Silniční daň s environmentálními prvky na Slovensku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Silniční daň s environmentálními prvky na Slovensku Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Břetislav Andrlík, Ph.D.

Radka Vlková

Brno 2013

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Ing. Břetislavu Andrlíkovi, Ph.D. za poskytnutí cenných rad a připomínek při vedení této bakalářské práce. Dále děkuji firmám VALTR, generální dodavatel staveb, s.r.o. a Autodoprava Milan Křížek za poskytnutí informací o nákladních vozidlech. V neposlední řadě děkuji rodině a všem známým za podporu a pomoc při získávání technických průkazů.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Silniční daň s environmentálními prvky na Slovensku vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 20. května 2014

_______________________________

Abstract Vlková Radka. Road tax with environmental elements in Slovakia. Brno: Mendel University, 2014. Bachelor thesis deals with the construction of road tax with an emphasis of environmental aspects in Slovakia and the possibility of application this system of road tax in the Czech Republic. The initial section, the Literature Review, gives a brief summary of various types of road taxes in member states of the European Union, further the construction of road tax in the Czech Republic and Slovakia is described in details. The main body contains technical information about selected sample of commercial vehicles and calculations of tax liability in the Czech Republic and all regions in Slovakia. Finally, the evaluation of the road tax system in Slovakia is performed and the possibilities of application of this system in the Czech Republic are purposed. Keywords Bachelor thesis, road tax, motor vehicle tax, commercial vehicles, European emission standards, directives EHS/ES, the Czech Republic, Slovakia

Abstrakt Vlková Radka. Silniční daň s environmentálními prvky na Slovensku. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Bakalářská práce se zabývá analýzou konstrukce silniční daně s důrazem na environmentální prvky na Slovensku a možností aplikace tohoto systému daně silniční v České republice. První část nazvaná Literární rešerše udává stručný přehled o typech silničních daní v rámci členských států Evropské unie, dále detailně popisuje konstrukci silniční daně v České republice a na Slovensku. Vlastní práce obsahuje technické údaje o vybraném vzorku užitkových vozidel, na základě kterých je vypočítána daňová povinnost v České republice i ve všech krajích Slovenska. Na závěr je provedeno zhodnocení systému daně silniční na Slovensku a jsou navrženy možnosti jeho aplikace v České republice. Klíčová slova Bakalářská práce, silniční daň, daň z motorových vozidel, užitková vozidla, evropské emisní normy, směrnice EHS/ES, Česká republika, Slovensko

Úvod

5

Obsah 1

Úvod

12

2

Cíl práce a metodika

14

3

2.1

Cíl práce................................................................................................................................ 14

2.2

Metodika .............................................................................................................................. 14

Literární rešerše 3.1

Silniční daň.......................................................................................................................... 16

3.1.1

Silniční daň a její vlastnosti ................................................................................ 17

3.2

Silniční daň v rámci Evropské unie ........................................................................... 18

3.3

Emisní normy Euro .......................................................................................................... 21

3.4

Struktura vozového parku silničních vozidel v České republice ................... 24

3.4.1

Statická struktura vozového parku ................................................................. 24

3.4.2

Dynamická struktura vozového parku .......................................................... 26

3.5

Daňový systém v České republice .............................................................................. 27

3.5.1

Silniční daň v daňovém systému České republiky .................................... 27

3.5.2

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční ve znění pozdějších předpisů .. 28

3.5.3

Výběr inkasa daně silniční v České republice v letech 1993-2013 ..... 32

3.6

4

16

Daňový systém na Slovensku....................................................................................... 34

3.6.1

Silniční daň v daňovém systému Slovenské republiky ............................ 35

3.6.2

Všeobecně závazné nařízení samosprávních krajů na Slovensku....... 37

Vlastní práce 4.1

41

Výběr a popis použitých užitkových vozidel ......................................................... 41

4.1.1

Popis vybraných užitkových vozidel z kategorie N1 ................................ 42

4.1.2


4.1.3


4.2 Výpočet silniční daně pro vzorek vybraných užitkových vozidel v České republice .......................................................................................................................................... 44 4.3 Výpočet silniční daně pro vzorek vybraných užitkových vozidel v jednotlivých samosprávních krajích Slovenska ............................................................ 46

Úvod

6

4.3.1 Srovnání rozdílů vypočtených daňových povinností v rámci jednotlivých krajů pro vzorek vybraných užitkových automobilů ...................... 53 4.3.2 Zhodnocení systému konstrukce daně z motorových vozidel na Slovensku .................................................................................................................................... 54 5

Možnosti aplikace slovenského systému daně z motorových vozidel v České republice

56

5.1 Návrh stanovení sazeb daně v případě aplikace slovenského systému daně z motorových vozidel v České republice ............................................................................. 57 6

Diskuze

60

7

Závěr

61

8

Literatura

62

A Tabulka předpisů EHK OSN a směrnic EU

68

B Emisní limity pro motorová vozidla kategorie N1a N2 s dieselovými motory

69

C Sazby daně dle Zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční

70

D Minimální sazby daně dle zákona č. 582/2004 o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady

71

E Roční sazby daně užitkových vozidel v Bratislavském samosprávním kraji

74

F Roční sazby daně užitkových vozidel v Banskobystrickém kraji

75

G Roční sazby daně užitkových vozidel v Košickém kraji

77

H Roční sazby daně užitkových vozidel v Nitranském kraji

79

CH Roční sazby daně užitkových vozidel v Prešovském kraji

81

I Roční sazby daně užitkových vozidel v Trenčínském samosprávním kraji

82

J Roční sazby daně užitkových vozidel v Trnavském kraji

84

K Roční sazby daně užitkových vozidel v Žilinském kraji

86

L Technický průkaz vozidla Volkswagen

88

Úvod

7

M Technický průkaz vozidla Ford Transit

89

N Technický popis vozidla Škoda Octavia

90

O Technický průkaz vozidla Ford

91

P Technický průkaz vozidla Volkswagen

92

Q Technický průkaz vozidla Peugeot

93

R Technický průkaz vozidla MAN

94

S Technický průkaz vozidla VOLVO

95

T Technický průkaz vozidla MAN

96

U Technický průkaz vozidla MAN

97

V Technický průkaz vozidla SCANIA

98

W Technický průkaz vozidla SCANIA

99

X Technický průkaz vozidla Renault

100

Y Technický průkaz vozidla DAF

101

Úvod

8

Seznam zkratek CNG

Stlačený zemní plyn (Comperessed Natural Gas)

CO

Oxid uhelnatý

CO2

Oxid uhličitý

EEV

Moderní ekologická vozidla (Enhanced Envrironmentally Friendly Vehicles)

EHK OSN

Evropská hospodářská komise OSN

EHS

Evropské hospodářské společenství

ES

Evropské společenství

EU

Evropská unie

HC

Uhlovodík

LPG

Zkapalněný ropný olej (Liquefield Petroleum Gas)

LTL

Litevský litas

NOx

Oxidy dusíku

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OSN

Organizace spojených národů

PM

Pevné částice

RDP

Roční daňová povinnost

SSD

Snížená sazba daně

ZDSIL

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční ve znění pozdějších předpisů

ZMDMP

Zákon č. 582/2004 Zb., o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady

ZSD

Základní sazba daně

Úvod

9

Seznam obrázků Obr. 1 Struktura výnosů environmentálních daní v rámci Evropské unie v letech 1995 a 2011

17

Obr. 2 Vývoj průměrného stáří vozového parku užitkových vozidel v letech 2002-2013

25

Obr. 3 Složení vozového parku České republiky dle emisních norem Euro

26

Obr. 4 Srovnání rozdílů vypočtených daňových povinností v rámci jednotlivých krajů pro vzorek vybraných užitkových automobilů

54

Úvod

10

Seznam tabulek Tab. 1 Výše poplatku na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků

19

Tab. 2 Jednorázová daň spojená s registrací motorových vozidel v zemích EU

20

Tab. 3

Pravidelná roční daň z motorových vozidel v zemích EU

21

Tab. 4

Platnost norem Euro pro užitková vozidla

23

Tab. 5 Emisní limity pro motorová vozidla kategorie N3 s dieselovými motory

23

Tab. 6

Daňová soustava v České republice

27

Tab. 7

Slevy u kombinované dopravy v České republice

31

Tab. 8 Vývoj inkasa silniční daně v České republice v letech 1993– 2013 v mil. Kč

32

Tab. 9

35

Tab. 10

Soustava státních daní na Slovensku Soustava místních daní na Slovensku

35

Tab. 11 Snížené sazby daně z motorových vozidel u užitkových vozidel a autobusů v jednotlivých krajích Slovenska

38

Tab. 12

Přehled vybraných automobilů z kategorie N1 až N3

42

Tab. 13

Vybraná vozidla z kategorie N1

43

Tab. 14


43

Tab. 15


44

Tab. 16 Přehled daňových povinností pro vybraná užitková vozidla v České republice

46

Tab. 17 Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Bratislavském samosprávním kraji

47

Tab. 18 Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Banskobystrickém samosprávním kraji

47

Úvod

11

Tab. 19 Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Košickém samosprávním kraji

48

Tab. 20 Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Nitranském samosprávním kraji

49

Tab. 21 Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Prešovském samosprávním kraji

50

Tab. 22 Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Trenčínském samosprávním kraji

51

Tab. 23 Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Trnavském samosprávním kraji

51

Tab. 24 Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Žilinském samosprávním kraji

52

Tab. 25 Přehled vypočtených daňových povinností v jednotlivých krajích Slovenska

53

Tab. 26 Srovnání vypočtených ročních daňových povinností v České republice a na Slovensku

55

Tab. 27

Navrhnutá modelace roční sazby silniční daně

58

Tab. 28 Přehled ročních sazeb silniční daně pro vzorek vybraných užitkových vozidel

59

Úvod

12

1 Úvod Vznik daní je spojen již se vznikem a rozvojem prvních organizovaných státních útvarů a jejich peněžních systémů. Předchůdce dnešních daní můžeme nalézt již v období antického Řecka a starověkého Říma, jejich význam a funkce se ale v průběhu období výrazně měnily. Z počátku historie daní, v období otrokářské společnosti, se daně vybíraly zejména v naturální podobě a v rámci fungování ekonomiky daného státu hrály jen druhořadou roli. Státní rozpočty totiž v první řadě plnily válečné kořisti a další nedaňové příjmy. Primárně byly daně využívány k nejrůznějším potřebám státu, například k obraně země či provozu panovníkova dvoru. Později, v období feudalismu, se postupně stávalo placení daní pravidlem, což nakonec vyústilo ve státní vynucování jejich výběru. V současnosti, v moderních společnostech, tvoří daně nejdůležitější příjem státních rozpočtů a jejich výběr již považován za občanskou povinnost. Od poloviny 18. století, doby průmyslové revoluce, můžeme sledovat počátek neustálého zvyšování tlaku člověka na životní prostředí zejména osídlováním nových oblastí, zvýšenou těžbou nerostných surovin, znečišťováním prostředí a výstavbou nových komunikací. S tím souvisí prudký nárůst využívání dopravních prostředků, který se v dnešní době stává obrovským problémem. Silniční motorová vozidla na jedné straně přispívají k rozvoji tržních ekonomik, na straně druhé produkují velké množství látek, které značně znečišťují životní prostředí. Negativní důsledky provozování motorových vozidel je nutné co nejvíce eliminovat. K tomuto účelu slouží řada nástrojů, mezi které řadíme poplatky, úplaty, odvody, dotace a v neposlední řadě také daně. Možnost využít daně v rámci politiky životního prostředí je myšlenkou Arthura Cecila Pigoua z 20. století. Ekologické daně (např. daně z paliv, uhlí, energie, aut) jsou nástroje, které umožňují zahrnutí škod, které způsobuje člověk svou činností životnímu prostředí, do cen produkce. Tzv. ekologické zdanění se rozvíjí již několik desetiletí, nicméně velmi aktuální začíná být až v posledních několika letech. Jedním z důvodů je fakt, že implementace ekologických daní do daňových soustav jednotlivých států je poměrně komplikovaný proces. Ekologické daně, s cílem snížit produkci CO2, se začaly ve větší míře v Evropských státech zavádět od 90. let 20. století. V současnosti probíhá jejich více či méně výrazná implementace všemi členskými státy Evropské unie. Další mezinárodní organizací, kterou je potřeba v souvislosti s ekologickými daněmi zmínit, je Organizace spojených národů a její Program OSN pro ochranu životního prostředí. Z uvedeného vyplývá, že je nezbytné, aby státy využívaly nástroje, které mohou negativní důsledky na životní prostředí minimalizovat. Řada států si nutnost ochrany životního prostředí uvědomuje a zapojuje se do různých ekologických programů, v rámci kterých se přijímají taková opatření, která, doufejme, zajistí dalším generacím minimálně takové prostřední, ve kterém žijeme nyní my. Téma Silniční daň s environmentálními prvky na Slovensku jsem si pro svoji bakalářskou práci vybrala z dále uvedených důvodů.

Úvod

13

Daně mají velmi bohatou historii, o jejich důležitosti a nezastupitelné funkci v rámci fungování moderních států svědčí skutečnost, že ve většině těchto vyspělých zemí tvoří daňové příjmy největší podíl veřejných příjmů a že souvisí s existencí státu i územní samosprávy. Z uvedeného je zřejmé, že daně budou vždy velmi aktuálním tématem. Dalším důvodem je neustále rostoucí důležitost ochrany životního prostředí. Spojení problematiky daní a environmentální politiky je velmi aktuální, dá se předvídat, že v následujících letech bude téma environmentálních daní čím dál více diskutované a právě silniční daň má v rámci environmentálního zdanění důležité postavení.


14

2 Cíl práce a metodika 2.1

Cíl práce

Cílem bakalářské práce je identifikovat a vymezit konstrukci daně silniční na Slovensku s důrazem na uplatňování environmentálních aspektů. Na základě dosažených výsledků a následného měření provést komparaci se systémem silniční daně v České republice a zhodnotit možnosti aplikace Slovenského systému v České republice. K dosažení tohoto cíle je nezbytné stanovení dílčích cílů práce, z nichž budu vycházet. Prvním dílčím cílem je provést analýzu daně silniční na Slovensku a následné měření, které je založeno na srovnání daňových povinností v jednotlivých krajích Slovenska. Dalším dílčím cílem je provést analýzu konstrukce daně silniční v České republice a na základě vybraného vzorku užitkových automobilů vypočítat daňovou povinnost. Posledním dílčím cílem je na základě dosažených výsledků zhodnotit systém silniční daně na Slovensku.

2.2

Metodika

Bakalářská práce se zabývá problematikou Silniční daně s environmentálními aspekty, tedy emisními normami Euro na Slovensku a je rozdělena na dvě hlavní kapitoly, Literární rešerši a Vlastní práci. Literární rešerše je rozdělena na šest podkapitol. Úvodní podkapitola, zpracovaná pomocí metody deskripce, se zabývá silniční daní obecně a jejími vlastnostmi. Následuje podkapitola, která se zabývá problematikou silniční daně v rámci Evropské unie. Na základě deskripce jsou zde popsány jednotlivé typy silniční daně, které se v rámci daňových systémů členských zemí Evropské unie využívají. Tato část také udává přehled o způsobech zdanění, na kterých jsou silniční daně v těchto zemích založeny. Třetí podkapitola je věnována deskripci jednotlivých emisních norem Euro. Další podkapitola popisuje na základě deskripce situaci vozového parku v České republice, a to jak z pohledu statické struktury, tak z pohledu dynamické struktury. Ve čtvrté podkapitole je pomocí zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční provedena analýza konstrukce daně silniční a pojmy s ní související v rámci daňové soustavy České republiky. Druhá část této podkapitoly analyzuje vývoj inkasa daně silniční v České republice v letech 1993-2013. Poslední podkapitola se s využitím analýzy zabývá problematikou daně z motorových vozidel v rámci daňové soustavy Slovenska. Jsou zde definovány základní pojmy související s touto daní a popsána její konstrukce na základě zákona č. 582/2004 Zb., o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady, dále jsou zde podrobně popsány specifikace v jednotlivých samosprávních krajích Slovenské republiky na základě jejich všeobecně závazných nařízení. Literární re-


15

šerše je zpracována na základě odborné literatury a odborných článků, zákonů a všeobecně závazných vyhlášek samosprávních krajů na Slovensku. Využity jsou i internetové a cizojazyčné zdroje včetně databáze Evropské unie. Kompletní seznam použitých zdrojů je uveden v kapitole Literatura. Vlastní práce obsahuje několik částí, v první je uveden podrobný popis technických parametrů vybraných nákladních vozidel, nezbytný pro správné zařazení do sazebních skupin. Následuje výpočet silniční daně na vybraném vzorku užitkových automobilů v České republice a v jednotlivých krajích Slovenské republiky. Pomocí metody indukce je provedeno zhodnocení systému daně silniční na Slovensku. Na základě provedené komparace silničních daní v těchto zemích je pomocí metody dedukce uveden návrh možností aplikace tohoto systému v České republice. Výpočty byly provedeny na základě údajů získaných z technických průkazů vozidel, jejichž části zabývající se technickým popisem vozidel jsou uvedeny v příloze L-Y. Všechny výpočty v cizí měně euro jsou přepočítány průměrným kurzem České národní banky za měsíc duben, který je 27,45 CZK/EUR.

Literární rešerše

16

3 Literární rešerše 3.1

Silniční daň

Místo silniční daně v rámci klasifikace daní je často diskutovaným tématem, považuje se totiž za hraniční daň mezi daní spotřební a daní majetkovou. Myšlenka, že se silniční daň blíží dani spotřební, vychází z toho, že dle zákona o dani silniční je považována za daň, která zdaňuje používání, službu, pozemních komunikací silničními motorovými vozidly. Fakt, že v současné době silniční daň zdaňuje jen motorová vozidla využívána k dosažení zdanitelných příjmů, řadí silniční daň jak v České republice, tak na Slovensku mezi daně majetkové, stejně je tomu tak podle klasifikace Mezinárodního měnového fondu (Peková, 2011, Láchová, 2007). Klasifikace OECD naopak řadí daň silniční mezi daně ze spotřeby (Kubátová, 2010). Rozpočet, jehož příjmy tvoří výnosy silniční daně, není v rámci zemí Evropské unie pevně stanovený. V některých členských zemích plyne výnos z daně z používání motorových vozidel obci, kde je vozidlo zaregistrováno. Taková situace je například ve Španělsku či v Polsku, kde výnosy z pravidelné daně z používání motorových vozidel plynou do rozpočtů municipalit (Láchová, 2007). Podle Stejskala (2008) je možné silniční daň v každé daňové soustavě považovat za druh environmentální daně. Stejskal (2008) totiž uvádí, že silniční daň se dá chápat jako daň environmentální už jen díky samotnému faktu, že daní provozování silničního vozidla, případně i služební cesty zaměstnanců. Kubátová (2010) dělí ekologické daně podle jejich předmětu, přičemž o daních spojených s motorovými vozidly udává následující:  Daně z automobilů – do této skupiny daní řadíme tři hlavní druhy: všeobecnou spotřební daň při prodeji nových motorových vozidel, roční silniční daň a daně, které souvisejí s vlastnictvím nebo používáním vozidla a zdanění firemních automobilů, které jsou používány pro soukromé účely. Graf na obrázku č. 1 zobrazuje srovnání poměrů výnosů environmentálních daní na celkových výnosech z environmentálních daní rámci Evropské unie v letech 1995 a 2011. Z grafu je patrné, že procentuální složení se v průběhu let v podstatě nezměnilo. V roce 1995 byla struktura inkasa energetických daní následující: energetické daně (77 %), daně z motorových vozidel (20 %), daně ze znečištění (3 %). V roce 2011 bylo složení inkasa následující: energetické daně (75 %), daně z motorových vozidel (21 %), daně ze znečištění (4 %), nicméně celkové inkaso environmentálních daní se oproti roku 1995, kdy bylo ve výši 191 002 mil. EUR, v roce 2011 téměř zdvojnásobilo na částku 302 924 mil. EUR (Eurostat, 2013).

Literární rešerše Obr. 1

17

Struktura výnosů environmentálních daní v rámci Evropské unie v letech 1995 a 20111

Zdroj: Eurostat (2013), Vlastní úprava

3.1.1

Silniční daň a její vlastnosti

Silniční daň má z velké části stejné vlastnosti jako daň obecně, kterou Vančurová, Láchová (2012) definuje jako platbu:  Povinnou – tohle kritérium je založeno na tom, že je zcela nemožné, aby bylo někomu zabráněno využívání veřejných statků, které jsou financovány právě především z daní. Každý občan má užitek z veřejných komunikací, zdravotnictví, školství, veřejného osvětlení či jiných, státem dotovaných statků. Z tohoto důvodu musí být platba daní povinná. Tímto krokem se eliminuje počet černých pasažérů, tedy těch, kteří využívají výhod veřejných statků a přitom do veřejného rozpočtu nepřispívají. V České republice a na Slovensku se nicméně povinnost platit silniční daň vztahuje pouze na osoby, které motorová vozidla používají v rámci ekonomické činnosti (Vančurová, Láchová, 2012).  Zákonem uloženou – tím, že je platba daní povinná, je z právního úhlu omezovaná svoboda jednotlivce. V právním státě je tohle možné pouze tehdy, pokud je tato povinnost uložena všeobecně závaznou právní normou, v České republice v tomto případě zákonem o dani silniční, v případě Slovenska zákonem o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady (Vančurová, Láchová, 2012).  Nenávratnou – tato vlastnost znamená újmu na příjmech nebo majetku poplatníka bez jakékoliv náhrady rovnocenným ekvivalentem (Nováková, Sobotka, 2011).

1

Údaje o struktuře za roky 2012 a 2013 nebyly v době tvorby práce volně k dispozici.


18

Podle Kubátové (2010) představuje nenávratnost transfer (jednosměrný pohyb) finančních prostředků od soukromého k veřejnému sektoru, čímž se z peněz soukromých stávají peníze veřejné.  Neekvivalentní – částka, kterou subjekt přispívá do veřejného rozpočtu, nemá žádný vliv na to, v jaké výši mu budou plynout výdaje veřejného rozpočtu nebo jakým dílem bude využívat veřejné statky, tedy veřejné komunikace (Vančurová, Láchová, 2012).  Neúčelovou – ve většině případů nelze v okamžiku platby daně určit, na jaké účely budou takto získané prostředky použity. Výjimku tvoří právě silniční daň, která slouží na výstavbu a opravy dálnic a silnic (Vančurová, Láchová, 2012).

3.2

Silniční daň v rámci Evropské unie

Vzhledem k tomu, že sjednocování daní z motorových vozidel v rámci Evropské unie je velmi složitý proces, který ještě zdaleka není u konce, existují v jednotlivých členských státech EU různé typy těchto daní. Dle Láchové (2007) jsou to z oblasti daní spojených s motorovými vozidly právě tyto daně: 1.

Pravidelné daně 1.1. Roční za provoz vozidla

2.

1.2. Spotřební daně za pohonné hmoty Jednorázové registrační daně při nákupu vozidla

Láchová (2007) přitom uvádí, že roční daně jsou výhodné zejména díky jejich malé závislosti na ekonomickém cyklu, jejich pravidelnosti a vysoké stabilitě výnosu, který tvoří příjem veřejného rozpočtu po celou dobu životnosti vozidla. U jednorázových daní, které jsou spojené s pořízením a registrací vozidla, se může jako problém jevit dvojí zdanění a poměrně negativní vliv na jednotný trh. Vzhledem k tomu došlo v rámci Evropské unie v roce 2002 k rozhodnutí postupně přeměnit jednorázové registrační daně na daně pravidelné roční (Láchová, 2007). Podle ACEA (2013) není uvalována jednorázová registrační daň na motorová vozidla pouze v následujících zemích Evropské unie: v Bulharsku, České republice, Německu, Estonsku, Lucembursku, Švédsku a ve Spojeném Království. V České republice je nicméně na základě zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech žadatel o registraci použitého vozidla kategorie M1 a N1 do registru silničních vozidel povinen zaplatit poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků. O poplatku přitom dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech platí následující:  Platí se při první registraci použitého vozidla kategorie M1 a N1 v České republice,  platí se při první přeregistraci vozidla, pokud je již vozidlo v České republice registrováno.


19

Od jeho placení jsou dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech osvobozeni žadatelé o registraci:  Těžce tělesně postižení, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP-P a  ti, u kterých došlo k přeregistraci v důsledku nabytí či vypořádání dědictví nebo zániku společného jmění manželů. Výše poplatku na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků se, jak uvádí následující tabulka, odvíjí od emisní normy Euro, kterou konkrétní vozidlo splňuje. Žadatel o registraci je povinen zaplatit částku v rozmezí 3 000-10 000 Kč, v závislosti na splněné emisní normě Euro, za vozidla splňující emisní normy Euro 3, Euro 4, Euro 5 a Euro 6 žadatel o registraci vozidla tento poplatek v současné době neplatí. Tab. 1

Výše poplatku na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků

Splnění emisí normy Žádná emisní norma Euro 1 Euro 2 Euro 3, Euro 4, Euro 5, Euro 6

Částka [Kč] 10 000 5 000 3 000 0

Zdroj: Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, Vlastní úprava

Jak ukazuje následující tabulka č. 2, ve značném počtu členských zemí Evropské unie existuje jednorázová registrační daň, která se ovšem svou povahou v jednotlivých státech velmi liší. Z této tabulky můžeme jasně vidět, že převažuje skupina zemí, ve kterých je alespoň částečně jednorázová registrační daň založené na emisích CO2. Další způsoby zdanění motorových vozidel registrační daní v členských zemích jsou založeny na spotřebě paliva, zdvihovém objemu, výkonu vozidla či různých kombinací výše uvedených způsobů.

Literární rešerše Tab. 2

20

Jednorázová daň spojená s registrací motorových vozidel v zemích EU

Země Rakousko

Jednorázová registrační daň je založená na: Spotřeba paliva Zdvihový objem + stáří, Valonsko: Emise CO2, Flandry: CO2 + Belgie normy Euro + stáří Kypr Zdvihový objem + CO2 Dánsko Cena (příplatek/sleva) za určitý počet ujetých km na 1 l paliva Španělsko Emise CO2 Finsko Cena + emise CO2 Francie Emise CO2 Řecko Zdvihový objem + výfukové emise Maďarsko Zdvihový objem + výfukové emise Irsko Emise CO2 Itálie Výkon vozidla /hmotnost/počet sedadel Litva Poplatek 50 LTL Lotyšsko Emise CO2 Malta Cena + Emise CO2 + délka vozidla Nizozemsko Cena + Emise CO2 Polsko Zdvihový objem Portugalsko Zdvihový objem + emise CO2 Rumunsko Zdvihový objem + výfukové emise+ CO2 Slovinsko Cena + emise CO2 Slovensko Výkon vozidla Zdroj: ACEA (2013), Vlastní úprava

Podle Láchové (2007) je nezbytné vytvořit účinnější vztah mezi emisemi CO2 a výší daní z nových vozidel. Snahy o snížení emisí CO2 by se proto měly projevit ve výších ročních a registračních daních v současných systémech. Vůbec první zemí z Evropské unie, která v roce 2001 začala s uplatněním roční pravidelné daně založené na emisích CO2 byla Velká Británie. Typy pravidelných ročních daní v ostatních zemích Evropské unie znázorňuje následující tabulka. Podle ní můžeme země Evropské unie rozdělit na země, kde: 1.

Je silniční daň konstruována na základě technických parametrů (kilowaty, zdvihový objem motoru, celková hmotnost vozidla, počet náprav, objem válců,…)

2.

Výpočet silniční daně v určité míře zohledňuje emise CO2. Pro přehlednost jsou tyto země v tabulce zvýrazněny zeleně.

Deset zemí z tabulky zavedlo zdanění motorových vozidel na základě emisí CO2 a dá se předpokládat, že se v blízké budoucnosti k této skupině zemí postupně přidají i další.


21

Pravidelná roční daň z motorových vozidel v zemích EU2

Země Rakousko Belgie Bulharsko Kypr Česká republika Německo Dánsko Estonsko Španělsko Finsko Francie Řecko Maďarsko Irsko Itálie Litva Lucembursko Lotyšsko Malta Nizozemsko Polsko Portugalsko Rumunsko

Osobní automobily Výkon vozidla Zdvihový objem Výkon vozidla Zdvihový objem, emise CO2 Zdvihový objem Emise CO2 Spotřeba paliva, hmotnost Koňská síla Emise CO2/ Hmotnost x dny Koňská síla/ CO2 Emise CO2/ Objem válců Výkon vozidla Emise CO2/ Objem válců Výkon vozidla, Emise CO2 Emise CO2 Hmotnost Zdvihový objem Emise CO2 Zdvihový objem, emise CO2 Zdvihový objem

Švédsko

Emise CO2

Slovensko

Zdvihový objem

Slovinsko

Zdvihový objem

Spojené království Emise CO2

Užitková vozidla Hmotnost Hmotnost, počet náprav Hmotnost, počet náprav Nedostupné Hmotnost, počet náprav Hmotnost, výfukové plyny, hluk Spotřeba paliva, hmotnost Hmotnost, zavěšení, počet náprav Užitečné zatížení Hmotnost x dny Hmotnost, počet náprav, zavěšení Hmotnost Hmotnost Hmotnost Hmotnost, počet náprav, zavěšení Hmotnost, počet náprav, zavěšení Hmotnost, počet náprav Hmotnost Nedostupné Hmotnost Hmotnost, počet náprav Hmotnost, počet náprav, zavěšení Hmotnost, počet náprav Hmotnost, počet náprav, emise CO2 Hmotnost, počet náprav, Euro normy Nedostupné Hmotnost, počet náprav, emise CO2

Zdroj: ACEA (2013), Databáze Evropské komise (2014) Vlastní úprava

3.3

Emisní normy Euro

Osobní a užitková vozidla, která jsou nově uváděná na trh v zemích Evropské unie, podléhají striktním limitům, které se týkají látek znečisťujících životní prostředí, které tato vozidla produkují. (ACEA, 2013). Červenou barvou jsou zvýrazněny ty země, které dosud nezavedly silniční daň z motorových vozidel, která nejsou používána k ekonomické činnosti. Způsob zdanění v těchto zemích uvedený v tabulce se tedy vztahuje na automobily používané k ekonomické činnosti. 2


22

Tyto limity jsou upravovány emisními normami Euro, ve kterých je taxativně stanoveno množství povolené produkce oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, uhlovodíků a pevných částic v gramech, které jsou vozidlem vypouštěny na vzdálenost jednoho kilometru (Hořejš, Motejl, 2009). Emisní normy Euro dělí automobily následujícím způsobem (VitejtenaZemi, 2012): 1. Podle druhu a hmotnosti 1.1. Osobní automobily a lehká užitková vozidla 1.2. Těžká užitková vozidla a autobusy 2.

Podle druhu motoru 2.1. Zážehový (benzinový) 2.2. Vznětový (dieselový)

Poprvé byly závazné emisní normy Euro představeny v roce 1991 (Euro 0 pro osobní automobily) a v roce 1992 (Euro I pro užitková vozidla). Pro osobní a lehká užitková vozidla se používají normy číslované arabskými číslicemi, pro těžká nákladní vozidla a autobusy se používají římské číslice (ACEA, 2013). Od roku 1992 vychází poměrně pravidelně, zhruba po čtyřech letech, nová přísnější emisní norma vždy s vyšším číslem. V současnosti musí všechna nově vyrobená vozidla splňovat normu Euro 5, od 1. 8. 2014 vstoupí v platnost Euro 6 (Autolexicon, 2013). Emisní nařízení byly původně zavedeny Směrnicí 88/77/EEC, která byla mnohokrát upravována. V roce 2005 byla všechna nařízení sjednocena Směrnicí 05/55/EC (Autolexicon, 2013). Emisní norma Euro, kterou konkrétní vozidlo splňuje, se dá zjistit z velkého technického průkazu motorového vozidla. České technické průkazy sice zatím neuvádějí přímo emisní normu Euro, nicméně na zadní straně technického průkazu nalezneme číslo Směrnice EHS/ES, díky kterému můžeme pomocí tabulky, kterou uvádím v příloze A, emisní normu Euro zjistit (Autolexicon, 2013). Popis jednotlivých emisních norem:  Euro I: Touto normou dochází k zavedení používání analyzátorů výfukových plynů u zážehových motorů, dále dochází k upravení podmínek pro použití opacimetrů u vznětových motorů (Hořejš, Motejl, 2009). Euro I je považována za normu benevolentní, dieselovým i benzinovým motorům předpisovala stejné limity CO (3 g/km), u emisí HC a NOx se prováděl součet. Pouze u dieselových motorů došlo k omezení emisí pevných částic. U benzinových motorů se začalo přecházet na bezolovnatá paliva (Hořejš, Motejl, 2009).  Euro II: Stejně jako Euro I nestanovuje limity pro emise sazí (s požadavkem na jejich filtraci), došlo však ke striktnímu rozdělení obou typů motorů. Při jejich srovnání zjistíme, že u naftových motorů je povoleno větší množství emisí NOx a HC, větší množství CO emisí a naopak nižší množství olovnatých částic u benzinových motorů (Hořejš, Motejl, 2009).


23

 Euro III: Touto normou dochází k omezování produkce sazí u dieselových motorů (pro hodnoty NOx a PM). Oproti nim jsou benzinové motory znevýhodněny striktními limity pro emise NOx a HC (Hořejš, Motejl, 2009).  Euro IV:Tato norma omezila provoz vozidel starších více jak 20 let, u nichž nejsou splněny emisní limity, které tato norma stanovuje (Hořejš, Motejl, 2009).  Euro V, EURO VI: Určují taxativně všem prodejcům povinnost informovat o hodnotách produkce emisních zplodin motorů v gramech na vzdálenost 1 kilometru (Hořejš, Motejl, 2009). EEV norma (Enhanced Environment Friendly Vehicles, v překladu moderní ekologická vozidla) přijatá v roce 1999 je určena hlavně pro CNG autobusy, ale i užitková vozidla (CSAD, 2013). Vozidla, která jsou vybavena motory EEV produkují výfukové plyny, které jsou méně škodlivé než plyny motorových vozidel, která splňují normu Euro 5. Normu EEV splňují všechna vozidla vyrobená od ledna 2010 (Fuso, 2013). Tabulka č. 4 uvádí přehled platných emisních norem Euro a roky, ve kterých vstoupily v platnost. Tab. 4

Norma Rok

Platnost norem Euro pro užitková vozidla

Euro I 1992

Euro II 1997

Euro III 2000

Euro IV 2005

Euro V 2009

Euro VI 2014

EEV 1999

Zdroj: NGK (2014), Vlastní úprava

Následující tabulka uvádí emisní limity pro motorová vozidla kategorie N3 s dieselovými motory u jednotlivých emisních norem Euro. Pro vozidla kategorie N1 a N2 s dieselovými motory jsou tyto údaje uvedeny v tabulce v příloze B. Tab. 5

Emisní limity pro motorová vozidla kategorie N3 s dieselovými motory

Norma Euro I Euro II Euro III Euro IV Euro V Euro VI

CO 4,5 4,0 2,1 1,5 1,5 1,5

HC Nox g/kWh 1,10 8 1,10 7 0,66 5 0,46 3,5 0,46 2 0,13 0,13

Zdroj: Dieselnet (2014), Vlastní úprava

PM

PN 1/kWh

0,612 0,25 0,1 0,02 0,02 0,01

x x x x x 8,0 ∙ 1011

Kouř 1/m x x x 0,8 0,5 0,5


3.4

24

Struktura vozového parku silničních vozidel v České republice

Vozovým parkem se označují údaje o složení, počtu a stáří automobilů. Ze zaregistrovaných přibližně 6,6 mil. motorových vozidel, tvoří více jak 2/3 osobní automobily a zhruba 1/6 užitkových a nákladních vozidel (Vítejtenazemi, 2014). Při zjišťování struktury vozového parku je důležité rozlišovat dva pojmy. Prvním z nich je statická struktura vozového parku, ta vychází z údajů Centrálního registru vozidel. Jsou v ní zahrnuta veškerá registrovaná motorová vozidla včetně těch, která se již nepoužívají, ale ještě nebyla z registru vyřazena. Druhým pojmem je dynamická struktura vozového parku, ve které jsou zahrnuta jen ta motorová vozidla, která se na silnicích skutečně pohybují. Zjišťuje se zaznamenáváním registračních značek aut přímo na komunikacích, ke kterým se zpětně dohledávají emisní parametry (Ředitelství silnic a dálnic, 2014). Velmi podstatnou informací je skutečnost, že podíl nákladní dopravy na přepravních výkonech nákladní dopravy dosáhl v roce 2012 75,2 % a stále stoupá. Nákladní silniční doprava je přitom hlavním znečišťovatelem životního prostředí, největší zátěž spočívá v emisích CO2, NOx a suspendovaných částic. Znečišťování ovzduší nákladní dopravou nicméně díky obměně vozového parku dle dynamické struktury významně klesá (Ministerstvo životního prostředí, 2013). I přes pokles produkovaných emisí v posledních letech zůstávají nicméně emise z dopravy vysoce nad úrovní z roku 2000 (ISSAR, 2013). 3.4.1

Statická struktura vozového parku

Ke konci roku 2013 bylo v České republice registrováno celkem 6,639 milionů motorových vozidel a dalších 1, 019 milionu přípojných vozidel, dohromady tedy 7,658 milionů silničních vozidel. V kategoriích N1-N3 se počet nákladních vozidel v porovnání s rokem 2000 více než zdvojnásobil (Sdružení automobilového průmyslu, 2013). Počet užitkových vozidel splňujících normy Euro IV a Euro V z kategorie N1 od roku 2007 neustále stoupá, celkově tvoří tato kategorie zhruba 31,4 % vozového parku. V kategoriích N2 a N3 byl v tomto období nárůst razantnější, téměř pětinásobný. Nárůstem vozidel, která jsou šetrnější k životnímu prostředí, se předpokládá snižování produkce emisí z nákladní dopravy (Ministerstvo životního prostředí, 2013). Obnova statické struktury vozového parku je nicméně nedostatečná, jeho stáří je velmi vysoké (ISSAR, 2013). Dle tiskové informace Sdružení automobilového průmyslu se průměrný věk osobních automobilů v České republice k 31. prosinci 2013 zvýšil oproti situaci v průběhu roku 2013 z 13, 9 let na 14, 2 roku. Ke stárnutí dochází i u ostatních kategorií, lehká nákladní vozidla kategorie N1 dosáhla průměrného věku 10, 47 let. U těžkých nákladních vozidel kategorií N2 a N3 je situace ještě horší, průměrný věk zde dosahuje 16, 96 let (Sdružení automobilového průmyslu, 2014).


25

Následující graf ukazuje vývoj průměrného stáří vozového parku užitkových vozidel v letech 2002–2013 a vyplývá z něj, že v kategorii lehkých nákladních vozidel N1 došlo v daném období k nárůstu stáří o 31, 07 %, v kategorii těžkých nákladních vozidel N2 k nárůstu stáří o 27 %. U kategorie N3 došlo v daném období naopak k poklesu stáří a to o 5, 13 %. Obr. 2

Vývoj průměrného stáří vozového parku užitkových vozidel v letech 2002-2013

Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu (2014)

Složení vozového parku České republiky dle emisních norem Euro a jednotlivých druhů dopravních prostředků v roce 20113 znázorňuje následující graf. Znepokojujícím údajem je, že zhruba 17 % vozového parku, tedy 930,8 tis. motorových vozidel, nesplňovalo žádnou emisní normu Euro. Naopak pozitivní skutečností je, že z celkového počtu 5285,4 tis. motorových vozidel jich 82,38 % (4 354,6 tis.) splnilo nějakou emisní normu Euro. Nejvíce motorových vozidel, 24,16 % z celkového počtu, splňovalo emisní normu Euro 3. Alarmující je, že 37,01 %, (69,3 tis.) motorových vozidel skupiny N1-N3 (tedy nákladních automobilů) z celkového počtu 187,2 tis. nákladních vozidel nesplnilo žádnou emisní normu Euro, přičemž nákladní vozidla zatěžují ze všech motorových vozidel životní prostředí nejvíce.

3

Údaje o struktuře za roky 2012 a 2013 nebyly v době tvorby práce volně k dispozici.

Literární rešerše Obr. 3

26

Složení vozového parku České republiky dle emisních norem Euro

Zdroj: ISSAR (2011)

3.4.2

Dynamická struktura vozového parku

Dynamická skladba vypadá oproti statické velmi odlišně. Ředitelství silnic a dálnic ve svém článku o struktuře vozového parku uvádí, že z pohledu dynamické skladby vozového parku České republiky je rychlost jeho obnovy obdivuhodná. Tento závěr vyplývá z měření dynamické skladby, které se vzhledem ke své vysoké náročnosti provádí vždy jednou za pět let, poslední měření proběhlo v roce 2010 (Ředitelství silnic a dálnic, 2014). Na základě tohoto měření bylo zjištěno, že průměrné stáří vozidel všech kategorií je 7,5 roku, u lehkých nákladních vozidel kategorie N1 je to 5,5 roku, v kategoriích těžkých nákladních vozidel N2 a N3 je to 7,6 let. Oproti předchozím měřením z let 2001 a 2005 bylo zaznamenáno jednoznačné snížení stáří jen u nákladních vozidel. Tato skutečnost je pravděpodobně dána tím, že nákladní vozidla jsou více využívaná a mají proto kratší životnost (Ředitelství silnic a dálnic, 2014). Složení vozového parku podle emisních norem Euro vykazuje z pohledu dynamické struktury vozového parku také pozitivní vývoj. V roce 2001 byl podíl nákladních automobilů, které nedosahovaly ani limitů emisní normy Euro 0 a Euro I v rozmezí 30-70 % dle jednotlivých kategorií, v roce 2010 to bylo jen 1-6 %. Nejvíce nákladních vozidel splňuje normy Euro III, podíl nákladních vozidel spadajících do normy Euro V byl v roce 2010 ve výši 4-10 %, předpokládal se ovšem rychlý nárůst (Ředitelství silnic a dálnic, 2014). Údaje z roku 2010 v rámci dynamické struktury vypovídají, že složením vozového parku se Česká republika podobá situaci v Rakousku, Švýcarsku či Německu,


27

což jsou země s velmi vysokým podílem motorových vozidel, která splňují přísnější emisní normy Euro (Ředitelství silnic a dálnic, 2014).

3.5

Daňový systém v České republice4

Základní členění daní v rámci daňové soustavy České republiky dělí daně na daně přímé, nepřímé a ostatní. Od 1. 1. 2014 došlo v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku k podstatným změnám daňových předpisů. Mezi daně přímé řadíme daně z příjmů (daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob) a majetkové daně, kterých se změny platné od začátku roku 2014 zásadně dotkly. Došlo ke zrušení zákona o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, úprava darování byla přitom přesunuta do zákona o daních z příjmů jako bezúplatná plnění. Úprava dřívější daně z převodu nemovitostí je nyní upravena zákonným opatřením o dani z nabytí nemovitých věcí. Zákon o dani z nemovitostí byl přejmenován na zákon o dani z nemovitých věcí, který upravuje daň ze staveb a daň z pozemků. Nepřímé daně rozdělujeme na všeobecné (daň z přidané hodnoty) a selektivní, mezi které patří spotřební a energetické daně (Daňové zákony, 2014). Tab. 6

Daňová soustava v České republice

Přímé daně 1. Daně z příjmů 1.1 Daň z příjmů fyzických osob 1.2 Daň z příjmů právnických osob 2. Silniční daň 3. Daň z nemovitých věcí 3.1 Daň z pozemků 3.2 Daň ze staveb 4. Daň z nabytí nemovitých věcí

Nepřímé daně 1. Spotřební daně 1.1 Daň z minerálních olejů 1.2 Daň z lihu 1.3 Daň z piva 1.4 Daň z vína a meziproduktů 1.5 Daň z tabákových výrobků 2. Daň z přidané hodnoty 3. Daně ekologické 3.1 Daň ze zemního plynu a dalších plynů 3.2 Daň z pevných paliv 3.3 Daň z elektřiny

Zdroj: Vančurová, Láchová (2012), Vlastní úprava

3.5.1

Silniční daň v daňovém systému České republiky

Silniční daň představuje relativně nový typ daně, vznikla v roce 1964. Orgány tehdejšího Československa považovaly za nutné upravení disproporce ve spotřebě pohonných hmot tím, že sníží cenu benzínu. Tímto by se ovšem snížily i příjmy státního rozpočtu. Z tohoto důvodu byla zavedena nová daň z motorových vozidel, která měla příjmy plynoucí do státního rozpočtu doplnit. Daňovými poplatníky

4

Stav platný v roce 2014


28

byly fyzické i právnické osoby (Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky, 1964). Nicméně v roce 1974 došlo díky růstu cen pohonných hmot ke zrušení daně z motorových vozidel (Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky, 1974). Od 1. ledna 1993 byla poté v České republice zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční (dále jen ZDSIL) zavedena silniční daň. Vzhledem k tomu, že je uvalena pouze na vozidla, která jsou používána k podnikatelské činnosti, jsou možnosti jejího plošného využití v rámci ochrany životního prostředí velmi omezeny. V České republice se kromě silniční daně od roku 1994 platí poplatek za užívání silnic a dálnic, kterému podléhají všechna motorová vozidla, která jezdí po označených komunikacích, bez ohledu na to, zda slouží k podnikatelské činnosti či nikoliv. Od roku 2001 jsou silniční daň i dálniční poplatky příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, z kterého jsou financovány opravy a údržba silnic a dálnic (Široký, 2010). 3.5.2

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční ve znění pozdějších předpisů

Novela zákonným opatřením č. 344/2013 Sb., která je platná od 1. 1. 2014, vnesla do zákona o dani silniční osmnáct z převážné většiny terminologických změn (Daňové zákony, 2014). V §2 ZDSIL jde od 1. 1. 2014 o změnu definice předmětu daně. Předmětem daně je silniční motorové vozidlo a jeho přípojné vozidlo, pokud:  je registrováno (má standardní státní poznávací značku) v České republice,  je provozováno v České republice,  je používáno: o Poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnostem nebo v přímé souvislosti s činnostmi, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů nebo o Poplatníkem daně z příjmů právnických osob (výjimkou je pouze činnost veřejně prospěšného poplatníka daně z příjmů právnických osob, za podmínky, že tyto příjmy nejsou předmětem daně z příjmů). Skutečnost, že vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny (určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice) jsou předmětem daně vždy, v zákoně zůstává. Od 1. 1 2014 uvádí nově §2 odst. 2 ZDSIL, že pro účely silniční daně je Česká televize, Česká tisková kancelář, Český rozhlas a zdravotní pojišťovna veřejně prospěšným poplatníkem daně z příjmů právnických osob. Příjmy České televize, České tiskové kanceláře a Českého rozhlasu, které nejsou předmětem daně z příjmů právnických osob, se pro účely daně silniční dle §2 ZDSIL určují tak, jako by tito výše vymezení poplatníci byly veřejně prospěšnými poplatníky daně z příjmů právnických osob.


29

Předmětem daně dle §2 ZDSIL nejsou speciální pásové automobily, zemědělské a lesnické traktory, jejich přípojná vozidla a ostatní a zvláštní vozidla dle zvláštního právního předpisu. Dále také vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka. Od daně jsou dle §3 ZDSIL osvobozena vozidla:  s méně než čtyřmi koly (kategorie L) a jejich přípojná vozidla,  diplomatických misí a konzulárních úřadů,  zabezpečující linkovou osobní vnitrostátní dopravu za podmínek uvedených v zákoně,  provozovaná ozbrojenými silami, vozidla civilní obrany, bezpečnostních sborů, obecní policie, dobrovolných hasičů, poskytovatele zdravotnických služeb, důlní a horské záchranné služby a poruchové služby energetických a plynárenských zařízení. Tato vozidla musí být přitom vybavena zvláštním zvukovým a světelným zařízením modré barvy, což musí být zapsáno v technickém průkazu vozidla,  zametací a jednoúčelová, vozidla správců komunikací, která jsou používána k zabezpečení sjízdnosti pozemních komunikací, s výjimkou osobních automobilů,  pro dopravu osob nebo nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 tun, která mají elektrický pohon nebo hybridní pohon, který kombinuje spalovací motor a elektromotor, dále ta, která používají jako palivo LPG nebo CNG plyn nebo ta, která jsou vybavena motorem označovaným E85. Od 1. 1. 2014 jsou dle §3 ZDSIL nově osvobozená i vozidla:  požární ochrany, která jsou používána jednotkami hasičského sboru a zároveň jsou vybavena zvukovým výstražným zařízením, které je doplněno modrým výstražným světlem, za podmínky, že jsou tyto skutečnosti zapsané v technickém průkazu,  sloužící jako mobilizační rezerva či pohotovostní zásoba, pokud neslouží k podnikání. Od 1. 1. 2014 je dle §4 ZDSIL poplatníkem ten, kdo  je v technickém průkazu zapsán jako provozovatel vozidla,  užívá vozidlo, které má v technickém průkazu zapsanou jako provozovatele osobu, která již zemřela, zanikla nebo byla zrušena, případně je odhlášena z registru vozidel. Poplatníkem je také zaměstnavatel, pokud zaměstnanci vyplácí cestovní náhrady, za podmínky, že daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla. Základem daně je dle §5 ZDSIL:  u osobních automobilů zdvihový objem motoru v cm3 (s výjimkou těch na elektrický pohon),


30

 u návěsů součet největších povolených hmotností v tunách na nápravy a počet náprav,  u ostatních vozidel největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav. Roční sazba daně se dle §6 ZDSIL zjišťuje pro každé vozidlo podle údajů z technického dokladu vozidla. Sazby daně jsou uvedeny v příloze C. V tomto paragrafu jsou uvedeny i výjimky, kdy se uvedené sazby snižují, např. u vozidel, která slouží pro zemědělskou výrobu a jejichž základ daně se určuje podle §5 písm. b, a c, se sazba daně snižuje o 25 %, pokud jsou požadované údaje řádně zapsány v technickém průkazu vozidla. Naopak dle odst. 8 tohoto paragrafu se sazba daně zvyšuje u vozidel všech základů daně o 25 % u vozidel, která byla poprvé registrována do 31. prosince 1989. Sazby daně se bez ohledu na datum první registrace snižují:  o 100 % u tahačů a nákladních automobilů, přívěsů a návěsů s největší povolenou hmotností nad 3, 5 tun a do 12 tun,  o 48 % u výše uvedených vozidel s největší povolenou hmotností nad 12 tun, pokud jsou splněny následující podmínky:  Vozidla používá veřejně prospěšný poplatník daně z příjmů právnických osob jen k činnosti, ze které plynoucí příjmy nejsou předmětem daně z příjmů,  Vozidla používá fyzická osoba pouze k činnosti, z níž neplynou příjmy ze samostatné činnosti dle zákona, který upravuje daně z příjmů nebo  Jde o výcviková vozidla, která slouží ke zdokonalování či získávání způsobilosti k řízení motorových vozidel za zákonem dále stanovených podmínek. Dále se dle §6 ZDSIL se sazba daně snižuje:  po dobu 36 měsíců od první registrace o 48 %,  po dobu dalších následujících 36 měsíců o 40 % a  po dobu dalších následujících 36 měsíců o 25 %. Mimo snížení sazeb daně uvedených v §6 může poplatník uplatnit různé slevy na dani, které uvádí §12 ZDSIL.  U vozidel používaných výlučně k přepravě v počátečním nebo koncovém úseku kombinované dopravy se uplatňuje sleva na dani ve výši 100 %.  Podle počtu jízd v kombinované dopravě uskutečněných vozidlem za zdaňovací období, je sleva na dani dle následující tabulky5:

Pro účely tohoto zákona se kombinovanou dopravou rozumí doprava, při které je minimální podíl přepravy po silnicích, přeprava probíhající pomocí vodní nebo železniční dopravy překračuje vzdálenost 100 kilometrů vzdušnou čarou za dalších podmínek uvedených v zákoně o dani silniční. 5


31

Slevy u kombinované dopravy v České republice

Počet jízd 31-60 61-90 91-120 Více než 120

Sleva [%] 25 50 75 90

Zdroj: Zákon č. 16/1193 Sb., o dani silniční ve znění pozdějších předpisů (2014), Vlastní úprava

Nárok na slevu na dani se dle ZDSIL prokazuje potvrzenými přepravními doklady s údaji překladiště kombinované dopravy, nakládací a vykládací železniční stanice vhodné k překládce nebo vnitrozemském přístavu. Vzorec pro výpočet roční daňové povinnosti je následující:

DP  RS  100  P 100 12  M x

(1)

kde DP znamená daňovou povinnost v Kč, RS roční sazbu daně v Kč, P zvýšení (snížení) roční sazby v procentech a Mx počet kalendářních měsíců, ve kterých bylo motorové vozidlo předmětem daně (Janoušek, 2011). Tuto daňovou povinnost je možné tímto způsobem snížit odečtením osvobozením od daně případně slevou na dani: DP  D  O  S

(2)

kde D je výše daně v Kč, O osvobození od daně v Kč a S slevu na dani v Kč (Janoušek, 2011). Zálohy na daň jsou dle ZDSIL splatné 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince, vypočítají se jako jedna dvanáctina roční sazby za každý kalendářní měsíc, kdy byla u vozidla daňová povinnost. Zdaňovacím obdobím je dle §13 ZDSIL kalendářní rok, v některých případech doba průjezdu Českou republikou. Daňové přiznání dle §15 ZDSIL podává poplatník, kterému daňová povinnost vzniká nejpozději do 31. ledna kalendářního roku, který následuje po uplynutí zdaňovacího období. Daňová povinnost vzniká v měsíci pořízení vozidla a závisí na počtu měsíců v roce, po které je vozidlo využíváno k podnikání. Daňová povinnost zaniká v měsíci, kdy je vozidlo vyřazeno z obchodního majetku nebo se přestane využívat k podnikání (Peková, 2011) Daňová povinnost i záloha na daň vždy za jednotlivá vozidla se dle §11 ZDSIL zaokrouhlí na celé koruny nahoru.


3.5.3

32

Výběr inkasa daně silniční v České republice v letech 1993-2013

Následující tabulka udává přehled o vývoji inkasa silniční daně v letech 1993-2013 a zároveň uvádí podíl inkasa daně silniční na celkovém inkasu daní v daném období. Tab. 8

Vývoj inkasa silniční daně v České republice v letech 1993–2013 v mil. Kč

Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Inkaso silniční daně 4373 5226 5587 5283 5512 5738 5509 5191 5428 5915 6002 4795 5100 5187 5206 5273

Podíl na celkovém inkasu [%] 1,47 1,64 1,70 1,45 1,39 1,35 1,21 1,00 1,06 1,03 0,99 0,92 0,93 0,92 0,89 0,86

Zdroj: Finanční správa (2014), Vlastní úprava

V roce 1999 vykázalo inkaso silniční daně poměrně významný přírůstek (o celých 20 %) oproti roku 1998. K této skutečnosti vedlo ukončení osvobození vozidel, která splňují ekologické limity stanové vybranými předpisy EHK OSN a EU/EHS, od daně k 31. 12. 1998 (Finanční správa, 2000). V roce 2000 si inkaso silniční daně zachovalo mírně rostoucí trend a to i přes skutečnost, že se očekávalo snížení oproti roku 1999, které mělo být zapříčiněno legislativními změnami zákona č. 303/2000 Sb. Ty umožňovaly daňové zvýhodnění těch vozidel, která splňovala normy Euro 2 a Euro 3. K přijetí této novely zákona o dani silniční však došlo až ve druhé polovině roku 2000, limity Euro 3 byly stanoveny Ministerstvem dopravy a spojů až v prosinci 2000. Tyto skutečnosti zapříčinily, že se pokles inkasa daně silniční neprojevil (Finanční správa, 2001). Pokles inkasa silniční daně v roce 2001 způsobila zejména výše uvedená novelizace ustanovení §6 ZDSIL snižující daň u vozidel splňující normy Euro 2 a Euro 3. Výše inkasa byla dále ovlivněna pokynem MF D-205, kterým bylo umožněno prominutí daně, pokud byla státní poznávací značka odevzdána do úschovy dopravního inspektorátu (Finanční správa, 2002). Oproti roku 2001 došlo v roce 2002 ke zvýšení inkasa o 230 mil. Kč, což zapříčinily dvě skutečnosti, které vstoupily v platnost 1. 1. 2001. První z nich bylo


33

zrušení možnosti snížit si roční sazbu o 25 % u osobních automobilů, které splňovaly limity EURO 2. Druhou bylo zvýšení sazby daně o 15 % pro vozidla registrovaná v České republice do konce roku 1989 (Finanční správa, 2003). V roce 2003 zaznamenal vývoj inkasa nárůst o 228 mil. Kč, který způsobilo nově zdanění vozidel s celkovou hmotností 12 tun a vyšší, která jsou určena výlučně k přepravě nákladů, bez ohledu na to, zda slouží k podnikatelské činnosti. Ke zvýšení inkasa dále přispěl rostoucí počet vozidel, která jsou předmětem daně, dále pak obnova vozových parků, kdy jsou zastaralá a nevýkonná vozidla nahrazována výkonnějšími vozidly, která mají vyšší sazbu silniční daně (Finanční správa, 2004). V roce 2004 se začalo projevovat mnoho změn, které zapříčinily snížení inkasa o 206 mil. Kč oproti roku předchozímu. Největší podíl měla legislativní změna, kterou došlo ke změnění předmětu daně na vozidla používaná k podnikatelské činnosti. To znamená, že silniční dani podléhají vozidla pouze v měsících, kdy jsou využívána k samostatně výdělečné nebo podnikatelské činnosti, přitom nezávisí na tom, zda jsou nebo nejsou zahrnutá v obchodním majetku společnosti. Dalším důvodem je snížení daně u vozidel, jejichž celková hmotnost je 12 tun a větší u těch daňových subjektů, které neprovozují silniční nákladní dopravu pro cizí, až o 100 %. V neposlední řadě došlo ke změně sazeb u limitů Euro 2 (na 60 %) a Euro 3 (na 66 %). Dochází také k výměně starých nákladních automobilů za nové, které splňují limity normy Euro 2 a vyšší a subjekty využívají možnost prominutí daně na základě pokynu Ministerstva financí D-241 (Finanční správa, 2005). V roce 2005 dochází ke snižování inkasa díky změně v předmětu daně, která byla platná již od předchozího zdaňovacího období, dále dochází k neustálému snižování sazeb daně u motorových vozidel, která splňují emisní limity EURO 2, EURO 3 a vyšší úrovně (Finanční správa, 2006). Změny sazeb daně u norem Euro 2 (na 40 %) a Euro 3 (na 48 %) způsobily mírné zvýšení inkasa v roce 2006 o 237 mil. Kč (Finanční správa, 2007). V roce 2007 pokračuje růst inkasa (oproti roku 2006 o 478 mil. Kč), což je zdůvodňováno zefektivněním výběru silniční daně, nárůstem počtu daňových subjektů a obměnou vozových parků za výkonnější vozidla s vyššími sazbami daně (Finanční správa, 2008). Růst inkasa pokračuje i v roce 2008, toto mírné zvýšení je přisuzováno pokračující obměně vozových parků daňových subjektů a dále rostoucímu počet daňových subjektů (Finanční správa, 2009). V roce 2009 je po několika letech zaznamenám meziroční propad inkasa silniční daně (o 1 206 mil. Kč). Toto snížení je způsobenou především díky nepříznivé ekonomické situací v České republice, která je reakcí na celosvětovou hospodářskou a finanční krizi. Ke snížení přispěla i legislativní změna, kdy je pro uplatnění snížené sazby daně brána v potaz první registrace vozidla v České republice i zahraniční (Finanční správa, 2010). V roce 2010 již dochází k pozvolenému oživení ekonomiky, což se projevuje zvýšením inkasa. U starších vozidel došlo k navýšení daně, dále se snížila hranice pro vozidla, která jsou určena výlučně k přepravě nákladů bez ohledu na to, zda


34

jsou používána k podnikatelské činnosti ze 12 tun na 3,5 tuny. V tomto roce také proběhly kontrolní akce, které byly zaměřeny na správné vyměření daně u jednotlivých kategorií vozidel (Finanční správa, 2011). Celkové oživení trhu a obměna vozových parků podnikatelů výkonnějšími vozidly zapříčinily v roce 2011 meziroční zvýšení inkasa silniční daně (Finanční správa, 2012). V roce 2012 došlo k meziroční stagnaci inkasa silniční daně, což je způsobeno stávající úpravou snížení sazby daně pro vozidla v následujících 9 letech, stejný vývoj můžeme pozorovat i v roce 2013 (Finanční správa, 2014). Pokud srovnáme inkaso celkových daní za období 1998 – 2013 s inkasem silniční daně za stejné období, můžeme tvrdit, že podíl inkasa silniční daně na celkovém inkasu daní je téměř zanedbatelný. K této skutečnosti připívá fakt, že silniční daň je v České republice uvalena pouze na motorová vozidla, která slouží k ekonomické činnosti. Důležitost inkasa silniční daně spočívá především v jeho stabilitě po celou dobu životnosti motorového vozidla a nezávislosti na ekonomickém cyklu.

3.6

Daňový systém na Slovensku6

Slovenská daňová soustava se v porovnání s předchozími lety značně zjednodušila. Skládá se z přímých, nepřímých a místních daní. Tabulka č. 9 uvádí přehled soustavy státních daní na Slovensku. Přímé daně tvoří především daně z příjmů fyzických a právnických osob. Daň z přidané hodnoty a osm spotřebních daní tvoří nepřímé daně (Finance, 2013).

6

Stav platný v roce 2014


35

Soustava státních daní na Slovensku

Přímé daně 1. Daně z příjmů 1.1 Daň z příjmů fyzických osob 1.2 Daň z příjmů právnických osob

Nepřímé daně 1. Spotřební daně 1.1 Daň z minerálních olejů 1.2 Daň z lihu 1.3 Daň z piva 1.4 Daň z vína 1.5 Daň z tabákových výrobků 1.6 Daň z elektrické energie 1.7 Daň z uhlí 1.8 Daň ze zemního plynu 2. Daň z přidané hodnoty

Zdroj: Schultzová (2009), Vlastní úprava

Třetí skupinu tvoří daně místní, jejichž přehled je uveden v následující tabulce. Od 1. ledna 2004 došlo díky daňové reformě ke zrušení daně dědické, darovací a daně z převodu nemovitostí. (Široký, 2010). Tab. 10

Soustava místních daní na Slovensku7

Místní daně 1. Daň z nemovitostí 5. Daň za ubytování 2. Daň za užívání veřejného prostranství 6. Daň za jaderné zařízení 3. Daň za prodejní automaty 7. Daň za psa 4. Daň za vjezd a setrvání motorového vozi- 8. Daň za nevýherní hrací přístroje dla v historické části města 9. Daň z motorových vozidel Zdroj: Schultzová (2009), Vlastní úprava

3.6.1

Silniční daň v daňovém systému Slovenské republiky

Vzhledem ke společné historii České republiky a Slovenska, má slovenská silniční daň stejný původ jako silniční daň česká. Po rozdělení Československa byla na Slovensku od 1. ledna 1993 zákonem č. 319/1992 Zb. o cestnej dani zavedená daň cestná (Zákony pre ludi, 2014). V současnosti je daň z motorových vozidel na Slovensku upravována Zákonem č. 582/2004 Zb., o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady (dále jen ZMDMP) a všeobecně závaznými vyhláškami krajů Slovenské republiky (Zákony pre ludi, 2014). Předmětem daně je dle §84 ZMDMP motorové vozidlo a přípojné vozidlo kategorie:  M1 (osobní automobily), M2 a M3 (autobusy), 7

Platná v roce 2013.


36

 N1, N2, N3 (nákladní vozidla),  O1, O2, O3, O4 (přípojná vozidla), které je:  evidováno v Slovenské republice,  používáno k podnikání nebo k činnostem, ze kterých plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů. Předmětem daně není dle §84ZMDMP vozidlo:  používané ke zkušebním jízdám, které má přiděleno zvláštní evidenční číslo,  které je určené k vykonávání speciálních činností, není určeno k přepravě a je označeno jako speciální vozidlo. Poplatníkem je dle §85 ZMDMP fyzická nebo právnická osoba nebo jejich organizační složka zapsaná v obchodním registru, která je:  v osvědčení o evidenci části I a části II zapsaná jako vlastník vozidla, pokud jde o pronájem vozidla bez předkupního práva,  používá vozidlo, v jehož osvědčení o evidenci části I a části II je jako držitel vozidla zapsaná osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušená,  používá vozidlo, v jehož osvědčení o evidenci části I a části II je jako držitel vozidla zapsaná osoba, která nepoužívá vozidla k podnikání. Poplatníkem je též zaměstnavatel, pokud zaměstnanci vyplácí cestovní náhrady za použití vozidla. Tato skutečnost neplatí v případě, pokud je zaměstnavatelem vyšší územní celek, do jehož rozpočtu plyne daň z motorových vozidel. Dále je poplatníkem také stálá provozovna, jiná organizační složka, osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v zahraničí. Dle §86 ZMDMP je od daně osvobozeno vozidlo:  jehož držitel zapsaný v osvědčení o evidenci části I a části II je vyšší územní správní celek, do jehož rozpočtu plyne daň z motorových vozidel,  diplomatických misí a konzulárních úřadů Vyšší územní správní celek může všeobecně závazným nařízením podle místních podmínek na základě ZMDMP úplně osvobodit vozidlo či u něj snížit daň, pokud je používané:  jako vodilo záchranné, důlní, horské zdravotní služby, vozidlo letecké záchranné služby a požární ochrany,  jako vozidlo veřejné autobusové dopravy v rozsahu výkonu ve veřejném zájmu,  jako vozidlo používané výhradně v zemědělské a lesní výrobě,  k podnikání, pokud splní limity úrovně Euro 3, Euro 4, Euro 5, Euro 6 nebo EEV.


37

Při souběhu těchto osvobození se uplatní to, které je pro poplatníka výhodnější. Základ daně je upravován §87 ZMDMP. §88 ZMDMP o sazbě daně říká: Vyšší územní samosprávní celek může na svém území zavést daň z motorových vozidel všeobecně závazným nařízením, ve kterém určí sazby daně, které ovšem nemohou být nižší než minimální sazby uvedené v příloze D. Sazba daně se dle §88 ZMDMP určí pro:  osobní automobil podle zdvihového objemu motoru v cm3,  užitkové vozidlo a autobus podle hmotnosti a podle počtu náprav, zvlášť jak pro motorové vozidlo, tak pro přípojné vozidlo,  vozidlo používané v rámci návěsové jízdní soupravy (tahač, návěs) podle hmotnosti a počtu náprav, zvlášť jak pro tahač, tak pro návěs. Z hlediska určení sazby se vozidlo zařadí do nejbližší nižší daňové skupiny té skupiny, kam by patřilo podle hmotnosti uvedené v osvědčení o evidenci části I a části II, pro tahač i návěs zvlášť. Daňová povinnost se vypočítá podle následujícího vzorce:

DP 

1  RSD  M x 12

(3)

kde DP je daňová povinnost, RSD roční sazba daně a Mx počet měsíců daňové povinnosti (Schultzová, 2009). Zdaňovacím obdobím je dle §90 ZMDMP kalendářní rok. Poplatník je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období nejpozději 31. ledna po uplynutí tohoto zdaňovacího období. Podle Schultzové (2009) se platba záloh odvíjí od výšky vypočítané předpokládané daně pro daný rok, tu daňový poplatník vypočítá pro každé motorové vozidlo zvlášť. Daňové povinnosti sečte dle příslušností ke správcům daně, rozdělení je následující: 1. Předpokládaná daňová povinnost do 660€: Celá částka je splatná do 31. 1. následujícího zdaňovacího období. 2. Předpokládaná daňová povinnost od 660€ do 8 292€: Částka je rozdělena do čtyř splátek (31. 3., 30. 6., 31. 9. a 31. 12.). 3. Předpokládaná daňová povinnost nad 8 292€: Částka je rozdělena do měsíčních splátek vždy k poslednímu dni měsíce. 3.6.2

Všeobecně závazné nařízení samosprávních krajů na Slovensku

V podmínkách Slovenské republiky může samosprávní kraj na základě ZMDMP ve Všeobecně závazném nařízení zavést daň z motorových vozidel. Kromě jiných informací obsahuje i roční sazby daně pro osobní automobily a užitková vozidla.


38

Sazby daně se mezi kraji vzájemně odlišují, míra zvýhodnění konkrétních vozidel a rozsah osvobození od daně je na kraji samotném (Konečný, 2012). Tab. 11 Snížené sazby daně z motorových vozidel u užitkových vozidel a autobusů v jednotlivých krajích Slovenska

Samosprávní kraj Bratislavský Banskobystrický Košický Nitranský Prešovský Trenčínský Trnavský Žilinský

Snížená sazba daně Euro III, Euro IV, Euro V, Euro VI, EEV Euro III, Euro IV, Euro V Euro III, Euro IV, Euro V Euro III, Euro IV, Euro V Euro IV, Euro V, Euro VI, EEV Euro III, Euro IV, Euro V, Euro VI, EEV

Zdroj: Všeobecně závazné nařízení jednotlivých samosprávních krajů, Vlastní úprava

Z tabulky č. 11 je vidět, že z celkových osmi krajů jich šest (Banskobystrický, Košický, Nitranský, Trenčínský, Trnavský a Žilinský) pro zdaňovací období 2013 a 2014 zvýhodňuje užitková vozidla, která splňují normy Euro III, Euro IV, Euro V nebo Euro VI8, případně EEV. Bratislavský a Prešovský kraj tuto formu zvýhodnění neumožňuje. Samosprávní kraj má možnost osvobodit od daně z motorových vozidel určité skupiny vozidel. Vzhledem k tomu, že rozsah osvobození se v rámci jednotlivých krajů různí, následuje přehled vysvětlující situaci v jednotlivých krajích: Bratislavský samosprávní kraj ve svém Všeobecně závazném nařízení č. 38/2010 o dani z motorových vozidiel osvobozuje jen ta vozidla, která jsou již osvobozena na základě §86 odstavce 1 ZMDMP. Roční sazby daně z motorových vozidel pro užitková vozidla jsou uvedeny v příloze E. Banskobystrický samosprávní kraj ve svém Všeobecně závazném nařízení č. 21/2012 o zavedení miestnej dane – dane z motorových vozidiel osvobozuje mimo vozidla, která jsou již osvobozena na základě §86 odstavce 1 ZMDMP i vozidla:  používaná jako vozidla záchranné zdravotní, důlní záchranné, horské záchranné, letecké záchranné služby a vozidla požární ochrany,  používaná jako vozidla pravidelné autobusové dopravy v rozsahu výkonu ve veřejném zájmu,  používaná výhradně v zemědělské a lesnické výrobě.

Vzhledem k tomu, že od 1. 9. 2014 vstupuje v platnost norma Euro VI, nalezneme ve vyhláškách některých krajů (Banskobystrický, Trnavský a Žilinský) sníženou sazbu i pro užitková vozidla, která tuto normu splňují. 8


39

Snížení sazby daně je možné u užitkových vozidel a autobusů, které splňují normy Euro III, Euro IV, Euro V, Euro VI nebo EEV (za podmínky, že poplatník splnění těchto norem prokáže) v rozsahu, který uvádí příloha F. Košický samosprávní kraj ve svém Všeobecně závazném nařízení č. 10/2008 o zavedení dane z motorových vozidiel a určení sadzby dane na území Košického samosprávneho kraja osvobozuje kromě vozidel, která jsou již osvobozena na základě §86 odstavce 1 ZMDMP, dále vozidla:  pravidelné autobusové dopravy v rozsahu služeb ve veřejném zájmu. Snížení sazby daně je možné u užitkových vozidel a autobusů splňující limity norem Euro III, Euro IV nebo Euro V v rozsahu uvedeném v příloze G. Pro účely tohoto nařízení se vozidlem:  normy Euro III rozumí vozidlo vyrobené po 1. 1. 2000, u kterého poplatník prokáže splnění normy Euro 3,  normy Euro IV a Euro V rozumí vozidlo vyrobené po 1. 1. 2006, u kterého poplatník prokáže splnění norem Euro 4 a Euro 5. Nitranský samosprávní kraj ve svém Všeobecně závazném nařízení č. 9/2011 o určení ročnej sadzby dane z motorových vozidiel osvobozuje kromě vozidel, která jsou již osvobozena na základě §86 odstavce 1 ZMDMP, dále vozidla:  záchranné zdravotní, důlní záchranné, horské záchranné, letecké zdravotní služby a vozidla požární ochrany. Snížení sazby daně je možné:  u vozidel užitkových a autobusů sloužících k podnikání, pokud splňují limity norem Euro III, Euro IV nebo Euro V v rozsahu uvedeným v příloze H,  používaných výhradně v zemědělské a lesnické výrobě o 70 %. Prešovský samosprávní kraj ve svém Všeobecně závazném nařízení č. 25/2011, ktorým sa zavádza daň z motorových vozidiel a určujú sa sadzby dane z motorových vozidiel na území Prešovského samosprávneho kraja osvobozuje jen ta vozidla, která jsou již osvobozena na základě §86 odstavce 1 ZMDMP. Roční sazby daně z motorových vozidel pro užitková vozidla jsou uvedeny v příloze CH. Trenčínský samosprávní kraj ve svém Všeobecně závazném nařízení č. 5/2007 o dani z motorových vozidiel na území Trenčianskeho samosprávneho kraja osvobozuje kromě vozidel, která jsou již osvobozena na základě §86 odstavce 1 ZMDMP, dále vozidla:  používané jako vozidlo záchranné zdravotní, důlní záchranné, horské záchranné, letecké záchranné služby a vozidlo požární ochrany,  používané výhradně v zemědělské a lesnické výrobě,  pravidelné autobusové dopravy v rozsahu služeb ve veřejném zájmu na základě smlouvy uzavřené mezi dopravcem a Trenčínským samosprávním krajem.


40

Sníženou sazbu daně lze uplatnit u užitkových vozidel a autobusů používaných k podnikání, které splňují limity úrovně Euro III, Euro IV nebo Euro V dle tabulky, která je uvedena v příloze I. Trnavský samosprávní kraj ve svém Všeobecně závazném nařízení č. 26/2012 o určení ročnej sadzby dane z motorových vozidiel osvobozuje kromě vozidel, která jsou již osvobozena na základě §86 odstavce 1 ZMDMP, dále vozidla:  používané jako vozidlo záchranné zdravotní, důlní záchranné, horské záchranné, letecké záchranné služby a vozidlo požární ochrany,  používané výhradně v zemědělské a lesnické výrobě,  pravidelné autobusové dopravy v rozsahu služeb ve veřejném zájmu. Snížení sazby daně je možné u užitkových vozidel a autobusů, které slouží k podnikání a které splňují limity úrovně Euro IV, Euro V, Euro VI nebo EEV v rozsahu, který je uveden v příloze J. Splnění norem Euro (Emisí ES/EHK) musí poplatník prokázat v průběhu celého zdaňovacího období. Žilinský samosprávní kraj ve svém Všeobecně závazném nařízení č. 24/2010 o dani z motorových vozidiel osvobozuje kromě vozidel, která jsou již osvobozena na základě §86 odstavce 1 ZMDMP, dále vozidla:  požární ochrany, za podmínky, že neslouží k podnikatelským účelům,  vozidlo pravidelné autobusové dopravy v rozsahu výkonu ve veřejném zájmu toho dopravce, který má s Žilinským samosprávním krajem uzavřenou smlouvu o službách ve veřejném zájmu. Tento kraj snižuje sazbu daně:  u užitkových vozidel a autobusů, které slouží k podnikatelským účelům a zároveň splňuje limity úrovně Euro III, Euro IV nebo Euro V v rozsahu, který je uveden v příloze K. Pro účely tohoto nařízení se vozidlem splňujícím limity úrovně Euro III, Euro IV nebo Euro V rozumí vozidlo, u kterého daňový poplatník prokáže splnění norem EURO nebo Emisí ES/EHK.

Vlastní práce

41

4 Vlastní práce V následujících kapitolách bude provedeno srovnání silniční daně v České republice a na Slovensku na základě výpočtů provedených na vybraném vzorku automobilů. Uplatnění snížené sazby daně je umožněno v krajích Slovenské republiky uvedených v předcházející kapitole a to u užitkových vozidel kategorií N1 až N3 a u osobních automobilů kategorie M2 a M3 určených k přepravě osob, tedy autobusů. Vzorek automobilů, na základě kterého bude proveden výpočet daňového zatížení jak na Slovensku, tak v České republice byl proto sestaven z užitkových vozidel kategorií N1, N2 a N3, osobní automobily nejsou z výše uvedeného důvodu do vzorku zahrnuty. Cílem vlastní práce je zjistit, zda je slovenský systém konstrukce daně z motorových vozidel aplikovatelný i v České republice.

4.1

Výběr a popis použitých užitkových vozidel

Vozidla, která jsou pro následující výpočty použita, byla vybrána takovým způsobem, aby bylo možné poukázat na rozdílné způsoby konstrukce silniční daně v České republice a na Slovensku. Vzhledem k tomu, že na Slovensku existuje možnost uplatnění snížené sazby daně u užitkových vozidel a autobusů splňujících emisní normy Euro III, Euro IV nebo Euro V, bylo nutné použít taková užitková vozidla, která tyto emisní normy Euro splňují a zároveň jsou zařazena do kategorií N1 až N3. Emisní normy Euro byly u jednotlivých vozidel zjištěny na základě Směrnic EHS/ES, které jsou uvedeny v Osvědčení o registraci vozidla (technickém průkazu) a s pomocí Tabulky předpisů EHK/OSN a směrnic EU, která je uvedená v příloze A. Vzhledem k tomu, že sazba silniční daně se v obou zemích zjišťuje i na základě informací o počtu náprav a celkové přípustné hmotnosti, byly pro větší různorodost výše ročních sazeb při výběru vozidel zařazených do vzorku částečně zohledňovány i tyto dva parametry. Technické průkazy vozidel jsou uvedeny v příloze L-Y. Tabulka č. 12 zobrazuje přehled vybraných automobilů podle jednotlivých kategorií užitkových vozidel s důrazem na jejich zařazení do jednotlivých skupin emisních norem Euro, které vybraná vozidla splňují. Z každé kategorie N1 až N3 je vybráno minimálně jedno užitkové vozidlo z každé emisní normy Euro III-V. Podrobně budou jednotlivá vozidla specifikována v následujících podkapitolách.

Vlastní práce Tab. 12

42

Přehled vybraných automobilů z kategorie N1 až N3

Kategorie

N1

N2

N3

Číslo

Vozidlo

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Volkswagen Ford Transit Škoda Octavia Ford F 250 Volkswagen Peugeot Boxer MAN Iveco Daily Iveco Daily Volvo MAN MAN SCANIA SCANIA Renault DAF

Emisní norma Euro III Euro IV Euro V • • • • • • • • • • • • • • • •

Zdroj: Technické průkazy uvedených vozidel, Vlastní úprava

4.1.1

Popis vybraných užitkových vozidel z kategorie N1

Schultzová (2009) definuje kategorii N1 jako skupinu motorových vozidel s nejméně čtyřmi koly, která slouží k přepravě zboží a jejichž největší celková hmotnost nepřevyšuje 3 500kg. Jak lze vidět z tabulky č. 12, do této skupiny bylo zařazeno celkem šest vozidel. Tabulka č. 13 uvádí vybraná vozidla z kategorie N1, jejich technické parametry a emisní normy Euro určené podle jednotlivých Směrnic EHS/ES. Kategorie N1 je zastoupena vybranými lehčími nákladními vozidly, tedy lehkými užitkovými vozidly, značky Volkswagen Transporter, který byl registrován dne 14. 7. 2003 a novějšího vozidla téhož typu poprvé registrovaného dne 14. 5. 2013, dále vozidly značky Ford Transit poprvé registrovaným 12 11. 2004 a Peugeot Boxer, který byl poprvé registrován dne 15. 6. 2012. Tabulka dále uvádí technické parametry osobního automobilu Škoda Octavia poprvé registrovaného dne 29. 9. 2005, které bylo na vozidlo nákladní upraveno přidáním mříže mezi kabinu a zavazadlový prostor. Posledním vybraným vozidlem z kategorie N1 je vozidlo typu pick-up značky Ford, jehož první registrace proběhla v zahraničí dne 25. 5. 2007, v České republice bylo poprvé zaregistrováno dne 20. 11. 2007.


Číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6.

43


Vozidlo Volkswagen Ford Transit Škoda Octavia Ford F 250 Volkswagen Peugeot Boxer

Hmotnost 2 800 kg 3 500 kg 2 180 kg 3 420 kg 2 800 kg 3 500kg

Počet náprav 2 2 2 2 2 2

Směrnice 2002/80A 98/69A 2003/76B 2003/76B 459/2012I 262/2008I

Norma Euro III Euro III Euro IV Euro IV Euro V Euro V


4.1.2


Podle Schultzové (2009) patří do kategorie N2 vozidla určená k přepravě zboží, jejichž největší celková hmotnost přesahuje 3 500 kg a zároveň nepřevyšuje 12 000 kg. Dopravní společnosti vozidla kategorie N2 používají jen v omezené míře. Tato skutečnost je zapříčiněna tím, že provoz těchto vozidel je oproti vozidlům kategorie N1 a N3 pro dopravní společnosti nevýhodný. Oproti vozidlům kategorie N3 mají vozidla kategorie N2 nízkou největší povolenou hmotnost, navíc u jejich řidičů je požadováno profesní osvědčení a za tato vodidla je ekonomický subjekt povinen platit mýto na dálnicích. Pro přepravu nákladu v této kategorii je pro dopravní společnosti ekonomicky výhodnější používaní vozidel kategorie N1 s přívěsem. Řidiči této soupravy totiž stačí řidičský průkaz skupiny B a E, nepotřebuje profesní průkaz a z této soupravy, přestože její celková hmotnost může být až 7 tun, neplatí mýto na dálnici. Fakt, že vozidla kategorie N2 nejsou v České republice hojně využívána, potvrzují i údaje z centrálního registru vozidel, který udává, že k 31. 12. 2013 bylo z celkového počtu 601 752 nákladních vozidel všech kategorií registrovaných pouze 50 347 nákladních vozidel kategorie N2 (AUTOSAP, 2013). Tato skutečnost vedla k tomu, že do vzorku pro účely této práce byla vybrána pouze tři vozidla značky MAN a Iveco v kategorii N2, jejichž technické parametry a směrnice EHS/ES, podle nichž byly určeny emisní normy Euro, uvádí následující tabulka. Tab. 14

Číslo 7. 8. 9.


Vozidlo MAN Iveco Daily Iveco Daily

Hmotnost 11 990 kg 5 200 kg 5 200 kg

Počet náprav 2 2 2


Směrnice 1999/96A 2001/27A 2008/74E

Norma Euro III Euro III Euro V

Vlastní práce

4.1.3

44


Dle Schultzové (2009) jsou vozidla kategorie N3 definována jako vozidla určená k přepravě zboží, jejichž největší celková hmotnost převyšuje 12 000 kg. Do kategorie N3 bylo zařazeno celkem sedm užitkových vozidel, jejichž technické parametry a směrnice EHS/ES, podle kterých jsou určeny emisní normy Euro, uvádí následující tabulka. Prvním vozidlem je sklápěčový nákladní automobil značky VOLVO poprvé registrovaný dne 13. 7. 2007. Následují dva tahače návěsů značky MAN, první z nich je poprvé registrovaný dne 24. 2. 2005, druhý dne 26. 3. 2009. Cisternový nákladní automobil značky SCANIA byl v roce 2013 přestavěn na nosič kontejnerů, poprvé bylo toto vozidlo registrováno dne 21. 7. 2008. Druhý nosič kontejnerů značky SCANIA byl poprvé registrován dne 4. 6. 2009. Tahač návěsů Renault byl poprvé registrovaný k 18. 5. 2012 a u posledního vozidla značky DAF byla první registrace provedena dne 15. 2. 2007. Tab. 15


Číslo 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Vozidlo Volvo MAN MAN SCANIA SCANIA Renault DAF

Hmotnost 32 000 kg 18 000 kg 18 000 kg 24 000 kg 32 000 kg 18 000 kg 18 000 kg

Počet náprav Směrnice 4 2001/27A 2 2001/27A 2 2006/81C 3 2006/81C 4 2006/81C 2 2008/74K 2 2001/27B2

Norma Euro III Euro III Euro IV Euro IV Euro IV Euro V Euro V


4.2

Výpočet silniční daně pro vzorek vybraných užitkových vozidel v České republice

V této kapitole bude u vzorku vybraných užitkových vozidel vypočtena silniční daň v České republice pro zdaňovací období 2014. Pro účely této práce se předpokládá, že vybraná vozidla budou sloužit k ekonomickým účelům po celý rok 2014. Pokud to bude možné, bude využito snížení sazby daně dle §6 ZDSIL, které je blíže popsáno na straně 32 v kapitole 3. 5. 2 Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční ve znění pozdějších předpisů. V této kapitole jsou použity následující zkratky:  ZSD pro základní sazbu daně a  RDP pro roční daňovou povinnost. Přehled ročních daňových povinností u jednotlivých vozidel z vybraného vzorku a celkovou daňovou povinnost, pokud by tato vozidla patřila jednomu ekonomickému subjektu, uvádí následující tabulka č. 16. U prvních dvou vozidel Volkswagen Transporter a Ford Transit vznikne poplatníkovi roční daňová povinnost ve výši 3 600 Kč.

Vlastní práce

45

Základní roční sazba daně u vozidla Škoda Octavia je ve výši 2 400 Kč, nicméně vzhledem k datu první registrace je možné uplatnit snížení daně ve výši 25 % ze základní sazby daně pro prvních 8 měsíců roku 2014. Po uplatnění snížené sazby daně je roční daňová povinnost 2 000 Kč. U vozidla Ford F 250 je základní roční sazba ve výši 3 600 Kč. U tohoto vozidla je možné uplatit sníženou sazbu daně ve výši 25 % ze základní sazby daně po celý rok 2014. Roční daňová povinnost bude proto činit 2 700 Kč. U novějšího modelu vozidla Volkswagen Transporter je základní roční sazba daně ve výši 3 600 Kč snížena díky možnosti uplatnit sníženou sazbu daně ve výši 48 % z této sazby daně po celý rok 2014 na částku 1 872 Kč. Vzhledem ke stejným technickým parametrům vozidla Peugeot Boxer je daňová povinnost u tohoto vozidla taktéž ve výši 1 872 Kč, za předpokladu, že je využito snížené sazby daně ve výši 48 % po celý rok 2014. Roční daňová povinnost pro vozidlo MAN z kategorie N2 je 10 800 Kč bez možnosti uplatnění snížené sazby daně. Základní roční sazba pro vozidlo Iveco je 6 000 Kč. Vzhledem k datu jeho první registrace je možné uplatnit sníženou sazbu daně ve výši 40 % ze základní sazby po dobu prvních 6 měsíců roku 2014, po zbytek roku 2014 pak ve výši 20 % ze základní sazby daně. Daňová povinnost za rok 2014 je tedy 4 050 Kč. Pro novější model nákladního vozidla Iveco platí stejná základní sazba daně, nicméně u tohoto vozidla je možné využít po celý rok 2014 snížené sazby daně ve výši 48 %. Roční daňová povinnost je ve výši 3 120 Kč. Roční sazba daně u nákladního vozidla značky VOLVO je 33 300 Kč. Vzhledem k datu jeho první registrace je možní využít sníženou sazbu daně ve výši 25 % ze základní sazby daně po celý rok 2014. Roční daňová povinnost činí 24 976 Kč. Následují dvě vozidla značky MAN, u obou je roční základní sazba daně ve výši 23 700 Kč. U prvního automobilu je možné využít snížené sazby daně ve výši 25 % pro první dva měsíce roku 2014, roční daňová povinnost je poté 23 207 Kč. U novějšího modelu tohoto nákladního vozidla je možné využít snížené sazby daně ve výši 40 % základní sazby daně po celý rok 2014. Roční daňová povinnost poté činí 14 220 Kč. Základní roční sazba daně pro vozidlo SCANIA 27 300 Kč, je díky možnosti využít sníženou sazbu daně ve výši 40 % ze základní sazby po dobu prvních 6 měsíců roku 2014 a 20 % po zbytek roku 2014, snížena na částku 18 428 Kč. U následujícího nákladního vozidla značky SCANIA je základní roční sazba ve výši 33 300. Vzhledem k datu první registrace je u tohoto vozidla možné využít snížené sazby daně ve výši 40 % ze základní sazby po celý rok. Za rok 2014 tedy vznikne daňová povinnost ve výši 19 980 Kč. Roční daňová povinnost pro nákladní automobil značky Renault je po využití snížené roční sazby daně ve výši 48 % základní sazby daně po celý rok 2014 snížena z 23 700 Kč na 12 324 Kč.

Vlastní práce

46

U vozidla DAF je základní sazba daně rovněž 23 700 Kč, která je po možnosti využití snížené sazby daně ve výši 25 % z této sazby daně po celý rok 2014 snížena na částku 17 776 Kč. Tab. 16

Přehled daňových povinností pro vybraná užitková vozidla v České republice

Číslo Vozidlo 1. Volkswagen 2. Ford Transit 3. Škoda Octavia 4. Ford F 250 5. Volkswagen 6. Peugeot Boxer 7. MAN 8. Iveco Daily 9. IvecoDaily 10. Volvo 11. MAN 12. MAN 13. Scania 14. Scania 15. Renault 16. DAF Daňová povinnost [Kč]

ZSD [Kč] 3 600 3 600 2 400 3 600 3 600 3 600 10 800 6 000 6 000 33 300 23 700 23 700 27 300 33 300 23 700 23 700

RDP [Kč] 3 600 3 600 2 000 2 700 1 872 1 872 10 800 4 050 3 120 24 976 23 207 14 220 18 428 19 980 12 324 17 776 164 525

Z tabulky č. 16 vyplývá, že poplatníkovi vznikne za rok 2014 za vybraná vozidla daňová povinnost ve výši 164 525 Kč.

4.3

Výpočet silniční daně pro vzorek vybraných užitkových vozidel v jednotlivých samosprávních krajích Slovenska

Výpočty silniční daně v následující kapitole vycházejí ze skutečností definovaných v kapitole 3. 6. 2. Všeobecně závazné vyhlášky samosprávních krajů na Slovensku, přičemž specifika jednotlivých výpočtů budou uvedena u jednotlivých tabulek. Pro účely této práce se předpokládá, že vzorek vybraných užitkových vozidel patří jednomu ekonomickému subjektu. Celkové daňové povinnosti za všechna tato vozidla jsou přepočteny na české koruny dle průměrného kurzu České národní banky za měsíc duben 2014, který je 27, 45 EUR/CZK. V této kapitole jsou použity následující zkratky:  ZSD pro základní sazbu daně a  SSD pro sníženou sazbu daně. Tabulka č. 17 uvádí přehled daňových povinností pro vybraná nákladní vozidla v Bratislavském kraji. Vzhledem k tomu, že tento kraj neumožňuje u užitkových

Vlastní práce

47

vozidel ani autobusů snížení sazby dle emisních norem Euro, jsou v tomto případě v tabulce uvedeny pouze jediné možné a to základní sazby, na základě kterých byla vypočtena celková daňová povinnost pro rok 2014 ve výši 10 987, 2 EUR (301 875 Kč) za všechna tato vozidla. Tab. 17

Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Bratislavském samosprávním kraji

Číslo Vozidlo 1. Volkswagen 2. Ford Transit 3. Škoda Octavia 4. Ford F 250 5. Volkswagen 6. Peugeot 7. MAN 8. Iveco Daily Daňová povinnost [EUR] Daňová povinnost [Kč] Tab. 18 kraji

ZSD [EUR] 222,55 222,55 222,55 222,55 222,55 222,55 667,64 335,93

Číslo 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 10 997,2 301 875

Vozidlo Iveco Daily VOLVO MAN MAN SCANIA SCANIA Renault DAF

ZSD [EUR] 335,93 1675,41 894,39 894,39 1394,08 1675,41 894,39 894,39

Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Banskobystrickém samosprávním

Číslo Vozidlo 1. Volkswagen 2. Ford Transit 3. Škoda Octavia 4. Ford F 250 5. Volkswagen 6. Peugeot 7. MAN 8. Iveco Daily 9. Iveco Daily 10. VOLVO 11. MAN 12. MAN 13. SCANIA 14. SCANIA 15. Renault 16. DAF Daňová povinnost [EUR] Daňová povinnost [Kč]

ZSD [EUR] 212 212 212 212 212 212 620 312 312 1 548 1 089 1 089 1295 1548 1 089 1 089 11 263 309 170

SSD [EUR] 196 196 182 182 182 182 572 292 273 1 436 1 004 950 1195 1436 950 950 10 178 279 387

Předcházející tabulka č. 18 uvádí přehled daňových povinností pro vybraná nákladní vozidla v Banskobystrickém kraji. Tento kraj umožňuje uplatnění snížených

Vlastní práce

48

sazeb u užitkových vozidel a autobusů, které splňují emisní normy Euro III, IV, V, VI nebo EVV. V tabulce jsou u vozidel uvedeny základní sazby daně, dále jsou u všech vozidel uvedeny jejich snížené sazby daně dle příslušné emisní normy Euro, kterou daná vozidla splňují. Snížená sazby dle normy Euro III jsou uplatněny u vozidel č. 1, 2, 8, 10 a 11. Snížené sazby daně dle normy Euro IV jsou uplatněny u vozidel č. 3, 4, 12, 13, 14 a pro normu Euro V jsou to vozidla č. 5, 6, 9, 15 a 16. V případě základních sazeb činí celková daňová povinnost za rok 2014 11 263 EUR (309 170 Kč), u snížených sazeb je ve výši 10 178 EUR (279 387 Kč). Tabulka č. 19 uvádí přehled ročních sazeb daně silniční u vybraných nákladních vozidel v Košickém kraji. U všech vozidel jsou uvedeny základní sazby daně a snížené sazby daně v závislosti na tom, jakou emisní normu Euro jednotlivá vozidla splňují. Košický kraj umožňuje snížení sazby daně u užitkových vozidel a autobusů, které splňují emisní normy Euro III, IV nebo V. Snížená sazba na základě splnění emisní normy Euro III je uplatněna u vozidel č. 1, 2, 7, 8, 10 a 11 pro normu Euro IV jsou to vozidla č. 3, 4, 12, 13 a 14. U vozidel č. 5, 6, 9, 15 a 16 je použita snížená sazba daně pro nákladní automobily splňující normu Euro V. V posledních dvou řádcích tabulky vidíme srovnání vypočtených celkových daňových povinností pro základní sazby, tak i při uplatnění snížených sazeb v eurech i českých korunách. Tab. 19

Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Košickém samosprávním kraji


ZSD [EUR] 208,13 208,13 208,13 208,13 208,13 208,13 620,73 314,02 314,02 1 559,12 1 091,75 1 091,75 1296,22 1559,12 1 091,75 1091,75 11 279,0 309 609

SSD [EUR] 198,67 198,67 189,21 189,21 189,21 189,21 592,52 299,74 285,47 1 488,25 1 042,13 992,5 1178,38 1417,38 992,5 992,5 10 435,5 286 456


49

Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Nitranském samosprávním kraji


ZSD [EUR] 230,03 230,03 230,03 230,03 230,03 230,03 640,44 322,05 322,05 1606,58 1 123,51 1 123,51 1338,21 1606,58 1 123,51 1 123,51 11 710,1 321 444

SSD [EUR] 213,6 213,6 208,12 208,12 208,12 208,12 594,79 299,03 291,37 1 491,93 1 043,18 1 016,52 1210,78 1453,58 1 016,52 1 016,52 10 693,9 293 548

Tabulka č. 20 udává přehled ročních sazeb pro vybraná vozidla v Nitranském kraji, který umožňuje snížení sazeb u užitkových vozidel a autobusů prokazatelně splňujících emisní normy Euro III, IV, V. U jednotlivých vozidel jsou uvedeny jak sazby základní, tak sazby snížené dle emisních norem, které vozidla splňují. Snížená sazba pro vozidla splňující emisní normu Euro III je použita pro vozidla č. 1, 2, 7, 8, 10 a 11, snížení sazby dle normy Euro IV je uplatněno u vozidel č. 4, 5, 13 a 14. U zbývajících vozidel je využita snížená sazba pro Euro V. Poslední dva řádky tabulky uvádí srovnání vypočtených celkových daňových povinností rok 2014 pro sazby základní a pro sazby snížené v eurech i českých korunách.


50

Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Prešovském samosprávním kraji

Číslo Vozidlo ZSD [EUR] 1. Volkswagen 208,19 2. Ford Transit 208,19 3. Škoda Octavia 208,19 4. Ford F 250 208,19 5. Volkswagen 208,19 6. Peugeot 208,19 7. MAN 620,85 8. Iveco Daily 312, 28 Daňová povinnost [EUR] Daňová povinnost [Kč]

Číslo Vozidlo 9. Iveco Daily 10. VOLVO 11. MAN 12. MAN 13. SCANIA 14. SCANIA 15. Renault 16. DAF 11 472,8 314 930

ZSD [EUR] 312,28 1 557,72 1 089,29 1 089,29 1297,48 1765,92 1 089,29 1 089,29

Předcházející tabulka č. 21 uvádí přehled ročních sazeb u vybraných vozidel v Prešovském kraji, který neumožňuje snížení sazeb u užitkových vozidel a autobusů, která splňují emisní normy Euro. Z tohoto důvodu jsou v tabulce uvedeny jediné možné a to základní sazby u jednotlivých vozidel, z kterých je pro daňového poplatníka vypočítaná celková roční daňová povinnost ve výši 11 472, 8 EUR. Následující tabulka č. 22 uvádí přehled sazeb pro vzorek vybraných nákladních automobilů v Trenčínském kraji, který umožňuje snížení sazeb u užitkových vozidel a autobusů, která prokazatelně splňují emisní normy Euro III, IV nebo V. U každého vozidla je proto uvedena základní sazba a sazba snížená dle emisní normy Euro, kterou dané vozidlo splňuje. U vozidel č. 1, 2, 7, 8, 10 a 11 je uvedena snížená sazba dle normy Euro III, sazba Euro IV je použita pro vozidla č. 3, 4, 12, 13 a 14. U zbývajících vozidel je použita snížená sazba pro vozidla splňující normu Euro V. Z uvedených sazeb je v posledním řádku tabulky vypočítaná celková daňová povinnost za všechna uvedená vozidla pro rok 2014, která v případě základních sazeb činí 11 377 EUR (312 299 Kč) u sazeb snížených je ve výši 10 002,9 EUR (274 580 Kč).


51

Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Trenčínském samosprávním kraji

Číslo Vozidlo 1. Volkswagen 2. Ford Transit 3. Škoda Octavia 4. Ford F 250 5. Volkswagen 6. Peugeot 7. MAN 8. Iveco Daily 9. Iveco Daily 10. VOLVO 11. MAN 12. MAN 13. SCANIA 14. SCANIA 15. Renault 16. DAF Daňová povinnost [EUR] Daňová povinnost [Kč] Tab. 23

ZSD [EUR] 212 212 212 212 212 212 626 316 316 1 573 1 098 1 098 1309 1573 1 098 1 098 11 377 312 299

SSD [EUR] 197,5 197,5 187,54 187,54 187,54 187,54 562,63 287,12 273,84 1 415,72 989,17 947,68 1128,59 1357,63 947,68 947,68 10 002,9 274 580

Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Trnavském samosprávním kraji


ZSD [EUR] 230,03 230,03 230,03 230,03 230,03 230,03 658,33 331,17 331,17 1871,67 1 155,28 1 155,28 1374,73 1652,22 1 155,28 1 155,28 12 220,5 335 456

SSD [EUR] 230,03 230,03 208,12 208,12 208,12 208,12 658,33 331,17 299,77 1 871,67 1 155,28 1 045,01 1244 1494,85 1 045,01 1 045,01 11 482,6 315 199

Vlastní práce

52

Předcházející tabulka č. 23 udává přehled o sazbách pro vybraná nákladní vozidla v Trnavském kraji, který umožňuje snížení sazby daně u užitkových vozidel a autobusů splňující emisní normy Euro IV, V nebo VI. U všech automobilů jsou uvedeny základní sazby, u vozidel č. 3, 4, 12, 13 a 14 navíc i sazby snížené dle normy Euro IV, snížené sazby dle normy Euro V jsou uplatněny u vozidel č. 5, 6, 9, 15 a 16. Následující tabulka č. 24 udává přehled ročních sazeb pro vybraná vozidla v Žilinském kraji, který umožňuje snížení sazeb u užitkových vozidel a autobusů prokazatelně splňujících emisní normy Euro III, IV, V. U jednotlivých vozidel jsou uvedeny jak sazby základní, tak sazby snížené dle emisních norem, které vozidla splňují. Snížená sazba pro vozidla splňující emisní normu Euro III je použita pro vozidla č. 1, 2, 7, 8, 10 a 11, snížení sazby dle normy Euro IV je uplatněno u vozidel č. 4, 5, 13 a 14. U zbývajících vozidel je využita snížená sazba pro Euro V, v případě vozidla č. 6, sazba pro Euro VI. Poslední řádek tabulky uvádí srovnání vypočtených celkových daňových povinností rok 2014 pro sazby základní a pro sazby snížené. Tab. 24

Přehled daňových povinností pro vybraná vozidla v Žilinském samosprávním kraji


ZSD [EUR] 212,87 212,87 212,87 212,87 212,87 212,87 638,62 321,32 321,32 1 607,31 1 120,59 1 120,59 1336,28 1607,31 1 120,59 1 120,59 11 591,7 318 194

SSD [EUR] 203,19 203,19 193,52 193,52 193,52 193,52 609,59 306,71 292,11 1 530,77 1 069,66 1 018,72 1272,65 1454,23 1 018,72 1 018,72 10 772,3 295 701

Vlastní práce

4.3.1

53

Srovnání rozdílů vypočtených daňových povinností v rámci jednotlivých krajů pro vzorek vybraných užitkových automobilů

Následující tabulka zobrazuje přehled vypočtených ročních daňových povinností v jednotlivých krajích v souhrnu za všechna vybraná vozidla jak pro sazby základní, tak pro sazby snížené. Bratislavský a Prešovský kraj jsou kvůli zdaňování všech vozidel základními sazbami z tohoto srovnání záměrně vynechány. Tab. 25

Přehled vypočtených daňových povinností v jednotlivých krajích Slovenska

Samosprávní kraj Banskobystrický Košický Nitranský Trenčínský Trnavský Žilinský

RDP základní [Kč] 309 170 309 609 321 443 312 299 335 453 318 194

RDP snížená [Kč] 279 387 286 455 293 548 274 580 315 199 295 701

Následující graf na obrázku č. 4 znázorňuje roční daňové povinnosti z tabulky č. 25. Z grafu je jasně vidět, že největší rozdíl mezi celkovou daňovou povinností základní a sníženou pro vzorek vybraných užitkových automobilů, pro které byly daňové povinnosti vypočítány, je v Trenčínském kraji. Rozdíl činí 37 720 Kč, naopak nejmenší rozdíl pro vzorek vybraných užitkových automobilů je v kraji Trnavském, kde je rozdíl ve výši 20 255 Kč. Pokud bychom zvolili Trnavský kraj, vzhledem k nejmenšímu rozdílu mezi daňovými povinnostmi, jako výchozí kraj pro srovnání s ostatními kraji, došli bychom k následujícímu závěru. Za vzorek vybraných užitkových automobilů zaplatí daňový poplatník za rok 2014 v kraji Žilinském o 2 238 Kč, v kraji Košickém o 2 900 Kč, v kraji Nitranském o 7 640 Kč, v kraji Banskobystrickém o 9 529 Kč a v kraji Trenčínském o 17 465 Kč více než v kraji Trnavském-

Vlastní práce

54

Obr. 4 Srovnání rozdílů vypočtených daňových povinností v rámci jednotlivých krajů pro vzorek vybraných užitkových automobilů

4.3.2

Zhodnocení systému konstrukce daně z motorových vozidel na Slovensku

Daň z motorových vozidel na Slovensku je upravována zákonem č. 582/2004 Zb., o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady a všeobecně závaznými nařízeními jednotlivých krajů. Samosprávní kraje ve svých vyhláškách stanovují sazby daně zcela dle jejich uvážení, neboť zákon stanovuje pouze sazby minimální. Horní hranice pro roční sazby daně z motorových vozidel tedy neexistuje. Rozsah osvobození a případné stanovení snížených sazeb je také v moci jednotlivých krajů, což způsobilo skutečnost, že rozsah osvobození a snížení sazeb je v rámci krajů velmi odlišné. Práce je zaměřena na konstrukci daně z motorových vozidel s environmentálními prvky, tedy emisními normami Euro. V současné době umožňuje celkem šest krajů Slovenska snížení sazby při prokazatelném splnění norem Euro u užitkových vozidel a autobusů. Zbývající dva kraje, Bratislavský a Prešovský, snížení sazeb ve svých všeobecně závazných vyhláškách dosud nestanovily, dále také neumožňují osvobození od daně jiných případů, než těch, které jsou dané zákonem. Díky těmto skutečnostem a následného srovnání výpočtů lze konstatovat, že v rámci jednotlivých krajů Slovenska existují poměrně velké rozdíly v daňovém zatížení. Dá se předpokládat, že obdobnou analýzou provedenou na vzorku obsahujícím větší počet vozidel, která by byla rovnoměrně rozřazena tak, aby byly zasaženy všechny sazební skupiny, by se rozdíly ještě prohloubily. Dle mého názoru mohou být tyto rozdíly příčinou problémů v oblasti podnikání, způsobují tedy vznik nerovných podmínek v podnikatelském prostředí a podnikatelské subjekty, které působí v krajích s vyššími sazbami, se mohou cítit znevýhodněny.

Vlastní práce

55

Sazby daně z motorových vozidel se navíc v posledních letech neustále zvyšují. Vzhledem k tomu, že výnosy z daně z motorových vozidel plynou do rozpočtů samosprávních krajů Slovenska, které nejsou státem nijak limitovány ve stanovování výše sazeb, může dle mého názoru docházet velmi snadno k vyrovnávání deficitů rozpočtů jednotlivých krajů pomocí zvyšování sazeb. Možnost stanovení nových sazeb každý rok navíc zvyšuje nejistotu podnikatelských subjektů. Tato situace by se dala vyřešit zavedením jednotných sazeb ve všech krajích Slovenské republiky, které by platily po delší období, jako je tomu například v České republice. Následující tabulka udává přehled o srovnání vypočtených daňových povinností v České republice a jednotlivých krajích Slovenska, ty jsou dle uvedeného kurzu přepočteny na české koruny. Z tabulky je jasně vidět, že rozdíly mezi daňovými povinnostmi na Slovensku jsou ve srovnání s daňovou povinností vypočítanou pro vzorek vybraných užitkových automobilů v České republice velké, a to dokonce i v případě, kdy budeme srovnávat slovenské daňové povinnosti vypočítané ze snížených sazeb. Jak již bylo uvedeno, tato skutečnost se dá vysvětlit tím, že samosprávní kraje na Slovensku si výši ročních sazeb stanovují sami, přičemž horní hranice není nijak omezena. Naproti tomu sazby daní v České republice jsou pod průměrem ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, což rozdíl ve výši daňových povinností v těchto dvou zemích ještě prohlubuje. Tab. 26

Srovnání vypočtených ročních daňových povinností v České republice a na Slovensku

Slovensko Banskobystrický kraj Košický kraj Nitranský kraj Trenčínský kraj Trnavský kraj Žilinský kraj Česká republika

RDP základní [Kč] 309 170 309 609 321 443 312 299 335 453 318 194 164 525

RDP snížená [Kč] 279 387 286 455 293 548 274 580 315 199 295 701 -


56

5 Možnosti aplikace slovenského systému daně z motorových vozidel v České republice Současná konstrukce daně silniční v České republice je založená na zdvihovém objemu motoru u vozidel osobních, na součtu největších povolených hmotností na nápravy a počtu náprav u návěsů a na největší povolené hmotnosti a počtu náprav u ostatních vozidel. Z tohoto vyplývá, že systém konstrukce daně silniční v České republice není žádným způsobem založen na zohlednění produkovaného množství emisí. Zdanění na základě emisí v různých formách přitom funguje již ve značném počtu členských států Evropské unie, jak ukazuje tabulka č. 3 na straně 22. V České republice i na Slovensku je silniční daň uvalována pouze na vozidla sloužící k podnikatelským účelům. Ze záměrů Evropské unie jasně vyplývá, že v obou zemích by v této oblasti měla být provedena v budoucnosti změna v rozsahu zdanění motorových vozidel. Evropská unie si klade za cíl postupné přiblížení a následné sjednocení systémů konstrukce daně silniční v členských státech. Z tohoto důvodu je reforma daní z motorových vozidel v České republice a částečně i na Slovensku nutná, přičemž zdanění by mělo být rozšířeno na všechna vozidla, tedy i na ta, která neslouží k ekonomickým účelům, jako je tomu ve většině zemí Evropské unie, jak ukazuje tabulka č. 3 na straně 22. Zdanění by přitom mělo být jak v případě vozidel osobních, tak vozidel užitkových a autobusů založeno určitým způsobem na produkovaném množství emisí. Jednou z možností je tedy zavedení v přecházejících kapitolách detailně popsaného systému konstrukce daně silniční, který funguje na Slovensku. Pokud by se Česká republika v rámci reformy rozhodla použít tento systém, musela by řešit následující otázky. Stanovení výše základních sazeb daně z motorových vozidel je na Slovensku zcela na uvážení samosprávních krajů, nesmí být ovšem nižší než minimální sazby stanovené zákonem, které jsou uvedené v příloze D. Jak je uvedeno v předcházející kapitole, z důvodů vzniku deformace podnikatelského prostředí doporučuji sjednocení sazeb daně pro všechny kraje Slovenska. V případě zavedení slovenského systému daně z motorových vozidel v České republice bych ze stejných důvodů doporučila zavedení jednotných sazeb, které by platily v rámci celé České republiky. Vzhledem k většímu počtu samosprávních krajů v České republice oproti Slovensku by se totiž uvedené problémy způsobené případnou různorodostí výše sazeb či nejednotného stanovení osvobozených vozidel napříč kraji jen prohloubily. Tento systém zdanění, tedy systém s možností uplatnění snížených sazeb dle emisních norem Euro, které dané vozidlo prokazatelně splňuje, může zahrnovat zdanění osobních automobilů, na které bude jednoznačně Česká republika v budoucnu nucena uvalit daň silniční. Zavedení tohoto systému by ze začátku mohlo být ovšem problematické, neboť emisní normy Euro nejsou v technických průkazech dosud uvedeny přímo. Poplatníci je musí poměrně složitě zjišťovat dle Směrnic EHS/ES, které jsou uvedeny na zadních stranách technických průkazů a pomocí tabulky předpisů EHK OSN a směrnic EU, které jsou navíc rozdílné pro


57

skupinu osobních a lehkých užitkových automobilů a pro skupinu těžkých užitkových automobilů a autobusů. V tomto případě by tedy bylo nezbytné vytvořit přehledný a pro poplatníky přívětivý nástroj, pomocí kterého by byli schopni sami emisní normu Euro jejich motorového vozidla, která je nutná pro zařazení do správné sazební skupiny, bez problému správně určit. Samotný způsob sestavení sazebních skupin na Slovensku je dle mého názoru bezproblémový a Česká republika by se jím mohla bez větších změn inspirovat. Sazby jsou primárně rozděleny podle počtu náprav, následně podle největší povolené hmotnosti do jednotlivých sazebních skupin. Těch je na Slovensku při zprůměrování počtu těchto skupin ze všech krajů kolem 40. V České republice je nyní 48 skupin, z důvodu větší rovnoměrnosti zařazení motorových vozidel do těchto sazebních skupin, doporučuji tento stav zachovat. Ke každé této skupině by se navíc přidaly sazby snížené pro vozidla, která splňují emisní normy Euro IV a Euro V. Vzhledem k posunu vývoje technologií a počátku platnosti emisní normy Euro VI v roce 2014 doporučuji zařadit vozidla splňující emisní normu Euro III k vozidlům, která splňují starší emisní normy Euro či žádné emisní normy Euro a použít u nich nově vypočtenou základní sazbu. Základem pro určení správné sazby u užitkových vozidel a autobusů by poté byly informace o počtu náprav a největší povolené hmotnosti, pokud by dále vozidlo splnilo emisní normu Euro, u které je možné uplatnění snížené sazby, mohl by ji poplatník využít. V případě osobních automobilů by dle mého názoru bylo možné ponechat sazební skupiny rozdělené podle zdvihového motoru, navíc by se ke každé skupině přidaly výše odůvodněným způsobem snížené sazby daně pro vozidla splňující emisní normy Euro IV a Euro V. Kromě roční daně z motorových vozidel existuje v rámci slovenské daňové soustavy i jednorázová registrační daň, která je v případě Slovenska založena na výkonu motorového vozidla. Vzhledem k tomu, že podle Sdělení evropské komise COM 2005/261 by měla být jednorázová registrační daň spojená s pořízením vozidla v průběhu dalších let zrušena ve všech členských státech, nemá smysl uvažovat o možnosti, že by ji Česká republika v rámci reformy zavedla. Naopak se dá očekávat, že tato daň bude v nejbližší budoucnosti na Slovensku i ostatních členských zemích zrušena. Důvody pro zrušení jednorázové daně jsou uvedeny v kapitole 3. 2 Silniční daň v rámci Evropské unie.

5.1

Návrh stanovení sazeb daně v případě aplikace slovenského systému daně z motorových vozidel v České republice

Následující podkapitola se věnuje návrhu způsobu možného stanovení nových ročních sazeb silniční daně v případě, že by Česká republika aplikovala systém daně z motorových vozidel, který funguje na Slovensku na základě skutečností definovaných v úvodu kapitoly č. 5 Možnosti aplikace slovenského systému daně z motorových vozidel v České republice. V této části jsou použity následující zkratky:  ZSD pro stávající základní sazbu daně,


58

 NZSD pro navrhnutou základní sazbu daně a  NSSD pro navrhnutou sníženou sazbu daně. Modelace sazeb je provedená na vybraném vzorku užitkových vozidel. Pro zachování inkasní neutrality před úpravou ročních sazeb daně a po úpravě byly roční sazby daně změněny způsobem, který uvádí následující tabulka. Pro jednotlivá vozidla byly stanoveny nové základní sazby, které byly oproti stávající základním sazbám zvýšeny o 20 %. Navrhnuty byly snížené sazby pro vozidla, která prokazatelně splňují emisní normy Euro IV a Euro V. Tab. 27

Navrhnutá modelace roční sazby silniční daně

Emisní norma Euro Žádná + Euro III Euro IV Euro V

Modelace roční sazby daně Zvýšení stávající sazby o 20 % Snížení nové základní sazby daně o 15 % Snížení nové základní sazby daně o 40 %

Tabulka č. 28 uvádí přehled ročních sazeb pro jednotlivá vozidla. Ve třetím sloupci tabulky jsou uvedeny stávající roční sazby daně bez zohlednění možnosti využití snížené sazby dle §6 ZDSIL. Čtvrtý sloupec uvádí navrhnuté základní sazby daně, které byly vypočteny výše uvedeným způsobem. Pátý sloupec uvádí navrhnuté snížené sazby dle způsobu uvedeného v tabulce č. 27, jsou přitom vždy zohledněny emisní normy Euro, které jednotlivá vozidla splňují. U vozidel č. 1, 2, 7, 10, 11, která splňují emisní normu Euro III, jsou proto navrhnuté snížené sazby daně shodné s navrhnutými základními sazbami daně. U vozidel splňujících emisní normu Euro IV, tedy vozidel č. 3, 4, 8, 12, 13 a 14, jsou navrhnuté snížené sazby vypočítané snížením nové základní sazby o 15 %. U zbývajících vozidel, tedy těch, která splňují emisní normy Euro 5, jsou navrhnuté snížené sazby daně vypočítané snížením nové základní o 40 %.


Tab. 28

59

Přehled ročních sazeb silniční daně pro vzorek vybraných užitkových vozidel

Číslo

Vozidlo

1. Volkswagen 2. Ford Transit 3. Škoda Octavia 4. Ford F 250 5. Volkswagen 6. Peugeot Boxer 7. MAN 8. Iveco Daily 9. IvecoDaily 10. Volvo 11. MAN 12. MAN 13. Scania 14. Scania 15. Renault 16. DAF Daňová povinnost [Kč]

ZSD [Kč] NZSD [Kč] NSSD [Kč] 3 600 3 600 2 400 3 600 3 600 3 600 10 800 6 000 6 000 33 300 23 700 23 700 27 300 33 300 23 700 23 700 231 900

4 320 4 320 2 880 4 320 4 320 4 320 12 960 7 200 7 200 39 960 28 440 28 440 32 760 39 960 28 440 28 440 278 280

4 500 4 500 2 448 3 672 2 592 2 592 13 500 6 120 4 320 41 625 29 625 24 174 27 846 33 966 17 064 17 064 235 608

Cílem této modelace bylo navrhnout možný způsob zdanění, který je založený na zvýšení daňového zatížení u neekologických vozidel a naopak snížení daňové povinnosti u vozidel šetrnějších k životnímu prostředí, konkrétně těch, která splňují emisní normy Euro IV a Euro V, za účelem zatraktivnění provozu těchto vozidel a motivování daňových poplatníku k jejich upřednostnění před vozidly, která více zatěžují životní prostředí větším množstvím produkovaných emisí.

Diskuze

60

6 Diskuze Silniční doprava je spolehlivý a rychlý způsob, jak oproti jiným druhům dopravy s malým rizikem ztrát či poškození přepravit náklad. Hustá silniční síť činí silniční přepravu v Evropě velmi pružnou a díky vývoji motorových vozidel nejsou v současné době dopravci limitováni množstvím, velikostí či hmotností nákladu. V České republice se jedná o nejvyužívanější způsob dopravy, i v jiných státech konkuruje železniční a letecké dopravě. Nicméně skutečnost, že silniční doprava patří k nejméně ekologickým způsobům dopravy, všechna pozitiva zastiňuje. V některých zemích, jmenujme například Švýcarsko, omezení provozu neekologických nákladních vozidel vyřešili tím, že v nejvíce vytížených úsecích zcela zakázali provoz těchto vozidel, která musí svůj náklad dále převézt pomocí železnice. Díky nezájmu přepravců využívat železniční dopravu v České republice, což je pravděpodobně způsobeno poměrně vysokou cenou a nízkou kvalitou, se za stávajících podmínek ovšem nedá předpokládat, že by se tento způsob přepravy rozšířil i do České republiky. Česká republika musí z tohoto důvodu hledat způsoby, jak negativní vlivy nejrozsáhlejšího způsobu dopravy omezit ve prospěch životního prostředí. Silniční daň je pro tento účel velmi vhodným nástrojem, neboť za předpokladu, že současná konstrukce silniční daně v České republice projde změnami, se díky správnému nastavení systému zdanění může snížit produkce emisí znečišťující životní prostředí. Pokud by byla méně ekologická vozidla zatížena vyšší silniční daní, dá se předpokládat, že by tento krok zvýšil zájem dopravců o využívání ekologických vozidel a kombinované dopravy. V předcházející kapitole č. 5 jsou uvedeny možnosti aplikace slovenského systému daně z motorových vozidel založeného na emisních normách Euro v České republice, jsou ovšem i jiné způsoby, kterými by se daňová reforma silniční daně mohla ubírat. V současnosti hojně využívaný způsob zdanění motorových vozidel je založen na zohlednění emisí CO2 v gramech, které motorové vozidlo produkuje na vzdálenost jednoho kilometru. Tento způsob patří k těm, které nejvíce znevýhodňují provoz neekologických vozidel. Problémem je ovšem to, že povinnost uvádět údaje o množství produkovaných emisí CO2 do technických průkazů vozidel vznikla až se zavedením emisní normy Euro V. U velkého množství vozidel vyrobených před rokem 2009 není možné tyto údaje jednoduše zjistit a z tohoto důvodu jsou v zemích, kde je silniční daň založena na zohlednění emisí CO2, tento způsob zdanění většinou využíván jen pro vozidla vyrobená v posledních několika letech. Za zamyšlení tedy stojí, jestli by nebylo vhodnější zavést v České republice systém, do kterého by bylo možné zahrnout všechna vozidla. Takovým je například systém zdanění na základě emisních norem Euro, který je využíván na Slovensku.

Závěr

61

7 Závěr Bakalářská práce se zabývá silniční daní s environmentálními prvky, tedy emisními normami Euro, na Slovensku. Cílem práce bylo popsat konstrukci daně z motorových vozidel na Slovensku s důrazem na emisní normy Euro a následně zhodnotit možnosti aplikace tohoto způsobu zdanění motorových vozidel v České republice. Literární rešerše popisuje problematiku silniční daně v první části obecně v rámci Evropské unie, dále je zde detailně popsán způsob konstrukce daně silniční v České republice a na Slovensku. Členské země Evropské unie můžeme na základě uvedených způsobů zdanění rozdělit na dvě skupiny. V první skupině, kam řadíme i Českou republiku, se silniční daň počítá na základě technických parametrů, kterými jsou například kilowatty, koňská síla, výkon vozidla či objem válců. Druhou skupinu tvoří země, které určitým způsobem do konstrukce silniční daně implementovaly zohlednění produkovaných emisí. Vzhledem k tomu, že na Slovensku existuje v šesti uvedených krajích možnost uplatnění snížené sazby u užitkových vozidel a autobusů, které splňují uvedené emisní normy Euro, můžeme do této skupiny zařadit i Slovensko. V části Vlastní práce jsou pro vzorek vybraných užitkových vozidel vypočítány daňové povinnosti v České republice i ve všech osmi krajích Slovenska. Následně je provedeno srovnání a uvedeny možnosti aplikace slovenského systému v České republice. V práci jsem došla k tomu, že Česká republika by se v rámci budoucí daňové reformy mohla inspirovat slovenským způsob konstrukce daně. V práci ovšem byly doporučeny drobné úpravy oproti současné situaci na Slovensku. Ty spočívají v zavedení jednotných sazeb daně, jak je tomu nyní v České republice, navíc by se k jednotlivým sazebním skupinám doplnily sazby snížené, vozidla splňující emisní normy Euro IV a V. Vzhledem k cílům Evropské unie, které by měly být realizované v nejbližších letech, bylo také doporučeno zavedení zdanění všech motorových vozidel, tedy i těch, které neslouží k ekonomickým účelům a to jak v případě osobních automobilů, tak i u automobilů užitkových a autobusů. Vzhledem k tomu, že reforma českého systému konstrukce daně silniční je nevyhnutelná, bych závěrem chtěla říct, že shledávám práci jako velmi přínosnou, neboť nastiňuje jeden z možných směrů, kterými by se reforma daně silniční mohla ubírat.

Literatura

62

8 Literatura Cestná daň. Zákony pre ludi.sk [online]. 2014[cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/obor/4236281 Částka 4: Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění o zrušení daně z motorových vozidel. In: Sbírka zákonů. 1974. Daňová sústava Slovenskej republiky. Finance.sk: Poznajte hodnotu informácie [online]. 2103 [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.finance.sk/dane/informacie/priame-dane/danovasustava/ Daňové zákony 2014: Úplná znění platná v roce 2014. Bratislava: DonauMedia, 2014. ISBN 9788089364510. Dieselový motor čistší než plynový. ČSAD: BUS portal [online]. 2007 [cit. 2014-0330]. Dostupné z: http://www.csad.cz/modules.php?name=print&sid=2744&secid=7 Emisní norma Euro. Autolexicon [online]. 2008 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://cs.autolexicon.net/articles/emisni-norma-euro/ EURO normy. Vítejte na Zemi: Multimediální ročenka životního prostředí [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=euro_normy&site=doprava Euro standards. ACEA [online]. 2013 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.acea.be/industry-topics/tag/category/euro-standards EURO standards. NGK [online]. 2012 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.ngk.de/en/technology-in-detail/lambda-sensors/basicexhaust-principles/euro-standards/ Environmental tax revenue by type, EU-27, 1995-2011. Eurostat [online]. 2013 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php?title=File: Environmental_tax_revenue_by_type,_EU-27,_19952011_%28million_EUR_and_%_TSC%29.png&filetimestamp=2013070315265 1

Literatura

63

Finanční správa [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z:http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/financni-spravacr/vyrocni-zpravy-a-souvisejici-dokumenty/2012 Heavy duty truck and bus engines. Dieselnet [online]. 1993 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: https://www.dieselnet.com/standards/eu/hd.php HOREJŠ, Karel a MOTEJL, Vladimír. Příručka pro řidiče a opraváře automobilů. Vyd. 4. Brno: Littera, 2009, 386 s. ISBN 978-80-85763-52-2. Jaká auta skutečně jezdí na českých silnicích?. Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.rsd.cz/doc/Technickepredpisy/Ochrana-zivotniho-prostredi/jaka-auta-skutecne-jezdi-na-ceskychsilnicich JANOUŠEK, Karel. Automobil v podnikání: u právnické osoby, u fyzické osoby - podnikatele : vozidlo zaměstnavatele a zaměstnance:z hlediska daně z příjmů, daně z přidané hodnoty, daně silniční a účetnictví. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 439 s. ISBN 978-80-7263-668-6. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8. LÁCHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 271 s. ISBN 978-80-7357-320-1. KONEČNÝ, Vladimír. Sadzby dane z motorových vozidiel v SR a v zahraničí. 2012. Dostupné z: http://www.fpedas.utc.sk/dopravaaspoje/2012/1/konecny.pdf MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2014: Úplná znění platná k 1. 1. 2014. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-5171-9 Norma EEV. FUSO [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://fusotrucks.sk/popup/eev.html NOVÁKOVÁ, Vladimíra a Věroslav SOBOTKA. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2., aktualiz. vyd. Praha: COFET, 2011, 416 s. ISBN 978-80-904396-1-0. Overview of CO2-based motor vehicle taxes in the EU. In: ACEA: European automobile manufactures association [online]. 2013 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z:http://acea.be/uploads/publications/CO2_tax_overview_2013.pdf

Literatura

64

Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Pátek 5. června 1964 [online]. 2014 [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/1960ns/stenprot/026schuz/s026017.html Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1974 [online]. 2014 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/1971fs/predsedn/tisky/t0014_00.htm PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 642 s. ISBN 978-80-7357-698-1. SCHULTZOVÁ, Anna. Daňovníctvo: daňová teória a politika I. Bratislava: IURA Edition, 2009. ISBN 9788080782641. Složení vozového parku v ČR: Souhrnné registrace k 31. 12. 2013. AUTOSAP: Sdružení automobilového průmyslu [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.autosap.cz/zakladni-prehledy-a-udaje/slozeni-vozovehoparku-v-cr/ STEJSKAL, Jan. Daňová teorie a politika: pro kombinovanou formu studia. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2008-, 2 sv. (94, 87 s.). ISBN 978-80-7395097-21. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace v EU se základními judikáty SD EU včetně zapracování Lisabonské smlouvy a novelizací směrnice 2006/112/ES. 4., aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2010, 351 s. ISBN 978-80-7201-799-7. Taxation and customs union: Taxes in Europe database. European Commission [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/tedb/taxSearch.html Tax Guide 2013: Motor vehicle taxation: EU summary. In: ACEA: European automobile manufacturers association [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z:http://www.acea.be/publications/article/acea-tax-guide Tisková informace č. 3/2014: V ČR je registrováno téměř 4,8 milionu osobních automobilů, jejich průměrný věk je vyšší než v roce 1995. In: Sdružení automobilového průmyslu [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: www.autosap.cz/s iles/TI03-2014.docx VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11. aktualiz. vyd. Praha: 1. VOX, 2012, 368 s. ISBN 978-80-87480-05-2

Literatura

65

Vozový park osobních a nákladních vozidel: Vyhodnocení indikátoru. ISSAR: Informační systém statistiky a reportingu [online]. 2013 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1589 Vozový park silničních vozidel. Vítejte na Zemi: Multimediální ročenka životního prostředí [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=vozovy_park_silnicnich_v ozidel&site=doprava Všeobecne záväzné nariadenie Banskobystrického samosprávneho kraja č. 21/2012 o zavedení miestnej dane – dane z motorových vozidiel. Banskobystrický samosprávní kraj[online]. 2012 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://www.vucbb.sk/portal/sites/default/files/bbsk/stranky/2011/danz-motorovych-vozidiel/vzn-bbsk-21-2012.pdf Všeobecne záväzné nariadenie Bratislavského samosprávneho kraja č. 38/2010 o dani z motorových vozidiel. Bratislavský samosprávní kraj [online]. 2010 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://www.region-bsk.sk/clanok/vzn-bsk-c-382010-727436.aspx Všeobecné záväzné nariadenie Košického samosprávneho kraja č. 8/2010 o zavedení dane z motorových vozidiel a určení sadzby dane na území Košického samosprávneho kraja.Košický samosprávní kraj [online]. 2010 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z:http://web.vucke.sk/files/dokumenty/pub/legislativa/vzn201008.pdf Všeobecne záväzné nariadenie Nitrianskeho samosprávneho kraja č. 9/2011o urþení roþnej sadzby dane z motorových vozidiel. Nitrianský samosprávní kraj [online]. 2011 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://www.unsk.sk/files/VZN/vzn9-2011.pdf Všeobecne záväzné nariadenie Prešovského samosprávneho kraja č. 25/2011, ktorým sa zavádza daň z motorových vozidiel a určujú sa sadzby dane z motorových vozidiel na území Prešovského samosprávneho kraja. Prešovský kraj [online]. 2011 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.pokraj.sk/sk/samosprava/udaje/legislativa/vseobecne-zavaznenariadenia/vzn-c-25-2011.html Všeobecne záväzné nariadenie Trenčianskeho samosprávneho kraja číslo 5/2007 o dani z motorových vozidiel na území Trenčianskeho samosprávneho kraja. Trenčianský samosprávní kraj [online]. 2007 [cit. 2013-12-3]. Dostupné z: http://www.tsk.sk/buxus/docs//vzn/vzn__2007_uplne_znenie_2011.pdf

Literatura

66

Všeobecne záväzné nariadenie Trnavského samosprávneho kraja č. 26/2012 o určení ročnej sadzby dane z motorových vozidiel. Trnavský samosprávní kraj [online]. 2012 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: https://www.trnavavuc.sk/sites/default/files/data/dokumenty/2012/12/vzn-26-2012.pdf Všeobecne záväzné nariadenie Žilinského samosprávneho kraja číslo 24/2010 o dani z motorových vozidiel. In: Žilinský samosprávní kraj [online]. 2010 [cit. 201304-12]. Dostupné z:http://www.regionzilina.sk/files/odbory/doprava/rok2012/december/28/uplne-znenie-vzn-zsk-c-24_2010.pdf Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy: vyhodnocení indikátoru. ISSAR: Informační systém statistiky a reportingu [online]. 2013 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1587 Zákon č. 582/2004 o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady. Elektronická zbierka zákonov: Informácie zo Zbierky zákonov a vestníkov ministerstiev SR [online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupne z: www.zbierka.sk/sk/predpisy/582-2004-z-z.p-8190.pdf Zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční. Portál POHODA [online]. 2014 [cit. 2014-0420]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/zakony/danove-a-financnipravo/zakon-o-dani-silnicni-2014/ Zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech. Ministerstvo životního přostředí [online]. 2012 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z:http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e 8900296e32/8FC3E5C15334AB9DC125727B00339581/$file/Zakon_185_20 01.pdf Zpráva o životním prostředí České republiky 2012. In: Ministerstvo životního prostředí [online]. 2013 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_131023_zprava_o_zp/$FI LE/Zpr%C3%A1va%20o%20%C5%BDP%202012%20-%20final.pdf

Přílohy

67

Přílohy

A Tabulka předpisů EHK OSN a směrnic EU

68

A Tabulka předpisů EHK OSN a směrnic EU Úroveň limitů emisí Kategorie vozidla

M1 do 2,5 t a do 6 osob

EURO 2 R 83-03 B,C R 83-04 B,C ES 94/12 ES 96/44 ES 96/69 ES 98/77

EURO 3 R 83-05A (83RI) ES 98/69A ES 1999/102A ES 2001/1A ES 2001/100A ES 2002/80A ES 2003/76A ES 2006/96A R 83-04 B,C R 83-05A (83RI)

EURO 4 R 83-05B (83RII) ES 98/69B ES 1999/102B ES 2001/1B ES 2001/100B ES 2002/80B ES 2003/76B ES 2006/96B R 83-05B (83RII)

EURO 5 692/2008A až M R 83-06J až M

ES 96/69 ES 98/77

ES 98/69B ES 1999/102B ES 2001/1B ES 2001/100B ES 2002/80B ES 2003/76B ES 2006/96B R 49-03B1 R 49-04B1 ES 1999/96B1 ES 2001/27B1

R 83-06J až M

ES 98/69A ES 1999/102A M1 nad 2,5 t a/nebo nad 6 ES 2001/1A osob N1, některá M2 a N2 ES 2001/100A ES 2002/80A ES 2003/76A ES 2006/96A R 49-02B R 49-03A M1 nad 3, 5 t ES 91/542B R 49-04A autobusy M2 a M3 ES 96/1 ES 1999/96A ES 2001/27A

ES 2005/55B, C ES 2005/78B, C N1, N2, N3

ES 2006/51B, C ES 2006/81B, C ES 2008/74B, C

EEV

EURO 6: 692/2008N až Y (R 83 zatím není)

692/2008A až M

EURO 6: 692/2008N až Y (R 83 zatím není) R 49-03B2 R 49-04B2 ES 1999/96B2 ES 2001/27B2 ES 2005/55D, E, F, G ES 2005/78D, E, F, G ES 2006/51D, E, F, G ES 2006/81D, E, F, G ES 2008/74D, E, F, G

R 49-03C R 49-04C ES 1999/96C ES 2001/27C ES 2005/55H, I, J, K ES 2005/78H, I, J, K ES 2006/51H, I, J, K ES 2006/81H, I, J, K ES 2008/74H, I, J, K

B Emisní limity pro motorová vozidla kategorie N1a N2 s dieselovými motory

69

B Emisní limity pro motorová vozidla kategorie N1a N2 s dieselovými motory Kategorie N1, Třída I ≤1305 kg

N1, Třída II 1305-1760 kg

N1, Třída III >1760 kg

N2

Norma

Platí od

CO g/km

HC

NOx

PM 1/kWh

PN 1/km

Euro 1 10/1994 Euro 2 IDI 1/1998

26330 1.0 -

-

0.14 0.08

-

Euro 2 DI Euro 3 Euro 4

1/1998 1/2000 1/2005

1.0 0.64 0.50

-

0.50 0.25

0.10 0.05 0.025

-

Euro 5a

9/2009

0.50

-

0.18

0.005f

-

Euro 5b

9/2011

0.50

-

0.18

0.005f

6.0×1011

Euro 6 9/2014 Euro 1 10/1994 Euro 2 IDI 1/1998

0.50 42856 45658 -

0.08 -

0.005f 0.19 0.12

6.0×1011 -


1/1998 1/2001 1/2006

45658 0.80 0.63 -

0.65 0.33

0.14 0.07 0.04

-

Euro 5a

9/2010

0.63

-

0.235

0.005f

-

Euro 5b

9/2011

0.63

-

0.235

0.005f

6.0×1011

Euro 6 9/2015 Euro 1 10/1994 Euro 2 IDI 1/1998

0.63 33025 41760 -

0.105 -

0.005f 0.25 0.17

6.0×1011 -


1/1998 1/2001 1/2006

41760 0.95 0.74 -

0.78 0.39

0.20 0.10 0.06

-

Euro 5a

9/2010

0.74

-

0.280

0.005f

-

Euro 5b

9/2011

0.74

-

0.280

0.005f

6.0×1011

Euro 6

9/2015

0.74

-

0.125

0.005f

6.0×1011

Euro 5a

9/2010

0.74

-

0.280

0.005f

-

f

6.0×1011 6.0×1011

Euro 5b

9/2011

0.74

-

0.280

0.005

Euro 6

9/2015

0.74

-

0.125

0.005f

C Sazby daně dle Zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční

70

C Sazby daně dle Zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční Roční sazba daně ze základu daně podle § 5 písm. a) činí při zdvihovém objemu motoru: Zdvihový objem [cm3] Sazba daně [Kč] do 800 1200 800-1250 1800 1250-1500 2400 1500-2000 3000 2000-3000 3600 nad 3000 4200 Roční sazba daně ze základu daně podle § 5 písm. b) a c) činí: Nápravy

1

2

Hmotnost [t] do 1 nad 1 až 2 nad 2 až 3,5 nad 3,5 až 5 nad 5 až 6,5 nad 6,5 až 8 nad 8 do 1 nad 1 do 2 nad 2 do 3,5 nad 3,5 do 5 nad 5 do 6,5 nad 6,5 do 8 nad 8 do 9,5 nad 9,5 do 11 nad 11 do 12 nad 12 do 13 nad 13 do 14 nad 14 do 15 nad 15 do 18 nad 18 do 21 nad 21 do 24 nad 24 do 27 nad 27

Sazba daně [Kč] 1800 2700 3900 5400 6900 8400 9600 1800 2400 3600 4800 6000 7200 8400 9600 10800 12600 14700 16500 23700 29100 35100 40500 46200

Nápravy

3

4 a více

Hmotnost [t] Sazba daně [Kč] do 1 nad 1 do 3,5 nad 3,5 do 6 nad 6 do 8, 5 nad 8,5 do 11 nad 11 do 13 nad 13 do 15 nad 15 do 17 nad 17 do 19 nad 19 do 21 nad 21 do 23 nad 23 do 26 nad 26 do 31 nad 31 do 36 nad 36 do 18 nad 18 do 21 nad 21 do 23 nad 23 do 25 nad 25 do 27 nad 27 do 29 nad 29 do 32 nad 32 do 36 nad 36

1800 2400 3600 6000 7200 8400 10500 13200 15900 17400 21300 27300 36600 43500 50400 8400 10500 14100 17700 22200 28200 33300 39300 44100

D Minimální sazby daně dle zákona č. 582/2004 o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady 71

D Minimální sazby daně dle zákona č. 582/2004 o miestnych daniach a miestnom poplatku za komunálne odpady a drobné stavebné odpady A. Motorová vozidla Počet náprav a maximální přípustná celková hmotnost naloženého vozidla (v tunách)

Minimální

Minimální sazba daně (v Euro/rok)

Maximální

Hnací náprava (y) se vzduchovým Hnací náprava (y) pružením s jinými systémy nebo s ekvivalentpružení ním zařízením

13 14 15 18

0 31 86 121

31 86 121 274

17 19 21 23 25 26

31 54 111 144 222 222

54 111 144 222 345 345

25 27 29 31 32

144 146 228 362 362

146 228 362 537 537

Dvě nápravy 12 13 14 15 Tři nápravy 15 17 19 21 23 25 Čtyři nápravy 23 25 27 29 31


B. Jízdní soupravy (návěsové a přívěsové soupravy) Počet náprav a maximální přípustná celková hmot- Minimální sazba daně nost naloženého vozidla (v tunách) (v Euro/rok)

Maximální

Hnací náprava (y) se vzduchovým pružením nebo s ekvivalentním zařízením

Hnací náprava(y) s jinými systémy pružení

12

14

0

0

14

16

0

0

16

18

0

14

18

20

14

32

20

22

32

75

22

23

75

97

23

25

97

175

25

28

175

307

23

25

30

70

25

26

70

115

26

28

115

169

28

29

169

204

29

31

204

335

31

33

335

465

33

36

465

706

36

38

465

706

38 40

370 515

515 700

38 40 44

327 454 628

454 628 929

Minimální

Nápravy 2+1

Nápravy 2 + 2

Nápravy 2 + 3 36 38 Nápravy 3 + 2 36 38 40 Nápravy 3 + 3


36 38 40

38 40 44

186 225 336

225 336 535

E Roční sazby daně užitkových vozidel v Bratislavském samosprávním kraji

74

E Roční sazby daně užitkových vozidel v Bratislavském samosprávním kraji Nápravy

Celková hmotnost (t) nad

1 nebo 2

3

1 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 15 17 19

Nápravy RS v €

do (včetně) 1 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 15 17 19 21

75,58 134,37 222,55 335,93 445,1 3 558,47 667,64 835,6 1003,57 1171,53 1339,48 1562,04 1788,79 2011,34 2233,89 2456,43 4 a více 2678,98 613,05 726,43 894,39 1062,36

Celková hmotnost (t) nad do (vč.) 21 23 25 27 29 31 33 35 37 40 23 25 27 29 31 33 35 37 40

23 25 27 29 31 33 35 37 40 23 25 27 29 31 33 35 37 40

RS v € 1230,32 1394,08 1562,04 1730 1898 2120,51 2347,25 2569,8 2792,36 3014,91 781,02 948,98 1116,94 1284,91 1452,86 1675,41 1898 2120,51 2347,25 2569,8


F Roční sazby daně užitkových vozidel v Banskobystrickém kraji Počet náprav

1 nebo 2

3

Celková hmotnost (t) Roční sazba Euro III Euro IV, V, VI a EEV nad do (včetně) 1 74 69 62 1 2 133 124 108 2 4 212 196 182 4 6 312 292 273 6 8 417 380 360 8 10 518 478 454 10 12 620 572 541 12 14 777 716 677 14 16 933 859 814 16 18 1089 1004 950 18 20 1252 1146 1086 20 22 1452 1336 1268 22 24 1660 1531 1451 24 26 1862 1723 1631 26 28 2075 1922 1812 28 30 2269 2104 1992 30 2480 2296 2173 15 566 523 495 15 17 673 622 589 17 19 828 767 725 19 21 982 911 862 21 23 1144 1055 998 23 25 1295 1195 1130 25 27 1452 1336 1267 27 29 1599 1484 1402 29 31 1755 1627 1539 31 33 1964 1816 1718 33 35 2172 2010 1903 35 37 2375 2203 2084 37 40 2582 2392 2264 40 2790 2583 2444

75


4

23 25 27 29 31 33 35 37 40

23 25 27 29 31 33 35 37 40

721 877 1033 1189 1337 1548 1755 1968 2172 2375

76

669 813 957 1099 1244 1436 1627 1816 2012 2203

623 757 905 1041 1177 1357 1539 1718 1903 2085


77

G Roční sazby daně užitkových vozidel v Košickém kraji Počet náprav

1 nebo 2

3

Celková hmotnost (t) Roční sazba nad do (včetně) 1 69,38 1 2 124,15 2 4 208,13 4 6 314,02 6 8 412,6 8 10 518,49 10 12 620,73 12 14 777,73 14 16 934,74 16 18 1091,75 18 20 1245,11 20 22 1453,23 22 24 1665 24 26 1873,14 26 28 2077,6 28 30 2285,73 30 2493,85 15 569,61 15 17 675,5 17 19 832,5 19 21 989,52 21 23 1146,52 23 25 1296,22 25 27 1453,23 27 29 1610,24 29 31 1767,25 31 33 1971,72 33 35 2183,5 35 37 2391,62 37 40 2599,75 40 2804,22

Euro III 66,22 118,5 198,67 299,74 393,84 494,92 592,52 742,38 892,25 1042,13 1188,52 1387,18 1589,32 1787,99 1983,17 2181,84 2380,5 543,72 644,79 794,66 944,54 1094,4 1237,3 1387,18 1537,04 1686,92 1882,09 2084,25 2282,91 2481,58 2676,75

Euro IV a V 63,07 112,86 189,21 285,47 375,09 471,35 564,3 707,03 849,76 992,5 1131,92 1321,12 1513,64 1702,85 1888,73 2077,94 2267,14 517,83 614,09 756,82 899,56 1042,29 1178,38 1321,12 1463,85 1606,59 1792,47 1985 2174,2 2363,41 2549,29


4 a více

23 25 27 29 31 33 35 37 40

23 25 27 29 31 33 35 37 40

726,62 883,62 1040,63 1193,98 1350,99 1559,12 1767,25 1971,72 2183,5 2391,62

78

693,59 843,45 993,33 1139,71 1289,58 1488,25 1686,92 1882,09 2084,25 2282,91

660,56 803,29 946,03 1085,44 1228,17 1417,38 1606,59 1792,47 1985 2174,2


79

H Roční sazby daně užitkových vozidel v Nitranském kraji Počet náprav

1 nebo 2

3

Celková hmotnost (t) Roční sazba nad do (včetně) 1 88,35 1 2 153,35 2 4 230,03 4 6 322,05 6 8 425,74 8 10 536,75 10 12 640,44 12 14 801,46 14 16 962,49 16 18 1123,51 18 20 1284,54 20 22 1499,23 22 24 1713,93 24 26 1928,63 26 28 2143,33 28 30 2354,01 30 2568,71 15 586,76 15 17 697,76 17 19 858,79 19 21 1019,81 21 23 1180,84 23 25 1338,21 25 27 1499,23 27 29 1660,25 29 31 1821,28 31 33 2031,96 33 35 2250,68 35 37 2465,38 37 40 2676,06 40 2890,76

Euro III 82,15 142,39 213,6 299,03 395,44 498,4 594,79 744,14 893,84 1043,18 1192,88 1392,25 1591,61 1790,98 1990,34 2186,04 2385,4 544,77 648,11 797,44 947,15 1096,49 1242,54 1392,25 1541,58 1691,29 1887 2090,01 2289,37 2485,09 2684,45

Euro IV a V 79,96 138,74 208,12 291,37 385,21 485,62 579,46 725,15 870,84 1016,52 1162,22 1356,46 1550,71 1744,96 1939,21 2129,82 2324,07 530,89 631,31 777 922,69 1068,37 1210,78 1356,46 1502,15 1647,84 1838,44 2036,34 2230,59 2421,19 2615,45


4 a více

23 25 27 29 31 33 35 37 40

23 25 27 29 31 33 35 37 40

747,79 908,81 1069,84 1230,86 1391,89 1606,58 1821,28 2031,96 2250,68 2465,37

80

694,47 843,82 993,52 1142,86 1292,57 1491,93 1691,29 1887 2090,01 2289,37

615,08 747,52 967,97 1113,65 1259,33 1453,58 1647,84 1838,44 2036,34 2230,59

CH Roční sazby daně užitkových vozidel v Prešovském kraji

81

CH Roční sazby daně užitkových vozidel v Prešovském kraji Nápravy

Celková hmotnost (t) nad

1 nebo 2

3

1 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 15 17 19

RS v €

Nápravy

do (včetně) 1 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 15 17 19 21

3 70,63 126,39 208,19 312,28 412,66 520,48 620,85 777 933,14 1089,29 1244,32 1453,63 1661,81 1870,01 2078,2 4 a více 2282,67 2490,87 568,8 676,61 832,76 988,9

Celková hmotnost (t) nad do (vč.) 21 23 25 27 29 31 33 35 37 40 23 25 27 29 31 33 35 37 40

23 25 27 29 31 33 35 37 40 23 25 27 29 31 33 35 37 40

RS v € 1145,05 1297,48 1453,63 1609,76 1765,92 1970,38 2182,3 2390,48 2594,96 2803,16 724,95 881,09 1037,24 1193,38 1349,52 1557,72 1765,92 1970,38 2182,3 2390,48


82

I Roční sazby daně užitkových vozidel v Trenčínském samosprávním kraji Počet náprav

1 nebo 2

3

Celková hmotnost v (t) Roční sazba nad do (včetně) 1 75 1 2 135 2 4 212 4 6 316 6 8 418 8 10 524 10 12 626 12 14 783 14 16 944 16 18 1098 18 20 1256 20 22 1465 22 24 1677 24 26 1886 26 28 2095 28 30 2303 30 2513 15 574 15 17 682 17 19 839 19 21 997 21 23 1155 23 25 1309 25 27 1467 27 29 1624 29 31 1782 31 33 1990 33 35 2203 35 37 2413 37 40 2621 40 2830

Euro III 73,02 129,45 197,5 287,12 376,75 471,35 562,63 705,37 846,44 989,17 1130,25 1319,45 1508,66 1697,86 1887,07 2072,96 2263,82 514,5 614,08 755,16 896,23 1038,96 1178,38 1309,5 1462,19 1603,26 1790,81 1983,33 2172,54 2356,76 2547,63

Euro IV a Euro V 69,7 124,47 187,54 273,84 360,15 453,09 539,4 675,49 811,59 947,68 1083,78 1266,34 1447,25 1628,16 1809,06 1988,31 2170,88 494,58 587,53 723,62 859,72 995,81 1128,59 1266,34 1400,78 1536,87 1716,12 1900,35 2081,25 2258,84 2441,41


4 a více

23 25 27 29 31 33 35 37 40

23 25 27 29 31 33 35 37 40

732 890 1048 1205 1327 1573 1782 1990 2203 2413

657,23 798,31 941,04 1083,78 1224,85 1415,72 1603,26 1790,81 1981,67 2172,54

83

630,68 765,11 901,21 1038,96 1175,06 1357,63 1536,87 1716,12 1900,35 2082,91


84

J Roční sazby daně užitkových vozidel v Trnavském kraji Počet náprav

1 nebo 2

3

Celková hmotnost (t) Ostatní a Euro III Euro IV, V, EEV nad do (včetně) 1 88,35 79,96 1 2 153,35 138,74 2 4 230,03 208,12 4 6 331,17 299,77 6 8 438,98 397,27 8 10 550,98 498,4 10 12 658,33 595,53 12 14 824,1 745,6 14 16 989,51 895,3 16 18 1155,28 1045,01 18 20 1320,68 1195,07 20 22 1540,5 1393,71 22 24 1763,95 1595,99 24 26 1983,4 1794,25 26 28 2202,84 1993,26 28 30 2422,29 2191,52 30 2641,74 2390,16 15 604,66 546,96 15 17 716,02 648,11 17 19 881,79 797,81 19 21 1047,56 947,52 21 23 1212,97 1097,58 23 25 1374,73 1244 25 27 1540,5 1393,71 27 29 1706,27 1543,77 29 31 1871,67 1693,48 31 33 2091,11 1891,75 33 35 2314,58 2094,04 35 37 2534,39 2293,03 37 40 2753,47 2491,3 40 2972,9 2689,57

Euro VI 75,96 131,8 197,71 284,78 377,4 473,48 565,75 708,32 850,54 992,76 1135,32 1324,03 1516,19 1704,54 1893,59 2081,94 2270,65 519,62 615,7 757,92 900,14 1042,7 1181,8 1324,03 1466,58 1608,81 1797,16 1989,34 2178,38 2366,74 2555,09


4 a více

23 25 27 29 31 33 35 37 40

23 25 27 29 31 33 35 37 40

770,07 935,84 1101,61 1267 1432,77 1652,22 1871,67 2091,11 2314,58 2534,39

85

697,04 846,74 996,45 1146,51 1296,22 1494,85 1693,48 1891,75 2094,04 2293,03

662,19 804,4 946,62 1089,18 1231,41 1420,1 1608,81 1797,16 1989,34 2178,38


86

K Roční sazby daně užitkových vozidel v Žilinském kraji Počet náprav

1 nebo 2

3

Celková hmotnost (t) Roční sazba nad do (včetně) 1 72,29 1 2 128,52 2 4 212,87 4 6 321,32 6 8 425,74 8 10 534,19 10 12 638,62 12 14 799,27 14 16 959,94 16 18 1120,59 18 20 1281,25 20 22 1494,13 22 24 1711,02 24 26 1923,89 26 28 2136,76 28 30 2349,63 30 2562,51 15 587,22 15 17 696,37 17 19 858,23 19 21 1020,09 21 23 1181,95 23 25 1336,28 25 27 1498,14 27 29 1660 29 31 1821,86 31 33 2032,67 33 35 2250,99 35 37 2465,54 37 40 2680,11 40 2890,9

Euro III 69,01 122,68 203,19 306,71 406,4 509,91 609,59 762,95 916,3 1069,66 1223,01 1426,21 1633,24 1836,44 2039,63 2242,83 2446,03 559,26 663,22 817,37 971,52 1125,67 1272,65 1426,81 1580,96 1735,12 1935,87 2143,8 2348,14 2552,48 2753,23

Euro IV, V, VI, EEV 65,73 116,84 193,52 292,11 387,05 485,63 580,56 726,62 872,66 1018,72 1164,78 1358,29 1555,47 1748,99 1942,51 2136,02 2329,55 531,28 630,05 776,5 922,95 1069,38 1209,02 1355,46 1501,91 1648,36 1839,08 2036,61 2230,73 2424,86 2615,58


4 a více

23 25 27 29 31 33 35 37 40

23 25 27 29 31 33 35 37 40

87

749,08 910,94 1072,8 1230,89 1392,75 1607,31 1821,86 2032,67 2250,99 2465,54

713,4 867,55 1021,71 1172,28 1326,42 1530,77 1735,12 1935,87 2143,8 2348,14

677,73 824,18 970,63 1113,66 1260,11 1454,23 1648,36 1839,08 2036,61 2230,73



88



89



90



91



92



93



94



95



96



97



98



99



100



101

Silniční daň s environmentálními prvky na Slovensku

Recommend Documents