Interiér čajovny s atypickými nábytkovými prvky

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav nábytku, designu a bydlení

Interiér čajovny s atypickými nábytkovými prvky Diplomová práce

(Součástí práce jsou i přílohy)

2010/2011

Bc. Ondřej Kubát

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Interiér čajovny s atypickými nábytkovými prvky“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 01. 04. 2011 Bc. Ondřej Kubát

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. arch. Borisi Hálovi za jeho laskavé a cenné rady a připomínky při vedení této diplomové práce. Dále děkuji společnosti ZK Design a. s. za poskytnutí praktických informací a materiálů týkajících se jejich provozu a můj dík patří také manželům Kostkovým, kteří mi celý návrh čajovny svěřili. Jsem velice vděčný také rodičům za jejich finanční podporu mého studia a mé přítelkyni, která to se mnou musela po celou dobu řešení této diplomové práce vydržet.

Jméno studenta / Name of student: Bc. Ondřej Kubát

Název diplomové práce: Interiér čajovny s atypickými nábytkovými prvky

Name of diploma work: Interior of the tearoom with atypical furnishing elements

Abstrakt: Práce se zabývá kompletním návrhem nového interiéru čajovny do konkrétních prostor. V úvodu práce jsou shromážděny vstupní informace, ze kterých vychází následný návrh. Design jednoho z atypických nábytkových prvků je rozpracován včetně výrobní dokumentace. Analýza současného stavu čajoven ve světě i v tuzemsku ukazuje na zajímavý fakt, že Česká republika disponuje největším počtem čajoven v poměru na počet obyvatel na světě. Čajovny jsou tedy pro Česko typické, jejich interiéry však typicky české nejsou. Návrh nového interiéru se tedy pokouší najít cestu jak vytvořit čajovnu v současném moderním a středoevropském stylu.

Klíčová slova: design, čajovna, minimalismus, interiér, vizualizace návrhu

Abstract: The diploma work deals with the comprehensive design of the new tearoom interior for a specific space. There is collected entry information which is then applied for design in the Introduction to the document. Production documentation has been worked out for one of designed furniture elements, too. Analysis of the current state of tearoom´s culture in the world and domestic area indicates an interesting fact, that the Czech Republic has the largest number of tearooms in the world in proportion to the population. Although tearooms mean a typical element for Czech towns and cities at the moment, their interiors cannot be considered as typical Czech. This thesis is attempting to design a tearoom in contemporary “Central European” style.

Key words: design, tearoom, minimalism, interior, design visualization

Obsah 1 2 3

4

5 6

7

Úvod ......................................................................................................................... 1 Cíl práce ................................................................................................................... 2 Analýza vývoje a stylu interiéru čajoven v Ostravě ............................................ 3 3.1 Analýza historie čajoven ................................................................................... 3 3.1.1 Počátky pití čaje ............................................................................................ 3 3.1.2 Vývoj čajoven ve světě ................................................................................. 3 3.1.3 Čajovny a kavárny ........................................................................................ 6 3.1.4 Vývoj architektury vnitřního prostoru .......................................................... 7 3.1.5 Vývoj čajoven u nás ...................................................................................... 9 3.2 Analýza současného stavu českých čajoven ................................................... 10 3.2.1 Pojem čajovna ............................................................................................. 10 3.2.2 Sezení .......................................................................................................... 11 3.2.3 Stolový nábytek .......................................................................................... 12 3.2.4 Barový pult ................................................................................................. 13 3.2.5 Další zařizovací předměty čajovny ............................................................. 14 3.2.6 Dispozice prostoru ...................................................................................... 15 3.2.7 Materiály ..................................................................................................... 18 3.2.8 Barvy ........................................................................................................... 19 3.2.9 Světlo .......................................................................................................... 20 3.2.10 Vůně ........................................................................................................ 21 3.2.11 Rešerše interiérů čajoven ........................................................................ 21 3.3 Specifika provozu v čajovně ........................................................................... 25 3.3.1 Vstup do čajovny ........................................................................................ 25 3.3.2 Přivolávání obsluhy .................................................................................... 26 3.3.3 Vaření čaje .................................................................................................. 26 3.3.4 Příprava vodní dýmky ................................................................................. 26 3.3.5 Objednávání a placení ................................................................................. 27 Analýza budoucího projektu................................................................................ 28 4.1 Ostravská specifika ......................................................................................... 28 4.2 Minimalismus ................................................................................................. 28 4.3 Realizace stavby ............................................................................................. 30 4.3.1 Legislativní požadavky ............................................................................... 30 4.3.2 Příprava a specifikace zadání projektu ....................................................... 31 4.3.3 Zpracování návrhu a projektu ..................................................................... 32 4.3.4 Realizace interiéru ...................................................................................... 33 Metodika projektu ................................................................................................ 35 Vstupní údaje a požadavky .................................................................................. 36 6.1.1 Lokalita objektu .......................................................................................... 36 6.1.2 Stávající stav objektu .................................................................................. 38 6.1.3 Analýza klienta a jeho potřeb ..................................................................... 41 6.1.4 Koncepce a řešení čajovny ......................................................................... 42 Variantní řešení a výběr výsledného řešení ........................................................ 46 7.1 Varianty řešení ................................................................................................ 46 7.1.1 Dispozice vlastního prostoru čajovny ......................................................... 46 7.1.2 Barevné provedení interiéru........................................................................ 48 7.1.3 Zázemí baru ................................................................................................ 49 7.1.4 Vchod do domu ........................................................................................... 50 7.2 Definitivní řešení ............................................................................................ 51 7.2.1 Dispozice prostoru ...................................................................................... 51

7.2.2 Volba designu ............................................................................................. 51 Vlastní řešení interiéru ve vybraném prostoru .................................................. 52 8.1 Vstup ............................................................................................................... 52 8.1.1 Popis............................................................................................................ 52 8.1.2 Provedení .................................................................................................... 52 8.2 Chodba ............................................................................................................ 55 8.2.1 Popis............................................................................................................ 55 8.2.2 Provedení .................................................................................................... 55 8.3 Hlavní místnost čajovny ................................................................................. 57 8.3.1 Dispozice .................................................................................................... 57 8.3.2 Mobiliář ...................................................................................................... 57 8.3.3 Stavební úpravy .......................................................................................... 60 8.3.4 Barevnost a dekorace .................................................................................. 60 8.3.5 Osvětlení ..................................................................................................... 61 8.4 Zázemí ............................................................................................................ 64 8.4.1 Popis............................................................................................................ 64 8.4.2 Provedení .................................................................................................... 64 8.5 WC .................................................................................................................. 66 8.6 Terasa .............................................................................................................. 66 8.7 Dveře a okna ................................................................................................... 68 8.8 Podlahy ........................................................................................................... 68 9 Design a konstrukce vybraného nábytkového prvku ........................................ 69 9.1 Bar ................................................................................................................... 69 9.2 Design baru ..................................................................................................... 70 9.3 Popis konstrukce baru ..................................................................................... 70 9.4 Propočet realizační ceny baru ......................................................................... 72 10 Diskuze ................................................................................................................... 73 11 Závěr ...................................................................................................................... 75 12 Summary................................................................................................................ 76 13 Přehled použité literatury a zdrojů ..................................................................... 77 14 Seznam obrázků .................................................................................................... 80 15 Seznam příloh ........................................................................................................ 81 8

1 Úvod Člověk je tvor společenský a již od nepaměti má potřebu se někde scházet s ostatními, povídat si, seznamovat se a odpočinout si od starostí, které ho potkávají v práci či doma. K tomuto účelu také již od nepaměti vznikají příslušná zařízení, hospody, bary, kluby apod. Ty jsou v našich zeměpisných podmínkách vyhledávány nejčastěji, vedle toho si však také určitá sorta zákazníků vyhledává zařízení oproštěná od cigaretového dýmu a pivního odéru. Do této kategorie spadají četné kavárny a v poslední době také stále více se rozmáhající čajovny. Zasvěcení znalci rádi tvrdí, že Česko je zemí s největší koncentrací čajoven na světě. A opravdu, po zhroucení komunistického režimu se fenomén světa čajoven u nás rozmohl do takové míry, jako nikde jinde v Evropě. Všude ve světě sice potkáváme různé obchody a obchůdky prodávající čaj, čajovou keramiku a další příslušenství. Jen málokde nám však takovéto instituce umožní kupovaný produkt na místě ochutnat, a pokud ano, pak jen v omezeném výběru. Pravý čajový ráj nabízející spojení vůně, chuti, zvuků, příjemného prostředí a lidí okouzlených čajovou poetikou se pak před námi ve světě otevírá jen zcela výjimečně. Jsme čajovnovou velmocí a posezení v čajovně se stále více a více stává součástí našeho života. Čajovna je prostor pro konání romantické schůzky ve dvou, místem scházení přátel nebo jen klidného relaxování jednotlivců, v neposlední řadě je pak také klidným prostorem pro odbývání pracovních povinností, studium či četbu.

Tato práce se zamýšlí nad interiérem čajoven u nás, popisuje společné trendy a snaží se na vnitřní prostory čajovny pohlédnout z poněkud jiného, nového a moderního aspektu. Současný stav je takový, že když se řekne čajovna, vybaví se člověku esoterické prostory plné zaprášených perských koberců, ratanového nábytku a exotických doplňků, což není prostředí přijatelné pro každého. Velmocí mezi čajovnami je Česká republika. Jak se zdá, dávno by již tedy neměl platit mýtus, že čajovna je něco cizokrajného a exotického. Nebylo by tedy dobré zkusit řešit interiér čajovny česky? Čajovna je alternativou běžným kavárnám a hospodám, lze tedy zkusit alternativně pohlédnout i na řešení jejího povětšinou pevně zažitého interiéru.

1

2 Cíl práce Cílem diplomové práce je návrh nového interiéru čajovny. Návrh je zhotoven pro majitelku čajovny a má za úkol změnu a omlazení stávajícího nepříliš vhodného stavu interiéru. Práce se zabývá řešením prostor čajovny a přilehající terasy, dále pak řešením zázemí personálu, WC, vlastního vstupu do objektu a vstupní chodby. Hlavním cílem práce je návrh nábytkových předmětů, barevnosti stěn, podlahové krytiny, osvětlení a dalších doplňků tak, aby funkčně a esteticky splňovaly požadavky majitelky i zákazníků. Dalším cílem kladeným na tuto práci je pak rozpracování návrhu vybraného atypického nábytkového předmětu včetně řešení konstrukce, výrobních výkresů a propočtu výrobní ceny. Celková koncepce návrhu je inspirována moderními minimalistickými trendy, dosud ne příliš často používanými pro tento typ zařízení. Dispoziční řešení je situováno v přízemí cihlového bytového domu z padesátých let. Objekt je součástí urbanisticky významné památky historického sídliště Ostrava-Poruba, je proto důležité přistupovat k celému projektu tak, aby respektoval původní budovu.

2

3 Analýza vývoje a stylu interiéru čajoven v Ostravě 3.1 Analýza historie čajoven 3.1.1

Počátky pití čaje

Výskyt prvních čajoven je možné datovat k počátkům pití čaje, to je známo již od dávných dob a bylo výhradně čínskou záležitostí. Za hranicemi Číny nebyl čaj znám, proslýchalo se o něm pouze z různých pověstí. V Číně se v čajovnách odjakživa odehrával veškerý společenský život. Čajovna byla vždy jakýmsi zrcadlem čínské společnosti. „V čínských čajovnách, nebo spíše čajových teráskách (čajovny nebyly situovány do uzavřených místností nebo sklepů), bychom marně hledali oázu klidu pro meditaci. Hromadně a hlasitě se tu debatovalo na všechna témata, jaká jen Číňany napadla. Dokonce i za války, kdy bylo na všech veřejných (mnohdy i soukromých) místech trestné mluvit o „věcech státu“, se nesly čajovnami ostré kritiky. Byly centrem konání různých představení, slavných čajových soutěží, utkání řečníků a podobně. Po válce se však začaly zvyky ubírat jiným směrem. Čína se více otevřela západním vlivům, to způsobilo částečný útěk od čajoven k hospůdkám, kavárnám a hernám. Dnes už se nedá říci, že by byly čajovny centrem veškerého dění. Jejich obliba sice oproti dřívějším časům klesla, a přece si dodnes ponechaly své typické kouzlo a vytříbené způsoby přípravy čajů.“1

3.1.2

Vývoj čajoven ve světě

Diferenciace funkce a vzhledu čajovny, jakožto místa pro konzumaci čaje, je ve světě velice široká a vždy závisí na historickém pozadí, kultuře a zvyklostech té které země.

Snad největší obliby dosáhly čajovny v Anglii, kam čaj přichází již začátkem 17. století aby se zde záhy stal národním nápojem. První doložená čajovna, otevřena v Londýně v roce 1706, je stále v provozu a její logo je dnes nejdéle, bez přerušení, používaným komerčním logem na světě. Dlouhou tradici zde mají také čajovny jakožto součásti 1

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cajovna, 19. 02. 2011

3

hotelů, například Brownův hotel v Londýně podává ve své čajovně pravidelně čaj již 170 let. V zemích, které svým působením Spojené království ovlivňovalo, USA a Kanadě, vzniká zakrátko k čajovnám podobný vztah. Typickou čajovnou těchto tří zemí je malá místnost s odpočivným sezením, kde jsou na čínském čajovém setu servírovány nápoje a lehká jídla. Tyto čajovny byly populární zejména proto, že to byly první společensky akceptovatelná místa pro občerstvování žen samotných. Pouze zde bylo pro ně vhodné družit se bez mužského doprovodu. Majitelem takového zařízení byly proto také nejčastěji ženy. Popularita čajoven všech druhů začala pozvolna upadat v 50. letech minulého století, kdy do módy přichází pití kávy.

Obr. 1: Čajovna Bird Cache, Massachusetts (http://www.vintagetearooms.net/)

Japonská čajovna je symbolem držení tamních tradičních čajových obřadů kodifikovaných již v 16. století. Nejedná se o klasické veřejné čajovny, ale o speciální malé domky zřízené v zahradě rezidence, k nimž se přicházelo po cestě z oblázků. „Architektura a vnitřní zařízení domku je poznamenáno zvlášť rafinovanou prostotou ve výběru materiálů a jejich použití. V uspořádání jednotlivých stavebních prvků a vnitřního zařízení je důsledně dodržována asymetrie. Materiály jsou pouze přírodního původu a bývají často zpracovány zdánlivě hrubým způsobem. Žádný motiv se neopakuje, neboť opakování je považováno čajovými mistry za vulgární. Do Místnosti, kde se ceremonie odehrává, se prochází velmi malými a úzkými dveřmi. Uvnitř obvykle

4

visí svitek s kaligrafií a na vhodném, přesně určeném místě se nacházejí vybrané květy obvykle prosté a křehké krásy. Jejich volba je také určena pravidly.“2 Architektonický prostor samotné japonské čajovny je zvlášť vytvářen pro estetické a intelektuální naplnění jejího uživatele, je ale také prostorem pro zábavu s geishou. Tyto typy čajových domů jsou zpravidla velice exkluzivně zařízené. Nejvýznamnější takovouto památkou je tři sta let starý čajový dům Ichiriki v Kyotu. Hlavním stavebním materiálem je dřevo a celá stavba je koncipována tak, aby zaručovala maximální soukromí. Do interiéru ani do zahrady není z vnějšku vidět, navíc je objekt také speciálně odhlučněn tak, aby se zabránilo odposlechu.

Obr. 2: Čajovna Ichiriki, Kyoto (http://www.gettyimages.com/detail/200507883-001/The-Image-Bank)

Pojmy „Tea house“ nebo „Tea room“ jsou užívány po celém světě. Na Blízkém východě, v Íránu či Turecku reprezentovaly typ restauračního zařízení, ve kterém je vedle čaje často nabízena i káva či vodní dýmka. Podobně byly i čajovny v Egyptě velmi populární a jsou do dnes. Kombinují servírování kávy a tradičních i bylinných čajů. V takovýchto zařízeních se běžně sedělo na zemi na kobercích a čaj se popíjel u nízkého stolku. Po vstupu do místnosti se zákazník zpravidla zouval, což vychází z islámských tradic. Místnost bývá vybavena také vysokým barem, u kterého obsluha vestoje připravuje objednávky. Jelikož prostory čajovny nebývají zpravidla příliš velké, nikdo se nepozastavuje nad tím, že obsluha může při roznášení překračovat přímo zákazníkův stůl či jeho samotného. 2

Valter, 2001

5

Obr. 3: Čajovna v Isfahan, Írán (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Tea_isfahan.jpg)

Lotyšsko leží na křižovatce obchodních cest mezi Evropou a východem, což silně ovlivnilo také čajovou kulturu v této zemi. Čaj sem přišel z východu i ze západu, příkladem mísení čaje i čajových tradic je zde vznik nového typu zařízení - klubové čajovny (Klub Goia).

Také v dalších zemích Evropy bylo zvykem užívat zvláštních čajových domů pro vychutnávání odpoledního šálku čaje, tato obliba však po druhé světové válce pozvolna upadala.

3.1.3

Čajovny a kavárny

Téměř všechny národy v historii měly v oblibě nejrůznější nápoje a jejich konzumace byla módním a společenským trendem. Tzv. „kouzelné nápoje“ zprostředkovávaly jistý zážitek je to dáno výskytem specifických látek pro ten který nápoj, ať už se jedná o alkohol, současný společenský nápoj - kávu či u nás nastupující, stále více oblíbené, čaje. U nás bychom čajovny jako takové ve vzdálenější minulosti hledali těžko. Dalo by se však říci, že čajovny jsou v našich podmínkách jakousi alternativou ke kavárnám, jejichž funkci pozvolna přebírají. První kavárny vznikaly ve střední Evropě již v 17. století v přímé souvislosti s rozvojem měšťanského života a společenské potřeby

6

scházet se. Staly se k tomuto účelu ideálním prostředím - nabízely kávu jako moderní společenský nápoj ve spojení s občerstvením, to vše ve vhodném kulturním prostředí. Městy, ve kterých se kavárenství uchytilo nejdříve, byly pravděpodobně Benátky a Vídeň. Ty však brzy předbíhají Paříž a Londýn, které již okolo roku 1700 nabízejí okolo tři sta kaváren. V této době již bychom kavárny našli na všech kontinentech. Světovou kavárenskou velmocí se pak koncem 19. století stává Paříž, ve které se kavárny stávají místem umělců a bohémů. Vývoj kavárenství v Čechách nezůstává pozadu, již roku 1702 je otevřena první kavárna na našem území a to v Brně a jen o něco později je otevřena také v Praze. Je zajímavé, že zakládání a provozování kaváren i čajoven ve střední Evropě je v drtivé většině počinem cizinců či lidí zcestovalých. To přestože od dob, kdy zde byly zakládány první kavárny, k dobám, kdy jsou zde zakládány první čajovny, uplynulo bezmála tři sta let. Možná proto jsou čajovny dodnes spojeny s pocitem jakési exotiky a romantiky. Dalo by se říci, že v našich podmínkách čajovny z hlediska prostoru a dispozice z kaváren přímo vycházejí a s jejich stále se zvyšující oblibou se mohou stát jejími nástupci.

3.1.4

Vývoj architektury vnitřního prostoru

Současný vzhled interiéru české čajovny vychází sice částečně z čajoven středního a dálného východu, historicky je však v našich podmínkách úzce spjat také s vývojem interiéru středoevropské kavárny. Pražské kavárny přelomu století disponovaly několika odděleními, čítárnou, hernou karet a místností s kulečníky. Kavárny se však postupně stávaly stále více čítárnami a méně hernami, což ukazuje na snahu o postupnou diferenciaci podniků klidnějších, vhodných pro četbu a odpočinek, od rušnějších heren a hospod. Již v roce 1931 dělí technický slovník naučný kavárny na kavárenské provozy jako součásti nějakého většího celku, například hotelu, obchodního domu či nádraží, nebo kavárny samostatné, které jsou pak dále děleny na kavárny velké a malé. Typické středoevropské kavárny byly zpravidla zařízeny židlemi z ohýbaného dřeva, ke kterým náležely stolky, avšak s menší stolovou deskou, než vyžaduje restaurační provoz. V místnosti byly zprvu snahy rozdělit prostor na co nejintimnější části, toho bylo docilováno pomocí různých paravánů, dělících příček či vytvořením boxů. Prostor zázemí byl vyčleněn barem, na němž probíhala příprava objednávek.

7

Tehdejší kavárny byly oázou klidu pro hosty unavené stále rychlejším tempem velkoměst. Scházeli se zde umělci, pokroková inteligence, podnikatelé i studenti a podle toho, jaká společnost se v kterém podniku scházela nejčastěji, se kavárny také dělily. Setkáváme se tak s hudebními kavárnami, uměleckými, studentskými, dělnickými či literárními. Součástí interiéru bývaly rovněž klubové salónky pro pravidelné schůzky různých sdružení. Počáteční malé intimnější kavárny se s postupem doby začínají rozrůstat a vzniká tak nová alternativa k původním prostorům, tedy kavárny velkoplošné. Interiér preferuje vzdušnost, přehlednost a umožňuje zákazníkovi také nahlédnout do dění na místech dříve nezvyklých, v kuchyni či v baru, kde se připravovaly nápoje. Tendence zvětšujícího se prostoru vnitřní architektury se však nespokojila pouze s úpravou hlavního prostoru kavárny, docházelo také k vzájemnému propojování jednotlivých podlaží budovy a odstraňování bariér mezi interiérem a exteriérem. Okna se začala nejdříve zvětšovat a postupně začaly být součástmi těchto prostor také předzahrádky a samostatné terasy. Je pochopitelné, že prostory domů, ve kterých tyto kavárny vznikaly, nebyly původně určené k těmto účelům. V případě zařizování ještě předválečných kaváren se mnohdy jednalo o budovy s dlouholetou historií, nezřídka sahající až do středověku. Zřizování kavárenských interiérů ať už většími či menšími stavebními úpravami těchto prostor bylo tedy pro tvůrce i samotné uživatele takovýchto interiérů zajímavým tématem. Zřizování provozů kavárenského typu podléhalo již v této době jistým předpisům a omezením. Nutnou součástí bylo pamatovat na zřízení záchodu, šatny a dalšího příslušenství. Častým řešením bylo umístit prostor kavárny až do prvního patra, jelikož v přízemí budovy byl zřízen obchod. Takové uspořádání činily nejvýhodnějším živnostenské předpisy první republiky. Dalším běžným řešením té doby bylo umístění kaváren na rohy budov. Tento typ uspořádání zase poskytoval větší propojení vnitřního prostoru s vnějším městským prostředím, především díky většímu počtu oken. V meziválečném období vznikají nové kavárny v rekonstruovaných prostorách starších domů, časté je ale i zřizování nových interiérů v nově postavených budovách. Nové moderní podniky dále zvyšují kapacitu návštěvníků a současně představují i řadu technických novinek, jakými bylo například ústřední topení, elektrické zdviže, automatická ventilace vhánějící do prostoru čerstvý ovoněný vzduch apod. Technický pokrok umožňuje vzniknout moderním a nekonvenčně řešeným interiérům také po konstrukční stránce. Ve vlastních prostorách se tak mohou objevit i dříve 8

nemyslitelné prvky jako nezakryté ocelové nýtované pilíře nesoucí vyšší patro, výtahy dopravující zákazníkův svrchník do šatny v jiném podlaží apod. Patrný je také větší zřetel na dotváření atmosféry pomocí světla, ať již umělého či denního. I v poslední době vznikají nové typy interiérů kaváren ovlivněné moderními trendy, například internetové kavárny přizpůsobené pro zákazníky komunikující s počítačem.

3.1.5

Vývoj čajoven u nás

Ani za první republiky nebyla zatím česká čajová tradice příliš rozšířená, čaj se u nás v kamenných čajovnách příliš nepil. Otevření první čajovny na českém území v roce 1908 bylo tedy spíše ojedinělým počinem. Tehdy český cestovatel a spisovatel, významný orientalista a japanofil Joe Hloucha otevřel se svým bratrem japonskou čajovnu na pražském výstavišti při příležitosti Jubilejní výstavy Obchodní komory. Za jeho spolupráce vznikla také další japonská čajovna v Paláci Lucerna v roce 1909. Hlavní rozmach čajoven v našich zeměpisných šířkách však nastává až po roce 1989. Z této doby pocházejí první čajovny v té podobě, jak je známe dnes, tedy povětšinou klidná místa s tlumeným osvětlením a příjemným hudebním doprovodem. V takovéto moderní čajovně už se zdaleka nepijí jen čaje, ale také africký rooibos nebo jihoamerické maté. Vedle čajů si však také často můžeme vychutnat vodní dýmku a výjimkou není ani výběr z několika druhů kávy. Již v roce 1993 byla v Praze na Václavském náměstí na místě původních stájí a pozdějších garáží otevřena čajovna Matka. Návštěvník si zde může poležet i posedět ve dvou sálech s pódii, polštáři, židličkami i křesly. Oddávat se čajovému rozjímání se zde může asi 50 hostů, vedle toho je však také v malém salónku možné zakoupit si v papírovém pytlíčku čaj na váhu a dostat zároveň instrukce jak si jej doma správně připravit. Čajovna disponuje také zahrádkou ve dvoře, kde je možné si v létě vychutnat čaj pod vzrostlými bambusy.

V Ostravě jsou počátky čajové kultury datovány k roku 1996, kdy byla založena první Dobrá čajovna Roxy (Věžičky) v Ostravě-Porubě, ta je zároveň nejdéle působícím podnikem tohoto druhu ve městě. Koncem 90. let minulého století pak vznikají další dnes již legendární čajovny jako Čajovna u Sýkorova mostu, Čajovna na Větrném kopci nebo Čajovna Pandžáb v Domě kultury MO.

9

3.2 Analýza současného stavu českých čajoven 3.2.1

Pojem čajovna

Slovo čajovna znamená v našich zeměpisných podmínkách veřejné místo, určené k pití čaje. Tento termín je ale také možné použít pro zvláštní domácí místnosti nebo speciální soukromé domky kde se pije čaj, jako je tomu například v Japonsku. Asociací ke slovu čajovna je nejčastěji prázdná světlá místnost, s čistými liniemi, v níž je čaj popíjen před nízkým stolkem. V ideálním případě jsou tyto prostory přímo propojeny s přírodou. Čajovna je obecně místem, kam chodí lidé relaxovat, ale také se scházet, pracovat nebo tvořit. O českých čajovnách lze obecně říct, že jsou to vždy podniky snažící se navodit pocit intimního a zabydleného prostředí. Typická je snaha vytvořit pro návštěvníky „obývák někde jinde než doma“. V čajovnách na našem území se často vedle samotných čajů podávají také lehká jídla k čaji a jiné nápoje. Prostory čajovny jsou u nás téměř vždy nekuřácké, avšak s výjimkou vodních dýmek, jejichž nabídka je naopak v našich čajovnách velice rozšířená. Dalším nezbytným doplňkem každé správné čajovny je hudební kulisa. Ta sestává nejčastěji z meditativní či etno hudby, hudby New Age nebo Word music.

„V současnosti je v Česku více než tři sta čajoven. Koncentrace čajoven na českém území je v současnosti nejvyšší na světě.“3 Výsadní postavení Česka dokumentuje nejlépe stav v zahraničí, kdy například Slovensko má jen asi do dvaceti čajoven a Budapešť, která je zhruba dvakrát větší, nemá více než pět čajoven. Dokonce ani v tradičně čajových zemích, jakými je třeba Japonsko, již není móda pití čaje tolik obvyklá. V této zemi se pití čaje tak jak ho známe, stává spíše počinem starých a nemocných lidí. Moderní Japonci si sice čaj koupí, ale raději v automatu v plechovce. Češi si čaj oblíbili a rádi za ním do čajovny přijdou. Je to možná dáno i tím, že jelikož jsme národ, který se tradičně rád sdružuje, sedět v mnohdy zakouřeném a vulgárním prostředí pivnic ne každému padne. Serióznější prostředí čajoven vyhovuje spíše ženám, které tvoří většinovou klientelu čajoven. Jiným

3

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cajovna, 19. 02. 2011

10

důvodem obliby čajoven v Česku může být i to, že Češi jsou národem cestovatelů a dobrodruhů, kteří v čajovnách rádi zakusí jistý dotek romantiky dalekých zemí. Nynější interiér české čajovny je obecně jakousi syntézou vzhledu čajoven celého světa a českých kavárenských podniků. V interiérech našich čajoven vidíme nejčastěji styl východních čajových tradic, částečně je však znát i vliv anglických čajoven a nezapře se zde ani inspirace tradičními českými kavárnami.

3.2.2

Sezení

Hlavním znakem vzájemně odlišujícím jednotlivé české čajovny je zejména způsob sezení v té které provozovně. Lze tak zvolit čajovnu s běžným sezením na jídelních židlích, čajovnu s nízkým odpočivným sezením v křesílkách či na gauči nebo čajovnu se sezením na vyvýšených pódiích s polštářky. České čajovny se nejčastěji snaží působit exoticky a nechávají se inspirovat východními zvyky nízkého sezení. To je reprezentováno různorodými pódii vysokými zhruba 300 - 400 mm. Pódia jsou většinou potažená koberci a doplněna polštářky. Jednotlivá pódia mohou být rozčleněna dělícími prvky podobnými nízkým plůtkům nebo poloprůhlednými či plnými stěnami. Za pomocí různě vysokých stěn lze také vytvářet oddělené kóje, umožňující se zákazníkovi zcela „schovat“. Důležitou výhodou oproti jiným typům čajovnového sezení je, že na pódiu lze také ležet, nabízí tedy maximální možnost uvolnění a odpočinku. Zajímavé je, že pokud je čajovna vybavena vícero druhy sezení, ony oddělené kóje, nabízející největší soukromí, jsou zákazníky vyhledávány nejdříve. Paradoxně je ale zařízení interiéru těmito prvky nejnáročnější na prostor a dispozici. Pokud je čajovna zařízena sezením na židlích, i zde jsou nejčastěji používány Thonetovy klasické židle z ohýbaného dřeva. Další variantou pak může být užití ratanových židlí či stoliček, ty pak zpravidla nabízejí nižší posed. Sedací nábytek z ratanu bývá zpravidla opatřen čalouněnými prvky. Užití židlí v interiéru kavárny má tu výhodu, že zabírají méně místa a kapacita provozu se tím zvyšuje. Čajovna je však především místem relaxace, kde by měl čas nerušeně plynout, a ne příliš pohodlné sezení na tvrdých židlích povede u zákazníka spíše k rychlému vypití zakoupeného čaje, zaplacení a odchodu. Zde je patrný rozdíl oproti kavárenskému sezení, které se naopak snaží o rychlejší obměnu zákaznictva. Je to dáno 11

především rozdílným charakterem nabízených produktů, konvička čaje je zpravidla dražší než káva a čaj je nezřídka kdy popíjen i několik hodin. V čajovně tedy není zapotřebí získat za jeden den tolik objednávek jako v kavárně a ráda zákazníkovi poskytne komfort užívat si čajového opojení i půl dne. Třetím a nejméně častým řešením sezení je použití křesílek či gaučů. Nižší sedadla uvolňují oproti židlím svalové napětí a napomáhají tak odpočinku. Setkáváme se s vybavením prostor starým nábytkem tohoto typu, kdy není výjimkou, že každý kus je jiný. Zpravidla se jedná o kožený či koženkový nábytek zakoupený v bazaru či ve starožitnictví. Takovéto kusy jsou zpravidla notně omšelé, ale natržené čalounění či rozviklaná konstrukce nijak neubírá na jejich kráse a vhodnosti pro prostory tohoto typu. Nespornou výhodou je určitě jejich pořizovací cena. Vybavení novým moderním nábytkem tohoto typu bývá spíše výjimkou, a pokud ho užito je, nachází se většinou v moderně, minimalisticky pojatých interiérech. Rozdíl v typu sezení nabízeném českými čajovnami, je patrně jedním z hlavních kritérií při výběru konkrétní čajovny zákazníkem a přímo tedy definuje pro jaké zákazníky je čajovna určena. Návštěva čajovny byla u nás zprvu výsadou především mladších a středních vrstev, to se však v poslední době pozvolna mění a není již přílišnou výjimkou, zavítá-li do takovéto instituce zákazník-důchodce. Po této stránce je tedy nezbytné pamatovat i na přizpůsobení posedu různým věkovým kategoriím. Časté je kombinování více druhů sezení v jedné provozovně jako snaha přizpůsobit se co největšímu počtu zákazníků.

3.2.3

Stolový nábytek

Neodmyslitelnou součástí sedacího nábytku v čajovně je jeho kombinace se stolovým nábytkem. Stejně jako u různorodého typu sezení v čajovně, najdeme v různých provozovnách i rozdílné stoly, přičemž výška stolové desky bývá v běžném poměru k sedacímu nábytku. K židlím je volen stůl s klasickou výškou až do 750 mm a ke křeslům a pohovkám náležejí stolové desky stejné výšky jako konferenční stoly. Pro čajovnu typické jsou stolové desky nacházející se v místech se sezením na zemi či na pódiích. Ty mají svou specifickou výšku, která se pohybuje okolo 250-ti milimetrů a může klesat i na pouhých několik desítek milimetrů.

12

Oproti klasickým restauračním zařízením jsou v čajovně rozdílné nároky na rozměry stolové desky, jelikož je používána zpravidla pouze pro odkládání malého podnosu s čajem a občerstvení. Z běžného rozměru stolové desky připadajícího na jednu stolující osobu, tedy 450 mm hloubky a 600 mm šířky, je tedy možné sejít a ponechat pouze minimální odkládací prostor. Se zvláštním zřetelem je důležité přistupovat k volbě typu stolu v čajovnách s provozem vodních dýmek. Ty mohou být odkládány buď na stolovou desku, nebo na samotnou plochu pódia, která se může také stát náhradou za stůl. Stoly určené pro vodní dýmky by měly být konstrukčně řešeny tak, aby zabezpečovaly maximální stabilitu. Problematické zde bývá, pokud je vodní dýmka umístěna na pódiu potaženém několika koberci, či na malém stolečku stojícím na nerovném povrchu měkkých koberců. Snadno tak může dojít k převržení vodní dýmky, což může mít nebezpečné následky. S tímto je spojena také volba vhodného materiálu pro stoly, ten by při užívání vodních dýmek neměl být příliš náchylný na poškození, neboť je pravděpodobné jeho znehodnocení žhavým uhlíkem. U stolů běžné výšky či konferenčních stolků je výhodná volba konstrukce s jednou středovou nohou. To z prostorových důvodů, neboť při takovém řešení má sedící host větší možnost pohybu nohou. Nižší stolky pro sezení na zemi mohou být vyhotoveny v japonském stylu, ty luxusnější bývají řezbované, intarzované, či jinak zdobené. Z výše uvedených důvodů je však častější záměna takového luxusu za stolek vyhotovený například z kulatiny letitého stromu či staré dřevěné bedny. Velice chytré, ne však často užívané konstrukční řešení, je také stolová deska čajového stolku vyhotovená z mřížky či děrovaná. Takto se totiž při rozlití čaje na stolové desce čaj nedrží a odtéká do připraveného odkapávače pod stolovou deskou.

3.2.4

Barový pult

Běžnou součástí každé čajovny je také bar či pult sloužící nejen jako zázemí pro přípravu objednaných čajů a občerstvení, ale také jako místo kde probíhají platby zákazníků a nákup čajů či jiného zboží. Bar je zpravidla také důležitým komunikačním centrem čajovny, kde obsluha přijímá nově příchozí hosty nebo se s nimi loučí. Na rozdíl od zbytku nábytkového vybavení čajovny, slouží bar spíše personálu než hostům.

13

Bar musí v čajovně splňovat několik různých funkcí. Je vybaven úložnými prostorami pro nádobí a předměty používané nejčastěji, varným centrem, pomůckami k přípravě čajů a mycím centrem. Bar je v čajovně také prostorem, na kterém lze na očích zákazníka ledacos vystavovat a na druhou stranu před zraky veřejnosti různé věci skrýt. Na baru tak bývá často vystaveno zboží primárně určené k prodeji, sypané čaje a různé zákusky či doplňky. V útrobách baru pak může být umístěno rádio a hudební nosiče. U těch má většinou provozovatel zájem, aby si jich nikdo příliš nevšímal, z důvodů ne vždy platných licencí pro přehrávání na veřejnosti. Stejně tak je vhodné také zamykatelnou zásuvku s pokladnou umístit do skrytého prostoru pod pultovou desku, nikoliv jako samostatný prvek vystavený na pultu. Prostory za barem bývají určeny výhradně pro pohyb a práci personálu. Stěny za barem jsou zpravidla opatřené regály či poličkami pro vystavování dalšího zboží určeného k prodeji. U barů v běžných restauračních či kavárenských provozech je běžné, že jsou doplněny o chladicí boxy a barové sezení. Chladicí boxy v čajovnách však nejsou užívány, tento moderní elektrický prvek je totiž spíše rušivým elementem v jinak přírodně zařízeném interiéru. Barového sezení také není v provozech čajovnového typu příliš užíváno, neboť slouží k posezení člověka čekajícího na společnost, nebo jedinců rozmlouvajících s obsluhou nad sklenkou alkoholu, což by v čajovně narušovalo její styl.

3.2.5

Další zařizovací předměty čajovny

Dalším předmětem častým v mobiliáři čajoven jsou úložné prostory sloužící hostům, knihovny, police a regály uschovávající různé tiskoviny, knihy a společenské hry. Knihovny jsou v čajovnách nejčastěji zaměřeny na naučnou literaturu o čajích a na cestopisy, především z čajových destinací. Jelikož čajovna je i zařízením společenským a prostorem pro regeneraci a povzbuzení mysli, nechybí často možnost zapůjčit si k čaji některou z tradičních her, jako jsou šachy, člověče, nezlob se, čínské go či domino a různé hlavolamy. Předmětem vyskytujícím se také v interiéru čajoven bývají dělící prvky. Může se jednat o samostatné dělící předměty ve stylu japonských paravánů, či moderních deskových konstrukcí. Častější je však užití pevných dělících prvků například v podobě nízkého zábradlí připevněného na okraje podia či stěn různých výšek přilehajících k obvodovým

14

zdem. Možným řešením rozčlenění prostoru je také tvorba samostatných boxů či kójí, což vychází z rozčleňování kavárenských prostorů v minulosti. Jelikož některé čajovny dodržují dle východních tradic zvyk při vstupu se zouvat, bývají takové prostory vybaveny také botníkem. Ten se může nacházet buď v samostatné místnosti blízké vstupu, nebo například v chodbě či zádveří. Výhodné je provedení botníku uzavíratelného případně i s uzamykáním. To z důvodu bezpečnosti a zamezení případným ztrátám obuvi. V některých čajovnách je však také systém takový, že zákazník se nezouvá hned při vstupu do prostor čajovny, ale až při vstupu na samotné pódium. Při navrhování takového interiéru je tedy vhodné zřídit na takových místech prostor pro odkládání několika párů obuvi. Nedodržení této zásady vede k neestetickému vzhledu v prostoru a může také být příčinou nehody. To pokud obsluha o boty zakopne například při přenášení rozžhaveného uhlíku. Na vstupní prostory by také měl navazovat prostor pro odkládání vrchních oděvů. Ten je zpravidla řešen věšáky buď volnými v prostoru, nebo připevněnými ke zdi. Elegantním řešením, vhodným zejména do prostor s vysokým stropem, je zřízení jednoduchých kladkostrojů s připevněnými ramínky, které jsou schopny svrchník vytáhnout ke stropu. To zároveň také značně ztěžuje možnost odcizení těchto oděvů. Ze stejného důvodu je vhodné i běžné věšáky a prostory pro odkládání deštníků umístit v prostoru tak, aby na ně bylo dobře vidět.

3.2.6

Dispozice prostoru

Projektu čajovny musí předcházet pečlivé naplánování provozu, v němž je třeba uvažovat nabízený sortiment, systém obsluhy a je také důležité kdo budou návštěvníci čajovny a v jakém množství. Dispoziční řešení čajovny a rozmístění zařizovacích předmětů podléhá několika faktorům. Určujícím činitelem je především původní prostor, ve kterém je čajovna zřizována. Tyto prostory mohou být velice specifické, což zároveň přidává na zajímavosti samotné čajovny. Lze se tak setkat s čajovnami zřízenými ve sklepních prostorách, v podzemních krytech z druhé světové války s pancéřovými dveřmi, či s několikapodlažní čajovnou ve vodárenské věži. Běžnější je ale zřizování čajoven v přízemních komerčních prostorách domů či v prvních poschodích. Některé čajovny pak zabírají celý objekt například staré vily, či zrušené školky na sídlišti.

15

Hlavním prostorem dispozice je místnost pro hosty zařízená tak, aby odpovídala požadovanému provozu. Okolo hlavní místnosti je sdružena kuchyně, pomocné místnosti a hygienické zařízení. Místnosti pro hosty s plochou do 50 m2 postačí světlá výška 2,5 m, při větší ploše je poté minimální výška 2,75 m a místnosti s plochou nad 100 m2 minimálně 3 metry. Pro dispoziční řešení čajoven konkrétní ergonomické požadavky neexistují, určující jsou tedy kavárenské a restaurační provozy, vycházející z podobné funkce. Řešení prostoru by mělo vycházet z ergonomických studií určených antropologií lidské osoby. Dodržení správnosti rozměrů mobiliáře čajovny však neznamená automaticky správné fungování celého interiéru. Nutné je přihlédnout i k vhodnému rozmístění samotného nábytku. Problematické bývají průchody mezi jednotlivými místy sezení, ty musejí být přizpůsobené personálu nosícímu podnosy s horkými nápoji, vodní dýmky s uhlíkem a další křehké předměty. Prostor čajovny je z hlediska dispozice rozdělen na několik částí, je nutné dodržet zásady pohybového prostoru, pracovního prostoru a manipulačního prostoru. Pohybový prostor musí poskytovat dostatečné možnosti pro činnosti personálu i zákazníků najednou. Čajovnu lze rozdělit na jednotlivé komunikační zóny, přičemž je důležité dodržet zejména vhodnou šířku hlavních komunikačních tahů. Šířka uličky pro průchod čajovnou by měla být minimálně 900 mm, což zaručí, že personál nesoucí podnos s čajem do nejvzdálenějšího rohu má prostor vyhnout se zákazníkovi procházejícímu opačným směrem na toaletu. Pamatovat je třeba i na ponechání dostatečného prostoru okolo jednotlivých stolů tak aby bylo možné pohodlně se usadit i do nejvzdálenějšího rohu místa. S tím souvisí i výška mezi sedací plochou a stolovou deskou, která je v optimálním případě 24 až 32 mm. Pracovní prostor, tedy širší oblast určená plochami a předměty potřebnými pro určitou lidskou činnost, se potom zaměřuje na požadavky správného řešení kuchyně, stolových ploch a polic nebo třeba umyvadla. To vždy tak, aby činil lidskou činnost co nejsnadnější. Bar jakožto hlavní pracovní prostor obsluhy by tedy měl být umístěn v průsečíku komunikačních tahů obsluhy i zákazníků a měl by být uzpůsoben tak, aby maximálně ulehčoval a zkracoval pracovní činnosti. Manipulační prostor se týká například prostoru mezi stolem a stěnou potřebného pro odsunutí židle, který by měl být 750 mm. Odkládací plochy musejí být v dosažitelné

16

vzdálenosti z místa sedícího zákazníka. Požadovaná plocha stolu v restauraci je udána šířkou 600 mm a hloubkou 300 mm, pro provoz čajovny však není nezbytné toto dodržet. Plochu stolku v čajovně je tedy možné, a z prostorových důvodů někdy také nutné, redukovat s tím, že musí být uzpůsobena pouze pro odložení například podnosu s čajovými kalíšky či vodní dýmky. Nutné je také optimalizovat výšku odkládacích ploch, maximální dosažitelná výška horní poličky v úložných prostorách činí 2000 až 2100 mm. Každý interiér, ve kterém se čajovny nacházejí, je svým způsobem unikátní a může přinášet různé problémy při projektování. Úzký prostor je vhodné vybavit stolky přilehajícími ke stěně. Pokud se v interiéru vyskytují i boxy, taktéž jsou umisťovány po obvodu stěn, což napomáhá optickému členění. Ať už je prostor příliš úzký, zalomený, či obsahuje sloupy, dodržením všech požadavků může být vždy docíleno přijatelného řešení. Vedle prostorového uspořádání je dalším faktorem určujícím dispozici interiéru jeho styl. Ten totiž také v rozhodující míře ovlivňuje volbu jednotlivých zařizovacích předmětů i jejich množství a rozmístění v prostoru. Rozdílná je například snaha o co největší kapacitu osob s velkou kumulací zařizovacích předmětů či snaha zřídit pro zákazníka co nejklidnější prostředí nepříliš zahuštěné zbytečnými předměty. Při plánování a navrhování konkrétní dispozice čajovny je také nutné pamatovat na vytvoření příjemného klimatu. To sestává nejen ze světelných poměrů a zvukových vjemů, ale také teploty, vlhkosti a složení ovzduší. Není výjimkou setkat se s na první pohled útulně zařízenou čajovnou, ve které však zákazníkovi po nějaké době začne pobyt znepříjemňovat studený průvan, zkažený vzduch či vlhko. Toto je poměrně častý jev čajovenských provozů zřízených v podzemních prostorách.

17

Obr. 4: Požadavky na průchozí šířky (SKRBEK, A. et al. Navrhování staveb. 1. Vyd. Praha: SNTL, 1966. Člověk a prostor, s. 10-11. ISBN 04-728-66.)

3.2.7

Materiály

Volbě materiálů pro tvorbu interiéru čajovny je důležité věnovat patřičnou pozornost. Jelikož čajovna je veřejným prostorem, použité materiály jsou vystaveny velkému namáhání. Materiál na exponovaných místech musí být v maximální míře pevnostně odolný, odolný proti oděru, vlhkosti či popálení. Běžně je užíváno materiálů přátelských životnímu prostředí. Převládá dřevo teplých odstínů, nechybějí přírodní textilie, ratan apod.

Užití dřeva jako základního stavebního kamene každého čajovenského interiéru je nepsaným dogmatem. Tento krásný přírodní materiál je užíván pro výrobu nábytkových zařizovacích předmětů, obkladů stěn a stavebně konstrukčních prvků. Jeho hojné využívání je dáno přijatelnou cenou a výbornými vlastnostmi. Je pevné a odolné. V našich podmínkách je v interiérech používáno masivních tvrdých o měkkých dřevin většinou světlých odstínů. Pro veřejný prostor čajovny je pak typické, že ne vždy jsou výrobky z masivního dřeva dokončovány povrchovou úpravou a pokud ano, upřednostňovány jsou opět přírodní povrchové úpravy v matném provedení. Vysoký lesk se v těchto interiérech prakticky nevyskytuje. Tato snaha napomáhá čajovnám udržet si svůj přírodní charakter. Dalšími hojně užívanými dřevěnými materiály jsou spárovky, překližky a v menší míře také aglomerované třískové desky. Deskový 18

materiál slouží k výrobě barových pultů, pódií a dělících prvků nebo obkladů stěn. Masivní dřevo či ratan je pak většinou materiálem sedacího nábytku.

Typický interiér čajovny se dále neobejde bez využití širokého množství přírodních textilií. Ty jsou reprezentovány především umělecky tkanými perskými koberci s elegantními vzory v široké škále barev. Využíváno je ale také různých záclon, závěsů a orientálních látek. Příze na tkaní textilií používaných v čajovnách jsou nejčastěji z ovčí vlny, bavlny, juty nebo kokosu, který vyniká pevností v tahu a oděru. Zajímavostí je, že při typické výrobě se tkanivo pro změkčování často máchá v čaji. Vzácné gobelíny bývají tkané z jemného hedvábí. V našich podmínkách se však v čajovnách vyskytují levné repliky a drahé textilie jsou spíše výsadou soukromých japonských čajoven. Koberce se vyrábí téměř ze všech druhů textilních vláken a přízí, je tedy možné využít i umělých vláken (PP, PA).

Dalším specifickým materiálem užívaným v čajovnách je sádra a cementové kompozitní materiály označované zkratkou GFRC. Často jsou totiž interiéry čajovny doplněny o plastiky a odlitky napodobující prvky východní velké architektury. Jedná se o různé arkády, balustrády, sloupy a římsy v arabském stylu. Tyto kompozity jsou přijatelnou alternativou, a pokud jsou kvalitní, nabízejí perfektní vlastnosti blížící se kameni.

Moderní materiály vyskytující se v restauračních interiérech, jako jsou plasty, kámen či kov, své uplatnění v interiéru českých čajoven ve větší míře nenacházejí a to přestože i ony vynikají svými vlastnostmi. V případě plastů je to dáno jejich nepřírodním a levným vzezřením. Kovové a kamenné prvky zase působí příliš masivně a těžce v jinak odlehčeném interiéru. Vnitřní prostory čajovny by měly být především o lehkosti, přírodě a jednoduchosti, proto je zapotřebí volit materiály, které takový styl podpoří.

3.2.8

Barvy

Jak již bylo řečeno, v čajovně převládá snaha navodit především intimitu a pocit uvolnění, tomu napomáhá také vhodný způsob volby barev.

19

„Barva je víc než jen estetický nástroj – je důležitá pro poskytování informací o našem prostředí a také nám pomáhá se v něm pohybovat. Na použití barev v návrhu interiéru lze pohlížet z hledisek praktičnosti, dekorativnosti a architektonického řešení. Dávají prostoru a místu charakter a identitu.“4 V českých čajovnách je nejčastější použití teplých barev vycházejících z přírody. Převládají interiéry laděné do žluta, oranžova až hněda, což ukazuje na snahu českých interiérů napodobit čajovny středního východu. Často elegantním řešením je využívání kontrastů dvou převládajících barev, například černé s bílou, což prostor odlehčuje a více připodobňuje japonskému stylu.

Užití módních pastelových odstínů je spíše

výjimkou.

3.2.9

Světlo

Snaha docílit co nejpříjemnějšího intimního interiéru se odráží i ve způsobu používání umělého osvětlení, nejčastěji je velice jemné a tlumené. Stejně je tomu i s vnějším světlem, které je do vnitřního prostoru vpouštěno jen velice opatrně. Málo čajoven má velká prosklená okna bez záclon, častější je spíše zatemňování oken. Existují i čajovny velmi temné, osvětlené třeba jen několika svíčkami, ve kterých není takřka vidět na krok. Tyto snahy mají často za následek to, že ne vždy jsou dodrženy normy týkající se osvětlení v těchto typech provozů, což může mít za následek menší bezpečnost interiéru. Projevuje se to mimo jiné vyšším počtem věcí zapomenutých či ztracených v místě sezení. V čajovně může probíhat celá řada činností, které vyžadují vhodné osvětlení. Pro konzumaci nápojů hosty, kouření vodní dýmky či orientaci v prostoru postačí tlumené intimní osvětlení, vyšší nároky má pak na osvětlení personál, který zajišťuje úklid čajovny a v zázemí připravuje objednávky či manipuluje s penězi. „Cílem dobrého plánu osvětlení je zlepšit a zkrášlit interiér a korunovat konečný design. Práce, odpočinek nebo plnění konkrétního úkolu jsou činnosti, které vyžadují světlo. Schéma osvětlení by mělo vycházet ze stanovení všech hlavních činností, které se

4

Tangaz, 2006

20

v daném prostoru uskutečňují. Jen tak je možné stanovit, kam a jaké světelné zdroje umístit.“5 Čajovny jsou provozem spíše večerních a nočních hodin a nabízí proto široké uplatnění nejrůznějším typům umělého osvětlení. Vhodně volené elektrické osvětlení zdůrazňuje zajímavé detaily interiéru, může osvětlit celou stěnu či strop nebo přilákat pohled na nějaký zajímavý předmět. Velmi častými doplňky jsou svíčky či olejové lampičky s otevřeným plamenem. Více umělého světla bývá zpravidla v okolí baru než ve vzdálenějších místech, v případě potřeby by však mělo být možné prostor krátkodobě osvětlit silnými zdroji.

3.2.10 Vůně Pohoda v interiéru čajoven je neodmyslitelně dotvářena také příjemnou vůní. Té typické je samovolně docilováno hojnou manipulací s vonícími čaji, záměrným ovoňováním prostoru čínskými vonnými tyčinkami, aromatickými svíčkami či zahřívanými vonnými oleji. Při výběru takové vonné tyčinky je však důležitá její kvalita, levné jsou totiž často zdravotně závadné. Ačkoliv drtivá většina běžných cigaretových kuřáckých provozoven je zahalena velmi pronikavým a silně odpuzujícím nikotinovým zápachem, příjemné vůni čajovny také výrazně prospívá provozování vodních dýmek.

3.2.11 Rešerše interiérů čajoven Významnou a zároveň nejstarší čajovnou na území města Ostravy je bezesporu Dobrá čajovna Roxy všeobecně nazývaná Věžičky. Nachází se v samém srdci historického sídliště v Porubě, tedy u kruhového objezdu, v domě jehož střecha je zdobena množstvím věžiček. Odtud pochází název. Čajovna je zřízena ve sklepních prostorách a celý interiér je velmi tmavý. Členitá dispozice sestává z několika malých místností a jedné větší, přičemž celým prostor poukazuje na inspiraci Čínou a Indií. Sedí se na zemi či pódiích a zákazníci po čajovně chodí bez bot. Za zmínku stojí také podhledy typické pro české čajovny, které jsou tvořeny jakýmisi baldachýny z látek zavěšených ke stropům. Dobrá čajovna je značkou frenčízových čajoven a přestože je českým vlastnictvím, je možné ji nalézt na různých místech po celém světě.

5

Tangaz, 2006

21

O tom, že ne vždy je nutné interiér čajovny halit do esoterického hávu vypovídají zcela opačně pojaté prostory pražské čajovny Bílý jeřáb. Interiér funkcionalistického domu ve Štefánikově ulici je podobný spíše restauraci či kavárně. Klasickou českou čajovnu tento stroze minimalisticky zařízený interiér inspirovaný Japonskem příliš nepřipomíná. Stěny jsou holé a vnitřní vybavení je sladěno do tmavé barvy, která kontrastuje s bílými stěnami v jinak světlém a vzdušném prostoru. Tento podnik nenabízí vodní dýmky, je striktně nekuřácký.

Originální moderní čajovna se nachází v Schovenhorstu na Holandském venkově. Jedná se o významný architektonický počin studia Na-ma z Amsterodamu. Geometrie čtyřbokého dřevěného pavilonu je tvořena vlákno cementovými deskami s drobnými odstupy. Velké skleněné tabule, kterými je vybaven jeden z rohů čajovny je možné odsunout a propojit tak vnitřní prostor s exteriérem. Střecha je podpírána tmavou pravoúhlou rámovou konstrukcí a je vybavena světlíky propouštějícími dostatek denního světla dovnitř prostoru. Světlý interiér je obložen deskami z amerického bílého dubu což vytváří poutavý kontrast s tmavou vnější fasádou.

Jak již bylo zmíněno, vyznavači dobrého čaje jsou často lidé zcestovalí, což dává v dnešním globalizovaném světě často vzniknout také čajovnám vyskytujícím se na zcela neočekávaných místech. Mezi takovéto podniky stojící za zmínku patří například Ruská čajovna v centru New Yorku, či Tchai-Ovna v anglickém Glasgow, jejíž název není inspirován ničím jiným, než právě tolik oblíbenými čajovnami v České republice.

V kapitole rešerší ostravských veřejných interiérů nesmí chybět ani zmínka o nové moderně zařízené restauraci La Futura provozovatele sítě restauračních zařízení společnosti Orio. Restaurace je výrazným počinem moderní interiérové architektury v Ostravě, kde jsou zatím takovéto moderní interiéry spíše ojedinělé. Restaurace byla zařízena v novostavbě ve středu rozlehlého panelového sídliště Ostrava - Dubina a její značná obliba nejen u místních rezidentů jasně ukazuje na to, že progresivní řešení a kvalitní design je v současnosti správnou volbou.

22

Obr. 5: Dobrá čajovna Věžičky, Ostrava-Poruba (http://www.tea.cz/cajovna/index.php?toc=&&hires=1roxy.jpg&&gal=15poruba&&row=)

Obr. 6: Čajovna Bílý jeřáb, Praha 5 (ROKOS, Milan; WEHLE, Tomáš; LUKÁŠOVÁ, Barbora. Čajovny: Kam zajít na kvalitní čaj. In Magazín: Příloha Hospodářských novin. 2010, 49, s. 08-15.)

23

Obr. 7: Čajovna v Schovenhorst, Holandsko (http://www.na-ma.com/COMMON/Schovenhorst/Schovenhorst_EN.pdf)

Obr. 8: Ruská čajovna, New York (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Interior_of_the_Russian_Tea_Room.jpg)

24

Obr. 9: Restaurace La Futura, Ostrava (http://lafutura.orio.cz/index.php/galerie)

3.3 Specifika provozu v čajovně Od ostatních typů restauračních a kavárenských zařízení se provozování čajovny v určitých ohledech liší. Pro správné pochopení a vyhodnocení všech faktorů ovlivňujících tvorbu nového interiéru je důležité porozumět některým specifickým zvykům v čajovně.

3.3.1

Vstup do čajovny

Dnešní čajovny se předbíhají v originalitě, vzhledem a fungováním samotného vstupu nevyjímaje. Ty méně nápadité provozovny mají běžný vchod, kterým zákazník projde a sám v čajovně usedne na místo, které uzná za vhodné. Jiné provozy mají vstup koncipovaný tak, že zákazník nejdříve „narazí“ na barový pult se stylově oděnou obsluhou, která zákazníka srdečně přivítá, postará se o jeho svršky a usadí ho. Originálním a po bezpečnostní stránce praktickým řešením pak mohou být například masivní zamčené dveře s klepadlem či litinovým zvonem, kterým se musí návštěvník nejdříve ohlásit, poté je otevíracím průhledem ve dveřích „obhlídnut“ a s uvítáním vpuštěn dovnitř. Po skončení návštěvy je poté zpravidla zákazník opět vyprovázen až ke vchodu, který mu obsluha otevře. Toto opatření do značné míry zabraňuje krádežím odložených věcí.

25

3.3.2

Přivolávání obsluhy

Jelikož jak již bylo výše uvedeno, je značná část čajoven tichým a tmavým místem, liší se také způsoby přivolávání personálu zákazníkem. Dorozumívání očním kontaktem, či mávnutím, jak tomu běžně bývá v restauracích, není příliš vhodné, stejně jako rušivá „kontrola“ zákazníků obcházejícím personálem. Nad jednotlivými místy mohou být například pověšeny malé gongy či želízka, které zákazník v případě potřeby rozezní paličkou, nebo jsou stoly vybaveny malými zvonky. Pokud si v takové čajovně neznalý zákazník obsluhu nepřivolá, může se mu stát, že personál vůbec nepřijde.

3.3.3

Vaření čaje

Samotné vaření čaje v čajovně může být na pohled zajímavým rituálem a je proto běžně připravován před zraky hostů nebo v jejich blízkosti. Slouží k tomu barový pult, na kterém je voda ohřívána v rychlovarné konvici. Poté je, dle typu čaje, horkou vodou zalit buď připravený čaj v hrnku či konvičce nebo může být vřelá voda přelita do jiné nádoby, ve které její teplota nejprve klesne na požadovanou a teprve potom je připravován samotný nálev. I když jsou podmínky v čajovnách leckdy stísněné, je vhodné vše potřebné pro přípravu čajů mít po ruce v barovém zázemí. Jedná se především o nádobky s čajem, různé typy hrnků a konviček, varnou konev a pomůcky pro míchání a dávkování. Je nepříjemné musí-li jediná obsluhující osoba čajovny pro něco neustále odcházet do zázemí, neboť pak nemusí slyšet zvuk zvonku zákazníka, který se jí snaží přivolat. Jelikož některé čaje se musejí nechat louhovat i dlouhou dobu, je důležité navrhnout k tomuto i dostatečnou odkládací plochu, to s ohledem na kapacitu čajovny.

3.3.4

Příprava vodní dýmky

Vodní dýmka sestává z několika částí: keramického kotlíku, kovového těla, skleněné vázy a šlauchu (pryžové hadice). Vzduch do dýmky vstupuje přes kotlík v horní části, ve kterém je speciální tabák zapálen rozžhaveným dřevěným uhlíkem. Takto vytvořený kouř poté postupuje tělem dýmky dolu do vázy. Kouř je doveden trubkou až na samé dno vázy, která je napuštěna studenou vodou. Kuřák vtahuje vzduch pomocí šlauchu

26

(ústícího v horní části vázy tak, aby nevtahoval vodu), ve váze vzniká podtlak, kouř prochází v bublinách vodou, přičemž se filtruje a poté putuje šlauchem až ke kuřákovi. Vodní dýmka je zpravidla připravována v odděleném zázemí. Při žhavení uhlíků totiž vzniká i jemně spálený zápach, který na rozdíl od voňavých čajů či kouře dýmky není v prostoru čajovny žádoucí. Pro přípravu dýmky je nutný dostatečný manipulační prostor, jelikož dýmky mohou být i dosti vysoké. Důležitý je také hluboký dřez pro pohodlné napouštění vázy dýmky studenou vodou. Uhlíky musejí být žhaveny na vysokou teplotu, k čemuž je vhodné použití plynového hořáku. Pokud v prostorách není plyn zaveden, bývá to řešeno například přenosným vařičem s propan-butanovou lahví. Nachystaná dýmka je odnesena zákazníkům a dle jejich přání může být obsluhou „roztažena“, to znamená, že personál několikrát z dýmky potáhne, než tabák dobře chytí a kouř začne mít správnou chuť. K připravené dýmce je nutné poskytnout zákazníkům také zabalené plastové náustky na jedno použití, které se nasadí na konec šlauchu. Každý by měl dostat vlastní náustek. Dobře připravená dýmka vydrží asi hodinu, přičemž si zákazník může doobjednat další rozžhavený uhlík.

3.3.5

Objednávání a placení

Objednávky se v čajovně nepíší na lístek na stole. Obsluha si buď objednávky a jejich ceny značí u baru nebo je užíváno jiných opět originálních postupů. Zákazník tak například při vstupu do čajovny může dostat háček s určitým počtem žetonů, při každém servírování si obsluha určitý počet žetonů ze stolu odnese a zákazník při odchodu platí podle toho, kolik žetonů mu zbylo. Placení probíhá vždy u barového pultu, to z toho důvodu, že při odchodu si může zákazník zároveň zakoupit různé zboží.

27

4 Analýza budoucího projektu Z výše popsaných charakteristik vyplývá, že pro zřizování dnešních interiérů čajoven existují především dva trendy. Tím častějším je inspirace východními zeměmi a čerpání spíše klasických motivů minulosti. V menší míře se pak vyskytují opatrné snahy zařídit interiér moderně a bez zbytečné esoteriky. Takovýto moderní náhled dává zpravidla vzniknout velice příjemným a vzdušným interiérům, do kterých rády zavítají široké věkové skupiny. Projekt nové ostravské čajovny by měl přicházet s něčím nevšedním, tak aby se pojetím svého interiéru vymezil proti své početné konkurenci. Nabízí se tedy zkusit novým návrhem podpořit onen moderní trend mezi interiéry.

4.1 Ostravská specifika V Ostravě je patnáct čajoven, a z toho tři v městské části Poruba, kde bude realizován i tento nový projekt. Drtivá většina stávajících čajoven se orientuje především na mladší věkové skupiny a je zřízena v arabském stylu. Typické jsou čajovny ve sklepních prostorech a převážně tmavé interiéry s těžkými zaprášenými perskými koberci. Nový projekt čajovny se z tohoto vymaní a nabídne alternativu těm, které již toto neustále opakované tvarosloví nudí. Bude se jednat o první moderně pojatou čajovnu ve městě, která nabídne také ojedinělé posezení na terase. Interiér bude zřízen v minimalistickém duchu, bude lehký a světlý, nabízející veškerý komfort vč. free wifi internetu.

4.2 Minimalismus Minimalismus je umělecký směr, který se objevil v 50. letech minulého století v Americe jako reakce na subjektivní a abstraktní vyjádření expresionismu. Minimalistické prvky se vyskytovaly i na dřívějších dílech, až v této době je však tento směr definován a vyskytuje se samostatně. Přestože minimalismus byl zpočátku směrem vyskytujícím se v malířství a sochařství, brzy se snahy vše redukovat rozšířily i do dalších tvůrčích odvětví, hudby, architektury, designu, literatury a filosofie. Minimalistická díla jsou zpravidla tvořena ze základních prvků většinou jednoduché geometrické podoby a tváří se jakoby nezúčastněně. Minimalistický směr dosahuje

28

maximálního účinku za použití minimálních prostředků. Tím, že odstraní vše nepodstatné a ponechá pouze základní výrazové prostředky, umožňuje pozorovateli o to intenzivněji vnímat základní a důležité složky díla. Samotné malířství a sochařství je v minimalismu složité členit, neboť autoři se často pohybovali na pomezí obojího. Charakteristické jsou prostorové kompozice vytvářené pomocí různých geometrických prvků a barev. Na poli architektury se minimalismus taktéž oprošťuje od všech formálních projevů. Je věcný, nekomplikovaný a snaží se používat co nejméně materiálů, detailů a forem. Příznačné jsou jednoduché kubické tvary vyvedené v čistých a přesně vedených linkách. Celá stavba působí klidně a jednoduše, stavební prvky jsou zjednodušené pouze na nezbytné funkční minimum. V interiéru má dnes minimalismus významné postavení a často se tak objevuje v mnoha podobách. Minimalistická díla pracují často se sklem, kovem a dřevem přičemž dávají využít novým a moderním trendům v jejich zpracování. Estetika nábytku, ale i elektrospotřebičů a dalších předmětů je přímo odvozena z typických minimalistických tendencí vše zjednodušovat, usnadňovat a minimalizovat.

„Minimalismus v interiéru není pro každého. Mnohým se takové prostředí zdá nepříjemně strohé, studené a sterilní, jiným (a není jich mnoho) imponuje právě svou čistotou, elegancí a ladností linií. V čem se ale minimalismus uplatňuje čím dál více, to je design. Podle profesionálních návrhářů je minimalismus v designu jednoznačně trendem 3. tisíciletí, uplatňoval se ale samozřejmě již dříve. Slavný designér firmy Braun, který krom elektrospotřebičů navrhl také mnoho jiných objektů, Dieter Rams v této linii tvořil od počátků svého díla a zformuloval i věhlasných 10 tezí dobrého designu:

1. Dobrý design je novátorský. 2. Dobrý design dělá produkt užitečným. 3. Dobrý design je estetický. 4. Dobrý design dělá produkt srozumitelným. 5. Dobrý design je nevtíravý/skromný. 6. Dobrý design je poctivý. 7. Dobrý design má dlouhou životnost/platnost. 8. Dobrý design je důsledný/logický do posledního detailu. 29

9. Dobrý design je přátelský vůči životnímu prostředí. 10. Dobrý design je designový/dekorativní, jak jen je to možné nejméně.“6

Minimalistický interiér nepoužívá běžných koberců a linoleí, raději pracuje s plovoucími podlahami či slinutými dlažbami. Na stěny by měla být volena běžná omítka v základních barevných odstínech, kterou je možno ozvláštnit břidlicovým či jiným kamenným obložením. Důležitá je také role světla. Dokonalý efekt minimalistického interiéru vytvoří okna ponechaná bez garnyží a záclon, parapety bez výstavky drobností a květin. Co se týče mobiliáře, měl by se omezit jen na ten nejnutnější. Místnosti postačí pár pečlivě vybraných, zajímavých kusů. Vhodnou alternativou těžké sedačce poslouží dobře vyvýšené podium vybavené několika samostatnými polštáři.

4.3 Realizace stavby 4.3.1

Legislativní požadavky

Tvorba interiéru je vždy součástí stavebního objektu, ten však nemusí být vždy nový a většinou je tedy nový interiér realizován jako rekonstrukce toho stávajícího. Stejně tak jako rekonstrukce stavby i rekonstrukce interiéru musí splňovat řadu legislativních podmínek. Pro prostory čajovny je nutné dodržet několik konkrétních požadavků. Ve všech prostorách čajovny musí být zabezpečena dostatečná výměna vzduchu. Prostory, ve kterých je manipulováno s potravinami, musí být opatřeny lehce čistitelnými podlahami a stěnami až do výše pracovní činnosti. To platí i pro všechny exponované plochy, které musí být přizpůsobené styku s potravinami a vyrobené tak, aby se daly omývat. Různé prostory, ve kterých probíhá činnost, která by mohla negativně ovlivnit potraviny v jakékoliv fázi s jejich manipulací, musí být od sebe odděleny. Hygienické zázemí zákazníků v provozovnách poskytujících stravování (kterým bude i navrhovaná čajovna) musí být vybaveny splachovací toaletou s předsíní, ve které je umyvadlo s tekoucí pitnou studenou a teplou vodou. Budoucí čajovna spadá do

6

Naarová, 2008

30

kategorie provozoven s 10 – 100 místy k sezení, je tedy vyžadován alespoň jeden záchod pro muže a jeden pro ženy s dostatečným zázemím pro odkládání oděvů. Zázemí personálu musí být taktéž vybaveno samostatnou toaletou, která nesmí být přímo přístupná z místnosti, ve které se nacházejí potraviny. Taktéž musí mít předsíň s umyvadlem s tekoucí pitnou studenou a teplou vodou. Mísící baterie personálu musí být bez ručního ovládání uzavírání toku vody. Předsíň musí být dále vybavena dávkovačem mýdla na ruce a jednorázovými ručníky nebo elektrickým vysoušečem rukou. V zázemí nesmí chybět šatník personálu. Pro úklid čajovny musí být dále zřízena samostatná místnost pro ukládání čistících a mycích prostředků.

Příprava vzniku každého veřejného interiéru sestává z několika dílčích etap, jejich správné pochopení, důsledné zpracování a dodržení jednotlivých posloupností a vztahů mezi nimi významně napomáhá eliminovat problémy při samotné realizaci interiéru.

4.3.2

Příprava a specifikace zadání projektu

Tato etapa řeší především otázku správného určení místa projektu, neboť budoucí kvalita interiéru musí být odpovídající místu, ve kterém se bude nacházet. Interiér je již dle své polohy zařazen do určité kategorie a jeho řešení jí poté musí odpovídat. Při výběru budoucího místa nesmí být opomenuta ani velikost plochy potřebná pro vybudování správně fungujícího interiéru. To včetně započtení ploch pro hygienické zázemí, skladovací prostory, vstup, zásobovaní apod. Strategicky důležité je brát v potaz také informace o majiteli objektu, sousedech, případně o budoucích plánech nakládání s objektem či jeho nejbližším okolím. To z důvodu vyvarování se případných budoucích problémů a neshod. Příprava a specifikace projektu musí dále také kalkulovat s faktory, jakými jsou požadavky na velikost a vlastnosti budoucího prostoru, stavební charakteristika atypických interiérových prvků a budoucích technologií potřebných pro provoz. Specifikace výše zmíněných faktorů by poté měla ústit v celkovou koncepci pro řešení interiéru, z něhož bude dále vycházet odhad realizačních a budoucích provozních nákladů. Vše je zpravidla limitováno představou investora, který by měl jasně stanovit, kolik prostředků chce do projektu vložit.

31

Dalším bodem etapy přípravy projektu je časový harmonogram celé akce. Některé termíny jednotlivých etap je možné stanovit přesně a je vhodné dbát také na to, aby byly v maximální míře podloženy i smluvně. Dle charakteristik rozebraných při specifikaci projektu je na závěr možno přistoupit k výběru projektanta (architekta), jakožto tvůrce projekční etapy, nebo manažera zbývajících dvou etap. Zde se investorovi nabízejí dvě možnosti: a) Výběr architekta a následný výběr generálního dodavatele, nebo jednotlivých subdodavatelů, což ponechává investorovi značnou možnost dále do projektu zasahovat a ovlivňovat jeho průběh. Investor má takto možnost projekt velmi přesně řídit podle svých představ. Nevýhodou je však nutnost přímého řízení, což je pro investora vyčerpávající a časově náročné. b) Volba projekt manažera nebo projekt manažerské organizace umožní investorovi zbavit se většiny zodpovědnosti. Zároveň však musí projekt manažerovi plně důvěřovat a je to také jediný zprostředkovatel informací investorovi o průběhu projektu. Na kontrolu činnosti samotného projektového manažera si investor může najmout technický dozor.

4.3.3

Zpracování návrhu a projektu

Příprava návrhu sestává obvykle rovněž z několika fází, tou stěžejní je návrh a architektonická studie interiéru. Vhodné je návrh zpracovat jako variantní a výsledkem je poté posouzení a výběr té nejvhodnější varianty. Jelikož je nutné posoudit řadu často naprosto protichůdných požadavků je tvorba interiéru ponejvíce uměním vytvořit přijatelný kompromis. V závěru studie jsou vyloučeny nevhodné varianty a je vybráno z těch, které nejvíce korespondují s očekávaným výsledkem. Vybraná varianta musí splňovat představy investora, být v souladu se snahou architekta a zároveň neodporovat příslušným technickým a legislativním normám. Ze schválené varianty architektonické studie vychází projekt pro stavební povolení, ten ale musí zachovávat její schválené parametry. Účelem této fáze je sestavení všech podkladů nutných pro příslušné orgány vydávající legislativně nezbytná povolení. Až po obdržení všech nezbytných povolení je možné započít přípravu realizačního projektu. V praxi při použití digitálního zpracovávání je však možné část realizačního projektu vyhotovit již při samotné architektonické studii. Hrozí zde však riziko, že při požadavcích schvalovacích orgánů budou tyto části muset být přepracovány.

32

Po dokončení realizačního projektu je možné přejít k spolupráci při zadání realizace dodavateli. Pro tuto fázi jsou vyhotoveny dokumenty vycházející z realizačního projektu, jejich rozsah se však může lišit podle charakteru konkrétní dílčí realizace. Podle těchto podkladů poté připravují jednotliví dodavatelé své nabídky obsahující zpravidla i výkaz výměr, což je v tomto případě rozpočet bez udání cen. Dalšími dvěma etapami, které nejsou nezbytné, jsou však zpravidla prováděny při zadávání profesionálními investory, jsou spolupráce při realizaci a spolupráce při ukončení projektu. Zde projektant dále spolupracuje s investorem při průběhu samotné realizace například formou autorského či technického dozoru.

4.3.4

Realizace interiéru

Při realizaci nového interiéru je nutné dbát na správnou posloupnost jednotlivých kroků tak, aby nedocházelo ke vzájemným rozporům v technologických postupech a střetům mezi jednotlivými pracovníky. Prvním krokem je převzetí staveniště, součástí by měla být fotodokumentace a protokolární zadokumentování stávajícího stavu potvrzené předávajícím. Poté probíhají demoliční práce, při kterých jsou zbourány nepotřebné konstrukce a celý prostor je vyklizen a nachystán. Následují hrubé stavební práce, jsou počátkem celé realizace, z důvodu prašnosti a celkové nečistoty procesu. Další hrubou stavební prací jsou technologické rozvody, jsou zpravidla obstarávány více dodavateli, tudíž je nutná koordinace jejich činnosti na staveništi. Důležité je rovněž dokončit přípravu technologických rozvodů v přesně stanovené míře a vyvarovat se tak následným komplikacím například s předčasným osazením koncových prvků. Po provedení rozvodů navazuje instalace zabudovaných interiérových prvků. Od této fáze již je nutné dodržovat na staveništi čistotu tak aby nedocházelo k poškození již nainstalovaného. Nyní může být započato s povrchovou úpravou podlah a stěn a stropů, zahrnujících malby a nátěry či položení podlahové krytiny. Dalšími pracemi po důkladném zatvrdnutí a zaschnutí nátěrů a maleb je instalace koncových prvků technologií. Mohou být osazeny vypínače a zásuvky, vodovodní baterie či vyústky ventilace. Vzápětí probíhají provozní zkoušky technologií, pokud jsou úspěšné, je možné přejít k dalšímu kroku. V závěru samotné realizace je interiér osazen volnými prvky interiéru, nábytkem, elektronikou a dekorací. Navazuje provedení informačního systému, označení a grafiky. 33

Po dokončení realizace je nutné věnovat patřičnou pozornost úklidu a definitivní kontrole před předáním. Zpravidla jsou v této fázi prováděny drobné opravy či výměny toho, co bylo při realizaci nedopatřením poškozeno. Pokud je vše připraveno, může následovat poslední krok, kterým je předání díla investorovi. Interiér je předveden a jsou demonstrovány všechny jeho funkce. Odběratel je proškolen v ovládání a péči o všechny prvky interiéru a zároveň mu je předána veškerá dokumentace, prohlášení o shodě, technické listy výrobků, revizní protokoly a dokumentace celé stavby.

34

5 Metodika projektu „Komerční design vyžaduje důkladné pochopení mnoha různých a složitých dynamik. Projektant musí myslet na klienta a jeho zájem vydělat, ale také na zákazníka, který bude peníze vydávat. A současně musí přispět k propagaci značky podporou charakteru produktu.“7 Koncepce celého projektu by měla být řešena tak, aby bylo dosaženo maximálního pohodlí a komfortu jak pro majitele-zaměstnance, tak pro zákazníky čajovny. Celý projekt je rozdělen do několika fází: 1. Lokalita objektu - zjišťuje a popisuje vzájemnou návaznost objektu, ve kterém se nacházejí řešené prostory čajovny, s okolím. 2. Popis stávajícího stavu objektu – sestává z důkladného prozkoumání vnitřních i vnějších

prostor.

Tato

fáze

zahrnuje

důkladné

zaměření

prostor,

fotodokumentaci, vypracování půdorysu a sběr informací o technickém vybavení (vodovody, elektrické rozvody, topení, vzduchotechnika). Neméně důležité je však také zachytit podstatu a dojem budovy (geometrie, měřítko a proporce, rytmus, textura, světlo a stín, barvy). 3. Analýza klienta a jeho potřeb – definice postoje, názorů a potřeb všech konečných uživatelů projektu. 4. Koncepce a řešení čajovny – vypracování variant řešení, výběr té nejvhodnější a její další zpracování do podrobných podkladů (vizualizace, technická a výrobní dokumentace apod.). „Co se myslí pod pojem dobrý design? Výsledkem dobře naplánovaného a uváženého designu by mělo být vylepšené, příjemné a potřebám uživatele plně vyhovující prostředí. Důležitost dobrého designu dokládají naše každodenní zkušenosti. Kritériem při posuzování jeho vhodnosti je jednak míra, do jaké odpovídá našim zvyklostem, jednak jeho praktičnost a využití světla a prostoru.“8

7 8

Tangaz, 2006 Tangaz, 2006

35

6 Vstupní údaje a požadavky 6.1.1

Lokalita objektu

Architektura neboli styl interiéru, se zpravidla odvíjí od prostředí, ve kterém se daný prostor nachází. Toto prostředí je charakterizováno polohou v městské zástavbě, například nachází-li se čajovna v centru či na periferii, v blízkosti pěší zóny či u cyklostezky nebo u významné památky. Poloha přímo určuje množství a typ hostů příchozích do podniku a jejich důvod návštěvy. Objekt, v němž se nachází rekonstruovaný interiér čajovny, stojí v Ostravě-Porubě na ulici Dvorní, č. p. 5. Jedná se o dům, který je součástí historicky významné urbanistické památky sídliště z padesátých let. Město Ostrava má tři památkové zóny a jedna z nich se nachází právě v Porubě. Ostravský městský obvod Poruba má dlouholetou historii, první zmínka o ní pochází již z roku 1393, kdy je zaznamenána jakožto malá ves, která je součásti většího statku náležícího pod opavské knížectví. Tato ves ležící v malebném údolí říčky Porubky si zachovala svůj vesnický ráz až do poloviny dvacátého století. V této době však prochází významným demografickým rozvojem a z původních několika stovek rolníků se rozrůstá na město o osmdesáti tisících obyvatel. Nová Poruba vyrůstá jako moderní město v příhodné poloze nepoddolované a těžkým průmyslem nepoznamenané krajiny, tak aby navazovala na historickou část Ostravy a Vítkovic. Nové sídliště je členěno do osmi obvodů a architektonicky i urbanisticky je poplatné době, ve které vzniká. Domy jsou oděny širokou škálou architektonického tvarosloví velebícího komunistický stalinismus. Časté jsou věžičky, sgrafita s výjevy pracujícího lidu, klasické sloupy a další pseudorenesanční prvky. Je však nutno podotknout, že svou celkovou koncepcí a zdařilým urbanistickým členěním se jedná o velice příjemně působící zástavbu. Osou Poruby je široká hlavní třída s cyklostezkou uprostřed, v domech na hlavní třídě jsou přízemní obchody. V centrální části je prostorné náměstí se zelenými plochami a zelení není setřeno ani ve vnitroblocích obytných domů. Na zachování zelených ploch bylo naštěstí pamatováno ve všech etapách výstavby, Porubu je proto dnes možné srovnat s řadou lázeňských měst. Těm se podobá i v tom ohledu, že zůstala městem bez velkého průmyslu s minimálním znečistěným ovzduším. Samotný objekt, ve kterém se čajovna nachází, stojí na příhodné pozici nedaleko tramvajové zastávky 17. Listopadu, kde se pohybuje velké množství studentů. Dům je navíc jedním z nejbližších objektů přilehajících k rozlehlému komplexu Vysoké školy 36

báňské. Pokud studentstvo opustí areál školy a vydává se do města, zákonitě míjí i tento objekt. Jak již bylo výše zmíněno, mladí lidé tvoří značnou část zákaznictva čajoven a jedná se proto o velice výhodnou polohu. Dům má ve svém středu průchod, kterým je možné přejít z nedaleké rušné ulice a tramvajové zastávky do klidného vnitrobloku s velkým zeleným parkem. Do tohoto vnitrobloku je také otevřená terasa, součást čajovny. Konkurencí řešené čajovny bude bezesporu Čajovna Věžičky nacházející se nedaleko hlavního náměstí. Pěší chůzí jsou však od sebe čajovny vzdáleny asi 15 minut, provozy by se tedy vzájemně neměly rušit. Ačkoliv většina neznalých si Ostravu vybaví jako černé špinavé město zahalené do dýmu z továrních komínů, dnešní realita je odlišná. Ostrava má nádherné okolí a je zde proto velice v oblibě cykloturistika. Město je protkáno množstvím cyklostezek a řada cyklistů opouští skrz Porubu město a míří do malebné krajiny Oderských hor. Je proto nasnadě podpořit novým projektem také tuto myšlenku. Zejména terasa nabízí v teplých měsících možnost pohostit projíždějící cyklisty a dopřát jim prostor pro odpočinek po cyklovýletě.

Obr. 10: Městský obvod Ostrava-Poruba (http://www.moporuba.cz/poruba_historie_c.php)

37

Obr. 11: Poloha objektu řešené čajovny (http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl)

6.1.2

Stávající stav objektu

Bytový dům, ve kterém se čajovna nachází má šest podlaží, přízemí a první podlaží je určeno ke komerčním účelům. Interiér řešené čajovny je situován v přízemí. Do interiéru čajovny se vstupuje z průchozí chodby, ve které je také vstup do dalších dvou komerčních prostor, bazaru a solária. Dům je vyzděn z klasických pálených cihel, fasáda je natřena béžovou barvou, ostění oken a balkónů pak se světle žlutým nátěrem. Vnitřní zdi jsou dokončeny mokrými omítkami. Objekt je osazen novými dřevěnými eurookny a balkónovými dveřmi, která svým členěním a provedením odpovídají původnímu architektonickému rázu stavby. Samotný interiér hlavní místnosti čajovny je dlouhý a úzký s konstrukční výškou 3 metry. V zadní části je místnost vcelku bez logiky přepažena příčkou, podobně tomu je i v chodbě, kde zbytečná příčka v jejím prostředku pouze zabírá místo. Zázemí čajovny je vybaveno vlastním vchodem přímo na chodbu, ten se z prostorového hlediska opět nezdá příliš vhodný a nebyl nikdy využíván. Bohatě postačí, pokud se do zázemí bude vcházet přímo z hlavní místnosti čajovny. Hygienické zařízení obsluhy je situováno v prostoru zázemí, hygienické zařízení hostů bude umístěno v příslušné místnosti na opačném konci chodby.

38

Z hlavní místnosti čajovny je možné balkónovými dveřmi projít přímo na terasu. Ta je přístupná i z venkovního schodiště vedoucího k zadnímu vchodu do chodby. Výhodou pro rekonstrukci interiéru je zavedení všech technologií na potřebná místa. Pro provoz čajovny s vodními dýmkami by bylo sice vhodné, pokud by v zázemí byl zaveden i přívod plynu, z úsporných důvodů však zde postačí náhrada lahvemi se stlačeným plynem. Celý interiér čajovny je vytápěn ústředním topením s radiátorem umístěným v hlavní místnosti. Majitelem domu je bytové družstvo, které prostřednictvím svého domovního důvěrníka bydlícího v objektu dům spravuje. Domovní důvěrník má dobrý vztah s majiteli čajovny a rekonstrukci je nakloněn. Celý dům je po architektonické stránce značně zachován a je proto nutné budoucím projektem architektonický ráz stavby co nejméně narušit. Řešené komerční prostory sloužily v minulosti k mnoha rozličným účelům, z těchto minulých dob zbyly v původních prostorách různé „památky“ v podobě nadbytečných příček apod. Vhodné tudíž bude prostory o tyto prvky odlehčit.

Obr. 12: Původní půdorys řešených prostorů (Archiv majitelů čajovny)

39

Obr. 13: Současný stav hlavního vchodu (foto: autor práce)

Obr. 14: Současný bar (foto: autor práce)

40

Obr. 15: Současný interiér čajovny (foto: autor práce)

6.1.3

Analýza klienta a jeho potřeb

Interiér je vytvářen pro klienta, je tedy nutné do interiéru správně promítnout co nejvíce z jeho představ. Klient přichází s vlastními laickými nápady, ty je nutné rozebrat z odborného hlediska designérem či architektem a konečný design vytvořit společnou spoluprácí. To, co klient potřebuje, nemusí být nutně totožné s tím, co po designérovi žádá. Úkolem tvůrce interiéru je, aby právě tyto rozpory s klientem zpracoval a zaměřil se spíše na to, co klient potřebuje. Klient je často konzervativní a je někdy zapotřebí ho přesvědčovat o vhodnosti nového názoru na věc. V průběhu projektu je vhodné co největší zapojení klienta do dění, jeho důvěrná účast na projektu napomáhá vzájemnému vztahu mezi ním a designérem, což se hodí při prosazování designérových tvůrčích invencí.

41

V praxi jsou typické dva případy, buď má klient jasnou představu o budoucím interiéru a designéra využívá jen pro jakési potvrzení jeho nápadů a jejich převedení do reality, nebo klient designérovi zadá pouze základní požadavky typu: „Zařiďte mi nový interiér. Nemám čas, tak to nechám všechno na Vás, peníze nejsou problém.“ Ať už se jedná o ten či onen případ, za interiér je odpovědný designér a realizace tedy musí být do jisté míry poplatná jeho filozofii.

Klientem v projektu rekonstrukce interiéru čajovny jsou její majitelé, manželský pár ve středním věku. Žena (46 let) je zodpovědnou vedoucí a zároveň osobou pracující v čajovně jako obsluha. Její muž (43 let) má své vlastní zaměstnání ve strojírenském průmyslu a manželce s provozem čajovny vypomáhá, čajovnu spravuje, stará se o zásobování a občas pomáhá s obsluhováním hostů. Manželé jsou velmi pokrokoví s moderním myšlením a pozitivním náhledem na trendy oblíbené spíše mezi mladými vrstvami. Rádi si posedí u dobrého čaje, a za poslechu příjemné hudby si vychutnají kouření vodní dýmky. Žena je velice komunikativní a na rozdíl od ostatních čajoven udržuje se svými hosty pro dobu jejich pobytu v čajovně příjemný dialog. Díky tomu se jí podařilo vytvořit vcelku ojedinělou atmosféru čajovny, do níž rádi zavítají na vodní dýmku třeba babičky v důchodu. Stávající interiér čajovny navrhli a zařídili manželé svépomocí. Interiér však nese jisté stopy laického a někdy nevhodného řešení. Zařízení již zestárlo a manželé by proto prostory rádi zařídili v novém hávu. Požadavky majitelů jsou jednoduché, interiér by měl být moderní a světlý. Manželka má ráda syté barvy a klade zvláštní důraz na zřízení příjemného a pohodlného prostředí nejen pro hosty ale také pracovního prostředí pro ni samotnou. Vnitřní prostory mají být stejně tak otevřené vysokoškolským studentům nedaleké báňské školy jako starším sousedům bydlícím v objektu. Dalším důležitým požadavkem je samo sebou docílení co nejnižší pořizovací ceny na interiér. Interiér je tedy tvořen pro ženu, která bude v čajovně trávit nejvíce času jakožto obsluha a pro její klienty.

6.1.4

Koncepce a řešení čajovny

Při utváření samotného konceptu čajovny je nutné se zamyslet nad tím, co je v interiéru špatně, co by bylo vhodné zlepšit a co se naopak osvědčilo a bylo by vhodné ponechat. 42

Zde je velká výhoda v tom, že se jedná o rekonstrukci již stávajícího interiéru, který sloužil stejným účelům. Je tedy již odzkoušený a stačí novým zařízením podpořit již dříve vypozorované návyky jeho uživatelů. Klient stál o to, aby vznikl moderní interiér čajovny, jakožto prostor pro relaxaci, kouření vodní dýmky a vychutnávání kvalitních čajů. Výše uvedené rešerše jasně ukazují na to, jakými interiéry je město přesyceno a jaké jsou naopak vzácné, zasluhují povšimnutí a těší se značné oblibě. Rozbor jasně dokládá to, že moderní minimalistický design je v současnosti v Ostravě značně ojedinělý ale o to více viditelný. Minimalismus je alternativou k věčně se opakujícímu a nudícímu tvarosloví interiérů čerpajících z tradic minulosti. Vládnou klamné konzervativní představy, že nejlepší a zákazníky nejoblíbenější jsou tradiční kopírované interiéry. Pozorování reality však vypovídá o opaku. Tím, že se interiér liší, si ho zákaznictvo jasně vyčlení z řady ostatních provozoven, což funguje jako dobrá reklama. Dalším významným aspektem pro tvorbu nového interiéru, vypozorovaným ve zdejších podmínkách, je současný ostravský patriotismus. Ostravané si stále více uvědomují historické a kulturní pozadí svého města. Přestože nálepka hornického města s těžkým průmyslem a typickým dialektem byla vždy vnímána spíše jako hanlivá, v současnosti začíná být město na svá specifika hrdé. Ukazuje se, že onen „ostravácký folklór“ může zde být originálním marketingovým tahem. Jsme zemí s největší koncentrací čajoven na světě, čajovna již tedy nemusí být brána jako něco exotického. Je to typicky česká záležitost a může být zařízená česky, moderně minimalisticky a ostravsky.

Obr. 16: Logo města Ostravy (studio Najbrt)

Celý interiér bude osazen jen těmi nejnutnějšími prvky a nezbytným nábytkem. Dekor bude omezen na minimum, ozdobou interiéru budou drobné detaily, zajímavá hra světel a stínů.

43

Pro interiér bude voleno světlých a lehkých materiálů, mobiliář bude zhotoven z bílého lamina v kombinaci se světlou hrušní a světlým potahovým materiálem čalouněného nábytku. Ústřední bílá barva se bude vyskytovat nejen na nábytku, ale také na stěnách. Bílá je nejpřirozenější a nejčistší barvou a dává tak mysli odpočinout si od zbytečně komplikovaných barevných kombinací. Bílá je nepopsaný list papíru, je to dokonalé pozadí pro umístění ostatních zařizovacích předmětů. Odstínem bílé je také šedá barva, která se bude střídmě vyskytovat na drobných detailech nábytkových prvků. Statické bílé a šedé odstíny budou kontrastovat s jednou vhodně zvolenou dynamickou sytější barvou, kterou bude natřena zadní stěna a středová část podhledu. Tyto odlišné části tak dopomohou optickému zkrácení a snížení místnosti a dávají zároveň v kombinaci se zabudovanými světelnými prvky pozorovateli pocit jakéhosi hlubokého nekonečna podobného noční obloze. Nový interiér čajovny bude také místem s originálními světelnými efekty. Podsvětlené otvory v podhledech a teplé světelné paprsky osvětlující stěny dávají interiéru pocit tajemna a duchovna. Netradiční bude také využití vodních dýmek jakožto osvětlovacích prvků. Při kouření vodní dýmky bublá voda v průhledné skleněné váze a nabízí se tak nasvětlit vázu zespod. Tímto jednoduchým nápadem utváří svítící bublající tekutina velice zajímavý afekt a je zároveň vyzdvihnut stěžejní a nejvýnosnější produkt čajovny - vodní dýmka.

Minimalismus, to jsou především základní geometrické prvky, všechen mobiliář je tedy vybaven přísně v tomto duchu. Typickým motivem dodávajícím interiéru hravost a odlehčení je čtverec různých velikostí, který ve svých dynamických kompozicích může evokovat podobnost s kouřem komínů typickým pro město Ostravu i kouřem vodní dýmky nové čajovny.

Stávajícímu interiéru chybí jakási ucelená a jednotná koncepce. Příliš mnoho různorodých prvků působí rušivým a nejistým dojmem z interiéru. Vnitřní prostor je opatřen pro čajovnu netypickým sezením, kdy vedle pódií může zákazník usednout také na židle Ton z ohýbaného dřeva. Tento nápad není špatný, avšak tvrdé přímé sezení je možná až příliš v rozporu s pocitem relaxace, jaký je očekáván od čajovny. Prostoru tedy bude ponecháno podobné členění, kdy polovina místnosti bude osazena stoly, ty však budou nižší a židle budou nahrazeny pohodlnými křesílky. Současná pódia v druhé 44

polovině prostoru svému účelu vyhovují, postačí tedy pouze tento typ sezení upravit na požadovaný design. Interiér před rekonstrukcí je zařízen dohromady až osmi samostatnými stoly, málokdy jsou však využity všechny najednou, bylo proto rozhodnuto redukovat tento počet na 7 stolů, z čehož čtyři budou nízké na pódiích. Tímto opatřením budou o něco odlehčeny jinak stísněné prostory a zákazníci se budou cítit pohodlněji. Tržby provozovny se tím nesníží. Bar se nemůže nacházet v příhodnější poloze než je ta současná. Je umístěn při vchodu do čajovny a zároveň odděluje prostor pro hosty od prostoru zázemí. Stávající bar je opatřen barovými židličkami, ty jsou však takřka nevyužívány a potvrzují tak domněnku, že takovýto typ sezení nekoresponduje s filozofií čajovny. Bar bude navržen hmotově podobný jako ten stávající. Úzký a dlouhý prostor je třeba členit, je však v rozporu s minimalistickými trendy stavět do prostoru nadbytečné prvky, typické dělící příčky budou tedy vypuštěny a členění prostrou je nutné provést jiným způsobem, například vhodně navrženými boxy. Podlahy budou v celém interiéru sjednoceny do stejné barvy a materiálu, budou tvořeny tmavě šedým, matným linoleem, což napomáhá snadnému čištění.

45

7 Variantní řešení a výběr výsledného řešení 7.1 Varianty řešení 7.1.1

Dispozice vlastního prostoru čajovny

Při navrhování interiéru bylo rozpracováno několik variant. Prvním řešeným problémem bylo dispoziční řešení samotného interiéru. Prostor se svou šířkou pouhých 4,1 metrů nenabízí podmínky pro příliš velkorysé řešení. Minimální plocha pro pódium je stanovena na čtverec o stranách dlouhých 1600 mm, což při předpokladu nejužšího možného prostoru pro průchod mezi nimi 900 mm vychází právě tak akorát. Nápadů na dispoziční řešení bylo několik. První variantou (varianta A) bylo vybourání dělící příčky a v zadní části vytvoření pódia, na kterém bude místo na sezení okolo dvou nízkých stolků. Toto pódium by se mohlo při různých příležitostech lehce změnit na jeviště pro nenáročné kulturní akce, jakými jsou například cestovatelské přednášky s promítáním či nehlučné koncerty živé hudby. Zbytek prostoru by poté nabízel sezení na starším gauči a zbývajících stolcích s židlemi z ohýbaného dřeva. Tato varianta však byla zavržena, neboť je zde ze strany majitele snaha neomezovat počet sezení na pódiích. Pořádání menších kulturních vystoupení by pak také časem mohlo vzbudit nesouhlas s obyvateli domu.

Obr. 17: Dispozice, varianta A (autor práce)

46

Druhou variantou (varianta B) pak bylo do prostoru vzniklého po vybourání dělící příčky umístit několik rozměrově podobných avšak výškově různorodých pódií s tím, že netypické sezení na židlích u stolu by bylo omezeno na jeden až dva stoly. Po zralé úvaze však bylo rozhodnuto, že pódia budou zcela nahrazena boxy, které vyřeší zároveň problém prostorového členění „úzké nudle“ a zaručí zákazníkům větší pocit soukromí a útulnosti.

Obr. 18: Dispozice, varianta B (autor práce)

47

7.1.2

Barevné provedení interiéru

Dalším prvkem podléhajícím variantnímu řešení bylo barevné provedení interiéru. Původním záměrem bylo vytvořit moderní interiér inspirovaný barvami nového ostravského loga, tedy světle modrou. Modré prvky v interiéru tohoto typu však působí příliš studeným a neútulným dojmem, byla tedy tato barva nahrazena přijatelnější tmavě fialovou. Tmavě „vínově“ fialová byla vybrána jakožto rozvážná a střízlivá, zároveň však charakteristicky ženská barva a vyjadřuje tak, že interiér je tvořen především pro ženu – majitelku čajovny.

Obr. 19: Varianta v modré barvě (autor práce)

48

7.1.3

Zázemí baru

Jednou ze zavržených variant bylo také řešení ešení prostoru okolo baru, konkrétně konkrétn polic, na kterých bude vystavováno drobnější drobn zboží určené k prodeji. Prvníí návrh polic působil až příliš masivním dojmem m, posléze bylo tedy zvoleno méně agresivních tvarů, tvar které dají více vyniknout vystavovanému artiklu.

Obr. 20: Varianta řešení zázemí baru (autor práce)

49

7.1.4

Vchod do domu

Několik variant bylo vypracováno i pro podobu vchodu do domu, neboť současný stav poutačů na domě je neestetický a ruší svým provedením původní charakter stavby. Později přistavované neoriginální zábradlí bude nahrazeno moderním zábradlím, které bude jen z jedné strany schodů. V komerčních prostorách, ve kterých se nachází řešený interiér, sídlí navíc také bazar se starým oblečením a turbosolárium. Vypracovaná varianta se tedy snaží sjednotit původní poutače do stejné grafické podoby.

Obr. 21: Variranta řešení fasády okolo vchodu (autor práce)

50

7.2 Definitivní řešení 7.2.1

Dispozice prostoru

Definitivní půdorysné řešení je vypracováno jako výsledek předchozích variant, přičemž nabízí zdánlivě nejpříhodnější prostorové uspořádání. ádání. Deset metrů metr dlouhý a čtyřii metry široký hlavní prostor čajovny je vybaven čtyřmi mi boxy nahrazujícími stejný počet původních vodních pódií a třemi t stolky s křesílky hovorové výšky. Boxy mají rozměr pravidelné krychle o stranách 1600 mm, což dle předchozích p edchozích zkušeností vytváří vytvá minimální dostatečnou nou plochu pro sedící zákazníky. Při P i zachování těchto t rozměrů vychází tedy šířka průchodu ůchodu chodu mezi jednotlivými boxy na 900 mm, což je opět op minimální vyhovující hodnota. Místnost má dvoje balkónové dveře dve vedoucí na terasu. Konečný ný návrh počítá po s tím, že v letních měsících, sících, kdy bude terasa zpřístupněna zp hostům, m, bude stolek s křesly od prvních balkónových dveří dve odstěhován do prostor skladu a průchod chod tak bude uvolněn. uvoln Druhé balkónové dveřee zůstanou z nepoužívané a budou sloužit pouze průhledu pr ven a přívodu venkovního nkovního světla do prostoru.

7.2.2

Volba designu

Pro řešené komerční ní prostory byl navržen vizuální styl inspirovaný novým logem města Ostravy a písničkou ostravské kapely Buty. Čajovna ajovna bude mít ve znaku tři t stylizované kouřící ící komíny, což bude společně spole s názvem „Místo, kde se dobře ře kouří“ kou vytvářet logo čajovny. ajovny. Charakteristickými barvami ba interiéru je tmavě fialová, šedá a bílá.

Obr. 22:: Logo nové čajovny inspirované písničkou ostravské kapely Buty (autor práce)

51

8 Vlastní řešení interiéru ve vybraném prostoru 8.1 Vstup 8.1.1

Popis

„Neupravený vstup a nedostatek péče o okolí nemůže navodit dojem, že se v pohostinském objektu návštěvník setká s dobrými službami. Už úprava exteriéru by mu měla naznačit, jaký typ pohostinského podniku najde uvnitř. Zřetelný vstup je možné zdůraznit markýzou, označením podniku, vývěsním štítem, ale i drobnými detaily, jako jsou madla vstupních dveří apod.“9 Vstup je vizitkou celého interiéru a měl by být zároveň v souladu s charakterem domu. Nepovedené zásahy na fasádě okolo vstupů do komerčních prostor vedou leckdy k architektonickému znehodnocení celého objektu. Často je také problematické, že na jednom místě fasády jsou nesourodě umístěné nápisy a poutače několika různých provozovatelů. Provozovatelé čajovny jsou rovněž i majiteli solária. Druhým subjektem ovlivňujícím vzhled fasády v okolí vstupu komerčních prostor je provozovatel bazaru s oblečením. Jelikož jeho nápis „Bazar“ je již notně omšelý a takřka nečitelný, majitel tohoto obchodu je svolný s obměnou, za předpokladu, že to nemusí financovat. Filosofií nového vchodu do komerčních prostor, ve kterých se čajovna spolu se soláriem a bazarem nachází, je vytvořit před vchodem jednoduchý a jasně čitelný objekt vedoucí pozorovatele ke zvědavosti a snaze bližšího zkoumání.

8.1.2

Provedení

Staré ocelové zábradlí po obou stranách venkovních schodů je nahrazeno novým. To však bude již jen z pravé strany. Je tvořeno minimalisticky řešeným madlem vycházejícím jakoby ze země a směřujícím do vnitřního prostoru domu. To spolu s madlem dveří, které bude ve stejné barvě, vytváří jakýsi vodící prvek, který pozorovatele navádí následovat ho dovnitř objektu. Volný prostor mezi plochou schodů a madlem zábradlí je zasklen tmavým bezpečnostním sklem.

9

Dlabal, 1992

52

Vstupu budou ponechány původní kovové vstupní dveře, které budou zbaveny vrstev starých nátěrů a opatřeny nátěrem novým v šedé barvě. Dva schody a vyvýšená rampa je opatřena novou pochozí vrstvou z litého betonu. Velkou změnou bude, že z fasády zmizí veškeré nápisy, jako poutač pro všechny tři komerční provozy poslouží samostatný předsazený sloupek. Ten je tvořen z ocelového kubusu, do něhož bude proříznut ze tří stran text. Nápis bude v nočních hodinách podsvícený skrz bílé matné plexisklo. Ovětlena bude i fasáda domu a rampa se schůdky. Poutač v podobě sloupku, stejně tak jako zábradlí a madlo dveří, bude natřen barvou charakteristickou pro novou čajovnu, tedy vínově fialovou. Jelikož chodba, na niž řešený vstup navazuje, je přístupná z obou stran domu, bude ve stejném duchu upraven také zadní, méně frekventovaný vchod.

53

Obr. 23: Řešení vstupu do čajovny (autor práce)

Obr. 24: Vstup, noční pohled (autor práce)

54

8.2 Chodba 8.2.1

Popis

Po průchodu vstupními dveřmi stane návštěvník v dlouhé chodbě procházející napříč domem, na jejímž druhém konci je zadní vchod. Chodba je v domě oddělená od obytných prostor, slouží tedy výhradně jako příchod do prostor komerčních. Nový návrh počítá s drobnými úpravami všech vnitřních dveří zaručujícími snadnou orientaci zákazníka. Vstupující tak může z chodby vstoupit do bazaru či solária, nebo se nechat charakteristickou fialovou linií, pokračující zde již z exteriéru, dovést až k vchodu do čajovny. Na začátku chodby při hlavním vchodu se také nachází vstup do hygienického zařízení určeného hostům.

8.2.2

Provedení

Zárubně, ostění i dveře samotné jsou ponechány původní, jsou však natřeny jednotnou šedou barvou a přehledně graficky označeny. Stěny budou vymalovány bílou barvou, která zaručuje nejsnazší opravitelnost v případě poškození. Stávající značně opotřebované linoleum několika rozličných dezénů bude nahrazeno novým v šedé barvě. V chodbě budou provedeny mírné stavební úpravy, středová dělící příčka postrádající svůj význam bude vybourána a nikdy nepoužívané dveře vedoucí z chodby do prostoru zázemí čajovny budou zazděny. Touto úpravou vznikne prostorný výklenek, ve kterém jsou v novém projektu umístěny stojany na kola. Normy na to sice nepamatují, ale tato snaha by se měla, pokud je to alespoň trochu možné, prosadit v každém veřejném interiéru. Chodba jakožto vstupní část do tří komerčních provozoven bude opatřena bezpečnostním kamerovým systémem se dvěma kamerami. Ty budou dozorovat jak odložená kola, tak pohyb okolo obou hlavních vchodů. Toto opatření bude zároveň pasivní překážkou neoprávněnému využívání hygienického zařízení cizími osobami zvenčí, hygienické zařízení je totiž určeno výhradně pro hosty čajovny. Osvětlení prostoru je řešeno úspornými stropními svítidly s integrovanou fotobuňkou.

55

Obr. 25: Chodba, pohled od hlavního vstupu (autor práce)

Obr. 26: Vstup z chodby do čajovny (autor práce)

56

8.3 Hlavní místnost čajovny 8.3.1

Dispozice

Vnitřní prostor hlavní místnosti čajovny, prostor určený pro hosty, by neměl plnit jen odbytovou funkci, ale také společenskou. Středová osa dlouhého úzkého prostoru je vymezena komunikačním tahem vedoucím vhodně od vstupního prostoru až do nevzdálenější části místnosti. I přes ne příliš příznivou velikost prostoru nabízí hlavní ulička dostatečnou šířku pro pohyb jak obsluhujícího personálu, tak hostů. Prostor je dále rozdělen typem sezení na dvě části. První část, blíže ke vstupu, nabízí odpočivné sezení u stolků s nízkými křesílky. Část v zadním traktu místnosti je poté vybavena intimnějšími boxy se sezením na polštářcích u nízkých typicky čajových stolečků. Dle nového návrhu bude v interiéru umístěno sedm stolů, z nichž u tří se bude sedět na křeslech, a čtyři stolky budou nízké na pódiích. Na příhodném místě při vstupu do místnosti se nachází barový pult, který je zároveň prvkem oddělujícím prostor zázemí obsluhy. U baru je zákazník po svém příchodu přivítán a přijat obsluhujícím personálem. Nově příchozí zákazník se zde může zorientovat a zvolit si místo k usednutí. Vedle baru je malý prostor vybavený věšákem sloužící pro odkládání svrchních oděvů. V praxi však bylo vypozorováno, že v čajovně si zákazník nejraději a nejčastěji bere svršky s sebou na místo, kam usedne. Na hlavní místnost čajovny navazuje terasa, která bude v teplých měsících přístupná prvními balkónovými dveřmi. Po tuto dobu bude stůl s křesly odklizen do prostor skladu. Z prostoru za barem vede průchod do zázemí personálu, obě místnosti dělí lehce průhledný igelitový závěs. Tento materiál je volen z důvodu prostorové nenáročnosti a snadné omyvatelnosti.

8.3.2

Mobiliář

Hlavní místnost čajovny je vybavena mobiliářem vyrobeným z laminovaných třískových desek v dezénech světlé hrušně, bílé a šedé. Čalouněné prvky jsou opatřeny světlým potahovým materiálem.

Prostor čajovny je osazen některými netypickými nábytkovými prvky. Specifické pro tuto čajovnu budou boxy. Ty jsou navrženy jako pravidelný kubus vyrobený ze zdvojené třískové desky v dekoru světlé hrušně. Box stojí na bílém podstavci a je

57

kotven ke zdi pomocí ocelových trnů. Prostor vzniklý předsazením boxu oproti menšímu podstavci vytváří odkládací plochu pro obuv, kterou zákazník při vstupu do boxu sundává. Vnitřní plocha určená k sezení, případně ležení hostů, je potažena měkkým kobercem tmavě šedé barvy a opatřena několika světlými polštářky.

Boxy jsou vybaveny nízkými stolky jednoduché deskové konstrukce v barvách interiéru. Jelikož se jedná o interiér, kde stěžejním artiklem budou vodní dýmky, jsou tyto stolky vybaveny zabudovaným elektrickým obvodem zajišťujícím podsvícení vázy dýmky pomocí několika úsporných LED diod. Ve stolové desce je vyříznut malý čtverhranný otvor osazený matným sklem, skrz který prostupuje světlo vzhůru. Osvětlení je napájeno pomocí baterií, vypínač je umístěn zespodu stolové desky. Stolek tak není omezován kabelovým připojením k elektrické síti a je s ním možno volně manipulovat. Stejným zařízením jsou vybaveny také větší stoly určené ke křeslům. Pokud si zákazník vodní dýmku neobjedná, zabudované světlo může i nemusí být zhasnuto, neboť i samostatné vytváří zajímavý světelný efekt, je jakousi moderní náhradou za svíčku.

Sedacím nábytkem v interiéru jsou čalouněná konferenční křesla Block, místního výrobce, společnosti Form. Prostor zázemí za barem pak bude vybaven lehkou pracovní židlí na kolečkách, kterou je možné v případě potřeby přesunout do místnosti zázemí.

Centrem komunikačních tahů je barový pult, který za masivní barovou deskou poskytuje chráněný prostor pro pracovní činnosti nezbytné pro obsluhu. Bar je vybaven mycím centrem, varnou konvicí a pomůckami k přípravě čajů. Ve svých útrobách má uloženo čajové nádobí a rádio. Z boku nabízí pult sníženou plochu sloužící pro prodej sypaných čajů na váhu a dalších produktů. Police za barem, osvětlené zapuštěnými pásy s LED diodami, nabízejí výstavní plochu pro prodávaný artikl, čajový servis, vodní dýmky či nádobky s čajem. Zázemí baru je opatřeno šedým obkladem z laminovaných desek, neboť je vystaveno nadměrnému opotřebení a znečisťování a musí tedy být lehce omyvatelné.

Prostor mezi dvěma prvními stolky se sezením v křeslech je rozčleněn atypickým dělícím prvkem sestávajícím z jednoduché rámové konstrukce s výplní, na níž se objevuje typický motiv, proříznuté otvory tvaru čtverce. 58

Obr. 27: Čajový stolek pro vodní dýmky (autor práce)

Obr. 28: Křeslo Block (http://www.formdesign.cz/img.php?img=1127)

59

8.3.3

Stavební úpravy

V hlavní místnosti čajovny jsou provedeny některé stavební úpravy. Především je vybourána původní dělící příčka, čímž je dosaženo prosvětlení a provzdušnění jinak stísněného prostoru. Jelikož původní geometrie místnosti působí příliš dlouhým a vysokým dojmem, počítá návrh s vybudováním sádrokartonových podhledů. Podhledy tvoří dvě úrovně, přičemž ta středová je o něco vyšší a je v ní vyříznuto množství otvorů, které jsou z druhé strany podsvíceny. Světlo bude otvory proudit skrz matné plexisklo. Podhledy zároveň slouží jako kryt pro potrubí vzduchotechniky, jejíž vyústky jsou v podhledu osazeny. Ve stropě jsou také vedeny rozvody pro čtveřici reproduktorů, jež jsou umístěny v podhledech v rozích místnosti. Podobně, jako je tomu ve středové části podhledu, bude sádrokartonem obložena a prořezanými čtvercovými otvory osvětlena i zadní stěna místnosti. Prostor se tak nepatrně zkrátí a vytvoří se tak místo pro zabudování osvětlení.

8.3.4

Barevnost a dekorace

„Barevnost je neoddělitelnou součástí prostředí, která významně ovlivňuje naše vědomí a podvědomí. Jen v prostorech s přirozeným uspořádáním barev se budeme cítit bezpečně a jistě.“10

Přirozeného barevného prostředí je v místnosti čajovny dosaženo jednoduchou škálou použitých barev. Místnost je opatřená bílou výmalbou s některými barevně odlišenými detaily. Barvy ovlivňují nejen chuťové představy, ale i představy o rozměrech prostoru, o teplotě prostředí a dokonce o jeho akustice. Z tohoto důvodu se liší barva zadní stěny a středového pásu podhledů, tyto prvky opatřené vínově fialovou barvou místnost opticky zkracují, snižují a vytvářejí v kombinaci s podsvícenými otvory nádech tajemna a nekonečna. Rytmus v jinak bílé místností dotváří kontrastní barva také použitím na ostění. Otvory ve stěně přiléhající k terase a okolo vstupních dveří jsou opatřeny vínově fialovou, průchod do zázemí šedou barvou. Minimalistický interiér má být ze své podstaty oproštěn od všeho dekoru, v praxi tomu však ne vždy bývá a výjimkou nebude ani nový interiér čajovny. Jemným zdobným prvkem, odlehčujícím jinak velké statické plochy je motiv čtverce opakující se na

10

Dlabal, 1992

60

stěnách boxů, podhledech a dalších místech. Čtverec, jakožto základní geometrický motiv není v přímém rozporu s teorií minimalismu a jeho užití dodává interiéru jemnou dynamiku. Na bílých stěnách interiéru jsou pověšeny plakáty s fotografiemi z ostravského prostředí, autory jsou uznávaní místní umělci ze spolku Ostravaci.cz.

8.3.5

Osvětlení

„Správně volené osvětlení prostoru je stejně důležité jako použité materiály, barvy či tvary uplatněné v zařizovaném prostoru. Pomocí světla je možné prostor v pocitech jeho návštěvníka dojmově formovat a přetvářet. Teprve světlo činí části interiéru viditelnými.“11

V interiéru čajovny nezáleží jen na kvantitě světla, ale především na jeho kvalitě, světlo v interiéru navozuje duševní pohodu a vytváří různé nálady. V prostorách čajovny jsou některé části osvětleny intenzivněji, což zdůrazňuje určité předměty oproti okolí. Světelné prostředí je v místnosti koncipováno tak, že nejsvětlejší je okolí vchodu a hlouběji v místnosti světlo ustupuje, největší šero je v zadním traktu, kde byla snaha zřídit prostředí s největší intimitou. Čajovna má relativně malé okno a úzké balkónové dveře, to zapříčiňuje, že i v denních hodinách jsou prostory celkem tmavé. Co se však v interiérech jiného typu může zdát nevýhodou, zde se hodí a šerý prostor navozuje v čajovně příjemnou intimní atmosféru. Tento fakt spolu se skutečností, že provoz bude otevřen převážně ve večerních a nočních hodinách, přikládá větší důležitost umělému osvětlení. Osvětlení hlavního prostoru čajovny je zajištěno několika druhy svítidel, těmi stěžejními jsou lustry z matového skla poskytující polopřímé osvětlení. Každý stůl má svůj lustr a nad barem jsou pak umístěny tři, což napomáhá opticky vymezit prostor za ním. Svítidla jsou ovládána přes stmívač regulující intenzitu osvětlení. Při běžném provozu může tedy obsluha nastavit jen slabou intenzitu, pro úklid v nočních hodinách pak silnější. Vlastním osvětlením disponují poličky za barem, to je řešeno zapuštěným světelným pásem LED diod. Prostor okolo baru je tak osvětlen intenzivněji než zbytek interiéru a personál má dostatek světla pro svou činnost.

11

Dlabal, 1992

61

Doplňkovým typem osvětlení jsou nízkonapěťová halogenová bodová svítidla osvětlující teplejším paprskem stěny v různých místech. Prostorům tak dodávají zajímavý nádech tajemna. K dokreslení originální intimní atmosféry slouží také stolky osvětlující vodní dýmky. Posledním typem osvětlení, sloužícím spíše k vytvoření požadovaného efektu než k osvětlení interiéru, jsou zářivkové trubice zabudované v prostoru podhledu a zadní stěny. Ty nasvětlují množství čtvercových otvorů vyříznutých v ploše a vytváří tak na tmavém podkladu stylizovaný dojem svítících hvězd. Z důvodu úspor jsou zde voleny LED trubice s matným sklem rozptylující paprsky do prostoru.

Obr. 29: Noční pohled směrem od baru (autor práce)

62

Obr. 30: Pohled směrem od vstupu (autor práce)

Obr. 31: Pohled směrem ke vstupu (autor práce)

63

8.4 Zázemí 8.4.1

Popis

Prostory za barem nabízejí místnost pojatou jako pracovní prostor personálu, ale také prostor pro odpočinek, šatnu a skladovací prostory nabízeného sortimentu. Jelikož provozně je počítáno s tím, že čaje budou připravovány v prostoru baru, je místnost zázemí určená především k přípravě lehkého občerstvení a vodních dýmek. Obě tyto činnosti jsou odlišné a je zapotřebí prostor pro manipulaci s poživatinami oddělit od činností, jež by je mohly nepříznivě ovlivnit.

8.4.2

Provedení

Zázemí je vybaveno dvěma protilehlými pracovními centry v podobě kuchyňských linek. Na straně jedné je pracoviště s mycím centrem určené pro přípravu občerstvení. Potřebné nádobí je uloženo v otevřených poličkách nad kuchyňskou deskou. Pod linkou je prostor určený ke skladování přepravek s lahvovými nápoji. Kuchyňská linka je dále vybavená pressovarem a mikrovlnkou a po ruce je také lednička. Protilehlé pracoviště, zasazené do výklenku vzniklého zazděním předchozích dveří, je uzpůsobené k přípravě vodních dýmek. Část pracovní desky je vyrobena z nerezu. Na ní bude umístěn plynový hořák pro žhavení uhlíků. Nerez je volen z toho důvodu, že z uhlíků může na desku padat žhavý prach. Pracoviště nabízí dostatek prostoru pro přípravu tabáků i pro uložení částí rozložených dýmek, kteréžto se musí po každém použití umýt a nechat vyschnout. Dále v místnosti je navržena jednoduchá odpočivná zóna s křeslem vymezená v prostoru pásem fialové výmalby na stěně. Zadní část zázemí je vybavena regály pro uskladnění zásob čajů a dalšího sortimentu a nachází se zde také šatní skříň pro obsluhu. Je odsud možno projít do hygienického zařízení personálu sestávajícího z dvou menších místností – předsíňky s umývárnou a samotné toalety. Umývadlo je vybaveno nášlapnou pákou, umožňující spouštění a vypínání tekoucí vody bez ručního ovládání. Splachovací nádržka WC je ukryta v příčce předsazené před skutečnou zdí. Zázemí je osvětleno dvěma stropními svítidly a dvě kuchyňská svítidla navíc osvětlují pracovní plochy. Stropní svítidla v místnosti hygienického zázemí spínají fotobuňkou.

64

Stavebními zásahy je v těchto prostorách zazdění oněch nadbytečných dveří z chodby, dále pak úpravy WC a vybudování příčky mezi umývárnou a toaletou. Pracovní místnost je vymalována bílou barvou, strop a část stěny nad křeslem vínově fialovou, což opticky navozuje příjemný uklidňující pocit. Všechny exponované plochy jsou až do výšky pracovní činnosti obloženy dlaždičkami.

Obr. 32: Zázemí personálu (autor práce)

65

8.5 WC Hygienické zařízení hostů je umístěno na chodbě. Sestává z předsíňky v podobě umývárny a dvou samostatných místností toalet. Umývadla jsou osazena ve vysutém pultu a jsou vybavena nádobkami na mýdlo a ručníkem. Místnosti jsou obloženy dlaždičkami až do výšky dveří, to z důvodů snadné čistitelnosti. Osvětlení je řešeno stropními svítidly, jejichž spínač je ovládán fotobuňkou.

Obr. 33: Hygienické zázemí hostů (autor práce)

8.6 Terasa Propojení vnitřního prostoru čajovny s vnější přírodou zprostředkovává prostorná terasa, jež nabízí příjemný pohled na vzrostlé stromy. Terasa byla v nedávné době rekonstruována, nebude již tedy podléhat dalším zásahům a nové řešení sestává z osazení vhodným nábytkem. Z důvodu prostorových nároků nábytku při skladování bude terasa vybavena stohovatelnými křesly a dvěma skládacími stolky tuzemského výrobce, firmy Nábytek Lino. Sedacím nábytkem zde bude křeslo Rino nabízející pohodlné sezení se zajímavým

66

designem. Křeslo eslo sestává z plastového sedáku v bílé barvě usazeného na hliníkové podnoži. Ke křeslům m budou náležet skládací stoly Salto se stolovou deskou v provedení werzalit. Stabilní kovová konstrukce konstrukc umožňuje uje sklopení stolové desky pomocí jednoduchého mechanismu. Sezení u těchto chto dvou zahradních stolů stol je možno v případě potřeby eby doplnit ještě ješt třetím stolem z místnosti čajovny. ajovny. První stolek s křesly v čajovně bude totiž při p otevření terasy zapotřebí odstěhovat z prostoru balkónových dveří. dve í. Bude tedy umístěn umíst buď ve skladu, nebo využit na terase. Terasa je zastřešena ešena výsuvnou markýzou s impregnovaným plátnem, která odolá i jemnějším dešťům. m. Po skončení skon ení provozní doby je markýza srolována klikou.

Obr. 34:: Salto, stůl stů na terasu (http://www.dobra-koupe.cz/zbozi.asp?searchtext=salto koupe.cz/zbozi.asp?searchtext=salto)

Obr. 35: Rino, ino, polokřeslo na terasu (http://nabytek-lino.cz/zidle-rino-p13371.html) p13371.html)

67

8.7 Dveře a okna Objekt byl nedávno vybaven novými eurookny a balkónovými dveřmi bílé barvy. Okno v místnosti hygienického zázemí hostů je zaskleno matným mléčným sklem. Přední a zadní vchod do domu, stejně tak jako vnitřní vchody z chodby do čajovny a bazaru, jsou osazeny původními ocelovými prosklenými dveřmi, které budou opatřeny novým kovovým madlem. Zbývající dveře v interiéru jsou voštinové konstrukce a nacházejí se v dobrém stavu, budou pouze osazeny novým jednotným kováním. Ve snaze zmírnit ekonomickou náročnost realizace počítá návrh interiéru s ponecháním všech těchto původních dveří a zárubní, budou pouze opatřeny novým nátěrem. Jedinými dveřmi, které v interiéru přibudou, jsou dveře dělící umývárnu od toalety v zázemí obsluhy. Tyto dveře budou ve stejném provedení jako stávající.

8.8 Podlahy Celý interiér je jednotně opatřen novou podlahou, kterou tvoří šedé linoleum od výrobce Armstrong Uni Walton PUR. Jedná se o klasickou podlahovou krytinu, nabízející jednoduché, leč elegantní řešení. Výrobce disponuje širokou paletou jednobarevných barev, již vévodí studené a teplé odstíny šedé, počínaje velmi světlým odstínem šedé až po sytou, luxusní černou. Podlahy v tomto provedení opatřené sokly ze stejného materiálu výrazně usnadní čištění podlahy.

68

9 Design a konstrukce vybraného nábytkového prvku 9.1 Bar Ústředním prvkem čajovny je bezesporu bar, u něhož se protínají komunikační zóny hostů i obsluhy. V baru probíhá celá řada činností, jimž vévodí příprava čajů, dále pak platby hostů či prodej zboží. Bar je místem přijímání i loučení obsluhy se zákazníky. Restaurační zařízení a kavárny, jakožto předchůdci dnešních čajoven, již od dvacátých let minulého století zažívají jistý posun k funkcionalistickým tendencím. Pracovní činnost již nemusí být schovávána v zadních kuchyních a začala se provádět přímo mezi hosty, tedy v baru.

„Kuchyni doplnil bar a pohled na přípravu nápojů. Bar, do té doby samostatný podnik amerického původu, který se ještě před první světovou válkou objevil v Evropě, se ve dvacátých letech začínal spojovat s provozem samotné kavárny, ale stejně tak i restaurace. Bar jako samostatný prostor se v Praze otevřel poprvé pravděpodobně s dokončením Obecního domu, tedy v roce 1911, ve Vídni pak již v roce 1908 v podobě Kartner baru od Adolfa Loose. Ve dvacátých letech však barový pult byl nedílnou součástí kavárenského provozu. Příprava i přípravny jídel nebo nápojů se zde z architektonického hlediska staly důležitějšími než obsluhované prostory. Přípravny jsou technicky na úrovni a opticky jsou spojeny s místnostmi k sezení.“12

Jelikož interiér čajovny je navržen v minimalistickém duchu, ani bar sám o sobě není příliš výrazným prvkem. Má funkci ryze účelovou, tedy být dobrou a funkční podporou pro činnosti výše zmíněné. Je běžné spojit barový pult s barovým sezením, to však není příliš vhodné pro provoz čajovny, který se snaží být spíše intimnějším a tichým místem. Dalším důvodem, proč v tomto projektu barové stoličky chybí, je jejich prostorová náročnost. V tomto případě je tedy bar pojat jako prvek tvořící zázemí pro činnost obsluhy a odpovídá tomu i jeho pojetí.

12

Bendová a kol. 2008

69

9.2 Design baru Bar je navržen ve stylu odpovídajícímu celkové koncepci čajovny. Přestože se jedná o ústřední nábytkový předmět v prostoru, svým jednoduchým provedením jasně čitelných tvarů se snaží působit klidně, ne rušivě. Čistý bílý kubus, na němž je položena pracovní deska, doplňuje vyvýšený masivní barový pult v provedení světlá hruška. Jinak minimální

vzezření

prvku

dynamicky

obohacují

grafické

detaily

v podobě

charakteristického motivu - různě velkých čtverců stylizujících kouř. Bar v sobě slučuje několik funkcí, je jednak pracovní plochou pro vaření a přípravu čajů, mycím centrem, pokladnou a úložnými prostory pro nádobí či rádio, plní také funkci prodejního pultu a knihovny. Pracovní deska ve tvaru „L“ nabízí dostatek prostoru pro umístění varné konve, nádob s louhujícím se čajem i dřezu s odkapávačem. Pod pracovní deskou jsou zásuvky, z nichž jedna je uzamykatelná, určená pro pokladnu. Úložné prostory v útrobách baru jsou řešeny otevřenými policemi, v nich bude umístěno některé čajové nádobí, nádobky s čajem a další ingredience. Své místo zde bude mít také rádio a hudební nosiče. Strana baru nacházející se v prostoru je zakončena sníženou deskou vytvářející plochu pro manipulaci s prodávaným zbožím či přípravu podnosu s čajem. Opačná strana baru nabízí z vnější strany otevřené police, v nichž bude umístěna zdejší knihovna či společenské hry k zapůjčení.

9.3 Popis konstrukce baru Korpus baru tvoří klasická desková konstrukce spojená pomocí lamel. Materiálem tohoto nábytkového prvku jsou dřevotřískové laminované desky o tloušťce 18 mm v provedeních světlá hrušeň, bílá a šedá. Pracovní kuchyňská deska tloušťky 28 mm je rovněž v dekoru světlá hrušeň. Deska barového pultu je vyrobena z dvakrát zdvojených dřevotřískových desek sesazených na pokos, jejichž čelo je olepeno laminátem o tloušťce 0,8 mm. Ostatní hrany jsou olepeny ABS hranami o tloušťce 0,5 a 2 mm, přičemž té silnější je použito na čelech zásuvek a hranách pracovních desek. Vnější police tvořící malou knihovnu jsou zavěšeny na ocelových trnech tvaru „L“ zapuštěných v zádech korpusu. Vnitřní police baru jsou uloženy na policových podpěrkách 5/5 mm. Zásuvky jsou zavěšeny na rolničkových polovýsuvech. První

70

zásuvka, ve které bude umístěna pokladna, je uzamykatelná. Zásuvky jsou osazeny kovovými úchytkami v provedení hliník. Pracovní deska je opatřena dřezem s odkapávačem a průchodkou pro kabel rychlovarné konvice. Přední stěna baru je doplněna o grafické prvky vyřezané na plotru ze samolepící fólie. Součástí prvku je také elektroinstalace s dvojitou zásuvkou umístěnou pod pracovní deskou určenou k napájení rychlovarné konvice a rádia.

Konstrukčně je bar rozdělen na čtyři podsestavy (přední skříň, boční skříň, přední pult a vnější poličky), které budou do určitého stádia smontovány v dílně. Konečná montáž pak proběhne až na místě. Výrobní dokumentace počítá s tím, že bar bude vyrábět společnost ZK Design a. s., která je schopná vyrobit i atypické kovové prvky.

Výrobní dokumentace k tomuto zařizovacímu prvku je předmětem přílohy.

Obr. 36: Design baru (autor práce)

71

9.4 Propočet realizační ceny baru Tab. 1: THN Spotřeby materiálu (autor práce)

K nákladům na materiál (13 903,6 Kč) jsou připočítány náklady na práci a režie, které činí částku (14 514,32 Kč), celková cena výrobku po sečtení těchto dvou položek je tedy 28 417,92 Kč. Uvedená cena je pouze orientační a není v ní započítaná marže.

Odhad nákladů na výrobu tohoto prvku byl vyhodnocen ve spolupráci s firmou ZK Design a. s., která bude výrobcem. Kompletní kalkulace je předmětem přílohy.

72

10 Diskuze Čajovny jsou u nás opravdovým fenoménem a zařizování jejich interiérů ponechává autorovi široké pole působnosti. Je to hlavně z toho důvodu, že návštěva čajovny je považována za alternativu k běžným barům či kavárnám a na rozdíl od nich neexistují pro zřizování čajoven jasně stanovené principy. Alternativně a kreativně je tedy pojímána i tvorba samotného interiéru čajovny. Nejčastěji se setkáváme s čajovnami zařízenými ve stylu blízkého východu, Číny či Japonska. Analýza současného stavu ve světě však ukazuje na zajímavý fakt, že vlastně čajovna není výsadou především těchto odlehlých destinací, ale její obliba je typická právě pro Českou republiku. Jsme zemí s největší koncentrací čajoven na počet obyvatel na světě. Dávno by tedy v našich zeměpisných podmínkách nemusely platit snahy zřizovat interiér čajovny ve stylu jiných zemí a dodávat jim lesk romantiky dávných dob. Potřeba scházet se v klidném a příjemném místě při pití čaje je moderním českým trendem a nabízí se tedy zajímavá výzva, vytvořit pro tuto činnost typicky český moderní interiér. Rozdílné pojetí samotných čajoven je znát také mezi jednotlivými českými městy. Zatímco v Praze jsou čajovny vyhledávány spíše inteligencí jako klidné místo v jinak divokém prostředí a v Brně jsou hlavně místem pro scházení studentstva, v Ostravě se jedná především o klubovou atmosféru, vytvářející pohodlné prostředí pro stálé návštěvníky.

Projekt nové čajovny přistupuje alternativně ke stylu interiérů stávajících čajoven a snaží se přijít s novým náhledem, což by také mělo pomoci k zviditelnění mezi potencionálními zákazníky. Nová ostravská čajovna nabízí moderní interiér, který si nehraje na stále se opakující těžkopádnou exotiku dalekých zemí, je jednoduchá, moderní a ostravská.

V interiéru je použito moderních a ekonomicky nenáročných materiálů a inovativních konstrukcí, které vytváří pocit příjemné elegance a lehkosti, ne však nadměrného luxusu, jelikož čajovna není drahým podnikem. Návrh se snaží dodržet veškeré požadavky na tento prostor kladené, které byly stanoveny v analýze. Přestože se jedná o prostor jednoduchý a snadno čitelný, vytváří

73

také dostatečně intimní prostředí pro nerušené relaxování. Čajovna je veřejným místem a měla by tedy vytvářet dojem, že je zřizována pro veřejnost. Důležité je ale, aby její interiér vyhovoval především každodennímu uživateli, zadavateli a investorovi v jedné osobě, tedy majitelce čajovny, která zde zákazníky obsluhuje. Je tedy pamatováno také na vytvoření dostatečného a pohodlného zázemí pro co největší zpříjemnění její práce.

Práci na tomto interiéru limitovala řada omezení, ani tak ne za stran zadavatelů, kteří jsou velmi otevření novým vizím, jako kvůli nutnosti vměstnat vše do ne příliš velkorysých prostor. Jedná se o úzkou a dlouho místnost, která nenabízí příliš možností pro řešení. Samozřejmostí také je, že v projektu muselo být počítáno i s finančními možnostmi zadavatelů, kteří se snaží interiér rekonstruovat v rámci možností co možná nejlevněji. I tak je ale výsledkem příjemný a vkusný interiér splňující veškeré požadavky na čajovnu kladené.

74

11 Závěr Cílem diplomové práce na téma Interiér čajovny s atypickými nábytkovými prvky bylo navrhnout nový interiér čajovny do konkrétních prostor. Dle přání zadavatele byl vypracován návrh na celkovou rekonstrukci stávajícího interiéru čajovny včetně zařizovacích předmětů. Práce se v úvodu podrobně zabývá analýzou současného stavu čajoven a kultury pití čaje ve světě i v česku, čímž jsou sesbírány potřebné podklady pro vlastní návrh interiéru čajovny. Bylo zjištěno, že Česká republika je místem s největší koncentrací čajoven v poměru k počtu obyvatel ve světě a je tedy velmocí mezi čajovnami. Čajovny ve zdejších zeměpisných podmínkách jsou však zařizovány v poněkud otřepaném a stále se opakujícím orientálním stylu. Analýza přesně definuje, jaké čajovny jsou konkurencí té řešené, jaké typy zákazníků do té které provozovny zavítají, a ústí v novou originální vizi interiéru, který zde chybí. Vlastní návrh čajovny pracuje s myšlenkou odlišit se od zažitých a ne příliš opodstatněných představ jak u nás čajovny zařizovat. Poukazuje na to, že čajovna ne vždy musí být temným místem ověšenými napodobeninami perských koberců, kam zákazník vyžadující určitou úroveň jen těžko zavítá. Pracuje s moderními materiály a konstrukcemi, čímž vytváří ojedinělý a originální interiér, splňující však veškeré požadavky na tento typ zařízení kladené. Interiér nové čajovny je klidným a seriózním místem nabízející vhodné prostředí pro široké kategorie zákazníků. Je sice čajovnou a místem pro kouření vodních dýmek, pohodlí zde však naleznou jak mladí, tak starší lidé. Zavítat sem mohou zákazníci vyhledávající alternativní prostředí či zákazníci zvyklí na klasický kavárenský provoz. Součástí práce je i zpracovaná výrobní dokumentace a odhad realizačních nákladů k jednomu z navržených nábytkových prvků, tedy barovému pultu. Jelikož tento prvek, stejně jako většina zařízení bude vyroben na zakázku v konkrétní firmě, bylo nutné podklady vypracovat přesně dle standardů a požadavků tohoto výrobce.

Přínosem této práce je především systematické propojení a využití poznatků získaných za dobu studia a jejich aplikace v konkrétním projektu. Jsem velice vděčný, že se mi vhodně naskytla možnost ujmout se tohoto projektu a spojit tak nabyté vědomosti s tím, co mne baví.

75

12 Summary There was the aim of the thesis on the theme Interior of a tearoom with atypical furnishing elements to design a new interior of the teahouse in a specific space. The draft for reconstruction of existing interior was designed according to wishes of the contracting authority – current owner and operator of concrete teahouse.

The detailed analysis describing current background of tearooms culture and tea drinking practice in the world, especially in the Czech Republic, is written in the beginning of the diploma work. Collected information was very important as a basis for creating the process. It was found out, that Czech Republic is the country with the highest concentration of tearooms in proportion to population in the world. But Czech tearooms have been still designed in over-recurring oriental style, which can seem a little bit boring sometimes, what resulted in the fact, that current Czech tearooms are not really enough open for majority of inhabitants - adults and seniors generally - here, but mainly just for young people and students, which profess some softly alternative culture, what I consider as a negative feature of Czech “teahouses culture”. There was designed contemporary moderate design of a new tearoom providing comfortable environment for relaxing opened to everybody according to above mentioned cognitions and following conclusions. New interior contains modern materials and constructions and brings progressive solution clearly recognizable from other tearooms in this area.

Furnishing will be made mostly on custom order in this project and the diploma work also includes technical documents and drawings for one of them – bar counter. The producer would be ZK Design a. s. company, what means, that production documentation have been prepared exactly according to her requirements and practices.

Great contribution of this work means an opportunity to use all my knowledge and skills obtained during my studies in the real project for me. I am very thankful, that I was provided to participate in the designing of this refurbishing. There exists a tangible synergy between my work, experience and interests and I am happy that I could enjoy this.

76

13 Přehled použité literatury a zdrojů 1. BENDOVÁ, Eva, et al. Pražské kavárny a jejich svět. 1. Praha : Paseka, 2008. 152 s. ISBN 978-80-7185-887-4. 2. DĚRGEL, M., et al. Hotely, kavárny, restaurace 2006-2007 : výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. 7. 2006. Praha : ASPI, 2006. 540 s. ISBN 80-7357-210-9. 3. DLABAL, Stanislav. Interiéry v pohostinství. 1. vydání. Praha : ABF, ARCH, 1992. 49 s. 4. HÁLA, B. Veřejný interiér - proces tvorby I. Stolařský magazín : Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby s vybranými recenzovanými články. 2009. sv. 6, č. 6, s. 32--33. ISSN 1335-7018. 5. HÁLA, B. Veřejný interiér - proces tvorby II. Stolařský magazín : Odborný časopis na podporu dřevařské a nábytkářské výroby s vybranými recenzovanými články. 2009. sv. 7-8, č. 7, s. 26--27. ISSN 1335-7018. 6. HÁLA, Boris. Management tvorby veřejného interiéru : Zadání, projekt a realizace. 1. Brno : Mendelova univerzita v Brně, 2010. 49 s. ISBN 978-807375-377-1. 7. KARPIANUS, O. Místo setkání. Židle a stůl do středoevropské kavárny. Diplomová práce. Brno: MZLU v Brně, 2009. 104 s. 8. NEUFERT, E. Navrhování staveb : Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. vyd. Praha: Consultinvest, 2000. 14 s. ISBN 80-901486-6-2. 9. ROKOS, Milan; WEHLE, Tomáš ; LUKÁŠOVÁ, Barbora. Čajovny : Kam zajít na kvalitní čaj. In Magazín : Příloha Hospodářských novin. 2010, 49, s. 08-15. Dostupný také z WWW: <www.in.ihned.cz>. 10. ŘEZNÍČKOVÁ, Alena ; MAŇÁK, Hynek. Materiály a technické vybavení současného interiéru : Moderní bydlení. 1. vydání. Bratislava : Jaga group, v.o.s., 2002. Technické vybavení, s. 6-140. ISBN 80-88905-67-2. 11. SKRBEK, Antonín, et al. Navrhování staveb. 1. Vyd. Praha : SNTL, 1966. Člověk a prostor, s. 10-11. ISBN 04-728-66. 12. TANGAZ, T. Škola interiérového designu. V Praze: Slovart, 2006. 144 s. ISBN 978-80-7209-856-9.

77

13. VALTER, Karel . Vše o čaji : pro čajomily. 3. akt. vyd. Praha : Granit, 2001. O pití čaje a čajových ceremoniích, s. 153-156. ISBN 80-7296-013-x. 14. PROKEŠ,

Bob. Http://cajovna.infocity.cz/ [online].

Ostrava :

01.12.2002,

25.11.2010 [cit. 2011-02-19]. O světě čajoven trochu jinak. Dostupné z WWW: . 15. %C4%8Cajovna. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 22.04.2006, last modified on 13.02.2011 [cit. 2011-02-19]. Dostupné z WWW: . 16. Čajík.cz [online]. 2.8 beta. c2000, 13.09.2010 [cit. 2011-02-19]. Výpis čajoven a obchodů čajem. Dostupné z WWW: . 17. Tea house. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 26.04.2006, last modified on 14.02.2011 [cit. 2011-02-19]. Dostupné z WWW: . 18. Cafe Galerie [online]. 2011 [cit. 2011-02-19]. Kavárny v Evropě. Dostupné z WWW: . 19. EARCH.cz [online]. 2.0. 02.04.2010 [cit. 2011-02-22]. Čajovna na holandském venkově: Zní to jako idyla, a je to idyla!. Dostupné z WWW: . ISSN 1214-0686. 20. Citace.com [online]. c2004-2011 [cit. 2011-02-19]. Generátor citací. Dostupné z WWW: . 21. Literary-liaisons.com [online]. c1997 [cit. 2011-04-02]. The history of tea. Dostupné z WWW: . 22. Moporuba.cz : Historie Poruby [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Městský obvod Poruba - historie. Dostupné z WWW: . 23. HONZÁK, Tomáš. Libri.cz [online].Libri, 1999, 2001 [cit. 2011-04-02]. Kdo byl kdo. Dostupné z WWW: . 24. Ichiriki Ochaya. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 08.07.2008, last modified on 07.12.2010 [cit. 2011-04-02]. Dostupné z WWW:

78

25. Persk%C3%A9

um%C4%9Bn%C3%AD.

encyclopedia[online].

St.

Petersburg

In Wikipedia

(Florida) :

:

Wikipedia

the

free

Foundation,

24.01.2011, last modified on 11.03.2011 [cit. 2011-04-02]. Dostupné z WWW: . 26. Koberec. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 28.09.2005, last modified on 10.02.2011 [cit. 2011-0402]. Dostupné z WWW: . 27. Minimalismus. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 13.08.2006, last modified on 17.01.2011 [cit. 2011-04-02]. Dostupné z WWW: .

Ostatní internetové zdroje: http://www.rydl.cz/linoleum-podlaha-uni-walton-pur http://www.lino.cz http://www.formdesign.cz http://zahradni-nabytek.lino.cz http://www.kronospan.cz http://www.demos.cz http://www.fabory.cz http://www.hafele.com

79

14 Seznam obrázků Obr. 1: Čajovna Bird Cache, Massachusetts (http://www.vintagetearooms.net/) ............ 4 Obr. 2: Čajovna Ichiriki, Kyoto (http://www.gettyimages.com) ...................................... 5 Obr. 3: Čajovna v Isfahan, Írán (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Tea_isfahan.jpg) ...... 6 Obr. 4: Požadavky na průchozí šířky (SKRBEK, A. et al. Navrhování staveb. 1. Vyd. Praha: SNTL, 1966. Člověk a prostor, s. 10-11. ISBN 04-728-66.)............................... 18 Obr. 5: Dobrá čajovna Věžičky, Ostrava-Poruba (http://www.tea.cz) ........................... 23 Obr. 6: Čajovna Bílý jeřáb, Praha 5 (ROKOS, Milan; WEHLE, Tomáš; LUKÁŠOVÁ, Barbora. Čajovny: Kam zajít na kvalitní čaj. In Magazín: Příloha Hospodářských novin. 2010, 49, s. 08-15.) ......................................................................................................... 23 Obr. 7: Čajovna v Schovenhorst, Holandsko (http://www.na-ma.com) ......................... 24 Obr. 8: Ruská čajovna, New York (http://en.wikipedia.org) .......................................... 24 Obr. 9: Restaurace La Futura, Ostrava (http://lafutura.orio.cz/index.php/galerie) ......... 25 Obr. 10: Městský obvod Ostrava-Poruba (http://www.moporuba.cz) ............................ 37 Obr. 11: Poloha objektu řešené čajovny (http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl) . 38 Obr. 12: Původní půdorys řešených prostorů (Archiv majitelů čajovny) ....................... 39 Obr. 13: Současný stav hlavního vchodu (foto: autor práce) ......................................... 40 Obr. 14: Současný bar (foto: autor práce)....................................................................... 40 Obr. 15: Současný interiér čajovny (foto: autor práce) .................................................. 41 Obr. 16: Logo města Ostravy (studio Najbrt) ................................................................. 43 Obr. 17: Dispozice, varianta A (autor práce) .................................................................. 46 Obr. 18: Dispozice, varianta B (autor práce) .................................................................. 47 Obr. 19: Varianta v modré barvě (autor práce) ............................................................... 48 Obr. 20: Varianta řešení zázemí baru (autor práce) ........................................................ 49 Obr. 21: Variranta řešení fasády okolo vchodu (autor práce)......................................... 50 Obr. 22: Logo nové čajovny inspirované písničkou ostravské kapely Buty (autor práce) ........................................................................................................................................ 51 Obr. 23: Řešení vstupu do čajovny (autor práce) ........................................................... 54 Obr. 24: Vstup, noční pohled (autor práce) .................................................................... 54 Obr. 25: Chodba, pohled od hlavního vstupu (autor práce)............................................ 56 Obr. 26: Vstup z chodby do čajovny (autor práce) ......................................................... 56 Obr. 27: Čajový stolek pro vodní dýmky (autor práce) .................................................. 59 Obr. 28: Křeslo Block (http://www.formdesign.cz/img.php?img=1127) ....................... 59 Obr. 29: Noční pohled směrem od baru (autor práce) .................................................... 62 Obr. 30: Pohled směrem od vstupu (autor práce) ........................................................... 63 Obr. 31: Pohled směrem ke vstupu (autor práce) ........................................................... 63 Obr. 32: Zázemí personálu (autor práce) ........................................................................ 65 Obr. 33: Hygienické zázemí hostů (autor práce) ............................................................ 66 Obr. 34: Salto, stůl na terasu (http://www.dobra-koupe.cz/zbozi.asp?searchtext=salto) 67 Obr. 35: Rino, polokřeslo na terasu (http://nabytek-lino.cz/zidle-rino-p13371.html) .... 67 Obr. 36: Design baru (autor práce) ................................................................................. 71

80

15 Seznam příloh Stavební dokumentace: Příloha č. 1 - Půdorys 1. NP Výkresová dokumentace baru: Příloha č. 2 - Bar, pohledy Příloha č. 3 - Bar, bokorysné řezy Příloha č. 4 - Bar, půdorysné řezy Příloha č. 5 - Bar, detail F Příloha č. 6 - Bar, detail G Příloha č. 7 - Bar, detail H Příloha č. 8 - Bar, detail I Příloha č. 9 - Bar, přední skříň Příloha č. 10 - Bar, boční skříň Příloha č. 11 - Barový pult přední Příloha č. 12 - Barový pult přední, detail C Příloha č. 13 - Bar, poličky Příloha č. 14 - Bar, poličky, detail C Příloha č. 15 - Bar, poličky, detail D Příloha č. 16 - Bar, poličky, detail E Příloha č. 17 - Bar, pracovní deska Příloha č. 18 - Bar 3D, pohled zepředu Příloha č. 19 - Bar 3D, pohled zezadu Příloha č. 20 - Bar 3D, poličky Příloha č. 21 - Bar 3D, barový pult přední Příloha č. 22 - Bar 3D, skříň boční Příloha č. 23 - Bar 3D, skříň přední

Podklady pro kalkulace baru: Příloha č. 24 - Kusovník Příloha č. 25 - Kalkulace výrobních nákladů Vizualizace řešených prostor: Příloha č. 26 - CD s vizualizacemi nově navrženého interiéru

81