MASARYKOVA UNIVERZITA. Martin POKLOP KONCEPCE TEMATICKÉ MAPY VYBRANÉHO PRVKU ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav

Martin POKLOP

KONCEPCE TEMATICKÉ MAPY VYBRANÉHO PRVKU ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Prof. RNDr. Milan Konečný, CSc.

Brno 2010

Jméno a příjmení autora:

Martin Poklop

Název bakalářské práce:

Koncepce

tematické

mapy

vybraného

prvku

energetické

infrastruktury v Jihomoravském kraji Název v angličtině:

Concept of thematic map of selective element of energy infrastructure in South Moravia District

Studijní obor:

Geografická kartografie a geoinformatika

Vedoucí bakalářské práce:

Prof. RNDr. Milan Konečný, CSc.

Rok obhajoby:

2010

Anotace v češtině Bakalářská práce Koncepce tematické mapy vybraného prvku energetické infrastruktury v Jihomoravském kraji popisuje dosavadní přístupy ke zpracování této problematiky a postup zpracování tematické mapy. Vybranými prvky energetické infrastruktury jsou obnovitelné zdroje elektrické energie. Tvorba tematické mapy byla prováděna na základě zkušeností z analýzy současného kartografického zpracování tematiky, která je v práci také uvedena. Součástí práce je také přehled vybraných existujících map obsahujících energetickou tematiku. Anotace v angličtině Bachelor thesis Concept of thematic map of selective element of energy infrastructure in South Moravia District describes present stances to elaboration of this problems and the process of thematic map elaboration. Selective elements of energy infrastructure are renewable electrical energy resources. The process of thematic map elaboration was done based on experience with examples of present cartography elaboration, which is also mentioned in this thesis. The thesis also contains list of selective existing thematic maps with energy-related information.

Klíčová slova v češtině Obnovitelné zdroje energie, energetická infrastruktura, tematická mapa Klíčová slova v angličtině Renewable energy resources, energy infrastrukture, thematic map

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením prof. RNDr. Milana Konečného, CSc. a uvedl v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.

V Brně dne: vlastnoruční podpis autora

Děkuji společnostem E.ON Česká republika, a.s. a E.ON Distribuce, a.s. za poskytnutí informací a dat pro tvorbu bakalářské práce, jmenovitě panu Pavlu Horákovi, panu Emanuelu Kümmelovi, panu Pavlu Černému, panu Arnoštu Hřebačkovi a paní Radce Daňkové. Dále děkuji Václavu Novákovi za poskytnutí informací a materiálů. Děkuji RNDr. Tomáši Řezníkovi, Ph.D. a doc. RNDr. Milanu Václavu Drápelovi, CSc. za cenné rady při zpracování bakalářské práce. A zejména děkuji prof. RNDr. Milanu Konečnému, CSc. za ochotu a vstřícnost při vedení bakalářské práce.

Obsah: 1 Úvod

9

2 Cíl práce

11

3 Elektrizační soustava České republiky

12

3.1 Distribuční společnosti elektrické energie působící v České republice

13

3.1.1 Územní působnost společnosti E.ON Distribuce, a.s.

13

3.1.2 Elektrizační soustava na území EON východ

14

4 Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie 4.1 Nejvýznamnější obnovitelné zdroje energie v České republice

16 17

4.1.1

Energie vody

17

4.1.2

Spalování biomasy

17

4.1.3

Energie větru

17

4.1.4

Bioplyn

17

4.1.5

Energie slunce

18

4.1.6

Ostatní OZE

18

5 Program podpory obnovitelných zdrojů energie 5.1 Důsledky zákona o podpoře výroby elektřiny z OZE 6 Geografický systém společnosti E.ON Česká republika, s.r.o. 6.1 Mapové podklady

19 20 22 25

6.1.1

Katastrální mapy

25

6.1.2

Účelové mapy

26

6.1.3

Ostatní mapové podklady

27

6.2 Ostatní mapy GISu EON ČR

28

6.2.1

Inţenýrské sítě převzaté

28

6.2.2

Silová kategorie

28

6.2.3

Provozní schémata

29

7 Přehled existujících map s energetickou tematikou 7.1 Příklady existujících map energetické tematiky a analýza jejich kartografického zpracování

32 32

7.1.1 South Eastern Europe in Maps

32

7.1.2 Mapy Energetického regulačního úřadu

36

7.1.3 Provozní schémata vysokého napětí

37

7

7.1.4 Zpracování energetické tematiky v mapách pro orientační běh

38

7.1.5 Zpracování energetické tematiky na mapách pro vojenské účely

40

8 Koncepce vlastní tematické mapy

41

8.1 Volba tematické mapy

41

8.2 Analýza zdrojových dat

41

8.3 Volba mapového podkladu

42

8.4 Způsob propojení zdrojových dat s mapovým podkladem

43

8.5 Tematické mapy

43

9 Závěr

45

Seznam pouţitých zkratek

47

Seznam pouţitých zdrojů

48

a) Knihy, sborníky, ročenky

48

b) Časopisy

48

c) Zdroje společností E.ON Česká republika, s.r.o. a E.ON Distribuce, a.s.

48

d) Internetové zdroje

49

e) Zákony a vyhlášky

50

f) Broţury

50

Seznam příloh

51

8

1 ÚVOD Hlavní náplní této bakalářské práce je vytvoření koncepce tematické mapy vybraného prvku energetické infrastruktury v Jihomoravském kraji. Prvků energetické infrastruktury dotýkajících se takto velké oblasti, tj. Jihomoravského kraje, je celá řada. S ohledem na význam, dostupnost podkladových materiálů a nakonec i praktické vyuţití bakalářské práce byly po pečlivé úvaze zvoleny jako řešené prvky energetické infrastruktury zdroje a rozvody distribuční soustavy elektrické energie. Prvky elektroenergetické infrastruktury jsou komentovány v kapitolách 3 a 4. V průběhu zpracovávání bakalářské práce byla navázána spolupráce se společnostmi E.ON Česká republika, s.r.o. a E.ON Distribuce, a.s., které jsou významnými a hlavními zdroji podkladů pro tuto bakalářskou práci. Společnost E.ON Česká republika, s.r.o. (dále jen EON ČR) je společnost řídící a zajišťující centrální činnosti všech společností E.ON v České republice. Společnost E.ON Distribuce, a.s. (dále jen EON Distribuce) je společnost zabývající se správou a rozvojem distribuční soustavy. Téma ukázkových tematických map bylo stanoveno po domluvě se společností EON Distribuce. Aktuálním problémem v distribučních a následně přenosových soustavách je připojení resp. ţádost o připojení neregulovatelných zdrojů elektrické energie. Těmito zdroji jsou větrné a fotovoltaické elektrárny. Nárůst připojení resp. ţádostí o připojení byl způsoben zavedením programu podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Tato problematika je blíţe vysvětlena v kapitole 5. Společnost EON Distribuce, jak je uvedeno v kapitole 3, spravuje většinu rozvodů elektrické energie v Jihomoravském kraji. Tato společnost zároveň vyřizuje ţádosti o připojení zdrojů, i těch výše uvedených problémových zdrojů, k distribuční soustavě. Na pomoc řešení výše uvedeného aktuálního problému by měla této společnosti poslouţit prostorová vizualizace těchto zdrojů, ať uţ ve stavu připojení nebo ţádosti o připojení, na mapovém podkladě. Takto vzniklé a jim podobné tematické mapy budou slouţit společnosti EON Distribuce ke snazšímu posuzování ţádostí investorů (kapitola 8). Z důvodu zavedeného rozdělení území, na kterém společnost EON Distribuce spravuje své distribuční sítě elektrické energie, byla řešená oblast oproti zadání bakalářské práce rozšířena z Jihomoravského kraje na oblast EON východ (viz kapitola 3).

9

Dále tato bakalářská práce analyzuje současné kartografické zpracování energetické tematiky, konkrétně způsob kartografického zpracování jednotlivých prvků distribuční soustavy společnosti EON ČR (kapitola 6). Součástí bakalářské práce je i stručný přehled zjištěných existujících map této tematiky (kapitola 7).

10

2 CÍL PRÁCE Hlavním cílem bakalářské práce je vytvoření koncepce vlastní tematické mapy prvku energetické infrastruktury. Takto vybraným prvkem jsou obnovitelné zdroje elektrické energie, které je společnost EON Distribuce ve své distribuční oblasti, při splnění určitých podmínek, povinna připojit k distribuční soustavě. S ohledem na ohromný nárůst ţádostí o připojení hledá společnost EON Distribuce metodu, kterou by posuzování ţádostí bylo snazší. Jednou z cest je propojení ţádostí, které jsou ve formě tabulky, s vhodným mapovým podkladem. Systém by měl přitom umoţňovat snadnou aktualizaci. Vedlejším cílem bakalářské práce je analýza současného kartografického zpracování energetické tematiky.

11

3 ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY Elektrizační soustava je vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektrické energie, včetně systémů měřící, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Výroba elektrické energie probíhá v elektrárnách a teplárnách. Zatímco v elektrárnách je výroba elektřiny primární cíl, v teplárnách je hlavní náplní výroba tepelné energie a výroba elektřiny je aţ druhořadá záleţitost. Podle způsobu získávání elektřiny v současné době v podmínkách České republiky výrobny elektrické energie členíme na tepelné (parní elektrárny, paroplynové elektrárny, elektrárny se spalovacími nebo plynovými turbínami, zdroje s plynovými motory), jaderné, vodní, větrné, fotovoltaické a geotermální. Ty mohou dodávat elektřinu do přenosové soustavy, distribučních soustav nebo přímo k odběratelům. Přenos a distribuce elektřiny probíhá prostřednictvím rozvodů elektrické energie. Rozvody elektrické energie můţeme rozdělit na přenosovou soustavu a distribuční soustavy. Přenosová soustava je vzájemně propojený soubor vedení a zařízení, který zajišťuje přenos elektřiny po celém území České republiky a zároveň je propojen s elektrizačními soustavami jiných států. Působí na napěťových hladinách 400 kV, 220 kV a 110 kV (velmi vysoké napětí, dále jen VVN). Přenos elektrické energie probíhá na takto vysokých napěťových hladinách z důvodu niţších ztrát při přenosu na velké vzdálenosti. Funkci přenosové soustavy zabezpečuje v České republice společnost ČEPS, a.s. (Česká energetická přenosová soustava, dále jen ČEPS). Kromě přenosu elektřiny po celém území České republiky zajišťuje ČEPS také provoz, údrţbu a rozvoj přenosové soustavy a dispečerské řízení elektrizační soustavy České republiky v reálném čase. Zároveň zpracovává a testuje plán obrany přenosové soustavy proti šíření poruch a plán obnovy elektrizační soustavy po rozsáhlých systémových poruchách. Distribuční soustavy slouţí k zajištění distribuce elektřiny na vymezených územích České republiky. Jsou to vzájemně propojené soubory vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV (nízké napětí, dále jen NN), 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 35 kV (vysoké napětí, dále jen VN) a 110 kV (VVN). Elektřina do distribuční soustavy je dodávána převáţně z přenosové soustavy prostřednictvím transformačních stanic. Transformační stanice (trafostanice) zajišťují převod (transformaci) napětí mezi jednotlivými napěťovými hladinami. Transformace napětí probíhá jak mezi přenosovou 12

soustavou a distribuční soustavou, tak mezi napěťovými hladinami v rámci distribuční soustavy.

3.1

Distribuční

společnosti

elektrické

energie

působící

v České

republice V České republice v současnosti působí 3 velké společnosti v oblasti distribuce elektrické energie. Největší podíl má společnost ČEZ Distribuce, a.s., která působí na území devíti krajů, a to Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého, Středočeského, Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského. Další společností je společnost EON Distribuce, která distribuuje elektřinu na území krajů Jihočeského, Vysočina, Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského. Společnost PREdistribuce, a.s. je distributorem elektřiny na území Prahy a Roztok u Prahy. 3.1.1 Územní působnost společnosti E.ON Distribuce, a.s. Jak jiţ bylo uvedeno v kapitole 1, v průběhu zpracovávání bakalářské práce byla navázána spolupráce se společností EON Distribuce. Společnost EON Distribuce, jakoţto druhá nejvýznamnější společnost v oblasti distribuce elektřiny v České republice, zásobuje území o rozloze 26 499 km2, v němţ ţije více neţ 2,7 miliónů obyvatel 1. Rozvody VVN dosahují délky 3917 km, VN 22462 km a NN 38871 km 2. Působnost této společnosti se rozděluje na část západ (dále EON západ) s centrem v Českých Budějovicích (kraj Jihočeský a část kraje Vysočina) a část východ (dále EON východ) s centrem v Brně (část kraje Vysočina, kraj Jihomoravský, část Zlínského kraje a část Olomouckého kraje). Území, k němuţ má být podle zadání vztaţena celá bakalářská práce, Jihomoravský kraj, je tedy podmnoţinou oblasti EON východ. Ačkoliv je tato podmnoţina významná, co se týče rozlohy území, z energetického hlediska netvoří výrazný samostatný celek odlišný od ostatních částí oblasti EON východ, naopak mezi ně zapadá. Zkoumané území bylo proto rozšířeno na část EON východ, čímţ bylo zajištěno nejen jednodušší zpracování dat, ale především také kvalitnější interpretace výsledků.

1

Zdroj: Roční zpráva o provozu ES ČR 2008. [s.l.] : Energetický regulační úřad, 2009. 172 s.

2

Zdroj: E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o dosaţené úrovni kvality distribuce elektřiny a souvisejících sluţeb. [online]. 2009, [cit. 2010-05-05]. Dostupný z WWW:

13

3.1.2

Elektrizační soustava na území EON východ

V oblasti EON východ se nachází rozvody elektrické energie přenosové soustavy (ČEPS) a distribuční soustavy (EON Distribuce). Distribuční síť funguje na napěťových hladinách VVN – 110 kV, VN – 22 kV a NN – 0,4 kV. Tato distribuční síť je převáţně napájena z přenosové soustavy prostřednictvím 5 nadřazených transformačních stanic ve vlastnictví ČEPS – Čebín, Otrokovice, Slavětice a Sokolnice a mimo oblast EON východ leţící Mírovka. Distribuční síť, převáţně v napěťové hladině VVN a VN, je dále napájena z výroben společnosti E.ON Trend, s.r.o. (dále jen EON Trend) a z výroben ostatních provozovatelů. Přehled těchto zdrojů do distribuční sítě EON východ o celkovém instalovaném výkonu nad 1 MW jsou uvedeny v tabulce 1. Dalšími dodavateli elektrické energie jsou drobní výrobci vyuţívající obnovitelné zdroje energie, kteří elektrickou energii dodávají do distribuční soustavy na napěťové hladině NN. Detailnější charakteristika obnovitelných zdrojů se nachází v kapitole 4. V oblasti EON východ se nachází také několik významných zdrojů elektrické energie v majetku ČEZ, a.s. (například lze jmenovat jadernou elektrárnu Dukovany a přečerpávací vodní elektrárnu Dalešice). Tyto zdroje dodávají elektřinu do přenosové soustavy ČEPS.

14

Tab. 1 Zdroje na území distribuční soustavy EON východ o celkovém instalovaném výkonu nad 1 MW. Název elektrárny

Celkový instalovaný výkon

Úroveň napětí

-

Typ elektrárny 3

provozovatel

MW

kV

-

Třebíč

2,03

0,4

tepelná

TTS energo s.r.o.

-

Brno - Sever

4,00

6,3

tepelná

Teplárny Brno, a.s.

Mohelno

1,76

22

vodní

ČEZ, a.s.

Brno - Kníničky

3,10

22

vodní

ČEZ Obnovitelné zdroje, a.s.

Hodonín

1,92

22

vodní

INCOS a.s.

Nové Mlýny

2,41

22

vodní

Povodí Moravy, státní podnik

Spytihněv

2,60

22

vodní

ČEZ Obnovitelné zdroje, a.s.

Strţ

2,80

22

vodní

ENERGO - PRO Czech, s.r.o.

Vír I

7,10

22

vodní

E.ON Trend s.r.o.

Vranov

18,90

22

vodní

E.ON Trend s.r.o.

Znojmo

1,35

22

vodní

E.ON Trend s.r.o.

Ţelivka

2,16

22

vodní

1. elektrárenská s.r.o.

Nové Město na Moravě

2,00

22

tepelná

Novoměstská teplárenská a.s.

Brno - Špitálka

80,60

22

tepelná

Teplárny Brno, a.s.

Otrokovice

50,00

22

tepelná (biomasa)

Kyjov

23,00

22

tepelná

Teplárna Kyjov, a.s.

Brno Turgeněvova

1,60

22

tepelná

JMP Net, s.r.o.

Velké Němčice

2,82

22

tepelná

JMP Net, s.r.o.

Veselí nad Moravou

1,00

22

tepelná

VESBYT s.r.o.

Brno - Líšeň

18,00

22

tepelná

ENERGZET, a.s.

Hrušovany nad Jevišovkou

12,00

22

tepelná

Moravskoslezské Cukrovary, a.s.

Ţďár nad Sázavou

12,50

22

tepelná

ŢĎAS, a.s.

Pavlov

4,00

22

větrná

APB - PLZEŇ a.s.

Břeţany - Lopatov

4,25

22

větrná

WEB Větrná Energie s.r.o.

Bantice

2,00

22

větrná

WEB Větrná Energie s.r.o.

Kámen

2,00

22

větrná

WIND FINANCE a.s.

Pavlov

1,70

22

větrná

WIND POWER s.r.o.

Ostroţská Lhota

1,54

22

fotovoltaická

Brno - Modřice

1,04

22

bioplyn

Brněnské vodárny a kanalizace, a.s.

Pelhřimov

1,16

22

biomasa

IROMEZ s.r.o.

Hodonín

105,00

110

tepelná (biomasa)

Brno - Červený mlýn

95,00

110

tepelná

Zlín

69,25

110

tepelná (biomasa), skládkový plyn

Teplárna Otrokovice a.s.

SOLINVEST, s.r.o.

ČEZ, a.s. Teplárny Brno, a.s. Atel Energetika Zlín s.r.o.

(Zdroj: Roční zpráva o provozu ES ČR 2008. [s.l.] : Energetický regulační úřad, 2009. 172 s.)

3

Označení “tepelná (biomasa)“ je pouţito u zdrojů spoluspalujících fosilní paliva a biomasu. Označení “tepelná“ je pouţito u zdrojů spalujících fosilní paliva a “biomasa“ u zdrojů spalujících biomasu.

15

4 VÝROBA ELEKTŘINY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Obnovitelné zdroje energie (někdy uváděné také jako alternativní zdroje energie) jsou zdroje energie Slunce a Země, které jsou z hlediska existence lidstva a jeho potřeb nevyčerpatelné. Energii z těchto zdrojů lze získávat pomocí techniky, jejíţ pořizovací cena je poměrně drahá. Samotný proces výroby energie je však velmi levný, a proto se investice do obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZE) v řádu let aţ desítek let vrátí. Mezi OZE řadíme především energii vody, energii větru, energii slunečního záření, geotermální energii, energii ze spalování biomasy, energii příboje a mořských proudů a vyuţití tepelných čerpadel. Energii z OZE lze vyuţít na výrobu elektrické energie, ohřev vody, vytápění prostor, atd.

Tab. 2 Celkový instalovaný výkon a instalovaný výkon vybraných druhů elektráren vyuţívajících OZE v České republice k 31. 12. v letech 2000-2009 4. rok

celkem

vodní celkem

vodní bez větrné fotovoltaické přečerpávacích MWe

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

15324,0 15443,0 16310,0 17344,0 17434,0 17434,0 17508,0 17562,0 17724,0 18325,7

2097,0 2145,0 2144,0 2149,0 2160,0 2167,0 2175,0 2175,0 2192,0 2183,0

952,05 1000,23 998,75 1004,26 1014,43 1019,47 1028,48 1028,97 1043,33 x

x x 6,0 11,0 16,0 29,0 44,0 114,0 150,0 193,2

MWp 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 0,7 3,4 54,0 464,4

biomasa

bioplyn MWe

x x x x 193,0 193,0 190,0 135,0 551,0 x

x x x 25,0 32,5 36,3 40,0 49,9 71,0 x

(Zdroj: ZEMAN, Jan. Jaké jsou moţnosti získávání energie z obnovitelných zdrojů v ČR?. Energetika. 2010, roč. 60, č. 3, s. 167 - 176.)

4

MWp = maximální výrobní kapacita příslušných fotovoltaických článků při maximálním slunečním svitu, x = data nejsou uvedena. Pro rok 2009 jsou uvedeny předběţné údaje.

16

4.1

Nejvýznamnější obnovitelné zdroje energie v České republice

4.1.1 Energie vody Energie vody je v současnosti vyuţívána téměř výhradně k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách (hydroelektrárnách). Jejich přednosti jsou bezpečnost a činnost bez tvorby odpadu. Diskutabilní je však vliv vodních elektráren na ţivotní prostředí, konkrétně jejich výrazný zásah do ekosystému řeky. Hydroenergetika je perspektivní především v oblastech prudkých toků s velkými spády. Přestoţe pro toto odvětví nejsou v České republice vhodné podmínky, výroba elektrické energie ve vodních elektrárnách zde má nejvýznamnější podíl na celkové výrobě energie z OZE (viz tabulka 2). Nejvýznamnějšími hydroelektrárnami v oblasti EON východ jsou hydroelektrárny Vranov a Vír I, obě ve vlastnictví EON Trend. 4.1.2 Spalování biomasy Biomasa vzniká jako důsledek dopadající sluneční energie. Je definovaná jako substance organického původu, která se cíleně produkuje, nebo se jedná o odpady ze zemědělské, potravinářské nebo lesní produkce. Biomasu lze energeticky vyuţívat jako zdroj tepla (v současnosti asi 70 %) a pro výrobu elektrické energie (30 %) v tepelných elektrárnách. Spalování biomasy není tak energeticky účinné jako spalování černého a hnědého uhlí, ovšem velkou výhodou je (kromě obnovitelnosti zdrojů) výrazně menší podíl uvolňovaných škodlivých látek. Z ekonomického i ekologického hlediska však lze pouţívat jen biomasu, která se vyskytuje v blízkém okolí spalovny. 4.1.3 Energie větru Energie větru je v České republice v drtivé většině vyuţívána k výrobě elektřiny. Nevýhodou tohoto typu OZE je především neregulovatelnost dodávání elektřiny do sítě, coţ se odvíjí od časové proměnlivosti proudění vzduchu. Zároveň jsou mohutné větrné elektrárny často kritizovány pro nadměrnou hlučnost a výrazný zásah do typického rázu krajiny. 4.1.4 Bioplyn Mezi pojem bioplyn lze zařadit několik druhů plynů, jejichţ spalováním se vyrábí elektrický proud. Z těch nejdůleţitějších lze jmenovat plyn vznikající při rozkladu

17

organických látek bez přístupu kyslíku nebo skládkový plyn. Některé prameny řadí bioplyn mezi biomasu. 4.1.5 Energie slunce Jedním ze způsobů vyuţití energie slunce je výroba tepla, především pomocí solárních kolektorů. V současné době však obrovským způsobem nabývají na popularitě fotovoltaické články, které slouţí pro výrobu elektrické energie. Podobně jako u energie větru je zde nevýhodou neregulovatelnost a mnohdy i nešetrné umístění v krajině (především u velkých ploch pokrytých fotovoltaickými články). 4.1.6 Ostatní OZE Ostatní OZE, jako jsou např. geotermální energie, energie příboje, spalování tuhých komunálních odpadů, atd. se v podmínkách České republiky nevyskytují nebo se vyskytují jen v menší míře. Tyto OZE se v součtu podílejí na celkové výrobě elektřiny v České republice méně neţ 0,5 %.

18

5 PROGRAM PODPORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Česká republika se jako členský stát Evropské unie zavázala ke zvýšení výroby elektrické energie z OZE. V přístupové dohodě z Atén (2003) Česká republika slíbila, ţe podíl výroby elektrické energie z OZE dosáhne v roce 2010 hranice 8 %. Tento slib se snaţila realizovat zákonem č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z OZE 5, který vzešel v platnost v srpnu 2005. Hlavní výhodou tohoto zákona je garance výhodnějších výkupních podmínek pro výrobce elektřiny z OZE za jednotku vyrobené elektřiny. Výhodnější výkupní podmínky mohou být v tomto případě realizovány dvěma způsoby – určením minimální výkupní ceny, za kterou je elektřina dodávána do elektrizační soustavy nebo vyplácením tzv. zelených bonusů, coţ jsou příplatky k běţné trţní ceně elektrické energie. Podpora výroby elektřiny z OZE je doplácena částečně ze strukturálních fondů Evropské unie, částečně společnostmi, které spravují elektrizační soustavu, na jejímţ území OZE leţí, a v konečném důsledku koncovými odběrateli.

5.1

Důsledky zákona o podpoře výroby elektřiny z OZE Jak bylo v plánu, schválení zákona o podpoře výroby elektrické energie z OZE

přineslo velké zvýhodnění OZE oproti ostatním zdrojům energie. Výrazné zkrácení doby návratnosti investice do OZE přineslo logicky zvýšení zájmu o tuto tzv. zelenou energii. Podíl energie vyrobené z OZE na hrubé domácí spotřebě energie se proto rok od roku zvyšuje. Zatímco v roce 2004 byl podíl na hrubé spotřebě energie 4,04 %, v roce 2008 činil jiţ 5,18 %. V praxi to znamená nárůst výroby elektřiny z OZE téměř o 1000 GWh. Pro rok 2010 se přitom plánuje další růst, podíl energie z OZE na hrubé domácí spotřebě by měl činit jiţ zmíněných 8 % 6. Dalším dokladem vzrůstajícího zájmu o OZE můţe být i graf vývoje počtu licencovaných provozoven fotovoltaických elektráren a jejich celkového instalovaného výkonu na území České republiky v letech 2002 – 2009 (Obr. 1). Jak je patrné z obrázku 1, od roku 2005 můţeme pozorovat nejdříve mírný a následně obrovský nárůst počtu (a tím i celkového výkonu) fotovoltaických elektráren v České republice, přičemţ podobně razantní navýšení lze pozorovat také u mnoţství vyrobené energie z biomasy. Větší 5

Zdroj: Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů) 6

Zdroj: Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2008. [online]. 2010, [cit. 2010-05-05]. Dostupný z WWW:

19

poptávka po instalaci zařízení OZE má přitom vliv na sníţení jeho ceny na trhu. Po jakémsi „oťukávání“ a nedostatečné důvěře ve výhodnost fotovoltaických elektráren v letech 2005 – 2007, přišel v roce 2008 a především pak v roce 2009 opravdový boom těchto systémů na výrobu elektrické energie.

(Zdroj: Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2008. [online]. 2010, [cit. 2010-05-05]. Dostupný z WWW: )

Obr. 1 Vývoj počtu licencovaných provozoven fotovoltaických elektráren a jejich celkového instalovaného výkonu na území České republiky v letech 2002 – 2009.

Pro distribuční společnosti, a tedy i pro společnost EON Distribuce, má však nárůst počtu OZE velké důsledky. Nejenom ţe musí přijímat ţádosti o připojení OZE do distribuční sítě, ale jsou nuceny jim vyplácet vyšší sazby za vykoupenou elektřinu, coţ se promítá i do její ceny pro odběratele. Velkou nevýhodou některých OZE (především větrných a fotovoltaických elektráren) je nedostatečná regulovatelnost výroby energie. Zatímco tepelné a jaderné elektrárny pracují téměř nepřetrţitě (samozřejmě pokud nedojde k závadě), u větrných a fotovoltaických elektráren závisí mnoţství vyrobené energie na počasí. Při velkém mnoţství těchto zdrojů, a tedy i zaznamenatelnému procentu na hrubé domácí spotřebě elektřiny, můţe při nepříznivém počasí docházet k nedostatku elektrické energie v síti. V opačném případě můţe naopak dojít k přetíţení sítě rozvodů elektrické energie, coţ můţe mít za následek v lepším případě výpadek (tzv. blackout), v horším případě poškození rozvodů. Z tohoto důvodu ČEPS inicioval jednání s distribučními společnostmi v ČR. Výsledkem jednání je dočasné pozastavení přijímání ţádostí o připojení k distribučním soustavám a revize vyřízených a zatím nerealizovaných 20

ţádostí. Jak je uvedeno v kapitole 1, jedním z výstupů bakalářské práce bude analýza ţádostí o připojení výroben z OZE k distribuční soustavě společnosti EON Distribuce. Řešení výše uvedeného problému je několik, avšak všechna jsou nákladná. Jedním z nich jsou přečerpávací vodní elektrárny, např. dříve zmíněná přečerpávací vodní elektrárna Dalešice leţící na řece Jihlavě nebo přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně leţící na řece Divoká Desná. Elektrárna Dlouhé Stráně, v našich podmínkách unikátní technické dílo, je osazena dvěma reverzními turbosoustrojími. Ta při nadbytku elektřiny v soustavě v čerpadlovém reţimu přečerpávají vodu z dolní nádrţe do o více neţ 500 metrů výše poloţené horní nádrţe a při nedostaku elektrické energie v soustavě v turbínovém reţimu vyrábí elektrický proud. Výkon kaţdé reverzní turbíny je v čerpadlovém reţimu 312 MW a v turbínovém reţimu 325 MW. Elektrárna Dalešice je osazena čtyřmi reverzními turbosoustrojími o celkovém výkonu 480 MW 7.

7

Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s. [online]. 2010 [cit. 2010-04-08]. Výroba elektřiny – vodní elektrárny ČEZ. Dostupné z

WWW: < http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/vodni-elektrarny-cez.html>.

21

6 GEOGRAFICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM SPOLEČNOSTI E.ON ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o. Společnost EON ČR uchovává veškerá data, která potřebuje ke správě jednotlivých prvků distribuční soustavy, tj. data určená k jejích pořízení (pro všechny fáze výstavby), k jejích provozu a údrţbě, jako součást tzv. geografického informačního systému (dále jen GIS). GIS je většinou digitální informační systém pro získávání, ukládání, analýzu a vizualizaci geodat. Geodata jsou data, která mají určitý prostorový vztah k povrchu Země. Můţeme je rozdělit na jednotlivé geoobjekty, které obsahují prostorové informace (geometrie, topologie) a neprostorové informace (atributy, dynamiku). Společnost EON ČR pracuje s prostorovými daty s vyuţitím softwaru MicroStation v7 od firmy Bentley. Tento software není zaloţen na klasické technologii GIS

8

, nýbrţ je postaven na

technologii CAD. Geometrická informace vektorových dat je zde obsaţena v souborech formátu DGN, které představují jednotlivé mapové vrstvy. DGN soubor sám o sobě neobsahuje popisnou informaci, ale pouze tzv. LINK, který slouţí k identifikaci příslušných informací v relační databázi. V případě společnosti EON ČR je databáze postavena na platformě ORACLE. Součástí systému jsou také rastrová data. V případě společnosti EON ČR se jedná nejčastěji o monochromatické (jednobitové) soubory ve formátu CIT. Jedná se o černobílý formát, který ve své hlavičce obsahuje údaje o umístění, díky kterým se rastr natáhne přesně umístěný, jako referenční soubor. Kromě formátu CIT se pouţívají i další monochromatické rastrové formáty (např. RLE, RLC, TIFF, atd.) a také barevné (aţ 24 bitové) rastrové soubory (např. TIFF, GIF, PCX, BMP, IMG, Targa, PICT, WPG, Sun raster, FLI, FLC, Postscript, Intergraph RGB, Intergraph RLE atd.). V neposlední řadě vlastní společnost EON ČR i mapy v klasické analogové podobě s energetickou tematikou. Digitální i analogové mapy jsou zobrazeny v Křovákově zobrazení v souřadném systému S-JTSK. Data v GISu společnosti EON ČR můţeme rozdělit podle původu na data vlastní, data zakoupená a data převzatá od jiných institucí. Mezi data vlastní řadíme taková data, která nechala zaměřit samotná společnost EON ČR. Jde o sítě energetické infrastruktury a jiné objekty související s touto tematikou. Mezi data společností zakoupená řadíme především 8

V tomto významu je GIS technologie, na jejímž principu software pracuje. Z hlediska uložení dat se stále jedná o GIS.

22

podkladové mapy. Většina z nich byla zakoupena od Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (ČÚZK). Data převzatá od jiných institucí jsou především průběhy jiných inţenýrských sítí, jako je voda, kanalizace, plyn, atd. Protoţe je pořízení kvalitních geodat velmi nákladné, společnost EON ČR shromaţďuje data ostatních inţenýrských sítí výměnou za svá původní data. Správu datového skladu má na starosti provozovatel, který přijímá data do systému a na druhou stranu je poskytuje uţivatelům.

23

Tab. 2 Přehled mapových vrstev v geografickém informačním systému společnosti EON ČR. Typ mapy

Kategorie - sjednocená E.ON

Poznámka

Katastrální mapa

postupně dojde k převedení souboru a zrušení kategorie

Katastrální mapa – DKM

digitální katastrální mapa

Katastrální mapa – KMD

katastrální mapa digitální

Katastrální Katastrální mapa – vektorová mapy Katastrální mapa – rastr KN

katastr nemovitostí

Katastrální mapa – rastr PK

pozemkový katastr

Čísla popisná Čísla evidenční Účelové mapy

Účelová mapa – DSPS

dokumentace skutečného provedení stavby

Účelová mapa – DTM

digitální technická mapa města, kraje, regionu

Účelová mapa – orient. zákres

Mapové podklady


Ortofotomapy – rastr

různé formáty

Topografická mapa 1:10 000 - polohopis

rastrová Základní mapa ČR 1:10 000

Topografická mapa 1:10 000 - vrstevnice


Topografická mapa 1:10 000 - lesy


Topografická mapa 1:10 000 - vodstvo


Topografická mapa 1:10 000 - text


Topografická mapa 1:50 000 - polohopis


Topografická mapa 1:50 000 - vrstevnice


Topografická mapa 1:50 000 - lesy


Topografická mapa 1:50 000 - vodstvo


Topografická mapa 1:50 000 - text


Správní jednotky Inţenýrské sítě – telekomunikace Inţenýrské sítě – plyn Inţenýrské Inţenýrské sítě – voda, kanalizace sítě převzaté Inţenýrské sítě – teplo Inţenýrské sítě – veřejné osvětlení Inţenýrské sítě – ostatní Nízké napětí Vysoké napětí Velmi vysoké napětí Ostatní

Silová kategorie

Trasy vedení Trasy vedení - VVN Trasy vedení - VN Trasy vedení - NN Detaily Provozní schémata VN Provozní schémata NN

Provozní schémata

NeLIDSovská schémata - VN NeLIDSovská schémata - NN Sdělovací vedení vlastní NeLIDSovské výkresy

(Zdroj: výchozí podklad – Data ve výkresech - metodika pojmenování, E.ON Česká republika, s.r.o.)

24

6.1

Mapové podklady

6.1.1 Katastrální mapy Katastrální mapa je závazným státním mapovým dílem velkého měřítka, obsahuje body polohového bodového pole, polohopis a popis. Polohopis zobrazuje hranice katastrálních území, hranice územních správních jednotek, státních hranic, hranic chráněných území a ochranných pásem, hranic nemovitostí a další prvky polohopisu (např. hranice rozsahu věcného břemene, osa kolejí ţelezničních tratí, hrana koruny a střední dělící pás silnic a dálnic, osa koryta vodního toku, nadzemní vedení VN a VVN včetně stoţárů, atd.) 9. Katastrální mapy představují soubor geodetických informací (SGI) katastru nemovitostí. Společně se souborem popisných informací (SPI) katastru nemovitostí poskytuje údaje o nemovitostech (jejich soupis a popis, jejich geometrické a polohové určení, údaje o vlastnických, právních a jiných vztazích). GIS společnosti EON ČR obsahuje hned několik typů katastrálních map, které se od sebe liší stářím, přesností a datovým formátem. Nejdůleţitější katastrální mapou byla po mnoho let klasická katastrální mapa v listinné podobě. Jednotlivé mapové listy byly postupně naskenovány, čímţ vznikla katastrální mapa v rastrové podobě. Pro dnešní poţadavky však není její přesnost dostačující. Postupně proto probíhá její digitalizace na Katastrální mapu digitalizovanou, po jejíţ skončení dojde ke zrušení této kategorie. Katastrální mapa digitalizovaná (dále jen KMD) vzniká transformací rastrů (měřítka 1:2880) na předem zaměřené identické body. Tvorba KMD byla zahájena v roce 2009, přičemţ její konec se plánuje na rok 2015

10

. Nejpřesnější katastrální mapou je Digitální

katastrální mapa (dále jen DKM) vznikla převáţně obnovou operátu novým mapováním, případně přepracováním dosavadních map katastru nemovitostí v měřítku 1:1000 a 1:2000. Její vyšší kvalita je zaručena daleko vyšší přesností bodů oproti KMD.

9

Zdroj: Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. a zákon č. 344/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů a ve znění Vyhlášky č. 164/2009 Sb. 10

Zdroj: Zlínský kraj – portál mapových služeb [online]. 2010 [cit. 2010-03-15]. O Základní informace a pojmy, Dostupné z WWW: < http://gis.kr-zlinsky.cz/lstDoc.aspx?nid=7643>.

25

(Zdroj: Prezentace GIS, E.ON, Česká republika, s.r.o., 2004)

Obr. 2 Porovnání katastrální mapy rastrové a účelové mapy vektorové (pozn. katastrální mapa rastrová – vpravo nahoře, účelová mapa vektorová – vpravo dole, spojení obou map – vlevo).

6.1.2

Účelové mapy

Účelové mapy jsou mapy, které vznikají pro určité účely. Nejznámější účelové mapy jsou technické mapy města, kraje, regionu, a to především v digitální podobě. Digitální technická mapa (dále jen DTM) je podrobné mapové dílo velkého měřítka vyjadřující skutečný stav technických a přírodních objektů nad a pod zemským povrchem. Její přesná náplň je dána poţadavky uţivatele, ale v naprosté většině případů se skládá z polohopisu a inţenýrských sítí. Polohopis, někdy pojmenovávaný také jako účelová mapa povrchové situace (dále jen ÚMPS), zahrnuje vše, co se nachází nad zemským povrchem. Součástí ÚMPS jsou nejenom stavební a technické objekty, rozhraní komunikací, povrchové znaky inţenýrských sítí, stoţáry, ale i údaje o bodech bodového a výškového pole. Do kategorie inţenýrské sítě se v tomto případě řadí ty inţenýrské sítě, jejichţ průběhy se nachází pod povrchem zemského povrchu, tzn. nelze je jednoduše zaměřit bez provedení výkopů. Tato data je nutné obdrţet od subjektu, který příslušné inţenýrské sítě spravuje (viz kapitola 6.2.1 – Inţenýrské sítě převzaté).

26


Obr. 3 Příklad účelové mapy povrchové situace (původní měřítko 1:500, upraveno na velikost stránky).

Další účelové mapy jsou účelová mapa - dokumentace skutečného provedení stavby a účelová mapa - orientovaný zákres. 6.1.3


Zatímco katastrální mapy a účelové mapy jsou mapovými podklady velkého měřítka, mezi ostatní mapové podklady řadíme především mapy středního měřítka. Nejdůleţitější z nich topografické mapy měřítek 1:10 000 a 1:15 000. Topografické mapy vychází ze Základní mapy České republiky příslušného měřítka. Skládají se z vrstev obsahujících polohopis, vrstevnice, lesy, vodstvo a text. Tyto vrstvy jsou uloţeny v černobílém rastrovém formátu CIT, který je vhodný k pouţití jako mapového podkladu pro inţenýrské sítě. Dalšími důleţitými mapovými podklady v datovém skladu EON ČR jsou ortofotomapy různých datových formátů a další pomocné rastrové podklady.

27


Obr. 4 Příklad pouţití topografické mapy jako podkladu, v tomto případě pro provozní schéma sítě vysokého napětí (původní měřítko 1:40 000, upraveno na velikost stránky).

6.2

Ostatní mapy GISu EON ČR

6.2.1 Inženýrské sítě převzaté Součástí systému jsou i inţenýrské sítě provozované jinými subjekty. Jsou to především plynovody, kanalizace, vodovody, teplovody, horkovody, parovody, produktovody, telekomunikace, sítě veřejného osvětlení, sítě kabelové televize, sítě dopravních podniků a další inţenýrské sítě. Tato data jsou mezi subjekty poskytovány vzájemnou výměnou jejich originálních dat. 6.2.2 Silová kategorie Silová kategorie zahrnuje mapy sítí VVN, VN a NN včetně zdrojů a transformačních stanic. V mapách jsou zobrazovány skutečné průběhy sítí, obsahově jsou podchyceny prvky definované datovým modelem. Důleţitým prvkem systému je uchování informace o kvalitě zákresu. Průběhy sítí jsou totiţ poskládány ze segmentů, které byly mapovány

28

v různé době, různou technikou mapování, a tedy i různou kvalitou. U kvality zákresu rozlišujeme kategorie geodeticky zaměřeno, z dokumentace a přibliţný zákres.


Obr. 5 Příklad mapy silové kategorie - sítě vysokého napětí (vlevo) a detaily sítě vysokého napětí (vpravo nahoře i dole).

6.2.3 Provozní schémata U provozních schémat odpovídají průběhy sítí skutečnosti, na rozdíl od silové kategorie, pouze orientačně. Vzdálenosti mohou být upraveny tak, aby bylo schéma přehledné. V praxi to můţe znamenat např. prodlouţení krátké přípojky nebo oddálení dvou blízko poloţených trafostanic. Z tohoto důvod vzniká problém při případném znázornění provozních schémat nad mapovým podkladem (je nutné brát v úvahu určité odchylky).

29


Obr. 6 Ukázka provozního schématu vysokého napětí.

V GISu společnosti EON ČR nalezneme také tzv. nelidsovská provozní schémata. Termín „nelidsovské“ je odvozen od slova LIDS, coţ je název pro specializovaný softwarový systém od společnosti BERIT, a.s. (nyní Asseco, a.s.). Nelidsovské provozní schéma není odvozováno ze silové kategorie, ale je kresleno jako nezávislý obrázek. V tomto případě proto není moţno dělat dotazy na informace v databázi. Ukázku nelidsovského provozního schématu naleznete na obrázku 7. V současné době jsou testovány aplikace na generování lidsovských schémat.

30


Obr. 7 Ukázka nelidsovského provozního schématu nízkého napětí.

31

7 PŘEHLED

EXISTUJÍCÍCH

MAP

S

ENERGETICKOU

TEMATIKOU Mapy s energetickou tematikou jsou například mapy, které zobrazují jednotlivé prvky elektrizační soustavy (výrobny elektrické energie, transformační stanice, rozvody elektrické energie), které dále zobrazují údaje o výrobě a spotřebě elektrické energie, obchodě s elektrickou energií atp. Ačkoliv je energetika velice důleţitý obor dotýkající se celé společnosti, mapy s energetickou tematikou jsou určeny téměř výhradně pro potřeby energetických společností a společností, které s těmito daty pracují. Většina z nich, coţ je také případ společnosti EON ČR, uchovává svá data v GISu (viz kapitola 6). Zapínáním a vypínáním různých mapových hladin jsou schopni vytvořit nespočet tematických map, přesně takových, které v daný moment potřebují. Příkladem můţe být situace, kdy je nutné prořezat větve stromů, aby při případném silném větru nepoškodily elektrická vedení. Sloučením mapové hladiny lesních porostů spolu s mapovou hladinou rozvodů elektřiny vznikne tematická mapa, která poslouţí ke snadnější lokalizaci těchto rizikových míst. Mimo výše zmíněné energetické společnosti se však energetická tematika v mapách objevuje velmi málo, přičemţ mapy s problematikou OZE jsem nenalezl vůbec. Pokud jde o energetickou tematiku vůbec, lze vypíchnout alespoň několik oblastí, kde se tato tematika přece jen objevuje. V následující podkapitole se nachází několik příkladů map, které energetickou tematiku obsahují. Tyto příklady mohou zároveň demonstrovat její současné kartografické zpracování.

7.1

Příklady existujících map energetické tematiky a analýza jejich

kartografického zpracování 7.1.1 South Eastern Europe in Maps Energetická tematika se občas (ale jen okrajově) objevuje v atlasové tvorbě. Většinou jde o zobrazení sítí nejvýznamnějších ropovodů a plynovodů nebo o přehled nejvýznamnějších elektráren v oblasti. Poměrně velký prostor je však energetické problematice věnován v publikaci South Eastern Europe in Maps. Toto dílo komplexně popisuje ucelený region Balkánského poloostrova (mimo Řecko a Turecko), tedy státy Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Rumunsko, Bulharsko, Albánie, Makedonie, a také území bývalého státu Srbska a Černá Hora (dnes rozděleno na samostatné státy 32

Srbsko a Černá Hora). Kromě širokého spektra map popisujících zmíněnou oblast z hlediska politického rozdělení, etnické příslušnosti, náboţenství, historie, osídlení, migrace, klimatických poměrů, nerostných surovin, zemědělství, dopravy, turismu, atd. se zde nachází také kapitola popisující energetickou situaci v regionu. Na obrázku 8 se nachází mapa procentuálního zastoupení zásob hlavních zdrojů energie ve státech zkoumaného regionu pro rok 2003. Procentuální zastoupení jednotlivých zdrojů energie je pro kaţdý stát oblasti přehledně znázorněno pomocí koláčového grafu. Kaţdý stát regionu navíc obsahuje údaj o celkové vyrobené energii (vztaţeno na 1000 tun ropy). Hodnota této cifry je zároveň promítnuta do velikosti koláčového grafu, čímţ lze mnoţství vyrobené energie jednoduše porovnávat mezi jednotlivými státy.

(Zdroj: KOCSIS, Károly, et al. South Eastern Europe in Maps. Budapest : Geographical Research Institute Hungarian Academy of Sciences, 2007. Energy, s. 89 - 96. ISBN 963-9545-13-9.)

Obr. 8 Procentuální zastoupení zásob hlavních zdrojů energie ve vybraných státech Balkánského poloostrova v roce 2003 (původní měřítko 1:8 772 000, upraveno na velikost stránky). 33


Obr. 9 Sítě plynovodů ve vybraných státech Balkánského poloostrova v roce 2006 (původní měřítko 1:8 772 000, upraveno na velikost stránky).

Obrázek 9 zachycuje sítě plynovodů ve zkoumané oblasti v roce 2006. Kapacita jednotlivých plynovodů je zde rozlišena tloušťkou čáry. V mapě jsou také rozlišeny terminál zemního plynu, plánovaný terminál zemního plynu a plánovaná trasa plynovodu.

34


Obr. 10 Sítě ropovodů ve vybraných státech Balkánského poloostrova v roce 2006 (původní měřítko 1:8 772 000, upraveno na velikost stránky).

Na rozdíl od sítě plynovodů, síť ropovodů je v mapě zaznamenána pouze jednou tloušťkou čáry, tzn. nerozlišuje přepravní kapacitu ropovodů (obrázek 10). Mapa obsahuje také plánované trasy ropovodů, ropné terminály a ropné rafinerie. Na obrázku 11 nalezneme síť rozvodů elektrické energie ve sledované oblasti na napěťových hladinách 750 kV, 380 – 400 kV a 220 kV, tedy na úrovní VVN. V mapě jsou dále zaznamenány jaderné, tepelné a vodní elektrárny.

35


Obr. 11 Sítě nejvýznamnějších rozvodů elektřiny a nejvýznamnější elektrárny ve vybraných státech Balkánského poloostrova v roce 2006 (původní měřítko 1:8 772 000, upraveno na velikost stránky).

7.1.2 Mapy Energetického regulačního úřadu V materiálech Energetického regulačního úřadu (dále jen ERU), například v ročních zprávách o provozu ES ČR, lze nalézt mapy, které údaje uvedené v ročních zprávách vizualizují. Jedná se o mapy na formátu České republiky nebo Evropy, které zobrazují například:  územní působnost jednotlivých distribučních společností  větrné a fotovoltaické elektrárny  jaderné a vodní elektrárny  parní a paroplynové elektrárny

36

 elektrárny s plynovými a spalovacími turbínami  propojení elektrizačních soustav v Evropě  hodnoty výměn elektřiny mezi jednotlivými elektrizačními soustavami, atd.

7.1.3 Provozní schémata vysokého napětí

(Zdroj: E.ON Česká republika, s.r.o. Provozní schéma VN., 2009.)

Obr. 12 Ukázka zobrazení provozního schématu nad topografickou mapou (původní měřítko 1:40 000, upraveno na velikost stránky).

Kromě GISu vlastní společnost EON ČR také mapy v analogové podobě. Jedním z příkladů mohou být Provozní schémata vysokého napětí. Území EON východ je rozděleno na 7 regionů, jejichţ centra jsou města Brno, Znojmo, Prostějov, Jihlava, Nové Město na Moravě, Hodonín a Otrokovice. Tato města se nazývají regionální centra distribuční soustavy (dále jen RCDs). Provozní schémata těchto regionů jsou uchována v samostatných knihách. Součástí kaţdé knihy jsou klady mapových listů, samotná 37

provozní schémata nad topografickou mapou, detaily provozních schémat a legenda. Provozní schémata nad topografickou mapou jsou zobrazena v různých měřítcích a to tak, aby co nejpřehledněji pokryla celé sledované území. Například region s RCDs Otrokovice je poměrně rozsáhlé území zahrnující operativní pracoviště distribuční soustavy (dále jen OPDs) Kroměříţ, Otrokovice, Zlín, Slavičín a Uherské Hradiště. Provozní schémata nad topografickou mapou jsou zde zobrazena v měřítku 1:40 000 (ostatně jako u většiny dalších regionů). Naopak region s RCDs Brno, který se dělí na OPDs Brno východ a Brno západ, je poměrně malé území, které si však vyţaduje velkou podrobnost. V tomto případě jsou provozní schémata nad topografickou mapou zobrazena v měřítku 1:13 000.

7.1.4 Zpracování energetické tematiky v mapách pro orientační běh Energetická tematika se objevuje také v mapách pro orientační běh. Mapy pro orientační běh (dále jen OB) jsou speciálně upravené tematické mapy velkého měřítka, ve kterých jsou zobrazeny všechny informace potřebné pro závodníka. Energetická tematika v nich plní čistě orientační funkci. Nejčastěji se jedná o zachycení nadzemních inţenýrských sítí, trafostanic a jiných objektů souvisejících s energetickou infrastrukturou. Jejich mapování probíhá pomocí ortofotomap (pokud jsou tyto prvky viditelné), popř. zaměřováním, s vyuţitím azimutů, krokování, různých moderních přístrojů (dálkoměry, GPS). Přesnost u kvalitních map by se měla s rostoucím měřítkem pohybovat od 20 do 2 metrů. Plošné prvky energetické infrastruktury, jako jsou například transformační stanice, se v mapách pro OB vyskytují, avšak nelze většinou určit, o co přesně se jedná. Například transformační stanice mohou být v mapě zakresleny jako budova. Zachycení liniových prvků v mapách pro OB je sloţitější. V tomto případě můţeme mapy pro orientační běh velmi zjednodušeně rozdělit na mapy lesní a na mapy zachycující zastavěná území (samozřejmě existují i kombinace). Mapy lesní jsou zpracované nejčastěji v měřítku 1:5 000, 1:10 000 nebo 1:15 000. Inţenýrské sítě, jako jsou například rozvody elektřiny nebo plynovody, v lese tvoří výrazné liniové prvky, a proto jsou mapovány speciálními značkami (viz obrázek 13 – rozvody elektřiny napříč jihovýchodní částí mapy).

38

Mapy zobrazující zastavěná území jsou v drtivé většině zobrazeny v měřítku 1:4 000 nebo 1:5 000. Slouţí převáţně na “sprint“, tj. velmi rychlý orientační závod trvající kolem 15 minut. Liniové prvky energetické infrastruktury, které se vyskytují ve vzduchu (elektrická vedení, telekomunikace), nejsou příliš důleţité pro orientaci, a protoţe by zbytečně sniţovaly přehlednost mapy, většinou se nemapují. Mapují se pouze takové liniové prvky, které tvoří překáţku v běhu (nadzemní plynovody, horkovody, parovody, produktovody, atd.)

(Zdroj: Mapový server Českého svazu orientačního běhu [online] 11. 1997 [cit. 2010-05-06]. Pohádka máje. Dostupné z WWW: )

Obr. 13 Ukázka zobrazení rozvodů elektřiny v mapě pro orientační běh (pozn. mapa je zmenšena na velikost stránky). 11

Český svaz orientačního běhu byl k 1. 1. 2010 přejmenován na Český svaz orientačních sportů, na mapovém serveru byl však v době čerpání dat stále uveden název Český svaz orientačního běhu.

39

Bodové prvky energetické infrastruktury se v mapách pro OB vyskytují, pokud kartograf usoudí, ţe jsou dostatečně významné. Většinou se mapují speciální značkou “jiný objekt“ (černý kříţek). Přes všechna výše zmíněná pravidla je nutné si uvědomit, ţe hlavním cílem kartografa map pro OB je přesnost a přehlednost mapy, a proto se můţe v různých situacích uchýlit k svému originálnímu řešení.

7.1.5 Zpracování energetické tematiky na mapách pro vojenské účely Energetická tematika se objevuje také v mapách pro vojenské účely. Stejně jako u map pro orientační běh zachycuje výrazné nadzemní prvky energetické infrastruktury, které mají slouţit především k orientaci.

NOVOTNÝ, Jaroslav, et al. Vojenská topografie. Praha: Ministerstvo národní obrany, 1978. 424 s.

Obr. 14 Ukázka topografické mapy pro vojenské účely (původní měřítko 1:25 000, upraveno na velikost stránky).

40

8 KONCEPCE VLASTNÍ TEMATICKÉ MAPY 8.1 Volba tematické mapy Společnosti EON Distribuce bylo předloţeno několik tematik pro zpracování map. Jak je uvedeno v kapitolách 1 a 2, bylo dohodnuto zpracování tematických map, kde zvolenými prvky elektroenergetické infrastruktury budou obnovitelné zdroje elektrické energie, které budou propojeny s vhodným mapovým podkladem. Vizualizace těchto zdrojů bude slouţit společnosti EON Distribuce ke snazšímu posuzování ţádostí o připojení zdrojů do distribuční soustavy. Zmíněnou vizualizaci si společnost EON Distribuce konkrétně představovala jako systém, který zobrazí informace o OZE, pro příslušný katastr obce, a to v kategoriích celkový současný výkon OZE v katastru obce, celkový poţadovaný výkon OZE (po případném schválení všech ţádostí o připojení) v katastru obce, celkový výkon pro jednotlivé typy OZE v katastru obce a výkon pro jednotlivé statusy o připojení (např. připojeno, ţádost zamítnuta, stornováno, převedeno, atd.). Zároveň měl být tento systém snadno aktualizovatelný o případné nové ţádosti. Zpracovávaná data zahrnovala veškeré území zpravované společností EON Distribuce.

8.2 Analýza zdrojových dat Zdrojová data, tedy seznam ţádostí o připojení OZE do distribuční soustavy společnosti EON Distribuce ve formě excelovské tabulky, byla dodána společností EON Distribuce. Ukázku této tabulky, která zároveň podává informaci o uchovávání těchto ţádostí, nalezneme v tabulce 3. Z této tabulky je patrné, ţe způsob sběru a uchování ţádostí o připojení OZE do elektrizační soustavy, a to především v případě lokalizace těchto zdrojů, zdaleka není ideální. Ta je u ţádostí uváděna ve sloupcích “lokalita“, “katastrální území“ a “okres“, ve sloupci “lokalita“ jsou uvedeny různé, mnohdy i neúplné či neexistující názvy obcí, popř. parcelní čísla, coţ velmi ztěţuje práci s daty. Sloupec “katastrální území“ je, jak patrné z tabulky 3, z většiny prázdný, pouze někdy zde jsou opravdu uvedeny názvy katastrálních území. Sloupec “okres“ podává alespoň upřesnění, do kterého (bývalého) okresu obec zařadit, ovšem i zde se vyskytují nepřesnosti, v lepším případě neúplné názvy (např. Č. Budějovice), v horším případě v uvedeném okresu daná obec vůbec neexistuje. Pro zlepšení situace je nezbytně nutná standardizace.

41

Tab. 3 Ukázka části tabulky ţádostí o připojení OZE do distribuční soustavy společnosti EON Distribuce.

Číslo zádosti

Lokalita

Katastrální území

Okres

Napěťová úroveň

Druh zdroje ECD

Požadovaný výkon zdroje [kW]

Skutečný výkon zdroje [kW]

Status ECD

299

Benešov

Blansko

22

vítr

6000

0

Ţádost zaevidována

370

Rousínov

Vyškov

22

vítr

4000

4 000


390

Ţďárná

Blansko

22

vítr

4500

0


391

Ţďárná

Blansko

22

vítr

250

0


403

Petrůvky, p.č. 5002

Třebíč

22

bioplyn

500

0

Převedeno

486

Klobouky u Brna

Břeclav

110

vítr

12000

0

Propadlo

487

Mackovice

Znojmo

110

vítr

35000

0

489

Znojmo

110

vítr

51000

34 000

22

vítr

4000

2 400

501

Bantice, Oleksovice Rozstání, p.č.460,461,469 Blatnice u Mor. Budějovic

Třebíč

110

vítr

24000

24 000

Propadlo Konečné stanovisko - platnost prodlouţena Konečné stanovisko - platnost prodlouţena Konečné stanovisko - platnost prodlouţena

503

Bantice, okr. Znojmo

Znojmo

22

vítr

2000

2 000

494

Prostějov

Připojeno

Ţivé ţádosti o obnovitelné zdroje v E.ON Distribuce k 03/2010, E.ON Distribuce, a.s., 2010

Pro správné propojení tabulky s mapovou vrstvou je nezbytně nutný jednoznačně určený identifikátor. Díky zmíněným problémům s názvy obcí a také díky jejich časté duplicitě se jako nejrozumnější východisko jeví pouţití kódů katastrů obcí, popř. katastrálních území, jejichţ seznam se nachází např. na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (www.cuzk.cz). Vyhledávání a doplňování těchto kódů k jednotlivým ţádostem je velmi zdlouhavá práce, kterou lze při současné formě lokalizace těchto OZE jen z části automatizovat. Proto navrhuji, aby příští ţadatelé do své ţádosti kódy katastrů obcí sami uvedli.

8.3 Volba mapového podkladu Pro smysluplnou interpretaci tematické mapy je nutné zvolit správný mapový podklad. Původním poţadavkem společnosti EON Distribuce bylo propojit tabulku ţádostí o připojení OZE do elektrizační soustavy s mapovou vrstvou katastrů obcí. Díky výše popsanému stavu dat však nebylo moţné celou řadu ţádostí přiřadit do příslušného katastru obce

12

. Po dohodě se společností EON Distribuce proto byla, jako mapový podklad,

prozatím zvolena vrstva katastrálních území. Z celkových 10172 ţádostí bylo potom 12

Např. v žádosti bylo uvedeno katastrální území Zlín, ale nebylo již specifikováno, do kterého katastru obce žádost zařadit. Tím by se žádost automaticky zařadila do katastru obce Zlín, což by ve skutečnosti (a s velkou pravděpodobností) nemusela být pravda. Při větším počtu takto chybných žádostí by se potom nakupilo v katastru obce Zlín a mapa by ztratila přesnou vypovídací schopnost.

42

přiřazeno 9947 ţádostí, coţ je téměř 98 %. Zbylých 225 ţádostí není moţné z uvedených důvodů jednoduše lokalizovat, a proto navrhuji změnit status o připojení na “zamítnuto“.

8.4 Způsob propojení zdrojových dat s mapovým podkladem K dispozici je upravená tabulka ţádostí o připojení do distribuční soustavy společnosti EON Distribuce a mapový podklad, tedy vrstva katastrálních území na území distribuční soustavy společnosti EON Distribuce. Nyní je nutné zvolit efektivní způsob propojení tabulky s mapovým podkladem, přičemţ je nutné brát v úvahu současné znalosti zpracovatele bakalářské práce a také softwarové vybavení, které je k dispozici. Propojení zmíněné tabulky s mapovým podkladem bylo provedeno v softwarovém prostředí ArcINFO, produktu společnosti ESRI, jehoţ licenci vlastní Masarykova univerzita v Brně. V ArcCatalogu byla zaloţena nová geodatabáze, do níţ byla nahrána zmíněná tabulka a mapová vrstva katastrálních území. Spojení bylo provedeno prostřednictvím jednoduchého (peer to peer) vztahu (relationship), byla pouţita vazba 1-M. Po propojení tabulky s mapovou vrstvou pokračovala další práce s geodatabází v ArcMapu. Pro úpravu dat bylo pouţito několik funkcí z toolboxu Analysis tools, konkrétně summary statistics a frequency.

8.5 Tematické mapy Takto zpracovaná data zároveň slouţí jako zdrojová data pro mapy s energetickou tematikou. Mapa “Celkové výkony obnovitelných zdrojů energie v jednotlivých katastrálních územích distribuční sítě elektřiny EON východ pro březen 2010“ (příloha 1) zobrazuje územní rozmístění OZE, přičemţ rozhodujícím parametrem je výkon. Toto územní rozmístění by se dalo charakterizovat jako poměrně rovnoměrné. Zelené plochy tmavějších odstínů nalezneme více na jiţní Moravě, avšak je nutné brát v úvahu, ţe katastrální území v této oblasti mají větší rozlohu neţ katastrální území např. kraje Vysočina. Speciálními případy jsou velká města, a to především Brno, které je v mapě zobrazeno nejtmavějším odstínem zelené. I zde je tento fakt do značné míry ovlivněn rozlohou katastrálního území tohoto města. Další pohled na rozmístění obnovitelných zdrojů energie v distribuční síti elektřiny EON východ ukazuje mapa “Celkové výkony OZE přepočítané na 1 km 2 v jednotlivých katastrálních územích distribuční sítě elektřiny EON východ pro březen 2010“ (příloha 2). Toto dílo nepodává informaci o celkovém součtu výkonů v katastrálním území, ale ukazuje 43

jakousi hustotu vyuţívání OZE v jednotlivých katastrálních územích přes jejich výkon. Tím tedy odpadají odchylky při porovnávání různě velikých katastrálních území. Jak nám však mapa ukazuje, tyto rozdíly ve velikosti nejsou aţ tak velké. Šedá místa, tedy katastrální území s nulovým výkonem, jsou logicky totoţná s předchozí mapou, zabarvená území se svou polohou v barevné škále legendy předchozí mapě velmi podobají. Největší katastrální území Brno má i zde nejtmavější odstín, v tomto případě modré barvy. V obou mapách se nachází velmi výrazná velká šedá plocha. Jedná se o vojenský újezd Březina, v němţ nejsou na distribuční síť EON napojeny ţádné OZE. Mapa “Celkové poţadované výkony obnovitelných zdrojů energie v jednotlivých katastrálních územích distribuční sítě elektřiny EON východ pro březen 2010“ (příloha 3) ukazuje územní rozmístění OZE po případném schválení všech ţádostí o připojení OZE do distribuční soustavy. Oproti mapě s celkovými výkony (příloha 1) je patrné, ţe výstavba nových OZE se plánuje poměrně rovnoměrně po celém sledovaném území, snad jen nepatrně více jich je situováno do jiţní části Jihomoravského kraje. Tento fakt ostatně potvrzuje mapa “Poţadovaný nárůst výkonů obnovitelných zdrojů energie v jednotlivých katastrálních územích distribuční sítě elektřiny EON východ pro březen 2010“ (příloha 4), která ukazuje rozdíl mezi celkovými poţadovanými výkony a celkovými výkony v jednotlivých katastrálních územích. Nepatrně vyšší nárůst v jiţní části Jiţní Moravy je pravděpodobně způsoben velkou oblibou fotovoltaických elektráren, pro které jsou v této oblasti poměrně příhodné podmínky.

44

9 ZÁVĚR V kapitole 3 podává bakalářská práce přehled o jednotlivých prvcích elektrizační soustavy České republiky, tedy o výrobnách a rozvodech elektrické energie. Uvádí jednotlivé společnosti, které se v České republice podílejí na výrobě, přenosu a distribuci elektřiny. Zvláštní pozornost je přitom věnována společnosti EON Distribuce, které distribuuje elektřinu mimo jiné v Jihomoravském kraji. V kapitole 4 bakalářská práce stručně objasňuje problematiku obnovitelných zdrojů energie. Tyto OZE jsou dále pouţity, jako prvek energetické infrastruktury, při tvorbě tematických map. V kapitole 5 si bakalářská práce všímá programů, které v České republice podporují výrobu elektrické energie z OZE. Právě tyto podpory způsobily obrovský nárůst zájmu investorů o výstavbu OZE, a to především těch neregulovatelných (fotovoltaické a větrné elektrárny). Velké mnoţství neregulovatelných OZE přitom můţe mít velmi negativní dopad na elektrizační soustavu. Elektroenergetické společnosti v České republice (podobný problém však řešili nebo řeší i elektronergetické společnosti v jiných zemích) se proto ostře ohradily proti tomutu systému podpor a začaly omezovat příjímání ţádostí o připojení OZE do elektrizační soustavy. Pro snazší posuzování těchto ţádostí mělo společnosti EON Distribuce slouţit propojení ţádostí s mapovým podkladem, coţ bylo dále řešeno právě v této bakalářské práci. Kapitoly 6 a 7 podávají přehled map s energetickou tematikou a analýzu jejich kartografického zpracování. V kapitole 6 byl konkrétně stručně popsán geografický informační systém společnosti EON ČR. Většina map obsaţených v tomto systému jsou v digitální podobě, postupně se přitom pracuje na jejich zpřesňování. V kapitole 7 jsou popsány některé další mapy obsahující energetickou tematiku. Jde především o dílo South Eastern Europe in Maps, v jehoţ části se mapy obsahující energetickou tematiku nachází. Dále jsou v této kapitole detailněji popsána Provozní schémata vysokého napětí společnosti EON ČR v regionu EON východ (které jsou pochopitelně také součástí GISu této společnosti). Tato provozní schémata vysokého napětí jsou zobrazeny nad topografickou mapou a jsou uchovány v listinné podobě. Součástí kapitoly jsou také příklady některých map, které se přímo energetickou tematikou nezabývají, avšak z nějakého důvodu jsou na nich prvky energetické infrastruktury zobrazeny.

45

Stěţejní kapitolou této bakalářské práce je kapitola 8. V této kapitole je popsán celý proces tvorby tematické mapy, od volby tematické mapy, přes problémy se zdrojovými daty aţ k samotné tvorbě mapy. Bylo zjištěno, ţe sběr a uchovávání ţádostí o připojení OZE do distribuční soustavy společnosti EON Distribuce zdaleka nefunguje optimálně, coţ velmi znesnadnilo práci s těmito daty. Do budoucna je nutné zavést jednotný systém sběru ţádostí. Kaţdý ţadatel do své ţádosti doplní kód katastru obce, ve kterém se daný zdroj nachází. V ţádosti je nutné pouţívat oficiální názvy. Při nevyplnění či chybnému vyplnění nějaké poloţky bude ţádost okamţitě vyřazena z dalšího posuzování. Po zpracování zdrojových dat, jejich propojení s mapovou vrstvou (katastrální území) a jich vizualizaci vznikl systém, který by měl slouţit společnosti EON Distribuce k snazšímu posuzování ţádostí o připojení OZE do distribuční soustavy. Tvorba tohoto systému byla prováděna v softwaru ArcInfo. Přáním společnosti EON Distribuce byla snadná aktualizovatelnost tohoto systému, coţ bylo v podstatě splněno. Systém můţe být poměrně snadno aktualizován o nová data (v řádu několika minut), je však nutné potřebné softwarové vybavení. Ze systému pro společnost EON Distribuce byly vytvořeny tematické mapy obsahující prvek energetické infrastruktury. Takto vzniklé tematické mapy byly vytvořeny celkem čtyři: 

Mapa Celkové výkony obnovitelných zdrojů energie v jednotlivých katastrálních

územích distribuční sítě elektřiny EON východ pro březen 2010 zobrazuje územní rozmístění OZE, přičemţ rozhodujícím parametrem je výkon. 

Mapa Celkové poţadované výkony obnovitelných zdrojů energie v jednotlivých

katastrálních územích distribuční sítě elektřiny EON východ pro březen 2010 ukazuje územní rozmístění OZE po případném schválení všech ţádostí o připojení OZE do distribuční soustavy. 

Mapa Poţadovaný nárůst výkonů obnovitelných zdrojů energie v jednotlivých

katastrálních územích distribuční sítě elektřiny EON východ pro březen 2010 zobrazuje mezi dvěma výše uvedenými mapami. 

Mapa Celkové výkony OZE přepočítané na 1 km2 v jednotlivých katastrálních

územích distribuční sítě elektřiny EON východ pro březen 2010 ukazuje hustotu vyuţívání OZE v jednotlivých katastrech přes jejich výkon. 46

Seznam použitých zkratek: EON Distribuce – E.ON Distribuce, a.s. EON Česká republika – E.ON Česká republika, a.s. EON Trend – E.ON Trend, s.r.o. ČEPS – Česká energetická přenosová soustava, a.s. GIS – geografický informační systém OZE – obnovitelné zdroje energie KMD – Katastrální mapa digitalizovaná DKM – Digitální katastrální mapa SGI – soubor geodetických informací SPI – soubor popisných informací ÚMPS – Účelová mapa povrchové situace RCDs – regionální centrum distribuční soustavy OPDs – operativní pracoviště distribuční soustavy VVN – velmi vysoké napětí VN – vysoké napětí NN – nízké napětí OB – orientační běh ERU – Energetický regulační úřad

47

Seznam použitých zdrojů: Knihy, sborníky, ročenky:

a) 

Roční zpráva o provozu ES ČR 2008. [s.l.] : Energetický regulační úřad, 2009. 172 s.



KOCSIS, Károly, et al. South Eastern Europe in Maps. Budapest : Geographical Research Institute Hungarian Academy of Sciences, 2007. Energy, s. 89 - 96. ISBN 963-9545-13-9.



NOVOTNÝ, Jaroslav, et al. Vojenská topografie. Praha : Ministerstvo národní obrany, 1978. 424 s.



KOPAČKA, Ludvík Energy, economy, and environment in the Czech republic. In Sborník ČGS., Geografie, 2002. s. 139 - 155.



BERIT akciová společnost, LIDS V6. ROČENKA GEOINFO. 2003, roč 3, č. 4, s. 16 – 18.



Drápela, Milan V. Vybrané kapitoly z kartografie. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 128 s.

Časopisy:

b) 

ZEMAN, Jan. Jaké jsou moţnosti získávání energie z obnovitelných zdrojů v ČR? Energetika. 2010, roč. 60, č. 3, s. 167 - 176.



VOŢENÍLEK, Vít. Co je to geoinformatická gramotnost? Computer design. 2003, č. 4, s. 53 - 55.



Energetická návratnost fotovoltaických systému v podmínkách České republiky . Alternativní energie. 2008, XI., 2, s. 14 - 15.



LED - další výhrada proti větrným elektrárnám. Alternativní energie. 2008, XI., 1, s. 4 - 5.



FIKAR, Přemysl. GIS pro kaţdý stůl. CAD. 1994, roč 4, č. 6, s. 7 – 11.



ORLÍK, Tomáš. (Geo)grafické informační systémy – zelená větev Computer Aided Designu. CAD. 1993, roč 3, č. 4, s. 58 – 62.



STRNAD, Petr. Geografický informační systém po anglicku. CAD. 1993, roč 3, č. 4, s. 64 – 68.



FIKAR, Přemysl. CAD a GIS – mají vůbec něco společného? CAD. č. 3, s. 17 – 20.



RENÉ, Miloš. Oracle 8i – První datový sklad pro Internet a Intranet. It system. 1999, roč 1, č. 1, s. 32.

Zdroje společností E.ON Česká republika, s.r.o. a E.ON Distribuce, a.s.:

c) 

Data ve výkresech - metodika pojmenování, E.ON Česká republika, s.r.o.



Prezentace GIS, E.ON, Česká republika, s.r.o., 2004.



E.ON Česká republika, s.r.o. Provozní schéma VN., 2009.



Ţivé ţádosti o obnovitelné zdroje v E.ON Distribuce k 03/2010, E.ON Distribuce, a.s., 2010

48

Internetové zdroje:

d) 

ČEZ Distribuce, a.s. [online]. 2010 [cit. 2010-03-08]. O společnosti – základní informace. Dostupné z WWW: < http://www.cezdistribuce.cz/cs/informace-o-spolecnosti/zakladni-informace.html>.



ČEZ Distribuce, a.s. [online]. 2010 [cit. 2010-04-08]. Výroba elektřiny – vodní elektrárny ČEZ. Dostupné z WWW: < http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/vodnielektrarny-cez.html>.



PREdistribuce, a.s. [online]. 2010 [cit. 2010-03-08]. O společnosti. Dostupné z WWW: .



ČEPS, a.s. [online]. 2010 [cit. 2010-03-08]. O nás – profil, Dostupné z WWW: < http://www.ceps.cz/detail.asp?cepsmenu=1&IDP=23&PDM2=0&PDM3=0&PDM4=0>.



Zlínský kraj – portál mapových služeb [online]. 2010 [cit. 2010-03-15]. O Základní informace a pojmy, Dostupné z WWW: < http://gis.kr-zlinsky.cz/lstDoc.aspx?nid=7643>.



Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2008. [online]. 2010, [cit. 2010-05-05]. Dostupný z WWW:



E.ON Distribuce, a.s. PPDS 2009 - pravidla provozování distribuční soustavy (PPDS). [online]. 2009, [cit. 2010-05-05]. Dostupný z WWW: < http://www.eon- distribuce.cz/file/cs/electricity/regulations/PPDS_2009.pdf>



E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o dosažené úrovni kvality distribuce elektřiny a souvisejících služeb. [online]. 2009, [cit. 2010-05-05]. Dostupný z WWW:



Mapový server Českého svazu orientačního běhu [online]. 1997 [cit. 2010-05-06]. Pohádka máje. Dostupné z WWW:



Alternativní zdroje energie [online]. [cit. 2010-04-12]. Vodní elektrárny, geotermální energie. Dostupné z WWW: < http://www.alternativni-zdroje.cz/vodni-geotermalni-energie.htm>



Český úřad zeměměřičský a katastrální [online]. 2010 [cit. 2010-04-15]. Digitalizace katastrálních map. Dostupné z WWW: < http://cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:10DIGITALIZACE_KATASTRMAP>



Multimediální učebnice kartografie a geoinformatika [online], KONEČNÝ, Milan a kol.; 2010 [cit. 2010-04-15]. Digitalizace katastrálních map. Dostupné z WWW: < http://www.geogr.muni.cz/ucebnice/kartografie/oprojektu.php >

49

Zákony a vyhlášky:

e) 

Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. a zákon č. 344/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů a ve znění Vyhlášky č. 164/2009 Sb.



Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů)



Vyhláška č. 81/2010 Sb., kterou se mění Vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě.

Brožury:

f) 

EkoWATT, středisko pro obnovitelné zdroje a úspory energie, Energie biomasy, Praha, 2002



EkoWATT, středisko pro obnovitelné zdroje a úspory energie, Energie větru, Praha, 2002



EkoWATT, středisko pro obnovitelné zdroje a úspory energie, Energie slunce – výroba elektřiny Praha, 2002



EkoWATT, středisko pro obnovitelné zdroje a úspory energie, Energie prostředí, geotermální energie, tepelná čerpadla, Praha, 2002

50

Seznam příloh: 

Příloha 1 - Celkové výkony obnovitelných zdrojů energie v jednotlivých katastrálních územích distribuční sítě elektřiny EON východ pro březen 2010



Příloha 2 - Celkové výkony OZE přepočítané na 1 km2 v jednotlivých katastrálních územích distribuční sítě elektřiny EON východ pro březen 2010



Příloha 3 - Celkové poţadované výkony obnovitelných zdrojů energie v jednotlivých katastrálních územích distribuční sítě elektřiny EON východ pro březen 2010



Příloha 4 - Poţadovaný nárůst výkonů obnovitelných zdrojů energie v jednotlivých katastrálních územích distribuční sítě elektřiny EON východ pro březen 2010

51

CELKOVÉ VÝKONY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE V JEDNOTLIVÝCH KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍCH DISTRIBUČNÍ SÍTĚ ELETŘINY EON VÝCHOD PRO BŘEZEN 2010 Celkový výkon OZE v katastrálních územích [kW] 0,0

0,1 - 1000,0

1000,1 - 10000,0

10000,1 - 100000,0

100000,1 - 500000,0

Brno

0

10

20

Zlín

40 km

Martin POKLOP Brno, 2010

2

CELKOVÉ VÝKONY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z 1 KM V JEDNOTLIVÝCH KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍCH DISTRIBUČNÍ SÍTĚ ELETŘINY EON VÝCHOD PRO BŘEZEN 2010 Celkový výkon OZE v katastrálních územích na jednotku rozlohy [kW/km 2 ] 0,0

0,1 - 10,0

10,1 - 100,0

100,1 - 1000,0

Brno

0

10

20

1000,1 - 10000,0

Zlín

40 km


CELKOVÉ POŽADOVANÉ VÝKONY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE V JEDNOTLIVÝCH KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍCH DISTRIBUČNÍ SÍTĚ ELETŘINY EON VÝCHOD PRO BŘEZEN 2010 Celkový požadovaný výkon OZE na katastru obce [kW] 0,0

0,1 - 1000,0

1000,1 - 10000,0

10000,1 - 100000,0

100000,1 - 500000,0

Brno

0

10

20

Zlín

40 km


POŽADOVANÝ NÁRŮST VÝKONŮ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE V JEDNOTLIVÝCH KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍCH DISTRIBUČNÍ SÍTĚ ELETŘINY EON VÝCHOD PRO BŘEZEN 2010 Nárůst výkonů OZE [kW] 0,0

0,1 - 1000,0

1000,1 - 10000,0

10000,1 - 100000,0

100000,1 - 500000,0

Brno

0

10

20

Zlín

40 km


MASARYKOVA UNIVERZITA. Martin POKLOP KONCEPCE TEMATICKÉ MAPY VYBRANÉHO PRVKU ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

Recommend Documents