INTERCLEAN a KOLEGIUM 2006

231

6

PROSINEC

2006

ASOCIACE PRÁDELEN A âISTÍREN 616 00 BRNO ● El. Voraãické 27 ● telefon/fax 549 245 642 E–mail: [email protected] ● www.apac.cz

Dal‰í ãíslo vyjde 23. 2. 2007 Uzávûrka pro inzerci nejpozdûji do 26. 1. 2007

â. ú. 111 97 40 297/0100

INTERCLEAN a KOLEGIUM 2006

Hlavní leto‰ní akce na‰í Asociace - Mezinárodní konference o praní, chemickém ãi‰tûní a pÛjãování prádla INTERCLEAN - spojená s doprovodnou v˘stavou techniky a technologie a s pravidelnou kaÏdoroãní valnou hromadou - KOLEGIEM - se uskuteãnila ve dnech 17.-18. fiíjna 2006 v Brnû v hotelu VoronûÏ a zaznamenala ve v‰ech smûrech úspûch. Pfiedsednictvo Asociace sáhlo pfii pfiípravû leto‰ní konference k novému organizaãnímu uspofiádání: po dvou opakováních samostatné konference o pÛjãování prádla TEXRENT v roce2002 a 2004 se rozhodlo tuto konferenci spojit s na‰ím tradiãním INTERCLEANEM, aby se netfií‰tily síly a prostfiedky a lépe vyuÏil i ãas a náklady úãastníkÛ obou konferencí. Nové uspofiádání s sebou pfiineslo i potfiebu zmûny organizace vlastního programu roz‰ífiené konference - první den dopoledne byly na pofiadu pfiedná‰ky zahraniãních pfiedná‰ejících za v‰echny tfii oblasti na‰í ãinnosti: prádelenství, ãistírenství i pÛjãování prádla. Odpolední program odborn˘ch pfiedná‰ek byl tentokráte ãlenûn na dvû samostat-

né sekce - sekci chemického ãi‰tûní a sekci pÛjãování prádla. Úãastníci se rozdûlili podle svého zájmu v podstatû rovnomûrnû a podle jejich vyjádfiení se jim tento zpÛsob organizace zamlouval. Odborné pfiedná‰ky z oboru praní byly na programu druh˘ den konference v dopoledním programu. BohuÏel chybûl tentokráte nበpravideln˘ pfiedná‰ející RNDr. Pazdziora, kter˘ musel odjet do zahraniãí. Pfiesto i tento program mûl zásluhou vystavovatelsk˘ch firem vysokou úroveÀ a pfiinesl mnoÏství nov˘ch informací a poznatkÛ. Úãast na konferenci byla opût velmi vysoká, zúãastnilo se celkem 220 úãastníkÛ, a rovnûÏ zájem ze strany vystavovatelsk˘ch firem byl mimofiádnû vysok˘, plocha v˘stavního sálu byla

Odpolední jednání v sekci pro chemické ãi‰tûní, které za pfiedsednictvo Asociace fiídil Pavel Robausch a kromû jin˘ch pfiedná‰el také nበhost - paní Lucia Bartoli z Itálie, prezidentka jejich Asociace chemick˘ch ãistíren.

Noví mistfii fiemesla Asociace Paâ vyhla‰uje kaÏd˘ rok ve svém odborném ãasopise Informátor programy vzdûlávání v oboru. V rámci odborného celoÏivotního vzdûlávání úspû‰nû probíhají rekvalifikaãní kurzy, odborné kurzy deta‰ování (odstraÀování skvrn), kurzy prádelenského minima, odborné kurzy v oboru chemického ãi‰tûní, technologické semináfie a odborné exkurze. V roce 2000 byla Asociace Paâ autorizována HK âR ke vzdûlávání v rámci ustavené Akademie fiemesel a sluÏeb HK âR pro obor praní a chemické ãi‰tûní. Byly schváleny a zpracovány osnovy, písemné materiály, byla autorizována mistrovská ‰kola jako povûfiené vzdûlávací zafiízení s pfiíslu‰n˘m technick˘m zázemím, které zaji‰Èuje v˘uku v pfiípravném kurzu k mistrovské zkou‰ce. Podmínkou pro pfiijetí do pfiípravného kurzu k mistrovské zkou‰ce je v˘uãní list v oboru, nejménû 3 roky praxe a zdravotní zpÛsobilost pro práci v oboru. První bûh Akademie fiemesel a sluÏeb (A¤S) v oboru praní a chemické ãi‰tûní úspû‰nû probûhl v letech 2002 aÏ 2004. V únoru 2005 byl proto zahájen druh˘ bûh A¤S, do kterého se pfiihlásilo celkem 6 uchazeãÛ o certifikovan˘ titul Mistr fiemesla. Teoretická i praktická v˘uka probíhala po dobu 3 semestrÛ formou distanãního studia celkem v 5 modulech programu A¤S: základy prádelenství, základy ãistírenství, chemizace a ekologie, vedení Ïivnosti a pedagogické minimum. Souãástí v˘uky byly také praktické lekce z legislativy âR, ekonomiky firmy, setkání s odborníky z âeské obchodní inspekce, zástupcÛ státního dozoru pro ochranu Ïivotního prostfiedí, pfiedná‰ky z odûvní a textilní technologie nebo odborné semináfie na téma ãi‰tûní kÛÏí a koÏe‰in. Cílem v˘uky bylo vybavit uchazeãe dovednostmi pro samostatné a profesionální provozování Ïivnosti v oboru, odborné vedení skupiny zamûstnancÛ, vedení praktické pfiípravy pracovníkÛ, ale i zajistit potfiebné znalosti v oblasti ekonomické, právní a pedagogické. Metodicky a organizaãnû v˘uku zastfie‰ovala Asociace Paâ a Odbor vzdûlávání HK âR. Závûreãná certifikaãní zkou‰ka probûhla v ãervnu 2006 a sestávala z praktické ãásti pro ovûfiení odborn˘ch dovedností a teoretické ústní ãásti pro ovûfiení odborn˘ch znalostí. Pfii zkou‰ce byli pfiítomni kromû odborné komise

zcela obsazena. Pfiíjemné prostfiedí hotelu VoronûÏ jistû pfiispívá k dobr˘m v˘sledkÛm na‰ich konferencí a v˘stav, protoÏe umoÏÀuje „pod jednou stfiechou” mít nejen konferenãní sál s tlumoãnick˘m zafiízením, dal‰í v˘stavní sál s dostateãnou plochou a technick˘mi moÏnostmi pro zaji‰tûní v˘stavy, ale i slu‰né ubytování v‰ech úãastníkÛ a dobré spoleãné stravování. Nesmíme zapomenout ani na Moravskou chalupu - ideální místo pro veãerní raut, neformální setkání v‰ech

úãastníkÛ i prostor pro debatu a v˘mûnu zku‰eností. Bûhen konference se rovnûÏ uskuteãnilo leto‰ní KOLEGIUM na‰í Asociace, které pravidelnû hodnotí ãinnost pfiedsednictva za minulé období, na‰e hospodafiení a schvaluje definitivní rozpoãet Asociace na pfiíslu‰n˘ rok. Podrobné materiály z Kolegia otiskujeme na dal‰í stranû ãasopisu. K dokreslení atmosféry konference pfiiná‰íme nûkolik snímkÛ.

Pfiedsednick˘ stÛl pfii zahájení, zleva prezident Asociace ing. Milan Venclík, dále prezident slovenského Spoloãenstva práãovní, ãistiarní a farbiarní ing. Lubomír Belej, viceprezident Asociace ing. Jan Chri‰tof a fieditel Textilního zku‰ebního ústavu Brno RNDr. Pavel Malãík.

také dohlíÏitelé certifikaãního orgánu akreditovaného podle normy âSN EN 45013 âesk˘m institutem pro akreditaci o.p.s. V‰ech 6 uchazeãÛ a to jmenovitû: p. Michal ARNOLD, Mgr. Ludmila LOUYDOVÁ, Ing. Alena MARE·OVÁ, Daniel ROBAUSCH, Anna ·KURKOVÁ, Vítûzslav ·OPÍK - absolvovalo kurz i závûreãnou zkou‰ku úspû‰nû. Dne 11. záfií 2006 probûhlo v sídle HK âR v Praze Vysoãanech slavnostní vyhlá‰ení MistrÛ fiemesla v oboru praní a chemické ãi‰tûní, kterého se zúãastnili zástupci v‰ech zúãastnûn˘ch organizací (HK âR, Asociace Paâ, ST· Praha a âSJ-CO). Absolventi obdrÏeli Mistrovsk˘ list HK âR a autorizovan˘ Certifikát, kter˘ je nejvy‰‰í dosaÏitelnou kvalifikací v oboru. V‰em studentÛm A¤S patfií díky a ocenûní za jejich úsilí, snahu a dobré studijní v˘sledky. Druh˘ bûh A¤S pfiesvûdãil, Ïe je potfieba pokraãovat v rozvíjení systému celoÏivotního vzdûlávání zamûstnancÛ, ale i majitelÛ firem. Asociace prádelen a ãistíren âeské republiky bude ve spolupráci s HK âR vûnovat této oblasti zv˘‰enou pozornost i v pfií‰tích letech. Ing. Martin Adamy, ãlen pfiedsednictva Asociace prádelen a ãistíren âR

Vzpomínka Venku je pravé podzimní poãasí, vítr, plískanice , ‰ero, které ve vût‰inû z nás vzbuzuje pochmurné nálady. Je nám velice líto, Ïe zprávou, kterou Vám v‰em musíme oznámit, tuto náladu je‰tû prohloubíme. S lítostí oznamujeme, Ïe 20. záfií 2006 zemfiel po dlouhé nemoci nበdlouholet˘ ãlen pan Vítûzslav ·opík, majitel prádelny a chemické ãistírny v R˘mafiovû. Zemfiel ve vûku 55 let. Se svojí Ïenou a synem se plnû vûnoval rozvoji rodinného podniku. BohuÏel krut˘ osud neúprosnû zasáhl a sehran˘ rodinn˘ t˘m oslabil. Nám v‰em ostatním nezb˘vá, neÏ si pfiát, aby oslabení nebylo trvalé a rodinné podnikání se úspû‰nû rozvíjelo dále a takto si neustále pfiipomínalo jeho zakladatele. âest jeho památce.

Zpráva o ãinnosti pfiedsednictva Asociace prádelen a ãistíren od Kolegia 2005 pfiednesené prezidentem ASOCIACE ing. Milanem Venclíkem VáÏení ãlenové Asociace, dámy a pánové, jménem pfiedsednictva na‰í Asociace vám pfiedkládám k posouzení zprávu o ãinnosti za uplynul˘ rok od minulého Kolegia v fiíjnu roku 2005. Minulé Kolegium bylo volební, takÏe ãinnost Asociace fiídilo nové pfiedsednictvo ve sloÏení: prezident ing. Milan Venclík, viceprezidenti ing. Jan Chri‰tof, ing. Zdenûk Kadlãík a Jifií Exnar, ãlenové ing. Martin Adamy, Vladimír Blaha, Franti‰ek Koura, Jifií Rudolf, Pavel Robausch, ing. Roman Schreier, Mgr. EvÏen Zámek. Dozorãí rada pracuje ve sloÏení: pfiedsedkynû Marie Stejskalová, ãlenové Pavel Petfiíãek a Jaroslav Bílek. V uplynulém období jednalo pfiedsednictvo na 6 zasedáních a fie‰ilo úkoly uloÏené posledním Kolegiem, které dále rozpracovalo do plánu práce pro leto‰ní rok. V oblasti mezinárodní spolupráce: jsme nadále pfiidruÏen˘m ãlenem organizace CINET, která sdruÏuje národní spoleãenstva, zab˘vající se údrÏbou textilií s dÛrazem na chemické ãistûní a související problematiku, zvlá‰tû pouÏívaná rozpou‰tûdla a jejich vliv na Ïivotní prostfiedí, technologie údrÏby nov˘ch textilních materiálÛ i správné pouÏívání symbolÛ údrÏby textilií. Asociace se úãastní také na tvorbû symbolÛ údrÏby prostfiednictvím svého ãlenství v organizaci SOTEX. SOTEX je nadnárodním v˘borem GINETEX, kter˘ vlastní ochrannou známku symbolÛ a prosazuje je v rámci mezinárodní standardizace ISO. Asociace udrÏuje velmi úzké a dobré vztahy se slovensk˘mi kolegy ze Spoloãenstva práãovní, ãistiarní a farbiarní SR, jehoÏ zástupci jsou – podobnû jako reciproãnû i na‰i – pravidelnû zváni na jednání valn˘ch hromad, a jehoÏ ãlenové se také pravidelnû ve velkém potu zúãastÀují na‰ich odborn˘ch konferencí, v˘stav, mezinárodních zájezdÛ a exkurzí. Do oblasti mezinárodní spolupráce patfií i kaÏdoroãní pofiádání podzimních velk˘ch akcí, aÈ jiÏ je to Mezinárodní konference INTERCLEAN, nebo V˘stavy prádelenské a ãistírenské techniky CLEANTECH. Na‰e Asociace je pofiádá jiÏ od roku 1977, a za tu dobu získaly pevné místo ve velmi nabitém kalendáfii na‰ich ãlenÛ a odborné vefiejnosti z tuzemska i zahraniãí. Odborné pfiedná‰ky mají vysokou úroveÀ a pfiiná‰ejí úãastníkÛm mnoho nov˘ch informací pro jejich práci a pfiispívají ke zvy‰ování odborné úrovnû na‰ich ãlenÛ. To dosvûdãuje i stále rostoucí poãet úãastníkÛ tûchto akcí a zájem firem prezentovat se jako vystavovatelé. Pfiedsednictvu se podafiilo najít spoleãn˘ zájem Asociace i vystavovatelsk˘ch firem, a za jejich aktivní úãast pfii pofiádání je na místû vyslovit jim podûkování – na druhé stranû mají vytvofien vhodn˘ prostor a rámec pro prezentaci sv˘ch v˘robkÛ a technologií, a to na fóru vysoce odborném z âeské republiky i zahraniãí. Leto‰ní roãník Mezinárodní konference o praní a chemickém ãistûní INTERCLEAN – jiÏ 4. v pofiadí – je pofiádán poprvé i na téma „pÛjãování prádla”. K tomuto kroku se rozhodlo pfiedsednictvo na základû zji‰tûní, Ïe termínov˘ kalendáfi v˘stav a konferencí je v Evropû stále více obsazen a pofiádání dvou oddûlen˘ch akcí v jednom roce je velmi obtíÏné. Navíc je téma „pÛjãování prádla” pro na‰e ãlenské prádelenské firmy velmi aktuální, o ãemÏ svûdãí i zájem o úãast v odpolední sekci „pÛjãování prádla”. Spojením obou konferencí dosáhneme stejného v˘sledku pfii úspofie ãasu i nákladÛ, takÏe to povaÏujeme za racionální. V oblasti vzdûlávání a informovanosti ãlenÛ: Jste jistû v‰ichni informováni, Ïe v lednu t. r. zemfiel garant pfiedsednictva pro oblast vzdûlávání ing. Jifií Koãí, kter˘ po celou dobu existence SdruÏení prádelen a ãistíren a následnické Asociace prádelen a ãistíren pracoval aktivnû v pfiedsednictvu jako jeho ãlen, pozdûji byl povûfien prací na úseku vzdûlávání a zvy‰ování odborné úrovnû ãlenÛ. Pfiedsednictvo povûfiilo prací garanta pro vzdûlávání ing. Martina Adamyho a souãasnû spolu s panem Jifiím Exnarem je poÏádalo, aby zajistili dokonãení druhého bûhu vzdûlávání Akademie fiemesel a sluÏeb, kterou na‰e Asociace pofiádá spo-

ROZPOâET na rok 2006 tis. Kã – vãetnû DPH

rok 2006

Pfiíjmy: ãlenské pfiíspûvky 650 inzerce 200 akce: INTERCLEAN 06 1275 vzdûlávání – A¤S a kurzy 76 OIZ (Atok a HK âR) 134 ostatní 5 P¤ÍJMY CELKEM V˘daje: Informátor pfiedsednictvo pfiíspûvky: HK âR SOTEX CINET akce: INTERCLEAN 06 sekretariát kanceláfiská technika komise vzdûlávání – kurzy pfiedplatné odb. tisk ostatní (banka apod.) daÀ z pfiíjmÛ rozdíl DPH – odvod

2 340 tis. Kã 240 15 40 50 16 950 533 30 6 115 30 30 205 80

V¯DAJE CELKEM 2 340 tis. Kã V¯SLEDEK: rozpoãet vyrovnan˘ 0 2006/6 str. 2

leãnû s HK âR a Ministerstvem ‰kolství. Úkol splnili oba pánové v˘bornû, druh˘ bûh byl ukonãen závûreãn˘mi certifikaãními zkou‰kami v ãervnu tohoto roku a poslední semestr probûhl k plné spokojenosti 6 na‰ich absolventÛ. Loni na podzim probûhl také kurz pro získání v˘uãního listu, kter˘ Asociace pofiádá spoleãnû s SOU Praha. Na jafie leto‰ního roku byl zku‰ebnû zahájen nov˘ druh odborného vzdûláván na‰ich pracovníkÛ – podnikov˘ kurz „prádelenského minima”- První zku‰ební bûh byl zorganizován ve firmû RENATEX CZ, a. s., Ostrava za úãasti asi 30 pracovníkÛ z Renatexu a dal‰ích sestersk˘ch firem z okolí. Kurz byl hodnocen jako úspû‰n˘, v asi 48 hodinách se seznámili úãastníci se základními podmínkami práce vprádelnû, a to bez velké ãasové nároãnosti a drah˘ch nákladÛ. Dal‰í bûh tohoto kurzu bude uspofiádán ve firmû Prádelny a ãistírny Jihlava, s. r. o., v listopadu tohoto roku. Pfiedsednictvo v‰ak konstatovalo, Ïe je potfiebné vypracovat novou ucelenou koncepci vzdûlávání pro na‰e obory, která bude akceptovat souãasnou situace v uãÀovském ‰kolství i potfieby ãlensk˘ch firem tak, aby zaji‰Èovala vysokou odbornou úroveÀ a kvalifikovanost na‰ich pracovníkÛ. Návrh koncepce bude pfiedsednictvo projednávat vprosinci leto‰ního roku, apo schválení bude uvefiejnûna v ãasopisu Informátor. Informovanosti ãlenÛ pfiikládá pfiedsednictvo velk˘ v˘znam, a proto je jeho snahou zvy‰ování odborné a kvalitativní úrovnû ãasopisu INFORMÁTOR, coÏ se v posledních letech dafií. âasopis uvefiejÀuje hlavnû odborné ãlánky a informace z oboru, novinky v legislativû, která se nás t˘ká, a také aktuální otázky vnitfiního Ïivota Asociace. Jeho dvoumûsíãní periodicita v‰ak v nûkter˘ch okamÏicích nedovoluje rychlou informovanost ãlenÛ, proto jsou zfiízeny a trvale aktualizovány a doplÀovány i webové stránky na‰í Asociace. V tûchto otázkách je moÏné stále se zlep‰ovat, a proto uvítám v tomto smûru i návrhy ze strany na‰ich ãlenÛ. Jak je vám známo, ãasopis Informátor odebírají v‰ichni na‰i ãlenové, ale nበãasopis rozesíláme také dal‰í neãlenÛm – máme asi 30 pfiedplatitelÛ, dále je zasíláme povinnû do 15 státních knihoven národních i krajsk˘ch, a také vedoucím úfiedníkÛm odborÛ Ïivotního prostfiedí a odborÛ zdravotnictví v‰ech Krajsk˘ch úfiadÛ, aby i oni mûli k dispozici informace o aktuál-

ních otázkách na‰ich oborÛ, a rozhodovali tak se znalostí vûci. Znovu upozorÀujeme na‰e ãleny, Ïe v seznamu ãlensk˘ch firem na webov˘ch stránkách mÛÏeme uvádût také-emailové spojení a pokud nám pfiedáte va‰i adresu, ihned ji v seznamu zvefiejníme. To umoÏní rychlé spojení a pfiedání informací jak mezi na‰imi ãleny, tak i mezi námi a zdroji informací v státní správû, HK âR a pfii tvorbû legislativních norem. V rámci spolupráce s HK âR a Asociací textilního, odûvního a koÏedûlného prÛmyslu bylo koncem minulého roku zfiízeno na na‰em sekretariátu stfiedisko informací o na‰e oboru, nazvané Oborov˘ informaãní zdroj. Stfiedisko vypracovalo Oborovou informaãní pfiíruãku pro obor praní i obor chemického ãistûní, která obsahuje potfiebné informace pro zahájení podnikání v na‰ich oborech. Stfiedisko zodpovídá také prÛbûÏné dotazy na rÛzné otázky z oborÛ, které zájemci tlumoãí telefonicky, písemnû nebo e-mailem. Je to ãinnost, související se vstupem do EU, která má zájemcÛm o podnikání v oboru z dal‰ích zemí podat základní informace o stavu legislativy a nutn˘ch podmínkách pro zahájení podnikání v praní a chemickém ãistûní. V oblasti technologie oborÛ: V souboru tûchto problémÛ se do popfiedí dostaly dva hlavní okruhy otázek – jednak zlep‰ení pfiístupu firem zna‰ich oborÛ kfinanãním prostfiedkÛm zEU vobdobí let 2007-2013, adále pokraãující státní investice do nemocniãních prádelen. V souvislosti s prvním okruhem probûhlo nûkolik jednání vrcholn˘ch pfiedstavitelÛ Asociace s prezidentem HK âR ing. Drábkem a námûstkem ministra prÛmyslu a obchodu v záleÏitosti zafiazení tzv. OKEâ na‰ich oborÛ do v‰ech programÛ EU (OPKEâ je statistické oborové ãíslo, pomocí kterého jsou obory zafiazeny do jednotliv˘ch programÛ financování). ZáleÏitost tvorby programÛ není doposud na ministerstvech uzavfiena, máme v‰ak pfiíslib, Ïe budeme moci vyuÏít v‰echny programy. V rámci druhého okruhu problémÛ pfiedsednictvo zaslalo nesouhlasn˘ kritick˘ dopis na Ministerstvo zdravotnictví a Úfiad pro ochranu hospodáfiské soutûÏe v souvislosti s modernizací prádelny ve Fakultní nemocnici Olomouc, rovnûÏ odmítlo anonymní e-mailovou zprávu o postupu ve vefiejn˘ch soutûÏích a naopak zaslalo na Ministerstvo zdravotnictví a na odbory zdravotnictví Krajsk˘ch úfiadÛ doporuãení, aby se pfii

v˘bûrov˘ch fiízeních pouÏívaly jako kritérium ceny za praní pouze ceny kusové. Pfiedsednictvo se znovu spolu s Komisí velk˘ch prádelen pokou‰í vyjasnit a upfiesnit prÛmûrnou v˘‰i nákladÛ na praní, aby se zamezilo nekalé konkurenci a pouÏívání dumpingov˘ch cen pfii sjednávání zakázek na praní. Zde v‰ak na‰i ãlenové nejeví pfiíli‰ ochotu zvefiejnit tyto údaje za svoje firmy – obava ze zneuÏití konkurence je stále pfiíli‰ vysoká. Dále pokraãuje certifikace prádelen pro praní zdravotnického prádla a prádla z potravináfisk˘ch provozÛ. V leto‰ním roce získaly certifikát prádelny: LUKR a. s. Chodová Planá, pro provozovnu PRATEX, CHEMUNG a. s. Praha pro provozovnu Thomayerova nemocnice, dále byla prodlouÏena certifikace pro Prádelny aãistírny Náchod. Vsouãasnosti se pfiedsednictvo rozhodlo roz‰ífiit sortimenty o dal‰í, a to o prádlo provozÛ hotelového typu. Bliωí informace obdrÏíte v následující ãásti dne‰ního programu. Komise pro chemické ãistírny intenzivnû projednávala sMinisterstvem Ïivotního prostfiedí, aby u nov˘ch provozÛ chemického ãistûní nebylo vyÏadováno vypracování rozptylové studie – na‰e názory byly vposlední dobû akceptovány, coÏ znamená pro malé provozy chemick˘ch ãistíren velké ulehãení. V oblasti vnitfiního Ïivota Asociace: Stav ãlenské základny k dne‰nímu dni je celkem 115 ãlenÛ, z toho 90 ãlenÛ fiádn˘ch a 25 ãlenÛ mimofiádn˘ch. Zaãíná se v urãité mífie projevovat proces koncentrace – ponûkud ubylo provozÛ mal˘ch a pfiib˘vají noví ãlenové stfiední a vût‰í kategorie, proces v‰ak je velmi pomal˘. V leto‰ním roce zatím zru‰ila ãlenství 1 firma a neuhradilo ãlenské pfiíspûvky 6 firem. V prosinci bude pfiedsednictvo, pokud do té doby ãlenové pfiíspûvek neuhradí, projednávat zru‰ení jejich ãlenství. Na druhé stranû vprÛbûhu roku pfiibylo rovnûÏ 6 ãlensk˘ch firem. VáÏení ãlenové Asociace prádelen a ãistíren, pfiedsednictvo vám pfiedkládá tuto zprávu o své ãinnosti za uplynul˘ rok a chtûlo by znát va‰e názory na dosavadní ãinnost i na její dal‰í zamûfiení. Oãekáváme, Ïe se v následující diskusi na tyto otázky zamûfiíte a podûlíte se s námi o va‰e názory. Pfieji vám i va‰im firmám jménem celého pfiedsednictva v dal‰í podnikatelské ãinnosti mnoho zdaru a úspûchÛ. Dûkuji za pozornost.

Zpráva dozorãí rady ASOCIACE prádelen a ãistíren o provedené revizi hospodafiení, úãetnictví a ãinnosti za rok 2005 vedené sekretariátem ASOCIACE 3 200,- Kã Revize hospodafiení provedena za pfiítomnosti ãlenÛ DR SOU Brno 5. Neustále sledovat aktualizaci právních pfiedpisÛ a publiNEW CLEAN, s.r.o. Praha. 1 500,- Kã kovat struãn˘ v˘tah v Informátoru. a sekretariátu: Marie Stejskalová pfiedseda dozorãí rady Celková hodnota neuhrazen˘ch ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ je odpovídá: sekretariát Pavel Petfiíãek ãlen dozorãí rady 36 500,- Kã. termín: prÛbûÏnû Jaroslav Bílek ãlen dozorãí rady Noví ãlenové v roce 2005: Provádí se prÛbûÏnû, na novinky v legislativû je ãlen15 000,-Kã stvo upozorÀováno v Informátoru. Ing. Jan Matula vedoucí sekretariátu L.C.E.Odry, s.r.o., Odry ãl.pfiíspûvek 15 000,-Kã Ing. Radek Va‰íãek ãlen sekretariátu CNM Textil, s.r.o. Ba‰ka 6. Pfiipomínkovat legislativní zmûny ve vztahu k oboru s cílem harmonizace právních a technick˘ch aspektÛ. Pfiíjmy APaâ v roce 2005 2 800 336,- Kã DÛm Stfielniãní 8 v Ostravû odpovídá : pfiedsednictvo Na základû soudních rozhodnutí - po vyãerpání v‰ech ãlenské pfiíspûvky 681 450,- Kã termín: prÛbûÏnû inzerce a reklama v Informátoru 193 528,- Kã odvolání - nabyl právní moci rozsudek, podle nûhoÏ se na dÛm Návrhy legislativních zmûn t˘kajících se na‰eho oboru pfiichází v˘stava CLEANTECH 1 269 810,- Kã Stfielniãní 8 v Ostravû vztahuje zákon ã. 172/91 Sb. o majet- prostfiednictvím HKâR a pfiedsednictvo svoje pfiipomínky touvzdûlání, kurzy 169 462 ,-Kã ku obcí, a tedy na‰e kupní smlouva z roku 1992 byla prohlá‰e- to cestou pfiedává pfiíslu‰n˘m orgánÛm. ãinnost Oborového informaãního zdroje (OIZ) 153 000,- Kã na za neplatnou. Na základû tohoto rozsudku jsme se spolu7. Hledat cesty ke zlep‰ení informovanosti vefiejnosti o moÏDPH 301 020,- Kã majitelem Ing. Gavronûm dÛm vydali Statutárnímu mûstu né kvalitû sluÏeb odpovídá: pfiedsednictvo ostatní 32 066,- Kã Ostrava koncem mûsíce srpna 2003. Hodnota domu je vypotermín: prÛbûÏnû fiádána. Za pfiedání domu získala v roce 2004 Asociace Oborové informaãní pfiíruãky pro praní a chemické ãi‰tûní, V˘daje APaâ v roce 2005 2 779 337,- Kã 1 246 020,- Kã a byly uhrazeny právní sluÏby za období od vypracované v minulém roce a zvefiejnûné na webov˘ch stránrealizace Informátora 232 701,- Kã roku 1996 do 31. 12. 2004 v ãástce 220 056,- Kã. V roce 2005 kách HKâR, jsou neustále aktualizovány a doplÀovány. Jsou zasedání pfiedsednictva 19 680,- Kã uhradila Asociace svÛj závazek z roku 1994 - náklady na opra- k dispozici ‰iroké vefiejnosti. pfiíspûvky - HK âR 39 700- Kã vu dom u po zakoupení ve v˘‰i 385 958,-Kã, a rovnûÏ zv˘8. âlenové sekretariátu pfiedloÏí plnûní úkolÛ z návrhu opat- SOTEX 50 000,- Kã ‰enou daÀ z pfiíjmÛ. Tímto je celá záleÏitost beze zbytku uza- fiení pro rok 2005 odpovídá: sekretariát - CINET 15 378,- Kã vfiena. bylo splnûno. v˘stava CLEANTECH 872 989,- Kã vedení sekretariátu 542 600,- Kã Kontrola úkolÛ za rok 2005 Návrh opatfiení pro rok 2006: 1. Zajistit uspofiádání v˘stavy s doprovodn˘mi pfiedná‰kakanceláfiská technika - Internet 41 585,- Kã 1. Zajistit uspofiádání Mezinárodní konference o parní, cheodpovídá pfiedsednictvo mickém ãi‰tûní a pÛjãování prádla s doprovodnou v˘stavou komise 2 398,- Kã mi CLEANTE CH 05 termín: 20.10.2005 vzdûlávání 53 499,- Kã prádelenské a ãistírenské techniky na podzim roku 2006 v Brnû pfiedplatné odborného tisku 26 590,- Kã Úkol splnûn, v˘stava bezvadnû zaji‰tûna s v˘razn˘m ekoodpovídá: pfiedsednictvo ostatní 22 788,- Kã nomick˘ pfiínosem. termín: do 20. 10. 2006 2. Informovat ‰irokou ãlenskou základnu o moÏnosti úãasStfielniãní, Ostrava - úhrada závazku 385 968,-Kã 2. Informovat ãlenskou základnu o moÏnosti úãasti na MezidaÀ z pfiijmu 254 687,- Kã ti na v˘stavû prádelenské techniky Kannegiesser v SRN, kte- národním veletrhu chemického ãi‰tûní EXPODETERGO v MiláDPH 218 774,- Kã rou zaji‰Èuje firma PRAGOPERUN, spol. s r.o. nû v listopadu, kam pofiádá zájezd KovosluÏba OTS Praha ve spoodpovídá: pfiedsednictvo lupráci s na‰í Asociací Pozn.: v poloÏce „ostatní” jsou zahrnuty pfieklady, drobné odpovídá: sekretariát termín: 20. 10. 2005 vydání apod. termín: do 15. 9. 2006 Informace provedena formou oznámení v Informátoru a uωí V roce 2005 bylo dosaÏeno pfiebytku ve v˘‰i 20 999,- Kã 3. Usilovat o rozvoj a prestiÏ oboru jako jeho reprezentant spoluprací s firmou Pragoperun Praha. Odbornou ãást zhod- vÛãi orgánÛm státní správy âR, HK âR i ‰iroké vefiejnosti notil Ing. Kadlãík v odborném ãlánku Informátora ãíslo 1/06. Inventarizace: odpovídá : pfiedsednictvo Organizaãní zaji‰tûní celého zájezdu, plnû obsazenéh- pohledávek a závazkÛ byla provedena k 31. 12. 2005 termín: prÛbûÏnû - hmotného dlouhodobého majetku (HDM) a drobného o autobusu, hodnotili úãastníci velmi pozitivnû. Bylo o nû dob4. Hledat cesty pro zlep‰ení informovanosti ãlenské záklafie postaráno zájezd dobfie zaji‰tûn. hmotného a nehmotného dlouhodobého dy o nov˘ch druzích textilních materiálÛ a jejich úpravách ve 3. Usilovat o rozvoj a prestiÏ oboru jako jeho reprezentant vztahu k moÏnostem o‰etfiování majetku (DHNDM) byla provedena k 31. 12. 2005 odpovídá: sekretariát Celková zÛstatková hodnota HDM ãiní 0 Kã vÛãi orgánÛm státní správy âR, HK âR i ‰iroké vefiejnosti. termín: prÛbûÏnû odpovídá: pfiedsednictvo Celková hodnota DNDM ãiní 7 735,00 Kã 5. Hledat cesty pro zlep‰ení odbornosti provozovatelÛ chetermín: prÛbûÏnû Celková hodnota DHDM ãiní 115 422,00 Kã mick˘ch ãistíren, na základû návrhÛ dodan˘ch komisí pro cheZástupci Asociace jednali v minulém období podle potfie- mické ãistírny - zásob zboÏí-pfiíruãky CHâ 661,50 Kã odpovídá: sekretariát Za období roku 2005 bylo vydáno 65 faktur, pfiijato 59 fak- by se z ástupci ministerstev, Úfiadu pro hospodáfiskou soutermín: prÛbûÏnû tûÏ i Hospodáfiské komory âR. Projednávány byly moÏnosti tur a 15 zálohov˘ch faktur. 6. Neustále sledovat aktualizaci právních pfiedpisÛ a publiPokladních dokladÛ v˘dajov˘ch bylo vydáno 47, pfiíjmov˘ch získání podpory z financí EÚ. Bylo zji‰tûno, Ïe na‰e oboro- kovat struãn˘ v˘tah v Informátor. vé ãíslo OKEâ není zafiazeno ve v‰ech programech EU. Bylo 56. odpovídá: sekretariát Vydané faktury i pokladní doklady jsou v nepfieru‰ené ãíselné poÏádáno o zafiazení na‰eho oborového ãísla mezi prÛmyslotermín: prÛbûÏnû vé obory fiadû. 7. Pfiipomínkovat legislativní zmûny ve vztahu k oboru s cílem 4. Hledat cesty pro zlep‰ení informovanosti ãlenské zá- harmonizace právních a technick˘ch aspektÛ U v‰ech poloÏek v pfiíjmové i v˘dajové ãásti nebylo shledáno nesrovnalostí. Úãetní operace jsou vedeny v souladu s platn˘- klady o nov˘ch druzích textilních materiálÛ a jejich úpravách odpovídá : pfiedsednictvo ve vztahu k moÏnostem o‰etfiování mi právními pfiedpisy peãlivû a pfiesnû. termín: prÛbûÏnû odpovídá: sekretariát 8. Hledat cesty ke zlep‰ení informovanosti vefiejnosti o moÏné termín: prÛbûÏnû âlenství v roce 2005 ukonãily firmy: kvalitû sluÏeb Provádí se prÛbûÏnû pravideln˘m zvefiejÀováním informaLC UNION s.r.o., Rokycany. ãl. pfiíspûvek 11 700,- Kã odpovídá: pfiedsednictvo LUPRA,organ. sloÏka, s.r.o. Luhaãovice. 11 700,- Kã cí v ãasopisu INFORMÁTOR, a odborn˘mi pfiedná‰kami na termín: prÛbûÏnû TOP SPIRIT, hotel Panorama Praha 8 400,- Kã v˘stavû Cleantech. Revize byla provedena dne 27. 6. 2006. INFORMÁTOR

PRÁDELENSKÉ KAPITOLY

(18)

OdvodÀování prádla Po vyprání je prádlo mokré a mÛÏe obsahovat 2 aÏ 2,5násobek vody vzhledem k hmotnosti such˘ch textilií. Musí se tedy postupnû odvodnit tak, aby pfii expedici obsahovalo jen pfiirozenou vlhkost odpovídající materiálu. OdvodÀuje se v nûkolika technologick˘ch krocích, obyãejnû v fiadû: lisování (odstfiedûní) – su‰ení – Ïehlení. Vodu odstraÀujeme mechanicky (lisováním nebo odstfiedûním) nebo tepelnû (su‰ením, Ïehlením). Nejdraωí zpÛsob odstraÀování vody je su‰ením a je jedno zda vodu odpafiujeme v su‰iãi nebo Ïehliãi. Spotfieba energie je 20 a vícekrát vy‰‰í neÏ pfii lisování nebo odstfiedûní. Sledujte následující pfiíklad, kter˘ je samozfiejmû orientaãní: U lisu SEP 72 Senking udává v˘robce spotfiebu energie 6-7,2 kWh/h (obdobné spotfieby mají i odstfiedivky). UvaÏujme 7 kWh/h. Lis pfii 3minutovém cyklu odvodní 1500 kg prádla a pokud obsahovalo dvojnásobek vody a koncová vlhkost po lisování je 50 %, odvodnili jsme 1500 kg vody za 7 kWh tj. 2 MJ energie za hodinu. Prádlo dál su‰íme aÏ k prakticky nulové zbytkové vlhkosti, ãili musíme odsu‰it 1500 kg vody, k ãemuÏ potfiebujeme u kvalitního su‰iãe 1500x1,5 = 22,50 kg páry, coÏ je asi 6300 MJ, tedy nesrovnatelnû více energie i plateb za ni! Proto v˘robci prádelensk˘ch zafiízení nabízejí co nejúãinnûj‰í lisování a odstfiedûní. V obou pfiípadech ale naráÏíme na limity. U lisování jimi jsou: • omezená pevnost prádla • nutnost fiízeného nárÛstu tlaku, aby se kapsy s vodou v prádle odvodnily postupnû • rÛzné textilie jsou rÛznû náchylné ke krãení. Sklady vytvofiené nadmûrn˘m lisovacím tlakem nelze odstranit. Odstfiedivky jsou ‰etrnûj‰í odvodÀovací zafiízení neÏ lisy, ale jsou limitovány také: • dynamickou pevností materiálu, která limituje otáãky a tím i stupeÀ odvodnûní • ãasem cyklu: odstfiedivka se musí z klidového stavu roztoãit do provozních otáãek a znovu zabrzdit v limitovaném ãase cyklu. Odstfiedivky pÛvodnû k tomu potfiebovaly min. 2,5 min., tûm nejmodernûj‰ím dnes staãí 1,5 minuty • investiãními náklady • vlastnostmi odstfieìovan˘ch textilií. Voda je v prádle vázána rÛzn˘m zpÛsobem. Nejsnáze se odstraÀuje voda volná (povrchová, okludovaná), která provází prádlo po praní. Lze ji snadno odstranit mechanicky. Voda kapilární se mechanicky odstraní jen z malé ãásti a musíme ji odsu‰it. Su‰ením se odstraní také ãást vody spojená s bobtnáním. Voda krystalická v textilii zÛstává i po su‰ení.

Sledujme tuto úvahu: stláãejme mal˘m pohánûn˘m pístem olej. Plocha tohoto pístu je 10 cm2. Stláãejme píst tlakem 1 kg/cm2 – na píst pÛsobí celkov˘ tlak 10 kg, v olejovém potrubí je pfietlak 1 bar. Olej vedeme pod pracovní píst, kter˘ má plochu 1000 cm2 tj. 1000Krát vût‰í. Píst tedy vyvodí celkovou sílu také 100krát vût‰í tzn. 1000 kg. Îádnou práci navíc nezískáme: velk˘ píst sice tlaãí stokrát vût‰ím tlakem neÏ píst mal˘, ale jeho zdvih je souãasnû i stokrát men‰í. Posune-li se mal˘ píst o 10 cm, velk˘ píst jen o 1 mm. Je-li plocha prÛfiezu malého pohánûného válce P1 a velkého (pracovního) P2 a pÛsobí-li na mal˘ válec síla F1, potom velk˘ válec vyvodí sílu P F2 = 2 . F1 P1 Hydraulické lisy vynalezl v roce 1795 anglick˘ mechanik Bramah. Dnes se staví na tlaky aÏ 100 000 tun a více. Zdrojem tlaku je obyãejnû zubové ãerpadlo a v hydraulickém okruhu je vestavûn vodní chladiã, kter˘ udrÏuje olej na pfiijatelné teplotû, protoÏe pfiehfiátí oleje je spojeno s poklesem lisovacího tlaku. Pro lisování prádla by ‰lo vyrobit lis s jak˘mkoliv pfiítlakem, ale dÛvody omezení jiÏ byly vyjmenovány. Celkov˘ pfiítlak lisu pfiepoãítán na plochu lisovací membrány (u velk˘ch lisÛ je její prÛmûr asi 1000 mm) dává tlak pÛsobící na textilii. BûÏné lisy pracují s tlakem kolem 30 barÛ, na pfiání se dodávají lisy s pfiítlakem 50 a více barÛ. Lisováním se vlhkost prádla bûÏnû sniÏuje na 50-60 %. V âSR se pfied lety vyrábûl lis OL 90 (Romo Fulnek) pro prací linku APL. Lisy jsou dnes bûÏnou souãástí tunelov˘ch pracích linek. Hlavní souãásti lisÛ jsou: • lisovací stÛl s odvodem odlisované vody a vylisovaného prádla • lisovací píst s hlavicí a lisovací membránou. Ta je naplnûna vodou a aã je vyrobena ze speciální gumy, je zranitelná v prádle zapomenut˘mi chirurgick˘mi nástroji. • lisovacího ko‰e, ve kterém se pohybuje lisovací píst s hlavicí hydrauliky tj. ãerpadla, nádrÏe na olej, rozvodÛ a armatur. BûÏn˘ tlak v hydraulice je kolem 300 barÛ • poãítaãové fiídicí jednotky s lisovacími programy nastaviteln˘mi podle druhu textilie. UmoÏÀuje nastavovat rychlost narÛstání tlaku, koneãn˘ lisovací tlak, ãas lisování a zvlá‰tní programy (napfi. pro Goretexové operaãní plá‰tû nebo rohoÏe). U star‰ích tunelov˘ch linek byly ãasto lisy dvojãinné (dvojstanicové). Prádlo se v prvním lisu pfiedlisovalo a zformovalo do koláãe a ten se pln˘m tla-

Na ãástici o hmotnosti m, která se pohybuje obvodovou rychlostí ω v kruhu o polomûru r pÛsobí odstfiedivá síla S S = m.r.ω2 m hmotnost v kg V˘raz lze dále upravit na S = 0,011.m.r.n2 Odstfiedivá síla je tedy lineárnû závislá na hmotnosti a polomûru, ale roste se ãtvercem otáãek! Odstfiedivé síly jsou obrovské a napfi. Pfii G-faktoru 500 pÛsobí na 10 kg náplÀ prádla v odstfiedivce celková síla 5000 kg. Odvodnûní prádla je tedy závislé pfiedev‰ím na otáãkách odstfiedûní. Rotující buben odstfiedivky nebo praãky není nikdy dokonale vyváÏen a tûÏi‰tû rotující soustavy buben + prádlo je vÏdy od osy otáãení o nûco posunuto. I pouhé milimetry staãí ke vzniku velk˘ch sil, které zatûÏují uloÏení odstfiedivky a vyvolávají kmitání. Proto jsou odstfiedivky uloÏeny pruÏnû a nabíhají do otáãek postupnû. Prádlo musí mít ãas na rovnomûrné rozloÏení v bubnu pfied dosaÏením pln˘ch otáãek.

odstfiedivky zaãíná plnûním prádlem (u linek pfiímo z praãky), pokraãuje rozbûhem do nominálních otáãek a odstfieìováním a konãí zabrzdûním a vyprázdnûním (u tunelov˘ch linek opût automatick˘m). Nejvût‰í spotfieba energie je spojena s rozbûhem, technicky nároãné je brzdûní obrovské hmoty odstfiedivky z vysok˘ch otáãek do klidu. Hlavní faktory ovlivÀující v praxi odstfieìování jsou tyto: • rychlost otáãení • prÛmûr bubnu (oba konstrukãní parametry jsou synchronizovány tak, aby G-faktor byl v mezích pevnosti odstfiedivky) • teplota prádla • povrchové napûtí odstfieìované kapaliny (voda má napfi. toto napûtí vysoké, asi dvakrát vy‰‰í neÏ u PER. Proto u ãisticích strojÛ probíhá odstfiedûní snadnûji) • ãas odstfiedûní (ten je u tunelov˘ch linek limitovan˘) • druh odstfieìované textilie (nejvíce zadrÏuje vodu bavlna). Vliv teploty na zbytkovou vlhkost pfii odstfiedûní není obecnû znám, ale existuje: teplota odstfieìované textilie 15 °C zbytková vlhkost je 1,00 30 °C 0,98 40 °C 0,95 50 °C 0,93 60 °C 0,89 Zbytkové vlhkosti jsou dÛleÏit˘ ekonomick˘ faktor. Srovnejme 100 kg bavlnûného prádla s vlhkostí 55 % a 50 %. Na vypafiení 5 kg vody navíc potfiebujeme 8-10 kg páry za asi 85 Kã. U velké prádelny (8 t/den) jsou to jiÏ mûsíãní vícenáklady 13 600 Kã.

Závislost zbytkové vlhkost bavlnûné textilie na prÛmûru bubnu a otáãkách odstfiedûní V‰echny úvahy spojené s odstfieìováním se t˘kají samozfiejmû nejen odstfiedivek, ale i praãek s odstfiedûním (wash-extraktorÛ), které jsou dnes nejbûÏnûj‰ím prádelensk˘m zafiízením. Kdysi byly odstfiedivky samostatn˘m zafiízením a prádlo se do nich ruãnû pfiekládalo z bubnov˘ch praãek (napfi. i na‰e odstfiedivky CR nebo CM 4, 12, 30 a 60). Po odstfiedûní se pfiekládalo do vozíkÛ a pfievezlo k ÏehliãÛm. Dnes jsou odstfiedivky souãástí tunelov˘ch linek urãen˘ch k ‰etrnému praní (a odvodnûní) citliv˘ch textilních v˘robkÛ. Úãinnost odstfiedûní prádelensk˘ch zafiízení se udává tzv. G-faktorem, coÏ je násobek zemské tíÏe dosahovan˘ pfii odstfiedûní (zemská tíÏe má hodnotu 9,81 m.s-2). G-faktor je u praãek kolem 300, u odstfiedivek 500. Odstfiedûním lze sníÏit vlhkost prádla aÏ na 40 %. G-faktor se poãítá podle tohoto vzorce: ot/min G-faktor = 5,6 x ⎯⎯⎯ x D 1000 D prÛmûr bubnu v cm

Su‰ení Pfii su‰ení probíhají souãasnû dva pochody: ohfiívání textilie a pfievod tepla na vodu v ní obsaÏenou a její vypafiování. Teplo se dostává nejprve na povrch, ten zahfiívá a vysu‰uje a jenom po té proniká do hlub‰ích vrstev. Vlhkost z hlub‰ích vrstev su‰ené textilie se musí dostat na povrch. Pfiitom pfiekonává urãit˘ odpor, napfi. difuzní a k pfiekonání odporu je tfieba dodávat energii zahfiát˘m su‰icím vzduchem. Vlhká textilie odevzdává svoji vlhkost ve formû páry tehdy, kdyÏ je tlak vodní páry s ní vût‰í neÏ v prostoru su‰iãe.

PrÛbûh teplot v su‰iãi v závislosti na ãase a) ohfiev náplnû s rychl˘m nábûhem teploty b) vlastní su‰ení probíhá témûfi pfii konst. teplotû c) oblast dosu‰ování se stoupající teplotou. Zde je na místû su‰ení ukonãit.

Rychlost su‰ení je závislá na mnoha faktorech a zde uvedu jen nûkteré: • na vlastnostech su‰ené textilie, jejím sloÏení Wash-extraktor APM 120 Meron (následník PAC 120) 367 a konstrukci • na poãáteãní a koneãné vlhkosti textilie tj. Wash-extraktor APM 180 Meron (následník PAC 181) 337 zejména na jejím mechanickém odvodnûní Odstfiedivka CR 30 (v minulosti Kovo Bzenec) 576 • na pfiívodu tepla do su‰iãe (pokud napfi. nefunWash-extraktory Girbau guje odvádûã kondenzátu, pfienos tepla se v˘raznû typová fiada Favorit HS 4007 aÏ 4110 305-380 sniÏuje a pfii stejném ãase su‰ení je prádlo mokré) Wash-extraktory Kannegiesser • na vlhkosti su‰ícího vzduchu a jeho teplotû typová fiada Favorit od 25 do 265 kg 330-360 • na zpÛsobu, jak˘m vzduch v su‰iãi proudí (napfi. Moderní odstfiedivky Senking k pracím linkám typ Z 487 pfii 950 ot/min 499 zane‰en˘ filtr mÛÏe vést k v˘raznému zhor‰ení su‰epfii 1050 ot/min 610 ní). S proudûním vzduchu (axiální, radiální) kontyp Z 770 pfii 900 ot/min 493 struktéfii neustále laborují s hledáním optimálního pfii 1000 ot/min 610 fie‰ení Moderní odstfiedivky k pracím linkám • na rozdílu teplot vzduchu do su‰iãe vstupujícíKannegiesser PS 40 aÏ PS 100 800 max. ho a ze su‰iãe vystupujícího • na plnûní su‰iãe, které má odpovídat doporuãeZ hlediska odstfieìovan˘ch textilií má G-faktor ní v˘robce, kdyÏ pfieplnûní i nedoplnûní vede k niÏmeze, protoÏe pfiíli‰ vysok˘ pfiítlaãn˘ tlak souvise- ‰í úãinnosti a ztrátám. jící s faktorem by mohl prádlo po‰kodit nebo nenapravitelnû polámat. I u odstfiedivek se mluví o fak- Jak ovlivÀuje su‰ení vlhkost vzduchu? Pfii su‰ení toru plnûní, kter˘ ãiní 1:4,5 aÏ 1:6. Pracovní cyklus textilií pfiijímá su‰icí vzduch vlhkost z textilie tak dlouho, aÏ se vlhkostí nasytí. Nasycen˘ vzduch obsahuje urãité mnoÏství vlhkosti, které pfii dané teplotû jiÏ nelze zv˘‰it. Je tím vût‰í, ãím je teplota vzduchu vy‰‰í, napfi. G-faktory nûkter˘ch prádelensk˘ch zafiízení

Závislost mezi pevností vazby vody v textilii a jejím mnoÏstvím Chceme-li vypoãítat zbytkovou vlhkost prádla, kem vylisoval v dal‰ím lisu. Dnes je tato koncepce zapomenuta. poãítáme podle tohoto vzorce: Go – (Gs . 1,05) x 100 Vz = ⎯⎯⎯⎯⎯⎯ Gs Vz zbytková vlhkost Go hmotnost prádla po odvodnûní Gs hmotnost zcela suchéhoprádla 1,05 vlhkostní faktor

Odstfieìování Je zaloÏeno na odstfiedivé síle. Koná-li tuhé tûleso (rotor odstfiedivky) otáãiv˘ pohyb kolem nehybné osy, pohybují se v‰echny jeho body rovnomûrnû po kruÏnicích, jejichÏ roviny jsou kolmé na osu otáãení a jejichÏ stfiedy leÏí na ose otáãení. V‰echny body se otáãejí stejnou úhlovou rychlostí ω: 2.π.n ω = ⎯⎯ 60

Lisování se opírá o principy hydromechaniky. Ta uãí, Ïe tlak ω úhlová rychlost, v kapalinách se ‰ífií v‰emi smûry stejnû a to je n poãet otáãek/min. základní pouãka, ze které vychází konstrukce hydOkamÏitá rychlost otáãejících se bodÛ má smûr raulick˘ch lisÛ. teãny (takÏe pfii havárii a rozpadu odstfiedivky by se její ãásti rozletûly do v‰ech smûrÛ) a je daná souãinem úhlové rychlosti a polomûru v = ω.r r polomûr otáãení v m v okamÏitá rychlost Princip hydraulického lisu Pohánûn˘ píst má plochu P1 = 10 cm2. PÛsobíme na nûj tlakem 1 kg/cm2 tj. celkem 10 kg1 (=F1). Pracovní píst má plochu P2 = 1000 cm2 a protoÏe má plochu 100krát vût‰í, vyvodí i celkovou sílu 100krát vût‰í tj. F2 =1 000 kg = 1 t. INFORMÁTOR

Pfii 10 °C nasycen˘ vzduch pojme 7,9 g vody/kg vzduchu 30 °C 28,1 g vody/kg 50 °C 89,5 g vody/kg 80 °C 580,0 g vody/kg 98 °C 15 600,0 (!) g vody/kg

Závislost zbytkové vlhkosti na ãase odstfiedûní (diagram má orientaãní v˘znam)

Do su‰iãe se vzduch nasává obyãejnû z prostfiedí prádelny a jiÏ urãitou vlhkost obsahuje. Tato relativní vlhkost vzduchu b˘vá v létû kolem 69 %, v zimû asi 85 %, celoroãní prÛmûr se poãítá 75 %. Vzduch pfii Pokraãování na str. 4 2006/6 str. 3

PRÁDELENSKÉ KAPITOLY

(18)

su‰iã s 15-20 kg náplní 1,50 kg vody/min 20-30 2,00 50 2,50 100 4,00

Infraãervené ãidlo na boku su‰iãe mûfií skuteãnou teplotu prádla v su‰iãi. (Pokraãování ze str. 3)

su‰ení tedy pojme jen vlhkost, která odpovídá rozdílu mezi jeho relativní vlhkostí a nasycením. ProtoÏe prÛtoky vzduchu v su‰iãích jsou velké, pfii jednom prÛchodu pfies su‰iã k jeho nasycení nedojde. Je proto moÏno (u modernûj‰ích su‰iãÛ) ãást vzduchu recyklovat a to aÏ 70 % u plynov˘ch a 80 % u parních su‰iãÛ. Tím se v˘raznû sniÏuje spotfieba energie su‰iãe. Su‰iãe pracují s pomûrem plnûní 1:25 aÏ 1:35. BûÏn˘ su‰iã má vodorovnû uloÏen˘ buben s ãelním plnûním. Pro kontinuální linky mají su‰iãe proti plnícími otvoru na druhé stranû otvor vyprazdÀovací. Pro snaz‰í vyprázdnûní se prádlo ze su‰iãe vyfukuje vzduchem nebo se su‰iã vyklápí. Bubny u star‰ích su‰iãÛ (Sb 30, LSB 120) byly zkruÏeny ze síta, moderní su‰iãe mají buben z dírkovaného plechu. Buben se otáãí obyãejnû jen jedním smûrem. Su‰icí proces se fiídí ãasov˘m relé nebo teplotou v˘stupního vzduchu. Nejmodernûj‰í su‰iãe mají infraãidla mûfiicí kontinuálnû vlhkost su‰eného prádla. MnoÏství vzduchu proudícího pfies su‰iã je vût‰í, neÏ si lidé vût‰inou myslí. Existuje v˘poãet, podle kterého na vysu‰ení 10 kg prádla s 50% vlhkostí ve standardním su‰iãi musí pfies su‰iã projít 340 m3 vzduchu. Pokud bychom poãítali s 10minutov˘m su‰ením, je to 2000 m3 vzduchu za hodinu (se su‰icím v˘konem 60 kg prádla). Velké 50 kg su‰iãe jsou poãítány na prÛtok 7000 m3/h a více. Odstrojen˘ lis Power Press Kannegiesser na 36-100 kg V˘kon su‰iãÛ se udává v mnoÏství odpafiené prádla v dolní (lisovací) poloze. vody za minutu nebo hodinu. V˘kony orientaãnû:

DÛleÏitou souãástí su‰iãÛ jsou sítové filtry, na kter˘ch se zachycují textilní úlomky vznikající mechanick˘m namáháním prádla v su‰iãi. U vetchého prádla je tûchto úlomkÛ neuvûfiitelnû mnoho a na filtru za pár hodin vytváfií jakoby filcovou vrstvu. Moderní su‰iãe mohou mít ãistûní filtrÛ automatické. Názory na zafiazení su‰iãÛ do pracích linek se v dÛsledku v˘voje Ïehlicí techniky zmûnily. Jak? Dosud bylo obvyklé, Ïe do tunelové linky byly za lis zafiazeny 3-4 su‰iãe stfiídavû plnûné odlisovan˘m prádlem. Dne‰ní linka vystaãí se su‰iãem jedin˘m, kter˘ funguje spí‰e jen jako rozvolÀovaã a po jeho prÛchodu se na úplné dosu‰ení vytfiídí jen froté. Zb˘vající prádlo rovné i tvarové se vede na v˘konné moderní Ïehliãe a tunelfini‰ery, které mají tak Odstfiedivka Senking Z 770 v horní poloze pfii vyklápûní velk˘ tepeln˘ v˘kon, Ïe prádlo Odstfiedivka má max. poãet otáãek 1000/min. A G-faktor 610. Je urãena pfii Ïehlení bez problémÛ i vysu- na 50 kg prádla. Popis: 1 – frekvenãnû fiízen˘ motor, 2 – v˘kyvn˘ pod‰í. Staré su‰iãe jsou obrovsk˘mi stavec s bubnem, 3 – tlumiã, 4 – aretaãní zafiízení pro zaji‰tûní bubnové Ïrouty páry – napfi. pfied lety jednotky, 5 – základní rám, 6 – vzduchov˘ válec na zvedání a vyprazdvyrábûn˘ su‰iã LSB 120 (Kovo Àování bubnu, 7 – sklápûcí boãnice, 8 – kryt, 9 – vyprazdÀovací pás. Bzenec) má v˘robcem udávanou spotfiebu páry 600 aÏ 700 kg/h! Dne‰ní su‰iãe kulace vzduchu) aÏ po 1,8 kg/kg (pfii 80% recirkupracují hospodárnûji, ale i tak jsou nejvût‰ím spo- laci). Malé su‰iãe Primus mají spotfiebu kolem tfiebiãem páry v prádelnû. Hodnû se roz‰ifiují su‰iãe 2 kg/kg. Staré su‰iãe mají samozfiejmû spotfieby vy‰plynové. Jsou vhodné jen na úplné dosu‰ování prá- ‰í a údaje v˘robcÛ se musí korigovat (napfi. U Sb 30 dla a jejich v˘hodou je asi o 20 % niωí spotfieba ener- Kovo Bzenec). Plynové su‰iãe mají odpafiovací gie neÏ u su‰iãÛ parních za cenu komplikací, které v˘kon vy‰‰í a spotfieba plynu napfi. u 90 kg su‰iãe pfiiná‰í v provozu plyn. Spotfieby páry u su‰iãÛ Senking DT 90 je udávána na 160 kW, DT 120 v˘robci buì neudávají vÛbec nebo v hodnotách 2,5 potom pfies 200 kW. Ing. Zdenûk Kadlãík kg/kg odpafiené vody (Senking DT 60-120 bez recir-

Baterie v˘konn˘ch plynov˘ch su‰iãÛ Passat

Lis Milnor MP 1603 lze vyuÏít pro náplÀ 25-60 kg pfii lisovacím tlaku 35 barÛ. Provedení MP 1604 lisuje s tlakem 50 barÛ. Optimální délka cyklu u tûchto lisÛ je 2 minuty, minimální 1,5 minut. Zákazník si mÛÏe vybrat i dvoustupÀov˘ lis s pfiedlisováním koláãe. Ten se doporuãuje pro mnohakomorové praãky s krátkou dobou cyklu.

Tunelová praãka Kannegiesser s lisem (vlevo) a odstfiedivkou (vpravo). 2006/6 str. 4

Lopatka rotaãního v˘mûníku na vyuÏití odpadního tepla vody z praãek. Vnitfikem lopatky proudí ãerstvá voda, lopatky se otáãí v lázni vody odpadní. Otáãky jsou dost vysoké na to, aby byl zaruãen turbulentní tok a tím i dostateãná v˘mûna tepla. INFORMÁTOR

Pfiíspûvek ke studiu problematiky vzniku Ïlut˘ch skvrn na prádle Ing. Jan Kostkan, spoleãnost DonGemini s.r.o.

ProtoÏe, jak jiÏ bylo fieãeno, v roztoku jsou rozpu‰tûny soli slab˘ch kyselin a silné zásady - sodíku, pfievládá v roztoku koncentrace iontÛ hydroxylov˘ch a roztok reaguje zásaditû. Hodnota pH takového roztoku je dána vztahem: pH = 7 + 0,5pk + 0,5log c ( I ) Hodnota pk pfiedstavuje zápornû vzat˘ dekadick˘ logaritmus disociaãní konstanty pfiíslu‰né kyseliny. Koncentrace soli je znaãena c. Pro ilustraci jsou v tabulce ãíslo 2 uvedeny hodnoty pk nejbûÏnûj‰ích kyselin

Tímto pfiíspûvkem reaguji na ãlánek Ing. ZdeÀka Kadlãíka z ãervna tohoto roku o názvu Diskutujeme ke Ïlut˘m skvrnám. K ãlánku lze podotknout, Ïe Ïluté skvrny na prádle nejsou ryze ãesk˘ problém. Vyskytují se v prádelnách v Nûmecku, Itálii, ·panûlsku, Rusku, stejnû tak jako i ve Spojen˘ch státech. Je zaráÏející, Ïe ve svûtové prádelenské literatufie je jim vûnována zcela nezaslouÏenû jen okrajová pozornost. V˘jimku snad pfiedstavují materiály z amerického Ïurnálu pk 1 pk 2 Laundry Today. Jejich vznik je zde dáván do souvislostí obvykle se kyselina uhliãitá 6,5 10,2 Ïelezem anebo tzv. sekundární karbonizací.. 12 <12 Je proto velmi potû‰ující v˘zva Ing. Kadlãíka k diskusi právû na toto kfiemiãitá 3,7 téma. V˘zva z pera na‰eho pfiedního odborníka je dÛkazem toho, Ïe mravenãí 4,8 ãeské prádelenství nestagnuje, nezÛstává na povrchu problémÛ a opí- octová 3,1 4,3 rá se o tradiãní kreativitu ãesk˘ch lidí, coÏ je jistû krok tím správn˘m citronová smûrem. V tomto pfiíspûvku je vûnována pozornost jedné z nejãastûj‰ích pfiíPorovnání tabulky ãíslo 2 a vzorce ã. 1 ukazuje, Ïe nevût‰ím nositeãin vzniku Ïlut˘ch skvrn zvlá‰tû na bavlnûném prádle. Vznik skvrn, lem alkality z pohledu chemické podstaty jsou sodné soli kyseliny kfierespektive jejich pfiíãina, je nejãastûji spojována se zmûkãováním vody miãité. v iontomûniãov˘ch úpravnách a je vysvûtlována jiÏ dfiíve zmínûnou sekundární karbonizací. Tato verze dnes patfií k nejroz‰ífienûj‰ím. Pracovní lázeÀ a hydroxid sodn˘ Z literatury je známo, Ïe hydrol˘za metasilikátu sodného probíhá Mezery nejroz‰ífienûj‰ího vysvûtlení podle rovnice: V˘‰e naznaãená pfiedstava vychází z pfiedpokladu, Ïe zmûkãením 2 Na2SiO3 + H2O Na2Si2O5 + 2 NaOH ( 8 ) vody se pfievede uhliãitan hofieãnat˘ a vápenat˘ na uhliãitan sodn˘ hydroxid sodn˘ a následnou hydrol˘zou uhliãitanu sodného pfii vy‰‰í teplotû vzniká Z rovnice je zfiejmé, Ïe produktem hydrol˘zy je vedle dvojkfiemiãilouh sodn˘, kter˘ vede ke vzniku skvrn. tanu také hydroxid sodn˘. JiÏ v roce 1927 ukázal R. Schwarze, Ïe stuPfiestoÏe se toto vysvûtlení stále více roz‰ifiuje, ponechává stranou peÀ hydrol˘zy roztoku metakfiemiãitanu sodného na hydroxid sodn˘ je podstatu vûci. Jistû proto nebude na ‰kodu malá rekapitulace. Pfiednû je tfieba pfiipomenout, Ïe na iontomûniãích je pfievádûn kyse- závisl˘ na koncentraci v˘chozí slouãeniny. Závislost mezi koncentral˘ hydrogenuhliãitan vápenat˘, ãi hofieãnat˘ na hydrogenuhliãitan sod- cí metasilikátu sodného a jeho hydrol˘zou na hydroxid sodn˘ ukazuje n˘. Uhliãitan vápenat˘ a hofieãnat˘ jsou totiÏ slouãeniny s velmi malou následují tabulka ãíslo 1. rozpustností ve vodû. Proto se z vody samovolnû vyluãují. koncentrace roztoku metasilikátu sodného koncentrace vzniklého hydroxidu sodného Jistû si ãtenáfi pfii této pfiíleÏitosti vzpomene na vyluãování vodního 1,00 N 14 % 0,010 N 28 % kamene anebo vznik krasov˘ch útvarÛ. Tyto jevy jsou dÛkazem ‰iro0,01 N 32 % ké platnosti uhliãitanové rovnováhy, která pochopitelnû platí i pro iontomûniãové úpravny vody. tabulka ãíslo 1 Obecnû je známo, Ïe tvrdost vody má pÛvod právû v rozpustné formû tûchto slouãenin, tj. v kyselém uhliãitanu vápenatém a hofieãnaV prádelenské praxi se v‰ak obvykle pracuje s roztoky je‰tû pfiibliÏtém. Anal˘zou vody pfied a po úpravû lze snadno prokázat, Ïe zmûkãení vody nevede k produkci uhliãitanu sodného, n˘brÏ hydrogenuh- nû desetkrát zfiedûnûj‰ími, coÏ ov‰em také znamená, Ïe stupeÀ hydroliãatanu sodného, coÏ je z hlediska dané problematiky znaãn˘ rozdíl, l˘zy je vy‰‰í a vznik hydroxidu sodného je tak vydatnûj‰í. Z pohledu Ïloutnutí prádla je v‰ak tfieba pfiipomenout, Ïe vznik hydkter˘ v‰ak zÛstává zcela opomíjen. Schematicky lze diskutovan˘ dûj úpravy vody iontomûniãem zná- roxidu sodného hydrolytick˘m ‰tûpením pfiíslu‰ného metakfiemiãitanu je procesem vratn˘m, jak ukazuje rovnice ãíslo 8. Kfiemiãitany se zornit takto: CaHCO3 + Na - iontomûniã+ NaHCO3 + Ca - iontomûniã (1) tak z tohoto úhlu pohledu jeví jako ideálními pfiena‰eãi a producenti alkality jak v prádle, tak na pracovních plochách Ïehlících strojÛ Na iontomûniãi v Na+ cyklu se tedy vymûní atom sodíku za atom a mandlÛ. vápníku, coÏ je princip i smysl celého zafiízení. Je tedy otevfiená otázka, kterak z hydrogenuhliãitanu sodného vznikNev‰ední vlastnosti kfiemiãitanÛ ne podstatnû zásaditûj‰í uhliãitan sodn˘. Velmi zajímavou vlastností kfiemiãitanÛ je jejich schopnost vytváfiet Hydrogenuhliãitan sodn˘ jinak kysel˘ uhliãitan sodn˘, nebo dal- rÛzné komplexy a to i s polyhydroxylov˘mi organick˘mi slouãenina‰ím názvem jedlá soda, ãi bikarbonát, lze pfievést na uhliãitan sodn˘ mi. V roce 1961 dokázal A. Weis v pfiípadû oxokomplexÛ kfiemiãit˘ch celou fiadou postupÛ. V prÛmyslovém mûfiítku se obvykle vyuÏívá ter- slouãenin u kfiemíku koordinaãní ãíslo 6, coÏ je u tohoto prvku zcela mického rozkladu bikarbonátu pfii teplotách nad 200 °C za vzniku vody neb˘valé. Za zmínku v této souvislosti rovnûÏ stojí i to, Ïe v kyselém resp.páry a oxidu uhliãitého. prostfiedí poskytují neionogenní tenzidy sv˘m ethericky vázan˘m kysProces lze vystihnout rovnicí: líkem oxoniové soli. 2 NaHCO3 200 – 300 °C

Na2CO3 + H2O + CO2 ( 2 )

bikarbonát

soda

Na kalandrech a nebo Ïehlících strojích je dosahováno teploty obvykle niωí. Nanejv˘‰ tak 140 – 170 °C. V˘znamn˘ termick˘ rozklad bikarbonátu ve vlhkém prádle se z tohoto úhlu jeví jako velmi smûlá termodynamická úvaha, pro kterou v‰ak v dostupné literatufie nebylo nalezeno Ïádné opory. Dal‰í moÏnost pfievedení kyselého uhliãitanu sodného na uhliãitan sodn˘ nabízí reakce se silnou zásadou, jakou je napfi. hydroxid sodn˘. Teorie sekundární karbonizace v‰ak pfiedpokládá, Ïe hydroxid sodn˘ je koneãn˘m produktem, kter˘ má pÛvod právû v pfiítomnosti sody, tedy v uhliãitanu sodném. Je‰tû kurioznûj‰í je v‰ak úvaha o vzniku louhu, tedy hydroxidu sodného, ze sody. V souvislosti s touto pfiedstavou nelze nevzpomenout na cukrovary a jejich vápenky. Ve vápence se vyrábûlo neha‰ené vápno termick˘m rozkladem uhliãitanu vápenatého v pecích a to pfii velmi vysok˘ch teplotách. CaCO3 CaO + H2O

CaO + CO2 neha‰ené vápno

(3)

Ca (OH)2 (4) ha‰ené vápno – hydroxid vápenat˘

Analogick˘m postupem, nastínûn˘m rovnicemi 3 a 4, lze sice formálnû dospût ke vzniku hydroxidu sodného ze sody. Reaktivita sodíku je v‰ak o mnoho vy‰‰í neÏ vápníku. Pokud by k této reakci vÛbec do‰lo, potom za teplot vy‰‰ích neÏ 1000 °C. VÏdyÈ jenom bod tání bezvodého uhliãitanu sodného dosahuje jiÏ 850 °C a bod tání hydroxidu sodného je 328 °C.

V patentové literatufie je uvedena celá fiada metod pfiípravy polyhydroxylov˘ch slouãenin kfiemiãitanÛ za podmínek velmi podobn˘ch jaké existují pfii Ïehlení a nebo mandlování prádla. Nutno podotknout, Ïe bavlna svojí chemickou podstatou k polyhydroxylov˘m slouãeninám nespornû patfií. Uvedené komplexotvorné vlastnosti kfiemiãitanov˘ch slouãenin, spolu s nepatrnou rozpustností kyseliny kfiemiãité, která se z kfiemiãitanÛ uvolÀuje jiÏ v pomûrnû dosti alkalickém roztoku (pH = 9,6), velmi komplikují odstranûní zbytkÛ tûchto slouãenin mácháním.

tanu sodného 0,30 % a je v˘raznû intenzivnûj‰í oproti pfiedchozí zkou‰ce s deinkrustovan˘m vzorkem. Pro úplnost je nutné uvést, Ïe hodnota pH v˘luhu z prádla pouÏitého k experimentu zachycené na obrázku ãíslo 2 dosahovala 8,1. Tendence a rizika Ïloutnutí prádla je moÏné celkem snadno posoudit na kaÏdé prádelnû. Postaãuje k tomu napfi. kousek bílé bavlnûné látky, která se rozdûlí napfi. na ‰est ãástí. Jeden kus se ponechá jako referenãní. Ostatní se namoãí do separované vody z prádla, vyÏdímají v ruce a vyÏehlí pfii teplotû alespoÀ 140 °C. Pfii druhém kole se jeden kousek odloÏí a se zbyl˘mi se provede stejná operace. Získá se tak etalon, kde je moÏné posoudit zmûny podle poãtu expozice poslední máchací vodou. Pfiíklad takového etalonu zachycuje obrázek ãíslo 3.

Obrázek ãíslo 3 Uveden˘m postupem se také ovûfií podíl pracovních ploch Ïehlících strojÛ a mandlÛ na vzniku skvrn a Ïloutnutí prádla. Na obrázku ãíslo 4 je zachycena pracovní plocha, která vede ke vzniku skvrn v jiÏ závislosti na obsahu pouze destilované vody v jinak naprosto ãistém prádle.

Obrázek ãíslo 4

Pracovní plochy musí b˘t naprosto ãisté a to platí i o nábalech. Z pracovních ploch dochází k migraci kfiemiãitanov˘ch reziduí do prádla. Od teorie k praxi ·edá je teorie, ale zelen˘ je strom Ïivota. Teorie, která nepfiiná‰í prak- Ukázku takové migrace zachycuje obrázek ãíslo 5. Snûhovû bílá háãkovaná deãka pfie‰la v hnûdou, av‰ak na místû konticky pouÏitelné v˘sledky patfií do salonních spoleãností intelektuální povahy, kde nic nezkazí, ale také nenapraví. Prádelenská praxe vyÏa- taktu s deskou zanechala svÛj otisk. duje takové aplikace, která ukazují v˘chodiska. Byly proto provedeny soubory experimentÛ s cílem urãení minimální koncentrace alkalie, které vede ke vzniku Ïlut˘ch skvrn na prádle. Zkou‰ky byly provádûny s roztokem bikarbonátu (1), sody (2), metakfiemiãitanu sodného (3) a hydroxidu sodného ( 4). Koncentrace jednotliv˘ch alkálií, kde i necviãen˘m okem byly patrné skvrny, jsou shrnuty v tabulce ãíslo 2 a jejich úãinky zachyceny na obrázku ãíslo 1. Alkálie Bikarbonát soda Metakfiemiãitan Hydroxid sodn˘

Koncentrace % hmotnostní 0,12 0,15 0,3 0,057

Koncentrace molární milimol/litr 14,3 14,3 14,3 14,3

Tabulka ãíslo 2

O pÛvodu alkality v prádle Na druhé stranû Ïloutnutí prádla je realitou a musí tedy mít své racionální vysvûtlení. Zku‰enosti ukazují, Ïe vznik skvrn v naznaãen˘ch souvislostech je ovlivÀován fiadou faktorÛ. K nejv˘znamnûj‰ím z nich patfií: 1. SloÏení pracovní láznû 2. Míra odstranûní zbytkÛ pracovní láznû v prÛbûhu máchání prádla 3. SloÏení máchacích lázní 4. Míra separace vody z prádla, tj. vlhkost Ïehleného prádla 5. Teplota a ãistota pracovních povrchÛ strojÛ na Ïehlení a mandloObrázek ãíslo 1 vání. Praní prádla probíhá v pracovní lázni, která je mimo jiné tvofiena Z tabulky i obrázku je zfiejmé, Ïe chemicky stejné mnoÏství alkálie solemi slab˘ch kyselin a siln˘ch zásad. Tûmito sloÏkami jsou napfi. (ekvimolární roztoky) vede k odli‰n˘m intenzitám v zabarvení skvrn. uhliãitan sodn˘, metakfiemiãitan sodn˘ atd. Tyto soli jsou v roztoku To znamená, Ïe alkálie se li‰í svojí reaktivitou. znaãnou mûrou hydrolyticky roz‰tûpeny. Mûjme obecnû sÛl BA. Její Zkou‰ky byly provádûny na naprosto deinkrustovaném vzorku bavldisociaci a následné reakce s vodou lze naznaãit takto: nûného prádla. (hodnota pH v˘luhu z prádla ãinila 7,2). Zkou‰ky s t˘mÏ vzorkem, av‰ak bez deinkrustace, ukázaly viditelBA B+ + A- (5) nou skvrnu po aplikaci roztokÛ zfiedûn˘ch na poloviãní koncentraci pou+ + B + H2 O BOH + H (6) ze v pfiípadû metakfiemiãitanu sodného (skvrna ã.1 na obrázku ãíslo 2). A- + H2O AH + OH(7) Skvrna ãíslo 2 vznikla po aplikaci roztoku o koncentraci metakfiemiãiINFORMÁTOR

Obrázek ãíslo 2

Obrázek ãíslo 5 V˘chodiska Základním v˘chodiskem fie‰ení problému se Ïloutnutím prádla je anal˘za technologického procesu, nalezení skuteãn˘ch pfiíãin a jejich pochopení. Na základû toho lze potom technologick˘ proces usmûrnit poÏadovan˘m smûrem a následnû také optimalizovat. Dal‰í ãasto opomíjenou podmínkou je péãe o strojní vybavení. Základem kvalitního vyprání je ãistá praãka a ãisté pracovní plochy Ïehlících strojÛ a mandlÛ. Jejich zmûny jsou neklamn˘m odrazem kvalitativní stránky praní a technologické úrovnû celého procesu. Snad tento ãlánek pfiivede alespoÀ nûkolik ãtenáfiÛ k zamy‰lení nebo i diskusi coÏ je dal‰í krok tím správn˘m smûrem. Více informací o problematice praní mÛÏe ãtenáfi naleznout na stránkách www.praciprasky.cz v kapitole publikace. 2006/6 str. 5

Jak pfiesvûdãíte klienta o kvalitû poskytovan˘ch sluÏeb?

teplotní profil uvnitfi praãky. Toto mûfiení je nezbyt- upraven do jednostránkové podoby (viz obrázek). Konkrétní informace vám rádi poskytnou prané tam, kde je poÏadována termodezinfekce nebo covníci akreditované laboratofie Textilního zku‰ebchemotermodezinfekce praného prádla. Pro doloÏení kvalitního, ale pfiitom ‰etrného pra- ního ústavu. TZÚ s. p., Václavská 6, Brno ní, získá prádelna protokol akreditované zku‰ební tel.: 543 426 721, [email protected] laboratofie. Pro pfiehlednost byl tento dokument

V poslední dobû stále více klientÛ poÏaduje po prádelnû doloÏení toho, Ïe prádelna pere optimálními, prádlo ‰etfiícími postupy, a to pfii zachování v‰ech poÏadavkÛ na kvalitu praní a dokonãovacích operací a souãasném splnûní hygienick˘ch zásad. Tyto poÏadavky pfiicházejí jak z prÛmyslov˘ch podnikÛ, tak zejména od ubytovacích zafiízení v‰ech úrovní. Velké prádelny to dnes fie‰í získáním certifikátu, Základem je vyhodnocení vlivu praní na stankter˘ prokazuje kvalitu jejich sluÏeb na základû ovû- dardní bavlnûnou tkaninu, která je spoleãnû s norfieného plnûní poÏadavkÛ pfiíslu‰ného technického málním prádlem opakovanû praná pracím prograpfiedpisu. Této problematice byl vûnován ãlánek mem, jehoÏ vliv na prádlo se zji‰Èuje. Testuje se: „Certifikovaná prádelna – aktuální téma” uvefiejnû- • bûlost prané textilie n˘ v ãervnovém ãísle Informátora. • zmûna pevnosti textilie v tahu vlivem praní Pro fiadu men‰ích a mal˘ch prádelen mÛÏe b˘t • mnoÏství nerozpustn˘ch anorganick˘ch usazenin tato varianta obtíÏnû dosaÏitelná. Získání certifikána prádle tu je pro nû zdlouhavé, ãasovû nebo finanãnû nároã- • obsah Ïelezit˘ch iontÛ né nebo tfieba nerealizovatelné z hlediska sloÏit˘ch • polymeraãní stupeÀ celulózy, kter˘ ukazuje na stavebních podmínek. Na druhé stranû je velká ãást míru po‰kození praného prádla tûchto prádelen schopna dodrÏet odpovídající tech- • obsah manganat˘ch iontÛ nologické parametry a zajistit klientÛm patfiiãnou • mnoÏství nerozpustn˘ch organick˘ch usazenin na kvalitu údrÏby prádla. prádle. Nejsnaz‰í cestou pro doloÏení schopnosti prádelDoporuãenou souãástí vyhodnocení kvality praní ny prát optimálními postupy je vyuÏití technické je vyhodnocení teplotního profilu pomoci mûfiicího normy Textilního zku‰ebního ústavu PNJ 601-80- ãidla T-BUG. âidlo je vloÏeno mezi prádlo a spolu 2005 „TEXTILIE. HODNOCENÍ JAKOSTI PRA- s ním prochází procesem praní. Integrovaná elekNÍ. Vliv praní na textilie”, která urãuje kritéria pro tronika zaznamenává v tfiiceti sekundov˘ch intervahodnocení a postupy zji‰Èování kvality praní z hle- lech namûfiené teploty do pamûti a následn˘m pfiidiska vlivu pracího procesu na pranou textilii. pojením k PC se získá pro konkrétní prací program

Novinky oboru - XIII. Pohled na odpadní vody z prádelen u sousedÛ Mám na mysli na‰e nûmecké sousedy na západû republiky. Voda zdraÏuje a zdraÏování doléhá stále více na nûmeck˘ prÛmysl. Nab˘vají tím na v˘znamu recyklaãní a ãisticí systémy, které vrací vodu do technologie. Velké prádelny spotfiebují vody mnoho a recyklace zaãíná b˘t zajímavá i pro nû. Ekonomicky i ekologicky. Praktické vyuÏití tûchto recyklaãních technologií je ov‰em v na‰em oboru v úpln˘ch zaãátcích. V Nûmecku je asi 2500 prÛmyslov˘ch prádelen, které za den vyperou 2700 tun prádla. Jen asi ve 30 prádelnách (coÏ je o málo více neÏ 1 % celkového poãtu) jsou v provozu recyklaãní zafiízení. Ta pouÏívají na deset rÛzn˘ch technologií, takÏe o stabilizaci technologie nemÛÏeme hovofiit ani zatím nelze Ïádnou z nich upfiednostnit. Potenciál je obrovsk˘, zatím ale nevyuÏit˘. Platí zásada, Ïe ãím je prádelna vût‰í a má vût‰í spotfiebu vody, tím rychleji se recyklaãní systém zaplatí. Zatím jsou i pro mnohem bohat‰í nûmecké prádelny vysoké investiãní náklady brzdou. Na nedÛvûfie k této nové technologii se podepsaly i nûkteré systémy realizované v praxi, které se neosvûdãily. Problémem recyklace se zab˘val Dr. Thomas Jäger v jednom z ãísel WRP. Je pfiesvûdãen, Ïe úspû‰ná recyklace musí b˘t fie‰ena individuálnû pro kaÏdou prádelnu s pfiihlédnutím k pranému sortimentu, druhu zneãi‰tûní, pomûru sortimentÛ atd. Odpadní vody podle tûchto kritérií mají velmi rozdílné sloÏení a proto vyÏadují i individuální nastavení recyklace. Nelze mechanicky pfiená‰et technologii recyklace z jedné prádelny na druhou. Jak rozdílné sloÏení mohou mít odpadní vody z prádelen ukazuje dále uvedená tabulka (podle J. Schäfera 1997). Slovo „recyklace” není úplnû na místû – nûkdy staãí jen pfiedãi‰tûní odpadní vody, jindy je potfiebné dÛkladnûj‰í ãistûní. Od recyklované vody oãekáváme kvalitu na úrovni ãerstvé technologické vody a tyto parametry: • vzhled: ãirá, bezbarvá kapalina • zápach: neutrální • CHSK: max. 200 mg/l, lépe v‰ak 100 mg/l • Ïelezo: max. 0,1 mg/l • mangan: max. 0,03 mg/l • mûì: max. 0,05/l

pro specializovanou firmu. Pfiitom by mûl b˘t provoz prádelny dlouhodobû stabilizován, protoÏe kaÏdá vût‰í zmûna praného sortimentu vede k v˘razn˘m zmûnám ve sloÏení odpadních vod. Pro kvalitu opakovanû pouÏité vody platí v Nûmecku norma RAL-GZ 992. K jiÏ zmínûn˘m kritériím je tfieba pfiidat i poÏadavky na mikrobiologickou ãistotu vody: • recyklovaná voda pro hlavní praní: vzorek nesmí vykazovat více neÏ 100 kolonie tvofiících zárodkÛ na 1 ml a vzorek musí b˘t prost fakultativních patogenÛ a patogenních zárodkÛ • recyklovaná voda pro pfiedpírku: vzorek nesmí obsahovat více neÏ 1000 kolonie tvofiících zárodkÛ na 1 ml a musí b˘t prost patogenÛ a fakultativních patogenÛ jako v pfiedcházejícím pfiípadû. Kvalita vody musí také zaruãit dokonalé vymáchání prádla, pfiiãemÏ poÏadavky na vymáchané prádlo hodnoceny testem máchání jsou tyto: • pH 4,3-8,3 • anionaktivní tenzidy: ménû neÏ 200 mikrogramÛ na litr • neionogenní tenzidy: ménû neÏ 200 mikrogramÛ na litr • anorganická inkrustace: ménû neÏ 1 % • organické inkrustace: ménû neÏ 1 %. Recyklovan˘ podíl u rÛzn˘ch zafiízení ãiní 50-90 procent z celkového mnoÏství technologické vody a stejné úspory na vodném a stoãném. Navíc se ‰etfií i teplo, protoÏe recyklaãní systémy pracují vût‰inou i se zpûtn˘m získáváním tepla. Onûch, jiÏ zmínûn˘ch 10 v Nûmecku pouÏívan˘ch technologií, pracuje napfi. s: • biologick˘m ãistûním v kombinaci s chemick˘m sráÏením, odÏelezováním, odmanganováním a zmûkãováním vody • biologick˘m ãistûním v kombinaci s flotací • membránov˘mi filtraãními metodami (ultrafiltrací, nanofiltrací, reverzní osmózou) • membránov˘mi bioreaktory s ozonizací a UVo‰etfiením vody. Zku‰enosti fiíkají, Ïe podmínkou úspûchu a dobré funkce zafiízení je, Ïe musí b˘t „‰ito na míru” urãité prádelnû. KaÏdá prádelna tedy vyÏaduje individuál-

SloÏení odpadních vod

CHSK (mg/l) BSK5 N celkov˘ (mg/l) P celkov˘ (mg/l) minerál. oleje (mg/l) aktivní C1 (mg/l) AOX (mg/l) uhlovodíky (mg/l) mûì (mg/l) zinek (mg/l) anionaktivní tenzidy (mg/l) neionogenní tenzidy (mg/l) komplexotvorní ãinidla (mg/l) Ïelezo (mg/l)

prádlo z domácností 1600-2200 700-1500 20-50 60-120 — 0,1-0,3 0,14-0,41 — — — 60-150 60-150 — —

Pfii kaÏdé úvaze o ãistûní odpadních vod a jejich znovupouÏití je nutná bohatá banka údajÛ s analytikou vody, obsahov˘ch látkách, jejich variabilitû v závislosti na ãase a prÛtocích atd. Sbûr dat a jejich hodnocení se musí provádût nûkolik mûsícÛ pfiedem nejlépe automatick˘mi analyzátory ve spojení s poãítaãovou technikou. To není práce pro prádelnu, ale 2006/6 str. 6

pracovní obleãení 1500-6450 220-1500 1-37 25-150 5-770 8-11 0,7-3,1 — 0,3-1,3 3,8-6,3 6-19 52-350 1-1,5 6,5-14,3

ãisticí hadry 50000-70000 do 10 000 — 19-152 10000-30000 — 6-310 4-25 4-19 5-17 12-170 10-440 0,3-0,8 —

ní fie‰ení technologie recyklace. Bez dÛkladn˘ch a opakovan˘ch konzultací s experty projekce a dodavatele to není moÏné. Platí tedy: recyklace procesní vody v prádelnách je dnes jiÏ moÏná, av‰ak ne bez detailní anal˘zy v‰ech faktorÛ, které ji ovlivÀují. Technické i ekonomické. Ing. Zdenûk Kadlãík

PÒJâOVÁNÍ PRÁDLA

- sekce konference Interclean Poprvé se letos Interclean rozrostl programovû o dal‰í oblast zajímající ãleny Asociace. Pronájem prádla není samozfiejmû nová problematika. UÏ dvakrát jsme pofiádali specializovanou konferenci Texrent, která se s Intercleanem stfiídala. Programovou náplÀ zaji‰Èoval Textilní zku‰ební ústav ve spolupráci s Institutem Hohenstein. Letos v‰ak do‰lo k termínové kolizi a pofiádání dvou mezinárodních konferencí, i kdyÏ jedné na jafie a jedné na podzim se jevilo dost riskantní. Dospûli jsme tedy k programové dohodû a rozdûlili Interclean na plenární zasedání a dvû sekce - pÛjãování prádla a chemické ãi‰tûní. Na plenární zasedání jsme si pozvali pfiedná‰ející len se dnes pot˘ká s notoricky znám˘mi problémy na z mezinárodních i národních asociací s tím, Ïe by bylo trhu prádelensk˘mi sluÏbami, zejména dobré vûdût, jak to dûlají jinde. Myslíme si, Ïe se nám - s konkurencí prádelen zejména zdravotnick˘ch tato ãást programu docela povedla a informace byly zafiízení postaven˘ch ãi rekonstruovan˘ch ze státních ilustrativní a snad i inspirativní. pfiíspûvkÛ, Problematiãtûj‰í uÏ byla odpolední panelová disku- s úvûrováním státních zdravotnick˘ch zafiízení se. Na‰ím zámûrem bylo udûlat si rekapitulaci toho, co v dÛsledku neúno snû dlouh˘ch splatností faktur za prámáme u nás v této oblasti hotovo a prodiskutujeme spo- delenské sluÏby, lu se zahraniãními hosty co a jak by ‰lo zlep‰it. Kon- s nepfiimûfienû nízk˘mi cenami sluÏeb vyvolan˘mi statujeme, Ïe máme v podstatû na stejné úrovni tech- mimo jiné i kon kurenãními nabídkami prádelen, které aÏ nickou a pfiedpisovou podporu. PouÏíváme stejné tolik netrápí otázky kvality ahygieny sluÏeb aãasto se nezaEvropské a mezinárodní normy ISO a spolupracujeme b˘vají otázkou obnov y a modernizace sv˘ch provozÛ. se zahraniãními partnery na jejich tvorbû. V této meziZ toho dÛvodu zfiejmû odkládají své zapojení do pronárodní spolupráci patfiíme mezi ty aktivnûj‰í a máme pagace systémÛ pronájmu. To by bylo pochopitelné, tedy moÏnost bezprostfiednû ovlivnit to, co se v Evro- kdyby se prádelny snaÏily napfied aktivnû fie‰it uvedepû dûje. né problémy prádelenského sektoru. Pravdou ov‰em je, Jak v‰ak ukázala následná diskuse, jsme velice málo Ïe znaãná ãást prádelen oãekává, Ïe to za nû nûkdo vyfieaktivní v tom, abychom se spoleãnû dohodli na tom, jak ‰í. Nejsou vût‰inou ani ochotny zpfiístupnit údaje, kteovlivÀovat vlastní trh a dodavatelsko odbûratelské vzta- ré by pomohly pfiesvûdãit pfiíslu‰né orgány i ‰irokou hy na nûm. Snad to bylo jen velikostí auditoria, Ïe se vefiejnost o ne-udrÏitelnosti stávajících pomûrÛ a nutnázory úãastníkÛ diskuse dostávaly jen tûÏko na vefiej- nosti zmûn v organizaci ãi kontrole financování prádenost. lensk˘ch sluÏeb ve vefiejném sektoru. Nicménû problémy se nakonec podafiilo identifikoDnes jiÏ není situace, Ïe by na‰e prádelny zásadnû vat. Lze je pojmenovat takto: technologicky zaostávaly za provozy západní Evropy. ● neochota prádelen spolupracovat pfii spoleãném Problém je v tom, Ïe pfii srovnatelném vybavení mají pÛsobení na pote nciální klienty, na‰e prádelny v˘raznû niωí produktivitu. A tu neJen tfii z témûfi ‰edesáti pfiítomn˘ch projevili ocho- pfiíznivû ovlivÀuje zejména roztfií‰tûnost sortimentu jak tu sdruÏit p rostfiedky na vytvofiení informaãní broÏury materiálová tak stfiihová, a to ãasto i v zakázkách jedo pronájmu prádla. Intex, SdruÏení pronajímatelÛ tex- noho klienta. Vhledem k tomu, Ïe se zaãíná smazávat tilu v Nûmecku, má pro své ãleny broÏuru i cel˘ pro- v˘hoda v˘raznû niωích nákladov˘ch sloÏek, protoÏe gram pÛsobení na potenciální klienty “Intex-med”. rostoucí ceny energií, médií a pracovní síly se srovná● nezájem o celkové informace o ekonomické situ- vají s ostatními zemûmi Evropského spoleãenství, bude aci oboru a neoch ota poskytovat informace o sobû otázka zv˘‰ení produktivity klíãovou pro konkurenceU nás je návratnost dotazníkÛ 20% na jak˘koliv i ne- schopnost prádelny. ¤e‰ení se nabízí - nahradit aleekonomick˘ dotaz, v Nûmecku 75% pfii sestavování spoÀ u velk˘ch klientÛ stávající v‰ehochuÈ systémo„Branchenkompendium”. N a otázku proã je tomu tak, v˘m prádlem - tedy pfiesvûdãit i je o v˘hodách proodpovûdûli nûmeãtí kolegové, Ïe ã lenové sdruÏení nájmu prádla. Intex jsou pfiesvûdãeni o dÛleÏitosti tûchto integrovaJe zfiejmé, Ïe nelze úspû‰nû vyfie‰it problémy ãeskén˘ch údajÛ pfii jednání s klienty i státní správou a samo- ho prádelenství bez souãasného prosazení systémÛ prosprávou. nájmÛ prádla. Vûfiíme, Ïe se podafií nastartovat spolu● nespolehlivost dodavatelÛ z textilní branÏe práci souãasn˘ch i potencionálních pronajímatelÛ Stále se opakující st˘skání na neplnûní termínÛ i kva- prádla a vytvofiit tfieba na platformû Asociace prádelen lity a ze jména na neschopnost udrÏet kvalitu dlouho- a ãistíren obdobu sdruÏení fungujících v Nûmecku, dobû. Problémem js ou i nedostatky v obchodním a lid- Holandsku ãi jin˘ch západoevropsk˘ch zemích ku proském jednání mezi prádelnam i a textilkami. spûchu sv˘ch aktivních ãlenÛ. Z diskuse nicménû vyplynulo i to, Ïe vût‰ina prádeTZÚ BRNO, RNDr. Malãík, ing. Kla‰ka INFORMÁTOR

Tabulky životnosti textilií Poslední tabulky Ïivotnosti textilií uvefiejnil Informátor jiÏ pfied více lety. VÛbec nejnovûj‰í tabulky pfiinesl Manuál pro prodejny s textilním zboÏím, vydan˘ v roce 2005 zásluhou TextilÏurnálu pod zá‰titou Ministerstva prÛmyslu a obchodu. Îivotnostní tabulky vycházejí z podkladÛ Evropské asociace textilních sluÏeb a dlouholet˘ch zku‰eností prádelen a ãistíren. Jde o prÛmûrné hodnoty pfii prÛmûrném no‰ení a namáhání no‰ením ãi pouÏíváním. Podle tabulek v˘robek na konci

Ïivotnosti bude mít sice jiÏ zanedbatelnou hodnotu, ale bude je‰tû stále pouÏivateln˘! V˘robky nadprÛmûrné ãi podprÛmûrné jakosti budou mít samozfiejmû Ïivotnost nad nebo pod tabulkov˘mi hodnotami a totéÏ platí o v˘robcích zfiídka nebo naopak pfiíli‰ ãasto pouÏívan˘ch. Myslím, Ïe na‰im podnikÛm v pfiípadû sporÛ se zákazníkem nebrání nic v tom, aby tyto tabulky Ïivotnosti pouÏívaly. Dle mého názoru jsou dostateãnû autoritativní. -izk-

Pfiedpokládaná (orientaãní) Ïivotnost textilních v˘robkÛ – vybavení domácnosti Druh v˘robkÛ

Druh materiálu

pfiehozy pfiikr˘vky

tûÏká vlnûná a umûlá vlákna lehké/bunûãné elektrické

koberce záclony, závûsy

pod‰ité nepod‰ité pod‰ívka oddûlená sítû plnûné chm˘fiím plnûné vlákny

pro‰ívané pfiikr˘vky/pefiiny rohoÏe prostûradla/pol‰táfie/pefiiny prostûradla lnûná osu‰ky ãalounûné materiály

Oãekávaná Ïivotnost (v letech) 6 10 5 5 10 8 4 5 3 8 3 5 4 4 3 5

Pfiedpokládaná (orientaãní) Ïivotnost textilních v˘robkÛ – odûvy

Druh v˘robku jarní bunda blÛza ‰aty/koupací plá‰È vlnûné ‰aty

plá‰tû a saka (odûvy na ven, sportovní odûvy a saka)

spoleãensk˘ veãerní oblek pánsk˘ rukavice

Druh materiálu

hedvábí jiné lehké/froté tûÏké/pro‰ívané módní a pfiíleÏitostné veãerní hedvábné dûtské bavlnûné a smûsové vlnûné imitace kÛÏe a usnû koÏe‰ina (pfiírodní) kÛÏe a useÀ ovãí kÛÏe dûlená kÛÏe a useÀ v˘plÀkové

tkanina kÛÏe koÏe‰ina ostatní

Oãekávaná Ïivotnost u v˘robkÛ pro muÏe (v letech) 3 2 4 4 2 3 4 5 7 5 3

Oãekávaná Ïivotnost u v˘robkÛ pro Ïeny (v letech) 3 2 3 2 4 4 2 2 2 2 3 3 3 10 5 7 5 3

5 3 3 1 2 3 2 1 2 3 3 4 2 2 1

1 2 6 3 2 3 1 2 2 1 2 3 3 4 2 2 1

Texcare v âínû Nejvût‰í asijská v˘stava oboru byla v loÀském roce v Pekingu pod názvem Texcare Asia. Zúãastnilo se jí 5259 náv‰tûvníkÛ z 52 zemí a byla hodnocena jako velmi úspû‰ná. âína se stává dovozcem prádelenské techniky ãíslo jedna a dovoz neustále roste: v roce 2004 se dovezlo zafiízení za 25,2 mil. EUR, zatímco v roce 1999 to bylo jen za 5,7 mil. EUR. Velk˘ dovoz souvisí i s nastávající olympiádou a obrovsk˘mi investicemi do infrastruktury. Na Texcare vystavovalo 121 firem z 18 zemí a nechybûl Ïádn˘ velk˘ v˘robce. Nûmecko a USA pfiedstavily ve zvlá‰tních národních pavilonech. V Asii ‰lo o tfietí velk˘ veletrh v pofiadí, kdyÏ pfiedcházely v˘stavy v Singapuru (1998) a Hongkongu. Vût‰ina náv‰tûvníkÛ (80 %) byla pfiirozenû z âíny a mnohé exponáty byly zvlá‰tû pro ãínsk˘ trh pfiipraveny. Hlavním motem v˘stavy bylo ‰etfiení vody a energií.

Pohled v˘robce Názory managerÛ velk˘ch firem na situaci v prádelenství a oborech pfiíbuzn˘ch stojí vÏdy za pov‰imnutí. Rick Kelly je viceprezidentem firmy Milnor zodpovûdn˘ za marketing a prodej. O prádelenství ví více neÏ kdokoliv jin˘ a souãasnou situaci hodnotí takto: • pÛjãování prádla pro zdravotnictví roste jiÏ vodou, protoÏe tunely pracují s recyklaãními více neÏ 10 let docela rovnomûrnû systémy. Toto ‰etfiení odhaduje Kelly na 60-70 % • sniÏující se platby poji‰Èoven za pacienty oproti solopraãkám. Men‰í spotfieba vody také v nemocnicích nutí vedení nemocnic k pfiehod- znamená úsporu tepla, potfiebného k ohfievu láznocování v‰ech alternativ praní ní. V˘kony prádelen se bezesporu budou dále zvy• hotelové a ubytovací sluÏby stále silnûji ‰ovat, v˘bûr zafiízení pro vy‰‰í v˘kony musí b˘t vyjadfiují vlastní image. Vysoce kvalitní loÏní ale velmi uváÏliv˘ s pfiihlédnutím na poãet a velia koupelnové prádlo nabízené nûkter˘mi prádel- kost zákazníkÛ, sortiment prádla atd. nami nutí vedení hotelÛ ke spolupráci a pfiijímáStrategie rÛstu mohou b˘t rÛzné a Kelly radí: ní sluÏeb, které v minulosti nebyly obvyklé • dûlejte v‰e pro to, abyste Ïádného zákazníka • souãasné PES stolní prádlo je vrcholnou nikdy neztratili nabídkou pro ‰irok˘ okruh klientÛ. Lehká zpra• peãlivû zvaÏujte nasazení pracovních sil v prácovatelnost tohoto prádla dává prádelnám rozho- delnû – práce je drahá a musí b˘t vyuÏita co nejdující v˘hodu efektivnûji pfii pfiesãasech, mimofiádn˘ch smûnách • rostoucí poptávku po sluÏbách zaji‰Èuje popu- apod. laãní rÛst. • náhrada prádla (rozumí se pfii pÛjãování) Prádelny neustále rostou a provozovatelé zvy- mÛÏe pfiedstavovat velkou ãást nákladÛ prádelny. ‰ují v˘kony. Efektivní zpracování velk˘ch obje- Spolupracujte se zákazníkem tak, aby tyto náklamÛ prádla vyÏaduje spolupráci se zákazníkem dy byly pod kontrolou a nové trendy v ‰etfiení energiemi, postupnou auto• sledujte trh. MÛÏe se stát, Ïe zaãne va‰im matizaci procesÛ a dÛkladnou anal˘zu provozních zákazníkÛm nabízet nové sluÏby a vy o zákaznídat. Strategie rÛstu jsou stejnû odli‰né jako lidé, ky pfiijdete. ktefií je plánují. Nûktefií sází na solopraãky jiní vûfií Prádelensk˘ prÛmysl profituje z konsolidace tunelÛm a nûktefií kombinaci obou. Pro velké obje- a úsilí vynaloÏeného na ovládnutí prádelenského my mají nezpochybnitelné v˘hody tunelové praã- trhu. Zmûny trhu mají vliv na rÛst prádelen a ten ky s plynul˘m a automatizovan˘m tokem prádla musí b˘t zakomponován do dlouhodob˘ch poda pfiesnou kontrolou procesu. DÛleÏit˘m fakto- nikatelsk˘ch plánÛ. Trval˘ rÛst nemá alterrem, ovlivÀujícím efektivitu tunelÛ, je ‰etfiení nativu! -izk-

ZAJÍMAVOSTI ● ZAJÍMAVOSTI

● Dodavatelem pracích prostfiedkÛ je i u nás neznámá firma CHT se sídlem v Tubingenu. Dlouho vyrábûla jen úpravnické prostfiedky pro textilní prÛmysl a do produktÛ pro prádelny se pustila jen nedávno. veãerní ‰aty a negliÏé Vychází z filozofie základního pracího prostfiedkpyÏama u (Beiclean), kter˘ se doplÀuje paletou prostfiedkÛ plá‰tûnky pomocn˘ch zvlá‰È dávkovan˘ch a z co nejuωí spo‰átky/kravaty lupráce se zákazníkem. ko‰ile hedvábí ● Spícím, ale postupnû se probouzejícím ekonojiné mick˘m obrem je âína. Její hospodáfisk˘ rozvoj je halenky úÏasn˘. Napfi. i ve zdravotnictví. âína má oficiálnû kalhoty/‰ortky 68 000 nemocnic. Mají vût‰inou vlastní prádelny se star˘mi praãkami. Ve tfiech nejbliωích letech alponoÏky e hodlá âína modernizovat tfietinu z nich vãetnû práobleky bavlna a umûlé materiály delen. Rozhodujícím faktorem modernizace bude letní tûωí vlna zlep‰ení hygienického prostfiedí. Budou postaveny hedvábí i nové centrální prádelny. âistíren je v âínû pfies zimní tûωí vlna 60 000 a i ty ãeká modernizace. moÏné prát ● Víte, Ïe se vyrábí vlákna i z bambusu? Základem svetry/pulovry technologie je alkalická hydrol˘za bambusu, bûlení spodní prádlo a dal‰í zpracování je podobné jako pfii v˘robû vláken pracovní odûvy viskózov˘ch. Tûm se i vyrobené vlákno podobá co do vlastností. Mohou se libovolnû kombinovat s jin˘mi - zástûry, overaly atd. 2 2 vlákny. Bambusové vlákno má velmi pfiíjemn˘ omak. uniformy 1 1 ● Nejvût‰ím Ïroutem energie v ãistírnách je su‰evesty 2 2 ní, Ïehlení a fini‰ování, které spotfiebuje 70 % energie. Provoznû nejdraωí jsou elektrické stroje, protoÏe proud je asi 7x draωí neÏ plyn nebo LTO. ·etfií modernûj‰í stroje s vy‰‰ím stupnûm odstfie dûní. Moderní hofiáky mohou u‰etfiit aÏ 30 % plynu. Velkou náPfiejeme v‰em na‰im ãtenáfiÛm a spolupracovníkÛm kladovou poloÏkou je balení zboÏí. Na pomocn˘ch chemick˘ch propfiíjemné vánoãní a novoroãní svátky. Redakce stfiedích (napfi. zesilovaãe) by se ov‰em ‰etfiit nemûlo. ● Deta‰ovací sada Deprit firmy Kreussler je nyní identifikována i barevnû: ãervená znamená alkalick˘ prostfiedek na odstraÀování bílkovin a pigmentÛ, zelená neutrální na oleje, tuky, kosmetiku lepidlo a modrá na tanin, zeleninu,ãervené víno, kávu a ãaj. Základní balení je 300 ml.

ãepice

INFORMÁTOR

V âínû je v souãasnosti pfies 60 000 chemick˘ch ãistíren, vût‰inou mal˘ch. Mnohé z nich patfií do franãízov˘ch fietûzcÛ (Fornet, Pride, Rongchang). V ãistírnách jsou vût‰inou PER stroje star‰ích generací. Pro nové ãistírny (a ty se budují pfiedev‰ím v Pekingu) platí omezení v tom, Ïe mohou b˘t montovány jen nejnovûj‰í stroje páté generace. Provozovny musí také úfiadÛm hlásit spotfiebu vody. O poãtu prádelen schází jakékoliv údaje. Prádelny jsou vût‰inou soukromé, se star˘m strojím zafiízením vyroben˘m pfieváÏnû v âínû. Ty nejvût‰í vyperou kolem 20 tun za den. Tunelov˘ch praãek je v âínû jenom pár. Produktivita práce nehraje roli, 10tunová prádelna má bûÏnû kolem 130 pracovníkÛ, ty nejvût‰í prádelny i 500. Pfiedpokládá se, Ïe odbyt strojÛ pro obor Paâ poroste stejn˘m tempem jako HDP tj. asi 10 procent roãnû. -izk-

● Víte, jak organizuje mistrovskou zkou‰ku DTV? Kurs se skládá z ‰esti jednot˘denních blokÛ a zahrnuje ãást I + II (odborná teorie a praxe se zkou‰kou za 2000 EUR a ãást III + IV (znalosti ekonomického vedení provozovny, právní pfiedpisy, pracovní právo a pracovnûpedagogické znalosti) za 1 400 EUR. Zkou‰í zástupci Hospodáfiské komory ve Frankfurtu a cena zkou‰ky je zahrnuta v poplatku stejnû jako internátní ubytování. ● Závislost EU na dovozu energií je beznadûjnû vysoká a v souãasnosti ãiní 50 % s perspektivou dal‰ího rÛstu. Z celkové spotfieby pfiipadá 40 % na ropu, 22 % na zemní plyn, 16 % na uhlí, 13 % na jádrovou energii, 4 % na hydroelektrárny a 1 % na obnovitelné zdroje. Pro tuto vysokou závislost je Evropa snadno vydíratelná. Závislost âR je je‰tû vy‰‰í, pfiedev‰ím na Rusku. -izk-

Servis technologického zařízení chemických čistíren oděvů a poradenská služba

K KA AR RE EL L Š ŠIIN ND DE EL LÁ ÁŘ Ř Tel./fax: +420 271 721 693 Mobil: +420 603 842 900 Moskevská 53/268 101 00 Praha 10 2006/6 str. 7

mají olejovitou konzistenci a Ameriãané mluví o oleji. JiÏ dfiíve se hojnû pouÏívaly v kosmetice, pfii v˘robû mastí, prostfiedkÛ pro domácnost atp. Poprvé byly pfiipraveny v roce 1945 (Müller + Rochow). V˘sledky praktického testování cyklosilanu Silikonová rozpou‰tûdla v ãistírnách byly zvefiejnûny IFI Institutem v roce Obvykle se mluví o siloxanu nebo cyklo- chlorovodíku smûs chlorsilanÛ. Ta se hydroly- 2002. Pro zájemce: zpráva je pfiístupná na intersilanu, chemicky jde o dekametylcyklopen- zuje a dûlí destilací. netu na adrese www.greenearthcleaning.com. tasiloxan. Ten dnes vyrábí fiada firem pod Základní vlastnosti v porovnání s jin˘mi rozpou‰tûdly: rÛzn˘mi obchodními názvy: GreenEarth, Pure Green, Cyklosilan, Silikon, Fluid 245, voda PER cyklosilan Siloxane SF 1202, D5 atd. Prvním v˘robcem 1,0 1,62 0,95 tohoto konkrétního rozpou‰tûdla byla fir- hustota (g/ml) ma GE-Silikon, která si jej nechala v roce ãíslo odpafiivosti 85 10 ? 2002 patentovat (EP 1 084 289) a tak dne‰- tlak par 20 °C (hPa) 23,4 18,9 0,20 ní uÏivatelé platí za stroj a rok licenãní bod varu (°C) 100 121,1 211 poplatek. molekul. hmotnost (g/mol) 18 166 370 Prodejci zdÛrazÀují, Ïe jde o rozpou‰tûdlo 73 32 18 naprosto netoxické ne‰kodné vÛãi Ïivotnímu povch. napûtí 25 °C (mN/m) — 90 12,8 prostfiedí. Je ale hofilavé. Podle evropské klasi- Kauri-butanolov˘ test fikace patfií mezi tûkavá rozpou‰tûdla, Ameri- teplota vznícení (°C) — — 77 ãané klasifikují siloxan jako anorganickou slou- rozpustnost ve vodû nepatrná ãeninu regulacím nepodléhající. Základní suroCyklosilany podle sloÏení mohou b˘t olejovi- V˘robci pomocn˘ch prostfiedkÛ na nové rozvinou pfii v˘robû je kfiemiãit˘ písek, z nûho se vyrobí kfiemík a jeho metylací za pfiítomnosti té, pastovité nebo i tuhé – pro pouÏití v ãistírnách pou‰tûdlo reagovali nabídkou kompatibilních pfiípravkÛ pro ãistírenskou praxi a napfi. Kreussler nabízí témûfi 10 v˘robkÛ od zesilovaãe aÏ pro doma‰Èovaã usní. Je ov‰em otázkou, zda je nutno v‰echny pouÏívat, protoÏe jiné informace napfi. mluví o nepotfiebû zesilovaãe. Cyklosilan se pomalu ‰ífií do Evropy, kdyÏ jeho doménou byly USA, kde koncem roku OheÀ v prádelnû 2004 pracovalo 44 strojÛ. Dnes je jich urãitû Îivû si pamatuji na ten první, kter˘ jsem obsahují nenasycené kyseliny a jsou z hlediska více, stroje se objevují i v Británii, ·panûlsku pfied mnoha lety zaÏil. ·koda na prádle neby- poÏáru mnohem rizikovûj‰í neÏ tuky pevné, tvo- a Nûmecku (více neÏ 20). Stroje mají del‰í hisla velká, prádelna se ale musela gruntovnû ukli- fiené kyselinami nasycen˘mi. VÛbec nejhor‰í je torii neÏ myslím, protoÏe jiÏ v 50. letech minudit, vymalovat a nûkterá zafiízení natfiít. lnûn˘ olej – na textiliích jím zneãi‰tûn˘ch dochá- lého století (tj. jen pár let po objevení cyklosiZ okresu pfiijela poãetná uniformovaná vy‰et- zí ke spontánní oxidaci a samovznícení jiÏ pfii lanÛ) byly na veletrhu v PafiíÏi vystavovány dva fiovací komise. Tfiesoucí se fieditel komunálu pokojové teplotû. U jin˘ch olejÛ (napfi. sezamo- stroje na nové rozpou‰tûdlo, jeden byl nûmecpfiichystal bohaté obãerstvení, komise ‰etfiila vého) je nutná iniciace zahfiátím. K té dochází pfii k˘ v˘robek firmy Zenker z Tübingen a druh˘ a ‰etfiila a odpoledne dospûla k verdiktu: poÏár su‰ení nebo Ïehlení prádla. JiÏ zmínûn˘ pfiípad francouzsk˘ stroj Silco. Pár strojÛ se opravdu zpÛsobil neznám˘ kufiák. Oãividnou nesmysl- v Ayur-Veda jde právû na vrub oleje sezamové- prodalo. nost rozhodnutí zaznamenali jen nemnozí, ho, pouÏívaného ke kosmetick˘m úãelÛm. DalHlavní motivací pro pouÏití cyklosilanu je neodporoval nikdo. Okresní komise byly teh- ‰ím pfiedpokladem poÏáru je, aby by olej jemnû ochrana Ïivotního prostfiedí. KoneckoncÛ to rozpt˘len na textilii, coÏ je na kuchyÀsk˘ch utûr- vyjadfiují i názvy GreenEarth, Pure Green atd. dy neomylné a odporovat se nevyplácelo. Mezitím uplynulo hodnû ãasu a zprávy o poÏá- kách splnûno. Riziko koneãnû zvy‰uje i tepelná Cyklosilan po úniku do atmosféry se ve vzduchu ru v prádelnách se sem tam objevují. Ta poslední izolace prádla – napfiíklad kdyÏ je prádlo nasklá- za 8-10 dní fotosyntézou rozloÏí na silanoly a ty nedávno. K poÏáru do‰lo v nûmeckém zdravot- dáno do komínkÛ. Rizikov˘ sortiment vypl˘vá nickém a rehabilitaãním centru Ayur-Veda. PoÏár z textu: jsou to pfiedev‰ím utûrky z kuchyní, kanidentifikovalo automatické signalizaãní zafiízení t˘n a vyvafioven, také ale prádlo z kosmetick˘ch (ta jsou v podstatû ve v‰ech nûmeck˘ch prádel- salonÛ a regeneraãních center, kde se pokoÏka klinách) asi 4 hodiny po jeho vzniku. PoÏár byl entÛ o‰etfiuje oleji. Obranou je dÛkladné praní. JiÏ bylo zmínûno, úspû‰nû zlikvidován, ale následné ‰kody zpÛsobené sazemi a d˘mem pfiedstavovaly asi 50 000 Ïe jedním praním se zdaleka v‰echen tuk neodEUR. Centrem poÏáru byla ãajová kuchyÀka, ve straní. Opakovaná pfiepírka není zrovna fie‰ením které bylo nachystáno prádlo k expedici. ·lo ideálním a tak je lépe revidovat prací proces. Dávo utûrky z gastroprovozu, které byly pfied praním kování pracích prostfiedkÛ musí b˘t takové, by silnû zneãi‰tûny tuky. Stejn˘ sortiment se posta- zaruãilo dokonalé odma‰tûní a odeprání tukÛ. ral o poÏár o nûkolik mûsícÛ dfiíve v jiné nûmec- Nejde pfiitom jenom o dávku pracího prostfiedku, ké prádelnû. Tento fakt byl podnûtem pro dÛklad- ale také o jeho druh, pfiípadnou pfiísadu emulgánûj‰í zkoumání samovznícení a k modelov˘m toru atp. Stejnû dÛleÏité je, aby prádlo po tepelpokusÛm. Pfii nich se zjistilo, Ïe prádlo po vysu- ném zpracování (su‰ení, Ïehlení) vychladlo pfied ‰ení v su‰iãi mûlo teplotu 75 °C. Po sloÏení naskládáním do vy‰‰í vrstvy. Hlásiãe poÏáru a navrstvení prádla teplota stoupala tak, Ïe po 80 v prádelnû lze jen doporuãit a v pofiádku musí b˘t -izkminutách dosáhla jiÏ 147 °C. V neukládaném prá- samozfiejmû i hasicí technika. dle probíhala exotermická reakce. Pfii 130 °C se objevil první bíl˘ koufi a pfii zmínûn˘ch 147 °C byly v prádle jiÏ zárodky ohnû. Analytika ukázala, Ïe zatímco pfied praním byl v utûrkách obsah tukÛ 27,3 %, je‰tû i po praní bylo tukÛ 19,9 %. Jedním praním se tedy tuk zdaleka neodV˘zkum textilií s mimofiádn˘mi vlastnostmi stranil! Pfiíãinou samovznícení prádla v prádel- neustále pokraãuje. Pentagon pro svoji vlastní nách je jemnû rozpt˘len˘ tuk na textilii. Tuky jsou v˘zkumnou laboratofi uvolnil 50 mil. USD na estery vy‰‰ích mastn˘ch kyselin a trojmocného v˘voj tzv. elektronick˘ch textilií pro vojáky bualkoholu glycerinu tzv. triglyceridy. Mastn˘ch doucnosti. Ti by mûli b˘t chránûni plastov˘m skekyselin je nûkolik desítek a li‰í se vlastnostmi letem na kter˘ budou zachyceny v‰echny zbrav závislosti pfiedev‰ím na délce uhlíkového fietûz- Àové systémy. Skelet by chránil vojáka pfied kulce. U tukÛ má obvykle 18 nebo 18 atomÛ uhlíku. kami, stfiepinami a mûl by umût i vojáka oÏivit Napfiíklad v loji a sádle je pfiedev‰ím kyselina ste- masáÏí srdce. Projekt má b˘t realizován do roku arová a palmitová, v olejích kyselina olejová. Pro 2020. Stejnû obdivuhodn˘ je projekt obleku pro vznik poÏáru je dÛleÏité, Ïe ne v‰echny tuky motocyklisty, do kterého jsou integrovány airbamohou zpÛsobit samovznícení. Jeho pfiíãinou jsou gy chránicí motoristu pfii pádu. stejné tuky, které mají v molekule dvojné vazby. Vítûzná cesta chemick˘ch vláken pokraãuje. Ty do nich vná‰ejí nenasycené mastné kyseliny. V Nûmecku se roãnû spotfiebuje 800 000 tun texMohou mít 1 aÏ 5 dvojn˘ch vazeb. Nejreaktiv- tilních vláken (tj. asi 13 kg na osobu) a z toho je nûj‰í jsou ty, které obsahují více tzv. konjugova- 85 % vláken chemick˘ch. Pfied 10 lety ãinil jejich n˘ch vazeb, tj. vazeb stfiídavû jednoduch˘ch podíl jen 70 %. Chemick˘ch vláken pfiib˘vá na a dvojit˘ch podle schematu: úkor bavlny, podíl které klesl na 9 %. Vlna si zachovává nûkolik let témûfi stejnou pozici s 6 %. -C=C–C=C–C=C–C=CLinde je i u nás znám˘ dodavatel technick˘ch plynÛ. Nyní se rozhodl, Ïe zaloÏí franãízov˘ fietûTyto kyseliny (a posléze i tuky) v dÛsledku pfií- zec ãistíren, které budou ãistit v tekutém oxidu tomnosti dvojit˘ch vazeb snadno oxidují. Napfií- uhliãitém. První ãistírna bude vybudována ve klad vysychání fermeÏe (coÏ je v podstatû lnûn˘ Frankfurtu, dal‰í budou následovat v jin˘ch olej) je vlastnû oxidace v ní obsaÏené kyseliny nûmeck˘ch mûstech. Pilotní zkou‰ky firma prolinolové a linoleové. Lak˘rníci odedávna vûdí, Ïe vedla ve ·védsku, Dánsku a Holandsku. Je moÏhadry nasycené fermeÏí se mohou samy vznítit. né, Ïe ãistírny se budou jmenovat „Hangers”, coÏ Nenasycené kyseliny jsou i v jin˘ch olejích, napfií- anglicky znamená ramínko. Za pov‰imnutí stojí, klad bavlníkovém, sezamovém, sojovém, slu- Ïe licence na ãi‰tûní v tekutém CO2 stojí v USA neãnicovém. Platí tedy, Ïe potravináfiské oleje 750 tisíc dolarÛ.

Novinky oboru - XIV.

Novinky oboru - XV.

dále na ne‰kodn˘ oxid kfiemiãit˘. Dostane-li se do vody, pfiejde na ãistírnû do ãistírenského kalu a hydrol˘zou a mineralizací se opût rozloÏí na oxid kfiemiãit˘. Opravdu jde o ne‰kodné rozpou‰tûdlo! Pro na‰e ãtenáfie jsou samozfiejmû nejzajímavûj‰í praktické v˘sledky ãistûní. Proto vám pfiedkládám zku‰enosti H. Kolendera, kter˘ provozuje jiÏ nûkolik let cyklosilovan˘ stroj a o svÛj názor se pfied pár mûsíci podûlil s redakcí WRP. Pfiedev‰ím nekompromisnû vyhla‰uje, Ïe je naprosto spokojen! Vychází pfiitom z hodnocení 4-5 milionÛ kusÛ, které byly vyãi‰tûny. To je jistû slu‰ná statistická základna. Vyãi‰tûné zboÏí má vynikající mûkk˘ omak, nezapáchá, dobfie odperluje vodu a je ménû náchylné k dal‰ímu ‰pinûní. Podle Kolendera ãistí srovnatelnû s PER a mezi tûmito dvûma rozpou‰tûdly nevidí v˘znamn˘ rozdíl. Doba ãistûní je srovnatelná: 25-29 minut. âistí v 8kg stroji se 160litrov˘m bubnem a g 400. NepouÏívá pfiídavky vody a Ïádn˘ zesilovaã. âi‰tûním se perfektnû odstraní tukové neãistoty, skvrny ve vodû nerozpustné pfieddeta‰uje. Lep‰í fie‰ení ale vidí v alternativním mokrém ãi‰tûní, které by ãistírna mûla mít. ProtoÏe cyklosilan je naprosto inaktivní, nebyly zaznamenány Ïádné alergie. ZboÏí se dobfie Ïehlí, protoÏe v dÛsledku niωí hustoty cyklosilanu je v bubnu ménû namáháno a pokrãeno. Je spokojen i s hospodárností – jeden vyãi‰tûn˘ kus vãetnû v‰ech nákladÛ a odpisÛ vychází asi na 20 eurocentÛ (kolem 6 Kã). Stroj nemá Ïádné zvlá‰tní technické úpravy. Emise stanovené zákonem (v Nûmecku 20 g/kg zboÏí) dodrÏuje bez problémÛ. Já osobnû vidím handicap v hustotû cyklosilanu, která se blíÏí vodû a tûÏko si dovedu pfiedstavit funkci odluãovaãe. K ãi‰tûní v cyklosilanu zaujal stanovisko i V˘zkumn˘ ústav Hohenstein v roce 2002. Konstatuje se, Ïe pfii správném pouÏití nemá rozpou‰tûdlo Ïádné v˘razné nedostatky. Co tedy závûrem? Jde zfiejmû o perspektivní rozpou‰tûdlo, které se opravdu v ãistírnách prosadí. Proces brzdí licenãní poplatky. Rozsáhlej‰í pouÏívání lze oãekávat ale aÏ s odstupem více let. Ing. Zdenûk Kadlãík

ZAJÍMAVOSTI

INFORMÁTOR – Vydává Asociace prádelen a ãistíren, 616 00 Brno, El. Voraãické 27, telefon/fax: 549 245 642, IâO 64 32 69 51. Sazba: Palatin CZ, s. r. o., Kounicova 13, Brno. Vychází 6x roãnû. Toto ãíslo vy‰lo v nákladu 850 v˘tiskÛ. Vytiskla MORAVIA TISK VY·KOV. Za obsah odpovídá ing. Milan Venclík, prezident Asociace prádelen a ãistíren. Vydavatel podle zákona není odpovûdn˘ za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátÛ. Registrace u Min. kultury âR, registrováno pod MK âR 6593 podle § 7 zák. 46/2000 Sb.