5 Analýza nabídky služeb a infrastruktury cestovního ruchu Opavska

Opavsko

Akční plán rozvoje turistického ruchu - Analýza

Studie proveditelnosti kongresové turistiky na Opavsku Pilotní studie o stávajících produktech cestovního ruchu v Opavě a okolí a o možnostech jejich rozšíření Rozvoj agroturistiky Rozvoj Agentury pro rozvoj cestovního ruchu (ARCR) vč. zavedení průvodcovské služby pro Opavsko Informační systém mikroregionu Moravice – vytvoření Agentury cestovního ruchu Moravice

ARCR

Regionální infosystém Internetová stránka Opavska

2001

Příprava nových produktů cestovního ruchu, zvýšení nabídky města a konkurenceschopnosti v oblasti cestovního ruchu

2001

Finanční podpora rozvoje agroturistických firem, zvýšení jejich profesionální úrovně, koordinace jejich nabídky Vypracování strategického plánu ARCR, restrukturalizace a personální posílení ARCR vč. průvod. služby, vytvoření grémia cestovního ruchu na Opavsku, rezervačního, organizačního a zprostředkovatel. střediska, spolupráce s inkomingovými cestovními kancelářemi

Města a obce mikroregionu

Zmapování současného stavu, profesionalizace personálu, materiálně-technické dovybavení, koordinace činnosti, metod práce a podpory cestovního ruchu v oblasti, zavedení systému komunikace všech měst a obcí mikroregionu. Částečná zajištěnost projektu financemi

ARCR

Vytvoření stálého grémia, které bude mít v některé výkonné instituci (ARCR nebo jiná instituce podle podmínek výběru) svůj výkonný aparát a bude dbát na kontinuitu realizace programu rozvoje a bude zastřešovat Opavsko vůči obdobným grémiím v okolí i v zahraničí Dosavadní síť informačních center musí zvýšit svou efektivnost a šíři nabídky tím, že jednotlivá centra budou spolupracovat navzájem a rozšířením své nabídky se stanou atraktivnějšími pro poskytovatele soukromých služeb (rezervace hotelů a vstupenek, zapojení do realizace turistických atrakcí apod) Místní veřejná internetová stanice v prostorách nové knihovny u ZŠ Mokré Lazce. Stavebně zajištěno. Vytvoření aktivní stránky Opavska a její udržování i po zániku OkÚ

Opavská rada cestovního ruchu

Koordinace informačních center

Posouzení možností a způsobu realizace nového perspektivního produktu. Studie zohlední kromě možností v samotné Opavě i stávající projekty v Šilheřovicích a Kravařích.

MMS

od r. 2002

2001-2002

2001-2002

od r. 2001

od r. 2002

2001 od r. 2001

Výčet rozvojových projektů cestovního ruchu ukazuje na skutečnost, že mnoho obcí si uvědomuje důležitost podpory cestovního ruchu jako nástroje pro rozvoj celé oblasti v širším kontextu. Je však potřeba podpořit zapojení podnikatelských subjektů do rozvojových programů a obohatit tak tento proces o další, velmi důležitý faktor, kterým je sounáležitost a ztotožnění těchto subjektů s připravovanými projekty. To přinese širší podporu projektům a může to přispět k přilákání nových investorů do oblasti Opavska.

5 Analýza nabídky služeb a infrastruktury cestovního ruchu Opavska Celková nabídka cestovního ruchu destinace se sestává ze samotných turistických atraktivit, infrastrukturního zázemí, nabídky služeb a dopravního zajištění regionu.

5.1 Významné turistické cíle a charakteristiky cestovního ruchu 5.1.1 Přírodní atraktivity Opavsko je charakteristické spíše rovinatou krajinou v nadmořské výšce okolo 300 – 500 m.n.m s velkým množstvím luk a polí, ale nechybí ani bohaté zalesnění. Opavsko leží zhruba stejně daleko od Jeseníků, jako od Beskyd. Každá z těchto významných turistických oblastí je vzdálená cca 50 – 60 minut jízdy autem. Krajská metropole Ostrava, se svými atraktivitami, je vzdálena asi 20 – 30 minut jízdy autem. Na první pohled by se mohlo zdát, že samotné Opavsko nemá příliš přírodních krás a zajímavých míst. Při bližším zkoumání však můžeme konstatovat, že se přímo na tomto území nachází více než dvacet lokalit, které si zaslouží naši pozornost. Mezi nejzajímavější patří: Enterprise plc, s. r. o.

Strana 59 (celkem 132)

Opavsko

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •


Přírodní rezervace CHKO Úvalenské louky s vlhkomilnými společenstvy slatinných luk v obci Brumovice Přírodní rezervace Hořina - Údolní niva meandrujícího potoka Hořina v obci Brumovice Vodní nádrž Pocheň v obci Brumovice Zaniklý lom na Břidlici v místní části Lomy v obci Budišovice Dub v lese Jankovce na trase turistických stezek v obci Budišovice Dnes zazděná štola na těžbu břidlice zvaná Muntloch v obci Budišovice Umělá jeskyně v obci Dolní Životice ZCHÚ Přírodní rezervace Hněvošický háj, rybník v ÚSES v obci Hněvošice Grygarova skála u „Hůrky“ v obci Holasovice Přírodní park Moravice v Hradci nad Moravicí Státní přírodní rezervace Kaluža v Hradci nad Moravicí Přírodní rezervace Valach v Hradci nad Moravicí Tři kaskádovité rybníky v obci Chvalíkovice Bývalé břidlicové doly v obci Jakartovice, dnes zatopené Pramen minerální vody s místním názvem Kyselka v obci Lhotka u Litultovic Bludný balvan v Křížkovského sadech města Opava Zatopený bývalý sádrovcový důl Stříbrné jezero – dnes přírodní koupaliště ve městě Opava Naučná stezka Hvozdnice směrem od Opavy do obce Slavkov Maloplošná CHKO v obci Otice Anglický zámecký park v obci Raduň Soustava Raduňských zámeckých rybníků spolu s romanticky upravenými meandry Fasuňky je ojedinělá v celém kraji Rybníky v obci Sosnová Slovanské pohřebiště v obci Stěbořice Lokalita v obci Velké Heraltice s výskytem vzácného šafránu

V dnešní hektické době je příroda a její krásy velmi významným a velmi často vyhledávaným cílem turistů. Zajímavými lokalitami pro rozvoj cestovního ruchu na Opavsku se z tohoto pohledu jeví zejména Přírodní park Moravice a údolí řeky Moravice.

5.1.2 Architektonické a sakrální památky Okres Opava patří statisticky k oblastem s největší koncentrací architektonických a sakrálních památek v naší republice. Podobně je na tom i oblast Opavska. Z našich šetření vyplynulo, že na území Opavska je nejméně 160 menších či větších sakrálních a architektonických památek. Samotných kostelů je 78, zámků nebo jejich zřícenin 14 a dalších významných velkých budov je 18. Navíc v malé vzdálenosti od tohoto regionu se nachází další velmi atraktivní architektonické a sakrální památky jejichž potenciál má bezesporu dopad také přímo na Opavsko. Mezi tyto památky určitě patří Zámek v Kravařích. Bratříkovice • filiální kostel Narození P. Marie s areálem v horní části obce je ukázkou jednolodní architektury s mohutnou věží s kamenným znakem datovaným nad portálem do roku 1784, opravován v roce 1926. Brumovice • zřícenina hradu Vartnov na vyvýšeném místě nad osadou Pocheň. Významná archeologická lokalita, jejíž vznik lze určit na počátek 14. století a fortifikaci přiřadit k hradům s plášťovou zdí. Památka je přístupná veřejnosti • zvonička na návsi u požární zbrojnice. Ojedinělý typ dřevěné zvonice se čtvercovým prostorem pro zvoníka, kvalitní lidová tesařská práce s vlivy novobaroka v pojetí zastřešení, z 1. poloviny 19. století. farní kostel Nejsvětějšího Vykupitele s areálem. Jednolodní volně stojící kostel, významná • dominanta při cestě do obce. Kostel i s mobiliářem představuje poměrně kvalitní jednotný stylový celek. Zřejmě realizováno kolem roku 1901.

Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


Budišovice Dolní Životice • zbytky vodní tvrze v zahradě u čp. 42. Ojedinělá středověká památka ze 14. století s dochovaným vodním systémem. • zámek s areálem parku - zámek čp. 1 v obci - původně tvrz připomínaná v roce 1550, objekt se zachovalým starším jádrem (boční trakt), rozšířen a upraven na počátku 19. století a kolem roku 1870. - zámecký park - původně přírodně krajinářský park, rozloha 3,4 ha, n.m. výška 295 m. - zbytky ohradní zdi s branou • areál farního kostela Nejsvětějšího Spasitele - zajímavá pseudoslohová jednolodní stavba postavená podle projektu arch. Ludwiga Schneidera, základní kámen položen v roce 1907, nechal ji postavit kníže Razumovský. Háj ve Slezsku • památník revolučních tradic na Ostré Hůrce - významná památka národních a revolučních tradic ve Slezsku. Hlavnice • areál farního kostela sv. Trojice - farní kostel sv. Trojice - jednolodní barokní venkovská architektura z roku 1773. Věž zvýšena v roce 1862. - ohradní zeď - ohradní zeď z lomového kamene, vymezující areál kostela. • větrný mlýn - TP za obcí směrem k Bratříkovicím, SZ od obce asi 1200 m. - hodnotná technická památka asi z roku 1810. • špýchar (sem přemístěn z Kobeřic !) v areálu větrného mlýna - dvoupatrový špýchar s datací na trámku F 1856, typická hospodářská budova opavského statku. Hněvošice • barokní dřevěný roubený kostelík z roku 1730, obnoven v roce 1842 s ohradní hřbitovní zdí – nemovitá kulturní památka Holasovice • eneolitické sídliště a středověká osada na návrší uprostřed obce - archeologická památka. Eneolitická osada patří k nejvýznamnějším osadám tohoto období ve Slezsku a na území republiky. Středověká osada je poprvé písemně doložena k roku 1155. • rodný domek hudebního skladatele Pavla Křížkovského čp. 122 - památka kulturně-historická. Dům byl nově postaven na místě rodné chalupy v roce 1814. • sýpka čp. 79 - typická barokní sýpka z konce 18. století. • zámek s areálem - zámek čp. 105 - jednopatrová budova na obdélném půdorysu s mansardovou střechou z 2. čtvrtiny 18. století. - zbytek zámecké zahrady - původně anglický park založen na přelomu 19. a 20. století, do současné doby se zachoval pouze fragment o rozloze 0,3 ha, nadm. výška 300 m. - sýpka - zděná omítaná stavba obdélného půdorysu s převýšenou zalomenou sedlovou střechou. Do dnešní doby se zachovala přibližně třetina původní stavby z 18. století. • zámek s areálem - jednopatrová empírová architektura na obdélném půdorysu z počátku 19. století, přestavěná arch. L. Bauerem. - socha sv. Jana Nepomuckého u příjezdové cesty k zámku - drobná lidová kamenická práce z přelomu 18. a 19. století. - socha sv. Floriána u příjezdové cesty k zámku - drobná lidová kamenická práce z 2. poloviny 18. století. - zámecký park - přírodně krajinářský park byl založen kolem roku 1820. Dnešní rozloha 5,64 ha, nadm. výška 295 m. - ohradní a opěrná zeď - hospodářská budova - špýchar - přemístěn sem z Kravař-II, Koutů v r. 1985. Roubená patrová stavba z konce 18. století, původně součást hospodářského vybavení opavského roubeného domu, dnes již zaniklého. Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


Hrabyně • soubor osmi plastik na fasádě farního kostela Nanebevzetí P.Marie - soubor se skládá z drobných kamenných soch andílků, různě rozmístěných na fasádě. Pocházejí z původní výzdoby barokního kostela před polovinou 18. století. • bývalá míčovna, později využívána jako sýpka a situována v areálu již nedochovaného barokního zámku, ojedinělá stavba, volně stojící zděná barokní budova z 18. století, poslední zbytek původního areálu zámku v Hrabyni. • Kostel Nanebevzetí P.Marie - poutní místo Hradec nad Moravicí • slovanské sídliště a osada lidu kultury slezské a slezsko-platenické a osada lidu s kanelovanou keramikou v ochranném pásmu areálu zámku - osada Ostrožna s plochým hřbetem nad řekou Moravicí a potokem Hradečnou. Rozsah osídlení z jednotlivých období pravěku není ještě přesně znám. Památka archeologická. Strategicky důležité slovanské hradiště, pod nímž procházela obchodní cesta, doložená historickými prameny. První písemná zmínka je z roku 1060. • zámek čp. 1 s areálem - rozsáhlý komplex budov na ostrohu nad soutokem řek Moravice a Opavice. Rozlehlý čtyřkřídlý zámek přestavěný v empíru z goticko-renesančního hradu s pseudogotickými doplňky s přístavbami budov z červených cihel. Empírovou přestavbu provedl J. Mihatsch z Krnova, pseudogotické budovy postavil arch. Langer z Vratislavi a prof. Händel z Výmaru. - tzv. Bílý zámek č.p. 1 - zámek se starším jádrem původního gotického paláce ze 14. století. Přestavován ve dvou fázích - do r. 1620 a po r. 1648. V r. 1797 zahájena empírová přestavba prováděna Janem Mihatschem z Krnova. V letech 1845-59 následovaly podstatné úpravy podle návrhu stavitele Karla Klumpnera z Fulneku v duchu romantické gotiky. Po roce 1861 navazuje v duchu pseudogotiky přestavba stavitele Karla Lüdeckého z Vratislavi. - tzv. Bílá věž - zděná hranolová věž na soklu z lomového kamene s nárožními věžičkami a jehlancovými střechami u JZ a JV nároží. Byla postavena jako součást zamýšleného vjezdu k budově Bílého zámku v roce 1887. - tzv. Červený zámek - součást zámeckého areálu, typický příklad historizujících staveb. Pochází z roku 1880, spodní konírny z roku 1886. Postaveno podle návrhu prof. F. Händela z Výmaru, realizace arch. Langer z Vratislavi. - provozní budova - přízemní dvouprostorová stavba na obdélném půdorysu, součást areálu Červeného zámku z 80.-90. let 19. století, podle projektu F. Händela z Výmaru provedl arch. Langer z Vratislavi. - hradební zeď s věžovou průjezdní branou - hradební zeď z lomového kamene se třemi opěrnými pilíři s cimbuřím, zděná z tvrdě pálených cihel. V zadním dílu hradební zdi vysunuty dvě vyhlídkové terasy v dekorativním pseudogotickém stylu. Z 80.-90. let 19. století podle projektu prof. F.Händela z Výmaru provedl arch. Langer z Vratislavi. - hodinová věž - válcová stavba z tvrdě pálených cihel na nízkém soklu z lomového kamene, členěná do pěti provozních podlaží. Ve čtvrtém podlaží umístěn hodinový stroj s pískovcovým ciferníkem. Stavba z 80.-90. let 19. století, podle projektu prof.F.Händela z Výmaru provedl arch. Langer z Vratislavi. - hradební zeď s terasou, býv. kovárnou a branami - hradební zeď z režného zdiva, završená cimbuřím, uzavírá jižní a západní stranu nádvoří Červeného zámku. Postavena v 80. 90.letech 19. století. - zámecký park - současný anglický park pův. založen knížetem Karlem Aloisem Lichnovským po požáru v roce 1796. Rozloha: 63,03 ha, nadm. výška 300 m. • soubor 14-ti zastavení křížové cesty, tzv. Kalvárie u cesty směrem na Kajlovec - Soubor ojedinělých zastavení křížové cesty s reliéfy z let 1890-1900 dobré výtvarné úrovně. Na poslední kapli je datace 1888. • soubor zbytků raně gotických opevnění - soubor archeologických lokalit, technický doklad opevňovacích a obranných prací z tzv. 3. slezské války, tzn.z 2. poloviny 18. století. • areál vodního díla, býv. Weisshuhnovy papírny - tj. horní náhon - příkop v délce 3.400m nad závodem OLPA Žimrovice, s tzv. Weisshuhnovým splavem, zařízení stavidel pro odběr vody z řeky do náhonu, vč. obou akvaduktů v trase Horního náhonu. Objekt vodního díla představuje dnes již unikátní technický a stavební doklad dokumentující nejen způsob využití vodní energie ve 2.polovině 19. století , ale současně dokonalou ekologickou stavbu, která harmonicky zapadá a splývá s přírodními krásami v údolí řeky Moravice.



Opavsko


Jakartovice • farní kostel Narození P.Marie - barokní jednolodní architektura z r. 1755 se starším jádrem. • filiální kostel sv. Michala s ohradní zdí - jednolodní architektura z roku 1770, opravována v roce 1806 a po vyhoření v roce 1854. Vytváří pohledovou dominantu obce. • statek č.p. 2 se dvorem a pozemkem za statkem - zděný přízemní statek s datováním na štítovém průčelí 1853, s fasádou zdobenou maltovým štukem. Doklad doznívání empírové ornamentiky na vsi. • usedlost č.p. 91, 32 se dvorem v obci, přes cestu naproti kostela a býv. zámku - Charakteristický doklad usedlosti Opavska z 1. poloviny 19. století, jejíž štítová průčelí jsou zdobená maltovým štukem dokládajícím doznívání zlidovělého empíru. • areál zámku se zbytkem parku, se svými částmi a pozemky v místní části Deštné - první písemný údaj o tvrzi je z r. 1408. Další záznamy jsou ze 16. století. Tvrz byla zřejmě postupně v 17. a 18. století přestavěna na barokní zámek. Představuje jediný zámek francouzského typu v okrese Opava. - zbytek zámeckého parku - původně anglický park založen na přelomu 19. a 20. století. Rozloha 0,5 ha, nadm. výška 360 m. • filiální kostel Navštívení P.Marie - hodnotná jednolodní gotická stavba z 2. poloviny 14. století, menší úpravy v 19. století. - socha sv. Jana Nepomuckého - barokní plastika dobré výtvarné úrovně, na soklu datace 1727, jejímž autorem je Sebaltus Kappler. • bývalý vodní mlýn č.p. 106 • zbytky hradu Medlice - těsně na okraji zaniklé obce Medlice na skalnatém ostrohu nad Moravicí (údolní přehrada Kružberk) Archeologická lokalita. Zbytky hradu, který vznikl kolem poloviny 13. století, pravděpodobně na dříve osídleném místě. Hrad byl dobyt a vyvrácen zřejmě Matyášem Korvínem r. 1474. Jezdkovice • zámek ve vlastnictví obce Kyjovice • barokní zámek s areálem - zámek č.p. 1 - jednopatrová architektura na obdélném půdorysu ve stylu klasicizujícího baroka. Původní stavba z let 1719-20, stavebník A.L. Kalkreuter, přestavěna v roce 1783. Dnešní hospodářská budova (součást zámku) pochází již z roku 1775. Spojovací chodba mezi hospodářskou budovou a zámkem postavena v letech 1911-29. - socha sv. Jana Nepomuckého u cesty k zámku - pískovcová barokní plastika z 1. čtvrtiny 18.století. Na podstavci dva alianční znaky. - socha sv. Floriána u cesty k zámku - soše sv. Jana Nepomuckého koresponduje socha sv. Floriána, dílo téhož autora z 1.čtvrtiny 18. století. Také na jeho soklu dva alianční znaky. - zámecký park s ohradní zdí - založen koncem 18. století, současná podoba převážně z počátku 20. století. Je členěn do několika částí, vedle přírodně krajinářského parku sbírkového charakteru se nachází pravidelná úprava z období secese. Jeho rozloha je 6, 62 ha, nadm. výška je 380 m. - bývalá hospodářská budova č.p. 104 - zděná jednopatrová dvoukřídlá budova na půdorysu L z 2. poloviny 19. století tvoří nedílnou součást areálu zámku. Litultovice • areál zámku č.p. 1 se svými částmi a pozemky na západním konci obce Litultovice - Hodnotný areál renesančního zámku se starším dvorním traktem s úpravami v baroku a na přelomu 18. a 19. století, GO v 70. a 80. letech . - tzv. Nový zámek č.p. 1 - renesanční zámek z roku 1579, upravován barokně v 1. čtvrtině 18. století, další stavební úpravy proběhly na sklonku 18. a počátku 19. století. Generální oprava objektu probíhala v polovině 70. let tohoto století. - Starý zámek s bývalou hospodářskou budovou - trojpodlažní budova,původně vodní tvrz se čtyřmi okrouhlými věžemi, zbudovaná koncem 15. století za Běrků z Násilé. Restaurátorské práce v 1. patře ukončeny v roce 1986. - zámecký park - přírodně krajinářský park založený v 19. století, v rovinatém terénu v nadm. výšce 310 m, rozloha 1, 67 ha. Jeho obnova provedena v 80. letech. - ohradní zeď - zbytek ohradní zdi z přelomu 19. a 20. století, součást areálu zámku. - kašna Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko

•


větrný mlýn stranou od vsi - hodnotná technická památka, větrný mlýn německého typu z 1. poloviny 19. století. Interiér s mlecím zařízením dochován, je schopen provozu.

Mikolajice • kaple sv. Floriána – vyřezávaný dřevěný oltář Mladecko • roubené stavení č.p. 44 s hospodářskou částí, přístavkem a pozemkem při státní silnici, poblíž pošty - roubená lidová stavba východosudetského typu, dům z roku 1830, přístavek kolem roku 1900. • empírový zámek z 19. stol. s krajinářským parkem – dnes domov řádových sester, nepřístupný Mokré Lazce • farní kostel sv. Jana Křtitele - jednolodní renesanční stavba z konce 16. století, věž postavena po roce 1838, sakristie na jižní straně z roku 1854. Nástropní malba sign. G. Přeček - před rokem 1900. Neplachovice • zámek č.p. 81 s areálem v obci - jednopatrová pozdně empírová stavba z let 1833-34, se stavebními úpravami v r. 1949. • zámecký park - původně anglický park založený v letech 1833-34 v době postavení zámku tehdejší majitelkou Marií Elgerovou z Eichbergu. Současná úprava z počátku 20. století, nadm. výška 290 m, rozloha 4,44 ha. • vodní mlýn č.p. 60 - technická památka, jediný dochovaný vodní mlýn v okrese Opava. Roubený vodní mlýn spojený s obydlím, údajně z roku 1750, vnitřní zařízení z roku 1926. • památník Křížkovského - historická památka z roku 1910, zhotovila firma V. Semerákova v Olomouci. Opava • Městská památková zóna: Prohlášena vyhláškou MK ČR ze dne 10. září 1992, uveřejněna ve Sbírce zákonů č. 476/1992. Město Opava vzniklo před rokem 1224 z několika sídelních organizmů. V jeho oválné půdorysné dispozici jsou umístěna dvě téměř obdélníková náměstí, jimiž procházely obchodní cesty. Gotický farní kostel, minoritský kostel a klášter, dominikánský kostel s klášterem vznikly ve 13. a 14. století a spolu s areálem jezuitské koleje s gymnáziem a kostelem vytvářejí charakteristickou siluetu městu. Významně se do obrazu města zapsala i renesance, což dokazuje množství dochovaných měšťanských domů. K historickým akcentům města patří i městská věž, která se stala součástí radnice z roku 1903, Sobkův a Blücherův palác, stará zemská sněmovna, palác bývalé zemské vlády, budovy Slezského divadla a muzea, obchodní dům Breda a kulturní dům Petra Bezruče, situovaný jižně od hradebního okruhu. Na konci 2. světové války byla značná část historického jádra zničena a téměř třetina objektů byla postavena v posledních 20 - ti letech. • torzo městských hradeb v sadech Svobody - původní středověké hradby byly ve 2. polovině 17. století nahrazeny mohutným barokním opevněním s bastiony, které byly v 1. pol. 19. století zbořeny, takže dnes se uchovaly pouze v torzu v zastavěné části města. • farní kostel Nanebevzetí P. Marie na Rybím trhu - velmi významná trojlodní slezská cihlová gotická architektura ze 14. století se starším jádrem, tvořící urbanistickou dominantu města. Dne 16.8.1995 prohlášen za národní kulturní památku. • farní kostel sv. Ducha /minoritský/ - velmi hodnotná jednolodní architektura s gotickým jádrem, upravena na počátku 15.stol. a v 16. století, barokně v letech 1689 až 1695 a znovu opravena po roce 1790, v 19. století a po roce 1945, kdy byla zničena helma věže a část klenby. • filiální kostel sv. Vojtěcha - velmi hodnotná jednolodní ranně barokní architektura z let 1676 až 1681 se štukovou výzdobou od Vavřince Dinkeho. Klenby lodí obnoveny po roce 1945. • areál bývalého dominikánského kláštera s kostelem sv. Václava v Solné ulici - budova býv. dominikánského kláštera - významný komplex budov ve zdivu gotický, barokně přestavěn kolem roku 1730, vytvářející charakteristický urbanistický celek. - kostel sv. Václava - významná trojlodní barokní stavba z let 1732 až 35, ve zdivu gotická (vysvěcen roku 1336), s nástropní iluzivní malbou od Ignáce d' Epéeho z Vratislavi. Jižní boční kaple s gotickými freskami. • areál kostela sv. Jana Křtitele v Hrnčířské ulici



Opavsko


-

• • •

• •

•

• • • • • • • •

• •

• •

kostel sv. Jana Křtitele trojlodní architektura v jádře gotická, barokizována v pol. 18. stol. Průčelí opraveno v 19. st. a po roce 1950. - zbytek městských hradeb s gotickým portálem, zbytek ohradní zdi - součást původního městského opevnění - při JV rohu kostela, z lomového kamene z 15. stol. - socha sv. Jana Nepomuckého - kvalitní kamenická práce, na soklu datováno chronogramem do roku 1723, plastika patrně mladší. kostel sv. Alžběty - kostel gotického založení, přestavěn v 18. a v 1. polovině 19. stol., vnitřek štafírován Konrádem Alltem z Opavy. Stavba přiléhá k obytnému domu č.p. 172/13. filiální kostel Nejsvětější Trojice - jednolodní kostel, údajně původně gotická stavba ze 3. čtvrtiny 15. století, kolem roku 1858 klasicistně přestavěna. Památník padlých - kostel sv. Hedviky - kostel postaven jako památník padlých v 1. sv. válce podle projektu arch. L. Bauera z r. 1933. Je dokladem dalšího rozvíjení Bauerovy tradicionalistické koncepce a jedním z posledních jeho dosud známých děl. Fresková výzdoba interiéru je od P. Gebauera. Kostel tvoří významnou dominantu v panoramatu města. bývalý minoritský klášter, č.p. 342 na Masarykově tř. č. 39 – 41, jeden z nejrozsáhlejších komplexů gotického založení v této oblasti s částečně dochovanými gotickými interiéry z poč. 15. století. Barokní část byla postavena v 1. pol. 18. století. areál kláštera řádových sester v Beethovenově ul. č. 1 - bývalý klášter řádových sester č.p. 235 - Pozdně empírová budova z doby kolem r. 1840, vznikla při okraji historického jádra města, neporušená pozdějšími zásahy. - kaple Povýšení sv. Kříže - pseudogotická architektura z přelomu 19. a 20. století, dílo opavského stavitele Josefa Hruschky, tvořící celek s rannější pozdně empírovou budovou bývalého kláštera. klášter s klášterní kaplí Božského Srdce Páně na Rooseveltově ul.č. 45 - 47, Kylešovský kopec - klášter č.p. 886 - dominantní dvoupatrová historizující architektura z let 1907 - 1909 podle projektu architekta Bartela, stavitelem byl A. Geldner. - klášterní kaple Božského Srdce Páně - klášterní kaple typu pseudorománské baziliky z let 1907 - 9. Interiér vymalován v letech 1923 – 30 benediktýnským mnichem - malířem Antonínem Vrbíkem. rodinný dům č.p. 1584 /Rudolfa Chodury/ - přízemní volně stojící stavba, doklad romantické orientace z roku 1928, podle projektu Karla Fischera. městský dům č.p. 179 na Beethovenově ul.č. 2 - volně stojící jednopatrový dům z roku 1839, vzniklý spojením dvou budov při hradbách na okraji historického jádra měšťanský dům zvaný “ U bílého koníčka “ č.p. 115 Dolní nám. č. 4 - Dvoupatrová stavba z konce 16. století ve frontě náměstí, upravena v 19. a 20. století. měšťanský dům č.p. 114 , Dolní nám. č. 5 - řadový třípatrový dům ukončující frontu náměstí do Solné ulice, jádro renesanční z 2. pol. 16. stol., vnitřní úpravy kolem r. 1800, průčelí novodobě upraveno. měšťanský dům č.p. 20, Dolní náměstí č. 6 - řadový dvoupatrový dům ukončující frontu náměstí do Solné ulice, z konce 16. století se zachovaným máshausem. Úpravy v pol. 20. století. měšťanský dům č.p. 17, Dolní nám. č. 9 - řadový dvoupatrový dům, západní část domu kolem r. 1500, prostřední a pravá část renesanční z konce 16. století, fasáda pozdně klasicistní z 2. pol. 19. století. soubor dalších měšťanských domů a staveb z 18. a 19. století na ulicích Dvořákovy Sady, Englišova, Gogolova, Holubí, Horním náměstí, Dolním náměstí Slezské divadlo č.p. 195 - třetí nejstarší divadelní budova v českých zemích, v níž bylo provozováno profesionální divadlo již od r. 1805. V roce 1909 byla budova rekonstruována podle návrhu vídeňského divadelního architekta Ferdinanda Fellnera, autorem vnitřních úprav byl vídeňský divadelní malíř F. Moser. radnice zvaná Hláska č.p. 382 - renesanční věž z r. 1618 od opavského stavitele Kryštofa Prockhubera, budova z r. 1902. Tvoří dominantu prostoru náměstí. Areál nádraží Opava - Východ - nádražní budova Opava-Východ č.p. - vodárna s kotelnou - parní lokomotivní kotel UNRRA letní lázně č.p. 2081, Jaselská ul. č. 35 - výtvarně, konstruktivně a funkčně pokrokové řešení rozsáhlého komplexu lázní realizovaného v letech 1930 - 31 podle projektu Asta Eduarda. tzv. Müllerův dům č.p. 1 , Komenského ul.č. 8 - volně stojící barokní architektura komorního typu z roku 1726, náležející původně do areálu dnes již zaniklého zámku.



Opavsko

• • •

• • •


výstavní budova Slezského muzea č.p. 419 - monumentální volně stojící pseudobarokní stavba z let 1893-5, od vídeňských architektů Scheieringera a Kachlera. soubor paláců a měšťanských domů na Masarykově ulici, zejména Sobkův palác, Blücherův palác, dům Rotmberský, Dům „U zavřené brány“ atd. kulturní dům Petra Bezruče č.p. 695 - volně stojící dvoupatrová budova z let 1909 - 10 podle projektu L.Bauera s výraznými prvky moderní architektury a bohatou plastikou. Sochařská výzdoba od J. Obetha, okenní vitráže od opavského malíře A. Zdrazily, reliéfně pojatá hlavní vrata navržená vídeňským sochařem G. Geurschnerem, autorem štukové výzdoby byl kameník A. Köhrer, mříže zhotovil L.Blucha. obchodní dům Breda č.p. 159, 160 - velkoryse řešená nárožní pětipatrová moderní architektura podle projektu z let 1927 – 8 od Leopolda Bauera, významného představitele vídeňské Wagnerovy školy. další soubory staveb a jednotlivých budov které jsou ukázkou různých architektonických stylů a období ve kterém byly vystavěny slovanské hradiště v Opavě – Kylešovicích - nad soutokem řeky Opavy s Moravicí, archeologická památka. Nížinné slovanské hradisko z 9. - 12. stol.

Raduň • zámek Raduň s areálem - zámek - jednopatrová čtyřkřídlá zámecká architektura s renesančním jádrem, přestavována v letech 1816-22 opavským architektem K. J. Englischem a v letech 1883-1912, kdy byl dán zámku dnešní romantický vzhled. - zámecký park - jeden z nejvýznamnějších zámeckých parků, založen v 16. století, do dnešní podoby anglického parku byl upraven ve 20. letech 19. století. Jeho současná rozloha je 17,4 ha, leží v nadm. výšce 285 m. - oranžérie - hodnotná volně stojící zahradní empírová stavba, postavená v roce 1824. - ovčín - ojedinělý příklad hospodářské stavby v empírovém slohu. Zděná přízemní stavba postavena v roce 1841 podle projektu Franze Biely, opavského stavebního mistra a malíře. - úřednický dům, tzv. starý zámek, č.p. 45 - empírová jednopatrová stavba z roku 1823, součást areálu zámku. • farní kostel Nejsvětější Trojice - jednolodní orientovaná architektura z konce 16. století. Úpravy z konce 18. a začátku 19. století. Slavkov • farní kostel sv. Anny s areálem - farní kostel sv. Anny - ve středu obce stojící jednolodní orientovaná architektura založená v roce 1657 na starších základech, upravovaná v empíru v 1. polovině 19. století. - kaple sv. Barbory - kvalitní drobná architektura ze začátku 19. století s přežívajícími prvky baroka. - socha sv. Jana Nepomuckého - kvalitní barokní plastika datovaná na podstavci do roku 1722. - kaple s renesanční klenbou - v budově původně renesančního zámku, po přestavbách zcela znehodnoceného, se dochovala nedotčená pouze kaple s renesanční klenbou z poslední třetiny 16. století, bosovaný portál a deska s erby z roku 1584. Sosnová • filiální kostel sv. Kateřiny - filiální kostel sv. Kateřiny – nová, mimořádně kvalitní sakrální architektura staršího založení, přestavěna barokně v letech 1725 - 27 s bohatou štukovou výzdobou interiéru. - socha sv. Jana Nepomuckého - velmi hodnotná barokní plastika z r. 1744 od J.G. Lehnerta. - socha sv. Floriána - barokní plastika z let 1730 - 1740. Doklad vysoké úrovně sochařské produkce 1. pol. 18. století. Stěbořice • areál zámku Stěbořice č.p. 23 - zámek č.p. 23 - dvoupatrová budova s mansardovou střechou, původně barokní venkovské sídlo přestavěno v 1. polovině 19. století. - zámecký park - anglický park o rozloze 1,1 ha je umístěn na severní straně za budovou zámku. Leží v nadm. výšce 295 m. • farní kostel Narození P.Marie - barokní jednolodní stavba s gotickým jádrem, v roce 1771 nově zaklenuta a přestavěna v roce 1857. Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko

• •


slovanský mohylník - archeologická lokalita, důležitý slovanský mohylník v opavském Slezsku z 9. století. zámek s areálem parku v místní části Jezdkovice - zámek č.p. 32 - dvoukřídlý barokní zámek se starším jádrem z počátku 17. století s pozdějšími stavebními úpravami. - zámecký park - anglický park založen na přelomu 19. a 20. století, rozloha 1,03 ha, nadm. výška 345 m.

Štáblovice • zámek č.p. 1 s areálem - zámek č.p. 1 - jednopatrová trojkřídlá zámecká architektura postavena z původní tvrze na sklonku 16. století. Přestavby a úpravy v 18., 19. a 20. století. - zámecký park - v zadní části parku byl původně uplatněn francouzský styl, na přelomu 19. a 20. století pak přírodně krajinářské uspořádání. Rozloha parku je 2,15 ha, leží v nadmořské výšce 320 m. • vesnická památková rezervace Lipina - První zmínka o sídle je z roku 1377, současná podoba vznikla po roce 1783. Je to jediná vesnice na Opavsku s dochovanou zástavbou i prostorovou a urbanistickou strukturou a tvoří jedinečný doklad původního lidového stavitelství. Ulicová zástavba je lemována objekty tzv. východosudetského typu s kombinací jednotraktové a trojstranné formy dvora, plužina má zcelenou formu. 12 usedlostí se dochovalo včetně vjezdů, zdí i řady hospodářských budov, patří k mladší vrstvě lokální formy poopavské. Štítina • pozůstatky středověké tvrze (sestávající ze základového zdiva, suterénních prostor a fortifikačního systému • středověký hrádek Přerovec, zv. Zámčisko - archeologická lokalita, nacházející se cca 500 m JV od křižovatky cest Nové Sedlice-Přerovec-Pustá Polom a Suché Lazce-Přerovec-Hrabyně. Do ostrožny jazykového tvaru je zaříznut středověký hrádek obklopený příkopem a ze tří stran nepříliš mohutným valem. Velké Heraltice • zámek č.p. 1 s areálem - hodnotný areál, doklad feudálního sídla, které se stavebně vyvíjelo od středověké doby po barokní, jak o tom svědčí dnešní zámecká dispozice. - zámek čp. 1 - hodnotný doklad souvislého stavebního vývoje od roku 1293 do konce 19. století. Kvalitní čtyřkřídlá dispozice z r. 1720. - zámecký park - botanicky velmi hodnotný park byl založen kolem roku 1720. Kolem roku 1830 byl upraven v anglickém stylu. Rozloha 6,08 ha, leží v nadmořské výšce 355 m. - oranžérie se skleníkem - vzájemně propojené stavby obdélného půdorysu, ve vztahu k funkci staveb ojedinělé situováním do hradební zdi. Součást staveb z 19. století. • far.kostel Neposkvrněného Početí P.Marie - pozdně barokní jednolodní architektura z roku 1751, dominující krajině. • filiální kostel Navštívení P.Marie v místní části Košetice - hodnotná jednolodní architektura z roku 1770, výrazná dominanta v krajině. Velké Hoštice • zámek Velké Hoštice č.p. 197 s areálem parku - zámek č.p. 197 - zámecká stavba s jednoduchou dispozicí z roku 1765, podle plánů ostravského stavebního mistra Jakuba Pánka. Rozsáhlejší opravy kolem roku 1840, kdy byl přistavěn zadní trakt. Další opravy v letech 1948-52. - zámecký park - založen pravděpodobně koncem 18. století, přičemž jeho zadní část vznikla přeměnou původních lužních porostů. Současná rozloha 3,75 ha, nadm. výška 255 m. • farní kostel sv. Jana Křtitele - mimořádně hodnotná jednolodní barokní stavba s centralizující dispozicí z roku 1773, postavena podle plánů stavitele Jakuba Pánka. Sochy v průčelí od Mitsche. Architektonické a sakrální památky jsou velmi významným potenciálem rozvoje cestovního ruchu. Na Opavsku je mnoho takových objektů, ale velká část z nich je ve velmi špatném technickém stavu a nebo jsou veřejnosti nepřístupné. V potenciálu těchto památek však vidíme jednu z velkých příležitostí pro tento region.



Opavsko


5.1.3 Technické památky Dle výkladového slovníku CR je technickou atraktivitou CR stavba, technické zařízení nebo technické řešení jedinečné nebo zajímavé svým provedením, vztahem k okolním stavbám, velikostí, historickým nebo současným významem, designem apod. a stávající se tak cílem pro návštěvníky (např. mosty, tunely, vodní i větrné mlýny, těžní věže, železniční viadukty, kanály…). Obdobným pojmem je technická památka – stavba, technické zařízení nebo technické řešení již nevyužívané, zajímavé svým provedením, umístěním, zachovalostí, slohem. Zkušenosti ze západoevropských zemí rovněž demonstrují turistický potenciál těchto lokalit. Nové “prohlídkové trasy průmyslových památek” jsou nyní nabízeny v mnoha oblastech a přitahují stále se zvyšující počet návštěvníků. Programy Evropské unie jsou zvláště cílené na financování těchto projektů. Úspěšné příklady z německých lokalit světového dědictví dokazují, že potenciál počtu návštěvníků může dosáhnout až 250 000 ročně, jako je tomu v případě dolu Rammelsberg v Goslaru. V této konkrétní oblasti je důležitou turistickou atrakcí okolní pohoří Harz. Podobná synergie by se mohla týkat Ostravy a Opavska, ale i Opavska jako samostatného regionu, který může nabídnout jak technické památky (např. soubor opevnění z II. světové války) tak i kulturní a historické památky (Zámek v Hradci nad Moravicí, Opava). Většina návštěvníků z tuzemska i ze zahraničí nejsou odborníci, ale turisté, kteří mají zájem o památky. Technické památky s inventářem starých budov nabízí zvláštní příležitosti také malým společnostem a řemeslníkům. Opětovné využití zařízených dílen (mlýnů apod.) a dalších prostor těmto jednotlivcům dává za určitých předpokladů začít bez velkých investic do budov a infrastruktury (malé začínající podniky či OSVČ).

5.1.3.1 Technické památky na území Opavska Pevnost Padařov v obci Háj ve Slezsku Tvrz která je ukázkou obranného opevnění před II. světovou válkou se nalézá na kopci Padařov východně od Opavy. Sruby tvrze jsou umístěny mimo palebné přehrady těžkého i lehkého opevnění v tomto úseku, což lze pokládat za velmi atypické neboť objekty měly tvořit základnu pro pevnostní dělostřelectvo podporující obrannou linii mezi plánovanou tvrzí "Orel" a Opavou. Historická parní stříkačka z roku 1907 Značné pozornosti se na hasičských slavnostech v Hradci nad Moravicí a okolí těší stará stříkačka. Záznam v kronice uvádí, že jednocylindrová parní stříkačka byla 25. října 1907 zakoupena ve Vídni u firmy Kernreuter a v neděli 1. listopadu na náměstí před zámkem za účasti celého hradeckého sboru a občanů slavnostně posvěcena farářem Tomášem Kleinem. Kmotrovství převzala kněžna Mechtilde Lichnovská, která na její zakoupení věnovala 600 K. Cena tehdy nejmodernější stříkačky byla 4 916,K, proto si musel sbor vypůjčit z hasičského fondu 2500,- K a pak po několik let dluh splácet. Naposledy s ní hasiči vyjeli v roce 1936, kdy hasila požár panské stodoly na Stránce. Weisshuhnův kanál v Hradci nad Moravicí Kanál na řece Moravici. Papírenský splav s unikátním náhonem - smělé dílo, které realizoval r. 1890 zakladatel Žimrovických papíren, význačný slezský podnikatel Karel Weisshuhn. Dílo sloužilo do r. 1966 pro přísun dřeva do papíren ze vzdálenosti až 60 km, voda pak poháněla turbíny pro výrobu elektřiny. Náhon má 3 svahové tunely a 2 akvadukty (jeden směr asi 100 m). Celková délka náhonu je 3,6 km. První tunel u splavu překonává v délce 45 m t.z. Kozí hřbet a "kaňon" zde dosahuje od hladiny řeky na úbočí výšky 150 m. Náhon je evidován v seznamu Státních tech. památek. Je sjízdný i pro vodáky. LEGENDA: 1. Rozcestník, splav a tunel náhonu 2. První akvadukt 3. Pamětní deska, rozcestník, most 4. Druhý akvadukt 5. Druhý tunel 6. Tunel, přepadová koryta a vodopád 7. Žimrovická papírna Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


Památník 2. světové války v Hrabyni Monumentální památník s expozicí historie 2. světové války, skanzenem bojové techniky, Heliodor Píka - Život a smrt generála, symbolickým hřbitovem obětí války a vyhlídkovou věží. Soubor pozůstatků zemních opevnění ze slezských válek v 18. stol. tzv. Šance v Hradci nad Moravicí Silniční válec s parním pohonem Silniční válec s parním pohonem a řetězovým řízením původně umístěn před budovou Okresní silniční správou Opava na křižovatce ulic Bílovecké a Joži Davida je v současné době v rekonstrukci. Jedná se o výrobek fy Jacob a Becker, Leipzig, z roku 1912. Bývalé břidlicové lomy v Jakartovicích Větrný mlýn Hlavnice Dřevěný větrný mlýn západně od obce při křižovatce silnic. Postaven zřejmě roku 1810, naposledy mlel v roce 1952. Roku 1974 již téměř zřícená budova rekonstruována za použití starých částí a staticky zajištěna betonovými opěrami (ztráta možnosti otáčení). Mlecí zařízení nebylo obnoveno. Volně přístupný objekt v současnosti opět chátrá, nedořešené restituční požadavky neumožňují opravu a údržbu. Technická památka, dominanta kraje. Větrný mlýn Choltice – majitel Romfeld Konrád – Litultovice Dřevěný větrný mlýn severně od obce v osadě Choltice při zelené turistické značce. Postaven roku 1833 v Sádku, na nynější místo přestěhován v roce 1878. Mouka se mlela naposledy za druhé světové války, do roku 1954 se šrotovalo. Roku 1969 celková rekonstrukce a zřízení expozice sekernického a hospodářského nářadí. Po revoluci v roce 1989 prodán zpět původním majitelům. V interiéru zachovalé mlecí zařízení. Původní mlýn v obci Neplachovice – nepřístupný Vodní nádrž Stříbrné jezero u Opavy Vodní nádrž Stříbrné jezero vznikla zatopením sádrovcového dolu. Její plocha má rozměry asi 600 x 200 m. Využívají ji rybáři a rekreanti. Rekreační sporty: stolní tenis, windsurfing. Pláž je travnatá, bez plavčíka. Opavská pevnostní oblast Milostovice – opevnění z II. sv. války Část opevnění u Milostovic má velice zajímavou historii. Pěchotní sruby OP-S 25 „Trigonometr“, OP-S 26 „Milostovice“, OP-S 27 „Paletovo pole“, OP-S 28 „Mezicestí“ a OP-S 29 „Rozcestí“ byly spolu s dalšími pěti stavěny firmou Ing. Bohuslav Krýsa a spol. z Moravské Ostravy jako 3. stavební podúsek Milostovice ŽSV IV Opava v druhé polovině třicátých let dvacátého století. OP-S 25 a OP-S 29 jsou vybudovány ve III. odolnosti, ostatní v odolnosti II. Dnes slouží jako ukázka tehdejší vyspělosti naší armády a její techniky a je přístupná veřejnosti. Objekt bývalých vojenských kasáren ve Služovicích Starý lihovar, č.p. 72 v obci Sosnová Pevnost – opevnění z II. svět. války v obci Velké Hoštice Objekt pěchotního srubu byl opraven napůl do podoby z roku 1938, napůl ponechán v poškozeném stavu z roku 1945. Vnitřní expozice seznamují návštěvníky s výstavbou opevnění a využitím objektu Němci v průběhu Ostravské operace.



Opavsko


5.1.3.2 Vybrané technické památky v Moravskoslezském kraji Účelem níže uvedeného přehledu je představit šíři a pestrost nabídky technických památek v Moravskoslezském kraji v kontextu se současnými technickými památkami registrovanými na území Opavska. • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Budova bývalé textilní továrny, Frenštát pod Radhoštěm (Okres Nový Jičín) Bývalá lednice na místě zrušeného pivovaru, Starý Jičín (Okres Nový Jičín) Bývalý panský pivovar, Hukvaldy (Okres Frýdek-Místek) Československé továrny na dusíkaté látky/Moravské chemické závody (MCHZ), Borsodchem Ostrava Český akciový pivovar (Ostravar) Cvičná štola - skanzen, Staříč - důl Paskov Depo Báňské dráhy / Východní remíza Českých drah (Okres Ostrava) Drátěnoštěrkový výhon, zajištění řečiště, Frýdek-Místek (Okres Frýdek-Místek) Důl Hubert/Stachanov v Ostravě Důl Ida/Naděje/Stalin I/Rudý Říjen - Ostrava Důl Alexandr Ostrava Důl Austria/Barbora/1. máj - OKR Větrní jáma č. 3/ Šverma č.3 - OKR Důl Michal, Petr Cinger, dnes Průmyslové muzeum - OKR Důl Hlubina ,(Areál Dolní oblasti Vítkovic) v Ostravě Důl č. X/ Jindřich - OKR Důl Jindřich - OKR Důl Jiří - OKR Důl Anselm, Petershofen I, Masaryk I, Eduard Urx I, Hornické muzeum OKD v Ostravě Důl Oskar/Petershofen 5/Masaryk 2/Lidice - OKR Důl Terezie/ Bergschacht/ Petr Bezruč - OKR Důl Jan-Maria - OKR Důl Jan Michal/Michálka - OKR Důl Trojice a kuželový odval - OKR Důl Louis/Steinbock/Maršál Jeremenko - OKR Důl Gabriela/UNRRA/Mír - OKR Elektrárna městská Ostrava Empírový skleník v areálu lázní, Karlova Studánka (Okres Bruntál) Experimentální kruhová těžní věž závodu Staříč I, Sviadnov (Okres Frýdek-Místek) Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, VŠB - Technická univerzita Ostrava Jatky městské v Ostravě Jesličky ve Španělské kapli, Nový Jičín (Okres Nový Jičín) Kamenouhelný důl Nová jáma, Orlová (Okres Karviná) Lihovar Vilém Frajer a syn, Spirittusindustrie – Aktiengesellschaft/Slezské lihovary a škrobárny v Ostravě Litinová konstrukce loveckého zámečku, Moravský Beroun (Okres Bruntál) Manšestrová manufaktura, Šumperk (Okres Šumperk) Městské studny Štramberk, Štramberk (Okres Nový Jičín) Městské studny z počátku 19. století, Štramberk (Okres Nový Jičín) Most Miloše Sýkory, (Říšský most) (Okres Ostrava) Několik vodních nádrží /klauzů/, Bílá (Okres Frýdek-Místek) Povrchové stopy dolování stříbra, Horní Město (Okres Bruntál) Povrchové stopy dolování stříbra, Horní Benešov (Okres Bruntál) Povrchové stopy dolování stříbra, Horní Město (Okres Bruntál) Povrchové stopy předhistorické těžby zlata, Světlá Hora (Okres Bruntál) Pozůstatky tavírny zlata, Rýmařov (Okres Bruntál) Pozůstatky Vavřincovy vysoké pece, Vrbno pod Pradědem (Okres Bruntál) Plynárny a mokrý plynojem Vítkovických železáren v Ostravě Proskovický mlýn (Okres Ostrava) Silniční válec s parním pohonem, Nový Jičín (Okres Nový Jičín) Sklad dřeva a výroba dřevěného uhlí, Baška (Okres Frýdek-Místek)



Opavsko

• • • • • • • • • • • • • • • •


Slovenská strela, Kopřivnice (Okres Nový Jičín) Stopy po dolování zlata, Svobodné Heřmanice (Okres Bruntál) Sušárna ovoce, Frenštát pod Radhoštěm (Okres Nový Jičín) Slovenská strela, Kopřivnice (Okres Nový Jičín) Stará ocelárna a kovárna Vítkovických železáren v Ostravě Technické muzeum v Petřvaldě Tepelná elektrárna v Ostravě Těšínské mosty, Český Těšín (Okres Karviná) Vápenka, Vendryně (Okres Frýdek-Místek) Vápenná pec a vápencový lom, Razová (Okres Bruntál) Věž vodárenská – věž kostela sv. Pavla v Ostravě Vítkovické železárny – vysoké pece (Areál Dolní oblasti Vítkovic) Vítkovické železárny – koksovna (Areál Dolní oblasti Vítkovic) Vodárna, Bernartice nad Odrou (Okres Nový Jičín) Výpravní budova železniční stanice Ostrava - Svinov (Okres Ostrava) Zemědělské haldy a valy, Malá Morávka (Okres Bruntál)

Technické zajímavosti • Tatrovácká koncepce, Kopřivnice (Okres Nový Jičín) Pro Opavsko je již dnes symbolický soubor opevnění z období před II. světovou válkou. Tato významná technická památka v sobě svou jedinečností v Evropském kontextu skrývá velmi významný potenciál pro zvýšení atraktivnosti oblasti a tím povzbuzení její návštěvnosti. Podporu rozvoje této atraktivity vidíme jako jednu z priorit celé oblasti Opavska, ale i turistického regionu Severní Morava a Slezsko.

5.1.4 Nejvýznamnější turistické atraktivity Opavska Atraktivita cestovního ruchu je definována jako zajímavá součást přírody, přírodní podmínky, léčivé prameny, krajinná scenérie, sportovní, kulturní či společenský objekt, kulturní, společenská či sportovní událost přitahující účastníky cestovního ruchu. Atraktivity je nutné posuzovat z hlediska mezinárodního, národního a regionálního významu. Arboretum Nový Dvůr Druh specializované botanické zahrady se zaměřením na keře a stromy se nachází asi 12 km západně od Opavy. Jeho uspořádání láká k prohlídce milovníky dřevin snad v každém ročním období. Základem pro dnešní sbírku se stal původní zámecký park. Dnes činí plocha arboreta 23 ha a roste zde na 7 000 druhů, variet, kultivarů a odrůd dřevin z celého světa. Mezi nejzajímavější expozice patří cedr atlaský, borovice malokvětá nebo zeravinec japonský. Přírodní park Moravice Přírodní park Moravice se nachází v kaňonovitém údolí, které je ojedinělým geomorfologickým útvarem se specifickou florou a faunou. Je to poslední zbytek přirozené krajiny Východních Sudet s celou řadou zajímavých přírodních fenoménů. A tak můžeme vysledovat vedle smrkových monokultur zbytky smíšených porostů dubo-habrových hájů. Ten, koho sem přiláká opravdu jen přírodní krása, kterou jako v chrámu chce obdivovat, může zahlédnout stádo muflonů nebo jelenů, divočáky, jezevce, kuny i lišky. Lesník z Doubrav tu v roce 1993 spatřil i vzácného mývalovce kuního a losa. Pravděpodobně migrující, zahnízdili se zde i čápi černí dokonce i krkavec. V řece Moravici je možno zahlédnout raky. V druhově bohatých lesních Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


porostech můžeme najít koncem léta a na podzim množství různých druhů hub. Ozdobou se stal jedovatý náprstník nachový. V radkovském katastru upoutá pozornost již stoletý cedrový háj na rozloze téměř 1 ha. Protože nádherné Mariánské louky náležely již k zámeckému parku, dal kníže Lichnovský v minulém století vybudovat na úpatí stráně zčásti v řečišti hezkou terasu zvanou "Rundela", kterou nynější Správa zámku zrekonstruovala, protože hrozilo její sesutí. Vzácným technickým dílem je papírenský kanál vedoucí po mostech nad potoky od Weisshuhnova splavu do papírny v Žimrovicích. Přiváděl vodu, hnal rotory elektrické turbíny a plavilo se po něm dřevo. Svědectvím, že zde využívali lesy odnepaměti, jsou lesní chodníčky, které hlavně ve středověku byly cílevědomě udržovány tak, aby propojily všechny hájenky. Součástí přírodního parku Moravice je i zámecký park. Malebné umístnění rozlehlých impozantních zámeckých budov, zvláště Bílé věže, na táhlém zalesněném návrší umožnilo vytvořit jedinečné vyhlídkové trasy. Citlivě vedené cesty a přirozeně nenásilně umístěná odpočívadla a vyhlídkové terasy umožňují pozorování detailních scenérií i rozhled do blízkých lučinatých partií. Ty jsou položeny níže a komponovány v návaznosti na okolní krajinu. Na několika místech se před námi otevřou krásné vyhlídky daleko do kraje. Řeka Moravice Pramení v Hrubém Jeseníku v nadmořské výšce 1087 m. Teče jihovýchodním směrem až k Vítkovu, kde se obrací k severovýchodu. Tento směr si udržuje až k ústí do Opavy, do níž se vlévá zprava na ř.km 35,4. Plocha povodí Moravice měří 901 km2, délka sjížděného úseku je 100km. Celé řečiště je kamenité, řeka protéká nádhernou krajinou, nejdříve Nízkým Jeseníkem, pod Kružberkem pak se vine kolem malebných Oderských vrchů. Na řece je údolní přehrada Kružberk, po níž není dovoleno plout. Řeka Moravice patří k řekám vhodným pro vodní turistiku. Horní úsek lze doporučit ke sjíždění zkušenějším vodákům nejlépe na krytých lodích, úsek pod přehradou lze sjíždět i na otevřených lodích.Téměř po celé délce má Moravice charakter horské řeky. Na řece je 12 jezů. Od Kružberské přehrady po Žimrovice tvoří 36 hluboko zaklenutých meandrů. U ústí do Opavy činí průměrný průtok 8 m3/s, minimální průtok 1 m3/s, maximální 500 m3/s. Zprava přijímá potoky Lomnice a Hradečná, zleva Melčský potok, Meleček a říčku Hvozdnici, kromě četných menších přítoků. Zámek Hradec nad Moravicí Zámek se nachází ve stejnojmenném městě na trase Opava Nový Jičín, necelých 8 km od Opavy. Původně královský přemyslovský hrad, byl opakovaně přestavěn renesančně, barokně i empírově. Zámek má dvě části, starší tzv. Bílý zámek, ve kterém si lze prohlédnout nádherně zařízené pokoje a přístavbu novogotické části tzv. Červeného zámku spolu se vstupní branou a Bílou věží z 19. stol. Mezi prvními hosty nově renovovaného zámku byl mj. hudební skladatel Ludwig van Beethoven, který tu pobýval v roce 1806 a 1811, o něco později, v roce 1828, uvítal Nicola Paganiniho a v letech 1846 a 1848 také klavíristu a skladatele Ference Lista. Vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských celebrit hostil také mnohé veličiny kulturní sféry: J. Mánes, C. Wagnerová, G. Hauptmann, H. v. Hoffmannstahl či K. Kraus jsou jen některými z nich. Červený zámek je účelově využíván pro restaurace, koncertní sál aj. V létě je příjemná procházka v anglickém parku. Zámek Raduň Malý zámeček Raduň s novogotickým štítem stojí nad rybníkem v anglickém parku nedaleko slezského města Opavy. Je zde možnost prohlédnout si pohodlné bydlení, zařízené převážně v minulém století. Původně zemanská gotická středověká tvrz byla v průběhu druhé poloviny 16. století za Tvorkovských z Kravař přestavována na renesanční zámek. K němu příslušel rozlehlý hospodářský dvůr a pivovar. V letech 1816-22 byl



Opavsko


klasicistně adaptován. Anglický park, empírová oranžérie, vybraně zařízené zámecké salony, vypovídající o životním stylu a prostředí aristokratických rezidencí v 18. a 19. století. Sbírka luxusního porcelánu, skla a stříbra, malířských, grafických a sochařských děl. V zámku je cenná knihovna s téměř 16 tisíci svazky. Veřejnosti byl zámek opět zpřístupněn až v roce 1984 a je zařízen sbírkami, zapůjčenými ze zámku v Hradci nad Moravicí. Prohlídková trasa vede atraktivně vybavenými pokoji knížecího apartmá, sály zámecké knihovny a zbrojnicí. Památník armády ČR - Milostovice Pěchotní sruby z let 1935 - 38 v Opavě-Milostovicích upoutají především dvoupodlažní pevnosti. Opevnění připomíná skvělou úroveň našich techniků, projektantů a stavbařů a odhodlání vojáků bránit vlast před agresí hitlerovského Německa. Je zde malá expozice a před pevností je několik ukázek vojenské techniky. Památník armády ČR Milostovice 746 60 Opava Česká republika (CZ) tel: (+420) 553 756 743 http://sweb.cz/kvh-opava

5.1.5 Kulturní zařízení Přirozenými středisky kulturního a společenského života jsou obě města oblasti – Opava a Hradec nad Moravicí. Divadla : Loutkové divadlo v Opavě Husova 17 746 01 Opava tel: (+420) 553 615 609

Slezské divadlo Horní náměstí 13 746 69 Opava tel: (+420) 553 621 156 fax: (+420) 553 623 656 http://www.divadlo-opava.cz e-mail: [email protected]

Muzeum Hradec nad Moravicí Podolská 156 747 01 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 553 783 701 http://www.cz-museums.cz e-mail: [email protected] Otvírací dny Čtvrtek – Neděle 09:00 - 12:00, 13:00 - 17:00

Slezské zemské muzeum - Výstavní budova Sady U Muzea 1 746 01 Opava tel: (+420) 553 714 809 http://www.szmo.cz e-mail: [email protected] Otvírací dny Út - Ne: 09:00 - 12:00, 13:00 - 16:00

Kino Elektra Havlíčkova 746 01 Opava tel: (+420) 553 715 943 Jan Josef hrabě Gračínský z Grašína

Kino Holasovice Holasovice 130 747 74 Holasovice tel: (+420) 553 662 296

Kino Hradec nad Moravicí Podolská 156 74741 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 553 784 090

Kino Mír Kolářská 5 746 01 Opava tel: (+420) 553 615 658

Muzea :

Kina :



Opavsko


Další zařízení : Název kulturního zařízení Kulturní dům nebo sál Knihovna Galerie Informační středisko Videopůjčovna Veřejný internet

Počet 51 38 3 3 4 3

Poznámka

Pramen: Pasporty obcí, 2005

Kulturní život Opavska je soustředěn zejména do města Opavy. Významnou roli z hlediska regionálního významu zde hrají hlavně Slezské divadlo a Loutkové divadlo. V ostatních obcích se kulturní a společenský život soustředí do místních kulturních domů kde jsou pořádány akce místního významu jako jsou krmáše, bály a taneční zábavy. Tradiční význam pro kulturní život mají také obecní knihovny.

5.1.6 Sportovní zařízení Sportovní zařízení slouží nejen turistům, ale i místním obyvatelům a přispívají tak k širší nabídce možností pro trávení volného času. Název sportovního zařízení Sportovní hala , Tělocvična Fotbalové hřiště Volejbalový areál – hřiště venkovní Tenisový areál – kurt venkovní Koupaliště – venkovní Bazén krytý Přírodní koupání Půjčovna kol Půjčovna lyží Rybolov Zimní stadion Cyklotrasy Jezdectví Fitcentrum Sjezdové areály Lyžařské tratě – areály Kuželna, Bowling Cykloservis

Počet 32 37 24 26 3 6 15 0 2 23 1 27 4 10 9 5 1 8

Poznámka

Zdroj : Pasporty obcí, 2005

Opavsko mimo jiné disponuje velmi rozsáhlou strukturou značených cyklotras. Tyto trasy nekladou vysoké nároky na fyzickou kondici cyklistů a ani na technickou úroveň kol. Vedou však ve většině případů velmi atraktivními přírodními lokalitami a také kolem turistických atraktivit oblasti. Vhodnou propagací a doplněním dalších služeb by rozvoj cykloturistiky na Opavsku přispěl k jeho zatraktivnění. Zejména je nutno zvážit podporu zřízení a provozu půjčoven kol. Dle podkladů které máme k dispozici na území Opavska totiž nepůsobí ani jediná.

Sportovní zařízení v Opavě Stadiony: Stadion v Městských sadech Lipová 2 746 01 Opava tel: (+420) 553 616 391 fax: (+420) 553 616 394 http://www.sfc.cz e-mail: [email protected] Enterprise plc, s. r. o.

Zimní stadion Zámecký okruh 8 746 01 Opava tel: (+420) 553 623 216

Hala Opava a.s. Žižkova 8 747 07 Opava tel: (+420) 553 759 340 www.hala-opava.cz e-mail: [email protected]


Opavsko

Tenisové areály: Sportovní klub Jantar Městské sady 746 01 Opava tel: (+420) 553 719 932 Tenisový areál Wolkerova 1a 747 05 Opava - Kateřinky tel: (+420) 553 732 261 Areál zdraví Bílovecká 180 747 06 Opava-Kylešovice tel: (+420) 553 733 002 Tenisový klub Opava Nerudova 25a 746 01 Opava Tel: (+420) 553 613 847 Badminton: Hala ZŠ Otická Otická 18 746 01 Opava tel: (+420) 607 993 155 Squash centra: AB Squash centrum, s.r.o. Fűgnerova 52 747 05 Opava tel: (+420) 553 613 332 http://www.absquash.unas.cz

Bowlingová centra v Opavě: Bowling centrum – Bowland Solná 23 746 01 Opava tel: (+420) 553 610 610 http://www.bowland.cz e-mail: [email protected] Raketa Bowling s.r.o. Krnovská 184 747 07 Opava - Jaktař tel: (+420) 553 710 090 http://www.raketabowling.cz e-mail: [email protected] Alexandria Bowling Nákladní 20 746 01 Opava tel: (+420) 553 612 452



Herna Squash Příčná 10 746 01 Opava tel: (+420) 553 717 919 http://www.aoc.cz/squash e-mail: [email protected] Q-sport Olomoucká 101 746 01 Opava tel: (+420) 553 717 835 http://squash-opava.borec.cz/

Fitness: Fitcentrum Pepa Zámecký okruh 8 746 01 Opava tel: (+420) 553 625 512 www.pepasport.cz e-mail: [email protected] Bavaria fitness Hlavní 68 747 06 Opava - Kylešovice tel: (+420) 553 734 375 http://www.bavaria-fitness.cz

Koupaliště: Městské koupaliště Jaselská 35 746 01 Opava tel: (+420)553 627 736

Fitness Rhodos Wolkerova 1 747 05 Opava tel: (+420) 553 627 083

Bazény: Městské lázně Zámecký okruh 4 746 01 Opava tel: (+420) 553 627 688

Jezdectví: Jezdecký klub Rolnická 120 747 05 Opava – Kateřinky tel: (+420) 553 732 410

Léčebné a rehabilitační centrum spol. s.r.o. Englišova 526 746 01 Opava Tel: (+420) 553 760 531 e-mail: [email protected]

Olymp Inn Sport Restaurant 17. listopadu 2 747 06 Opava-Kylešovice tel: (+420) 553 616 830 http://web.quick.cz/olymp e-mail: [email protected]

Jezdecký areál Žižkova 511 747 41 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 606 713 999 tel/fax: 553 783 078 www.jezdectvi.opavsko.com e-mail: [email protected]

Sport v okolí Opavy: Areál TJ Hradec nad Moravicí tenis, volejbal, nohejbal, koupaliště PO BOX 30 747 41 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 553 784 076

Jízdárna v Mokrých Lazcích Výhony 99 747 62 Mokré Lazce tel: (+420) 606 890 197


Opavsko


Cykloservisy: Jan Hluchý – opravna jízdních kol Krnovská 157 747 07 Opava – Jaktař tel: (+420) 553 716 410 Radim Žůrek – Garage Bicycles Podvihovská 65 747 70 Opava - Komárov tel: (+420) 553 794 394 home.tiscali.cz/ca579600 e-mail: [email protected] Petr Homola – prodej a servis jízdních kol Opavská 22 747 31 Velké Hoštice tel: (+420) 728 968 487 www.bike-morava.wz.cz

e-mail: [email protected] KOSKA servis – prodej a servis jízdních kol Podolská 88 747 41 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 553 784 440 fax: (+420) 553 784 440 Cyklosport H & F – prodej a servis jízdních kol Hynek Hluchý Pekařská 408/21 746 01 Opava tel: (+420) 553 615 528 fax: (+420) 553 615 528 e-mail: [email protected]

Opavel s.r.o. – prodej a servis jízdních kol Nákladní 30 746 01 Opava tel: (+420) 553 623 936 fax: (+420) 553 621 313 Sacas Bicycle National – prodej a servis trekingových a horských kol Hradecká 2599/56 746 01 Opava tel: (+420) 553 711 762 fax: (+420) 553 711 762 e-mail: [email protected]

5.1.7 Nákupní centra Nejvýznamnějším důvodem pro návštěvu ČR je její historie a architektura. Ve srovnání s ostatními zeměmi patří mezi další hlavní dominantní důvody návštěvy ČR pohodlí (snadná doprava, blízké prostředí, požadovaná kvalita) a nakupování. To dokazují také výsledky šetření CzechTourism, podle kterých obliba návštěv velkých nákupních center spojených s nakupováním a zábavou výrazně roste. V roce 2002 byly nákupy hlavním důvodem pro návštěvu ČR pro 6,5 % turistů, v roce 2003 už pro 24 % návštěvníků (viz následující grafy).

Pramen: Česká centrála cestovního ruchu



Opavsko


Pramen: Česká centrála cestovního ruchu

Už dnes je Česko co do rozsahu obchodních ploch na obyvatele na předním místě ve střední Evropě. Na největší prodejní ploše v zemi mohou nakupovat obyvatelé Moravskoslezského a Ústeckého kraje, kde na tisíc obyvatel připadá 108 metrů čtverečných prodejen. Například hlavní město Praha je až na pátém místě s 82 metry na tisíc obyvatel. Nejhůře při porovnání velikosti prodejní plochy na tom jsou obyvatelé Vysočiny a Středočeského kraje. Tam na tisíc obyvatel připadá 46 a 47 metrů prodejní plochy otevřených hypermarketů. Prodejní plocha hypermarketů v jednotlivých krajích Kraj Prodejní plocha hypermarketů na 1000 obyvatel v m2 Ústecký Moravskoslezský Královéhradecký Karlovarský Praha Olomoucký Pardubický Zlínský Jihomoravský Jihočeský Liberecký Plzeňský Vysočina Středočeský


108 108 86 84 82 66 61 59 59 58 50 49 47 46


Opavsko


Okresy s největším rozsahem prodejních ploch na obyvatele Okres prodejní plocha hypermarketů na 1000 obyvatel (v m2), stav k 1.1.2003 Ústí nad Labem 239 Hradec Králové 185 Ostrava – město 177 Pardubice 145 Mladá Boleslav 131 Teplice 121 Opava 102 Děčín 99 Prostějov 91 Olomouc 91 Průměr ČR 62 Dle výzkumů společnosti Incoma Research je pro 2/3 dotázaných rozhodující při nákupu v nákupním centru šíře nabídky a skutečnost, že lze nakoupit vše „pod jednou střechou“. Co se týče doby, kterou návštěvník v nákupním centru stráví, jsou výsledky následující: 1 – 2 hodiny stráví v nákupním centrum 62 % návštěvníků, 3 – 4 hodiny 18 % návštěvníků. Na Opavsku má 15 obcí ve své infrastruktuře menší či větší nákupní centrum. Přirozeným nákupním centrem s největší nabídkou nákupních ploch je přirozeně město Opava. Albert Zámecký okruh 996/19 746 01 Opava

Hypernova Olomoucká 746 01 Opava

Billa Rolnická ul. 747 05 Opava Delvita Ratibořská 21 747 05 Opava

Globus Těšínská 2830/83 746 01 Opava

Julius Mainl Holasická 1154/2 747 05 Opava Obchodní centrum Silesia - Tesco Těšínská 2914/44 746 01 Opava

Obchodní dům Breda Nám. Republiky 11 745 47 Opava

Obchodní dům Pasáž Dolní náměstí 18/8 746 01 Opava

Telefon: (+420) 553760411 Fax: (+420) 323637860 E-mail: [email protected] Telefon: (+420) 323613111 Fax: (+420) 323637860 E-mail: [email protected] Telefon: (+420) 553730480

Telefon: (+420) 553612840 Fax: (+420) 553612820 E-mail: [email protected] Telefon: (+420) 553767111 Fax: (+420) 553767160 E-mail: [email protected] Telefon: (+420) 553613136 Fax: (+420) 553613148 www.julius-meinl.cz Telefon: (+420) 553 633 552 www.oc-silesia.cz E-mail: [email protected] Telefon: (+420) 553606111 Fax: (+420) 553622777 E-mail: [email protected] Telefon: (+420) 553623344 Fax: (+420) 553624548 E-mail: [email protected]

5.1.8 Zábavní centra Zábavním parkem nebo zábavním centrem se podle zavedeného názvosloví v cestovním ruchu má na mysli místo s velkou koncentrací atrakcí zaměřených na zábavu, relaxaci, aktivní odpočinek. Přičemž atrakcí cestovního ruchu je lidmi vytvořená atraktivita, kdy motivací jejího vzniku je zisk na základě příjmů od návštěvníků. Typickým příkladem je např. Disneyland, muzeum voskových figurín, muzea kuriozit apod.



Opavsko


Na území Opavska se zábavní centrum odpovídající výše uvedené definici nevyskytuje. V rámci některých nákupních center (např. Tesco) se nacházejí dílčí zábavní atraktivity zpravidla určené pro zabavení dětí.

5.1.9 Kongresy a konference Kongresová a incentivní turistika je jednou s nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí cestovního ruchu. Dobré příležitosti pro tuto cílovou skupinu návštěvníků pak významně ovlivňují celkový rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Opavsko dnes disponuje dvěma zařízeními, poskytujícími komplexní nabídku pro pořádání kongresů a konferencí. Hotel Belaria*** Nachází se v Hradci nad Moravicí, městě vzdáleném 8 km od Opavy a 30 km od Ostravy. Je situovaný v malebném údolí řeky Moravice přímo pod hradeckým zámkem. Svou polohou v přírodě a svým vybavením je doslova předurčen pro pobyty u příležitosti konání školení, kurzů a firemních oslav. Jeho bohaté sportovní zázemí vytváří dobré podmínky i pro incentivní část pobytu. Svým zákazníkům hotel nabízím kromě stravovacích a ubytovacích služeb také pronájem tří salónků o kapacitách 10,30 a 50 osob, vhodných především ke konání školení či menších kurzů. Pro větší společenské a kulturní akce slouží víceúčelová hala, jejíž maximální kapacita při restauračním uspořádání stolů je až 400 míst. Všechny tyto prostory mají přípojku na internet, umožňující pořádání videokonferencí. Hotel Červený zámek ** Stylové prostředí Červeného zámku vytváří příjemné podmínky pro akce kongresové turistiky. Hotel nabízí stravování v Zámecké restauraci s kapacitou 240 míst, s výběrem krajových specialit i individuální nabídkou. Čtyři salónky s kapacitou 20 - 40 míst vytváří atraktivní prostředí pro konference, školení, semináře, svatební hostiny, rauty, plesy, abiturientské i firemní večírky a další společenské akce . Po dohodě se správcem zámku je možné organizovat velké kongresové akce přímo v sále "Velká Dvorana" s kapacitou 150 - 180 míst s pódiem a tanečním parketem a s možností konferenčního uspořádání až pro 400 osob. Jako zpestření těchto akcí se velmi často organizují prohlídky "Bílého zámku" nebo projížďky na koních nebo bryčkou. Kongresový cestovní ruch má na Opavsku dobré podmínky zejména v oblasti vhodných konferenčních prostor. Stejně důležité jako kvalitní přednáškové a kongresové sály jsou však i kvalitní ubytovací a stravovací kapacity, a ty bohužel v blízkosti těchto sálů buďto zcela chybí a nebo jsou velmi omezené, případně neodpovídají svou strukturou a kvalitou dnešním požadavkům a konkurenční nabídce.

5.1.10

Významné osobnosti Opavska a blízkého okolí

Adamsonová Joy (*Opava 20.10.1910 † Shaba-Keňa 3.1.1980)

Balbín Bohuslav (1621 – 1688) Bezruč Petr (1867 – 1958) Bohdálek Alexander Prof.MUDr. Breda Max Dostál Vítězslav Držkovic Valentin (1888 – 1969)


malířka, spisovatelka, ochránkyně africké přírody, původním jménem Friederika Viktorie Gessnerová, proslavila se zejména autobiografickým dílem Lvice ve dvou světech a kresbou 4000 květů, zvířat a afrických domorodců. historik, vlastivědec, dramatik, básník, pedagog a hagiograf, proslul zejména dílem Obrana jazyka slovanského, obzvláště českého. V Opavě jako jezuita po svém druhém exilu v Klatovech působil 31.10.1674 - 20.11.1676 na zdejší jezuitské koleji. Český básník, autor jedné z největších knih české poezie, ve které se stylizoval do role "slezského barda". První prof. patologické anatomie na pražské univerzitě (1845 – 1871) Zakladatel firmy Bred&Weinstein - obchodní dům Breda Cestovatel – Kolem Světa na kole, významná osobnost cykloturistiky. zakladatel sociální malby na Ostravsku, ilustrátor Bezručových básní, mistr krajinomalby a portrétů, dílo presentoval na 21 zahraničních a 37 tuzemských výstavách. Strana 79 (celkem 132)

Opavsko

Engliš Karel JUDr. Nar. 17. 8. 1880 Hrabyně , zem.15. 6. 1961 Foltys Petr Freissler Arnošt (1836 – 1908) Gebauer Paul Gudrich Rudolf (10.3.1862 - 19.9.1937)

Hanák Jindřich (1867 – 1939)

Hartmann Antonín, PhDr. CSc. Hein František (1808 – 1980) Hořká Ludmila (1892 – 1966) Chamrad Arnošt Kalichová Helena (1895 – 1975) Kolofík Jan (1844 - 1904) Kožaný Jan Dr. Krystýn Bohumír Křížkovský P. (1860 – 1963) Kubinec Ivan (* 26. 4. 1923 Novoselice, o. Tjačevo, Ukrajina † 18. 4. 1945 Štítina) Kuzník Bohuš Lamprecht Arnošt prof. PhDr. (* 19. 10. 1919 Štítina † 2. 5. 1985 Brno) Liechtenstein Karel (1569 – 1627) Mendel Johann Gregor (20.7.1822 - 8.1.1884) Ochrana Ludvík Olbrich Josef Maria (1867-1908) Otipka Jindřich Píka Heliodor Gen. ve II. sv. válce československý vojenský přidělenec v Moskvě Prasek Vincenc (9.4.1843 - 31.2.1912) Přemek Opavský (1365 – 1433) Rieger Franz Satorie Jan (1887 – 1949)



český národohospodář, filozof, právník a politik, od roku 1934 do února 1939 zastával funkci guvernéra Národní banky Československé Poslanec zemského sněmu Významný opavský lékař, iniciátor výstavby Slezské zemské nemocnice a její první ředitel, zakladatel opavského lékařského klubu, člen předsednictva Slezské zemské zdravotní rady, člen opavské městské rady. Malíř Od r. 1913 prezident Říšského svazu slovanského hasičstva rakousko - uherské monarchie. Napsal několik hasičských příruček. Aktivně působil jako novinář a politik. 23 let redigoval tzv. Opavský věstník. Působil také jako historik, napsal několika dílnou kroniku Kylešovic. za 1.světové války rakouský důstojník, v roce 1918 přejat do čs.armády. V lednu 1919 velel 2.pěší brigádě v bojích na Těšínsku. Od listopadu 1922 do ledna 1930 velel 8.pěší divizi a od února 1923 i posádce v Opavě. Divizní generál Hanák byl iniciátorem výstavby pomníku padlým v 1. světové válce na Městském hřbitově v Opavě. Historik umění čestný občan města Opavy, poslanec rakouské konstituční říšské rady za Opavu, primátor města Opavy, zpravodaj ústavního výboru, prezident říšské rady, ministr spravedlnosti. Spisovatelka Malířka, grafička , spisovatelka, sběratelka lidové slovesnosti. Autorka kroniky slezského kraje "Ze starých časů" s vlastními dřevoryty a prozaických děl ("Dům z pohádky"). Věnovala se též malbě květin, zátiší a motivů z Ostravska Lékař, zakladatel a průkopník organizace Sokola v Opavě, starosta Matice Opavské a předseda župy českých lékařů ve Slezsku. Národohospodářský spisovatel Akademický malíř Zakladatel sborového zpěvu Příslušník 1.čs. tankové brigády Učitel a spisovatel Univerzitní profesor, bohemista. moravský zemský hejtman, nejvyšší moravský zemský sudí, nejvyšší hofmistr, místodržitel Českého království, lenní pán Opavska a držitel zámku v Opavě, zván krvavým katem národa. Křížením rostlin dospěl k objevu, který znamenal počátek nové éry v biologii, k teorii o dědičnosti, jež je po něm nazvána mendelismus Farář od roku 1850 ve Stěbořicích - zakladatel místní knihovny, jeden ze zakladatelů časopisu Opavský besedník a Opavský týdeník, zakladatel (1870) místní záložny. narodil se v Opavě, architekt a významný reprezentant vídeňské secese Akademický malíř Významný politik a voják, vždy věrný československé republice, odmítl spolupráci s KGB, popraven 21.6.1949 v politickém procesu komunistickou justicí Zasloužil se o vznik Matice Opavské, věnoval se výzkumu historie olomouckého školství, studiu práv.dějin desátý, nejmladší potomek opavského vévody Mikuláše II., přední diplomat českých králů, postavil v Opavě hrad a kapli, dnes zvanou Švédskou Zakl. Krnovských varhan (1844) československý legionář, důstojník čs.armády, v letech 1934-1937 velitel pěšího pluku 15 v Opavě, následně velitel hraničářského pluku 4 v Hlučíně. Za okupace účastník domácího odboje, téměř Strana 80 (celkem 132)

Opavsko


Sedlák Jindřich Schössler Josef Jan (1761 – 1834) Schreiber Profesor nar. 25. 12. 1900, Hlavnice u Opavy, zemř. 5. 11. 1981, Ostrava. Směja František (1904 Suché Lazce – 1986 Opava) Strohalm Bohumír Studený Jaroslav Msgr. ThDr. Šrámek Josef (* 14. 3. 1875 Štítina † 23. 7. 1937 Ostrava) Tesař P. (1846 – 1935) Vančura Vladislav (1891 Háj u Opavy – 1942) Vašica Josef PhDr. prof. (* 30. 8. 1884 Štítina † 6. 12. 1931 Praha) Viktorín z Poděbrad (1443 – 1500) Vlachý Gen. Zíka František (1869 – 1931)

tři léta vězněn. Pomohl při poválečné obnově Opavy. V srpnu 1945 byl povýšen na brigádního generála, v červnu 1946 převelen do výslužby. Malíř čestný občan Opavy, významný její primátor, zakladatel městských parků, spoluzakladatel gymnazijního muzea, iniciátor stavby divadla, pivovaru pedagog, skladatel, sbormistr, organizátor, publicista prozaik, básník, redaktor, kulturní pracovník malíř, který žil a tvořil v Paříži právník a politik, slezský zemský prezident český spisovatel (autor próz s lyrickými prvky i vypravěčských románů), dramatik, filmový scénárista a režisér (např. snímků 'Marijka nevěrnice', 'Na sluneční straně', 'Před maturitou'), autor filmových libret a pohádkové knížky. Univerzitní profesor, český slavista kníže opavský, münsterberský a Svaté říše římské, syn českého krále Jiřího z Poděbrad, držitel knížectví opavského s Hradcem a zámkem v Opavě. poslanec Národního shromáždění, místopředseda Zem. jednoty v Praze, předseda Slezské zemědělské rady

Zdroj : Pasporty obcí, 2005, www.infomorava.cz

Z významných osobností národního a mezinárodního významu by pro potřeby nabídky cestovního ruchu bylo možno pravděpodobně uvažovat o využití osobností Joy Adamsonové, Petra Bezruče, Heliodora Píky nebo Vladimíra Vančury například ve spojení s novými kulturními a společenskými akcemi apod.

5.1.11 Významné, pravidelně se opakující akce pořádané v jednotlivých obcích Akce pořádané v jednotlivých obcích mají velmi odlišný rozsah, náplň a regionální význam, avšak z podaných charakteristik nelze jednoznačně určit, kdy lze tyto akce považovat spíše za kulturní program pro místní obyvatele, resp. návštěvníky z blízkého okolí a kdy se jedná o akci se skutečným dopadem na rozvoj cestovního ruchu.

Název obce

Název akce

Branka u Opavy

Turnaj v malé kopané Hasičská soutěž

Brumovice

Hasičské slavnosti Pálení čarodějnicstavění máje Kácení máje Dětský den Turnaj v odbíjené Krmáš Ples

Dolní Životice

Turnaj trojic v nohejbale Pouť


Stručná charakteristika o pohár starosty obce o pohár SDH Branka

Termín

Akce s nadregionálním významem

srpen-září září duben duben květen červen červenec prosinec, leden, únor, březen srpen-září září Strana 81 (celkem 132)

Opavsko


Název obce Háj ve Slezsku

Hlavnice

Hlubočec

Název akce Hájecké jaro Vančurovo rozmarné léto Adventní koncert Hlavnice A.C. Nora Sportovní turnaj v kopané Hasičská soutěž Tradiční svatodušní smaženice Společenský ples Víťa Farm Tour

Turnaj „Místních firem“

Hněvošice

Noční soutěž hasičských sborů Pohárová soutěž „Hněvošický pahorek“ Dětská soutěž hasičských sborů Veterán cup Společenské plesy

Holasovice Hrabyně

Pouť Nanebevzetí p. Marie Reprezentační ples města Otevírání jara a turist. sezóny Otevírání řeky Moravice Mistrovství mažoretek

Hradec nad Moravicí

Chlebičov

Dětský den Beethovenův Hradec Hradecká pouť Pouť Rádia Čas Včelařská slavnost Malířské sympozium Uzamykání řeky Moravice Svatováclavský festival Husí hody Mikulášský jarmark Memoriál A. Bitomského Výstava dr. zvířectva

Chvalíkovice Jakartovice

Memoriál Františka Matyáše O pohár starosty obce


Stručná charakteristika

Termín


Koncert pěveckých sborů

Celostátní soutěž v próze

září

celostátní

červen Kácení máje Turnaj v nohejbale Cyklistický závod Turnaj v kopané – areál TJ Sokol Turnaj v kopané – areál TJ Sokol Turnaj v kopané – areál TJ Sokol Turnaj v kopané – areál TJ Sokol Hasičská soutěž Hasičská soutěž Hasičská soutěž Hasičská soutěž Společenský ples Turnaj v kopané Jarmark Hasičská soutěž Smažení vajec v lese

květen červen únor, srpen červenec červenec červenec srpen srpen červen červenec září září leden – únor

Společenský ples Turistická akce Vodácká akce Soutěž mažoretkových skupin Hudební soutěž Jarmark Společenská akce včelařů Setkání výtvarníků, vernisáž Vodácká akce Hudební festival duchovní hudby Tradiční karmáš Turnaj v kopané Hasičská soutěž Fotbalový turnaj

červenec

Fotbalový turnaj

červenec Strana 82 (celkem 132)

Opavsko


Název obce

Jezdkovice Kyjovice

Název akce O pohár starosty obce Jakartovský karmáš Memoriál Františka Matyáše Hasičská soutěž Vánoční turnaj Velikonoční turnaj

Stručná charakteristika Hasičská soutěž Karmáš Fotbalový turnaj

Termín


červen září červenec

Sraz rodáků obce Turnaj ve stolním tenise Turnaj ve stolním tenise Turnaj volejbale

Fotbalový turnaj

Litultovice

Fotbalový turnaj

Turnaj v malém fotbale

Litultovická vánočka

Vánoční přespolní běh

Karmášové posezení

Posezení u dechovky

Dětský den

Mikolajice Mladecko

Hasičská soutěž Vodění medvěda,masopust O pohár starosty Hubertova jízda Oslavy sv. Floriána O pohár starosty

Mokré Lazce

červen prosinec srpen červen

soutěž SDH

červen

konec masopustu

únor,březen

Nohejbalový turnaj

Hasičská soutěž Mezinárodní turnaj ve stolním tenise Cyklistické silniční závody Závody horských kol Střelecká soutěž

Autorodeo

Neplachovice

Hasičská soutěž Adventní koncert Obecní ples Dětský den Posezení s dechovkou

Nové Sedlice Posvícení

Oldřišov Opava

Stavění a kácení máje

květen

Letní karnevaly Vánoční zabíjačka Slezský bál Filmový projekt 100 Velikonoční trhy Další břehy Studentský majáles Jeden svět

Festival dokumentárních filmů

Beethovenův Hradec Chodníčky k domovu Evropský svátek hudby Etnojazz Bezručova Opava Mezinárodní festival duchovní hudby Pohyb-zvuk-prostor Mezinárodní soutěž mladých varhaníků Opava Cantat Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


Název obce

Otice

Raduň

Skřipov

Slavkov

Služovice

Název akce Jazz and hot dance Vánoční trhy Otický karmáš Turnaj ve stolním tenise Vánoční výstava Memoriál F. Smoleně Turnaj v nohejbale Dětský den Vodění medvěda Vánoční turnaj Novoroční volejbalový turnaj Vánoční turnaj Zpívání koled v kostele s živým betlémem Obecní ples společně s obcí Vršovice Vodění medvěda a pochování basy Sraz veteránů Dětský den Snošky O putovní pohár starosty obce Hasičská slavnost Výstavka prací dětí a občanů Vánoční koncert Slavkovský krmáš O pohár starosty O pohár starosty

Memoriál J. Wihody

Dětský karneval Májové veselice Dětský den

Sosnová


Termín

Turnaj v kopané

srpen prosinec

Výstava perníků Hasičská soutěž

listopad červen

Turnaj v kopané

září červen březen prosinec

Turnaj ve volejbale

leden

Turnaj ve stolním tenise

prosinec


prosinec únor Ochotnické divadelní scénky Přehlídka starých motocyklů Sportovní soutěže dětí Smažení vajec na staré vodárně

únor květen červen červen

Nohejbalový turnaj

červenec

Přehlídka hasičské techniky Obrazy, keramika, foto, sběratelé Koncert s živým betlémem

srpen

Hasičská soutěž Turnaj ve volejbale Noční turnaj v požárním útoku Turnaj v kopané Zimní turnaj ve stolním tenise Maškarní bál Stavění máje, kácení máje Turnaj žáků a mužů v kopané Pouť u kapličky Sv. Anny Přehlídka trampské a country písně s Vandrbálem Branný závod a pouštění draků Beseda s občany

Mikulášská zábava Zimní sjezd na netradičních vozidlech

říjen prosinec

květen srpen prosinec únor květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

Živý betlém Vánoční výstava Velikonoční výstava Hasičské slavnosti v Jamnici

Stěbořice Setkání Březových Orelská slavnost Posvícení



Opavsko


Název obce

Štítina

Název akce Memoriál I.Kubince Memoriál gen. H. Píky Tradiční posvícení Štivadlo Tradiční ples

Přehlídka ochotnických div.


květen červen červenec květen

Pochovávání basy

Velké Hoštice Tradiční bály

Vršovice

Turnaj v odbíjené Turnaj v kopané

Termín

Masopustní zvyky Turnaj v kopané Turnaj ve stolním tenise Krmášové odpoledne včetně taneční zábavy Fotbalový turnaj

Uhlířov

Velké Heraltice


Fotbalový turnaj Soutěž SDH Taneční zábavy

Vodění medvěda Pochovávání basy Vatra

Oslavy osvobození

červenec červenec leden, únor, březen leden, únor, březen leden, únor, březen květen


Pořádání stávajících i nových pravidelných kulturních a společenských akcí je nutné podporovat a rozvíjet. Vhodnou propagací a marketingem mohou velmi významně podpořit návštěvnost oblasti. Zajímavé akce by se také mohly stát významnými součástmi produktových balíčku, jejichž tvorbu je rovněž potřeba iniciovat a podpořit, protože hrají strategickou úlohu v rozvoji cestovního ruchu.

5.1.12

Významné podniky a obchodní značky Opavska

Atraktivitu destinace, její známost a image velmi často ovlivňují známé podniky, firmy či obchodní značky. Často se tyto podniky aktivně podílejí na rozvoji cestovního ruchu v destinaci, a to ať již z důvodů vlastní propagace, vztahu k regionu či místu nebo i z důvodů obchodních, kdy větší množství přijíždějících návštěvníků a turistů zvyšuje koupěschopnou poptávku po produkci dané firmy. SO ORP Opava je spojen s následujícími významnými podniky či obchodními značkami: Stávající název Charakteristika Poznámky podniku

Balakom a.s.


Jedná se o výrobce barev a laků. Historie firmy: 1907 – tradice firmy začíná již v roce 1907, kdy se na území dnešního Balakomu započalo s výstavbou závodu, jehož původní náplní byla výroba leštidel na obuv. 1922 – došlo ke změně výrobního programu na výrobu barev a laků z rostlinných olejů a pryskyřic 1947 – továrna byla znárodněna a posléze začleněna do národního podniku Barvy a laky se sídlem v Praze. 1994 září - v rámci privatizace části státního podniku Barvy a laky, na počátku devadesátých let, se továrna v Komárově osamostatnila. 1995 – byla zahájena ekologizace firmy. Zahájeno odstranění starých zátěží, vybudování nových útvarů firmy (vnitřní obchod, zahraniční obchod, marketing a další). Zahájena modernizace tírenské technologie. 1996 – k 1. 1. byla provedena transformace na akciovou společnost „Balakom, a.s.“. Strana 85 (celkem 132)

Opavsko

Brano, a.s.

IVAX Pharmaceuticals, s.r.o.

Model Obaly, a.s.

Opavia – LU, a.s.



1997 – Byla založena dceřinná distribuční firma v Hradci Králové „Balakom Hradec Králové s.r.o.“. V tomto roce se Balakom stává Největším výrobcem barev a laků na dřevo a kov v České republice. 1998 – Byla založena dceřinná společnost v Žilině „Balakom Slovakia“. 2000 – kapitálový vstup do distribuční firmy Mistr a.s., kapitálový vstup rakouské firmy Sefra do Balakomu, a.s. 2001 – byla založena dceřinná společnost v Polsku “Balakom Polska“, společnost Balakom Opava navázala obchodní spolupráci s firmami Sefra se sídlem ve Vídni a Sefra Hungária a vstoupila tak na rakouský a maďarský trh. Bylo vybudováno školící středisko, kde mohou probíhat školící a společenská setkání s obchodními partnery. Firma s dlouholetou historií. Svou produkcí se řadí zejména do automobilového průmyslu (zvedáky, zámky a autodílny), strojírenské (přípravky, díly) a stavební (zámky) výroby. Patří k velmi úspěšným exportérům. Společnost IVAX Pharmaceuticals s.r.o. (dříve známá také pod obchodními firmami IVAX – CR a.s., Galena a.s., Galena s.p.) je přední českou farmaceutickou společností, která svou činností úspěšně navazuje na stodvacetiletou tradici farmaceutické výroby na Opavsku. Společnost získala výjimečné postavení v oblasti farmaceutického průmyslu zejména svou širokou škálou produktů. Ve svém portfoliu nabízí produkty té nejvyšší kvality nejen z oblasti humánních a veterinárních léčivých přípravků, ale také substance, rostlinné extrakty a galenika. Jediným společníkem je nizozemská společnost IVAX International B.V., která patří do skupiny IVAX Corporation se sídlem v Miami, Florida, USA. Společnost Model Obaly a. s. vznikla v roce 1992, kdy se stal 100% vlastníkem Model-Holding AG se sídlem ve švýcarském Weinfeldenu. Původně se jednalo o jeden ze závodů bývalých Olšanských papíren. V současné době je Model Obaly a.s. jedním z vedoucích výrobců kartónových obalů v České republice a má výrobní a prodejní stanoviště v České, Slovenské i v Polské republice. Výrobní závody jsou v Opavě a v Nymburce, prodejní zastoupení v Martině a v Katovicích. Spolu se svými 14 sesterskými organizacemi působí v celé řadě zemí a představuje ideální evropskou síť pro mezinárodní obchodní partnery. Za názvem společnosti Model Obaly a.s. se skrývá široké spektrum činností celkového počtu více než 720 kvalifikovaných pracovníků obalového průmyslu, a to v rámci 2 výrobních závodů v České republice - v Opavě a v Nymburku. Jako jedni z mála výrobců kartónových obalů v České republice vyrábí kompletní sortiment obalů z vlnitých, kašírovaných, ale také z hladkých lepenek. Společnost je tedy schopna zákazníkům nabídnout řešení počínaje jednotkovým spotřebním obalem a konče obalem transportním. Akciová společnost Opavia - LU vznikla 1. 1. 2001 jako jedna z nástupnických organizací bývalé společnosti Čokoládovny, a. s. Je největším výrobcem trvanlivého pečiva ve střední a

Opavia patří mezi velmi silné značky v potravinářském průmyslu.


Opavsko

Ostroj Opava, a.s.

ZP Otice, a. s.

Zlatovar, a.s.



východní Evropě. Chutné a kvalitní sušenky, oplatky a slané pečivo prodávané pod značkou Opavia jsou u českých a moravských spotřebitelů natolik oblíbené, že značku Opavia považují už několik let za nejlepší potravinářskou značku u nás. Je součástí nadnárodní skupiny Danone. Až do roku 1878 sahá tradice akciové společnosti OSTROJ Opava. Tehdy byla průmyslníkem Eduardem Tatzlem založena Opavská strojírna a slévárna. Jako OSTROJ je firma známa od května roku 1949, kdy byl tento název zaregistrován jako ochranná známka. Nejznámější, a do nedávné doby také největší část výrobního programu, tvoří tradiční sortiment důlních zařízení pro všechny podmínky dobývání v hlubinných dolech. Mezi veřejnost i zákazníky Ostroj již pronikl také jako výrobce nakládacích hydraulických jeřábů, a to jak pro lesní hospodářství, tak pro stavebnictví. V divizi Kovárna a kalírna vyrábí zápůstkové výkovky váhových kategorií 0,1 - 25 kg., výlisky za tepla i za studena. Ocelové konstrukce, svařované dílce do hmotnosti 10 tun, částečně včetně strojního opracování, patří k výrobní náplni divize Strojírna. O výrobu hydraulických prvků, hydraulických válců, lisů a převodových skříní se stará divize Hydraulika. Ve vlastní Nářaďovně Ostroj připravuje lisovací, střihací a postupové nástroje, kovací zápustky, ostřihy, vstřikovací a vyfukovací formy a některé jednoúčelové stroje. V divizi Galvanovna zabezpečuje povrchovou úpravu zinkováním, tvrdým funkčním chromováním nebo plastováním. Stále častěji nacházejí výrobky Ostroje uplatnění také na náročném trhu automobilového průmyslu. Značka „Otické zelí“. ZP Otice, a.s. je stabilním podnikem s dlouholetou tradicí se zaměřením jak na rostlinnou, tak živočišnou výrobu s výškou ročního obratu kolem 200 mil. Kč. ZP Otice zaměstnávají okolo 230 lidí a počtem zaměstnanců jsou největším zemědělským podnikem na Opavsku. Společnost se věnuje převážně pěstování obilovin, cukrovky, chovu skotu a prasat. Mimo tyto komodity je proslulá svou tradiční výrobou kysaného zelí. Sídlo společnosti se nachází v obci Otice, cca 5 km od okresního města Opavy v Moravskoslezském kraji. Firma obhospodařuje cca 3 000 ha v západní části Opavsko - Hlučínské planiny v nadmořské výšce 316 m n. m. Klimatické podmínky jsou zde mírně teplé s mírnou zimou, průměrné srážky 600 mm za rok s průměrnou roční teplotou vzduchu 8 °C. Půdy, na nichž je hospodařeno jsou hlinité, místy hlinito písčité. Opavský pivovar si v roce 2000 připomenul slavných 175 let měšťanského pivovaru, který nyní nese název Zlatovar. Ovšem v Opavě, podobně jako v jiných městech, se vařilo pivo dříve, dokonce ještě předtím, než obdržela městské výsady. Teprve v roce 1224 získali opavští měšťané oprávnění vařit pivo a obchodovat s ním a zároveň obdrželi královskou ochranu od českého krále Přemysla I. Otakara v podobě mílového práva. Od té doby se mohli zabývat pivovarnictvím jen ti, kteří vlastnili

Exkurze v opavském pivovaru Zlatovar V průběhu prohlídky pivovaru se dozvíte vše podstatné o jeho historii a o výrobě piva a sladu. Zakončení exkurze si můžete rozšířit i o občerstvení formou studené a teplé kuchyně v Original Zlatovar restauraci No. 1, která má kapacitu 50 míst. Dále vám nabízíme prodej různých suvenýrů, které vám budou připomínat Strana 87 (celkem 132)

Opavsko


pravovárečné domy a těch bylo podle urbáře z roku 1586 v Opavě celkem 279. Lišily se podle počtu várek piva na jednovárečné až šestivárečné. Zatímco počet pravovárečných domů i majitelů se v toku času měnil, množství várek piva zůstával konstantní v rozmezí od 882 do 895. Každou hotovou várku piva majitel pravovárečného domu řádně oslavil. Této hostině se v Opavě říkalo "marca" a odtud opavskému pivu "Březňák".

návštěvu v opavském pivovaru, jak jsou trička, čepice či sklenice, a také prodej piva v lahvích nebo pětilitrových soudcích. To vše obdržíte v naší podnikové prodejně. Program exkurze: 1. Prohlídka varny, chlazení, spilky, ležáckého sklepa, filtrace, stáčírny sudů, stáčírny lahví (doba prohlídky cca 40 minut). 2. Posezení s ochutnávkou přírodního nepasterovaného piva Zlatovar Podmínky pro uskutečnění prohlídky pivovaru Zlatovar: • Pivovar můžete navštívit: od pondělí do pátku v době od 8.00 14.00 pro předem objednané skupiny a nebo volně každou neděli v měsících červen a září vždy v 15.00 hod. • Minimální počet osob na jednu exkurzi je 10, maximálně však 40 (možnost rozdělení 40 osob na 2 skupiny). • Doba trvání exkurze je 40-60 minut. • Exkurze je možná v českém, německém i anglickém jazyce. • Exkurzi prosím nahlaste s týdenním předstihem - platí pro objednané skupiny.

Zdroj : Pasporty obcí, 2005, vlastní šetření

5.1.13

Návštěvnost atraktivit Opavska

Z pohledu návštěvnosti se ve Statistikách kultury 2003 objevuje Opavsko jen sporadicky. Nejlepšího výsledku dosáhlo v kategorii divadel. Slezské divadlo Opava obsadilo mezi divadly v ČR 19. místo s 89.926 návštěvníky v roce 2003. Potěšitelný je i výrazný růst návštěvnosti oproti roku 2002, kdy divadlo navštívilo 74.662, nárůst za rok 2003 tedy činí více než 20%.

Divadlo

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Národní divadlo, Praha Národní divadlo v Brně Národní divadlo Moravskoslezské, Ostrava Státní opera, Praha Divadlo J. K. Tyla v Plzni Pražská divadelní agentura, Praha Divadlo na Vinohradech, Praha Divadlo Broadway, Praha Městská divadla pražská, Praha Divadlo Jiřího Grossmanna, Praha


2003 Počet návštěv níků celkem

z toho

činohra

opera

379 310

173 597

219 774

balet

tanec a pohybo vé divadlo

loutková předsta vení

literární večer

Multimediáln í předsta vení


opereta

muzikál

ostatní

139 683

-

-

66 030

-

-

-

-

-

396 705

57 742

58 027

30 136

33 051

40 818

-

-

-

-

-

247 352

190 138

65 115

45 085

60 183

-

19 307

-

-

-

-

448

202 933

184 662

-

167 867

4 635

-

9 643

-

-

-

-

2 517

175 639

180 806

61 410

32 692

59 235

-

27 469

-

-

-

-

-

175 166

172 000

144 000

-

-

-

-

-

-

-

-

28 000

156 800

155 747

155 747

-

-

-

-

-

-

-

-

-

161 578

155 000

-

-

-

155 000

-

-

-

-

-

-

139 619

139 619

-

-

-

-

-

-

-

-

-

155 335

132 200

6 240

-

-

5 824

-

-

-

-

328

119 808

-9


Opavsko



Divadlo

11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41.

42. 43. 44. 45.

Městské divadlo Brno

z toho

činohra

opera

opereta

muzikál

balet



literární večer



ostatní

121 782

71 006

-

-

50 776

-

-

-

-

-

-

119 826

109 775

78 315

-

-

28 839

-

-

2 236

385

-

-

100 866

106 358

72 316

-

-

4 296

-

4 320

-

-

15 036

10 390

-

102 373

37 355

14 294

24 823

-

20 656

-

-

-

-

5 245

99 594

99 964

40 588

13 839

11 503

14 023

13 619

-

-

-

-

6 392

102 093

98 292

78 486

2 362

-

7 372

-

-

8 452

-

-

1 620

87 552

89 926

48 597

22 397

15 143

-

1 147

-

-

-

-

2 642

74 662

82 200

32 664

-

-

9 900

-

2 081

37 319

-

-

236

90 246

78 171

-

-

-

-

-

-

78 171

-

-

-

74 790

76 929

56 111

-

-

20 818

-

-

-

-

-

-

76 904

76 903

55 679

-

-

21 224

-

-

-

-

-

-

74 035

75 674

41 109

911

865

2 381

-

2 546

-

-

-

27 862

-

74 795

29 378

459

178

956

14 511

7 002

2 421

81

-

19 809

73 098

224

-

-

-

-

-

72 021

-

-

853

67 939

71 677

-

-

-

-

-

-

-

-

71 677

-

77 923

66 894

-

-

-

-

-

-

66 894

-

-

-

68 691

66 740

-

-

-

-

-

-

66 740

-

-

-

84 590

65 318

65 318

-

-

-

-

-

-

-

-

-

64 694

63 956

63 956

-

-

-

-

-

-

-

-

-

64 418

61 915

55 471

-

-

6 444

-

-

-

-

-

-

68 819

55 655

-

-

-

-

-

-

55 655

-

-

-

62 468

55 500

-

-

-

-

-

55 500

-

-

-

-

60 000

55 290

44 717

-

2 713

5 927

-

-

-

-

-

1 933

60 743

54 548

-

-

-

-

-

-

54 548

-

-

-

60 189

54 500

49 146

-

-

5 354

-

-

-

-

-

-

58 764

54 462

54 462

-

-

-

-

-

-

-

-

-

66 504

54 094

45 568

-

1 296

648

1 296

326

1 806

-

2 206

948

-

50 000

50 000

-

-

-

-

-

-

-

-

-

48 937

-

-

-

-

-

-

48 937

-

-

-

41 396

46 980

46 980

-

-

-

-

-

-

-

-

-

45 900

45 236

31 552

477

-

7 249

-

120

-

-

1 944

3 894

-

44 901 44 591

43 378 44 591

-

-

803 -

-

720 -

-

-

-

-

43 519

x Východočeské divadlo, Pardubice x Divadlo U Hasičů, Praha Moravské divadlo, Olomouc Jihočeské divadlo, České Budějovice Docela velké divadlo, Litvínov Slezské divadlo, Opava x Městské divadlo v Mostě Divadlo loutek, Ostrava Slovácké divadlo, Uherské Hradiště Těšínské divadlo, Český Těšín Městské divadlo, Jablonec nad Nisou Městské divadlo, Kolín x Loutkové divadlo Radost, Brno Laterna Magika, Praha Divadlo Spejbla a Hurvínka, Praha Divadlo DRAK, Hradec Králové Divadlo pod Palmovkou, Praha Městské divadlo, Hradec Králové Klicperovo divalo, Hradec Králové Divadlo Alfa, Plzeň Image Theatre, Praha Středočeské divadlo, Kladno Naivní divadlo, Liberec Horácké divadlo, Jihlava Divadlo v Dlouhé, Praha Divadlo Oskara Nedbala, Tábor Divadelní společnost Josefa Dvořáka, Praha Divadlo Minor, Praha Divadlo klauniky, Brno

Městské divadlo, Prostějov Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, 47. Praha 48. Divadlo Šumperk 46.


x


Opavsko



Divadlo

49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67.

Činoherní klub, o.p.s., Praha Divadlo Polárka, Brno Malé divadlo, České Budějovice Centrum experimentálního divadla, Brno Divadlo Piškot, Liberec

z toho

činohra

opera

opereta

muzikál

balet



literární večer



ostatní

43 018

43 018

-

-

-

-

-

-

-

-

-

3 431

42 283

38 000

-

-

444

-

-

3 081

-

-

758

35 754

42 000

-

-

-

-

-

-

22 000

-

-

20 000

54 210

37 939

37 840

-

-

-

-

-

-

-

99

-

44 619

37 000

-

-

-

-

-

-

37 000

-

-

-

40 000

35 853

35 853

-

-

-

-

-

-

-

-

-

5 022

34 933

34 933

-

-

-

-

-

-

-

-

-

39 715

34 319 34 189

34 066 8 556

-

-

7 064

-

-

-

253 -

-

18 569

34 038 37 924

32 967

15 886

82

1 207

-

1 036

-

-

280

-

14 476

-

32 807

-

11 930

9 426

-

7 759

-

-

-

-

3 692

36 245

31 286

11 322

-

-

300

-

-

4 229

-

-

15 435

-

31 013

25 900

-

-

470

-

2 883

-

1 760

-

-

-

29 927

28 162

1 495

-

-

-

-

270

-

-

-

26 631

29 783

28 243

154

-

420

-

924

-

42

-

-

-

28 777

18 795

1 382

1 296

1 217

213

-

1 103

-

-

4 771

-

27 840

22 552

246

-

-

-

3 056

-

234

701

1 051

-

27 100

21 800

-

350

-

-

400

-

-

-

4 550

-

26 089

20 184

-

5 502

-

-

-

-

90

-

313

18 507

25 600

-

-

-

-

13 850

11 750

-

-

-

-

22 600

25 439

20 372

-

-

4 692

-

-

-

-

-

375

37 310

x Švandovo divadlo na Smíchově, Praha x Studio Ypsilon, Praha Divadlo Na zábradlí, Praha Divadlo Příbram DKO, s.r.o., Jihlava Městské divadlo, Ústí nad Labem x Jiráskovo divadlo, Česká Lípa Stálá divadelní scéna, Klatovy Dejvické divadlo, Praha Městské divadlo, Chomutov

Dům kultury, Teplice Pražské komorní 69. divadlo, Praha Městské Tylovo divadlo, Kutná 70. Hora Městské divadlo v 71. Karlových Varech Mimi Fortunae taneční divadlo, 72. Brno Hoffmannovo divadlo v Orlovně, Uherské 73. Hradiště Divadla, která měla méně než 74.- 25 000 153. návštěvníků 68.

x

Úspěšné je i Slezské zemské muzeum, které se 174.394 návštěvníky v roce 2003 zaujalo 7. místo mezi muzei v ČR. Opět velmi pozitivně vyznívá i meziroční nárůst oproti roku 2002, kdy počet návštěvníků muzea činil 159.985. Meziroční nárůst činil tedy přes 9%. Další přehled vypovídá o pořadí muzeí České republiky, řazených podle počtu návštěvníků expozic a výstav v letech 1999 - 2000 a 2002 – 2003.



Opavsko


Návštěvnost podle počtu návštěvníků expozic a výstav 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38.

v roce Židovské muzeum v Praze N árodní muzeum, P raha V alašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm Památník T erezín Slezské zemské muzeum, O pava N árodní technické muzeum, Praha U měleckoprůmyslové muzeum v Praze M oravské zemské muzeum, B rno x M uzeum města B rna N árodní zemědělské muzeum, Praha x M uzeum K omenského, Přerov O kresní vlastivědné muzeum, Praha x M ěstské muzeum, Františkovy Lázně H usitské muzeum, T ábor Škoda Auto M uzeum, M ladá B oleslav Regionální muzeum v K opřivnici Slovácké muzeum, U herské H radiště M uzeum v B runtále Polabské muzeum v Poděbradech O kresní muzeum, Jindřichův H radec K rkonošské muzeum, V rchlabí M uzeum V ysočiny, Jihlava M uzeum hraček, Praha T řebechovické muzeum betlémů, T řebechovice pod O rebem M uzeum jihovýchodní M oravy ve Zlíně O kresní muzeum, N áchod O kresní muzeum, Předklášteří H istorický ústav Armády ČR, Praha Regionální muzeum, M ikulov O kresní muzeum Českého ráje, T urnov M uzeum společnosti M oser, a.s., K arlovy V ary M uzeum T ěšínska, Český T ěšín Jihočeské muzeum, České B udějovice T echnické muzeum v B rně O kresní muzeum, M ladá B oleslav O statní muzea a památníky méně než 50 000 návštěvníků expozic a

2000 600 516 463 576 303 551 301 618 230 379 194 000 178 534 151 157

1999 528 000 432 994 343 733 282 270 295 532 181 200 82 328 160 558

143 735 130 000 141 682 140 922 119 678 118 797 110 913 90 320 94 746 77 312 94 000 93 500 87 748 86 602 82 000 x 76 954 29 060 74 109 25 480 73 483 74 042 73 227 66 438 69 193 64 500 64 839 67 353 60 000 36 000 59 592 64 485 57 601 59 741 57 281 55 135 57 222 54 217 56 931 94 903 56 075 50 740 55 701 53 302 55 000 40 000 52 302 49 143 51 859 39 028 50 809 47 424 50 800 64 180 výstav

Pramen: NIPOS



Opavsko


Návštěvnost podle počtu návštěvníků expozic a výstav 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 1 0. 1 1. 1 2. 1 3. 1 4. 1 5. 1 6. 1 7. 1 8. 1 9. 2 0. 2 1. 2 2. 2 3. 2 4. 2 5. 2 6. 2 7. 2 8. 2 9. 3 0. 3 1. 3 2. 3 3. 3 4. 3 5.

20 03 Žid ovské m u zeu m v Praze 51 7 45 4 N árodn í m uzeu m , Prah a 46 9 64 1 V alašsk é m u zeum v p řírod ě, R ožn ov p od R ad hoštěm 32 8 16 4 Pam átník Terezín, N K P 24 7 67 8 x N árodn í tech nick é m u zeu m , Prah a 17 6 64 5 Slezsk é zem sk é m u zeu m , O p ava 17 4 39 4 M u zeu m m ěsta B rna 12 9 18 1 N árodn í zem ědělské m u zeu m v Praze 12 0 47 0 H istorick ý ústav A rm ády Č R , Prah a 12 0 00 0 M u zeu m K om ensk éh o v Přerově 11 9 69 6 x M u zeu m v B ru n tále 11 3 81 0 x Šk oda A u to M u seu m , M ladá B oleslav 10 4 51 0 M oravsk é zem sk é m u zeu m , B rno 10 0 31 2 V lastivědn é m uzeum , Šum p erk 9 2 73 4 H u sitské m u zeu m , T ábor 9 1 50 0 Slovácké m uzeum , U hersk é H rad iště 8 6 14 4 M ěstsk é m u zeu m , Fran tiškovy Lázn ě 8 2 87 9 R egionáln í m uzeum v K opřivn ici 8 2 00 0 M u zeu m N ovojičín sk a 8 0 08 6 Polabsk é m u zeum , Pod ěb rady 7 5 06 7 M u zeu m třetího odb oje, Příbram 7 5 00 0 M u zeu m h lavn íh o m ěsta Prah y 6 9 53 1 H orn ick é m u zeu m O K D O strava 6 7 09 3 M u zeu m Jind řich ohrad eck a 6 3 93 5 H orn ick é m u zeu m Příb ram - B řezové H ory 6 2 09 8 K rkon ošsk é m u zeum při správě K R N A P, V rch lab í 6 1 99 4 M u zeu m V ysočiny v Jihlavě 6 1 22 5 M u zeu m Č esk ého ráje, Turn ov 6 0 96 8 M u zeu m T. G . M ., R akovn ík 5 9 69 9 K rajské m uzeu m , C h eb 5 5 55 4 R egionáln í m uzeum , N ách od 5 4 43 4 Třebechovick é m u zeum betlém ů, Třebech ovice p od O rebem 5 2 47 9 O statní m u zea a p am átn ík y m éně n ež 5 0 0 00 n ávštěvn ík ů exp ozic a výstav

20 0 2 37 9 59 7 41 8 04 1 38 4 07 6 23 8 70 6 15 8 15 9 13 0 13 8 78 11 1

00 0 98 5 17 6 26 7 53 3 49 1

9 6 00 4 85 12 1 82 95 81 80 84 54 73 75 69 54 70 52 67 64 47 41 65 55 53

19 9 18 2 08 7 00 0 54 0 63 5 83 0 66 7 69 0 00 0 35 0 23 5 69 7 26 5 04 9 15 6 11 6 43 2 44 2 40 3 26 7

Pramen: NIPOS



Opavsko


Další členění návštěvnosti jednotlivých muzeí České republiky, tentokrát podle pořádaných akcí v letech 1999-2000 a 2002-2003 je znázorněno v následující tabulce:

Pořadí podle počtu kulturně výchovných akcí pořádaných muzeem nebo památníkem s uvedením jejich návštěvnosti

A - celkový počet kulturně výchovných akcí; B - z toho přednášek; C - počet návštěvníků kulturně výchovných akcí v roce 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. - 9. 8. - 9. 10. - 12. 10. - 12. 10. - 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. - 22. 21. - 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. - 35. 34. - 35. 36. - 37. 36. - 37. 38. 39. 40. - 41. 40. - 41. 42. - 44. 42. - 44. 42. - 44. 45.

A 624 333 318 289 251 187 184 163 163 128 128 128 118 115 113 108 107 104 102 96 92 92 89 88 84 83 82 81 79 76 75 67 65 64

2000 B C 591 23 187 128 10 345 81 28 020 40 18 188 74 9 029 15 1 880 174 8 861 38 12 700 126 9 352 118 3 861 103 5 152 84 2 695 54 5 553 58 4 385 64 6 762 69 6 912 93 11 484 9 73 076 32 8 922 23 11 355 36 1 890 64 6 632 61 2 509 35 5 733 32 7 200 58 3 275 60 3 268 38 3 332 47 8 204 60 3 000 - 1 537 37 5 890 2 13 100 31 3 667

A 699 120 683 159 348 21 138 179 215 151 144 160 160 124 107 86 106 x 44 75 91 60 75 79 72 38 85 123 89 6 33 x 67 51

1999 B 680 62 209 34 90 10 128 42 106 144 112 82 52 46 77 57 95 x 11 19 19 15 56 31 21 4 59 39 35 4 1 x 21

C 27 430 3 953 29 050 12 657 15 552 1 365 4 851 19 600 11 558 4 636 5 309 3 719 5 011 7 315 7 322 5 481 7 477 x 8 620 9 430 3 036 2 800 2 687 4 910 6 800 3 329 2 858 7 253 9 185 5 100 923 x 10 000 5 156

830 020 779 852 911 050 695 277 715 431 458

62 133 39 65 75 42 48 35 48 34 7

19 102 15 5 44 14 36 27 15 7 -

11 750 15 485 1 722 902 3 157 6 730 1 680 2 330 3 360 32 359 1 600

Muzeum Beskyd, Frýdek-Místek Židovské muzeum v Praze Národní muzeum, Praha Muzeum Policie ČR, Praha Okresní muzeum v Klatovech Západočeské muzeum, Plzeň Památník Terezín Národní technické muzeum, Praha Jihočeské muzeum, České Budějovice Okresní muzeum, Mělník Muzeum Vysočiny, Jihlava Slovácké muzeum, Uherské Hradiště Okresní muzeum, Chomutov Okresní muzeum a knihovna, Sokolov Severočeské muzeum, Liberec Moravské zemské muzeum, Brno Muzeum v Bruntále Okresní muzeum,Rakovník Muzeum Komenského, Přerov Vlastivědné muzeum, Slaný Památník národního písemnictví, Praha Regionální muzeum, Mikulov Okresní vlastivědné muzeum, Česká Lípa Muzeum Blansko Muzeum Kroměřížska, Kroměříž Okresní muzeum, Vysoké Mýto Okresní vlastivědné muzeum v Českém Krumlově Okresní vlastivědné muzeum, Nový Jičín Okresní muzeum, Mladá Boleslav Technické muzeum v Brně Knihovna a Šenovské muzeum, Šenov Vlastivědné muzeum, Olomouc Třebechovické muzeum betlémů, Třebechovice pod Orebem Muzeum okresu Benešov, Vlašim Okresní muzeum, Příbram - Hornické muzeum na Březových Horách 64 21 26 Okresní muzeum Českého ráje, Turnov 62 41 16 Muzeum Těšínska, Český Těšín 62 32 5 Muzeum Vyškovska, Vyškov 61 5 Východočeské muzeum, Pardubice 57 45 2 Památník K.V. Raise, Lázně Bělohrad 56 10 8 56 39 1 Vlastivědné muzeum Jesenicka, Jeseník Muzeum hl. města Prahy 54 20 5 Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně 54 18 5 Slezké zemské muzeum, Opava 54 13 45 Muzeum města Brna 51 22 7 Ostatní muzea a památníky méně než 50 uspořádaných kulturně výchovných akcí

Pramen: NIPOS



Opavsko


Pramen: NIPOS

Nepříliš výrazného výsledku dosáhlo Opavsko v oblasti návštěvnosti památkových objektů. Přes hranici 50.000 návštěvníků se jen těsně dostaly součtem počtu návštěvníků za oba objekty zámky Hradec n. Moravicí + Raduň s celkovým počtem 50.060 návštěvníků v roce 2003. Na druhé straně se jedná o nejlépe umístěný souborný památkový objekt za Moravskoslezský kraj.

5.2 Turistická infrastruktura a služby sektoru cestovního ruchu 5.2.1 Informační služby Informační servis, který pro návštěvníky oblasti zabezpečují Informační centra, je velmi důležitou součástí služeb cestovního ruchu. Jednak tyto centra poskytují informace a turistický servis přímým návštěvníkům regionu ve svých obcích, ale také propagují a informují potencionální návštěvníky o oblasti prostřednictvím internetu, v mnoha případech také zprostředkovávají pro návštěvníky některé služby. Bohužel internetové stránky obou informačních center jsou pouze v českém jazyce, což omezuje jejich působnost pouze na tuzemskou klientelu. V rámci SO ORP Opava se nacházejí 3 informační centra – v Opavě, v Hradci n. Moravicí a v Háji ve Slezsku. Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


5.2.1.1 Městské informační centrum Národní dům v Hradci nad Moravicí Kontaktní adresa : Městská knihovna a Informační centrum Podolská 156 747 41 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 553 784 242 http://www.muhradec.cz e-mail: [email protected] Poskytuje bezplatně informace: - o podnicích a firmách - o službách všeho druhu - o ubytovacích a stravovacích zařízeních - o kulturních akcích na území města - o kulturních památkách a přírodních atraktivitách - o vlakových a automobilových trasách na území ČR Nabízí k prodeji: - publikace o městě - pohlednice, mapy, turist. průvodce, plánky

Jiné služby: kopírování dokumentů

Provozní doba: Zimní provoz:

Letní provoz:

Po: zavřeno Út: 12.00-18.00 St: 10.00-12.00, 13.00-16.30 Čt: 13.00-18.00 Pá: 10.00-12.00, 13.00-15.30

Po: zavřeno Út: 9.00-12.00, 13.00-17.00 St: 9.00-12.00, 13.00-17.00 Čt: 9.00-12.00, 13.00-17.00 Pá: 9.00-12.00, 13.00-17.00 So: 8.30-12.00

5.2.1.2 Městské informační centrum v Opavě Městské informační centrum Opava Horní Náměstí 67 746 01 Opava tel: (+420) 553 756 143 fax: (+420) 553 624 092 http://www.infocentrum.opa.cz/ e-mail: [email protected] Informace o Opavě a regionu - Zdarma • Umístění firem, organizací, služeb • Lokalizace a pojmenování ulic • Společenské, kulturní a sportovní akce • Možnosti ubytování a stravování • Vnitrostátní a mezinárodní spoje autobusové a vlakové dopravy Prodáváme: • Mapy • Publikace a průvodce cestovního ruchu • Fortifikační literaturu • Pohlednice • Suvenýry • Poštovní a turistické známky • Dále v MIC nabízíme také kopírovací služby.



Opavsko


Otevírací doba: Po- Pá 8:00 - 18:00 So 8:00 - 11:00

5.2.1.3 Informační centrum v Háji ve Slezsku Informační centrum a knihovna Háj ve Slezsku Antonína Vaška 73 747 92 Háj ve Slezsku tel.: (+420) 553 653 743 http://www.maticeslezska.cz

5.2.2 Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení jsou objekty, prostory nebo plochy, kde je veřejnosti poskytováno ubytování. Jsou součástí základní infrastruktury cestovního ruchu, bývají spojena se stravovacími službami v plném nebo omezeném rozsahu a případně i s poskytováním dalších služeb. Dělí se na celoroční nebo sezónní, hotelového typu a ostatní. Následující část bude zaměřena na hotely, autokempinky, motoresty/motely, penziony a ubytovny.

5.2.2.1 Hotely, hostely V následující části bude představeno 10 nejdůležitějších hotelů Opavska: Hotel Belaria *** HOTEL BELARIA*** Žimrovická 663 747 41 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 553 783 364 fax: (+420) 553 783 346 http://www.hotelbelaria.cz e-mail: [email protected] Hotel Belaria*** se nachází v Hradci nad Moravicí, městě vzdáleném 8 km od Opavy a 30 km od Ostravy. Hotel je situovaný v malebném údolí řeky Moravice přímo pod hradeckým zámkem. Svou polohou v přírodě a svým vybavením je doslova předurčen jak pro rodinnou dovolenou a rekreaci, tak i pro pobyty u příležitosti konání školení, kurzů, firemních oslav, sportovních soustředění či škol v přírodě. Jeho bohaté sportovní zázemí přímo vyzývá k aktivně strávenému odpočinku, sportu či vycházkám a výletům po okolí, kterých se nabízí nesčetné množství. Ubytovací kapacita je 150 lůžek, z toho: - 41 dvojlůžkových pokojů s přistýlkou - 7 jednolůžkových pokojů s přistýlkou - 5 apartmá s minibarem a sprchou - 2 apartmá s minibarem a vanou Všechny pokoje jsou vybaveny sprchovým koutem nebo vanou, toaletou, barevným televizorem a telefonem. Střediska hotelu: Restaurace, snack bar, vinárna. Hotel nabízí sportovní vyžití ve venkovním bazénu a vnitřním bazénu. Hotelovým hostům je k dispozici sauna, sportovní hala, fitcentrum, tenisové kurty, fotbalové hřiště, hřiště na plážový volejbal, stolní tenis, kulečník a podobně. K dispozici je i půjčovna horských kol. Restaurace a vinárna BELARIA kapacita 300 osob, salonky pro 10, 30, a 50 osob. Hotel disponuje kongresovou halou pro 450 osob, salónky pro 10, 30 a 50 osob. Na přání hostů je personál hotelu ochoten zajisti rybolov, lov zvěře, projížďky na koni nebo bryčkou.



Opavsko


Hotel Červený zámek ** RAHOS s.r.o., "Hotel Červený zámek" Městečko 1 747 41 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 553 783 021 (+420) 607 786 175, 602 549 416 http://www.cervenyzamek.hotel-cz.com Stylové prostředí Červeného zámku vytváří podmínky jak pro individuální pobyt, tak i pro ubytování skupin, které spojují například kulturní zájmy, sport a turistika. Vedle příjemných chvil odpočinku nabízí pobyt možnosti poznávání blízkého okolí, ale i sportovní zážitky, ke kterým patří např. tenis, jízda na koni, cykloturistika a rybolov. - stravování v Zámecké restauraci s kapacitou 240 míst, s výběrem krajových specialit i individuální nabídkou - 4 salónky s kapacitou 20 - 40 míst - atraktivní prostředí pro konference, školení, semináře, svatební hostiny, rauty, plesy, abiturientské i firemní večírky a další společenské akce - ubytování v pokojích v zámeckém stylu s kapacitou 42 pevných lůžek s možností přistýlky - po dohodě se správcem zámku je k dispozici další sál "Velká Dvorana" s kapacitou 150 - 180 míst s pódiem a tanečním parketem a s možností konferenčního uspořádání až pro 400 osob - prohlídky "Bílého zámku" - projížďky na koních nebo bryčkou.

Hotel Opava****

Hotel Opava**** Žižkova 8, 747 07 Opava - Městské sady tel.: (420) 553 759 340, (420) 737 286 016 fax: (420) 553 759 362 http://www.hotel-opava.cz e-mail: [email protected] Skvělá poloha - Ticho, zeleň, bezpečí a klid. Hotel Opava je situován v městském parku, blízko centra města (15 minut pěšky). Jediný čtyřhvězdičkový hotel v Opavě i v regionu. Moderní stavba, postavená v r. 2003. Bezbariérový přístup. Bezplatné parkování přímo před hotelem (kontrolované parkoviště + kamerový systém). Vynikající strava - Široký výběr jídel a nápojů. Hotelová restaurace s celodenním provozem. Nekuřácká, klimatizovaná. 64 míst. Porce velké a ceny mírné. Vyhlášená česká i mezinárodní kuchyně. Denní menu, minutky, speciality, saláty, poháry, zákusky. Archivní vína i nealkoholické nápoje. Venkovní letní terasa. Salónek. Společenské i pracovní akce - Zábava, sportovní vyžití, relaxace. Salónek (48 míst) a konferenční sál (80 míst) a dvě zasedací místnosti (á 24 míst). Firemní setkání. Školení. Semináře. Valné hromady. Porady. Schůze. Svatby. Oslavy. Setkání se spolužáky. Procházky v parku. Výlety do okolí. Tenisové kurty. Minigolf. Letní koupaliště (venkovní bazén). Fitness, sauna, solárium. Rehabilitace. Víceúčelová sportovní hala pro rekreační sport i sportovní soustředění.



Opavsko


Hotel Koruna*** HOTEL KORUNA*** Náměstí Republiky 17 746 01 Opava tel: (+420) 553 621 132 fax: (+420) 553 621 900 http://www.hotelkoruna.cz e-mail: [email protected] Hotel Koruna ubytování Opava se nachází v centru města Opava v bezprostřední blízkosti pěší zóny. Hotel Opava Koruna ubytování: Celková kapacita hotelu je 210 lůžek včetně přistýlek. Ubytování nabízíme v 20 jednolůžkových pokojích, 59 dvoulůžkových pokojích, 6 apartmánech. Hotelové pokoje jsou standardně vybaveny telefonem, barevným televizorem se satelitním příjmem, koupelnou a WC. Parkhotel Kaučuk PARKHOTEL FC Kaučuk Lipová 2 746 01 Opava tel: (+420) 553 616 391 Ubytování hotelového typu, v pokojích s příslušenstvím a telefonem, parkoviště, klidná poloha v lesoparku. V blízkosti hotelu se nachází koupaliště, příjem platebních karet

Hotel Pod Hůrkou ***

Hotel Pod Hůrkou*** Antonína Vaška 8 747 92 Háj ve Slezsku tel: (+420) 553 773 132 e-mail: [email protected] Ubytovací, restaurační služby, pořádání svatebních hostin, školení, rodinných oslav. Hotel Sonáta ** HOTEL SONÁTA** Zámecká 302 747 41 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 553 784 260 fax: (+420) 553 784 259 http://www.hotelsonata.cz e-mail: [email protected] Hotel Sonáta** se nachází v blízkosti malebného zámku v Hradci nad Moravicí a nabízí ubytování v nově rekonstruovaných pokojích. Tento hotel je především vyhledáván turisty, kteří chtějí poznat krásné prostředí tohoto malého městečka a okolí, nabízí se výlety na zámek, jak v Hradci nad Moravicí tak v nedaleké Raduni, návštěva města Petra Bezruče - Opavy - se spoustou kulturněhistorických míst či výlet do nedalekých Jeseníků nebo Beskyd.



Opavsko


Dále je mimořádně vhodným místem pro konání jazykových kurzů a školení pro menší počty účastníků. K dispozici je 63 lůžek, 13 přistýlek. Hotel poskytuje ubytování v 30-ti dvojlůžkových pokojích a 1 apartmá. Vybavení pokojů je na standardní úrovni. Každý pokoj má koupelnu, toaletu, barevný televizor a možností příjmu satelitního vysílání, rádio a telefon. Nedaleko od hotelu je možné využít tenisové kurty, otevřený bazén, saunu, masáže, fitcentrum, lyžařské vleky atd. V přízemí hotelu je restaurace s barem a tanečním parketem. Restaurace a bar jsou otevřeny dle požadavků hostů. Sonáta rovněž nabízí širokou škálu hotelových služeb - kosmetiku, kadeřnictví, snídaně do pokoje a jiné. Hotel Starý Ještěr

Hotel Starý Ještěr Opavská ul. 747 41 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 603 975 156 (+420) 553 794 445

Hotel s tradiční pohostinností. Kuchaři zde připravují většinou speciality slezské kuchyně. Pro ubytování mají hosté výběr: • • • • •

2 apartmány 4 jednolůžkové pokoje 2 dvojlůžkové pokoje s přistýlkou 16 dvojlůžkových pokojů 4 jednolůžkové pokoje s přistýlkou.

Restaurace "Starý Ještěr" • Otevřeno: Út - Ne 11.00 - 22.00 Pivnice Slezská jizba • Po - Ne 7.00 - 22.00 Hotel je vhodný pro obchodní jednání, rodinné oslavy a společenské akce. Milovníci piva mohou navštívit pivnici s 50-ti místy. Pro rychlé občerstvení slouží restaurace s místy pro 50 osob. Hotel Iberia ***

Hotel Iberia Pekařská 11, 746 01 Opava tel.: (+420) 553 776 701 fax.: (+420) 553 776 702 http://www.hoteliberia.cz e-mail: [email protected] Architektonicky zajímavý a cenný dům z 19. století byl přeměněn, náročnou a citlivě provedenou rekonstrukcí, na Hotel IBERIA***. Hotel nabízí ubytování v 16 dvoulůžkových pokojích, nesoucích jména významných španělských měst.Osobitý interiér každého pokoje a jeho vybavení zaručuje hostům pohodlí a naprosté soukromí. Základní ubytovací kapacita hotelu je 32 lůžek, kapacitu každého pokoje je možno zvýšit 1 přistýlkou. Hostům s tělesným postižením může nabídnout ubytování v pokoji s bezbariérovou úpravou. Přístup do ubytovací části je zajištěn výtahem z hotelové recepce. Pokoje jsou zařízeny stylovým nábytkem, vybaveny koupelnou se sprchovým koutem a WC, TV se satelitním příjmem, telefonem, včetně možnosti připojení k Internetu a chlazeným minibarem. Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


Pestrou nabídku jídel české, mezinárodní i tradiční španělské kuchyně, kvalitního českého piva i neméně zajímavou nabídku kvalitních moravských a španělských vín ocení každý, kdo se rozhodne pro návštěvu hotelových restaurací. Hotel HC Slezan – Hokejcentrum

Hotel HC Slezan Zámecký okruh 8 746 01 Opava tel: (+420) 553 624 244 e-mail: [email protected]

5.2.2.2 Autokempinky Autokempinky jsou zařízení, která jsou vybavena pro přechodné ubytování motorizovaných účastníků cestovního ruchu. Na Opavsku jsou následující čtyři: Autokempink Hradec nad Moravicí Opavská 54 747 41 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 553 783 114 (+420) 602 852 426 http://www.autokemp-hradec.unas.cz e-mail: [email protected]

Stany: ano Karavany: ano Chatky: ano Občerstvení: ano Koupání: ano, 3km Elektřina: ano Možnost vaření: ano

Autokemp Ravas Jilešovice 747 92 Háj ve Slezsku tel: (+420) 595 032 160 Kempink v areálu bývalé „bažantnice“ 747 28 Služovice tel:(+420) 777 644 429 – p. Hartoš Kempink v areálu TJ Sokol Služovice 747 28 Služovice tel: (+420) 608 446 351 – p. Šarjak Tábořiště v Novém Dvoře OÚ Stěbořice Stěbořice 28 747 51 tel: (+420) 553 661 017



Opavsko


5.2.2.3 Motel, Motorest Motel je ubytovací zařízení umístěné zpravidla v blízkosti významnější komunikace a sloužící především k přechodnému ubytování motoristů, jimž je umožněno parkování v bezprostřední blízkosti motelu. Na Opavsku se nachází jeden. Motoresty jsou zde čtyři. Motel Oasa *** Kylešovská osada 261 746 70 Opava - Komárov tel: (+420) 553 794 736

5.2.2.4 Penziony Dle výkladového slovníku je penzion zpravidla malokapacitní ubytovací zařízení s klidným a útulným rodinným prostředím s omezenějším rozsahem a nižší úrovní společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s odpovídající třídou hotelu. Penzion může být i součástí objektu, který slouží jinému účelu – tzv. ubytování v soukromí.

A CLUB PENZION

CONTACT PENSION

PENSION LIDOVÝ DŮM

PENSION U GÓLU

PENSION U SLUNCE

PENZION U KOSTELA


Pekařská 65 746 01 Opava tel: (+420) 553 625 091 (+420) 602 814 132 http://www.sweb.cz/penzion.a.club e-mail: [email protected] U Cukrovaru 6 746 01 Opava tel: (+420) 602 501 157 fax: (+420) 553 627 833 http://www.volny.cz/contact.opava e-mail: [email protected] Otická 10 746 01 Opava tel: (+420) 553 717 829 fax: (+420) 553 717 829

Liliová 12 746 01 Opava tel: (+420) 553 628 609 Šípková 22 746 01 Opava tel: (+420) 553 628 653 (+420) 604 640 402 http://www.pensionuslunce.zde.cz e-mail: [email protected]

Hlavní 133 746 06 Opava - Kylešovice tel: (+420) 553 734 386 http://www.penzionukostela.cz e-mail: [email protected]

35 lůžek v pokojích s příslušenstvím, bar, zahradní terasa, parkoviště 23 pokojů s kapacitou 51 míst. K dispozici je společenská místnost, kuchyňka se základním vybavením, WC, sprchy. 2 a 3 lůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením a BTV , v objektu restaurace s možností stravování, letní terasa. 5 pokojů s příslušenstvím max. pro 12 osob Ubytování v samostatném 2+1 s vlastním vchodem a sociálním zařízením, ubytování cca pro 4 osoby, televize, satelit, vlastní zahradní terasa, parkoviště na pozemku, klidné prostředí ubytování v útulně zařízených pokojích s vlastní sprchou a WC, v salonku pro 50 lidí možno uspořádat svatby, promoce aj. Strana 101 (celkem 132)

Opavsko

PENZION DAGMAR

PENZION JORY


Šípková 30 746 01 Opava tel: (+420) 553 711392 fax: (+420) 553 711392 Družstevní 32a 746 60 Opava tel: (+420) 553 765 116 (+420) 602 522 816 http://www.penzion.opava.biz e-mail: [email protected] Ratibořská 95 747 05 Opava - Kateřinky tel: (+420) 553 613 941 http://www.penzionkoruna.cz e-mail: [email protected]

PENZION KORUNA

PENZION KREMSEROVÁ

28. října 23 746 01 Opava tel: (+420) 553 621 044 (+420) 608 705 367 Kylešovská 51 746 01 Opava tel: (+420) 553 717 980 (+420) 606 215 936 e-mail: [email protected]

PENZION MIRKA

Mladecko 110 747 54 Mladecko tel: (+420) 553 668 304 http://www.tchas.cz/informace-spolecenske2.htm e-mail: [email protected]

PENZION HUBERT

PENZION U DIHLŮ

PENZION U MATĚJE Enterprise plc, s. r. o.

Hradecká 33 747 41 Žimrovice tel: (+420) 553 779 061 (+420) 723 912 959

Šípková 24 746 01 Opava

příjemné ubytování s veškerým příslušenstvím, cca pro 12 osob, v klidném prostředí ubytování v soukromí, 1/1 a 2/2 pokoje se sociálním zařízením a příslušenstvím, parkování, Ubytování v nově vystavěných apartmánech s vlastní koupelnou, WC, jídelním koutem a TV, je zde bezbariérový přístup, výtah, vlastní parkoviště, penzion leží 10 minut od centra, nabízí stravování od snídaně po plnou penzi v hotelu Koruna Ubytování v soukromí, 1 apartmá pro 5 osob, WC, sprcha, v klidném prostředí na okraji města Ubytování pro 4-6 osob, kompletně vybavená kuchyně, mikrovlnná trouba, vlastní sociální zařízení, garáž, parkoviště. Cena 200,- Kč na osobu, na penzion minimálně 400,Kč. V blízkosti centru města. 6 dvoulůžkových pokojů, 2 apartmá, restaurace s kapacitou 24 osob, salónek s kapacitou 8 osob, salónek s kapacitou 10 osob, bar, tenisový kurt, krytý bazén, sauna, masáže, kulečník Penzion nabízí 13 míst. 2 třílůžkové pokoje, 3 dvoulůžkové; každý pokoj má své vlastní sociální zařízení, přes chodbu. Ubytování v soukromí, 2+1, Strana 102 (celkem 132)

Opavsko


tel: (+420) 553 710 052 (+420) 608 630 372 e-mail: [email protected] Kylešovská 53 746 01 Opava tel: (+420) 553 712 036 (+420) 736 116 704 fax: (+420) 553 712 036

PENZION VĚRA

RAKETA BOWLING s.r.o.

Krnovská 184 747 07 Opava - Jaktař tel: (+420) 553 710 090 fax: (+420) 553 622 455 http://www.raketabowling.cz e-mail: [email protected]

koupelna, WC, ubytování pro cca 6 osob, televize, satelit, terasa, klidné prostředí Ubytování pro 10 osob. Každý pokoj má vlastní sprchu, WC, ledničku, BTV, telefon. Možnost vlastního vaření v kompletně vybavené kuchyňce. Sauna, garáž, parkoviště, zahradní bazén a terasa, ruské kuželky. Ubytování (16 míst), restaurace, bowling, kulečník, šipky, billiard


5.2.2.5 Ubytovny Ubytovny jsou ubytovací zařízení s větším počtem lůžek, často bez celodenního provozu a bez možnosti stravování. V ČR obvykle ve vlastnictví spolků, turistických klubů, tělovýchovných jednot apod. Sportovní ubytovna s venkovním areálem, tábořištěm, AREÁL DOBRÉ POHODY - sportovní tělocvičnou a hospůdkou. ubytovna Marcela Vavřínková Areál má ubytovací kapacitu 45 lůžek a možnost Hradecká 152 stravování. 747 41 Žimrovice K areálu patří menší venkovní plocha, na které je možné tel: (+420) 553 779 116 stanování. (+420) 603 562 636 DOMOV MLÁDEŽE - VOŠ a HŠ Toto zařízení nabízí ubytování a stravování v sezóně od Alšova 24/28 30. června do 28. srpna, mimo sezónu o víkendech. 746 01 Opava Možnost ubytování v apartmá, jednolůžkových a tel: (+420) 553 214 863 dvoulůžkových pokojích. Stravování v objektu - plná penze nebo polopenze. K dispozici je konferenční sál s kapacitou 150 osob vybavený moderní audiovizuální a výpočetní technikou. TURISTICKÁ UBYTOVNA TJ SPORT Kapacita ubytovny je 32 lůžek, 1/2, 2/3, 6/4 pokojů se 747 41 Hradec nad Moravicí společným sociálním zařízením tel.: (+420) 553 784 076 Je zde společná kuchyň a společenská místnost. Vybavení ubytovny odpovídá spíše ubytování turistickému. UBYTOVÁNÍ U MATĚJE Šípková 24 747 07 Opava tel: (+420) 553 710 052 (+420) 608 630 372 UBYTOVNA MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ Jan Hartoš, 747 28 Služovice tel.: (+420) 553 762 173 Zdroj : Pasporty obcí, 2005, vlastní šetření



Opavsko


5.2.2.6 Celkový potenciál ubytovacích kapacit Opavska Kapacita lůžek 275 247 559 1.081

Ubytovny Penziony Hotely Celkem lůžek Zdroj : Pasporty obcí, internet, propagační materiály ubytovacích kapacit

Počet ubytovacích zařízení

Kraj / okres Celkem

Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava – město Zdroj : ČSÚ

v tom Hotely apod. zařízení

Počet lůžek Celkem

Kempy a ostatní ub. zařízení

Individuální ubytování

v tom Hotely apod. zařízení

Kempy a ostatní ub. zařízení

Individuální ubytování

881

364

269

248

35 123

18 708

14 454

1 961

278 293 49 123 78 60

107 112 26 46 36 37

73 125 10 31 18 12

98 56 13 46 24 11

8 588 12 189 2 683 4 980 2 882 3 801

4 069 5 951 2 043 2 154 1 618 2 873

3 759 5 706 572 2 524 1 029 864

760 532 68 302 235 64

Z údajů v tabulkách jasně vyplývá, že okres Opava disponuje druhým nejnižším počtem lůžek v ubytovacích kapacitách a vůbec nejnižším počtem lůžek v hotelových zařízeních z celého Moravskoslezského kraje. Tento fakt se dá vztáhnout i na region Opavsko.

5.2.3 Hostinská a stravovací zařízení BISTRO "U BÍLÉ PANÍ"

CAFÉ EVŽEN

CUKRÁRNA ČAJOVNA BLUDNÝ KÁMEN ČÍNSKÁ RESTAURACE HOSPODA "NA HŘIŠTI" HOSTINEC U TŘÍ LIP

JÍDELNA „NA DOLŇÁKU“ KAVÁRNA CAFÉ KRAMER


Městečko 8 747 41 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 553 911 446 Beethovenova 2 746 60 Opava tel: (+420) 553 666 019 http://www.cafe-evzen.cz Alena Majkovičová Služovice 3 747 28 Služovice tel: (+420) 553 762 138 Dolní nám. 6 746 01 Opava Olomoucká 2 746 01 Opava tel: (+420) 553 715 893 TJ Služovice tel.: (+420) 553 762 074 Zbyněk Pomp Milostovice 746 60 Opava tel: (+420) 553 661 096 Dolní náměstí 23 746 01 Opava tel: (+420) 553 716 185 Horní náměstí 69 746 01 Opava tel: (+420) 553 653 311 Strana 104 (celkem 132)

Opavsko

KAVÁRNA "BABINEC"

KOLIBA NA STATKU MYSLIVECKÁ HOSPODA

OBČERSTVENÍ HALFAR PETR

OBČERSTVENÍ PIKANT PIVNICE NA STARÉ POŠTĚ RESTAURACE A VINÁRNA U MATOUŠE RESTAURACE BAR EL PASO RESTAURACE BLUDIČKA RESTAURACE BONITA RESTAURACE BOŽÍ KOUTEK RESTAURACE CAFE KARO RESTAURANT CAVALLO RESTAURACE CONTACT RESTAURACE DUBLIN RESTAURACE DUKLA RESTAURACE FORMANKA RESTAURACE GASTRIE RESTAURACE HC SLEZAN RESTAURACE HOTELU KORUNA Restaurace - 90 míst, kavárna - 80 míst,



p. Labounková Podolská 6 747 41 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 553 784 039 Statková 5 746 01 Opava tel: (+420) 553 607 140 Jan Hartoš Služovice 109 tel.: (+420) 553 762 173 Petr Halfar Mezi Trhy 4/136 746 01 Opava tel: (+420) 553 616 494 Ostrožná 5 746 01 Opava tel: (+420) 553 623 462 Opavská 154 747 41 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 553 784 293 Polní 14 746 01 Opava Krnovská 33 746 01 Opava tel: (+420) 553 626 668 Partyzánská 4/1525 746 01 Opava tel: (+420) 553 733 320 Holasická 746 01 Opava tel: (+420) 553 717 560 Masařská 746 01 Opava Zacpalova 25 746 01 Opava tel: (+420) 553 711 485 Solná 15 746 01 Opava tel: (+420) 553 710 242 U Cukrovaru 6 746 01 Opava tel: (+420) 553 733 081 Ostrožná 40 746 01 Opava tel: (+420) 553 623 502 Na Rybníčku 1 746 01 Opava tel: (+420) 553 715 304 Přemyslovců 1 746 01 Opava tel: (+420) 553 714 867 Kolářská 12 746 01 Opava tel: (+420) 553 719 739 rozvoz pizzy Zámecký Okruh 8 746 01 Opava Náměstí Republiky 17 746 01 Opava tel: (+420) 553 621 132


Opavsko

vinárna - 80 míst, salónek - 20 míst, restaurace Krušovice - 60 míst Teplá kuchyně do 01:00 hod. Kavárna a salónek slouží pouze pro pořádání společenských akcí. RESTAURACE NA HŘIŠTI RESTAURACE NA NÁKLADNÍ RESTAURACE NA RYBNÍČKU RESTAURACE NA STATKU RESTAURACE PASÁŽ Restaurace - 31 míst, zahrada - 40 míst. Možnost pořádání společenských akcí. RESTAURACE "BABINEC" RESTAURACE „NA KOVÁRNĚ“ RESTAURACE "NA PODOLÍ" RESTAURACE "NA STOLÁRNĚ" RESTAURACE "U PARDŮ" RESTAURACE SAN MARCO RESTAURACE SLOVÁCKÁ RESTAURACE TANEČNICE RESTAURACE TERASA - učňovské stř. RESTAURACE U BÍLÉHO KONÍČKA RESTAURACE U ČUDRY RESTAURACE U FERDY RESTAURACE U HROCHA RESTAURACE U KLAPETKŮ Restaurace - 50 míst, bar - 35 míst, salónek - 35 míst, zahrada - 80 míst Možnost pořádání společenských akcí.



fax: (+420) 553 621 132 http://www.hotelkoruna.cz e-mail: [email protected]

Nové Sedlice Nákladní 18 746 01 Opava tel: (+420) 553 628 892 Na Rybníčku 43 746 01 Opava tel: (+420) 553 715 869 Hlavní 137 746 01 Opava tel: (+420) 553 734 996 Dolní Náměstí 9 746 01 Opava tel: (+420) 553 611 724 Podolská 6 747 41 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 553 784 039 Oldřišov Podolská 5 747 41 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 553 911 115 Oldřišov tel: (+420) 553 762 619 Oldřišov Hrnčířská 31 746 01 Opava tel: (+420) 553 653 012 rozvoz pizzy Olomoucká 25 746 01 Opava tel: (+420) 553 710 750 28. října 27/1399 746 01 Opava tel: (+420) 553 716 469 Partyzánská 7 746 01 Opava tel: (+420) 553 732 428 Dolní nám. 4 746 01 Opava tel: (+420) 553 712 904 Olomoucká 6/156 746 01 Opava tel: (+420) 553 653 023 Jateční 23 746 01 Opava tel: (+420) 553 716 944 Krnovská 46 746 01 Opava tel: (+420) 553 621 721 Hlavní 115 746 01 Opava tel: (+420) 553 734 395


Opavsko

RESTAURACE U KRBU

RESTAURACE U NÁHONU

RESTAURACE U SLANINŮ RESTAURACE U VÁVRŮ RESTAURACE U ZAJÍCE RISTORANTE VENETO Restaurace - 52 míst, salónek - 35 míst. Možnost pořádání společenských akcí. RESTAURACE VESMÍR Restaurace - 80 míst, salónek - 20 míst Možnost pořádání společenských akcí. RESTAURACE VESNA SAMOOBSLUŽNÁ JÍDELNA ZELENÝ JELEN Samoobslužná jídelna prakticky v centru města splňuje svým prostředím a výbornou kuchyní vysoké nároky zaměstnanců okolních firem, bankovních domů i náhodných návštěvníků. Pro uzavřenou společnost jsou k dispozici dva salónky s kapacitou 60 a 20 os. STYLOVÁ RESTAURACE SALAŠ VINÁRNA "U BEETHOVENA" VINÁRNA U PŘEMKA Vinárna - 100 míst, salónek - 70 míst, zahrada - 20 míst Hudba: pátek, sobota oslavy, svatby, společenské akce ZÁMECKÁ VINÁRNA ZÁMECKÝ VINNÝ SKLEP


Masařská 322/3 746 01 Opava tel: (+420) 553 613 488 http://www.aoc.cz/ukrbu/ e-mail: [email protected] Jaselská 10 746 01 Opava tel: (+420) 553 627 368 http://www.aoc.cz/nahon e-mail: [email protected] Hlavní 746 60 Opava Ratibořská 109 746 01 Opava tel: (+420) 553 732 255 Bílovecká 158 746 01 Opava tel: (+420) 553 734 977 Horní Náměstí 1 746 01 Opava tel: (+420) 553 622 842 http://www.veneto.cz Hrnčířská 19 746 01 Opava tel: (+420) 553 712 765 Tyršova 20 746 01 Opava tel: (+420) 553 211 626 fax: (+420) 553 211 626 Náměstí Svobody 2 746 01 Opava tel: (+420) 553 215 524

Hradec nad Moravicí Podolská 156 - Národní dům 747 41 Hradec nad Moravicí Pekařská 12/417 746 01 Opava tel: (+420) 553 712 109 http://web.telecom.cz/upremka Velké Hoštice tel. (+420) 553 764 634 Velké Hoštice


Síť stravovacích zařízení na Opavsku je velmi rozsáhlá. Velmi rozdílná je však kvalita poskytovaných služeb. Návštěvník oblasti má k dispozici velmi málo informací a doporučení aby si mohl kvalifikovaně vybrat dle svých požadavků resp. zařízení s kvalitnějšími službami. Podporou informovanosti návštěvníků o kvalitních službách a motivací provozovatelů ke zkvalitňování služeb např. spoluprací s profesním sdružením, by se mohlo dosáhnout vyšší spokojenosti návštěvníků a tím i motivace k opakované návštěvě regionu.



Opavsko


5.2.4 Ostatní služby v sektoru cestovního ruchu Háj ve Slezsku Hrabyně Hradec nad Moravicí Mokré Lazce Opava

Banka 1 2 1 13

Bankomat 1 2 15

Směnárna 1 2 3


Cestovní kanceláře CA Opava Tour CA Rekretour Cestovní centrum CK Agentura Fox s. r. o. CK Askamnia CK Cidarú, s. r. o. CK Čedok a.s. CK Dery CK Dijas CK Petranka Slezská cestovní agentura CK Stefanny CK Topcar CK Vesna CK Vidi Kamax Opava CK Museon

Horní náměstí 2, 746 01 Opava tel: (+420) 553 626 476 Hrnčířská 15A, 746 01 Opava tel: (+420) 553 715 387, fax: (+420) 553 715 387 Kolářská 18, 746 01 Opava tel: (+420) 553 621 125, fax: (+420) 553 621 126 Horní náměstí 13, 746 01 Opava tel: (+420) 553 611 474, fax: (+420) 553 620 514 U Fortny 11, 746 01 Opava tel: (+420) 553 621 868, (+420) 553 619 435 Ostrožná 214/16, 746 01 Opava tel: (+420) 553 625 720 Horní náměstí 3, 746 01 Opava tel: (+420) 553 714 884, (+420) 553 711 202 Horní náměstí 48/49, 746 01 Opava tel: (+420) 553 715 934 Dolní náměstí 13, 746 01 Opava tel: (+420) 553 719 723 Horní náměstí 47, 746 01 Opava tel: (+420) 553 615 629 Dolní náměstí 9, 746 01 Opava tel: (+420) 553 623 155, (+420) 553 623 163 Horní náměstí 53, 746 01 Opava tel: (+420) 553 710 569, (+420) 553 619 224 Horní náměstí 67/381, 746 01 Opava tel: (+420) 553 623 566, (+420) 553 653 359 Tyršova 34, 746 01 Opava tel: (+420) 553 211 628 Horní náměstí 47, 746 01 Opava tel: (+420) 553 616 023 Horní náměstí 2, 746 01 Opava tel: (+420) 553 622 022 Matiční 4, 746 01 Opava tel: (+420) 553 716 594


5.2.5 Nabídka turistických produktů a produktových balíčků Balík (balíček) služeb cestovního ruchu (package) je soubor dvou nebo více služeb zakoupených podle přání zákazníka za jednu cenu. Balíček služeb CR je typickou součástí masového cestovního ruchu a je nástrojem pro vyrovnávání sezónnosti a pro prodej obtížně samostatně uplatnitelných služeb. Nejčastějšími tvůrci a uživateli balíčků jsou touroperátoři, letecké společnosti a hotely či hotelové řetězce. Na Opavsku se nám nepodařilo najít subjekt, který by se tvorbou a prodejem balíčků zdejších služeb zabýval. Absence produktových balíčků snižuje atraktivitu regionu ve srovnání s podobnými oblastmi, kde jsou produktové balíčky klientům nabízeny.



Opavsko


5.2.6 Veřejné instituce a služby Významnou roli z pohledu cestovního ruchu, zejména vícedenních návštěvníků (turistů) hrají i další doplňkové služby typu pošta, finanční a informační služby. Neméně důležité jsou ale také zdravotní zabezpečení nebo v případě potřeby i policie atd. V následujících tabulkách je uveden výčet takovýchto zařízení v jednotlivých obcích SO ORP Opava. Název obce Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice

Pošta

Lékárna

Policie

3 km 3 km 1 2 km 1 1 1 1 1 1 km 1 1

3 km 6 km 3 km 2 km 3 km 1

3 km 6 km 6 km 17 km 5 km 12 km 5 km 6 km

4 km 1

8 km 6 km 1 km 1 1 8 km 8 km 8 km

1 5 km 1

5 km 1

25 km 12

1 1 1

1

1 4 1 1

1 8 km 5 km 7 km

Ordinace praktického lékaře

Ordinace odborného lékaře

Zdravotní záchranná služba

3 km 6 km 1 1 1 3

7 km 6 km 13 km

7 km 20 km 13 km

3 km 5

14 km 15 km

1 1 1 3 2 1 5 km 1

15 km 6 km 1 km 13* 5 8 km 5 km 1

15 km 10 km 11 km

1 5 km 1 1

17 km 12

17 km 12

1 1

1 2

8 km 8 km 8 km 20 km

11

1 1

1 44 1 1

44 1 1

1

1 1 1

3 km 9km

8 km 9km

1 1 1

1 9km 1

8 km 18km

1 km 1 1 1 1 3 km 1 1 1 km

3 km 8 km 8 km 10 km 4km 15 km 1 1 3 km

3 km 8 km 8 km 10 km 4km 8 km 1 2 km 6 km

1 km 8 km 1 1 1 3 km 1 1 1 km

3 km 8 km 1 10 km 4km 15 km 2 1 8 km

10 km 8 km 10 km 1Okm 15 km 6km 8 km


*Hrabyně – Specifickou část obce tvoří Rehabilitační centrum, které tvoří Ústav sociální péče pro tělesně postižené občany, Rehabilitační ústav se specializovanou rehabilitační léčebnou péčí po úrazech a operacích pohybového a nervového ústrojí, dům Stavebního bytového družstva invalidů se sty bytovými jednotkami pro zdravotně postižené občany a obecní dům se 42 bytovými jednotkami pro zdravotně postižené občany a podnik Eurometa. Jde o moderní, plně bezbariérový komplex svého druhu jediný v České republice. V Rehabilitačním centru je kulturně sportovní zázemí - tenisový kurt, minigolf, hřiště, kinosál, obchod, pošta, restaurace, kadeřník.Součástí léčebné části Rehabilitačního ústavu jsou dva operační sály pro ortopedicko-traumatologické výkony, rentgenové pracoviště a biochemická laboratoř. Ústav sociální péče pro tělesně postižené občany poskytuje komplexní ošetřovatelskou péči dospělým občanům se závažnými vrozenými nebo získanými vadami. Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


Vzhledem k charakteru regionu a jeho poloze lze předpokládat, že sledované území se vybaveností veřejnými institucemi a službami významně neliší od ostatních územních celků.

5.2.7 Organizace a instituce na Opavsku zabývající se podporou turismu Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Mikroregion Matice Slezská

Mikroregion MORAVICE Mikroregion Hlučínsko

Mikroregion Hvozdnice Městská knihovna a Informační centrum

Městské informační centrum Opava

Knihovna a informační centrum Hradec nad Moravicí

Informační centrum a knihovna Háj ve Slezsku Hotelová škola Opava

Euroregion Silesia-CZ

Klub vojenské historie Opava


Horní náměstí 67 746 01 Opava OÚ Háj ve Slezsku Antonína Vaška 86 747 92, Háj ve Slezsku tel: (+420) 553 773 322 Náměstí Jana Zajíce 7 749 01 Vítkov tel: (+420) 556 312 200 Městský úřad Hlučín Mírové náměstí č.23, 24 748 01 Hlučín tel.: (+420) 595 020 211 fax : (+420) 595 043 238 Štáblovská 35 747 56 Dolní Životice tel: (+420) 553 797 067 Podolská 156 747 41 Hradec nad Moravicí tel: (+420) 553 784 242 http://www.muhradec.cz e-mail: [email protected] Horní náměstí 67 746 01 Opava tel: (+420) 553 756 143 fax: (+420) 553 624 092 http://www.infocentrum.opava.cz e-mail: [email protected] Podolská 156 747 41 Hradec nad Moravicí tel.: (+420) 553 784 242 fax: (+420) 553 783 983 http://www.muhradec.cz/knihovna.htm e-mail : [email protected] Antonína Vaška 73 747 92 Háj ve Slezsku tel.: (+420) 553 653 743 www.maticeslezska.cz Tyršova 34 746 01 Opava tel: (+420) 553 711 628 fax: (+420) 553 711 581 http://www.aoc.cz/hotelskola e-mail: [email protected] Horní náměstí 69 746 26 Opava tel. : (+420) 553 756 220 fax : (+420) 553 624 092 http://www.euroregion-silesia.cz e-mail : [email protected] [email protected] Mgr. Pavel Chráska, Karlovecká 1, 747 70 Opava tel: (+420) 603 733 737 Strana 110 (celkem 132)

Opavsko


Společenstvo host.živn.-OPAHOST

Ovčačík Stanislav Na vyhlídce 709 747 41 Hradec nad Moravicí


Podpora rozvoje cestovního ruchu je ze strany státní správy a samosprávy nezbytná. To si již dnes uvědomují všechny subjekty v něm působící. Často ale vynaložené úsilí a finanční prostředky nepřináší kýžené efekty. V mnoha případech je to způsobeno roztříštěností této podpory a absencí její větší koordinace a plánování na oblastní úrovni, ale také reflexe s krajskou a celostátní podporou .

5.2.8 Vzdělávání v oblasti cestovního ruchu Pro každý region je přínosné, pokud v něm působí vzdělávací instituce, která svým působením vytváří dobré profesní předpoklady pro rozvoj CR . Na Opavsku působí odborná škola Hotelová škola a Vyšší odborná škola, obě se sídlem Tyršova 34, 746 01 Opava, tel: (+420) 553 711 628, fax: (+420) 553 711 581 http://www.aoc.cz/hotelskola e-mail: [email protected] Vyšší odborná škola a Hotelová škola Opava navazuje na dlouhou tradici v oblasti odborného školství v Opavě. Poskytuje úplné střední odborné a vyšší odborné vzdělání v oborech společného stravování, hotelnictví a pohostinství. Škola má vlastní restaurační a ubytovací zařízení, ve kterých probíhá praxe studentů: • Školní restaurace VESNA, Tyršova 20, Opava, Tel./Fax: (+420) 553 711 626 • Samoobslužná restaurace Zelený jelen, nám. Svobody 2, Opava, Tel.: (+420) 553 715 524 • Domov mládeže (zařízení hotelové typu), Alšova 28, Opava, Tel.: (+420) 553 625 608 • Cestovní agentura VOŠ a HŠ Opava, Tyršova 34, Opava, Tel.: (+420) 553 623 402

5.3 Dopravní a technická infrastruktura v kontextu cestovního ruchu Oblast Opavska se rozprostírá v severovýchodní části České republiky. Nejbližší hraniční přechod s Polskem je vzdálen 8 km. Přirozené centrum oblasti – město Opava je dostupné jak silniční, tak železniční dopravou. Dosažení oblasti leteckou dopravou je zajištěno díky letišti v Mošnově.

5.3.1 Dopravní obslužnost Opavska Dopravní obslužnost Opavska se odvíjí od faktu, že přirozenou dopravní křižovatkou turistického regionu Severní Moravy a Slezska je Ostrava. Proto logickou spádovou oblastí a hlavním přestupním uzlem pro cesty do vzdálenějších cílových míst je právě Ostrava. Denní spojení mezi Opavou a Ostravou je zprostředkováno pomocí 34 autobusových a 27 vlakových spojů. Vzdálenosti Opavska (města Opavy) od významných cílů : Cílové místo – města České rep. km Cílové místo – města Evropy Ostrava 33 Bratislava Pardubice 214 Vídeň Písek 366 Berlín Praha 360 Warszawa Aš 568 Cílové místo – turistické oblasti Brno 157 Jeseníky Břeclav 208 Beskydy Jeseník 90 Olomoucko Klatovy 488 Poprad - Tatry

km 291 km 240 km 682 km 437 km 68 km 64 km 76 km 281 km

Zdroj : Vlastní šetření



Opavsko


5.3.2 Silniční doprava Dostupnost oblasti je limitována napojením na dálniční Evropskou síť. Bohužel je na místě konstatování, že je velkým nedostatkem nejen Opavska, ale celého Moravskoslezského kraje z hlediska dopravní infrastruktury absence přímého napojení na dálniční síť. Velmi netrpělivě je očekáváno vybudování dálničního tahu D47. Silniční komunikační systém je v současné době tvořen zejména těmito silničními tahy první třídy: • • • •

Silnice I/11 spojuje Opavsko s Ostravou a druhým směrem s Bruntálem, Rýmařovem a Šumperkem Silnice I/46 spojuje Opavsko s Polskou republikou a také s Olomoucí Silnice I/56 spojuje Opavsko s Ostravou, Frýdkem – Místkem, Frýdlantem n. Ostravicí, Bílou Silnice I/57 spojuje Opavsko s Krnovem a druhým směrem s Novým Jičínem, Vsetínem

Poměrně hustá je i síť silnic 2. a 3. třídy. Problematickou je otázka kvality povrchů těchto silnic. Ale i v tomto bodě lze předpokládat, že se tato nijak významně neliší od okolních regionů a od celkové situace v kraji. Délka silnic podle okresů k 31. 12. 2002 - údaje jsou uvedeny v km Kraj, okresy Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Moravskoslezský kraj

Délka dálnic -

Délka silnic 921 574 276 640 808 191 3 410

I. třída 151 138 87 132 145 62 714

v tom II. třída 299 98 53 87 178 51 766

III. třída 471 338 136 422 485 79 1 930

Zdroj: ČSÚ-Statistická ročenka MSK za rok 2003

Technický stav silniční sítě vlivem nedostatečné modernizace v minulých letech není dobrý a neodpovídá požadavkům postupně narůstající dopravní zátěže.

5.3.3 Železniční doprava Železniční tratě na Opavsku : Číslo trati Směr trati Olomouc - Krnov - Opava východ (a zpět) 310 Opava východ - Svobodné Heřmanice (a zpět) 314 Opava východ - Hradec nad Moravicí (a zpět) 315 Ostrava-Svinov - Opava východ (a zpět) 316 Opava východ - Hlučín (a zpět) 317

5.3.4 Autobusová doprava Autobusové linky na Opavsku : Číslo linky Trasa linky 000001 Ostrava-Thessaloniki 000281 Ostrava-Brno-Praha-Heilbronn-Mannheim-Saarbrücken 000282 Ostrava-Olomouc-Brno-München-Stuttgart-Karlsruhe 000283 Ostrava-Olomouc-Hradec Králové-Nürnberg-Frankfurt-Bonn-Düsseldorf 191101 Praha-Hradec Králové-Žamberk-Šumperk-Bruntál-Opava-Ostrava 850110 Krnov-Opava-Ostrava 850111 Krnov-Ostrava-Rožnov pod Radhoštěm-Vsetín 880614 Nový Jičín-Fulnek-Opava 890716 Olomouc-Moravský Beroun-Opava 900133 Opava-Praha - Ústí nad Labem 900137 Opava-Přerov - Prostějov - Brno Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko

900240 900241 900242 900243 900245 900246 900247 900248 900249 900250 900251 900252 900253 900254 900255 900256 900257 900258 900260 900262 900263 900264 900269 900270 900271 900272 900289 910111 920086 930201 940058 950102 950110


Opava-Hradec nad Moravicí,Žimrovice - Melč - Vítkov Opava-Štáblovice - Melč - Vítkov Opava-Hradec nad Moravicí - Větřkovice - Vítkov Opava-Melč - Kružberk - Budišov nad Bud. Opava - Hradec nad Mor.,Žimrovice - Hradec nad Mor.,Benkovice Opava-Mladecko - Jakartovice,Hořejší Kunčice Opava-Stěbořice - Litultovice - Kružberk Opava-Stěbořice - Hlavnice - Svobodné Heřmanice Opava-Velké Heraltice,Sádek - Velké Heraltice,Tábor Opava -Opava, Vávrovice - Holasovice - Brumovice,Úblo Opava-Velké Hoštice - Chlebičov Opava-Kobeřice - Sudice - Třebom Opava-Oldřišov - Hněvošice - Kobeřice Opava-Kravaře - Bolatice - Chuchelná - Bělá Opava - Kobeřice - Chuchelná - Bělá Opava - Dolní Benešov - Píšť Opava - Nové Sedlice - Štítina - Kravaře Opava - Háj ve Slezsku,Jilešovice - Dolní Benešov Opava-Horní Benešov - Svobodné Heřmanice - Bruntál Opava-Hradec nad Moravicí - Skřipov - Bílovec Opava-Hrabyně - Pustá Polom - Hlubočec - Těškovice - Bílovec Opava-Hlubočec-Pustá Polom-Těškovice-Bílovec Opava-Dvorce - Šternberk - Olomouc Opava-Hlučín-Ostrava,Poruba Opava- Hrabyně,Rehabilitační centrum - Ostrava Opava- Hrabyně - Ostrava,Poruba Čavisov-Velká Polom-Hrabyně-Opava Ostrava-Opava-Bruntál-Rýmařov-Šumperk Přerov-Hranice-Opava Šumperk-Bruntál-Opava-Ostrava-Nový Jičín Valašské Meziříčí-Opava-Bruntál-Zlaté Hory-Jeseník Jeseník-Rejvíz-Bruntál-Nový Jičín-Valašské Meziříčí Jeseník-Krnov-Opava-Ostrava

Autobusová doprava svým rozsahem a kvalitou spojení opět nevybočuje z průměru kraje. Jistým problémem může být princip zajištění obslužnosti, vycházející z potřeb místních obyvatel, ale často zapomínající na potřeby turistů a návštěvníků regionu.

5.3.5 Dopravní infrastruktura Všechny obce Opavska mají dobré autobusové spojení s centrem regionu – městem Opavou. Téměř polovina obcí s ní má také spojení vlakové. Ve městě Opava je vybudována síť MHD, která zabezpečuje propojení centra města s okrajovými částmi. Přehled autobusových a vlakových stanic v jednotlivých obcích Opavska : Název obce Autobus Vlak Název obce Autobus Branka u Opavy 3 1 Mladecko 2 Bratříkovice 1 Mokré Lazce 2 Brumovice 6 1 Neplachovice 2 Budišovice 3 Nové Sedlice 4 Dolní Životice 4 1 Oldřišov 3 Háj ve Slezsku

7

3

Opava

Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice

1 3 3 8

1

Otice Pustá Polom Raduň Skřipov


Vlak 1 1 -

Autobus.terminál + síť zast. MHD

5

3 2 2 4

1 -


Opavsko


Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice

6 9 2 2 9 1 3 2 6 1

1 1 2 -

Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice

8 6 1 6 2 2 1 9 3 1

1 1 1 1 0

Zdroj : Pasporty obcí 2005

5.3.6 Cyklistická doprava – cyklistické trasy a stezky Cyklotrasa č. 551 MORAVICE Opava - Branka u Opavy - Hradec nad Moravicí - Žimrovice - Podhradí - Lhotka - Nové Těchanovice Zálužné - Mokřinky - Jánské Koupele - Kružberk - Kružberská přehrada hráz. Na internetových stránkách www.infomorava.cz se o této trase dozvíte následující : “Cykloturistická trasa "Moravice" měří 41 km. Trasa začíná na 250 m n.m. v Opavě a končí na 450 m n.m. v Kružberku. Terén je mírně kopcovitý s nejvyšším převýšením mezi obcemi Lhotka a Nové Těchanovice (520 m n.m.). Trasa vede převážně po silnicích III. třídy nebo po lesních, asfaltových komunikacích a nezpevněných komunikacích. V úseku mezi Větřkovickým mostem a přírodní rezervací Kaluža může být trasa obtížná po dešti, nebo při těžbě dřeva. Součástí směrového značení jsou informační směrovky, které upozorní na dostupné služby a zajímavosti.“ Trasa 6054 "Prajská cesta": Chlebičov - Bělá, délka 25 km Na internetovém vyhledávači www.infomorava.cz je uvedeno : „Trasa začíná na konci Chlebičova směrem na Svobodu. Zde odbočíte na polní cestu do Oldřišova, kde Vás přivítá věž kostela Nanebevzetí Panny Marie a určitě posedíte v krásně upraveném parčíku u rybníka, přímo v centru obce. Asfaltovou polní cestou pokračujete do Hněvošic. Nezapomeňte si prohlédnout barokní dřevěný kostelík sv.Petra a Pavla z r. 1730 a srovnejte s moderním, nově postaveným kostelem Krista Dobrého Pastýře z roku 1997. Pokud Vás nezláká k posezení cukrárna "U Eli" čeká Vás poněkud náročnější úsek polní cestou do Kobeřic. Pro ty, jejichž kolo nevydrželo náročnou jízdu čekají hned dvě opravny a prodejny jízdních kol - firma Vehovský a Schidler z Kobeřic. O hladovější turisty se postarají v restauraci "Na statku u Kašných" a "U Židků". Přes Albertovec dojedete do Bolatic, kde Vás čeká koupaliště, restaurace a pekárna firmy AZPEK, restaurace Braschke a příjemné posezení v zahrádce "Parku". Ti, kteří odolají těmto nástrahám mohou pokračovat třešňovou alejí do Borové a lesem do Bělé nebo Chuchelné.“ Číslo trasy 55 551 6054 6055 6073 6078 6091 6092 6126 6128 6140 6141 6159 6160 6164 6166 6167 6168

Odkud - kam Úvalno – Kravaře Opava - Vodní nádrž Kružberk Chlebičov - Bělá Branka u Opavy – Strahovice Brumovice – Malá Morávka Opava – Kylešovice – Kunín Bolatice - Šilheřovice Opava - Píšť Opava – Opava Háj ve Slezsku - Hlučín Raduň - Kyjovice Hradec n. Moravicí – P. Polom Hlavnice - Úvalno Holasovice - Razová Holasovice – Leskovec n. Moravicí Nový Dvůr - Úvalno Opava - Hlavnice Opava – Opava


Délka km 94 43 24 27 45 41 19 27 5 10 11 15 25 38 29 15 14 4

Poznámka


Opavsko


5.3.7 Letecká doprava Letecká doprava do regionu Opavska je zabezpečována prostřednictvím mezinárodního letiště v Mošnově, které je od centra oblasti – města Opavy – vzdáleno 52 km. Dopravní spojení oblasti s letištěm je možné prostřednictvím autobusové dopravy s přestupem v Ostravě. Dá se předpokládat že plánovaný rozvoj letiště Mošnov, zvýšení počtu mezinárodních a vnitrostátních linek, bude mít pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu celého turistického regionu Severní Morava a Slezsko a tím pádem i na rozvoj oblasti Opavska.

5.3.8 Telekomunikace Stav telekomunikační sítě, přístup k internetu a pokrytí signálem GSM operátorů je prvkem, který rovněž ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Z údajů které nám poskytly jednotlivé obce vyplývá, že celá oblast je velmi dobře pokryta signálem všech tří dosavadních mobilních operátorů. Bohužel v oblasti přístupu k internetu není situace příznivá. Pouze v obou městech (Opava a Hradec nad Moravicí) a v obci Služovice je veřejně přístupný internet.

6 Vybrané ukazatele analýzy návštěvnosti a spokojenosti návštěvníků V rámci Moravskoslezského kraje je již od roku 2001 pravidelně realizováno terénní šetření, zaměřené na identifikaci profilu návštěvníka kraje.

6.1 Celkový profil a struktura návštěvníků Ze souhrnného vyhodnocení „Analýzy návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji“, z dubna roku 2004, jejímž zadavatelem byl Moravskoslezský kraj a zpracovatelem Institut Rozvoje Podnikání, s. r. o., vyplývají pro střední oblast Moravskoslezského kraje (Opavsko-Krnovsko), následující fakta: Celkový profil návštěvníků se opírá o data zjištěná za celé období monitoringu od letní sezóny 2001 do zimní sezóny 2004. Z něj mimo jiné vyplývá, že ve středních částech kraje v turistických oblastech Opavsko-Krnovsko, Ostravsko-Karvinsko a Poodří (okolo 40 %) je významně méně návštěvníků z větší vzdálenosti. Příjezdová vzdálenost Procent 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Hr. Jes.

Níz. Jes.

OP-KR

do 50 km

OV-KI

Poodří

Beskydy

nad 50 km

Podle kritéria „doprovodu“ (s kým respondenti region navštívili) jsou nejvýznamnější skupinou návštěvníků kraje rodiny s dětmi, jejichž podíl se pohybuje okolo jedné třetiny. Tento segment návštěvníků vykazuje stabilně vysoký podíl ve všech obdobích a ve všech turistických oblastech (vždy představuje alespoň čtvrtinu ze všech návštěvníků). Nejvyšší podíl činí v letní sezóně (přes 40 %). Téměř každý pátý návštěvník přijíždí do regionu sám, a to hlavně v mimosezónním období. Dvakrát více než v ostatních věkových kategoriích je jich ve věku nad 50 let (částečně též vliv lázeňských pobytů). Málokdy k nám cestují sami zahraniční hosté. Relativně okrajovým segmentem jsou mezi všemi návštěvníky účastníci skupinových pobytů (zájezdů), jejichž podíl nepřesahuje 5 %.



Opavsko

• • •


Cestovní ruch v regionu je ze 60 % saturován místními obyvateli kraje. Třetinový podíl v cestovním ruchu představuje návštěvnický segment „rodiny s dětmi“. Přes 60 % návštěvníků využívá k dopravě automobil.

6.2 Délka a frekvence pobytu Při analýze délky pobytu návštěvníků vycházíme z klasického rozdělení na jednodenní návštěvníky a turisty (alespoň s jedním noclehem), kdy tvoří obě tyto skupiny zhruba stejný podíl. Z hlediska sezónnosti je v letních měsících více dlouhodobějších pobytů (5-7 dnů), méně víkendových a krátkodobých, na podzim je více jednodenních pobytů (především na úkor týdenních) a v zimě je více víkendových pobytů. Pobyty delší než týden sezónní výkyvy nevykazují. Na delších pobytech se významně více podílejí návštěvníci ve věkové kategorii nad 50 let. Cizinci pobývají v regionu déle než tuzemští návštěvníci. Délka pobytu v regionu Procent 70 60 50 40 30 20 10 0

jednodenní Hr. Jes.

1 - 2 noclehy Níz. Jes.

OP-KR

3 - 6 noclehů OV-KI

delší Poodří

Beskydy

Z hlediska turistických oblastí jsou statisticky významné rozdíly v délce pobytu následující: • Hrubý Jeseník – více týdenních a delších pobytů než jinde na úkor jednodenních pobytů, • Opavsko-Krnovsko – více jednodenních a víkendových pobytů, • Ostravsko-Karvinsko – více pobytů delších než týden (lázně) a méně týdenních pobytů, • Poodří – více jednodenních pobytů než jinde na úkor víkendových a dlouhodobých, • Beskydy-Valašsko – více jednodenních pobytů a méně více než týdenních pobytů. • Oblast Nízkého Jeseníku se od průměru statisticky významně neodlišuje. Opakovanost návštěv (po kolikáté navštívili region) vypovídá o tom, jak návštěvníci region znají a u návštěvníků z větší vzdálenosti částečně i o tom, v jaké ho mají oblibě. Podíl návštěvníků přijíždějících poprvé ukazuje na schopnost regionu přilákat novou klientelu. Pro návštěvníky Moravskoslezského kraje zpravidla není tento region neznámý, protože tři čtvrtiny jej již v minulosti navštívily alespoň jednou. Z nich dvě třetiny navštívily region již dříve minimálně čtyřikrát. V průběhu sledovaných let nedošlo u tohoto ukazatele k žádnému posunu.



Opavsko


Procent

Po kolikáté navštívili respondenti region

70 60 50 40 30 20 10 0

poprvé Hr. Jes.

• • •

1 až 3 krát Níz. Jes.

OP-KR

vícekrát OV-KI

Poodří

Beskydy

Více jak 60% návštěvníků tvoří jednodenní návštěvníci, dvoudenní návštěvníci tvoří něco přes 20% a vícedenní návštěvníci tvoří méně jak 20%. Nová klientela přijíždějící do regionu poprvé tvoří asi 20% návštěvníků a tento podíl se za poslední tři roky nezměnil. Větší počet návštěvníků objevujících region při své první návštěvě je v oblastech Nízkého Jeseníku a Poodří, zejm. v létě. Cestovní ruch na Opavsku-Krnovsku se více opírá o stálé návštěvníky – více jak 45%.

6.3 Hlavní důvody návštěvnosti regionu Z analýz návštěvnosti vyplývá, že polovina návštěvníků přijíždí do Moravskoslezského kraje z důvodů Jiný celkové relaxace (odpočinek, 6% procházky, koupání, zábava apod.) Tranzit nebo sportovního vyžití (turistika, 3% cyklistika, lyžování apod.). Jako převažující důvod návštěvy regionu Návštěva označilo relaxaci 28 % respondentů známých a sport 24 % respondentů. Na třetím 6% místě uváděných důvodů figuruje Obchod poznání regionu (kultura, folklór, 7% historie apod.) s 19 % respondentů. Podíl ostatních sledovaných důvodů návštěvy regionu nepřesahuje 10 %.

Hlavní důvody návštěvy Relaxace 28% Sport 24%

Zdraví 7%

Poznání 19%

Uvedená trojice hlavních důvodů se ovšem značně liší regionálně, sezónně, podle věku i dalších hledisek. Struktura hlavních ani ostatních důvodů se ale od r. 2001 nezměnila (mírný nárůst významu sportu ani ostatní rozdíly nejsou statisticky významné). Region Opavsko – Krnovsko se však u respondentů ankety výrazně v důvodech návštěvy liší od ostatních regionů. Celkovou relaxaci uvádí jako důvod návštěvy téměř 35 % z nich, poznání regionu asi 23%, sport 20% a komerční důvody 15%. Ostatní důvody návštěvy nepřesahují více jak 7%.



Opavsko


Důvod návštěvy regionu 0

10

5

15

20

25

30 35

procenta 40 45

sport poznání regionu celková relaxace zdraví komerční důvody návštěva příb./známých tranzit jiný Hr. Jes.

Níz. Jes.

OP-KR

OV-KI

Poodří

Beskydy

Návštěvníci s příjezdovou vzdáleností do 50 km významně více než návštěvníci s větší příjezdovou vzdáleností preferují relaxaci, méně naopak poznání regionu. Důvodem příjezdu pro cizince je především poznání regionu (asi ze 30 %, tj. významně více než u tuzemců). Mladší do 29 let významně více uvádějí sport, starší nad 50 let zase zdraví. U poznání a relaxace mezigenerační rozdíly nejsou. Důvod návštěvy regionu procenta 0

5

10

15

20

25

30

sport poznání regionu celková relaxace zdraví komerční důvody návštěva příb./známých tranzit jiný do 29 let

• • •

30 - 49 let

nad 50 let

Z pohledu návštěvníků se cestovní ruch v Moravskoslezském kraji opírá o 3 hlavní pilíře: relaxaci, sport a poznání. Důvody návštěvy se značně liší podle sezóny, turistické oblasti a věku. V létě je velmi silným důvodem relaxace, v zimě sport. Mladší návštěvníci jsou více orientovaní na sport, starší na zdraví.

6.4 Zdroje informací o regionu Při získávání informací o našem regionu využívají návštěvníci Moravskoslezského kraje nejčastěji personální zdroje informací. Celkově však více než z poloviny spoléhají na vlastní poznání a zkušenosti (to platí hlavně u jednodenních návštěvníků z bližšího okolí, více v zimě a v oblasti Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


Hrubého Jeseníku). Z ústních informací od známých či příbuzných, které jsou na druhém místě, vychází třetina návštěvníků, z toho u vícedenních návštěvníků cca 40 % a z cizinců cca 50 %. U ankety vyplňované hosty ubytovacích zařízení byl podíl návštěvníků opírajících se o ústní informace totožný jako u turistů sledovaných monitoringem (tedy cca 40 %). Mezi nepersonálními zdroji informací se dostal na první místo internet, který uvedlo v r. 2001 přibližně 10 % respondentů, v r. 2003 již 14 %. Celkově se pohybuje tento podíl okolo 12 % bez ohledu na sezónu. Nejvíce čerpají z internetu návštěvníci Hrubého Jeseníku (17 %), nejméně návštěvníci Ostravsko-Karvinska (8 %). Častěji ovšem hledají informace na internetu návštěvníci z větší vzdálenosti a s vícedenním pobytem, v tom zejména cizinci. V těchto segmentech se podíl návštěvníků hledajících informace na internetu blíží nebo i přesahuje 20 %. V anketě, která se ale týkala pouze ubytovaných návštěvníků, přesáhl podíl uživatelů internetu pro informace o regionu čtvrtinu, podobně jako u návštěvníků ubytovaných v hotelech a penzionech podchycených monitoringem. Významně méně využívají informace z internetu starší návštěvníci nad 50 let. Ostatní nepersonální zdroje, tj. články a inzerce v médiích, propagační materiály, průvodci atd. jsou využívány méně než 10 % návštěvníků. Od r. 2001 došlo k poklesu podílu návštěvníků získávajících informace z turistických informačních center. Nicméně ani jejich význam není zanedbatelný, protože z nich čerpá informace přibližně každý desátý cizinec a každý desátý turista, resp. ubytovaný návštěvník, což ztvrzují i výsledky z anketního šetření. Různé informace z informačních center a dalších nepersonálních zdrojů více využívají návštěvníci Ostravsko-Karvinska a Jeseníků (Hrubého i Nízkého), méně návštěvníci Opavsko-Krnovska, Beskyd a Poodří. Mladší návštěvníci do 29 let z průměru nevybočují. Zdroje informací o regionu 0

10

20

30

40

procenta 50

60

70

informační centra propagační materiály články v tisku, brožury z rozhlasu či televize z internetu ústní informace přátel vlastní zkušenosti návštěvníci

•

• • •

turisté

Návštěvníci Moravskoslezského kraje preferují personální zdroje informací před nepersonálními. O vlastní zkušenost se opírá více než polovina návštěvníků, z ústních informací od příbuzných či známých vychází třetina návštěvníků. Z nepersonálních zdrojů informací pro návštěvníky kraje roste význam internetu. Informační centra jsou zdrojem informovanosti minimálně pro každého desátého zahraničního hosta a ubytovaného turistu. Jednodenní návštěvníci z bližšího okolí si převážně vystačí s vlastní zkušeností.



Opavsko


6.5 Využití služeb

Struktura ubytování

Z návštěvníků, kteří jsou při svém pobytu soukromí v kraji ubytovaní (dlouhodobě přibližně 31% polovina – viz délka pobytu), každý třetí bydlí u příbuzných nebo známých. Ostatní rovnoměrně využívají různé další možnosti náročnějšího i méně náročného ubytování. kemp Každý osmý je ubytován v alespoň 8% tříhvězdičkovém hotelu, ostatní upřednostňují ubytovna méně náročné ubytování v penzionech, 17% chatách a v letním období v kempech. Od r. 2001 nedošlo k významnějšímu posunu (o něco vyšší podíl hotelového ubytování není statisticky signifikantní).

hotel ***+ 12%

hotel **/* 14%

penzion 18%

Sezónní rozdíly se projevují ve zhruba dvojnásobně vyšším podílu hotelového ubytování v zimě oproti létu. V zimě je rovněž nižší podíl ubytování u příbuzných či známých (čtvrtina oproti třetině)

Procent

Ubytování návštěvníků 40 35 30 25 20 15 10 5 0

hotel ***+ hotel **,* penzion ubytovna kemp soukromí Typ ubytování (procenta z počtu ubytovaných)

léto

podzim

zima

Cizinci jsou významně více ubytovaní ve tří a více hvězdičkových hotelech (každý pátý). Segment mladších návštěvníků do 29 let významně méně využívá možností kvalitnějšího hotelového ubytování a daleko více než ostatní využívá kempy. Starší návštěvníky nad 50 let charakterizuje významně častější ubytování v méně náročných hotelových zařízeních, které představuje větší podíl než ubytování v penzionech. Ve struktuře ubytování se od celkového průměru nejvíce liší oblasti Hrubého Jeseníku, OpavskoKrnovska a Ostravsko-Karvinska. Ve Hrubém Jeseníků je významně nad průměrem ubytování v alespoň tříhvězdičkových hotelech na úkor ubytování u příbuzných nebo známých. Nejčastější ale zůstává v Hrubém Jeseníku ubytování v penzionech. Opavsko-Krnovsko a Ostravsko-Karvinsko je charakteristické vysokým podílem ubytování u příbuzných či známých (blíží se polovině).



Opavsko


Ubytování návštěvníků Procent

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

hotel ***+ hotel **,* penzion ubytovna kemp soukromí Typ ubytování (procenta z počtu ubytovaných)

Hr. Jes.

Níz. Jes.

OP-KR

OV-KI

Poodří

Beskydy

Stravovací zvyklosti člení návštěvníky kraje na tři zhruba stejně velké skupiny: stravující se převážně v pohostinských zařízeních, kombinovaně v restauracích a z vlastních zdrojů a převážně z vlastních zdrojů. Využívání stravovacích služeb je výrazně funkcí příjezdové vzdálenosti a délky pobytu v regionu. Čím kratší je příjezdová vzdálenost a délka pobytu, tím více je zabezpečováno stravování z vlastních zdrojů. Např. jednodenní návštěvníci s příjezdovou vzdáleností do 50 km se stravují v restauračních zařízeních přibližně ze čtvrtiny, turisté a návštěvníci z větší vzdálenosti již ze 40 %. Z vlastních zdrojů se stravuje jen každý pátý turista s příjezdovou vzdáleností nad 50 km, u jednodenních návštěvníků z menší vzdálenosti je to dvojnásobek.

Procent

Stravování návštěvníků 50 40 30 20 10 0

převážně pohost. služby

pohost. + vlastní

do 50 km

nad 50 km

převážně vlastní zdroje cizinci

Zahraniční hosté se stravují v pohostinských zařízeních téměř z poloviny. V zimní sezóně je stravování návštěvníků v restauracích častější než v letní sezóně (v zimě přes 40 %, v létě 30 %). Způsob stravování koreluje i s věkem – mladší do 29 let se významně častěji stravují z vlastních zdrojů (třetina) na úkor restauračního stravování (čtvrtina), starší návštěvníci nad 50 let významně více využívají služeb pohostinských zařízení (v restauracích se stravuje téměř polovina z nich). Z hlediska turistických oblastí kraje nejsou rozdíly příliš velké, statisticky významné je pouze častější stravování v restauracích u návštěvníků Hrubého Jeseníku (přes 40 %). Oproti r. 2001 se stravovací zvyklosti nezměnily.



Opavsko


Procent

Stravování návštěvníků 50 40 30 20 10 0

převážně pohost. služby léto

pohost. + vlastní podzim

převážně vlastní zdroje zima

Využití placených služeb cestovní kanceláře nebo agentury k zajištění pobytu je málo časté. Celý pobyt nebo zájezd si kupuje jen okolo 5 % návštěvníků. O něco více si kupují pobyt zahraniční hosté a lidé nad 50 let (ani u nich to ale nepřesahuje 10 %). Jen nevýznamně častěji nakupují návštěvníci dílčí služby (okolo 7 %), nejvíce v oblasti Hrubého Jeseníku (přes 10 %). Celkově 90 % návštěvníků placené služby cestovních kanceláří a agentur nevyužívá. • • • •

Třetina návštěvníků kraje, kteří tráví v regionu více než jeden den, využívá možnost ubytovat se u příbuzných nebo známých, tedy bez využití služeb ubytovacích zařízení. V zimě je hotelové ubytování častější, v létě je více využíváno méně náročné ubytování. Necelá třetina návštěvníků se obejde bez stravování v restauračních zařízeních. Plných 90 % návštěvníků si organizuje svůj pobyt v regionu pouze vlastními silami, bez využití služeb cestovních kanceláří a agentur.

6.6 Atraktivnost regionu pro návštěvníky Celkovou atraktivnost navštíveného regionu z pohledu cestovního ruchu posuzují návštěvníci zhruba stejně jako před dvěma roky. Více než u poloviny (54 %) splňuje jejich očekávání. Podíl návštěvníků uvádějících, že region jejich očekávání předčil, klesl z 27 % na 24 %, přičemž podíl těch, pro které region nesplnil jejich očekávání, se také snížil. a to z 9 % na 6 %. Region je návštěvníky pokládán za atraktivnější v létě než v mimosezónních obdobích. Celkově o něco lépe se k regionu vyjadřovali návštěvníci Opavsko-Krnovska a Beskyd, hůře návštěvníci Ostravsko-Karvinska. Ostatní rozdíly mezi turistickými oblastmi nejsou statisticky významné. Z dalších závislostí lze konstatovat, že region je atraktivnější pro návštěvníky s delším pobytem (turisty) než pro jednodenní návštěvníky, podobně i pro návštěvníky s delší příjezdovou vzdáleností než s kratší příjezdovou vzdáleností. Tento ukazatel nekoreluje s věkem. Posouzení atraktivnosti regionu neuvedeno 14%

nižší než očekávaná 7%


vyšší než očekávaná 25%

dle očekávání 54%


Opavsko


To, čím Moravskoslezský kraj návštěvníky přitahuje, odpovídá nejčastějším důvodům jejich příjezdu, kterými jsou odpočinek, sport a poznání. Nejlákavějšími aktivitami pro návštěvníky kraje jsou pěší turistika (pro cca 40 %), cykloturistika (pro cca 30 %) a návštěvy zajímavých míst (pro cca 30 %). Na dalších místech jsou zimní a letní sporty, společenský život a zábava a účast na kulturních akcích (vždy pro více než pětinu návštěvníků). Struktura a pořadí těchto aktivit se za poslední dva roky významně nezměnily. Pouze mírně (o 3 – 5 %) se zvýšil zájem o cykloturistiku, zimní sporty, účast na kulturních akcích a zábavu. Rozdílné jsou pro návštěvníky nejlákavější aktivity podle oblastí. Ve střední části kraje na OpavskoKrnovsku nejvíce návštěvníky láká návštěva památek (uvádí asi 45% návštěvníků), společenský život a zábava (uvádí přes 40 % návštěvníků), na dalších místech pak návštěva kulturních akcí (35%), koupání (32%) a cykloturistika (30%) Jednodenní návštěvníci z bližšího okolí se od vícedenních návštěvníků (turistů) z větší vzdálenosti liší spíše intenzitou zájmu o jednotlivé aktivity než jejich strukturou. To v zásadě platí i pro zahraniční návštěvníky, kteří se od tuzemců z hlediska struktury zájmů v daném regionu příliš neliší. Větší rozdíly jsou samozřejmě v závislosti na věku. Mladší návštěvníci do 29 let kladou oproti starším na jedno z předních míst zábavu a více jsou orientovaní na aktivní sport. Mírně ustupuje do pozadí poznávací i pěší turistika a účast na kulturních akcích. U starších návštěvníků nad 50 let figuruje na předním místě pěší turistika, která je nejlákavější aktivitou pro více než polovinu z nich. Významně více jsou také zaměřeni na péči o své zdraví. Korelace s věkem je u všech sledovaných faktorů lineární. S rostoucím věkem roste zájem o pěší turistiku, kulturu, poznání a péči o zdraví, naopak klesá zájem o sport a zábavu. Nejlákavější aktivity v regionu procenta 0

10

20

30

40

50

60

pěší turistika cykloturistika hipoturistika koupání zimní sporty kulturní akce návštěvy památek zábava péče o zdraví Hr. Jes.


Níz. Jes.

OP-KR

OV-KI

Poodří

Beskydy


Opavsko


Nejlákavější aktivity v regionu procenta 0

10

20

30

40

50

60

pěší turistika cykloturistika hipoturistika koupání zimní sporty kulturní akce návštěvy památek zábava péče o zdraví do 29 let

30-49 let

nad 50 let

Související otázka je zaměřená na zjištění toho, co brání lepšímu využití turistického potenciálu. Návštěvníci kraje pokládají za největší problém dopravní infrastrukturu, která by měla být kvalitnější podle vyjádření každého třetího. Přibližně každý čtvrtý návštěvník dále uvádí, že regionu nejvíce scházejí společenská a zábavní centra spolu s vybaveností pro sportovní vyžití. Podle každého pátého návštěvníka by měla být věnována větší péče památkám, dostupnosti hromadnou dopravou,, poskytování informací a atrakcím pro děti. Od r. 2001 se míra výhrad k těmto faktorům většinou nesnížila. Naopak vzrostl podíl těch, kteří poukazují na potřebu rozšířit síť hostinských zařízení, zkvalitnit dopravní infrastrukturu, zlepšit vybavenost pro sport a zábavu. Z tohoto pohledu se spokojenost návštěvníků nezvyšuje. Nedostatky jsou pociťovány zhruba stejně po celý rok, kromě faktorů vážících se k sezóně. V létě je méně pociťován nedostatek společenských a zábavních center, protože návštěvníci mohou realizovat širší škálu jiných aktivit, v zimě více scházejí špičková zařízení a služby pro náročné, protože zimní klientela více využívá hotelová zařízení apod. Rozdíly podle turistických oblastí kraje jsou větší. Všude je na prvním místě uváděna nedostatečná dopravní infrastruktura (vždy více než třetina návštěvníků uvádí požadavek na zkvalitnění, pouze návštěvníkům přijíždějícím vlakem vadí dopravní infrastruktura méně), ale ostatní sledované faktory jsou vnímány v jednotlivých oblastech různě. Co regionu nejvíce schází 0

5

10

15

20

25

30

procenta 35 40

více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti Hr. Jes.


Níz. Jes.

OP-KR OV-KI

Poodří

Beskydy


Opavsko


Rozdíly podle příjezdové vzdálenosti se projevují nejvíce u nedostatků pociťovaných v dostupnosti hromadnou dopravou a vybavenosti pro sport (vadí více návštěvníkům z bližšího okolí do 50 km). Mezi jednodenními návštěvníky a turisty významné rozdíly nejsou, vyjma dvojnásobného podílu turistů, kterým chybí špičková zařízení služeb (oproti jednodenním návštěvníkům). Rozdíly podle věku nejsou významné, vyjma zřejmých závislostí, jako je nižší podíl návštěvníků nad 50 let věku uvádějících nedostatečnou vybavenost regionu sportovními zařízeními a zábavními centry. • •

Na Opavsko-Krnovsku očekává hodně návštěvníků příležitosti k návštěvám památek, příležitosti pro zábavu, společenské a kulturní vyžití. Jako největší problém regionu je návštěvníky vnímána malá kapacita hostinských a ubytovacích kapacit, nízká kvalita dopravní infrastruktury. Značné části návštěvníků chybí vybavenost pro sport a zábavu. Ve vnímání těchto tří hlavních nedostatků nedochází ke zlepšení.

6.7 Hodnocení služeb a turistická infrastruktury Služby poskytované návštěvníkům a turistická infrastruktura byly respondenty hodnoceny v několika předem daných oblastech, kde měli možnost vyjádření na čtyřstupňové škále. Hodnocení je vyjádřeno indexem, jehož hodnota je dána váženým průměrem z platných odpovědí (bez respondentů, kteří se nedokázali vyjádřit, resp. nemohli se vyjádřit, např. ke kvalitě ubytovacích služeb, pokud ubytovaní nebyli) a je tím vyšší, čím je hodnocení horší. Hodnota indexu nad 2,50 znamená převahu záporného hodnocení. Kritickou hodnotu 2,50 v souboru za podzim 2003 nepřekročil žádný index hodnocení. Za horší lze ale považovat již hodnocení přesahující hodnotu indexu 2,00. Okolo hodnoty 1,50 se pohybují příznivá hodnocení. Celkové hodnocení kvality služeb poskytovaných návštěvníkům regionu ukázalo, že nejkritičtějším faktorem je poskytování informací o regionu s indexem 2,22. Hodnocení tohoto faktoru je horší v sezónním období (léto i zima), kdy návštěvníci potřebují informace ve větší míře. Nejhůře je návštěvníky Opavska – Krnovska hodnoceno vybavení regionu pro sport, jeho dopravní dostupnost a množství hostinských kapacit. Ostatní sledované faktory jsou hodnoceny relativně dobře, index hodnocení u žádného nepřesahuje hodnotu 2,00. Tradičně nejlepší hodnocení získal faktor přátelskost místních obyvatel k návštěvníkům, kde nejvyšší známku hodnocení „velmi dobře“ uplatnila více než polovina respondentů. Druhým nejlépe hodnoceným faktorem jsou ubytovací služby. Ve všech sledovaných faktorech bylo hodnocení lepší než před dvěma lety (u stravování stejné). Nejvíce se zlepšilo hodnocení čistoty a pořádku (z indexu 2,10 na index 1,76). Posun v hodnocení vybraných faktorů ukazuje graf: Hodnocené faktory kvality služeb 1,00

1,25

Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50

ubytování stravování personál informace čistota přátelskost lidí 2001/2002


2003/2004


Opavsko


V průměru nejlépe jsou poskytované služby hodnoceny v Hrubém Jeseníku. Ubytovací služby jsou návštěvníky dobře hodnoceny ještě v Beskydech a stravovací služby v Poodří. Zdaleka nejlépe je v Hrubém Jeseníku hodnocena úroveň pracovníků ve službách cestovního ruchu (tento faktor je nejhůře hodnocen v oblasti Ostravsko-Karvinska). Ještě lépe než v Hrubém Jeseníku je hodnocena péče o čistotu a pořádek v oblasti Opavsko-Krnovska (s indexem 1,64 vysoce nadprůměrně). Hodnocené faktory kvality služeb 1,00

1,25


ubytování stravování personál informace čistota přátelskost lidí Jeseníky

Střed

Beskydy

Při hodnocení kvality poskytovaných služeb byla vysledována tendence, že návštěvníci z bližšího okolí hodnotí všechny sledované faktory hůře než návštěvníci z větší dálky. Totéž platí o jednodenních návštěvnících v porovnání s ubytovanými turisty (skupiny jednodenních návštěvníků a návštěvníků s kratší příjezdovou vzdáleností se hodně prolínají). Méně kritičtí než oni byli i cizinci. Celkové hodnocení kvality služeb poskytovaných návštěvníkům regionu s porovnáním podle agregovaných oblastí ukazuje následující graf. Ze sledovaných faktorů bylo v letní sezóně 2004 nejhůře hodnoceno poskytování informací o regionu, přičemž v oblasti Opavsko-Krnovsko došlo dokonce k převaze negativního hodnocení nad kladným (index 2,65). Hodnocení ostatních sledovaných faktorů nepřesáhlo index 2,00 (kromě úrovně personálu a péče o čistotu ve středních částech kraje). Všude má nejlepší hodnocení přátelskost místních lidí k návštěvníkům. V Jeseníkách bylo hodnocení všech faktorů příznivější. Obecně jsou rovněž kritičtější mladší návštěvníci oproti starším. Návštěvníci z věkové kategorie do 29 let hodnotili méně příznivě všechny sledované faktory, opačně návštěvníci nad 50 let hodnotili všechny sledované faktory podstatně lépe. Jednoznačná korelace s věkem je patrná z grafu: Hodnocené faktory kvality služeb 1,00

1,25


ubytování stravování personál informace čistota přátelskost lidí do 29 let


30-49 let

nad 50 let


Opavsko


Horší než u poskytovaných služeb je hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu, opět podle předem daných faktorů týkajících se rozsahu hostinských kapacit, dostupnosti, značení, drobného prodeje, infrastruktury pro sport a zábavu. Z jiného pohledu se potvrzují nedostatky pociťované návštěvníky regionu týkající se zejm. dopravní dostupnosti, vybavení pro sport a příležitostí pro zábavu. Nejhorší hodnocení mají faktory příležitosti pro zábavu (index 2,35), dopravní dostupnost regionu (index 2,33) a vybavení regionu pro sportovní aktivity (index 2,31). U faktoru příležitosti pro zábavu byla dokonce v zimním období zaznamenána převaha negativních vyjádření nad pozitivními. Dopravní dostupnost byla také v zimě hodnocena hůře než v létě, vybavenost pro sport je však v zimě vnímána lépe než v ostatních obdobích roku. Z dalších faktorů byly hodnoceny indexem přesahujícím hodnotu 2,00 rozsah stravovacích a ubytovacích kapacit spolu s místním značením turistických atraktivit. Z těchto faktorů došlo od r. 2001 ke zlepšení pouze u hodnocení příležitostí pro zábavu a značení turistických atraktivit, u ostatních se hodnocení zhoršilo. Infrastruktura a vybavenost regionu jsou vnímány rozličně v různých oblastech kraje podle jejich postavení na trhu cestovního ruchu. Relativně nejhorší je hodnocení oblasti Nízkého Jeseníku, kde jsou kromě značení turistických tras všechny faktory hodnoceny indexem převyšujícím 2,00. Velmi špatně (nejhůře ze všech turistických oblastí) jsou hodnoceny faktory vybavení regionu pro sportovní aktivity a příležitosti pro zábavu, kde index hodnocení dosáhl hodnoty 2,50. Druhou nejhůře hodnocenou oblastí je Opavsko-Krnovsko, zejm. pokud jde o příležitosti pro zábavu. Podprůměrně jsou zde hodnoceny i faktory rozsah stravovacích a ubytovacích kapacit a turistické značení. Relativně nejpříznivější hodnocení infrastruktury a vybavenosti mají oblasti Hrubého Jeseníku a Beskyd. V obou těchto oblastech jsou nejhůře hodnoceny příležitosti pro zábavu a dopravní dostupnost regionu. V Hrubém Jeseníku je příznivě posuzováno značení turistických a lyžařských tras a místní značení turistických atraktivit. V Beskydech je nejlépe v celém kraji hodnocen rozsah stravovacích a ubytovacích kapacit. Každá turistická oblast kraje má z hlediska vnímání a hodnocení vybavenosti pro cestovní ruch svá specifika, žádné dvě si nejsou podobné. Pořadí v hodnocení jsou stanoveny jen orientačně podle celkových průměrů za všechny sledované faktory. Obdobně jako při hodnocení služeb jsou kritičtější ve svých soudech jednodenní návštěvníci oproti turistům s alespoň jedním noclehem (kromě hodnocení dopravní dostupnosti). Vždy jsou také kritičtější návštěvníci z bližšího okolí s kratší příjezdovou vzdáleností do 50 km než návštěvníci z větší dálky (kromě stejně nepříznivého hodnocení možností zábavy). Zahraniční návštěvníci jsou zdaleka nejkritičtější v hodnocení příležitostí pro zábavu, lépe ale hodnotí dopravní dostupnost regionu. Hodnocené faktory vybavenosti regionu 1,00

1,25

Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75

hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej možnosti zábavy Hr. Jes.


Níz. Jes.

OP-KR

OV-KI

Poodří

Beskydy


Opavsko


Cenová úroveň služeb v regionu (cenová image) se vyznačuje mírnou tendencí pokládat jej za o něco levnější než jinde v České republice. Za celou dobu monitoringu byl zaznamenán 20 % podíl těch návštěvníků, kteří pokládají region za levnější než jinde a 10 % podíl těch, kteří jej pokládají za dražší (tedy 70 % jej pokládá za stejně drahý jako jinde v ČR). Od r. 2001 došlo k poklesu těch, pro které je region levnější, ze čtvrtiny na šestinu, pro tři čtvrtiny návštěvníků se od ostatních neliší. Oproti celkovému průměru je pokládána za o něco dražší zimní sezóna. Nejpříznivější cenovou image má Nízký Jeseník, kde region pokládá za levnější než jinde čtvrtina návštěvníků (a za dražší jen 7 %). Nejdražší je v očích návštěvníků oblast Opavsko-Krnovska, která je pokládána za dražší než jinde nejvyšším podílem návštěvníků (17 %) a za levnější naopak nejnižším podílem návštěvníků (16 %). Zahraniční hosté pokládají navštívený region za levnější ve větší míře než tuzemci, levnější je pro třetinu z nich (a dražší jen pro 5 %). Příjezdová vzdálenost, délka pobytu a věk nesehrávají v posuzování cenové úrovně služeb významnější roli. Procento

Cenová úroveň služeb

80 70 60 50 40 30 20 10 0

dražší Hr. Jes.

stejné

Níz. Jes.

OP-KR

levnější OV-KI

Poodří

Beskydy

V anketě určené hostům ubytovacích zařízení byly v r. 2003/2004 sledovány na souboru 2 665 respondentů (558 z nich byli cizinci) také náklady na pobyt. Respondenti byli požádáni, aby uvedli veškeré náklady pobytu na osobu a den, tj. včetně dopravy, ubytování, zábavy, nákupů apod. Výsledky tohoto vyhodnocení uvádíme jen pro hrubou orientaci. Rozložení bylo následující:

Náklady na pobyt nad 3000 Kč 3% 1000-3000

do 200 Kč 12%

10%

500-1000 31%

200-500 44%

Nejvíce respondentů (44 %) se zařadilo do kategorie nákladů v rozmezí 200 – 500 Kč, druhá nejsilněji zastoupená skupina do kategorie 500 – 1000 Kč. S minimální útratou do 200 Kč byl jen každý desátý respondent, více než 1 tis. Kč uvedlo 13 % respondentů (více než 3 tis. jen 3 %). Lze usoudit, že více než polovina hostů ubytovacích zařízení utratí v regionu méně než 500 Kč na osobu a den. U všech návštěvníků včetně jednodenních bude tento podíl patrně ještě vyšší.



Opavsko


Významně více uváděli nízké náklady do 500 Kč hosté z ubytovacích zařízení v Nízkém Jeseníku (téměř 70 %). Přitom je oblast Nízkého Jeseníku pokládána za nejlevnější. Nižší náklady než 500 Kč uvádělo okolo 60 % respondentů také v oblastech Opavska a Poodří. V těchto třech oblastech nepřesahoval podíl respondentů s náklady nad 1 tis. Kč hranici 10 %. Nejvyšší náklady na pobyt uváděli respondenti z Ostravsko-Karvinska (cca 60 % nad 500 Kč, resp. cca 30 % nad 1000 Kč). V Beskydech uvedla téměř polovina návštěvníků, že jejich náklady na pobyt přesáhly 500 Kč na den. V Beskydech bylo také významně méně těch, kteří uvedli náklady nižší než 200 Kč (6 %). Významně vyšší náklady uváděli zahraniční hosté ubytovacích zařízení (cca 20 % nad 1 tis. Kč/den). Pro dokreslení výsledků monitoringu uvádíme ještě hodnocení regionu hosty ubytovacích zařízení z provedeného anketního šetření. Použité faktory hodnocení vybavenosti regionu a služeb měly odlišnou strukturu, nicméně některé byly společné. Stejně jako u monitoringu bylo nejhorší hodnocení dopravní dostupnosti. Řada faktorů však byla hodnocena lépe: příležitosti pro zábavu, možnosti sportovního vyžití, turistické značení, čistota a pořádek, informační místa, personál, ubytovací i stravovací služby. Hůře byl hodnoceny jen možnosti drobného prodeje a vybavení atrakcemi pro děti. Navíc byly relativně špatně hodnoceny možnosti kulturního vyžití, které monitoring nesledoval. Podrobnější srovnání je z důvodu nekompatibilnosti obou souborů obtížné. Ukazuje se, že cizinci v daném souboru byli citlivější na nedostatečnost informací o regionu, úroveň personálu, ubytovací služby či nákupní možnosti, tolerantnější jsou naopak k čistotě a pořádku, dopravě či možnostem sportovního a kulturního vyžití. Vzhledem ke způsobu sběru dat je tyto závěry nutno chápat jen jako orientační. • •

• • •

Nejhůře hodnocenými faktory vybavenosti a služeb jsou: sportovní vybavení, dopravní dostupnost, hostinské kapacity, příležitosti pro zábavu, a poskytování informací. S rostoucím věkem návštěvníků kritičnost k vybavenosti a službám v cestovním ruchu klesá, starší je hodnotí lépe než mladší. Kritičtější jsou jednodenní návštěvníci s kratší příjezdovou vzdáleností. Nevýhoda nepříznivé cenové image regionu se projevuje nepříznivě na motivací k opakované návštěvě. Více než polovina ubytovaných hostů utratí v regionu méně než 500 Kč na osobu a den (orientační údaj). S ubytovacími a stravovacími službami jsou návštěvníci relativně spokojeni.

7 Image a tržní pozice Zejména v sektoru cestovního ruchu hraje image destinace významnou roli. Turisté se při svém rozhodování nechávají ovlivňovat tím, co se o dané destinaci říká, píše, uvádí a jejich ovlivnění takto sdělovanou image je sílící s přibývající vzdáleností od místa bydliště. Zejména v dnešní době internetu a elektronických médií roste význam touto cestou sdělovaných informací a zkušeností o destinaci.

7.1 Opavsko ve světle zahraničních nakladatelství turistických průvodců Průvodce po České republice nabízejí také nakladatelství AA Publishing (Velká Británie) a DuMont Buchverlag (Německo). Kapitoly věnované Severní Moravě a Slezsku se zmiňují také o Opavě (viz ukázky níže). Název turistického průvodce Czech Republic


Nakladatelství/řada

Rok vydání

Jazyk

AA Publishing - AA Essential Guides

1994

angličtina


Opavsko


Kapesní průvodci tohoto britského nakladatelství poskytují informace „o všem co potřebujete vědět, když cestujete do dané země“ (u tohoto průvodce konkrétně do České republiky). Nabízí informace o historii dané destinace, tipy na místa, kde se dá dobře najíst a napít a seznam míst, které doporučuje k návštěvě. Vybraná města (místa) jsou ohodnocena od 1 do 3 ♦, čímž poukazují na svou atraktivnost, a to následujícím způsobem: ♦♦♦ památka, místo, které rozhodně stojí za návštěvu ♦♦ stojí za to vidět ♦ navštivte, když máte čas V průvodci, v kapitole věnované Severní Moravě a Slezsku, jsou uvedeny zejména informace o městě Ostrava, ale okrajově je zde zmíněna i Opava:

Když některé z těchto možností vyčerpáte, jsou zde pohoří, nabízející vhodné podmínky pro turistiku v průběhu léta a pro lyžování v zimě. Na západě se rozkládají Jeseníky, dosažitelné z Ostravy přes staré textilní a obchodní město Opava. Stejně jako Opava byly i Jeseníky převážně německy mluvící a nikdy nezískaly svou předválečnou úroveň populace. Nejvyšším vrcholem je Praděd, na jehož vrcholu se nachází televizní věž. V údolí se nacházejí lázně jako např. Velké Losiny, Karlova Studánka a lázně Jeseník, které se postupně zlepšují, ale stále si udržují spíše zašlé kouzlo.

7.2 Opavsko ve světle domácích nakladatelství turistických průvodců Název turistického průvodce 99 Top Turist Destination 99 Schönste Reiseziele

Nakladatelství/řada

Rok vydání

Jazyk

Kartografie Praha/ Cizojazyčné průvodce

2002

angličtina němčina

Publikace je určená především návštěvníkům z německy a anglicky mluvících zemí. Přináší informace o 99 nejzajímavějších místech České republiky. Kromě poutavého vyprávění o jednotlivých památkách jsou jeho součástí také mapky a další praktické informace, jako například délka prohlídky, příjezdové trasy, telefonní čísla nebo www stránky. Informace o městě Opava, které by tím pádem bylo považováno za jedno z 99 nejzajímavějších míst ČR, se v publikaci nevyskytuje.



Opavsko


7.3 Opavsko na významných domácích webových serverech Opavsko a turisticky významná místa jsou prezentována na domácích webových serverech jako je např. Google.com, Seznam.cz, Atlas.cz, odkazy na vlastní webové stránky jednotlivých atraktivit (pokud jsou zřízeny). Velkou měrou k propagaci Opavska přispívá rovněž systém doménové koule na www.infosystem.cz kde jsou informace vzájemně provázány a systematicky setříděny. Platí však pravidlo, že jaká je kvalita vlastních webových stránek turistického cíle taková je pak kvalita jeho prezentace na webových serverech a vyhledávačích. Všeobecně je Opavsko prezentováno jako historické a kulturní centrum Slezska s bohatou historií, velkým množstvím kulturních a architektonických památek a přírodních krás.

7.4 Opavsko na významných zahraničních webových serverech Při analýze kvality, kvantity a struktury informací o místech v regionu Opavsko jsme se zaměřili na webové portály, zabývající se cestovním ruchem. Vyhledávat se dá přes nejrůznější mezinárodní vyhledávače (např. yahoo, sitesatlas, lycostravel apod.), nebo lze informace získat na konkrétních internetových stránkách, zaměřených převážně na cestování – např. Marco Polo. Opavsko není téměř vůbec prezentováno, často ani ve spojitosti s regionem Severní Morava a Slezsko. Při vyhledávání přes mezinárodní vyhledávače se objevují spíše anglické mutace českých internetových stránek. Pod původním německým názvem Troppau lze na Opavu na zahraničních serverech nalézt řadu odkazů, avšak nikterak nespojující Opavu s cestovním ruchem, ale zpravidla jako bývalé centrum Slezska, město spojené s kongresem z roku 1820, město spojené s Martinem of Troppau, bohužel také jako město spojené s fotbalovým korupčním skandálem (http://www.highbeam.com/library/doc0.asp?DOCID=1P1:102612431&refid=ip_encyclopedia_hf), ale rovněž jako město spojené se jménem Joy Adamsonové. Ve spojitosti s vyhledáváním informací o Severní Moravě a Slezsku (nebo o Moravě) jsou nejčastěji zveřejňovány informace o městech Brno, Olomouc, Kroměříž (v souvislosti s památkou UNESCO), objevují se také města Nový Jičín, Štramberk (městské památkové rezervace), Příbor (rodiště S. Freuda). Zmiňovány bývají i Jeseníky a Beskydy. Obecně ale můžeme konstatovat, že propagace České republiky je zaměřena zejména na hlavní město Prahu, zbytek ČR včetně Opavska je na zahraničních webových serverech prezentován zcela nedostatečně. Toto je však vždy významně ovlivněno atraktivitou daného území a jeho návštěvností. www.czech-travel-guide.com Tento server poskytuje ucelené informace o CR v celé České republice. Těžiště informací se zabývá historií a současností, městy Prahy, Český Krumlov, Karlovy Vary, a také významnými osobnostmi naší historie i současnosti. Najdeme zde i informace o Opavsku. Velmi přehledně jsou popsány turisticky významná místa Opava, zámek Raduň, zámek Hradec nad Moravicí (velmi podrobný popis včetně otvíracích dob), Slezské muzeum, Slezská univerzita. Z historických osobností je uveden Petr Bezruč a Joy Adamsová. www.czechsite.com Informační server o naší republice kde jsou shromážděny všechny podstatné údaje o cestovním ruchu u nás. Bohužel informace o Opavsku zde nejsou uvedeny. Nebližším turisticky významným místem zde uvedeným je Olomouc. Ve výčtu významných osobností Česka však je mezi 18 osobnostmi jako je Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Václav Havel a další, zmíněn Vítězslav Dostál (Na kole kolem světa). www.marcopolo.de Nejznámější cestovní portál v Německu zmiňuje Opavsko v informacích pouze ve formě podrobnějších údajů o městě Opavě jako historickém a kulturním centru Slezska. Zcela chybí informace o dalších místech jako je např. Hradec nad Moravicí či Raduň. www.travelinczech.com Na tomto serveru se Opavsko či město Opava neobjevuje vůbec. Nejbližším významným místem je zmiňována Ostrava a hotel Imperiál. Enterprise plc, s. r. o.


Opavsko


www.virtualtourist.com Tento server uvádíme jen pro tu zajímavou skutečnost, že se na něm mohou návštěvníci vyjadřovat co zajímavého kde ve světe uviděli a mohou se tak podělit s ostatními obyvateli Světa o svou zkušenost. A zde jsme objevili jeden příspěvek, který zaslala paní Madoka z Japonska. Hodnotí (stručně, ale pozitivně, zejména díky relativně pěknému počasí v době její návštěvy v Opavě – leden 2004) a fotografiemi dokumentuje svou návštěvu Opavy. Tato byla spojena se studijním pobytem na Obchodně-podnikatelské fakultě Slezské University.



5 Analýza nabídky služeb a infrastruktury cestovního ruchu Opavska

Recommend Documents