5. Koncepce krajinné infrastruktury

5. Koncepce krajinné infrastruktury

5. Koncepce krajinné infrastruktury Vybrané části stávajících i navržených ploch zeleně tvoří základní kostru budoucího uspořádání krajiny, vytvářejí krajinnou infrastrukturu tím, že jsou spojité a systémově uspořádané. Základním prvkem krajinné infrastruktury je územní systém ekologické stability (ÚSES). Jde o soustavu ploch (biocenter) vzájemně propojených různě širokými pásy (biokoridory), která umožňuje přežívání volně žijících organismů a jejich migraci krajinou. Doplňkem k biocentrům a biokoridorům jsou interakční prvky. Celý systém má specifické požadavky na kvalitu – výsledná (cílová) podoba vzniklých ekosystémů by se po dlouhodobém vývoji (sukcesi) měla maximálně blížit přírodním ekosystémům – a má metodikou určeny parametry (minimální výměry biocenter, šířky biokoridorů atd.). Právní rámec ÚSES vytváří zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. v platném znění. Celoměstský systém zeleně je oproti tomu definován výhradně pro účely tohoto územního plánu. Jeho podoba tedy není určena žádným legislativním ani metodickým předpisem. Za primární cíl lze označit vytvoření spojitého souboru vegetačních prvků, který bude dotvářet krajinnou strukturu města a spolu s morfologií terénu se tak stane rozhodujícím faktorem pro ráz krajiny.

5.1

Územní systém ekologické stability

Koncepce ÚSES patří mezi nedílné součásti koncepce krajinné infrastruktury a jako takový je tento systém vymezen ve výkresu V2 – Hlavní výkres, respektive ve výkresu V2v – Hlavní výkres – varianty, formou překryvného značení. V rámci plánu se závazně vymezuje vnější hranice ÚSES a kromě toho vnitřní hranice dělící jej na jednotlivé prvky. Celý systém je také zobrazen ve výkresové části odůvodnění, a to ve výkresu O3 – Podrobné členění zeleně a ÚSES, respektive ve výkresu O3v – Podrobné členění zeleně a ÚSES – varianty, kde jsou jednotlivé prvky rozlišeny na biocentra, biokoridory a interakční prvky a zároveň rozděleny do tří hierarchických úrovní: nadregionální, regionální a lokální (místní). Doplněny jsou kódem a orientačním údajem o jejich funkčnosti. Nadregionální části se označují písmenem N, regionální R a lokální L, vždy s připojením pořadového čísla. Interakční prvky jsou pro odlišení označeny písmenem I (a také pořadovým číslem), protože nemají metodikou určeny minimální parametry. V plánu však mají stejnou závaznost jako zbývající části ÚSES. Důvodem je fakt, že podle stavebního zákona již neexistuje směrná část plánu, do níž byly interakční prvky zařazeny (Územní plán hl. m. Prahy z roku 1999). Označení funkčnosti prvků ÚSES ve výše uvedených výkresech O3 a O3v je pouze informativní. Přehled všech prvků ÚSES je v tabulce Přehled prvků ÚSES, doplněné o číslování podle níže zmíněného územně technického podkladu. Popisy jednotlivých prvků budou po rozhodnutí o variantách rozvoje města a vedení ÚSES doplněny v další fázi (návrhu) práce. V rámci textové části Odůvodnění je ÚSES přehledně znázorněn ve schématu Územní systém ekologické stability v členění na nadregionální, regionální a lokální (místní) prvky. V době zpracování Územního plánu hl. m. Prahy schváleného v roce 1999 neexistovala kategorie „veřejně prospěšná opatření“ (VPO), proto nový územní plán zařazuje ÚSES mezi VPO jako celek (bez ohledu na funkčnost či nefunkčnost jednotlivých částí) – celý jej totiž bude nutné právně založit a definovat z toho vyplývající omezení. Přehled všech VPO je v kapitole 9.1 Veřejně prospěšná opatření v části Odůvodnění a ve výkresu V7 - Veřejně prospěšné stavby a opatření, respektive V7v – Veřejně prospěšné stavby a opatření - varianty.

5.1.1

KONCEPCE ÚSES

Z Politiky územního rozvoje České republiky schválené usnesením vlády č. 929/2008, resp. z ploch a koridorů zde vymezených, jmenovitě nevyplývají žádné úkoly týkající se problematiky ÚSES na území hl. m. Prahy, proto koncepce plánu vychází z níže jmenovaných resortních a příslušných regionálních podkladů.

Nadregionální a regionální ÚSES Vedení nadregionálních a regionálních systémů odpovídá, s níže uvedenou výjimkou, územně technickému podkladu „Nadregionální a regionální ÚSES ČR“ (ÚTP) z roku 1996, jak byl koncepčně modifikován v Zásadách územního rozvoje hl. m. Prahy (ZÚR). Řešeným územím procházejí osy nadregionálních biokoridorů spojené s údolím Vltavy (ať už osy vázané na vlastní řeku a její nivu, či teplomilná doubravní osa ve svazích nad Vltavou), v nichž jsou vložena regionální biocentra (Císařská louka, Rohanský ostrov, resp. Chuchle, Petřín a Hradčany). Zatímco biocentra Chuchle a Petřín lze označit za funkční, ostatní jsou významně ovlivněna lidskou činností, biocentrum Rohanský ostrov je dokonce určeno k založení. V prostoru železničního nádraží Bubny řeší plán vedení nadregionálního biokoridoru variantně. V základní verzi plán počítá se zařazením budoucího „centrálního parku“ do ÚSES, oproti tomu variantní řešení navrhuje zrušit tento úsek z důvodu jeho izolovanosti. Vzhledem k podobě dopravních staveb na nábřeží Kpt. Jaroše a kolem ulice Strojnické nelze tuto oblast uspokojivě propojit se stávajícími prvky ÚSES v okolí.

Územní plán hlavního města Prahy – koncept

169

5. Koncepce krajinné infrastruktury Na zmíněné prvky se logicky napojující biokoridory v údolí Berounky. Přímo v nivě této řeky je variantně vymezeno regionální biocentrum V Lukách. Varianty vyplývají z odlišného vedení nové komunikace (východního obchvatu Radotína) tímto prostorem. Řešení zde navíc obsahuje jednu koncepční změnu oproti ZÚR (a tedy i ÚTP), a to doplnění regionálního biocentra na pravém břehu Berounky v prostoru mezi Dolními Černošicemi a Lipenci, pro zkrácení maximální vzdálenosti mezi regionálními biocentry (dle ÚTP jde o úsek mezi biocentry č. 1412 Svahy u Let a č. 1408 V lukách), která výrazně překračovala metodikou předepsaných 8 km. V reálu půjde o založení lesa lužního typu s přihlédnutím k poloze v zátopovém území výše jmenované řeky. Doplnění odpovídá pravidlům stanoveným v Návodu na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR z roku 1998. Dále pak přibližně po západním a severozápadním okraji Prahy prochází mezofilní hájová osa nadregionálního biokoridoru N/8 (K 177 dle ÚTP) propojující oblast Českého krasu s nadregionálním biocentrem Údolí Vltavy, které leží na severním okraji Prahy, převážně již mimo území hlavního města. Jeho vedení na území Radotína je funkční, zato téměř celý úsek tohoto biokoridoru mezi Radotínským údolím a Šáreckým údolím bude nutné založit, a to na území Prahy i Středočeského kraje. Výraznější změnou oproti stávajícímu územnímu plánu, nevybočující však z rámce daného ZÚR, je korekce vedení biokoridoru v rozvojovém území Západního Města. Jde o zatím zcela nefunkční úsek. Nová trasa umožňuje založení příslušného pásu zeleně s menší kolizí s ochrannými pásmy inženýrských sítí než měla původní trasa a v souladu s požadavkem na vymezení zastavitelných ploch.

5.1.2

REGULATIVY ÚSES

V kapitole 5.1 Územní systém ekologické stability plánu (závazné části) jsou formulována obecná pravidla pro naplňování ÚSES, konkrétní regulativy pro využití tohoto systému obsahuje kapitola 3.2 Další regulativy a podmínky pro využití ploch. Regulativy upravují podmínky pro umísťování staveb do ÚSES tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro zajištění jeho kontinuity a splněny minimální parametry jednotlivých prvků dané příslušnou metodikou (Rukověť projektanta místního ÚSES, 1995). Stavby procházející ÚSES by neměly vytvářet neprostupné bariéry. Podmínečná přípustnost jiného než příčného přechodu liniových staveb se týká především dodržení minimální šířky biokoridorů. Dimenzování skladebných částí ÚSES většinou umožňuje vložení pěších a cyklistických stezek, každý případ však bude nutno posuzovat individuálně, vždy s přihlédnutím k místním podmínkám. U těchto stezek by vždy měly být preferovány přírodě blízké úpravy povrchů. V případě staveb jednoznačně spjatých s provozem a využíváním vodních ploch a toků je nezbytné omezit jejich umísťování do jednotlivých lokalit při respektování vazeb mezi těmito vodními prvky a jejich břehovými porosty.

Jiná, také mezofilní, hájová osa propojující Voděradské bučiny s nivou Labe, se pouze dotýká východního okraje hl. m. Prahy a do území řešeného tímto plánem zasahuje výhradně prostřednictvím nadregionálního biocentra Vidrholec, které zahrnuje Xaverovský háj a Klánovický les (jako plně funkční součásti) a prostor mezi nimi určený k založení lesa i nelesní zeleně. Z regionálních biokoridorů se v řešeném území západně od Vltavy nachází pouze jeden, jenž propojuje oblast tzv. Západního Města s Petřínem. Na severu sem okrajově zasahuje regionální biocentrum Únětický háj u Přední Kopaniny. Oproti tomu východně od Vltavy je regionálních biokoridorů několik, přičemž společně vytvářejí tangenciální propojení ve vnějším pásmu města a zároveň zprostředkovávají radiální vazby do Středočeského kraje. Tyto biokoridory střídají funkční úseky s nefunkčními, často větších vzdáleností. Zjednodušeně lze říci, že převážně funkční jsou úseky v nivách vodních toků a nefunkční jsou většinou úseky propojující tyto toky přes jejich rozvodí. Regionální biocentra lze označit za funkční (Šance, Modřanská rokle, Kunratický les, Milíčovský les, Uhříněveská obora, Lítožnice, Vinořská bažantnice a Ládví) s výjimkou Hrnčířských luk (část biocentra je k doplnění) a biocentra Čakovice, které bude nutné celé založit. Právě v prostoru tzv. severní terasy se vyskytují nejdelší úseky regionálních biokoridorů bez funkčních částí. Propojení Ďáblického háje (Ládví) s Bořanovickým hájem na území Středočeského kraje vyžaduje koordinaci s obcí Zdiby, podobně jako proběhla koordinace s územním plánem obce Bořanovice. Při vymezování jednotlivých prvků došlo pouze k místním korekcím podle reálných podmínek při maximálně možném dodržení potřebných parametrů. Nefunkční části včetně biocenter určených k založení jsou plošně upřesněny v podrobnosti odpovídající měřítku územního plánu. Hranice ochranných zón nadregionálních biokoridorů odpovídají hranicím schváleným v územním plánu z roku 1999 a zatím nebyly měněny. Jejich korekce proběhne v další fázi (návrhu) práce na základě výběru variant plánu.

Lokální (místní) ÚSES Lokální ÚSES, a to včetně interakčních prvků, doplňuje a rozvíjí nadřazené systémy. Jeho koncepce vychází z platného ÚP. Stávající (plně či alespoň částečně funkční) skladebné prvky potvrzuje a příležitostně rozšiřuje. Zcela nefunkční prvky, nejčastěji jde o úseky na orné půdě, jsou buď potvrzeny, anebo dochází k jejich posunu podle nově koncipovaných rozvojových ploch pro zástavbu. Prioritním cílem je maximální zachování kontinuity s dřívější projekční činností. Na lokální úrovni bylo také přehodnoceno vymezení několika interakčních prvků a zrušeny prvky číslo 282, 290 a 344 (podle číslování v Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy), protože reálný stav v území vylučoval možnost vzniku ekologicky stabilnějšího společenstva. V některých případech plán počítá s rozšířením ÚSES nad minimální parametry. Kromě postižení stávajících (funkčních) prvků je to mnohdy motivováno snahou umožnit průchod pěších a cyklistických tras, který nebude na úkor minimálních parametrů systému.

170




171

5. Koncepce krajinné infrastruktury Tabulka: Přehled prvků ÚSES Číslo Místní název prvku 1 Vidrholec 2 Údolí Vltavy 3 Vltava 4 Vltava 5 Lochkovský profil Podhoří 6 Berounka 7 Údolí Radotínského potoka 8 Evropská - Zmrzlík 9 Šárecké údolí - Sedlec 10 Ládví 11 Čakovice 12 Vinořská bažantnice 13 Lítožnice 14 Uhříněveská obora 15 Milíčovský les 16 Hrnčířské louky 17 Kunratický les 18 Modřanská rokle 19 Komořanské polesí 20 Rohanský ostrov 21 Císařská louka 22 V lukách 23 Velký háj 24 Radotínské údolí 25 Chuchelský háj 26 Petřín 27 Hradčany 29 Divoká Šárka 30 Krteň - Novořeporyjská 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43

Řepy - Petřín Třebonice - Bílá Hora Trojská - Ládví U Ďáblic Mratínský potok I Čakovice - Vinořská bažantnice Vinořský potok Vinořská bažantnice Vidrholec Vidrholec - Uhříněveská obora Uhříněveská obora Pitkovický potok Pitkovický potok - Botič Modřanská rokle Hrnčířské louky Kunratický potok

172

Kód prvku N1 N1 N4 N4 N3,N4

Číslo podle ÚTP 5 2001 K59 K59 K56, K177

N4 N3

K56 K177

N4 N3 R1 R2 R1 R1 R1 R1 R2 R1 R1 R1 R2 R2 R2 R1 R1 R1 R1 R2 R1 R4

K177 K177 1462 1855 1454 1452 1405 1404 1406 1407 1409 1402 1459 1457 1408 1410 1414 1845 1853 1458 1460 1188, 1145 R3,R4 RK1145 R3,R4 RK1145 R3,R4 1147 R4 1146,1148 R4 1148 R4 1149 R3,R4 1151 R4 1150 R3,R4 1153,1154 R4

1191

R3,R4 1191,1195 R4 1192,1193 R3,R4 1199

Číslo Místní název prvku 44 Modřanská rokle Šance 45 U zámečku 46 Na skalce 47 Na skřivánčí 48 K Chabrům 49 U Mratínského potoka 50 U Červeného mlýna 51 Na Třeboradickém potoce 52 Zámecký park v Čakovicích 53 Za starou stodolou 54 Hájíček 55 V neckách 56 Ctěnická bažantnice 57 U Kbel 58 Na Vinořském potoce 59 Štěpánovská 60 U Vinoře 61 U Satalic 62 Skály 63 Chvalský lom 64 Chvaly 65 Svépravický rybník 66 Xaverov 67 U hřbitova 68 Na Jirenském potoce 69 Salabka 70 Pod Havránkou 71 Trojská 72 Čimický háj I 73 Čimický háj II 74 Šenovská 75 Střížkov 76 Klíčov 77 Prosecká 78 Flejšnerka 79 Cihelna v bažantnici 80 U Hutí 81 Bílá skála 82 Podvinný mlýn 83 Rokytka ve Vysočanech 84 Hořejší rybník 85 Smetanka 86 Nad Rokytkou 87 Aloisov 88 Černý most 89 Čihadla 90 Horka 91 V pískovně

Kód prvku R3 L1,L2 L2 L2 L2 L2 L2 L2 L1 L2 L1 L2 L1,L2 L2 L2 L2 L1 L2 L2 L2 L2 L1 L2 L2 L2 L1 L1 L1 L1 L1 L2 L2 L2 L1 L1 L1 L2 L1 L2 L2 L2 L1 L2 L2 L2 L2 L1 L1

Číslo podle ÚTP 540

Číslo prvku 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139

Místní název Martiňák Počernický rybník Na potocích Pískovcový lom Za křížem Za vinicí Nad Běchovickým potokem V panenkách K Jalovce Na jeleně Lom na Netlucké V Rohozníku Rohožník Pod Podleským mlýnem Nad Dubčí Obora Koloděje Podleský rybník Rokytka u Markéty Údolí Rokytky Mýto U Říčan V haltýři Ke Královicím Za pivovarem Prknovka V brůdku Údolí Pitovického potoka U zelené hrušky Pitkovická stráň U Fantova mlýna Hostivař U břehu Meandry Botiče Hamerský rybník Chodovská U Hellady Havlíčkovy sady Pražačka Vítkov U Štítu Údolí Botiče Hornomlýnský rybník Šeberák U Vídeňské V rybníčkách V zákopech Kálek Cholupická bažantnice

Kód prvku L1 L1 L2 L1 L2 L2 L2 L2 L2 L1 L1 L1 L1 L2 L2 L1 L2 L1 L1 L1 L2 L2 L2 L2 L2 L1 L1 L2 L1 L1 L1 L2 L1 L1 L2 L2 L2 L1 L2 L1 L1 L1 L2 L2 L2 L2 L2 L1

Číslo podle ÚTP

Číslo prvku 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188

Místní název Nad Zátiším Pod Lysinami V Hodkovičkách Novodvorská Pod Ryšánkou Jarov Soutok u Zbraslavi Vltava u Modřan U sádek Vltava u Hodkoviček Náklo U Bránického mostu Pod lékárnou Střelecký ostrov Štvanice - západ Thomayerovy sady Libeňský ostrov Barikádníku U ZOO Troja Císařský ostrov U Vltavy Plavební kanál Hlásek Šedivka Sedlecká mulda Podbaba Malý mlýn Emilka Pod Matějem Zlatnice Pod Zlatnicí Červený vrch Jenerálka Pod Jenerálkou Pod Purkrabským hájem Zadní Šárka U výzkumného ústavu V šancích Na pískách Za hospodou Expo 58 Letenské sady I. Letenské sady II. Spiritka Střešovické sklály I. Vypich Obora hvězda Pod Vypichem

Kód prvku L2 L1 L1 L1 L2 L1 L1 L1 L2 L1 L2 L2 L2 L1 L2 L1 L2 L2 L2 L2 L2 L2 L2 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1,L4 L1 L1 L1 L1 L2 L2 L2 L2 L2 L1 L1 L1 L1 L2 L1 L2


Číslo podle ÚTP

5. Koncepce krajinné infrastruktury Číslo prvku 189 190 191 192 193 194 195 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 230 231

Místní název

232

Mokřady Lipanského potoka Pod Kyjovem Krňák Svatá Juliána - Šárecké údolí Pod Petřinami Vypich - Střešovické skály Litovický potok

233 234 235 236 237 238

Pod Bílou Horou U borovíček Kalvárie v Motole U krematoria U hájů Stodůlky Za poustkami U křížku Skalka Na Cibulkách Za mototechnou Nad Jinonickým údolím U Waltrovky Santoška Konvářka I. Ctirad Děvín Bašta Prokopské údolí Dalejská lada Hemrovy skály Butovické hradiště U Nového mlýna Dobrá voda Ve skalách Boroviny Na placeté skále Matouška Závětina U trafostanise U Jezírka Lochkovský profil V Edenu Lahovská Pod Višňovkou Pod hvězdárnou Pod školou Na terase V lukách Černočické U Dolních Černošic

Kód prvku L2 L2 L1 L1 L1 L2 L2 L2 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L2 L2 L2 L2 L1 L1 L1 L1 L1 L1 L2 L1 L1 R2 L2 L2 L1 L3,L4 L3 L3,L4

Číslo podle ÚTP

Číslo prvku 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269

není v ÚTP

270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 281 283 284 286 288 289 291

L3,L4


Místní název Džbán - Litovický potok Na Bělohorské pláni U Cibulky Vidoule - Husovy sady Prokopské, Dalejské údolí Lochkovcký profil – V Dolcích Slavičí údolí Lipanský potok Nad Strakonickou U Chaber Velká skála Pod Dlážděnkou Třeboradický potok U Ctěnické bažantnice Ládví - Skály Vysočanské svahy Rokytka I Rokytka II Vítkov - Vidrholec Na Černém mostě Svépravický potok I U dálnice U Horních Počernic Běchovický potok Říčanka - Rokytka Říčanka I Říčanka II Čihadla - Říčanka Botič II Kunratický potok II Hodkovičky - Kunratický les Zátišský potok Kamýk - Lhotka Cholupický potok Závist U Cholupic U nové louky U Písnice Kálek - V zákopech K Vestci Pitkovický potok Opukový lom Holešovice Radlická Na Vidouli Poštovka Motolský potok Prameniště Motolského potoka

Kód prvku L3 L3,L4 L3,L4 L3,L4 L3,L4

Číslo podle ÚTP

L3,L4 L3,L4 L3,L4 L4 L3,L4 L3,L4 L3,L4 L4 L4 L4 L3,L4 L4 L3,L4 L3,L4 L4 L4 L4 L4 L4 L3,L4 L4 L3,L4 L4 L3,L4 L4 L3,L4 L3,L4 L3,L4 L3 L3 L4 L4 L3,L4 L4 L3,L4 L3,L4 I5 N4 I5 I6 I5 I5 I5

K59

Číslo prvku 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 345

Místní název Višňovka Za poustkami I. Za poustkami II. Sobínský potok I. Na kálku Velký rybník Sobínský potok II. U Zličína Nad Třebonicemi V zájezdě Pod Zbuzany Holyně les u Kukovic Za ovčínem K Zabité rokli Zabitá rokle Hora I. Hora II. Zamrzlík V Dolcích I. V Dolcích II. Učiliště Pod Havlínem Záběhlice Strnady Na ovčácké Čimické údolí Čimický větrolam Vavrouška Ďáblický hřbitov Okrouhlík Liberecká Střížkovská I Střížkovská II Povltavská Prosecké skály Na pramenech K Březíněvsi Pod Košíkem U lesa U Třeboradic Aronka Na dlouhých V sídlišti Jirenský potok Běchovický potok II U Běchovic U Lítožnice U Českobrodské Štěrboholský potok Hostavický potok Za dráhou

Kód prvku I5 I5 I5 I6 I6 I5 I6 I6 I6 I6 I6 I5,I6 I5 I5 I6 I5,I6 I6 I6 I6 I5 I5 I6 I5 I5 I5 I6 I5 I5 I5 I5 I5 I5 I5 I5 I5 I5 I6 I6 I6 I5,I6 I6 I5,I6 I6 I6 I6 I6 I6 I6 I6 I6 I6 I5

Číslo podle ÚTP

Číslo prvku 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 358 359 360 361 362 363 364 365 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 388 389 390 391 392 393 394 395 396 398 399 400

Místní název U Slatinského potoka Hostivař I Hostivař II Měcholupské lesíky Za Lítožnicí Jankov Ke Stupicím V olšinách Ve strouhách U hrušky Za Radhoští U Lipan Dobrá voda K Černému rybníku U Újezda Návesní rybník Šmatlík Jordánek - Na babách Kovářský rybník Na losech U Točné Čihadlo U Závisti Zámecký park Komořany Zámecký park Kunratice Nové dvory V hrobech V Píšovicích Na Rosečské Branické skály Podolský profil Vyšehradské skály Jezerka Tyršův vrch Bohdalec Nad elektrárnou Pod Chodovcem Konvářka II. Kopaninský potok Svatá Juliána Vidoule Na moklinách Pod Červeným Vrchem Dalejský háj - Slovanka Barandovské skály Prokopské údolí Vidoule Ctirad Motolský ordovik Housle Šatovka, Žežulka

Kód prvku I5 I5,I6 I6 I5 I5 I6 I6 I6 I6 I5,I6 I5 I5,I6 I6 I6 I6 I5,I6 I5 I5,I6 I5,I6 I5 I6 I5 I5 I5 I5 I6 I5 I5 I5 I5 I5 I5 I5 I5 I5 I5,I6 I6 I5 I5,I6 R1 I5 I5 L3 L3,L4 I5 I5 I5 I5 I5 I5 I5

Číslo podle ÚTP

1467

173

5. Koncepce krajinné infrastruktury Číslo prvku 401 402 403 404 405 406 407 408

Místní název Baba Vizerka Krňák Botič I U zlámaného kříže K Radonicům Svépravický potok II Chvalka

Kód prvku I5 I5 I5 L4 I5 L4 L4 I6

Číslo podle ÚTP

Číslo prvku 409 410 411 412 413 414 415 416

Místní název Mratínský potok II Suchdol Kalvárie v Motole Ve Výrech Na Stavidlech Na zábrkách U Martiňáku K Telečku

Kód prvku L3 I5 I5 R1 L1 I5 I6 L4

Číslo podle ÚTP

1852

Číslo prvku 417 418 419 420 421 422 423 424

Místní název U Prostředního rybníka K Zádolu U Zmrzlíku Bílý beránek V roklích K Vrtilce Štvanice - východ Hrnčířské louky II

Kód prvku L4 L4 L3 L2 I6 I6 L2 L2

Číslo podle ÚTP

Číslo prvku 425 482 483 484 485 486 487

Místní název U Rozkoše Jinočanský potok V zájezdě Na Horkách V brůdku U Chrášťan Žvahovská stěna

Kód prvku L2 L2 L2 L2 L2 L2 I5

Vysvětlivky kódu prvků: N - nadregionální prvky R - regionální prvky L - lokální prvky 1 - funkční biocentrum 2 - nefunkční biocentrum 3 - funkční biokoridor 4 - nefunkční biokoridor I5 - interakční prvek funkční I6 - interakční prvek nefunkční

174


Číslo podle ÚTP


5.2

Celoměstský systém zeleně

Vybrané plochy zeleně jsou propojeny do celoměstského systému zeleně. Je to prostorově a funkčně spojitý soubor vegetačních prvků v nezastavitelných plochách nebo výjimečně (v odůvodněných případech) v zastavitelném území. Systém zeleně je koncipován tak, aby vytvářel podmínky trvale udržitelného rozvoje a logicky dotvářel strukturu města. Systém zeleně zahrnuje především plochy ÚSES, přírodovědně hodnotná území a další významné ucelené plochy či pásy zeleně, zejména zelené svahy. Plochy zařazené do celoměstského systému zeleně jsou významné pro zachování krajinného rázu města a tvoří jeho zelenou kostru. Systém není statický a měl by se rozvíjet současně s rozvojem města. Základními prvky tohoto systému jsou zelené klíny, rozvojová území krajinná a rozvojové osy. Systém je z podstatné části tvořen plochami lesními, nelesními a parkovými. Pouze v odůvodněných případech je veden i přes jiné plochy s rozdílným způsobem využití s výrazným podílem stávající vegetace. Zelené klíny tvoří vegetací porostlé svahy a vegetační doprovod niv řek. Klíny radiálně pronikají do městské struktury. Jsou utvářeny především lesními a nelesními plochami (v informativních prvcích členěnými na zeleň městskou, zeleň krajinnou, respektive louky a pastviny). Rozvojová území krajinná jsou navržena v místech s výrazným nedostatkem stávající vegetace. Jde zejména o lokality, kde byly v rámci města dlouhodobě drženy plochy orné půdy. Vzhledem k navržené dostavbě sídel ve vnějším pásu je nutné zajistit rovněž odpovídající přírodní zázemí a co možná nejrovnoměrnější rozmístění ploch začleněných do zeleného pásu po obvodu celé Prahy. Rozvojové osy zeleně, které spojují jednotlivé zelené klíny nebo vytvářejí jejich pokračování směrem do centrální části města, jsou hlavními propojovacími částmi systému. Základem rozvojových os jsou stávající stabilizované části ploch s vegetací a plochy nově navrhované. Rozvoj a obnova vegetačních prvků na těchto hlavních spojovacích osách by měly být pro město prioritou. Pro systém zeleně jsou stanoveny regulativy v kapitole závazné části 3. Koncepce plošné a prostorové regulace v oddílu 3.2 Další regulativy a podmínky pro využití ploch. Systém zeleně je formou překryvného značení zobrazen ve výkresech a schématu: V2 - Hlavní výkres V2v - Hlavní výkres – varianty S1 - Schéma koncepce krajiny Nejvýznamnější rozvojová území krajinná jsou zobrazena ve výkresech: V1 - Výkres základního členění V1v - Výkres základního členění – varianty Systém zeleně a jeho výše popsané základní prvky jsou také zobrazeny ve schématu Krajina a celoměstský systém zeleně jako součást Odůvodnění. Schéma současně ukazuje vybrané celoměstsky významné stávající parkové plochy a nové plochy určené k rozvoji.


175


176


5. Koncepce krajinné infrastruktury

Recommend Documents