INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM A JEHO FINANCOVÁNÍ Integrated rescue system and its financing

Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta

Studijní obor: Veřejná ekonomika

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM A JEHO FINANCOVÁNÍ Integrated rescue system and its financing

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc.

Pavel Dvořák

Brno, květen 2007

Jméno a příjmení autora:

Pavel Dvořák

Název bakalářské práce:

Integrovaný záchranný systém a jeho financování

Název v angličtině:

Integrated rescue system and its financing

Katedra:

Veřejné ekonomie

Vedoucí bakalářské práce:

Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc.

Rok obhajoby:

2007

Anotace Bakalářská práce „Integrovaný záchranný systém a jeho financování“ objasňuje poslání integrovaného záchranného systému, jeho strukturu, činnost a legislativu, která umožnila vznik systému a slouží na podporu jeho fungování. V neposlední řadě se tato práce zabývá mechanismy financování integrovaného záchranného systému. Pozornost je věnována všem úrovním systému, ale hlavní zaměření spočívá zejména na krajské úrovni, která je z pohledu koordinace stěžejní. Annotation This Bachelor thesis on the topic „Integrated rescue system and its financing“ explains a mission of the integrated rescue system, its structure, activity and legislation which enabled a rise of the system and supports its functioning. Not least the bachelor thesis deals with mechanisms of financing the integrated rescue system. Although an attention is given at all the system´s levels, it targets especially on a regional level emphasizing its fundamental coordination role. Klíčová slova Integrovaný záchranný systém, financování, mimořádná událost, krizová situace, záchranné a likvidační práce Keywords Integrated rescue system, financing, extraordinary event, crisis state, rescue operations, salvage operations

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Integrovaný záchranný systém a jeho financování vypracoval samostatně pod vedením Doc. PhDr. Jana Šelešovského, CSc. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne … …………… 2007 ………………………………… vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Doc. PhDr. Janu Šelešovskému, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD....................................................................................................................................... 8 1 INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM......................................................................... 10

1.1 Definiční vymezení IZS................................................................................................10 1.2 Deskripce jednotlivých složek IZS ...............................................................................13 2 ČINNOST IZS.................................................................................................................... 18

2.1 Příprava na MU.............................................................................................................18 2.2 Koordinace a řešení mimořádných událostí a krizových situací ..................................21 2.3 Úkoly státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků v IZS......................24 2.4 Dokumentace IZS .........................................................................................................26 3 FINANCOVÁNÍ IZS ........................................................................................................... 30

3.1 Finanční zdroje IZS ......................................................................................................30 3.2 Srovnání financování základních složek IZS................................................................32 ZÁVĚR ................................................................................................................................... 41 PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 43 SEZNAM POJMŮ .................................................................................................................. 51 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ........................................................................................ 55 SEZNAM GRAFŮ A OBRÁZKŮ............................................................................................ 56 SEZNAM TABULEK.............................................................................................................. 57 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY........................................................................................ 58

Úvod Narůstající počet mimořádných událostí a krizových situací daly podnět počátkem devadesátých let k úvahám, jak zajistit jejich rychlé a efektivnímu řešení. Při zvážení možných variant se dospělo k názoru, že je nutné nastavit přesný systém spolupráce mezi jednotlivými organizacemi zasahujícími při mimořádných situacích v rozsahu své působnosti. Proto Česká republika přistoupila k vybudování uceleného systému tzv. Integrovaného záchranného systému, který sdružuje a usměrňuje jeho jednotlivé složky. Přestože integrovaný záchranný systém existuje již několik let, stále se potýká při své činnosti s řadou problémů. Mezi ty zásadní patří financování jeho jednotlivých složek, které není, dle mého názoru, správně vyvážené. Finanční prostředky tečou do systému z mnoha zdrojů, což sebou přináší značnou nepřehlednost a není zaručeno zcela optimální rozdělení tak, aby se tyto prostředky dostaly vždy tam, kam mají. Motivací k výběru tématu Integrovaného záchranného systému pro mě bylo, že tuto problematiku pokládám za velice důležitou a její význam se rok od roku zvyšuje a také proto, že sám pracuji v oblasti krizového řízení a při své práci se často potýkám s některými nedostatky spojenými s fungováním Integrovaného záchranného systému. To mě přivedlo na myšlenku blíže porovnat situaci v IZS, vytvořit si vlastní názor a navrhnout řešení případných nedostatků. Cílem mé bakalářské práce je objasnit poslání IZS, jeho strukturu, činnosti a legislativu, která mu umožnila vzniknout a stanovuje pravidla pro jeho další fungování. V neposlední řadě se věnuji samotným mechanismům financováním Integrovaného záchranného systému a zdrojům financí. Pozornost jsem zaměřil na všechny úrovně systému, ale blíže se věnuji zejména krajské úrovni, která je z pohledu významnosti, dle mého názoru, stěžejní. Hlavní břemeno koordinace krizového řízení leží na vyšších územně samosprávných celcích. Při zpracování bakalářské práce jsem využíval metody analýzy stávajícího stavu ve sledované oblasti, dedukce, indukce, komparace, syntézy a řízených rozhovorů. Při tom jsem využíval odbornou literaturu, legislativu pro danou problematiku, internetové zdroje, konzultace s odbornými pracovníky. V neposlední řadě jsem využíval své vlastní poznatky, které jsem získal během své dlouholeté práce v krizovém managementu kraje. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá historií vzniku IZS. Zmiňuje důvody, které vedly k jeho zrodu. Pro podání uceleného obrazu o Integrovaném záchranném -8-

systému a snazší orientaci v následujících kapitolách je obsažen podrobnější popis jeho struktury, jeho jednotlivých složek, řízení, legislativy. Druhá kapitola se věnuje vlastní činnosti IZS. Ta zahrnuje jednak přípravu jeho složek na mimořádné události a také vlastní provádění ostrých zásahů. Je zde také zmíněna provázanost složek IZS, jejich vzájemná komunikace, která patří mezi jeden z nejdůležitějších segmentů celkové funkce IZS. Třetí kapitola zkoumá systém financování IZS. Zde se podrobněji věnuji možným finančním zdrojům, které jsou využitelné pro systém IZS a krizové řízení. Kapitola detailně zkoumá jednotlivé úrovně veřejné správy z hlediska finančních zdrojů, z nichž nejvíce se jich nachází na nejvyšším stupni tzn. ve státním rozpočtu na jeho jednotlivých kapitolách. Vzhledem k tomu, že za nejdůležitější článek krizového řízení pokládám krajskou úroveň, je tato kapitola zaměřena také více tímto směrem. Přitom jsou zde využívány konkrétní poznatky z praxe.

-9-

1 Integrovaný záchranný systém 1.1 Definiční vymezení IZS Integrovaný záchranný systém (IZS) je určen pro koordinaci záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech, včetně havárií a živelních pohrom.1 Je důležité podotknout, že IZS není institucí nebo organizací. Jedná se pouze o určitý systém spolupráce a součinnosti složek, které provádějí záchranné a likvidační práce. IZS je součástí bezpečnostního systému státu, který zajišťuje vnitřní bezpečnosti státu. Za období vzniku IZS je pokládán rok 1993, kdy bylo usnesením vlády č. 246/1993 schváleno 13 zásad, které tvoří základ pro výstavbu IZS. Základním právním předpisem pro IZS je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Tento zákon vychází z usneseni vlády č. 246 z roku 1993. Zákon o IZS vymezuje jeho existenci, stanoví jeho složky a jejich působnost, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávních celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích při ochraně obyvatelstva před a po vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu.2 Zákon o IZS také upravuje problematiku ochrany obyvatelstva na úrovni státní správy a samosprávy, fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob. Ochrana obyvatelstva zde stojí vedle IZS. Dále tento zákon stanovuje systém spolupráce a koordinace složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací tak, aby byly jednotlivé složky zapojeny optimálním způsobem a při své činnosti si nepřekážely a aby se na žádnou složku, kterou lze vhodně využít, nezapomnělo. To je zejména v období řešení mimořádné události velice nesnadný úkol a je proto nanejvýš vhodné, mít připravená příslušná pravidla. Zákon č. 239/2000 Sb., o IZS je součástí tzv. krizové legislativy a je provázaný s mnoha dalšími zákony. Kořeny vzniku krizových zákonů sahají do roku 1997. V tomto roce zasáhly Moravu tak rozsáhlé záplavy, že jejich rozsah si do té doby málokdo dokázal představit. Tehdy se jasně ukázalo, že stávající právní úprava pro řešení mimořádných situací

1 2

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů § 1 zákona č. 239/2000 Sb.

- 10 -

je nevyhovující. Právem se můžeme domnívat, že tyto události výrazně napomohly ke schválení tolik potřebných zákonů. V té době platné zákony – především zákon 425/1990 Sb., o okresních úřadech, zákon č. 367/1990 Sb., o obcích, dále vodní zákon (138/1973 Sb.), zákon o požární ochraně (133/1985 Sb.) a řada dalších předpisů různé právní síly netvořily efektivně fungující systémový rámec k řešení mimořádných a krizových situací. Tyto předpisy byly totiž vydané v průběhu více než 20 let a hlavní slabinou byly především nedostatečně definované pravomoci a povinnosti dotčených subjektů spolu s přílišnou obecností právní úpravy. Byla zvažována možnost novelizace těchto předpisů, ale po zvážení byla tato varianta zamítnuta. Úsilí o nápravu tak vyústilo v roce 2000 v podobě vydání 3 nosných zákonů krizového řízení. Zákonů č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatření pro krizové stavy a č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému (IZS). Původně byl vládou v roce 1999 předložen návrh zákona, který obsahoval ustanovení ke krizovému řízení a IZS vcelku, ale v průběhu schvalovacího procesu došlo k jeho rozdělení a schválení dvou samostatných zákonů. Ještě před rokem 2000 byly schváleny další zákony a dokumenty související s krizovým řízení, a sice soubor vojenských a branně-bezpečnostních zákonů včetně novelizace Vojenské strategie a zpracování Bezpečností strategie. Hlavním důvodem, proč došlo k vydání těchto „vojenských zákonů“ ještě před zpracováním vlastní krizové legislativy, byl vstup ČR do NATO v roce 2000. Podobu krizové legislativy silně ovlivnila i reforma veřejné správy. V této souvislosti považuji za ne zcela šťastné řešení systém přechodu pravomocí rušených okresních úřadů na jiné subjekty, systém řízení a kontroly a tedy obecně vztah státní správy a samosprávy v oblasti krizového řízení. Došlo k roztříštění kompetencí a úkolů mezi orgány kraje, obcí a HZS. Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor ČR a jednotky požární ochrany, zařazené v plošném pokrytí území kraje, dále Policie ČR a zdravotnická záchranná služba. Tyto složky jsou schopny rychle a nepřetržitě zasahovat, mají celoplošnou působnost na území celého státu.3 Pokud tedy má obec jednotku sboru dobrovolných hasičů, která je na

3

§ 4 zákona č. 239/2000 Sb.

- 11 -

takové úrovni, že je začleněna do plošného pokrytí území kraje (v praxi to znamená, že zasahuje i mimo katastrální území své obce), patří tato jednotka mezi základní složky IZS. Systém IZS se neomezuje pouze na hlavní složky systému, ale řeší i zapojení a pomoc ostatních složek IZS.4 Počítá se zapojením komunálních havarijních služeb, městské policie, občanských sdružení, nemocnic a zejména Armády ČR. Grafická podoba struktury IZS se nachází na obr. č. 1. Obrázek č. 1 – Struktura integrovaného záchranného systému

Právnické osoby Nadace Občanská sdružení

Fyzické osoby HZS ČR a jednotky PO

Komunální služby (voda, plyn, energie)

Armáda ČR Policie ČR

Správní úřady Obecní policie

Zdravotnická záchranná služba

Zdroj: HANUŠKA, Z. Obce a integrovaný záchranný systém: školení ke krizovému řízení v podmínkách krajského úřadu [disketa 3.5”]. Praha: MV – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, leden 2003.

Ostatní složky IZS jsou povolávány k záchranným a likvidačním pracím podle druhu mimořádné události, na základě jejich možností zasáhnout a pravomocí, které jim dávají právní předpisy. Aby bylo zřejmé, jaké ostatní složky IZS do systému patří, je sestaven poplachový plán IZS kraje, ve kterém jsou registrovány síly a prostředky složky, způsob jejich vyrozumění pro případ povolání k mimořádné události a doba uvedení složky IZS do akceschopnosti zasáhnout. Do poplachového plánu IZS kraje zařazuje ostatní složku hasičský záchranný sbor

4

§ 4 zákona č. 239/2000 Sb.

- 12 -

kraje poté, co s ní uzavře dohodu o poskytnutí pomoci na vyžádání.5 Poplachový plán IZS kraje spolu s plošným pokrytím jsou právními předpisy, které vydává rada kraje jako nařízení kraje. S poplachovým plánem IZS pracuje operační a informační středisko IZS - krajské operační a informační středisko HZS kraje. Prostřednictvím KOPIS HZS kraje jsou v případě potřeby vyžadovány síly a prostředky pro záchranné a likvidační práce. O zásah IZS se začne jednat v okamžiku, kdy jsou na místě zásahu dvě a více složek systému a společně řeší způsob, jakým se bude událost likvidovat.6

1.2 Deskripce jednotlivých složek IZS Hasičský záchranný sbor Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS) byl zřízen zákonem č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. HZS ČR tvoří generální ředitelství, které je organizační součástí Ministerstva vnitra ČR, a jednotlivé krajské hasičské záchranné sbory, které jsou také organizačními složkami státu.Základním posláním HZS ČR je chránit životy, zdraví a majetek obyvatel před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech7. HZS jako jedna ze základních složek je hlavním koordinátorem a páteří integrovaného záchranného systému, který v případě mimořádné události slučuje všechny záchranné složky a zabezpečuje koordinovaný postup při provádění záchranných a likvidačních prací. HZS při plnění svých úkolů spolupracuje s ostatními složkami IZS i se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, neziskovými organizacemi a sdruženími občanů. Činnost HZS je velmi obsažná a náročná. Zasahuje nejen při rozsáhlých požárech, ale především všude tam, kde je nutno řešit situace spojené se záchranou – pomáhá zejména při dopravních nehodách, povodních, sesuvech půdy, odstraňování nebezpečných látek a jejich likvidaci apod.

5

§ 21 zákona č. 239/2000 Sb. § 3 zákona č. 239/2000 Sb. 7 § 4 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů 6

- 13 -

Organizační složky HZS ČR navazující na územní a správní členění Krajské ředitelství HZS kraje má sídlo v kraji, zpravidla tam kde sídlí i kraj. Plní úkoly v oblasti koordinace záchranných a likvidačních prací, které mu ukládá zákon o IZS a pomáhá ve strategickém řízení IZS hejtmanům krajů. V čele HZS stojí krajský ředitel. V případě jednání krizového štábu kraje nebo obce v prostorách HZS kraje zajišťuje Krajské ředitelství HZS kraje logistické a komunikační zabezpečení.8 Územní odbory HZS kraje mají sídlo v bývalých okresních městech kraje. Územní odbor HZS kraje řídí činnost stanic HZS kraje a je podřízen krajskému ředitelství HZS kraje. V jeho čele je ředitel územního odboru. Územní odbor, který sídlí ve stejném místě jako krajské ředitelství HZS, nemá vlastní ředitelství. Tuto funkci zastává krajské ředitelství. Územní odbor HZS kraje plní úkoly obcí s rozšířenou působností, které jim ukládá zákon o IZS, ve správním územním obvodu přímo nebo prostřednictvím jemu podřízených stanic HZS kraje. Stanice HZS kraje mají převážně sídlo v obcích s rozšířenou působností a jejich dislokace je odvozena od plošného pokrytí území kraje. Stanice je podřízena územnímu odboru HZS kraje a její činnost řídí velitel stanice. Ve stanici sídlí jednotka HZS kraje a jsou zde nejen spojové prostředky pro spojení s operačním a informačním střediskem IZS, ale i prostory pro práci stálých pracovních skupin krizového štábu obce s rozšířenou působností. Velitel stanice má za úkol připravovat a koordinovat záchranné a likvidační práce ve správním území obce s rozšířenou působností a spolupracovat se všemi starosty obcí v uvedeném správním území, a z hlediska přípravy IZS nebo z hlediska práce s jednotkami sboru dobrovolných hasičů obcí (např. odborná příprava velitelů, strojníků). Organizační schéma HZS ČR a příklad uspořádání krajské úrovně HZS se nachází v grafické podobě v příloze č. 1 a č. 2. Police České republiky Policie ČR je výkonným orgánem státní moci v oblasti bezpečnosti občanů, ochrany majetku a veřejného pořádku. Její úkoly, organizace a oprávnění jsou řešeny zákonem č. 283/1991 Sb.,

8

čl. 4 Směrnice Ministerstva vnitra PO-365/IZS-2004, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje a obce, jeho uvedení do pohotovosti, vedení dokumentace a některé další podrobnosti

- 14 -

o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Policie ČR je centrálně řízená organizace v rezortu ministerstva vnitra a její rámcové řídící a organizační struktury tvoří Policejní prezidium ČR, správy krajů a hlavního města Prahy (7) a okresní ředitelství (76). Toto uspořádání vychází z minulého období před vznikem nového uspořádání krajů tak, jak jej známe dnes. Problematiku IZS mají ve své pracovní náplni pevné organizační struktury Policie ČR, a sice na centrální úrovni (Policejní prezidium ČR) skupina krizového řízení a bezpečnostní ochrany objektů, na krajské úrovni (správa kraje) skupina krizového řízení a na okresní úrovni (okresní ředitelství) pověřený pracovník. Činnost Policie ČR v rámci IZS je soustředěna v identických pevných strukturách společně s problematikou krizového řízení, civilní ochrany a civilního nouzového plánování a vychází z tzv. krizové legislativy, jejíž základ byl položen v roce 2000. Členění policejních správních celků prozatím nekopíruje hranice jednotlivých krajů, na území několika krajů proto působí dvě nebo více Správ Policie ČR. Vzhledem k tomu, že kraje neustále „volají“ po změně uspořádání policie, v budoucnu by se tato situace mohla změnit. V rámci systému IZS provádí Policie ČR při mimořádných událostech především tuto činnost: − uzavírání zájmových prostorů a regulaci vstupu a opuštění těchto prostor, − regulaci dopravy v prostoru mimořádné události, − šetření okolnosti vzniku mimořádné situace k objasnění příčin jejího vzniku, − plnění úkolů, souvisejících s identifikací zemřelých, − řešení ochrany a zabezpečení movitého a nemovitého majetku a eventuelně eliminaci kriminální činnosti při vzniku mimořádné situace, − plnění dalších úkolů podle pokynu velitele zásahu nebo řídící složky IZS. Podle statistického vyhodnocování společných zásahů jednotlivých složek IZS lze konstatovat, že hlavní podíl Policie ČR na společných zásazích spočívá zejména v pořádkové činnosti a v regulaci dopravy. Přestože patří Policie ČR mezi základní složky IZS, neprovádí vzhledem ke svému hlavnímu poslání záchranné a likvidační práce, ale zejména zajišťuje veřejný pořádek a bezpečnost dopravy k podpoře provádění záchranných a likvidačních prací. Podle § 42b, odst. 3 zákona o Policii ČR mohou záchranné a likvidační práce provádět zejména v případě vzniku živelních pohrom a katastrof, velkých dopravních nehod průmyslových havárií pouze zásahové jednotky služby pořádkové policie, které jsou součástí útvarů s územní působností. Mimo toto zákonné zmocnění se na přímém provádění - 15 -

záchranných prací ze složek Policie ČR účastní zejména letecká služba, potápěčské a kynologické složky. Obdobně při provádění bezpečnostních akcí a opatření se ostatní základní složky IZS (Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany a Zdravotnická záchranná služba) přímo nepodílejí na realizaci policejně-bezpečnostních opatření. Tyto složky zasahují při bezpečnostních akcích pouze k provedení záchranných a likvidačních prací.9 Grafická podoba uspořádání Policie ČR se nachází v příloze č. 3. Zdravotní záchranná služba Zdravotní záchranná služba je tvořena čtrnácti územními středisky ZZS s právní subjektivitou pokrývající území všech krajů a hl. m. Prahy. Zřizovateli územních středisek ZZS jsou kraje a hl. m. Praha. Organizační struktura ZZS není jednotná, její řízení není centralizované na rozdíl od ostatních základních složek IZS a neexistuje samostatný zákon o její činnosti. ZZS nepředstavuje autonomní systém a při naplňování své funkce vychází především ze zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ve smyslu pozdějších předpisů a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě ve znění pozdějších předpisů. Funkce Ministerstva zdravotnictví vůči ZZS je pouze metodická. Posláním ZZS je poskytování odborné neodkladné přednemocniční péče od okamžiku vyrozumění, až po předání postiženého do nemocniční péče a základním principem činnosti je provedení maxima možných dostupných lékařských výkonů na místě nehody a před hospitalizací. Pro tyto účely je vytvořena síť zařízení a pracovišť ZZS, jejichž výkonnými prvky jsou výjezdové skupiny dislokované obvykle na svých výjezdových stanovištích. Výjezdové skupiny se dělí na tři kategorie: − rychlá lékařská pomoc – zdravotnický tým je veden lékařem, − rychlá zdravotnická pomoc – neodkladná péče bez přítomnosti lékaře, − doprava raněných a nemocných v podmínkách neodkladné péče zdravotnický tým ovládá zásady tzv. zajištěného transportu. Systém ZZS je organizován tak, aby jeho kterýkoli prvek mohl poskytnout pomoc přímo na místě do 15 min. od přijetí oznámení. Tísňové číslo 155 nebo 112 je směrováno na Zdravotnické operační středisko, které má úplný přehled o pohybu všech výjezdových skupin v kraji. Toto středisko rozhoduje, které stanoviště zabezpečí výjezd do místa mimořádné

9

REKTOŘÍK, J. A KOL. Krizový management ve veřejné správě teorie a praxe. Vydání 1. Praha: Ekopress, 2004. 249 s.ISBN 8086119831

- 16 -

události. Jednotlivá stanoviště ZZS jsou situována samostatně, ve střediscích lékařské péče nebo přímo v lůžkových zařízeních, do kterých jsou postiženi na základě příslušných plánů transportováni, a to zejména vzhledem k provedení neodkladných následných úkonů, vedoucích k záchraně života. Ostatní složky IZS Tyto složky jsou povolávány k záchranným a likvidačním pracím podle druhu mimořádné události na základě jejich možnosti zasáhnout a pravomocí, které jim dávají právní předpisy. HZS kraje pro tyto účely zpracovává poplachový plán IZS, ve kterém jsou registrovány síly a prostředky základních a ostatních složek IZS, způsob jejich vyrozumění a doba uvedení složky do akceschopnosti. HZS kraje uzavírá s ostatními složkami IZS dohodu o poskytnutí pomoci na vyžádání, která je základem pro jejich začlenění do Poplachového plánu IZS. Ostatními složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky Armády ČR, ostatní záchranné a bezpečnostní sbory (např. vodní záchranná služba, letecká záchranná služba, městská nebo obecní policie), zařízení civilní ochrany, havarijní, pohotovostní, odborné komunální služby (např. plynárenská, vodárenská, elektrikářská), neziskové organizace a sdružení občanů (např. Český červený kříž, Svaz záchranných brigád kynologů ČR, Sbor dobrovolných hasičů), které lze využít k záchranným a likvidačním pracím. HZS kraje má obvykle uzavřeny dohody o poskytnutí pomoci se záchrannými útvary Armády ČR, oblastními spolky Českého červeného kříže, středisky Správy a údržby silnic a dálnic, se správci povodí, společnostmi distribuujícími energie, sdělovacími prostředky apod. Shrnutí kapitoly Integrovaný záchranný systém představuje seskupení vybraných záchranářských organizací, které v případě vzniku mimořádné události provádí záchranné a likvidační práce na území ČR a v případě potřeby i mimo ní. Hlavním cílem je odvrácení nebo zmírnění a odstranění škod na majetku, zdraví a životech. To se děje pod jednotným vedením. Garantem IZS je Ministerstvo vnitra, potažmo Generální ředitelství HZS ČR. Činnost IZS probíhá na základě speciálního zákona a další krizové legislativy, která byla pro tyto účely vytvořena. IZS se skládá ze základních a vedlejších složek. Pokud nevznikne mimořádná událost nebo krizový stav, plní tyto složky svou základní činnost, pro kterou byly původně vytvořeny, a kterou nesmí jejich zapojení v IZS narušovat. Legislativně jsou těmto složkám svěřena oprávnění, která jim umožňují plnit úkoly a povinnosti, vyplývající z jejich určení. - 17 -

2 Činnost IZS Hlavním posláním integrovaného záchranného systému je efektivní provádění záchranných a likvidačních prací při všech mimořádných událostech dvěma nebo více složkami. Jedná se koordinovaný postup složek IZS při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Koordinací postupu složek IZS při společném zásahu se rozumí koordinace záchranných a likvidačních prací včetně řízení jejich součinnosti dle zákona č. 239/2000 Sb., o IZS. V případě, že mimořádná událost vyvolá krizovou situaci a vyhlášení krizového stavu, je integrovaný záchranný systém plně podřízen orgánům krizového řízení podle zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Orgány krizového řízení využívají integrovaný záchranný systém jako koordinační orgán své činnosti. Zákon 239/2000Sb. dále vymezuje postavení Ministerstva vnitra jako ústředního orgánu, který organizuje integrovaný záchranný systém. Úkoly Ministerstva vnitra v integrovaném záchranném systému spočívají také v koordinaci řešení mimořádné události nebo krizové situace. Činnost IZS a jeho složek je řízena krizovým managementem a obecně můžeme říci, že probíhá v několika fázích, které lze vymezit jako: − příprava na mimořádnou událost – přípravná fáze − provádění záchranných a likvidačních prací – realizační fáze − obnovovací (asanační) práce Na obr. č. 2 se nachází grafické znázornění probíhajících procesů.

2.1 Příprava na MU V každodenním životě společnosti mohou nastat mimořádné události např. v podobě živelní pohromy (záplavy a povodně, požáry, vichřice, sesuvy půdy, sněhové laviny, zemětřesení), havárie s únikem nebezpečných látek do životního prostředí (havárie v chemických provozech a skladech, radiační havárie, ropné havárie), které mohou ohrozit životy, zdraví obyvatel, životní prostředí a způsobit velké materiální škody (viz tab. č. 1). Z toho je patrné, že je potřebné nepodceňovat mimořádné události a důsledně se na ně připravit. Příprava spočívá ve zpracování analýzy rizik pro dané území a následném provedení opatření. Za prevenci se považují činnosti a opatření materiálního, plánovacího, organizačního a vzdělávacího charakteru, jejichž hlavním úkolem je předcházení vzniku mimořádné události, snížení - 18 -

pravděpodobnosti jejího vzniku nebo snížení škodlivého působení mimořádné události po jejím případném vzniku. Obrázek č. 2 – Proces krizového řízení

Přípravná fáze KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Krizové plánování

Obranné plánování

Zajištění připravenosti

Civilní nouzové plánování

vycvičení osob nezbytné materiální potřeby a služby Realizační fáze

Řešení krizové situace Provádění činností s cílem: − potlačit − překonat − zmírnit následky

Zdroj: VILÁŠEK, J. Příprava na nevojenské krizové situace. In Finanční a kontrolní aspekty krizového řízení ve veřejné správě: referáty ze semináře konaného dne 10. 12. 2003 v Brně. Brno: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2004, s. 36. ISBN 80-210-3335-5.

Tab. č. 1 – druhy a příklady mimořádných událostí 1) Živelní pohroma

2) Havárie

Ostatní události

a) povodeň

a) havárie v chemickém provozu

a) teroristický čin

b) zemětřesení

b) radiační havárie

b) sabotáž

c) velký sesuv půdy

c) ropná havárie

c) žhářství

d) sopečný výbuch

d) dopravní nehoda

e) orkán, tornádo

e) zřícení domu

f) extrémní chlad a teplo g) pád meteoritu h) velký lesní požár

Zdroj: Ochrana člověka za mimořádných událostí - příručka pro učitele základních a středních škol [online]. Praha: MV ČR, 2003, [cit. 2007-04-02]. Dostupné z

V případě IZS spočívá příprava na mimořádné události v procvičování provádění záchranných a likvidačních prací, ve vzájemné spolupráci a komunikaci v rámci všech zasahujících složek. Oblast výcviku se dělí na provádění prověřovacích cvičení a taktických cvičení. - 19 -

Prověřovací cvičení má za úkol ověřit přípravu složek integrovaného záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních prací. Při tomto cvičení bývá pravidlem, že impulsem je vyhlášení cvičného poplachu pro složky integrovaného záchranného systému, které se mají cvičení zúčastnit. Zatím co při prověřovacím cvičení je cílem procvičit činnost základních složek IZS, u taktického cvičení se na cvičení podílejí i orgány, které se podílí na provedení a koordinaci záchranných a likvidačních prací při mimořádné události. Organizace cvičení je vzhledem k počtu zapojených účastníků náročnější a pro bezpečný průběh je důležité jej předem se zúčastněnými složkami a orgány projednat. Jak je uvedeno výše, při cvičení se prověřuje také vzájemná komunikace, neboť jak praví jedno vojenské přísloví: „Bez spojení není velení“. Komunikační propojení a průtok nezkreslených informací ke všem zainteresovaným při řešení mimořádné události je naprosto zásadní. V praxi jsou známy případy, kdy chybným přenosem informace došlo ke zhoršení mimořádné situace a ohrožení lidských životů. To může být zapříčiněno selháním komunikační techniky nebo lidským faktorem. Proto je důležité při cvičení, prověřit jednak techniku, a také procvičit komunikaci zasahujících složek a orgánů. Tím spíš, že ještě donedávna využívaly jednotlivé složky IZS rozdílná spojovací zařízení. Jednotný systém neveřejné komunikační sítě PEGAS-MATRA, který se pro účely komunikace složek IZS v ČR pořizoval, není stále zcela dořešen. Při mimořádné události je také důležité odpovídajícím způsobem informovat veřejnost. V této souvislosti se při procvičování průniku informaci zapojují provozovatelé hromadných informačních prostředků. Ze zákona o krizovém řízení má totiž každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky včetně televizního a rozhlasového vysílání, povinnost bez náhrady nákladů na základě žádosti orgánů krizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizových stavů a nařízených krizových opatřeních při krizových stavech.10

10

§ 30 zákona č. 240/2000 Sb.

- 20 -

2.2 Koordinace a řešení mimořádných událostí a krizových situací Při zásahu IZS je kladen důraz zejména na optimální součinnost jednotlivých složek. Proto se při koordinaci záchranných a likvidačních prací využívá zpravidla třech řídících úrovní – taktická, operační a strategická.11,12 Taktické řízení Je prováděna velitelem zásahu v místě mimořádné události, kde se mimořádná událost projevuje svými účinky nebo kde se projevy mimořádné události předpokládají. Velitel zásahu vyhlásí podle závažnosti mimořádné události odpovídající stupeň poplachu podle příslušného poplachového plánu integrovaného záchranného systému. Velitelem zásahu je zpravidla velitel jednotky požární ochrany13 nebo příslušný funkcionář hasičského záchranného sboru s právem přednostního velení.14 V praxi může nastat situace, kdy není na místě zásahu určen velitel. V takovém případě koordinuje činnost složek velitel nebo vedoucí zasahujících sil a prostředků složky IZS, jejíž činnost je v místě zásahu převažující.15 Velitel zásahu odpovídá za provádění záchranných a likvidačních prací. Pro usnadnění svého rozhodování si může zřídit svůj poradní orgán – štáb velitele zásahu. Na řešení dané mimořádné události jsou nadefinovány postupy, kterými se velitel zásahu řídí (plány typových činností). Může se stát, zejména při mimořádných situacích velkého rozsahu, že není v silách IZS odvrátit nebezpečí a je nutno povolat další pomoc a učinit taková opatření, která pomohou vyřešit danou situaci. Proto je velitel zásahu ze zákona o IZS vybaven potřebnými pravomocemi: -

regulovat pohyb v místě zásahu

-

nařídit evakuaci osob

11

§ 19 zákona č. 239/2000 Sb. § 2 vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. 13 Zákon č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 14 § 13 vyhlášky č. 22/1996 Sb. , kterou se upravují podrobnosti o úkolech jednotek požární ochrany, stanoví se činnost osob zúčastněných na jejich plnění a zásady velení při zásahu. 15 odst. 2) § 19 zákona č. 239/2000 Sb. 12

- 21 -

-

nařídit bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb, terénních úprav za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých mimořádnou událostí,

-

vyzvat právnické osoby nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.

Operační řízení Jedná se o střední článek v koordinaci řešení mimořádné události. Patří sem operační a informační střediska složek IZS. Operační střediska zajišťují obsluhu linek tísňového volání (150, 155, 158, 112) a jsou pro každého občana místem, kam se může obrátit o pomoc v případě nouze. Operační střediska IZS jsou umístěna v krajích u HZS a centrální operační a informační středisko na Generálním ředitelství HZS ČR. Operační střediska byla i na úrovni okresů, ale díky novým možnostem technického vybavení HZS bylo přistoupeno k jejich postupnému rušení. Tento proces byl zahájen v roce 2006. Operační a informační středisko IZS na úrovni kraje (KOPIS) hraje mezi operačními středisky hlavní roli v oblasti koordinace. Ovládá systémy varování a vyrozumění pro obyvatelstvo, může požadovat uveřejnění informací ve sdělovacích prostředcích a je spojovým uzlem mezi místem zásahu a třetí řídící úrovní IZS. Sem je také svedena tísňová linka 112, určená pro ohlášení jakékoliv tísně pro všechny občany nacházející se na našem území včetně příslušníků cizích zemí, neboť se mohou dohovořit jedním z celosvětově používaným jazykem. Operační a informační středisko IZS povolává na žádost velitelů zásahu k zásahu ostatní složky IZS podle poplachového plánu IZS (krajského, ústředního); tento plán také zařazuje mimořádné události do čtyř kategorií podle závažnosti. Prostřednictvím operačních a informačních středisek IZS také hejtman kraje a starosta obce s rozšířenou působností jsou při své koordinaci záchranných a likvidačních prací povinni předávat Ministerstvu vnitra zprávy o mimořádné události a jejím průběhu a vyžadují pomoc.16 Mimo to existují operační a informační střediska u Policie ČR a ZZS, které vykonávají koordinační úlohu pro vlastní organizaci a v případě zásahu IZS spolupracují s KOPIS. Můžeme říci, že se jedná o styčné body, prostřednictvím kterých si složky předávají informace a koordinují vzájemnou činnost.

16

HANUŠKA, Z. Obce a integrovaný záchranný systém. 112 [online]. 2003, č. 1 [cit. 2007-01-07].Dostupné z

- 22 -

Strategické řízení Strategická úroveň představuje přímé zapojení starosty obecního úřadu s rozšířenou působností, hejtmana kraje nebo Ministerstva vnitra do koordinace záchranných a likvidačních prací. Koordinace záchranných a likvidačních prací ze strany ministerstva nastává za předpokladu, že mimořádná událost přesáhne státní hranice ČR nebo přesáhne hranice jednoho kraje a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu nebo o koordinaci přímo požádá. Stejně tak může o koordinaci požádat hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností.17 Hejtman provádí koordinaci na území kraje v případě, že je postiženo území více než jedné správní obce a je vyhlášená nejvyšší stupeň poplachu nebo jej o to požádá starosta obce s rozšířenou působností.18 Pokud vznikne mimořádná událost na území obce s rozšířenou působností a velitel zásahu o to požádá, koordinuje záchranné a likvidační práce starosta této obce.19 Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací mohou hejtman a starosta obce s rozšířenou působností použít svůj krizový štáb. Pro plánovitou činnost při koordinaci záchranných a likvidačních prací je zpracován havarijní plán kraje, který je dělen po jednotlivých obcích s rozšířenou působností kraje. U významných zdrojů rizika (jaderné elektrárny, velké chemické továrny) se také zpracovávají pro potřeby záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva vnější havarijní plány těchto podniků.20 Účelem koordinace složek na strategické úrovni je zapojení sil a prostředků v působnosti ministerstev, jiných správních úřadů, hejtmanů a starostů obcí s rozšířenou působností na základě potřeb při řešení mimořádné události. Při koordinaci se postupuje v souladu s ústředním poplachovým plánem, poplachovým plánem kraje, vnějšími havarijními plány a havarijním plánem kraje. Ze strategické úrovně se stanovují priority při záchranných a likvidačních pracích při rozsáhlých mimořádných událostech, zejména mezi různými místy zásahu, provádí se zabezpečení materiálních a finančních podmínek pro činnost zasahujících

17

§ 7 zákona č. 239/2000 Sb. § 11 zákona č. 239/2000 Sb. 19 § 13 zákona č. 239/2000 Sb. 20 HANUŠKA, Z. Obce a integrovaný záchranný systém. 112 [online]. 2003, č. 1 [cit. 2007-01-07].Dostupné z 18

- 23 -

složek a zajišťují se návaznosti záchranných a likvidačních prací s opatřeními pro krizové stavy.21

2.3 Úkoly státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků v IZS Pro správnou funkci IZS je důležitá úzká součinnost mezi státními orgány a orgány územních samosprávných celků. K usměrňování této součinnosti a výstavbě IZS je zákonem pověřeno Ministerstvo vnitra.22,23 Úkoly Ministerstva vnitra a velkou část úkolů krajského úřadu a obcí s rozšířenou působností na úseku IZS a ochrany obyvatelstva plní Hasičský záchranný sbor ČR, který je organizační složkou státu a orgánem státní správy. HZS poskytuje krajům a obcím s rozšířenou působností „zázemí“ při přípravě na mimořádné události a při jejich řešení. Hejtmani krajů a starostové obcí s rozšířenou působností vykonávají zejména kontrolní funkci. Výkonnou funkci mají v případě, že převezmou koordinaci záchranných a likvidačních prací. Působnost, kterou vykonává krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností při koordinaci záchranných a likvidačních prací ze zákona o IZS, jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti. Kraj – Koordinační orgán pro přípravu na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva na území kraje je Bezpečnostní rada kraje (BRK). Jejím předsedou je hejtman kraje, dalšími členy pak zástupce hejtmana, ředitel krajského úřadu a zástupci složek IZS, zaměstnanec zařazený do krajského úřadu, který vykonává v BRK funkci tajemníka. BRK posuzuje možná rizika vzniku krizové situace v kraji, projednává stav připravenosti kraje na řešení mimořádných a krizových situací, plánovací dokumentaci (např. krizový plán kraje, havarijní plán kraje, vnější havarijní plány) apod.24 Obecní úřady určených obcí s rozšířenou působností a ostatní obce – Partnery pro bezpečnostní radu kraje na nižší úrovni jsou bezpečnostní rady určených obcí. Jsou to pracovní orgány starostů obcí. Jejich složení a činnost je obdobná jako u bezpečnostní rady

21

§ 7 vyhlášky č. 328/2001 Sb. § 7, odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb. 23 § 12 odst. 1 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (tzv. kompetenční zákon) 24 § 7 a § 8 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 22

- 24 -

kraje. Tyto obce jsou určeny Hasičským záchranným sborem kraje.25 Určené obce mají povinnost zřídit Krizový štáb obce (KŠO), jejich složení a určení je rovněž obdobné jako u kraje. V čele krizového štábu stojí starosta obce. Starostové obcí, které nebyly určeny, mohou zřídit své krizové štáby s ohledem na potenciální nebezpečí reálně existující nebo ohrožující území dané obce. Patří sem například obce, které mohou být ohroženy provozem průmyslových podniků, sklady s uloženými škodlivinami apod., obce v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny, obce jejichž území je ohroženo povodněmi apod. Krizové štáby v IZS – Pro řešení již vzniklých krizových situací je operativně svoláván Krizový štáb (KŠ). V části o strategickém řízení (viz kap. 2.2.3) je zmíněno, že hejtman kraje a starosta obce může pro koordinaci záchranných a likvidačních prací využívat svůj krizový štáb. Ten je jejich pracovním a poradním orgánem při řešení mimořádné události nebo při provádění krizových opatření při vyhlášení některého z krizových stavů. KŠ slouží zejména k projednání zásadních rozhodnutí a přijetí souvisejících opatření. V čele krizového štábu kraje stojí hejtman kraje a jeho členové jsou členové bezpečnostní rady kraje, zástupci složek IZS a další oborníci s ohledem na druh řešení krizové situace. V případě obce je vedoucím KŠ starosta a členové jsou členové bezpečnostní rady obce, zástupci složek IZS, pracovníci obecního úřadu a další odborníci.26 Pokud to situace vyžaduje zasedá krizový štáb nepřetržitě. To je zabezpečováno prostřednictvím stálé pracovní skupiny.27 Krizový štáb – Je pracovním orgánem hejtmana kraje. Mezi jeho hlavní úkoly je analyzovat vývoj krizové situace nebo mimořádné události a dokumentovat postupy řešení, podávat návrhy na způsob řešení, postup při ochraně obyvatelstva a na vyhlášení, změnu nebo odvolání krizového stavu. Přitom využívá zejména krizové a havarijní plány. Dále soustřeďuje informace o stavu sil a prostředků, vede celkový přehled jejich nasazení a rozpracovává návrhy jejich využití; organizuje spojení s krizovými štáby určených obcí, krajů a krizovým štábem Ministerstva vnitra; zabezpečuje informování veřejnosti o přijatých opatřeních a postupu řešení krizové situace nebo mimořádné události; připravuje technickou a informační podporu nasazeným silám a prostředkům, vede evidenci finančních výdajů a nákladů na opatření při krizové situaci nebo mimořádné události, organizuje ochranu

25

§ 15 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) § 13 nařízení vlády č. 462/2000 Sb. 27 § 12 nařízení vlády č. 462/2000 Sb. 26

- 25 -

obyvatel postiženého území včetně zajištění zásobování a humanitární pomoci; zabezpečuje ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky.28 V příloze č. 4 je schématicky znázorněna komunikace orgánů krizového řízení a v příloze č. 5 je uveden příklad organizačního uspořádání krizového štábu kraje.

2.4 Dokumentace IZS Dokumentace IZS je soubor dokumentů, které obsahují postupy a návody pro řešení mimořádných událostí. Co má být jejím obsahem vyjmenovává vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001Sb. Havarijní plán kraje – nejrozsáhlejší zpracovávaný dokument, který slouží k provádění záchranných a likvidačních prací na území kraje. Slouží k tvorbě návazných preventivních opatření mimo rámec záchranných a likvidačních prací a také k přímé koordinaci velkých mimořádných událostí prostřednictvím hejtmanů, primátorů a starostů, samostatně nebo s jejich krizovými štáby, a to v případech tzv. třetího a zvláštního stupně poplachu.29 Vnější havarijní plán – slouží k provádění záchranných likvidačních prací pro jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie a objekty a zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. Upravuje jej zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami.30 Zpracovatelem havarijního plánu kraje a vnějších havarijních plánů je krajský úřad. Za tímto účelem je krajský úřad oprávněn shromažďovat a evidovat údaje z krizového plánu kraje za podmínky, že dodrží podmínky ochrany údajů. Tyto úkoly plní za krajský úřad HZS kraje. Dohoda o poskytnutí pomoci – jsou písemně uzavírány s právnickými a fyzickými osobami. Předem sjednávají způsob a rozsah osobní nebo věcné pomoci pro potřebu záchranných a likvidačních prací. Ostatní složky IZS poskytují pomoc na vyžádání. Základní složky IZS uzavírají dohody o poskytnutí pomoci s ostatními složkami IZS při záchranných

28

§ 12 nařízení vlády č. 462/2000 Sb. § 25 vyhlášky č. 328/2001 Sb. 30 § 26 vyhlášky č. 328/2001 Sb. 29

- 26 -

a likvidačních pracích.31 Pro zabezpečení jednotného postupu při uzavírání dohod v rámci IZS byl vydán pokyn Generálním ředitelstvím HZS, který stanoví typy uzavíraných dohod: − dohoda o plánované pomoci na vyžádání − dohoda o poskytnutí osobní nebo věcné pomoci − dohoda o součinnosti složek IZS − dohoda o spolupráci Složky IZS zpracovávají dokumentaci o společných záchranných a likvidačních pracích, které prováděly v prvním nebo druhém stupni poplachu vyhlášeném pro místo zásahu. Velitel zásahu navíc zpracovává zprávu o zásahu v případě vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu pro místo zásahu, kterou předává hasičskému záchrannému sboru kraje do 14 dnů od ukončení zásahu. Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává zprávu o zásahu v případě vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu pro určité území, které je postižené mimořádnou událostí, a je-li na tomto území více jak jedno místo zásahu. Tuto zprávu obdrží hejtman nebo starosta za předpokladu, že záchranné a likvidační práce koordinovali. Obsahem zprávy musí být údaje o vzniku mimořádné události, prováděných záchranných a likvidačních pracích, použitých silách, prostředcích, postupu složek v místě zásahu, následcích mimořádné události, velikosti škod a uchráněných hodnot, počtu usmrcených a zraněných osob, počtu zachráněných nebo evakuovaných osob, údaje o poskytnuté osobní a věcné pomoci a grafické znázornění místa zásahu. HZS zpracovává statistické přehledy o mimořádných událostech spojených se společnými záchrannými a likvidačními pracemi složek IZS. Tyto přehledy jsou pak využívané pro analýzy mimořádných událostí nebo pro potřeby obnovy území postiženého mimořádnou událostí, popřípadě i jiné analytické potřeby složek IZS nebo právnických a fyzických osob.32 HZS kraje nebo Generální ředitelství HZS zpracovává dokumentaci o společných školeních, instruktážích a cvičení složek ISZ. Dokumentace obsahuje záznamy co bylo tématem školení a instruktáží, datum uskutečnění, seznamy a podpisy zúčastněných osob, jména lektorů, kteří odbornou přípravu provedli. V dokumentaci o cvičení IZS je zaznamenán zejména cíl, námět a účel cvičení, jméno a příjmení odpovědných osob za organizaci cvičení, seznam zúčastněných složek a předpokládaný postup při provedení cvičení s časovými údaji.

31 32

§ 19 zákona č. 239/2000 Sb., § 15 vyhlášky č. 328/2001 Sb. § 16 vyhlášky č. 328/2001 Sb.

- 27 -

Po provedení cvičení se dokumentace doplňuje o vyhodnocení cvičení a o přijaté závěry. Dokumentaci o prověřovacím nebo taktickém cvičení schvaluje před jeho provedením ten, kdo jej nařídil. Zákon o IZS stanoví, kdo je k tomu oprávněn. Je jím ministr vnitra, generální ředitel hasičského záchranného sboru, hejtman kraje nebo ředitel hasičského záchranného sboru kraje. Zpracovatel archivuje dokumentaci o společné odborné přípravě a o cvičení složek po dobu 5 let. Pro společné zásahy složek IZS jsou Generálním ředitelstvím HZS vydány typové činnosti, které obsahují návody na postup složek IZS při provádění záchranných a likvidačních pracích podle druhu a charakteru mimořádné události. Posledními dokumenty, které patří do dokumentace IZS, jsou ústřední poplachový plán IZS a poplachový plán IZS kraje, které souhrnně nazýváme „územně příslušné poplachové plány“. Zpracovatelem ústředního poplachového plánu je Generální ředitelství HZS a poplachového plánu IZS kraje HZS kraje. Poplachové plány jsou uloženy na územně příslušných operačních a informačních střediscích. Obsahem poplachových plánů jsou spojení na základní a ostatní složky IZS, přehledy sil a prostředků ostatních složek IZS, včetně přehledu sil a prostředků pro potřeby záchranných a likvidačních prací na základě smluvních vztahů s fyzickými nebo právnickými osobami, jakož i způsobu a rozsahu jejich povolávání v závislosti na stupních poplachu; v přehledu sil a prostředků jsou zahrnuty také ty, které obec s rozšířenou působností, kraj nebo stát může využít na základě platných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo na základě jiných dohod, a způsob povolávání a vyrozumívání vedoucích složek a členů krizových štábů, právnických osob a podnikajících fyzických osob zahrnutých do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu. Podle ústředního poplachového plánu při koordinaci záchranných a likvidačních prací postupuje Generální ředitelství HZS. Poplachový plán kraje se použije, pokud hejtman a starosta obce s rozšířenou působností potřebuje vyžádat pomoc a pokud se koordinace záchranných a likvidačních prací provádí na krajské úrovni nebo na úrovni obce s rozšířenou působností HZS kraje nebo hejtmanem anebo na úrovni obce s rozšířenou působností HZS kraje nebo starostou obce s rozšířenou působností nebo jsou záchranné a likvidační práce koordinovány v místě zásahu velitelem zásahu.

- 28 -

Pokud hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností rozhodnou, že budou žádat o pomoc, děje se tak prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému kraje.33 Při zpracování dokumentace IZS je brán ohled na to, zda obsahuje zvláštní nebo utajované skutečnosti. V takovém případě se dokumentace dělí na samostatné části, oddíly nebo kapitoly tak, aby byla zajištěna ochrana příslušné částí se zvláštní skutečností34 nebo utajovanou informací.35 Shrnutí kapitoly Základní myšlenka IZS je zajistit koordinovaný postup jeho složek, a při tom nezasahovat do jejich činnosti, pro kterou byly původně vytvořeny. Vzhledem k tomu, že složky IZS spolu spolupracují pouze při provádění společných zásahů, je nezbytné je na tuto situaci průběžně připravovat, aby v případě řešení mimořádné události nebo krizové situace věděly, co mohou od sebe navzájem očekávat a byly schopny efektivně spolupracovat. Za tím účelem jsou prováděna pravidelná prověřovací a taktická cvičení. Procvičují se společné zásahy a vzájemná koordinace, zejména komunikace mezi jednotlivýma složkami. Ta patří mezi základní pilíře optimálního fungování IZS. Při zásahu se složky IZS řídí podle předem zpracované havarijní a krizové dokumentace, která v sobě zahrnuje popis nasazení IZS, cvičení, statistické přehledy a typové činnosti atd.

33

§ 19 vyhlášky č. 328/2001 Sb. § 1 nařízení vlády č. 462/2000 Sb. 35 § 2 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti 34

- 29 -

3 Financování IZS 3.1 Finanční zdroje IZS Má-li systém IZS pracovat na odpovídající úrovni, je třeba zajistit pro jeho činnost dostatek finančních prostředků. Rámcově je způsob finančního zajištění IZS upraven § 31 zákona č. 239/2000 Sb., o IZS. V zásadě je možné rozdělit potřebné finanční prostředky na plánované výdaje spojené s přípravou IZS a neplánované pro případ vzniku mimořádné události. Plánované prostředky jsou začleněny ve státním rozpočtu konkrétně v kapitole č. 314 Ministerstva vnitra (viz tab. č. 3). a v rozpočtech krajů. Jsou určeny především na zpracování dokumentace IZS, ochranu obyvatelstva, společné výdaje při prověřování připravenosti k záchranným a likvidačním pracím a na budování a provozování společně užívaných zařízení pro potřeby IZS, mezi které patří zejména telekomunikační a informační systémy. Pokud nastane mimořádná událost, při které vznikne zvýšená potřeba hrazení výdajů spojených s prováděním záchranných likvidačních prací, je ve státním rozpočtu pamatováno i na tyto případy. Ministerstvo financí podle zákona č. 240/2000 Sb., v platném znění (krizový zákon) a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vytváří v rozpočtové kapitole č. 398 – Všeobecná pokladní správa vládní rozpočtovou rezervu finančních prostředků, mj. jiné také využitelnou na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků. Způsob jejího použití upravuje vláda ve svém usnesení ke státnímu rozpočtu na příslušný rok. Tato rezerva činí nejméně 0,3 % výdajů státního rozpočtu v daném roce. Pro rok 2007 je to částka 4 133 913 tis. Kč. Srovnání vývoje této rezervy v letech 2003–2007 se nachází v tabulce č. 2. Tab. č. 2 – Výše vládní rozpočtové rezervy v letech 2003-2007 (v tis. Kč) Kapitola Všeobecná pokladní správa – Vládní rozpočtová rezerva

2003

2004

2005

2006

2007

2 323 574

2 632 971

3 800 397

2 923 314

4 133 913

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Mimo vládní rozpočtové rezervy se v kapitole č. 398 – Všeobecná pokladní správa nachází účelové rezervní prostředky. Jimi jsou peníze určené na výdaje IZS dle zákona 239/2000 Sb. a na výdaje při krizových situacích dle zákona 240/2000 Sb. Srovnání vývoje této rezervy za poslední tři roky se nachází v tabulce č. 3. - 30 -

Tab. č. 3 – Finanční prostředky ve SR ČR v kap. Všeobecná pokladní správa (v tis. Kč) Rok

Výdaje na IZS dle zák. 239/2000 Sb.

Výdaje na kriz. situace dle zák. 240/2000 Sb.

2005

100 000

100 000

2006

100 000

100 000

2007

100 000

100 000

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Kromě rezervy v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa, jsou k dispozici prostředky, které získávají každoročně ze státního rozpočtu na krizové řízení jednotlivá ministerstva jako správci příslušných kapitol (vnitra, obrany, dopravy, zdravotnictví atd.) (viz tab. č. 4). Důležitým nástrojem státního financování krizového řízení jsou i rozpočtová opatření (úspory výdajů, přesuny finančních prostředků, povolené překročení určitých výdajů atd.) Tato opatření se využila především při povodních v roce 2002. Tehdy byly v rámci státního rozpočtu dosaženy úspory přes 1 miliardu korun a o další 3 miliardy byly dále navýšeny jeho příjmy a výdaje (ze státních dluhopisů). Všechny takto získané prostředky byly okamžitě předurčeny na úhradu nákladů spjatých s prvními opatřeními po povodních. Na řešení krizových situací se svými rozpočty podílí i kraje a obce. Podle krizového zákona např. v době krizové situace náklady vynaložené na provedení opatření stanovených obcí hradí obec z obecního rozpočtu. Kraje a obce také po vzniku mimořádné události zprostředkovávají finanční pomoc ze zdrojů státního rozpočtu vůči obyvatelstvu na svém území a často ze svých rozpočtů rovněž dobrovolně přispívají na humanitární a sociální účely. V praxi může také nastat i situace, kdy bude mimořádná událost natolik rozsáhlá, že složky IZS nebudou samy schopny hradit náklady vzniklé při nasazení sil a prostředků, což může ve svém důsledku znamenat ohrožení jejich funkčnosti pro další provádění záchranných a likvidačních prací. Na tyto případy pamatuje zákon 239/2000 Sb., který ukládá povinnost vládě nebo orgánům kraje náklady vynaložené složkami IZS hradit. Výše uvedené zdroje, které jsou určeny na činnost IZS, provádění záchranných likvidačních prací případně řešení krizové situace nenahrazují finanční zabezpečení samotných složek IZS při výkonu činností stanovených těmto složkám zvláštními právními předpisy.36

36

§ 31 zákona č. 239/2000 Sb.

- 31 -

Tab. č. 4 – Výdaje vybraných kapitol SR ČR na krizové řízení (v tis. Kč) Č. kap.

Kapitola

307

2003

2004

2005

2006

2007

Ministerstvo obrany

130 260

1 900

1 000

10 530

3 622

312

Ministerstvo financí

109 540

1 500

2 140

1 949

1 400

313

Ministerstvo práce a sociálních věcí

440

418

418

315

315

314

Ministerstvo vnitra

316 576

5 068

3 262

1 559

2 373

315

Ministerstvo životního prostředí

302 500

2 500

2500

2 500

4 500

317

Ministerstvo pro místní rozvoj

350 000

800 000

50 000

0

0

322

Ministerstvo průmyslu a obchodu

444 000

400

2 000

0

0

327

Ministerstvo dopravy

1 619

4 500

21 450

49 340

45 000

329

Ministerstvo zemědělství

203 100

3 300

3 300

2 900

2 900

333

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

365 245

250

400

400

400

334

Ministerstvo kultury

865 250

36 300

50

50

50

374

Správa státních hmotných rezerv

1 336 059

1 409 317

1 534 715

1 805 112

1 734 247

375

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

2 000

2 000

2 000

2 000

2 000

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

3.2 Srovnání financování základních složek IZS Jak bylo v kap. 3.1 uvedeno zdroje financování IZS nenahrazují finanční zabezpečení výkonů jeho jednotlivých složek při výkonů běžné činnosti, kterou stanoví zákony, na základě kterých byly zřízeny (např. zákon č. 283/1991 Sb., o policii, zákon č. 283/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR). Tyto příjmy ale spolu velice úzce souvisí. Je třeba vycházet z toho, že složky, které dostávají na svoji běžnou činnost větší objem finančních prostředků, jsou při řešení mimořádné události daleko více soběstačnější a využitelnější než ty, které se potýkají s nedostatkem peněz. Pro srovnání jsem vybral Policii ČR a Hasičský záchranný sbor Kraje. Vycházím z toho, že obě organizace jsou organizačními součástmi Ministerstva vnitra a jejich hospodaření s majetkem je tedy totožné (viz obr. č. 3). Policie (policejní správa) a HZS kraje působí na - 32 -

stejném území (s výjimkou několika krajů). Rozdíl ale spočívá v tom, že HZS kraje má na rozdíl od policejní správy svůj rozpočet. Rozdílnost vyplývá z organizačního uspořádání těchto složek. Obrázek č. 3 – Finanční zdroje organizační složky státu (HZS kraje)

Rezervní fond

Fond kulturních a sociálních potřeb

Prostředky fondů

Dary právnických a fyzických osob

Příspěvky od krajů a obcí

Prostředky z EU

Mimorozpočtové zdroje

Rozpočtové zdroje

ORGANIZAČNÍ SLOŽKA STÁTU

Zdroj: Autor

Policii a HZS kraje lze charakterizovat tak, že jsou účetními jednotkami, jejichž příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Rozpočet Policie a HZS kraje smí zahrnovat pouze příjmy a výdaje, které souvisí s jejich činností stanovené v zákoně. Čerpání prostředků mají povoleno pouze do výše závazných ukazatelů stanovených Ministerstvem vnitra a v souladu s věcným plněním. HZS kraje je navíc oprávněn překročit závazné ukazatele o příjmy podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou vybraných pokut a o prostředky přijaté z rozpočtu územního samosprávného celku, od jiné právnické osoby nebo od fyzické osoby pro účely požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatel. Policie i HZS kraje mohou hradit z rozpočtu běžného roku pouze výdaje, které se hospodářsky týkají daného roku. Mezi příjmy rozpočtů Policie a HZS kraje patří také mimorozpočtové zdroje, kterými jsou prostředky fondů. Tyto mimorozpočtové zdroje používají prostřednictvím rozpočtu. Pouze prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb s výjimkou prostředků určených na financování reprodukce dlouhodobého majetku používají přímo.

- 33 -

Obě organizace vytváří rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb. Zdrojem rezervního fondu jsou prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary, příjmy z prodeje majetku, které nabyly darem nebo děděním a nevyčerpané rozpočtové prostředky na plnění úkolů v předchozím rozpočtovém roce. Prostředky z tohoto fondu mohou použít pouze k úhradě rozpočtem nezajištěných provozních potřeb, na reprodukci majetku a k jiným výdajům, které v mimořádných případech schválí vláda. Účelově určené dary a prostředky poskytnuté ze zahraničí používají v souladu s jejich určením. Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem z rozpočtu Policie a HZS kraje z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru, příslušníkům ve služebním poměru. Hasičský záchranný sbor kraje využívá dále peněžní dary od právnických a fyzických osob. Tyto dary především poskytují podniky, které nemají zřízené vlastní jednotky hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, a proto poskytují peněžní dary jak na kapitálové, běžné i mzdové výdaje profesionálních jednotek hasičského záchranného sboru kraje. Posledním možným zdrojem, které může Policie nebo HZS kraje využít, jsou prostředky z Evropské unie. Iniciativy společenství jsou zvláštní programy zřízené Evropskou komisí k řešení specifických problémů, které doplňují jiné programy Evropského Společenství nebo usnadňují jejich realizaci. Z výše uvedeného vyplývá, že základní zdroje prostředků jsou pro Policii i HZS kraje stejné. V tabulce č. 5 se nachází srovnání výdajů SR v kap. 314 Ministerstva vnitra pro jednotlivé složky IZS v letech 2004-2007. Poměrně značné rozdíly mezi výdaji na Policii a HZS ČR jsou dány velikostí organizace tzn. počtem osob, techniky apod. Tab. č. 5 – Výdaje plánované ve SR na vybrané složky IZS (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007

Dotace ze SR na jednotky SDH obcí 52 500 52 500 53 650 55 130

Finanční prostředky ze SR PČR 28 736 374 31 065 877 32 476 304 34 049 514

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

- 34 -

Finanční prostředky ze SR HZS 6 707 193 865 032 7 387 347 7 857 468

HZS kraje spolupracuje při řešení mimořádné události se sbory dobrovolných hasičů obcí (SDH), které jsou zařazeny do plánu plošného pokrytí kraje. SDH zasahují společně s HZS kraje a lze je tedy pokládat za síly a prostředky HZS. Proto pokládám za vhodné zahrnout peníze na jejich činnost do celkového součtu financí na HZS. Na rozdíl od policejní správy kraje, má HZS kraje další cesty k získání dodatečných prostředků. Tato možnost je zakotvena přímo v zákoně, kterým je zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Ten ukládá krajům a obcím přispívat na požární ochranu. Krajské úřady hradí k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany (JPO) náklady jednotkám SDH vybraných obcí spojené se zásahy mimo jejich územní obvod a podílí se na financování jejich akceschopnosti, pořízení a obnově požární techniky, HZS kraje na financování jeho potřeb. Zákon o požární ochraně sice ukládá krajům a obcím přispívat na JPO, avšak nestanoví výši tohoto příspěvku. V praxi se na systém tohoto přispívání objevují dva názory. Prvním z nich je, hlavně u představitelů obcí, že veškeré financování HZS kraje by mělo být zajištěno ze státního rozpočtu. Druhým názorem je, že by měla být určena výše příspěvku podle předem daného klíče pro výpočet. Názor je podložen argumentem, že by kraje a obce měly přispívat na profesionální jednotky na jejich území, protože v konečném důsledku chrání majetek samosprávy a tím i její finanční prostředky. Část z těchto potencionálně uchráněných prostředků by měly poukázat na účet HZS kraje. Než vyslovím svůj vlastní názor uvedu příklad způsobu financování v konkrétním kraji. Pro srovnání jsem vybral kraj Vysočina, neboť pracuji na jeho krajském úřadě a zabývám se právě touto agendou. Při srovnávání využívám svých vlastních zkušeností z praxe. Kraj Vysočina přispívá ze svého rozpočtu na PO a IZS každoročně od svého vzniku v roce 2001. Struktura výdajů je znázorněna v tabulka č. 6.

- 35 -

Tab. č. 6 – Rozpočet kraje Vysočina – kapitola č. 9 požární ochrana a IZS na rok 2007 (v tis. Kč) BĚŽNÉ VÝDAJE Název Ostatní složky a činnosti integrovaného záchranného systému Požární ochrana - dobrovolná část Celkem KAPITÁLOVÉ VÝDAJE Název Bezpečnost a veřejný pořádek Celkem

Výdaje 250 10 010 10 260

1 000 1 000

OSTATNÍ VÝDAJE Název Požární ochrana - profesionální část VÝDAJE V KAPITOLE POŽÁRNÍ OCHRANA A INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM CELKEM

4 000 15 260

Zdroj: Rozpočet kraje Vysočina

Finanční prostředky v kapitole se dělí podle druhů výdajů. Běžné výdaje jsou určeny například na financování služeb související se zabezpečením cvičení IZS, školení pro externí osoby IZS, odborné posudky a analýzy při řešení mimořádných situací, ochranné pomůcky pro členy bezpečnostní rady kraje a členů krizového štábu kraje, technické vybavení krizového štábu, zasedání bezpečnostní rady kraje, odborná příprava členů krizového štábu kraje, pořádání seminářů v rámci prevence kriminality, komisí apod. Mezi běžné výdaje patří i příspěvek obcím kraje Vysočina na požární ochranu, který pro rok 2007 činí 6 006 tis. Kč. Rozdělení tohoto příspěvku každoročně upravují „Zásady poskytování příspěvku obcím kraje Vysočina a Okresním sdružení hasičů ČMS a Moravské hasičské jednotě kraje Vysočina na požární ochranu“. Zásady jsou zpracovávány na společném jednání vedení HZS kraje Vysočina, představitelů Krajského sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska kraje Vysočina. Následně jsou zásady projednány v orgánech kraje a po schválení krajský úřad zajistí převod peněžních prostředků na účty obcí. Zásady stanoví pravidla na jaké účely mohou být zdroje poskytnuty: − na rozvoj akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, zařazených do plošného pokrytí kraje (tzn. výjezdové jednotky) schváleného generálním ředitelstvím,

- 36 -

− na prověření akceschopnosti členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, požární techniky a věcných prostředků požární ochrany jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, formou okrskových, okresních soutěží a krajské soutěže, Příspěvek na akceschopnost je poskytován přímo obcím na jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí37 s územní působností a dále na jednotky s místní působností vybavené cisternovými automobilovými stříkačkami. Příspěvek na soutěže je poskytován příslušnému Okresnímu sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, které v rámci okrskových soutěží poměrnou část příspěvku přerozdělí ve prospěch Moravské hasičské jednoty. V běžných výdajích dotace sborům dobrovolných hasičů na úhradu výjezdu mimo územní obvod jednotky, vybavení sborů a odbornou přípravu. Tyto prostředky jsou kryty státním příspěvkem v rámci souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtu kraje Vysočina na rok 2007. Dotace jsou poskytovány z Ministerstva financí, kterému generální ředitelství HZS dává návrh na jejich rozdělení na jednotlivé kraje. Rozdělení dotace se děje na základě rozpisu krajského ředitele HZS a je určena na: − výdaje za uskutečněný zásah jednotky SDH obce na výzvu KOPIS HZS kraje mimo její územní obvod, − výdaje na udržení akceschopnosti jednotky SDH obce ve formě příspěvku na věcné vybavení, které zůstává majetkem obce a na neinvestiční opravy požární ochrany a věcných prostředků požární ochrany jednotky SDH obce a maximálně do výše 50% mzdových výdajů a povinného pojistného členům, vykonávajícím službu v jednotce SDH obce v pohotovosti v místě svého bydliště nebo vykonávajícím službu v jednotce SDH obce jako svoje hlavní zaměstnání, výdaje na odbornou přípravu velitelů, velitelů družstev a strojníků jednotek SDH obcí k získání odborné způsobilosti nebo prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti, instrukčně metodická zaměstnání a specializační kurzy.

37

Jednotky SDH zpravidla využívají dvě právní formy: Organizační složka obce – je to zařízení bez právní subjektivity a není účetní jednotkou. Vzniká na základě rozhodnutí zastupitelstva obce, hospodaří jménem obce a zároveň není účetní jednotkou. O vzniku organizační složky vydá zřizovatel zřizovací listinu. Rozpočet jednotky organizační složky je součástí rozpočtu obce. Příspěvková organizace obce – Je právnickou osobou a zapisuje se do obchodního rejstříku, návrh na zápis podává zřizovatel. Zřizovatel vydává o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu. Příspěvková organizace má možnost hospodařit s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžními dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z národního fondu a ze zahraničí.

- 37 -

V ostatních výdajích kapitoly PO a IZS je částka 4 000 tis. Kč, která je určena HZS kraje na repase a pořízení požární techniky a zařízení, vybavení záložního velitelského stanoviště krizového štábu, který je umístěn v budově HZS. HZS kraje dále využívá peněžní dary od právnických a fyzických osob. Jedná se o dary, které věnují organizace, které nezřizují vlastní jednotky PO. Proto se snaží přispět jiným způsobem k zajištění bezpečnosti, a to formou příspěvků na kapitálové, běžné i mzdové výdaje profesionálních jednotek HZS kraje. HZS kraje také přispívají na jeho činnost i obce kraje. Údaje za rok 2006 se nachází v tabulka č. 7. Tab. č. 7 – Příspěvky přijaté HZS na PO od územních samosprávných celků a od ostatních právnických osob za rok 2006 (v Kč) Kraj Vysočina

5 054 859

Statutární město Jihlava

100 000

Město Žďár nad Sázavou

48 822

Město Třebíč

650 000

Město Havlíčkův Brod

391 710

Město Ledeč nad Sázavou

299 932

Město Pelhřimov

199 822

Město Náměšť nad Oslavou

150 000

Město Chotěboř

61 900

Příspěvky od ostat. práv. osob na materiální zabezpečení akcí v požár. sportu Celkem

117 000 7 074 044

Zdroj: Roční zpráva o stavu požární ochrany v kraji Vysočina za rok 2006 [online]. Jihlava: HZS kraje Vysočina, 2007, [cit. 2007-04-10]. Dostupné z

Statistika výdajů, které uskutečňují obce v kraji Vysočina na IZS a PO neexistuje. I v rámci celé ČR se provádí pouze statistická zjištění, neboť zjištění přesných údajů je velice složité a neexistují ucelené záznamy, ze kterých by bylo možno čerpat. Policejní správa má sice také možnost získání darů, ať už od právnických a fyzických osob nebo od kraje a obcí, ale v praxi je to velice problematické. Policie musí velice dobře zvažovat od koho přijme pomoc, aby neporušila své interní předpisy, nebo aby nevzniklo podezření úplatku. Proto policie přijímá dary velice nerada a málo. Kraj Vysočina v minulých letech přispěl policii v řádech desítek tisíc korun v podobě vybavení a technického zařízení. Situace je navíc velice ztížena tím, že na území kraje působí tři policejní správy a pokud chce kraj směřovat pomoc přímo na jednotlivá policejní ředitelství, musí jednat se třemi správami.

- 38 -

Byť máme pouze jednu policii, v každé policejní správě platí odlišné interní předpisy, což značně ztěžuje dárci situaci. Shrnutí kapitoly Zajištění finančních prostředků pro IZS upravuje zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném systému. Zdroje určené na krytí výdajů IZS jsou každoročně plánovány ve státním rozpočtu v kapitole č. 314 (Ministerstvo vnitra) a v kapitole č. 398 (Všeobecná pokladní správa) ve formě rezerv na výdaje IZS a výdaje na krizové situace dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Obsahem státního rozpočtu je i vládní rozpočtová rezerva, kterou lze v případě nepříznivých okolností využít na financování krizového řízení. Státní rozpočet není jediným zdrojem financování IZS. Finanční prostředky určené na tyto účely lze nalézt i v rozpočtech územních samosprávných celků v podobě dotací. Rovněž právnické a fyzické osoby se příležitostně podílejí formou finančních nebo věcných darů.

- 39 -

Závěr Ve své bakalářské práci jsem si položil za cíl představit IZS. Tak, aby si mohl každý čtenář vytvořit správný obraz o poslání IZS, jeho struktuře, činnosti a legislativě, která slouží na podporu IZS a stanovuje pravidla pro jeho fungování. Pro dokreslení celkového obrazu o IZS také pokládám za nezbytné podrobněji seznámit s mechanismy financování IZS a finančními zdroji. Obecně lze rozdělit systém financování na tři úrovně: stát, vyšší územně samosprávné celky (kraje) a územně samosprávné celky v podobě obcí. Pozornost je zaměřil na všechny úrovně, ale blíže se věnuji zejména krajské úrovni, která je z pohledu významnosti dle mého názoru stěžejní, neboť hlavní břemeno krizového řízení leží právě na vyšších územně samosprávných celcích. Koordinace IZS není úplně ideální. Dle mého názoru nejsou vhodně nastavené odpovědnosti a kompetence krizových orgánů na krajské úrovni. Týká se to hlavně nadřízenosti a podřízenosti hejtmana a starostů obcí. Při vyhlášení některého z krizových stavů jsou kompetence vcelku jasné, ale při přípravě na tyto stavy je někdy velice obtížné přesvědčit starosty obcí nižších stupňů, aby náležitě spolupracovali. Díky reformě veřejné správy přešlo v oblasti krizového řízení na obce, zejména ty menší, velké množství povinností, které nejsou samy schopny na odpovídající úrovni plnit a není prakticky síla, která by je k tomu přiměla. Prolíná se zde přenesená působnost a působnost samosprávy. Jednání probíhají většinou na politické úrovni, a ta jak známo, jsou někdy hodně obtížná. Bylo by jistě v zájmu věci, pokud by se nastavily jasné kompetence. Jsem si vědom, že by to znamenalo výrazný zásah do pravomocí územních samospráv, ale zvýšená bezpečnost regionů by za to určitě stála. V této souvislosti si dovolím poznamenat, že v oblasti krizového řízení a bezpečnosti by určitě prospělo oddělení státní správy od samosprávy. Důležité je také předávání informací široké veřejnosti. Domnívám se, že odpovědné orgány neinformují dostatečně vhodným způsobem veřejnost o činnosti IZS a situaci, kterou právě řeší. Za této situace, vstupují do „hry“ media se svými mnohdy zkreslenými informacemi, které škodí např. tím, že vzbuzují mylné představy o IZS nebo vyvolávají obavy obyvatel. Příkladem mohou být zprávy okolo výskytu ptačí chřipky v roce 2005. Ve sdělovacích prostředcích se objevilo hned několik nepřesných informací, které „vyděsily“ obyvatele, z nichž někteří potom z neznalosti zbytečně zatěžovali operační střediska složek IZS různými dotazy nebo planými hlášeními. Stále se nachází mnoho lidí, které pokládají IZS za jednu

- 40 -

organizaci, která je schopna všechno vyřešit. Proto je důležité zvýšit úsilí i v oblasti osvěty obyvatel. Financování IZS pokládám za jednu z nejdůležitějších oblastí, které je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Přestože systém existuje již několik let, stále zůstává nedořešeno mnoho problémů spojených s jeho fungováním. Jedním z nich je i zajištění dostatku finančních prostředků na činnost IZS a jeho složek. Financování IZS ze strany státního rozpočtu lze považovat za poměrně jasné a srozumitelné. Ovšem na úrovni krajů a obcí jsou finanční zdroje pro systém IZS a pro jeho složky rozložené nerovnoměrně a v některých případech mechanismy přesunů financí zbytečně složité. Při srovnání financování Policie a HZS kraje nalezneme viditelné rozdíly, které jsou příčinnou odlišné vybavenosti a připravenosti na řešení mimořádných událostí nebo krizových situací. A to i přesto, že jak Policie tak i HZS jsou organizačními složkami Ministerstva vnitra a měly by pro obě platit stejná pravidla. Policie nemá na rozdíl od HZS krajů zakotveno přímo v zákoně, že jí budou např. kraje přispívat. HZS tak má oproti Policii další zdroj financí. V oblasti fungování v rámci IZS by měly mít obě organizace určitě stejné možnosti. V současné době probíhají práce na návrhu optimalizace bezpečnostního systému ČR v jejímž rámci by bylo vhodné tuto nesrovnalost odstranit. Samosprávným celkům ukládají zákony plánovat ve svých rozpočtech finanční prostředky na IZS. Nejsou ale jasně daná pravidla pro jejich výši. Příkladem je zákon o požární ochraně, který ukládá krajům a obcím přispívat na požární ochranu. Není ale stanovena výše tohoto příspěvku. Záleží tedy na „osvícenosti“ představitelů samospráv, jak k otázkám připravenosti na mimořádné události nebo krizové situace přistoupí. Bohužel finanční možnosti samospráv jsou omezené, a tak při rozhodování o svých rozpočtech upřednostňuje takové výdaje, které jsou pro ně z hlediska popularity výhodnější. Výdaje na IZS a bezpečnost regionu mezi ně pokaždé nepatří, neboť nejsou tolik „vidět“ jako třeba nový chodník nebo autobusová čekárna. Přitom se politici spoléhají na to, že když se jejich obci dosud všechny krizové situace vyhýbaly, že tomu tak bude i do budoucna. Bohužel události minulých let ukazují, že se České republice tyto události nevyhýbají a že i do budoucna např. v souvislosti se změnou klimatických podmínek budou spíše narůstat. Nutno také počítat s rozvojem průmyslu a tím i zvýšení rizika vzniku havárií atd. V neposlední řadě nelze opomenout ani narůstající hrozbu teroristických útoků. Do budoucna je určitě třeba tento stav upravit a stanovit alespoň minimální výši částky, kterou musí samosprávný celek pro tyto účely vyčlenit. Pokládal bych za velice přínosné, pokud by byla předepsána skladba rozpočtu územně samosprávných celků podobným způsobem, jako u státního rozpočtu v tom smyslu, že rozpočet bude obsahovat - 41 -

předepsané položky ve stanovené výši na výdaje spojené s činností IZS a řešení krizových situací. Přitom lze postupovat podle vhodného kritéria (např. procento z rozpočtu, dle počtu obyvatel, počtu obcí apod.). Argument, že by to znamenalo omezení rozhodovacích práv územně samosprávného celku, by neobstál za předpokladů, že stát by na tyto výdaje přispíval účelově vázanými prostředky. Jako je tomu například u požární ochrany. Naopak některé položky by bylo lépe z rozpočtu odebrat. Týká se to třeba dotací kraje obcím na výjezdy jednotek SDH obcí mimo katastrální území obce. Tyto dotace jsou kryty prostředky ze státního rozpočtu a rozdělují se na základě podkladů od HZS kraje. Kraj je tedy pouze jakýmsi „pošťákem“ peněz, o kterých de facto rozhoduje pouze formálně. Daleko jednoduší a pružnější by bylo, kdyby se tyto peníze rozdělovaly po linii státní správy prostřednictvím HZS kraje. Nedostatek finančních prostředků pro IZS snižuje úroveň ochrany před mimořádnými událostmi tím, že zastarává záchranářská technika a vybavení, a to nejen fyzicky, ale i morálně. Tyto skutečnosti mají následně vliv na celkovou bezpečnost. Proto je důležité pro celkové zlepšení situace se zaměřit na tuto oblast a pokusit s vytvořit vhodnější podmínky i za cenu změny legislativy.

- 42 -

Přílohy Seznam: Příloha č. 1 – Organizační schéma Hasičského záchranného sboru ČR Příloha č. 2 – Příklad organizačního uspořádání krajské úrovně HZS Příloha č. 3 – Organizační schéma Policie ČR Příloha č. 4 – Schéma komunikace orgánů krizového řízení Příloha č. 5 – Příklad uspořádání KŠ kraje

- 43 -

Příloha č. 1 – Organizační schéma Hasičského záchranného sboru ČR

⇔

Generální ředitel HZS ČR (GŘ)

SOŠ PO a VOŠ PO ve Frýdku-Místku

Oddělení kontroly HZS krajů

Náměstek GŘ

Náměstek GŘ

Náměstek GŘ

Odbor IZS a výkonu služby

Odbor prevence

Odbor finanční

Ředitel kanceláře GŘ

HZS hl. města Prahy HZS Středočeského kraje

Odbor operačního řízení služby Odbor komunikačních a informačních systémů

Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení

Odbor provozní a správy

Odbor personální a vzdělávání Prac. zahr. spolupráce

⇔

HZS Jihočeského kraje HZS Plzeňského kraje HZS Karlovarského kraje HZS Ústeckého kraje

Oddělení organizační

Odbor CNP a strategií

HZS Libereckého kraje HZS Králové-hradeckého

Pracoviště redakce Odd. právní

HZS Pardubického kraje HZS kraje Vysočina HZS Jihomoravského

Technický ústav požární ochrany

Institut ochrany obyvatelstva

Vzdělávací, technická a účelová zařízení

Opravárenský závod Olomouc Základna logistiky Olomouc

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR 2007, upraveno autorem

- 44 -

Odborná učiliště požární ochrany

HZS Olomouckého kraje HZS Moravsko-slezského HZS Zlínského kraje

Příloha č. 2 – Příklad organizačního uspořádání krajské úrovně HZS

Zdroj: HZS kraje Vysočina (upraveno autorem)

- 45 -

Příloha č. 3 – Organizační schéma Policie ČR

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR 2007 (upraveno autorem)

- 46 -

Příloha č. 4 – Schéma komunikace orgánů krizového řízení

Zdroj: Autor

- 47 -

Příloha č. 5 – Příklad uspořádání KŠ kraje HEJTMAN

Vedoucí krizového štábu ČLENOVÉ BEZPEČNOSTNÍ RADY(řídící skup)

tajemník bezpečnostní rady

Krajské vojenské velitelství

Další přizvané osoby a složky

Personál provoz,ostraha…

STÁLÁ PRACOVNÍ SKUPINA KŠ

Vedoucí stálé pracovní skupiny – vedoucí směny

Sekretariát KŠ

POLICIE ČR

Územní středisko záchranné služby

Pracoviště krizového řízení

Vedoucí odborné skupiny

Vedoucí odborné skupiny

Vedoucí odborné skupiny

Vedoucí odborné skupiny

Vedoucí odborné skupiny

členové odborné skupiny součinnosti a komunikace OPIS HZS

členové odborné skupiny týlového zabezpečení

členové odborné skupiny analýzy situace a plánování

členové odborné skupiny nasazení sil a prostředků

členové odborné skupiny ochrany obyvatelstva

Informace a styk s veřejností

Doprava a silniční hospodářství

Regionální rozvoj

Životní prostředí

Sociální věci zdrav Krajská hyg.

Zástupci složek IZS

Finanční a právní zabezpečení

Péče o děti a mládež

Hospodářská opatření pro krizové stavy

Zemědělství, veterinární zabezpeč. Povodňové komise

Zdroj: Autor

- 48 -

Seznam pojmů Vnitřní bezpečnost státu – stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby ohrožující stát a jeho zájmy zevnitř a kdy je tento stát k eliminaci stávajících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně vybaven a k ní ochoten. Je to rovněž souhrn vnitřních bezpečnostních podmínek a legislativních norem a opatření, kterými stát zajišťuje demokracii, ekonomickou prosperitu a bezpečnost občanů, a jimiž stanoví a prosazuje normy morálky a společenského vědomí. Bezpečnostní rada kraje – bezpečnostní rada kraje je koordinačním orgánem pro přípravu na krizové situace. Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje. Bezpečnostní rada obce – bezpečnostní rada obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, je koordinačním orgánem pro přípravu na krizové situace. Předsedou bezpečnostní rady obce určené je starosta příslušné obce, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce. Dohoda o poskytnutí věcné nebo osobní pomoci při záchranných a likvidačních pracích – zvláštní druh písemné příkazní smlouvy, v níž se příkazník zavazuje poskytnout pomoc při záchranných a likvidačních pracích, aniž by se příkazce zavazoval k pravidelným platbám, jestliže nenastala potřeba pomoci. Dohoda o plánované pomoci na vyžádání – předem písemně dohodnutý způsob pomoci ostatními složkami integrovaného záchranného systému (IZS) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu, Ministerstvu vnitra nebo základním složkám IZS při provádění záchranných a likvidačních prací. Informační systém krizového řízení – informační systémy, které orgány krizového řízení využívají při plánování krizových opatření a při řešení krizových situací. Integrovaný záchranný systém – koordinovaný postup složek IZS při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Koordinací postupu složek IZS při společném zásahu se rozumí koordinace záchranných a likvidačních prací včetně řízení jejich součinnosti.

- 49 -

Jaderné zařízení 1. stavby a provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci, 2. zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných materiálů, kromě úpraven uranové rudy a skladů uranového koncentrátu, 3. úložiště radioaktivních odpadů, s výjimkou úložišť obsahujících výlučně přírodní radionuklidy, 4. zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, jejichž aktivita přesahuje hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem. Krizová situace – je mimořádná událost, v jejímž důsledku se vyhlašuje stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Jsou při ní ohroženy důležité hodnoty, zájmy či statky státu a jeho občanů a hrozící nebezpečí nelze odvrátit a způsobené škody odstranit běžnou činností orgánů veřejné moci, ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních a jiných služeb a právnických a fyzických osob. Krizové řízení – souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace. Krizový štáb kraje – krizový štáb kraje zřizuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací. Krizový štáb ministerstev a jiných správních úřadů – ministerstva a jiné správní úřady zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k řešení krizových situací. Jeho složení a úkoly určí ministr nebo vedoucí správního úřadu. Krizový štáb obce – krizový štáb obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, zřizuje starosta příslušné obce jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací. Likvidační práce – činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí, přičemž následky se rozumí účinky (dopady) a rizika působící na osoby, zvířata, věci a životní prostředí. Mimořádná situace – situace vzniklá v určitém prostředí v důsledku hrozby vzniku nebo důsledku působení mimořádné události, která je řešena obvyklým způsobem složkami - 50 -

integrovaného záchranného systému, bezpečnostního systému, systému ochrany ekonomiky, obrany apod. a příslušnými orgány za použití jejich běžných oprávnění, postupů a na úrovni běžné spolupráce bez vyhlášení krizových stavů. Mimořádná událost – škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Ochrana obyvatelstva – plnění úkolů civilní ochrany při ozbrojeném konfliktu i mimo něj, zejména varování, vyrozumění, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku. Orgány krizového řízení – orgány (vláda ČR, ministerstva a ostatní správní úřady, Česká národní banka, orgány krajů, obcí a určené orgány s územní působností), které ve prospěch svého zřizovatele zabezpečují analýzu a vyhodnocení možných ohrožení jeho bezpečnosti, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravnými opatřeními a řešením krizových situací. Ostatní složky IZS – zákonem stanovené subjekty, které lze využít k záchranným a likvidačním pracím na základě dohody o plánované pomoci na vyžádání. Havarijní plán kraje – soubor plánovaných opatření k provádění záchranných a likvidačních prací na území kraje. Krizový plán – soubor dokumentů obsahující popis a analýzu hrozeb a souhrn krizových opatření a postupů, které ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy zpracovávají k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v dané působnosti dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. Poplachový plán IZS kraje – dokument vydaný formou nařízení kraje pro povolávání pomoci vybraných sil a prostředků složek IZS a při strategické koordinaci záchranných a likvidačních prací na úrovni kraje. Pracovní povinnost – povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné pro řešení krizové situace a které jsou tyto osoby povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení , a podle potřeb pro řešení krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech. - 51 -

Pracovní výpomoc – povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech. Stupeň poplachu IZS – předurčení potřeby sil a prostředků pro záchranné a likvidační práce v závislosti na rozsahu a druhu mimořádné události a úrovni koordinace složek při společném zásahu. Záchranné práce – činnosti k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin. Zvláštní skutečnosti – informace v oblasti krizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k ohrožení života, zdraví, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních právních předpisů.

- 52 -

Seznam použitých zkratek GŘ HZS

Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

HZS

Hasičský záchranný sbor

IZS

Integrovaný záchranný systém

JPO

Jednotka požární ochrany

KHS

Krajské sdružení hasičů

KOPIS

Krajské operační a informační středisko

MV

Ministerstvo vnitra ČR

PO

Požární ochrana

SDH

Sbor dobrovolných hasičů

SR

Státní rozpočet

SR ČR

Státní rozpočet České republiky

ZZS

Zdravotní záchranná služba

- 53 -

Seznam grafů a obrázků Obrázek č. 1 – Struktura integrovaného záchranného systému Obrázek č. 2 – Proces krizového řízení Obrázek č. 3 – Finanční zdroje organizační složky státu

- 54 -

Seznam tabulek Tab. č. 1

Druhy a příklady mimořádných událostí

Tab. č. 2

Výše vládní rozpočtové rezervy v letech 2003-2007

Tab. č. 3

Finanční prostředky ve SR ČR v kap. Všeobecná pokladní správa

Tab. č. 4

Výdaje vybraných kapitol SR ČR na krizové situace

Tab. č. 5

Výdaje plánované ve SR na vybrané složky IZS

Tab. č. 6

Výdaje plánované ve SR na vybrané složky IZS (v tis. Kč)

Tab. č. 7

Rozpočet kraje Vysočina – kapitola č. 9 požární ochrana a IZS na rok 2007

Tab. č. 8

Příspěvky přijaté HZS na PO od územních samosprávných celků a od ostatních právnických osob za rok 2006

- 55 -

Seznam použité literatury

[1]

ANTUŠÁK, E., KOPECKÝ, Z. Úvod do teorie krizového managementu. 2. vydání. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003. ISBN 8024505487

[2]

REKTOŘÍK, J. a KOL. Krizové řízení ve veřejné správě. Distanční studijní opora, Brno: 2005, 1. vydání. ISBN 80-210-3664-8

[3]

REKTOŘÍK, J. A KOL. Krizový management ve veřejné správě teorie a praxe. Vydání 1. Praha: Ekopress, 2004. ISBN 8086119831

[4]

STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. a kol. Veřejná ekonomie pro školu i praxi, 1. vydání. Praha: Computer Press, 1998. ISBN 80-7226-112-6.

[5]

REKTOŘÍK. J. Ekonomika veřejného sektoru, 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně. 2004. 1 vydání. ISBN 80-210-3330-4.

[6]

HORÁK. R., KRČ. M., ONDRUŠ. R., DANIELOVÁ. L. Průvodce krizovými řízením pro veřejnou správ. Praha: Linde, 2004. 1 vyd. ISBN 80-7201-471-4.

[7]

Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízní a plánování obrany státu. [online]. Praha: MV ČR, 2004, [cit. 2007-04-02]. Dostupné z

[8]

Ochrana člověka za mimořádných událostí - příručka pro učitele základních a středních škol [online]. Praha: MV ČR, 2003, [cit. 2007-04-02]. Dostupné z cz/udalosti/prirucky/proskoly/ochrana_cloveka.html>

[9]

HANUŠKA, Z. Obce a integrovaný záchranný systém. 112 [online]. 2003, č. 1 [cit. 2007-01-07]. Dostupné z

[10] LINHART, P. Některé otázky ochrany společnosti, 1. vydání. Praha: MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2005. ISBN 80-86640-43-4 Právní zdroje [11] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) [12] Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) [13] Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze [14] Zákon č. 133/1985 Sb.. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů [15] Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů [16] Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky [17] Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky - 56 -

[18] Zákon č 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru [19] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému [20] Zákon Č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů [21] Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů [22] Zákon č. 242/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů [23] Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami [24] Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 Sb., o Zdravotnické záchranné službě a v následujících změnách a doplňcích č. 51/1995, č. 175/1995, Č. 14/2001 Sb. [25] Ústavní zákon č 1/1993 Sb., Ústava České republiky [26] Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích Internetové zdroje [27] Internetové stránky Ministerstva vnitra – www.mvcr.cz [28] Internetové stránky Ministerstva zdravotnictví – www.nizcr.cz [29] Internetové stránky Ministerstva financí – www.rn.fcr.cz [30] Internetové stránky Českého statistického úřadu – www.czso.cz

- 57 -