Integrovaný plán rozvoje města Pardubic PŘITAŽLIVÉ MĚSTO

Integrovaný plán rozvoje města Pardubic „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“

Program: Regionální operační program NUTS II Severovýchod Prioritní osa: 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí Oblast podpory: 2.1 Rozvoj regionálních center Předkladatel: Statutární město Pardubice Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje

Zpracovatel aktualizace: Statutární město Pardubice

První regionální rozvojová a.s.

zpracování - září 2008 aktualizace – únor 2015 (v souladu s Oznámením o změně IPRM č. 1 - 17)

Zpracovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

1

Obsah: ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 4 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.................................................................................................................. 5 1. ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE MĚSTA A SWOT ANALÝZA ..... 7 1.1. VYHODNOCENÍ EXISTUJÍCÍCH STRATEGICKÝCH A PLÁNOVACÍCH DOKUMENTŮ A JEJICH PROVÁZÁNÍ S IPRM ............................................................................................................................................................................ 7 1.2. ANALÝZA EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE ............................................................................................ 13 1.2.1. Město a hlavní geografické údaje ...................................................................................................... 14 1.2.2. Demografie ........................................................................................................................................ 16 1.2.3. Ekonomický rozvoj............................................................................................................................. 18 1.2.4. Sociální integrace .............................................................................................................................. 24 1.2.5. Životní prostředí ................................................................................................................................ 30 1.2.6. Přitažlivé město ................................................................................................................................. 35 1.2.7. Dostupnost a mobilita ........................................................................................................................ 45 1.2.8. Správa věcí veřejných ........................................................................................................................ 50 1.2.9. Finanční analýza města ..................................................................................................................... 55 1.2.10. Shrnutí základních místních disparit ............................................................................................... 60 1.3. SWOT ANALÝZA ....................................................................................................................................... 63 1.4. SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ PODMÍNEK ROZVOJE MĚSTA A ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU ZÓNY ............................... 65 1.4.1. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města ................................................................................. 65 1.4.2. Zdůvodnění výběru zóny .................................................................................................................... 66 2. POPIS ZÓNY/TÉMATU ................................................................................................................................ 72 2.1. KVANTITATIVNÍ I KVALITATIVNÍ POPIS ZÓNY/TÉMATU .............................................................................. 72 2.1.1. Demografie v zóně ............................................................................................................................. 75 2.1.2. Ekonomický rozvoj v zóně.................................................................................................................. 76 2.1.3. Sociální integrace .............................................................................................................................. 77 2.1.4. Životní prostředí ................................................................................................................................ 80 2.1.5. Přitažlivá zóna ................................................................................................................................... 82 2.1.6. Dostupnost a mobilita ........................................................................................................................ 88 2.1.7. Správa věcí veřejných ........................................................................................................................ 90 2.1.8. SWOT analýza vymezené zóny ........................................................................................................... 91 2.2. VIZE, GLOBÁLNÍ CÍL ................................................................................................................................... 92 2.2.1. Vize .................................................................................................................................................... 92 2.2.2. Globální cíl ........................................................................................................................................ 92 2.3. STANOVENÍ CÍLŮ, STRATEGIE ..................................................................................................................... 93 2.3.1 Specifické cíle IPRM........................................................................................................................... 93 2.3.2. Strategie IPRM .................................................................................................................................. 95 2.3.3. Přehled opatření a aktivit IPRM........................................................................................................ 96 2.3.4. Popis využití OP k dosažení cílů ....................................................................................................... 96 3. POPIS OPATŘENÍ A AKTIVIT ................................................................................................................. 102 3.1. OPATŘENÍ 1.1. ZVÝŠENÍ KVALITY URBANIZOVANÉHO PROSTŘEDÍ VE STŘEDU MĚSTA .............................. 105 3.1.1. Aktivita 1.1.1. Regenerace a revitalizace klidových zón a veřejných prostranství ve středu města. 106 3.2. OPATŘENÍ 1.2. ZKVALITNĚNÍ NABÍDKY MOŽNOSTÍ TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU .......................................... 106 3.2.1. Aktivita 1.2.1. Rozšíření a modernizace infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport ............... 107 3.3. OPATŘENÍ 2.1. ZVÝŠENÍ KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ........................................................................... 108 3.3.1. Aktivita 2.1.1. Rozvoj infrastruktury sloužící pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí ........................................................................................................................................................ 109 3.4. OPATŘENÍ 3.1. POSÍLENÍ KAPACIT PRO ŠPIČKOVÝ VÝZKUM VE MĚSTĚ ..................................................... 110 3.4.1. Aktivita 3.1.1. Vybudování centra excelence a propojení vědecko-výzkumné činnosti s praxí ........ 112 3.5. OPATŘENÍ 3.2. ROZŠÍŘENÍ NABÍDKY A ZVÝŠENÍ KVALITY UNIVERZITNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO LEPŠÍ UPLATNITELNOST ABSOLVENTŮ V PRAXI......................................................................................................... 113 3.5.1. Aktivita 3.2.1. Rozšíření a modernizace infrastruktury pro univerzitní vzdělávání ......................... 115 3.5.2. Aktivita 3.2.2. Zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání ................................................................... 115 3.5.3. Aktivita 3.2.3. Rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a rozvoj partnerství ............................. 115 Zpracovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

2


4. POPIS OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ, VČETNĚ KVANTIFIKACE CÍLŮ A DEFINOVÁNÍ INDIKÁTORŮ........................................................................................................................ 117 4.1. VÝCHODISKA PRO TVORBU SOUBORU INDIKÁTORŮ .................................................................................. 117 4.2. INDIKÁTORY PRO MĚŘENÍ GLOBÁLNÍHO A SPECIFICKÝCH CÍLŮ ................................................................ 118 4.3. INDIKÁTORY PRO MĚŘENÍ CÍLŮ OPATŘENÍ ................................................................................................ 119 4.4. MONITORING IPRM ................................................................................................................................. 123 4.5. ZPŮSOB PROVEDENÍ ZMĚN IPRM ............................................................................................................. 124 5. FINANČNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM ............................................................................................ 125 5.1. FINANČNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM CELÉHO IPRM .............................................................................. 125 5.2. FINANČNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM ČÁSTI IPRM FINANCOVANÉ Z ROP SV ........................................ 127 6. POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ, ZAPOJENÍ PARTNERŮ PŘI TVORBĚ A REALIZACI IPRM ............................................................................................................................................................................ 131 6.1. PARTNERSTVÍ PŘI TVORBĚ DOKUMENTU IPRM ....................................................................................... 131 6.2. ZAPOJENÍ PARTNERŮ V JEDNOTLIVÝCH FÁZÍCH ........................................................................................ 132 6.3. PARTNERSTVÍ MĚSTA A VEŘEJNOSTI......................................................................................................... 133 7. POPIS ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY A ZPŮSOBU ŘÍZENÍ IPRM .............................................. 134 7.1. ŘÍDÍCÍ STRUKTURA IPRM ........................................................................................................................ 134 7.1.1. Město Pardubice .............................................................................................................................. 134 7.1.2. Řídící výbor ..................................................................................................................................... 134 7.1.3. Manažer IPRM ................................................................................................................................ 137 7.1.4. Pracovní skupina ............................................................................................................................. 138 7.1.5. Projektové týmy ............................................................................................................................... 138 7.1.6. Regionální rada SV.......................................................................................................................... 139 7.1.7. Řídící orgán TOP ............................................................................................................................ 139 7.1.8. Grafické znázornění řídící struktury ................................................................................................ 140 7.2. VZÁJEMNÁ KOMUNIKACE ŘÍDÍCÍ STRUKTURY IPRM A JEJÍHO OKOLÍ ....................................................... 141 7.2.1. Komunikace řídící struktury IPRM a RR SV (ÚRR) ........................................................................ 141 7.2.2. Komunikace řídící struktury IPRM a veřejnosti .............................................................................. 141 7.3. PARTNEŘI A JEJICH ZAPOJENÍ DO PŘÍPRAVY REALIZACE IPRM ................................................................. 142 7.4. VÝBĚR DÍLČÍCH PROJEKTŮ IPRM ............................................................................................................. 144 7.4.1. Způsob výběru dílčích projektů městem........................................................................................... 144 8. ANALÝZA RIZIK IPRM............................................................................................................................. 146 8.1. METODIKA ANALÝZY ............................................................................................................................... 146 8.2. SEZNAM RIZIK A OPATŘENÍ K JEJICH ELIMINACI ČI OMEZENÍ DOPADU ...................................................... 147 9. IPRM A NAPLŇOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT ........................................................................ 155 9.1. ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI A ZÁKAZ DISKRIMINACE ......................................................................................... 155 9.2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ ............................................................................................................................... 157 10. PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OP ........................................................................................ 160 PŘÍLOHY .......................................................................................................................................................... 161


3


Úvod Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města, v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů v programovacím období 2007 – 2013. Integrovaným plánem rozvoje města se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tématického přístupu města, a které směřují k dosažení společného cíle či cílů města. Město Pardubice patří do cílové skupiny měst (obce s více než 50 tis. obyvateli), pro které je zpracování IPRM podmínkou k čerpání prostředků v rámci urbánní prioritní osy/oblasti podpory ROP. Prostřednictvím Integrovaného plánu rozvoje města Pardubic „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ (dále IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“) budou financovány projekty ve vymezeném území centra města spadající do oblasti podpory 2.1. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ zahrnuje doplňkově a pro informaci také uvádí aktivity/projekty vhodné pro tématické operační programy ČR, naplňující aktivity prioritních oblastí IPRM. Při zpracování IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ bylo postupováno dle metodických materiálů a pokynů (Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města vydaný na základě Usnesení vlády ČR ze dne 13.8.2007 č. 883 v aktuálním upraveném znění ze dne 11.6. 2008, Pokyny pro přípravu a realizaci IPRM ROP Severovýchod verze č. 1.01 ze dne 16.6. 2008, Prováděcí dokument ROP NUTS II SV pro období 2007-2013 verze 1.03 z 1.4. 2008) tak, aby zpracovaný IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ mohl být předložen v rámci 8. kola výzvy vyhlášené dne 16.6. 2008 do Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center a byl v souladu s podmínkami „Výzvy pro předkládání IPRM v rámci ROP SV oblast podpory 2.1.“ ze dne 16.6. 2008. Integrovaný plán rozvoje města Pardubic „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ navazuje na komplexní strategii rozvoje města (Strategický plán rozvoje města Pardubice) a z ní vycházející Akční plány v aktuálním znění a je nástrojem na koordinaci a realizaci vybraných aktivit vedoucích k rozvoji středu města. Integrovaný plán rozvoje města Pardubic „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je zpracovaný pro plánovací období 2007-2013 a je koncipován jako zónový integrovaný plán, tzn. zaměřený na vybranou geograficky vymezenou část města – zónu. Integrovaný plán města Pardubic „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je podle kritérií „Metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM“ ze srpna 2007, v upraveném znění z června 2008 zpracován jako plán pro vymezenou centrální část – střed města splňující vybraná kritéria pro výběr území s vysokým potenciálem růstu, viz Metodický pokyn kapitola 1.4.2 ad 1) c). IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ bude realizován individuálními projekty v souladu s nastavenými opatřeními a aktivitami, které směřují k naplnění vize a k dosažení cílů v daném území. S těmito projekty je pracováno v úzké vazbě na jednotlivé operační programy, aby došlo k zajištění synergického efektu a maximálního využití prostředků z fondů EU pro město Pardubice. Tyto projekty jsou směřovány do několika tématických operačních programů, ale největší pozornost je vzhledem k zaměření IPRM věnována Regionálnímu operačnímu programu. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ zpracovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje na základě Smlouvy o dílo uzavřené se Statutárním městem Pardubice.


4


Seznam použitých zkratek AP BČOV CZT ČOV ČR ČSÚ DPMP DV DZSV EK ESF EU EVO KHK Pk KHS KPSS KrÚ Pk ICT IDS IFR IOP IPRM IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ IRER IZS KONEP LBC LDN LSPP MHD MLC MMR ČR MSP MŠ NATURA 2000 NČ NNO NRBK NRP ČR NSRR ČR NUTS NUTS II SV OP OP VaVpI OP VpK ORP Pk PO POH POU

Akční plány Strategického plánu města Pardubice Biologická čistírna odpadních vod Centrální zdroj tepla Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dopravní podnik města Pardubic a.s. Další vzdělávání Dlouhodobé základní směry výzkumu Evropská komise Evropský sociální fond Evropská unie Energetické využívání odpadů Krajská hospodářská komora Pardubického kraje Krajská hygienická stanice Komunitní plánování sociálních služeb Krajský úřad Pardubického kraje Informační a komunikační technologie Integrovaný dopravní systém Instrument Flight Rules - Pravidla pro let podle přístrojů Integrovaný operační program Integrovaný plán rozvoje města Integrovaný plán rozvoje města Pardubic „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ Institut rozvoje evropských regionů o.p.s. Integrovaný záchranný systém Koalice nevládek Pardubicka o.s. Lokální biocentrum Léčebna dlouhodobě nemocných Lékařská služba první pomoci Městská hromadná doprava Multimodální logistické centrum Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Malé a střední podniky Mateřská škola Soustava chráněných území Národní číselník Nestátní neziskové organizace Národní biokoridor Národní rozvojový plán ČR Národní strategický referenční rámec ČR Územní statistická jednotka EU Region soudržnosti Severovýchod Operační program Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Obec s rozšířenou působností (obec III. stupně) Pardubický kraj Prioritní oblast/osa Plán odpadového hospodářství Pardubic Pověřený obecní úřad


5


PPP PRK PS PT RBK RM RES REZZO RLZ ROP ROP SV RP EU RPIC RR SV ŘO ŘSD ŘV SC SEA SLDB SMO ČR SPRM SRR ČR SOŠ SOU SOZS SWOT TOP TP TPP ÚMO UPa ÚP ÚPM ÚRR ÚSES ÚSP ÚZPI VaV VFR VRR VŠ VYDIS ZDRAVÍ 21 ZM ZŠ ZUŠ ZTP ZVHS ZZS PAK ŽP

Private public partnership (partnerství veřejného a soukromého sektoru) Program rozvoje Pardubického kraje Pracovní skupina Projektový tým Regionální biokoridor Rada města Registr ekonomických subjektů Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Rozvoj lidských zdrojů Regionální operační program Regionální operační program Severovýchod Rámcové programy EU Regionální poradenské a informační centrum Pardubice s.r.o. Regionální rada Severovýchod Řídící orgán Ředitelství silnic a dálnic Řídící výbor Specifický cíl Strategic Environmental Assesment – strategické posuzování vlivů na životní prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Svaz měst a obcí ČR Strategický plán rozvoje města Pardubice Strategie regionálního rozvoje ČR Střední odborná škola Střední odborné učiliště Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby Tématický operační program Tělesně postižení TechnoPark Pardubice Úřad Městského obvodu Univerzita Pardubice Úřad práce Územní plán města Pardubice Úřad regionální rady Územní systém ekologické stability Ústav sociální péče Ústav zemědělských a potravinářských informací Výzkum a vývoj Visual Flight Rules - Pravidla pro let "za vidu" Výbor Regionální rady Vysoká škola Východočeský dopravní integrovaný systém Program Světové zdravotní organizace Zastupitelstvo města Základní škola Základní umělecká škola Zdravotně tělesně postižení Zemědělská vodohospodářská správa Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje Životní prostředí


6


1. Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza Cílem této kapitoly bylo identifikovat problémy, které musí IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ řešit, a zajistit tak logický rámec pro výběr strategie, cílů, priorit a aktivit IPRM na základě analýzy dostupných dokumentů, dat a odborných diskusí s relevantními subjekty. Poznatky z těchto analýz logicky zdůvodňují potřebu finanční podpory a intervence a vytváří základ pro stanovení priorit IPRM.

1.1. Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s IPRM Integrovaný plán rozvoje města Pardubic „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ (dále IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“) vychází ze strategických a programových dokumentů zpracovaných na národní, krajské a regionální úrovni. Přehled těchto dokumentů s vazbou na IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ uvádí tabulka č. 1. Tabulka č. 1 – Přehled relevantních dokumentů s vazbou na IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ Dokument

zkratka

působnost

Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost

SOZS

národní

Strategie regionálního rozvoje České republiky

SRR ČR

národní

Národní rozvojový plán České republiky 2007 - 2013

NRP ČR

národní

Národní strategický referenční rámec ČR 2007 - 2013

NSRR ČR

národní

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace

OP VaVpI

národní

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

OP VpK

národní

www http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Regi onalni_politika/Regionalni_politika _EU_2007_2013/Dokumenty/Rozh odnuti_Rady_SOZS_2006_702_ES. pdf http://www.mmr.cz/upload/files/R egionalni%20politika/SRR_dokume nt.doc http://www.strukturalnifondy.cz/upload/1141122325.mate ri-l-nrp---iii.-nrp-upraveny---str113-a-124.pdf http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/NOK/ NSRR_final_1.pdf http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Progr amy_2007_2013/OP_Vyzkum_a_V yvoj_pro_Inovace/Microsoft_Word _OP_VaVpI_do_vlady.pdf http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Progr amy_2007_2013/OP_Vzdelavani/S


7


G_OP_VK_styl_upravy_final_b.pdf Regionální operační program NUTS II SV 2007 - 2013

ROP

krajská

Program rozvoje Pardubického kraje z roku 2006, (aktualizace výhled 2007-2010) Strategický plán rozvoje města Pardubice pro další plánovací období 2007 – 2014

PRK

krajská

SPRM

regionální

Akční plány Strategického plánu města Pardubice

AP

regionální

ÚPM

regionální

rozvoje

Územní plán města Pardubic

http://www.radaseverovychod.cz/regionalnioperacni-program-nuts-ii-sv http://www.pardubickykraj.cz/doc ument.asp?thema=2987&category =&item=37774 http://genesis.mmp.cz/spravamest a/dulezite_informace/stratplan/?po d=di http://genesis.mmp.cz/spravamest a/dulezite_informace/stratplan/sp_ akcni/ http://genesis.mmp.cz/spravamest a/dulezite_informace/uzemniplan/ ?pod=di

Pramen: Zpracovatel IPRM

IPRM je nástrojem naplnění strategie rozvoje města. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je v souladu s relevantními strategickými dokumenty, které byly zpracovány v rámci města včetně Územního plánu města Pardubic. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ má vazbu na stávající relevantní národní, krajské a městské strategie rozvoje a tématicky zaměřené koncepce na národní, krajské a regionální úrovni. Soulad IPRM s relevantními dokumenty lze doložit tematickým a obsahovým zaměřením prioritních os, oblastí podpory, kritických oblastí:

Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost (SOZS)

Strategické obecné zásady Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost (SOZS) jsou hlavním legislativním dokumentem na úrovni EU, který určuje strategii EU v oblasti regionální politiky pro programovací období 2007 – 2013. SOZS vymezují orientační rámec pro členské státy při přípravě národních strategických referenčních rámců a operačních programů pro období 2007 – 2013. Integrovaný plán rozvoje města Pardubic „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ navazuje na SOZS a odráží klíčové body především prvních dvou z celkového počtu tří priorit Obecných zásad pro politiku soudržnosti 2007-2013, které jsou zaměřeny na: - „zvýšení přitažlivosti členských států, regionů a měst zlepšením jejich přístupnosti, zajištěním odpovídající kvality a úrovně služeb a ochranou životního prostředí“, - „podporu inovace, podnikavosti a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro výzkum a inovace, včetně nových informačních a komunikačních technologií“. Z hlediska územního rozměru politiky soudržnosti IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ naplňuje cíle vymezené v opatření 2.1 „Příspěvek měst k růstu a zaměstnanosti“, které je zaměřeno „na podporu měst jako motorů regionálního rozvoje“, konkrétně na zlepšení konkurenceschopnosti a na rozvoj služeb, na podporu vnitřní soudržnosti měst a na zlepšování fyzického prostředí jako nezbytných podmínek pro udržitelný hospodářský rozvoj. SOZS kladou důraz také na integrovaný přístup při plánování rozvoje měst, aby byla zajištěna soudržnost investic a komplexnost řešení dané problematiky. Podpora projektů začleněných do integrovaných plánů rozvoje měst je doporučený postup explicitně zmíněný v SOZS.


8


Strategie regionálního rozvoje České republiky (SRR ČR)

Strategie regionálního rozvoje České republiky (SRR) je východiskem pro přípravu regionálních programů rozvoje a pro formulaci regionálních přístupů v rámci sektorových a odvětvových politik a programů včetně operačních programů strukturálních fondů. Rozvojově zaměřený cíl strategie IPRM definuje „Politika územního rozvoje České republiky“ ve smyslu nového zákona o územním plánování. Ta vymezuje 12 hlavních rozvojových oblastí a 11 rozvojových os v rámci ČR s výrazným soustředěním aktivit mezinárodního nebo republikového významu. Mezi definovanými póly rozvoje jsou také Pardubice, ležící na jedné z rozvojových os SRR.

Národní rozvojový plán České republiky 2007-2013 (NRP ČR)

Národní rozvojový plán (NRP) představuje základní strategický dokument pro aktuální programovací období, který popisuje strategii členského státu EU pro získání podpory ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. Vyhodnocuje stav a vývoj členské země v hospodářské, sociální a politické oblasti a její ambice a cíle v následujících letech. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je plně v souladu s Národním rozvojovým plánem a jeho prioritními osami. Dle stanovených prioritních oblastí IPRM jsou zřetelné vazby a provázání témat se všemi prioritními osami NRP, zvláště pak s prioritní osou Vyvážený a harmonický rozvoj území České republiky – priorita 2. „Rozvoj městských oblastí“. Cílem priority „Rozvoj městských oblastí“ je „posilování role měst jako akcelerátorů růstu a rozvoje regionů“. Priorita „Rozvoj městských oblastí“ NRP je propojena s ostatními prioritami NRP, jejichž realizace ovlivňuje městské prostředí a dochází tedy k provázání IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ se všemi prioritními osami NRP: - dobudování a zkvalitnění infrastruktury ve městech – z pohledu dostupnosti a z hlediska ochrany životního prostředí a posilování zdravého způsobu života (PO Životní prostředí a dostupnost) - posilování zaměstnanosti, podpora rozvoje vzdělanosti a sociální soudržnosti (PO Rozvoj moderní a konkurenceschopné společnosti) - podpora kapacit VaV, inovací (PO Posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky) - komplexní regenerace částí měst v oblasti sociální, ekonomické urbanistické, architektonické, kulturní a ekologické (PO Vyvážený a harmonický rozvoj území ČR). NRP také přímo zmiňuje, že prostřednictvím priority 2. „Rozvoj městských oblastí“ budou realizovány především integrované projekty řešící komplexním způsobem socioekonomickou přeměnu daného území, tedy IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je plně kompatibilní s cíli a prioritami Národního rozvojového plánu na období 2007 – 2013.

Národní strategický a referenční rámec České republiky 2007-2013 (NSRR ČR)

Národní strategický referenční rámec navazuje na Národní rozvojový plán. Je to základní programový a strategický dokument obsahující priority a opatření, na které by členská země chtěla v daném programovacím období využít prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. V NSRR je popsán mechanismus a struktura čerpání fondů EU včetně popisu jednotlivých operačních programů. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je v plně souladu s NSRR. Přímá vazba je na IV. strategický cíl „Vyvážený rozvoj území“, priorita B. „Rozvoj městských oblastí“. Strategický cíl „Vyvážený rozvoj území“ zohledňuje územní rozměr politiky soudržnosti a různorodé podmínky jednotlivých regionů. Priorita B. „Rozvoj městských oblastí“ akcentuje rozvojovou strategii a směry podpory rozvoje městských oblastí a měst jako pólů rozvoje a území v rozvojových osách, kterými se šíří jejich rozvojové impulsy do okolí. Priorita B.„Rozvoj městských oblastí“, přímo zdůrazňuje podporu regionálním centrům (krajská města a města nad 50 000 obyvatel) a jejich funkčním seskupením „s cílem posílit jejich význam v regionální, národní a evropské prostorové ekonomice coby tahounů růstu“.


9


Vazba IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ na NSRR je zřetelná v následujících hlavních bodech, na které se priorita NSRR soustředí: • podpora integrovaných projektů zaměřených na revitalizaci a změnu funkčního využití vybraných městských částí, • péče o životní prostředí ve městech, • podpora zdravého způsobu života. Rovněž je podpora zaměřena na podporu sociální soudržnosti městských komunit. Priorita NSRR je v neposlední řadě zaměřena také na rozvoj inovačního potenciálu. S tím bezprostředně souvisí řada opatření zvyšující nabídku a posilujících dostupnost kulturních a sociálních služeb. V prioritě B.„Rozvoj městských oblastí“ je také zdůrazňováno, že v oblasti rozvoje a obnovy měst či jejich částí bude podpora zaměřena na využití nových přístupů, jako je tématická či územní koncentrace intervence realizovaná podle integrovaných plánů rozvoje měst. I zde je IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ plně v souladu s cíli a podmínkami priorit NSRR 2007-2013.

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI)

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) patří mezi tematické operační programy (TOP) v cíli Konvergence. OP VaVpI je zaměřený na posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu ČR především prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ svým zaměřením vychází z OP VaVpI. Přímou vazbu má na Prioritní osu 1. Evropská centra excelence a Prioritní osu 4. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je v souladu s Prioritní osou 1. Evropská centra excelence, konkrétně s oblastí podpory 1.1. Evropská centra excelence a s Prioritní osou 4. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity, konkrétně s oblastí podpory 4.1. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem.

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VpK)

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VpK) je vícecílový tématický operační program financovaný z prostředků cíle Konvergence a z prostředků pro cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost pro území hl.m. Praha. OP VpK je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ svým zaměřením vychází z OP VpK. Přímou vazbu má na Prioritní osu 2. „Terciální vzdělávání, výzkum a vývoj“, oblasti podpory 2.2, 2.3 a 2.4. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je v souladu s OP VpK, Prioritní osou 2, konkrétně s oblastí podpory 2.2 Vysokoškolské vzdělávání, oblastí podpory 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji a oblastí podpory 2.4 Partnerství a sítě.

Regionální operační program NUTS II Severovýchod 2007-2013(ROP SV)

Regionální operační program (ROP) je základním strategickým dokumentem finanční a technické povahy pro konkrétní region soudržnosti, který zpracovávají členské země EU. V dokumentu jsou detailně popsány cíle a priority, které chce členská země v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovacím období, je zde uveden popis typových aktivit, na které lze čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Regionální operační program NUTS II Severovýchod (ROP SV) je v programovacím období 2007 – 2013 hlavním nástrojem pro rozvoj regionu soudržnosti Severovýchod. ROP NUTS II


10


Severovýchod je určen pro region soudržnosti Severovýchod tvořený z Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“svým zaměřením vychází z ROP NUTS II SV. Přímou vazbu má na prioritní osu 2. „Rozvoj městských a venkovských oblastí“, oblast podpory 2.1 „Rozvoj regionálních center“ (obce s více než 50 000 obyvateli). Cílem oblasti podpory 2.1 je posilovat roli měst jako pólů růstu a rozvoje regionu. K dosažení tohoto cíle jsou podporovány aktivity a projekty zaměřené na regeneraci a revitalizaci tzv. brownfields nacházejících se uvnitř urbanizovaných území; na obnovu vybraných městských částí a objektů s cílem zvýšit atraktivitu města a kvalitu života v nich, včetně revitalizace a regenerace veřejných prostorů; na rozvoj infrastruktury v oblasti vzdělávání, dalšího vzdělávání, rozvoj infrastruktury v oblasti volnočasových aktivit; v oblasti zdravotnictví a infrastruktury v oblasti sociálních věcí s cílem zvýšení standardů kvality života, dále na investice vedoucí ke zvýšení bezpečnosti obyvatel a ochrany majetku. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je konkrétně zaměřen na revitalizaci a regeneraci veřejných prostranství včetně veřejné zeleně a parkovacích ploch; na výstavbu a modernizaci infrastruktury pro volnočasové aktivity podmiňující zvyšování nabídky a možností trávení volného času; na investice do výstavby a rozvoje infrastruktury v oblasti sociální péče a služeb v rámci zlepšení kvality těchto služeb; investice pro rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ naplňuje a má, prostřednictvím těchto opatření a aktivit, přímou vazbu na ROP NUTS II SV a nepřímo je také provázán s dalšími prioritními osami ROP NUTS II SV. Lze tedy konstatovat, že IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ splňuje podmínku kompatibility s tímto nadřazeným strategickým dokumentem.

Program rozvoje Pardubického kraje s výhledem na období 2007 – 2010

(PRK),

aktualizovaný

z roku

2006

Program rozvoje Pardubického kraje (PRK) je jedním z významných strategických dokumentů určujících hlavní směry rozvoje kraje na období 2007 – 2010. Vedle základní vize kraje, globálního cíle a strategických cílů obsahuje dokument specifické cíle, které dále rozvíjí jednotlivé prioritní oblasti. V rámci PRK bylo stanoveno 7 prioritních oblastí (Ekonomika; Technická vybavenost, dopravní přístupnost a obsluha území; Lidské zdroje a kvalita života; Venkovský prostor a zemědělství; Životní prostředí; Cestovní ruch a Činitelé). IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je zpracován ve vazbě na prioritní oblasti tohoto střednědobého strategického dokumentu na krajské úrovni. Přímou vazbu má dokument IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ na prioritní oblast Ekonomika (specifický cíl 2. Růst podílu výzkumu, nových technologií a inovací v ekonomice kraje v souladu s vývojem na trhu práce), na prioritní oblast Lidské zdroje a kvalita života (specifický cíl 2. Zvyšovat otevřenost a propustnost vzdělávacích systémů v kraji, specifický cíl 3. Zlepšovat životní podmínky a kvalitu života obyvatel kraje, specifický cíl 4. Posilovat kulturní rozmanitost kraje a identifikaci obyvatel s krajem, specifický cíl 5. Podporovat volnočasové aktivity a sportovní vyžití obyvatelstva kraje). Nepřímá vazba IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je na prioritní oblasti Životní prostředí, (specifický cíl 1. Zlepšovat kvalitu složek životního prostředí, specifický cíl 2. Snižovat produkci odpadů, zajišťovat neškodné nakládání s odpady a odstraňovat škodlivé látky ze životního prostředí, specifický cíl 3. Chránit a revitalizovat krajinu, specifický cíl 4. Zvyšovat ekologické povědomí a odpovědnost obyvatel) a prioritní oblasti Činitelé (specifický cíl 3. Rozvíjet partnerské vztahy v rámci ČR i v zahraničí, 4. Zajišťovat efektivní a adekvátní ochranu obyvatel kraje). Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je plně v souladu s prioritami a cíli Programu rozvoje Pardubického kraje.


11


Strategický plán rozvoje města Pardubice pro další plánovací období 2007 – 2014 (SPRM)

Město Pardubice má zpracován střednědobý strategický rozvojový dokument „Strategický plán rozvoje města Pardubice pro další plánovací období 2007 – 2014“ (SPRM), který je zastřešujícím strategickým rozvojovým dokumentem rozvoje města. SPRM vymezuje 4 kritické oblasti: - A. Ekonomický rozvoj, vzdělávání a příprava pracovní síly; - B. Přitažlivé, aktivní město; - C. Životní prostředí a bydlení; - D. Doprava. Všem kritickým oblastem by měla být věnována pozornost a soustředěna podpora v souvislosti s celkovým rozvojem města. Dle stanovených prioritních oblastí IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ jsou zřetelné vazby, ať přímé či nepřímé a provázání témat se všemi kritickými oblastmi SPRM. Přímá vazba IPRM na SPRM je na kritickou oblast A. Ekonomický rozvoj, vzdělávání a příprava pracovní síly (cíl 4.5), na kritickou oblast B. Přitažlivé, aktivní město (cíl 2.3, cíl 6.2) a také na kritickou oblast C. Životní prostředí a bydlení (cíl 3.1). IPRM dále nepřímo odráží také kritickou oblast D. Doprava (cíl 3.3).

Akční plány Strategického plánu rozvoje města Pardubice 2007 – 2014 (AP)

Akční plány Strategického plánu rozvoje města Pardubice představují krátkodobý realizační plán nezbytných aktivit včetně předpokládaných termínů plnění, stanovení odpovědných osob a garantů pro naplnění cílů stanovených ve Strategickém plánu rozvoje města. Zastupitelstvo města schválilo tyto Akční plány v roce 2007. Akční plány obsahují projekty a přesně stanovené úkoly, které se město zavázalo realizovat v letech 2007 – 2014. Akční plány detailněji rozpracovávají Strategický plán rozvoje města Pardubice a mají na něj silnou vazbu. Výše byla doložena vazba IPRM na Strategický plán rozvoje města Pardubice, a protože Akční plány vychází z Profilu města zpracovaného v rámci Strategického plánu rozvoje města Pardubic lze tedy konstatovat, že IPRM je plně kompatibilní také s těmito Akčními plány.

Územní plán města Pardubice 2001 (ÚPM)

Územní plán vyjadřuje hlavní záměry a zásady prostorového a funkčního uspořádání a rozvoje daného území, stanovuje podmínky zastavitelnosti území, vymezuje místní územní systémy ekologické stability a plochy pro veřejně prospěšné stavby. Územní plán města Pardubice řeší území v rozsahu správních hranic města Pardubic a byl schválen Zastupitelstvem města Pardubice v roce 2001. Návrhové období územního plánu není stanoveno, protože dokument je průběžně aktualizován. V současné době probíhají 9. změny a 10. jsou připravovány. Větší změna ÚPM bude v souvislosti se změnou zákona (Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), prozatím však není zřejmý časový horizont. Hlavní cíle územního plánu Pardubic směřují k vytvoření podmínek pro zkvalitnění života v celém správním území města a k využití všech kvalit a pozitiv Pardubic, podmínek sloužících rozvoji ekonomické prosperity, posílení jejich významu a jejich jedinečnosti. Smyslem a cílem pořízení územního plánu je získání jednoho ze základních nástrojů pro řízení a regulaci rozvoje města. Základním cílem, který bude sledovat dlouhodobá koncepce územního plánu, je vytvoření podmínek pro posílení pozice Pardubic jako centra dopravy, regionálního centra ekonomických aktivit, vzdělanostního, kulturního, společenského a správního centra regionu. Pro své obyvatele budou Pardubice rozvíjeny ve všech svých sociálních funkcích. Fyzické a životní prostředí města, stejně jako vybavení dopravní a technickou infrastrukturou dosáhne úrovně srovnatelných evropských měst.


12


IPRM odráží zásady Územního plámu města Pardubice a plně respektuje základní zásady uspořádání území vymezené v územním plánu. Jedná se o zásady urbanistické koncepce, funkční využití ploch a jejich uspořádání, zásady uspořádání ploch pro bydlení a občanské vybavení, zásady uspořádání ploch pro sport a rekreaci, zásady upořádání ploch pro výrobu, zásady uspořádání dopravního vybavení, zásady uspořádání technického vybavení, vymezení územního systému ekologické stability, ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana zemědělského půdního fondu. Město Pardubice má v rámci strategického plánování zpracovány a podle potřeb také aktualizuje rozvojové dokumenty, koncepce a strategické materiály pro jednotlivé oblasti, které nastavují směry rozvoje konkrétních oblastí (např. sociální služby, cestovní ruch, aj.). Tyto dokumenty byly analyzovány v rámci kapitoly 1.2 Analýza ekonomické a sociální situace.

1.2. Analýza ekonomické a sociální situace Účelem analýzy ekonomické a sociální situace bylo popsat město Pardubice podle 6 prioritních oblastí stanovených Metodickým pokynem MMR, zhodnotit podmínky a rozvoj města a zdůvodnit výběr zóny a vybranou zónu popsat. Pro zpracování dat do ekonomické a sociální analýzy byl zvolen postup s vazbou na Metodický pokyn MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM a postup v souladu s Pokyny pro přípravu a realizaci IPRM ROP Severovýchod. Analýza současné socioekonomické situace města byla zpracována pomocí dvou typů vstupních dat: - primárních dat, která byla získána především z Profilu města zpracovaného v rámci Strategického plánu rozvoje města Pardubice s výhledem 2007–2014, z něhož byly využity některé relevantní části, které byly modifikovány v rámci přípravy IPRM. - sekundárních dat, jedná se především o statistická data od relevantních subjektů. Statistická data byla zjišťována za období 2000 – 2007 a byla získána např. prostřednictvím členů pracovní skupiny při zpracování IPRM nebo ze statistických dat od následujících relevantních subjektů: - Český statistický úřad Pardubice - Dopravní podnik města Pardubic a.s. - Institut rozvoje evropských regionů o.p.s. - Krajský úřad Pardubického kraje (Odbor zdravotnictví, Odbor životního prostředí a zemědělství) - Magistrát města Pardubic a jeho odbory - Univerzita Pardubice - Úřad práce Pardubice - a dalších subjektů. Získané údaje za město Pardubice byly porovnávány, umožňovala-li to datová základna, s vyššími územními celky - se správním obvodem obce s rozšířenou působností (ORP) Pardubice, okresem Pardubice, Pardubickým krajem nebo Českou republikou. Zpracování socioekonomické analýzy bylo podmíněno dostupností statistických dat. Některá data nebyla v tomto rozsahu dostupná, a to např. z důvodu úzce vymezeného území (město, vymezená zóna), dále z hlediska způsobu sledování a získávání statistických dat (např. data pocházející ze Sčítání lidu, domů a bytů prováděného jednou za 10 let, apod.) nebo z jiných důvodů.


13


1.2.1. Město a hlavní geografické údaje Pardubice jsou jedním ze 13 krajských měst České republiky a nachází se 108 km východně od hlavního města Prahy. Poloha Pardubic na celorepublikové úrovni je příznivá z dopravního hlediska. Celorepublikový význam Pardubic je zdůrazněn mezinárodním železničním koridorem, mezinárodním letištěm s vojenským i civilním provozem, splavností řeky Labe v katastru města a výstavbou silničního napojení Pardubic na dálniční síť. Poloha města je na krajské úrovni výrazně excentrická. Město Pardubice leží v západní části Pardubického kraje, který je spolu s Královéhradeckým a Libereckým krajem součástí regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod. Města Pardubice a Hradec Králové tvoří pardubickohradeckou aglomeraci. Pardubice se rozkládají v Polabské nížině, na soutoku řeky Labe s Chrudimkou. Rovinatý ráz krajiny ovlivňuje i nízkou nadmořskou výšku města, která dosahuje 215 až 237 m n. m. Pardubice leží na usazeninách české křídové pánve tvořené zejména jílovci, slínovci, opukami a pískovci; fytogeograficky patří do oblasti mírného pásma opadavých listnatých lesů palearktické oblasti. Klimatické podmínky ve městě Pardubice jsou také ovlivněny polohou města v nížinné oblasti, a proto zde převažuje teplejší a sušší klima. Pardubice zaujímají s rozlohou 83 km2 (tj. 9,4% plochy okresu Pardubice a 20,2% rozlohy ORP Pardubice) 11. místo mezi 13. krajskými městy ČR. Území města je rozdělené na 20 katastrálních území. Město Pardubice je správním centrem Pardubického kraje, statutárním městem, od 1.1. 2000 krajským městem a v oblasti přenesené působnosti je také od 1.1. 2003 obcí s rozšířenou působností (obcí III. stupně) a dále obcí s pověřeným obecním úřadem (obcí II. stupně). Město Pardubice je rozděleno na 8 městských obvodů, které tvoří 32 částí. Administrativní členění města zobrazuje obrázek č. 1. Magistrát města Pardubic (MmP) se sídlem v Pardubicích je orgánem Statutárního města Pardubice a vykonává činnost na území města v rozsahu určeném zákonem. V Pardubicích sídlí také významné subjekty a instituce, např. CzechInvest, Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod a řada dalších. V současné době je město Pardubice populačně nejsilnějším sídlem Pardubického kraje a největším ekonomickým a hospodářským centrem s vysokou koncentrací průmyslu. Hospodářský význam města určují především průmyslové podniky zaměřené zejména na průmysl strojírenský, elektrotechnický, chemický, dále na stavebnictví, potravinářský, automobilní a textilní průmysl a na energetiku. Pardubice jsou také přirozeným obchodním centrem regionu s významnou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí. Město je centrem komerčních a veřejných služeb Pardubického kraje a přirozeným střediskem v oblasti kultury, sportu a společenského dění.


14


Obrázek č. 1 - Administrativní členění města Pardubic podle územní struktury (stav k 1.1. 2008)

Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice

Shrnutí: - město Pardubice je jedním ze tří statutárních měst, která jsou součástí NUTS II Severovýchod - je součástí hradecko-pardubické aglomerace - přirozené centrum s administrativní, správní, hospodářskou, obchodní a kulturně společenskou funkcí v regionu - excentrická lokalizace města na území kraje - vysoká hustota zalidnění - poloha v rovinaté krajině na soutoku dvou řek v oblasti příznivých klimatických podmínek


15


1.2.2. Demografie Město Pardubice je nejlidnatější obcí Pardubického kraje a počtem obyvatel se řadí na 10. místo mezi krajskými městy ČR. V Pardubicích žilo k 31.12. 2007 celkem 89 245 obyvatel (z toho bylo 46 144 žen, tj. 51,7 %), což představuje 17,45 % populace Pardubického kraje a 54,44 % obyvatel okresu Pardubice. Hustota zalidnění v Pardubicích k 31.12. 2007 dosáhla 1080 obyvatel/km2, což je 9,5 krát více než krajský průměr. Srovnání vybraných ukazatelů města s vyššími územními celky zobrazují v příloze tabulky č. 1 a 2. Od roku 2002 klesl počet obyvatel města z 89 725 na 89 245 v roce 2007. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve městě Pardubice v letech 1970 – 2007 zobrazuje tabulka č. 2. Tabulka č. 2 – Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve městě Pardubice v letech 1970 – 2007 *) Počet obyvatel v Pardubicích

v letech 1970

1980

78 947

92 262

1991 94 407

2001 90 668

2002 89 725

2003

2004

88 741

88 181

2005 88 260

2006 88 559

2007 89 245

*) do roku 2001 – údaje k datu sčítání lidi, domů a bytů; od roku 2002 – údaje k 31.12.; v roce 2006 včetně připojení Hostovic v letech 1970 až 1991 – obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené ve městě k trvalému pobytu) od roku 2001 – osoby s trvalým pobytem včetně cizinců s dlouhodobým pobytem Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice

V roce 2007 přibylo v Pardubicích přirozenou měnou1) 131 obyvatel (přirozený přírůstek na 1 000 obyvatel středního stavu je 1,5). Zřetelný přírůstek obyvatel přirozenou měnou (tj. kladný rozdíl počtu narozených a zemřelých) byl přitom ve městě naposledy zaznamenán v roce 1992. Pohyb obyvatel ve městě Pardubice v letech 1995 – 2007 zobrazuje v příloze tabulka č. 3. Trend stárnutí populace ve městě Pardubice lze dokumentovat na vývoji průměrného věku, který se v letech 2000 – 2007 zvýšil ze 39,5 na 42,0 roku a převyšuje průměrný věk ve vyšších územních celcích (ORP Pardubice, okres Pardubice, Pardubický kraj, NUTS II SV i v ČR). Průměrný věk mužů k 31.12. 2007 činil 40,2 let a u žen 43,6 let. Z hlediska věkové struktury jsou Pardubice srovnatelné s Hradcem Králové. Věková struktura obyvatel ve městě kopíruje trendy většiny velkých měst v ČR a ve srovnání s krajskou úrovní je zde o 2 procentní body nižší zastoupení dětí do 14 let (oproti úrovni ČR je to o 1,5 procentního bodu méně). Podíl dětí do 14 let (předproduktivní věk) na celkovém počtu obyvatel města klesl v letech 2000 – 2007 o dva procentní body na 12,7 %, zastoupení osob ve věku 15 - 64 let (produktivní věk) stagnovalo kolem 70,3 % (v roce 2007 – 70,2%) a podíl osob pětašedesátiletých a starších (poproduktivní věk) se zvýšil v letech 2000 – 2007 ze 14,4 % na 17,1 %. Pozvolna roste počet obyvatel v poproduktivním věku (např. vlivem poklesu úmrtnosti ve vyšším věku a s tím souvisejícím prodlužováním střední délky života) a dochází tak ke stárnutí populace. V letech 2000 – 2007 vzrostla hodnota indexu stáří2) v Pardubicích z 95,9 na 134,1. Věkovou strukturu ve městě Pardubice v letech 2000 a 2007 zobrazuje graf č. 1.

1) 2)

Přirozená měna – rozdíl počtu (živě) narozených a zemřelých Index stáří – počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku do 14 let


16


Graf č. 1 – Věková struktura ve městě Pardubice v letech 2000 a 2007

2007

12,7

28,8

0 - 14 let

2000

0%

15,0

34,5

15 - 34 let

29,4

20%

35 - 59 let

24,0

60 a více let

36,1

40%

60%

19,5

80%

100%


Saldo migrace v Pardubicích bylo trvale od roku 1993 záporné. Obyvatelstvo se od 90. let 20 stol. koncentrovalo do příměstských obcí, v nichž se rozvíjela bytová výstavba. Migrační úbytek obyvatelstva byl způsoben suburbanizací 3). Změna nastala až v roce 2005, kdy začal počet obyvatel města mírně stoupat, a to zejména vlivem zahraniční migrace. Město Pardubice zaznamenalo v posledních pěti letech největší příliv obyvatel z Prahy, Hradce Králové a Chrudimi. Nejvíce vystěhovalých z Pardubic směřovalo do Prahy, Hradce Králové, Chrudimi, Sezemic, Přelouče nebo Lázní Bohdaneč. Zatímco stěhováním mezi Pardubicemi a Prahou krajské město obyvatele trvale ztrácí, v případě migrační výměny s Hradcem Králové je situace opačná. Saldo stěhování obyvatel mezi Pardubicemi a Chrudimí je v úhrnu posledních pěti let vyrovnané. Migrační saldo v Pardubicích v roce 2007 činilo 555 obyvatel (migrační přírůstek na 1000 obyvatel středního stavu je 6,3). Celková bilance obyvatel za rok 2007 je tedy kladná a v absolutní hodnotě je přírůstek 686 obyvatel (přepočteno na 1000 obyvatel středního stavu je 7,8). Migrační saldo ve městě zobrazuje v příloze tabulka 3. Do budoucna lze očekávat, že pracovní dojížďka do Prahy bude nejvýznamnějším směrem vyjížďky obyvatel Pardubic. Služby na území města musí ve svých kapacitách zohledňovat příliv obyvatelstva za prací. Spádové území vymezené dojížďkou za prací je pak také minimálním spádovým územím pro služby, které město Pardubice nabízí, včetně služeb sociálních. Údaje o vzdělávání jsou získávány z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). V roce 2001 byli mezi patnáctiletými a staršími obyvateli města zastoupeny více než jednou třetinou vyučení a osoby se středním odborným vzděláním bez maturity (35,1 %) a téměř stejný podíl zaujímali středoškoláci s maturitou včetně absolventů VOŠ a nástavbového studia (34,7%). Vysokoškoláci v roce 2001 představovali v Pardubicích 11,6 % osob patnáctiletých a starších a převyšovali okresní (9,2%), krajský (7,0%) i republikový (8,9%) průměr. Pardubice disponují dobrou vzdělanostní strukturou s vysokým podílem vysokoškoláků. Obyvatelstvo 15-leté a starší podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání ve městě Pardubice přibližuje v příloze tabulka č. 4.

3)

Suburbanizace – stěhování obyvatel do zázemí měst


17


Národnostní struktura obyvatel města získaná také ze SLDB byla v roce 2001 bez výrazného zastoupení národnostních menšin. K české národnosti se v roce 2001 hlásilo 95,7% obyvatel Pardubic a mezi největší národnostní komunity ve městě patřila slovenská národnost (1,5%). Podle výsledků SLDB žilo v roce 2001 ve městě 71,7 % osob bez náboženského vyznání, 21,4 % bylo věřících osob a u 6,8% obyvatel nebyla otázka víry zjištěna. Největší zastoupení z celkového počtu věřících měla Církev římskokatolická (16,6%), Českobratrská církev evangelická (1,4%) a Církev československá husitská (1,2%). K náboženskému vyznání se častěji hlásily ženy (24,5 %). Budoucí vývoj počtu obyvatel Pardubic je možné relativně výrazně ovlivnit migrací, a to nejen zahraniční. Pokud by absolventi Univerzity Pardubice zůstali ve městě, mohly by Pardubice migračně růst. Přírůstek mladého obyvatelstva by navíc mohl pozitivně ovlivnit i přirozenou měnu města. Shrnutí: - nejlidnatější město v kraji - město Pardubice patří mezi města nad 50 tis. obyvatel - dlouhodobý trend poklesu počtu obyvatel (způsoben úbytkem obyvatel přirozenou měnou, migrací); ke změně trendu došlo až v posledních třech letech (zejména vlivem zahraniční migrace) - stárnutí populace - průměrný věk převyšuje průměrný věk ve vyšších územních celcích (ORP Pardubice, okres Pardubice, Pardubický kraj, NUTS II SV i v ČR) - jednotná národní a náboženská struktura obyvatel

1.2.3. Ekonomický rozvoj V roce 2007 bylo v Pardubicích 62 632 občanů v produktivním věku, což představuje 17,4 % občanů v produktivním věku na území Pardubického kraje a 0,8 % v ČR. Podle Registru ekonomických subjektů (RES) bylo v Pardubicích k 31.12. 2007 celkem 22 481 ekonomických subjektů, z toho fyzické osoby představovaly 77,7%. Z hlediska právní formy tvoří rozhodující složku mezi fyzickými osobami soukromí podnikatelé nezapsaní do obchodního rejstříku. Spolu s podnikateli zapsanými do obchodního rejstříku představovala v roce 2007 tato kategorie živnostníků 70,9 % všech subjektů ve městě. Mezi právnickými osobami zaujímají více než polovinu obchodní společnosti, z nichž mají jednoznačnou převahu společnosti s ručením omezeným. Počet ekonomických subjektů města představuje 75,4 % ekonomických subjektů OPR Pardubice, 21,0 % ekonomických subjektů kraje a 0,9% ekonomických subjektů ČR. Z hlediska odvětví převažující činnosti působí nejvíce ekonomických subjektů (75,8%) v terciárním a kvartérním sektoru, 22,7% v sekundárním sektoru a jen 1,5% v primárním sektoru. Nejvíce ekonomických subjektů bylo v Pardubicích v roce 2007 zastoupeno v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu (28,3% subjektů). Následovalo odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti (23,7%) a na třetí místo se zařadil průmysl s 12,2%. Nejméně subjektů je v rámci hlavních odvětví zařazeno do veřejné správy (0,2%) a zemědělství, lesnictví a rybolovu (1,5 %). V odvětvích stavebnictví; činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti nebo ostatní veřejné, sociální a osobní služby počet ekonomických subjektů v posledních třech letech rostl. Naopak výrazný pokles zaznamenalo odvětví finanční zprostředkování. Ze subjektů se zjištěným počtem zaměstnanců se sídlem v Pardubicích bylo v roce 2007 celkem 68,2% (5 993 subjektů) bez zaměstnanců, více než pětina (24,6 %, 2 159 subjektů) Zpracovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

18


s 1 až 9 zaměstnanci, 10 – 49 zaměstnanců mělo 5,4% (471) subjektů, 50 – 249 zaměstnanců mělo 1,5% (134) subjektů a nad 250 zaměstnanců mělo 0,4% (31) subjektů. Velkých firem nad 500 zaměstnanců bylo v Pardubicích k 31.12. 2007 celkem 15. V kategorii nad 1 000 zaměstnanců působí v Pardubicích celkem 7 subjektů, z toho ve městě dlouhodobě působí 4 nejvýznamnější průmyslové podniky v Pardubicích – FOXCONN CZ s.r.o. Pardubice (výrobce výpočetní techniky), Aliachem a.s., odštěpný závod Synthesia Pardubice (chemický průmysl), Kiekert – CS, s.r.o. Pardubice s provozem v Přelouči (elektrotechnika a automobilové komponenty), Panasonic Automotive Systems Czech, s.r.o. (výrobce mobilních telefonů a audiovizuální techniky). Kromě těchto 4 subjektů patří k největším zaměstnavatelům na území města s nejvyšším počtem zaměstnanců v Pardubicích také personální agentura XAWAX group, a.s., Pardubická krajská nemocnice, a.s., Univerzita Pardubice a Česká pošta, s.p. Mezi hlavní průmyslová odvětví z hlediska zaměstnanosti v Pardubicích patří zejména strojírenství, elektrotechnika a elektronika, chemický průmysl, stavebnictví, obchod a služby. Malé a střední podniky (MSP) zaujímají významné postavení ve zpracovatelském průmyslu, protože představují subdodavatelskou základnu pro velké průmyslové podniky a výrazně se podílí také na finální produkci náročnější na pracovní sílu. Jen malá část MSP disponuje dostatečným know-how pro realizaci všech činností inovačního procesu, proto MSP využívají služby specializovaných poradenských subjektů (např. CzechInvest, RPIC, KHK Pk, aj.). Míra spolupráce MSP s velkými podniky a s výzkumnými pracovišti UPa, s Akademií věd ČR, s výzkumnými ústavy (např. s Výzkumným ústavem organických syntéz a.s.) je poměrně nízká. Mezi další negativní faktory patří jejich malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky. Nezaměstnanost v Pardubicích se dlouhodobě pohybuje pod průměrem Pardubického kraje i České republiky. Míra registrované nezaměstnanosti měla v Pardubicích od roku 2004 klesající tendenci a v letech 2000 – 2007 se pohybovala pod hodnotou 7,0 %; k 31.12. 2006 byla 5,13 % a k 31.12. 2007 dosáhla hodnoty 3,58 %. Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12. 2007 byla v ČR na úrovni 5,98%, v Pardubickém kraji dosáhla 5,43%, v okrese Pardubice byla 3,78 % a ve stejném období dosáhla v OPR Pardubice 3,75%. Nezaměstnanost v Pardubicích zobrazuje tabulka č. 3 a graf č. 2. Tabulka č. 3 – Nezaměstnanost ve městě Pardubice v letech 2002 – 2007 (stav k 31.12.) Ukazatelé

2002

Uchazeči o zaměstnání celkem

2003

2004

2 592

2 931

x

x

Rok 2005

3 058

2006

2007 1)

3 042

2 553

1 851

x

2 916

2 433

1 704

z toho: dosažitelní ženy

1 317

1 535

1 541

1 577

1 377

998

absolventi škol

283

215

239

230

170

129

občané se zdravotním postižením

530

596

592

568

553

396

Volná pracovní místa Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Míra registrované nezaměstnanosti (%) výpočet z uchazečů celkem 1)

výpočet z dosažitelných uchazečů

487

176

384

766

2 515

4 544

5,32

16,65

7,96

3,97

1,02

0,41

5,46

6,18

6,44

6,41

5,38

3,89

x

x

x

6,14

2)

5,13

3,58

včetně obce Hostovice, která se k 20.10. 2006 připojila k městu Pardubice


19


2)

míra nezaměstnanosti je vypočtena jako podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání celkem (od roku 2005 také dosažitelných) a obyvatel ekonomicky aktivních (podle Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001)


Graf č. 2 – Nezaměstnanost ve městě Pardubice v letech 2000 – 2007 (stav k 31.12.)

7,00 uchazeči o zaměstnání míra nezaměstnanosti

3 000

6,00

2 500

5,00

2 000

4,00

1 500

3,00

1 000

2,00

500

1,00

0

míra nezaměstnanosti v %

uchazeči o zaměstnání celkem

3 500

0,00 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Pozn.: od roku 2005 míra nezaměstnanosti počítána pouze z dosažitelných uchazečů o zaměstnání


Ve struktuře nezaměstnaných ve městě podle jejich posledního zaměstnání převládali řemeslníci a opraváři (18,3 %) a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (17,3 %). Významně zastoupeni byli i provozní pracovníci ve službách a obchodě (15,0 %). Okolo 13,1 % žadatelů o práci tvořili bývalí nižší administrativní pracovníci (úředníci). Osoby s vysokou kvalifikací jsou zastoupeni minimálně. Počet uchazečů o zaměstnání se v Pardubicích od roku 2004 snižuje, viz tabulka č. 3. V evidenci Úřadu práce Pardubice bylo k 31.12. 2007 celkem 1 851 uchazečů o zaměstnání (ve stejném období bylo za okres Pardubice evidováno celkem 3 603 uchazečů a za Pardubický kraj celkem 15 417 uchazečů o zaměstnání). V roce 2007 se v Pardubicích, v porovnání s rokem 2006, snížil počet evidovaných uchazečů o zaměstnání o 702 osob, tj. o 27,5%. Počet neumístěných absolventů škol v Pardubicích se k 31.12. 2007, v porovnání se stejným obdobím roku 2006, snížil na 129 uchazečů, tedy o 41 uchazečů. Počet neumístěných osob se zdravotním postižením klesl v Pardubicích k 31.12. 2007 o 157 osob na 396, tj. o 28,4% ve srovnání se stejným obdobím v roce 2006. Počet neumístěných absolventů škol v okrese Pardubice se k 31.12. 2007, v porovnání se stejným obdobím roku 2006, snížil na 243 uchazečů, tedy o 80 uchazečů. Počet neumístěných osob se zdravotním postižením klesl v okrese Pardubice k 31.12. 2007 o 324 osob na 738 (tj. o 30,5 %) ve srovnání se stejným obdobím v roce 2006. Počet volných pracovních míst v Pardubicích k 31.12. 2007 dosáhl 4 544 míst (viz tabulka č. 3) a zaznamenal v porovnání s rokem 2006 rostoucí tendenci o 2 029 míst, tj. o 80,7 %. Počet volných pracovních míst v Pardubickém kraji dosáhl k 31.12. 2007 celkem 9 541 míst a zaznamenal v porovnání s rokem 2006 rostoucí tendenci o 2 245 míst, tj. o 30,8 %.


20


Pro osoby se zdravotním postižením počet volných pracovních míst v Pardubicích od roku 2003 klesá, k 31.12. 2007 bylo v Pardubicích o 157 volných pracovních míst méně než koncem roku 2006. Naproti tomu bylo v okrese Pardubice pro osoby se zdravotním postižením v roce 2007 o 42 volných pracovních míst více než koncem roku 2006. V roce 2007 připadlo v Pardubicích na jedno volné pracovní místo 0,4 uchazeče a v roce 2006 je to 1 uchazeč. Naproti tomu byl k 31.12. 2007 poměr poptávky a nabídky v okrese Pardubice 0,7 uchazečů (a v roce 2006 na jedno volné pracovní místo 1,5 uchazeče) na jedno volné pracovní místo. Naproti tomu v Pardubickém kraji v roce 2007 připadlo na jedno volné pracovní místo 1,6 uchazeče a v ČR byl poměr poptávky a nabídky 2,5 uchazečů, viz tabulka č. 4. Tabulka č. 4 – Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v Pardubickém kraji a v ČR v letech 2006 – 2007 (stav k 31.12.) Uchazeči na 1 volné místo Pardubice Pardubický kraj Česká republika

Rok 2006 1,0 2,7 4,8

2007 0,4 1,6 2,5


Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo k 31.12. 2007 v Pardubicích 30,2% osob ve věku nad 50 let a 17% tvořili uchazeči ve věku 18 – 24 let. Nejnižší podíl (2,2 %) na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání měli uchazeči mladší 17 let; naopak nejvyšší podíl představovala skupina uchazečů v produktivním věku 25 – 49 let (50,7 %). V okrese Pardubice v roce 2007 představovali 15,2 % všech uchazečů osoby ve věku 50 – 54 let a uchazeči ve věku 55 – 59 let 13,8 %. Uchazeče o zaměstnání podle věku v Pardubicích zobrazuje v příloze tabulka č. 5. K 31.12. 2007 bylo v Pardubicích nejvíce uchazečů ve stupni vzdělání vyučen (34,1%). Druhou nejčetnější skupinu tvořili uchazeči s maturitou (28,8%) a následovala skupina uchazečů se základním vzděláním (26,5%). V okrese Pardubice bylo k 31.12. 2007 nejvíce uchazečů ve stupni vzdělání střední odborné a vyučen (38,1%), dále se základním vzděláním (27,8%) a 18,3% bylo uchazečů s úplným středním odborným vzděláním (s maturitou, bez vyučení). Uchazeče o zaměstnání podle vzdělání v Pardubicích zobrazuje v příloze tabulka č. 6. Přetrvávajícím problémem je dlouhodobá nezaměstnanost. K 31.12. 2007 se v Pardubicích snížil podíl uchazečů registrovaných na Úřadu práce po dobu 6 – 12 měsíců o 1,8 procentního bodu na 14,5% v porovnání s rokem 2006. Počet uchazečů o zaměstnání s délkou evidence nad 12 měsíců představoval k 31.12. 2007 celkem 479 osob, tj. 25,9% všech nezaměstnaných a v porovnání s rokem 2006 došlo k poklesu počtu osob evidovaných déle než 12 měsíců o 5,4 procentního bodu. Uchazeče o zaměstnání podle délky evidence v Pardubicích zobrazuje v příloze tabulka č. 7. Průměrná hrubá měsíční mzda v kraji vzrostla v roce 2007 oproti roku 2006 o 7,7% a činila na fyzickou osobu 18 594,- Kč, v přepočtu na plně zaměstnané 19 180,- Kč (nárůst o 7,4%). Ve srovnání s ostatními kraji se Pardubický kraj výší průměrné mzdy u fyzických osob v roce 2007 (18 594,- Kč) dostal na 12. místo. Pokud hodnotíme výši průměrné měsíční mzdy u osob přepočtených na plně zaměstnané (19 180,- Kč), tak se Pardubický kraj mezi kraji ČR zařadil rovněž na 12. místo. Z porovnání tempa růstu mezd (oproti roku 2006) u fyzických osob vyplývá, že se Pardubický kraj mezi kraji České republiky umístil na 7. místě s nárůstem o 7,7 %, (viz tabulka č. 5).


21


Tabulka č. 5 – Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč (fyzické osoby) v ČR, v Pardubickém kraji a v okrese Pardubice v letech 2000 – 2007 bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců, subjekty se sídlem v daném území Území město Pardubice

Rok 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

x

x

x

x

x

x

x

x

okres Pardubice

12 383

13 565

14 583

15 909

17 016

x

x

x

Pardubický kraj

11 695

12 641

13 502

14 581

15 585

16 356

17 273

18 594

Česká republika

13 614

14 793

15 845

16 917

18 035

19 030

20 211

21 692

x – nesledují se

Pramen: ČSÚ, krajská správa Pardubice

Na území města Pardubice se nachází průmyslové zóny – Průmyslová zóna Pardubice (75 ha), Průmyslová zóna v Černé za Bory a Průmyslová zóna Synthésia Semtín (275 ha). Nejvýznamnější je Průmyslová zóna Pardubice určená k lehké průmyslové výrobě, která je plně zasíťována a téměř celá obsazena investory. Nachází se cca 6 km západně od centra města v k.ú. Staré Čívice a částečně v k.ú. Lány na Důlku. Město Pardubice v současnosti vlastní všech 75 hektarů pozemků a územní plán města počítá s možným rozšířením průmyslové zóny až na 120 ha. Hlavní výhodou pardubické průmyslové zóny je nabídka investičně kompletně připraveného území. Dalšími výhodami jsou poloha v rámci ČR, dobrá dopravní dostupnost města a také možnost využití a rozšíření bezcelního pásma na další pozemky o rozloze až 34 ha. V roce 2001 byla oceněna za „Komplexní připravenost průmyslové zóny“ a v letech 2002 a 2003 získala druhé místo v kategorii „Zóna s největším ekonomickým přínosem“. V průmyslové zóně bylo k 31.12. 2007 celkem 6 investorů – Panasonic Automotive Systems Czech, s.r.o. (výroba mobilních telefonů a autorádií, má vyrábět také navigační systémy), výrobci automobilových komponentů - JTEKT Automotive Czech Pardubice, s.r.o., Kyb Manufacturing Czech, s.r.o. a RONAL CR s.r.o., a dále společnosti působící v oblasti nemovitostí a developmentu - CTP Invest, s.r.o. a TechnoPark Pardubice, k.s., který také působí v oblasti výzkumu a vývoje. Nové průmyslové zóny mohou vznikat především s využitím brownfields4), čímž nedojde k dalším záborům kvalitních půd. Při výstavbě nových průmyslových zón dochází k dotčení dosud nezastavěného území včetně záborů zemědělské půdy (tzv. stavby na „zelené louce“ – greenfields). Vznik průmyslových zón může být spojen také s vyšším znečištěním životního prostředí (např. ovzduší, vod), s vyšší dopravní zátěží na komunikacích a případně i s úbytkem přírodních ploch.

Vědecko-výzkumný potenciál města Na území města Pardubic se výzkumu a vývoji věnují společnosti např. Výzkumný ústav organických syntéz a.s., SYNPO, akciová společnost, JHV – engineering s.r.o. nebo také Univerzita Pardubice. Univerzita Pardubice se stává součástí evropského výzkumného prostoru. Pro univerzitu je charakteristická vědecko-výzkumná a vývojová činnost v základním i aplikovaném výzkumu ve vazbě na potřeby praxe. Partnery jsou společnosti zabývající se aplikací dosažených poznatků v praxi a vědeckovýzkumná pracoviště jiných institucí, případně společně vytvořená pracoviště ve spolupráci s dalšími subjekty. Na vědecko-výzkumné činnosti se podílí i řada specializovaných pracovišť a dalších organizací, institucí a sdružení, 4)

brownfield – nemovitost (pozemek nebo objekt), která není efektivně využívaná, je zanedbaná a případně i kontaminovaná. Obvykle vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční či jiné aktivity a nelze ji efektivně využívat, aniž by proběhla její regenerace. Lokality brownfields lze řešit obnovením jejich původní funkce nebo noým typem využití.


22


které při univerzitě pracují. Do vědecké práce jsou tradičně zapojováni studenti doktorských programů. Významnou úlohu při podpoře vědeckých aktivit a výzkumu plní také Institut rozvoje evropských regionů, o.p.s. V Pardubicích sídlí také Regionální informační a kontaktní centrum Pardubice – regionální organizace Výzkumného ústavu organických syntéz a.s. a Univerzity Pardubice pro mezinárodní spolupráci ve vědě, výzkumu a technologickém vývoji. Výzkumný a vývojový potenciál není v Pardubicích dostatečně využíván, přestože existují v regionu instituce, které mají úspěchy při komercializaci výstupů výzkumu a vývoje. V Pardubicích se nachází i další organizace tvořící inovační infrastrukturu (např. regionální kancelář agentury CzechInvest, Krajská hospodářská komora Pk, TechnoPark Pardubice, RPIC s.r.o. a další), které poskytují poradenství, služby a další významné činnosti v této oblasti. Město Pardubice patří po Praze, Plzni a Brně k moderním lokalitám pro vědu a výzkum. Ovlivnit zaměstnanost v Pardubicích a v celém kraji směrem k inovačnímu podnikání s výrazným podílem přidané hodnoty má příležitost TechnoPark Pardubice (TPP) se sídlem v průmyslové zóně Staré Čívice. TPP je společným projektem Pardubického kraje, Univerzity Pardubice, Free Zone Pardubice a.s. a společnosti TechnoPark Management a.s. TPP je zaměřen na obory, které jsou z historického hlediska považovány v Pardubickém kraji za tradiční (automobilový průmysl, chemický, elektronika, informační technologie). V TPP je podnikatelský inkubátor, vědeckotechnický park a centrum pro transfer technologií. Univerzita Pardubice se svými studenty představuje značný potenciál pro kvalitní obsluhu TPP. Některé pardubické firmy jsou zapojeny do iniciativy klastrů s různým oborovým zaměřením, které působí nejen na území Pardubického kraje. V současné době funguje na území města klastr zaměřený do farmaceuticko – medicínských biotechnologií a nanovláken (Nanomedic, a.s.). Další klastry zde nemají sídlo, ale působí v území města – „Klastr OMNIPACK“ zaměřený na obaly a obalovou techniku, „Klastr Technické plasty“ zaměřený na výrobu a zpracování plastů, klastr „Technické textilie“ zaměřený do polygrafického průmyslu, „Elektrotechnický klastr Pardubického kraje“ zaměřený na elektrotechniku, klastr Clutex, Plasticor a Klastr českých nábytkářů, družstvo. K pardubickým firmám, které jsou členy těchto klastrů patří např. CZ EKOPLAST s.r.o., KIEKERT-CS, s.r.o., RADOM s.r.o., CESA a.s., a další. Výhledově se předpokládá zaměření klastrů do strojírenského a chemického průmyslu. Ekonomický rozvoj se ve městě dále zaměří na posílení kapacit pro výzkum, vývoj a inovace, které přinesou městu zvýšení prestiže jako centra špičkového výzkumu; dále na podporu spolupráce PPP ve výzkumu a vývoji a na zvyšování kvality pracovní síly. Shrnutí: - ekonomicky silné centrum s tradičním průmyslovým zázemím - dlouhodobě nízká nezaměstnanost - nízká průměrná mzda - silné správní centrum regionu s pestrou nabídkou služeb a širokou nabídkou vzdělávání - vědecko-výzkumný potenciál na území města - vznik TechnoParku Pardubice


23


1.2.4. Sociální integrace Zdravotnictví Poskytovaná zdravotní péče v Pardubicích je na standardní úrovni. Z důvodu efektivity systému se počet lůžek akutní zdravotní péče snížil a je přiměřený potřebám města i doporučeným standardům, což platí také o počtu lůžek pro následnou zdravotní péči, který se naopak zvýšil. Zdravotní péči v Pardubicích zajišťují nestátní zdravotnická zařízení (lůžková a ambulantní). Pardubická krajská nemocnice, a.s., jejímž zakladatelem je Pardubický kraj, je největším lůžkovým zdravotnickým zařízením s krajskou působností. Na jejích 5 klinikách (resp. 35 odděleních) je hospitalizováno cca 34 000 pacientů ročně na zhruba 880 lůžkách (bez geriatrie). V roce 2007 měla nemocnice celkem 1 744 zaměstnanců. Součástí nemocnice je Geriatrické centrum se 66 lůžky (dříve LDN Pardubice) a ústavní lékárna. K nemocnici patří také Protialkoholní záchytná stanice se sídlem v ul. U Svaté Trojice a nelůžková Ošetřovatelská (domácí) péče NIKÉ. Pardubická krajská nemocnice, a.s. je také výukovou základnou pro studenty Fakulty zdravotnických studií UPa a zároveň se podílí na pregraduální i postgraduální výchově lékařů. Od roku 2007 probíhá příprava projektu „Komplexní modernizace Pardubické krajské nemocnice, a.s. formou PPP“ (partnerství privátního a veřejnoprávního sektoru). K dalším lůžkovým (nestátním) zdravotnickým zařízením poskytujícím zdravotní péči na území města patří Partus, s.r.o. (nemocnice s 38 lůžky - gynekologie a porodnictví, chirurgie) a G–MED, v.o.s. (nemocnice se 4 lůžky gynekologie a porodnictví). Z nelůžkových zařízení poskytujích zdravotní péči patří k nejvýznamnějším Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje (ZZS PAK) se 2 výjezdovými stanovišti v Pardubicích (v ul. Průmyslové a v ul. Teplého - budova Hasičského záchranného sboru). Jedná se o příspěvkovou organizaci zřizovanou Pardubickým krajem, která organizuje v Pardubicích také lékařskou službu první pomoci (LSPP) pro dospělé, děti i dorost. LSPP ve stomatologii pro Pardubicko a Chrudimsko zajišťuje Pardubická krajská nemocnice, a.s. ve spolupráci s Oblastní stomatologickou komorou Pardubice-Chrudim v areálu nemocnice. Ve městě jsou také polikliniky, např.: KOLF s.r.o. – POLIKLINIKA, Poliklinika v Polabinách, aj. Ambulantní zdravotní péči občanům Pardubic poskytuje celá řada nestátních zdravotnických zařízení, a to jako fyzické osoby (praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti, gynekologové, ambulantní specialisté, zubní lékaři, a další) nebo jako právnické osoby, nejčastěji společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti. Vybrané ukazatele z oblasti zdravotní péče v Pardubicích zobrazuje graf č. 3 a v příloze tabulka 8. V Pardubicích také působí Dopravní zdravotnická služba Pardubice a významným (státním) zařízením pro ochranu veřejného zdraví se sídlem v Pardubicích je Krajská hygienická stanice Pardubického kraje. V rámci srovnání zdravotní péče v krajském městě s územím celého kraje lze uvést, že v Pardubickém kraji působí celkem 10 nemocnic, z toho 3 jsou v Pardubicích. Na území města není samostatná LDN, ale je jedním z oddělení Pardubické krajské nemocnice a.s.; naproti tomu na území Pardubického kraje působí 2 LDN (v Rybitví a Aeskulap s.r.o. Červená Voda). ZZS má výjezdové stanoviště nejen v Pardubicích, ale také v dalších městech kraje. Podobně dopravní zdravotní služba je k dispozici nejen v krajském městě, ale také v dalších 8 městech kraje. KHS je v Pardubicích, Chrudimi a v Ústí nad Orlicí. Cílem do budoucna je zachovat rozsah a dostupnost zdravotní péče, vytvořit provázaný systém přednemocniční, nemocniční a následné lůžkové péče, hledat cesty zvyšování úspornosti, využít partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) v investiční oblasti,


24


pokračovat v preventivních a v protidrogových programech, rozvíjet program Světové zdravotnické organizace ZDRAVÍ 21 a další činnosti. Graf č. 3 – Vybrané relativní ukazatele zdravotnictví ve městě Pardubice v letech 2000 – 2006


Školství Školství má strategický význam pro rozvoj lidských zdrojů a pro trh práce. Je třeba zajistit, aby vzdělávací nabídka svým oborovým obsahem odrážela požadované profesní potřeby na trhu práce, zejména v odborném školství. V Pardubicích je k dispozici síť škol všech stupňů a školských zařízení. Současná síť mateřských škol (MŠ) zahrnuje v Pardubicích MŠ zřizované městem a MŠ soukromé. Ve školním roce 2006/2007 ve městě působilo 31 mateřských škol (viz v příloze tabulka č. 9), z nichž jedna umožňuje i rozšířenou výuku cizích jazyků. Ve všech školách dochází také k integraci dětí s tělesným postižením. Kapacita je u všech MŠ naplněna. Síť základních škol (ZŠ) reaguje na pokles žáků ve školách a dochází k její optimalizaci, viz v příloze tabulka č. 10. Z celkového počtu 19 škol základního stupně se ve 3 školách provozovala i praktická forma výuky a 1 ZŠ byla waldorfského typu. Mezi ZŠ jsou specializované třídy (jazykové, matematické, sportovní). Speciální školou pro žáky s kombinovaným postižením je ZŠ a Praktická škola Svítání, o.p.s. Město je zřizovatelem 17 ZŠ, ZŠ a Praktickou školu Klášterní zřizuje Pardubický kraj a 1 škola je soukromá. Ve školním roce 2005/2006 bylo v Pardubicích ve všech ZŠ celkem 8 453 žáků, na jednu třídu připadalo v průměru 23 žáků. U všech škol fungují školní družiny a kromě ZŠ Waldorfská i školní jídelny. Ve městě působí 2 ZUŠ. Kapacita ZŠ a ZUŠ není 100% naplněna. Provoz škol dobře zajišťují jejich zřizovatelé, problémy však vznikají při velké údržbě budov. Přínosem je otevření školních hřišť veřejnosti a nabídka volnočasových aktivit. Hlavním cílem je optimalizovaná síť základních škol ve městě, zlepšení údržby a technického stavu škol (snižování energetické náročnosti budov) a udržení nastaveného systému otevřených školních hřišť pro veřejnost. V oblasti středního školství působila ve městě ve školním roce 2006/2007 celkem 3 gymnázia, 9 SOŠ (z toho tři soukromé), 5 SOŠ a SOU (z toho dvě soukromé), viz v příloze tabulka č. 11. Celkový počet žáků středního školství dosáhl 7 223 studentů. Pokles populace, odpovídající věkem vzdělávání na středních školách, působí nenaplnění kapacit některých Zpracovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

25


typů SŠ. Dojíždějícím studentům město nabízí ubytování ve 4 domovech mládeže, jejichž kapacita byla ve školním roce 2005/2006 naplněna z cca 95,5%. Ve městě jsou k dispozici 3 domy dětí a mládeže, které slouží jako výchovně vzdělávací střediska a střediska volného času, příp. pro rekreační činnost dětí a mládeže (event. pro dospělé) tvořící prevenci v oblasti sociálně- patologických jevů. Vysoké školství ve městě reprezentuje Univerzita Pardubice, jediná vysokoškolská instituce univerzitního typu v Pardubickém kraji. Univerzitu Pardubice tvoří 7 fakult (Fakulta chemicko – technologická, Dopravní fakulta Jana Pernera, Fakulta ekonomicko – správní, Fakulta filozofická, Fakulta restaurování se sídlem v Litomyšli, Fakulta zdravotnických studií a Fakulta elektrotechniky a informatiky). K 31.10. 2007 studovalo na Univerzitě Pardubice celkem 9 207 studentů, přičemž nejvíce studentů má Fakulta ekonomicko-správní (27,8 % z celkového počtu). Vývoj počtu studentů UPa zobrazuje v příloze tabulka č. 12. Akademickým pracovníkům, studentům i odborné veřejnosti je k dispozici Univerzitní knihovna. Fakulta restaurování má knihovnu také v Litomyšli. Univerzitní konferenční centrum sídlí v prostorách univerzitní auly a po technické stránce zabezpečuje výuku, pořádání akademických obřadů a konferencí v těchto prostorách. Univerzita se stává součástí evropského a světového vysokoškolského vzdělávacího a výzkumného prostoru. Širokému spektru externích subjektů nabízí univerzita v rámci doplňkové činnosti odborné služby (expertní, znalecké, konzultační a servisní služby v celé řadě oborů). Studenti univerzity mají možnost studia v zahraničí (Program Erasmus). V současnosti probíhá výstavba univerzitního kampusu a příprava dalších investičních projektů UPa ve spolupráci s partnery (např. Mezinárodní centrum materiálového výzkumu - projekt předpokládá vytvoření centra excelence v oblasti materiálového výzkumu, vybudování infrastruktury pro budovy UPa na nám. Čs. Legií - projekt je zaměřen mj. na propojení výuky s praxí a vědecko-výzkumnými aktivitami). Také probíhá příprava neinvestičních projektů pro zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání, projektů na rozvoj lidských zdrojů a rozvoje partnerství. Vzdělávání v Pardubicích doplňují také jazykové školy, které zobrazuje v příloze tabulka č. 13.

Sociální péče Sociální služby ve městě Pardubice jsou zaměřeny na širokou skupinu osob (senioři, děti a dospělé osoby s tělesným, mentálním, smyslovým a kombinovaným postižením, osoby v krizových životních situacích, osoby ohrožené sociální exkluzí). Sociální služby jsou ve městě poskytovány převážně neziskovými organizacemi (občanskými sdruženími, církevními organizacemi, obecně prospěšnými společnostmi) nebo příspěvkovými organizacemi města. V Pardubicích působí celá řada organizací poskytujících sociální služby různým cílovým skupinám obyvatel. Mezi poskytovatele sociálních služeb na území města patří např. SKP – CENTRUM, Centrum sociálních služeb Pardubice, Domov pro seniory U Kostelíčka, Domov pro seniory Dubina, Dům s pečovatelskou službou (ul. Bartoňova), Domovinka (denní stacionář, ul. Erno Košťála), Domácí péče NIKÉ, Oblastní charita Pardubice, Denní stacionář Slunečnice Pardubice, Městský azylový dům pro ženy a matky s dětmi Paprsek, Denní centrum SVÍTÁNÍ (stacionář), a další, viz v příloze tabulka č. 14. Informace o poskytovatelích sociálních služeb jsou k dispozici také v „Katalogu sociálních a sociálně zdravotních služeb v Pardubicích“ na http://genesis.mmp.cz/priloha/katalog_soc_sluzeb.pdf. V obou Domovech pro seniory v Pardubicích jsou nabízeny také pobytové odlehčovací služby na dobu určitou, kde cílem je umožnit odpočinek rodině, která pečuje o seniora. Organizace poskytující sociální služby mají zavedeny standardy kvality a své služby mají registrované v souladu se zákonem o sociálních službách. Nabídka služeb se rozšiřuje a zkvalitňují se terénní služby (pečovatelské služby, domácí ošetřovatelská péče). Pro srovnání situace ve


26


městě s regionální úrovní je k dispozici v příloze tabulka č. 15, která zobrazuje zařízení sociální péče v Pardubickém kraji v letech 2000 – 2006. Sociální exkluzí jsou ohroženy především osoby se zdravotním postižením a osoby v krizových životních situacích. Služby osobám se zdravotním postižením na území Pardubic poskytují NNO a příspěvkové organizace města a kraje. V nejbližších letech by nemělo dojít k nárůstu počtu obyvatel se zdravotním postižením. Pro osoby se zdravotním postižením je potřebné eliminovat všechny formy diskriminace, zlepšit dostupnost vzdělání, zdravotnických služeb, sociální zabezpečení a integraci do většinové společnosti. Nezaměstnanost osob se zdravotním postižením se pohybuje na úrovni 20% všech uchazečů o zaměstnání. Osoby v obtížné životní situaci nejvíce využívají služby azylových domů, nocleháren, nízkoprahových zařízení, kontaktních a intervenčních center aj. Druhou nejčastěji využívanou službou je poradenství, krizové služby (občanské a sociální poradny, krizová linka, aj.). V roce 2005 připadlo v Pardubicích na 1 000 obyvatel starších 65 let pouze 23 míst v pobytových službách. Podle „Sociodemografické analýzy města Pardubic“ (dostupné na http://genesis.mmp.cz/priloha/ppk2006_04) se koncem roku 2015 zvýší počet seniorů ve věku 60 - 79 let ve srovnání s rokem 2005 o 22,0 %, tj. na 14 000 osob. Alarmující je však vývoj osob starších 80 let, jejichž počet vzroste o 125 % z 2 895 v roce 2005 na 6 400 osob v roce 2015. Tento vývoj zvýší nároky na sociální služby, které využívá zejména tato věková skupina seniorů. V této souvislosti jsou rozšiřovány kapacity pečovatelských služeb v domácnostech, naopak místa v pobytových službách stagnují. V roce 2006 město Pardubice zahájilo realizaci projektu „Komunitní plánování sociálních služeb“ (KPSS) v Pardubicích, více informací na http://www.komunitni-planovani.cz/kpsspardubice/documents/. Cílem KPSS je, aby občané měli k dispozici sociální služby, které potřebují. Jedná se o širokou nabídku různých druhů služeb, jejich místní dosažitelnost, i o zlepšení jejich kvality. Smyslem KPSS je zapojení všech (uživatelů, poskytovatelů, zadavatelů i veřejnosti), kterých se sociální služby dotýkají, a kteří chtějí přispět k jejich zlepšení. Jedná se o proces, který je založen na spolupráci těchto cílových skupin a představuje plánování sociálních služeb vycházejících z reálných potřeb. Porovnáním stavu poskytovaných služeb, potřeb uživatelů služeb a množství finančních prostředků vzniká v procesu vzájemných konzultací komunitní plán. Ten je obecným vyhlášením, jakým směrem mají sociální služby ve městě pokračovat. Město Pardubice připravuje dostavbu Domova pro seniory U Kostelíčka, kde má vzniknout 40 nových míst. S ohledem na demografický vývoj by však Pardubice potřebovaly rozšířit kapacitu zařízení zhruba o 100 míst. Nedostatkem, se kterým se město potýká, je absence ústavu pro osoby se zdravotním postižením na území města. Dále chybí ústav, zařízení pro chronické nemocné toxikomany a alkoholiky. V Pardubicích i v celém Pardubickém kraji prozatím chybí zařízení hospicového typu, jeho výstavba probíhá v současnosti v Chrudimi a bude mít krajskou působnost. Do budoucna je potřeba doplnit chybějící druhy sociálních služeb (zejména domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem i zařízení pro alkoholiky). Je potřeba rozvíjet odlehčovací služby v jednotlivých typech zařízení. Dále je nezbytné směřovat investice do výstavby a rozvoje infrastruktury v oblasti sociální péče a služeb v rámci zlepšení kvality těchto služeb, investovat do rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí.

Sociálně patologické jevy Sociálně patologické jevy mají negativní a často i destruktivní dopad na zdraví obyvatel a jeho sociální strukturu, na výchovu dětí a mládeže a jejich zapojování do společnosti.


27


Prevence sociálně patologických jevů má být zaměřena na zachovávání zdraví obyvatel (před nežádoucími účinky závislosti na drogách, alkoholu a jiných látkách), na udržení integrity sociální struktury obyvatelstva a na odstraňování nerovností mezi skupinami obyvatelstva, dále na zachovávání hodnot, na ochranu majetku a na eliminaci kriminality, také na co nejvyšší eliminaci rizika či příležitosti sociálně patologického chování dětí a mládeže a v neposlední řadě také na zvýšení odolnosti dětí a mládeže vůči těmto jevům. Proto je nezbytné uskutečnit některá opatření v této oblasti, např.: - podporovat činnosti občanských aktivit a neziskových organizací v oblasti prevence sociálně patologických jevů, - podporovat specifické primární prevence realizované školami či školskými zařízeními a podporovat projekty zaměřené na práci se sociálně znevýhodněnými, - realizovat vzdělávání pedagogických pracovníků a dalších odborníků v oblasti prevence sociálně-patologických jevů, - zajistit funkční propojení poskytovatelů prevence sociálně patologických jevů ve městě, - podporovat projekty aktivnějšího zapojování minoritních skupin obyvatelstva do veřejného dění, - budovat další střediska volného času a nízkoprahová centra. Poradenství v oblasti prevence sociálně patologických jevů zajišťuje v Pardubicích Pedagogicko-psychologická poradna na Sukově třídě. Bezplatné poradenství formou morální, psychologické a právní pomoci poskytuje obětem „Bílý kruh bezpečí“ na ul. Jana Palacha v Pardubicích a pro uživatele drog poskytuje pomoc LAXUS o.s. Od roku 1995 je v Pardubicích realizována cílená prevence kriminality. Odbor komunitních služeb Magistrátu města Pardubic každoročně zpracovává dokument „Program prevence kriminality a komplexní součinnostní program prevence kriminality na místní úrovni ve městě Pardubice“. Programy prevence kriminality jsou dostupné na http://genesis.mmp.cz/spravamesta/organymesta/magistrat/odborymagistratu/odbor_ks/pre v_kriminality/. Kriminalitu v Pardubicích v letech 2000 – 2006 zobrazuje v příloze tabulka č. 16. Celkový počet zjištěných trestných činů v Pardubicích a přilehlých obcích měl v letech 2000 – 2005 převážně klesající tendenci cca o 17 %. V letech 2000 – 2005 bylo Městskou policií v Pardubicích řešeno v průměru 31,8 tis. přestupků ročně, z nichž více než 80 % tvořily dopravní přestupky nejčastěji spojené s nesprávným parkováním. Policie ČR řešila v Pardubicích a přilehlých obcích ve sledovaném období v průměru 8,8 tis. přestupků ročně s rozhodujícím zastoupením přestupků proti veřejnému pořádku. Činnosti evidované Městskou policií Pardubice zobrazuje v příloze tabulka 17. Z celkového počtu 769 událostí evidovaných Hasičským záchranným sborem Pardubického kraje v roce 2006 ve městě Pardubice představovaly 51,0 % výjezdy k technickým haváriím, 15,6 % výjezdy k požárům a 13,5 % výjezdy k živelným pohromám. V rámci Programu prevence kriminality je řešena drogová problematika s cílem předcházet a minimalizovat rizika vzniku drogové závislosti u dětí a mladých lidí nebo pomáhat mladým lidem v krizových životních situacích a na cestě ze závislosti (ambulantní péče). Město má zpracovanou „Strategii protidrogové politiky Statutárního města Pardubice na období 2006 – 2009“ (http://genesis.mmp.cz/priloha/protidrog_strat_osv_doc.doc), která je v souladu s principy a cíli na krajské i na národní úrovni. Jejím úkolem je mírnit škody způsobené užíváním tabákových výrobků, alkoholu a nelegálních drog a mapovat služby poskytované občanům v souvislosti s užíváním těchto návykových látek. V současné době působí ve městě v oblasti nelegálních drog např. Poradna pro léčbu návykových chorob při Pardubické krajské nemocnici a.s. Dále ve městě působí Pedagogickopsychologická poradna na Sukově třídě, která se zabývá primární prevencí drogových


28


závislostí a LAXUS o.s. poskytuje služby pro uživatele drog na území Pardubic i Pardubického kraje. V Pardubicích-Svítkově sídlí Protialkoholní záchytná stanice. Snahou města je nechat kvalitní a osvědčené služby a doplňovat je o další potřebné aktivity v této oblasti.

Bydlení Podle SLDB 2001 přibylo v Pardubicích v období let 1991 – 2001 celkem 254 domů, což představuje přírůstek o 2,8 %. V roce 2001 se v Pardubicích zvýšil počet trvale obydlených domů (ve srovnání s rokem 1991 o 2,3%) na 8 682 domů, z toho tvořily rodinné domy 73,6 % (a jejich podíl vzrostl o necelých 7 procentních bodů) a 24,4 % bytové domy (jejich podíl mírně klesl). Podíl neobydlených domů v Pardubicích vzrostl o 0,5 procentního bodu na 7,2 %. Průměrné stáří rodinných domů v roce 2001 bylo 46,9 let a bytových domů o 6,5 roku méně. Na 1 trvale obydlený dům připadalo v Pardubicích v roce 2001 průměrně 4,12 bytů. Vývoj domovního fondu ve městě Pardubice zobrazuje v příloze tabulka č. 18. Podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech v letech 1991 – 2001 vzrostl o 1,1 procentního bodu na 21,8 % v roce 2001 a doprovázel stejný pokles podílu bytů v bytových domech na 77,8 % v roce 2001. V relaci s celkovým počtem bytů se zastoupení neobydlených bytů (bez trvale hlášených osob) více než zdvojnásobilo (na 6,9 % v roce 2001). Z celkového počtu 2 670 neobydlených bytů byla v roce 2001 více než třetina obydlena přechodně. Třetinu trvale obydlených bytů v roce 2001 tvořily nájemní byty, čtvrtinu družstevní byty. Na 1 byt v roce 2001 připadalo v průměru 44,8 m2 obytné plochy a 2,5 osoby. Vývoj bytového fondu ve městě Pardubice zobrazuje v příloze tabulka č. 19. Pardubický kraj má ze všech krajů ČR nejnižší podíl panelových domů (2,6 %) a průměrné stáří domovního fondu je 44,7 roku (pátý nejmladší domovní fond v ČR). V období 1991 – 2001 přibylo podle SLDB 2001 celkem 5 102 domů, což představuje přírůstek 4,5 %. Na tomto přírůstku se podílelo z jedné pětiny zvýšení počtu trvale obydlených domů a ze čtyř pětin zvýšení počtu neobydlených domů. Relativní přírůstek počtu trvale obydlených domů v kraji o 1,1 % byl třetí nejnižší v rámci ČR. Z 96 680 trvale obydlených domů tvoří 89,7 % rodinné domy (kraj na 5. místě v rámci ČR) a bytové domy 8,4 %. Počet neobydlených domů v Pardubickém kraji vzrostl od roku 1991 o 22,7 %. K 1.3. 2001 bylo v kraji celkem 213 069 bytů, z toho 182 943 trvale obydlených. V roce 2001 bylo v kraji 30 126 neobydlených bytů. Průměrné stáří bytů (39 let) je o 2 roky nižší než v ČR. V období 1991 – 2001 se v kraji zvětšila průměrná velikost obytné plochy bytu na 51,9 m2 (o 3,8 m2), ve stejném období vzrostl průměrný počet obytných místností (o velikosti 8 a více m2 na 1 byt) na 2,81 (ze 2,75). Rozvojové lokality pro bydlení a bytovou výstavbu přibližuje kapitola 1.2.6 Přitažlivé město.

Volnočasové aktivity Součástí zdravého životního stylu je mimo jiné i aktivní trávení volného času, které působí také jako prevence sociálně patologických jevů zejména u dětí a mladistvých. Základními podmínkami pro smysluplné trávení volného času jsou dostatek volného času a vhodná nabídka a dostupnost volnočasových aktivit. Je potřeba vytvořit široké spektrum možností a zároveň zajistit dostupnost těchto aktivit pro veřejnost. Významnou součástí aktivit volnočasového vyžití tvoří aktivity založené na nekomerční bázi, zejména nové a netradiční sportovní aktivity a příbuzné činnosti, které jsou přístupné široké veřejnosti, dětem a mládeži. Význam těchto aktivit spočívá zejména v nabídnutí aktivního a zdravého využití volného času. Aktivity tohoto druhu, často oficiálně neorganizované a založené na zájmu a účasti dobrovolníků, představují jeden z pilířů sociální integrace a rozvoje občanské společnosti. Význam těchto aktivit je zřejmý i ze zdravotního hlediska. Potřebná je i určitá různorodost nabídky volnočasových aktivit, která mnohdy nemá vhodné podmínky pro realizaci. Smyslem je podpořit zejména ty sportovní kluby a sdružení, které fungují na nekomerční bázi, tzn. podporovat neziskový sektor v oblasti realizace nabídky volnočasových aktivit pro děti a mládež. Přínosem v této oblasti bude zapojení soukromého sektoru do


29


financování volnočasových aktivit. Odbor sociálních věcí Magistrátu města Pardubic v roce 2006 podruhé vydal „Katalog pro volný čas dětí a mládeže v Pardubicích“ dostupný na http://genesis.mmp.cz/priloha/osv_katalog_volneho_casu.pdf. V oblasti volnočasových aktivit se postupně zkvalitní infrastruktura v centrální zóně i v okrajových částech města a uskuteční se výstavba a modernizace infrastruktury pro volnočasové aktivity podmiňující zvyšování nabídky a možnosti trávení volného času, Připravuje se např. rozšíření nabídky činností 1. oddílu Junáka Pardubice v lokalitě na Vinici, modernizace areálu TJ Sokol, aj. Shrnutí: - vysoká úroveň zdravotní péče - existence Pardubické krajské nemocnice (s nadregionálním významem) a dalších zdravotnických zařízení (státních i soukromých) - široká síť všech typů škol - optimalizovaná síť MŠ a ZŠ - existence a působení Univerzity Pardubice – jediné vysoké školy v kraji - výstavba univerzitního kampusu - zavedený systém Komunitního plánování sociálních služeb - NNO prioritně zajišťují sociální služby ve městě - podpora činnosti organizací v oblasti prevence sociálně patologických jevů - programy prevence kriminality a protidrogová politika - zvýšil se počet trvale obydlených domů - podpora neziskového sektoru v oblasti realizace nabídky volnočasových aktivit

1.2.5. Životní prostředí Kvalita životního prostředí je v Pardubicích významně ovlivněna silnou koncentrací průmyslu (především chemického), vysokou hustotou osídlení a hustou dopravou.

Ochrana ovzduší Ovzduší ve městě není výrazně zatíženo nadměrnou emisní ani imisní zátěží. Inverzní situace mají pouze lokální charakter. Mezi hlavní znečišťovatele ovzduší ve městě Pardubice patří zejména provozovny chemických firem Synthesia, a.s. a Paramo, a.s. V rámci okresu Pardubice znečišťuje ovzduší také International Power Opatovice, a.s. a z dálkového přenosu škodlivin je město ohroženo exhalacemi z ČEZ a z Elektrárny Chvaletice a.s. V minulém desetiletí se výrazně snížily emise všech znečišťujících látek. Pokles emisí byl dosažen omezením rozsahu a restrukturalizací průmyslové výroby, změnou způsobu vytápění, uplatněním emisních limitů, realizací technických opatření na zdrojích a změnou legislativy v oblasti ochrany ovzduší. Po roce 2000 se dále mírně snižují či zůstávají na stejné úrovni celkové emise hlavních škodlivin až na emise SO2 a NOx. K výraznějšímu nárůstu emisí NOx došlo v letech 1998 – 2007 v okrese Pardubice a CO u mobilních zdrojů. V katastru města se nachází stacionární zdroje znečistění - 58 velkých zdrojů (REZZO 1) a 65 středních zdrojů (REZZO 2). Malé zdroje znečištění REZZO 3 (např. vytápění rodinných domů ve městě) se nesledují. Mobilní zdroje znečišťování (REZZO 4) jsou významným zdrojem škodlivin mimo produkci největších stacionárních znečišťovatelů. Negativní vliv dálkových přenosů emisí, hlavně u prašných částic a u oxidů síry, je ekologizací velkých zdrojů znečišťování ovzduší postupně snižován, nedořešeny však zůstávají malé a některé mobilní zdroje znečišťování ovzduší. U malých zdrojů lze očekávat snížení emisí zavedením plynofikace, centrálního zásobování teplem a nízko emisních alternativních zdrojů energie. Postupné snížení emisí u mobilních zdrojů lze očekávat vybavením vozového parku katalyzátory u zážehových motorů, filtry u vznětových motorů nákladních automobilů.


30


Průměrné roční koncentrace SO2 a NOx nepřekračují limitní hodnoty. Výskyt prachových částic je lokálně zvýšen zejména v centru města a v blízkosti silničních tahů, přechodně také kolem nových staveb. Na území města se provádí imisní měření koncentrací na stanicích v 5 lokalitách (Nám. Republiky, křižovatka Palacha/Pichlova, kde jsou překračovány oxidy dusíku, areál Parama, Polabiny II, Pardubice-Rosice) prostřednictvím měřicího vozu HORIBA. Město Pardubice se řadí mezi města se střední imisní zátěží. Imisní limity většiny znečišťujících látek nejsou zpravidla překračovány. Z hlediska imisí je největším problémem ve městě překročení imisních limitů tuhých znečišťujících látek (prach PM10) na stanici v Pardubicích – Dukle, v roce 2007 zde byla naměřená hodnota 66 μg/m3. Na stanici v Pardubicích – Rosicích bylo za období 2003 – 2006 zjištěno v průměru 48 překročení cílového limitu ozonu ročně, přičemž cílem je, aby v roce 2010 nebylo zaznamenáno více než 25 překročení limitu ročně. Přípustná mez zdravotních rizik pro obyvatele města není překročena u žádné škodliviny a zdravotní rizika se hodnotí jako průměrná. Pro řešení situace bude potřeba vytvořit celostátní programy snižování emisí těkavých organických látek, oxidů dusíku. Zavádí se např. vodou ředitelné nátěrové hmoty a tiskařské barvy, u klasických rozpouštědlových nátěrových hmot se omezuje obsah těkavých organických látek. Nárůst silniční dopravy způsobuje rostoucí znečištění u oxidů dusíku, ozonu, oxidu uhelnatého a prachu v centru, proto je věnována pozornost dopravním oborům šetrnějším k životnímu prostředí. Limitní hodnoty imisí jsou nejvíce a nejčastěji překračovány na Sukově třídě, na nám. Republiky a na křižovatce ul. Pichlova/Palacha.

Ochrana před hlukem Soustředěná intenzívní silniční doprava ve městě nepříznivě zvyšuje také hlukovou zátěž. Limity hluku jsou překročeny na téměř všech komunikacích v centru města. Měření hluku je prováděno bodově; město má zpracovanou hlukovou mapu. Průběžně jsou budována protihluková opatření (protihlukové stěny) chránící zejména klidové a obytné zóny a lokálně jsou rekonstruovány komunikace s aplikací protihlukových povrchů. Komplexní řešení dopravy ve městě a odklon dopravy mimo centrum města jsou hlavními předpoklady pro snížení hlukové zátěže. Hlukové zatížení železniční dopravou se vyskytuje pouze v oblastech, kde železniční tratě prochází v blízkosti obytných budov. Letiště Pardubice má vyhlášena pásma hlukové ochrany, která jsou respektována.

Urbanizovaná krajina a zeleň ve městě Město Pardubice je součástí vysoce urbanizované hradecko-pardubické sídelní aglomerace. Na území města se nachází rozsáhlé plochy veřejné zeleně (parky, lesoparky, lesy), která je udržována a obnovována. V přepočtu plošné výměry veřejné zeleně na 1 obyvatele se město řadí na jedno z předních míst mezi obdobně velkými městy ČR. Ve městě jsou parky, které např. svým rozsahem, kvalitou dřevin a výskytem fauny a flóry tvoří ojedinělý komplex na území města. V katastru města je na 1 400 druhů rostlin a v tomto ohledu se Pardubice řadí na přední příčky mezi města ČR. V arboretu na sídlišti Dukla roste skupina starých metasekvojí a dále je zde 120 druhů tuzemských i cizokrajných dřevin včetně vzácného korkovníku sachalinského. Vedle rozsáhlých parkových ploch a uličních stromořadí je ve městě několik dalších veřejných zelených ploch s vysokým ekologickým, rekreačním a odpočinkovým potenciálem. Zeleň se nachází i v centru města, kde jsou parky a klidové zóny. Na území města se nachází množství veřejných prostranství a parků, např. Komenského nám., nám. Čs. legií, Zborovského nám. a nejvýznamnější jsou veřejné městské parky – Tyršovy sady (10,5 ha), Bubeníkovy sady (6,76 ha), Vinice (5,88 ha) a Park na soutoku Labe a Chrudimky (8,58 ha). Ve městě jsou další veřejné, parkově upravené plochy, k nimž patří zejména Arboretum Dukla (4,83 ha), Dubina centrální park (4,49 ha), park Ohrádka v Ohrazenicích (0,93 ha), park Bratranců Veverkových (0,84 ha), park v Dražkovicích (0,5


31


ha), park v Pardubičkách (0,5 ha), park ve Svítkově (0,45 ha). Město Pardubice pečuje o 32 000 stromů v parcích a stromořadích, o 400 ha veřejné zeleně a také o cca 45 km živých plotů. Lesní i nelesní zeleň jsou vyhledávanými lokalitami pro rekreaci a aktivní odpočinek místních obyvatel. Na území města se nachází také lesy zvláštního určení, které plní rekreační funkci. Město Pardubice vlastní většinu těchto lesních ploch, které tvoří celkem 461 ha. Činnost v lesích Statutárního města Pardubic byla v roce 2007 zaměřena na obnovu přestárlých porostů, zdravotní výběry, odstranění suchých stromů a zakládání nových porostů. Úmyslná mýtní těžba byla provedena v nejstarších porostech v lokalitách Staročensko a ve Spojilském lese, kde byla také realizována obnovní těžba lesa. Nahodilá těžba formou zdravotních výběrů byla prováděna podle naléhavosti. Došlo k odstraňování souší např. v lesoparku Dukla. Značná pozornost je v roce 2008 věnována zalesnění holin, které vznikly obnovní těžbou v roce 2007 o celkové výměře 3,15 ha. V roce 2008 bude v lesích města Pardubic vytěženo celkem 2 000 m3 dřevní hmoty. Na lesní pozemky je zpracován hospodářský plán s výhledem na 10 let, který stanoví způsob hospodaření v těchto lesích.

Ochrana přírody a krajiny Ve městě jsou chráněny památné stromy (Dub letní v ulici U Kamenné vily - l ks, Jerlín japonský na Wernerově nábřeží za kostelem sv. Bartoloměje – 4 ks, stromořadí dubů letních – 34 ks podél levého břehu řeky Labe na ul. Závodu Míru od zdymadla po most kpt. Bartoše, stromořadí dubů letních – 22 ks v travnaté ploše na sídlišti Závodu Míru a v areálu MŠ, Javor babyka – 1 ks u hřiště v k.ú. Svítkov, Dub letní – 1 ks v ulici Žižkově v k.ú. Svítkov, Dub letní – 1 ks na návsi v k.ú. Lány na Důlku, Jilm vaz – 1 ks v zahrádkářské kolonii Labské kouty v k.ú.Pardubice, Topol černý – 1 ks u slepého ramene Labe v Polabinách v k.ú Pardubice). Mezi maloplošná zvláště chráněná území patří v Pardubicích Nemošická stráň – přírodní památka (7,7 ha). Dále je na území města velké množství ÚSES. Z nadregionálních ÚSES se jedná o 10 národních biokoridorů (např. NRBK 72/4 – Labe – zimní přístav-1. část – 13 ha, NRBK 72/5 – Biokoridor Přístav-1. část – 1 ha, NRBK 72/6 – Biokoridor Přístav-2. část – 6 ha, NRBK 72/7 – Městské Labe – 53 ha, NRBK 72/8 – Labe u loděnice –19 ha, NRBK 72/9 – Labe na Horní Polabině – 29 ha, a další). Z regionálních ÚSES se jedná o 17 regionálních biokoridorů (např. RBK 1340/1 – Bělobranská Chrudimka – 2,67 ha, RBK 1340/2 – ČechovoVrchlického nábřeží – 1,65 ha, RBK 1340/3 – Matiční jezero – 6,04 ha, RBK 1340/4 – Vojenské cvičiště – 14/7 ha, RBC 916 – Polabiny – 48,65 ha, a další). Na území města se nachází velké množství lokálních biocenter (např. LBC 8 – Soutok-Čičák – 12,5 ha, LBC 25 – Bubeníkovy sady – 4,37 ha, LBC 26 – Vinice – 11,27 ha, a mnohá další). Chráněná území v okresech Pardubického kraje zobrazuje v příloze tabulka č. 20. Z hlediska soustavy chráněných území Natura 2000 jsou na území města dvě Evropsky významné lokality (chránění živočichové): úsek řeky Chrudimky v Pardubicích o celkové rozloze 2,8 ha (k.ú. Nemošice, Pardubice, Pardubičky) a lipová alej u pardubického zámku o celkové rozloze 2,2 ha (k.ú. Pardubice); uvnitř zámeckých hradeb se vyskytuje také 50 druhů chráněných živočichů, zejména zpěvného ptactva. Těžba nerostných surovin probíhá v menším rozsahu pouze na Pardubicku, veškerý těžební zájem je v současnosti omezen na těžbu štěrkopísků, cihlářských surovin, stavebního a dekorativního kamene.

Zdroje a kvalita vod Pardubice se nachází na soutoku řeky Labe a Chrudimky v oblasti rozsáhlých labských písčitých náplavů, které dobře akumulují vodu. Území města patří do povodí Labe. Vodohospodářsky významné vodní toky patří do správy Povodí Labe s.p. a ostatní vodní toky spravují Zemědělská vodohospodářská správa, Lesy ČR, s.p., oblastní správy toků nebo fyzické a právnické osoby.


32


Pro produkci pitné vody jsou rozhodující zejména, co do vydatnosti a plochy, kvarterní sedimenty Labe, Chrudimky a Loučné štěrkopískového složení. Dalšími zdroji jsou prameniště Nemošice a v okolí města dále také Hrobice a Čeperka. Území města je pokryto rozvodem pitné vody, tzv. Vodárenskou soustavou Východní Čechy, která propojuje i jiné zdroje pitné vody mimo těsné okolí Pardubic a nehrozí tedy akutní nedostatek pitné vody. Tuto soustavu provozují Vodovody a kanalizace Pardubice a.s. Skupinovým vodovodem Pardubice je zásobováno město Pardubice a obce v okolí Pardubic (obce v jižní části Holicka, v okolí Dašic, obce v západní části Holicka a severní část Přeloučska). Skupinový vodovod Pardubice zásobuje vodou 18 964 nemovitostí a 120 561 obyvatel. Na území okresu Pardubice převažují odběry povrchové vody a jejich úprava. Kvalita povrchových vod se v posledním období výrazně zlepšila, neboť byly realizovány čistírny odpadních vod u významných znečišťovatelů, kteří produkují odpadní vody.

Nakládání s odpady Ve městě je zaveden sběr využitelných složek odpadů (sklo, papír, plasty, železo, nápojové kartony) a úlohu plní také sběrné dvory pro ukládání nadměrného a nevyužitelného odpadu pro občany. Separační dvory na území města Pardubic provozují Služby města Pardubic a.s. ve spolupráci s Magistrátem města Pardubic. Na území města Pardubic funguje celkem 8 sběrných dvorů (Dražkovice, Hůrka – areál SmP a.s., Nemošice, Pardubičky, Rosice nad Labem, Ohrazenice, Svítkov, Polabiny). Sběrný dvůr v Dražkovicích slouží také pro podnikatelské subjekty ve vazbě na zpětný odběr elektrozařízení. Biologický odpad, který se ve městě sbírá, je zpracováván v městské kompostárně v Dražkovicích. Na území města jsou k dispozici nádoby na biologický odpad pro cca 300 domácností nebo je tento odpad svážen do separačních dvorů (svoz probíhá v letních měsících 1x týdně, v zimním období 1x měsíčně). V souvislosti s odděleným sběrem bioodpadů zahájily v roce 2007 Služby města Pardubic a.s. ve spolupráci s Magistrátem města Pardubic „pilotní projekt odděleného sběru bioodpadů“ od občanů, prozatím v místní části Jesničánky. Svoz komunálního odpadu zajišťují Služby města Pardubic a.s. Skládkování komunálních odpadů probíhá na skládkách Nasavrky a Zdechovice. Skládka Zdechovice slouží pro pardubicko-hradeckou aglomeraci od roku 1993 s dobou využitelnosti 47 let. Nakládání s nebezpečnými odpady zabezpečují specializované firmy (Služby města Pardubic a.s. a SITA Bohemia a.s.), částečně jsou tyto odpady spalovány ve speciálních provozech (např. zdravotnický odpad spaluje Pardubická krajská nemocnice a.s., která provozuje spalovnu nebezpečných odpadů). V oblasti nakládání s odpady se město Pardubice řídí Plánem odpadového hospodářství města Pardubic, které schválil Pardubický kraj v roce 2006. Na území města se výjimečně vyskytují nepovolené „černé“ skládky. V Pardubicích se nachází 3 staré ekologické zátěže (areál firmy Paramo, lokalita u supermarketu Lidl nedaleko hlavního vlakového nádraží a areál Semtín) a devastace charakteru starých skládek a kontaminovaných průmyslových objektů („brownfields“). Řešení starých zátěží má pozitivní dopad např. na ochranu kvality vod (zdroje pitné vody), kvalitu půd, aj. Více o brownfields uvádí kapitola 1.2.6 Přitažlivé město.

Alternativní a obnovitelné zdroje energie V Pardubicích jsou využívány alternativní a obnovitelné zdroje energie nejen ve výrobní sféře (solární kolektory, vodní energie, energetické využití biomasy, geotermální energie a geotermální vrty, tepelná čerpadla aj.), ale i v oblasti bydlení a dopravy. Rostoucí význam má využívání biopaliv a jiných obnovitelných zdrojů energie (spalování rychle rostoucích rostlinnapř. řepka olejka, sena, slámy, dřevní štěpky). Význam těchto zdrojů je však prozatím pouze doplňující a nemá zásadní význam. Projekty čistší produkce, úspory energií a využití alternativních zdrojů energie jsou dosud nedostatečně aplikovány zejména z důvodů jejich nepříznivé ekonomiky. Vzhledem k cílům Státní politiky životního prostředí však lze očekávat změnu přístupu k těmto problémům.


33


Snižování energetické náročnosti Územní energetická koncepce Pardubického kraje definuje na území města Pardubic opatření vedoucí k optimalizaci energetické náročnosti a snížení spotřeby energie. Z pohledu optimalizace hospodaření s energiemi a v rámci snižování energetické náročnosti dochází k realizaci úspor energie a využití odpadního tepla např. prostřednictvím zateplování budov. U bytového fondu jsou stanovena opatření na zlepšení hospodárnosti vytápěcí soustavy domů (např. instalace termostatických ventilů), opatření zlepšující izolační schopnosti stavebních konstrukcí domů (izolace obvodových plášťů domů, izolace střech, aj.), opatření snižující tepelné ztráty okenními a dveřními otvory (izolační dvojskla u nových typů oken), plynofikace objektů, aj.

Krizové řízení a prevence rizik Město Pardubice má, v souladu se zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, vytvořenou Bezpečnostní radu statutárního města Pardubic s působností vymezenou správním obvodem ORP Pardubice. V roce 2004 byl zřízen Krizový štáb statutárního města Pardubic k řešení krizových situací na území správního obvodu statutárního města Pardubic. Havarijní plán Pardubického kraje zahrnuje také území města a je základním dokumentem v oblasti havarijního plánování, slouží především jako plánovací dokument při provádění záchranných a likvidačních prací. Jeho tvorba vyplývá ze zák. č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Zóny havarijního plánování byly stanoveny Hasičským záchranným sborem Pardubického kraje, který zajišťuje v souladu se zákonem zpracování havarijního plánu. Jako možné zdroje rizik byly určeny např. vybrané čerpací stanice pohonných hmot vč. LPG, hlavní vedení zemního plynu, vybrané železnice a silnice. Dále se jedná o významné zdroje rizik, jako jsou technologická zařízení s větším množstvím nebezpečných chemických látek, např. mrazírny, apod. V souladu se zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami a chemickými přípravky, byly vypracovány Krajským úřadem Pardubického kraje a Hasičským záchranným sborem Pardubického kraje informace pro veřejnost v tzv. zónách vnějšího havarijního plánování (v okolí potenciálně nebezpečných podniků – zdrojů rizik). Na území správního obvodu ORP Pardubice se jedná o společnosti Synthesia a.s., Hexion Speciality Chemicals Pardubice s.r.o., Paramo, a.s., Český plyn, k.s. a Explosia, a.s. Pardubice mají také Povodňovou komisi a zpracovanou Záplavovou mapu. Informace ke krizovému řízení jsou dostupné na http://genesis.mmp.cz/spravamesta/dulezite_informace/krizove_rizeni/?pod=di.

Protipovodňová opatření Některé části města, zejména lokality v bezprostřední blízkosti největších vodních toků Labe a Chrudimky a oblast jejich soutoku, jsou přímo ohrožena povodněmi. Město Pardubice se však intenzivně věnuje protipovodňové ochraně území, ochraně obyvatel a jejich majetku před povodněmi. Správci toků postupně provádí opatření na tocích k minimalizaci povodňového nebezpečí. Protipovodňová opatření jsou vybudována na obou březích dvou vodohospodářsky významných vodních toků na území města - řeky Labe a Chrudimky. Řeka Chrudimka je ochráněna po železniční most (most u rychlodráhy), ale není ochráněna v části pod Vinicí. V rámci Skupinového projektu „Labe – Loučná“, který mj. řeší Spojilský odpad, budou oddělovány splaškové vody od dešťových především z důvodu předcházení záplav. Město Pardubice má Povodňovou komisi a zpracovanou Záplavovou mapu (http://gis.mmp.cz/default_zapl.html ) a dále Povodňový plán i Evakuační plán.


34


Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Koordinátorem environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty v oblasti životního prostředí je Ekocentrum PALETA se sídlem v Pardubicích, které má krajskou působnost. Město Pardubice ve spolupráci s ekocentrem zajišťuje pro všechny školy v Pardubicích ekovýchovné programy. Subjekty, které osloví občany města, získají z Fondu ekologické výchovy a osvěty města dotace na osvětovou činnost v této oblasti. V rámci environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty v oblasti životního prostředí probíhá na školách v Pardubicích soutěž ve sběru plastů a zhotovovány jsou také ekovýchovné materiály a pomůcky. Shrnutí: - město Pardubice patří mezi města se střední imisní zátěží - zatížení města hlukem a exhalacemi z dopravy - existence ÚSES, NATURA - přítomnost zeleně a lesů ve městě - zavedený systém nakládání s odpady - zavedený sběr separovaného odpadu - malé využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie - rozvoj opatření na snižování energetické náročnosti objektů ve městě - systém řešení krizových situací - protipovodňová ochrana města - environmentální výchova, vzdělávání a osvěta v oblasti životního prostředí

1.2.6. Přitažlivé město Historicko-urbanistický vývoj města Pardubice byly založeny na soutoku Labe a Chrudimky a vznikly z malé osady založené pod tvrzí při klášteru Cisterciaků, písemně doložené již ve 13. století. Zásluhou Arnošta z Pardubic, prvního arcibiskupa pražského, byly v roce 1340 povýšeny Pardubice na město. O středověký rozkvět Pardubic se zasloužil rod pánů z Pernštejna. Koncem 15. století koupil město Vilém z Pernštejna, jeden z nejvyšších královských úředníků, který rozhodl o půdorysu a jednotném stylu města, který se zachoval do současnosti. Na historickém Pernštýnském náměstí se dosud nachází pozdně gotické a renesanční domy, které doplňují stavby z pozdějších období. Dominantou města je Zelená brána – vstup do historické části města a na Pernštýnské nám. a v její blízkosti je gotický Kostel Sv. Bartoloměje. Historické jádro města se vstupní Zelenou branou i přilehlý renesanční zámek jsou od roku 1964 zařazeny do městské památkové rezervace. Poté, co přešlo pardubické panství roku 1560 z pernštejnských rukou do majetku královské komory, význam i věhlas Pardubic začal upadat. Významným podmětem pro rozvoj města však bylo vybudování železnice v roce 1845, počátky budování průmyslu na okrajích města i růst počtu obyvatel. Hlavním projektantem železnice byl pardubický občan Jan Perner. Ve městě vznikly významné podniky jako „Fantovy závody“ (dnes rafinerie Paramo) nebo „Prokop a synové“ (později Továrna mlýnských strojů), které předznamenaly celkový rozvoj pardubického průmyslu, především strojírenského a potravinářského. Počátek 20. století je v Pardubicích spojen především s průkopníkem české aviatiky Janem Kašparem, který v roce 1911 uskutečnil první dálkový let z Pardubic do Prahy. V té době se v Pardubicích začal rozvíjet chemický a elektronický průmysl reprezentovaný dvěma velkými firmami – Explosia (nyní Synthesia) a Telegrafie (později Tesla). Pardubice v posledních letech skutečně vzkvétají. Pokračuje rekonstrukce zámku budováním nových depozitářů a expozic s cílem zkvalitnit uložení sbírek a rozšíření jejich prezentace.


35


K opraveným domům přibyla ve městě i řada nově postavených. V centru města (na Masarykově nám. a na západní straně třídy Míru-bývalý hotel Veselka) se realizuje výstavba komplexů obytných, administrativních a obchodních budov (Palác Pardubice a Polyfunkční dům). Nejstarší panelová sídliště ve městě začala procházet rekonstrukcí, která by je měla přeměnit na přitažlivější místa k životu. Nově budou revitalizovány městské parky a lesíky, vznikají nová dětská hřiště. Ekonomický rozvoj přináší městu nejen zahraniční investoři, ale také místní živnostníci a podnikatelé.

Rozvojové lokality Město Pardubice změnilo v posledních letech výrazně svoji politiku bydlení, není již v pozici stavebníka a pozornost soustředí na podporu soukromé a developerské výstavby a to především poskytnutím lokalit a vybudováním potřebné infrastruktury. Od roku 2000 působí na území města také developerské společnosti. Významnými lokalitami pro výstavbu bytů v Pardubicích byly ul. Mezi mosty, Dubina (ul. Dubinská) a v ul. Husova. V současnosti jsou ve výstavbě Labský palouk, bytové domy Svítkov, bytové komplexy v Trnové (ul. Jožky Jabůrkové), na ul. kpt. Bartoše, na ul. Bělehradské, Jana Palacha, Pichlově, aj. Tímto způsobem dochází ke zvýšení intenzity bytové výstavby a k rozšíření nabídky nových bytů za posledních několik let. Bytová výstavba nabývá vysoké intenzity s cílem přilákat nové obyvatele do města. Podle údajů stavebních úřadů bylo v letech 2000 – 2007 na území města dokončeno celkem 2 241 nových bytů, z toho 55,4 % tvořily byty v bytových domech (1 241 bytů) a byty v rodinných domech tvořily 24,8 %. V roce 2007 bylo v Pardubicích dokončeno celkem 569 nových bytů, což představuje nárůst oproti roku 2006 o 83,5% (310 bytů), z toho bylo 189 bytů v rodinných domech a 333 bytů v bytových domech. Nejvíce dokončených bytů z celkového počtu v roce 2007 tvořily byty o velikosti 3+1, resp. 3+kk (30,6%). Vybrané ukazatele o vývoji dokončených bytů v Pardubicích zobrazují v příloze tabulky č. 21, 22 a 23 a graf č. 4. V rámci Pardubického kraje byl počet dokončených bytů za rok 2007 vyšší o 351 (tj. o 23,2 %) oproti roku 2006. Nárůst počtu dokončených bytů nastal také v okrese Pardubice (o 26,1 %). Dokončené byty v Pardubicích a ve vyšších územních jednotkách přibližuje tabulka č. 6. Tabulka č. 6 – Dokončené byty (celkem) v Pardubicích a vyšších územních jednotkách v letech 2000 – 2007 Území město Pardubice okres Pardubice Pardubický kraj Česká republika

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

235

376

260

80

205

206

310

569

530

724

556

335

532

512

735

927

1 542

1 479

1 424

1 189

1 580

1 400

1 515

1 866

25 207

24 758

27 291

27 127

32 268

32 863

30 190

41 649



36


Graf č. 4 – Dokončené byty ve stavbách pro bydlení ve městě Pardubice v letech 2000 – 2007 350 300

počet bytů

250 200 150 100 50 0 2000

2001

v nových rodinných domech

2002

2003

v nových bytových domech

2004

2005

2006

2007

v nástavbách, přístavbách nebo vestavbách


S atraktivitou lokalit a množstvím nových bytů stoupá také cena nemovitostí ve městě, a to nejen nových bytů a pozemků pro výstavbu, ale i starších bytových jednotek. Ceny bytů řadí město Pardubice na 8. místo (po Praze, Brně, Hradci Králové, Mladé Boleslavi, Kladně, Olomouci a Berouně) a patří k těm vyšším v ČR. Z hlediska vlastnických vztahů jsou v Pardubicích v bytových domech 3 typy bytů – byty v majetku města (obecní byty), byty v osobním vlastnictví a byty družstevní (SBD Družba Pardubice, Lidové družstvo v Pardubicích, Bytové družstvo Dubina a Poseidon). Dalšími významnými vlastníky bytů jsou Vězeňská služba, Pražská správa nemovitostí, Vojenská ubytovací a stavební správa. V současnosti pro město Pardubice zajišťují správu městských bytů 3 společnosti (Městský rozvojový fond Pardubice a.s., Real Servis s.r.o. – středisko Polabiny a Real Servis s.r.o. – středisko Dukla). Statutární město Pardubice v roce 2007 vlastnilo celkem 3 197 bytů, z toho nejvíce bytů (76,5%) spravuje Městský rozvojový fond Pardubice a.s. se 100% podílem města. Největší podíl městských bytů tvoří byty kategorie 1+1, resp. 1 + kk (1 262 bytů, tj. 41%). Městské byty jsou postupně privatizovány do osobního vlastnictví a jejich počet se neustále snižuje. Tento trend se očekává i v budoucnu. Pro výrobu, služby a pro stavby občanské vybavenosti má město vytipováno rovněž několik lokalit, které jsou k dispozici pro případné investory. Pokud jde o plochy určené pro výrobu a služby jsou z pohledu města nejvýznamnější lokality Rosice nad Labem a Fáblovka. Žádná z těchto lokalit určených k podnikání neslouží jako průmyslová zóna v pravém slova smyslu. Na Masarykově náměstí je realizována výstavba Paláce Pardubice, ve kterém budou obchody a také multikino pro volný čas.

Brownfields V roce 2006 byla zpracována „Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields na území Pardubického kraje“, kde je uveden také přehled chátrajících a nevyužívaných areálů v Pardubicích s návrhem jejich dalšího využití s ohledem na rozvoj města. Na území města


37


byly identifikovány 2 lokality – areál bývalé mototechny v ul. Na Spravedlnosti a areál bývalého lihovaru Hobé. Na území města se v současnosti nachází také stávající objekty či areály, pro které je nutné najít využití a zamezit tak jejich chátrání. Nejedná se pouze o areály průmyslové povahy, ale o objekty občanské vybavenosti a další, z nichž některé přešly do majetku města. Takovým areálem je např. bývalý vojenský areál na Hůrkách. Dalšími projekty vedoucími k revitalizaci brownfileds v centru města jsou např. areál bývalé Továrny mlýnských strojů Prokop, areál bývalého lihovaru Hobé, nedostavěná sportovního hala v centru města.

Volnočasové aktivity a veřejná prostranství V oblasti volnočasových aktivit se postupně zkvalitní infrastruktura v centrální zóně i v okrajových částech města (viz volnočasové aktivity v kapitole 1.2.4). Město Pardubice disponuje rozsáhlými plochami zeleně a veřejných prostranství, které využívají místní obyvatelé a návštěvníci města k relaxaci či odpočinku. Město Pardubice sleduje dostupnost, využitelnost a kvalitu těchto prostranství a postupně je revitalizuje tak, aby maximálně splňovali svoji funkci. V posledních letech byla provedena např. rekonstrukce prostranství na Karlovině, rekonstrukce náměstí Čs. legií a Smetanova nám., v plánu je revitalizace Třídy Míru. Regenerovány byly také některé plochy zeleně (např. Bubeníkovy sady) a další rozsáhlé areály se k oživení připravují (Tyršovy sady, Park na soutoku Labe a Chrudimky, dokončení etap Revitalizace parku u Matičního jezera, aj.). Rekonstrukcí Tyršových sadů může město zatraktivnit jednu z největších ploch zeleně v centru města ležící v bezprostřední blízkosti historického středu města. Obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných veřejných prostranství se zelení, veřejných parků a zeleně v nich postupně přispěje ke zvýšení kvalita života ve městě.

Bezbariérovost ve městě Snahou města Pardubice je prostřednictvím svých orgánů spravovat záležitosti občanů s ohledem na rovné příležitosti. Součástí tohoto přístupu je i vytváření bezbariérového prostředí města. V Pardubicích od srpna 2003 působí dobrovolná pracovní Komise pro bezbariérovost. Město má také zpracovanou „Koncepci bezbariérovosti města Pardubic“ (http://genesis.mmp.cz/priloha/koncepce_bezb_doc.doc) s cílem zkvalitnění života nejen zdravotně handicapovaných občanů, ale i dalších skupin obyvatel (např. seniorů, rodičů s malými dětmi, návštěvníků města, osob s omezenou pohyblivostí na přechodnou dobu způsobenou úrazem, apod.). V Pardubicích se bezbariérovosti věnují také některé organizace zdravotně postižených (např. Česká abilympijská asociace, o.s., TyfloCentrum o.p.s.) a každoročně se v Pardubicích koná také Abilympiáda – přehlídka dovedností zdravotně postižených osob. První snahy města koncepčně řešit problematiku bezbariérovosti jsou ve Strategickém plánu rozvoje města Pardubice. Statutární město Pardubice již dosáhlo výsledky v odstraňování bariér na soutěžích - v roce 2003 se umístilo na 2. místě v kategorii statutárních měst v soutěži „OBEC ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝM“ vyhlášené Svazem měst a obcí. Mapa bezbariérovosti města získala čestné uznání - „VÝROČNÍ CENA MOSTY 2004“ a jako nejlepší elektronická služba byla vyhlášena v soutěži „ZLATÝ ERB“ v rámci celého Pardubického kraje. Magistrát města Pardubic pořádal v roce 2004 celostátní konferenci Společně k bezbariérovosti. Bezbariérovost ve městě je zaměřena na odstraňování architektonických, technických informačních a komunikačních bariér a na předcházení jejich vzniku. Na území města jsou: - bezbariérové přechody pro pohyb zdravotně handicapovaných osob na vozíčku, - budovy v majetku Statutárního města Pardubice s bezbariérovým přístupem pro zdravotně handicapované (budova historické radnice na Pernštýnském nám., budova ve


38


Štrossově ul., budova bývalého okresního úřadu a dále budovy městských obvodů I., II., III. a V.), - bezbariérové úřady a instituce (budovy krajského úřadu, Katastrální úřad, Finanční a Živnostenský úřad, Úřad práce) - bezbariérové banky a pojišťovny (budovy České spořitelny, Raiffeisen, Komerční banka a ČSOB na Masarykově nám., Kooperativa na tř. Míru, aj.), pošty (na tř. Míru, na ul. Jana Zajíce, v Dražkovicích, atd.), - nádražní budova Českých drah, pardubické letiště, - další budovy veřejných služeb, které budou bezbariérové (např. Pyramida, Obchodně administrativní budova na třídě Míru u ČSOB pojišťovny (bývalá Veselka), Obchodní centrum na Masarykově náměstí, Lidl na Dubině, aj.) - zdravotnická zařízení (některé pavilony Pardubické krajské nemocnice, a.s., lékárna v poliklinice na Masarykově nám., na třídě Míru, na ul. Jana Zajíce, v Pardubické krajské nemocnici a.s., aj.). - kulturní zařízení (Východočeské divadlo, Dům techniky, zámek, Muzeum, Krajská knihovna, galerie Gong) - sportovní zařízení (ČEZ aréna, fotbalový stadion SK Pardubice, Dostihové závodiště poskytuje osobního asistenta, plochodrážní stadion, areál Pod Vinicí, střelnice a další) - restaurace, hotely, (hotely Zlatá štika, Arnošt, Euro hotel; restaurace např. Severka, Toscana, U černého orla, kavárna Buchmann, Mexicana, kavárna Grand, Špalda atd.), - obchody a obchodní centra (Interspar, Globus, Baumarkt, Hypernova, Kaufland, Billa, Baumax, OBI, obchodní centrum Grand, prodejny Lidl, Tesco, atd.), - integrací handicapovaných do všech stupňů škol a školských zařízení (podpora asistence); ve městě již jsou bezbariérově upravené školy - ZŠ Bratranců Veverkových, ZŠ Studánka a částečně ZŠ Družstevní, ve kterých je také nejvíce integrovaných žáků se zdravotním postižením - v Pardubicích jezdí bezbariérové autobusy (36 ks) a trolejbusy (21 ks), odstraněním bariér v MHD pro všechny druhy handicapu, včetně zavádění signalizačních a informačních prostředků v dopravě, instalací veřejných informačních a odbavovacích systémů pro cestující se sníženou schopností pohybu a orientace, - město Pardubice má v majetku 33 bezbariérových bytů pro vozíčkáře (ve dvou domech v ul. Rokycanova a Bělehradská) a 4 domy s pečovatelskou službou – 313 bytů zvláštního určení s bezbariérovým přístupem v ul. Sedláčkova (66 bytových jednotek), Bělehradská (40 bytových jednotek), Bartoňova (95 bytových jednotek), Erno Košťála (12 bytových jednotek). Na webových stránkách města je mapový podklad vybudovaných bezbariérových přechodů a budov s přístupem pro vozíčkáře a tras pro nevidomé na území města, které se průběžně doplňují. V nástěnné podobě je již umístěna na hlavním vlakovém nádraží.

Cestovní ruch Z hlediska cestovního ruchu je město součástí turistického regionu Východní Čechy a turistické oblasti Pardubicko, která se řadí k oblastem s relativně nižším potenciálem rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji. Město Pardubice je prostřednictvím Sdružení Východní Čechy členem Destinační společnosti Východní Čechy. Město Pardubice má zpracovanou „Koncepci rozvoje cestovního ruchu města Pardubic“ a k dispozici je na http://genesis.mmp.cz/mesto/cestovniruch/koncepce_rozvoje/. Město Pardubice nabízí občanům, návštěvníkům a turistům různé turistické atraktivity, mezi ty hlavní např. patří: - historické památky, které jsou součástí městské památkové rezervace (historické jádro města tvoří Pernštýnské náměstí se Zelenou bránou, s radnicí, s měšťanskými domy, s Mariánským sloupem a domem „U Jonáše“, Příhrádek a zámek s expozicemi


39


-

-

-

-

Východočeského muzea, kostely sv. Bartoloměje a Zvěstování P. Marie, dům č. p. 11 v Pernštýnské ul.), architektonické zajímavosti – mezi které patří např. budova Východočeského divadla, Obchodního centra Grand, hlavního vlakového nádraží, bývalého okresního úřadu, krematoria na hlavním pardubickém hřbitově a mlýnů na pravém břehu řeky Chrudimky, další zajímavosti - např. Památník Zámeček v Pardubičkách, dostihové závodiště, vyhlídkové jízdy po Labi na palubě výletní a restaurační lodi Arnošt z Pardubic), kongresová turistika – kterou reprezentuje Univerzitní konferenční centrum, Dům techniky, KD Dubina, KD Dukla, Dům hudby, Hotel Labe, výstavní areál Ideon Pardubice a další prostory s kapacitou do 100 míst. Kapacitu sálů v zařízeních pro kongresovou turistiku přibližuje v příloze tabulka č. 24. Počet pořádaných vícedenních akcí kongresového typu se v posledních letech zvýšil zejména vlivem rozvoje univerzity a aktivit zdravotnických organizací. V kongresové turistice jsou stále rezervy, jejímu rozvoji brání nedostatečná infrastruktura a koordinace, která by využila ubytovací kapacity rovnoměrněji v průběhu roku. Ve městě se konají také konference. výstavy a veletrhy v Pardubicích v důsledku omezeného zázemí, speciálního zaměření, často i krátkodobosti, jen málo podporují cestovní ruch. Pardubice patří k několika málo městům v ČR, ve velikostně i významem města srovnatelné kategorii, která nemají několikadenní veletrhy s velkým návštěvnickým ohlasem, a ani k tomu nemá odpovídající zázemí (téměř jedinými prostory je ve městě výstavní areál Ideon). Jistým náznakem pozitivní změny v tomto směru může být z posledních let mezinárodní výstava „Koně v akci“. významné akce - během roku se v Pardubicích koná mnoho významných kulturních, společenských a sportovních akcí (viz v příloze tabulka č. 25), které se podílí turistickém ruchu. U některých akcí brání nedostatečná koordinace ze strany pořadatelů efektivnějšímu využití doplňkových programů a tím zvýšení účinku těchto akcí. Během letní turistické sezóny (červenec – srpen) se v Pardubicích koná minimum významnějších kulturních nebo zábavně rekreačních akcí s širším návštěvnickým ohlasem, výjimkou je mezinárodní festival šachu a her Czech Open a Festival vín. V letních měsících našlo dočasné zázemí v Tyršových sadech letní kino. Chybí dostatek velkých kulturních nebo rekreačně zábavných akcí s mezinárodní účastí nebo alespoň s celostátním dopadem. pěší turistika a cykloturistika, na území města se nachází síť cyklostezek (měří 41,6 km) a cyklotras (46,6 km) nákupní turistiku (příliv osob do Pardubic za účelem nákupů v supermarketech, hypermarketech ani v obchodních centrech Grand nemá pro město z pohledu cestovního ruchu téměř žádný přínos).

Zájem turistů o návštěvu Pardubic je nízký. Doba pobytu turistů a ostatních návštěvníků města je poměrně krátká (1–2 dny) bez žádoucího využití doplňkových služeb, naproti tomu v Pardubickém kraji pobývali hosté v ubytovacích zařízeních v průměru 4 dny. Rozvoj infrastruktury pro turisty je neúplný (kvalitní ubytování, parkovací plochy, půjčovny kol, volné propagační materiály, koordinace jednotlivých akcí). Chybí větší investice do cestovního ruchu včetně masivnější propagace. Prakticky neexistují ucelené produkty cestovního ruchu pro incoming. Minimální je spolupráce veřejné správy (města) s cestovními kancelářemi a ostatními podnikatelskými subjekty působícími v této oblasti. Neexistuje vůbec nebo jen nedostatečný kvalifikovaný informační systém, který by umožnil trvale analyzovat dosahované výsledky a probíhající změny v oblasti cestovního ruchu (tj. např. systematický sběr a zpracování dat o návštěvnosti významných akcí a zařízení, o její struktuře, data o vybraných ukazatelích v ubytovacích zařízeních, o incomingových akcích cestovních kanceláří aj. subjektů). Pardubická síť ubytovacích zařízení zahrnuje nabídku od jednohvězdičkového hotelu po hotely vyšších standardů. V současné době se na území města nachází 10 zařízení kategorie


40


hotel, dále 15 penzionů, 1 turistická ubytovna a 1 subjekt z kategorie kempů a 2 ubytovací zařízení blíže nespecifikované. Ubytovací zařízení v Pardubicích přibližuje v příloze tabulka č. 26. Průměrná cena za ubytování se v Pardubicích pohybovala okolo 550,- Kč. Úroveň ubytování není v Pardubicích v současné době příliš vysoká. Ve městě chybí hotely s vysokou kategorizací a vysokou úrovní poskytovaných služeb. Na druhé straně jsou zde ubytovací zařízení levnější, ale na evropské úrovni vybavené hotely pro „turistickou třídu“. Rozhodně nebude úroveň ubytování dostačující v dalších letech v kontextu s předpokládaným ekonomickým rozvojem a novou orientací města. Návštěvníkům Pardubic je k dispozici ubytovací kapacita v počtu cca 1 500 lůžek, v letních měsících pak 2 300 lůžek a další prostory pro 200 osob v kempu. Počet míst k ubytování je v průměru, ve vazbě na stávající návštěvnost Pardubic, dostačující. To však neplatí v době konání významných akcí (např. Velká pardubická steeplechase, Zlatá přilba), konferencí, sympozií, výstav aj. Cestovnímu ruchu sloužilo v Pardubickém kraji k 31.12. 2007 celkem 362 hromadných ubytovacích zařízení s 6 223 pokoji s 17 984 lůžky. V Pardubickém kraji převažují penziony, které představují 35 % všech ubytovacích kapacit. Téměř polovina (47 %) všech zařízení sloužících cestovnímu ruchu v kraji spadá do kategorie tzv. ostatních hromadných ubytovacích zařízení (kempy, chatové osady, turistické ubytovny, vysokoškolské koleje apod.). Srovnání kapacit v hromadných ubytovacích zařízeních ukazuje tabulka č. 7. Tabulka č. 7 – Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v kraji a v ČR (k 31. 12. 2007) Území

Ubytovací zařízení Pokoje celkem

Lůžka

Počet míst Průměrná cena pro stany za ubytování a karavany (Kč)

Česká republika

7 845

172 560

451 707

53 967

Pardubický kraj

362

6 223

17 984

2 120

Hosté celkem

Průměrný Průměrná počet doba pobytu přenocování (dny)

381 12 960 921

3,2

4,2

280

3,0

4,0

388 240


Ve městě působí také velké množství stravovacích zařízení. Možnosti stravování jsou v Pardubicích a okolí dostatečné, obsluhující personál ve stravovacích zařízení však v mnoha případech nedosahuje úrovně, na kterou jsou zvyklí zahraniční návštěvníci. Město se prezentuje na tuzemských a zahraničních veletrzích a výstavách cestovního ruchu a vydává tématické propagační materiály pro turisty za účelem zvýšení návštěvnosti města, turistického regionu i kraje. Probíhá také úzká spolupráce s orgány státní správy, především s Krajským úřadem Pardubického kraje. V posledních letech představitelé města zesílili podporu rozvoje cestovního ruchu v Pardubicích zejména rozšířenou nabídkou dotačních i grantových titulů. K nejvýznamnějším inovacím se řadí nově zavedená certifikace kvality ubytovacích a stravovacích zařízení, které se mohou zúčastnit subjekty s působištěm nejen na území města. Úspěšným subjektům je přidělen certifikát kvality a na dva roky propůjčena známka kvality. V souladu s novou koncepcí rozvoje cestovního ruchu bylo v blízkosti Zelené brány vybudováno moderní turistické informační centrum nesoucí název Pardubice Region Tourism. Infrastrukturu cestovního ruchu na území města doplňují také další informační centra (např. Českých drah), cestovní kanceláře.

Kultura Město Pardubice je významným kulturním centrem Pardubického kraje. Ve městě se nachází velké množství kulturních zařízení regionálního a krajského významu, z nichž nejvýznamnější jsou zámek, Východočeská galerie, Východočeské muzeum, Východočeské divadlo a


41


Komorní filharmonie. Ve městě působí také Kulturní centrum Dubina (jeho součástí je Kulturní dům Dubina - 300 míst, Kulturní dům Hronovická - 300 míst a Divadlo 29 - 100 míst), Kulturní dům Dukla (konferenční uspořádání - 380 míst, divadelní - 500 míst, plesové - 344 míst), Dům hudby (kapacita 429 míst) kde sídlí Komorní filharmonie Pardubice (kapacita 429) a Pardubická konzervatoř, Dům techniky (sál - 220 míst, velká zas. místnost – 64 míst, malá zas. místnost –28 míst), Evropský spolkový dům, dále sály pro kulturní a společenské programy po celém městě včetně hudebního sálu historické radnice a další. Vysokou úroveň má řada amatérských hudebních souborů, pěveckých, folklórních, folkových i tanečních. Ve městě působí i amatérský soubor Divadla Exil. V areálu zámku sídlí Východočeské muzeum s unikátními stálými expozicemi a Východočeská galerie. Její aktivity doplňují další galerie ve městě (galerie Gong na třídě Míru, galerie v domě U Jonáše, Galerie FONS, Mázhauz, Sýpka nebo galerie v Univerzitní knihovně). V centru města je Východočeské divadlo se stálou scénou a s kapacitou pro 571 diváků. Vedle hlavní budovy divadla mohou diváci shlédnout činohru i na scénách v Hronovické ulici (kapacita 300 míst), v Divadle 29 (kapacita 100 míst), na nádvoří zámku (kapacita 350 míst) nebo na nádvoří nedalekého hradu Kunětická hora (kapacita 500 míst). Ve městě je v provozu Kino Dukla (pro 495 diváků) a od roku 2006 také Multikino Cinestar se 6 sály s celkovou kapacitou pro 720 diváků, které je součástí obchodního centra Grand. V letních měsících našlo dočasné zázemí v Tyršových sadech také letní kino. V Pardubicích má dlouhou historii knihovnictví, které reprezentuje Krajská knihovna na Pernštýnském nám. v centru města a její pobočky v městských obvodech, studenti i veřejnost využívají také Univerzitní knihovnu. Své hudební příznivce mají dva rokové kluby (Žlutý pes a Ponorka) a Doli klub (jazz a blues). Město Pardubice je zřizovatelem Evropského spolkového domu na Pernštýnském náměstí, kde sídlí pod jednou střechou 3 zahraniční kulturně-vzdělávací instituce (British Centre, Goethe-Zentrum Pardubice a Alliance Française de Pardubice) a několik místních spolků, klubů a sdružení. Mezi příspěvkové organizace města Pardubice patří Východočeské divadlo, Komorní filharmonie Pardubice a Kulturní dům Dubina. Významná kulturní zařízení v Pardubicích přibližuje v příloze tabulka č. 27. Pro srovnání s kulturními zařízeními v okrese Pardubice a v Pardubickém kraji v roce 2006 zobrazuje tabulka č. 8. Tabulka č. 8 – Kulturní zařízení v Pardubickém kraji a v okrese Pardubice v roce 2006 Kulturní zařízení Území Pardubický kraj okres Pardubice

stálá kina a multikina

veřejné knihovny vč. poboček

muzea

galerie

přírodní amfiteátry

divadla

35

426

54

46

18

22

8

104

7

9

6

6


Město Pardubice dbá o pestré kulturní vyžití občanů i návštěvníků a nabízí řadu kulturních akcí regionálního a krajského významu. V Pardubicích se každoročně koná několik velkých kulturních a společenských akcí (např. Pardubické hudební jaro, Folklórní festival Pardubice - Hradec Králové, Městské slavnosti – jarní a podzimní část, Mezinárodní festival dětských a mládežnických pěveckých sborů, Zámecké slavnosti, IFAS – Mezinárodní festival akademických sborů - bienále), International Festival JAZZ DANCE OPEN, taneční soutěž o Perníkovou pantofli, Slavnosti perníku, Pernštýnská noc, GRAND Festival smíchu, Febiofest, a mnoho dalších. Nejvýznamnější kulturní události Pardubic přibližuje v příloze tabulka č. 28. Některé organizace nemají dostatečné podmínky (zejména prostorové) pro svoji činnost. V Pardubicích byly nedávno vyřešeny prostorové podmínky pro činnost Krajské knihovny. Zpracovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

42


Pokračuje rekonstrukce zámku budováním nových depozitářů a expozic s cílem zkvalitnit uložení sbírek a rozšíření jejich prezentace. Výhledově se připravuje vybudování krajského konzervátorského pracoviště. Záměrem je také postupně oživit městskou památkovou rezervaci. Po úpravě prostorových podmínek Evropského spolkového domu je zde plánován vznik další cizojazyčné organizace (např. italské a španělské). Byla zahájena realizace výstavby víceúčelového kongresového sálu s moderní akustikou, technikou a zázemím na Masarykově náměstí. Je zvažována rekonstrukce Tyršových sadů – open air lokalita pro pořádání kulturních aktivit.

Památková péče V Pardubicích se nachází od roku 1964 ucelená Městská památková rezervace. Součástí Městské památkové rezervace je historické jádro města, okolí Pernštýnského náměstí, Příhrádek, zámek (ul. Zelenobranská, Pernštýnské náměstí, Klášterní, Bartolomějská, Wernerovo nábřeží, Pod Sklípky, Pernštýnská, Sv. Anežky České, Zámecká). K národním kulturním památkám v Pardubicích patří Zámeček v Pardubičkách. Ve městě, v historické části na Přihrádku, sídlí Památkový ústav Pardubice.

Sport Pardubice můžeme označit za město sportu. Pardubice jsou městem se sportovní tradicí, kde kvalitní sportovní přípravu zajišťují sportovní kluby, tělovýchovné organizace, ale také sportovní gymnázium a některé základní školy se sportovními třídami. Koncepce sportu v Pardubicích je dobře vyvážená, protože počítá s mládeží, handicapovanými osobami, dospělými i s reprezentací. Pestrý výběr sportovních odvětví nabízí uplatnění na amatérské i profesionální úrovni. Členská základna má cca 18 tisíc členů – sportovců, organizovaných v cca 100 sportovních klubech a tělovýchovných jednotách, což představuje cca 20% obyvatel Pardubic. Organizované formy sportu pro všechny jsou považovány, vzhledem k odbornému vedení, pravidelnosti a soustavnosti a naplněním zdravotní a relaxační složky, za nejúčinnější formu naplňování zdravého životního stylu a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. V Pardubicích je provozováno velké množství sportů, viz v příloze tabulka č. 29. Nejrozšířenější členskou základnu mají v Pardubicích tyto druhy sportů – fotbal, lední hokej, lyžování, tenis, turistika a orientační běh. Pozitivním přínosem je zejména stálá a kvalitní činnost sportovních organizací, které mají tradici a úspěchy v oblasti vrcholového sportu (lední hokej, kanoistika, dostihy, motokros) i v oblasti sportu pro všechny. Kromě dostihového sportu má v Pardubicích tradici mnoho dalších sportovních odvětví, např. motokros (Zlatá přilba), tenis (Pardubická juniorka), lední hokej (extraliga), letectví (Aviatická pouť), basketbal (1. liga), atletika (extraliga) a fotbal (tradice od roku 1899). Největší úspěchy mají pardubičtí sportovci v ledním hokeji, veslování, atletice, kanoistice, orientačním a radiovém orientačním běhu, cyklistice, vodním lyžování, sportovní střelbě, ploché dráze, basketbalu, ale také v lovu ryb udicí, šachách a jezdectví. V Pardubicích začalo svoji sportovní kariéru mnoho významných sportovců. V Pardubicích jsou k dispozici sportovní zařízení a sportoviště (viz v příloze tabulka č. 30), např. zrekonstruovaná multifunkční ČEZ aréna (nejen pro lední hokej, ale také pro basketbal, florbal, futsal), Plavecký areál Na Olšinkách, dostihové závodiště, plochodrážní stadion, letní stadion, golfová hala, basketbalová a atletická hala, koupaliště Cihelna, střelnice, největší krytý Skatepark v ČR pro skateboard, in-line brusle a BMX bicykly blízko vlakového nádraží, squashové herny, kuželky, bowling, tenisové kurty a velký počet hřišť využívaných zejména fotbalovými kluby. Další sportovní vyžití nabízí ve městě hřiště otevřená veřejnosti (viz v příloze tabulka č. 31), parky, lesoparky, prostranství v bytové výstavbě, zelené plochy (viz v příloze tabulka č. 32). V Pardubicích je rozšířena cyklistika a město nabízí množství cyklotras a cyklostezek. Ve městě však chybí víceúčelová hala s odpovídajícím


43


zázemím pro halové sporty. Pro srovnání počtu sportovních zařízení v Pardubickém kraji a okrese Pardubice v roce 2006 je k dispozici tabulka č. 9. Tabulka č. 9 – Sportovní zařízení v Pardubickém kraji a v okrese Pardubice v roce 2006 Sportovní zařízení

Území

koupaliště a bazény

z toho kryté bazény

hřiště

tělocvičny

stadiony včetně krytých

zimní stadiony včetně krytých

Pardubický kraj

68

11

712

340

49

19

okres Pardubice

9

2

201

82

14

2


Každoročně se v Pardubicích koná řada sportovních událostí (viz v příloze tabulka č. 33), z nichž mnohé mají mezinárodní význam a dlouholetou tradici. Nejvýznamnější je Velká pardubická steeplechase (každoročně v říjnu na dostihovém závodišti). K dalším významným akcím patří mezinárodní festival šachu a her Czech Open (každoročně v červenci a srpnu), Zlatá přilba (každoročně v říjnu plochodrážní motocyklový závod s mezinárodní účastí na plochodrážním stadionu v Pardubicích-Svítkově), Pardubická juniorka (každoročně v srpnu tenisové mistrovství ČR), Aviatická pouť (každoročně v červnu sportovně-společenská událost na pardubickém letišti), a dále Křivkův memoriál, běh Teryho Foxe, Pardubický půlmaraton. Na dostihovém závodišti se také koná každoročně v září mezinárodní výstava „Koně v akci“. Mezi největší problémy v oblasti sportu patří zastaralá sportovní zařízení, omezená výstavba sportovních zařízení, nezajištěný provoz a údržba volně přístupných sportovišť, výše nájmů hrazená provozovatelům tělovýchovných zařízení. Východisky pro zlepšení situace mohou být: - budování vhodných přírodních areálů a úpravy vhodných volných ploch v majetku města, kraje, sportovních institucí nebo škol pro volnočasové aktivity a zabezpečování jejich provozu a údržby, - výstavba, rekonstrukce, modernizace, zajištění provozu a údržba sportovišť, - poskytování informací veřejnosti o nabídkách sportovních aktivit pro občany, - podpora činnosti sportovních klubů z veřejných rozpočtů. V přípravě je modernizace a rozšíření sportovních možností, výstavba a modernizace infrastruktury sportovních zařízení (např. modernizace Plaveckého areálu, výstavba areálu Dašická, výstavba venkovního sportoviště univerzity a další významné aktivity). Cílem je smysluplné trávení volného času, zvýšení počtu pravidelně sportujících dětí a zvýšení nabídky „otevřených hřišť“ pro veřejnost. Shrnutí: -

historické jádro města je městskou památkovou rezervací postupná revitalizace panelových sídlišť rozvojové lokality pro výrobu, služby a občanskou vybavenost a pro bydlení výstavba domů a bytů developerskými projekty existence brownfields ve městě revitalizace veřejných prostranství, parků a veřejné zeleně bezbariérové město největší turistické atraktivity v centru města bohatý kulturně společenský život s akcemi nadregionálního významu volnočasová infrastruktura pestrá nabídka stravovacích služeb s vysokou koncentrací ve středu města bohatá kulturní tradice ve městě vysoký zájem obyvatel o kulturní dění ve městě


44


-

široká nabídka kulturních a společenských programů pravidelné konání významných kulturních a společenských akcí (i nadregionálního významu) finanční podpora kulturních akcí městská památková rezervace, národní kulturní památka Zámeček v Pardubičkách nabídka sportovních aktivit ve městě sportovní tradice ve vrcholovém sportu i sportu pro všechny široká základna sportovních klubů a oddílů nezbytná rekonstrukce a modernizace sportovišť, výstavba multifunkčních hal zpřístupnění otevřených (školních) hřišť pro veřejnost

1.2.7. Dostupnost a mobilita Dopravní infrastruktura Město Pardubice je nejvýznamnějším dopravním místem Pardubického kraje, kde se kříží důležité trasy silniční i železniční dopravy, své zastoupení zde má také letecká a říční doprava. K tomu přispívá nejen příznivá geografická poloha města a rovinatý terén, ale i dopravní infrastruktura. Dostavená dálnice D11 přerozdělí dopravní zátěže ve východních Čechách. Vybudovaná rychlostní silnice R35 (Hradec Králové – Olomouc) propojí D11 (Praha – Hradec Králové – Wroclav) s krajským městem. Obě komunikace budou procházet severně a severovýchodně od Pardubic. Z toho se vyvíjí i částečné asymetrické připojení města na nadřazenou silniční síť. Městem prochází silnice I. třídy, I/2 (Praha – Kutná hora – Pardubice) a I/36 (Chlumec nad Cidlinou – Pardubice – Holice). Základní komunikační síť města doplňuje komunikace I/37 směrem na jih (Hradec Králové – Pardubice – Chrudim – Ždírec nad Doubravou), která má především regionální význam, spojuje aglomerace Chrudim – Pardubice – Hradec Králové. Z hlediska složení dopravy jsou Pardubice specifické, cca 61 % je doprava vnitřní, 37 % tvoří doprava cílová a 2 % je doprava tranzitní. Snahou je odklonit dopravu z centra města pomocí obchvatů (severovýchodního nebo jihovýchodního) a tím např. zlepšit bezpečnost provozu, snížit zatížení životního prostředí, aj. Problémem základní sítě je úsek v ul. Na Drážce o délce 0,9 km, ul. 17. listopadu a vysoká dopravní zátěž na nám. Republiky a Sukově třídě. Od roku 2001 je na území města evidováno více než 1 600 dopravních nehod ročně. Přehled nehod ve městě v letech 2000 – 2005 zobrazuje v příloze tabulka č. 34. Pro srovnání dopravních nehod v okresech Pardubického kraje je k dispozici v příloze tabulka č. 35. Z celkové délky komunikací udržovaných městem (337 km) představovaly v roce 2007 komunikace I. třídy 10,03 %, viz tabulka č. 10. Podíl komunikací II. třídy (18,86%) je přibližně vyrovnán s podílem účelových komunikací (13,29 %). Nejvyšší podíl je u komunikací III. třídy (35,77 %) a IV. třídy a (25,05 %). Komunikace I. třídy udržované městem v roce 2007 představovaly 33,8 km, sil. II. třídy 53,5 km, sil. III. třídy tvoří 120,6 km, sil. IV. třídy 84,4 km a účelové komunikace 44,8 km. Silniční doprava tvoří, z hlediska plošné i prostorové náročnosti a dopadů do přilehlého území, jeden z hlavních problémů města. V rámci silniční dopravy je třeba zmínit i velmi problematickou dostupnost a obslužnost dopravními spoji. Tabulka č. 10 – Délky komunikací na území Pardubic k 20.10. 2007 Město Pardubice

I. třída

II. třída

III. třída

IV. třída

Účelové komunikace

Celkem

Délka (m)

33 837,8

53 468,2

120 584,4

84 448,9

44 813,4

337 152,7

Podíl v %

10,03

15,86

35,77

25,05

13,29

100,0

Pramen: Magistrát města Pardubic, Statistika MK na území města Pardubice


45


Pardubice jsou také nejvýznamnějším železničním uzlem v kraji i v celé ČR. Trať Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno je součástí I. tranzitního železničního koridoru Berlín – Praha – Brno – Vídeň (evropská magistrála E 40). Na hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné trati ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. V rámci prací při budování železničního koridoru byla modernizována železniční stanice Pardubice hl.n. Železnice na území města měří cca 18 km, koridor dosahuje 8 km a dále jsou v území obslužné železnice do průmyslových podniků. Na území Pardubického kraje dosáhla v roce 2006 provozní délka železničních tratí celkové délky 541 km a svojí hustotou odpovídá celostátnímu průměru. Významné je využití železnice i pro dopravní obsluhu území a zapojení do IDS. Pro srovnání dopravní infrastruktury v krajích ČR v roce 2006 je k dispozici v příloze tabulka č. 36. Vodní doprava je realizována na řece Labi, která je zahrnuta do transevropské sítě vodních cest kategorie E (magistrála E20 Severní moře – Hamburg – Ústí nad Labem – Mělník – Pardubice). V roce 2000 byla zahájena pravidelná sezónní osobní doprava na úseku Kunětická hora – Pardubice – Přelouč, která patří k zajímavým turistickým atrakcím. K dlouhodobým záměrům v oblasti vodní (říční) dopravy patří splavnění Labe do Pardubic, jehož součástí bude přístav v Pardubicích a dále vybudování Multimodálního logistického centra (MLC), které umožní kombinaci s ostatními dopravními obory a přiláká nové investory. Pro MLC je v Pardubicích na levém břehu Labe mezi Svítkovem a Srnojedy k dispozici plocha o výměře cca 102 ha. Po dokončení splavnění Labe do Pardubic dojde k napojení na vnitrostátní síť vodních cest a na mezinárodní síť evropských vodních cest. V Pardubicích by měla začínat trasa plavebního kanálu Dunaj – Odra – Labe, který se také dlouhodobě připravuje. Z hlediska ochrany přírody je však problematická tato plánovaná výstavba průplavu Dunaj – Odra – Labe. Každý zásah do koryta Labe je zásahem i do krajinného rázu. Na jihozápadním okraji Pardubic, 4 km od centra města, se nachází veřejné mezinárodní letiště Pardubice se smíšeným vojenským a civilním provozem, které je jedním z pěti páteřních letišť ČR se statutem celního letiště. Správu civilní části letiště vykonává East Bohemian Airport a.s., kterou vlastní město Pardubice a Pardubický kraj. V posledních letech roste počet přepravených osob, v roce 2006 zde bylo odbaveno téměř 72 tisíc osob a 93 659 cestujících v roce 2007, za rok 2008 se předpokládá, že bude odbaveno více než 100 tisíc osob. V roce 2007 bylo přepraveno celkem 900 tun materiálu. K významným destinacím s rozhodující četností letů patří Rusko, pravidelné linky do Moskvy a Petrohradu. Poloha letiště v blízkosti železniční stanice Pardubice na železničním koridoru, rozvíjející se bezcelní zóny, dokončení dálnice D11 a připravovaný koncový přístav na labské vodní cestě tvoří předpoklady pro jeho zapojení do logistického uzlu. Předpokládá se další rozvoj pardubického letiště, které však také přináší některé negativní dopady, např. zvýšenou hlukovou a emisní zátěž, apod. Vybrané ukazatele letiště Pardubice přibližuje tabulka č. 11 a graf č. 5. Tabulka č. 11 – Vybrané ukazatele civilního letiště Pardubice v letech 2000 –2006 Rok

Ukazatelé

2000

Počet přepravených cestujících (osoby)

6 087

2001 1 814

2002

2003

2004

2005

2006

3 872

28 392

46 999

49 165

71 655

Objem přepraveného nákladu (tuny)

122

166

266

72

306

350

180

Počet příletů a odletů celkem

412

424

448

712

912

912

1 302

Pramen: East Bohemian Airport a.s.


46


Graf č. 5 – Vybrané ukazatele výkonů letiště Pardubice v letech 1996 – 2006

Pramen: East Bohemian Airport a.s.

Městskou hromadnou dopravu ve městě zajišťuje Dopravní podnik města Pardubic a.s. Ve vozovém parku bylo v roce 2007 celkem 75 autobusů (z toho 36 ks nízkopodlažních) a 55 trolejbusů (z toho 21 ks nízkopodlažních). Autobusy jezdily v roce 2007 na 18 linkách s celkovou délkou trasy 377 km; 10 trolejbusových linek se pohybovalo na trase o délce 147 km. Dalších 54 výpomocných nebo nepravidelných spojů zajišťovalo dopravní obslužnost průmyslových zón a některých částí města během dopravních špiček. V oblasti obnovy vozového parku bylo dosaženo průměrného stáří vozidel - u autobusů 7,3 roku a u trolejbusů 8,9 let. V roce 2007 bylo celkem 199 kmenových řidičů. Počet zastávek se v letech 2005 – 2007 zvýšil o 22 na celkových 394, v roce 2008 došlo k dalšímu nárůstu obsluhovaného území. Počet přepravených osob za 1 rok se pohybuje okolo 30 mil. cestujících. Základní údaje o MHD zobrazuje tabulka č. 12 a MHD na území města přibližuje obrázek č. 2. Tabulka č. 12 – Základní údaje o MHD 2000

2003

2004

2005

Ujeté km celkem za MHD

Základní údaje

5 833 500

6 174 724

6 163 480

5 759 270

5 569 807

5 661 542

Počet přepravených osob

30 315 000

31 562 337

31 443 190

30 826 707

30 827 000

28 740 000

Délka provozovaných linek

2006

2007

354

393

481

456

519

524

z toho autobusy

251

271

345

332,5

372

377

z toho trolejbusy

103

122

136

123,5

147

147

Počet vozidel:

140

143

138

131

130

130

z toho autobusy

80

77

75

74

75

75

z toho trolejbusy

60

66

63

57

55

55

Počet kmenových řidičů

206

242

236

216

210

199

Pramen: Dopravní podnik města Pardubic, a.s.


47


Obrázek č. 2 – MHD na území města

Pramen: Dopravní podnik města Pardubic a.s.

DPMP a.s. zajišťuje, po předchozím objednání, přepravu handicapovaných osob (např. zdravotně postižených, držitelů průkazu ZTP/P, aj.) speciálně upraveným automobilem. Dopravní podnik se věnuje i ochraně životního prostředí. V důsledku kontaminace podloží ropnými látkami v areálu DPMP a.s. jsou prováděny sanační práce. Vzhledem k již zanedbatelným koncentracím polycyklických aromatických uhlovodíků v podzemních vodách ukončil DPMP sledování jejich výskytu k 20.3. 2008, a to na návrh orgánu státní správy v ochraně životního prostředí. V MHD je v provozu autobus na zemní plyn, který efektivně nahrazuje tradiční pohonné hmoty a produkuje minimum škodlivých exhalací. V Pardubicích byl v MHD zaveden elektronický systém odbavování cestujících. Pardubická karta od 1.11. 2006 současně slouží jako nosič elektronického jízdného ve formě časové jízdenky nebo jako elektronická peněženka. V užívání však nadále zůstávají i papírové jízdenky. K tomuto datu byl také zásadně změněn tarif MHD, jehož současné dělení na pásma se vztahuje na počet projetých zastávkových úseků. Od ledna 2002 je město Pardubice zapojeno do integrovaného dopravního systému VYDIS, který působí na území Pardubického a Královehradeckého kraje. Do systému jsou zahrnuty MHD v Hradci Králové a MHD v Pardubicích, železniční doprava v okolí obou krajských měst a autobusová doprava společnosti ORLOBUS a.s. na území města Jaroměře. V roce 2008 bude DPMP a.s. zapojen do systému IDS Pardubického kraje, který bude umožňovat cestování na jeden jízdní doklad na všech linkách a spojích zahrnutých do závazku veřejné služby základní a ostatní dopravní obslužnosti.

Nemotorová doprava Poloha města v rovinatém území zvyšuje masové používání a popularitu cyklistické dopravy ve městě. Celková síť cyklostezek na území města měří 41,6 km, cyklotras 46,6 km a pruh pro cyklisty na vozovce je v délce 0,8 km. Ve městě jsou postupně budovány úseky cyklistických stezek ke každodenní dopravě do zaměstnání nebo pro rekreaci. Stezky pro


48


cyklisty a pěší jsou postupně budovány také v rekreačních a oddychových zónách města pro volnočasové využití. Chybí však cyklostezky především v centru města, kde je budování bezpečných stezek pro cyklisty mnohdy obtížné. Město je napojeno na síť mezinárodních, národních a regionálních cyklotras (Labská stezka, Pražská stezka, aj.). Pěší doprava je v rámci města nejintenzivnější především v historickém centru města. Její atraktivita je dána zejména pěšími zónami pro chodce a množstvím služeb. V obytných zónách je pěší doprava nejintenzivnější směrem k zastávkám hromadné dopravy a k parkovištím. Další pěší trasy vedou podél vodních toků – řeky Labe a Chrudimky. Pro snazší dostupnost a větší bezpečnost je ve městě plánována výstavba dalších úseků pro pěší a cyklisty, včetně dvou lávek v centru přes řeku Labe a Chrudimku. Ve městě je k dispozici 84,4 km chodníků pro chodce.

Doprava v klidu Současná kapacita a rozmístění parkovacích míst nedostačuje nárůstu intenzity individuální automobilové dopravy. V centru města je k dispozici parkovací dům se 3. podlažími, jehož kapacita je 400 parkovacích míst. Ve městě je další parkoviště v ul. 17. listopadu s 240 místy a jako záchytná parkoviště slouží parkoviště u hypermarketů a supermarketů (např. Hypernova, Globus, a dalších). Nedostatečná parkovací kapacita se projevuje během konání např. hokejových zápasů v ČEZ aréně. Ve městě je plánována výstavba dalšího parkovacího domu v ul. Štefánikova s cca 350 parkovacími místy.

Technická infrastruktura Zásobování elektrickou energií na území města Pardubic provádí ČEZ Distribuce a.s. Na území města Pardubice není významnější zdroj elektrické energie, pouze v městské části Opočínek se nachází transformovna 220/110 kV, která je jednou ze dvou transformoven na území Pardubického kraje. Velkými zdroji elektrické energie v okolí Pardubic jsou Elektrárna Chvaletice a.s. a International Power Opatovice, a.s., které jsou současně velkými zdroji elektrické energie na území celého kraje. Systémově je výkon International Power Opatovice, a.s. vyveden do distribuční sítě 110 kV a do nadřazeného bodu v obci Opočínek. Kromě těchto velkých zdrojů existují také závodní výrobny, např. v Pardubicích Aliachem, a.s. o.z. Synthesia aj. Město Pardubice, Chrudim a Lázně Bohdaneč jsou zásobeny ze soustavy centralizovaného zásobování teplem (CZT) z International Power Opatovice, a.s., která vlastní většinu stávajících horkovodních a teplovodních sítí. Další zdroje tepla představuje Teplárna Pardubice a Teplárna Zelená louka Semtín. Zásobování plynem zajišťuje na území města Pardubic Východočeská plynárenská a.s., která patří do skupiny RWE v ČR. Od roku 2007 distribuje zemní plyn společnost VČP Net, s.r.o., která je dceřinou společností Východočeská plynárenská a.s. České Radiokomunikace a.s. zajišťují následující služby: - přenos televizního i radiového signálu a provoz rozsáhlé sítě vysílačů. - telekomunikační služby multifunkční sítě - internet, hlas,data - televizní a rozhlasové vysílání - šíření a přenos rozhlasového a televizního signálu analogového i digitálního České Radiokomunikace a.s. zajišťují šíření a přenos televizního signálu. V Pardubicích sídlí Catering s.r.o. Televize Pardubice. ČRa, a.s. dále zajišťují šíření a přenos rozhlasového signálu. Český rozhlas Pardubice zahájil vysílání v prosinci 2002. Telefónica O2 Czech Republic, a.s. pobočka Pardubice provozuje telekomunikační služby na území města. Nabízí přenos hlasu, dat a poskytování internetu. Na území města působí také mobilní operátoři (Telefónica O2 Czech Republic, a.s., T-Mobile Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s.). Na území města nejsou žádné větrné elektrárny.


49


Nejvýznamnější pro zásobování pitnou vodou je Vodárenská soustava Východní Čechy, kterou provozují Vodovody a kanalizace Pardubice a.s. Zásobování vodou okresu Pardubice je zajišťováno povrchovou a podzemní vodou z vlastních zdrojů území okresu a ze zdrojů Chrudimska. Pardubice a další sídla jsou zásobovány Skupinovým vodovodem Pardubice. Provozovatelem veřejného vodovodu, kanalizace a ČOV je v Pardubicích společnost Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. Společnost Vodovody a kanalizace Pardubice a.s. k 31.12. 2007 provozovala 1 111 km vodovodní sítě, na kterou je napojeno 30 347 ks vodovodních přípojek o celkové délce 351 km. Na tyto vodovodní přípojky je napojeno 157 373 obyvatel, tj. 96,5 % obyvatel bývalého okresu Pardubice. V roce 2007 bylo odkanalizováno celkem 8 289 tis. m3 odpadních vod. V roce 2007 došlo k mírnému zvýšení u množství produkovaných odpadních vod u obyvatelstva. Nárůst odpadních ostatních vod byl ovlivněn zvýšením výroby v průmyslových zónách (Staré Čivice, Černá za Bory) a přeřazením vojenského letiště do ostatních odpadních vod. Společnost Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. k 31.12. 2007 provozovala 481 km kanalizační sítě, na kterou je napojeno 17 133 ks kanalizačních přípojek o celkové délce 244 km. Na tyto kanalizační přípojky je napojeno 126 761 obyvatel bývalého okresu Pardubice. Délka provozované kanalizační sítě se v roce 2007 zvýšila o 11 km, což je více o 2,3 %. Město Pardubice je napojeno na ČOV Semtín, kde se při čištění mísí městské odpadní vody a průmyslové vody ze společnosti Aliachem a.s. Je nezbytné důsledně řešit čištění odpadních vod nových průmyslových areálů. BČOV Pardubice čistí odpadní vody ze skupinové kanalizace Pardubice a průmyslové odpadní vody z bývalých provozů společnosti Synthesie. Provoz BČOV zajišťuje společnost Veolia voda a.s. Na BČOV se vyčistilo celkem 11 604 tis. m3 odpadních vod včetně dešťových. Z tohoto množství připadá na městské odpadní vody 9 759 tis. m3. V rámci splnění směrnice EU o zbytkových odpadních vodách podala společnost VaK Pardubice a.s. projekt Modernizace BČOV Pardubice – Rybitví (úprava kalového hospodářství). Společnost Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. v letech 2007 - 2009 realizuje 21 staveb, které řeší odkanalizování místních částí Pardubic (Svítkov, Popkovice, St. Čvice, Dubina, Labská, Ohrazenice, a dalších), čerpacích stanice v Pardubicích (Polabiny), rekonstrukci kanalizačních sběračů na Dukle, ochranu vodního zdroje v Nemošicích, Spojilský odpad, aj. v Pardubicích, a dále odkanalizování a ČOV v jiných obcích (např. intenzifikace ČOV Holice, kanalizace v Dašicích, aj.). Shrnutí: - zkvalitnění silniční dopravy dostavbou D 11 a R35 - zatížení centra města dopravou a rostoucí intenzita silniční dopravy - absence obchvatů města - nejvýznamnějším železničním uzlem v kraji i v celé ČR - veřejné mezinárodní letiště Pardubice se smíšeným provozem - splavnění Labe do Pardubic, vybudování přístavu a MLC - fungující MHD, IDS a VYDIS - rozvoj ekologické dopravy (cyklo, pěší, trolejbusové) - nedostatek parkovacích míst zejména ve středu města - existence Vodárenské soustavy Východní Čechy a BČOV Pardubice

1.2.8. Správa věcí veřejných K významným oblastem rozvoje města Pardubic patří také správa věcí veřejných. Tato oblast zahrnuje správu majetku města včetně všech organizací založených či zřízených městem, dále výkon státní a veřejné správy (vnitřní administrativa/samosprávy) a služby poskytované veřejnosti (úřadem, organizacemi veřejné správy). Úloha města v tomto směru je


50


jednoznačně stanovená zákonem o obcích a také je vnímána z pohledu různých cílových skupin (občanů, studentů, ekonomických subjektů, turistů, návštěvníků, aj.). Právě na těchto cílových skupinách, pro které město své služby poskytuje, záleží jeho budoucnost. Město Pardubice je z hlediska výkonu státní a veřejné správy sídlem obcí s rozšířenou působností (obcí III. stupně) a obcí s pověřeným obecním úřadem (obcí II. stupně). Správní území města je, v důsledku jeho povinností vyplývajících ze zákonných ustanovení, poměrně široké a zahrnuje nejen obyvatele Pardubic, ale převážnou část území bývalého okresu Pardubice (tj. celkem 111 obcí, resp. 163 926 obyvatel – stav k 31.12. 2007). Význam města jako krajského centra vyplývá i z vysoké koncentrace ekonomických, vzdělávacích, kulturních a dalších ekonomických a společenských aktivit, které se soustředí/kumulují v území s vysokým počtem trvale žijícího obyvatelstva. Na těchto několika skutečnostech lze dokumentovat význam správy věcí veřejných, tzn. aktivit a činností, které orgány veřejné správy a samosprávy vykonávají ve prospěch občanů. Na správu věcí veřejných lze pohlížet například z hlediska: - integrovaného přístupu k udržitelnému rozvoji města, - činností souvisejících s poskytováním veřejných služeb, - rozsahu účasti občanů na veřejném životě města, - výměny zkušeností mezi subjekty působícími ve veřejné správě.

„Smart governance“ (veřejné služby) Magistrát města Pardubic zajišťuje v rámci tzv. přenesené působnosti agendy, svěřené mu státem prostřednictvím tzv. přenesené působnosti (např. vydávání osobních dokladů, vyplácení sociálních dávek atd.) a samosprávné agendy (např. sociální služby atd.) v rozsahu, který mu ukládá Rada města Pardubic, případně Zastupitelstvo města Pardubic. Agendy v přenesené působnosti město zajišťuje pro své občany i pro převážnou část území bývalého okresu Pardubice, (tj. celkem 111 obcí, resp. 163 926 obyvatel – stav k 31.12. 2007). Důležitým předpokladem zvýšení kvality a efektivnosti poskytovaných veřejných služeb je zvýšení výkonnosti a efektivnost procesů uvnitř orgánů veřejné správy, tedy magistrátu i dalších organizací veřejných služeb, majetkově či personálně propojených s městem. Magistrát a jeho organizace se potýkají s problémy souvisejícími například s chybějícím či nedostatečným využíváním moderních informačních a komunikačních technologií (ICT), velkým podílem dosud nedigitalizovaných dat, špatnou infrastrukturní vybaveností pro šíření vysokorychlostního připojení k internetu, nedostatečným zabezpečením informačních sítí a služeb a v řadě případů i nedostatečnými uživatelskými dovednostmi. Město, stejně jako jiná statutární města ČR, využívá vybudovaný vnitřní informační a komunikační systém (ICT), prostřednictvím kterého komunikují odbory magistrátu a magistrátu vůči veřejnosti. Také existuje elektronická spisová služba a nedávno vznikla nová služba CzechPoint – Český Podací Informační Národní Terminál (přístupná v Pardubice Region Tourism u Zelené brány nebo v budově České pošty na ul. tř. Míru), v rámci které lze na jednom místě získat výpisy nebo ověření dokladů z veřejných informačních systémů veřejné správy (výpis z Katastru nemovitostí, výpis ze Živnostenského úřadu či výpis z Obchodního rejstříku) a výstup z neveřejných systémů veřejné správy (v současnosti výpis z Rejstříku trestů). Kontaktní místa mají být prostředníkem jednosměrného, neinteraktivního styku občana s vybranou službou veřejné správy. Město Pardubice využívá pro informování občanů a dalších zájemců webové stránky dostupné na adrese http://genesis.mmp.cz/. Stránky jsou rozčleněné do záložek, v nichž jsou umístěny tématicky související informace. Kromě termínů, hlasových záznamů aj. informací z jednání rady a zastupitelstva města jsou zde k dispozici kontakty na pracovníky magistrátu města, elektronická podoba úřední desky a Radničního zpravodaje distribuovaného v tištěné podobě zdarma občanům a subjektům města do poštovních schránek. Stránky obsahují mj.


51


také informace o historii a zajímavostech města, jeho rozvojových dokumentech a územním plánu, mapy města a mnohé další informace. Město poskytuje prostřednictvím svých webových stránek občanům užitečné informace jak postupovat při vyřizování konkrétních záležitostí (záložka „Formuláře a informace“, „Životní situace“). U některých agend jsou k dispozici na webových stránkách potřebné formuláře za účelem jejich vyplnění. S magistrátem lze komunikovat také prostřednictvím elektronické podatelny „Kontaktujte nás“. Je samozřejmě také možné komunikovat formou elektronické zprávy (e-mailu). Město za účelem zkvalitnění kontaktu s veřejností zavedlo nové způsoby komunikace - objednávkový systém, který umožňuje objednat termín návštěvy na vybrané agendy prostřednictvím internetu (On-line rezervace). Dále byl instalován rezervační systém, obdobně jako funguje v bankách či na poštách, s možností vytištění lístku s číslem pro pořadí vstupu. Tím byly eliminovány fronty na úřadech a snížil se stres klientů i zaměstnanců magistrátu. Informační a komunikační technologie (ICT) sehrávají v každodenní činnosti magistrátu velmi důležitou úlohu. Elektronická komunikace přispívá k větší a snazší informovanosti vedoucích pracovníků, úředníků, ale i členů zastupitelstva a rady města, komisí místní samosprávy. Výhodou elektronické komunikace je rychlejší a adresnější informovanost, rychlejší oběh písemností, čímž se snižuje materiálová náročnost magistrátu a organizací veřejné správy a samosprávy. I přes velký pokrok, který město udělalo v oblasti elektronizace veřejné správy a vyřizování běžných agend, je stále co zlepšovat. Je nutné zajistit větší srozumitelnost a informovanost o možnostech komunikace s magistrátem „na dálku“, případně zlepšit služby „pod jednou střechou“. Řešením může být zřízení klientského servisu obdobného jaký funguje v bankách, kde by občan vyřídil vše na jednom místě bez obíhání několika přepážek s dalším pořadovým číslem. Všechny služby by však museli být organizovány tak, aby se tématicky doplňovaly. V rámci požadavků magistrátu na elektronizaci veřejné správy je zřízení elektronického archivu a související digitalizace písemností za účelem jejich snadné správy (archivace) a získávání informací pro osoby spojené s magistrátem i pro samotné občany. V poslední době je také aktuální projekt metropolitní sítě s cílem vybudovat optickou infrastrukturu pro vysokorychlostní metropolitní síť města, která pokryje většinu domů a budov na území města. Tato síť by měla městu a jeho organizacím poskytovat prostředí pro zavádění moderních služeb (telemetrie, kamery, e-government, apod.) a privátní sféře nabídne svoji kapacitu pro poskytování komerčních služeb (Internet, TV, telefonování, atd.). Cílovými skupinami by měly být magistrát města a organizace města (školy, sociální zařízení, zdravotnická zařízení, městská policie, dopravní podnik, technické služby, knihovny, kulturní zařízení, dětské kluby, družiny a domovy, domy s pečovatelskou službou a domovy důchodců), občané a provozovatelé telekomunikačních služeb. Investice do moderních informačních a komunikačních technologií (ICT) a jejich vzájemné propojení představují jeden z klíčových faktorů „smart administration“. ICT představují hlavní nástroj pro zajištění příznivých podmínek pro efektivní správu a sdílení dat. K tomu je však potřeba zajistit systémový a koordinovaný přístup z centrální úrovně, aby byla zajištěna kompatibilita a základní technologický standard. Důležitou oblastí mající podstatný vliv na kvalitní výkon správy města a poskytování kvalitních veřejných služeb jsou odborné, řídící a osobnostní kompetence všech zaměstnanců magistrátu a organizací města, včetně zastupitelů města, které zásadním způsobem rozhodují o kvalitě poskytování veřejných služeb magistrátem a městem obecně. V minulých letech docházelo k řadě školení a účasti všech relevantních osob na procesu zvyšování kvalifikace, ta však neměla systémový charakter a jednalo se spíše o dílčí odborná krátkodobá školení či kurzy. Proběhlo školení zaměřené na zefektivnění služeb městského úřadu v bulharském Perniku. S tímto městem je rovněž plánována výměna úředníků v rámci programu výměnných stáží.


52


Systémový přístup ke vzdělávání a odborné přípravě osob by měl přinést kromě rozšíření a prohloubení kvalifikace také zlepšení komunikace a přístupu jednotlivých útvarů magistrátu k sobě navzájem, vzájemné poznání potřeb a především synergie spočívající ve vyšší kvalitě řízení při poskytování veřejných služeb. Součástí systémového přístupu ke vzdělávání by mělo být nastavení takového systému, na základě kterého by byly vytvořeny stabilní struktury, zajišťující permanentní vzdělávání zaměstnanců magistrátu, organizací města a zastupitelů, které by se neomezovalo jen na školení využívající prostředků z rozpočtu EU, nebo jen ojedinělá školení či školení jen pro nové zaměstnance a další osoby, ale systém, který by zahrnoval obdobu tzv. celoživotního učení. Výkonnost, efektivnost a účinnost správy věcí veřejných lze hodnotit uvnitř magistrátu města představujícího administrativní aparát, i vně magistrátu, tj. vůči jeho okolí v rámci hodnocení služeb poskytovaných veřejnosti, zahrnující všechny služby poskytované ve veřejném zájmu (sociální, dopravní, kulturní, vzdělávací apod.). Předmětem hodnocení uvnitř magistrátu je možné uvést hodnocení výkonnosti a efektivnosti jeho řídící struktury, konkrétně počet úseků a odborů, rozsah jejich agend, rozsah kompetencí delegovaných jednotlivým vedoucím, způsob komunikace mezi jednotlivými úseky magistrátu v obou směrech, tj. shora dolů a naopak, a další oblasti. Nedílnou součástí takového hodnocení by mělo být hodnocení podmínek, za kterých úřad vykonává svou činnost, včetně hodnocení disponibilních lidských, materiálních a finančních zdrojů a související efektivnost a účinnost jejich užití. Součástí zvyšování kvality veřejných služeb a jejich poskytovatelů je jejich permanentní monitorování a průběžné hodnocení jejich rozsahu a kvality, rychlosti jejich poskytování a efektivnosti čerpaných zdrojů jejich financování. Nástroji pro hodnocení kvality veřejných služeb se můžou stát: - aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti města a jím poskytovaných veřejných služeb, včetně zavádění sledování výkonnosti a kvality práce magistrátu, a také analytické činnosti k identifikaci prostorů pro zlepšení a k návrhům řešení, - analýzy předcházející návrhům na postupy a činnosti vedoucí ke zvyšování efektivity, kvality a transparentnosti práce magistrátu a racionalizaci rozdělení kompetencí v rámci orgánů města s důrazem na efektivnost, - vybudování kapacit a nástrojů pro tvorbu, monitorování a evaluaci opatření Rady města a Zastupitelstva města.

Účast občanů Občané města se mohou účastnit na veřejném životě ve městě nejen prostřednictvím zastupitelské demokracie prostřednictvím voleb, ale mohou se účastnit pracovních skupin zakládaných dle aktuální potřeby při získávání názorů na konkrétní aktuální téma k řešení, nebo se mohou účastnit zasedání Zastupitelstva města. Z jednání Zastupitelstva města a Rady města jsou pořizovány zápisy, jež jsou k dispozici na webových stránkách města. Občané se mohou účastnit i jednání v Komisi místní samosprávy, které jsou zřizovány a rušeny Radou města a působí jako iniciativní a poradní orgány v určených místních částech města. Občané mohou získávat další informace formou žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím. Důležitou formou účasti na veřejném životě města jsou desítky spolků, představující volnočasové aktivity sportovního, vzdělávacího nebo jiného obdobného charakteru, kterých se účastí tisíce lidí. Velmi důležitou součástí veřejného života jsou také nevládní organizace, které působí v neziskové oblasti, zejména mezi mládeží.

Integrovaný přístup k udržitelnému rozvoji Město Pardubice připravuje, v souvislosti se současným trendem, modernizaci veřejné správy s důrazem na elektronizaci komunikace a procesů (e-government), který úzce souvisí s požadavky obyvatel města a obyvatel zóny (a také celého regionu) na kvalitu, dostupnost,


53


vhodnou koncentraci a návaznost služeb městské veřejné správy. Občané ocení vhodnou koncentraci a návaznost služeb poskytovaných na místě výkonu veřejné správy, což platí o kontaktních agendách, tzn. o službách založených na přímé vazbě úřad – občan a na přímé interakci obou těchto subjektů v reálném čase. Zcela dominantními nositeli občanských kontaktních agend v území jsou v ČR obce a rezort práce a sociálních věcí. Role úřadů práce v linii veřejné správy bude pravděpodobně od 1.1. 2009 posílena o nově koncentrovaný výkon sociální agendy vykonávané v současnosti obcemi. V současné době jsou kontaktní agendy města umístěny v 15 správních budovách na území města v řadě odloučených budov a pracovišť. Řada těchto objektů má problematický technický stav, který by výhledově vyžadoval velký investiční zásah, a nevyhovující dispozice, bezbariérovost i dopravní dostupnost. V současnosti jsou: - kontaktní agendy města umístěny v 7 odloučených budovách magistrátu a 8 odloučených budovách městských obvodů. (tj. 15 správních budov na území města) - kontaktní agendy úřadu práce umístěny ve 2 odloučených budovách - po koncentraci sociální agendy města budou na stát delimitováni pracovníci sídlící v budovách 7 městských obvodů a 2 budov magistrátu - problematická je dispozice, obtížná dopravní dostupnost a bezbariérovost předmětných budov - existence dalších automatizovaných kontaktních služeb města v širším smyslu (prodejní místo dopravního podniku, servis městské karty, městská policie,..) - nemožnost (faktická/právní) spolupráce v oblasti kontaktních agend. Telekomunikační a informační sítě a inovační ICT zpřístupňují informace firmám i občanům za účelem naplňování principu informační společnosti. Efektivní komunikace a výměna informací prostřednictvím informačních technologií zrychlí a zkvalitní poskytované služby. Výsledkem bude komunikace podnikatelských subjektů a veřejnosti s různými institucemi prostřednictvím moderních komunikačních systémů. Budování telekomunikačních a informačních sítí a zavádění inovačních ICT za účelem kvalitnějšího a celoplošného šíření informací bude mít pozitivní dopady na ekonomiku města (rozvoj elektronického podnikání) i na rozvoj lidských zdrojů (zvyšování informační gramotnosti občanů). V současné době je dokončena výstavba hlavních optických sítí, která propojila města Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. V Pardubicích vzniká metropolitní optická síť ve spolupráci Pardubického kraje s městem Pardubice a s Univerzitou Pardubice. Všichni připojení uživatelé, tedy strategicky důležité instituce a objekty v Pardubicích, budou mít možnost mezi sebou komunikovat v rámci této autonomní sítě, nikoliv „vzdáleně“ přes internet. Budování metropolitní optické sítě probíhá v etapách - ve vzájemném propojení všech budov magistrátu, a v propojení magistrátu s jeho organizacemi (městskými obvody, městskou policií, dopravním podnikem a dalšími) a v propojení magistrátu s jinými organizacemi ve městě (např. s hasiči, policií, katastrálním úřadem, se školami). Výstavba těchto sítí je trend současnosti, nutnost v oblasti komunikace. Městu se realizací metropolitní sítě eliminují rezervy, které dosud mělo v oblasti výměn datových informací.

Sítě a výměna zkušeností Město Pardubice je členem Svazu měst a obcí ČR; Elektrárenského a plynárenského sdružení; Svazu historických sídel Čech, Moravy a Slezska; Sdružení měst a obcí pro cestovní ruch; Sdružení správců městských komunikací; České asociace pro geoinformace; European Cities Tourism (oblast cestovních ruchu); mezinárodní asociace Euro Equus (chov koní a dostihový sport).


54


Podstatná část zahraničních aktivit města je zaměřena na spolupráci s partnerskými zahraničními městy: Waregem (Belgie), Skelleftea (Švédsko), Rosignano Marittimo (Itálie), Pernik (Bulharsko), Doetinchem (Nizozemsko), Merano (Itálie), Schönebeck (Německo), Selb (Německo), Sežana (Slovinsko), Vysoké Tatry (Slovensko). S některými spojuje Pardubice dlouhodobá spolupráce s bohatou tradicí. Shrnutí: - statutární město a sídlo krajské samosprávy - výkon správy obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem - schválený Strategický plán rozvoje města Pardubice a navazující Akční plány - rozvinuté územní plánování - požadavek na výrazné posílení elektronizace činností ve veřejné správě - členství města v organizacích, spolupráce s partnerskými zahraničními městy

1.2.9. Finanční analýza města Finanční analýza města vychází zejména ze zastupitelstvem schválených Závěrečných účtů za období 2005 – 2007 a rozpočtového výhledu na roky 2009 – 2011. Zdrojem informací byly webové stránky města, data poskytnutá magistrátem a konzultace s kompetentními odbory magistrátu. Finanční analýza poskytuje přehled o hospodaření města ve sledovaném období 2005 – 2007 s výhledem až do roku 2011 s cílem poskytnout základní informace o ekonomické a finanční pozici města a jeho schopnosti spolufinancovat projektové záměry zařazené do IPRM. V dalším textu jsou odděleně sledovány výše a struktura příjmů a výdajů, hlavní položky majetku a zdrojů jeho krytí, ukazatele zadluženosti a okomentovány investiční možnosti města.

Analýza příjmů a výdajů města Rozpočtový proces Statutárního města Pardubic i jednotlivých městských obvodů je dán rozpočtovými pravidly pro územně samosprávné celky a dalšími předpisy. Z celkových příjmů rozpočtu města tvořily v roce 2007 rozhodující podíl (62%) daňové příjmy, cca třetinu představovaly daně z příjmů fyzických osob, přibližně stejný podíl tvořily DPH a daně z příjmů právnických osob. Mezi nedaňovými příjmy převažovaly příjmy z vlastní činnosti, které v roce 2007 tvořily 3,3 % celkových příjmů. Na druhé místo příjmové stránky rozpočtu (za daňové příjmy) se zařadily přijaté dotace (24,8% z celkových příjmů), z nichž převažovaly neinvestiční dotace od veřejných rozpočtů centrální úrovně (93,2 %). Zbylých 7,3 % celkových příjmů rozpočtu tvořily kapitálové příjmy. Na výdajové straně rozpočtu rostl v posledních letech podíl neinvestičních výdajů, které v roce 2007 představovaly zhruba dvě třetiny veškerých výdajů rozpočtu města. Důvodem je mj. i spolufinancování provozu tří největších příspěvkových organizací města (Východočeského divadla, Komorní filharmonie Pardubice, Kulturního domu Dubina). Na investice bylo v roce 2007 určeno 30,7 % výdajů. Tabulka č. 13 zobrazuje vývoj příjmů a výdajů města v letech 2005 – 2010.


55


Tabulka č. 13 – Příjmy a výdaje města Název položky

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Příjmy celkem

1 304 681

1 238 230

1 410 163

1 497 937

1 452 466

1 556 715

Výdaje celkem

1 128 233

1 381 863

1 335 970

1 515 384

1 639 766

1 727 815

176 448

- 143 633

74 193

17 447

- 187 300

- 171 100

Rozdíl příjmů a výdajů

Pramen: Magistrát města Pardubic – Ekonomický odbor

Příjmy rozpočtu města tvořily ve sledovaném období 2005 až 20075) z přibližně 63,4 % příjmy daňové, přijaté neinvestiční transfery se podílely 16,5 % a nedaňové příjmy 6,2 %. Tyto běžné příjmy naplnily rozpočet z 86,2%. Kapitálové příjmy a dotace tvořily 13,8% příjmů rozpočtů, z čehož největší díl zaujímají příjmy z prodeje bytového fondu v rámci jeho privatizace (například v roce 2007 36,2 mil. Kč, v roce 2006 39,6 mil. Kč a v roce 2005 48,1 mil. Kč). Prodej tohoto městského majetku představuje významnou část rozpočtu, kterou město používá na financování městských investic, viz tabulka č. 13 a 14. Příjmy rozpočtu vykazují trvalý vzestupný trend bez jakýchkoli výkyvů, negativně poznamenávající celkové hospodaření města. Vzestupný trend je patrný ze sestaveného rozpočtového výhledu na léta 2008 – 2011. Běžné výdaje tvořily ve sledovaném období 73,7% rozpočtových výdajů města, z nichž největší podíly představovaly výdaje Investičního odboru (297 mil. Kč v roce 2007), Odboru sociálních věcí (206 mil. Kč v roce 2007), Odboru dopravy (197,7 mil. Kč v roce 2007), Kanceláře tajemníka (171,5 mil. Kč v roce 2007), Odbor kultury, sportu a cestovního ruchu (118,9 mil. Kč v roce 2007), Ekonomický odbor (80,9 mil. Kč v roce 2007), Odboru školství (78,6 mil. Kč v roce 2007), Odboru správy obecního majetku (64,7 mil. Kč v roce 2007), Odbor životního prostředí (53,9 mil. Kč v roce 2007), Odbor informačních technologií (12,7 mil. Kč v roce 2007), Kanceláře primátora (4,6 mil. Kč v roce 2007), Stavební úřad (1 mil. Kč v roce 2007), Odbor rozvoje a strategie (1 mil. Kč v roce 2007), Odboru právního (0,4 mil. Kč v roce 2007). Příjmy rozpočtu vykazují trvalý vzestupný trend bez jakýchkoli výkyvů, negativně poznamenávají celkové hospodaření města. Vzestupný trend je patrný ze sestaveného rozpočtového výhledu na léta 2008 – 2011. Kapitálové výdaje tvořily ve sledovaném období 26,3% rozpočtových výdajů města a představovaly tak poměrně značný podíl rozpočtových výdajů. Největší kapitálové výdaje města ve sledovaném období jsou uvedeny viz tabulka č. 13 a 14. Kapitálové výdaje uvedené v rozpočtovém výhledu na léta 2009 až 2011 neobsahují všechny investice, protože o těch se rozhoduje až v rámci projednávání rozpočtu na nadcházející rok. Rozpočty městských obvodů jsou každoročně koncipovány jako vyrovnané, hospodaření městských obvodů končí každoročně kladným zůstatkem. Výši jednotlivých zůstatků však není možné srovnávat. Každý obvod má pro své hospodaření jiné podmínky (rozloha obvodu, počet obyvatel, naplňování programů rozvoje, rozsahu výkonu státní správy, stanovených priorit apod.), což se promítá do úrovně rozpočtu v příjmové i ve výdajové části. Vždy ale platí, že jakékoli zvyšování výdajů musí být kryto buď zvýšenými příjmy daného roku nebo zapojením dalších nevyčerpaných prostředků z předchozího roku (prostřednictvím financování). Může také dojít k přesunům z rezervy rozpočtu na výdaje mezi jednotlivými výdajovými kapitolami, přičemž se ale celkový objem výdajů nezvyšuje.

5)

Uváděn vždy průměr za sledované období.


56


Majetek města a zdroje jeho krytí Město Pardubice je veřejnoprávní korporace pečující o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Využívá k tomu zejména vlastní majetek, jehož rozsah a struktura jsou historicky podmíněny základními funkcemi, které město plnilo ve svém vymezeném území již v minulosti nebo mu byly nově dány zejména zákonem o obcích. Město pro výkon samostatné působnosti založilo či zřídilo právnické osoby a organizační složky. Majetek města tak představují zejména stálá aktiva nemovitostí (budovy magistrátu, školy, pozemky, Východočeské divadlo, Kulturní dům Dubina, apod.) a komunikace na území města. Další položkou jsou oběžná aktiva, jež jsou tvořena zejména „provozními“ položkami – penězi a zásobami, sloužícími ke každodennímu zajišťování běžného hospodaření města. Ve sledovaném období6) 2005 – 2007 se stálá aktiva podílela na celkové bilanci 96,38 %, zbytek představovala oběžná aktiva (3,62 %). Stálá aktiva představovala zejména dlouhodobý hmotný majetek (86,24 %) a dlouhodobý finanční majetek (13,10 %), jež je tvořen zejména podílovými cennými papíry a vklady v podnicích s rozhodujícím vlivem (k 31.12. 2007 celkem za 1 330 mil. Kč). Město Pardubice zcela vlastní podíly v subjektech, které zajišťují veřejné služby, například: Dopravní podnik města Pardubic, a.s. (100 %), Městský rozvojový fond Pardubice, a.s. (100%), Služby města Pardubic a.s. (100%), BČOV Pardubice a.s. (100%). Město vlastní také HC Moller Pardubice a.s. (84,11%), East Bohemian Airport a.s. (66%), Dostihový spolek a.s (51,54%), Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. (43,16 %), Free zone Pardubice a.s. (30%), Bohemian Waste Management a.s. (20%), Pardubická plavební a.s. (17,49%), BK Pardubice a.s. (15%), HYDROLABE s.r.o. (8,93%), Přístav Pardubice a.s. (8,5%), Vodovody a kanalizace Chrudim, a.s. (4,27 %). Největší podíl na oběžných aktivech měly prostředky rozpočtového hospodaření (69,25%) a pohledávky (25,94%). Třetí největší podíl na oběžných aktivech měl dlouhodobě finanční majetek (4,59 %). Pasiva jsou dlouhodobě tvořena z 98,62% vlastními zdroji, z nich největší část (97,49 %) představují majetkové fondy. Cizí pasiva představují jako zdroj financování aktiv velmi nízký podíl, pouhých 1,38%. Bankovní úvěry a půjčky tvoří dlouhodobě 40,59% těchto zdrojů, na celkových pasivech se v roce 2007 podílely jen 0,6%. Tato skutečnost se pozitivně projevuje na celkovém hospodaření města, zejména dluhové službě, která je skutečně velmi nízká (pod 2% 7)). Bilanci aktiv a zdrojů jejich krytí města v letech 2005 – 2007 přibližuje tabulka č. 14.

6) 7)

Uváděn vždy průměr za sledované období 2005 až 2007. Ministerstvo financí ČR uvádí maximální přípustnou hodnotu ukazatele 30 %.


57


Tabulka č. 14 – Bilance aktiv a zdrojů jejich krytí (Rozvaha) v tis. Kč Název položky

2005

2006

2007

AKTIVA

9 816 558, 986

11 065 287,192

115 556 006,570

A. STÁLÁ AKTIVA

9 349 492, 706

10 753 801,249

11 160 808,039

79 033, 546

62 554,443

63 673,130

1. Dlouhodobý nehmotný majetek 2. Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 3. Dlouhodobý hmotný majetek

0

0

0

7 819 331, 037

9 376 717,051

9 767 215,125

4. Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

0

0

0

5. Dlouhodobý finanční majetek

1 451 128, 122

1 314 529,754

1 329 919,784

B. OBĚŽNÁ AKTIVA

467 066, 279

311 485,942

395 198,530

1. Zásoby

862, 590

842,468

814,416

173 718, 651

59 372,622

71 382,191

40 581, 549

5 907,814

7 428,418

251 901, 194

245 363,037

315 573,504

0

0

0

PASIVA

9 816 558, 986

11 065 287,192

11 556 006,570

C. VLASTNÍ ZDROJE KRYTÍ AKTIV

9 623 304, 957

10 921 409,467

11 446 487,362

9 355 182,568

10 729 406,268

11 103 528,228

8 322,843

8 613,854

0

0

2. Pohledávky 3. Finanční majetek 4. Prostředky rozpočtového hospodaření 5. Přechodné účty aktivní

1. Majetkové fondy 2. Finanční a peněžní fondy

8 290,233

3. Zvláštní fondy organizačních složek státu

0

4. Zdroje krytí prostředků rozpočtového hospodaření

6 324, 579

5. Hospodářský výsledek D. CIZÍ ZDROJE

4 288,800

3 428,800

253 507, 575

179 391,554

330 916,476

193 254, 028

143 877,725

109 519,208

1. Rezervy

0

0

0

2. Dlouhodobé závazky

19 594, 237

19 988,070

11 115,005

3. Krátkodobé závazky

91 401, 573

63 490,790

46 771,912

4. Bankovní výpomoci a půjčky

73 262,830

60 398,863

47 632,290

5. Přechodné účty pasivní

8 995, 386

0

0

Pozn.: V řádku dlouhodobý finanční majetek zahrnuje zůstatek r. 2005 depozitní směnku v hodnotě 170 mil. Kč (účet 063). V řádku finanční majetek zůstatek vždy zahrnuje stavy pokladen, bankovních účtů a cenin (účty 261, 262, 263, 241 a 245). Pramen: Magistrát města Pardubic – Ekonomický odbor

Zadluženost města a dluhová služba Dlouhodobé úvěry a půjčky byly a jsou používány k financování investic souvisejících zejména s rekonstrukcí komunikací, např. ul. Husova nebo při rekonstrukci kremačních pecí. Město má kontokorentní úvěr, ale zatím z něj nečerpalo. Podíl úvěrů na celkových aktivech města představoval v letech 2006 a 2007 méně než 1%. Cizí pasiva, obsahující všechny závazky města, se na celkových aktivech podílely v letech 2006 a 2007 pouze 2,0 resp. 1,62 %. Souhrnná výše splátek dluhů včetně příslušenství je uvedena v tabulce č. 15. Tabulka č. 15 – Výše splátek jistiny a úroků z úvěrů a půjček (údaje v tis. Kč) Název položky Splátky jistiny úvěrů a půjček

2005 19 808

2006 15 011

2007 13 628

2008 12 673

2009 12 700

2010 8 900

2011 8 900

Splátky úroků z úvěrů a půjček

2 100

1 946

1 717

1 600

950

650

400

Souhrn splátek jistiny a úroků

21 908

16 957

15 345

14 273

13 650

9 550

9 300



58


Ukazatel dluhové služby8), obecně poměřující splátky jistin dluhů, jiných závazků včetně souvisejícího příslušenství a příjmů rozpočtu, vykazuje velmi nízké hodnoty, doposud pod 2 %, což svědčí o snaze zastupitelstva nezatěžovat hospodaření města náklady na dluhovou službu. Výpočet ukazatelů zadluženosti města přibližuje tabulka č. 16. Tabulka č. 16 – Výpočet ukazatelů zadluženosti města (údaje v tis. Kč) Název položky

2005

Dluhová základna

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 233 555

1 278 486

1 225 158

Dluhová služba

21 908

16 957

15 345

14 273

21 650

44 750

62 900

Ukazatel dluhové služby Počet obyvatel (k 1.1. 2007)

1,78% 89 245

1,33% 89 245

1,25% 89 245

0,96% 89 245

1,46% 89 245

2,97% 89 245

4,11% 89 245

Zadluženost obce

79 591

64 689

51 060

38 388

225 709

396 846

348 000

Dlouhodobé úvěry

74 442

60 400

47 631

35 819

224 000

396 000

348 000

0

0

0

0

0

0

0

5 149

4 289

3 429

2 569

1 709

849

0

Kontokorentní úvěr Půjčky - SFŽP Zadluženost na 1 obyvatele (v Kč)

891,8

724,8

572,1

Cizí pasiva / celková aktiva Úvěry / celková aktiva

1,97% 0,76%

2,00% 0,55%

1,62% 0,41%

1 482 512 1 480 984 1 505 233 1 529 967

430,1 x x

2529,1 x x

4 446,7

3 899,4

x x

x x


Investiční možnosti města Podkladem pro úvahy o rozsahu a časovém plánu budoucích (plánovaných) investic města je analýza objemu a struktury jeho dosavadních ročních rozpočtů, včetně rozpočtového výhledu, jeho bilance a dosud zastupitelstvem schválených investic, které se projeví ve výdajové straně rozpočtu v nejbližších letech. Ze struktury rozpočtových příjmů podle jednotlivých položek rozpočtových kapitol je zřejmé, že téměř veškeré rozpočtové příjmy města mají již předem ze zákona či z věcného obsahu plateb (poplatky určeny na věcně související výdaje) jednoznačně dané určení ve výdajích, spočívající v zajištění obvyklých závazků města (provoz a udržování majetku města). Zdrojem investic mohou být přebytky ročních rozpočtů vyplývající z úspor v provozních výdajích, případně omezení méně důležitých investic či jejich převod do dalších let, nebo také jednorázový prodej majetku i finančního, dále městských bytů, ale i jiných budov a pozemků. Jejich prodej však dosud nebyl zastupitelstvem města schválen, a je proto možné hovořit spíše jako o dodatečném zdroji investic. Nejvhodnějším zdrojem pro realizaci aktivit IPRM, nikoli však bezpodmínečně, jsou následující zdroje: - Dodatečný příjem do rozpočtu města, vyplývající z novely zákona o rozpočtovém určení daní. Očekávaný roční příjem, počínaje rokem 2008, představuje přibližně 30 mil. Kč (odhad města). - Výnos vyplývající ze zvýšení daně z nemovitostí nacházejících se v Pardubicích. Město dosud inkasovalo přibližně 40 mil. Kč ročně, po navýšení sazby daně zastupitelstvem bude výnos dvojnásobný. Zvýšený výnos bude město inkasovat od roku 2009. Vhodnost těchto dvou zdrojů pro financování aktivit IPRM spočívá v jejich načasování do doby příprav a následné realizace IPRM, i když samozřejmě nebyly zastupitelstvem města určeny primárně jako zdroj financování IPRM, ale obecně jako dodatečný zdroj pro financování investic města.

8)

Viz Usnesení Vlády České republiky č. 346 ze dne 14. dubna 2004 o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby.


59


Použití konkrétních zdrojů financování záleží na konkrétní aktuální situaci a čase, ve kterém bude město řešit i jiné rozvojové priority. V každém případě je možné konstatovat, že město může financovat aktivity v rámci realizace IPRM v období 2008 – 2013 (teoreticky až do roku 2015), aniž by nutně muselo prodávat likvidní (finanční instrumenty) či méně likvidní majetek (nemovitosti). Na základě provedené analýzy výše a struktury rozpočtových příjmů a výdajů města a struktury bilance je možné konstatovat, že město disponuje dostatečnými finančními prostředky či potenciálními zdroji financování na rozvojové aktivity. Město je schopno operativně řídit saldo rozpočtu, případně může využít rezerv z minulých let a bankovní úvěr. Zcela rozhodujícím faktorem bezproblémové realizace IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je zvládnutí finančního a věcného řízení jednotlivých projektů ze strany města, zejména těch projektů, které budou financovány z oblasti podpory 2.1 Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Z hlediska věcného jde o připravenost projektů k realizaci (stavební povolení atd.) a splnění všech podmínek vyplývajících ze smluv o financování projektu (Smlouva o poskytnutí dotace), z hlediska finančního jde o nalezení zdrojů financování a zvládnutí cash flow při řízení realizace projektů. Shrnutí: - celkově dobrá finanční a majetková pozice města (předpoklad rozvojových aktivit) - vysoký likvidní finanční majetek (významný zdroj rezerv či investic) - významný potenciál pro prodej nemovitého majetku (bytový fond) - sjednaný úvěrový rámec je možné okamžitě navýšit dle potřeb města - nízká zadluženost (úvěry a ostatními závazky) - dosavadní kvalitní finanční řízení je významným předpokladem pro realizaci rozsáhlých rozvojových plánů (např. IPRM)

1.2.10. Shrnutí základních místních disparit Identifikace základních místních disparit (odlišnosti) a navržení možností jejich odstranění je jedním ze základních prvků udržitelného rozvoje města. Na základě výstupů ekonomické a sociální analýzy byly identifikovány místní disparity města Pardubice ve dvou rovinách:

a) Vnitřní disparity (v rámci území města a jeho částí) b) Vnější disparity (ve vztahu k regionu a ČR).

Vnitřní disparity Město a hlavní geografické údaje - v centru města je výraznou měrou zastoupena administrativní a správní funkce města - výrazně vyšší potenciál rozvoje centra města z hlediska rozvoje služeb vůči okrajovým částem města - určitá funkční disproporce v rozmístění obchodu a služeb mezi historickým a moderním centrem města - centrum města je bez výraznějšího zatížení průmyslovou výrobou, výrobní a průmyslové objekty jsou lokalizovány především v okrajových částech města Ekonomický rozvoj - v centru města je vysoká koncentrace ekonomických aktivit především z terciálního sektoru - vyšší koncentrace stravovacích kapacit je především v centru než v jiných částech města - největším zaměstnavatelem v zóně je Univerzita Pardubice (jediná v kategorii 1 000 – 1 499 zaměstnanců), následovaná Statutárním městem Pardubice (v kategorii 500 – 999 zaměstnanců) a Pardubický krajem (v kategorii 250 – 499).


60


Sociální integrace - v současnosti je v zóně budován univerzitní kampus - v zóně není žádné zdravotnické (lůžkové) zařízení, naproti tomu se na území města nachází 3 lůžková zdravotnická zařízení Životní prostředí - ve středu města je zvýšená hladina hluku, koncentrace prachu a znečišťujících látek z nadměrného zatížení dopravou Přitažlivost města - v centru města se nachází většina turistických atraktivit města - existuje rozdílná architektonická kvalita a urbanistická koncepce centra města a okrajových i sídlištních částí města - v zóně jsou l rozvojové plochy pro služby - největší krytý Skatepark v ČR - komorní filharmonie patří ke špičkovým českým orchestrálním souborům , který se účastní mezinárodních hudebních festivalů v České republice Dostupnost a mobilita - vysoká koncentrace silniční dopravy v centru města - fungující integrovaný systém veřejné dopravy a zapojení do VYDIS - zvýšená pěší doprava v zóně - nedostačující kapacita parkovacích míst zejména ve středu města - chybí bezpečné cyklostezky v centru města Správa věcí veřejných - modernizace činností veřejněsprávních institucí

Vnější disparity Město a hlavní geografické údaje - lokalizace města je výrazně excentrická v rámci kraje - poloha města v rovinaté a velmi úrodné krajině s příznivými klimatickými poměry Ekonomický rozvoj - velmi nízké zastoupení primárního sektoru a vysoké zastoupení terciárního a kvartérního sektoru - vysoký vzdělávací a vědecko-výzkumný potenciál města (TechnoPark Pardubice - čtvrtý v ČR) - dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti ve městě pohybující se pod průměrem kraje i ČR - zadluženost města je nízká ve srovnání s městy obdobné velikosti Sociální integrace - přítomnost Pardubické krajské nemocnice, a.s. s regionální působností Životní prostředí - v přepočtu plošné výměry veřejné zeleně na 1 obyvatele se město řadí na jedno z předních míst mezi obdobně velkými městy ČR - vysoké zatížení města znečištěným ovzduším, hlukem, dopravou a průmyslem


61


Přitažlivost města - vysoká atraktivita města z hlediska kvality života obyvatel - vysoká úroveň sportovních a kulturních aktivit převyšující regionální úroveň - vysoké ceny bytů řadí město Pardubice na 8. místo ČR - v Pardubicích je nedostačující zázemí pro konání nekolikadenních veletrhů s velkou návštěvností Dostupnost a mobilita - přímé napojení města na dálniční a rychlostní síť - absence obchvatů města a s tím spojené výrazné zatížení města silniční dopravou - specifické složení dopravy v Pardubicích (cca 61 % je doprava vnitřní, 37 % tvoří doprava cílová a 2 % je doprava tranzitní) - mezinárodní letiště se smíšeným provozem je jedním z 5 páteřních letišť v ČR - vodní doprava je realizována na řece Labi, která je zahrnuta do transevropské sítě vodních cest kategorie E (magistrála E20 Severní moře – Hamburg – Ústí nad Labem – Mělník – Pardubice) Správa věcí veřejných - dobrá finanční a majetková situace města vycházející z nízké zadlužeností Výše uvedené disparity města určují jeho další rozvoj a hlavní rozvojové směry a tendence, kterými by se město mělo ubírat a to ke zvýšení ekonomického potenciálu, ke zvýšení investiční přitažlivosti města a ke zvýšení celkové kvality života ve městě a přitažlivosti pro příchod nových obyvatel. Vnitřní disparity odráží specifika v rámci území města, které lze z velké části ovlivnit a eliminovat dobře nastavenou koncepcí rozvoje města a cíleným posilováním pozice města i v rámci regionu. Vnější disparity se zabývají odlišnostmi města od ostatních krajských měst nebo rozdílnostmi v rámci kraje či celé ČR. Vnější disparity mohou být založeny na neměnných skutečnostech, které nelze rozvojem města eliminovat, ale zpravidla lze doplňkovými aktivitami jejich vliv zmírnit. Mezi hlavní nástroje odstranění disparit v centru města se řadí vyřešení maxima identifikovaných bariér v dalším rozvoji, kterými jsou např. zaplnění rozvojových lokalit především pro služby, přímé napojení města na dálniční a rychlostní síť s odklonem tranzitní dopravy mimo město, vyřešení parkování ve městě, další rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury pro cyklodopravu a infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu, oživení historického jádra města a zatraktivnění centra města pro turistický ruch. Okrajové části města s převažující obytnou funkcí mohou sloužit jako synergický prvek podporující ekonomický růst centra města. Dobrou dopravní dostupností s vazbou na MHD lze zatraktivnit i tyto části pro rozvoj ekonomických aktivit drobného charakteru bez vlivu na životní prostředí a posílit tak diverzitu daných lokalit. Okrajové části města zaměřené na obslužnou a výrobní funkci jsou druhou významnou hybnou silou ekonomického potenciálu města. Je v nich soustředěna průmyslová a výrobní kapacita středního i velkého významu. Příchod nových investic, resp. firem jako potencionálních zaměstnavatelů, může i nadále pozitivně ovlivňovat trh práce ve městě a nabízet nové pracovní příležitosti. Dlouhodobá podpora rozvoje kvartérního sektoru a inovačních technologií ve spolupráci vysokoškolských subjektů a firem může ještě výrazněji přispět k posílení vědeckovýzkumného zaměření města. Dostavěný Technopark Pardubice bude sloužit jako jeden z nástrojů k propojení terciárního školství, vědecko-výzkumné základny a podnikatelské sféry.


62


1.3. SWOT Analýza Silné stránky           

 

   

  



Výhodná geografická poloha města v ČR Silná průmyslová tradice (chemie, elektrotechnika) Existence MSP Existence TechnoParku Podprůměrná míra nezaměstnanosti Nabídka dalších rozvojových ploch Existence tranzitního železničního koridoru Existence mezinárodního veřejného letiště Pardubice se smíšeným provozem Zapojená MHD do VYDIS Ekologická doprava (cyklistické stezky, trolejbusová doprava) Existence strategických dokumentů města (Strategického plánu města Pardubice, Územního plánu města Pardubice a dalších) Existence a činnost ekovýchovného centra, ekologická výchova dětí a mládeže Existence ÚSES (nadnárodních biokoridorů a biocenter regionálního významu) Stabilizovaná a široká vzdělávací nabídka (všechny stupně škol) Existence vysokého školství univerzitního typu Uspokojivá úroveň poskytování zdravotní péče Existence neziskových organizací v sociální oblasti, ve sportu a volnočasových aktivitách Tradice a úspěchy v oblasti vrcholového sportu i sportu pro všechny Realizace principu komunitního plánování sociálních služeb Vysoká angažovanost občanů ve spolcích a iniciativách (ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách) Spolupráce s partnerskými zahraničními městy

Slabé stránky    

          

 

   

Dlouhodobý úbytek počtu obyvatel Existence brownfields Absence silničních obchvatů města Nedokončený systém zapojení MHD do Integrovaného dopravního systému Pardubického kraje Nedokončený systém bezkolizních cyklostezek na území města Špatná dopravní dostupnost historického centra s omezenými možnostmi parkování Nedořešená doprava v klidu (v centru města a na sídlištích Dubina a Polabiny) Nedokončená koncepce bezbariérového města Znečištění ovzduší dopravou (exhalace, hluk) Nedořešené některé malé a mobilní zdroje znečištění ovzduší Nedořešené staré ekologické zátěže Nedokončená revitalizace veřejných parků a prostranství Nedostatečná koordinace propagace cestovního ruchu Nedostatek významných výstav, veletrhů a akcí kongresového typu Nízká atraktivita území města pro návštěvníky města (pouze během velkých akcí, krátká doba pobytu) Nevyužití potenciálu tradičních sportovních akcí pro cestovní ruch Zastaralost některých sportovních zařízení (Plavecký areál, plochodrážní a Letní stadión, aj.) Absence haly mezinárodních parametrů pro sálové sporty Nedostatečná kapacita pro aktivity sociální integrace Nedostatek nízkoprahových zařízení Nedořešené prostory městské veřejné správy


63


Příležitosti                      

  



Využití vícezdrojového financování rozvoje města (fondy EU, národní zdroje, apod.) Růst atraktivity města pro nové (zahraniční) investory Rozvoj MSP Spolupráce firem v rámci klastrů Rozvoj nových technologií a uplatnění inovací Využití „brownfields“ Rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru Další modernizace zdravotnických zařízení Prevence sociálně patologických jevů Rozvoj celoživotního vzdělávání Vytváření podmínek pro další rozvoj Univerzity Pardubice Vybudování silničního obchvatu pro snížení dopravní zátěže a hluku z dopravy Splavnění Labe do Pardubic, vybudování přístavu Pardubice Vybudování multimodálního logistického centra v Pardubicích Další rozvoj mezinárodního letiště Pardubice Další rozvoj ekologické dopravy Pokračující revitalizace veřejných prostranství a zeleně Zavádění alternativních (obnovitelných) zdrojů energie Rozvoj cestovního ruchu a městské turistiky Oživení historického centra města, městské památkové rezervace a zámku Rozvoj kongresové turistiky Další rozvoj kulturních a sportovních zařízení a jejich využívání pro akce nadregionálního významu Otevření dalších hřišť pro veřejnost a rozvoj ploch pro nové druhy sportů Nové prostory pro aktivní trávení volného času Budování a rozvoj datových a informačních sítí; další rozvoj informačních technologií Propojení úřadů s celostátní sítí egovernmentu

Hrozby        

      



Pokračující proces stárnutí populace Vzrůstající tlak ze strany některých velkých podniků vůči MSP Prohlubování monooborového zaměření průmyslové struktury Degradace krajiny (nerespektování ekologických principů udržitelnosti) Snižování ekologické stability krajiny Havárie ohrožující životní prostředí (např. Explosia, Aliachem, Paramo) Nebezpečí stoleté vody ( záplavy nebo povodně) Nedokončení dopravní infrastruktury (D11 a R35, oddalování vybudování silničního obchvatu, nesplavnění Labe, nevybudování multimodálního logistického centra a přístavu) Rostoucí koncentrace silniční dopravy zvyšuje hlukovou zátěž Zánik tradiční a lidové kultury Zvyšující se počet jedinců ohrožených sociálně patologickými jevy Zhoršování stavu kulturně-historických památek Nárůst počtu sociálně nepřizpůsobivých občanů Zánik neziskových organizací v sociální oblasti Omezování provozu nebo rušení kulturních a sportovních zařízení; útlum kulturních a sportovních aktivit Faktory negativně ovlivňující rozvoj cestovního ruchu obecně (terorizmus, přírodní katastrofy)


64


1.4. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny 1.4.1. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města Pardubice mají poměrně vysoký potenciál pro svůj rozvoj a celkové zvýšení úrovně různých složek města. Ve střednědobém výhledu lze v Pardubicích předpokládat značný rozvojový trend za předpokladu, že budou odstraněny některé současné bariéry rozvoje. Už v současné době se město vyznačuje poměrně vysokou aktivitou soukromých investorů, kteří využívají tržní možnosti – mezery na trhu. Probíhá intenzivní soukromá investiční výstavba na území města, která má za cíl doplnit infrastrukturu (síť obchodů, služeb apod.), ale také nahradit nevhodné urbanistické řešení některých lokalit. Tuto infrastrukturu je potřeba doplnit o další složky, např. kulturní a volnočasová nabídka, sociální infrastruktura, služby veřejné správy, aj. Je nezbytné, aby se do města stěhovali noví obyvatelé. Významnou úlohu v tomto procesu může mít také Univerzita Pardubice, která se plánovanou koncentrací aktivit (výstavba kampusu aj.) stane jednou z důležitých prvků přirozeného života v zóně. Pardubice budou postupně ztrácet nálepku nezajímavého města z pohledu cestovního ruchu. Již mnoho let se řeší doprava v centru města. Do centra města se navrátí přirozený pohyb, občané nebudou „uzavřeni“ v sídlištích, v nichž bydlí, ale budou svou společenskou a ekonomickou aktivitou v centru motorem růstu celého města. Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodujícími okruhy problémů, které jsou významné pro další rozvoj města prostřednictvím IPRM je právě komplexní pozvednutí úrovně centra města. Mezi okruhy řešení problémů existují synergické vazby, které jsou důležité pro komplexní rozvoj centra. Kromě toho se synergické efekty projeví i s dalšími plánovanými aktivitami města, které nebudou součástí IPRM, ale budou předmětem samostatných projektů a aktivit na základě Strategického plánu města Pardubice ve vazbě mj. také na Územní plán města aj. Z výše uvedených analýz vyplývá, že pro celkový rozvoj města je nezbytné systematicky přistoupit k řešení centra města po všech stránkách (fyzické prostředí, ekonomické aktivity, sociální, kulturní, sportovní a volnočasová infrastruktura, podmínky pro rozvoj univerzity a další). Pardubice budou nabízet příjemné fyzické prostředí a rozvinutou kvalitní infrastrukturu pro život, společenské a ekonomické aktivity. Z těchto a mnoha dalších významných důvodů bylo rozhodnuto připravit IPRM s vnitřními synergickými vazbami, který přispěje k celkovému rozvoji města systematickým řešením problémů. Centrum města bylo na základě analýzy vybráno jako území s vysokým potenciálem růstu, které svým rozvojem bude mít pozitivní vliv jak na obyvatele dotčených městských obvodů, které jsou součástí vybrané zóny, tak se jeho rozvoj pozitivně projeví ve zlepšení kvality života obyvatel celého města. Centrum bude přirozeným „motorem“ rozvoje širšího území a impulsem pro další růst celého regionu.


65


1.4.2. Zdůvodnění výběru zóny Na základě provedené ekonomické a sociální analýzy města (jejími podklady byly zejména veřejně dostupné zdroje z magistrátu, ČSÚ, aj. subjektů, viz kapitola 1.2 Analýza ekonomické a sociální situace) a zvážení priorit města (vychází také ze Strategického plánu rozvoje města Pardubice), rozhodl ŘV a následně Zastupitelstvo města na svém jednání dne 23.9. 2008 o obsahu IPRM. Vzhledem k tomu, že město má více obecných témat k řešení na celém svém území, přičemž řada témat se setkává v jeho centru, rozhodl ŘV a následně Zastupitelstvo města na svém jednání dne 23.9. 2008 o obsahu, resp. typu IPRM – území s vysokým potenciálem růstu. Předmětem IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je jeho centrum – střed města, kde bude prostřednictvím podpory řady dílčích projektů zahrnutých do IPRM, docházet k podpoře území, které je významnou a rozhodující částí města. Soustředěním prostředků a úsilí na prioritní oblasti ve vymezeném území dojde k podpoře žádoucích aktivit a celkovému zlepšení kvality života obyvatel centra a ostatních obyvatel města i jeho návštěvníků. Střed města se tak stane katalyzátorem rozvoje širšího území a podnětem pro další růst města a regionu. V dokumentu popsaná zóna IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je souvislá plocha na území města, vymezená na základě následujících několika ukazatelů, stanovených „Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města“ (viz kapitola 1.4.2, bod ad 1) c): a) b) c) d)

vysoká koncentrace ekonomických aktivit; vysoký potenciál pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb; vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit; velký význam v systému dopravní obslužnosti, která umožňuje mobilitu obyvatel a má přínos pro rozvoj města; e) vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel – zvýšení kvality života ve městech; f) výrazné uplatnění obslužných a administrativních funkcí; g) vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje.

Potenciál růstu vymezeného území (zóny) města Pardubice se odráží a vyplynul z ukazatelů (alespoň 2 ze 7 výše uvedených) uvedených v tabulce č. 17. Tabulka č. 17 – Ukazatelé pro vymezení zóny Prioritní oblast

Ukazatel pro vymezení zóny

1. Přitažlivé město

f) výrazné uplatnění obslužných a administrativních funkcí

2. Sociální integrace

e) vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel – zvýšení kvality života ve městech

3. Ekonomický rozvoj

g) vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje



66


f) výrazné uplatnění obslužných a administrativních funkcí Prioritní oblast 1. - Přitažlivé město Na základě vlastního šetření zpracovatele IPRM bylo identifikováno 70 finančních institucí sídlících v Pardubicích (banky, pojišťovny, stavební spořitelny, leasingové společnosti), z toho 44% (tj. 31 subjektů) má sídlo právě v zóně. Tento údaj je pouze orientační, těchto finančních institucí je v Pardubicích ještě více. V zóně sídlí banky s celostátní působností, které svým významem přesahují regionální úroveň. Jedná se zejména o ČSOB na třídě Míru, Českou spořitelnu a.s (Palackého ul., Třída Míru), eBanku a.s. (ul. 17. listopadu), GE Money bank (Nám. Republiky, Palackého) a Komerční banku a.s. (Nám. Republiky, ul. Sladkovského) a další, např. Unicredit bank Czech Republic (ul. Nám. Republiky). Z oblasti pojišťovnictví působí v zóně také některé významné pojišťovny s celostátní působností – např. Pojišťovna České spořitelny (ul. Nám. Republiky), Generali pojišťovna a.s. (ul. Smilova), Kooperativa pojišťovna (ul. 17. listopadu), Česká podnikatelská pojišťovna (ul. Smilova), Wuestenrot životní pojišťovna (ul. Jahnova), Axa Česká republika (ul. Smilova), Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (Nám. Republiky) a další, např. Aegon pojišťovna (ul. Jahnova), Uniqua pojišťovna a.s. (ul. 17. listopadu), Victoria volksbanken pojišťovna (třída Míru), aj.. Nachází se zde také množství spořitelen, např. Poštovní spořitelna (třída Míru), Českomoravská stavební spořitelna (ul. Smilova), Hypo Stavební spořitelna (Masarykovo nám.), Modrá pyramida stavební spořitelna (ul. Smilova), aj. Svoji činnost provozují také realitní kanceláře, které rovněž sídlí a působí ve vymezené zóně. Více než polovina realitních kanceláří, které působí na území města, sídlí právě v zóně, jedná se o 54 realitních kanceláří z celkového počtu 95. Mezi ty významnější patří M a M Reality, BIB a.s., Neoland spol s.r.o., Zeus s.r.o., JAS Reality, Reality Hlaváčová a další. Ve městě kromě již zmíněných finančních institucí (bank, pojišťoven a spořitelen) působí také Hypoteční banka (Masarykovo nám), Raiffeisen banka (ul. K Polabinám), ING Bank (ul. Teplého), Wuestenrot (ul. Jahnova), ČSOB pojišťovna (Masarykovo nám.), Hasičská vzájemná pojišťovna (ul. Do Nového), Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (ul. Karla IV.), Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (ul. Smilova), Česká národní zdravotní pojišťovna (Pernerova), Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (ul. Horonovická), a další. Na území města sídlí 95 realitních kanceláří. Nákupy v zóně lze realizovat v různých typech obchodů. V zóně sídlí obchodní centrum Grand a v jeho prostorách se nachází Billa, na třídě Míru je prodejna Albert a naproti parkovacímu domu je diskont Plus. Zároveň se v zóně nachází velké množství specializovaných obchodů, jejichž největší koncentrace z celého města je právě na třídě Míru (částečně leží v zóně), v ulicích 17. listopadu, Palackého, Sladkovského, Smilova, Jindřišská (tyto ulice částečně leží v zóně) a některé také na Pernštýnském náměstí a v ul. Zámecká (celé leží v zóně). Ve městě sídlí také hypermarkety a supermarkety (Hypernova, Globus, Kaufland, Interspar, Tesco, Baumarkt, Baumax, OBI) a další obchody a nákupní střediska (2x Lidl, 2x Billa, obchodní centrum Grand, a další). V zóně sídlí instituce státní správy i samosprávy. Působnost institucí je nejčastěji okresní či krajská. Seznam úřadů sídlících v zóně je uveden v tabulce č. 18. Dle zdroje uvedeného v této tabulce, bylo identifikováno celkem 12 úřadů sídlících v zóně z celkového počtu 30. Z městských obvodů, které zasahují do zóny, má sídlo v zóně pouze Městský obvod Pardubice I. Z obchodních společností se 100% podílem města Pardubice sídlí v zóně Městský rozvojový fond a.s., který je investorem a zároveň realizátorem rekonstrukcí


67


významných památkových budov a sportovišť. Z profesních svazů a sdružení a komor působí v zóně například Základní organizace Svazu účetních, Krajská hospodářská komora Pardubického kraje, Destinační společnost Východní Čechy. K významnějším institucím a úřadům na území města se sídlem mimo vymezenou zónu lze jmenovat např. Úřady městského obvodu Pardubice I. až VIII., Finanční úřad, Úřad práce, Katastrální úřad pro Pardubický kraj, Krajské vojenské velitelství, Krajský soud v Hradci Králové – pobočka Pardubice, Krajská a okresní správa sociálního zabezpečení, Krajská veterinární správa pro Pardubický kraj, Okresní státní zastupitelství v Pardubicích, Pozemkový úřad Pardubice, CzechInvest, Úřad regionální rady, a další. Tabulka č. 18 – Úřady sídlící v zóně Název instituce Česká obchodní inspekce Krajská hygienická stanice Krajská správa sociálního zabezpečení pro Pardubický kraj a Okresní správa sociálního zabezpečení Pardubice Krajský úřad Pardubického kraje Magistrát města Pardubic Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Pardubicích Okresní soud v Pardubicích Státní energetická inspekce - Územní inspektorát pro Pardubický kraj Státní okresní archiv Státní veterinární ústav Hradec Králové, pracoviště Pardubice Úřad městského obvodu Pardubice I. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Územní pracoviště Hradec Králové, odloučené pracoviště Pardubice


e) vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel – zvýšení kvality života ve městech Prioritní oblast 2. - Sociální integrace V zóně působí následující organizace poskytující sociální služby: - Centrum sociálních služeb – Domov pro seniory U Kostelíčka (v roce 2006 Domov důchodců Pardubice) - Specializovaný klub pro děti s poruchami chování a pro ohrožené dětí (6 – 18 let) – zajišťuje Magistrát města Pardubic, odbor komunitních služeb - volnočasové aktivity seniorů ve městě (v zóně působí Klub seniorů v ul. Smilova) – zajišťuje Magistrát města Pardubic, odbor komunitních služeb - Romský poradce a sociální kurátor + terénní sociální pracovník – zajišťuje Magistrát města Pardubic, odbor komunitních služeb - Pedagogicko psychologická poradna - Rescue Pardubice, o. s. - VIDA – informační centrum pro problematiku duševního zdraví a nemoci - Rodinné integrační centrum, o. s - Občanská poradna Pardubice, o.s Následující organizace mají sídlo mimo vymezenou zónu, ale poskytují služby v území vymezeném zónou: - Centrum sociálních služeb (poskytování pečovatelských služeb)


68


- Oblastní charita Pardubice (poskytování pečovatelských služeb) - SKP-CENTRUM, o. s. (poskytování pečovatelských služeb) Ve městě dále působí následující organizace poskytující sociální služby: - Linka sociální pomoci (poskytování pečovatelských služeb) – v ul. Železničního pluku a v ul. Jiráskova - Pečovatelská služba - Domovinka – Dubina (poskytování pečovatelských služeb), ul. Bartoňova - Základní organizace odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, - 24 klubů pro seniory - Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích (Poskytování ochrany práv, zájmů a potřeb v oblasti pracovněprávní, mzdové a sociální), ul. Husova Většina kulturních zařízení města se koncentruje v zóně. Pardubický zámek, v němž sídlí Východočeské muzeum je druhým nejnavštěvovanějším památkovým objektem v celém Pardubickém kraji. Východočeská galerie sídlí také na zámku a částečně v historickém domě U Jonáše. Mezi další galerie v zóně patří galerie Gong, Fons, Mázhaus a Sýpka. Východočeské divadlo patří k nejnavštěvovanějším jednosouborovým divadlům v ČR. Na území zóny lze činohru shlédnout také na nádvoří pardubického zámku nebo v Divadle 29. V území vymezeném zónou působí i amatérský soubor Divadla Exil. V Domě hudby sídlí Komorní filharmonie, špičkový český orchestrální soubor, který se účastní také mezinárodních hudebních festivalů v ČR (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, aj.). Multikino Cinestar sídlí v budově obchodního centra Grand a letní kino probíhá v Tyršových sadech. Na území zóny leží dvě hlavní a nejvýznamnější pardubické knihovny, Krajská knihovna a Univerzitní knihovna, které mj. pořádají kulturní aktivity pro veřejnost (přednášky, soutěže, exkurze, výtvarné dílny atd.). V Evropském spolkovém domě sídlícím v zóně působí tři zahraniční kulturně-vzdělávací instituce (British Centre, Goethe-Zentrum Pardubice a Alliance Française de Pardubice) a několik místních spolků, klubů a sdružení. Dějištěm mnoha pravidelných kulturních akcí jsou prostory v zóně. Kulturní akce se konají na veřejných prostranstvích nebo v kulturních a společenských zařízeních. Na Pernštýnském náměstí se každoročně koná folklórní Pernštýnská noc, Městské slavnosti, Vánoční trhy a Štědrovečerní zpívání. V Tyršových sadech se pořádají Pardubické dožínky, festival Ostrovy a probíhá letní kino. Ve Východočeském divadle má svou tradici GRAND festival smíchu a festival International Festival JAZZ DANCE OPEN. Divadlo 29 je místem konání spíše alternativních akcí, každoročně se zde koná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Slavnosti perníku se konají na zámku. Ke koncertům vážné hudby je kromě Domu hudby využíván i hudební sál pardubické radnice pro festival Pardubické hudební jaro. Na území zóny se nachází celé území městské památkové rezervace. Součástí Městské památkové rezervace je historické jádro města, okolí Pernštýnského náměstí, Příhrádek, zámek. Městská památková rezervace je vymezena ulicemi Zelenobranská, Pernštýnské náměstí, Klášterní, Bartolomějská, Wernerovo nábřeží, Pod Sklípky, Pernštýnská, Sv. Anežky České, Zámeckou a Příhrádkem. Ochranná zóna městské památkové rezervace zasahuje do území zóny z cca 90%. Město má dokument Program regenerace městské památkové rezervace, který byl zpracován a je aktualizován za účelem čerpání finančních příspěvků z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. V roce 2007 byly z Programu regenerace Městské památkové rezervace finančně podpořeny tyto objekty: dům čp. 31 v ul. Sv. Anežky České, kostel Sedmibolestné Panny Marie, dům čp. 85 v Bartolomějské ulici, dům čp. 92 - budova arciděkanství v Kostelní ulici, dům čp. 9 v Pernštýnské ulici, dům čp. 57 na Pernštýnském náměstí, dům čp. 116 v Bartolomějské ulici. V zóně se nachází 4 městské parky, z nichž největší rozlohu mají Tyršovy sady (10,5 ha), Park na soutoku Labe a Chrudimky (8,58 ha), následují Bubeníkovy sady (6,76 ha) a park Vinice (5,88 ha). Tyto parky tvoří 17% rozlohy zóny a 8% celkové rozlohy městské zeleně.


69


K dalším ekologicky významným prvkům v zóně patří památné stromy – Dub letní v ulici U Kamenné vily (1 ks) a Jerlín japonský na Wernerově nábřeží za kostelem sv. Bartoloměje (4 ks). V zóně se z hlediska ÚSES nachází – 5 biokoridorů (nadregionální biokoridor Městské Labe – 53 ha, regionální biokoridor Bělobranská Chrudimka – 2,67 ha, regionální biokoridor Čechovo-Vrchlického nábřeží – 1,65 ha, regionální biokoridor Matiční jezero – 6,04 ha, regionální biokoridor Vojenské cvičiště – 14,7 ha) a 4 biocentra (lokální biocentrum Soutok – Čičák – 12,5 ha, lokální biocentrum Bubeníkovy sady – 4,37 ha, lokální biocentrum Vinice – 11,27 ha, regionální biocentrum Polabiny – 48,65 ha). V zóně je vyhlášena Evropsky významnou lokalitou v rámci soustavy Natura 2000 stará lipová alej pod zámkem o celkové rozloze 2,2 ha v k.ú. Pardubice, protože se zde vyskytuje chráněný živočich páchník hnědý a v prostorách zámeckých valů žije více než 50 druhů chráněných živočichů, zejména zpěvných ptáků. Na území města je vyhlášena další Evropsky významná lokalita – úsek řeky Chrudimky v k.ú. Nemošice o celkové rozloze 2,8 ha. g) vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje Prioritní oblast č. 3 - Ekonomický rozvoj V zóně se výzkumu a vývoji věnuje Univerzita Pardubice, která se stává součástí evropského výzkumného prostoru. Pro univerzitu je také charakteristická vědecko-výzkumná a vývojová činnost v základním i aplikovaném výzkumu ve vazbě na potřeby praxe. Partnery jsou společnosti zabývající se aplikací dosažených poznatků v praxi a vědeckovýzkumná pracoviště jiných institucí, případně společně vytvořená pracoviště ve spolupráci s dalšími subjekty. Na vědeckovýzkumné činnosti se podílí i řada specializovaných pracovišť a dalších organizací, institucí a sdružení, které při univerzitě pracují. Do vědecké práce jsou tradičně zapojováni studenti doktorských programů. Významnou úlohu při podpoře vědeckých aktivit plní Institut rozvoje evropských regionů, o.p.s. V zóně sídlí také Regionální informační a kontaktní centrum Pardubice – regionální organizace Výzkumného ústavu organických syntéz a.s. a Univerzity Pardubice pro mezinárodní spolupráci ve vědě, výzkumu a technologickém vývoji. Na území města Pardubice se výzkumu a vývoji, kromě Univerzity Pardubice, věnují některé firmy např. Výzkumný ústav organických syntéz a.s., SYNPO, akciová společnost, JHV – engineering s.r.o., aj. K rozvoji vzdělanosti nejen v zóně významně přispívá jediná vysokoškolská instituce univerzitního typu v Pardubickém kraji - Univerzita Pardubice, která má v současné době 7 fakult, z nichž se 5 nachází na území zóny (Fakulta dopravní, Fakulta ekonomicko-správní, Fakulta chemicko-technologická, Fakulta filozofická a Fakulta elektrotechniky a informatiky). K 31.10. 2007 měla univerzita 9 207 studentů. Nejvíce studentů studuje na Fakultě ekonomicko-správní (27,8 % studentů). Pardubická univerzita nabízí, vyjma studia v akreditovaných studijních programech, také univerzitu třetího věku a programy celoživotního vzdělávání. Některé pardubické firmy jsou zapojeny do iniciativy klastrů s různým oborovým zaměřením, které působí nejen na území Pardubického kraje. V současné době funguje na území města klastr zaměřený do farmaceuticko – medicínských biotechnologií a nanovláken (Nanomedic, a.s.). Další klastry zde nemají sídlo, ale působí na území města – „Klastr OMNIPACK“ zaměřený na obaly a obalovou techniku, „Klastr Technické plasty“ zaměřený na výrobu a zpracování plastů“, klastr „Technické textilie“ zaměřený do polygrafického průmyslu, Elektrotechnický klastr Pardubického kraje“ zaměřený na elektrotechniku, klastr


70


Clutex, Plasticor a Klastr českých nábytkářů, družstvo. K pardubickým firmám, které jsou členy klastrů patří např. CZ EKOPLAST s.r.o., KIEKERT-CS, s.r.o., RADOM s.r.o., CESA a.s., a další. V zóně mají sídlo členové Klastru OMNIPACK (Univerzita Pardubice – Fakulta ekonomicko-správní, Institut rozvoje evropských regionů) zaměřeného na obalovou techniku. Fakulta chemicko-technologická (katedra technologie organických látek) Univerzity Pardubice je členem klastru Nanomedic zaměřeného na výzkum, vývoj, obchodní realizace výrobků z oblasti přípravků na hojení ran, tkáňových substitutů, přípravků pro cílenou distribuci léčiv a přípravků pro genovou terapii. Ze subjektů, které tvoří inovační infrastrukturu, sídlí ve vymezené zóně např. regionální kancelář agentury CzechInvest, Krajská hospodářská komora, aj. V Pardubicích se nachází i další organizace tvořící inovační infrastrukturu, které poskytují relevantní informace (poradenství) a služby, např. regionální kancelář agentury CzechInvest, Krajská hospodářská komora Pk, RPIC s.r.o., TechnoPark Pardubice, aj. Město Pardubice patří po Praze, Plzni a Brně k moderním lokalitám pro vědu a výzkum. Ovlivnit zaměstnanost v Pardubicích a v celém kraji směrem k inovačnímu podnikání s výrazným podílem přidané hodnoty má příležitost TechnoPark Pardubice (TPP) se sídlem v průmyslové zóně Staré Čívice. TPP je společným projektem Pardubického kraje, Univerzity Pardubice, Free Zone Pardubice a.s. a společnosti TechnoPark Management a.s. TPP je zaměřen na obory, které jsou z historického hlediska považovány v Pardubickém kraji za tradiční (automobilový průmysl, chemický, elektronika, informační technologie). V TPP je podnikatelský inkubátor, vědeckotechnický park a centrum pro transfer technologií. Univerzita Pardubice se svými studenty představuje značný potenciál pro kvalitní obsluhu TPP.


71


2. Popis zóny/tématu 2.1. Kvantitativní i kvalitativní popis zóny/tématu Geograficky vymezená zóna IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ zaujímá celkovou rozlohu cca 190 ha, což představuje 2,3 % rozlohy města Pardubic. Zóna zasahuje do území čtyř městských obvodů – Pardubice I, II, IV a V. V zóně se nachází historická část města včetně městské památkové rezervace. Převážná většina bytové zástavby zóny se nachází v městském obvodu Pardubice I. Atraktivita území spočívá v koncentraci historických památek, ploch městské zeleně a parků, veřejných prostranství, vzdělávacích institucí a mnoha ekonomických subjektů, zejména z terciální sféry (obchodní a správní centrum). IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ zahrnuje území centrální části města s vysokým potenciálem růstu. Vymezená zóna tvoří souvislou plochu na území města. Hranice území zóny tvoří ulice ul. Sladkovského od křižovatky s tř. Míru, ul. U Stadionu, jižní a západní hranice areálu letního stadionu, levý břeh Labe po most P. Wonky, most. P. Wonky, ul. Hradecká, jižní a východní hranice bytové zástavby Polabiny – Stavařov, ul. Studentská směrem ke křižovatce s ul. Hradeckou, ul. Hradecká po přechod pro chodce v prodloužení ul. K Cihelně, ul. K Cihelně, ul. Kunětická, přes zdymadlo v prodloužení ul. Kunětická, levý břeh Labe až za soutok Labe a Chrudimky, východní a jižní hranice parku na soutoku Labe a Chrudimky, pravý břeh Chrudimky (přes Čechovo nábřeží) až k mostu mezi ul. Jahnova a Bubeníkova, ul. Polská, ul. U Kostelíčka, ul. Dašická, ul. Ke Kamenci, ul. Štrosova, ul. Ke Tvrzi, ul. Bulharská, východní břeh Matičního jezera v Bubeníkových sadech, park Vinice na pravém břehu Chrudimky až k severozápadnímu rohu hřbitova v ul. Kyjevská, volnočasový areál na levém břehu Chrudimky až k ul. Na Spravedlnosti a ul. K Vinici, v křižovatce ul. Na Spravedlnosti a K Vinici v pokračování ul. Na Spravedlnosti zpět za železnici do ul. Štolbova, ul. Jiráskova, ul. U Sokolovny pokračuje podchodem přes sídliště Karlovina do ul. Jindřišská, ul Smilova až po křižovatku s ul. 17. listopadu, ul. 17. listopadu až po podjezd s ul. Hlaváčovou, ul. Hlaváčova až po ul. Havlíčkova, ul. Havlíčkova, křižovatka ul. Havlíčkova a Palackého, Palackého ul., tř. Míru až po křitovatku s ul. Sladkovského. Není-li uvedeno jinak, hranice vede po břehu vodní plochy a ulice či jiná veřejná prostranství, které tvoří hranici, jsou součástí zóny v celé své šíři.


72


Obrázek č. 3 – Geograficky vymezená zóna v rámci území města

Pramen: Magistrát města Pardubic


73


Obrázek č. 4 – Ortofotomapa vymezené zóny



74


2.1.1. Demografie v zóně Počet obyvatel v zóně lze stanovit ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 a to z příslušných sčítacích obvodů zasahujících do zóny. Podle tohoto zdroje žilo v zóně v roce 2001 celkem 6 007 obyvatel, což představovalo 6,6% obyvatel města Pardubic9). Obyvatelé žijící v zóně se hlásili především k české národnosti (95 %), následovala národnost slovenská (1,5 %) a 1,7 % obyvatel národnost neuvedlo. Průměrný věk obyvatel dosáhl v zóně 42,5 let a překročil průměrný věk za město Pardubice, který byl 40 let. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva byl v zóně v roce 2001 nižší (48,99 % ) než za celé město (52,34 %.) Údaje ze SLDB 2001 za zónu byly získány agregací dat za jednotlivé sčítací obvody. Vzhledem k tomu, že hranice sčítacích obvodů nekopírují přesně hranici zóny, je třeba tyto údaje považovat za přibližné. Druhým zdrojem, ze kterého je možné zjistit počet obyvatel zóny, je Evidence obyvatel Magistrátu města Pardubic. Do počtu obyvatel jsou dle tohoto zdroje zahrnuti pouze obyvatelé s trvalým pobytem včetně cizinců, ale nezahrnuje obyvatele s trvalým pobytem dle správního řízení v budově radnice. Údaje z tohoto zdroje jsou dostupné za období 2004 – 2008 (stav k 7.7.). V zóně žilo k 7.7. 2008 celkem 5 014 obyvatel a hustota zalidnění činila 2 639 obyvatel/km2, což je více než dvojnásobná hodnota ve srovnání s celým městem. Věkovou strukturu obyvatel v zóně k 31.12. 2007 zobrazuje graf č. 6. Věková struktura obyvatel zóny je nepříznivá. K 31.12. 2007 činil index stáří 209 a k 7.7. 2008 již 213, od roku 2004 má hodnota indexu stáří neustále rostoucí tendenci. Vývoj počtu obyvatel zachycuje graf č. 7.10). V lokalitě zóny jsou vysokoškolské koleje Univerzity Pardubice, které v průběhu akademického roku počet obyvatel žijících v zóně navyšují o cca 1 800 osob (kapacita kolejí). Graf č. 6 – Věková struktura obyvatel v zóně (k 31.12. 2007)

21%

10% 0-14 15-64 65+ 69%

Pramen: Evidence obyvatel Magistrátu města Pardubic

9) 10)

Údaj za celé město bez části Hostovice Počty obyvatel jsou uvedeny k 31.12. daného roku kromě roku 2008, zde je údaj k 7.7. 2008.


75


Graf č. 7 – Vývoj počtu obyvatel zóny 5600 5500 Počet obyvatel

5400 5300 5200 5100 5000 4900 4800 4700 2004

2005

2006

2007

7.7.2008

Rok


Z grafu č. 7 je zřejmý evidentní pokles celkového počtu obyvatel žijících v zóně ve sledovaném období 2004 – 2008. Zatímco v roce 2004 v zóně žilo 5 535 obyvatel, v roce 2008 pouze 5 014 obyvatel. K úbytku obyvatel dochází přirozenou měnou i migrací, což přibližuje tabulka č. 19. Problémem se může stát proces citizace, kdy dochází k vylidňování městských center a významnému rozdílu mezi denním a nočním obyvatelstvem. Tabulka č. 19 – Pohyb obyvatel v zóně v letech 2004 – 2008 Ukazatel Rok

Přirozená měna Narození

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2004

52

100

-48

200

295

-95

2005

35

101

-66

176

246

-70

2006

38

98

-60

247

329

-82

2007

59

108

-49

189

309

-120

2008 (1.1. - 7.7. 2008) Celkem

Zemřelí

Mechanická měna Saldo

Saldo

23

50

-27

98

144

-46

207

457

-250

910

1323

-413


2.1.2. Ekonomický rozvoj v zóně Údaje o ekonomických subjektech působících v zóně byly získány z Registru ekonomických subjektů. Dle tohoto zdroje se v dané oblasti nachází 4 606 ekonomicky aktivních subjektů, což je 20 % všech ekonomických subjektů ve městě11). Zde je však problematické zahrnutí pouze subjektů ležících v zóně. Údaje jsou za celé ulice, tedy i za ty, které zónou prochází jen částečně, a za celé hraniční ulice. Otázkou je zahrnutí ulic Palackého a Hlaváčova, které jsou dlouhé a leží v zóně pouze z malé části. Celkový počet ekonomických subjektů přímo v zóně bude tedy nižší, data je třeba chápat velice orientačně. Co se týká velikostní struktury ekonomických subjektů, převládá kategorie „neuvedeno“ (58,16 %), na druhém místě je skupina bez zaměstnanců (23,36 %) a následuje skupina s 111)

Registr ekonomických subjektů, ČSÚ Praha, duben 2008


76


5 zaměstnanci (12,57 %). Největším zaměstnavatelem v zóně je Univerzita Pardubice, která jako jediný subjekt v zóně patří do velikostní kategorie 1 000 – 1 499 zaměstnanců. V kategorii 500 – 999 zaměstnanců působí v zóně pouze Statutární město Pardubice a v kategorii 250 – 499 zaměstnanců se jedná o Pardubický kraj. Dle klasifikace OKEČ převládá v zóně odvětví činnosti v oblasti maloobchodu a velkoobchodu, k dalším nejrozšířenějším atří restaurace, pronájem vlastních nemovitostí, pomocné činnosti související s pojišťováním a penzijním financováním, poradenství v oblasti podnikání a řízení, účetní, auditorské činnosti a daňové poradenství a architektonické a inženýrské činnosti. Převládající právní formou podnikatelů je fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku (59 % subjektů) a společnost s ručením omezeným (17,17 %). Na základě vlastního šetření zpracovatele IPRM bylo identifikováno 70 finančních institucí sídlících v Pardubicích (banky, pojišťovny, stavební spořitelny, leasingové společnosti), z toho 44% (tj. 31 subjektů) má sídlo právě v zóně. Opět je třeba brát tento údaj jako orientační, je třeba očekávat, že těchto finančních institucí je v Pardubicích ještě více. Nákupy v zóně lze realizovat v různých typech obchodů. Sídlí zde supermarkety Plus, Billa a Albert a obchodní centrum Grand. Zároveň se v zóně nachází velké množství specializovaných obchodů, jejichž největší koncentrace z celého města je právě na třídě Míru (částečně leží v zóně), v ulicích 17. listopadu, Palackého, Sladkovského, Smilova, Jindřišská (tyto ulice částečně leží v zóně) a na Pernštýnském náměstí a v ul. Zámecká (obě leží celé v zóně).

Inovační a vědecko-výzkumný potenciál Na území města Pardubice se výzkumu a vývoji věnuje Univerzita Pardubice, která se stává součástí evropského výzkumného prostoru. V území je nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro VaV a nedostatečné propojení VaV sféry se soukromým a veřejným sektorem. Významnou úlohu při podpoře vědeckých aktivit plní Institut rozvoje evropských regionů, o.p.s. V zóně sídlí také Regionální informační a kontaktní centrum Pardubice – regionální organizace Výzkumného ústavu organických syntéz a.s. a Univerzity Pardubice pro mezinárodní spolupráci ve vědě, výzkumu a technologickém vývoji. V zóně se nachází i další organizace tvořící inovační infrastrukturu, které poskytují poradenství a služby, např. regionální kancelář agentury CzechInvest, Krajská hospodářská komora aj. V zóně mají také sídlo členové Klastru Omnipack (Univerzita Pardubice – Fakulta ekonomicko-správní, Institut rozvoje evropských regionů, o.p.s.), který je zaměřen na obalovou techniku. Fakulta chemicko-technologická UPa (katedra technologie organických látek) je členem klastru Nanomedic zaměřeného na výzkum, vývoj a obchodní realizace výrobků z oblasti přípravků na hojení ran, tkáňových substitutů, přípravků pro cílenou distribuci léčiv a přípravků pro genovou terapii. Připravované posílení kapacit pro výzkum, vývoj a inovace přinese zvýšení prestiže městu jako centra špičkového výzkumu, což se pozitivně odrazí také v ekonomice zóny.

2.1.3. Sociální integrace Zdravotnictví a sociální péče Město Pardubice nezřizuje žádné zdravotnické zařízení na území města ani v zóně. V Pardubicích se nachází 3 lůžková zdravotnická zařízení, z toho žádné neleží na území zóny, ale dvě z nich leží v hraničních ulicích zóny (soukromá gynekologická zařízení G-med v.o.s. a Partus s.r.o.); Pardubická krajská nemocnice a.s. se nachází v těsné blízkosti zóny.


77


V zóně se nachází jeden ze dvou Domovů pro seniory ve městě, který je zařízením příspěvkové organizace Sociální služby města Pardubic, jejíž zřizovatelem je Magistrát města Pardubic. Celková kapacita domova pro seniory je 274 míst. Tato kapacita je však nedostatečná, vzhledem k demografickému vývoji (prodlužování délky života, rostoucí podíl osob nad 65 let a zejména nad 80 let), a proto bude rozšířena o 40 nových míst. Domov pro seniory poskytuje svým klientům služby ve třech režimech – domov pro seniory, domov se zvláštním režimem a odlehčovací službu. V zóně působí následující organizace zaměřené na sociální a zdravotní oblast: - Pedagogicko psychologická poradna - Rescue Pardubice, o. s. - VIDA – informační centrum pro problematiku duševního zdraví a nemoci - Rodinné integrační centrum, o. s - Občanská poradna Pardubice, o.s - Magistrát města Pardubic, odbor komunitních služeb – Specializovaný klub pro děti s poruchami chování a pro ohrožené dětí (6 – 18 let); práce se seniory ve městě – volnočasové aktivity seniorů (v zóně je Klub seniorů v ul. Smilova, ve městě je celkem 24 klubů pro seniory) a dále Romský poradce a sociální kurátor a terénní sociální pracovník - Sociální služby města Pardubic (v roce 2006 Centrum sociálních služeb) – Domov pro seniory U Kostelíčka (v roce 2006 Domov důchodců Pardubice). Níže uvedené organizace mají sídlo mimo zónu, ale poskytují služby v území zónou vymezeném: Sociální služby města Pardubic – pečovatelská služba Oblastní charita Pardubice – pečovatelská služba SKP – CENTRUM, o. s. – komplexní domácí péče (nyní Pečovatelská služba) Poradenství v oblasti prevence sociálně patologických jevů zajišťuje v zóně na Sukově třídě Pedagogicko-psychologická poradna, která se zabývá primární prevencí drogových závislostí. V rámci rostoucího počtu občanů ve věkové kategorii nad 60 let je nezbytné reagovat na situaci. Do budoucna bude nezbytné směřovat investice do výstavby a rozvoje infrastruktury v oblasti sociální péče a služeb v rámci modernizace a zlepšení kvality těchto služeb a dále investovat do rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí, např. výstavbou integračního centra sociálních aktivit.

Školství Zóna je sídlem primárních, sekundárních i terciárních vzdělávacích institucí. V zóně se nachází 1 mateřská škola (celkový počet MŠ v Pardubicích je 31) a 2 základní školy (celkový počet ZŠ v Pardubicích je 19). Mateřská škola s celkovou kapacitou 75 míst je od roku 2001 vytížena na 100 % a tento trend lze předpokládat i v blízké budoucnosti vzhledem ke zvýšené porodnosti v posledních několika letech (děti se rodí silným ročníkům narozeným v 70. letech) a také vzhledem k poloze v centru města, tedy v místě, kde se na malé ploše koncentruje velké množství ekonomických subjektů, a tedy i zaměstnavatelů rodičů dětí. Základní škola Bratranců Veverkových byla k 30.9. 2007 naplněna pouze z 55 % (kapacita školy 750 žáků) a ZŠ Štefánikova byla zaplněna z 87 % (kapacita 740 žáků, 4. nejvytíženější škola). V Pardubicích jsou nejvíce obsazené specializované školy (s rozšířenou výukou jazyků, matematiky, sportovní školy), které však leží mimo zónu. V zóně sídlí také Základní škola a Praktická škola v Klášterní ulici, jejíž zřizovatelem je Pardubický kraj. Součástí školy je základní škola praktická, základní škola speciální, praktická


78


škola a školní družina. Tato škola zajišťuje vzdělání žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami. V oblasti středního školství se v zóně nachází 2 gymnázia z celkového počtu 3 ve městě a 6 ze 7 středních odborných škol v majetku Pardubického kraje. Ze soukromých středních škol se v zóně nenachází žádná. Není zde ani žádné střední odborné učiliště ani učiliště. Počet žáků navštěvujících střední školy v zóně ve školním roce 2007/2008 byl 3 192 z celkového počtu 4 723 studentů všech středních škol v Pardubicích. Mezi nejvíce naplněné školy patří Konzervatoř, Sportovní gymnázium a Střední průmyslová škola elektrotechnická. K rozvoji vzdělanosti velkou měrou přispívá Univerzita Pardubice, která vznikla v roce 1994 rozšířením Vysoké školy chemicko-technologické. V současné době má univerzita 7 fakult, z nichž se 5 nachází na území zóny (Fakulta dopravní, Fakulta ekonomicko-správní, Fakulta chemicko-technologická, Fakulta filozofická a Fakulta elektrotechniky a informatiky). UPa je jedinou VŠ univerzitního typu v zóně, městě i v Pardubickém kraji. Vzdělávací činnost univerzity probíhala v roce 2007 v 61 akreditovaných studijních programech se 134 studijními obory. K 31.10. 2007 měla univerzita 9 207 studentů (v roce 2006 ke stejnému datu 8 704 studentů). Nejvíce studentů studuje na Fakultě ekonomicko-správní (27,8 % studentů). Záměrem univerzity je dosáhnout 10 000 studentů v roce 2010. Univerzita Pardubice nabízí, vyjma studia v akreditovaných studijních programech, také univerzitu třetího věku a programy celoživotního vzdělávání. Mezi další vzdělávací instituce lze zařadit základní umělecké školy a domy dětí a mládeže. V zóně sídlí jedna ZUŠ z celkového počtu dvou v Pardubicích, kterou navštěvovalo ve školním roce 2007/2008 1 106 žáků. V hraniční ulici zóny se nachází jeden ze tří domů dětí a mládeže (Dům dětí a mládeže Štolbova), který ve školním roce 2007/2008 navštěvovalo 1 287 účastníků v kroužcích a kurzech pravidelné zájmové činnosti. Kromě škol jsou v zóně lokalizovány další vzdělávací a kulturní zařízení zajišťují jazykovou výuku. V Evropském spolkovém domě to jsou British Centre, Goethe-Zentrum Pardubice a Alliance Française de Pardubice. Je plánováno rozšíření o další zahraniční centrum, a to buď španělské nebo italské. Mezi azykové školy působící v zóně patří např. škola jazyků Europe, Jazyková škola při Obchodní akademii, Sunny Language School, jazyková škola Skřivánek, LITE Pardubice.

Bydlení Na území zóny se k 17.6. 2008 se nacházelo celkem 552 domů a od roku 2002 zde bylo postaveno celkem 10 domů12). Podrobnější informace vztahující se k bydlení jsou dostupné ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Průměrné stáří domů v zóně bylo v roce 2001 vyšší než je průměrné stáří domů v Pardubicích – 64,2 let ve srovnání s 45,3 a to díky zástavbě v historickém centru. Střed města je charakteristický vyšším zastoupením jednočlenných a dvoučlenných domácností (bytových i censových) ve srovnání s celým městem. Podíl tříčlenných bytových domácností je téměř totožný s městem (počet 3 členných censových domácností je nižší, než za celé město), naopak podíl vícečlenných domácností je nižší. Zastoupení jednotlivých typů domácností nabízí tabulka č. 20.

12 )



79


Tabulka č. 20 – Zastoupení jednotlivých typů domácností Počet členů domácnosti

Bytové domácnosti Zóna Město

1 27,34% 2 32,63% 3 20,02% 4 15,81% 5 a vícečlenné 4,20% Pramen: ČSÚ, SLDB 2001

Censové domácnosti Zóna Město

25,32%

33,37%

30,90%

30,53%

33,45%

31,72%

20,55%

18,62%

19,58%

18,56%

12,73%

15,47%

5,04%

1,84%

2,34%

2.1.4. Životní prostředí Znečištění ovzduší V území zóny probíhá měření ovzduší na Náměstí Republiky. Ve srovnání s ostatními místy v Pardubicích, na kterých probíhá měření, jsou na Náměstí republiky naměřeny jedny z nejvyšších koncentrací CO a NOx v posledních třech letech. Imisní limity pro jednotlivé sledované látky však překračovány nejsou. Tabulka č. 21 ukazuje roční průměrné hodinové koncentrace naměřené na Nám. republiky v letech 2005 – 2007. Tabulka č. 21 – Roční průměrné hodinové koncentrace v μg.m-3 Náměstí Republiky 2005 2006 2007

Oxid siřičitý Roční Maximum průměr 1h 9,2 11,1 13,4

18,7 24,3 92,0

Prach PM 10 Náměstí Roční Maximum Republiky průměr 1h 28 187 2005 27 135 2006 36,8 227,2 2007 Pramen: Magistrát města Pardubic

Oxid dusičitý Roční Maximum průměr 1h 44,3 46,5 38,4

93 100,8 78,9

Oxid uhelnatý Roční Maximum průměr 1h 663 1113 779

Oxidy dusíku Roční Maximum průměr 1h 226,8 186,4 125,2

605,4 622,5 608,3

Ozon Roční Maximum průměr 1h

2285 3918 3674

12,0 14,1 41,2

48,8 46,4 92,0

Liniovým zdrojem emisí v případě Náměstí Republiky je doprava. Jako jeden ze zdrojů znečištění ovzduší zde vzniká oxid uhelnatý (CO), a to vlivem nedokonalého hoření. Důležitou roli tedy hrají emise z motorů s vnitřním spalováním (ve městech až 95% emisí oxidu uhelnatého), přestože u moderních automobilů jsou díky katalyzátorům podstatně sníženy. Emise oxidu uhelnatého z motorů jsou nejvyšší při volnoběhu a zejména v zimním období. Emise oxidů dusíku jsou dnes velmi závažným problémem hlavně díky tomu, že jsou spojeny se spalováním i ušlechtilých paliv (plyn, nafta) a biomasy. Primárním zdrojem jsou i přes využívání katalyzátorů motorová vozidla. Dalším problémem jsou neklesající emise prachových částic (PM10) – ty pocházejí především z lokálních topenišť a automobilů. Ke zvýšený přízemního ozonu dochází v horkých letních dnech v místech s vysokou koncentrací výfukových plynů ze spalovacích motorů, kdy dochází k nárůstu obsahu dusíku a plynných uhlovodíků ve vzduchu.


80


Z velkých znečišťovatelů ovzduší (REZZO I) neleží žádný na území zóny a středním znečišťovatelem (REZZO II) je v zóně benzínová čerpací stanice OMV a.s. v Hradecké ulici.

Ochrana před hlukem Měření hluku je prováděno bodově. Soustředěná intenzivní silniční doprava v centru města (zejména Sukova třída) nepříznivě zvyšuje také hlukovou zátěž a limity hluku jsou překročeny na téměř všech komunikacích v centru města. Průběžně jsou budována protihluková opatření (protihlukové stěny) chránící zejména klidové a obytné zóny a lokálně jsou rekonstruovány komunikace s aplikací protihlukových povrchů. Komplexní řešení dopravy ve městě a odklon dopravy mimo centrum města jsou hlavními předpoklady pro snížení hlukové zátěže.

Zeleň a veřejná prostranství v zóně V zóně se nachází veřejná prostranství se zelení, plochy veřejné zeleně (parky), které jsou udržovány a postupně obnovovány, ÚSES, památné stromy. K veřejným prostranstvím s větším zastoupením zeleně patří náměstí Čs. legií (0,68 ha), Smetanovo náměstí a Komenského náměstí. V zóně se nachází 4 městské parky, z nichž největší rozlohu mají Tyršovy sady (10,5 ha), Park na soutoku Labe a Chrudimky (8,58 ha), Bubeníkovy sady (6,76 ha) a park Vinice (5,88 ha). Tyto parky tvoří 17 % rozlohy zóny a 8 % celkové rozlohy městské zeleně. Parky mají funkci odpočinkovou, hygienickou; architektonicky a prostorově dotvářejí obraz města. Jsou využívány ke krátkodobé rekreaci, a např. Tyršovy sady jsou místem konání kulturních akcí (letní kino, alternativní kulturní akce). Veřejné zelené plochy s vysokým ekologickým, rekreačním a odpočinkovým potenciálem. V průběhu posledního desetiletí byly revitalizovány Bubeníkovy sady, kde byly odstraněny závadné stromy a nahrazeny novou zelení, obměněny byly také prvky zahradní architektury. Ve stejném období byl revitalizován park Vinice do podoby původního přírodního charakteru, došlo k odstranění závadných stromů a k dosadbě novou zelení, byla vybudována cyklostezka a opraveny chodníky. V současné době je plánováno odbahnění jezírka v jižní části parku. V Tyršových sadech nebyla provedena obnova, pouze základní údržba, odumírající dřeviny nebyly nahrazeny novými a nejen z těchto důvodů je připravována jejich revitalizace. V zóně se nachází 5 biokoridorů (Městské Labe – nadregionální biokoridor, 53 ha, Bělobranská Chrudimka – regionální biokoridor, 2,67 ha, Čechovo-Vrchlického nábřeží – regionální biokoridor, 1,65 ha, Matiční jezero – regionální biokoridor, 6,04 ha, Vojenské cvičiště – regionální biokoridor, 14,7 ha) a 4 biocentra (Soutok – Čičák – lokální biocentrum, 12,5 ha, Bubeníkovy sady – lokální biocentrum, 4,37 ha, Vinice – lokální biocentrum, 11,27 ha, Polabiny – regionální biocentrum, 48,65 ha). K dalším ekologicky významným prvkům patří památné stromy – dub letní v ul. U Kamenné vily a 4 ks jerlínu japonského na Wernerově nábřeží za kostelem sv. Bartoloměje. Na území zóny se nenachází žádné přírodní památky, přírodní rezervace, maloplošná chráněná území ani staré ekologické zátěže.

Ochrana území V zóně se nachází jedna ze dvou Evropsky významných lokalit ve městě. Stará lipová alej pod zámkem je vyhlášena oblastí Natura 2000, z důvodu výskytu chráněného živočicha páchníka hnědého. Uvnitř zámeckých valů žije více než 50 druhů chráněných živočichů, zejména zpěvného ptactva.


81


Vodní hospodářství Ve vymezeném území se nachází dva vodohospodářsky významné toky – Labe a Chrudimka. Celá oblast zóny je napojena na městský vodovod a jednotnou kanalizační síť, která je zakončena v biologické ČOV. Kontaminace podzemních vod ve vymezeném území není evidována. Protipovodňová opatření jsou vybudována na obou březích Chrudimky i Labe. Chrudimka je chráněna po most rychlodráhy (resp. železniční most), ale není ochráněna plocha pod Vinicí, kde však nezasahuje zátopové území do obytné zóny.

Odpadové hospodářství V zóně probíhá sběr využitelných složek odpadů (sklo, papír, plasty, železo, nápojové kartony) a svoz komunálního odpadu zajišťují Služby města Pardubic a.s. V současné době jsou požadavky na rozšíření separace v zóně (zejména v historické části města) řešeny zvýšením četnosti svozů stávajících separačních nádob.

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Ekocentrum Paleta ve Štolbově ulici je krajským koordinátorem realizace environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty v oblasti životního prostředí. Dále také zajišťuje ekologické programy pro školy.

2.1.5. Přitažlivá zóna Veřejná prostranství, veřejná zeleň Zóna disponuje rozsáhlými plochami zeleně (viz kapitola 2.1.4 Životní prostředí) a veřejných prostranství, které využívají místní obyvatelé a návštěvníci města k relaxaci či odpočinku. V posledních letech byla provedena rekonstrukce prostranství na Karlovině, rekonstrukce náměstí Čs. legií a Smetanova nám., v plánu je revitalizace Třídy Míru. V zóně se nachází další veřejná prostranství – Pernštýnské náměstí, Komenského náměstí, Wernerovo nábřeží, Tyršovo nábřeží. Stav některých veřejných prostranství je však neuspokojivý. Regenerovány byly také některé plochy zeleně (např. Bubeníkovy sady) a další rozsáhlé areály se k oživení připravují (Tyršovy sady, Park na soutoku Labe a Chrudimky, etap dokončení revitalizace parku u Matičního jezera, aj.). Zvýšení prestiže území je možné dosáhnout obnovou veřejných prostranství jakou součásti historického jádra města. Rekonstrukcí Tyršových sadů může město zatraktivnit jednu z největších ploch zeleně v centru města ležící v bezprostřední blízkosti historického středu města. Tento veřejný park s neudržovanou a zastaralou zelení, s mlatovými chodníky, a travnatou plochou, nemající charakter parkových trávníků, bude revitalizován. Hlavním cílem je zvýšení kvality života občanů města a zvýšení atraktivity a využití veřejného prostranství se zelení jako klidové, oddychové a rekreační zóny i pro návštěvníky města. Území Parku na soutoku Labe a Chrudimky je vymezeno plochou parku založeného v 70. letech 20 stol. Lokalita na soutoku obou řek má významnou urbanistickou hodnotu, která je doposud pouze minimálně využívána. Jedná se o prostor neudržované zeleně s poškozenými asfaltovými chodníky, rozrušenými starými asfaltovými hřišti a zabahněnou vodní plochou. Park je navštěvován poměrně velkým množstvím osob všech věkových kategorií, ale nejsou zde vytvořeny potřebné podmínky pro kvalitní využívání této lokality. Chybí přímé napojení této lokality na centrum města, čímž je lokalita nevyužívaná. Celková výměra parku činí cca 8 ha. Revitalizací stávajícího území přírodní zeleně na městský park s volnočasovými aktivitami v návaznosti na centrum města, včetně pěších tras a osvětlení vznikne nová plocha městské zeleně v centrální části města.


82


Připravuje se obnova některých parků ve středu města, které mají plnit rekreační funkci nebo budou místem pořádání kulturních a volnočasových akcí (letní kino, aj.). Obnovou veřejných prostranství jako součástí historického jádra se zvýší prestiž města.

Brownfields Na území zóny se nachází brownfields - nedostavěná sportovního hala v centru města.

Bezbariérovost V zóně jsou bezbariérově přístupné budovy úřadů a institucí (Krajský úřad, Katastrální úřad, Magistrát města Pardubic - historická budova radnice i budova bývalého okresního úřadu, Městský obvod Pardubice I.), nejvýznamnější kulturní instituce (Východočeské divadlo Pardubice, Krajská knihovna, zámek, Evropský spolkový dům) i sportovní areály (Pod Vinicí, Plavecký areál Pardubice) a mnohé další budovy, ve kterých jsou poskytovány veřejné služby včetně pošty na tř. Míru, bankovních institucí a restaurací. Bezbariérový přístup není např. do budovy bývalého Plynostavu, kde sídlí důležité instituce - pobočka Krajského soudu, Úřad Regionální rady a mnohé firmy. V oblasti školství je ZŠ Bratranců Veverkových upravena bezbariérově a je zde tedy možnost integrovat žáky se zdravotním postižením. V jízdních řádech MHD jsou označeny konkrétní spoje, které jsou garantovány jako nízkopodlažní. V autobusech a trolejbusech MHD je nainstalováno vnitřní ozvučení vozidla hlásící zastávky. Při rekonstrukcích komunikací s přilehlými chodníky se již budují zastávky MHD vyhovující handicapovaným (dostatečná výška pro snadný nástup osob na vozíčku do vozidel MHD, hmatné varovné a vodící prvky pro snadnou orientaci osob nevidomých, slabozrakých a osob se zbytky zraku). Pro nevidomé, slabozraké a osoby se zbytky zraku byly na trase od vlakového nádraží po Zelenou bránu nainstalována zvuková klepátka na křižovatkách se světelným signalizačním zařízením a na přechodech pro chodce jsou žluté vodící linie. V oblasti cestovního ruchu lze zmínit bezbariérovou stezku Viléma z Pernštejna a systém certifikace stravovacích a ubytovacích zařízení – posuzuje se řešení bezbariérovosti daného podniku.

Cestovní ruch Území zóny nabízí největší turistický potenciál z celého města. Koncentrují se zde hlavní turistické atraktivity města Pardubic – zámek a historický střed města, kulturní instituce (Východočeské divadlo Pardubice, Divadlo 29, aj.), výletní loď Arnošt na Labi a také zařízení turistické infrastruktury – informační centrum Pardubice Region Tourism a mnohá ubytovací a stravovací zařízení včetně čtyřhvězdičkového hotelu EURO. Střed města je součástí městské památkové rezervace, kterou tvoří zámek a historické jádro města. Zámek z dob Pernštejnů s původní obrannou věží je unikátní díky své dispozici rovinného vodního hradu, který byl chráněn obrannými valy se čtyřmi půlkruhovými bastiony v rozích. V jeho interiérech se dochovaly nejstarší renesanční nástěnné malby. V prostorách zámku sídlí Východočeské muzeum a Východočeská galerie, je zde umístěno několik stálých expozic. Historické jádro tvoří Pernštýnské náměstí s měšťanskými domy a radnicí, s morovým sloupem a vstup do centra města otevírá Zelená brána, v jejíž blízkosti se nachází kostel sv. Bartoloměje. Nejvýznamnější místa v centru Pardubic propojuje stezka Viléma z Pernštejna, která je bezbariérová a popisné tabule jsou doplněny základními údaji v Braillově písmu. V zóně v ulici Labská - u zdymadla, začínají a zároveň končí okružní cyklistické trasy do okolí Pardubic (trasy Podél Chrudimky; Spojilským lesem; Kunětická hora; Písníky Stéblová, Hrádek a Mělice). U zámku začínají dvě značené turistické stezky – červená a zelená, které směřují na Kunětickou horu. Delší červená vede po levém břehu Labe přes Počáply a Kunětice, kratší


83


zelená po pravém břehu Labe přes Brozany a Ráby. Je tedy možné kombinovat pěší turistiku s plavbou výletní lodí s cílem Kunětická hora. V zóně se nachází přístaviště výletní restaurační lodi Arnošt z Pardubic, která pořádá vyhlídkové plavby po Labi s cílem v obci Brozany, Kunětice nebo Srnojedy. Vyhlídkové plavby jsou koncipovány buď obecně (výletní plavba bez speciálního programu) nebo lze objednat tematické plavby (pirátskou výpravu, svatební plavbu, výlety zaměřené na děti nebo seniory). Průvodcovské služby zajišťuje informační centrum Pardubice Region Tourism. Informační centrum má strategickou polohu, nachází se při vstupu do historické části města. Od roku 2006 je členem Asociace turistických informačních center kategorie „A“ a certifikované agenturou Czech Tourism jako oficiální informační centrum. Kromě turistických informací centrum poskytuje informace o Evropské unii, zajišťuje prodej vstupenek na akce, provozuje veřejný internet, zajišťuje službu Czech Point, je zde Servicepoint DHL a přepážka Dopravního podniku města Pardubic, která zajišťuje prodej jízdenek a dobíjení Pardubické karty. Počet pořádaných vícedenních akcí kongresového typu se v posledních letech zvýšil, zejména vlivem rozvoje univerzity a aktivit nemocnice, resp. zdravotnických organizací. V zóně je lokalizována většina kongresových kapacit ve městě (včetně výstavního centra Ideon) a jejich přehled uvádí tabulka č. 22. V kongresové turistice však stále existují značné rezervy. Rozvoji kongresové turistiky v současné době brání dostatečná infrastruktura a koordinace. Ta by umožnila využití ubytovacích kapacit rovnoměrněji v průběhu roku. Tabulka č. 22 – Kongresové kapacity v zóně Zařízení

Kapacita

Univerzita Pardubice

aula: 374 míst, přednáškové sály A2 – 158 míst, A3 a A10 – po 80 místech, A4 a A5 po 36 místech, kongresový sál – rektorát 200 míst, přednáškové sály – H1 303 míst, H2 – 153 míst nové učebny B1 310 míst, B2 80 míst, B3 80 míst Dům techniky hlavní sál: uspořádání – stolové 220 míst, divadelní 340 míst, plesové 170 míst velká zasedací místnost: uspořádání – stolové 64 míst, divadelní 100 míst malá zasedací místnost. uspořádání – stolové 28 míst, divadelní 45 míst Ideon – výstavní centrum hlavní sál 1000 míst, galerie 500 míst Dům hudby koncertní síň – 429 míst Hotel Euro malý salonek 38 míst, velký salonek 96 míst Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice

Z hlediska struktury hromadných ubytovacích zařízení se v zóně nachází 4 ubytovací zařízení v kategorii hotel včetně čtyřhvězdičkového hotelu Euro, který je jedním ze dvou čtyřhvězdičkových hotelů v Pardubickém kraji. V zóně převládají ubytovací zařízení v kategorii penzion – celkem 6 z 15 penzionů ve městě. V území zóny se v kategorii ubytovna nachází pouze Studentské koleje Univerzity Pardubice, které mají vyčleněno v průběhu akademického roku 50 hotelových míst a v průběhu prázdnin slouží celková kapacita kolejí (1 800 míst) jako ubytovna. Počet stravovacích zařízení v zóně nelze přesně stanovit, zejména však na třídě Míru a v historické části je velká koncentrace stravovacích zařízení. Nabídka stravovacích zařízení je pestrá – restaurace (včetně vegetariánské), kavárny, čajovny, cukrárny, fast foody, pizzerie atd. Restaurace jsou také v hojné míře využívány zaměstnanci institucí (zejména terciální sféry) sídlících ve středu města.


84


V oblasti zóny, tedy v oblasti s největší koncentrací návštěvníků, se nachází certifikovaná ubytovací a stravovací zařízení, která jsou uvedena v tabulce č. 23. Tabulka č. 23 – Certifikovaná stravovací a ubytovací zařízení v zóně Název certifikovaného stravovacího zařízení Čínská restaurace U bílého koníčka Dobrá čajovna Kavárna Evropa Pizzerie-Ristorante Galera Bazalka La Posada Mexikana Martini´s Bar Velvet Villa Rosa Hotel Euro Hotel 100 Penzion La Posada Mexikana Pramen: Magistrát města Pardubic

Adresa Pernštýnské náměstí 60 Pernštýnská 16 Pernštýnské náměstí 54 Pernštýnské náměstí 116 Pernštýnská 15 Za Pasáží 149 Třída míru 90 Třída míru 109 Havlíčkova 445 Jiráskova 2781 Kostelní 100 Za Pasáží 149

Kultura Většina kulturních zařízení města se koncentruje ve středu města. Zámek, ve kterém sídlí Východočeské muzeum je druhým nejnavštěvovanějším památkovým objektem v Pardubickém kraji. Jeho návštěvnost má neustále rostoucí tendenci, v roce 2002 činila 59 515 návštěvníků, v roce 2007 již 66 413 návštěvníků a vzrostla tedy o téměř 12 %. Východočeská galerie sídlí rovněž na zámku a také v historickém domě U Jonáše. Mezi galerie v zóně patří galerie Gong, Fons, Mázhaus a Sýpka. Významné je v zóně Východočeské divadlo Pardubice, které patří k nejnavštěvovanějším jednosouborovým divadlům v České republice. V jeho prostorách účinkují domácí i hostující soubory. Divadlo prošlo v uplynulých letech rozsáhlou rekonstrukcí. V roce 2007 navštívilo divadlo 160 692 návštěvníků, od roku 2002 došlo k 58 % nárůstu návštěvnosti. Diváci mohou shlédnout na území zóny činohru také v Divadle 29 nebo na nádvoří zámku. V území vymezeném zónou působí i amatérský soubor Divadla Exil. V Domě hudby sídlí Komorní filharmonie, která patří ke špičkovým českým orchestrálním souborům. Kromě abonentních koncertů se toto hudební těleso účastní mezinárodních hudebních festivalů v České republice (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, aj.). Komorní filharmonie a Východočeské divadlo jsou příspěvkové organizace města Pardubic. V roce 2006 bylo vybudováno multikino Cinestar v budově obchodního centra Grand a v letních měsících je dočasně zřízeno letní kino v Tyršových sadech. Na území zóny leží dvě hlavní pardubické knihovny, a to Krajská knihovna v Pardubicích a Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice. Pro obě knihovny lze používat společný čtenářský průkaz. Počet registrovaných čtenářů obou knihoven narůstá, v roce 2007 měla Krajská knihovna registrovaných 13 380 čtenářů, od roku 2002 počet registrovaných čtenářů vzrostl o 37 % a počet registrovaných čtenářů Univerzitní knihovny činil 7 815 čtenářů v roce 2007 a vzrostl od roku 2002 o 28 %. Obě knihovny disponují výstavními prostorami. V náplni Krajské knihovny jsou další kulturní aktivity pro veřejnost (přednášky, soutěže, exkurze, výtvarné dílny, aj.). Město Pardubice je zřizovatelem Evropského spolkového domu, ve kterém sídlí tři zahraniční kulturně-vzdělávací instituce (British Centre, Goethe-Zentrum Pardubice a Alliance Française de Pardubice), ale i řada místních spolků, klubů a sdružení. Zóna má z pohledu kultury význam v tom smyslu, že jsou zde pořádány právě kulturní akce pro širokou veřejnost – otevřené kulturní akce v ulicích a na dalších veřejných prostranstvích pro široké cílové skupiny. K těmto akcím patří např. folklórní Pernštýnská noc, Městské


85


slavnosti, Vánoční trhy, Štědrovečerní zpívání na Pernštýnském náměstí, v Tyršových sadech je umístěno letní kino, pořádají se zde také Pardubické dožínky a festival Ostrovy. Ve Východočeském divadle má již svou tradici Grand festival smíchu a dále je místem konání festivalu Jazzdance Open. Divadlo 29 je místem konání spíše alternativních akcí, každoročně se zde koná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Slavnosti perníku se konají na zámku. Ke koncertům vážné hudby je kromě Domu hudby využíván i hudební sál historické radnice (festival Pardubické hudební jaro).

Památková péče Celé území městské památkové rezervace s vysokým potenciálem pro kulturu a cestovní ruch se nachází na území zóny. Součástí Městské památkové rezervace je historické jádro města, okolí Pernštýnského náměstí, Příhrádek, zámek (konktrétně ulice Zelenobranská, Pernštýnské náměstí, Klášterní, Bartolomějská, Wernerovo nábřeží, Pod Sklípky, Pernštýnská, Sv. Anežky České, Zámecká). Ochranná zóna městské památkové rezervace zasahuje z cca 90 % do geograficky vymezené zóny. V roce 2007 byly v zóně z Programu regenerace městské památkové rezervace finančně podpořeny následující objekty: dům čp. 31 Sv. Anežky České, kostel Sedmibolestné Panny Marie, dům čp. 85 Bartolomějská ulice, dům čp. 92 budova arciděkanství Kostelní ulice, dům čp. 9 Pernštýnská ulice, dům č.p. 57 Pernštýnské náměstí, dům čp. 116 v Bartolomějské ulici. Kulturní akce, pořádané v historickém centru města, mohou přispět k oživení městské památkové rezervace.

Sport a volnočasové aktivity Na území zóny se nachází 14 sportovních zařízení, která slouží pro organizované skupiny sportovců, školy a také pro využití širokou veřejností. Velký význam pro zapojení široké veřejnosti do sportovních aktivit má TJ Sokol Pardubice, sportovní organizace s největším počtem členů v Pardubicích (k 1.1. 2008 měla celkem 1 763 členů). Sokol Pardubice má specializované oddíly i oddíly sokolské všestrannosti. V současné době je připravován projekt na rozšíření a modernizaci prostor pro sportování v tomto areálu. Další veřejností široce využívané zařízení v zóně je Plavecký areál Pardubice. Ten kromě rekreačního a sportovního plavání v 50 m bazénu a venkovního koupaliště nabízí další specializované činnosti a kurzy (aquaaerobik, skoky do vody, výuka plavání dětí vč. batolat, potápění atd.). V budově plaveckého areálu se nachází další doplňkové činnosti jako sauna, solárium, aerobik, masáže atd. Z důvodu špatného technického stavu je plavecký areál v nevyhovujícím až havarijním stavu a je nezbytná jeho modernizace. Kromě těchto sportovních zařízení zajišťuje kvalitní sportovní přípravu i sportovní gymnázium a některé základní školy se sportovními třídami. Přehled sportovních zařízení v zóně zobrazuje tabulka č. 24. Ve vymezené zóně se koná několik sportovních událostí - mistrovství České republiky staršího dorostu v tenise Pardubická juniorka, závody v plavání a závody ve skocích do vody s mezinárodní účastí. K organizátorům volnočasových aktivit zaměřených zejména na děti patří domy dětí a mládeže (viz Školství) a další organizace a spolky. V hraniční ulici zóny leží Dům dětí a mládeže Štolbova. Sportovní aktivity v zóně zastřešuje TJ Sokol Pardubice a mezi další sportovní oddíly v zóně patří TJ Tesla, SKP oddíl Boxu, TJ Klub vodáků – turistů a Plavecký areál Pardubice. Další významnou organizací, která se podílí na výchově a smysluplném trávení volného času dětí, je Junák – svaz skautů a skautek ČR, středisko „POLARIS“ Pardubice. Tato organizace má v areálu pod Vinicí své prostory, které slouží 1. oddílu Junáka Pardubice. Hudební a taneční obory je možné navštěvovat v Základní umělecké škole a v zóně dále působí Vysokoškolský umělecký sbor a Pardubický dětský sbor Iuventus Cantans.


86


V hraniční ulici zóny sídlí Taneční klub Life zaměřený na výuku standardních a latinskoamerických tanců. Volnočasové aktivity zajišťuje také ekologické centrum Paleta. Odbor sociálních věcí Magistrátu města Pardubic vydal Katalog pro volný čas dětí a mládeže v Pardubicích, ve kterém podle jednotlivých zájmových oblastí (např. aerobik, německý jazyk, hra na flétnu, skautské oddíly atd.) shrnuje provozovatele těchto aktivit včetně kontaktů. Součástí seznamu jsou i veřejně přístupná hřiště. V přípravě je výstavba a modernizace infrastruktury pro sportovní a volnočasové aktivity podmiňující zvyšování nabídky a možností trávení volného času a zároveň rozšíření sportovních možností např. modernizací sportovních areálů v zóně (Plavecký areál, venkovní sportoviště UPa, aj.). Gymnázium Dašická a Sportovní gymnázium Dašická připravují společný projekt pro rozšíření zázemí pro sportovní aktivity. Zkvalitněním nabídky volnočasových aktivit se zvýší kvalita života v zóně a potenciálně se sníží sociálně patologické jevy. Tabulka č. 24 – Přehled sportovních zařízení v zóně Název sportoviště

Využití

Plavecký areál Pardubice areál TJ SOKOL Pardubice I na Olšinkách (venkovní hřiště otevřeno pro veřejnost): 2 haly, 1 tělocvična, běžecký tunel, antukové volejbalové kurty, běžecká dráha 250 m, asfaltové hřiště Letní stadion

občané města

kurty TK PERNŠTÝN: 9 kurtů

Tenisový klub PERNŠTÝN studenti Univerzity Pardubice a občané, USK Pardubice

areál Univerzity Pardubice: 2 haly areál TJ Tesla Pardubice: 3 fotbalová hřiště, 4 volejbalové kurty, 11 tenisových kurtů areál LTC Pardubice: 1 hala, 12 kurtů Areál Pod Vinicí tělocvična ZŠ Bratranců Veverkových tělocvična ZŠ Štefánikova tělocvičny Gymnázia Dašická hřiště Gymnázia Dašická hala Sportovního gymnázia Pardubice Skautské centrum Vinice

TJ SOKOL Pardubice I, občané města SK DFO Pardubice o.s.

TJ Tesla Pardubice LTC Pardubice Tělovýchovná jednota Klub vodáků turistů, Sportovně střelecký klub TMS Pardubice, občané Žáci ZŠ, občané města, organizovaná tělovýchova Žáci ZŠ, občané města, organizovaná tělovýchova Studenti Gymnázia Dašická, organizovaná tělovýchova Studenti Gymnázia Dašická Studenti sportovního gymnázia a organizov.tělovýchova Skauti, veřejnost


Mezi lokality vhodné k provozování sportovních aktivit patří také parky (Vinice, Park na soutoku Labe a Chrudimky, aj.), stezky a rekreační plochy podél Labe a Chrudimky a menší plochy v obytné zástavbě. Tato veřejná prostranství jsou využívána zejména k rekreačnímu sportování (běhání, cyklistika, chůze) a také pro doplňkové sportovní aktivity sportovních klubů a škol. Význam parkových ploch pro sportovní vyžití (a i obecně krátkodobou rekreaci) je zejména pro obyvatele centrální části Pardubic, neboť dostupnost ostatní rekreační zeleně ležící zejména na okraji města je již časově náročnější (delší vzdálenost, použití dopravního prostředku, aj.).


87


2.1.6. Dostupnost a mobilita Na území zóny se nachází 0,1 km silnic I. třídy, 0,9 km silnic II. třídy, 0 km silnic III. třídy a 15 km komunikací IV. třídy. Celková délka účelových komunikací je 5 km. V některých úsecích vysoká intenzita dopravy zatěžuje životní prostředí. K nejproblematičtějším úsekům z hlediska rostoucí intenzity dopravy v rámci zóny i v rámci Pardubic patří ulice 17. listopadu – Jana Palacha (v zóně pouze ulice 17. listopadu), což je historická komunikace osídlení. Funkčně je vnímána jako obchodní třída se zásobováním a velkou koncentrací pěších včetně MHD. Druhou problematickou oblastí je Sukova třída – náměstí Republiky – Jahnova třída. Na náměstí Republiky vysoká dopravní zátěž vytváří bariéru mezi centrální částí města a historickým jádrem. Řešením pro zklidnění dopravy v oblasti Sukova třída – náměstí Republiky – Jahnova třída by bylo vybudování severovýchodního obchvatu města. V souvislosti s dopravou je třeba zmínit hluk, jehož významným zdrojem je v zóně právě doprava. Limity hluku jsou překročeny téměř na všech komunikacích v centru města. Snižování hluku je možné řešit odklonem silniční dopravy z centra na okraj města, čímž by se snížilo zatížení na některých komunikacích, další možností je obnova povrchu komunikací a řešení bodových závad. Územím zóny prochází 0,1 km I. tranzitního železničního koridoru Berlín – Praha – Brno – Vídeň (evropská magistrála E 40) a na Labi je přístaviště výletní lodi Arnošt z Pardubic, která zajišťuje rekreační dopravu do Brozan, Kunětic a do Srnojed. Pardubice mají vhodné terénní a klimatické předpoklady pro cyklistickou dopravu. V zóně se nachází celkem 2,5 km samostatných cyklostezek a 5 km společných stezek pro chodce a cyklisty (ve městě měří síť cyklostezek 41,6 km a cyklotras 46,6 km). Cyklistické stezky nejsou ideálně propojeny, dle možností jsou vedeny po již dříve vybudovaných komunikacích, ovšem jejich šíře v některých případech nedovoluje vést stezky tam, kde by to bylo nejvhodnější. Pro dopravu v klidu je v zóně vyčleněno 28 městských parkovišť s celkovou kapacitou 1 027 míst. Dalších 400 míst se nachází v parkovacím domě u diskontu Plus v ul. Karla IV. a 240 míst na parkovišti v ulici 17. listopadu. Parkování autobusů je možné pouze před Plaveckým areálem Pardubice a výstavním centrem Ideon v Jiráskově ulici. Na území zóny jsou parkoviště zpoplatněna ve všední dny od 7 do 19 hodin a v sobotu od 7 do 12 hodin, ve zbývající době je parkování zdarma. Jako odstavné slouží parkoviště na Tyršově nábřeží, kde činí parkovné 20,- Kč na celý den (ve zpoplatněné době). V současné době je kapacita parkovišť ležících v zóně nedostatečná. Částečně se tato situace vyřeší vybudováním nových parkovišť v obchodních centrech na Masarykově náměstí v Paláci Pardubice, které neleží na území zóny, ale nachází se v její těsné blízkosti. Dále se připravuje vybudování druhého parkovacího domu ve Štefánikově ulici, jehož plánovaná kapacita je cca 350 míst. Statutární město Pardubice nechalo v roce 2006 vypracovat dokument „Audit dopravy v klidu“. Ten je zaměřen na střed města, hranice vyčleněné oblasti však nekorespondují s hranicemi zóny. Z tohoto dokumentu vyplývá, že ve středu města dochází k disproporcím ve vytíženosti jednotlivých parkovišť – některá parkoviště jsou přetížena, jiná naopak nedostatečně využita. V dokumentu je mimo jiné doporučeno využít principu Car Free City (město bez automobilů), což je souhrn nejnovějších trendů přístupu k řešení parkování. Základní motivy tohoto přístupu jsou13): 

13)

Zklidnění individuální automobilové dopravy v centru měst ve prospěch pěší, cyklistické a hromadné dopravy. Zdroj: Audit dopravy v klidu, ACTIV s.r.o., 2006


88




Značná redukce povrchového parkovaní, a to ve smyslu nejen regulativním, ale také fyzické redukce počtu povrchových parkovacích míst.



Vytváření prstence záchytných parkovišť, kam je směřována zejména střednědobá a dlouhodobá návštěvnická klientela a dominantní většina abonentních a zaměstnaneckých uživatelů



Vybudování každého nového parkovacího domu je doprovázeno rušením povrchového parkování v nejbližším okolí



Povrchové parkování je finančními nástroji regulováno, přičemž v praxi se v těchto projektech ponechává na ulicích místo pouze pro krátkodobé parkování s maximální dobou stání do 2 hod.

Jednou z možností zklidnění dopravy v centru města je vybudování parkovišť vně zóny, a to v její bezprostřední blízkosti. Zóna je hustě pokryta linkami MHD – autobusovými i trolejbusovými. V zóně je umístěno celkem 16 zastávek MHD a zónou prochází celkem 26 linek (autobusových a trolejbusových). Zónu pokrývají i obě linky nočního provozu. MHD ve vymezené zóně přibližuje obrázek č. 5. Od hlavního vlakového nádraží trvá jízda dopravním prostředkem MHD do nejvzdálenějších zastávek ležících v zóně (zastávky Hradecká, U kostelíčka, Karla IV.) 10 minut. Existuje i přímé spojení zóny s pardubickým letištěm několika linkami MHD. V zóně, podobně jako v ostatních částech města, funguje elektronický odbavovací systém (Pardubická karta jako čipový průkaz cestujícího nebo jako elektronická peněženka). Městská hromadná doprava v Pardubicích je začleněna do systému VYDIS a připravuje se začlenění MHD do Integrovaného dopravního systému Pardubického kraje, které by mělo být spuštěno v září 2008, a bude tudíž platné na území zóny. Obrázek č. 5 – MHD ve vymezené zóně

Legenda: hranice zóny linky MHD



89


Pěší doprava se koncentruje zejména v centru města, kde sídlí mnoho institucí zvláště z terciální sféry, jejíž atraktivita je dána zejména pěšími zónami pro chodce a množstvím služeb. V obytných zónách probíhá nejintenzivnější pěší doprava směrem k zastávkám hromadné dopravy a k parkovištím. Další pěší trasy vedou podél vodních toků – řeky Labe a Chrudimky a místem vhodným k procházkám jsou parky. Pro snazší dostupnost a větší bezpečnost je ve městě plánována výstavba dalších úseků pro pěší a cyklisty, včetně dvou lávek v centru přes řeku Labe a Chrudimku.

2.1.7. Správa věcí veřejných V zóně je vysoká koncentrace administrativy a veřejné správy; sídlí zde instituce státní správy i samosprávy. Působnost institucí je nejčastěji okresní či krajská. Seznam úřadů sídlících v zóně je uveden v tabulce č. 25. Dle zdroje uvedeného v této tabulce bylo identifikováno celkem 12 úřadů sídlících v zóně z celkového počtu 30. Z městských obvodů, které zasahují do zóny, má svůj úřad v zóně pouze Městský obvod Pardubice I. Tabulka č. 25 – Úřady sídlící v zóně Název instituce Česká obchodní inspekce Krajská hygienická stanice Krajská správa sociálního zabezpečení pro Pardubický kraj a Okresní správa sociálního zabezpečení Pardubice Krajský úřad Pardubického kraje Magistrát města Pardubic Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Pardubicích Okresní soud v Pardubicích Státní energetická inspekce - Územní inspektorát pro Pardubický kraj Státní okresní archiv Státní veterinární ústav Hradec Králové, pracoviště Pardubice Úřad městského obvodu Pardubice I. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Územní pracoviště Hradec Králové, odloučené pracoviště Pardubice


Z obchodních společností se 100% účastí města Pardubice sídlí v zóně Městský rozvojový fond a.s., který je investorem a zároveň realizátorem rekonstrukcí významných památkových budov a sportovišť. Z profesních svazů a sdružení a komor působí v zóně například Základní organizace Svazu účetních, Krajská hospodářská komora Pardubického kraje, Krajské regionální centrum Pardubického kraje a Destinační společnost Východní Čechy.


90


2.1.8. SWOT analýza vymezené zóny Silné stránky

Slabé stránky



Vysoká koncentrace komerčních služeb a administrativy veřejné správy



Špatný technický stav infrastruktury určené pro volnočasové aktivity



Vysoká frekvence pohybu osob (obyvatel města a jeho návštěvníků)



Nedostatečná dostupnost sociálních služeb pro určité cílové skupiny obyvatel



Městská památková rezervace v zóně s vysokým potenciálem pro kulturu a cestovní ruch



Neuspokojivý stav některých veřejných prostranství



Nedostatečné kapacity infrastruktury pro moderní univerzitní vzdělávání



Nedostatečné kapacity pro rozvoj inovací, výzkumu a vývoje



Značné zastoupení ploch zeleně ve středu města



Velmi dobrá dopravní dostupnost zóny z nádraží ČD a letiště prostředky MHD



Dlouhodobý trend poklesu počtu obyvatel, nepříznivá věková struktura



Univerzita Pardubice jako tradiční centrum univerzitního vzdělávání, výzkumu a vývoje



Vysoká intenzita silniční dopravy v některých částech středu města



Vysoká koncentrace kulturních a sportovních zařízení



Nedostatečná kapacita parkovišť



Znečištěné ovzduší vlivem dopravy



Časté pořádání kulturních akcí na veřejných prostranstvích





Organizace poskytující sociální služby působící přímo v centru města

Nedostatečná nabídka VŠ studijních programů s ohledem na požadavky trhu práce





Bezbariérové přístupy do správních budov, bezbariérová MHD

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro vědu a výzkum a nedostatečné propojení VaV sféry se soukromým a veřejným sektorem



Efektivní komunikace vedení města s veřejností o rozvoji města



Dostatek zkušenosti města s využíváním dotací ze strukturálních fondů EU


91


Příležitosti

Hrozby



Zvýšení prestiže města cestou obnovy veřejných prostranství jako součásti historického jádra města



Nepřipravenost poskytovatelů sociálních služeb z hlediska rozsahu a struktury v důsledku negativních demografických změn



Oživení městské památkové rezervace





Zvýšení konkurenceschopnosti města efektivní strukturou VŠ vzdělávání

Růst znečištění ovzduší a hladiny hluku dopravou



Silná konkurence v cestovním ruchu ze strany ostatních regionů



Využití potenciálu Univerzity Pardubice pro růst konkurenceschopnosti města a regionu



Nárůst kriminality jako jeden z následků zanedbaných částí města



Zvýšení kvality života ve městě zkvalitněním nabídky volnočasových aktivit





Příliv soukromých investic do centra města (s tím související generování dalšího spontánního rozvoje)

Snížení návštěvnosti volnočasových zařízení související s poklesem zájmu o nabízené aktivity



Utlumení vědeckovýzkumných aktivit ve městě



Rozvoj nabídky moderních sociálních služeb





Zklidnění dopravy cestou vybudování parkovišť vně zóny (avšak v její bezprostřední blízkosti)

Pokles zájmu o nabízené vysokoškolské studijní obory v Pardubicích

2.2. Vize, globální cíl 2.2.1. Vize Vize města definuje cílový stav, jakého by mělo být dosaženo prostřednictvím IPRM ve zvolené zóně s využitím prostředků ROP Severovýchod a jiných OP. Vize IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je v souladu se Strategickým plánem rozvoje města z roku 2007 a s nadřazenými rozvojovými dokumenty města, kraje, ČR a EU, včetně Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Vize Integrovaného plánu rozvoje města Pardubic „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ Střed Statutárního města Pardubice je se svými upravenými veřejnými prostranstvími, širokou nabídkou obchodních a veřejných služeb, výzkumnými a vzdělávacími aktivitami přitažlivým místem pro obyvatele a návštěvníky města.

2.2.2. Globální cíl K rozvojové vizi je stanoven globální cíl IPRM, který konkretizuje a detailněji vymezuje základní směry rozvojových aktivit v dané zóně vedoucí k naplnění vize. Globální cíl IPRM je v souladu se Strategickým plánem rozvoje města z roku 2007 a s nadřazenými rozvojovými dokumenty města, kraje, ČR a EU, včetně Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Globální cíl Integrovaného plánu rozvoje města Pardubic „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ Regenerovat a revitalizovat střed města, jeho veřejná prostranství a městskou zeleň, rozvíjet infrastrukturu pro zajištění široké nabídky volnočasových aktivit, vzdělávání a dostupných a kvalitních sociálních služeb, zvýšit prestiž Pardubic jako univerzitního města a centra špičkového výzkumu a vývoje světové úrovně.


92


2.3. Stanovení cílů, strategie 2.3.1 Specifické cíle IPRM Specifické cíle charakterizují cílový stav, kterého by mělo být dosaženo realizací opatření a aktivit v dané prioritní oblasti. Specifické cíle směřují k naplnění globálního cíle a vize. Každá prioritní oblast IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ má stanoven vždy jeden specifický cíl. Všechny specifické cíle IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ jsou v souladu se Strategickým plánem rozvoje města z roku 2007 a s nadřazenými rozvojovými a programovými dokumenty města, kraje, ČR a EU, včetně Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Specifické cíle IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ vychází ze SWOT analýzy zóny, přičemž se snaží především posílit intervence pro řešení slabých stránek a využít příležitostí. Specifické cíle rovněž podporují silné stránky a neutralizují hrozby. Specifický cíl 1. k prioritní oblasti Přitažlivé město Zvýšení kvality městského prostředí prostřednictvím regenerace veřejných prostranství a modernizací infrastruktury pro volnočasové aktivity. Specifického cíle 1. bude dosaženo především opatřeními a aktivitami zaměřenými na zkvalitnění městského prostředí středu města včetně klidových zón a na zkvalitnění nabídky volnočasových aktivit se zaměřením na modernizaci sportovní a volnočasové infrastruktury. Specifický cíl 1. bude realizován prostřednictvím podpor ROP Severovýchod, oblastí podpory 2.1. Rozvoj regionálních center. Specifický cíl 1. navrhuje intervence k následujícím slabým stránkám SWOT zóny: -

Špatný technický stav infrastruktury určené pro volnočasové aktivity Neuspokojivý stav některých veřejných prostranství

Specifický cíl 1. využívá následujících příležitostí SWOT zóny: -

Zvýšení prestiže města cestou obnovy veřejných prostranství jako součásti historického jádra města Zvýšení kvality života ve městě zkvalitněním nabídky volnočasových aktivit

Specifický cíl 1. podporuje následující silné stránky SWOT zóny: -

Značné zastoupení ploch zeleně ve středu města Vysoká koncentrace kulturních a sportovních zařízení

Specifický cíl 1. neutralizuje následující hrozby SWOT zóny: -

Snížení návštěvnosti volnočasových zařízení související s poklesem zájmu o nabízené aktivity Nárůst kriminality jako jeden z následků zanedbaných částí města

Specifický cíl 2. k prioritní oblasti Sociální integrace Zvýšení dostupnosti a efektivity sociálních služeb a podpora sociálního začleňování znevýhodněných skupin obyvatel. Specifického cíle 2. bude dosaženo opatřením na zkvalitnění sociálních služeb s aktivitou zaměřenou na modernizaci a rozvoj infrastruktury pro sociální integraci ohrožených skupin. Specifický cíl 2. bude realizován prostřednictvím podpor ROP Severovýchod, oblastí podpory 2.1. Rozvoj regionálních center. Specifický cíl 2. navrhuje intervence k následujícím slabým stránkám SWOT zóny:


93


-

Nedostatečná dostupnost sociálních služeb pro určité cílové skupiny obyvatel


Rozvoj nabídky moderních sociálních služeb


Organizace poskytující sociální služby působící přímo v centru města


Nepřipravenost poskytovatelů sociálních služeb z hlediska rozsahu a struktury v důsledku negativních demografických změn

Specifický cíl 3. k prioritní oblasti Ekonomický rozvoj Zvýšení prestiže města jako centra špičkového výzkumu a univerzitního vzdělávání. Specifického cíle 3. bude dosaženo opatřeními zaměřenými na posílení kapacit pro špičkový výzkum ve městě s aktivitou vybudování centra excelence a propojení vědecko-výzkumné činnosti s praxí a na rozšíření nabídky a zvýšení kvality univerzitního vzdělávání specifikované aktivitou na modernizaci a rozšíření infrastruktury univerzitního vzdělávání, aktivitou na zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání a aktivitou na rozvoj partnerství a lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Specifický cíl 3. bude realizován prostřednictvím podpor OP Výzkum a vývoj pro inovace, oblastmi podpory 1.1. Evropská centra excelence, 3.1. Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví, 3.2. Propagace a informovanost o výsledcích VaV a 4.1. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a dále prostřednictvím podpor OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblastí podpory 2.2 Zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání, oblasti podpory 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji a oblasti podpory 2.4 Partnerství a sítě. Specifický cíl 3. navrhuje intervence k následujícím slabým stránkám SWOT zóny: -

Nedostatečné kapacity infrastruktury pro moderní univerzitní vzdělávání Nedostatečné kapacity pro rozvoj inovací, výzkumu a vývoje Nedostatečná nabídka VŠ studijních programů s ohledem na požadavky trhu práce Nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro vědu a výzkum a nedostatečné propojení VaV sféry se soukromým a veřejným sektorem


Zvýšení konkurenceschopnosti města efektivní strukturou VŠ vzdělávání Využití potenciálu Univerzity Pardubice pro růst konkurenceschopnosti města a regionu


Univerzita Pardubice jako tradiční centrum univerzitního vzdělávání, výzkumu a vývoje


Utlumení vědeckovýzkumných aktivit ve městě Pokles zájmu o nabízené vysokoškolské studijní obory v Pardubicích


94


2.3.2. Strategie IPRM Strategie IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ vychází ze zjištěných závěrů socioekonomické analýzy a SWOT analýzy města. Vnějším východiskem pro formulaci strategie IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ byly priority a cíle nadřazených strategických a rozvojových dokumentů, především Strategického plánu rozvoje města z roku 2007 a Operačních programů ČR se zaměřením zejména na soulad s Regionálním operačním programem NUTS II Severovýchod a jeho oblastí podpory 2.1. Rozvoj regionálních center. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je zaměřen na 3 prioritní oblasti (možný výběr minimálně 3 ze 6 prioritních oblastí)14): 1. Přitažlivá města Prioritní oblast Přitažlivá města se v rámci IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ zaměřuje především na: - úpravu a obnovu zanedbaných nebo nedostatečně využívaných prostranství, - budování a zvýšení kvality infrastruktury pro sport a volný čas. 2. Sociální integrace Prioritní oblast Sociální integrace se v rámci IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ zaměřuje především na: - podporu sociálního začlenění ohrožených skupin - rozvoj infrastruktury pro integraci sociálně ohrožených skupin 3. Ekonomický rozvoj Prioritní oblast Ekonomický rozvoj se v rámci IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ zaměřuje především na: - posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace ve městě - podporu spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji - podporu vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost - zvyšování kvality pracovní síly V rámci prioritních oblastí jsou v IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ navrženy opatření a aktivity dle následujícího přehledu. Opatření prioritních oblastí představují soubor aktivit, které vedou k naplnění stanoveného specifického cíle prioritní oblasti. Aktivity představují dílčí činnosti, které vedou k realizaci stanovených opatření. Aktivity jsou realizovány konkrétními dílčími projekty IPRM.

14)

Možné prioritní oblasti dle Metodického pokynu MMR jsou: Ekonomický rozvoj, Sociální integrace, Životní prostředí, Přitažlivá města, Dostupnost a mobilita a Správa věcí veřejných.


95


2.3.3. Přehled opatření a aktivit IPRM Priorita 1: Přitažlivé město Opatření 1.1.: Zvýšení kvality urbanizovaného prostředí ve středu města Aktivita: 1.1.1.: Regenerace a revitalizace klidových zón a veřejných prostranství ve středu města Opatření 1.2.: Zkvalitnění nabídky možností trávení volného času Aktivita: 1.2.1.: Rozšíření a modernizace infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport Priorita 2: Sociální integrace Opatření 2.1. Zvýšení kvality sociálních služeb Aktivita 2.1.1. Rozvoj infrastruktury sloužící pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí Priorita 3: Ekonomický rozvoj Opatření 3.1. Posílení kapacit pro špičkový výzkum ve městě Aktivita 3.1.1. Vybudování centra excelence a propojení vědecko-výzkumné činnosti s praxí Opatření 3.2. Rozšíření nabídky a zvýšení kvality univerzitního vzdělávání pro lepší uplatnitelnost absolventů v praxi Aktivita 3.2.1. Rozšíření a modernizace infrastruktury pro univerzitní vzdělávání Aktivita 3.2.2. Zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání, Aktivita 3.2.3. Rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a rozvoj partnerství K realizaci výše uvedených opatření a aktivit prostřednictvím konkrétních dílčích projektů je nutné dostatečné zajištění finančních zdrojů a lidských kapacit schopných dané projekty řídit a realizovat. Obsah a strategie IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je koncipována tak, aby mohla sloužit jako podklad pro získání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, z nichž ČR čerpá prostřednictvím jednotlivých operačních programů.

2.3.4. Popis využití OP k dosažení cílů K dosažení vytyčených cílů IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ bude nejvíce využito finančních zdrojů Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na roky 2007 - 2013. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ bude využívat k dosažení globálního cíle a specifických cílů 1 a 2 Prioritní oblast 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí, konkrétně oblast podpory 2.1. Rozvoj regionálních center, s níž je plně v souladu (viz kapitola 1.1). Globálním cílem této oblasti podpory je: „Posílení vyváženého ekonomického a společenského rozvoje velkých měst jako regionálních center“ a operačními cíli oblasti podpory 2.1. ROP Severovýchod jsou:


96


 

Regenerovat a revitalizovat městské prostředí Rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí.

Město Pardubice a další žadatelé, kteří splňují všechny podmínky a jsou v souladu s příjemci podpory 2.1., mohou prostřednictvím IPRM zpracovaného v souladu s cíli a zaměřením Prioritní osy 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí - konkrétně oblastí podpory 2.1. Rozvoj regionálních center ROP Severovýchod čerpat prostředky zaměřené na:  

regeneraci a revitalizaci brownfields a investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón a lokalit menšího rozsahu obnovu vybraných částí měst a rozvoj infrastruktury v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociálních služeb.

Tato oblast podpory je územně zaměřená na obce s více než 50. tis. obyvateli v regionu Soudržnosti Severovýchod. Statutární město Pardubice patří mezi města, jež mají povinnost pro čerpání této oblasti podpory zpracovat IPRM. Každý projekt na území města Pardubice využívající zdrojů oblasti podpory 2.1. ROP Severovýchod, musí být fyzicky realizován v souladu s vymezením zóny IPRM. Prostřednictvím IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ se, dle obsahu strategie (struktura prioritních oblastí, opatření a aktivit) a v souladu s Prováděcím dokumentem ROP Severovýchod, předpokládá čerpání finančních alokací především na:   

revitalizaci a regeneraci náměstí, parků a dalších veřejných prostranství včetně veřejné zeleně a parkovacích ploch, výstavbu a modernizaci infrastruktury pro volnočasové aktivity podmiňující zvyšování nabídky a možností pro trávení volného času, investice pro rozšíření a zkvalitnění infrastruktury sloužící pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí (včetně aktivit bezbariérového řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace).

K dosažení globálního cíle a specifického cíle 3. IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ bude využito čerpání finančních alokací z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) a z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VpK). Nastavení strategie k dosažení tohoto specifického cíle IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je v souladu s OP Výzkum a vývoj pro inovace, prioritní osou 1: Evropská centra excelence – konkrétně s oblastí podpory 1.1. Evropská centra excelence, Prioritní osou 3: Komercializace a popularizace VaV, konkrétně s oblastmi podpory 3.1 Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví a 3.2 Propagace a informovanost o výsledcích VaV a Prioritní osou 4: Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity – konkrétně s oblastí podpory 4.1. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem. Prioritní osa 1: Evropská centra excelence a oblast podpory 1.1. Evropská centra excelence si klade za hlavní cíle mj. podpořit vznik špičkových center s mezinárodním renomé, která na sebe naváží zájem partnerů, posílí mezinárodní spolupráci, urychlí produkci a přenos poznatků špičkového výzkumu do praxe a vzdělávacího procesu, s cílem přispět k mezinárodní konkurenceschopnosti ČR. Univerzita Pardubice a případní další žadatelé, kteří splňují všechny podmínky oblasti podpory, mohou prostřednictvím IPRM zpracovaného v souladu s cíli a zaměřením Prioritní


97


osy 1: Evropská centra excelence - konkrétně oblastí podpory 1.1. Evropská centra excelence, čerpat prostředky zaměřené na:  





Rekonstrukce a rozšíření kapacit VaV, popř. ekonomicky odůvodněná výstavba nových kapacit; včetně nezbytné projektové dokumentace. Pořízení přístrojového, laboratorního a informačního vybavení a infrastruktury pro výzkum, technologický rozvoj a přenos technologií, včetně školení k používání nových zařízení a pracovních postupu; včetně 10 % flexibility na akce, které spadají do rámce ESF. Projekty špičkového VaV s relevancí pro trh a socioekonomický rozvoj ČR ve formě start-up grantů, které umožní plynulý náběh a fungování nové infrastruktury a pokryjí zejména náklady jejich výzkumné činnosti do doby, než bude dobudována nová infrastruktura, náklady související s přípravou a zapojováním do mezinárodní spolupráce ve VaV a do spolupráce s komerční sférou, včetně spolupráce s technologickými platformami, klastry či jinými obdobnými seskupeními. Podpora dalších aktivit směřujících k naplnění operačních cílů oblasti podpory, včetně podpory pilotních projektů (např. příprava a řízení projektu, příprava, budování a provoz platformy pro partnerskou spolupráci centra excelence s aplikační sférou, včetně nákladů souvisejících s přípravou společných projektů, studie a analýzy, mezinárodní benchmarking).

Mezi základní principy intervence oblasti podpory 1.1. Evropská centra excelence patří podpora koncentrace VaV do center excelence kritické velikosti sdružující významný podíl existujících a nově se rozvíjejících výzkumných kapacit v daném oboru v ČR, podpora center, která jsou schopná doložit špičkovou a mezinárodně uznatelnou kvalitu s vazbou na některý ze sedmi prioritních oborů vytčených v DZSV v technických a přírodovědných oborech. Prostřednictvím IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je možné v souladu s OP VaVpI předložit projekt „Mezinárodní centrum materiálového výzkumu Pardubice“. Tento projekt předpokládá vytvoření centra excelence v oblasti materiálového výzkumu. Je společným projektem Univerzity Pardubice, pěti ústavů Akademie věd ČR, pracovišť a speciálních laboratoří dalších čtyř univerzit a některých tuzemských a zahraničních průmyslově orientovaných společností. Tento projekt je v souladu se všemi operacemi specifikovanými v oblasti podpory 1.1. a je zařazen v indikativním seznamu velkých projektů uvedených v Příloze 6 OP VaVpI z března 2008. Prioritní osa 3: Komercializace a popularizace VaV, oblast podpory 3.1 Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví si klade za hlavní cíl podporu komercializace výsledků VaV ve výzkumných institucích zejména prostřednictvím podpory systémů komercializace a ochrany a využití duševního vlastnictví, včetně zakládání a rozvoje center pro transfer technologií v rámci vědeckých institucí. Žadatelé splňující podmínky přijatelnosti budou moci prostřednictvím IPRM v této oblasti podpory čerpat prostředky zaměřené především na: 

 

Podporu vzniku, rozvoje a činnosti center transferu technologií při výzkumných institucích, včetně nezbytných nákladů na jejich činnost, nákup služeb souvisejících s transferem technologií, transfer a využívání know-how ze zahraničí, poplatky za členství v odborných asociacích (národních i mezinárodních), navazování spolupráce, propagaci a kooperaci s komerční sférou, v odůvodněných případech také rekonstrukce či výstavbu a vybavení center transferu technologií, Nákup služeb spojených s transferem technologií, komercializací a ochranou duševního vlastnictví ve výzkumných institucích, Přístrojové a laboratorní vybavení, rekonstrukce či novou výstavbu měřících, testovacích a ověřovacích center do fáze polo-provozu nezbytného pro proces transferu technologií a pro ověření technické proveditelnosti záměrů, Zpracovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

98




Založení a řízení grantových mechanismů k financování ověřovací a počáteční fáze směřující k založení technologických firem (proof of concept), včetně nákladů na poradenství a nákup dalších služeb, náklady spojené s ochranou duševního vlastnictví, náklady na mzdy pro organizační jednotku implementující projekt a další.

Prioritní osa 3: Komercializace a popularizace VaV, oblast podpory 3.2 Propagace a informovanost o výsledcích VaV si klade za hlavní cíl posílení a rozvoj propagace a popularizace VaV, zlepšení systému informovanosti a dostupnosti informací pro VaV. Současně je cílem opatření i posílení pozitivního vnímání oblasti výzkumu a vývoje širokou veřejností a zvýšení zájmu mladé generace o výzkum a vývoj prostřednictvím podpory propagace a popularizace VaV (výuková science centra, výstavy atd.). Žadatelé splňující podmínky přijatelnosti budou moci prostřednictvím IPRM v této oblasti podpory čerpat prostředky zaměřené především na: 







Podporu projektů popularizace, propagace a medializace vědy a technologií, zejména projektů komplementárních k aktivitám realizovaným v rámci OP VK (např. návštěvnická informační centra a střediska ve výzkumných organizacích, vědeckotechnologická muzea, specializované internetové portály, jednorázové akce většího rozsahu atp.), Podporu aktivit směřujících k lepšímu zpřístupnění informací potřebných pro uživatele VaV (např. přístup k oborovým databázím, metazdrojům, vybavení odborných a oborových knihoven atp.), včetně aktivit k zabezpečení informační infrastruktury a informačních zdrojů pro VaV, a služeb spojených s jejich pořizováním a využitím, Podporu aktivit směřujících k lepší dostupnosti informací o výsledcích a trendech VaV, zejména s ohledem na potřeby uživatelů a aplikační sféry (např. specializované internetové portály, databáze atp.), Podporu aktivit směřujících ke zkvalitnění a zefektivnění politiky VaV (zejména evaluací vědeckých organizací, mezinárodního peer review a benchmarkingu, aplikací foresightu atd.).

Prioritní osa 4: Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity a oblast podpory 4.1. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem si klade za hlavní cíle mj. podpořit rozvoj kvalitní infrastruktury vysokých škol nezbytné pro přípravu studentu pro výzkumné, vývojové a inovační činnosti. Důraz bude kladen na propojování výuky, výzkumu a inovací a na zapojení studentů do VaV činností tak, aby se zvýšila nabídka kvalitních absolventů, budoucích odborných pracovníků ve VaV, s relevantními dovednostmi pro uplatnění v praxi. Univerzita Pardubice a případní další žadatelé, kteří splňují všechny podmínky oblasti podpory, mohou prostřednictvím IPRM zpracovaného v souladu s cíli a zaměřením Prioritní osy 4: Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity, konkrétně s oblastí podpory 4.1. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách, čerpat prostředky zaměřené na: 



Investice do infrastruktury pro výuku spojenou s VaV na vysokých školách, zejména infrastruktury spojené s vědeckou výchovou studentů, učeben, výukových laboratoří, rekonstrukce a úpravy stávajících kapacit (budov a zařízení). Modernizace a rozšíření informační infrastruktury vysokých škol pro výzkum, vývoj a vzdělávání (např. zavedení nových informačních technologií, modernizace knihoven, zajištění informačních zdrojů, včetně jejich nákupu, vč. nákupu odborné literatury a databázových licencí, síťování knihoven a informačních center a vzájemné propojování informačních systémů atd.), v odůvodněných případech, s preferencí projektů určených většímu počtu uživatelů, výstavba nových kapacit (např. knihoven).


99


Podpora dalších aktivit směřujících k naplnění operačních cílů oblasti podpory (např. náklady na přípravu a řízení projektu apod.).



V rámci prioritní oblasti 4 budou přednostně podporovány projekty zaměřené na infrastrukturu v oborech, které produkují absolventy v technických a přírodovědných oborech. V rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost bude pro naplňování specifického cíle 3 IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ využita prioritní osa 2. Terciérní vzdělávání, výzkum a vývoj, oblast podpory 2.2. Zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání, oblast podpory 2.3. Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji a oblast podpory 2.4. Partnerství a sítě. Prioritní osa 2. Terciérní vzdělávání, výzkum a vývoj, oblast podpory 2.2. Zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání si klade za cíl zvýšení kvality a prohloubení diverzifikace vysokých škol s důrazem na požadavky znalostní ekonomiky. Specifickými cíly této oblasti podpory jsou: 

Inovace a zvýšení kvality studijních programů vysokých škol



Zvýšení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce.

Vysoké školy a další subjekty, které splňují podmínky oblasti podpory, mohou prostřednictvím IPRM zpracovaného v souladu s cíli a zaměřením prioritní osy 2. Terciérní vzdělávání, výzkum a vývoj, oblasti podpory 2.2. Zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání čerpat prostředky zaměřené na:  Inovace studijních programů v souladu s požadavky znalostní ekonomiky a potřebami trhu práce prostřednictvím modularizace, rozšiřování nabídky kombinovaného a distančního studia, modernizace didaktických metod, realizace výuky v cizích jazycích, podpory podnikatelského přístupu apod.,  Inovace, které přesahují rámec jednoho studijního programu, a které zvyšují možnosti mezioborových studií,  Zapojení odborníků z praxe a zahraničí při vytváření a realizaci inovovaných studijních programů,  Podpora praxí a stáží studentů VŠ u budoucích zaměstnavatelů,  Tvorba, zavádění, realizace a vyhodnocování systémů zajišťování kvality,  Zavádění a inovace systémů monitoringu potřeb trhu práce pro absolventy studijních oborů,  Podpora spolupráce VŠ se základními a středními školami v rámci poskytování poradenských služeb a podpory talentovaných žáků,  Podpora tvorby týmů,  Podpora intersektorální mobility akademických pracovníků,  Zvyšování manažerských dovedností v oblasti řízení vysokých škol,  Zdokonalování gramotnosti v oblasti ICT u akademických pracovníků a ostatních pracovníků VŠ,  Zvyšování jazykových kompetencí u akademických pracovníků a ostatních pracovníků VŠ,  Zvyšování odborných kompetencí akademických pracovníků VŠ,  Podpora spolupráce se zahraničními vzdělávacími a vědeckými institucemi, příprava zapojení jednotlivců do mezinárodních projektů a sítí. Prioritní osa 2. Terciérní vzdělávání, výzkum a vývoj, oblast podpory 2.3. Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji si klade za cíl zkvalitnit personální zabezpečení výzkumu a vývoje včetně


100


zlepšení odborné přípravy a podmínek pracovníků a využití vhodných motivačních a propagačních nástrojů. Specifickými cíly této oblasti podpory jsou: 

Zvýšení atraktivity a zlepšení podmínek pro pracovníky ve výzkumu a vývoji.



Popularizace výzkumu a vývoje a jeho výsledků.

Univerzity, vyšší odborné školy, vědecké instituce a ostatní subjekty, které splňují definici příjemců v rámci této oblasti podpory, mohou prostřednictvím IPRM zpracovaného v souladu s cíly a zaměřením prioritní osy 2. Terciérní vzdělávání, výzkum a vývoj, oblasti podpory 2.3. Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, čerpat prostředky na tyto podporované aktivity:  

    

Další specifické odborné vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje, Další vzdělávání pracovníků VaV v oblasti řízení VaV, popularizaci a komunikaci, šíření výsledků vědy a výzkumu do praxe, transferu technologií a osvojování znalostí o ochraně, ohodnocení a správě duševního vlastnictví pracovníků z oblasti VaV, Podpora vytváření kvalitních týmů VaV a jejich další rozvoj, Příprava zapojení jedinců i týmů do mezinárodních sítí a projektů v oblasti VaV, Podpora intersektorální mobility, zejména mobility mezi výzkumnými institucemi a soukromým a veřejným sektorem, Aktivity směřující k popularizaci VaV a jeho výsledků pro společnost, Podpora systematické práce se studenty a žáky v oblasti seznamování se s VaV.

Prioritní osa 2. Terciérní vzdělávání, výzkum a vývoj, oblast podpory 2.4. Partnerství a sítě si klade za cíl posílit vztahy mezi institucemi terciérního vzdělávání, výzkumnými institucemi a subjekty soukromého sektoru a veřejné správy (včetně propagačních aktivit). Specifickými cíly této oblasti podpory jsou: 

Zvýšení efektivity přenosu poznatků výzkumných a vývojových aktivit k jejich využití,



Zvýšení schopnosti vzdělávacích institucí reagovat na požadavky trhu práce.

Prostřednictvím IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ se dle jeho zaměření, nastavení strategie a v souladu s Prováděcím dokumentem k OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost předpokládá čerpání alokací především na:   

  

Přípravu lidských zdrojů pro vznik a fungování technologických platforem, technologicky orientovaných klastrů apod., Pracovní a studijní pobyty studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru, Podporu spolupráce mezi institucemi terciárního vzdělávání, VaV pracovišti a podnikatelským a veřejným sektorem včetně komunikačních a interaktivních platforem, Podporu vzdělávacích a školících aktivit vedoucích ke zvýšení vzájemné spolupráce mezi vzdělávacími institucemi, VaV pracovišti a podnikatelským a veřejným sektorem, Vznik a podporu kontaktních míst institucí terciárního vzdělávání a VaV institucí určených pro veřejnost a podnikatelský sektor, Vznik a podporu kontaktních míst popularizace VaV.

Prostřednictvím IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ je možné v souladu s OP VpK předložit projekty zaměřené na výše uvedené aktivity, jejichž nositelem je Univerzita Pardubice, případně další subjekty, které budou splňovat podmínku vhodných žadatelů v rámci výše uvedených oblastí podpory a budou svůj projekt realizovat na území vymezeném IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“. Vzájemná provázanost intervencí z jednotlivých operačních programů se SWOT analýzou a obsahem strategie IPRM (struktura prioritních oblastí, opatření a aktivit) je dále řešena v kapitole 3. Popis opatření a aktivit a v kapitole 5. Finanční a časový harmonogram.


101


3. Popis opatření a aktivit Opatření jsou skupiny aktivit směřující k dosažení jednoho z cílů IPRM. Jednotlivá opatření a jejich aktivity naplňují cíle a strategii řešení IPRM. Navržená opatření vycházejí ze socioekonomické analýzy zóny a navazují na jednotlivé body ze SWOT analýzy. Následující tabulka dokládá provázanost jednotlivých bodů SWOT analýzy s opatřeními a aktivitami IPRM.


102

Tabulka č. 26 – Přehled provázanosti SWOT analýzy, opatření a aktivit IPRM a oblastí podpor (zaměření) operačních programů Prioritní oblast dle (MMR (3 ze 6)

1. Přitažlivá města

2. Sociální integrace

3. Ekonomický rozvoj

Bod SWOT, který IPRM řeší

Rozvíjená oblast ROP SV / TOP)

1.1. Zvýšení kvality urbanizovaného prostředí ve středu města

1.1.1. Regenerace a revitalizace klidových zón a veřejných prostranství ve středu města

S Značné zastoupení ploch zeleně ve středu města W Neuspokojivý stav některých veřejných prostranství O Zvýšení prestiže města cestou obnovy veřejných prostranství jako součásti historického jádra města T Nárůst kriminality jako jeden z následků zanedbaných částí města

ROP SV 2.1.

1.2. Zkvalitnění nabídky možností trávení volného času

1.2.1. Rozšíření a modernizace infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport

S Vysoká koncentrace kulturních a sportovních zařízení W Neuspokojivý technický stav infrastruktury určené pro volnočasové aktivity O Zvýšení kvality života ve městě zkvalitněním nabídky volnočasových aktivit T Snížení návštěvnosti volnočasových zařízení související s poklesem zájmu o nabízené aktivity

2.1. Zvýšení kvality sociálních služeb

2.1.1. Rozvoj infrastruktury sloužící pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí

S Organizace poskytující sociální služby působící přímo ve středu města W Nedostatečná dostupnost sociálních služeb pro určité cílové skupiny obyvatel O Rozvoj nabídky moderních sociálních služeb T Nepřipravenost poskytovatelů sociálních služeb z hlediska rozsahu a struktury v důsledku negativních demografických změn

ROP SV 2.1.

3.1. Posílení kapacit pro špičkový výzkum ve městě

3.1.1. Vybudování centra excelence a propojení vědeckovýzkumné činnosti s praxí

S Univerzita Pardubice jako tradiční centrum univerzitního vzdělávání, výzkumu a vývoje W Nedostatečné kapacity pro rozvoj inovací, výzkumu a vývoje; nedostatečné propojení VaV sféry se soukromým a veřejným sektorem O Využití potenciálu Univerzity Pardubice pro růst konkurenceschopnosti města a regionu T Utlumení vědeckovýzkumných aktivit ve městě

OP VaVpI 1.1. OP VaVpI 3.1 OP VaVpI 3.2

3.2. Rozšíření nabídky a zvýšení kvality univerzitního vzdělávání pro lepší uplatnitelnost absolventů v praxi

3.2.1. Rozšíření a modernizace infrastruktury pro univerzitní vzdělávání

S Univerzita Pardubice jako tradiční centrum univerzitního vzdělávání, výzkumu a vývoje W Nedostatečné kapacity infrastruktury pro moderní univerzitní vzdělávání O Zvýšení konkurenceschopnost města efektivní strukturou VŠ vzdělávání T Pokles zájmu o nabízené vysokoškolské studijní obory v Pardubicích

OP VaVpI 4.1.

3.2.2. Zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání

S Univerzita Pardubice jako tradiční centrum univerzitního vzdělávání, výzkumu a vývoje W Nedostatečná nabídka VŠ studijních programů s ohledem na požadavky trhu práce O Zvýšení konkurenceschopnosti města efektivní strukturou VŠ vzdělávání T Pokles zájmu o nabízené vysokoškolské studijní obory v Pardubicích

OP VpK 2.2.

3.2.3 Rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a rozvoj partnerství

S Univerzita Pardubice jako tradiční centrum univerzitního vzdělávání, výzkumu a vývoje W Nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro vědu a výzkum a nedostatečné propojení VaV sféry se soukromým a veřejným sektorem O Využití potenciálu Univerzity Pardubice pro růst konkurenceschopnosti města a regionu T Utlumení vědeckovýzkumných aktivit ve městě

OP VpK 2.3. OP VpK 2.4.

Opatření IPRM

Aktivity IPRM

ROP SV 2.1. OPŽP 3.1

Pramen: Zpracovatel IPRM, Zpracovatel aktualizace IPRM


103


Popis jednotlivých opatření a jejich členění na aktivity je uveden v následujících podkapitolách, které se zaměřují na analýzu výchozího stavu, zdůvodnění opatření a popis, jak přispěje k naplnění cílů IPRM, dále je uveden časový plán realizace opatření, informace o operačním programu (případně prioritní ose a oblasti podpory), ze kterých bude opatření financováno, a subjekty zapojené do realizace opatření. Indikativně jsou popsány i jednotlivé aktivity, které vycházejí z daného opatření. Podrobnější popis opatření a aktivit je uveden v povinné příloze „Formulář pro předložení IPRM“.


104


3.1. Opatření 1.1. Zvýšení kvality urbanizovaného prostředí ve středu města Opatření 1.1. Zvýšení kvality urbanizovaného prostředí ve středu města vychází z prioritní oblasti Přitažlivá města vymezené Metodickým pokynem MMR a naplňuje specifický cíl IPRM 1. Zvýšení kvality městského prostředí prostřednictvím regenerace veřejných prostranství a modernizací infrastruktury pro volnočasové aktivity. Financováno bude z Regionálního operačního programu, prioritní osy 2. Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblast podpory 2.1. Rozvoj regionálních center. V rámci této oblasti podpory budou čerpány alokace z ROP Severovýchod především na revitalizaci a regeneraci náměstí, parků a dalších veřejných prostranství včetně veřejné zeleně a parkovacích ploch. Opatření 1.1. reaguje na slabé stránky SWOT analýzy určené zóny střed města i na nejvýznamnější problémové okruhy vymezené v hlavních rozvojových dokumentech města. Mezi ně patří problémy spojené se špatným stavem veřejných prostranství ve středu města, špatným stavem zeleně, intenzivní dopravou a kvalitou rekreačních ploch. Na základě tohoto výchozího stavu byl určen cíl navrženého opatření, kterým je regenerace a revitalizace veřejných prostranství ve středu města za účelem zkvalitnění jejich funkčního využití. V rámci obnovy území ve středu města Pardubice budou prostřednictvím tohoto opatření podporovány aktivity zaměřené na regeneraci parků, exponovaných ulic i klidových prostranství, které budou komplexně řešit situaci daného území, včetně obnovy zeleně, řešení dopravy, popř. parkovacích ploch. Realizací tohoto opatření dojde ke zkvalitnění urbanizovaného prostředí a ke zvýšení atraktivity středu města. Opatření bude realizováno v letech 2009 - 2013, přičemž samotná realizace bude probíhat v několika fázích. V prvním roce bude probíhat tzv. přípravná fáze realizace opatření, která bude spočívat v určení projektů zahrnutých do tohoto opatření, definování jejich odborného zaměření, personálního zajištění, průzkumných a projektových prací, výběru dodavatelů. Nejpozději v roce 2009 by měla začít samotná realizační fáze jednotlivých projektů, která bude spočívat v realizaci stavebních prací a úpravě zeleně. Realizační fáze jednotlivých dílčích projektů bude ukončena v letech 2012 – 2013. Do realizace opatření bude zapojena řada subjektů. Kromě předkladatele IPRM, Statutárního města Pardubice, to budou projektoví partneři dílčích projektů, např. Pardubický kraj. Opatření 1.1. Zvýšení kvality městského prostředí ve středu města zahrnuje jednu aktivitu, která je zaměřena na regeneraci klidových zón ve středu města. Tabulka č. 27 – Popis opatření 1.1 Popis opatření IPRM: Opatření:

1.1 Zvýšení kvality urbanizovaného prostředí ve středu města

Indikátory opatření:

51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšujících atraktivitu) krajských měst celkem 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem ROP SV Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně 65 15 20 Počet opravených kulturně – historických a technických památek 07 42 70 ROP SV Počet zapojených partnerů

Financování opatření – OP:

ROP SV 2.1.

-

celkový finanční objem:

109 140 tis. Kč

-

předpokládaný čerpání v letech:

2009 – 2013

harmonogram

Popis aktivit IPRM: Aktivita:

1.1.1. Regenerace a revitalizace klidových zón a veřejných prostranství ve středu města

Indikátory aktivity:

51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšujících atraktivitu)


105


krajských měst celkem 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem ROP SV Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně 65 15 20 Počet opravených kulturně – historických a technických památek 07 42 70 ROP SV Počet zapojených partnerů Finanční objem aktivity:

109 140 tis. Kč

Financování aktivity:

ROP SV 2.1.


3.1.1. Aktivita 1.1.1. Regenerace a revitalizace klidových zón a veřejných prostranství ve středu města Aktivita je zaměřena na obnovu zanedbaných městských parků a dalších veřejných prostranství ve středu města Pardubic za účelem zkvalitnění jejich funkčního využití. Parky jakožto klidové zóny plní velice významnou rekreační funkci nejen pro místní obyvatele, ale i pro návštěvníky města a koncentrují ve středu města zeleň, která je jinak ve vysoce urbanizovaném středu města zastoupena v nižší míře. Cílem této aktivity je komplexní regenerace a revitalizace městských sadů a parků, exponovaných ulic i klidových prostranství ve vymezené zóně, která bude spočívat v obnově povrchů, parkových cest a mobiliáře (fontán, laviček, aj.), vybudování dětských hřišť a nových prvků (altány, apod.), obnově zeleně, veřejného osvětlení, řešení dopravy, parkovacích ploch aj. Aktivita je dále zaměřena i na rozšíření funkčního využití parků ve středu města jako místa pro pořádání kulturních a volnočasových akcí (letní kino, zázemí pro kulturní akce, apod.).

3.2. Opatření 1.2. Zkvalitnění nabídky možností trávení volného času Opatření 1.2. Zkvalitnění nabídky možností trávení volného času vychází z prioritní oblasti Přitažlivá města vymezené Metodickým pokynem MMR a naplňuje specifický cíl IPRM 1. Zvýšení kvality městského prostředí prostřednictvím regenerace veřejných prostranství a modernizací infrastruktury pro volnočasové aktivity. Financováno bude z Regionálního operačního programu, prioritní osy 2. Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblast podpory 2.1. Rozvoj regionálních center. V rámci této oblasti podpory budou čerpány alokace z ROP Severovýchod především na výstavbu a modernizaci infrastruktury pro volnočasové aktivity podmiňující zvyšování nabídky a možností pro trávení volného času. Městské prostředí je charakterizováno celkově vyšší nabídkou volnočasových aktivit, ne vždy je ovšem tato nabídka dostupná všem potenciálním uživatelům a ne vždy je tato nabídka podpořena skutečně kvalitní infrastrukturou. Z hlediska obyvatel města jsou nedostatky v této oblasti pociťovány často velmi negativně a významně ovlivňují kvalitu života ve městě. Cílem tohoto opatření je zkvalitnění nabídky a možností trávení volného času ve městě Pardubice. V rámci tohoto opatření budou podporovány aktivity zaměřené na modernizaci a rozvoj volnočasové infrastruktury a aktivity zaměřené na zvýšení dostupnosti a pestrosti nabídky možností trávení volného času. Významnou součástí tohoto opatření je obnova a rozvoj infrastruktury pro volnočasové aktivity dětí a mládeže. Ta by měla plnit funkci prevence sociálně patologických jevů, jejichž potenciální riziko výskytu je v městském prostředí vyšší. Realizací tohoto opatření dojde ke zvýšení kvality života ve městě pro obyvatele Pardubic a ke zvýšení atraktivity města Pardubice pro potenciální návštěvníky. Opatření bude realizováno v letech 2009 – 2013, přičemž samotná realizace bude probíhat v několika fázích. V prvním roce bude probíhat tzv. přípravná fáze realizace opatření, která bude spočívat v určení projektů zahrnutých do tohoto opatření, definování jejich odborného


106


zaměření, personálního zajištění, přípravy projektové dokumentace a výběru dodavatelů. V dalších letech (2009 – 2013) bude probíhat realizační fáze opatření týkající se samotné výstavby a rekonstrukce a modernizace infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport. Do realizace opatření bude zapojena celá řada subjektů. Kromě předkladatele IPRM, Statutárního města Pardubice, to budou předkladatelé projektů v rámci tohoto opatření a jejich projektoví partneři. Předpokládanými předkladateli projektů v tomto opatření budou především organizace a subjekty zabývající se trávením volného času dětí a mládeže, sportovní kluby a tělovýchovné subjekty, neziskové organizace a další. Opatření 1.2. Zkvalitnění nabídky možností trávení volného času zahrnuje jednu aktivitu zaměřenou na rozvoj infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport. Tabulka č. 28 – Popis opatření 1.2 Popis opatření IPRM: Opatření:

1.2 Zkvalitnění nabídky možností trávení volného času


51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem 65 11 00 Plocha regenerovaných nebo revitalizovaných objektů ve městech celkem 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem 52 02 13 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst 65 11 04 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy 65 41 31 Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst 07 42 70 Počet zapojených partnerů


ROP SV 2.1. , OPŽP 3.1

-


647 000 tis. Kč

-


2009 – 2013

harmonogram


1.2.1. Rozšíření a modernizace infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport


51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem 65 11 00 Plocha regenerovaných nebo revitalizovaných objektů ve městech celkem 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem 52 02 13 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst 65 11 04 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy 65 41 31 Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst 07 42 70 Počet zapojených partnerů

Finanční objem aktivity:

647 000 tis. Kč


ROP SV 2.1.


3.2.1. Aktivita 1.2.1. Rozšíření a modernizace infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport Tato aktivita je zaměřena na komplexní rekonstrukce, modernizace, vybavení a zařízení infrastruktury pro volnočasové aktivity podmiňující zkvalitnění nabídky a možností trávení volného času ve městě Pardubice. Aktivita 1.2.1 je orientována především na rozvoj sportovní infrastruktury (sportovní areály, hřiště, víceúčelová sportoviště, plavecký bazén, kryté haly pro školy, výkonnostní i rekreační sport.), ale zahrnuje také podporu rozvoje


107


infrastruktury pro vzdělávací a kulturní aktivity (střediska volného času, školící střediska, společenské místnosti a klubovny). Cílem této aktivity je kromě zkvalitnění infrastruktury pro volnočasové aktivity také zvýšení možnosti jejího využití pro širší veřejnost (děti, mládež, dospělí, senioři) a také podpora možnosti jejího plného využití (dopolední, odpolední, večerní aktivity pro různé cílové skupiny, možnosti celoročního využití).

3.3. Opatření 2.1. Zvýšení kvality sociálních služeb Opatření 2.1. Zvýšení kvality sociálních služeb vychází z prioritní oblasti Sociální integrace vymezené Metodickým pokynem MMR a naplňuje specifický cíl IPRM 2. Zvýšení dostupnosti a efektivity sociálních služeb a podpora sociálního začleňování znevýhodněných skupin obyvatel. Financováno bude z Regionálního operačního programu, prioritní osy 2. Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblast podpory 2.1. Rozvoj regionálních center. V rámci této oblasti podpory budou čerpány alokace z ROP Severovýchod především na investice do výstavby a rozvoje infrastruktury v oblasti sociální péče a služeb v rámci zlepšení kvality těchto služeb a na investice pro rozšíření a zkvalitnění infrastruktury sloužící pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí. Důležitost oblasti sociálních služeb nabývá na významu v posledních letech v souvislosti s celkovými změnami ve společnosti v souvislosti s některými nepříznivými demografickými jevy. Opatření 2.1 se snaží reagovat právě na potřeby těchto celospolečenských změn, které v oblasti sociální v současné době probíhají. Zaměření daného opatření vyplývá také z celkové nedostatečné dostupnosti služeb pro některé cílové skupiny a z nedostatečně kvalitní infrastruktury, která je v oblasti sociální péče a služeb využívána. Cílem tohoto opatření je zvýšení kvality, efektivity a dostupnosti sociálních služeb všech stupňů, podpora sociálního začleňování a rovných příležitostí, rozvoj infrastruktury pro prevenci sociálně patologických jevů, podpora začleňování znevýhodněných skupin obyvatel na trh práce nebo infrastruktura pro služby osobám se sníženou schopností pohybu a vytváření rovných podmínek mobility pro všechny. Realizací tohoto opatření budou zajištěny kvalitnější a dostupnější sociální služby pro obyvatele města Pardubice, čímž se zvýší kvalita života ve městě a bude se rozvíjet potenciál lidských zdrojů ve všech cílových skupinách, včetně znevýhodněných a handicapovaných osob. Opatření 2.1. bude realizováno v letech 2008 – 2011, přičemž samotná realizace bude probíhat v několika fázích. V prvních letech (cca do poloviny roku 2009) bude probíhat tzv. přípravná fáze realizace opatření, která bude spočívat v určení projektů zahrnutých do tohoto opatření, definování jejich odborného zaměření, personálního zajištění, přípravy projektové dokumentace a výběru dodavatelů. V dalších letech (do poloviny 2011) bude probíhat samotná realizační fáze opatření týkající se samotné stavby a rekonstrukce infrastruktury pro zkvalitnění sociálních služeb. Do konce roku 2011 by měla být ukončena realizace dílčích projektů opatření a měla by být zahájena jejich provozní fáze. Do realizace opatření bude zapojena celá řada subjektů. Kromě předkladatele IPRM to budou předkladatelé projektů v rámci tohoto opatření, především neziskové organizace zabývající se sociálními aktivitami a sociální integrací ohrožených skupin, a jejich projektoví partneři. Opatření 2.1. Zvýšení kvality sociálních služeb zahrnuje jednu aktivitu zaměřenou na rozvoj infrastruktury podmiňující sociální začleňování.


108


Tabulka č. 29 – Popis opatření 2.1 Popis opatření IPRM: Opatření:



51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem 52 02 13 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj města 65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem 65 11 03 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči 65 41 31 Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst


ROP SV 2.1.

-


67 304 tis. Kč

-

předpokládaný harmonogram čerpání v letech:

2008 - 2011


2.1.1. Rozvoj infrastruktury sloužící pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí

Indikátor aktivity:

51 15 10 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem 52 02 13 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj města 65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem 65 11 03 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči 65 41 31 Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst


67 304 tis. Kč


ROP SV 2.1.


3.3.1. Aktivita 2.1.1. Rozvoj infrastruktury sloužící pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí Tato aktivita je zaměřena na podporu osob ohrožených sociálním vyloučením anebo osob vyloučených ze společnosti a z trhu práce. Cílovou skupinou jsou osoby se zdravotním postižením, jež pro ně představuje určité riziko znevýhodnění ve vztahu k ostatním členům společnosti. Podporovány budou projekty zabývající se poskytováním sociálních služeb těmto cílovým skupinám, zvláštní důraz bude kladen na projekty zaměřené na návrat těchto osob zpět do společnosti, eventuelně na trh práce (sociální rehabilitace, sociálně terapeutické dílny, sociálně aktivizační centra pro osoby se zdravotním postižením, chráněné dílny, a další). Cílem této aktivity je napomoci k integraci a znovuzapojení znevýhodněných osob do společnosti a zajistit dostupné a kvalitní sociální služby pro znevýhodněné a handicapované osoby.


109


3.4. Opatření 3.1. Posílení kapacit pro špičkový výzkum ve městě Opatření 3.1. Posílení kapacit pro špičkový výzkum ve městě vychází z prioritní oblasti Ekonomický rozvoj vymezené Metodickým pokynem MMR a naplňuje specifický cíl IPRM 3. Zvýšení prestiže města jako centra špičkového výzkumu a univerzitního vzdělávání. Financováno bude z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, prioritní osy 1. Evropská centra excelence, oblasti podpory 1.1. Evropská centra excelence, dále z prioritní osy 3. Komercializace a popularizace VaV, oblasti podpory 3.1 Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví a oblasti podpory 3.2 Propagace a informovanost o výsledcích VaV. V rámci těchto oblastí podpory budou čerpány alokace z OP VaVpI především na výstavbu, rekonstrukci a rozšiřování kapacit výzkumu a vývoje, na pořízení přístrojového, laboratorního a informačního vybavení a infrastruktury pro výzkum, technologický rozvoj a přenos technologií, dále na projekty špičkového výzkumu a vývoje s relevancí pro trh a socioekonomický rozvoj ve formě start-up grantů nebo na podporu pilotních projektů. Financovány budou i aktivity zaměřené na vznik, rozvoj a činnost center pro transfer technologií při výzkumných institucích (náklady na jejich činnost, využívání know-how ze zahraničí), služby spojené s transferem technologií, komercializací a ochranou duševního vlastnictví ve výzkumných institucích, navazování spolupráce, propagace a kooperace s komerční sférou a projekty popularizace, propagace a medializace výzkumu a vývoje, např. návštěvnická informační centra a střediska ve výzkumných organizacích, vědeckotechnologická muzea, propagační akce a materiály, jednorázové akce většího rozsahu a další aktivity přitahující zájem veřejnosti, zvláště mladé generace atd. Výzkum a vývoj v ČR trpí problémem velké disperze výzkumných a vývojových kapacit, se kterou souvisí nedostatečné materiální a finanční vybavení většiny pracovišť. Zároveň ale v některých regionech existují dobře konstituované týmy s jasně profilovaným odborným zaměřením, výrazným zapojením do RP EU a doložitelným zájmem o aplikace výsledků. K tomu, aby tyto týmy mohly udržet a dále rozvinout své postavení v evropském měřítku, je nutné posílit jejich materiálové, přístrojové a personální zajištění. Toho lze dosáhnout prostřednictvím koncentrace zdrojů v oblastech, které mají největší potenciál a patří mezi priority českého výzkumu, a prostřednictvím podpory vzniku nadstandardně vybavených center zapojených do evropských výzkumných infrastruktur. Situace na poli komercializace znalostí a výsledků výzkumných pracovišť podporovaných ze státních zdrojů je v České republice značně nepříznivá. Panuje nedostatečné povědomí o potřebě zaměřit VaV činnost na komerčně použitelné aplikace a chybí povědomí o ochraně duševního vlastnictví. Aplikační sféra nemůže zužitkovat komerčně využitelné znalosti výzkumných institucí, protože v těchto institucích v mnoha případech neexistují žádná specializovaná pracoviště nebo pracovníci schopní identifikovat komerčně využitelné výsledky výzkumu, zajistit ochranu duševního vlastnictví a shromažďovat a rozšiřovat relevantní informace. Oblast VaV kromě toho trpí nedostatečnou nabídkou na poli popularizace výzkumu a vývoje. Popularizace výzkumu a vývoje, jejich aktivit a výsledků obecně je důležitou podmínkou pro udržení zájmu mladé generace o kariéru v oblasti výzkumu. Cílem tohoto opatření je podpora vzniku špičkových center s mezinárodním renomé, která na sebe naváží zájem zahraničních partnerů, posílí evropskou i mezinárodní spolupráci a urychlí přenos poznatků špičkového výzkumu do praxe a vzdělávacího procesu. Tyto jedinečné infrastruktury výzkumu a vývoje budou využívány větším počtem partnerů. Posílení kapacit pro výzkum, vývoj a inovace přinese městu Pardubice zvýšení prestiže jako centra špičkového výzkumu a bude mít také celou řadu praktických dopadů – celkový ekonomický


110


rozvoj města, zvýšení kvality pracovní síly, šíření poznatků směrem k aplikační sféře včetně inovativních MSP, rozvoj spolupráce soukromého a veřejného sektoru ve výzkumu a vývoji, zvýšení konkurenceschopnosti města, atd. Opatření bude realizováno v letech 2008 – 2013, přičemž samotná realizace bude probíhat v několika fázích. V prvním roce (cca do poloviny roku 2009) bude probíhat tzv. přípravná fáze realizace opatření, která bude spočívat v určení projektů zahrnutých do tohoto opatření, definování jejich odborného zaměření, personálního zajištění, přípravy projektové dokumentace a výběru dodavatelů. V dalších letech (do konce roku 2013) bude probíhat realizační fáze opatření týkající se samotné výstavby a rekonstrukce infrastruktury pro špičkový výzkum a vývoj, montáže technologií a vybavení budov. Od roku 2013 pak bude zahájena zkušební provozní fáze, která zahrnuje počáteční zkušební provoz center a realizace výzkumných a vývojových aktivit konkrétních projektů. Do realizace opatření bude zapojena celá řada subjektů dle předkládaných projektů a jejich projektových partnerů. Předpokládanými předkladateli projektů a partnery projektů v tomto opatření budou především organizace a subjekty terciárního vzdělávání včetně univerzitního vzdělávání, instituce z akademické, vědecké a výzkumné sféry a další. Opatření 3.1. Posílení kapacit pro špičkový výzkum ve městě zahrnuje jednu aktivitu týkající se vybudování centra excelence a propojení vědecko-výzkumné činnosti s praxí.


111


Tabulka č. 30 – Popis opatření 3.1 Popis opatření IPRM: Opatření:



11 06 00 Počet podpořených projektů na podporu náběhové fáze center (start - up granty) 11 08 00 Centra vybavená unikátní VaV infrastrukturou národního významu 11 05 11 Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity 11 07 00 Počet center excelence 11 08 10 Počet výzkumných pracovníků, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu 11 08 20 Počet studentů Mgr. a PhD. studia, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu 11 07 10 Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence za rok 11 08 30 Podíl kapacit nových infrastruktur využívaných jinými subjekty 11 03 00, 11 03 01 Počet nově vytvořených pracovních míst ve VaV (zaměstnanci VaV) v podpořených centrech (z toho ženy) 13 20 10 Počet subjektů využívajících služeb na podporu komercializace 13 21 10 Počet návštěvníků v podpořených návštěvnických centrech a science learning centrech


OP VaVpI 1.1., OP VaVpI 3.1., OP VaVpI 3.2.

-


2 750 000 tis. Kč

-


2008 - 2013

harmonogram



3.1.1. Vybudování centra výzkumné činnosti s praxí

excelence

a

propojení

vědecko-

11 06 00 Počet podpořených projektů na podporu náběhové fáze center (start - up granty) 11 08 00 Centra vybavená unikátní VaV infrastrukturou národního významu 11 05 11 Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity 11 07 00 Počet center excelence 11 08 10 Počet výzkumných pracovníků, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu 11 08 20 Počet studentů Mgr. a PhD. studia, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu 11 07 10 Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence za rok 11 08 30 Podíl kapacit nových infrastruktur využívaných jinými subjekt 11 03 00, 11 03 01 Počet nově vytvořených pracovních míst ve VaV (zaměstnanci VaV) v podpořených centrech (z toho ženy) 13 20 10 Počet subjektů využívajících služeb na podporu komercializace 13 21 10 Počet návštěvníků v podpořených návštěvnických centrech a science learning centrech


2 750 000 tis. Kč


OP VaVpI 1.1., OP VaVpI 3.1., OP VaVpI 3.2.


3.4.1. Aktivita 3.1.1. Vybudování centra excelence a propojení vědecko-výzkumné činnosti s praxí Tato aktivita je zaměřena na vybudování špičkového výzkumného centra na světové úrovni ve spolupráci s renomovanými vědeckovýzkumnými institucemi a soukromými firmami. Centrum excelence by mělo koncentrovat vědeckovýzkumné kapacity, finanční i technické zdroje v dané vědecké oblasti v rámci celé ČR. Aktivita je dále zaměřena na vybudování systému pro spolupráci vědeckovýzkumných organizací s aplikační sférou a efektivní vytváření podmínek pro propojení vědeckovýzkumné činnosti s praxí mimo jiné formou projektů popularizace, propagace a medializace vědy a technologií.


112


Cílem aktivity je zajištění potřebné infrastruktury a unikátních technologií pro špičkový výzkum mezioborových týmů s mezinárodním zastoupením a významnou účastí mladých vědců. Realizací této aktivity dojde ke zvýšení kvantity i kvality vědeckovýzkumných výsledků a výraznému posílení přenosu těchto výsledků do praxe. Z pohledu města Pardubice přinese tato aktivita zvýšení prestiže města jako centra vědeckého výzkumu a zvýšení konkurenceschopnosti celého regionu.

3.5. Opatření 3.2. Rozšíření nabídky a zvýšení kvality univerzitního vzdělávání pro lepší uplatnitelnost absolventů v praxi Opatření 3.2. Rozšíření nabídky a zvýšení kvality univerzitního vzdělávání pro lepší uplatnitelnost absolventů v praxi vychází z prioritní oblasti Ekonomický rozvoj vymezené Metodickým pokynem MMR a naplňuje specifický cíl IPRM 3. Zvýšení prestiže města jako centra špičkového výzkumu a univerzitního vzdělávání. Financováno bude z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, prioritní osy 4. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity, oblasti podpory 4.1. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, prioritní osy 2. Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, oblasti podpory 2.2. Zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání, oblasti podpory 2.3. Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji a oblasti podpory 2.4. Partnerství a sítě. Stávající infrastruktura VŠ a nabídka studijních programů v posledních letech nestačí rostoucí poptávce po vysokoškolském vzdělání. Zastaralá infrastruktura neumožňuje víceúčelové využívání v souladu s moderními výukovými trendy. V důsledku toho se výuka často omezuje na teorii bez nezbytné praktické přípravy, zastaralé vybavení omezuje spolupráci s aplikační sférou a důsledkem je omezená uplatnitelnost absolventů v praxi a relativně malý zájem absolventů o další působení v oblasti výzkumu a vývoje. Dalším limitujícím faktorem je nedostatečně flexibilní nabídka studijních programů, která by reflektovala situaci na trhu práce, která by kvalitně připravovala absolventy na působení ve výzkumné činnosti, a která by vhodně propojila vzdělávací proces s praktickou sférou. Cílem opatření 3.2. je zlepšit infrastrukturu a materiální podmínky pro výuku, výzkum a vývoj na vysokých školách za účelem zvýšení kapacity nabídky terciérního vzdělávání a dále inovovat studijní programy za účelem zvýšení kvality terciárního vzdělávání, zkvalitnit personální zabezpečení výzkumu a vývoje a posílit vztahy mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými institucemi a subjekty soukromého sektoru a veřejné správy. Intervence v rámci toho opatření přispějí ke zkvalitnění praktické stránky výzkumně vzdělávacího procesu a v důsledku toho k lepší uplatnitelnosti absolventů v praxi i v další činnosti v oblasti výzkumu a vývoje. Rozšíření a zkvalitnění nabídky terciérního vzdělávání přinese městu Pardubice zvýšení prestiže jako univerzitního města, přispěje k celkovému rozvoji vzdělanosti a zvýšení kvality pracovní síly. Nabídka nových vysoce kvalifikovaných pracovních sil dále pomůže zatraktivnit Pardubice pro podnikatelské subjekty, což bude mít ve svém důsledku pozitivní vliv na celkový ekonomický rozvoj města. Opatření bude realizováno v letech 2009 – 2015, přičemž samotná realizace bude probíhat v několika fázích. V prvních letech (cca do poloviny roku 2009) bude probíhat tzv. přípravná fáze realizace opatření, která bude spočívat v určení projektů zahrnutých do tohoto opatření, definování jejich odborného zaměření, personálního zajištění, přípravy projektové dokumentace a výběru dodavatelů. V dalších letech (do konce roku 2015) bude probíhat samotná realizační fáze opatření.


113


Do realizace opatření bude zapojena celá řada subjektů, především předkladatelé projektů a jejich projektoví partneři. Hlavním nositelem projektů v rámci tohoto opatření je Univerzita Pardubice a její jednotlivé fakulty, do realizace opatření pak budou zapojeny i další organizace a subjekty terciárního vzdělávání, instituce z akademické, vědecké a výzkumné sféry atd. Opatření 3.2. Rozšíření nabídky a zvýšení kvality univerzitního vzdělávání pro lepší uplatnitelnost absolventů v praxi zahrnuje tři aktivity, z nichž jedna je zaměřena na rozvoj infrastruktury pro univerzitní vzdělávání, druhá na zkvalitnění studijních VŠ programů a třetí na rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a rozvoj partnerství. Tabulka č. 31 – Popis opatření 3.2 Popis opatření IPRM: Opatření:

3.2. Rozšíření nabídky a zvýšení kvality univerzitního vzdělávání pro lepší uplatnitelnost absolventů v praxi 11 05 11 Zrekonstruované a vybudované kapacity 49 11 02 Počet projektů 06 43 18 Počet nově vytvořených/inovovaných kurzů v rámci studijního programu 07 41 00 Počet podpořených osob celkem 07 41 17 Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání celkem (VŠ studentů) 07 41 20 Počet osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb 07 41 65 Počet podpořených osob - pracovníků v dalším vzdělávání celkem 07 46 00 Počet úspěšně podpořených osob celkem 07 41 70 Počet podpořených osob v dalším vzdělávání - vědeckých a výzkumných pracovníků 07 46 70 Počet úspěšně podpořených osob v DV – vědeckých a výzkumných pracovníků 11 05 20 (11 05 21) Počet studentů majících prospěch z nové/ rekonstruované infrastruktury (v tom PhD. studentů) 07 42 70 Počet zapojených partnerů



OP OP OP OP

VaVpI 4.1. VpK 2.2 VpK 2.3. VpK 2.4.

-


1 050 200 tis Kč

-


2009 - 2015

harmonogram



3.2.1. Rozšíření a modernizace infrastruktury pro univerzitní vzdělávání 11 05 11 Zrekonstruované a vybudované kapacity 11 05 20 Počet studentů majících prospěch z nové/rekonstruované infrastruktury (11 05 21 z toho PhD. studentů)


450 200 tis. Kč


OP VaVpI 4.1.

Aktivita:

3.2.2. Zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání


49 11 02 Počet projektů 06 43 18 Počet nově vytvořených/inovovaných kurzů v rámci studijního programu 07 41 00 Počet podpořených osob celkem 07 41 17 Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání celkem (VŠ studentů) 07 41 20 Počet osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb 07 41 65 Počet podpořených osob - pracovníků v dalším vzdělávání celkem 07 46 00 Počet úspěšně podpořených osob celkem 07 42 70 Počet zapojených partnerů


450 000 tis.Kč


114



OP VpK 2.2.

Aktivita:

Aktivita 3.2.3. Rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a rozvoj partnerství


49 11 02 Počet projektů 07 41 00 Počet podpořených osob celkem 07 41 20 Počet osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb 07 41 70 Počet podpořených osob v dalším vzdělávání - vědeckých a výzkumných pracovníků 07 46 70 Počet úspěšně podpořených osob v DV – vědeckých a výzkumných pracovníků 07 42 70 Počet zapojených partnerů


150 000 tis.Kč


OP VpK 2.3. OP VpK 2.4.


3.5.1. Aktivita 3.2.1. Rozšíření a modernizace infrastruktury pro univerzitní vzdělávání Tato aktivita je zaměřena na výstavbu, rekonstrukci a špičkové vybavení objektů pro terciérní vzdělávání za účelem zkvalitnění teoretické i praktické přípravy studentů a pro rozvoj výzkumné činnosti. Cílem je zajištění dostatečných a kvalitativně vhodných prostor pro výuku a výzkum v souladu s moderními výzkumnými, vývojovými a výukovými trendy. Intervence v rámci této aktivity umožní zvýšení počtu absolventů, rozvoj výzkumných a vývojových činností na univerzitách a celkový rozvoj univerzit. V rámci realizace aktivity budou podporovány projekty týkající se výstavby a rekonstrukce infrastruktury pro univerzitní vzdělávání a vybavení objektů dostatečným přístrojovým a laboratorním vybavením.

3.5.2. Aktivita 3.2.2. Zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání Tato aktivita je zaměřena na modernizaci a rozvoj vysokoškolského vzdělávání za účelem zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva ve městě a v regionu a zvýšení uplatnitelnosti absolventů VŠ na trhu práce. Cílem je zkvalitnění a inovace studijních vysokoškolských programů s ohledem na požadavky trhu práce. Podporovány budou dílčí aktivity jako je inovace studijních programů v souladu s požadavky znalostní ekonomiky, rozšiřování nabídky kombinovaného a distančního studia, modernizace didaktických metod, realizace výuky v cizích jazycích, podpora praxí a stáží studentů u budoucích zaměstnavatelů, podpora spolupráce mezi zahraničními vzdělávacími a vědeckými institucemi, inovace, které přesahují rámec jednoho studijního programu, a které zvyšují možnosti mezioborového studia atd. Realizací aktivity dojde ke zvýšení kvality VŠ vzdělávání a k prohloubení diverzifikace s důrazem na požadavky znalostní ekonomiky. Nabídka nových vysoce kvalifikovaných pracovních sil pomůže dále zatraktivnit Pardubice pro podnikatelské subjekty, což bude mít ve svém důsledku pozitivní vliv na ekonomický rozvoj města.

3.5.3. Aktivita 3.2.3. Rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a rozvoj partnerství Tato aktivita je zaměřena na zvýšení atraktivity a zlepšení podmínek pro pracovníky ve výzkumu a vývoji a podporu intersektorální spolupráce. Cílem této aktivity je zkvalitnění personálního zabezpečení výzkumu a vývoje včetně zlepšení odborné přípravy a podmínek pracovníků a využití vhodných motivačních a propagačních nástrojů a dále posílení vztahů mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými institucemi a subjekty soukromého sektoru a veřejné správy. V rámci této aktivity budou podporovány dílčí aktivity jako je podpora vytváření kvalitních týmů VaV a jejich dalšího rozvoje, zapojení do mezinárodních sítí a projektů v oblasti VaV, podpora intersektorální mobility mezi výzkumnými institucemi, Zpracovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

115


veřejným a soukromým sektorem, další vzdělávání pracovníků v oblasti řízení VaV, popularizace a šíření výsledků vědy a výzkumu do praxe, příprava lidských zdrojů pro vznik a fungování technologicky orientovaných klastrů, pracovní pobyty studentů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru, podpora různých typů aktivit a spolupráce mezi institucemi terciérního vzdělávání, VaV pracovišti a podnikatelským a veřejným sektorem atd.


116


4. Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování indikátorů Město kvantifikovalo očekávané cíle IPRM formou souboru indikátorů, které budou měřit měřitelné výstupy a výsledky globálního cíle, specifických cílů a opatření. Soubor dále uvedených indikátorů vychází ze sestav indikátorů předdefinovaných ŘO OP v prováděcích dokumentech ROP SV a relevantních TOP, resp. jejich konkrétních prioritních os a oblastí podpor, které mají vazbu k věcnému zaměření opatření IPRM. Realizací konkrétních předpokládaných dílčích projektů budou jejich nositeli vytvořeny žádoucí výstupy a výsledky, které přispějí k naplnění globálního cíle a specifických cílů IPRM. Zároveň budou tyto projekty naplňovat globální a specifické cíle prioritních os ROP SV a relevantních TOP.

4.1. Východiska pro tvorbu souboru indikátorů Soubor indikátorů je koncipován takovým způsobem, aby poskytoval souhrnné údaje za jednotlivá opatření a ve výsledku i za celý IPRM. Ke každému opatření IPRM byl přiřazen alespoň jeden indikátor výstupu a výsledku relevantního OP (ROP SV, TOP), čímž byla prokázána přímá vazba mezi definovanými cíly IPRM a relevantních OP. Výběr konkrétních indikátorů z prováděcí dokumentace ROP SV a relevantních TOP přímo navazuje na věcné zaměření opatření a aktivit IPRM a obsah předpokládaných dílčích projektů. Všichni žadatelé o dotaci (nositelé dílčích projektů) budou muset po schválení IPRM ŘO ROP SV prokázat všem relevantním ŘO OP v procesu registrace a hodnocení žádostí o dotaci přímou souvislost mezi výstupy a výsledky dílčích projektů s požadovanými cíly (hodnotami indikátorů) OP. Ke každému zvolenému indikátoru byly přiřazeny předem dané charakteristiky, konkrétně

kód národního číselníku (je-li znám), zkratka relevantního OP, název indikátoru, jednotka měření, výchozí a cílová hodnota. Sběr hodnot (způsob měření) všech indikátorů bude probíhat průběžně, nejdéle ročně (periodicita měření), a to formou monitoringu dílčích

projektů. V rámci předkládání monitorovacích zpráv a žádostí o platbu budou nositelé projektů uvádět konkrétní hodnoty relevantních indikátorů, jež budou měřit jimi v žádosti o dotaci deklarované cílové hodnoty realizovaných projektů. Tímto způsobem bude zajištěna pravidelná informovanost předkladatele IPRM o průběžném naplňování cílů IPRM s tím, že zdrojem informací budou vždy nositelé dílčích projektů a jejich monitorovací zprávy. Soubor monitorovacích indikátorů IPRM má tuto hierarchii:  

indikátory globálního cíle a specifických cílů IPRM, jež představují souhrn za všechna opatření IPRM (relevantní pro oblast podpory 2.1. ROP SV), indikátory opatření IPRM, jež představují souhrn za všechny aktivity v rámci tohoto opatření.

Naplňování globálního a specifických cílů IPRM a jeho jednotlivých opatření bude město sledovat prostřednictvím indikátorů výstupů a výsledků. Konkrétní indikátory výstupu a výsledku u jednotlivých opatření pocházejí z indikátorové sestavy obsažené v prováděcích dokumentech relevantních OP, přičemž zkratka konkrétního OP je uvedena u každého dále uvedeného indikátoru. Řada indikátorů oblasti podpory 2.1. ROP SV má charakter povinných indikátorů, většina je však nepovinná, doplňující a podrobněji specifikující věcné zaměření relevantních opatření IPRM.


117


Hodnoty naplňující opatření IPRM budou nositelé projektů obsažených v IPRM uvádět do svých monitorovacích zpráv, které budou povinnou přílohou ročních zpráv o postupu realizace IPRM, jež bude vypracovávat a pravidelně ŘO ROP SV předkládat manažer IPRM. Průběžné hodnocení IPRM a rozhodování o dalším postupu je v gesci ŘV IPRM. Tyto činnosti jsou popsány v kapitole 7. Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM.

4.2. Indikátory pro měření globálního a specifických cílů Globální cíl: Regenerovat a revitalizovat střed města, jeho veřejná prostranství a městskou zeleň, rozvíjet infrastrukturu pro zajištění široké nabídky volnočasových aktivit, vzdělávání a dostupných a kvalitních sociálních služeb, zvýšit prestiž Pardubic jako univerzitního města a centra špičkového výzkumu a vývoje světové úrovně. Specifické cíle:

1. Zvýšení kvality městského prostředí prostřednictvím regenerace veřejných prostranství a modernizací infrastruktury pro volnočasové aktivity. 2. Zvýšení dostupnosti a efektivity sociálních služeb a podpora sociálního začleňování znevýhodněných skupin obyvatel. 3. Zvýšení prestiže města jako centra špičkového výzkumu a univerzitního vzdělávání. Tabulka č. 32 – Indikátory pro měření globálního a specifických cílů IPRM Kód NČ / OP

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

počet

0

8

Indikátory výstupu 51 15 10 NSRR, CORE ROP SV 2.1

Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) krajských měst celkem Indikátory výsledku

65 11 00 CORE ROP SV 2.1.

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem

m2

0

5 600

65 01 00 NSRR, CORE ROP SV 2.1.

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem

ha

0

16,05


Pro měření globálního a specifických cílů IPRM byly zvoleny indikátory jak na úrovni výstupu, tak na úrovni výsledku, které jsou relevantní z hlediska obsahového zaměření IPRM a vážou se přímo na sestavu indikátorů, uvedenou v Prováděcím dokumentu ROP SV, oblast podpory 2.1. – Rozvoj regionálních center a Výzvu pro předkládání IPRM v rámci ROP SV, oblast podpory 2.1. Důvod uvedení pouze těchto indikátorů spočívá v zaměření této oblasti podpory a skutečnosti, že opatření a aktivity financované z oblasti podpory 2.1. ROP SV jsou podstatou IPRM. Na ně se v celkovém rámci IPRM vážou i další související opatření a aktivity, ty jsou však financovány z jiných OP (TOP), avšak významně přispívají k synergiím z realizace všech opatření a aktivit pro naplňování cílů IPRM. Cílové hodnoty indikátorů na úrovni globálního a specifických cílů představují souhrnné hodnoty za indikátory všech opatření, jež budou financována pouze z ROP SV, oblasti podpory 2.1. Součet hodnot indikátorů u jednotlivých opatření vychází z předpokládaných hodnot za všechny dílčí projekty realizované v rámci daného opatření. Nedochází k duplicitám ve smyslu uvedení stejné hodnoty u více indikátorů. Rozhodující bude cílová Zpracovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

118


hodnota všech indikátorů na konci období realizace IPRM. Indikátory ROP SV vyšší úrovně (např. 65 11 00) zahrnují hodnoty indikátorů nižší úrovně (např. 65 11 01), ty tak plní funkci analytické evidence. Souhrnné hodnoty za předpokládané dílčí projekty, jež budou financovány z jiných OP (TOP), jsou uvedeny u těch opatření, které tyto dílčí projekty budou naplňovat.

4.3. Indikátory pro měření cílů opatření Tabulka č. 33 – Indikátory pro měření urbanizovaného prostředí ve středu města Kód NČ / OP

opatření

Název indikátoru

1.1.:

Zvýšení

kvality

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

počet

0

2

ha

0

14




Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem Doplňkové indikátory

ROP SV 2.1.

Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně

m2

0

69 200

65 15 20 ROP SV 2.1.

Počet opravených kulturně-historických a technických památek

počet

0

1

07 42 70 ROP SV 2.1.

Počet zapojených partnerů

počet

0

1

Pramen: Zpracovatel IPRM Tabulka č. 33 – Indikátory pro měření opatření 1.1.: Zvýšení kvality urbanizovaného prostředí ve středu města Kód NČ Měrná Výchozí Cílová Název indikátoru / OP jednotka hodnota hodnota Indikátory výstupu 51 15 10 NSRR, Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) počet 0 2 CORE krajských měst celkem ROP SV 2.1 Indikátory výsledku 65 01 00 NSRR, Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem ha 0 14 CORE ROP SV 2.1. Doplňkové indikátory ROP SV 2.1. Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně m2 0 69 200 65 15 20 Počet opravených kulturně-historických a technických počet 0 0 ROP SV 2.1. památek 07 42 70 Počet zapojených partnerů počet 0 1 ROP SV 2.1. Pramen: Zpracovatel IPRM, aktualizace 17. Oznámení o změně


119


Tabulka č. 34 – Indikátory pro měření opatření 1.2.: Zkvalitnění nabídky možností trávení volného času Kód NČ / OP

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová Hodnota

počet

0

5



65 11 00 CORE ROP SV 2.1.


m2

0

3 910



ha

0

2

52 02 13 CORE ROP SV 2.1.

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektu na udržitelný rozvoj měst

počet

0

2

Doplňkové indikátory 65 11 04 ROP SV 2.1.

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy15)

m2

0

3 910

65 41 31

Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst

počet

0

3

07 42 70 ROP SV 2.1.


počet

0

1


Tabulka č. 35 – Indikátory pro měření opatření 2.1.: Zvýšení kvality sociálních služeb Kód NČ / OP

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

počet

0

1



65 11 00 CORE ROP SV 2.1.


m2

0

1 690



ha

0

0,05

65 11 03 CORE ROP SV 2.1.

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči16)

m2

0

1 690

52 02 13 CORE ROP SV 2.1.


počet

0

3

počet

0

1

Doplňkové indikátory 65 41 31



15) 16)

Indikátor analyticky rozvádí v opatření uvedený indikátor „Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ..“ Indikátor analyticky rozvádí v opatření uvedený indikátor „Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ..“


120


Tabulka č. 35 – Indikátory pro měření opatření 2.1.: Zvýšení kvality sociálních služeb Kód NČ / OP

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

počet

0

1



65 11 00 CORE ROP SV 2.1.


m2

0

1 671



ha

0

0,05

65 11 03 CORE ROP SV 2.1.

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči17)

m2

0

1 671

52 02 13 CORE ROP SV 2.1.


počet

0

3

počet

0

1

Doplňkové indikátory 65 41 31


Pramen: Zpracovatel IPRM, aktualizace 17. Oznámení o změně

Tabulka č. 36 – Indikátory pro měření opatření 3.1.: Posílení kapacit pro špičkový výzkum ve městě Kód NČ / OP

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Indikátory výstupu 11 06 00 OP VaVpI 1.1.

Počet podpořených projektů na podporu náběhové fáze center (start-up granty)

počet

0

1

11 08 00 OP VaVpI 1.1.

Centra vybavená unikátní VaV infrastrukturou národního významu

počet

0

1

11 05 11 OP VaVpI 1.1.

Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity

m2

0

10 000

počet

0

1

počet/rok

0

150

Indikátory výsledku 11 07 00 OP VaVpI 1.1.

Počet center excelence

11 08 10 OP VaVpI 1.1.

Počet výzkumných infrastrukturu

11 08 20 OP VaVpI 1.1.

Počet studentů Mgr. a PhD. studia, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu

počet/rok

0

70

11 07 10 OP VaVpI 1.1.

Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excelence za rok

počet/rok

0

35

11 08 30 OP VaVpI 1.1.

Podíl kapacit nových infrastruktur využívaných jinými subjekty

%

0

15

Počet (FTE)

0

110 (30)

11 03 00 (11 03 01 CORE 6 OP VaVpI 1.1.

pracovníků,

kteří

využívají

vybudovanou

Počet nově (netto) vytvořených pracovních míst (zaměstnanci VaV) v podpořených centrech (z toho ženy)

ve

VaV

13 20 10 OP VaVpI

Počet subjektů využívajících služeb na podporu komericalizace

počet

0

200

13 21 10 OP VaVpI

Počet návštěvníků v podpořených návštěvnických centrech a science learning centrech

počet

0

20 000

Pramen: Zpracovatel IPRM, Zpracovatel aktualizace IPRM 17)

Indikátor analyticky rozvádí v opatření uvedený indikátor „Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ..“


121


Tabulka č. 37 – Indikátory pro měření opatření 3.2.: Rozšíření nabídky a zvýšení kvality univerzitního vzdělávání pro lepší uplatnitelnost absolventů v praxi Kód NČ / OP

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Indikátory výstupu 11 05 11 OP VaVpI 4.1.

Zrekonstruované a vybudované kapacity

m2

0

4 000

49 11 02 OP VpK 2.2.

Počet projektů

počet

0

39

06 43 18 OP VpK 2.2.

Počet nově vytvořených/inovovaných kurzů v rámci studijního programu

počet

0

200

07 41 00 OP VpK 2.2.

Počet podpořených osob celkem

počet

0

9 570

07 41 17 OP VpK 2.2.

Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání celkem (VŠ studentů)

počet

0

8 500

07 41 20 OP VpK 2.2.

Počet osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb

počet

0

620

07 41 65 OP VpK 2.2.

Počet podpořených osob - pracovníků v dalším vzdělávání celkem

počet

0

200

07 46 00 OP VpK 2.2.

Počet úspěšně podpořených osob celkem

počet

0

5 000

07 41 70 OP VpK 2.2.

Počet podpořených osob v dalším vzdělávání - vědeckých a výzkumných pracovníků

počet

0

450

počet

0

1 200 (160)

počet

0

22

Indikátory výsledku 11 05 20 (11 05 21) OP VaVpI 4.1.

Počet studentů majících prospěch infrastruktury (v tom PhD. studentů)

07 42 70 OP VpK 2.2.


z nové/

rekonstruované


Hodnoty indikátorů všech opatření budou naplňovány prostřednictvím realizace předpokládaných dílčích projektů zahrnutých do IPRM. Město bude sledovat naplňování indikátorů opatření prostřednictvím průběžných a závěrečných monitorovacích zpráv všech nositelů dílčích projektů, jež budou předkládány a financovány ŘO relevantních OP (ROP SV, TOP), a to v souladu s plněním časového harmonogramu IPRM. Následující tabulky č. 38 a 39 ukazují podíl cílových hodnot indikátorů globálního a specifických cílů IPRM na cílových hodnotách, uvedených pro oblast podpory 2.1. ROP SV. Ze sloupců Podíl IPRM na hodnotách za ROP SV 2.1. a Naplnění závazného indikátoru jsou zřejmé velké přínosy IPRM pro naplnění oblasti podpory 2.1. ROP SV, potažmo celý operační program. Tabulka č. 38 – Přínos IPRM pro ROP SV 2.1. z hlediska plochy regenerovaného a revitalizovaného území Kód NČ / ROP SV 2.1

Měrná jednotka

65 01 00

ha

Hodnoty požadované ŘO pro celou oblast podpory 2.1. ROP SV 8

Cílová hodnota IPRM 16,05

Podíl IPRM na hodnotách za ROP SV 2.1. (%) 200 %



122


Tabulka č. 39 – Přínos IPRM pro ROP SV 2.1. z hlediska plochy regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech a počtu nově vytvořených pracovních míst Kód NČ / ROP SV 2.1.

Naplnění závazného indikátoru

65 11 00

92 m2

52 02 13

5

Způsob výpočtu hodnot předchozího sloupce 28 629 m2 za opatření 1.2. a 2.1. / dotace 311,2 mil. Kč vyčleněné na objekty v opatřeních 1.2. a 2.1. vytvořená pracovní místa za opatření 1.2. a 2.1.

Požadavek ŘO ROP SV stanovený ve výzvě alespoň 14 m2 / 1 mil. Kč alespoň 1 pracovní místo


4.4. Monitoring IPRM Město s využitím řídící struktury IPRM a manažera IPRM bude provádět monitorování realizace jednotlivých projektů a IPRM jako celku. Monitorování IPRM bude probíhat formou ročních (monitorovacích) Zpráv o postupu realizace IPRM, které zpracovává a ŘV ke schválení předkládá manažer IPRM. Roční monitorovací zprávu IPRM následně projednává a schvaluje Rada města a následně Zastupitelstvo města. Zprávy podepsané statutárním zástupcem města zasílá manažer IPRM k následnému schválení RR SV (ÚRR) jednou za rok (termíny budou dohodnuty či stanoveny RR SV (ÚRR). Součástí zprávy bude přehled schválených a realizovaných projektů a plnění podmínek IPRM včetně plnění indikátorů, dodržení harmonogramu a finančního plánu a jednotlivými ŘO (ROP SV a TOP) odsouhlasené monitorovací zprávy dílčích projektů. Zpráva obsahuje rovněž hodnocení celkového kontextu IPRM v rámci města a regionu. Při zpracování monitorovací zprávy spolupracuje manažer IPRM zejména se všemi nositeli individuálních projektů a s dalšími zapojenými subjekty. Manažer IPRM předkládá zprávu v elektronické i tištěné podobě RR SV (ÚRR). Individuální projekty, které jsou součástí IPRM jsou realizovány a monitorovány standardním způsobem podle podmínek ŘO daného operačního programu. Zpráva o postupu realizace IPRM bude ŘO ROP schválena do 2 měsíců od dodání úplné zprávy. RR SV (ÚRR) si může v případě potřeby vyžádat zpracování ad-hoc zprávy o postupu realizace IPRM. Manažer IPRM je povinen dodat ad-hoc zprávu o postupu realizace IPRM písemně do 30 pracovních dnů od obdržení výzvy. Struktura a proces administrace jsou stejné jako v případě řádné roční zprávy o postupu realizace IPRM. Po ukončení posledního dílčího projektu IPRM předkládá manažer IPRM Závěrečnou zprávu o postupu realizace IPRM. Pokud RR SV (ÚRR) na základě Zprávy o postupu realizace IPRM usoudí, že průběh realizace IPRM je neuspokojivý, může VRR navrhnout omezení či zastavení příjmu dalších dílčích projektů. Zároveň zasílá své připomínky písemně i elektronicky manažerovi IPRM. RR SV (ÚRR) povolí další příjem dílčích projektů teprve tehdy, až shledá, že jsou přijata uspokojivá opatření či provedeny konkrétní akce vedoucí k odstranění nedostatků. V případě potřeby může ŘO ROP vyžádat zpracování ad-hoc zprávy o postupu realizace IPRM. Manažer IPRM je povinen dodat ad-hoc zprávu o postupu realizace IPRM písemně do 30 pracovních dnů od obdržení výzvy. Struktura a proces administrace jsou stejné jako v případě řádné Zprávy o postupu realizace IPRM. Monitorovací zprávy IPRM projednává a schvaluje ŘV IPRM, který zajišťuje jejich schválení Radou města a následně Zastupitelstvem města. Monitorovací zprávy (roční, ad-hoc i závěrečnou) podepisuje statutární zástupce města. Nepodstatné změny IPRM projednává a schvaluje ŘV před jejich odesláním manažerem IPRM na RR SV (ÚRR).


123


4.5. Způsob provedení změn IPRM Změny v IPRM oznamuje manažer IPRM buď prostřednictvím Roční zprávy o postupu realizace IPRM nebo prostřednictvím Oznámení o změně v IPRM. Město je oprávněno IPRM upravit a pozměnit bez předchozího souhlasu RR SV pouze v případě, že jde o nepodstatnou změnu, která neovlivní dosažení cílů IPRM a naplňování schválených indikátorů (změna nevyžaduje uzavření dodatku ke Smlouvě). Nepodstatné změny projednává a schvaluje ŘV na návrh manažera IPRM, který je následně sdělí RR SV (ÚRR) v nejbližší roční Zprávě o postupu realizace IPRM nebo prostřednictvím Oznámení o změně v IPRM, a to kdykoliv v průběhu realizace IPRM. RR SV (ÚRR) oznámí zaznamenání této nepodstatné změny e-mailem manažerovi IPRM. Podstatné změny v IPRM vyžadují dodatek ke Smlouvě. Jedná se zejména o změny ovlivňující cíle IPRM, indikátory, rozpočet (přesun prostředků v rozpočtu mezi opatřeními, nebo roky, při kterých dojde ke změně alokace na opatření, nebo rok o více než 15 % z jejich původní výše), délku trvání IPRM a jednotlivých opatření. Město musí tuto podstatnou změnu oznámit RR SV (ÚRR) předem prostřednictvím Oznámení o změně v IPRM, a to minimálně ve lhůtě 20 pracovních dní před plánovaným datem změny, nejpozději však 60 kalendářních dnů před termínem ukončení IPRM. Návrh na podstatné změny IPRM předkládá manažer IPRM k posouzení ŘV, který je následně postoupí k projednání a schválení Radě města a Zastupitelstvu města. Na základě Oznámení o změně v IPRM rozhodne RR SV (ÚRR), zda se jedná o změnu, která vyžaduje vypracování dodatku ke Smlouvě, či nikoliv. Tuto informaci zasílá RR SV (ÚRR) manažerovi IPRM do 10 pracovních dnů od doručení Oznámení o změně v IPRM. Podstatnou změnu může město provést po jejím schválení RR SV (ÚRR) nebo po podpisu dodatku Smlouvy oběma stranami. Manažer IPRM po schválení změn zajistí provedení změny (v případě změny nevyžadující podpis dodatku ke Smlouvě) či podpis dodatku ke Smlouvě statutárním zástupcem města. Změny v projektu zařazeném do IPRM, ke kterým v průběhu realizace IPRM dojde, oznamuje příjemce neprodleně písemně příslušnému ŘO podle podmínek příslušného OP. O podstatných změnách v projektech zařazených do IPRM bude RR SV (ÚRR) informována prostřednictvím Roční zprávy o postupu realizace IPRM, pokud povaha změny projektu nepředstavuje současně i změnu IPRM. Pokud město nechce či nemůže čekat s návrhem změn na předložení Roční zprávy o postupu realizace IPRM, využije Oznámení o změně v IPRM.


124


5. Finanční a časový harmonogram V programovém období EU na léta 2007 – 2013 má město možnost obdržet dotace na podporu svého Akčního plánu. Zdrojem financování opatření a aktivit IPRM, které jsou popsány na jiném místě tohoto dokumentu, jsou výhradně stávající OP, z nichž nejdůležitější pro město a jeho projektové záměry je ROP SV, oblast podpory 2.1. – Rozvoj regionálních center. Řadu dalších rozvojových záměrů bude muset město financovat z vlastních zdrojů či jiných veřejných zdrojů/rozpočtů. Tyto další aktivity jdou však nad rámec IPRM. Finanční a časový harmonogram IPRM, resp. jeho jednotlivých opatření naplňujících cíle IPRM, představuje pro město důležitý efektivní nástroj pro organizaci, řízení a kontrolu realizace IPRM. Opatření IPRM uvedená v podkapitole 2.3.3. přinášejí městu společenské a ekonomické přínosy, jež vzejdou z realizace dílčích projektů, které budou v souhrnu vytvářet žádoucí synergie. Realizace všech opatření IPRM bude zajištěna dostatečnými vlastními finančními prostředky z městského rozpočtu, eventuelně bankovním krátkodobým úvěrem, jejichž účelem bude zajištění plynulé realizace dílčích projektů IPRM. Pokud nebude žadatelem dílčích projektů Statutární město Pardubice, ale jiný subjekt, bude mít rovněž, pro plynulé financování a realizaci projektů, zajištěny nezbytné finanční prostředky z vlastních zdrojů, prostřednictvím bankovního úvěru, aj. V další části této kapitoly je uveden nejprve finanční a časový harmonogram celého IPRM, zahrnujícího všechna opatření, jež budou financována ze všech existujících OP, a poté harmonogram opatření města a jeho organizací, které budou financovány z ROP SV, oblasti podpory 2.1.

5.1. Finanční a časový harmonogram celého IPRM Celkový plánovaný finanční objem IPRM vychází ze schváleného rozsahu a obsahu jednotlivých opatření a představuje celkem 2 241,8 mil. Kč. Finanční a časový harmonogram v číselné a grafické podobě názorně uvádí rozdělení celkového finančního objemu IPRM na jednotlivá opatření. Číselné údaje odpovídají předpokládaným rozpočtovým nákladům odvozeným od předpokládaných výstupů a výsledků opatření. Odhad celkových nákladů vychází z dokumentace předpokládaných dílčích projektových záměrů, které mají různou míru rozpracovanosti, od studie až po vydaná povolení ke stavbě, a rovněž záměrů v oblasti vzdělávání. Všechny dílčí projekty naplňující opatření a cíle IPRM budou realizovány ve zbývajících letech programového období 2007 – 2013/2015. Tabulka č. 40 – Finanční a časový harmonogram celého IPRM dle opatření (způsobilé a nezpůsobilé výdaje v mil. Kč) Číslo opatření

Rok 2008

2009

2010

2011

2012

1.1. 1.2.

53,7

63,4

2.1.

38,1

25,0

3.1. 3.2.

8,1

2013

2014

2015

Celkem

221,3

111,6

332,9

11,8

31,5

23,5

183,8

17,3

29,9

9,5

1,3

58,0

63,1

3,8

206,0

310,8

231,2

249,0

55,7

1 064,6

Celkem 8,1 95,6 Pramen: Zpracovatel aktualizace IPRM

294,4

339,9

513,8

393,6

57,0

1 702,4


125


Z hlediska struktury výdajů IPRM zaujímají nejvyšší podíl opatření 3.1. zaměřené na posílení kapacit pro špičkový výzkum (49,16%) a opatření 3.2 zaměřené na rozšíření nabídky a zvýšení kvality univerzitního vzdělávání s podílem 29,28%, a to v rámci prioritní oblasti Ekonomický rozvoj. Dalším významným opatřením je opatření 1.2. zaměřené na zkvalitnění nabídky možností trávení volného času (13,68,0%) a opatření 1.1. zaměřené na zvýšení kvality městského prostředí ve středu města s podílem 4,88 % v rámci prioritní oblasti Přitažlivé město. Z hlediska výše výdajů nejmenší, avšak významné z hlediska akcentu na sociální oblast, je opatření 2.1. zvýšení kvality sociálních služeb v rámci prioritní oblasti Sociální integrace, jež zaujímá podíl 3 %. V relativním vyjádření zaujímají opatření, jež budou financována z oblasti podpory 2.1. ROP SV na celém IPRM podíl 21,56%, podíl opatření financovaných z ostatních OP (TOP) představuje potom 78,44%. V souhrnu jsou všechna opatření a aktivity všech tří prioritních oblastí IPRM (1. Přitažlivé město, 2. Sociální integrace, 3. Ekonomický rozvoj) zaměřeny na rozvoj středu města jako pólu růstu a rozvoje. Dochází zde ke spojení podpory obecných témat, mezi něž patří vzdělávání, růst konkurenceschopnosti, přitažlivost středu města a růst kvality života. Střed města je zároveň důležitou rozvojovou zónou s obslužnými funkcemi pro ostatní části města, ale i region a stát, protože v konečném důsledku všechny realizované aktivity zasáhnou z širšího úhlu pohledu obyvatele pocházejících z různých částí ČR. Jednotlivé aktivity naplňující opatření na sebe navazují, jak už bylo uvedeno výše, tématicky, ze vzájemného působení jejich přínosů se tak vytvářejí synergické efekty pro celé IPRM. Avšak jednotlivá opatření, resp. konkrétní aktivity a předpokládané dílčí projekty budou probíhat zcela nezávisle tak, aby zahájení jednoho opatření, a v rámci něj aktivity/aktivit, nebylo podmínkou pro ukončení jiného opatření a jeho aktivity/aktivit či aktivit v rámci jednoho opatření. Jednotlivé aktivity celého IPRM a předpokládané dílčí projekty, jež jsou v nich obsaženy, mohou být realizovány současně. Možnost realizovat aktivity a předpokládané dílčí projekty současně spočívá v jejich umístění do odlišných lokalit středu města a také jejich věcným zaměřením (jednotlivé plochy a objekty). I přes svou „realizační nezávislost“ budou dílčí projekty odděleně/samostatně, a přitom v souhrnu za aktivity a opatření, vytvářet vzájemné synergie. Tento efektivní způsob realizace IPRM tak umožní zcela nezávislé naplňování jeho cílů a hodnotících indikátorů ROP SV a TOP. Opatření, aktivity a předpokládané dílčí projekty jsou charakterizovány věcnou podstatou, termínem zahájení, ukončení a dobou trvání. Většina aktivit je v současné době rozpracována do podoby konkrétních projektových záměrů obsahujících již v řadě případů výstupy schvalovacích procedur (územní povolení, stavební povolení apod.). Odhad projektových nákladů (v naprosté většině případů způsobilých pro financování z OP) vychází z reálných předpokladů náročnosti konkrétních záměrů a činností a doby jejich realizace. Výše výdajů u jednotlivých opatření a aktivit celkem a v jednotlivých letech jejich realizace odpovídá věcnému zaměření a časovému průběhu realizace předpokládaných dílčích projektů. Výši výdajů následně odpovídají cílové hodnoty indikátorů u všech opatření, viz kapitola 4. Popis očekávaných výsledků a výstupů. Realizace všech opatření a aktivit je rozložena do celého realizačního období IPRM, jež odpovídá programovému období 2007 – 2013, resp. 2015. V roce 2009 se předpokládá postupný růst výdajů u všech opatření IPRM, jenž vyvrcholí v dalších letech 2010 a 2011. K celkovému výraznému poklesu výdajů dojde v roce 2012. Prudký nárůst výdajů v prvních letech vyžaduje připravenost všech nositelů dílčích projektů k realizaci zejména těch činností, které souvisejí s přípravou projektových dokumentací a schvalovacími procedurami u investičních záměrů. V prvních letech se proto budou Zpracovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

126


realizovat ty aktivity/projekty, u nichž není pochyb o jejich připravenosti k realizaci a čerpání dotací z OP. Požadavek na připravenost projektů zejména v prvních letech realizace IPRM vyplývá rovněž z požadavku všech ŘO OP na čerpání finančních prostředků z jejich rozpočtů v programovém období 2007 – 2013, kdy je nutné respektovat pravidlo N+3 v prvních letech. Harmonogram realizace jednotlivých opatření a aktivit IPRM je nastaven tak, aby toto čerpání bylo dodrženo a cíle IPRM a všech OP byly naplněny do roku 2013, resp. 2015. Časové rezervy na realizaci opatření spočívají zejména v délce období, ve kterém mohou být čerpány alokace všech OP, do kterých budou nositelé projektů zahrnutých v IPRM předkládat své žádosti o dotace. Tato pevně stanovená období čerpání jsou stejná u všech OP (pravidlo N+3, N+2), viz další text kapitoly. Při bližším pohledu na opatření a dobu jejich realizace je zřejmé, že předpokládané dílčí projekty toto pravidlo respektují. Časový průběh výdajů u opatření odpovídá předpokládanému průběhu realizace dílčích projektů. Pro naplnění cílů IPRM budou využity zdroje z různých OP s tím, že většina městských projektů (projektů města a jeho organizací) bude financována z oblasti podpory 2.1. ROP SV. Jednotlivá opatření se liší nejen z věcného hlediska, ale rovněž z hlediska finanční náročnosti, a to nejen pro výši předpokládaných rozpočtů, ale také pro náročnost na výši dotací z rozpočtů ŘO OP. Tabulka č. 41 – Nároky IPRM na finanční alokace všech ŘO (ROP SV, TOP) dle opatření IPRM (v mil. Kč) Požadované finanční alokace od ŘO OP

Opatření 1.1. Zvýšení kvality městského prostředí ve středu města

200,7


149,7


48,8


55,7

3.2. Rozšíření nabídky a zvýšení kvality univerzitního vzdělávání pro lepší uplatnitelnost absolventů v praxi

1 030,3

Celkem

1 485,1

Pramen: Zpracovatel aktualizace IPRM

Z celkového objemu IPRM, obsahujícího způsobilé i nezpůsobilé výdaje, ve výši 2 241,8 mil. Kč, představuje podíl dotací na financování celkových výdajů 2 055,0 mil. Kč, tj. 91,6%. Vysoká výše toho podílu je ovlivněna tím, že v celkovém IPRM tvoří rozhodující podíl opatření 3.1. a 3.2. (79,49%), která budou financována z TOP. Podíl dotací z oblasti podpory 2.1. ROP SV na dotacích IPRM celkem představuje 20,51%.

5.2. Finanční a časový financované z ROP SV

harmonogram

části

IPRM

Tato část kapitoly obsahuje finanční a časový harmonogram IPRM, jehož opatření a aktivity budou financovány z oblasti podpory 2.1. ROP SV. Součástí kapitoly je rovněž popis


127


schopnosti města a jeho organizací nejen spolufinancovat IPRM, ale zajistit hladký průběh celkového cash flow IPRM v celém období jeho realizace 2008 až 2013/2015. Celkový plánovaný finanční objem IPRM, jež bude financován výhradně z oblasti podpory 2.1. ROP SV představuje celkem 486,7 mil. Kč. Finanční a časový harmonogram v číselné a grafické podobě uvádí názorně rozdělení celkového finančního objemu IPRM na jednotlivá opatření. Číselné údaje odpovídají předpokládaným rozpočtovým nákladům odvozeným od předpokládaných výstupů a výsledků opatření. Odhad celkových nákladů vychází z dokumentace předpokládaných dílčích projektových záměrů, které mají různou míru rozpracovanosti od studie až po vydaná povolení ke stavbě. Tabulka č. 42 – Finanční a časový harmonogram IPRM dle opatření (způsobilé a nezpůsobilé výdaje v mil. Kč) Číslo opatření

Rok 2008

2009

2010

2011

2012

1.1. 1.2.

53,7

63,4

2.1.

38,1 91,8

25,0 88,4

Celkem

2013

2014

2015

Celkem

221,3

111,6

332,9

11,8

31,5

23,5

183,8

11,8

252,8

135,1

579,9

63,1


Opatření IPRM financovaná z oblasti podpory 2.1. ROP SV směřují převážně do oblasti zkvalitnění nabídky možností trávení volného času – opatření 1.2. (63,45% podíl na celkových výdajích IPRM financovaných z ROP SV), spočívající v podpoře rekonstrukcí a modernizací objektů města a neziskových organizací, které jsou využitelné pro trávení volného času. Další podporovanou oblastí je zvýšení kvality městského prostředí ve středu města – opatření 1.1. (22,62%), jež se zaměřuje na úpravu veřejných prostranství ve vymezené zóně. Opatření zaměřené na zvýšení kvality sociálních služeb – opatření 2.1. se podílí svými výdaji 13,93 % na celkových výdajích IPRM. Opatření spadají pod prioritní oblasti Přitažlivé město (1.1. a 1.2.) a Sociální integrace (2.1.). Způsob realizace opatření, resp. termínů realizace konkrétních předpokládaných dílčích projektů, je obdobný jako v celém IPRM, tzn. že všechna opatření je možné realizovat současně a přitom zcela nezávisle. Všechna opatření budou obsahovat infrastrukturní projekty, jež budou realizovány ve středu města, přitom ani v jednom případě nedojde ke „kolizi“ z hlediska jejich časového harmonogramu a toků (připravenosti) finančních prostředků. Jinými slovy zahájení jednoho opatření není podmíněno ukončením opatření jiného, to platí i pro navazující aktivity a zejména předpokládané dílčí projekty. V tom spočívá hlavní výhoda nastavení IPRM. Postupný výraznější růst investičních výdajů je patrný již v roce 2009, kdy budou zahájeny rozhodující aktivity naplňující opatření IPRM. V roce následujícím dojde k velmi razantnímu růstu investičních výdajů, jež bude důsledkem současné realizace více aktivit najednou. Termíny realizace opatření se budou odvíjet od připravenosti nositelů předpokládaných dílčích projektů k realizaci, což je faktor, který bude mít rozhodující vliv na pořadí provedení jednotlivých investičních záměrů. Dalším důležitým faktorem je požadavek RR SV na čerpání ročních finančních alokací z oblasti podpory 2.1. ROP SV. Jak už bylo zmíněno výše, přijatá opatření a zejména lokalizace předpokládaných dílčích projektů ve vymezené zóně umožňuje jejich současnou realizaci. Dobrá aktuální a předpokládaná finanční pozice města (viz kapitola 1.2.9. Finanční analýza města) je předpokladem tohoto způsobu realizace IPRM. Kapitálové výdaje města se v posledních letech 2006 až 2007 pohybovaly v rozmezí 333 – 574,7 mil. Kč, pro rok 2008 byly Zastupitelstvem města schváleny kapitálové výdaje ve výši


128


509,3 mil. Kč. Kapitálové výdaje uvedené v příloze Formuláře pro předložení IPRM s názvem Finanční analýza ve vztahu k předpokládanému IPRM na léta 2009 až 2011 vycházejí z rozpočtového výhledu města z června 2008, který byl rovněž projednán a schválen Zastupitelstvem města. Město vyčlení na spolufinancování dílčích projektů v letech realizace IPRM dostatečnou výši finančních prostředků, jež budou určeny primárně na financování vlastního podílu rozpočtů dílčích projektů. Výše prostředků bude potvrzena Zastupitelstvem města v rámci schvalování ročních rozpočtů města. Za účelem průběžného financování IPRM, resp. té jeho části, která bude financována městem, budou rovněž připraveny prostředky na překlenutí časového nesouladu mezi investičními výdaji na dílčí projekty a inkasem dotací z ROP SV. Výše rozdílu mezi ročními výdaji a inkasem dotací by neměla představovat u všech dílčích projektů města více než 76 mil. Kč v roce 2009 a 280 mil. Kč v roce 2010. V ostatních letech se očekává jen mírný převis výdajů nad inkasovanými dotacemi. Výše převisu se bude v jednotlivých letech realizace IPRM odvíjet od způsobu provedení etap projektů (finančních či časových) a zejména od věcné stránky realizace předpokládaných projektů, resp. rozsahu náběhu dílčích prací a dodávek. V průběhu realizace IPRM může dojít ke zpoždění realizace dílčích projektů a tím nižšímu či vyššímu čerpání finančních prostředků. Takovou situaci bude město řešit formou využití rozpočtových rezerv či čerpáním bankovního krátkodobého úvěru. Město využije na financování investičních výdajů opatření IPRM bankovní dlouhodobý úvěr s rámcem až 400 mil. Kč. Splácení úvěru neohrozí finanční pozici města v dalších letech z důvodu jeho rovnoměrného splácení v nejbližších přibližně 10 letech. Způsob provedení dílčích projektů ostatních nositelů je plně v jejich režii. Město může poskytnout návratné finanční prostředky určené na financování časového nesouladu mezi výdaji a inkasem dotací, ovšem jen v případě silného veřejného zájmu na realizaci těchto projektů. Finanční analýza města (viz kapitola 1.2.9. Finanční analýza města) potvrdila velmi dobrou střednědobou finanční pozici města, a to se závěrem potvrzujícím, že město má dostatek finančních prostředků ve svém rozpočtu na financování všech výdajů dílčích projektů zahrnutých do IPRM. Jeho finanční pozice mu umožňuje využít i návratné zdroje financování. Zájmem vedení města je, aby žádosti o platby u dílčích projektů zahrnutých do IPRM bezprostředně následovaly po ukončení každé etapy (finanční či časové), tak aby bylo zajištěno plynulé cash-flow celého IPRM. Tímto způsobem nebude mít město a jeho organizace vázáno příliš mnoho finančních prostředků v projektech a zároveň bude docházet k plynulému čerpání dotací. Obecně město předpokládá, že dotace bude možné inkasovat do 2 až 3 měsíců po přijetí žádostí o platby RR SV (ÚRR) a všech dalších relevantních ŘO OP. Průběh realizace IPRM bude respektovat kromě pravidla N+3 a N+2 rovněž maximální dobu realizace dílčích projektů (s velkou rezervou) – do 30.6. 2015 (poslední datum přeložení žádosti o platbu dílčího projektu zahrnutého do IPRM). Podkladem pro sestavení finančního a časového harmonogramu celého IPRM byly jednak požadavky města na realizaci těch opatření a aktivit, která přispějí k rozvoji vymezené zóny středu města a je možné je financovat z oblasti podpory 2.1. ROP SV, a dále rozsah a objem a časová struktura závazného finančního plánu (ročních alokací) RR SV pro oblast podpory 2.1. ROP SV.


129


Tabulka č. 43 – Závazný finanční plán pro oblast podpory 2.1. ROP SV (Pokyny RR SV a aktualizace plánu podle 4. oznámení o změně IPRM) Pokyny RR SV

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem

Finanční alokace (%)

6%

13%

15%

15%

17%

17%

17%

100%

Aktualizace–4.změna iPRM

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem

Finanční alokace (%)

6%

13%

15%

15%

17%

17%

17%

100%


Finanční a časový harmonogram realizace IPRM, resp. jeho opatření, byl vypracován s ohledem na termíny plateb dotací, jež bude město a jeho organizace inkasovat z rozpočtu RR SV. Dotace z rozpočtu RR SV (EU) je možné dle pravidel EK inkasovat v předem pevně určených lhůtách (termínech), které jsou vyjádřeny pravidlem N+3, N+2. Finanční a časový harmonogram IPRM splňuje podmínky pro čerpání dotací ve lhůtách, ve kterých je možné dotace čerpat. Do prvních let realizace IPRM (roky 2009 a 2010) město umístilo realizaci opatření a aktivit, resp. investiční (způsobilé) výdaje, na které bude možné čerpat dotaci. Tento přístup zajistí maximální využití dotací bez rizika jejich nečerpání nebo dokonce propadnutí, což by negativně ovlivnilo hodnocení nejen IPRM, ale i celého ROP SV. Tabulka č. 44 – Dotace na způsobilé výdaje podle jednotlivých let čerpání z ROP SV 2.1. (v tis. Kč)

Opatření alokace v % alokace v mil. Kč

2007

2008

6%

2009

13%

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Suma dotace

15%

15%

17%

17%

17%

x

x

100%

23 236,8 50 346,4 58 092,0

58 092,0

65 837,6

65 837,6

65 837,6

x

x

387 280

N+3

N+3

N+3

N+3

N+2

N+2

N+2

x

x

x

1.1. Zvýšení kvality městského prostředí ve středu města

0

0

0

0

0

0

142 500

58 217

0

200 717


0

0

0

42 869

49 199

10 875

26 750

20 000

0

149 693

2.1. kvality služeb

0

0

0

30 442

18 352

0

0

0

0

48 794

0

0

0

73 311

67 551

10 875

169 250

78 217

0

399 204

N+X (do 30.6.)

Zvýšení sociálních

IPRM celkem


Město má dostatek finančních a personálních kapacit k tomu, aby bylo schopné realizovat dílčí projekty bez rizika zpoždění realizace projektů z důvodu nedostatku finančních prostředků a nebo odborníků se zaměřením na projektové financování. Veškerá projektová dokumentace však může být vypracována a předložena k registraci projektu řídícím orgánům OP s pomocí externích dodavatelů.


130


6. Popis realizace partnerství, partnerů při tvorbě a realizaci IPRM

zapojení

Partnerství je jeden ze základních principů uplatňovaný při přípravě a realizaci rozvojových dokumentů v regionech. Při zpracování IPRM byly uplatněny principy partnerství dle Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, tj. byli zapojeni partneři při přípravě a tvorbě dokumentu IPRM a budou zapojeni i při realizaci IPRM. V rámci partnerství při přípravě a tvorbě IPRM byli zapojeni jednak jednotlivé skupiny pracující a rozhodující o obsahu IPRM (viz kapitola 7 Popis administrativní kapacity), jednak orgány místní samosprávy, zástupci dalších regionálních hospodářských a sociálních organizací a subjektů a široká veřejnost. Partnery IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ jsou: Za neziskový sektor: - Koalice nevládek Pardubicka o.s. (dále KONEP) - Institut rozvoje evropských regionů, o.p.s. (dále IRER) Za podnikatelský sektor: - Dopravní podnik města Pardubic, a.s. (dále DPMP) Za veřejný sektor: -

Český statistický úřad, pracoviště Pardubice (dále ČSÚ) Úřad Městského obvodu I. a III. (dále ÚMO) Pardubický kraj (dále Pk) Veřejnost

Veřejná vysoká škola: Univerzita Pardubice (dále UPa)

6.1. Partnerství při tvorbě dokumentu IPRM Při tvorbě dokumentu IPRM bylo partnerství rozvíjeno a podporováno během celého procesu, kdy jednotliví aktéři včetně zástupců partnerů IPRM, se různou mírou aktivního zapojení podíleli na jednotlivých fázích procesu (viz podkapitola 6.2.) tvorby dokumentu IPRM. Partnerství z přípravné fáze dokumentu bude pokračovat i ve fázi realizace IPRM a po celou dobu udržitelnosti projektů IPRM. Konkrétní účast partnerů IPRM byla především zapojením do organizační struktury tvorby dokumentu, přičemž jednotliví zástupci partnerských subjektů se účastnili jednání ŘV a PS. Vrcholovým orgánem při přípravě a tvorbě IPRM je ŘV, jehož členy jsou zejména političtí zástupci vedení města, zástupce samosprávy městského obvodu Pardubice III., vícehejtman kraje a zástupci neziskových subjektů. Při tvorbě IPRM byli v rámci partnerství do ŘV jmenováni rovněž zástupci Koalice nevládek Pardubicka, o.s. a Institutu rozvoje evropských regionů o.p.s., jakožto partneři IPRM. Na všechna jednání ŘV byli pravidelně zváni jako nehlasující členové zástupci Úřadu regionální rady Regionu soudržnosti Severovýchod, zástupce Ministerstva pro místní rozvoj a zástupci zpracovatele IPRM (Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje). Jednání ŘV probíhala pravidelně přibližně v měsíční periodě. Podřízeným orgánem ŘV byla ustanovena PS, jejímiž členy jsou zástupci odborů Magistrátu města Pardubic, zástupce úřadu městského obvodu I., zástupce Krajského úřadu Zpracovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

131


Pardubického kraje a z dalších partnerských subjektů byli do PS jmenováni: zástupce ČSÚ Pardubice, zástupce Dopravního podniku města Pardubic a.s., zástupce neziskového sektoru za Institut rozvoje evropských regionů o.p.s. Jednání PS byla svolávána v dvouměsíční periodě, případně dle potřeby. Na jednání PS byly zvány další osoby, které spolupracovaly na tvorbě IPRM. Jednání se proto účastnili zástupci odborů Magistrátu města Pardubic (Ekonomický odbor, odbor životního prostředí, Odbor komunitních služeb, Odbor sociálních věcí, Odbor dopravy), zástupci ČSÚ, KrÚ Pk a Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje (zpracovatele IPRM) a zástupci ÚRR. Ze všech jednání ŘV a PS jsou vyhotoveny zápisy, které jsou spolu s dalšími dokumenty a přehledem přijatých usnesení ŘV zveřejněny na webových stránkách http://genesis.mmp.cz/mesto/projekty_eu/iprm_stred_mesta.html, http://genesis.mmp.cz/mesto/projekty_eu/iprm_usneseni.html, případně jsou dostupné u manažera IPRM. Na internetových stránkách města byly rovněž po celou dobu přípravy a tvorby IPRM zveřejňovány aktuální informace z procesu, dále kontakty na organizační struktury IPRM, manažera IPRM, předkladatele IPRM a další zainteresované. Na stejné internetové adrese IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ byla rovněž zveřejněna veřejná výzva pro předkládání projektových námětů (1. a 2. kolo), která byla dále prezentována rovněž v Radničním zpravodaji, v regionálním tisku – Pardubický deník, prostřednictvím emailu rozeslaném manažerem IPRM na NNO a další subjekty.

6.2. Zapojení partnerů v jednotlivých fázích V průběhu přípravy a tvorby dokumentu IPRM mělo město (předkladatel a nositel IPRM), dle výše uvedeného Nařízení Rady č. 1083/2006 a Pokynů pro přípravu a realizaci IPRM vydaných ÚRR SV, povinnost zapojit partnery a další relevantní subjekty na území města v následujících fázích: 1. 2. 3. 4.

zpracování socioekonomické analýzy výběru zóny/tématu definování aktivit vybraného IPRM v rámci již vymezené zóny/tématu výběru dílčích projektů IPRM v rámci již vymezené zóny/tématu.

Do procesu zpracování socioekonomické analýzy a SWOT analýzy (ad 1) byli zapojeni různým způsobem partneři ze všech sektorů. Aktivně se na zpracování analytické části IPRM vyjma partnerských subjektů (především ČSÚ, pracoviště Pardubice a Dopravní podnik města Pardubice a.s.), místní samosprávy a odborů městského úřadu podíleli rovněž další regionální instituce (IRER, Úřad práce, aj.), které především poskytli relevantní data a informace jako podklad pro zpracování socioekonomické analýzy. Do rozhodování o výběru zóny/tématu (ad 2) byli zapojeni především partneři, kteří jsou členy ŘV (Koalice nevládek Pardubicka o.s. a IRER o.p.s.) a PS (Dopravní podnik města Pardubic a.s., ČSÚ Pardubice, IRER o.p.s., Pardubický kraj a Úřady městských obvodů). Při definování aktivit IPRM v rámci vybrané zóny města (ad 3) byli rovněž zapojeni partneři, kteří jsou členy ŘV (Koalice nevládek Pardubicka o.s. a IRER o.p.s.) a PS (Dopravní podnik města Pardubic a.s., ČSÚ, IRER, Pardubický kraj a Úřady městských obvodů) a také široká veřejnost, podnikatelské a neziskové subjekty, kteří mohli podávat své návrhy a náměty na aktivity ve vybrané zóně prostřednictvím elektronické pošty na základě průběžně zveřejňovaných informací na příslušných webových stránkách města Pardubic.


132


Při výběru potenciálních dílčích projektů IPRM v rámci vymezené zóny (ad 4) byli rovněž zapojeni partneři v rámci jednání ŘV a činnosti PS. Všichni partneři včetně široké veřejnosti a dalších zájemců z řad podnikatelského, neziskového či veřejného sektoru měli možnost podat své náměty prostřednictvím 1. a 2. kola vyhlášené veřejné výzvy k IPRM. Informace o této výzvě včetně dalších materiálů byla zveřejněna na webových stránkách města http://genesis.mmp.cz/mesto/projekty_eu/iprm_stred_vyzvy.html, Radničním zpravodaji, v regionálním tisku a byla distribuována na kontaktní emaily především z řad neziskových organizací. Ve struktuře vybraných projektových námětů je zcela patrný rovněž zachovaný princip partnerství při výběru dílčích projektů. V IPRM nebudou pouze projekty města Pardubice, ale také projekty NNO a veřejného sektoru.

6.3. Partnerství města a veřejnosti V průběhu přípravy a tvorby IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ měla odborná i laická veřejnost možnost sledovat aktuální dění z procesu na oficiálních webových stránkách města http://genesis.mmp.cz/mesto/projekty_eu/iprm_stred_mesta.html, kde byly průběžně zveřejňovány důležité informace o zpracování IPRM včetně zápisů z jednání, návrhů a výstupů jednotlivých etap atd. V průběhu přípravy a tvorby IPRM byla (v souvislosti s vyhlášením Výzvy k předkládání projektů do připravovaného IPRM) Statutárním městem Pardubice vydána tisková zpráva „Nápady obyvatel Pardubic mohou přispět k rozvoji města“, která mj. uváděla možnosti, jakým způsobem se mohou občané města, resp. veškerá veřejnost zapojit do tvorby tohoto dokumentu a přispět tak k rozvoji města a získání finančních zdrojů EU na realizaci námětů. V přípravné fázi a v průběhu tvorby návrhu IPRM město také vyzvalo formou veřejné výzvy veřejnost k předkládání projektových záměrů. Tato výzva byla orientována především na veřejnost (občané města) a na podnikatelské a neziskové subjekty ve městě. Výzva byla prezentována v médiích a na webových stránkách města. Výzva proběhla ve dvou nezávislých kolech. Do prvního kola výzvy, jež bylo ukončeno v březnu 2008, přihlásilo své projektové záměry cca 50 subjektů, z nichž byl postupně vybrán seznam předpokládaných dílčích projektů (dále viz podkapitola 7.4. Výběr dílčích projektů IPRM. Do druhého kola výzvy, jež bylo ukončeno dne 20.6. 2008, se přihlásila pouze Univerzita Pardubice se svými projektovými záměry, které následně prošly obdobným procesem výběru předpokládaných dílčích projektů do IPRM. Veřejné projednání návrhu dokumentu IPRM se uskutečnilo dne 26.8. 2008 od 16.00 do 18.00 hod. v budově historické radnice ve společenském sále. Informace o konání veřejného projednání proběhla na webových stránkách města, v Pardubickém deníku, v Radničním zpravodaji a formou tiskové zprávy vydané městem. Manažer IPRM rozeslal pozvánky ÚRR, radním a zastupitelům města a dalším osobám. Veřejného projednání se zúčastnilo cca 50 osob, z nichž významnou část tvořili představitelé města jakožto předkladatelé a nositelé IPRM a partnerské subjekty (viz prezenční listina, která je přílohou zápisu z veřejného projednávání). Všichni účastníci veřejného projednání byli seznámeni s navrženou strukturou a obsahem IPRM, s navrženými cíli, opatřeními, aktivitami a indikativním seznamem (předpokládaných) dílčích projektů. V rámci veřejného projednání byla dána možnost k diskuzi k představenému návrhu IPRM a ke vznesení připomínek k tomuto návrhu. Více informací o způsobu zapojení partnerů a dalších relevantních subjektů do přípravy a realizace IPRM je uvedeno v kapitole 7. Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM.


133


7. Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM Město ustanovilo pro přípravu, zpracování a realizaci IPRM řídící strukturu, sestávající z dále uvedených subjektů a osob. U všech členů řídící struktury je uvedeno personální obsazení a kompetence ve fázi přípravy a realizace IPRM. Všechny aktivity, které subjekty a osoby vykonávají zejména v realizační fázi IPRM, jsou s přihlédnutím k reálné situaci prováděny i v době udržitelnosti všech dílčích projektů IPRM (tzn. 5 let po datu přijetí poslední žádosti o platbu posledního dílčího projektu realizovaného v rámci IPRM).

7.1. Řídící struktura IPRM 7.1.1. Město Pardubice Orgány města (Rada města a Zastupitelstvo města) jsou odpovědné za celkový výsledek IPRM. Veškeré kroky Zastupitelstva města jsou předem schváleny Radou města.

V přípravné fázi Zastupitelstvo města schválilo:         

zpracovatele IPRM (Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje na základě Smlouvy o dílo); složení Řídícího výboru (usnesení ZM/580/2007 ze dne 11.12. 2007), resp. doplnění o další členy (usnesení ZM/N 9009 ze dne 27.6. 2008); složení Pracovní skupiny (usnesení ZM/580/2007 ze dne 11.12. 2007); manažera IPRM na návrh ŘV (usnesení ZM/656/Z2008 ze dne 22.1. 2008); výběr typu IPRM – zónový (usnesení ZM/656/Z2008 ze dne 22.1. 2008); vymezení zóny (usnesení ZM/656/Z2008 ze dne 22.1. 2008, resp. usnesení ZM/908/2008 ze dne 17.6. 2008, resp. usnesení ZM/N 9375 ze dne 23.9. 2008); schválilo indikativní seznam dílčích projektů, které jsou určeny pro dopracování ( ze dne 17.6. 2008); schválilo kritéria výběru dílčích projektů (usnesení ZM/N 9375 ze dne 23.9. 2008); konečnou podobu strategického dokumentu IPRM a podání žádosti o dotaci na IPRM (usnesení ZM/N 9376 ze dne 23.9. 2008);

Ve fázi realizace IPRM Zastupitelstvo města:    

schvaluje Smlouvu o IPRM s Regionální radou regionu soudržnosti Severovýchod; schvaluje podstatné změny IPRM; je odpovědné za celkový výsledek IPRM; schvaluje monitorovací zprávy předložené ŘV.

7.1.2. Řídící výbor Řídící výbor (ŘV) je hlavním orgánem IPRM z hlediska kompetencí a odpovědnosti v období jeho přípravy, zpracování a samotné realizace IPRM. Personální složení ŘV bylo schváleno Zastupitelstvem města dne 27. 6. 2008 (usnesením ZM/N 9009). ŘV je odpovědný Radě města a Zastupitelstvu města. Členové ŘV od 27. 6. 2008: Ing. Jaroslav Deml Ing. Jan Kislinger Ing. Michal Koláček

primátor města – předseda ŘV náměstek primátora náměstek primátora


134


MUDr. Štěpánka Fraňková Ing. Alexandr Krejčíř Ing. Roman Línek Mgr. Vítězslav Štěpánek Mgr. Miluše Horská Ing. arch. Iva Svobodová

náměstkyně primátora náměstek primátora vicehejtman Pardubického kraje, místopředseda RR SV starosta UMO III, zástupce městských obvodů Koalice nevládek Pardubicka, o.s. Institut rozvoje evropských regionů, o.p.s

Nehlasující členové ŘV: zástupce Úřadu regionální rady Regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod zástupce Ministerstva pro místní rozvoj Na základě výsledků komunálních voleb v říjnu 2010 došlo ke změně ve vedení města a tím došlo ke změně personálního složení ŘV, které bylo schváleno Zastupitelstvem města dne 30. 11. 2010 Členové ŘV od 30. 11. 2010: MUDr. Štěpánka Fraňková Mgr. Jindřich Tauber Ing. Jiří Rozinek Ing. Martin Bílek František Brendl

primátorka města - předsedkyně ŘV 1. náměstek primátora náměstek primátora náměstek primátora náměstek primátora

Ing. Roman Línek vícehejtman Pardubického kraje, místopředseda RR SV (náhradník Ing. Pavel Kalivoda) Mgr. Miluše Horská Koalice nevládek Pardubicka, o.s. Ing. arch. Petra Nacu vedoucí Odboru hlavního architekta MmP (náhradník Ing. Arch. Vladimír Lavrík) Ing. arch. Iva Svobodová Institut rozvoje evropských regionů, o.p.s Nehlasující členové ŘV: zástupce Úřadu regionální rady Regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod zástupce Ministerstva pro místní rozvoj Vzhledem k personálním změnám na Magistrátu města Pardubic a potřebě nových náhradníků za stávající členy ŘV došlo k další změně personálního složení ŘV, které bylo schváleno Zastupitelstvem města dne 18. 9. 2012 Aktuální složení ŘV – členové: MUDr. Štěpánka Fraňková Mgr. Jindřich Tauber Ing. Jiří Rozinek Ing. Martin Bílek František Brendl

primátorka města - předsedkyně ŘV 1. náměstek primátora náměstek primátora - místopředseda ŘV náměstek primátora náměstek primátora

Ing. Roman Línek vícehejtman Pardubického kraje, místopředseda RR SV (náhradník Ing. Pavel Kalivoda) Mgr. Miluše Horská Koalice nevládek Pardubicka, o.s. (náhradník Bc. Jana Machová, DiS.) Ing. arch. Vladimír Lavrík vedoucí Oddělení koncepce a rozvoje, Odbor hlavního architekta Magistrátu města Pardubic


135


Ing. arch. Iva Svobodová (náhradník Ing. Petra Sůrová)

Institut rozvoje evropských regionů, o.p.s

Nehlasující členové ŘV: zástupce Úřadu regionální rady Regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod zástupce Ministerstva pro místní rozvoj Na základě výsledků komunálních voleb v říjnu 2014 došlo ke změně ve vedení města a tím došlo ke změně personálního složení ŘV, které bylo schváleno Zastupitelstvem města dne 13. 12. 2014. Členové ŘV od 13. 12. 2014: Ing. Martin Charvát Ing. Jiří Rozinek Ing. Jan Řehounek Ing. Helena Dvořáčková Mgr. Jakub Rychtecký

primátor města – předseda ŘV 1. náměstek primátora náměstek primátora - místopředseda ŘV náměstkyně primátora náměstek primátora

Ing. Roman Línek, MBA 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje (náhradník Ing. Pavel Kalivoda) Jolana Štěpánková ředitelka Sdružení občanů pro nemoc zdravotně postiženým „Apolenka“ (náhradník Bc. Jana Machová, DiS., Koalice nevládek Pardubicka, o.s.) Ing. arch. Pavla Pannová vedoucí Odboru hlavního architekta Magistrátu města Pardubic Ing. arch. Iva Svobodová Institut rozvoje evropských regionů, o.p.s (náhradník Ing. Petra Sůrová) Nehlasující členové ŘV: zástupce Úřadu regionální rady Regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod zástupce Ministerstva pro místní rozvoj ŘV v přípravné fázi:  zvolil svého předsedu, schválil svůj jednací řád – usnesení č. ŘV/03/2008, - v čele ŘV je jeho předseda, kterého zastupuje místopředseda ŘV, - usnesení ŘV je přijato při souhlasu nadpoloviční většiny všech členů ŘV, - schází se dle aktuální potřeby, - svolává jej manažer pro IPRM na základě dohody s předsedou, - účastníky jednání ŘV mohou být manažer IPRM, zástupci ÚRR, zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, zástupci pracovních skupin bez hlasovacího práva;  schválil manažera IPRM a předal svůj návrh ke schválení Zastupitelstvu města (usnesení č. ŘV/04/2008);  schválil složení Pracovní skupiny a její členy (usnesení č. ŘV/09/2008);  projednal a schválil manažerem a zpracovatelem IPRM navržená kritéria pro výběr předpokládaných dílčích projektů (usnesení č. ŘV/17/2008);  vzal na vědomí předběžné rozdělení alokací na jednotlivá opatření a aktivity IPRM (usnesení č. ŘV/18/2008 ze dne 22.8. 2008);  vzal na vědomí seznam předpokládaných dílčích projektů, které jsou podkladem pro zpracování IPRM (usnesení č. ŘV/19/2008);  schválil vymezenou zónu/území IPRM (usnesení č. ŘV/20/2008);


136


  

schválil název IPRM – Integrovaný plán rozvoje města Pardubic „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ usnesení č. ŘV/21/2008); zajistil veřejné projednání IPRM (viz zápis z veřejného projednání konaného dne 26.8. 2008 včetně příloh); projednal konečnou koncepci IPRM (usnesení č. ŘV/22/2008 ze dne 11.9.2008) a doporučil ji ke schválení Radě a Zastupitelstvu města (usnesení č. ŘV/23/2008 ze dne 11.9.2008).

Doposud přijatá usnesení ŘV jsou k nahlédnutí na webových http://genesis.mmp.cz/mesto/projekty_eu/iprm_usneseni.html.

stránkách

města:

ŘV ve fázi realizace: 

 



zodpovídá za dodržování harmonogramu a předkládání projektů IPRM, zejména těch, které jsou financovány z alokace ROP SV 2.1., Regionální radě regionu soudržnosti Severovýchod (RR SV, resp. ÚRR); projednává monitorovací zprávy za IPRM a zajišťuje jejich schválení Zastupitelstvem města; posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM, podstatné změny IPRM předkládá ke schválení Zastupitelstvu města před jejich předložením RR SV (ÚRR) či jinému ŘO TOP; zodpovídá za naplnění cílů IPRM dílčími projekty, jejich vzájemnou synergii a udržitelnost IPRM.

7.1.3. Manažer IPRM Manažer IPRM Ing. Aleš Berka byl schválen Zastupitelstvem města (usnesení ZM/656/Z2008 ze dne 22.1. 2008). Po ukončení pracovního poměru manažera IPRM Ing. Aleše Berky byl schválen Zastupitelstvem města (usnesení 891Z/2012 ze dne 26.6. 2012) nový manažer IPRM, Ing. Kateřina Sedláčková. Manažer je odpovědný za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM, je odpovědný předsedovi ŘV a je kontaktní osobou pro komunikaci s RR SV (ÚRR) a ŘO TOP.

Manažer IPRM v přípravné fázi:       

byl odpovědný za vypracování strategického dokumentu IPRM a souvisejících příloh dle metodických pokynů RR SV a MMR ČR, vše ve spolupráci se zpracovatelem IPRM; navrhl ve spolupráci se zpracovatelem IPRM personální složení PS a zajistil její schválení ŘV; navrhl ve spolupráci se zpracovatelem IPRM typ integrovaného plánu, vymezenou zónu/území, kritéria pro výběr projektů a dílčí projekty ke schválení ŘV; plnil úkoly vzešlé z jednání ŘV; plnil úkoly související s komunikací s veřejností v rámci dvou veřejných výzev k předkládání námětů projektů (1. výzva) a projektových záměrů (2. výzva); průběžně komunikoval s RR SV (ÚRR), zpracovatelem IPRM a orgány města; zajistil ve spolupráci se zpracovatelem IPRM veřejné projednání IPRM konaného dne 26.8.2008 (viz zápis včetně příloh).



Manažer IPRM ve fázi realizace: 

plní úkoly vzešlé z jednání ŘV;


137




        

zodpovídá v rámci svých svěřených kompetencí za dodržování harmonogramu a předkládání projektů IPRM Regionální radě SV (ÚRR), zejména těch, které jsou financovány z alokace ROP SV 2.1.; komunikuje s RR SV (ÚRR) z hlediska dodržování metodiky (pokynů) pro IPRM; zajišťuje koordinaci přípravy individuálních projektů s projektovými týmy a předložení projektových žádostí RR SV (ÚRR), resp. ŘO TOP; sleduje realizaci dílčích projektů ve spolupráci s jejich nositeli (projektovými týmy v případě projektů města, ostatními nositeli/manažery projektů); navrhuje změny IPRM k posouzení a schválení ŘV; zajišťuje provedení nepodstatných a podstatných změn v IPRM; koordinuje uzavření dodatků ke Smlouvě mezi RR SV (ÚRR) a městem (statutárním zástupcem) a provádí dohodnuté změny v IPRM; připravuje monitorovací zprávy k projednání v ŘV a jejich následné schválení Zastupitelstvem města, poté je předkládá RR SV (ÚRR); monitoruje a kontroluje dílčí projekty v období realizace i udržitelnosti, zodpovídá za zřejmou věcnou a finanční návaznost (koordinaci) dílčích projektů IPRM; zajišťuje publicitu IPRM a informování veřejnosti.

7.1.4. Pracovní skupina Pracovní skupina (PS) byla ustanovena a schválena ŘV (usnesení č. ŘV/09/2008) za účelem získávání dat, podkladů, informací pro tvorbu strategického dokumentu IPRM. Členové PS průběžně předkládali připomínky, podněty a návrhy během tvorby dokumentu. PS byla odpovědná manažerovi IPRM, potažmo ŘV. Pracovní skupina byla schválena ŘV (usnesením ŘV/09/2008) v následujícím složení: Členové PS: Ing. Aleš Berka – manažer IPRM, Magistrát města Pardubic Hana Pechmanová – vedoucí Odboru dopravy a životního prostředí, ÚMO I Ing. Tomáš Pelikán – ředitel Dopravního podniku města Pardubic a.s. Ing. Hedvika Fialová – ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice Ing. arch. Iva Svobodová – Institut rozvoje evropských regionů o.p.s. Mgr. Miroslav Smejkal – KrÚ Pardubického kraje, Odbor strategického rozvoje kraje Jednání PS se účastnili další pozvané osoby, které zastupovali subjekty, jejichž účast je přínosem zejména v procesu sběru informací souvisejících s analýzou města a popisu vymezené zóny. Jednání se proto účastnili zástupci odborů Magistrátu města Pardubic (Ekonomický odbor, odbor životního prostředí, Odbor komunitních služeb, 0dbor sociálních věcí), zástupci ČSÚ a Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje (zpracovatele IPRM), zástupci ÚRR (Ing. Víšková, Ing. Vašák, Mgr. Semorád).

PS v přípravné fázi:  

poskytovala zpracovateli IPRM relevantní materiály a data pro tvorbu analytické části dokumentu IPRM (analýza města/zóny); podávala připomínky, podněty a návrhy, jež byly využity pro tvorbu dílčích kapitol strategického dokumentu IPRM.

7.1.5. Projektové týmy Město ustanoví projektové týmy (PT), jejichž úkolem bude příprava a realizace dílčích projektů města. Členy PT budou manažer dílčího projektu, manažer IPRM za účelem koordinace realizace celého IPRM, zaměstnanci magistrátu města a další osoby, které mohou


138


přispět ke zdárné realizaci projektů (projektanti apod.). Tímto způsobem byl vytvořen základ pro vypracování investičních záměrů (projektových listů) a následné předložení projektových žádostí do jednotlivých výzev ŘO OP v rámci realizace IPRM. Tvorba projektových žádostí a veškeré související dokumentace ostatních nositelů projektů (NNO, Univerzita Pardubice a Pardubický kraj) je již záležitostí těchto subjektů.

7.1.6. Regionální rada SV Výbor Regionální rady SV (VRR):     

schvaluje IPRM; je pravidelně informován o procesu tvorby IPRM; je pravidelně informován o výsledcích jednání ŘV; schvaluje podstatné změny IPRM; schvaluje dílčí projekty registrované na základě výzvy ŘO ROP SV, zamítá je v případě, že projekty nesplňují kritéria přijatelnosti, formálních náležitostí a kvality (dle vlastních hodnotících kritérií).

Úřad Regionální rady (ÚRR):    

dle ročních zpráv o postupu realizace IPRM a závěrečné zprávy o postupu realizace IPRM kontroluje vývoj procesu plnění IPRM; přijímá, a posuzuje dílčí projekty i dokument IPRM; monitoruje a kontroluje standardním způsobem dílčí projekty IPRM v období realizace a udržitelnosti; účastní se jednání ŘV IPRM.

7.1.7. Řídící orgán TOP    



účastní se hodnocení IPRM dle výběrových kriterií; přijímá, hodnotí a schvaluje/zamítá podle standardních pravidel OP dílčí projekty IPRM; na základě potvrzení města, že projekt je orgány města schválen jako součást IPRM, poskytuje bonifikaci projektu v rámci procesu hodnocení a výběru projektů; monitoruje a kontroluje standardním způsobem dílčí projekty IPRM v období realizace i udržitelnosti, zajistí, aby v monitorovacím systému byla zřejmá návaznost dílčího projektu na konkrétní IPRM; na vyžádání poskytne ŘO ROP SV informace o schválení/neschválení a o průběhu realizace projektů realizovaných v rámci IPRM.


139


7.1.8. Grafické znázornění řídící struktury

Pramen: Zpracovatel IPRM dle Pokynů pro přípravu a realizaci IPRM ROP SV


140


7.2. Vzájemná komunikace řídící struktury IPRM a jejího okolí Úspěšná příprava a samotná realizace IPRM je podmíněna efektivně zvládnutou účinnou komunikací mezi všemi články řídící struktury a dalšími subjekty. Fungující partnerství je důležitým předpokladem formulování potřeb města (ze strany všech zainteresovaných subjektů a veřejnosti), přijetí rozhodnutí o věcném zaměření IPRM, jeho cílech, územním vymezení a určení opatření a aktivit, které v souhrnu povedou k synergiím spočívajícím v přínosech z věcné a časové provázanosti realizovaných dílčích projektů.

7.2.1. Komunikace řídící struktury IPRM a RR SV (ÚRR) V přípravné fázi IPRM: Za účelem vzájemného informování a účinné a efektivní spolupráce se vedení města a RR SV dohodly na účasti zástupců RR SV (ÚRR) na jednání ŘV. Jednání ŘV se pravidelně účastnil rovněž vedoucí územního odboru ÚRR. Účelem spolupráce bylo zajistit správné nastavení IPRM z hlediska metodických Pokynů RR SV. Manažer a zpracovatel IPRM komunikovali v průběhu prací na IPRM se zástupci ÚRR v rámci metodické pomoci a konzultací u konkrétních dílčích otázek souvisejících zejména s výběrem dílčích projektů, způsobilosti výdajů, apod.

Ve fázi realizace IPRM: Manažer IPRM bude spolu s nositeli projektů konzultovat přípravu, realizaci a monitorování dílčích projektů i s pracovníky ÚRR. Monitorovací zprávy dílčích projektů budou podkladem pro vypracování ročních či ad-hoc Zpráv o postupu realizace IPRM, které manažer IPRM bude předkládat po schválení Zastupitelstvem města RR SV (ÚRR). Manažer působí jako prostředník mezi RR SV a městem v případě navrhování podstatných či nepodstatných změn IPRM. V této souvislosti konzultuje požadované změny s ÚRR, provádí je v případě potřeby formou změn smluvní dokumentace uzavřené městem a RR SV.

7.2.2. Komunikace řídící struktury IPRM a veřejnosti Město komunikuje s veřejností v jednotlivých fázích realizace IPRM prostřednictvím: a) webových stránek města: http://genesis.mmp.cz/ (záložka Dotace/IPRM); Na webových stránkách města manažer IPRM ve spolupráci s Magistrátem města Pardubic průběžně zveřejňoval základní informace o připravovaném IPRM financovaném z ROP SV a výzvy veřejnosti k předkládání projektových záměrů na území celého města a následně projektů ve vymezené zóně. Potenciální projekty v indikativním seznamu projektů budou součástí integrovaného plánu. Součástí zveřejňovaných informací je databáze přijatých projektových záměrů, seznam členů ŘV, pracovních skupin a jména manažera a zpracovatele IPRM (viz http://genesis.mmp.cz/mesto/projekty_eu/iprm_kontakty.html http://genesis.mmp.cz/mesto/projekty_eu/iprm_organizace.html). Součástí zveřejňovaných informací je stručný obsah hlavních závěrů usnesení ŘV (viz http://genesis.mmp.cz/mesto/projekty_eu/iprm_usneseni.html)


141


Webové stránky jsou a budou hlavním komunikačním a informačním prostředkem města. Dotčené subjekty, zejména veřejnost a nositelé projektů, jsou a budou průběžně informováni o realizaci IPRM a jeho jednotlivých projektů, včetně výsledků zasedání ŘV, jednání s RR SV atd., a to po celou dobu realizace IPRM včetně celé doby jeho udržitelnosti. b) místních médií, konkrétně v Pardubickém deníku; c) informačních tiskovin vydávaných městem, konkrétně v Radničním zpravodaji; V místním tisku (Pardubický deník, Radničním zpravodaji) jsou občané města průběžně informováni o obsahu a průběhu příprav IPRM; d) veřejného projednání IPRM. ŘV rozhodl, v souladu s podmínkami výzvy pro IPRM do oblasti podpory 2.1. ROP SV o zajištění jednoho veřejného projednávání návrhu dokumentu IPRM po dopracování celé dokumentace, resp. v okamžiku definitivního vymezení zóny města a určení indikativního seznamu dílčích projektů, které by měly naplnit cíle IPRM. Veřejnost tak měla možnost vyjádřit se k navrhovanému řešení rozvojových plánů města. Zajištěním veřejného projednávání byl pověřen manažer IPRM. Informace o místě, datu a obsahu veřejného projednávání byly zveřejněny v Radničním zpravodaji, na webových stránkách města, formou zveřejněné tiskové zprávy a v Pardubickém deníku. Informace byly rovněž rozeslány redakcím médií, zastupitelům města, členům ŘV a zástupcům významných neziskových organizací, kteří obdrželi pozvánky poštou, a to v dostatečném předstihu. Celý dokument IPRM byl uveřejněn na webových stránkách města v sekci IPRM a od 8.8. 2008 byl k dispozici členům PS a ŘV včetně vedení města. Veřejné projednávání proběhlo dne 26.8. 2008 ve společenském sále historické radnice v Pardubicích, od 16.00 do 18.00 hod. Jednání se zúčastnili vedení města, členové ŘV, manažer IPRM, zpracovatel IPRM a další pozvané subjekty včetně veřejnosti. Jednání se zúčastnilo celkem 50 osob. Veřejnost byla informována o výběru zóny ve středu města, zamýšlených rámcových cílech, opatřeních a aktivitách IPRM o postupu prací při přípravě dokumentu a předpokládaném průběhu realizace IPRM. Z veřejného projednávání byl pořízen zápis, jehož součástí je prezenční listina.

7.3. Partneři a jejich zapojení do přípravy realizace IPRM V celém průběhu příprav IPRM, zahrnujících analýzu města, úvahy nad koncepcí IPRM (tématický či zónový typ strategického dokumentu), vymezení zóny a všech navazujících částech dokumentu IPRM a souvisejících příloh, město využívalo spolupráce s dále uvedenými osobami a subjekty. Na základě této spolupráce město získalo řadu podnětů z řad organizací, majících své sídlo ve městě. Jedná se zejména o Regionální rozvojovou agenturu Pardubické kraje, ústřední orgány státní správy, neziskové organizace. Ve velké míře byla zapojena veřejnost, jež využila příležitost a předkládala své náměty na realizaci různých aktivit v rámci celého města (dále viz podkapitola 7.4.). Partneři města a veřejnost jsou zapojeny v rámci přípravné a realizační fáze IPRM do řídící struktury IPRM a dílčích aktivit, a to formou:


142


a) účastí v Řídícím výboru IPRM Partnery zapojenými v ŘV jsou:   

Pardubický kraj, zastoupený Ing. Romanem Línkem - vicehejtmanem Pardubického kraje a místopředsedou RR SV; Koalice nevládek Pardubicka, o.s, zastoupená Mgr. Miluší Horskou; Institut rozvoje evropských regionů, o.p.s, zastoupený Ing. arch. Ivou Svobodovou (rovněž člen PS).

b) účastí v Pracovní skupině IPRM: Členy PS jsou kromě zástupců magistrátu města:    

Ing. Hedvika Fialová (ČSÚ Pardubice); Ing. Tomáš Pelikán (ředitel Dopravního podniku města Pardubic a.s.); Ing. arch. Iva Svobodová (Institut rozvoje evropských regionů o.p.s.); Mgr. Miroslav Smejkal (KrÚ Pardubického kraje, Odbor strategického rozvoje kraje).

c) předkládání projektových projednáním IPRM:

námětů

a

záměrů

veřejností,

veřejným

V rámci příprav IPRM a veřejného projednávání měli partneři a zejména široká veřejnost možnost vstoupit do procesu tvorby IPRM navrhováním změn, připomínkováním, předkládáním návrhů aktivit a dílčích projektů. Tyto možnosti budou mít i po celou dobu realizace IPRM, a to formou připomínek a spolupráce v průběhu realizace dílčích projektů, to se týká zejména konečné podoby projektů (rozsah, dispozice, časový průběh apod.). Připomínky, návrhy a podněty partnerů a veřejnosti byly zapracovány v celém procesu tvorby dokumentu manažerem IPRM a zpracovatelem IPRM.

d) zapojení do výběru dílčích projektů: Výběr dílčích projektů zahrnutých do IPRM byl proveden členy ŘV na návrh manažera a zpracovatele, kteří konzultovali své návrhy s vedením města.

e) informování partnerů a veřejnosti pomocí webových stránek: Partneři a veřejnost jsou informováni průběžně uveřejňováním aktuálních informací o procesu přípravy a realizace IPRM. Budou zde zveřejňovány skutečnosti související s průběhem realizace dílčích projektů (například časový průběh etap, rozpočtové náklady, cílové skupiny atd.). Město hodnotí webovou prezentaci jako dostupnou, rychlou a přitom málo nákladnou formu komunikace s veřejností.

f) realizace dílčích projektů ostatními nositeli (mimo města): Nositele projektů s dílčími projekty obsaženými v IPRM je možné považovat za hlavní partnery města, protože se přímo podílejí na naplňování aktivit, opatření a cílů IPRM. Prostřednictvím těchto projektů v indikativním seznamu město zapojuje do rozvojových aktivit města subjekty, které mají zájem na jeho budoucnosti a jsou ochotni se podílet na aktivitách spadajících pod veřejný zájem. Nositeli partnerských projektů mohou být NNO, Pk, UPa (v TOP).


143


7.4. Výběr dílčích projektů IPRM 7.4.1. Způsob výběru dílčích projektů městem Město získalo řadu podnětů od veřejnosti k věcnému a územnímu zaměření IPRM. Na začátku roku 2008 byla na webových stránkách magistrátu vyzvána veřejnost k tomu, aby v rámci prvního kola veřejné výzvy (ukončeno 28.3. 2008) předkládala své projektové náměty do IPRM. Předložené projektové náměty byly analyzovány s cílem získat první vyhodnocení, jehož účelem bylo zjistit, do jaké míry projektové náměty splňují podmínky (tématického či zónového) integrovaného plánu. Začátkem června 2008 město vyhlásilo druhé doplňující kolo veřejné výzvy, jehož prostřednictvím měla veřejnost znovu příležitost zapojit se do přípravy IPRM. V rámci tohoto kola město požádalo veřejnost, aby předkládala již projektové záměry, které budou realizovány ve vymezené zóně středu města, kterou schválilo Zastupitelstvo města dne 22.1. 2008 (usn.603Z-671Z/2008). Podmínkou přijetí bylo splnění dalších podmínek (viz zveřejněná kritéria výběru na stránkách http://genesis.mmp.cz/mesto/projekty_eu/iprm_stred_kriteria.html), nutných pro úspěšné předložení IPRM (výše projektu, příjemce, vlastnictví infrastruktury, způsobilé výdaje atd.). Druhé kolo veřejné výzvy bylo ukončeno 20.6. 2008.

Kritéria pro výběr dílčích projektů: Statutární město Pardubice v rámci přípravy Integrovaného plánu rozvoje města Pardubic „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ přijímalo projektové náměty a záměry z několika různých zdrojů: 1. první a druhé kolo veřejné výzvy; 2. databáze projektových záměrů na internetových stránkách města; 3. projekty obsažené v Akčním plánu Strategického plánu rozvoje města Pardubice. Z obdržených projektových záměrů vybral ŘV indikativní seznam předpokládaných dílčích projektů pro zařazení do IPRM na základě následujících kritérií:

obecná kritéria:  



projekt je v souladu se strategickými cíli města a v souladu s cíli IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ projekt a předkladatel (tzn. žadatel/příjemce) vyhovuje podmínkám pro oblast podpory 2.1 Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a podmínkám dalších operačních programů projekt se nachází ve vymezené zóně integrovaného plánu

specifická kritéria:       

projekt je realizovatelný v rámci IPRM (zejména z hlediska rozpočtu, připravenosti, časového harmonogramu, dokumentace, řízení projektu apod.) náklady projektu jsou přiměřené vzhledem ke společenskému přínosu projektu žadatel/příjemce má zajištěny zdroje pro financování projektu projekt splňuje podmínky udržitelnosti/stálosti operace (rozsah, účel a výsledky projektu musí být uchovány nejméně 5 let od finančního ukončení projektu) projekt řeší potřeby identifikované prostřednictvím socioekonomické analýzy zpracované v rámci přípravy IPRM projekt přispívá k integrovanému přístupu k rozvoji zóny, která je předmětem IPRM projekt má přínos alespoň v jedné z prioritních oblastí uvedených v metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj k zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM

Sběr projektových záměrů v obou případech proběhl stejným způsobem, a to prostřednictvím obálek označených IPRM, e-mailem či vložením do databáze projektových záměrů.


144


Součástí úvah o výběru konkrétních dílčích projektů byla analýza schopností potenciálních nositelů projektů předložit projektový záměr, který by efektivně řešil potřeby města a naplnil všechna kritéria požadovaná RR SV. Důležitými hledisky pro výběr projektů bylo rovněž finanční zázemí, které by zaručilo bezproblémovou realizaci projektů, a také skutečnost, zda je shoda mezi nositelem projektu a majitelem infrastruktury (budov, pozemků apod.), která je předmětem projektu. Všechna kritéria výběru měla stejnou váhu – projekt byl přijat, pokud splnil všechna kritéria výběru. Z celkového počtu 50 projektových záměrů (1. kolo veřejné výzvy – 50 projektových záměrů – z toho 9 poštou, 25 e-mailem, 16 z databáze projektových záměrů; 2. kolo veřejné výzvy – projektové záměry předložila pouze Univerzita Pardubice) manažer IPRM ve spolupráci se zpracovatelem IPRM vybral a vedení města předložil první seznam přijatelných 25 projektů. Po mnoha jednáních manažera IPRM, zpracovatele IPRM a vedení města rozhodl ŘV o předběžném indikativním seznamu dílčích projektů, který obsahuje několik potenciálních projektů IPRM – 8 dílčích projektů do oblasti podpory 2.1. ROP SV, 2 projekty do OP VaVpI a 35 projektů do OP VpK. ŘV ve spolupráci s vedením města vybere dílčí projekty, které nejlépe naplní požadované synergické efekty, a které budou respektovat veřejný zájem. ŘV ve spolupráci s vedením města vybere ty projekty, které zaručují efektivní čerpání finanční alokace oblasti podpory 2.1. ROP SV. Konečný seznam projektů bude znám v období říjen 2008 – únor 2009, kdy dojde k jejich definitivnímu výběru ŘV a případně schválení Zastupitelstvem města. V každém případě byl a bude respektován veřejný zájem a zohledněn tlak na maximalizaci synergických efektů z realizace věcně a územně souvisejících dílčích projektů. Vybrané dílčí projekty budou nositeli projektů, tj. městem a partnery dopracovány do podoby projektových žádostí podle podmínek příslušného OP (ROP SV, TOP). Město všem partnerům, realizujícím projekt obsažený v IPRM následně potvrdí skutečnost, že jejich projekt je součástí a v souladu s cíli a opatřeními IPRM. Statutární město Pardubice může v průběhu realizace IPRM vyhlásit další kola veřejné výzvy, případně výzvu kontinuální, za účelem zařazení dílčích projektů k realizaci v rámci IPRM Přitažlivé město. Tyto výzvy mohou být zúženy pouze na určitou aktivitu, či opatření IPRM a mohou být vyhlášeny pro projekty předkládané do ROP SV i TOP. Dohled nad přípravou a realizací dílčích projektů je v kompetenci manažera IPRM.


145


8. Analýza rizik IPRM 8.1. Metodika analýzy Řízení rizik představuje jednu z rozhodujících činností, která má přímý dopad na výstupy a výsledky realizace každého individuálního projektu či aktivity, včetně souboru na sebe navazujících projektů, jakým je IPRM. Rizika je možné rozdělit z hlediska nositele IPRM/dílčího projektu na vnitřní a vnější. Vnitřní rizika spočívají zejména na straně realizátora IPRM a nositelů dílčích projektů, naopak mezi vnější rizika je možné zařadit ta, která nelze ovlivnit či je možné je eliminovat jen velmi omezeně. Mezi vnitřní rizika patří špatná kvalita projektu, nekompetentní management, nedostatek finančních prostředků, nedodržení podmínek ŘO OP, špatný odhad poptávky apod. Většinu těchto rizik je možné eliminovat hned v přípravné fázi IPRM/dílčích projektů. Mezi vnější rizika, u nichž většinou nelze eliminovat jejich dopad na IPRM/dílčí projekty nebo jen zcela výjimečně, je možné zařadit změny legislativy EU a ČR, změnu podmínek a pravidel ŘO OP, změnu devizového kurzu (Kč/EUR). Do této kategorie patří také platební neschopnost smluvního partnera, jejíž příčiny nemusí nutně spočívat v jeho vlastních špatných rozhodnutích. Naopak mezi vnější rizika, u nichž lze omezit jejich dopad, jsou živelní události, a to kvalitním smluvním pojištěním z hlediska výčtu událostí a rozsahu pojištěného majetku/provozu. Mezi obecné předpoklady efektivního řízení rizik je jejich analýza, jejímž úkolem je popsat hlavní rizika a okolnosti jejich vzniku, pravděpodobnost jejich výskytu a ocenit intenzitu jejich dopadu na konkrétní činnosti či projekt. Výsledkem je přijetí účinných a efektivních opatření k úplnému vyloučení rizik či alespoň omezení jejich negativního dopadu na přijatelnou míru. Hlavní rizika IPRM/dílčích projektů je možné rozdělit do několika kategorií:     

řídící a organizační (např. kvalita managementu IPRM a všech nositelů projektů, kompetence), technická (kvalita dodávek), finanční (nedostatek finančních prostředků), provozní (nízká poptávka, špatné řízení), politická (špatná komunikace, neinformovanost a další).

Efektivním nástrojem analýzy rizik je „matice“, prostřednictvím které je možné komplexně vyhodnotit pravděpodobnost výskytu identifikovaných rizik, intenzitu jejich negativního dopadu a významnost rizika, tj. míru jeho negativních následků na IPRM či dílčího projektu. Tabulka č. 45 – Matice oceňování potenciálních rizik Pravděpodobnost výskytu rizika

Intenzita (míra) dopadu rizika nevýznamná či malá (1)

střední (2)

velká či kritická (3)

velká či vysoká (3)

významné

kritické

kritické

(3)

(6)

(9)

střední (2)

zanedbatelné

významné

kritické

(2)

(2)

(6)

malá nebo velmi malá (1)

zanedbatelné

zanedbatelné

významné

(1)

(2)

(3)

Pramen: Zpracovatel IPRM Zpracovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

146


Pravděpodobnost výskytu rizika lze vyhodnotit v intervalu od 1 (pravděpodobnost výskytu rizika je minimální) do 3 (pravděpodobnost výskytu rovnající se téměř jistotě). Intenzitu (míru) dopadu rizika je možné vyhodnotit ve škále od 1 (velmi malý dopad na IPRM/dílčí projekt) do 3 (významný dopad ovlivňující samotnou realizaci IPRM/dílčího projektu). Výsledkem je matice vyjadřující stupeň významu rizika, jež je výsledkem součinu výše uvedených dvou faktorů:  



zanedbatelné riziko – je možné jej poměrně snadno omezit či zcela vyloučit přijetím běžných provozních opatření (žlutá pole), významné riziko - jejich omezení či vyloučení vyžaduje přijetí účinných opatření na úrovni manažera IPRM či projektu, podcenění rizika může mít citelný dopad na IPRM či projekt (modrá pole), kritické riziko – (vyloučení rizik či omezení jejich dopadu vyžaduje zcela zásadní opatření na úrovni majitele IPRM (města) či projektu (nositele), zanedbání řešení pravděpodobně povede k nezdaru IPRM či projektu (červená pole).

Rizika uvedená dále v tabulkovém přehledu kategorií rizik se vyskytují v průběhu celého období implementace IPRM (2008 – 2015), včetně období tzv. udržitelnosti. Rizika nejsou uvedena, hodnocena a komentována podle jednotlivých opatření a aktivit, jelikož jsou společná jak pro IPRM jako celek, tak pro dílčí projekty. Rizika specifická pro jednotlivé dílčí projekty budou hodnocena v průběhu jejich přípravné a realizační fáze. Nejdůležitější veličinou při hodnocení rizik je však intenzita dopadu každého jednotlivého rizika, která je téměř u všech rizik kritická. Tomuto přísnému hodnocení dopadu rizik na implementaci IPRM odpovídá totiž charakter IPRM, jež lze označit za komplexní strategický a finanční nástroj rozvojových aktivit města. Samotná implementace bude vyžadovat ve všech svých fázích úzkou spolupráci všech relevantních subjektů – města jako nositele hlavních projektů, nositelů partnerských projektů, ÚRR, odborů magistrátu města a dalších subjektů, kteří se budou podílet na vypracování projektů, stavební dokumentace, projektové dokumentace apod. Z výše uvedených důvodů je pohlíženo téměř na všechna rizika jako faktory s kritickou vahou, čemuž musí odpovídat opatření na jejich eliminaci či minimalizaci dopadu ze strany nositele IPRM a všech spolupracujících osob a subjektů. Významnost rizik „změkčuje“ pravděpodobnost jejich výskytu, jež se do konečné hodnoty promítá vahou 50%. Hodnocení nízké pravděpodobnosti odráží očekávaný opačný stav, tj. nepravděpodobnost či ojedinělý výskyt rizik. Důvodem tohoto přístupu k hodnocení rizik je dobrá zkušenost z dosavadního přístupu města v průběhu přípravných prací na IPRM, zahrnujících sestavení pracovních týmů relevantních odborníků, přiřazení kompetencí konkrétním osobám, stanovení jasného harmonogramu prací a efektivní komunikaci mezi všemi subjekty.

8.2. Seznam rizik a opatření k jejich eliminaci či omezení dopadu V následujícím tabulkovém přehledu jsou uvedena hlavní rizika, jež jsou setříděna podle výše definovaných kategorií. U každého rizika je uvedena okolnost jeho vzniku, doba výskytu v dané fázi IPRM/dílčího projektu, pravděpodobnosti výskytu, intenzity dopadu a významu rizika. Dále jsou u každého definovaného rizika uvedena opatření k prevenci či alespoň omezení dopadu rizika a konečně subjekty a osoby, které jsou zodpovědné za řízení rizika (s přímou odpovědností za činnosti, které mohou zapříčinit vznik či omezení dopadu rizika).


147


Všechna dále popsaná rizika se vztahují nejen k rozvojovému dokumentu IPRM jako celku, ale také k dílčím projektům, které nakonec budou rozhodovat o úspěšnosti a přínosech celého IPRM pro město.


148


Kategorie / specifikace rizik

Okolnosti vzniku rizika

Výskyt ve fázi Pravděpo- Intenzita IPRM/dílčího dobnost (míra) projektu výskytu dopadu (Přípravy, (1-3) (1-3) Realizace Udržitelnosti)

Význam rizika (součin kritérií) (1-9)

Prevence / opatření pro minimalizaci rizika a nebo jeho dopadu

Subjekt / osoby zodpovědné za řízení rizika

Řídící a organizační Nefunkční řídící struktury IPRM (nejednoznačnost rozhodnutí a jeho neproveditelnost)

Nejsou definovány role a kompetence jednotlivých článků řídící struktury (předkladatele IPRM/nositelů dílčích projektů), což může být příčinou zpoždění řady aktivit ve všech fázích realizace dílčích projektů.

P, R, U

2

3

6

Jednoznačné definovaní rolí a kompetencí všech osob a článků řídící struktury, jejich operativní změny v případě potřeby, ro platí pro IPRM i pro dílčí projekty.

ŘV / manažer IPRM / manažeři projektů / statutární zástupci nositelů projektů

6

Řídící pracovníci musí jednoznačně definovat osoby zodpovědné za předávání informací, pořizovat zápisy ze všech jednání. Samozřejmostí by měly být podpisy kompetentních osob zodpovědných za formulaci a předávání informací.

ŘV / manažer IPRM / manažeři projektů / statutární zástupci nositelů projektů

6

ŘV vyzval veřejnost k předkládání projektů do IPRM. Projekty musí být vybrány podle jednoznačně stanovených obecných a specifických kritérií a v souladu se strategií města.

ŘV

ŘV / manažer IPRM / statutární zástupci nositelů dílčích projektů

Neinformovanost zainteresovaných klíčových subjektů z důvodu špatné vzájemné komunikace

Jednotlivé osoby řídící struktury nejsou obeznámeny s obsahem a dopadem úkolů, které jsou rozhodující pro zdárnou realizaci IPRM/dílčích projektů.

Spory v ŘV související s výběrem dílčích projektů

Obsah projektů není konkrétní, není jasné financování ve fázi investiční a provozní, projekty nenaplňují strategii města, nejsou splněny podmínky ŘO OP nebo je jich velké množství apod.

Časté změny osob v řídící struktuře IPRM a u nositelů projektů

Změna osob není doprovázena předáním informací, nově jmenované či určené osoby nevládnou předpokládanými kompetencemi či znalostmi a dovednostmi.

P, R, U

2

3

6

Nutná zastupitelnost na všech pozicích v řídící struktuře IPRM a dílčích projektů.

Nezvládnutí role ze strany manažera IPRM

Manažer nemá dostatečné kompetence, znalosti a dovednosti, jež jsou očekávány s působením v této funkci.

P, R, U

1

3

3

Permanentní kontrola práce manažera IPRM ze strany vedení města.

ŘV / vedení města

6

Manažery dílčích projektů musí být osoby s již získanými zkušenostmi z oblasti projektového řízení. Budou zajištěny konzultace k projektům ze strany města a ÚRR.

Manažer IPRM / statutární zástupci nositelů dílčích projektů

Nízké odborné a Manažeři dílčích projektů nezvládají svou manažerské kompetence roli, nejsou odborně připraveni, jsou manažerů dílčích nezkušení, nerozhodní apod. projektů

P, R, U

P, R

P, R, U

2

2

2

3

3

3


Zpracovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje. 149

149




Výskyt ve fázi IPRM/dílčího Pravděpo- Intenzita projektu dobnost (míra) (Přípravy, výskytu dopadu (1-3) (1-3) Realizace Udržitelnosti)




Technická rizika Nevyjasněné majetkoprávní vztahy související s nositelem či předmětem projektu.

Není jednoznačné, kdo je nositelem projektu či kdo je vlastníkem infrastruktury nebo dokonce nositel projektu nevlastní infrastrukturu, která má být obsažena v dílčím projektu.

Výběrové/zadávací řízení neprobíhá podle Špatně provedené podmínek zákona nebo RR SV, zadávací zadávací/výběrové řízení podmínky a kritéria výběru jsou nereálně a související časové stanovené, neúspěšní účastníci se zpoždění realizace díla. odvolávají proti výsledku řízení.

Nekvalitní smluvní dokumentace s dodavateli prací a dodávek.

Smluvní dokumentace není konzultována ani prověřena osobami s relevantním odborným vzděláním a zkušenostmi s obdobnými projekty.

Nízká kvalita díla (nekvalitně provedené dodavatelské práce, služby, materiál), opožděné předání díla.

V průběhu realizace projektu dochází k nekvalitním dodávkám materiálu, špatně provedeným pracím apod., nejsou splněny kvantitativní a kvalitativní parametry díla.

Kolize s pravidly veřejné podpory u jednotlivých projektů.

Projekt může ohrozit hospodářskou soutěž a subjekty podnikající ve stejných nebo příbuzných, či navazujících činnostech.

P

R

R

R

R

1

2

2

2

1

3

3

3

3

3

3

Nositel projektu musí projít právním posouzením, jaká je jeho pozice z hlediska jeho dosavadního a budoucího provozu, zda je vůbec oprávněn žádat o dotaci a vlastní předmětnou infrastrukturu.

Manažeři dílčích projektů / statutární zástupci nositelů dílčích projektů

6

Zadávací řízení musí být provedeno dle Pokynů pro zadávání veřejných zakázek RR SV a v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nositelé dílčích projektů musí mít možnost konzultací s ÚRR. Zadavatel by měl využít svých dosavadních zkušeností se zadávacími řízeními či využít zkušeností externího dodavatele, jehož činnost je primárně zaměřena na zadávací řízení.


6

Smluvní podmínky musí být konzultovány s osobami s právnickým vzděláním a dalšími odborníky s relevantním zaměřením (např. stavebním, technickým), a to již od doby formulace způsobu provedení výstavby/zakázky.


6

Kvalitní smlouva o dílo obsahující jednoznačně dané povinnosti a práva při řešení závad díla včetně způsobu jejich odstranění. Smlouva o dílo musí vycházet z podmínek zadávacího řízení. Pravidelná kontrola v průběhu výstavby v rámci tzv. kontrolních dnů, bezpodmínečné uplatňování sankcí za neplnění smlouvy.


3

Projekt musí být konzultován již v přípravné fázi s ŘO OP.




150








Finanční rizika

Překročení celkového plánovaného investičního rozpočtu dílčího projektu.

Rozpočtové (investiční) náklady projektu jsou vyšší než očekávané (vznikly tzv. vícenáklady).

Nedostatek finančních prostředků na předfinancování výdajů projektů do doby inkasa dotace.

Nositel projektu podcenil průběžné financování projektu, napříkla obdržel dotaci později či v nižší výši než očekával.

Výskyt nesrovnalostí (vydávání nezpůsobilých výdajů za způsobilé, administrativní nedostatky apod.).

ŘO OP nepotvrdí způsobilost výdajů dle podmínek OP v rámci kontroly, která proběhla po předložení žádoti o platbu nositelem projektu.

Opožděné čerpání dotací z důvodu předložení nekvalitní dílčí žádosti o platbu.

Nositel projektu nevěnoval pozornost pečlivé přípravě žádosti o platbu, nedoložil potřebné doklady dle smlouvy uzavřené s ŘO OP.

Vznik živelní události či jiného rizika v době investiční a nebo provozní fáze dílčího projektu.

Nositel projektu nevěnoval dostatečnou pozornost pojištění majetku v investiční a nebo provozní fázi projektu. Chybí prostředky na pokračování ve výstavbě či provozu infrastruktury.

R

R

R

R

R

1

1

2

1

2

3

3

3

3

3

3

Podmínky zadávacího řízení a smlouva o dílo musí omezit eventuelní růst investičních nákladů nad rámec vítězné nabídkové ceny. Nositel dílčího projektu musí mít zabezpečen dostatek vlastních prostředků na tyto náklady, případně mít předchozí souhlas s poskytovatelem finančních (dotačních či návratných) prostředků.


3

Nositel dílčího projektu musí mít k dispozici dostatečnou výši vlastních či návratných finančních zdrojů, jejímž účelem je průběžné financování investiční fáze projektu. Nositel by měl mít vytvořeny či smluvně zajištěny dostatečné rezervy na financování výdajů projektu.


6

Přísné dodržování metodiky, včasná identifikace a informovanost kompetentních osob s rozhodovacími pravomocemi, konzultace s ŘO OP již v době přípravy dílčích projektů.

Manažeři dílčích projektů

3

Průběžná kontrola náležitostí daňových dokladů a úhrad, průběžný dohled nad splněním veškerých podmínek programu. Dostatečná finanční rezerva nositele projektu či možnost pozastavit realizaci projektu.


6

Samozřejmostí by mělo být pojištění majetku v době výstavby a v době provozu infrastruktury s dostatečnou výši náhrady škod. Nutné sjednání pojištění proti rizikům živelních pohrom, krádeže apod.




151






R, U

3

Město by nemělo subjekty, u kterých existuje tento typ rizika vůbec zahrnovat do IPRM.

ŘV / vedení města / statutární zástupci nositelů dílčích projektů

3

Je nutná důkladná analýza potřeb cílových skupin (konečných uživatelů) již v přípravné fázi dílčího projektu. Nositel projektu musí informovat potenciální uživatele / cílové skupiny o možnostech a podmínkách projektu. Měla by existovat osobní vazba kompetentních osob na výsledky projektu a cílové skupiny.


6

Nositel dílčího projektu musí znát parametry projektu, nechat je ověřit nezávislou osobou, porovnat projekt s obdobnými již realizovanými projekty. Konečně musí následně zajistit dodatečné finanční zdroje (vlastní či návratné).


3

Nositel dílčího projektu musí již v přípravné fázi projektu mít představu o potřebném počtu a (odborné) struktuře personálu, který musí mít zajištěný již v době před začátkem provozní fáze projektu.




Provozní rizika Bankrot nositele dílčího projektu (ukončení činnosti z důvodů stojících mimo dílčí projekt) - ohrožení udržitelnosti výsledků dílčího projektu.

Nositel projektu nezvádl své hospodaření z různých důvodů (chybí finanční prostředky na jeho stávající provoz apod.).

Nízký zájem cílových skupin o služby generované nositelem projektu (dílčím projektem) - ohrožení udržitelnosti výsledků dílčího projektu.

Veřejnost nemá zájem o nabízené (nové či rozšířené) služby nositele projektu, a to z různých důvodů (nízká nabídka, cena, struktura služeb apod.).

Vyšší než očekávané provozní výdaje v provozní fázi dílčího projektu - ohrožení udržitelnosti výsledků dílčího projektu.

Nositel dílčího projektu vykazuje vyšší provozní náklady než očekával z různých důvodů (počasí, špatně propočtené parametry projektu).

Nedostatek personálu v provozní fázi projektu - ohrožení udržitelnosti výsledků dílčího projektu.

Nositel projektu není schopen zabezpečit personál v dostatečném množství a struktuře z hlediska požadované odbornosti. Provoz není možné zahájit či rozšířit dle původních předpokladů.

R, U

R, U

R, U

1

1

2

1

3

3

3

3



152








Politická rizika

Příliš vysoké rozpočtové Celkové rozpočtové náklady projektu jsou výdaje dílčích projektů příliš vysoké, veřejnost vnímá zbytečný oproti jejich očekávaným luxus. výstupům a výsledkům.

Nesouhlas Zastupitelstva Zastupitelé nesouhlasí s dílčími projekty, města s dílčími projekty jejich nositeli, výší rozpočtových nákladů zahrnutými do IPRM. apod. Veřejnost nesouhlasí s cíly a zaměřením IPRM a dílčími projekty z důvodu Jednotliví občané či celá veřejnost špatné či chybějící nesouhlasí s IPRM a jeho dílčími projekty. komunikace vedení města s občany.

Nenaplnění očekávaných synergií (přínosů) IPRM.

Některé dílčí projekty nenaplní cíle IPRM, nevzniknou vícenásobné přínosy (efekty) z realizace více projektů.

P, R

P, R

P, R

R, U

2

2

2

2

3

3

3

3

6

Nutné předběžné posouzení dílčího projektu a porovnání jeho obsahu a cílů, případně způsoby řešení problémů s obdobnými projekty, přístupy a zkušenostmi jiných měst a subjektů s podobnými aktivitami. Nutná komunikace s veřejností - získání předběžného souhlasu veřejnosti s projektem a způsobem provedení.

ŘV / vedení města / Statutární zástupci nositelů dílčích projektů

6

ŘV ve spolupráci s manažerem a nositeli dílčích projektů musí předběžně projednat projekty s členy zastupitelstva a získat podporu pro schválení dílčích projektů a celého IPRM.

ŘV / manažer IPRM / statutární zástupci nositelů projektů

6

Město musí oslovit veřejnost a komplikovat s ní v celém průběhu příprav IPRM. S definitivní podobou musí být veřejnost seznámena na veřejném projednávání IPRM. ŘV, manažer IPRM a nositelé dílčích projektů musí přesvědčit veřejnost o přínosech IPRM.


6

Musí být vypracována důkladná analýza města a jeho potřeb, jednotlivých cílových skupin (konečných uživatelů výsledků dílčích projektů). IPRM musí být schválen jako celek, přičemž musí být zvážena vzájemná vazba projektů, jejich vzájemná podmíněnost a zvážen přínos jednotlivých projektů, zda se doplňují či nikoli. V průběhu příprav je možné některé dílčí projekty vyloučit a nahradit jinými.



153


Nenaplnění očekávaných přínosů dílčích projektů.

Dílčí projekt nemusí splnit všechna očekávání nositele projektu, ale i poskytovatele návratných finančních prostředků nebo veřejnosti.

R, U

1

3

3

Nositelé dílčích projektů musí provést analýzu potřeb potenciálních cílových skupin, zjistit, zda je vůbec zájem o určité aktivity, které vzejdou z realizace projektu. Projekty je možné vyloučit nebo přepracovat, což je obtížné, ale řešitelné.

ŘV / manažer IPRM / manažeři dílčích projektů / statutární zástupci nositelů projektů



154


9. IPRM a naplňování horizontálních témat V programovacím období 2007 – 2013 byla v souladu s obecnými nařízeními a Strategickými obecnými zásadami Společenství definována dvě horizontální témata, jejichž respektování má zajistit udržitelný a vyvážený rozvoj regionů při čerpání dotací ze strukturálních fondů. Těmito tématy jsou rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. IPRM přímo vychází z těchto dvou priorit rozvoje definovaných EU. Horizontální témata byla plně respektována a brána v potaz při zpracování jednotlivých prioritních oblastí a strategie IPRM, při definování jeho základního rámce a při vymezení cílů, opatření a aktivit IPRM. Principy rovných příležitostí a udržitelného rozvoje musí naplňovat všechny projekty vycházející z IPRM tak, aby realizace IPRM vedla k odstranění územních rozdílů ve městě a k celkovému harmonickému rozvoji města založenému na naplňování těchto horizontálních témat.

9.1. Rovné příležitosti a zákaz diskriminace Principem rovných příležitostí se rozumí potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace znevýhodněných skupin (migranti, nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol, aj.). Rovné příležitosti pro skupiny ohrožené sociálním vyloučením představují základní demokratickou zásadu, jejíž respektování by mělo být součástí všech politik. Cílem je zlepšování kvality života, sociální stability, rozvoj lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu a řešení a potírání již existujících rozdílů. V IPRM jsou rovné příležitosti podporovány širokým okruhem aktivit, a to na několika úrovních: -

Respektování rovných příležitostí je důsledně dodržováno ve všech stádiích přípravy, realizace a řízení IPRM. Při přípravě IPRM byla oslovena široká veřejnost, tedy tak byl umožněn přístup všem potenciálně znevýhodněným skupinám, řada zástupců těchto skupin ohrožených sociálním vyloučením se do přípravy IPRM zapojila a vyjádřila závazek spolupracovat i při jeho realizaci a řízení. Respektování rovných příležitostí bylo při tvorbě IPRM důsledně dodržováno, odpovídá tomu participace neziskového, podnikatelského a veřejného sektoru při jednáních pracovní skupiny (viz seznam členů pracovní skupiny, ŘV atd.).

-

Princip rovných příležitostí a zákaz diskriminace je v IPRM začleněn do všech prioritních oblastí. V souladu s touto zásadou rovných příležitostí musí všechny projekty zapojené do IPRM respektovat zákaz diskriminace a přispívat k naplňování principu rovných příležitostí. Dodržování tohoto principu a vliv na rovné příležitosti musí každý projekt, který bude zahrnut do IPRM, prokázat. Princip základního dodržování rovnosti je tak začleněn i do všech implementačních a hodnotících systémů IPRM.

-

Lze konstatovat, že všechny projekty zahrnuté v IPRM mají ve svých aktivitách a výstupech prokazatelnou vazbu a to buď primárně v přímé linii či v nepřímé linii na princip dodržování rovných příležitostí, tzn. princip dodržování rovných příležitostí a zákazu diskriminace je všemi projekty plně respektován.

-

Součástí IPRM je prioritní oblast Sociální integrace, která je přímo zaměřena na potírání diskriminace a podporu rovných příležitostí, což deklaruje i její specifický cíl. Podpora sociálního začleňování znevýhodněných skupin obyvatel bude rozvíjena prostřednictvím jednoho opatření a jedné aktivity, která se zaměřuje na sociální integraci skupin


155


ohrožených sociální exkluzí, na rozvoj potenciálu lidských zdrojů a na zapojení těchto znevýhodněných skupin na trh práce. -

Princip rovných příležitostí a zákazu diskriminace je uplatňován v podobě podpory přirozené integrace a propojování jednotlivých skupin obyvatelstva, tj. osob sociálně vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením s širokou veřejností, k čemuž má dojít výstavbou a rozvojem (modernizací) potřebné infrastruktury v oblasti sociálních služeb a infrastruktury sloužící pro integraci skupin ohrožených sociální exkluzí. Výrazně se tak přispěje ke zkvalitnění sociálních služeb, což ocení uživatelé těchto služeb a ve zpětnovazební působnosti také široká veřejnost, která bude mít možnost užívat výstupy práce sociálně ohrožených nebo vyloučených. Vše v přímé linii bude dokládat zaměření potenciálního projektu v IPRM.

-

Princip rovných příležitostí a zákazu diskriminace je důsledně podporován i v rámci ostatních prioritních oblastí. U prioritních oblastí Přitažlivé město a Ekonomický rozvoj je sledován hlavně z hlediska rovného přístupu k výstupům jednotlivých aktivit a projektů, z hlediska tvorby a flexibility pracovních míst vytvořených dílčími částmi projektů nebo z hlediska rovného přístupu ke vzdělávání.

-

Z hlediska zaměření jednotlivých aktivit lze doložit, že k výstupům projektů bude umožněn přístup všech skupin obyvatelstva, a že realizace projektu nebude mít negativní dopad na žádnou skupinu obyvatelstva.

-

Dle charakteru a zaměření daného projektu budou realizovány tomu odpovídající aktivity s příznivým vlivem na dodržování principu rovných příležitostí a zákazu diskriminace umožňující přístup všech obyvatel bez rozdílu jak k možnostem získání nového pracovního místa, což bude výstupem některých potenciálních projektů v IPRM, tak také přístupem k dalším možnostem vyplývajícím z vlastní realizace dílčích projektů. Jedná se o využívání a přístup na zrekonstruované a modernizované sportoviště; přístup do rekonstruovaných a modernizovaných budov určených pro sportovní vyžití; v oblastech vzdělávání, vědy a výzkumu se jedná o možnosti využití širší nabídky terciárního vzdělávání a přístup a zapojení do výzkumu a vývoje na vysokých školách.

Tabulka č. 46 – Rovné příležitosti v IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ Kategorie rovných příležitostí

Specifické potřeby obyvatel

Popis kategorie a aktivita IPRM, která ji řeší

promítnutí potřeb sociálně ohrožených skupin v infrastruktuře města Aktivita: 2.1.1. Rozvoj infrastruktury sloužící pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí

zajištění rovnosti na trhu práce, bezbariérové přístupy, podpora zaměstnávání absolventů, žen, obyvatel nad 50 let, aj. Rovné pracovní podmínky

Aktivita: Průřezově všechny aktivity IPRM, v rámci nichž vzniknou pracovní místa

informační technologie pro všechny, dostatečná informovanost Informovanost a komunikace

Aktivita: Průřezově všechny aktivity IPRM, v rámci nichž bude podporována informovanost a komunikace

Vzdělávání a práce

rovný přístup obyvatelstva ke vzdělání, motivace znevýhodněných skupin k začlenění na trh práce


156


Aktivita: 2.1.1. Rozvoj infrastruktury sloužící pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí 3.1.1. Vybudování centra excelence 3.2.1.Rozšíření a modernizace infrastruktury pro univerzitní vzdělávání 3.2.2. Zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání 3.2.3. Rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji a rozvoj partnerství

služby pro seniory, mládež, zdravotně postižené, zkvalitnění služeb a péče o zdraví obyvatelstva, pomoc osobám bez přístřeší Kvalita života

Aktivita: 2.1.1. Rozvoj infrastruktury sloužící pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí

Prevence sociálně patologických jevů

výchovně - preventivní aktivity, integrační centra, aktivity vedoucí k potírání diskriminace a násilí, zajištění bezpečnosti ve městech. Aktivita: 1.2.1. Rozšíření a modernizace infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport


9.2. Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský rozvoj s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Udržitelný rozvoj jako horizontální téma představuje začlenění ochrany přírody a krajiny a respektu k životnímu prostředí do všech definic a implementace prioritních oblastí IPRM. IPRM bude přispívat k udržitelnému rozvoji prostřednictvím všech tří stanovených prioritních oblastí, aktivit a prostřednictvím všech potenciálních projektů zahrnutých v IPRM. Konkrétní podpora udržitelného rozvoje v rámci IPRM je následující: -

Respektování udržitelného rozvoje bylo a bude důsledně dodržováno ve všech stádiích přípravy, realizace a řízení IPRM. Při přípravě IPRM byla oslovena široká veřejnost, včetně zástupců zainteresovaných subjektů, které se udržitelným rozvojem zabývají nebo organizací, které mají za cíl ochranu životního prostředí. Tyto subjekty se přímo podílely na tvorbě IPRM při respektování principu udržitelného rozvoje a deklarovaly v rámci stanovení principů řízení IPRM závazek respektovat pravidla udržitelného rozvoje i při realizaci IPRM, což dokládá složení pracovní skupiny a participace partnerů za neziskový sektor v oblasti působnosti dotýkající se udržitelného rozvoje

-

Princip udržitelného rozvoje je v IPRM začleněn do všech prioritních oblastí. V souladu s touto zásadou musí všechny projekty zapojené do IPRM respektovat principy udržitelného rozvoje a přispívat k naplňování ochrany životního prostředí. Dodržování tohoto principu a pozitivní vliv na udržitelný rozvoj musí každý projekt, který bude zahrnut do IPRM, prokázat. Princip udržitelného rozvoje je tak začleněn i do všech implementačních a hodnotících systémů IPRM.

-

Lze konstatovat, že všechny projekty zahrnuté v IPRM mají ve svých aktivitách a výstupech prokazatelnou vazbu a to buď primárně v přímé linii či v nepřímé linii na udržitelný rozvoj tzn. vlastní realizace projektů a s tím spojené aktivity a výstupy


157


projektů důsledně dbají o takový komplexní rozvoj, který plně respektuje ochranu životního prostředí a tak zajišťuje udržitelnost všech činností a prostředí pro budoucí generace v prostoru a čase -

Prioritní oblast Přitažlivé město podporuje udržitelný rozvoj v rámci obou svých opatření a obou aktivit. V rámci této prioritní oblasti bude řešena problematika regenerace veřejných prostranství i podpora environmentální osvěty. Nepřímo bude přispívat také ke snižování energetické náročnosti budov

-

Udržitelný rozvoj tak bude naplňován především realizací nových ploch městské zeleně, revitalizací veřejných prostranství se zelení. Při realizaci projektů zaměřených na sportovní a volnočasové aktivity se jedná o revitalizaci a zkultivování venkovních prostranství k tomu určených a tak dojde ke zkvalitnění a rozšíření možností užívání revitalizovaných venkovních ploch. Dále v rámci rekonstrukcí a modernizací budov určených pro sportovní vyžití se jedná o důsledné dodržování takových stavebních prací a postupů, které obnoví a zkvalitní funkčnost stávajích objektů a nenaruší tak ráz venkovního prostranství a stávající zeleně v okolí.

-

Prioritní oblast Sociální integrace přispívá k naplňování principu udržitelného rozvoje prostřednictvím aktivity 2.1.1. Rozvoj infrastruktury sloužící pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí, která bude řešit podporu zapojení skupin obyvatel ohrožených sociální exkluzí do šetrných forem rozvoje ekonomického potenciálu. Tato aktivita bude zároveň prostřednictvím dílčího projektu podporovat snižování energetické náročnosti, tedy projekt zapojený do této prioritní oblasti bude mít prokazatelně pozitivní přínos pro udržitelný rozvoj

-

Prioritní oblast Ekonomický rozvoj, která je součástí IPRM, je také zaměřena na podporu principu udržitelného rozvoje. V rámci této prioritní oblasti bude podporováno využívání obnovitelných zdrojů energie, snižování energetické náročnosti budov a komplexně šetrný ekonomický rozvoj města.

Tabulka č. 47 – Udržitelný rozvoj v IPRM „PŘITAŽLIVÉ MĚSTO“ Kategorie udržitelného rozvoje

Popis kategorie a aktivity IPRM, která ji řeší eliminace produkce škodlivých látek, regenerace veřejných prostranství, brownfields a řešení ekologických zátěží, snižování hluku, nakládání s odpady, prevence ekologických havárií a přírodních katastrof

Životní prostředí

Aktivita: 1.1.1. Regenerace a revitalizace klidových zón a veřejných prostranství ve středu města

snížení energetické náročnosti, využívání obnovitelných zdrojů energie Spotřeba energie

Aktivita: Průřezově všechny aktivity IPRM, v rámci nichž bude podporováno snižování energetické náročnosti (budov apod.)

Ekonomický potenciál

rozvoj ekonomického potenciálu s důrazem na šetrnou formu rozvoje, zapojení problémových skupin obyvatelstva, využití brownfields, eliminace záborů půdy a fragmentace krajiny Aktivita: 1.1.1. Regenerace a revitalizace klidových zón a veřejných prostranství ve středu města


158


1.2.1. Rozšíření a modernizace infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport 2.1.1. Rozvoj infrastruktury sloužící pro sociální integraci skupin ohrožených sociální exkluzí 3.1.1. Vybudování centra excelence 3.2.1. Rozšíření a modernizace infrastruktury pro univerzitní vzdělávání

podpora environmentálního vzdělávání, osvěty a výchovy Výchova k udržitelnému rozvoji

Aktivita: 1.2.1. Rozšíření a modernizace infrastruktury pro volnočasové aktivity a sport 3.2.2. Zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání



159


10. Projekty financované z jiných OP Seznam dílčích projektů bude znám po jejich finálním výběru ŘV IPRM v době po předložení IPRM Regionální radě SV (od října 2008 do ledna 2009).


160


Přílohy Tabulka 1 – Srovnání vybraných ukazatelů města s vyššími územními celky (stav k 31.12. 2007) území Česká republika Severovýchod Pardubický kraj Okres Pardubice ORP Pardubice Město Pardubice

celkem

Počet obyvatel muži

ženy

celkem

10 381 130 1 497 560 511 400 163 926 123 308 89 245

5 082 934 733 781 251 418 80 200 60 171 43 101

5 298 196 763 779 259 982 83 726 63 137 46 144

40,3 40,3 40,2 41,1 41,2 42,0

Průměrný věk muži

ženy

38,8 38,7 38,6 39,4 39,5 40,2

41,8 41,8 41,7 42,6 42,8 43,6

Pramen: ČSÚ Tabulka 2 – Vybrané ukazatele města s vyššími územními celky (stav k 1.1. 2007) území Česká republika Severovýchod *) Pardubický kraj Okres Pardubice ORP Pardubice Město Pardubice

Počet obcí

Počet katastrů

Počet částí obcí

Výměra (km2)

Počet obyvatel

Hustota (obyv/km2)

6 249 1 114 451 112 56 -

13 027 2 259 790 183 97 20

15 091 2 829 995 220 119 32

78 867 12 440 4 519 880 409 8 266

10 287 189 1 488 168 507 751 161 849 121 586 88 559

130 120 112 184 297 1 071

*) Region soudržnosti Severovýchod zahrnuje Královéhradecký, Liberecký a Pardubický kraj Pramen: Malý lexikon obcí ČR 2007 Tabulka 3 – Pohyb obyvatel ve městě Pardubice v letech 1995 – 2007 Ukazatelé pohybu obyvatel

1995

1996

1997 1998

1999 2000 2001

2002 2003 2004

2005

2006 2007 1)

Živě narození

769

735

825

751

737

747

708

740

755

827

771

831

978

Zemřelí

974

895

822

921

894

857

842

895

942

862

879

903

847

Přirozený přírůstek

-205

-160

3

-170

-157

-110

-134

-155

-187

-35

-108

-72

131

Přistěhovalí

1 199

1 002

1 183

1 055

998

881

1 074

1 522

1 281

1 194

1 948

1 928

2 799

Vystěhovalí

1 298

1 194

1 354

1 370

1 487

1 543

1 454

1 813

2 078

1 719

1 761

1 800

2 244

Přírůstek stěhováním Přírůstek/úbytek celkem

-99

-192

-171

-315

-489

-662

-380

-291

-797

-525

187

128

555

-304

-352

-168

-485

-646

-772

-514

-446

-984

-560

79

56

686

Počet bydlících obyvatel k 31.12.

93 777

93 134 92 980 92 495 92 069 91 309 90 171 89 725 88 741 88 181 88 260 88 316 89 245

Střední stav obyvatel k 1.7.

94 087

93 253 93 062 92 764 92 423 91 655 90 516 89 945 89 390 88 428 87 947 88 365 88 661

Sňatky

511

553

559

551

497

510

493

525

428

442

473

527

535

Rozvody

423

400

377

387

249

313

369

310

318

309

292

307

309

Potraty

561

492

533

535

486

322

302

265

244

275

229

256

248

z toho umělá přerušení těhotenství

457

408

443

430

376

251

212

183

152

142

132

136

125

1

9

1

3

4

4

3

1

1

2

1

-

1

Mrtvě narození

1) včetně obce Hostovice, která se k 20.10. 2006 připojila k městu Pardubice Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice


161


Tabulka 4 – Obyvatelstvo 15-leté a starší podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání ve městě Pardubice (SLDB 2001) Obyvatelstvo abs. v%

v tom muži ženy

77 452

100,0

36 852

40 600

základní, vč. neukončeného

12 923

16,7

4 501

8 422

vyučení bez maturity

14 175

18,3

7 786

6 389

střední odborné bez maturity

12 979

16,8

6 339

6 640

1 160

1,5

680

480

Obyvatelstvo 15leté a starší celkem v tom nejvyšší ukončené vzdělání:

učební obor s maturitou úplné střední všeobecné s mat.

4 532

5,9

1 777

2 755

17 557

22,7

7 981

9 576

nástavbové studium

2 227

2,9

770

1 457

vyšší odborné

1 303

1,7

688

615

vysokoškolské

8 961

11,6

5 355

3 606 306

úplné střední odborné s mat.

597

0,8

291

vědecká příprava

z toho bakalářské

464

0,6

395

69

bez vzdělání

140

0,2

50

90

1 031

1,3

530

501

nezjištěno

Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice (SLDB 2001) Tabulka 5 – Uchazeči o zaměstnání podle věku v Pardubicích v letech 2002 – 2007 (k 31.12.) Ukazatelé Uchazeči o zaměstnání celkem

Rok 2002 2 592

2003 2 931

2004

2005

3 058

3 042

2006 2 553

2007 1) 1 851

v tom ve věku: 17 a méně let

28

40

39

36

40

40

18 - 24 let

505

533

590

520

399

314

25 - 49 let

1 485

1 694

1 697

1 645

1 366

938

574

664

732

841

748

559

1,1

1,4

1,3

1,2

1,6

2,2

18 - 24 let

19,5

18,2

19,3

17,1

15,6

17,0

25 - 49 let

57,3

57,8

55,5

54,1

53,5

50,7

50 a více let

22,1

22,7

23,9

27,6

29,3

30,2

50 a více let v tom ve věku (v %): 17 a méně let

1

) včetně obce Hostovice, která se k 20.10. 2006 připojila k městu Pardubice

Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice Tabulka 6 – Uchazeči o zaměstnání podle vzdělání v Pardubicích v letech 2002 – 2007 (k 31.12.) Ukazatelé Uchazeči o zaměstnání celkem

Rok 2002

2003

2004

2005

2006

2007 1)

2 592

2 931

3 058

3 042

2 553

1 851

662

740

754

776

695

490

vyučení

965

1 092

1 163

1 155

923

631

s maturitou

711

824

855

837

680

533

základní

25,5

25,2

24,7

25,5

27,2

26,5

vyučení

37,2

37,3

38,0

38,0

36,2

34,1

s maturitou

27,4

28,1

28,0

27,5

26,6

28,8

v tom dle vzdělání: základní

v tom dle vzdělání (v %):


162


1


Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice Tabulka 7 – Uchazeči o zaměstnání podle délky evidence ve městě Pardubice v letech 2002 – 2007 (stav k 31.12.) 2002

2003

2004

2005

2006

2007 1)

2 592

2 931

3 058

3 042

2 553

1 851

6 - 12 měsíců

494

568

555

564

417

269

nad 12 měsíců

586

692

847

928

799

479

6 - 12 měsíců

19,1

19,4

18,1

18,5

16,3

14,5

nad 12 měsíců

22,6

23,6

27,7

30,5

31,3

25,9

Ukazatelé Uchazeči o zaměstnání celkem z toho v evidenci:

z toho v evidenci (v %):

1


Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice Tabulka 8 – Vybrané ukazatele zdravotnictví ve městě Pardubice v letech 2000 – 2006 (stav k 31. 12.) 2000 Zdravotnická zařízení celkem

2001

2002

2003

2004

2005

2006

284

298

302

311

322

324

nemocnice

3

3

3

3

3

3

odborné léčebné ústavy

1

1

1

1

1

1

-

1

1

1

1

1

1

-

245

255

260

262

273

275

278

26

26

31

32

33

33

34

441,9

468,3

492,3

503,8

512,3

520,3

525,4

204,6

221,8

233,2

242,6

233,8

239,5

238,8

praktických lékařů pro dospělé

41,5

47,1

47,1

46,6

46,8

47,8

47,8

praktických lékařů pro děti a dorost

17,0

17,0

18,5

18,5

18,5

17,8

17,8

praktických lékařů stomatologů

43,4

43,8

42,8

42,1

46,2

47,2

49,2

praktických lékařů gynekologů

8,6

9,6

9,6

9,6

10,6

10,5

10,5

59,9

65,5

79,9

85,8

96,9

97,8

101,7

4,8

5,2

5,5

5,6

5,8

5,9

5,9 168,2

1)

z toho léčebny pro dlouhodobě nemocné samostatná ambulantní zařízení lékárny a výdejny Lékaři a zubní lékaři celkem

2)

326 3 5) 5)

z toho: v lůžkových zařízeních v samostatných ordinacích

lékařů specialistů

3)

Počet lékařů na 1 000 obyvatel Počet obyvatel na 1 lékaře Střední zdravotničtí pracovníci celkem ZPBD

1)

*) 2,

4)

2, 4)

207,4

193,3

182,7

177,4

172,6

169,0

1 271,7

1 315,3

1 390,4

1 418,0

.

.

.

.

.

.

.

1 368,6

1 386,8

1 399,4

Pardubická krajská nemocnice a.s., Partus, s.r.o. - nemocnice a G-MED, v.o.s. - nemocnice (tato nemocnice již není uvedena v dalších tabulkách, neboť nedala souhlas s publikováním údajů) 2) součet úvazků v evidenčním počtu (tedy bez smluvních lékařů pracujících na smlouvu o dílo, dohodu o pracovní činnosti atd.) 3) například v oboru interním, chirurgie, dermatovenerologie, diabetologie a dalších 4) zahrnuje profese: - střední zdravotničtí pracovníci - sestry zdravotní (všeobecné), dětské, ženské (porodní asistentky), dietní a ostatní, rehabilitační pracovníci, asistenti hygienické služby, laboranti zdravotní farmaceutičtí, radiologičtí a zubní technici - *) ZPBD - zdravotničtí pracovníci nelékaři s odbornou způsobilostí bez odborného dohledu dle zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských povoláních - všeobecná sestra a porodní asistentka, ergoterapeut, radiologický asistent, zdravotní laborant, zdravotně sociální pracovník, optometrista, ortoptista, asistent ochrany


163


veřejného zdraví, ortotik - protetik, nutriční terapeut, zubní technik, dentální hygienistka, zdravotní záchranář, farmaceutický asistent, biomedicínský technik, radiologický technik 5) od roku 2006 se LDN stala jedním z oddělení Pardubické krajské nemocnice a.s. Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Tabulka 9 – Mateřské školy v Pardubicích podle městských obvodů (školní rok 2006/2007) Městský obvod

Počet

MO I

8

MO II

6

MO III MO IV MO V

3 2 7 2 2

MO VI MO VII 2) MO VIII 1)

1

Celkem

Název mateřské školy

Kapacita

MŠ Bulharská, MŠ Gebaurova, MŠ Ke Kamenci, MŠ K Polabinám, MŠ Na Třísle, MŠ Pospíšilovo náměstí, MŠ Wintrova, MŠ Závodu míru MŠ Brožíkova, MŠ Družstevní, MŠ Grusova, MŠ Mladých, Odborářů MŠ Sluneční MŠ Erno Košťála, MŠ Luďka Matury, MŠ Rumunská

1)

668 ,

MŠ Černá za Bory, MŠ Národních hrdinů a MŠ Nemošice MŠ Benešovo náměstí a MŠ Češkova, MŠ Dražkovice, MŠ Gorkého, MŠ Josefa Ressla, MŠ Raisova, MŠ Teplého, MŠ speciální Artura Krause MŠ Popkovice a Staré Čívice, MŠ Svítkov a Lány na Důlku MŠ Rosice nad Labem, MŠ Ohrazenice MŠ Hostovice

31

720 335 100 440 147 100 25 2 535

MŠ se třídou výuky jazyků 2) městský obvod Pardubice VIII vznikl až k datu voleb do obecních zastupitelstev, tj. k 20.10. 2006 Pramen: Magistrát města Pardubic Tabulka 10 – Základní školy v Pardubicích podle městských obvodů ve školním roce 2006/2007 Městský obvod

Počet

Celkem

Kapacita celkem

Název základní školy

19

10 425

v tom obvody: MO I MO II

1)

5 3

ZŠ Bratranců Veverkových, ZŠ Spořilov, ZŠ Štefánikova, ZŠ Závodu Míru, ZŠ Klášterní ZŠ Družstevní, ZŠ Prodloužená, ZŠ npor. Eliáše (ZŠ Mozartova)

1)

2 790

2)

2 800

MO III

2

ZŠ Erno Košťála, ZŠ Studánka

MO IV

1

ZŠ Pardubičky

1 550

MO V

5

ZŠ Benešovo náměstí, ZŠ Josefa Ressla, ZŠ Staňkova, ZŠ Artura Krause , ZŠ Svítání

MO VI

1

ZŠ Svítkov

500

MO VII

2

ZŠ Ohrazenice, ZŠ Waldorfská

620

125 3)

4)

2 040

ZŠ a Praktická škola ZŠ Mozartova je odloučené pracoviště ZŠ npor. Eliáše, tzn. jde o 1 právní subjekt 3) ZŠ Praktická a MŠ speciální 4) ZŠ a Praktická škola Svítání, o.p.s. Pramen: Magistrát města Pardubic 2)

Tabulka 11 – Střední školy a učiliště na území města Pardubice (školní rok 2006/2007) Kapacita školy

Název školy

Počet žáků celkem

Naplněnost školy (v %)

GYMNÁZIA Gymnázium Pardubice, Dašická ul.

1000

813

81,3

Sportovní gymnázium Pardubice, Dašická ul.

240

239

99,6

Gymnázium Mozartova ul.

310

302

97,4

720 SŠ 380 VOŠ

654 283

90,8 74,5

480

303

63,1

STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola Střední průmyslová škola chemická a Vyšší odborná škola chemická


164


Střední průmyslová škola potravinářské technologie

420

320

76,2

Obchodní akademie

520

458

88,1

Střední zdravotní škola a Vyšší zdravotnická škola

335

315

94,0

Konzervatoř

251

226

90,0

STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY, STŘEDNÍ ODBORNÁ UČILIŠTĚ A UČILIŠTĚ (SOŠ, SOU a U) SOŠ elektrotechnická a strojní a SOU

600

SOŠ a SOU, Poděbradská ul.

1 200

SOU plynárenské

395

65,8

1 014

84,5

271

90,3

410

339

82,7

300 SOUKROMÉ ŠKOLY

Soukromá střední odborná škola cestovního ruchu, s.r.o. Soukromá střední odborná škola DELTA, s.r.o. Anglické gymnázium, Stření odborná škola a VOŠ, s. r. o.

630

447

71,0

480 SŚ 90 VOŠ

310 85

64,6 94,4

360

357

99,2

104

92

88,5

8 830

7 223

81,8

Labská hotelová škola a střední odborné učiliště, s.r.o. Střední odborné učiliště stavební, s. r. o. Černá za Bory Celkem

Pramen: Krajský úřad Pardubického kraje – Odbor školství, mládeže a sportu Tabulka 12 – Studenti Univerzity Pardubice k 31.10. akademického roku Akademický rok Fakulty UPa

1994/ 1995

1995/ 1996

2 341

2 906 3 513 3 659 3 603 4 032 4 244 4 726 5 265 6 260 6 890 7 778 8 622

Dopravní fakulta Jana Pernera (DFJP)

690

901 1 093 1 154 1 153 1 353 1 373 1 436 1 488 1 608 1 676 1 874 2 118

Fakulta ekonomicko-správní (FES)

482

720 1 002 1 049 1 049 1 100 1 183 1 365 1 510 1 861 2 045 2 257 2 498

Fakulta filozofická (FF) Fakulta chemicko-technologická (FChT)

262

350

907

935 1 013 1 043 1 005 1 149 1 290 1 301 1 448 1 596 1 635 1 637 1 546

Univerzita celkem

1996/ 1997/ 1998/ 1999/ 2000/ 2001/ 2002/ 2003/ 2004/ 2005/ 2006/ 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

v tom fakulty:

Fakulta restaurování (FR) Ústav elektrotechniky a informatiky (ÚEI), od roku 2008 Fakulta elektrotechniky a informatiky (FEI) Ústav zdravotnických studií (ÚZS), od roku 2007 Fakulta zdravotnických studií (FZS)

405

413

396

430

398

569

623

870 1 057 1 267 1 520

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

63

62

-

-

-

-

-

-

-

55

111

167

246

420

572

-

-

-

-

-

-

-

-

85

158

231

260

306

v% Univerzita celkem

100,0

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

v tom fakulty: Dopravní fakulta Jana Pernera (DFJP)

29,5

31,0

31,1

31,5

32,0

33,6

32,4

30,4

28,3

25,7

24,3

24,1

24,6

Fakulta ekonomicko-správní (FES)

20,6

24,8

28,5

28,7

29,1

27,3

27,9

28,9

28,7

29,7

29,7

29,0

29,0

Fakulta filozofická (FF) Fakulta chemicko-technologická (FChT)

11,2

12,0

11,5

11,3

11,0

10,7

9,4

12,0

11,8

13,9

15,3

16,3

17,6

38,7

32,2

28,8

28,5

27,9

28,5

30,4

27,5

27,5

25,5

23,7

21,0

17,9

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,8

0,7

-

-

-

-

-

-

-

1,2

2,1

2,7

3,6

5,4

6,6

-

-

-

-

-

-

-

-

1,6

2,5

3,4

3,3

3,5

Fakulta restaurování (FR) Ústav elektrotechniky a informatiky (ÚEI), od roku 2008 Fakulta elektrotechniky a informatiky (FEI) Ústav zdravotnických studií (ÚZS), od roku 2007 Fakulta zdravotnických studií (FZS)

Pramen: Univerzita Pardubice


165


Tabulka 13 – Jazykové školy a agentury ve městě Pardubice*) Jazyková škola / agentura A - Z Education centre, s.r.o. Alliance française British Centre

1)

1)

Adresa Masarykovo nám. 1484

www.afpardubice.com

Pernštýnské nám. 55

www.britcentre-pardubice.cz

Sukova třída 1260

First Class Education, s.r.o.

Štrossova 291

1)

www.jazyky-europe.eu www.fcedu.cz


Jana Dvořáková Jazyková škola

www.educationcentre.cz


Europe, spol. s r.o. Goethe-Zentrum

Webové stránky

Kosmonautů 245

2)

www.goethepardubice.cz www.anglictina-dvorakova.cz

Štefánikova 325

Jazyková škola Gulliver ILS

www.oapce.cz

Jana Palacha 288

Jazyková škola Jany Trubákové

Masarykovo nám. 1484

KAS, s.r.o.

Gebauerova 1691

Klub Polabiny IV., s.r.o.

Mozartova 456

LITE Pardubice - anglická škola

17. listopadu 237

Mgr. Martina Holčapková

Pernštýnská 15

www.skolagulliver.com www.jazykovaskolajanytrubakove.cz

MUDr. Jitka Slavíčková - J.S.Agency Havlíčkova 841 PhDr. Vladimíra Tilšerová, Comenia, vzdělávací agentura

Na Drážce 1549

. www.klubpolabiny4.cz www.lite.cz www.sunnyschool.cz www.jazykovaskola.cz www.comenia.cz

Skřivánek, s.r.o.

Smilova 358

Valerie Fibichová

Sakařova 355

www.jazyky-logos.com

www.skrivanek.cz

YES! Jazyková škola

Pernerova 444

www.yes-jazykovaskola.cz

*) seznam není vyčerpávající 1) zahraniční instituce sídlící v Evropském spolkovém domě 2) Jazyková škola při Obchodní akademii Pardubice Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice

Tabulka 14 – Přehled zařízení sociální péče ve městě Pardubice k 31.12. 2007 Oblast působení, druh sociálního zařízení

Počet zařízení

Kapacita

Specifikace

Azylové domy

2

50 lůžek 38 lůžek

Městský azylový dům pro ženy a matky s dětmi PAPRSEK Městský azylový dům pro muže Dětský diagnostický ústav a středisko výchovné péče PYRAMIDA

Krizové centrum - drogy

5

bez omezení

SKP - CENTRUM - azylové domy, denní centrum Portus

bez omezení

Protialkoholní stanice (U Trojice 572, Pardubice - Svítkov) Poradna pro léčbu návykových chorob (v rámci Krajské nemocnice Pardubice) Oblastní charita Pardubice

Středisko výchovné péče pro děti a mládež PYRAMIDA (ambulance)

8

SKP - CENTRUM - Komplexní domácí péče (ošetřovatelská a pečovatelská služba v domácnosti) Domácí ošetřovatelská péče NIKÉ (ošetřovatelská a pečovatelská služba v domácnosti) Sociální služby města Pardubic - zajišťování komplexních pečovatelských služeb Domy s pečovatelskou službou převzaté od Pardubického kraje

Domácí péče, ošetřovatelská služba 2 5

432 bytů - 435 míst

Charita a humanita

4

bez omezení

SKP - CENTRUM Český červený kříž - oblastní spolek Pardubice

Linky důvěry

3

bez omezení

Linka důvěry Ústí nad Orlicí (s působností i pro Pardubice)

Péče o minority

7

bez omezení

Statutární město Pardubice

Domy s pečovatelskou službou zřizované Magistrátem města Pardubic Oblastní charita Pardubice


166


Romské středisko Společenský klub pro romskou mládež Romský/á poradce/poradkyně Ostatní subjekty Dětské centrum při Azylovém domě pro ženy Paprsek SKP - CENTRUM Babášek, o. s. Darjav, o. s. Most pro lidská práva, o. s. Naději dětem Regirom, o. s. Romane čhave - nadační fond Jaromíra Stánice Romské sdružení JEKHETANO Sdružení pardubických Romů, o. s.

bez omezení

Sdružení lidských práv a svobod v ČR, o. s. Světlo pro děti, o. s. Oblastní charita Pardubice

bez omezení

Magistrát města Pardubic - odbor sociálních věcí

bez omezení

24 klubů seniorů + Seniorcentrum (zajišťuje odbor soc. věcí MmP)

bez omezení

SKP - CENTRUM - Komplexní domácí péče (ošetřovatelská a pečovatelská služba v domácnosti)

bez omezení Péče o seniory

29

153 lůžek

Domácí ošetřovatelská péče NIKÉ (ošetřovatelská a pečovatelská služba v domácnosti) Sociální služby města Pardubic - příspěvková organizace města (provozují domy pro seniory, pečovatelskou službu a denní stacionář Slunečnice Pardubice) Linka sociální pomoci v rámci organizace Sociální služby města Pardubic (zajišťování komplexních pečovatelských služeb) Domov pro seniory Dubina Pardubice

274 lůžek Domov pro seniory U Kostelíčka 432 bytů -435 míst Domy s pečovatelskou službou zřizované Magistrátem města Pardubice Romské středisko, Společenský klub Dům dětí a mládeže Delta Práce s dětmi a mládeží

Dům dětí a mládeže Alfa 12

bez omezení

Dům dětí a mládeže SKP - CENTRUM - Free klub Salesiánské hnutí mládeže Dětské centrum Veská (v obci Sezemice) Pedagogicko-psychologická poradna Péče o duševní zdraví VIDA - informační centrum pro problematiku duševního zdraví a nemoci Občanská poradna Právní poradna při Seniorcentru (MmP) Právní poradna a občanská poradna - SKP - CENTRUM Magistrát města Pardubice - odbor sociálních věcí Bílý kruh bezpečí

Poradny

34

bez omezení

Centrum psycho-sociální pomoci - rodinná a manželská poradna Pardubického kraje (Artura Krause 1995) LAXUS o.s.

1)

Most pro lidská práva, o. s. Prosaz, o. s. - společnost pro sociální rehabilitaci občanů se zdravotním postižením Rodinné integrační centrum Středisko rané péče v Pardubicích Speciální pedagogické centrum pro děti s kombinovanými vadami Psychiatrická a sexuologická poradna (v rámci Krajské nemocnice Pardubice) Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích


167


Speciální školská a výchovná zařízení

158 dětí

Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o. p. s.

160 dětí

Speciální pedagogické centrum pro děti s kombinovanými vadami

106 dětí

Zvláštní škola a speciální mateřská škola Artura Krause

106 dětí

Dětský diagnostický ústav a středisko výchovné péče PYRAMIDA

3

ZŠ a Praktická škola Klášterní Rodinné integrační centrum Středisko rané péče v Pardubicích Denní stacionář Slunečnice Pardubice (pro mentálně postižené) - v rámci organizace Sociální služby města Pardubic Česká abilympijská asociace SPID handicap - služby, poradenství, informace a doprava pro handicapované Péče o duševní zdraví - region Pardubice Prosaz, o. s. - společnost pro sociální rehabilitaci občanů se zdravotním postižením Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje Tyflocentrum, o. p. s. Denní centrum SVÍTÁNÍ - stacionář Most do života, o. s. Roska Pardubice - regionální organizace Unie Roska v ČR

Zdravotně postižení

18

Rubín Centrum

bez omezení

Svaz diabetiků Klub onkologicky nemocných Sdružení občanů pro pomoc zdravotně postiženým Apolenka - hiporehabilitace SKP - CEDR Svaz tělesně postižených Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o. p. s. Speciální pedagogické centrum pro děti s kombinovanými vadami Středisko rané péče v Pardubicích Rodinné integrační centrum Denní stacionář Slunečnice Pardubice (pro mentálně postižené) - v rámci organizace Sociální služby města Pardubic

1)

organizace převzala drogové služby po bývalém AD centru; probíhají zde 3 projekty: 1. Terénní programy, 2. Kontaktní centrum, 3. Ambulantní centrum Pramen: Magistrát města Pardubic Tabulka 15 – Zařízení sociální péče v Pardubickém kraji v letech 2000 – 2006 (stav k 31. 12.) Zařízení

2000

Dětské domovy místa Ústavy sociální péče pro dospělé místa Ústavy sociální péče pro mládež místa Domovy důchodců místa Domovy - penziony pro důchodce místa Domy s pečovatelskou službou bytové jednotky Ostatní zařízení sociální péče místa

2001

2002

2003

2004

2005

2006

7

8

8

9

9

12

.

209

219

219

252

254

407

.

3

3

3

3

3

6

5

252

252

252

252

249

481

363

7

6

7

7

7

5

7

705

674

706

702

703

497

622

14

14

15

16

16

15

15

1823

1826

1892

2070

2033

2036

2052

9

9

9

8

8

10

7

889

890

955

812

854

941

597

40

45

45

52

73

74

80

1074

1189

1189

1326

2023

2085

2274

11

11

12

16

15

13

19

354

360

346

370

364

339

324


168


Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice (Městská a obecní statistika) Tabulka 16 – Kriminalita v Pardubicích v letech 2000 – 2006 Bezpečnostní rizika

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Celkový nápad trestných činů

3 436

3 284

4 233

3 469

3 298

3 177

Majetkové trestné činy

2 713

2 249

3 159

23 97

2 156

2 022

2 068

1 593

2 180

1 863

1 594

1 451

Trestné činy nejvíce zatěžující město 1. krádež prostá 2. krádež vloupáním

438

451

792

393

387

411

3. krádež jízdních kol

615

412

342

390

143

137

4. krádež motorových vozidel

200

135

174

124

133

111

5. krádež věcí z motorových vozidel

733

455

700

427

345

212

6 527

5 934

5 440

7 686

4 885

4 105

593

262

352

215

98

99

18 088

2 621

x

x

4 687

3 974

Přestupky nejvíce zatěžující město Veřejný pořádek celkem §30 *) §46–50 *)) jiné

x

x

x

x

100

32

16 936

16 128

18 324

36 740

31 381

29 063

měření rychlosti

x

x

x

x

1 589

1 715

odtahy vozidel

x

x

x

122

266

161

Dopravní

botičky

3 105

3 302

3 492

4 475

3 985

3 796

celkem

23 463

22 062

23 764

44 426

36 266

33 168

8 435

7 894

10 819

18 394

22 865

19 552

Pokuty – počet

*) § 30 – alkohol *)) § 46 – pořádek ve státní správě, § 47 – výzvy, klid, pohoršení aj., § 48 – vyhlášky města, § 49 – občanské soužití, § 50 – majetek * celkové údaje za PČR a MP x - údaje nejsou k dispozici Pramen: Magistrát města Pardubic – Odbor sociálních věcí Tabulka 17 – Přehled činností evidovaných Městskou policií Pardubice v letech 2000 – 2005 Evidované činnosti

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Výjezd k napadenému objektu

709

830

574

651

749

792

Použití výstražného opticko-akustického zařízení

150

82

66

50

71

63

Poskytnutí první pomoci

65

59

36

15

17

13

Odvoz na záchytnou stanici

379

.

.

.

110

310

Asistence u dopravní nehody

100

99

71

99

85

81

80

84

59

54

64

74

Nález věci - předání Žádosti občanů a organizací

5 482

4 862

4 416

983

1 241

1 183

Odchyt psů a jiných zvířat

300

398

403

184

219

291

Spolupráce s regionálním záchranným systémem

123

156

183

113

184

178

Spolupráce s hasiči

123

114

100

96

102

65

Spolupráce s Policií ČR Telefon 156 CB - tísňový kanál 9

.

.

.

.

345

301

2 275

2 056

2 325

3 140

2 614

2 800

3

10

17

.

.

.

32

23

1

4

-

-

Osoby předvedené na Policii ČR

114

77

45

32

18

9

Použití donucovacích prostředků

81

59

62

26

31

35

Krádeže

923

643

692

682

694

591

Události předané na Policii ČR

298

299

209

555

.

.

Osoby předvedené na Městskou policii


169


Děti (přestupci) předané rodičům

114

125

125

98

.

.

Spisy předané na správní řízení

110

83

60

.

.

.

Oznámení o přestupku na dopravní inspektorát

268

156

58

.

.

.

Zadržení hledané osoby

12

25

21

32

23

27

Zadržení podezřelých z trestné činnosti

50

41

64

80

21

82

Pramen: Městská policie Pardubice Tabulka 18 – Vývoj domovního fondu ve městě Pardubice Trvale obydlené v tom rodinné domy bytové domy abs. v% abs. v%

Domy celkem celkem

Domovní fond

1991 2001 Přírůstek (úbytek) v období 1991 - 2001

Neobydlené ostatní budovy abs. v%

abs.

v%

9 105

8 489

6 077

66,7

2 276

25,0

136

1,5

616

6,8

9 359

8 682

6 393

73,6

2 115

24,4

174

2,0

677

7,2

254

193

316

6,9

-161

-0,6

38

0,5

61

0,5

2,8

2,3

5,2

x

-7,1

x

27,9

x

9,9

x

v%

Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice (SLDB 2001) Tabulka 19 – Vývoj bytového fondu ve městě Pardubice

Bytový fond

Byty celkem

celkem

Trvale obydlené v tom v domech rodinných bytových

ostatních

abs.

v%

abs.

v%

abs.

průměrný počet bytů na 1 trvale v % obydlený dům

Neobydlené abs.

v%

1991

36 033

34 878

7 190

20,6

27 487

78,8

201

0,6

1 155

3,2

4,11

2001

38 434

35 764

7 781

21,8

27 808

77,8

175

0,5

2 670

6,9

4,12

Přírůstek (úbytek) v období 1991 - 2001

2 401

886

591

1,1

321

-1,1

-26

-0,1

1 515

3,7

0,01

6,7

2,5

8,2

x

1,2

x

-12,9

x

131,2

x

x

v%

Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice (SLDB 2001) Tabulka 20 – Chráněná území podle okresů k 31. 12. 2006

ČR, kraje

Chráněné krajinné oblasti

Národní parky

Maloplošná chráněná území celkem Počet

Pardubický kraj

v tom národní přírodní památky

národní přírodní rezervace

přírodní památky

přírodní rezervace

*)

-

3

97

2

3

53

39

Chrudim

-

2

42

-

1

27

14

Pardubice

-

-

25

2

1

12

10

Svitavy

-

1

13

-

-

6

7

Ústí nad Orlicí

-

1

18

-

1

8

9

3

1 833

682

2 718

Rozloha (ha) Pardubický kraj

-

39 270

5 236

Chrudim

-

31 789

2 187

-

346

445

1 396

Pardubice

-

-

689

3

249

75

362

Svitavy

-

6 884

829

-

-

97

732


170


Ústí nad Orlicí

-

597

1 531

-

1 238

65

228

*) počet chráněných území za kraj nemusí odpovídat součtu za okresy, neboť maloplošná chráněná území se rozkládají na území více okresů

Pramen: Agentura ochrany přírody a krajiny Tabulka 21 – Dokončené byty podle druhu objektu ve městě Pardubice Rok Ukazatelé

2000

Dokončené byty celkem

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2000 - 2007

2007

úhrn

struktura v% 100,0

235

376

260

80

205

206

310

569 2 241

v rodinných domech

35

37

32

37

49

74

102

189

555

24,8

v bytových domech

170

304

199

-

32

50

153

333 1 241

55,4

25

13

23

16

34

32

46

28

217

9,7

k rodinným domům

13

12

12

12

23

18

13

17

120

5,4

k bytovým domům

12

1

11

4

11

14

33

11

97

4,3

v nebytových objektech

3

-

4

1

10

4

4

17

43

1,9

v tom:

v nástavbách, přístavbách, vestavbách

v adaptovaných nebytových prostorách Dokončené byty na 1 000 obyvatel

2

22

2

26

80

46

5

2

185

8,3

2,56

4,14

2,88

0,89

2,31

2,34

3,50

6,42

3,13

x

1) roční průměr Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice Tabulka 22 – Vybrané relativní ukazatele o dokončených bytech ve městě Pardubice 2000 2

Průměrná obytná plocha bytu (m )

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

průměr 2000 - 2007

54,57

51,03

50,07

68,08

55,11

65,94

66,68

68,00

60,12

Průměrná užitková plocha bytu (m )

82,34

71,67

79,23

114,34

75,41

94,05

89,19

79,06

81,89

Průměrná pořizovací hodnota 1 bytu (tis. Kč)

1 179

1 460

1 329

1 417

1 241

1 773

2 511

2 071

1 723

21 612

28 606

26 537

20 817

22 519

26 894

37 655

30 451

28 661

14 322

20 369

16 772

12 394

16 458

18 857

28 154

26 192

21 041

2

Průměrná pořizovací hodnota na 2

1 m obytné plochy bytu (Kč) 2

1 m užitkové plochy bytu (Kč)

Pozn.: Pořizovací hodnota představuje orientační náklady na provedení stavby (včetně technologie) uvedené v podkladech pro žádost o vydání stavebního povolení (bez hodnoty pozemku). Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice Tabulka 23 – Vybrané relativní ukazatele o dokončených bytech podle druhu domu ve městě Pardubice Dokončené byty v letech 2000 - 2005 celkem

Ukazatelé 2

Průměrná obytná plocha bytu (m )

z toho v nových domech rodinných

bytových

v nástavbách, přístavbách, vestavbách

60,12

94,40

48,66

58,26

Průměrná užitková plocha bytu (m )

81,89

135,51

62,26

86,63

Průměrná pořizovací hodnota 1 bytu (tis. Kč)

1 723

2 770

1 557

1 048

28 661

29 337

31 997

17 988

21 041

20 438

25 009

12 096

2

Průměrná pořizovací hodnota na: 2

1 m obytné plochy bytu (Kč) 2

1 m užitkové plochy bytu (Kč)


171


Pozn.: pořizovací hodnota představuje orientační náklady na provedení stavby (včetně technologie) uvedené v podkladech pro žádost o vydání stavebního povolení (bez hodnoty pozemku) Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice Tabulka 24 – Kongresová turistika v Pardubicích Zařízení

Kapacita sálu aula: 374 míst přednáškové sály: A2 - 158 míst, A3 a A10 - po 80 místech, A4 a A5 - po 36 místech kongresový sál - rektorát: 200 míst přednáškové sály: H1 - 303 míst, H2 - 153 míst nové učebny: B1 - 310 míst, B2 - 80 míst, B3 - 80 míst

Univerzita Pardubice

hlavní sál: uspořádání - stolové 220 míst, divadelní 340 míst, plesové 170 míst velká zasedací místnost: uspořádání - stolové 64 míst, divadelní - 100 míst malá zasedací místnost: uspořádání - stolové 28 míst, divadelní - 45 míst

Dům techniky

hlavní sál: uspořádání - stolové 200 míst, stolové s tanečním parketem 150 míst, divadelní - 300 míst přednáškový sál: učebna pro 30 osob malá učebna: učebna pro 20 osob

KD Dubina

hlavní sál: uspořádání - konferenční 380 míst, divadelní 500 míst, plesové 344 míst salonek: 90 míst klubovna: 24 míst

DK Dukla Dům hudby

koncertní síň: 429 míst

Hotel Labe

Kongresový sál: 140 míst Pardubický salonek: 50 míst Pernštýnský salonek: 30 míst Derby salonek: 35 míst

Ideon Pardubice – výstavní areál hlavní sál 1 000 míst, galerie 500 míst

Pramen: Magistrát města Pardubic Tabulka 25 – Nejvýznamnější sportovní a kulturní akce ve městě Pardubice Akce Grand festival smíchu

Měsíc konání únor

Pardubické hudební jaro

duben

Slavnosti perníku

květen

Folklorní festival, Pernštýnská noc

červen

Městské slavnosti - jarní část

červen

Aviatická pouť

červen

IFAS - mezinárodní festival akademických sborů

červenec

Czech open - mezinárodní festival šachu, bridže a her

červenec

Pardubická juniorka - tenisové mistrovství ČR

srpen

Městské slavnosti - podzimní část

říjen

Zlatá přilba ČR - motocyklové plochodrážní závody Velká pardubická steeplechase - dostihy

září / říjen říjen



172


Tabulka 26 – Ubytovací zařízení v Pardubicích v roce 2008 Název

Adresa

Kategorie

Počet pokojů

HOTEL EURO

Pardubice, Jiráskova 2781

Hotel ****

51 až 100

HOTEL ZLATÁ ŠTIKA

Pardubice II, Štrossova 127

Hotel ***

11 až 50

HOTEL 100

Pardubice II, Kostelní 100

Hotel ***

10 a méně

HOTEL LABE

Pardubice II, Masarykovo náměstí 2633

Hotel ***

101 a více

SMG SPORT HOTEL

Pardubice II, Sukova třída 1735

Hotel ***

11 až 50

HOTEL KRISTL

Pardubice III, Štrossova 239

Hotel ***

11 až 50

HOTEL ZÁMEČEK

Pardubice VI, Za Oborou 120

Hotel ***

11 až 50

HOTEL SIRIUS

Pardubice II, náměstí Jana Pernera 217

Hotel *

11 až 50

HARMONY CLUB HOTEL

Pardubice I, Bělehradská 458

Hotel garni

11 až 50

PENZION U KOHOUTKA

Pardubice III, Husova 157

Penzion

10 a méně

PENZION POD VINICÍ

Pardubice II, K vinici 1901

Penzion

10 a méně

PENZION NAP

Pardubice I, U stadionu 2030

Penzion

10 a méně

PENZION ZELENÁ ŽÁBA

Pardubice I, Hronovická 929

Penzion

10 a méně

PENZION BIRDIE

Pardubice I, Hlaváčova 392

Penzion

11 až 50

PENZION ATRIUM

Pardubice I, Smilova 343

Penzion

11 až 50

PENZION OK

Pardubice I, nám. Dukelských hrdinů 2551

Penzion

11 až 50

PENZION ŠENK

Pardubice I, Chrudimská 1315

Penzion

11 až 50

PENZION HŮRKA

Pardubice III, Hůrka 164

Penzion

10 a méně

PENSION RESTAURANT AUSTRIA

Pardubice I, Smilova 312

Penzion

10 a méně

PENSION PODKOVA

Pardubice, Smilova 335

Penzion

10 a méně

RESTAURACE - PENZION ALLMEDIAR

Pardubice I, Havlíčkova 1080

Penzion

11 až 50

PENZION CITY

Pardubice I, Hronovická 708

Penzion

11 až 50

PENZION LA POSADA MEXIKANA

Pardubice I, Za pasáží 149

Penzion

10 a méně

HOTEL U ZLATÉHO ANDĚLA

Pardubice II, Zámecká 25

Penzion

11 až 50

AUTOKEMP CIHELNA*)

Pardubice I, Ke koupališti 68

Kemp

10 a méně

HOSTEL TRIM

Pardubice I, Semtínská 56

Turistická ubytovna

51 až 100

SPRÁVA KOLEJÍ A MENZY

Pardubice I, Studentská 202

HOTEL ARNOŠT

Pardubice I, Arnošta z Pardubic 676

ZÁMECKÁ RESTAURACE A HOTEL

Pardubice I, Zámecká 17

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

11 až 50 11 až 50 10 a méně

*) pouze letní provoz Pramen: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice


173


Tabulka 27 – Významná kulturní zařízení ve městě Pardubice k 31.12. 2007 Název kulturního zařízení ABC Club

Název kulturního zařízení Ideon Pardubice - výstavní areál

Archa

Kino Dukla

Divadlo Exil

Multikino Cinestar

Divadlo 29 - sv. Anežky České 29

Komorní filharmonie Pardubice - sídlo v Domě hudby

Doli klub - jazz a blues

Konzervatoř Pardubice - sídlo v Domě hudby

Dům kultury Dukla

Kulturní dům Dubina

Dům techniky

Krajská knihovna v Pardubicích

Dům u Jonáše (výstavní prostor VČG)

Magistrát města Pardubic - galerie

Dům hudby

Městské knihovny (11)

Evropský spolkový dům

Otevřený klub

FLX - soukromý hudební klub

Památkový ústav Pardubice - Příhrádek

Galerie FONS

Radnice - společenský sál, foyer společenského sálu a atrium

Galerie Felix

Romské kulturní středisko - společenský klub

Galerie Gong

Ponorka - rockový klub

Galerie GM

Univerzitní galerie

Galerie Imagine

Univerzitní knihovna

Galerie Krajské knihovny

Univerzitní konferenční centrum

Galerie Mázhaus

Východočeské divadlo

Galerie Sýpka

Východočeská galerie Pardubice

Hronovická scéna

Zámek - Východočeské muzeum Pardubice

Hudební sál radnice

Žlutý pes - hudební klub

Pramen: Magistrát města Pardubic Tabulka 28 – Nejvýznamnější kulturní události v Pardubicích Událost Folklorní festival Pardubice – Hradec Králové Mezinárodní festival TRADICE Mezinárodní festival dětských a mládežnických sborů Pardubická RYENGLE (mezinárodní soutěžní festival country tanců) IFAS – mezinárodní festival akademických sborů (bienále) Mezinárodní malířský plenér Slunovrat (celostátní přehlídka folk a country hudby) Grand Festival smíchu (VČD) Febiofest Festival Jeden svět O perníkové srdce (soutěž ve společenském tanci ) O perníkovou pantofli (soutěž ve společenském tanci) Slavnosti perníku Pardubické hudební jaro (festival vážné hudby) Folklórní festival, Pernštýnská noc Zámecké slavnosti Městské slavnosti – jarní část (Zrcadlo umění, Ostrovy) Městské slavnosti – podzimní část



174


Tabulka 29 – Sporty provozované v Pardubicích Sport

Sportovní klub

Atletika

Athletický klub /AC/ Pardubice, Hvězda SKP Pardubice, ŠAK ZŠ Benešovo náměstí

Badminton

TJ Sokol Polabiny Pardubice

Basketbal

Basketbalový klub Pardubice, Soukromá škola basketbalu Pardubice, TJ Tesla Pardubice, TJ Pardubičky, USK Pardubice, TJ Sokol Pardubice I

Bikros

Tělovýchovná jednota BMX Pardubice

Billiard

TJ Tesla Pardubice, TJ Lokomotiva Pardubice

Box

Boxerský klub SKP Pardubice

Cyklistika

TJ Lokomotiva Pardubice, Klub cyklistiky Pardubice, Sdružení cyklistů Pardubicka, KC ŽAKO ZŠ Ohrazenice

Florbal

TJ Sokol Pardubice I, FBC Kooperativa

Fotbal

FK JUNIOR Pardubice, FK Pardubice 1899, FK AS Pardubice a. s., Mládežnický fotbalový klub Pardubice, SK Nemošice, SK Pardubičky, TJ Sokol Rosice n/L, TJ Tesla Pardubice, TJ Sokol Mnětice, AFK SKP Pardubice, TJ Sokol Staré Čívice , TJ PARAMO Pardubice, SK Independents, SK Popkovice, SK Torpedo Pardubice, FK Slovan Pardubice - ženy, TJ Sokol Lány na Důlku, AFC Benits Pardubice,

Futsal, malá kopaná

FC TORF Pardubice, PAMAKO (sdružuje cca 70 klubů)

Sportovní gymnastika

TJ Sokol Pardubice I, TJ Lokomotiva Pardubice

Házená

HC Polabiny, HC SKP Pardubice, Sdružený házenkářský klub Dubina - Polabiny Pardubice, HK Pardubice

Hokej

HC Moeller Pardubice, TJ Tesla Pardubice - ženy, HC Jezevci Pardubice, SK 007 Pardubice, HC Panteři, HC STORM Pardubice

Hokejbal

TJ PARAMO Pardubice, HBC Modelárna Nemošice, TJ Rozvoj Pardubice, SK Wild sabres, Blue wings, Frimark CZ, HBC Splašené hole, Dubina Pardubice, HBC Petracolor Pardubice, NPH Company Pardubice, SK NC Svítkovice

Horolezectví

TJ Synthesia Pardubice, TJ Lokomotiva Pardubice, Čechie Pardubice,

Jachting

Yacht Club Pardubice, Čechie Pardubice

Jezdectví

Jezdecká společnost Pod Kunětickou horou, Western Riding Club

Joga

TJ Synthesia Pardubice

Judo

Judoklub Pardubice

Kanoistika - turisti

Tělovýchovná jednota Klub vodáků turistů, TJ DYNAMO Pardubice, USK Pardubice

Kanoistika - rychlostní

Dynamo Pardubice - oddíl rychlostní kanoistiky, TJ DYNAMO Pardubice

Kanoistika - sjezdová


Karate

Karate Club Pardubice, Tělocvičná jednota Sokol Pardubice I - moderní sportovní karate

Kickbox

SK kickboxu Macak´s GYM

Krasobruslení

Krasobruslařský klub Pardubice

Kuželky, bowling

TJ Tesla Pardubice

Lov ryb udicí

Rybářský sportovní klub Pardubice

Lyžování

TJ Tesla Pardubice, TJ Ski SKP Pardubice, Ski klib Pardubice, USK Pardubice

Vodní lyžování

SK Nemošice, Stehno Marine Club

Nohejbal

TJ Lokomotiva Pardubice, TJ DYNAMO Pardubice, TJ Pardubičky, TJ Synthesia Pardubice, SK Dražkovice, SK DH Trnová, NC ROTR Pardubice, TJ Sokol Mnětice, TJ Sokol Rosice n/L, TJ Hůrka,


175


Orientační běh

OK Lokomotiva Pardubice, KOB Pardubice, Čechie Pardubice

Orientační běh - radiový

SZTM ROB Pardubice

Pétanque

TJ Sokol Mnětice, PAMAKO

Plavání

Sport club Plavecký areál Pardubice, Plavecký klub Pardubice, TJ Synthesia Pardubice

Plochá draha

Automotoklub Zlatá přilba Pardubice

Potápění

Klub potápěčů Pardubice, DIVE PARK

Skoky do vody

Sport club Plavecký areál Pardubice

Snowboarding

Snowboard club Pardubice

Softball

Delta Softball Pardubice

Sport pro všechny

TJ Lokomotiva Pardubice, Tělocvičná jednota Sokol Pardubice I, TJ Synthesia Pardubice, TJ Pardubičky, TJ Sokol Mnětice, TJ Sokol Polabiny Pardubice, USK Pardubice, TJ Relax Pardubice, TJ Dubina, Čechie Pardubice, SK Jesničánky

Squash

Čechie Pardubice - ixi club, Squash club Pardubice, SQC Tenasity Pardubice

Střelba

Základní organizace Vysokoškolského svazu technických sportů ČR, Sportovně střelecký klub TMS Pardubice

Šachy

TJ Synthesia Pardubice, ŠK START Pardubice, 2222 ŠK Polabiny

Taekwon-do ITF

Klub TaekWon-DO ITF

Tenis

Tenisový klub Pernštýn, LTC Pardubice, Azura Sport Club, TJ Tesla Pardubice, TJ Sokol Rosice nad Labem, SK Dražkovice, Čechie Pardubice, USK Pardubice

Stolní tenis

SKST Pardubice, TJ Lokomotiva Pardubice, TJ Synthesia Pardubice, TTC Slovan Pardubice, TJ Sokol Rosice nad Labem, USK Pardubice, TJ Tesla Pardubice

Turistika

KČT Pernštejn Pardubice, Tělovýchovná jednota Klub vodáků turistů, TJ Sokol Pardubice I, Turistický klub Synthesia Pardubice, TJ Tesla Pardubice, Čechie Pardubice, TJ Sokol Polabiny Pardubice, Klub rodinné turistiky Pardubice, Klub SPV Pardubice, KČT Slovan Pardubice, KČT Pardubický kraj

Triatlon, duatlon, kvadriatlon

Triatlonový tým Pardubice, USK Pardubice

Taneční sport

Taneční klub LIFE Pardubice, CTS Perfect Pardubice

Veslování

Český veslařský klub Pardubice

Volejbal

TJ Sokol Pardubice I, TJ Synthesia Pardubice, TJ Tesla Pardubice, USK Pardubice, Hvězda SKP Pardubice, TJ Pardubičky, TJ PARAMO Pardubice, TJ Sokol Polabiny Pardubice, TJ Sokol Svítkov

Vzpírání


Zdravotně postižení

FKN HRAMAT Pardubice, Hvězda SKP Pardubice, SK GIRO Pardubice, TJ Jiskra Pardubice

Pramen: Magistrát města Pardubic Tabulka 30 – Sportovní zařízení a sportoviště na území města Pardubice Název

Využití

Areál Pod Vinicí

Klub vodáků turistů, Sportovně střelecký klub TMS Pardubice, občané

Areál LTC Pardubice

LTC Pardubice (1 hala, 12 kurtů)

Areál TJ SOKOL Pardubice I na Olšinkách Areál TJ Tesla Pardubice Areál TJ Sokol Mnětice

TJ SOKOL Pardubice I (venkovní hřiště otevřeno pro veřejnost: 2 haly, 1 tělocvična, běžecký tunel, antukové volejbalové kurty, běžecká dráha 250 m, asfaltové hřiště) TJ Tesla Pardubice (3 fotbalová hřiště, 4 volejbalové kurty, 11 tenisových kurtů) TJ Sokol Mnětice, občané-veřejně přístupné hřiště


176


studenti Univerzity Pardubice a občané, USK Pardubice (2 haly)

Areál Univerzity Pardubice Areál TK Pernštýn Pardubice

Tenisový klub Pernštýn (9 kurtů)

Areál Ohrazenice

ZŠ Ohrazenice, FOTBAL Pardubice, TJ Synthesia, (FK JUNIOR Pardubice, FK Pardubice 1899, FK AS Pardubice, ostatní fotbalové kluby), občané

Areál na malou kopanou (8 hřišť) na Hůrkách

PAMAKO, AFK SKP Pardubice, MFK Pardubice, ostatní kluby AC Pardubice, Hvězda SKP Pardubice, Sportovní gymnázium Pardubice, ŠAK ZŠ Benešovo náměstí, OK Lokomotiva Pardubice, TJ SOKOL Pardubice I

Atletická hala a tunel Bikrosový areál BMX na sídlišti Závodu Míru

TJ BMX Pardubice, ostatní kluby BMX

ČEZ aréna Pardubice (Zimní stadion – multifunkční hala)

HC Moeller Pardubice a.s., Basketbalový klub Pardubice, Krasobruslařský klub Pardubice, TJ SOKOL Pardubice I, FC TORF Pardubice, veřejnost

Dostihové závodiště

Dostihový spolek, a.s.

Golfová hala

Členové klubu, občané Pardubic

Hala Sportovního gymnázia Pardubice

Studenti sportovního gymnázia a organizov.tělovýchova

Hokejbalové hřiště Paramo Pardubice

TJ Paramo a ostatní hokejbalové kluby v okolí

Hřiště Gymnázia Dašická

Studenti Gymnázia Dašická

Hřiště SK Popkovice

SK Popkovice

Hřiště SK Pardubičky

SK Pardubičky

Hřiště FK Slovan Pardubice

FK Slovan

Hřiště SK Dražkovice

SK Dražkovice, veřejně přístupné hřiště občanům města

Hřiště TJ Sokol Rosice nad Labem

TJ Sokol

Hřiště SK Nemošice

SK Nemošice, občané Nemošic

Hřiště TJ Pardubičky

veřejně přístupné hřiště občanům města

Hřiště TJ Lokomotiva Pardubice

MFK Pardubice

Hřiště TJ Sokol Staré Čivice

TJ Sokol, veřejně přístupné hřiště občanům města

Koupaliště Cihelna

občané města

Kurty za bývalou kavárnou Sedmička

občané města

Letní stadion

SK DFO Pardubice o.s. (FK AS Pardubice a.s.)

Loděnice ČVK, Dynamo, Univerzity Pardubice Městská basketbalová hala

Basketbalový klub Pardubice

Městský atletický stadion

Hvězda SKP Pardubice, AC Pardubice, Sportovní gymnázium Pardubice, ŠAK ZŠ Benešovo náměstí, další atleti. Veřejně přístupné hřiště občanům města

Plavecký areál a sportovní areál Pardubice, Na Olšinkách

SC Plavecký areál Pardubice, občané města

Plochodrážní stadion

AMK Zlatá přilba Pardubice, TJ PARAMO Pardubice

Squash – IXI club


Squash herna


Skautské centrum na Vinici

Skauti, veřejnost

Softbalové hřiště před ZŠ J. Ressla

ZŠ J. Ressla, DDM Delta (Delta Softball Pardubice)

Sokolovna

TJ SOKOL Pardubice I

Střelnice Trefa, s.r.o.

Členové oddílu, občané Pardubic

Tělocvičny Gymnázia Dašická

Studenti Gymnázia Dašická, organizovaná tělovýchova

Tělocvičny pardubických základních škol (ZŠ Bratranců Veverkových, Štefánikova)

Žáci škol, občané města, organizovaná tělovýchova v TJ a SK

Tělocvičny u dalších TJ (TJ Paramo, TJ Lokomotiva) Volejbalový areál Eden

TJ SOKOL Pardubice I


177


Pramen: Magistrát města Pardubic Tabulka 31 – Přehled hřišť otevřených veřejnosti Hřiště

Lokalita

TJ Sokol Pardubice I

hřiště Sokola na Olšinkách (Jiráskova)

Sportovní areál na Dukle

venkovní prostory areálu kromě atletického stadionu (Čs. Armády)

ZŠ Pardubice – Dubina

hřiště školy (Erno Košťála)

SK Dražkovice

sportovní areál klubu v Dražkovicích

TJ Sokol Staré Čívice

sportovní areál klubu ve Starých Čívicích

Základní škola Pardubice

hřiště školy (Josefa Ressla)

Základní škola Svítkov

hřiště školy (Školní)

Základní škola Polabiny 3

hřiště školy (npor. Eliáše)

ZŠ Závodu míru

hřiště školy včetně nového víceúčelového hřiště (nábř. Závodu Míru)

TJ Pardubičky

sportovní areál klubu (Bokova)

TJ Sokol Mnětice

sportovní areál tělovýchovné jednoty v Mněticích

SK Jesničánky

hřiště vedle MŠ Raisova (Raisova)

ZŠ Pardubice – Polabiny 2

hřiště školy (ul. Prodloužená)

Pramen: Magistrát města Pardubic Tabulka 32 – Ostatní plochy využívané ke sportovním účelům v roce 2007 Název

Lokalita

Matiční jezero

Centrum

Bubeníkovy sady

Centrum

Vinice

Centrum

Tyršovy sady

Centrum

Na Ležánkách

Bílé předměstí

Lesopark u sídliště Dubina

Studánka

Plocha kolem jezera Bajkal

Polabiny

Stezky kolem slepých ramen Labe

Cihelna

Zelenobranská dubina

Svítkov

Lesopark okolo sochy J. Potůčka

Trnová

Lesopark za školou J. Ressla

Dukla

Les v okolí Hůrek

Hůrka

Menší plácky na sídlištích

sídliště města

Hřiště školských zařízení

po celém městě

Plochy podél obou břehů Labe a Chrudimky

Pramen: Magistrát města Pardubic Tabulka 33 – Nejvýznamnější sportovní akce v Pardubicích Název

Popis

Aviatická pouť

letectví

Běh Teryho Foxe

běh

Czech open

šachy, bridž a hry

Křivkův memoriál

cyklistika

Pardubická juniorka

tenisové mistrovství ČR

Pardubický půlmaraton

běh

Velká pardubická steeplechase

jezdectví


Konání červen

červenec - srpen

srpen

říjen

178


Zlatá přilba

motokros

říjen

Pramen: Magistrát města Pardubic Tabulka 34 – Dopravní nehody v Pardubicích v letech 2000 – 2005 Ukazatelé

2000

Dopravní nehody celkem

2001

2002

2003

2004

2005

1 457

1 613

1 633

1 645

1 624

1 603

5

5

4

5

3

2

232

281

301

265

331

238

Usmrcené osoby Osoby zraněné v tom: těžce

22

33

27

12

35

22

lehce

210

248

274

253

296

216

Pramen: Policie ČR - dopravní inspektorát Tabulka 35 – Dopravní nehody podle okresů Pardubického kraje a v ČR v roce 2006 Území Česká republika Pardubický kraj

Dopravní nehody

Usmrcené osoby

187 965 7 788

Osoby zraněné v tom

celkem lehce

956 52

28 221 1 584

těžce

24 231 1 381

3 990 203

Chrudim

1 431

8

311

284

27

Pardubice

3 268

14

590

514

76

Svitavy

1 325

15

348

315

33

Ústí nad Orlicí

1 764

15

335

268

67

Pramen: Policejní prezidium ČR Tabulka 36 – Dopravní infrastruktura v krajích ČR (k 31. 12. 2006) v tom

Provozní délka železničních tratí

Délka silnic a dálnic

9 597

55 583

633

6 172

331

14 660

72

11

31

23

30

-

1 523 *)

9 597

192

778

132

2 367

6 259

Jihočeský

952

6 129

9

662

-

1 639

3 819

Plzeňský

710

5 130

110

419

-

1 510

3 091

Území

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský

dálnice

I. třída

z toho rychlostní silnice

II. třída

III. třída 34 118

493

2 040

-

221

12

568

1 251

1 019

4 187

52

492

7

899

2 743

553

2 430

-

328

18

487

1 615

Královéhradecký

715

3 773

16

437

-

895

2 425

Pardubický

541

3 590

8

454

-

906

2 222

Vysočina

651

5 094

93

420

-

1 631

2 949

Jihomoravský

809

4 500

135

448

29

1 481

2 437

Olomoucký

600

3 568

8

432

84

923

2 205

Zlínský

358

2 121

-

341

3

574

1 206

Moravskoslezský

673

3 352

-

707

24

750

1 895

Karlovarský Ústecký Liberecký

*) Hl. m. Praha a Středočeský kraj celkem

Pramen: Ředitelství silnic a dálnic ČR


179

Integrovaný plán rozvoje města Pardubic PŘITAŽLIVÉ MĚSTO

Recommend Documents