jeho části • stanovují povinnost splňovat TSI pro nové stavby, modernizované tratě i schvalovaná vozidla
13
Směrnice o interoperabilitě
• Stanoví členským státům, aby v případě nově budovaných nebo modernizovaných drah byly v zájmu jejich technické, konstrukční a bezpečnostní propojenosti dodržovány jednotné technické specifikace pro interoperabilitu (propojenosti – dále jen TSI) • Povinnosti se dotýkají především vlastníků a provozovatelů drah a dopravců • Jednotlivé povinnosti vyplývají z Technických specifikací pro interoperabilitu – přímo platné předpisy EU (nařízení Evropské komise)
14
TSI
• Jsou přímo platné právní předpisy Společenství • Lze je nalézt v Úředním věstníku EU a to i česky, i na webu MD ČR • Platí po přijetí Komisí a následné notifikaci členským státům, účinné jsou po dalších šesti měsících • Revize TSI jsou platné obvykle od přijetí Komisí a následné notifikaci, účinné pak po 6 měsících – je uvedeno na konci každého dokumentu • V TSI je uvedeno, kdy a na co bude použito
15
Struktura TSI
TSI má obvykle 7 kapitol a přílohy •
Úvod
•
Definice subsystému
•
Základní požadavky
•
Charakteristika subsystému
•
Prvky interoperability
•
Posuzování shody
•
Zavádění
•
Přílohy (vlastní technické specifikace resp. odkazy)
16
Kdy musí být subsystém nebo výrobek v souladu s TSI
•
Nový výrobek nebo nově zaváděný subsystém v případě, že jsou již schváleny relevantní TSI a jsou platné i účinné
•
Novelizovaný systém, rekonstruovaný výrobek pokud se mění parametry definované v relevantních TSI – musím mít nové schválení DÚ
•
„Projektem v pokročilé fázi vývoje“ se rozumí jakýkoli projekt, který byl předmětem finančního rozhodnutí a jehož etapa projektu / výstavby je v takové fázi, že by jakákoli změna v technické specifikaci byla nepřijatelná. Tato překážka může být smluvní, hospodářské, sociální nebo enviromentální povahy a musí být řádně odůvodněna
17
Přechodná období • • •
• •
Definovány v kapitole 7 jednotlivých TSI Týkají se omezeného použití po určité období Má řešit přechod od národní legislativy resp. Staré verze TSI k novému TSI – ochrana veřejných i soukromých zdrojů Týkají se obvykle už výrobku uvedeného na trh Změny dokumentace jsou možné jen v nutných případech vyvolaných změnou podmínek subsystémů infrastruktura, energie, CCS
18
Výjimky
a) pokročilé stádium rozpracovanosti projektu – nutná notifikace do 1 roku po vstupu TSI v platnost, výjimka pak pro každý případ b) v případě nekompatibility parametrů TSI průjezdný průřez, rozchod koleje, osová vzdálenost kolejí a napájecí elektrické napětí s navazující sítí c) železniční síť je vnitrostátní nebo je od železniční sítě zbývající části Společenství oddělena mořem d) v případě každého projektu obnovy, rozšíření nebo modernizace stávajícího subsystému, jestliže by uplatnění těchto TSI ohrozilo hospodářskou životaschopnost projektu nebo kompatibilitu železničního systému v členském státě – nutné posouzení a rozhodnutí EK regulativním postupem e) rychlá obnova trati po přírodní katastrofě
19
Použití TSI na regionální dráhy • Zatím není povinné • V budoucnu se mu asi nevyhneme • Nová TSI – další kategorie tratí – nižší rychlost, nápravový tlak, délka vlaku • ERTMS – jen v případě nových instalací zabezpečovacího zařízení či změny funkce a výkonu spolufinancované z EU
20
Použití TSI infrastruktura
Nově přijatá a připravovaná TSI
•
U modernizací a obnov musí být dosaženo parametrů stanovených v tabulkách
•
Rychlosti není nutné dosáhnout ve zvlášť odůvodněných případech, z důvodu nepříznivých geografických podmínek nebo průchodu městskou zástavbou
•
Rychlost může být dočasně nižší, ale směrové vedení musí cílovou rychlost umožňovat,
•
TSI se v plném rozsahu vztahuje na nové, modernizované a obnovované tratě
•
U stávající infrastruktury členské státy stanoví strategii přechodu u klíčových parametrů z pohledu interoperability (délka vlaku, průjezdný průřez, nápravový tlak).
21
Kategorie tratí dle TSI infrastruktura
22
Evropský systém ERTMS
ERTMS (European Railway Traffic Management System) o Evropský železniční řídící systém umožňuje jízdu vlaku bez omezení po celé síti vybavené ERTMS. o Dvě části: GSM-R a ETCS (rádiová síť a zabezpečovací zařízení jako náhrada národních zabezpečovačů). o Primárně v tranzitních směrech za účelem zvýšení atraktivity pro tranzit.
23
GSM-R
GSM-R (Global System for Mobile communications – Railway) • Globální systém pro mobilní komunikaci na železnici. • Interoperabilní evropská železniční rádiová síť pro hlasovou komunikaci a přenos dat mezi železničním vozidlem a radiovou centrálou. o Děčín st. hranice – Kolín, 201 km, dokončeno 2005. o Kolín – Břeclav st. hranice, 327 km, dokončeno 2009. o Břeclav – Petrovice u Karviné, 216 km, dokončeno 2010. o Propojení sítí GSM-R SŽDC, DB, ÖBB, ProRail a roaming v síti domácího operátora.
24
GSM-R
GSM-R
dokončeno v realizaci v přípravě
2015: 1540 km (cca 16 % sítě)
25
ETCS
ETCS (European Train Control System) • • • • •
Interoperabilní evropský vlakový zabezpečovací systém. Sestává z traťové a mobilní části. Systém umožňuje předávat strojvedoucímu informace o povolení k jízdě a v reálném čase kontrolovat jejich dodržení. V ČR aplikován systém ETCS Level 2, který umožňuje kontinuální přenos informací mezi vlakem a infrastrukturou. Realizace systému na vybrané železniční síti ČR vyplývá z mezinárodních závazků ČR a probíhá dle přijatého národního implementačního plánu.
26
ETCS
ETCS (European Train Control System)
27
ETCS
28
Telematické aplikace
INFORMAČNÍ TABULE – webová aplikace pro zobrazení příjezdových a odjezdových tabulí stanic a zastávek
GRAPP – grafická prezentace aktuální polohy vlaků
http://provoz.szdc.cz/grapp/ http://provoz.szdc.cz/tabule/
29
Prokázání shody
•
ES ověřování je postup, kterým oznámený subjekt kontroluje a osvědčuje, že subsystém: • je v souladu s příslušnými TSI, • vyhovuje ostatním nařízením odvozeným od Smlouvy
•
Subsystém nebo některé jeho části se kontrolují v každé z následujících fází: • celkový návrh, • realizace: konstrukce, a zejména pak inženýrské práce, výroba, montáž prvků a celkové nastavení, • závěrečné zkoušení.
•
Na základě pozitivního posouzení vydává notifikovaná osoba certifikát o ověření, žadatel pak ES prohlášení o ověřená
30
Rizika a příležitosti z pohledu Evropské dopravní politiky Hrozby •
Nedostatečná interoperabilita
•
Nedostatek kapacity železniční sítě pro nákladní dopravu
•
Nízká rychlost mezinárodní i dálkové dopravy
•
Příliš dlouhá modernizace jednotlivých klíčových tratí sítě TEN-T
•
Nedostatečná harmonizace podmínek mezi silnicí a železnicí
•
Objíždění ČR – hrozba, že ČR se stane periferií uprostřed Evropy, ohrožení využití CEF díky nedostatečné evropské přidané hodnotě z pohledu EU
Příležitosti •
Bezpečnost a ekologie
•
Nejrychlejší dopravní prostředek na střední a dlouhé vzdálenosti v nákladní dopravě
•
Ropná krize – zvýšení strategické bezpečnosti EU převedením části nákladní dopravy na železnici
•
Nová dopravní politika EU včetně revize sítě TEN-T
31
Železniční nákladní koridory (RFC) – významná priorita pro aplikaci interoperability • •
RFC: z angl. Rail Freight Corridors, běžně se užívá zkratka RFC s číslem koridoru Koridory jsou zřizovány na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o konkurenceschopné nákladní dopravě.
Hlavní cíle dle nařízení: • • •
• •
posílení konkurenceschopnosti železnice vůči ostatním druhům dopravy, harmonizace a synergie mezi vnitrostátními železničními systémy, koordinace investic do kvalitní železniční infrastruktury s možností finanční podpory z fondů EU (např. programy TEN-T, výzkumné programy, Marco Polo), posílení spolupráce při přidělování mezinárodních tras pro nákladní vlaky mezi jednotlivými provozovateli infrastruktury, zohlednění stávajících iniciativ pro zvláštní koridory, např. ERTMS, RailNetEurope (RNE) a TEN-T.
Hlavní očekávané efekty: • • •
posílení tranzitní železniční dopravy, Vytvoření interoperabilní infrastruktury kvalitnější služby z hlediska doby přepravy a spolehlivosti nákladní dopravy.
32
Síť koridorů RFC ČR do sítě koridorů RFC Zapojení
Informace pro GŘ
33 33
RFC 5: koridor Balt-Jadran
Popis koridoru (trasování dle nařízení) • Gdynia – Katowice – Ostrava / Žilina – Bratislava / Vienna / Klagenfurt – Udine – Venice / Trieste / / Bologna / Ravenna / Graz – Maribor – Ljubljana – Koper / Trieste
Členské státy • Polsko, Česká republika, Slovensko, Rakousko, Itálie, Slovinsko
Organizace • PKP PLK S.A. (koordinátor, kancelář koridoru je plánována ve Varšavě), SŽDC, s. o., ŽSR, ÖBBInfrastruktur AG, RFI S.p.A., SŽ-Infrastruktura, AŽP
Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru • 10. listopad 2015
34
RFC 7: Orient koridor
Popis koridoru (trasování dle nařízení) • Praha – Vídeň / Bratislava – Budapešť / – Bukurešť – Constanta / – Vidin – Sofia – Soluň – Atény
Členské státy • Česká republika, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko
Organizace • SŽDC, s. o., ŽSR, ÖBB-Infrastruktur AG, MÁV (sekretariát koridoru je v Budapešti), GYSEV, VPE (One Stop Shop koridoru „C-OSS“ je v Budapešti), CFR, NRIC, OSE
Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru • 10. listopad 2013
Probíhající revize koridorů TEN-T a RFC • záměr na prodloužení RFC 7 do Rostocku a Hamburku
35
RFC 8: Centrální koridor východ-západ
Popis koridoru (trasování dle nařízení) • Bremerhaven / Rotterdam / Antverpy – Cáchy / Berlín – Varšava – Terespol (polskoběloruská hranice) / Kaunas
Členské státy: Belgie, Nizozemí, Německo, Polsko, Litva + Česká republika (pozorovatel) Organizace: Infrabel, ProRail, Keyrail, DB Netz AG, PKP PLK S.A. (kancelář koridoru je ve Varšavě), LG, VGI. + SŽDC, s. o. (pozorovatel)
Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru: 10. listopad 2015
RFC 8
Probíhající revize koridorů TEN-T a RFC • • •
•
SŽDC je pozorovatelem v orgánech RFC 8 cílem je získat spojení s přístavy Severního moře SŽDC se účastní na tzv. Českém extra modulu Studie dopravního trhu - „TMS“ (Transport Market Study) studie TMS prokáže smysluplnost napojení a případně trasování ČR - Německo
36
RFC 9: Česko-slovenský koridor
RFC 9 CS Corridor
37
RFC 9: Česko-slovenský koridor
Popis koridoru (trasování) • Praha – Horní Lideč / Ostrava – Bohumín / Havířov / Český Těšín / Žilina – Košice – Čierna nad Tisou / Velké Kapušany – Maťovce (slovensko-ukrajinská hranice) Členské státy: Česká republika, Slovenská republika Organizace: SŽDC, s. o., ŽSR • koridor je veden oběma partnery současně na základě vzájemné dohody • není zřízena stálá kancelář • One Stop Shop koridoru (C-OSS) bude zřízen nejprve v Praze k termínu 10. 11. 2013, poté je zvažován princip střídání sídla C-OSS mezi Prahou a Bratislavou vždy po roce Termín pro zřízení (zprovoznění) koridoru: 10. listopad 2013 Probíhající revize koridorů TEN-T a RFC • EK uvažovala o spojení koridorů RFC 9 a RFC 7 • orgány RFC 9 preferovaly spojení s koridorem RFC 8, případně jiné řešení • nakonec Rada navrhla spojení s nově připravovaným koridorem Rýn-Dunaj v roce 2020 (na základě intervencí českých a slovenských organizací a úřadů v rámci revize RFC)
38
Shift to Rail
Projekt je rozdělen do 6 IP (inovační program). Každý má svůj řídící výbor. Jednotlivé programy jsou: IP 1: Cenově efektivní a spolehlivé vysoce kapacitní vlaky (nová generace vlaků, lehčí, efektivní, energeticky úspornější, spolehlivější, nižší náklady životního cyklu výrobku), IP 2: Moderní řízení dopravy a řídicí systémy (nová generace řídících a zabezpečovacích systémů na bázi ERTMS, inteligentní řízení dopravy, automatické řízení železničního provozu, optimalizace využití kapacity, zvýšení spolehlivosti, snížení nákladů životního cyklu výrobku, u regionálních a méně využitých drah nové systémy levnější jako celek),
39
Shift to Rail IP 3: Cenově efektivní a spolehlivá vysoce kapacitní infrastruktura (rozvoj panevropské vysoce dostupné železnice, nová železniční infrastruktura, radikální nárůst kapacity a výkonu, redukce ceny, řeší prvky: výhybky, koleje, tunely, mosty, přejezdy), IP 4: IT řešení pro atraktivní železnici, IP 5: Zvýšení atraktivity nákladní dopravy. Z hlediska vědy a výzkumu budou upřednostňovány následující oblasti: •
vývoj prototypů,
•
integrace,
•
virtuální validace (hodnocení),
•
implementace úspěšných technologií.
40
Děkuji za pozornost! Interoperabilita Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D.
© Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
www.szdc.cz
