Koncepce rozvoje cestovního ruchu města Pardubic Analytická část

Koncepce rozvoje cestovního ruchu města Pardubic Analytická část

Koncepce rozvoje cestovního ruchu města Pardubic

Analytická část

1.

CESTOVNÍ RUCH – FENOMÉN 21. STOLETÍ

4

1.1

Příčiny vzniku a rozvoje cestovního ruchu

4

1.2

Význam cestovního ruchu

4

2.

LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V PARDUBICÍCH

6

2.1

Poloha, rozloha

6

2.2

Reliéf

6

2.3

Krajina a příroda

6

2.4

Životní prostředí

7

2.5

Klima

7

2.6

Vodstvo

8

2.7

Historie Pardubic

8

2.8

Kulturně historické památky

9

2.9

Kulturní zařízení, kulturní a jiné akce

12

2.10

Sportovní a zábavní zařízení a akce

14

2.11 Výstavy a veletrhy, konference 2.11.1 Univerzita Pardubice

15 16

2.12

Nákupy

16

2.13

Další turistické atraktivity Pardubicka

17

2.14

Hodnocení lokalizačních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu v Pardubicích a na Pardubicku 17 2.14.1 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v na území České republiky 17 2.14.2 Hodnocení významu kulturně historických památek města Pardubice 20

3.

REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V PARDUBICÍCH

3.1 Doprava 3.1.1 Silniční doprava 3.1.2 Železniční doprava 3.1.3 Letecká doprava 3.1.4 Vodní doprava 3.1.5 Cyklistická doprava

23 23 23 23 24 24 24


3.1.6 3.1.7

Analytická část

Městská hromadná doprava Doprava v klidu

26 26

3.2

Ubytovací kapacity

27

3.3

Restaurace

30

3.4

Městské informační středisko

31

3.5

Cestovní kanceláře a agentury

32

3.6

Kapacity pro kongresový cestovní ruch

32

3.7

Služby pro cyklisty

33

3.8

Pardubice pro osoby s handicapem

33

3.9

Informační a navigační systém

33

3.10

Vzdělávání pro oblast cestovního ruchu

34

3.11

Hodnocení realizačních předpokladů rozvoje cestovního ruchu v Pardubicích

34

4.

MĚSTO PARDUBICE A PODPORA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

4.1

Strategický plán

35

4.2

Odbor kultury, sportu a cestovního ruchu

38

4.3

Partnerská města

40

5.

ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ

5.1

Vývojové trendy na trhu cestovního ruchu

43

5.2

Vstup České republiky do Evropské unie a jeho vliv na rozvoj cestovního ruchu

44

35

43

5.3 Koordinace a řízení cestovního ruchu v České republice 5.3.1 Ministerstvo pro místní rozvoj 5.3.2 CzechTourism 5.3.3 Pardubický kraj 5.3.4 Východní Čechy, Sdružení měst a obcí regionu pro podporu cestovního ruchu 5.3.5 Profesní sdružení v oblasti cestovního ruchu 5.3.6 Legislativa v oblasti cestovního ruchu

45 45 48 50 52 53 54

5.4 Analýza poptávky na trhu cestovního ruchu 5.4.1 Výsledky dotazníkového šetření provedeného ve východních Čechách 5.4.2 Výsledky dotazníkového šetření provedeného na veletrzích cestovního ruchu 5.4.3 Výsledky dotazníkového šetření provedeného v ubytovacích zařízeních v Pardubicích 5.4.4 Vnímání města, image 5.4.5 Charakteristika domácích účastníků cestovního ruchu 5.4.6 Charakteristika zahraničních účastníků cestovního ruchu podle země původu

55 55 69 74 84 88 91


Analytická část

Analýza hlavní konkurence 105 5.5 5.5.1 Statistické údaje o počtu návštěvníků 105 5.5.2 Hlavní konkurence z hlediska lokalizačních a realizačních předpokladů rozvoje cestovního ruchu 107

6.

SWOT ANALÝZA POSTAVENÍ PARDUBIC V CESTOVNÍM RUCHU

112

6.1

Silné stránky

112

6.2

Slabé stránky

112

6.3

Příležitosti

113

6.4

Hrozby

113

6.5

SWOT analýza vzhledem k cílovým segmentům trhu

114

7.

SEZNAM OBRÁZKŮ

117

8.

SEZNAM TABULEK

119


Analytická část

1. Cestovní ruch – fenomén 21. století

1.1 Příčiny vzniku a rozvoje cestovního ruchu Cestovní ruch je specifická forma mechanického pohybu obyvatelstva, jejíž rozsah a význam neustále stoupá. Cestování patří mezi základní potřeby lidí, k hlavním příčinám vzniku a rozvoje cestovního ruchu patří touha po poznávání cizích zemí, zvyklostí lidí, touha po vzdělání, potřeba navazování kontaktů a v současnosti zejména nutnost regenerovat fyzické a duševní síly, tedy potřeba rekreace. Běžnou součástí životního stylu se stalo cestování za kulturou, sportem, cestování z náboženských, pracovních a obchodních důvodů.

1.2 Význam cestovního ruchu S ohledem na očekávaný růst ekonomické prosperity a s tím úzce související růst životní úrovně obyvatelstva, dále s ohledem na předpokládaný růst zdrojů volného času a také na další faktory ekonomické i sociální lze pokládat cestovní ruch za jeden z potenciálně nejvýznamnějších fenoménů tohoto století. V období po 2. světové válce se stal cestovní ruch jedním ze tří nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví světového hospodářství. Počet příjezdů z mezinárodního pohledu vzrostl od roku 1950 do současnosti zhruba 28krát (z 25 milionů na 700 milionů), předpokládá se, že v roce 2010 by počet mezinárodních příjezdů mohl překročit 1 mld. a v roce 2020 1,5 mld. příjezdů.1 Cestovní ruch významně ovlivňuje řadu navazujících odvětví a přímo působí na vývoj makroekonomických veličin, např. zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že není jednoduché jednoznačně vymezit zaměstnanost vyvolanou cestovním ruchem, lze s ohledem na mezinárodní zkušenosti předpokládat, že v České republice přímo nebo zprostředkovaně vytváří zaměstnání pro cca 500 000 osob, na celkové zaměstnanosti se podílí 9 – 10%.2 Příjmy z cestovního ruchu pozitivně působí na vývoj salda platební bilance. Příjezdový cestovní ruch proto bývá někdy označován jako „skrytý export“. Celosvětově cestovní ruch vytváří cca 10,2% HDP.3 Podíl cestovního ruchu na ekonomice České republiky – na HDP, exportu a na devizových příjmech ze služeb – je patrný z následující tabulky. Vývoj těchto veličin odráží jak ekonomickou situaci v Evropě a ve světě, tak vývoj postavení České republiky na trhu cestovního ruchu. 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na HDP (v %)

5,5

7,1

6,9

6,8

5,8

5,9

5,5

4,2

4,2

3,9

Podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na exportu (v %)

13,4

18,6

16,3

15,0

12,0

10,3

9,3

7,7

7,3

6,3

Podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na devizových příjmech ze služeb celkem (v %)

42,8

49,8

50,9

50,6

44,8

43,5

43,8

41,7

45,8

43,1

Tabulka 1: Podíl cestovního ruchu na ekonomice České republiky (1995 – 2004)4

1 2 3 4

Beránek, Jaromír: Cestovní ruch – Ekonomický fenomén; www.cot.cz Čertík, Miroslav: Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení, str. 39 Beránek, Jaromír: Cestovní ruch – Ekonomický fenomén; www.cot.cz Platební bilance cestovního ruchu za rok 2004; www.czechtourism.cz; Český statistický úřad

1 Cestovní ruch – fenomén 21. století

4


Analytická část

60,0 Podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na HDP (v %)

50,0 40,0

Podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na exportu (v %)

30,0 20,0

Podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na devizových příjmech ze služeb celkem (v %)

10,0 0,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Obrázek 1: Podíl cestovního ruchu na ekonomice České republiky (1995 – 2004)

Cestovní ruch dále přispívá do státního rozpočtu a do místních a regionálních rozpočtů. V případě místních rozpočtů se jedná o obecní daně (zejména za lázeňský nebo rekreační pobyt a daň z ubytování), daň z nemovitosti, daň z příjmů z podnikání fyzických osob a daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a další. Pro ilustraci ekonomických dopadů cestovního ruchu se často používá multiplikační efekt. Tento model vyjadřuje myšlenku, že každá koruna (euro apod.) vynaložená účastníkem cestovního ruchu cirkuluje v místní ekonomice v několika vlnách. Např. finanční prostředky, které návštěvník vynaloží na ubytování nebo jiné služby cestovního ruchu, se projeví ve zvýšených ziscích podnikatelských subjektů v cestovním ruchu, ale i v dalších kooperujících odvětvích, v růstu platů zaměstnanců, ve výši odváděných daní. Tento proces dále přesouvá tuto finanční injekci do dalších a dalších odvětví. Rozvoj cestovního ruchu podporuje příliv vnějších investic a zvyšuje hodnotu nemovitostí. Zároveň může cestovní ruch přispět ke zvýšení zájmu (obyvatel, podnikatelů, úřadů) o obnovu a zachování památek a životního prostředí. Služby a infrastruktura, které vznikají a rozvíjejí se v zájmu cestovního ruchu, mohou být v absolutní většině případů využívány také místními obyvateli, čímž dochází k dalšímu zlepšování životního standardu v destinaci. Cestovní ruch s sebou samozřejmě nese také možné nežádoucí efekty (zvýšenou produkci odpadů, tlak na dopravní infrastrukturu atd.). Ty však hrozí především v destinacích, ve kterých cestovní ruch probíhá v masovém měřítku a nekontrolovaně (Praha, přímořská letoviska, hojně navštěvované malé ostrovy apod.), jejich riziko je tedy v případě Pardubic a východních Čech obecně za současné situace minimální. Město Pardubice může naopak ze zvýšeného přílivu návštěvníku výrazně profitovat, pokud se dokáže přizpůsobit stále se měnící situaci na trhu cestovního ruchu a získat konkurenceschopnost. Potenciál města v oblasti cestovního ruchu zcela jistě není plně využit.

1 Cestovní ruch – fenomén 21. století

5


Analytická část

2. Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Pardubicích Pod pojmem lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu rozumíme konkrétní faktory ovlivňující využití dané oblasti nebo střediska v cestovním ruchu jak z pohledu přírodních možností, tak společenských atraktivit a podmínek. Hrají roli ve fázi rozhodování o výběru místa návštěvy nebo pobytu.

2.1 Poloha, rozloha Město Pardubice leží turistickém regionu Východní Čechy (konkrétně v jedné z jeho turistických oblastí nazvané Pardubicko), v severovýchodní části Pardubického kraje. Vzdálenost Pardubic od hlavního města Prahy je zhruba 105 km. Z hlediska cestovního ruchu může být tato poloha výhodou, pokud bude existovat nezbytné kvalitní dopravní napojení a zajištění dalších služeb – Pardubice by se mohly stát místem delšího pobytu spojeného s výlety do dalších míst republiky (od Prahy po Moravu). Katastrální výměra města Pardubice je 7 771 hektarů5 (58. pořadí mezi obcemi České republiky). Pardubický kraj se svou rozlohou 4 519 km2 řadí na 10. místo6 mezi kraji České republiky.

2.2 Reliéf Pardubice leží v Polabské nížině, v nadmořské výšce 215 – 237 m n. m.7 Rovinatá krajina města a okolí je součástí Pardubické kotliny, sahající od Jaroměře po Týnec nad Labem, u Pardubic dosahuje největší šíře8. Celý bývalý okres Pardubice je součástí tzv. zlatého pruhu země české, která zahrnuje nejúrodnější části Polabí. Díky svému rovinatému charakteru je samotné město i okolní krajina vhodné pro nenáročnou cykloturistiku, hippoturistiku, rodinnou a seniorskou turistiku. Z krajiny vystupuje výrazně Kunětická hora, znělcová kupa, jejíž vrchol o 82 metrů převyšuje okolní krajinu (právě díky odlišnému horninovému složení). Díky tomu se tento vrcholek se stejnojmenným hradem stal vizuální dominantou této části Polabí. Přestože Kunětická hora neleží v katastru města Pardubice (je součástí obce Ráby), je díky své vzdálenosti z Pardubic a snadné dostupnosti atraktivním cílem výletů. V dosahu města (v okruhu 30 – 50 km) mohou návštěvníci nalézt Železné hory, Žďárské vrchy a Orlické hory.

2.3 Krajina a příroda Krajina Pardubicka (bývalý okres Pardubice) má charakter kulturní stepi s převažující ornou půdou, pastvinami a lesy. V porovnání s celou Českou republikou je výrazně vyšší podíl orné půdy (okres Pardubice 49,8%, Česká republika 39,3%) a výrazně nižší podíl lesů (okres Pardubice 25,2%, Česká republika 33,4%9). Tento fakt úzce souvisí s výrazně zemědělským zaměřením okresu, z pohledu cestovního ruchu a atraktivity krajiny se však jedná spíše o negativum. V péči města je cca 400 ha veřejné zeleně. Za „zelené plíce“ města jsou považovány dvě příměstské dubiny, Tyršovy sady na místě bývalého vodního příkopu u zámku, Vinice a další plochy. Při aktualizaci botanického průzkumu provedené před několika lety bylo v katastru města zjištěno na

5 6 7 8 9

Český statistický úřad Český statistický úřad www.mmp.cz Bartoš, Štěpán – Pardubicko, 1995 www.egis.cz

2 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Pardubicích

6


Analytická část

1 400 druhů rostlin, což řadí Pardubice mezi městy České republiky na přední příčky.10 Investoři nové výstavby jsou povinni po likvidaci jakékoliv zeleně ve městě vysadit kvalitní náhradní zeleň v rozsahu a na místech, která určí odbor životního prostředí města. V posledních letech pravděpodobně dochází ke snižování plošné výměry na obyvatele, podle názoru odborníků však dochází k jejímu zkvalitňování.11 Zajímavostí je významný výskyt rozsáhlé kolonie zpěvného ptactva v zámeckém areálu. Tradici má také chov zvířat v zámeckém areálu. Pobyt návštěvníků zde zpestřují pávi, krocani atd., od jara do podzimu zde bylo umístěno stádo koz. Čas od času se objeví myšlenka na umístění živého zubra, který by připomínal pernštejnskou tradici města. Přírodní památka Nemošická stráň, ležící na katastrálním území Drozdice, Nemošice a Pardubičky, byla vyhlášena na ochranu terasy dolního toku Chrudimky porostlé dubohabřinou. Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka leží v katastru obce Lázně Bohdaneč, vpravo od silnice Lázně Bohdaneč – Chlumec nad Cidlinou. Rybníky byly součástí rozsáhlé soustavy rybníků vybudované za Pernštejnů a dodnes výrazně utvářejí charakter krajiny. Důvodem vyhlášení je ochrana rybničních společenstev, vlhkých luk a rákosin se vzácnou flórou a faunou. V rezervaci je vyznačena naučná stezka umožňující pozorovat dalekohledem hnízdící vzácné ptáky.

2.4 Životní prostředí Pardubice jsou známé jako město s tradičním chemickým průmyslem a rizikovou výrobou. Situace v oblasti ochrany ovzduší se vlivem legislativy v posledních letech výrazně lepší, proto nebylo město Pardubice v období platnosti zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší zařazeno mezi oblasti se zhoršeným ovzduším. V současné době není největším problémem oxid siřičitý, ale zejména oxidy dusíku vlivem intenzivní dopravy.12 Mezi hlavní znečišťovatele mimo dopravu patří Elektrárna Opatovice a Elektrárna Chvaletice, Aliachem (Synthesia) a Paramo.13 Dalším problémem, který úzce souvisí s dopravou, je hluk. Hlavním zdrojem hluku v Pardubicích je silniční, železniční a letecká doprava. Limity hluku jsou překračovány na téměř všech komunikacích v centru města.14 Velmi významný je fakt, že otázka image Pardubic jako znečištěného průmyslového města je řešena v akčním plánu Strategického plánu města Pardubic. Jedním z jeho cílů je „změnit dosavadní negativní image Pardubic jako města s chemickým průmyslem se špatným životním prostředím v obraz zeleného města atraktivního pro život, práci i návštěvu“, dále „rozvíjet a obnovit zelené plochy a parky ve městě, zachovat a rozvíjet zelený pás podél řek“, „provést realizaci dopravních okruhů, které v maximální míře přispějí ke zlepšení životního prostředí“ 15 atd.

2.5 Klima Česká republika se nachází v mírném pásu, který spolu s pásem subtropickým poskytuje nejlepší klimatické podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a který je typický střídáním čtyř ročních období. S polohou destinace a vývojem počasí v průběhu roku úzce souvisí sezonalita, jejíž význam se však v městském cestovním ruchu, který klade důraz na atraktivity, které často roční období a počasí přímo neovlivňuje, stírá.

10 11 12 13 14 15

www.mmp.cz Pardubické noviny Strategický plán města Strategický plán města Strategický plán města Strategický plán města

Pardubic Pardubic Pardubic Pardubic


7


Analytická část

2.6 Vodstvo Pardubice leží na soutoku Labe s Chrudimkou. Potenciál nábřeží obou řek pro rekreaci obyvatel i návštěvníků dosud není plně využit. Na Labi je provozována výletní loď Arnošt, která se může stát atraktivitou v cestovním ruchu (více viz kapitola 3.1 Doprava). Zajímavé jsou pozůstatky soustavy kanálů – zejména Halda mezi Loučnou a Chrudimkou, dochovala se část tzv. Strúhy neboli Městské řeky u kostela sv. Bartoloměje. Přímo v Pardubicích se nenacházejí přírodní vodní plochy vhodné pro širší využití v cestovním ruchu. Poměrně atraktivní jsou však písníky nacházející se nedaleko Přelouče, tedy přibližně 12 km od Pardubic. Je zde možné využít služeb školy vodního lyžování (Mělice) a dokonce navštívit nudistickou pláž (Hrádek). Oblíbeným rekreačním místem je Sečská přehrada (cca 35 km od Pardubic).

2.7 Historie Pardubic Historicky první dochovaná písemná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295. Existují archeologické doklady o tom, že již na konci 13. století stálo na místě dnešního zámku panské sídlo. V roce 1340 zdědil spolu se svými bratry tehdejší poddanské městečko Arnošt z Pardubic, pozdější první pražský arcibiskup. Ten nechal v Pardubicích postavit před rokem 1359 kostel Zvěstování Panny Marie. Bratři Arnošta z Pardubic v roce 1390 po dlouhém soudním sporu postoupili Pardubice Hanušovi z Milheimu, staviteli Betlémské kaple. Na počátku husitské revoluce patřily Pardubice jednomu z předních husitských válečníků, Viktorínu Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad, otci Jiřího z Poděbrad. Na jaře 1421 proběhlo ve východních Čechách velmi úspěšné husitské tažení, po němž si Diviš Bořek z Miletínka začal budovat hrad na Kunětické hoře a brzy ovládl také Pardubice (r. 1436). V roce 1490 Pardubické panství získává Vilém z Pernštejna. O původu rodu Pernštejnů a o jejich znaku zubří hlavy se dochovala pověst, kterou Pernštejnové nejčastěji prezentovali v podobě kamenných reliéfů. V Pardubicích můžeme najít tři: na bráně zámku, na budově okresní knihovny a nad severním vchodem kostela sv. Bartoloměje. Vilém z Pernštejna (1438–1521) intenzivně skupoval pozemky na Pardubicku a vytvořil jeden z největších a nejvýnosnějších velkostatků. Na pardubickém panství vzniklo v této době na 250 rybníků a pozoruhodná síť kanálů – k nejzajímavějším patří Opatovický kanál. Zásadní přeměny se dočkalo také někdejší panské sídlo. Na počátku 16. století byly vybudovány mohutné hliněné valy s nárožními bastiony, původní hrad byl přebudován ve výstavný reprezentativní palác. Spojení nedobytné pevnosti s pohodlnou aristokratickou residencí zachované v tomto rozsahu je v našich zemích unikátní. Ve stejné době probíhaly také rozsáhlé stavební úpravy ve městě, obzvláště po požáru města r. 1507. Nákladná přestavba dala vzniknout přísloví „skví se jako Pardubice“. Vilém z Pernštejna zahájil stavbu kostela sv. Bartoloměje. Za synů Viléma z Pernštejna, Vojtěcha a Jana, proběhla renesanční proměna sídla. Zámek byl zvýšen o jedno patro a získal cennou výzdobu interiérů. Město získalo při přestavbě po dalším požáru (1538) renesanční výzdobu v podobě ostění a portálů z červené hlíny (terakota) a obloučkových štítů domů, zvýšených o druhé patro. V této době vznikla také Zelená brána, dnešní dominanta města. Pardubice se v první polovině 16. století staly ekonomickým i kulturním centrem rozsáhlého panství. Po finanční krizi pernštejnského rodu je v roce 1560 získala královská komora. Proběhly další stavební úpravy pod vedením dvorního stavitele Oldřicha Aostalli de Sala. V této době vznikl reprezentační sál ve druhém patře severního křídla a zámecká fasáda byla ozdobena sgrafitem.


8


Analytická část

Třicetiletá válka způsobila na panství i ve městě obrovské škody. Město sloužilo císařské armádě jako pevnost a jako zásobárna obilí, Pardubice byly třikrát napadeny švédskou armádou a po posledním útoku bylo město z velké části zničeno požárem. Vypálen byl také hrad na Kunětické hoře. V následujících stoletích město i zámek postupně ztrácely význam. Další důležité období v historii města nastal v roce 1845, kdy poprvé projel vlak po trati z Prahy do Olomouce. Po dokončení tratí do Liberce a do Havlíčkova Brodu získaly Pardubice postavení dopravního uzlu. V druhé polovině století probíhal prudký hospodářský rozvoj města umožněný dobrým dopravním spojením a dostatkem levné pracovní síly z rozpadajícího se velkostatku. Rozvíjel se průmysl potravinářský, strojírenský a chemický. Rozvíjel se také bohatý kulturní a společenský život. První ročník Velké pardubické steeplechase se konal roku 1874. Na místě hodnotné staré radnice a sousedních domů byla postavena mohutná novorenesanční budova (1892). Roku 1910 vzlétl jako první Čech ing. Jan Kašpar a roku 1911 podnikl dálkový přelet Pardubice – Praha. Roku 1909 bylo slavnostně otevřeno divadlo, secesní budova architekta Balšánka. Roku 1920 byl muzejním spolkem zakoupen zámek, ve kterém sídlí muzeum dodnes, a o rok později také hrad Kunětická hora. Od roku 1929 se jezdí plochodrážní závod Zlatá přilba. Významnou událostí se stala celostátní výstava tělesné výchovy a sportu, která se v Pardubicích konala v roce 1931 a podnítila stavbu veřejných budov a úpravu prostranství na dnešním náměstí Republiky. K významným architektům této doby patří Janák, Machoň a Gočár. Za druhé světové války se Pardubice staly sídlem německých úřadů a silné vojenské posádky.V Pardubicích a okolí nalezli úkryt členové výsadku Silver A. Po atentátu na R. Heydricha nechalo gestapo zřídit na okraji města u tzv. Zámečku popraviště. Od roku 1949 do roku 1960 se Pardubice staly sídlem kraje. Staly se důležitým průmyslovým městem s chemickým, elektrotechnickým, strojírenským průmyslem. Město se rychle rozrůstalo, vznikala nová sídliště (Tesla, Višňovka, Polabiny, Dubina). Spolu se sousedním Hradcem Králové dnes patří Pardubice k největším východočeským městům, od roku 2000 se opět staly sídlem kraje. Rozvíjí se ekonomicky, postupně se zlepšuje dopravní napojení, rozvíjí se také kulturní, společenský, akademický a sportovní život.

2.8 Kulturně historické památky Poměrně rozsáhlé historické jádro města Pardubic bylo v roce 1964 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Mezi hlavní atraktivity Pardubic patří zámek, Pernštýnské náměstí se Zelenou bránou, kostel sv. Bartoloměje a některé stavby vytvořené ve 20. století. Rozsah a úroveň propagace ani návštěvnost jednotlivých atraktivit neodpovídá jejich významu a potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu.

Zámek Zámek v Pardubicích představuje architektonický unikát v podobě přechodu mezi hradem a zámkem, tedy pohodlným palácovým sídlem vybaveným ve své době dokonalým obranným systémem tvořeným mohutným hliněným valem s hradbou na úpatí a vodním příkopem okolo. Výstavba dnešního objektu byla zahájena Vilémem z Pernštejna na konci 15. století v pozdně gotickém slohu, jeho synové Vojtěch a Jan zámek renesančně přestavěli. V polovině 16. století provedl další úpravy italský stavitel Oldřich Aostalli de Sala a v 18. století zbarokizování František Maxmilián Kaňka. Vchod do hlavní budovy zámku zdobí renesanční portál, cennou součástí vnitřní výzdoby jsou renesanční kazetové stropy a zbytky nástěnné malířské výzdoby (jedná se o nejstarší renesanční nástěnné malby v Čechách).


9


Analytická část

V letech 1978 – 1997 byl zámek veřejnosti zcela uzavřen kvůli rekonstrukci. Dnes jsou přístupné rytířské sály, stálé expozice českého skla, zbraní, pohlednic a mincí.

Stálé expozice Pardubického zámku16 „Rytířské sály: Možnost prohlídky rytířských sálů v 1. patře zámku, kde se dochovaly cenné raně renesanční malby. Podle přání může návštěvník absolvovat prohlídku sálů s výkladem průvodce. Expozice Česká sklářská tvorba: První část expozice je věnována průřezu historickou sklářskou produkcí od 15. do počátku 20. století. Větší část sálu je věnována historii fenoménu tzv. ateliérové sklářské tvorby. Expozice pohlednic Orbis Pictus: V prostorách severního křídla zámku je otevřena stálá výstava pohlednic. Expozice vychází z výjimečně rozsáhlého fondu původně soukromé sbírky paní Květuše Veselé ze Svitav, který představuje jedinečný doklad vývoje pohlednic na území dnešní České republiky, a to od nejstarší emise korespondenčních lístků v Rakousko-Uhersku 1869 až do současnosti. Expozice zbraní: Na rozdíl od předchozí expozice zde jsou palné i chladné zbraně vystaveny přibližně ve vyrovnaném poměru od nejstarších až po moderní. Návštěvníci si mohou na funkčních replikách vyzkoušet fungování mechanismů některých zbraní. V tomto směru je naše expozice evropským unikátem. Expozice Peníze v Čechách 1520-1620: Nově otevřená stálá numismatická expozice je umístěna v reprezentačních renesančních zámeckých sálech. Návštěvníkům nabízí systematický přehled českých mincí od konce středověku do třicetileté války. Vedle honosných stříbrných tolarů a zlatých dukátů, ražených k reprezentačním nebo obchodním účelům, jsou v expozici přiblíženy i ty druhy domácích a zahraničních mincí, kterými se tehdy skutečně v Čechách běžně platilo.“ Zámek je sídlem Východočeského muzea a Východočeské galerie. V rytířských sálech a na nádvoří zámku se často konají společenské akce, divadelní představení a koncerty. V roce 2003 byl schválen záměr zprovoznit v prostorách pardubického zámku kavárnu a tak prostory více oživit a zpříjemnit návštěvníkům pobyt tady. Zajímavostí je chov volně se pohybujících pávů a perliček (viz kapitola 2.3 Krajina a příroda). Část expozic zámku je přístupná vozíčkářům. V minulých letech se zámek Pardubice ucházel o zařazení na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Příhrádek Tento uzavřený prostor dříve sloužil jako sídlo řemeslníků a kanceláře, měl ale také výrazný obranný význam. Přihrádek je uzavřen druhou zámeckou bránou, Baštou, přestavěnou po požáru roku 1538 Jiříkem z Olomouce. Kašna uprostřed náměstí je klasicistní. Dnes jsou budovy na Příhrádku využívány jako kanceláře Národního památkového ústavu, ale ze strany města naštěstí narůstá tlak na to, aby došlo k oživení a zatraktivnění tohoto místa.

Pernštýnské náměstí Obdélníkové náměstí, které po celá staletí tvořilo centrum města, je obklopeno domy, které nesou stopy pozdní gotiky v podobě kamenných ostění a zbytků malovaných nik. Renesanční přestavbou byly domy zvýšeny na dvoupatrové, dochovala se četná terakotová ostění a typické obloučkové štíty. Většina domů má ale podobu barokní, rokokovou, klasicistní nebo empírovou. Nejznámější je fasáda domu U Jonáše z konce 18. století. V jeho přízemí se dochovala cenná sklípková klenba. Dnes se zde nachází expozice Východočeské galerie.

16

www.vcm.cz


10


Analytická část

Zelená brána Zelená brána je pozůstatkem středověkého opevnění města. Její dnešní podoba pochází z přestavby po požáru města roku 1538. V té době byla také zvýšena na dnešních 63 metrů. Roku 1886 byla restaurována architektem Rockerem, roku 1903 byla nad průjezdem umístěna plastika představující vznik městského erbu (pověst o Ješkovi z Pardubic). Plastiku vytvořil podle návrhu Mikoláše Alše Bohumil Vlček. V sezóně je přístupný vyhlídkový ochoz. V prostorách předbraní je instalována výstavka připomínající historii Zelené brány a dalších objektů městské památkové rezervace.17

Radnice Dnešní novorenesanční radnice pochází z let 1893 – 1894. Byla postavena podle projektu Jana Wericha. Na průčelí jsou medailony českých panovníků, postava Vojtěcha z Pernštejna, zhotovená podle náhrobku v kostele sv. Bartoloměje, čtyři alegorické postavy na průčelí– Nezištnost, Přímost, Poctivost, Svornost – byly vytvořeny K. Klusáčkem a alegorie na zadní fasádě (směrem k Wernerovu nábřeží) – Tanec, Recitaci, Hudbu a Kult města Pardubic – vytvořil J. Rašek podle návrhu Mikoláše Alše. V bočním křídle se nachází slavnostní zasedací sál a v zadním křídle hudební sál.

Mariánské sousoší (Morový sloup) Morový sloup na Pernštýnském náměstí byl postaven neznámým italským umělcem v roce 1695, v roce 1777 doplnil sochař Jakub Teplý rokokovou balustrádu sestávající ze čtyř korunovaných lvů se sochami světců (Václava, Ludmily, Vojtěcha, Prokopa, Norberta, Josefa, Jana Nepomuckého a Ivana).

Kostel sv. Bartoloměje Kostel byl vystavěn v pozdně gotickém slohu v letech 1507 až 1519 Vilémem z Pernštejna původně jako pernštejnská hrobka. V roce 1912 byl kostel na západní straně rozšířen architektem Božou Dvořákem. Na přístavbě můžeme vidět mozaiku s postavami světců: sv. Ludmily, sv. Václava a sv. Prokopa od V. Förstera. Plastiku Krista a znak města Pardubic vytvořil Vilém Amort. Uvnitř kostela najdeme oltářní obraz Umučení sv. Bartoloměje, který namaloval slezský malíř M.L.Willman na konci 17. století. Pro chrám sv. Bartoloměje byl zakoupen ze zrušeného sedleckého kláštera v roce 1787 a patří k jeho nejcennějším památkám. Před oltářem se nachází nádherný renesanční náhrobek syna Viléma z Pernštejna, Vojtěcha. Byl vytesán z bílého mramoru a pochází z roku 1534. K nejstaršímu vybavení kostela patří bronzová křtitelnice z poč. 16. století. Při rekonstrukci kostela byly odkryty zbytky renesančních maleb. K nejvýznamnějším patří obrazy sv. Vojtěcha a sv. Floriana. Kazatelnu vyzdobil Jakub Teplý. V postranní kapli je umístěna plastika Ignáce Rohrbacha Kalvárie z roku 1735. Malby v předsíni vytvořil A. Häusler podle návrhů Mikoláše Alše.

Další církevní památky v Pardubicích Kromě kostela sv. Bartoloměje stojí za zhlédnutí i kostel Zvěstování Panny Marie, kostel sv. Jana Křtitele, kostel sv. Jiljí v Pardubičkách a kostel Sedmibolestné Panny Marie („Kostelíček“). Význam těchto dalších památek pro rozvoj cestovního ruchu je však minimální.

Kostel Zvěstování Panny Marie Kostel Zvěstování Panny Marie založil někdy před rokem 1359 arcibiskup Arnošt z Pardubic. V presbytáři můžeme vidět krásnou sklípkovou diamantovou klenbu. Najdeme zde také malby vytvořené podle návrhů M. Alše (Klanění králů).

17

www.mmp.cz


11


Analytická část

Kostel býval součástí kláštera minoritů. Pod kostelem bývala krypta, kam byli pohřbíváni mniši. Ta byla za 2. světové války upravena na protiletecký kryt. Klášter byl zrušen v době reforem Josefa II. a než byly v kostele obnoveny bohoslužby, probíhala v jeho budově dokonce divadelní představení. Za kostelem je bývalá reálná škola, kterou postavil v letech 1864 až 1866 architekt Schmoranz a jejíž budoucnost je vzhledem k velmi špatnému technickému stavu nejistá.

Kostel sv. Jana Křtitele Tento chrám založil v roce 1509 Vilém z Pernštejna, přestavěn byl v pozdně renesančním slohu ve druhé polovině 16. století. Interiéru jednolodního kostela dominuje freska Petra Maixnera Vzkříšení, dva epitafy s ukřižováním a vzkříšením z konce 16. století. V parku, který vznikl na místě hřbitova (do poloviny 19. století byl tento hřbitov hlavním pardubickým hřbitovem), je dnes umístěn pomník vynálezců ruchadla, bratranců Veverkových z Rybitví. Zvonice kostela stojí na zbytcích staré kostnice.

Kostel sv. Jiljí Tento kostel je poprvé připomínán v roce 1295, je tedy nejstarším pardubickým kostelem. Je jednolodní, přestavěný v pozdní gotice a v renesanci. Dnešní podobu získal v roce 1905. Průčelí zdobí reliéf Krista od sochaře Amorta. V dřevěné zvonici na hřbitově u kostela se nachází nejstarší zvon v Pardubicích (1483). Pověst vypráví o tom, že se husitský hejtman Žižka rozhodl tento kostel zachovat, a aby byl jeho úmysl každému zřejmý, přibil na kostelní dveře svou pozlacenou železnou rukavici, která se prý na stejném místě nacházela ještě v roce 1860. Jedná se však opravdu o pouhou pověst, rukavice, která na tom místě visela, byla podle odborníků o 200 let mladší.

Kotel Sedmibolestné Panny Marie Tento kostel je jedinou stavbou zastupující baroko v Pardubicích. Byl postaven v roce 1710 na místě dřevěné kapličky. V druhém desetiletí 18. století vznikly na jižní straně ambity a celý areál byl obklopen barokní zdí dynamického půdorysu. Dvě sochy před vchodem (sv. Jan Nepomucký a sv. Augustin od královehradeckého sochaře J. Devotyho) pocházejí z doby kolem r. 1740. Kostel byl po dlouhá léta zanedbáván a sloužil jako sklad děkanství. Dnes se zde opět konají bohoslužby, přestože dosud neproběhla rekonstrukce a kostel vypadá opravdu uboze.

Architektonické zajímavosti 20. století Mezi nejvýznamnější stavby známých architektů 20. století patří Východočeské divadlo, budova České spořitelny (František Roith, 1914 - 17), Komerční banky (Josef Gočár, 1924 – 25), obchodní centrum Grand (Josef Gočár, 1931), budova bývalého okresního úřadu (Ladislav Machoň, 1925), bývalé průmyslové muzeum (Karel Řepa, 1931), automatické mlýny (Josef Gočár, 1909 – 10 a 1919), vlakové nádraží (Karel Řepa, 1958), dům s pasáží na třídě Míru (Ladislav Machoň, 1923 – 25) a v neposlední řadě krematorium (Pavel Janák, 1922 - 24).

Východočeské divadlo Divadlo bylo postaveno v letech 1906 – 1909 v secesním stylu podle projektu Antonína Balšánka a bylo rozšířeno po požáru v letech 1925 – 6. Socha Genia (údajně portrét Emy Destinové) nad tympanonem je dílem Bohumila Kafky a mozaiky vedle vchodu vytvořil F. Urban (Libušin soud a Žižka před Prahou). Reliéfy předních českých skladatelů a dramatiků vytvořil Bohumil Vlček.

2.9 Kulturní zařízení, kulturní a jiné akce Pardubice jsou kulturním centrem regionu, o tom svědčí i to, že se zde nachází celá řada významných kulturních zařízení – divadla (Východočeské divadlo, Divadlo 29, Divadlo Exil), 2 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Pardubicích

12


Analytická část

Východočeské muzeum (stálé expozice viz kapitola 2.8 Kulturně-historické památky), galerie (Východočeská galerie, Galerie Gong, Galerie FONS), Komorní filharmonie, kina, hudební kluby (Žlutý pes, Ponorka), kulturní domy. Návštěvnost nejdůležitějších kulturních zařízení uvádí následující tabulka. Zařízení, akce

Roky

Kapacita (sedadla)

1997

1998

1999

571*

68 365

72 799

61 238

94 253

102 959

101 851

111 825

x

30 880

43 175

32 506

41 647

x

59 515

62 030

Východočeské divadlo Východočeské muzeum Východočeská galerie

x

Komorní filharmonie

429

2000

2001

2002

2003

x

x

x

x

x

x

18 345

29 250

39 900

27 900

59 050 **

28 200

37 620

18 400

Tabulka 2: Návštěvnost vybraných kulturních zařízení Pardubic18 x *

**

Údaje nejsou k dispozici Vč divadlo má 620 sedadel, ale některá jsou poslechová, takže z tohoto důvodu je nyní uváděna kapacita 571 míst. Kromě budovy VČD se hraje i na dalších třech scénách: v Hronovické ul. (kapacita 150 – 300 sedadel), na nádvoří zámku (350 míst), na Kunětické hoře ( 500 míst) a na komorní scéně Sv. Anežky České ( 90 míst). V roce 1999 byla nižší návštěvnost způsobena rekonstrukcí budovy . Návštěvnost komorní filharmonie byla silně ovlivněna zájezdem do USA.

Existence kulturních zařízení je dnes ve velkých městech samozřejmostí. Využívají je jak obyvatelé města a regionu, tak návštěvníci. Samotná přítomnost kulturních zařízení obvykle nevyvolává příjezdy návštěvníků na dobu významně přesahující vlastní návštěvu kulturního zařízení. Přesto může negativní zážitek spojený s nedostupností služby poskytované kulturním zařízením nebo s její nízkou kvalitou ovlivnit rozhodování o budoucí opakované návštěvě. Proto má velký význam to, že město Pardubice finančně a jinými způsoby podporuje rozvoj kultury v Pardubicích a pořádání kulturně společenských akcí. V Pardubicích se každoročně koná celá řada pravidelných kulturních a společenských akcí různého významu. Jejich přehled uvádí následující tabulka. název akce Festival dětských sborů

žánr sborový zpěv

účast mezinárodní

typ akce přehlídkový festival, mlád.+ děti

pořadatel akce Iuventus Cantans + KD Dubina IFAS KD Dubina TCK Ryengle + KD Dubina Agentura Tradice Festival B. Martinů

ročník (2004) 21

IFAS (1x za dva roky) sborový zpěv Folklorní festival Pce-HK folklor

mezinárodní soutěžní festival akadem. sborů mezinárodní přehlídkový festival, dosp.+ děti

Pardubická Ryengle

country tance

mezinárodní soutěžní festival, dospělí + děti

Festival TRADICE Festival B.Martinů

mezinárodní mezinárodní

přehlídkový, koná se v celém kraji soutěžní festival, dosp.+ děti

mezinárodní

chovatelé, spřežení, kult. vystoupení

Dostihový spolek a.s.

6

Ostrovy neklidu

folklor sborový zpěv výstava + kult. progr. netradiční umění

mezinárodní

přehlídka netradičních kult. vystoupení

4

O perníkovou pantofli

tanec

celostátní

postupová soutěž - klasický tanec

Terra madoda Taneční klub LIFE + divize

Pardubické hudební jaro

vážná hudba

celostátní

festival vážné hudby

KD Dubina

26

Koně a muzika

Slunovrat O perníkové srdce Oka - mžiky života Festival smíchu Městský festival Pardubice Festival ochotnických divadel Slavnosti perníku

18

21 13 6 6 4

37

folk a country hudba tanec fotografie divadelní

celostátní

přehlídkový festival

Folk § Country Pha

14

celostátní celostátní celostátní

postupová soutěž - klasický tanec soutěž J. Platénky (1xza dva roky) festival komedií

12 7 4

kultura, sport

regionální

město lidem, lidé městu

amatérské divadlo

regionální

divadelní přehlídka

Taneční klub LIFE Krajská knihovna VČ Divadlo Statutární město Pardubice OS (a) Maťák divadlo Exil

regionální

prezentace výrobců + kult.program

oslava perníku

Agentura Tradice

11 5 4

Strategický plán města Pardubic


13


Analytická část

Perníkový slavík

lidová píseň

regionální

soutěž pro děti MŠ,ZŠ,SŠ

O pardubický pramínek

literární

regionální

soutěž dětí MŠ a ZŠ

O polabského Čiperu

výtvarné umění

regionální

soutež dětí MŠ a ZŠ

Zámecké slavnosti

šerm, jarmark, řemesla

regionální

středověké slavnosti

Festival dechových hudeb

dechová hudba

regionální

přehlídka dechových hudeb

PACH rock Theatre

rocková hudba

regionální

Pernštýnská noc

folklor

místní

Český rok

lid.zvyky a obyčeje

místní

Krajská knihovna RSKS Krajská knihovna RSKS Krajská knihovna RSKS

13 11 10

OS Zubři

5

Klub přátel dechovky KD Dubina Ponorka - Sokol Lumír

přehlídka amatérských kapel řemesla, tance, jarmark, lid.hudba vítání jara, stavění máje, 3 králové

KD Dubina

7 4 13

Agentura Tradice

6

Tabulka 3: Přehled nejvýznamnějších opakujících se kulturních akcí Pardubic19

V následující tabulce jsou uvedeny údaje o návštěvnosti některých z pravidelných akcí konaných v Pardubicích. Roky Zařízení, akce Pardubické hudební jaro

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

1 032

1 009

790

1 166

633

900

950

491

1 125

620

x

379

x

1 500

Pardubická Ryengle

x

x

1 066

613

549

750

446

Slavnosti perníku

x

x

x

x

3 843

Zámecké slavnosti

x

2 000

4 000

2 500

2 500

2 500

X

Městské slavnosti

x

x

x

x

2 670

4 000

5 000

7 000

8 000

12 000

17 000

20 000

22 000

Mezinárodní festival dětských pěveckých sborů

Městský festival Pardubice

2 022

Tabulka 4: Návštěvnost vybraných kulturních akcí konaných v Pardubicích

25 000 20

Je zřejmé, že žádná z kulturních akcí, které se v Pardubicích konají, nemá dosud takový význam a rozměr, aby byla schopná sehrát významnou roli v cestovním ruchu, tedy lákat do Pardubic významné množství návštěvníků z České republiky nebo dokonce ze zahraničí.

2.10 Sportovní a zábavní zařízení a akce Pardubice jsou mimo jiné známé jako „město sportu“. Koná se zde několik významných tradičních sportovních akcí a řada sportů má v Pardubicích dlouhou tradici a možnost sportovního vyžití je v Pardubicích široká. Mezi nejvýznamnější sportovní zařízení patří zrekonstruovaná multifunkční Duhová aréna, dostihové závodiště, plochodrážní stadion, letní stadion, plavecký areál s venkovním rekreačním bazénem s tobogany a dalšími atrakcemi, letní koupaliště atd. Obyvatelé i návštěvníci města se mohou v Pardubicích věnovat jezdectví, tenisu, golfu (hala), squashi, bowlingu atd. Mezi tradiční sporty v Pardubicích patří jezdectví (Velká Pardubická), motorismus (Zlatá přilba), tenis (Pardubická juniorka), hokej (extraliga), letectví (průkopník ing. Kašpar, Aviatická pouť), basketbal (1. liga), atletika (extraliga), fotbal (tradice od roku 1899).21 Velká pardubická steeplechase je považována za nejtěžší překážkový dostih kontinentální Evropy, Taxisův příkop patří k nejznámějším překážkám. Tento závod navázal na tradici parforsních honů konaných v Pardubicích, poprvé se Velká pardubická konala roku 1874. Plochodrážní motocyklový závod Zlatá přilba se v Pardubicích pořádá od roku 1929. Dlouhou tradici má také juniorské

19 20 21

www.pardubickykraj.cz Strategický plán města Pardubic Strategický plán města Pardubic


14


Analytická část

mistrovství České republiky v tenise Pardubická juniorka a tradici postupně získává mezinárodní festival šachu, bridže a her Czech open. Aviatická pouť se v Pardubicích koná na počest prvního českého letce, Ing. Jana Kašpara. Následující tabulka shrnuje návštěvnost významných sportovních zařízení a akcí v letech 1996 – 2003. Roky

Zařízení, akce

1996

1997

1998

1999

2000

Plochodrážní stadion – Zlatá přilba

11 399

11 650

18 569

18 855

16 730

16 107

11 033

9 654

Dostihové závodiště

56 000

53 000

63 000

76 000

77 000

103 000

105 000

116 000

1 590

1 690 40 000

1 180 45 000

1 660 41 000

2 030 48 000

1 770 46 000

1 863 48 000

48 500

Zimní stadion

226 642

184 536

238 987

176 183

216 565

132 095**

271 000

308 742

Letní stadion

28 800

20 500

12 800

*

22 500

23 500

10 600

4 500

8 500

9 100

8 900

10 300

11 700

10 800

27 000

Areál LTC Pardubická juniorka Aviatická pouť

Basketbalová hala

2001

Tabulka 5: Návštěvnost sportovních zařízení a akcí

2002

2003

22

* v roce 1999 se fotbalová liga na LS nehrála ** nižší návštěvnost způsobena rekonstrukcí haly ZS, kdy 13 západů se hrálo v Hradci Králové x údaje nebyly zjištěny

Největší množství návštěvníků podle statistických údajů do Pardubic přijíždí za dostihy, za hokejem (a dalšími akcemi pořádanými na závodišti a v Duhové aréně) a na Aviatickou pouť. Dopad sportovních akcí na rozvoj cestovního ruchu je značně omezen tím, že návštěvníci přijedou do města pouze na konkrétní událost a nic je netáhne do centra města, kde by využívali další služby a zvyšovali příjmy jejich poskytovatelů. Souvisí to jednak s omezenou kapacitou ubytovacích zařízení (návštěvníci musejí vyhledávat ubytování v Hradci Králové a dalších místech), dále s chybějící nabídkou navazujících kulturních a společenských akcí probíhajících v centru města v době konání např. Velké pardubické, ale samozřejmě také s nízkou informovaností návštěvníků.

2.11 Výstavy a veletrhy, konference Kongresový cestovní ruch je v destinacích, kde se rozvíjí, významným zdrojem příjmů. Je spojen s pořádáním veletrhů a konferencí, vyžaduje tedy odpovídající kapacity – konferenční, ubytovací a další navazující služby. Počet vícedenních akcí kongresového typu se sice v posledních letech zvýšil, přesto v Pardubicích chybí celostátně významná akce podobného typu, která by lákala větší počet návštěvníků. Vzhledem k tomu, že Pardubice jsou krajským městem, centrem významné průmyslové oblasti, městem univerzitním, nacházejí se zde výzkumná pracoviště (to budoucna technologický park), kulturní instituce a je tu provozován sport na špičkové úrovni, potenciál pro rozvoj kongresového cestovního ruchu Pardubice nepochybně mají. V roce 2004 se v Pardubicích konal významný počet akcí kongresového typu se zaměřením na lékařství (mezinárodní konference Standardizace v ošetřovatelské péči a porodní asistenci – květen, IV. Český mezinárodní chirurgický kongres – září, mezinárodní konference Vitamins 2004 – září, mezinárodní lékařská konference Prague Congress – září, celostátní kongres s mezinárodní účastí na téma – Mezioborová spolupráce při léčbě ran – listopad atd.), chemický průmysl (Konference organických chemiků – červen atd.). V prostorách zámku Pardubice se v roce 2004 konalo 26 konferenčních akcí, z toho 9 s mezinárodních účastí, dále jsou hojně využívány prostory Univerzity Pardubice, Domu hudby, Domu techniky a další.

22



15


Analytická část

V další tabulce je uveden přehled výstav pořádaných v roce 2005 ve výstavním areálu Ideon. Stavební výstava

březen

Autosalon + Regionpropag

březen

Přehlídka nejnovějších typů osobních i nákladních automobilů, motocyklů, tahačů, autopřívěsů, náhradních dílů a autodoplňků. Velká aukce automobilů od leasingových společností. Prezentace cestovních kanceláří, rekreačních zařízení, regionů i jednotlivých měst.

Bytexpo

duben

Zaměřena jak na exteriér , tak i na kompletní vybavení interiéru. Krby, kamna, obklady, vybavení koupelen, podlahy, okna, dveře, schodiště, zasklívání balkonů, atd. Nábytek, ale i bytové doplňky, záclony, závěsy atd.

Jarní pardubický veletrh

duben

Tradiční jarní veletrh spotřebního zboží, kosmetiky, hraček, ale i veškerých potřeb pro zahrádkáře a kutily.

Dny chleba

červen

Gastro

září

Stavební výstava

říjen

Schola Bohemia

říjen

Prezentace středních škol a učilišť.

Multimédia

listopad

Prezentace firem zabývajících se prodejem počítačů, tiskáren, počítačových her, mobil. telefonů, kopírek, faxů, ale i fotoaparátů, kamer, projekční techniky a značkové elektrotechniky.

Móda + Pardubický veletrh

listopad

Odborná výstava obuvi, oděvů, kosmetiky a zdravého životního stylu. Bohatý doprovodný program.

Pardubické Vánoce

prosinec

Tradiční vánoční trhy spotřebního zboží, textilu, kosmetiky, sportu, hraček a dárkových předmětů s bohatým doprovodným programem.

Největší potravinářská a gastronomická výstava východních Čech je určena především majitelům hotelů, restaurací, velkoobchodů, maloobchodů, ale i návštěvníkům z řad široké veřejnosti

Tabulka 6: Přehled výstav konajících se v roce 2005 v Ideonu23

V roce 2004 se konal šestý ročník výstavy Koně v akci pořádané Dostihovým spolkem a. s. Vzhledem k tomu, že tato výstava navazuje na tradice jezdectví v Pardubicích, koná se na jednom z nejznámějších závodišť v Evropě a nabízí bohatý tematicky zaměřený program, mohlo by se do budoucna jednat o akci velmi úspěšnou.

2.11.1 Univerzita Pardubice Tradice vysokého školství v Pardubicích se datuje do roku 1950, kdy byla zahájena výuka na Vysoké škole chemické. Postupně se rozšiřoval počet fakult a od roku 1994 nese tato instituce název Univerzita Pardubice. Jedná se o jedinou vysokoškolskou instituci univerzitního typu v Pardubickém kraji. V současné době je možné se na Univerzitě Pardubice vzdělávat na čtyřech fakultách (Dopravní fakulta Jana Pernera, Fakulta ekonomicko-správní, Fakulta humanitních studií, Fakulta chemicko-technologická) a dvou ústavech (Ústav elektrotechniky a informatiky, Ústav zdravotnických studií). Význam univerzity pro město a pro utváření jeho charakteru je o to větší, že Univerzita Pardubice se aktivně zapojuje do společenského života města a snaží se aktivně ovlivňovat to, jak je vnímána vnějším okolím (o tom svědčí např. nový jednotný vizuální styl a logo univerzity). Univerzita Pardubice se hlásí k historii města a jeho slavným osobnostem, Aula univerzity byla nedávno přejmenována na Aulu Arnošta z Pardubic.

2.12 Nákupy Možnosti nakupování jsou v Pardubicích rozhodně bohaté – nejen v centru města, kde se kromě samostatných obchodů různého zaměření nachází obchodní centrum Grand, supermarket Tesco a u železničního nádraží Hypernova, ale i na jeho okraji, kde v posledních letech vzniklo několik nákupních

23

www.pvv.cz


16


Analytická část

center. Přesto samotný příliv lidí do Pardubic za nákupy do nákupních center na okraji města nemusí mít téměř žádný pozitivní dopad pro město, pokud není vhodným způsobem podporován delší pobyt nakupujících ve městě a využití většího množství služeb. Naopak, velká obchodní centra bývají často kritizována za to, že nešetrně zasahují do krajiny a tvoří neatraktivní součást měst. Na konci roku 2006 by mělo být na Masarykově náměstí dokončeno nové nákupní centrum, které zásadním způsobem ovlivní charakter centra města a jeho vzhled, jedná se tedy o velice citlivý architektonický problém.

2.13 Další turistické atraktivity Pardubicka Hrad Kunětická hora Hrad Kunětická hora stojí na 82 m vysoké znělcové kupě výrazně vystupující z rovinatého okolí. Vybudoval ho v letech 1421 – 1423 Diviš Bořek z Miletínka. Vilém z Pernštejna ho přestavěl v pozdně gotickém slohu s prvky rané renesance. Za třicetileté války byl hrad vypálen a zkáza hradu byla zastavena až roku 1916 po zakoupení hradu Pardubickým muzejním spolkem. Zásadní rekonstrukce proběhla až v 70. letech 20. století. V prostorách hradu je instalována muzejní expozice a konají se zde kulturní programy.

Lázně Bohdaneč Toto lázeňské městečko leží v atraktivní krajině s rybníky a listnatými lesy. Lázně tu byly založeny v roce 1896 po objevení ložisek rašeliny. Dochoval se zde lázeňský pavilon postavený podle návrhu Josefa Gočára. Renesanční radnice s podloubím pochází ze 16. století, významnou památkou je barokní kostel sv. Maří Magdalény.

Přelouč V historické části města Na Dole najdeme typické domy staré Přelouče. Cennou církevní památkou je původně gotický kostel sv. Jakuba Většího ze 14. století.

Holice Atraktivitou Holic je Africké muzeum zasvěcené cestovateli po Africe, Emilu Holubovi.

Hřebčín Kladruby nad Labem Kladruby nad Labem leží přibližně 28 km západně od Pardubic. Zdejší hřebčín byl vyhlášen Národní kulturní památkou a je známý chovem starokladrubských koní. Vilém z Pernštejna zde na začátku 16. století založil oboru pro chov a lov zvěře a hřebčín, který je dnes považován za jeden z nejstarších hřebčínů na světě. Díky změně politiky styku s veřejností se hřebčín v posledních několika letech stále více otevírá návštěvníkům a konají se zde zajímavé akce s tématikou jezdectví a chovu koní.

Opatovický kanál Opatovický kanál je zajímavou technickou památkou Pardubicka. Byl postaven Vilémem z Pernštejna a sloužil k napájení soustavy rybníků a k pohonu mlýnů, hamrů a valch. Jeho délka je 32,6 km. Podél kanálu vedou tři cyklotrasy.

2.14 Hodnocení lokalizačních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu v Pardubicích a na Pardubicku 2.14.1 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v na území České republiky Studii Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky zpracoval pro Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí Ústav územního rozvoje Brno. Jedná se o hodnocení 2 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Pardubicích

17


Analytická část

podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých obcích. Celkový potenciál je v materiálu členěn na dílčí odvětvové potenciály týkající se konkrétních aktivit spojených s cestovním ruchem.

0

bez potenciálu

1-15 16-20

základní potenciál

21-25 26-30 31-35

zvýšený potenciál

36-40 41-50

Obrázek 2: Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji

Potenciál rozvoje cestovního ruchu byl v Pardubicích stanoven na úrovni 167, město tedy patří do intenzitní zóny velmi vysokého potenciálu. Pardubice jsou na mapě označeny šipkou. Mezi všemi obcemi České republiky jsou Pardubice zařazeny na 41. místě.

51-60 61-80

vysoký potenciál

81-100 101-150 151-200 201 a více

velmi vysoký potenciál výjimečný potenciál

Jednotlivé intenzitní zóny jsou obecně charakterizovány takto:

„Bez potenciálu Bodová hodnota: 0. Tuto zónu tvoří hlavně vojenské újezdy, naprosto výjimečně i jiné obce. Statistika: 7 obcí (0,1 %), z toho 5 obcí jsou vojenské újezdy.


18


Analytická část

Zóna základního potenciálu Bodová hodnota: 1-25. Zpravidla je zastoupen jen jeden subsystém. Statistika: 1198 obcí (19,2 %).

Zóna zvýšeného potenciálu Bodová hodnota: 26-50. Buď jsou oba subsystémy v základní úrovni, nebo jen jeden ve zvýšené úrovni. Statistika: 2848 obcí (45,6 %).

Zóna vysokého potenciálu Bodová hodnota: 51-100. Buď jsou oba subsystémy ve zvýšené úrovni nebo jen jeden ve vysoké úrovni. Statistika: 1869 obcí (29,9 %).

Zóna velmi vysokého potenciálu Bodová hodnota: 101-200. Obvykle jsou oba subsystémy ve vysoké úrovni, popř. při asymetrické skladbě jeden ve velmi vysoké úrovni. Statistika: 300 obcí (4,8 %).

Zóna výjimečného potenciálu Bodová hodnota: 201 a více. Většinou jde o města s mimořádnou úrovní kulturního subsystému cestovního ruchu, doplňovanou částečně i přírodním subsystémem. Statistika: 22 obcí (0,3 %).“24 Hodnocení jednotlivých charakteristických znaků, tedy komponent celkového potenciálu, je uvedeno v následující tabulce. V rámci přírodního subsystému získaly Pardubice kladné hodnocení vhodnosti krajiny pro cykloturistiku, pro rekreaci u vody, vodní turistiku, sportovní myslivost a rybolov. Celkové hodnocení přírodního subsystému v Pardubicích je 32 bodů (je tedy pochopitelně relativně nízké). Celkové hodnocení kulturního subsystému sestává z pozitivního hodnocení kulturně historických památek a souborů, kulturních akcí, sportovních akcí a (skanzenů a) muzeí, celkem se jedná o 135 bodů. Charakteristický znak přírodní pozoruhodnosti (PP)

0

vhodnost krajiny pro pěší turistiku (PT)

0

vhodnost krajiny pro cykloturistiku (CT)

15

vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty (ZS)

0

vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku (LT)

0

vhodnost krajiny pro rekreaci u vody (RV) vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory (RHL)

24

Hodnocení

10 0

vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku (VT)

0

vhodnost krajiny pro vodní turistiku (VoT)

3

vhodnost krajiny pro horolezectví (H)

0

vhodnost krajiny pro závěsné létání (ZL)

0

vhodnost krajiny pro sportovní myslivost (My)

2

vhodnost krajiny pro sportovní rybolov (Ry)

2

vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků (VP)

0

lázeňská funkce (L)

0

kulturně historické památky a soubory (KHP)

50

skanzeny a muzea (SM)

15

kongresy a konference (KK)

10

kulturní akce (KA)

40

sportovní akce (SA)

20

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky, www.cot.cz


19


Analytická část

církevní akce (CA)

0

veletrhy a tematické trhy (Ve)

0

místní produkty (MP)

0

možnost příhraničních nákupních a zábavních činností (příhraniční specifika) (PS)

0

Přírodní subsystém

32

Kulturní subsystém

135

Celkem

167

Tabulka 7: Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Pardubicích25

Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu některých dalších obcí bývalého okresu Pardubice překračuje hodnotu 51, tyto obce tedy spadají do zóny vysokého potenciálu. PS

PT

CT

ZS

LT

RV

RHL

VT

VoT

H

ZL

My

Ry

VP

Pardubice

0

0

15

0

0

10

0

0

3

0

0

2

2

0

Lázně Bohdaneč

0

5

20

0

0

10

0

3

3

0

0

2

2

1

Přelouč

0

0

15

0

0

10

0

0

3

0

0

2

2

0

Holice

0

0

15

0

0

10

0

3

0

0

0

2

2

0

Svojšice

0

0

15

0

0

10

0

7

0

0

0

2

0

0

Horní Jelení

0

5

20

0

0

0

7

7

0

0

0

2

0

0

Veliny

0

5

20

0

0

0

7

7

0

0

0

2

0

0

L

KHP

SM

KK

KA

SA

CA

Ve

MP

PS

Přír. subsytém

Kult. subsystém

Celkem

Pardubice

0

50

15

10

40

20

0

0

0

0

32

135

Lázně Bohdaneč

5

10

0

2

20

2

0

0

0

0

46

39

167 85

Přelouč

0

10

5

0

10

2

2

0

0

0

32

29

61

Holice

0

0

15

0

0

7

0

0

0

0

32

22

54

Svojšice

0

10

0

0

10

0

0

0

0

0

34

20

54

Horní Jelení

0

0

0

0

10

0

0

0

0

0

41

10

51

Veliny

0

10

0

0

0

0

0

0

0

0

41

10

51

Tabulka 8: Obce okresu Pardubice - hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Pardubicích 26

Mezi obce okresu Pardubice, jejichž hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v oblasti přírodního subsystému je nejvyšší, patří Břehy (50), Lázně Bohdaneč (46), Semín (46), Vysoké Chvojno (43), Horní Jelení (41) , Veliny (41), Býšť (41), Poběžovice u Holic (41). Nejlépe hodnocený kulturní subsystém je v těchto obcích: Pardubice (135), Lázně Bohdaneč (39), Přelouč (29), Dašice (25), Holice (22), Svojšice (20), Dolany (20).

2.14.2 Hodnocení významu kulturně historických památek města Pardubice Zámek Pardubice je druhou nejnavštěvovanější památkou Pardubického kraje (po skanzenu na Veselém kopci). V roce 2002 zámek navštívilo přibližně 45 tisíc návštěvníků, v roce 2003 se jednalo přibližně o 47 tisíc návštěvníků.

25 26

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky, www.cot.cz Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky, www.cot.cz; CD Rukověť odborníka cestovního ruchu


20


Analytická část

Počet návštěvníků

Památka

73 250

Skanzen na Veselém Kopci

přibližně 45 tisíc

Zámek Pardubice

37 334

Zámek Litomyšl

32 194

Hrad Svojanov

28 124

Hrad Kunětická Hora

22 237

Zámek Slatiňany

přibližně 18 tisíc

Hrad Lichnice

12 531

Hrad Litice nad Orlicí

6 850

Zámek a hřebčín Kladruby nad Labem

6 160

Betlém Hlinsko

Tabulka 9: Počet návštěvníků památek Pardubického kraje v roce 200227 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000

Betlém Hlinsko

Zámek a hřebčín Kladruby n. L.

Hrad Litice nad Orlicí

Hrad Lichnice

Zámek Slatiňany

Hrad Kunětická Hora

Hrad Svojanov

Zámek Litomyšl

Skanzen na Veselém Kopci

0

Zámek Pardubice

10000

Obrázek č. 3: Počet návštěvníků památek Pardubického kraje v roce 2002

Pro srovnání následuje tabulka návštěvnosti vybraných hradů, zámků a dalších památkových objektů České republiky v roce 2001. Celkové pořadí

Název objektu

Počet návštěvníků

1.

Pražský hrad, Praha

4.

Hrad a zámek Český Krumlov, Č.Krumlov

1 033 733 303 572

9.

Zámek Hluboká nad Vltavou, Č.Budějovice

209 265

13.

Arcibiskupský palác a zahrady v Kroměříži, Kroměříž

165 415

17.

Zámek Ratibořice, Náchod

125 229

28.

Zámek Telč, Jihlava

88 223

33.

Soubor lidových staveb Vysočina, Chrudim

77 106

50.

Zámek Opočno, Rychnov nad Kněžnou

50 452

Tabulka 10: Pořadí návštěvnosti vybraných hradů, zámků a památkových objektů v roce 200128

Podle Programu rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy lze Pardubice zařadit mezi turistické atraktivity celorepublikového (nadregionálního) významu.

27 28

MF DNES Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy


21


Analytická část

Turistické cíle a atraktivity v turistickém regionu Východní Čechy mezinárodního významu ZOO ve Dvoře Králové

Litomyšl

celorepublikového (nadregionálního) významu

ostatní (regionálního významu)

Hradec Králové Pardubice Kuks

Sečská přehrada přehrada Pastviny

Orlické hory

Holice

Teplicko-adršpašské skály Třebechovice p. Orebem (betlém) Josefov (pevnost) Nové Město nad Metují

Jaroměř

Moravská Třebová Vysočina - soubor lidových staveb

Broumovské stěny

Chrudim Náchod Broumov Opočno Dobruška Rychnov nad Kněžnou

Svitavy Česká Třebová Králíky Hlinsko Pecka Křinice Svaté Hamry Častolovice Česká Skalice Hořice

Tabulka 11: Hodnocení významnosti turistických cílů a atraktivit v turistickém regionu Východní Čechy29

Přestože většina jednotlivých památek a zajímavostí Pardubic má význam místní nebo regionální, výše uvedená hodnocení naznačují, že Pardubice se mohou stát za určitých podmínek oblíbeným cílem návštěvníků z České republiky a v případě vytvoření produktů zahrnujících další zajímavosti a nabízejících atraktivní program také cílem návštěvníků ze zahraničí. Současné postavení Pardubic v cestovním ruchu neodpovídá potenciálu města.

29

Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy


22


Analytická část

3. Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Pardubicích Význam realizačních předpokladů, tedy materiálně technické základny cestovního ruchu, dopravní a další infrastruktury, se projevuje ve fázi uskutečňování návštěvy nebo pobytu. Umožňují přesun do dané oblasti (doprava) a vlastní pobyt (ubytovací a stravovací zařízení), případně využití dalších služeb (zábavná a sportovní zařízení). Při besedách s odborníky v cestovním ruchu konaných v rámci zpracování Programu rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy byla položena otázka „Jaké služby a aktivity ve vaší turistické oblasti chybí nebo jsou nedostatečné?“ Turistické oblasti Pardubicko se týkaly tyto odpovědi: Odpověď

Počet

komplexní informační systém

3

malá nabídka sportovních akcí pro neorganizované občany (plavecké závody, projížďky na kolech po vyznačených cyklotrasách, beach volejbal) infrastruktura (odpočívadla, upozornění na cíle)

1

chybí hotely vyšší kategorie (4 a 5hvězdičkové), vyhledávané především zahraničními klienty

1

parkovací kapacity

1

neexistuje areál pro výstavnictví většího rozsahu

1

1

nedostatečný servis poskytovaných služeb IC a rozšíření poboček IC po turist. atraktivních areálech (letiště, nádraží ...)

1

levná ubytovna pro turisty

1

chybí průvodcovská služba

1

obnova MPR, historických budov

1

napojení na dálnici

1

Tabulka 12: Chybějící služby na Pardubicku

30

3.1 Doprava Pardubice mají relativně výhodnou geografickou polohu, která by je mohla předurčovat pro to, aby byly výhodným východiskem výletů. Město sice bývá nazýváno jako „dopravní uzel“, napojení však není ideální zejména v silniční dopravě.

3.1.1 Silniční doprava Hlavní nevýhodou Pardubic v souvislosti se silniční dopravou je chybějící napojení na dálnici. Tato situace by se mohla změnit po dokončení dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové a souvisejícího přivaděče do Pardubic. Nevyhovuje také průtah silniční dopravy středem města. Autobusovou dopravu na území Pardubického kraje provozuje Connex Východní Čechy a. s. včetně specializovaných cyklobusů a skibusů do Železných hor a na Vysočinu. Autobusové nádraží v Pardubicích bohužel není bezbariérové.

3.1.2 Železniční doprava Železniční stanice Pardubice má celostátní význam. Leží současně na dvou koridorech: • Německo – Děčín – Praha – Pardubice – Brno – Rakousko, Slovensko • Německo – Cheb – Plzeň – Praha – Pardubice – Ostrava – Polsko, Slovensko V osobní železniční dopravě tedy Pardubice mají přímé mezinárodní spojení s městy Varšava , Moskva, Košice, Žilina, Vídeň, Berlín, Hamburg a vnitrostátní přímé spojení s městy Praha, Děčín, Cheb, Plzeň, Liberec, Hradec Králové, Brno, Přerov, Olomouc, Ostrava. Např. z Pardubic do Vídně cesta vlakem

30

Program VČ

3 Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu v Pardubicích

23


Analytická část

EuroCity, který jede na této trati pětkrát denně, trvá cca 3,5 hodiny, z Pardubic do Berlína je možné dostat se přímým spojem za 6,5 hodiny. Pardubické nádraží je bezbariérové.

3.1.3 Letecká doprava V Pardubicích je mezinárodní letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem zařazené do sítě pěti páteřních letišť ČR. Letiště provozuje akciová společnost East Bohemian Airport, jejímž stoprocentním vlastníkem je město Pardubice. Civilní provoz zde funguje od roku 1995. Letiště leží zhruba 4 km od centra města. Díky zájmu cestovních kanceláří v posledních několika letech výrazně stoupá počet přepravených pasažérů. Letiště slouží nejen výjezdovému cestovnímu ruchu, přilétají sem také charterové lety z Moskvy. Letiště Pardubice má však v současné době omezené kapacity pro odbavování pasažérů, pro další rozvoj budou nezbytné některé úpravy. Existence mezinárodního letiště může být pro Pardubice významnou konkurenční výhodou. Z hlediska cestovního ruchu a zvýšení příjmů z využívání dalších služeb zahraničními turisty však situace zatím není ideální. Ruská cestovní kancelář Něva, která organizuje lety do Pardubic, nabízí let sem jako součást zájezdu, víceméně okamžitě po příletu jsou turisté přímo z letiště přepraveni do Prahy.

3.1.4 Vodní doprava Dlouhodobým záměrem je splavnění Labe do Pardubic a vybudování multimodálního logistického centra, jehož součástí bude přístav v Pardubicích. Z pohledu cestovního ruchu se aktivně fungující přístav může stát atraktivním místem výletů, jak tomu často ve světě je. Navíc by bylo možné využít rostoucího zájmu o plavby na luxusních lodích. V současné době je na Labi provozována výletní a restaurační loď Arnošt z Pardubic. Směrem po proudu je možné doplout do Srnojed, Valů a Přelouče, ve směru proti proudu je atraktivní průjezd plavební komorou a plavba s výhledem na Kunětickou horu směrem na Brozany a Kunětice.

3.1.5 Cyklistická doprava Díky příznivým terénním podmínkám na území města i v okolí je jízdní kolo často využívaným dopravním prostředkem pro cesty do zaměstnání a pro rekreaci. V současné době je v Pardubicích vybudováno cca 30 km cyklostezek a další vyznačené kilometry cyklotras umožňujících výlety různými směry. Do budoucna se plánuje vybudování cyklostezky mezi Pardubicemi a Hradcem Králové a mezi Pardubicemi a Chrudimí.


24


Analytická část

Obrázek 4: Délka vybudovaných cyklistických komunikací ve vybraných městech ČR31

Pardubicemi prochází několik dálkových cyklistických tras. Nejvýznamnější je trasa II. třídy č. 24, tzv. „Labská trasa“, která vede podél řeky Labe od jejího pramene v Krkonoších přes Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové, Pardubice, Přelouč a dále do Mělníka, dále tudy vede několik tras IV. třídy.

Obrázek 5: Dálkové cyklotrasy mezinárodního významu32

Přestože podmínky pro cyklisty jsou v Pardubicích ve srovnání s ostatními městy České republiky nadstandardní, systém cyklostezek je často kritizován, zorientovat se a dostat se plynule z jednoho konce města na druhý je často obtížné i pro obyvatele města, natož pro cyklisty, kteří se v Pardubicích běžně nepohybují.

31 32

Centrum dopravního výzkumu IN Národní strategie cyklistické dopravy ČR Turistický atlas Česko, SHOCart, spol. s r.o. IN Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy


25


Analytická část

3.1.6 Městská hromadná doprava Hromadnou dopravu osob na území města Pardubic zajišťuje Dopravní podnik města Pardubic a. s. se stoprocentní účastí města. Síť městské hromadné dopravy, kterou tvoří v současné době 22 linek (8 trolejbusových, 14 autobusových), zajišťuje spojení do centra z železničního a autobusového nádraží a z letiště, zasahuje i do některých oblastí zajímavých z pohledu cestovního ruchu, ležících mimo katastrální území města (Lázně Bohdaneč, Ráby – Kunětická hora). V roce 2004 byla ke stávajícím jednorázovým jízdenkám zavedena možnost využívat časové jízdenky na 40 nebo 60 minut. Dopravní podnik města Pardubic provozuje také několik nízkopodlažních autobusů vhodných pro přepravu vozíčkářů. Od roku 2002 funguje, ač zatím v omezené podobě, integrovaný dopravní systém VYDIS, umožňující využít jednu jízdenku (jednodenní, sedmidenní, třicetidenní) na některých železničních tratích ve východních Čechách a v městské hromadné dopravě v Pardubicích, Hradci Králové a Jaroměři. Prozatím systém nezahrnuje autobusové linky.

3.1.7 Doprava v klidu Vzhledem k tomu, že přibližně 70 – 75% návštěvníků v našich regionech přijíždí vlastním automobilem, otázka parkování vždy úzce souvisí s rozvojem cestovního ruchu.33 V centru Pardubic lze zaparkovat pouze na placených místech. Relativně vysoké ceny parkovného (nejvyšší poplatek se platí na Pernštýnském náměstí – 40,- Kč za hodinu) mají vést ke snížení počtu aut parkujících ve středu města. Na většině míst není stání od sobotního odpoledne do pondělí zpoplatněno. V prosinci 2002 byl uveden do provozu parkovací dům na ulici Karla IV., do budoucna by měla vzniknout další parkovací místa v plánovaném komplexu na Masarykově náměstí. V nejbližší době město Pardubice plánuje vybudovat záchytná parkoviště na okraji města34. Problematické je parkování autobusů v centru města – jedinou možností je parkoviště za Duhovou arénou, které je však od historického centra vzdáleno přibližně 1 km. Pro zájezdy seniorů nebo pro zájezdy s omezeným časem na prohlídku je toto řešení nevhodné. S problematikou parkovacích míst je úzce spojena otázka nedostatečné navigace k těmto parkovacím místům.

33 34

Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy MF DNES 4. 8. 2004


26


Analytická část

3.2 Ubytovací kapacity Návštěvníkům Pardubic je k dispozici cca 1 750 lůžek, z toho 823 lůžek hotelových, 217 lůžek v penzionech a 705 lůžek v ubytovnách. V letních měsících kapacita v ubytovnách narůstá až na 2 500 lůžek, celková lůžková kapacita je tedy cca 2 500 lůžek. Dále je možné ubytování v chatkách a vlastních stanech nebo karavanech v autokempingu (cca 222 míst). Hotely:

Penziony:

Ubytovny:

Autokemping cihelna

Název

Počet lůžek

Harmony Club Hotel

60

Sociální zařízení na pokoji

Hotel 100

20

na pokoji

Hotel Kristl

48

2 pokoje se sociálním zařízením

Hotel Labe

330

na pokoji

Hotel Sirius

75

mimo pokoj

Hotel u sv. Anděla

27

na pokoji

Hotel Zámeček

32

na pokoji

Hotel Zlatá štika

65

na pokoji

Hotelový dům Arnošt

113

na pokoji na pokoji

S. M. G. Sport Hotel

47

celkem

823

Název

Počet lůžek

Sociální zařízení

Penzion 2727

10

na pokoji

Penzion Atrium

22

na pokoji

Penzion Birdie

20

na pokoji

Penzion Hůrka

13

na pokoji

Penzion Kulendová

4

Penzion NAP

12

Penzion OK Centrum

28

na pokoji resp. v apartmánu

Penzion Šenk

51

na pokoji

na pokoji a mimo pokoj

Penzion U Kohoutka

12

na pokoji

Penzion Zelená žába

25

na pokoji na pokoji

Penzion Pod Vinicí

20

celkem

217

Název

Počet lůžek

Harmony Club Hotel

177

na pokoji

Hostel TRIM

220

na pokoji a mimo pokoj

Hotelový dům Hůrka

170

mimo pokoj

Koleje Univerzity Pardubice

45 (během roku), 600 (červenec – srpen)

mimo pokoj

Privát Volejník

7

Sociální zařízení

Ubytovna HC SKP

36

mimo pokoj

Ubytovna SOU Stavební

198 (červenec – srpen)

mimo pokoj

Ubytovna T-STING

50

na pokoji

celkem

705 (celý rok), 1458 (červenec – srpen)

místa pro stany a karavany pro cca 200 osob, 22 lůžek v chatkách

Tabulka 13: Přehled ubytovacích zařízení v Pardubicích35

35

Strategický plán, databáze Pardubického kraje, vlastní průzkum


27


Analytická část

Srovnání počtu ubytovacích zařízení, počtu lůžek a počtu zaměstnanců ubytovacích zařízení v Pardubickém kraji a jeho okresech je uvedeno v následující tabulce. Údaje pocházejí z jednorázového šetření provedeného v roce 2001. Vyplývá z nich, že v okrese Pardubice se v tomto roce nacházelo 12% ubytovacích zařízení Pardubického kraje, ale 21% lůžek (tedy v relativně velkých ubytovacích zařízeních) a dokonce 37% zaměstnanců ubytovacích zařízení v Pardubickém kraji. Ve srovnání s ostatními okresy kraje bylo v okrese Pardubice průměrně více zařízení s celoročním provozem. v tom provozovny s provozem Kraj, okresy

v tom s možností stravování

Celkem celoročním

pro hosty i pro veřejnost

sezonním

pouze pro hosty

bez možnosti stravování

Počet ubytovacích zařízení Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí

612

372

240

55

193

364

146

54

92

4

42

100

74

61

13

9

37

28

12%

16%

5%

16%

19%

8%

94

69

25

17

37

40

298

188

110

25

77

196

19 780

13 244

6 536

2 025

9 037

8 718

5 078

2 626

2 452

97

1 952

3 029

4 220

3 642

578

142

2 947

1 131

Počet lůžek Pardubický kraj Chrudim Pardubice

21%

27%

9%

7%

33%

13%

Svitavy

3 546

2 452

1 094

668

1 561

1 317

Ústí nad Orlicí

6 936

4 524

2 412

1 118

2 577

3 241 575

Počet zaměstnanců Pardubický kraj

*

1 976

1 664

312

94

1 307

Chrudim

431

319

112

*

*

176

Pardubice

726

676

50

*

*

153

37%

41%

16%

Svitavy

350

283

67

49

197

27% 104

Ústí nad Orlicí

469

386

83

32

295

142

údaj nebyl zveřejněn

Tabulka č. 14: Ubytovací zařízení v okresech Pardubického kraje v r. 200136

36

Český statistický úřad – jednorázové šetření provedené v r. 2001


28


Analytická část

V následující tabulce je uvedeno srovnání počtu ubytovacích zařízení, pokojů a lůžek krajů České republiky ve vztahu k celkové rozloze těchto krajů. Pardubický kraj se nachází na 14. (tedy posledním místě) podle kapacity ubytovacích zařízení, pokud tento údaj vztáhneme k rozloze kraje (tj. ubytovací kapacity na 100 km2), dostává se na 11. místo. Z údajů vyplývá, že přestože rozloha Pardubického kraje činí 5,73% rozlohy České republiky, kapacita ubytovacích zařízení tomu zdaleka neodpovídá. Počet Počet pokojů zařízení na Počet pokojů Počet lůžek na 100 km2 100 km2

Počet zařízení ČR celkem

Počet lůžek na 100 km2

Rozloha (km2)

8 211

10

171 111

217

447 537

567

78 867,6

Hlavní město Praha

601

121

32 125

6478

69 987

14113

495,9

Středočeský kraj

620

6

11 539

105

31 582

287

11016,13

Jihočeský kraj

954

9

16 341

162

47 929

477

10056,66

Plzeňský kraj

481

6

8 042

106

22 619

299

7561,06

Karlovarský kraj

470

14

13 314

402

27 645

834

3314,36

Ústecký kraj

457

9

8 187

153

21682

406

5335,03

Liberecký kraj

999

32

14 380

455

42 442

1342

3162,89

1 048

22

16 548

348

46 296

973

4758,17

Vysočina

383

6

6 459

93

19 742

285

6925,39

Jihomoravský kraj

536

8

12 441

176

31 415

445

7065,45

Olomoucký kraj

390

8

7 619

148

20 525

398

5158,75

Zlínský kraj

419

11

8 750

221

23 311

588

3963,91

Moravskoslezský kraj

534

10

10 248

185

27 525

497

5535,35

Pardubický kraj

319

7

5 118

113

14 837

328

4518,5

Královéhradecký kraj

Procento ČR Pořadí mezi kraji

3,89% 14

2,99% 11

14

3,32% 11

5,73%

14

11

10

37

Tabulka č. 15: Srovnání kapacit ubytovacích zařízení v krajích České republiky

Následující tabulka a graf shrnují hrubé a čisté využití lůžek a využití pokojů v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004. Hrubé využití lůžek v %

Čisté využití lůžek v %

Využití pokojů v%

ČR celkem

33,6

39,7

45,7

Praha

44,0

47,1

53,0

Středočeský kraj

33,0

37,1

42,3

Jihočeský kraj

26,1

33,0

38,7

Plzeňský kraj

29,2

36,4

42,0

Karlovarský kraj

46,0

54,0

60,2

Ústecký kraj

19,6

25,4

31,3

Liberecký kraj Královéhradecký kraj Vysočina

27,1

34,4

40,4

29,0

36,8

43,3

28,4

34,9

42,2

Jihomoravský kraj

27,3

31,8

37,2

Olomoucký kraj

28,1

33,9

39,1

Zlínský kraj

38,8

45,8

50,1


32,2

38,2

42,0

Pardubický kraj

25,4

32,7

37,4

Pořadí v rámci ČR

13.

12.

12. 38

Tabulka č. 16: Využití lůžek a pokojů v krajích České republiky v roce 2004 37

Český statistický úřad – stav k 31. 12. 2003


29


Analytická část

70 ČR celkem

60

Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj

50

Plzeňský kraj Karlovarský kraj 40

Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj

30

Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

20

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj 10

Pardubický kraj

0 Hrubé využití lůžek v % Čisté využití lůžek v %

Využití pokojů v %

Obrázek č. 6: Využití lůžek a pokojů v krajích České republiky v roce 2004

Přestože počet ubytovacích zařízení vztažený k rozloze území je v Pardubickém kraji relativně nízký, vzhledem k současné úrovni návštěvnosti, a tedy i k využití lůžek a pokojů, je zřejmé, že množství ubytovacích kapacit v kraji je dostatečné. Situace je jiná v Pardubicích, kde služby ubytovacích zařízení využívají firmy pro ubytování svých zaměstnanců a významným způsobem zvyšují vytíženost těchto zařízení. Zvláště patrný je nedostatek ubytovacích kapacit v době konání velkých akcí, které lákají velké množství návštěvníků z České republiky i ze zahraničí (Velká pardubická steeplechase, Zlatá přilba). Kvalita ubytovacích služeb v Pardubicích obecně neodpovídá trendům a vývoji na trhu cestovního ruchu, současná skladba ubytovacích kapacit není schopna uspokojit potřeby stále náročnějších potenciálních zákazníků. V Pardubicích není ubytovací zařízení kombinující dostatek kvalitních lůžek, kapacitu pro kongresy a podobné akce s navazujícími službami a zároveň levnější turistické hotely a penziony nabízející kvalitu obvyklou v evropských zemích za přiměřenou cenu.

3.3 Restaurace V Pardubicích je provozováno více než 50 restaurací, barů, pohostinství a dalších podniků nabízejících stravování a občerstvení. Možnosti stravování v Pardubicích odpovídají potřebám města podobné velikosti, je možné navštívit podniky nabízející českou kuchyni i kuchyně světové, podniky rozmanité cenové a kvalitativní úrovně. Problémem restauračních zařízení je často obsluhující personál nedosahující úrovně obvyklé v zahraničí.

38

Český statistický úřad


30


Analytická část

Podle údajů Českého statistického úřadu byl v roce 2001 počet pohostinských zařízení v Pardubickém kraji a v okrese Pardubice včetně podílu počtu pohostinských zařízení v okrese Pardubice na celkovém počtu v Pardubickém kraji následující: Počet pohostinských provozoven v tom Území (kraj / okres)

s s podáváním podáváním jídel nápojů

celkem

s ostatními službami

ČR celkem

26 125

11 678

13 188

1 259

Pardubický kraj

1 154

459

639

56

Chrudim

261

90

162

9

Svitavy

214

83

123

8

Ústí nad Orlicí

277

117

144

16

Pardubice % Pardubického kraje

402

169

210

23

35%

37%

33%

41%

Tabulka 17: Počet pohostinských provozoven podle typu poskytovaných služeb (2001)39

3.4 Městské informační středisko Městské informační středisko sídlící v centru Pardubic funguje v současné podobě od října 2003. S provozovatelem předcházejícího Informačního centra města Pardubic rozvázalo město smlouvu a rozhodlo se zřídit Městské informační středisko jako příspěvkovou organizaci města. Díky přímému napojení na město a jeho magistrát bude do budoucna pravděpodobně zajištěna užší spolupráce. Činnost Městského informačního střediska je tedy financována z rozpočtu města Pardubic, Pardubického kraje, ministerstva zahraničních věcí a z vedlejší činnosti. Městské informační středisko má 3 zaměstnance na plný úvazek a další pracovní sílu na občasnou výpomoc. Ti ve třech jazycích (čeština, angličtina, němčina) poskytují informace o dopravě, službách, ubytovacích a stravovacích možnostech, kulturních, společenských a sportovních akcích v Pardubicích a základní informace o Pardubickém kraji. Městské informační středisko zprostředkovává základní služby pro návštěvníky města i jeho obyvatele (ubytování, prodej vstupenek, přístup k internetu, průvodcovské služby). Návštěvník zde může získat zdarma základní tiskoviny, další si může zakoupit stejně jako propagační předměty. Městské informační středisko realizuje v určitém rozsahu vlastní ediční činnost. Městské informační středisko je certifikováno agenturou CzechTourism, působí jako Regionální evropské informační středisko a pobočka firmy DHL. Do budoucna Městské informační středisko počítá se spoluprací s rozbíhajícím se destinačním managementem turistického regionu Východní Čechy a s cestovní kanceláří Centrum. Tato spolupráce umožní rozšíření nabídky o komplexní produkty zahrnující pobyt v Pardubicích. Městské informační středisko spravuje web www.ipardubice.cz poskytující základní informace (v českém jazyce) o dění v Pardubicích, o kulturních a společenských akcích a o nejvýznamnějších památkách. Dále je zde možné nalézt přehled ubytovacích zařízení (včetně kontaktů a orientačních cen za ubytování) a restaurací v Pardubicích, přehled památek s fotografiemi, informace o dopravě ve městě a o možnostech parkování, informace pro vozíčkáře pohybující se po Pardubicích, interaktivní mapu města atd. Stránky existují v české a v anglické mutaci.

39



31


Analytická část

Sekce webu „bez bariér“ (www.bezbarier.ipardubice.cz) je určena pro zdravotně postižené občany, najdou zde informace o odstraňování bariér ve městě, mapu s podrobnostmi o přístupu do jednotlivých objektů v Pardubicích a seznam společenských akcí pro postižené.

3.5 Cestovní kanceláře a agentury V Pardubicích sídlí celá řada cestovních kanceláří a agentur, ale žádná z nich se nezabývá prodejem incomingových zájezdů do Pardubic a okolí. Městské informační středisko se snaží navázat spolupráci s cestovní kanceláří CK Centrum. V rámci zpracování této analýzy bylo provedeno dotazníkové šetření mezi cestovními kancelářemi a agenturami ve dvou skupinách – jednak mezi společnostmi zabývajícími se incomingem a domácím cestovním ruchem bez důrazu na sídlo, jednak mezi společnostmi z Pardubic resp. z Pardubického kraje bez ohledu na zaměření. Důvodem je nízký počet cestovních kanceláří nebo agentur sídlících v Pardubickém kraji, které se zároveň zabývají tímto typem zájezdů. Z opakovaně oslovených 47 cestovních kanceláří a agentur pouze 14 dotazník vyplnilo, z toho 6 cestovních kanceláří (tedy touroperátorů) a 8 cestovních agentur (tedy prodejců zájezdů). I tento fakt svědčí o nízkém zájmu cestovních kanceláří a agentur o město Pardubice. Dva subjekty mají ve své nabídce zařazen zájezd zahrnující návštěvu Pardubic, pět dalších projevilo zájem za určitých podmínek do budoucna Pardubice do své nabídky zařadit („potřebuji nakoupit hotový produkt za velkoobchodní cenu s garancí realizace na místě 8 měsíců dopředu“, „chybí zde, tzv. lanová centra; o možnosti provozu by zde byl zájem ze strany klientů“). Poměrně zajímavé jsou údaje o zdrojích informací, které cestovní kanceláře a agentury při své práci využívají. Nejčastěji využívají internet (využívají všechny, devětkrát se objevuje na prvním místě v pořadí zdrojů), dále propagační materiály, zkušenosti z individuální osobní návštěvy a informace získané na veletrzích a workshopech. Další zdroje informací (informační centra v regionu, odborné časopisy pro cestovní ruch, famtripy, sdělovací prostředky) jsou méně významné. Vyplněné dotazníky jsou uvedeny v příloze.

3.6 Kapacity pro kongresový cestovní ruch Kongresový a incentivní cestovní ruch je v rámci tohoto odvětví do jisté míry specifický a klade na poskytovatele služeb zvláštní nároky – jak na další poskytované služby (ubytování, kancelářské služby atd.), tak na marketing a koordinaci aktivit v rámci města. Na druhou stranu je významným potenciálním zdrojem příjmů v cestovním ruchu i navazujících odvětvích v těch obdobích roku, kdy přijíždí méně návštěvníků cestujících ve volném čase. Vybavení materiálně technickou základnou podmiňující rozvoj kongresového cestovního ruchu je v Pardubicích nedostatečné. V Pardubicích se nacházejí následující sály vhodné pro využití v kongresovém cestovním ruchu:


32


Zařízení

Analytická část

Kapacita (počet osob)

Dům hudby - velký sál

Velký sál 430, malý sál 80

Dům techniky - velký sál

Velký sál 220, salonky 60

Hotel Labe

Kongresový sál 180, salonky 50 + 30

Ideon

Hlavní sál 1 000, galerie 500 míst

Kulturní dům Dubina

300

Kulturní dům Dukla

Konferenční uspořádání 380 míst

Radnice - Hudební sál

169 (v současné době v rekonstrukci)

Univerzita

Aula 374 míst, A2 158, A3 a A10 80 míst, A4 a A5 36 míst kongresový sál – rektorát 200 míst, H1 303 míst, H2 153 míst nové učebny: B1 310, B2 80, B3 80 míst

Zámek - rytířské sály

Rytířské sály 120, přednáškový sál 100

Tabulka 18: Kapacita sálů vhodných pro kongresový cestovní ruch40

Jediným areálem, který by bylo možné charakterizovat jako výstavní, je Ideon, který má k dispozici prostory s výstavní plochou cca 1430 m2 (pro srovnání: Brněnské výstaviště disponuje plochou přesahující 80 000 m2, královéhradecký Aldis 5 000 m2) a malý salonek pro doprovodné akce (zhruba 30 míst). Tento areál provozuje Pardubická výstavní a veletržní s. r. o.

3.7 Služby pro cyklisty Pardubice mají relativně vhodné podmínky pro rozvoj cykloturistiky. Přesto je nutné vzít v úvahu to, že návštěvníci - cykloturisté mají specifické požadavky na nabídku služeb. Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy navrhuje vytvoření sítě tzv. „cyklistických partnerů“, tedy míst, kde cyklista může žádat pomoc (zalepení kola, půjčení pumpičky na kolo, drobné občerstvení, použití telefonu, koupě mapy atd.). Ani v Pardubicích neexistuje služba podobného typu, která by byla využitelná o víkendu a o které by cykloturisté mohli snadno získat informaci. Chybí půjčovna kol, případně jejich úschovna. Městské informační středisko v roce 2004 vydalo mapu Pardubic a okolí pro cyklisty.

3.8 Pardubice pro osoby s handicapem V roce 2005 připravuje magistrát města ve spolupráci s organizacemi zdravotně postižených návrh koncepce bezbariérového města. Úkolem koncepce je mj. zpracovat grantový systém certifikace služeb, navrhnout motivační programy pro zkvalitnění života zdravotně postižených v Pardubicích atd. Mapa bezbariérových přechodů v Pardubicích byla oceněna v soutěži Zlatý erb 2005 v kategorii Nejlepší elektronická služba. Na mapě jsou kromě přechodů vyznačena parkovací stání pro invalidy, bezbariérově přístupné zastávky MHD atd. V tištěné podobě je mapa vyvěšena v hale nádraží a je k dostání v MIS.

3.9 Informační a navigační systém Ve městě existuje navigační systém tvořený směrovkami s nápisy a piktogramy určený spíše pro pěší. Tento systém rozhodně není vyhovující – směrovek je nedostatečné množství, jsou nepřehledné a nejsou vhodně rozmístěny. Piktogramy na směrovkách nejsou natolik výstižné, aby dokázaly nahradit cizojazyčné směrovky. Dále se ve městě nachází několik interaktivních map s namluveným komentářem k jednotlivým objektům. Úroveň jejich využití je sporná.

40

Strategický plán města Pardubic, databáze odboru kultury Pardubického kraje


33


Analytická část

3.10 Vzdělávání pro oblast cestovního ruchu V Pardubicích sídlí Soukromá střední odborná škola cestovního ruchu, která se zaměřuje na management cestovního ruchu a výuku cizích jazyků. Jedná se o jedinou střední školu tohoto zaměření ve východních Čechách. Odborníky pro oblast služeb, které jsou využívány návštěvníky, vychovává také Labská hotelová škola a střední odborné učiliště, mimo jiné v oboru hotelnictví a turismus zakončeném maturitou. Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové nabízí bakalářské vzdělání v oboru management cestovního ruchu.

3.11 Hodnocení realizačních v Pardubicích

předpokladů

rozvoje

cestovního

ruchu

Z předcházející analýzy vyplývá, že kvantita a kvalita prvků materiálně technické základny pro rozvoj cestovního ruchu v Pardubicích není dostatečná a neodpovídá trendům na straně poptávky na trhu cestovního ruchu. Stejně tak dopravní dostupnost Pardubic není ideální. Úroveň služeb pro cestovní ruch jeho rozvoj v Pardubicích v mnoha případech spíše brzdí.


34


Analytická část

4. Město Pardubice a podpora rozvoje cestovního ruchu Představitelé města Pardubic si uvědomují význam cestovního ruchu a jeho možný přínos pro město a jeho obyvatele jak v oblasti ekonomické, tak kulturní a sociální. Otázka rozvoje cestovního ruchu je řešena ve strategickém plánu rozvoje města a rozvoji tohoto odvětví se věnuje Odbor kultury, sportu a cestovního ruchu.

4.1 Strategický plán Základním východiskem pro akční plány v jednotlivých řešených oblastech do roku 2010 je tzv. strategická vize města: „Změnit nepříznivý demografický vývoj v počtu obyvatel a současně změnit věkovou strukturu obyvatel města v horizontu 10 – 15 let tak, že: a) počet obyvatel města překročí 100 000 b) věkový průměr obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích poklesne pod současné celostátní průměry Ekonomická prosperita města bude spojena s rozvojem jak velkých, tak malých a středních firem ve sféře průmyslu, obchodu a služeb. Pardubice se soustředí na efektivní využití své výhodné geografické polohy, výborné dopravní dostupnosti a flexibilní pracovní síly. Zvýšení vzdělanostní, etické a kulturní úrovně obyvatel.“41 Dále strategický plán stanovuje tzv. globální cíle, kterých má být prostřednictvím strategického plánu města dosaženo, v následujících oblastech: „Doprava Pardubice budou vytvářet podmínky pro zlepšení vlastní dopravní dostupnosti a rozvoj všech druhů dopravy ve vzájemném souladu. Město bude rozvíjet provázaný a funkční systém vnitřní dopravy (zejména cyklistické, pěší, dopravy v klidu a MHD). Ve spolupráci s Pardubickým krajem a Univerzitou Pardubice DFJP usilovně pracovat na vybudování funkčního IDS (Integrovaný dopravní systém). Tento globální cíl vychází z předpokladu, že město ve spolupráci s ŘSD a Krajským úřadem PK bude řešit otázky vnějších a vnitřních okružních systémů. V otázce dopravy městské a příměstské ve spolupráci s Pardubickým krajem a Univerzitou Pardubice vytvoří jednotný IDS. Ekonomický rozvoj Pardubice budou vytvářet podmínky pro rozvoj podnikání a současně usilovat o získání investorů. Tímto globálním cílem dává komise najevo, že pro město jsou stejně důležití jak velcí investoři, kteří se rozhodnou pro investici na zelené louce, tak malé a střední podnikání, jehož podpora není tak mediálně přitažlivá, ale které obvykle vytváří nadpoloviční většinu nových pracovních příležitostí. Životní prostředí Pardubice budou minimalizovat negativní dopady zejména výroby, dopravy a podnikání na stav životního prostředí a zlepšovat trvale kvalitu obytného prostředí ve městě tak, aby se stalo městem pro lepší život lidí. Vztah životního prostředí k ekonomickému rozvoji města bývá ambivalentní a komise uznává, že rozvoj výroby a dopravy s sebou může nést negativní vlivy na životní prostředí. Komise se dále domnívá, že do kapitoly "životní prostředí" patří i tzv. "obytné prostředí", a doporučuje komisi pro strategický rozvoj, aby při sestavování akčních plánů pracovala s touto širší definicí. 41


4 Město Pardubice a podpora rozvoje cestovního ruchu

35


Analytická část

Lidské zdroje Pardubice budou posilovat pozici města tím, že budou hrát roli iniciátora a organizátora projektů regionálního a nadregionálního významu a budou na této úrovni nabízet turistické produkty, kulturní, vzdělávací, zdravotní, sociální a sportovní příležitosti v návaznosti na historické tradice. Vychází se z toho, že město Pardubice se stane centrem regionu právě plněním úlohy organizátora a iniciátora projektů a akcí regionálního a nadregionálního významu. Výhodou Pardubic jsou historické tradice v této činnosti a podniky umístěné ve města (Univerzitou počínaje a Velkou Pardubickou konče).“42 Součástí akčního plánu pro kritickou oblast Lidské zdroje je akční plán pro cestovní ruch obsahující konkrétní opatření včetně termínů plnění a zodpovědných osob. Tato Koncepce rozvoje cestovního ruchu přímo navazuje na Cíl 1.1 akčního plánu. „Záměr: 1. Podpořit rozvoj cestovního ruchu v Pardubické aglomeraci a zvýšit úroveň poskytovaných služeb. Cíl: 1.1. Vytvořit koncepci cestovního ruchu a docílit zájmu a spokojenosti turistů a návštěvníků. Strategie: 1.1.1. Město podpoří vybudování nadstandardního, čtyř až pětihvězdičkového hotelu, nejlépe v blízkosti městského centra, který bude poskytovat kvalitní služby. T: do r. 2008 Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch 1.1.2. OKSCR vytvoří systém hodnocení ubytovacích kapacit. T: 2005 Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch ve spolupráci s MIS 1.1.3. Město vytvoří nový fond na podporu cestovního ruchu a následně bude vypisovat granty z tohoto fondu. Dotacemi bude podporovat subjekty, které budou vytvářet balíčky turisticky zajímavých programů. K podpoře těchto programů bude využívat aktivity v oblasti kultury a sportu provozované ve městě. T: 2005 Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch 1.1.4. Město bude rozšiřovat průvodcovskou službu ve městě a bude ji zkvalitňovat ve spolupráci s Východočeským muzeem Pardubice s cílem zvýšit zájem o historické jádro města. T: 2004 Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch 1.1.5. Město bude podporovat rekonstrukci a obnovu památek pro potřeby cestovního ruchu včetně nezbytné doprovodné infrastruktury (kulturní, technické i průmyslové památky), rekonstrukci a obnovu objektů a budov pro potřeby cestovního ruchu (např. skanzeny, muzea atd.). T: trvale (1 x ročně) Z: náměstek primátora pro cestovní ruch 1.1.6. Město bude vybavovat a zřizovat turistická střediska, zejm. z hlediska občanské vybavenosti v oblasti sportu a rekreace. T: trvale (1 x ročně) Z: náměstek primátora pro cestovní ruch

42



36


Analytická část

1.1.7. OKSCR bude rozšiřovat informační služby v Pardubicích na vybraná místa ve městě (letiště, nádraží ČD, přístav) a zlepšovat jejich kvalitu a jazykovou vybavenost zaměstnanců (minimálně AJ, nejlépe AJ a NJ). T: trvale (1 x ročně) Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch 1.1.8. Město bude zlepšovat značení ve městě i při příjezdu po hlavních silničních tazích zaměřené na kulturní památky a zajímavosti města. T: trvale (1 x ročně) Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch 1.1.9. OKSCR bude zvyšovat úroveň informací o Pardubicích a turistických možnostech v zahraničních městech, s nimiž mají Pardubice partnerské vztahy (např. Press tripy). Vést propagační a informační kampaně při medializaci města i regionu. T: 2004 Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch 1.1.10. Město bude zlepšovat využití a propagaci civilního letiště pro potřeby cestovního ruchu a bude se podílet na vybudování nové letištní haly. T: 2005 Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch 1.1.11. Město bude podporovat střední školu cestovního ruchu. T: trvale (1 x ročně) Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch 1.1.12. Město bude spolupracovat s Pardubickým krajem, regionem Východní Čechy, Královehradeckým krajem, Hradcem Králové, okolními obcemi a mikroregiony v oblasti rozvoje cestovního ruchu. T: trvale (1 x ročně) Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch Cíl: 1.2. Zviditelnění Pardubic i mimo hranice Pardubického kraje a zlepšení propagace města pro zahraniční turisty. Strategie: 1.2.1. OKSCR bude propagovat město Pardubice jako zajímavé centrum regionu a krajské město s mnoha turistickými zajímavostmi v renomovaných časopisech pro profesionály v cestovním ruchu (TTG, COT, Travel Profi), prostřednictvím internetu - turistický portál a prostřednictvím Press tripů. Bude iniciovat zájem ze strany organizací působících ve městě o společnou propagaci v rámci města. T: trvale (1 x ročně) Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch 1.2.2. Město bude stanovovat priority k vybudování jednotného image města a tyto priority cíleně využívat při propagaci města (koně, pardubický perník…). T: trvale (1 x ročně) Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch 1.2.3. OKSCR se zaměří na propagaci akcí, které mají v Pardubicích dlouholetou tradici. Zajistí vydávání pololetního kalendária kulturních, společenských a sportovních akcí a tento materiál zpřístupní pro pardubickou veřejnost, ale zejména pro subjekty působící v cestovním ruchu mimo Pardubice i v zahraničí, tzn. v provedení ve dvou jazykových mutacích (Aj, Nj).


37


Analytická část

T: trvale (1 x ročně) Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch 1.2.4. OKSCR zkvalitní propagační materiály o městě s použitím jednotného vizuálního stylu a o jejich distribuci subjektům působícím v cestovním ruchu. Zlepší image města jako zajímavého centra regionu s mnoha turistickými zajímavostmi (zeleň, čistota, kulturní a sportovní příležitosti…). T: trvale (1 x ročně) Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch 1.2.5. Město vytvoří mechanismy podporující rozvoj kongresové turistiky (pomoc při koordinaci akcí a při vytváření doplňkových programů s cílem využít kapacit města). T: trvale (1 x ročně) Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch 1.2.6. OKSCR bude rozvíjet hipostezky a naučné stezky včetně doplňkových zařízení (hipoturistika, ekoturismus). T: trvale (1 x ročně) Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch 1.2.7. Město bude rozvíjet cykloturistiku (iniciovat rozšíření cyklostezek za hranicemi Pardubic, podporovat vznik specializovaných balíčků pro výlety cykloturistů). T: trvale (1 x ročně) Z: náměstek primátora odpovědný za cestovní ruch 1.2.8. Město ve spolupráci s Dostihovým spolkem a.s. bude dotvářet areál Závodiště Pardubice v následujících oblastech: - pořádání dostihů - pořádání výstavy Koně v akci - pořádání sportovních jezdeckých soutěží - pořádání koncertů a dalších kulturních akcí - vznik specializované střední školy spojené s výcvikovým a vzdělávacím střediskem T: trvale (1 x ročně) Z: náměstek primátora odpovědný za strategii (za účasti ostatních náměstků)“43

4.2 Odbor kultury, sportu a cestovního ruchu Odbor provádí zejména tyto činnosti: • • • • • •

„zajišťuje opravy památek na území města zabezpečuje oblast zájmové umělecké činnosti a amatérské tvorby ve městě sleduje, posuzuje a hodnotí úroveň kulturního vyžití a akcí ve městě organizuje podporu kultury ve městě zpracovává a vhodným způsobem zveřejňuje harmonogramy významných kulturních a společenských akcí a podílí se na jejich realizaci zabezpečuje služby základní knihovny

Dále odbor • poskytuje komplexní poradenskou činnost v oblasti cestovního a turistického ruchu • shromažďuje informace z oblasti cestovního ruchu a turistiky • vydává propagační materiály a propaguje město 43



38


•

Analytická část

spolupracuje s tělovýchovnými jednotami, sportovními kluby apod.“44

V oblasti cestovního ruchu je tedy činnost odboru soustředěna na poradenskou činnost, shromažďování informací a propagaci města. S rozvojem cestovního ruchu dále úzce souvisí zajišťování oprav památek, podpora kultury a kulturního vyžití, zpracování kulturního kalendáře a další činnosti. Plným úvazkem se podpoře rozvoje cestovního ruchu věnuje pouze jedna pracovnice odboru kultury, sportu a cestovního ruchu. Prostřednictvím účasti na některých veletrzích cestovního ruchu se touto problematikou okrajově zabývají další tři zaměstnankyně magistrátu města (dvě v rámci odboru kultury, sportu a cestovního ruchu, jedna z kanceláře primátora. V roce 2004 byl vytvořen návrh jednotného vizuálního stylu města Pardubic. Nově vytvořené logo bylo rozpracováno pro různé použití včetně návrhu označení vozidel městské policie či zastávek MHD. Nový grafický styl obsahují všechny nově vznikající propagační materiály města, včetně nedávno dokončeného prezentačního CD. Ztvárnění nového grafického stylu města Pardubic získalo v soutěži „Vynikající design 2005“ jedno z nejvyšších ocenění svého druhu – cenu nazvanou Vynikající výrobek.45 Propagace města z iniciativy magistrátu spočívá především v tvorbě propagačních materiálů a předmětů, pravidelného pololetního kalendária kulturních, společenských a sportovních akcí a v jejich distribuci na veletrzích cestovního ruchu a dále v zajišťování obsahu příslušných částí internetových stránek města (www.mesto-pardubice.cz). Bohužel je nutné konstatovat, že struktura internetových stránek není řešena příliš šťastně a orientace v nich není jednoduchá. Dalším sporným bodem webových stránek města je to, že v oblasti informací pro návštěvníky se obsah částečně překrývá s obsahem stránek provozovaných Městským informačním střediskem (www.ipardubice.cz) a proto není jasné, komu jsou tyto stránky určeny (zvláště v situaci, kdy Městské informační středisko s Odborem kultury úzce spolupracuje a činnost by měla být provázaná). Funkci poradního orgánu Rady města plní Komise pro propagaci města a cestovního ruchu sestavená z odborníků na tuto oblast. Město Hradec Králové, tedy město srovnatelné s Pardubicemi, vydává na podporu cestovního ruchu vyšší objem finančních prostředků než město Pardubice. Prostředky na cestovní ruch začal sice Hradec Králové vyčleňovat až v roce 2000, ale zejména v posledních několika letech je rozdíl v objemu prostředků velký. Město Pardubice Hradec Králové

Výdaje v tis. Kč v letech 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

984

689

980

1 002

867

1 222

1 233

x

x

x

1 101

1 100

4 400

4 000

Tabulka 19: Porovnání výdajů na cestovní ruch v Pardubicích a Hradci Králové

44 45

www.mmp.cz www.mmp.cz


39


Analytická část

2003

Hradec Králové Pardubice 2002

2001

2000

1999

1998

1997

4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Pardubice Hradec Králové

Obrázek 7: Porovnání výdajů na cestovní ruch v Pardubicích a Hradci Králové

Výdaje města Pardubice v oblasti cestovního ruchu jsou rozdělovány na nákup služeb souvisejících s propagací (ediční činnost, prezentace v médiích a další – 937 tis. Kč v roce 2003, 1 093 tis. Kč v roce 2004), na účast na zahraničních veletrzích cestovního ruchu (118 tis. Kč v roce 2003, 98 tis. Kč v roce 2004), na nákup reklamních plachet a cedulí (39 tis. Kč v roce 2003, 14 tis. Kč v roce 2004), na nákup propagačních předmětů (22 tis. Kč v roce 2003, 296 tis. v roce 2004) atd. Výdaje města Hradec Králové na oblast cestovního ruchu je možné rozdělit na příspěvky na členství ve sdruženích zaměřených na rozvoj cestovního ruchu (446 tis. Kč v roce 2003, 610 tis. Kč v roce 2004), na konání kulturních akcí (1 070 tis. Kč v roce 2003)46, na ediční činnost (582 tis. Kč v roce 2003, 1 004 tis. Kč v roce 2004), na účast na veletrzích (402 tis. Kč v roce 2003, 550 tis. Kč v roce 2004) na realizaci informačního systému města (495 tis. Kč v roce 2003, 500 tis. Kč v roce 2004), na nákup mobilního výstavního systému a stretch banneru s grafikou (250 tis. Kč v roce 2003), na další aktivity v oblasti propagace města (379 tis. Kč v roce 2003 – scénář pro prezentační film, multimediální CD) atd. Schválený rozpočet města Pardubice na oblast cestovního ruchu pro rok 2005 činí 2 290 000 Kč. Z toho bude podle předpokladu 100 tis. Kč. věnováno na účast na mezinárodních veletrzích a 350 tis. Kč na věcné dary a propagační předměty. Dále se předpokládá, že bude vydána reprezentační brožura o městě (cca 600 až 1 200 tis. Kč) a další materiály o městě (180 tis. Kč), mapa pro handicapované (150 tis. Kč). Uskuteční se několik presstripů (100 tis. Kč) a budou aktivovány webkamery (100 tis. Kč). Město Hradec Králové má pro rok 2005 vyčleněno 600 tis. Kč na ediční činnost, 580 tis. Kč na příspěvky na členství, 400 tis. Kč na účast na veletrzích a 200 tis. na realizaci informačního systému města. V rámci fondu na podporu veřejně prospěšných projektů je na příspěvky na rozvoj cestovního ruchu vyčleněno 750 tis. Kč.

4.3 Partnerská města Pardubice v současnosti udržují s několika městy partnerské vztahy lišící se délkou trvání i intenzitou. Cílem těchto partnerství je vytváření vazeb mezi jednotlivými občany Pardubic a těchto měst a mezi organizacemi různého zaměření a následný přínos v oblasti ekonomické, kulturní a sociální.

46

pozn.: Město Pardubice tyto dvě skupiny výdajů nezahrnuje do výdajů na cestovní ruch.


40


• • • • • • • • • • • • • V roce

Analytická část

Apeldoorn, Holandsko (smlouva byla podepsána v červenci 1992) Doetinchem, Holandsko (smlouva byla podepsána v roce 1992) Doncaster, Velká Británie La Libertad, Nikaragua (spolupráce na konkrétním projektu začala v roce 1994, projekt byl již ukončen) Merano, Itálie (smlouva byla podepsána v červenci 2000) Pernik, Bulharsko (spolupráce trvá od roku 2002) Rosignano Marittimo, Itálie (smlouva byla podepsána v červenci 1965) Selb, SRN (Smlouva byla podepsána v červenci 1990) Sežana, Slovinsko (spolupráce trvá od roku 2003) Schönebeck, SRN (smlouva byla podepsána v červenci 1993) Skellefteå, Švédsko (smlouva byla podepsána v červenci 2001) Vysoké Tatry, Slovensko (spolupráce trvá od roku 2003) Waregem, Belgie (snahy o užší spolupráci skončily neúspěšně)47 2005 byla zahájena jednání o spolupráci s finským městem Turku.

Obrázek č. 8: Partnerská města Pardubic (mimo La Libertad)

Mezi partnerská města Pardubic lze zařadit 13 měst z 9 zemí. V tomto počtu jsou však zahrnuta města, s nimiž v této chvíli neprobíhá spolupráce ve skutečném slova smyslu. Mezi ně lze zařadit

47

www.mmp.cz


41


Analytická část

La Libertad, Waregem a další, kde je možné očekávat budoucí aktivnější vazby (Pernik). Specifická je také spolupráce s nizozemským Apeldoornem, která je zaměřena pouze na oblast životního prostředí. Další skupinu partnerských měst spojuje s Pardubicemi především společný vztah k dostihovému sportu a chovu koní (Sežana resp. Lipice, Doncaster, Merano). Probíhají vzájemné výměny delegací, starty koní na dostizích, chystají se společné oslavy založení hřebčína V Kladrubech nad Labem a v Lipici. Spolupráce tohoto zaměření by se mohla stát atraktivní i z pohledu cestovního ruchu. Spolupráce s ostatními partnerskými městy je rozmanitá, rozvíjí se zejména v oblasti kultury, vzdělávání, sportu atd. V současném situaci nelze předpokládat významnější vliv spolupráce tohoto typu na rozvoj cestovního ruchu.


42


Analytická část

5. Analýza vnějšího prostředí

5.1 Vývojové trendy na trhu cestovního ruchu Na trhu cestovního ruchu působí celá řada vlivů zejména z oblasti ekonomické a bezpečnostní, mění se tržní chování lidí, životní styl atd. Všeobecně je možné říci, že zásadnější vliv na situaci v této oblasti mají změny ekonomické situace, např. situace v Německu významně ovlivňuje příjezdy do České republiky. V případě ekonomických problémů země se celkově snižuje podíl země na cestovním ruchu, klesá počet výjezdů jejích obyvatel. Tento pokles může být v souvislosti s vývojem situace dlouhodobý. Naproti tomu vliv bezpečnostní situace (teroristické útoky apod.) obvykle dlouhodobě neovlivňuje trh cestovního ruchu jako celek, nedochází k významným dlouhodobým poklesům výkonů odvětví, působí pouze na konkurenceschopnost jednotlivých destinací zasažených problémy s bezpečností. Nedůvěra v leteckou dopravu působí ve prospěch méně vzdálených destinací dostupných pozemní dopravou. Pokud má být destinace na trhu cestovního ruchu úspěšná, je nutné, aby se její nabídka neustále přizpůsobovala požadavkům a přáním jejích návštěvníků, skutečných i potenciálních. Dříve se návštěvníci přizpůsobovali dostupné nabídce, ale dnes je situace zcela jiná a v budoucnu se tento trend bude zcela jistě dále prohlubovat. Úspěšné destinace přizpůsobují svou nabídku atraktivit a služeb potřebám zákazníků. Souvisí to se zvyšováním konkurence na trhu cestovního ruchu a stále větším nasycením tohoto trhu. Na trhu cestovního ruchu se projevují zejména následující trendy a očekávané vlivy v několika oblastech:48

Demografie Výrazně vzroste počet lidí spadajících do vyšších věkových kategorií. Senioři se budou těšit lepšímu zdraví a oproti minulosti budou mít vyšší disponibilní příjmy, budou častěji cestovat. Nadále se bude snižovat průměrný počet osob žijících v jedné domácnosti, což způsobí nárůst disponibilních příjmů a kupní síly. Lze očekávat, že tyto změny způsobí v cestovním ruchu zvýšení poptávky po cestách na dlouhou vzdálenost a po kratších pobytech (prodloužených víkendech). Z pohledu služeb v cestovním ruchu je důležité zaregistrovat vzrůstající roli žen ve společnosti.

Zdraví Nadále poroste zájem o vlastní zdraví, udržování a zlepšování tělesné kondice. Tento fakt sice neovlivní objem poptávky, zcela určitě však bude mít vliv na rozhodování s ohledem na výběr destinace a na trávení času v průběhu dovolené.

Vzdělanost Narůstající průměrná úroveň vzdělanosti způsobí do budoucna větší zájem o umění, kulturu a historii a o dovolenou zaměřenou na vzdělávání a duchovní hodnoty.

Volný čas Rostoucí tlak moderní společnosti na každodenní život zvyšuje touhu po volném čase a odpočinku (což bude mít ve svém důsledku opačný vliv na růst volných disponibilních prostředků).

48

Trends for Tourism in Europe, ETC; Trendy cestovního ruchu v Evropě, www.czechtourism.cz

5 Analýza vnějšího prostředí

43


Analytická část

Zkušenosti s cestováním Informovanější zákazníci jsou stále sebevědomější a více si uvědomují své potřeby a práva. Vliv na cestovní ruch se projeví vyšší náročností na produkty a služby z hlediska kvality a důkladnějším zkoumáním poměru kvalita / cena. Čím dál běžnější je také samostatně organizované cestování.

Životní styl Životní styl v západní společnosti se postupně mění, zároveň se mění vnímání vlastních potřeb a chování. Cestování je dnes už pevnou součástí moderního životního stylu. Lze předpokládat, že do budoucna poroste objem výdajů obyvatel České republiky na cestování, zejména vzhledem k tomu, že se v jejich případě jedná o 3 až 5% výdajů, zatímco obyvatelé západní Evropy na cestovní ruch vynakládají zhruba 13% svých výdajů.

Informační technologie Nadále se bude rozvíjet internet a jeho využití při získávání informací a při nákupu produktů a služeb na trhu cestovního ruchu. Role internetu v cestovním ruchu bude v budoucnu nezastupitelná.

Doprava Přeprava osob v rámci cestovního ruchu bude stále více ovlivněna využíváním vysokorychlostních vlaků a nízkonákladových leteckých společností. Silniční doprava bude ve stále větší míře čelit dopravním zácpám.

Udržitelnost Nadále se bude zvyšovat zájem o životní prostředí. Na trhu cestovního ruchu se proto bude zvyšovat poptávka po tzv. udržitelných destinacích, ve kterých hraje důležitou roli příroda a místní obyvatelstvo. Náklady udržitelného rozvoje budou stále více přenášeny na návštěvníky.

Jistota a bezpečí Terorismus, regionální války, znečištění a další krizové stavy se naneštěstí stávají v některých zemích a částech světa součástí každodenního života. Tento fakt ovlivní potřebu turistů cítit se bezpečně a způsobí, že se budou do stále větší míry vyhýbat destinacím považovaným za nebezpečné.

5.2 Vstup České republiky do Evropské unie a jeho vliv na rozvoj cestovního ruchu Vstupem do Evropské unie se Česká republika stala součástí obrovského evropského trhu cestovního ruchu – 275 tisíc hotelových lůžek, které nabízí Česká republika, se začlenilo mezi 11 milionů hotelových lůžek rozšířené Evropské unie. Již před vstupem do Evropské unie byly kontakty v rámci cestovního ruchu mezi Českou republikou a Evropskou unií bohaté – turisté z členských zemí u nás představují cca dvě třetiny z celkového počtu zahraničních hostů v ubytovacích zařízeních, necelá polovina českých občanů, kteří jezdí na dovolenou do zahraničí, navštěvuje země Evropské unie. V souvislosti se vstupem do Evropské unie nelze tedy očekávat žádné převratné změny. Přesto lze vysledovat některé dílčí změny podporující rozvoj cestovního ruchu. Pohyb osob v rámci Evropské unie je usnadněn tím, že pokud chce občan členské země strávit v jiné členské zemi dobu kratší než 90 dnů, odpadá povinnost pobyt kdekoli hlásit, není nutné pobyt zdůvodňovat a prokazovat hotovost nutnou k pokrytí nákladů během pobytu. V souvislosti s volným pohybem kapitálu je možné převážet jakékoli množství peněz. Díky tlaku ze strany Evropské unie (prostřednictvím norem, kontrol atd.) poroste kvalita služeb, především ubytovacích a stravovacích. Po začlenění České republiky do Schengenského prostoru odpadnou čekací doby na hraničních přechodech. V rámci Evropské měnové unie zanikne nutnost měnit peníze, přepočítávat ceny atd.


44


Analytická část

Konkrétní přínosy ze vstupu do Evropské unie budou spočívat v nárůstu počtu studijních pobytů a cest, obchodních a služebních cest, poroste význam kongresové turistiky. Růst příjezdů v rámci Evropské unie bude souviset s touhou po poznání nového členského státu a s celosvětovou situací vedoucí k preferenci bližších destinací dostupných pozemní dopravou. Česká republika bude moci ještě po určitou dobu těžit z relativně nízkých cen za služby při srovnatelné (?) kvalitě. V zemích, které vstoupily do Evropské unie v roce 1986 (Španělsko, Portugalsko) a 1995 (Finsko, Švédsko, Rakousko) byl největší nárůst turistických příjezdů pozorován především během 3. a 4. roku po vstupu. Během prvního roku lze očekávat vyšší počet jednodenních návštěvníků a obchodní klientely, během dalších let poroste zájem ze strany turistů přijíždějících za relaxací a poznáním.

5.3 Koordinace a řízení cestovního ruchu v České republice V České republice se problematikou koordinace a řízení cestovního ruchu zabývá několik orgánů a organizaci jak na úrovni centrální, tak regionální. Patří mezi ně Ministerstvo pro místní rozvoj, agentura CzechTourism a kraje.

5.3.1 Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj je pověřeno výkonem státní správy v oblasti cestovního ruchu. V rámci ministerstva se touto problematikou zabývá sekce cestovního ruchu, která zabezpečuje především následující aktivity: tvorbu legislativních norem pro cestovní ruch, tvorbu a realizaci koncepcí státní politiky cestovního ruchu, financování cestovního ruchu, statistiku, agendu spojenou s realizací zákona č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Odbor 53 Ministerstva pro místní rozvoj je řídícím orgánem pro Společný regionální operační program a odbor 82 působí jako zprostředkující subjekt pro nadregionální projekty v oblasti cestovního ruchu pro podopatření 4.1.1 a 4.2.1 téhož programu. Koncepce státní politiky cestovního ruchu byla vypracována v roce 1999 a v prosinci 2001 aktualizována pro období pěti let (2002 – 2007). Vychází z analytické části shrnující současný stav cestovního ruchu v České republice a stanovuje cíle Koncepce státní politiky: • • • • • • • • • • • •

„zvyšování devizových příjmů z cestovního ruchu, zvyšování příjmů státního a místních rozpočtů, stabilizace, resp. získání nových pracovních příležitostí v regionech, podpora aktivit cestovního ruchu v regionech, se zřetelem na rozvoj malého a středního podnikání, zejména ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech, zkvalitnění a rozvoj infrastruktury pro ekologicky šetrné formy cestovního ruchu, vytvoření legislativního rámce pro podporu rozvoje cestovního ruchu z hlediska kompetencí orgánů státní správy a samosprávy, participace na tvorbě legislativního rámce a vynucovacího práva systému ochrany spotřebitele, zdokonalení systému odborného (středního a vysokého) školství v oblasti cestovního ruchu, vytvoření systému celoživotního vzdělávání dospělých v oblasti cestovního ruchu, efektivní využití a ochrana kulturně historického potenciálu (včetně technických památek) pro cestovní ruch, zajištění účinnějšího marketingu cestovního ruchu na různých stupních řízení veřejné správy, zabezpečení aproximace práva EU v oblasti cestovního ruchu do právního systému ČR,


45


• •

Analytická část

vytvoření systému pro přijímání finanční podpory EU (strukturální fondy) v oblasti cestovního ruchu, přispívání k uchování a zvyšování kvality životního prostředí a udržitelného rozvoje.“49

K naplnění cílů Koncepce státní politiky byla v Koncepci stanovena následující opatření: • •

• • • •

• • •

„dále rozpracovávat Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR zejména s ohledem na stav životního prostředí, a získané informace využívat při plánování aktivit v území dokončit přípravu zákona o podpoře cestovního ruchu, který implementuje právní normy EU v oblasti cestovního ruchu do právního systému ČR a který mimo jiné stanoví systém sledování dopadů cestovního ruchu na životní prostředí a jejich promítnutí do následného plánování rozvoje cestovního ruchu, realizovat Státní program podpory cestovního ruchu (usnesení vlády č. 1075 z 1. 11. 2000), vytvořit satelitní účet cestovního ruchu, vytvořit jednotný informační systém cestovního ruchu, zahrnující všechny formy cestovního ruchu podporovat tvorbu a realizaci turistických produktů zaměřených především na kulturně poznávací turistiku, lázeňství, kongresovou a incentivní turistiku, venkovskou turistiku, včetně agroturistiky a ekoturistiky, cyklo a pěší turistiku apod., zvýšit účinnost zahraniční prezentace České republiky jako významné turistické destinace na světovém trhu cestovního ruchu, pokračovat v grantové politice České centrály cestovního ruchu na podporu tvorby a realizace regionálních produktů cestovního ruchu, zajistit účinnější marketing cestovního ruchu.“50

Aktualizovaná Koncepce státní politiky cestovního ruchu je tedy východiskem pro činnost sekce cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj. Stanovuje soubor opatření, která povedou k naplnění základních cílů státní politiky v oblasti cestovního ruchu, jimiž jsou v obecné rovině především „zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomického přínosu odvětví cestovního ruchu v ČR, snížení nezaměstnanosti, rozvoj regionů, malého a středního podnikání a ochrana životního prostředí.“51 Na základě hodnocení přínosů cestovního ruchu pro ekonomiku je jasně odvozena nutnost podporovat rozvoj tohoto odvětví ze strany státu. Součástí opatření Koncepce státní politiky cestovního ruchu je realizace Státního programu podpory cestovního ruchu a zabezpečení finanční podpory ze strukturálních fondů EU prostřednictvím Společného regionálního operačního programu. Státní program podpory cestovního ruchu byl přijat v roce 2000 a je kompletně zajišťován sekcí cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj. Jeho cílem je vytvoření ekonomických podmínek pro podporu rozvoje cestovního ruchu (zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu, vytváření nových pracovních míst, tvorba nových produktů cestovního ruchu, zkvalitnění přípravy lidských zdrojů). Zaměření programu je každoročně upřesňováno prostřednictvím podprogramů. Prostředky ze Státního programu podpory cestovního ruchu mohou využívat obce, podnikatelé v oblasti cestovního ruchu, fyzické a právnické osoby podnikající v oblasti propagační, poradenské a vzdělávací činnosti a neziskové organizace, jejichž činnost je zaměřena na cestovní ruch.

49 50 51

Koncepce státní politiky cestovního ruchu Koncepce státní politiky cestovního ruchu www.mmr.cz


46


Analytická část

Pro období 2004 – 2007 byly stanoveny následující podprogramy:52 Podprogram č. 1 – Podpora rozvoje lázeňství (vybudování a rekonstrukce lázeňské infrastruktury v majetku obcí se statutem lázeňského místa a obcí doporučených Českým inspektorátem lázní a zřídel) Podprogram č.2 – Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně – rekreační činnosti (určen pro občanská sdružení a podnikatelské subjekty - Zaměření na cyklostezky, rekreační a sportovní plavbu, víceúčelová a tenisová hřiště u ubytovacích zařízení, bazény, zasněžování, lyž. vleky, adrenalinové sporty, WC apod.) Podprogram č. 3 – Podpora prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu (určen pro občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, obce, svazky obcí, kraje a podnikatelské subjekty - zaměření na marketingové aktivity nadregionálního charakteru, zejména propagační materiály, kampaně, účast na evropských výstavách, výzkumy, značení, apod.) Společný regionální operační program (v současné podobě pro programovací období 2004 – 2006) je jedním z operačních programů, umožňujících subjektům v České republice čerpat ze strukturálních fondů Evropské unie. Je průřezový, zabývá se tedy více odvětvími a vychází vstříc regionálním potřebám. Jeho globální cíl spočívá v „dosažení trvalého a vyváženého rozvoje regionů České republiky i růst kvality života všech skupin obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury, na rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace.“53 Podpoře cestovního ruchu je věnována priorita 4 – Rozvoj cestovního ruchu. Cílem priority je „zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů a vytvářet nové pracovní příležitosti. Hlavní úkolem bude najít způsob, jakým regiony s potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu mohou využít vlivu, který pro cestovní ruchu představuje turisticky atraktivní Praha. Tohoto hlavního cíle bude dosaženo prostřednictvím těchto dílčích cílů: • • • •

zlepšení kvality služeb cestovního ruchu, zajištění služeb pro podnikatele v cestovním ruchu a posílení spolupráce v rámci odvětví, prosazení České republiky jako součásti evropské turistické a lázeňské destinace, vytváření nových atraktivit, produktů a podniků v cestovním ruchu v regionech vč. venkovské turistiky, • aktivní využití historického, kulturního a přírodního bohatství regionů pro cestovní ruch, vč. využití tradic, zejména na venkově, • zvýšení životní úrovně místního obyvatelstva. “54 Z prostředků Společného regionálního operačního programu je možné realizovat projekty v rámci těchto opatření a podopatření: Opatření 4.1 - Rozvoj služeb pro cestovní ruch, podopatření 4.1.1 – Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu, podopatření 4.1.2 – Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu V rámci tohoto opatření budou podporovány subjekty nakupující služby týkající se oblasti cestovního ruchu. Mezi tyto služby je možné zahrnout akce spojené s • •

52 53 54

„vytvářením partnerství veřejného a soukromého sektoru (poradenská a informační činnost), podporou marketingových studií a koncepcí pro cestovní ruch z hlediska podpory prosazení nabídky ČR jako turistické a lázeňské destinace,

prezentace Markéty Zajícové (Ostrava duben 2004) Programový dokument SROP 2004 – 2006, www.strukturalni-fondy.cz Programový dokument SROP 2004 – 2006, www.strukturalni-fondy.cz


47


• • • • •

Analytická část

podporou účasti na veletrzích a workshopech cestovního ruchu pořádáním sympozií a konferencí o cestovním ruchu, podporou tvorby propagačních materiálů, tvorbou, zaváděním a propagací kvalitativních standardů pro cestovní ruch se zaváděním jednotného systému značení aktivit v cestovním ruchu.“55

Koneční uživatelé pro podopatření 4.1.1: státem zřízené organizace (např. CzechTourism), nestátní neziskové organizace, kraje, svazky obcí Koneční uživatelé pro podopatření 4.1.2 (prostřednictvím grantových schémat v gesci krajů): kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované kraji nebo obcemi, malí a střední podnikatelé, nestátní neziskové organizace Opatření 4.2 – Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch podopatření 4.2.1 – Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu, podopatření 4.2.2 – Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu V rámci tohoto opatření budou podporovány investiční projekty, zaměřené na rozvoj infrastruktury potřebné pro cestovní ruch, zejména pokud jde o: • • • • • • • •

„projekty kongresového, lázeňského, kulturního cestovního ruchu a ekoturismu vybudování celostátního informačního systému cestovního ruchu zabezpečení výměny a šíření jednotných informací prostřednictvím moderních technologií revitalizace kulturních, technických a průmyslových památek a kulturního dědictví rozvoj místních či regionálních informačních systémů cestovního ruchu rozvoj kapacit podniků, působících v odvětví cestovního ruchu (posílení ubytovacích kapacit a doplňkové infrastruktury) výstavba či obnova vybavenosti v oblasti sportu, rekreace, lázeňství. obnova a rozvoj turistických stezek, infrastruktury rekreační plavby, cyklostezek a cyklotras včetně doplňkových zařízení.“56

Pardubický kraj v březnu 2005 vyhlásil 1. výzvu k předkládání žádostí o financování akcí z grantových schémat SROP v Pardubickém kraji. Mezi možné aktivity patří realizace propagačních a informačních kampaní, tvorba produktů cestovního ruchu, vytváření partnerství v cestovním ruchu, tvorba informačních systémů pro turisty, poradenství pro subjekty působící v cestovním ruchu, tvorba marketingových studií na podporu cestovního ruchu v regionech a konání seminářů o cestovním ruchu. Podobného zaměření bude také 2. výzva, jejíž vyhlášení se předpokládá do konce roku 2005.

5.3.2 CzechTourism Agentura CzechTourism (dříve Česká centrála cestovního ruchu) je příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj zřízená v r. 1993. Jejím základním posláním je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i v České republice. Tohoto hlavního cíle se CzechTourism snaží prostřednictvím plnění těchto hlavních úkolů: • •

55 56

„zajišťování, podpora a koordinace marketingových aktivit na domácím a zahraničním trhu, podpora všestranného rozvoje cestovního ruchu,

Programový dodatek k SROP, www.strukturalnifondy.cz Programový dodatek k SROP, www.strukturalnifondy.cz


48


•

• • • • •

• • • • •

Analytická část

spolupráce v oblasti cestovního ruchu s orgány státní správy a samosprávy, profesními organizacemi, peněžními ústavy, školami, výzkumnými a poradenskými institucemi a analogickými zahraničními institucemi, vytváření příznivého image turistické destinace "Česká republika" a její prosazování na domácím a zejména zahraničním trhu, stanovení a rozpracování prioritních produktů, charakteristických pro destinaci Česká republika, podpora tvorby produktů cestovního ruchu s šetrným přístupem k životnímu prostředí, zabezpečování spolupráce s domácími i zahraničními novináři a médii, informační servis pro odvětví průmyslu cestovního ruchu v České republice, zejména vydávání odborných zpráv, jejichž náplní a obsahem budou především marketingové a regionální informace, spolupráce při vytváření celostátního turistického informačního systému, vydávání propagačních materiálů o České republice v příslušných jazykových verzích, spolupráce s regiony v ČR, angažovanost při vzniku přirozených oblastí cestovního ruchu, působení při jejich turistickém rozvoji a zatraktivnění, působení na českou veřejnost s cílem povzbudit vstřícné chování vůči zahraničním hostům a zdůraznění významu cestovního ruchu pro Českou republiku, zakládání zastoupení v zahraničí s cílem informovat zahraniční novináře, odbornou i nejširší veřejnost o nabídce cestovního ruchu v České republice a všestranně podporovat prodej národních produktů cestovního ruchu.“57

V roce 2003 byla zásadně změněna koncepce propagace České republiky prostřednictvím agentury CzechTourism. Počet komunikovaných témat byl zásadně snížen, veškeré aktivity se nyní soustředí na tato hlavní témata: • • • • •

Kouzlo hradů, zámků a historických měst Zdravá a aktivní dovolená Zlatá Praha (v trojím pojetí: historická, kulturní, pro mladé) Lázně: místo pro odpočinek a potěšení Církevní památky a poutní místa

Cílem agentury CzechTourism je, aby si v roce 2010 (tedy na konci období, pro které byla vytvořena Strategie propagace České republiky) každý Evropan spojoval dovolenou v České republice s klidem a pohodou. CzechToursim prezentuje Českou republiku na veletrzích, vydává prospekty a propagační materiály, pořádá fam tripy pro incomingové cestovní kanceláře a press tripy pro zahraniční novináře. Dále se zabývá analýzou trhu a prováděním statistických šetření (zjišťování motivace příjezdu turistů a také důvodů, proč turisté nepřijeli). Prostřednictvím svých zahraničních zastoupení působí CzechTourism v současné chvíli v 25 dalších zemích Evropy a celého světa (Německo, Nizozemí, Slovensko, Rusko, Čína, USA, Izrael, Japonsko atd.). Internetové stránky www.czechtourism.com nabízejí zahraničním návštěvníkům informace o České republice. Prostřednictvím pořádání seminářů, regionálních prezentací a podobných akcí se snaží podporovat rozvoj cestovního ruchu v regionech. Další ambicí agentury je sjednocení značení informačních center a turistických cílů.

57

Statut CzechTourism (www.czechtourism.cz)


49


Analytická část

Prozatím nepříliš úspěšný projekt Obchodní dům turistických produktů je zaměřený na rozšíření nabídky v oblasti cestovního ruchu v České republice. Jeho cílem je podle webových stránek CzechTourism „vyvolat dialog mezi turistickými regiony a cestovními kancelářemi, motivovat regiony k tvorbě obchodovatelných turistických produktů a vytvářet je v takové podobě, aby se staly zajímavým artiklem pro naše i zahraniční cestovní kanceláře“.58 Cílem projektu je vytvoření databáze hotových produktů pro trh cestovního ruchu vhodných k okamžitému prodeji a jejich zprostředkování cestovním kancelářím pomocí internetových stránek a tištěného katalogu.

5.3.3 Pardubický kraj Základním strategickým dokumentem Pardubického kraje je Program rozvoje Pardubického kraje, který byl schválen zastupitelstvem kraje 13. 12. 2001. Období jeho platnosti je dáno zejména délkou volebního období zastupitelstva kraje (čtyřletý cyklus 2001-2004), délkou rozpočtového výhledu kraje (2-5 let) a délkou plánovacího období strukturálních fondů EU (sedmileté období 20002006). Dá se tedy předpokládat, že v nejbližších letech bude provedena jeho aktualizace. Vzhledem k významu cestovního ruchu a k nevyužitému potenciálu Pardubického kraje v této oblasti byl stanoven problémový okruh Cestovní ruch. Za nejzávažnější problémy cestovního ruchu v Pardubickém kraji lze podle analytické části Programu rozvoje kraj označit: • • • • • •

„chybějící, nedostatečnou či málo kvalitní infrastrukturu (nevyhovující podmínky pro příjemný pobyt turistů v oblastech soustředěného cestovního ruchu) nesystémová koordinace cestovního ruchu (nízká kvalita služeb, špatná úroveň propagace a marketingu) monotematická nabídka trávení volného času (v některých sídlech, zejména na vesnicích, není širší nabídka pro trávení volného času) nesystematická propagace cestovního ruchu nízká kvalita vodních ploch (přírodních) nízké využití kapacit ubytovacích zařízení.“59

SWOT analýza postavení Pardubického kraje v cestovním ruchu stanovila následující silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby:60 Silné stránky Historicky a krajinářsky hodnotné území pro turistické využití.

Slabé stránky Nesystémová koordinace cestovního ruchu a nesystémová propagace turistických příležitostí.

Rozsáhlá chráněná krajinná území a přírodní parky.

Nevhodná struktura ubytovacích zařízení.

Významné historické a urbanisticko-architektonické památky městského i venkovského charakteru a kulturní dědictví.

Nedostatek odstavných ploch v turisticky využívaných oblastech.

Přírodní potenciál vhodný pro rozvoj cestovního ruchu.

Nedostatečné, nebo nekvalitní služby cestovního ruchu.

Geografická poloha kraje v centru republiky s množstvím významných středisek cestovního ruchu (lázně, vodní plochy, horolezectví, lyžařská střediska apod.).

Stávající střediska cestovního ruchu mají doposud výrazně sezónní charakter s nízkým celoročním využitím. Absence cílené a koordinované nabídky produktů cestovního ruchu. Nedobudovaná infrastruktura cestovního ruchu. Kvetoucí voda ve vodních nádržích.

58 59 60

www.czechtourism.cz Program rozvoje Pardubického kraje Program rozvoje Pardubického kraje


50


Příležitosti

Analytická část

Hrozby

Využití historického potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu.

Vylidňování krajinně a turisticky nejhodnotnějších oblastí.

Rozvoj venkovské turistiky.

Nedostatek finančních prostředků na rozšiřování turistických kapacit a služeb ohrozí příliv přechodných návštěvníků.

Rozvoj extenzívního zemědělského podnikání vázaného na udržování krajiny a ekologické stability.

Necitlivý (zákonem stanovený) režim ochrany v chráněných krajinných územích z pohledu potřeb rozvoje.

Spolupráce s Polskem v oblasti cestovního ruchu.

Tabulka 20: SWOT analýza postavení Pardubického kraje v cestovním ruchu61

Na základě analýzy byl stanoven následující základní cíl problémového okruhu Cestovní ruch: „Zvýšit zapojení turistického potenciálu kraje do jeho ekonomického a sociálního rozvoje. Zlepšováním a budováním krajské infrastruktury cestovního ruchu zvýšit jeho mezinárodní přitažlivost a význam.“62 K jeho naplnění bude Pardubický kraj směřovat prostřednictvím realizace následujících specifických cílů a opatření: 1. Specifický cíl - Podporovat hmotné investice do cestovního ruchu 1.1. Cílená podpora infrastruktury cestovního ruchu a lázeňství s využíváním podpůrných programů v souladu s výsledky marketingové studie (na základě opatření 3.2 a aktivity 3.2.1); 1.2. Podpora budování a provozování informačních systémů (krajského, regionálního a místních) v návaznosti na celostátní informační systémy cestovního ruchu. 2. Specifický cíl - Podporovat nehmotné investice do cestovního ruchu Podpora rozvoje a zabezpečení turistických služeb, kulturní a rekreační činnosti. 3. Specifický cíl - Podporovat společně sdílené služby pro cestovní ruch 3.1. Propagační a informační služby; 3.2. Zavádění a inovace doprovodných aktivit a služeb pro turistický průmysl a lázeňství (marketing, konference, obchodní veletrhy, zavádění standardu služeb); 3.3. Vytváření sítí turistických služeb včetně rozvoje přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu. 4. Specifický cíl - Podporovat odborné vzdělávání pracovníků, specialistů a podnikatelů v oblasti cestovního ruchu 4.1. Školení v oblasti marketingu a řízení cestovního ruchu; 4.2. Školící a doškolovací programy poskytovatelů služeb cestovního ruchu včetně individuálně podnikajících ve venkovských oblastech. Na Odboru strategického rozvoje kraje působí oddělení cestovního ruchu a neziskového sektoru, které v rámci samostatné působnosti kraje provádí tyto činnosti: •

• • •

•

61 62

„zajišťuje vypracování koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje a spolupracuje na tvorbě celostátní koncepce cestovního ruchu, koordinuje její územní dopady a vymezuje hlavní územní priority a problémy, předkládá návrhy na naplňování priorit, zajišťuje propagaci kraje na tuzemských i zahraničních veletrzích cestovního ruchu, vykonává poradenskou činnost pro orgány obcí v oblasti cestovního ruchu, spolupracuje s Českou centrálou cestovního ruchu, s podnikatelskou a neziskovou sférou, s rozvojovými agenturami a dalšími dotčenými subjekty v oblasti propagace a rozvoje cestovního ruchu v kraji, pořizuje vybrané propagační materiály,

Program rozvoje Pardubického kraje Program rozvoje Pardubického kraje


51


• •

Analytická část

zajišťuje administraci grantů Pardubického kraje pro oblast cestovního ruchu, v rámci implementace Společného regionálního operačního programu (SROP) zajišťuje přípravu a administraci grantových schémat pro prioritu č. 4. - rozvoj cestovního ruchu."63

V roce 2005 vyhlásil odbor strategického rozvoje kraje tyto grantové programy pro oblast cestovního ruchu: • •

Podpora budování infrastruktury cestovního ruchu v Pardubickém kraji Podpora tvorby incomingových projektů cestovního ruchu v Pardubickém kraji

Do budoucna je plánována úzká spolupráce se Sdružením Východní Čechy, které bylo pro období říjen 2004 – prosinec 2005 pověřeno realizací destinačního managementu na území Pardubického a Královéhradeckého kraje.

5.3.4 Východní Čechy, Sdružení měst a obcí regionu pro podporu cestovního ruchu (dále Sdružení Východní Čechy) Cílem tohoto sdružení obcí a svazků obcí je zejména podpora rozvoje cestovního ruchu na území turistického regionu Východní Čechy. V roce 2004 bylo Pardubickým a Královéhradeckým krajem pověřeno realizací úkolů destinačního managementu na území turistického regionu Východní Čechy v období (prozatím?) říjen 2004 – prosinec 2005 a s platností od ledna 2004 je Sdružení Východní Čechy ve vztahu k agentuře CzechTourism oficiálním koordinátorem za region Východní Čechy. Sdružení Východní Čechy bylo v roce 2004 iniciátorem a zakládajícím členem sdružení Asociace turistických regionů (ATUR). Vzhledem k těmto faktům a k tomu, že Pardubice jsou členem Sdružení Východní Čechy, lze do budoucna očekávat úzkou spolupráci buď prostřednictvím Odboru kultury, sportu a cestovního ruchu nebo prostřednictvím Městského informačního střediska. V roce 2003 byl dokončen Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy, který vznikl na základě spolupráce Sdružení Východní Čechy, Pardubického a Královéhradeckého kraje a tehdejší České centrály cestovního ruchu. Tento komplexní dokument sestává z velmi důkladné analýzy různých aspektů rozvoje cestovního ruchu v regionu Východní Čechy a programové části včetně akčního plánu činnosti a marketingových aktivit. Součástí Programu je i podrobný katalog turistických cílů a aktivit, které region nabízí. Strategickým cílem rozvoje cestovního ruchu v regionu Východní Čechy je podle Programu „trvalé budování dobrého image regionu, vyšší zapojení turistického potenciálu do nabídky regionu a celkové zvýšení konkurenceschopnosti na národní i mezinárodní úrovni“64. Byly stanoveny následující specifické cíle: • • • • • •

63 64

„rozvoj systému organizace cestovního ruchu zvýšení příjmů z cestovního ruchu podpora aktivit směřujících ke zvýšení kvality turistických služeb podpora aktivit směřujících ke standardizaci služeb zvýšení konkurenceschopnosti turistické nabídky celého regionu i jednotlivých turistických oblastí podpora budování sítě TIC

www.pardubickykraj.cz Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy


52


• • • • • •

Analytická část

zvýšení úrovně i struktury nabídky turistických produktů ve vztahu k definovaných cílovým skupinám podpora aktivit směřujících k trvalému posilování pozitivního image regionu zvýšení koordinace i celkového objemu marketingových aktivit (zejména ve vztahu k marketingu produktů a cílovým skupinám) rozšíření a revitalizace základní i doprovodné turistické infrastruktury (trasy, ubytování,...) podpora rozvoj malého a středního podnikání vybudování funkčního systému financování rozvojových i marketingových aktivit“65

K dosažení těchto cílů byly naznačeny tyto rozvojové priority a opatřeni: Rozvojová priorita 1: Rozvoj systému organizace CR, podpora kvality služeb, lidské zdroje Opatření 1.1.: Vybudování organizační struktury regionu Opatření 1.2.: Standardizace služeb v CR (certifikace, řetězce,...) Opatření 1.3.: Podpora kvality lidských zdrojů, vzdělávání pracovníků v CR Opatření 1.4.: Podpora budování sítě TIC, standardizace činnosti TIC Rozvojová priorita 2: Tvorba a realizace turistických produktů a programů pro různé cílové skupiny Opatření 2.1.: Tvorba a realizace turistických regionálních produktů Opatření 2.2.: Tvorba a realizace turistických produktů orientovaných na témata a akce Opatření 2.3.: Tvorba a realizace produktů kooperativních (nadregionálních) Opatření 2.4.: Tvorba a realizace produktů pro jednotlivé turistické oblasti Rozvojová priorita 3: Budování image regionu, marketingová podpora rozvoje CR, marketing produktů Opatření 3.1.: Realizace aktivit na podporu budování image regionu Opatření 3.2.: Návrh a realizace propagačního mixu regionu a turistických oblastí Opatření 3.3.: Průběžný monitoring konkurence a cílových skupin, aktualizace strategických opatření Opatření 3.4.: Budování regionálního informačního systému Rozvojová priorita 4: Budování (revitalizace) základní a doprovodné turistické infrastruktury Opatření 4.1.: Podpora rozvoje dopravní turistické infrastruktury Opatření 4.2.: Podpora budování a revitalizace turistických cílů, aktivit a produktové infrastruktury Opatření 4.3.: Podpora revitalizace letních a zimních středisek Opatření 4.4.: Podpora budování a modernizace ubytovacích a gastro zařízení

5.3.5 Profesní sdružení v oblasti cestovního ruchu V České republice existuje řada profesních sdružení v různých odvětvích nabízejících služby v cestovním ruchu. Následuje přehled zahrnující některá sdružení: •

• •

65

oblast ubytovacích a stravovacích služeb – Národní federace hotelů a restaurací, Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu (HO.RE.KA), Společenstvo provozovatelů pohostinských činností, Živnostenské společenstvo pro kempy a chatové osady, Sdružení podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice, Svaz léčebných lázní České republiky, Sdružení lázeňských míst České republiky, Asociace kuchařů a cukrářů, Asociace sommeliérů České republiky, Cech českých vinařů, oblast informačních služeb – Asociace turistických informačních center oblast dopravních služeb – Společenství autodopravců Čech a Moravy, Asociace leteckých provozovatelů, Ústřední automotoklub České republiky, Autoklub České republiky, Svaz provozovatelů lanovek a vleků

Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy


53


• • • • •

Analytická část

oblast cestovních kanceláří – Asociace cestovních kanceláří České republiky, Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, Asociace výběrových cestovních kanceláří oblast kongresové turistiky – Pražská asociace kongresové turistiky oblast kulturních atraktivit a služeb – Asociace muzeí a galerií České republiky, Asociace majitelů hradů a zámků České republiky, Folklorní sdružení České republiky průvodcovská činnost – Asociace průvodců České republiky turistické regiony – Asociace turistických regionů České republiky66

Tato a další sdružení, ve kterých jsou zastoupeny jak podnikatelské subjekty, tak obce a další subjekty, spolupracují s orgány státní správy a samosprávy na centrální i regionální úrovni. Jedná se zejména o Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky (podvýbor pro cestovní ruch), Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí, Hospodářskou komoru a další. Profesní sdružení HO.RE.KA (Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu) a Národní federace hotelů a restaurací spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj a agenturou CzechTourism vytvořily Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky pro kategorie hotel, hotel garni, penzion a motel. Klasifikace není obecně závazným předpisem, do budoucna lze však předvídat růst významu klasifikačního znaku a certifikace.

5.3.6 Legislativa v oblasti cestovního ruchu Cestovní ruch je v současné době v České republice upraven dílčími právními normami (Obchodní zákoník, Občanský zákoník, Živnostenský zákon, Zákon o místních daních, Zákon o DPH, Autorský zákon, Zákon o ochraně spotřebitele atd.). Jedinou aktuální normou, která se týká výhradně cestovního ruchu, je zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Tento zákon byl primárně koncipován jako norma zajišťující ochranu spotřebitele v této oblasti. Stanovuje, co je zájezd a za jakých podmínek může být nabízen, rozlišuje cestovní kancelář a cestovní agentury a stanovuje podmínky pro pojištění zájezdů. Provozovatelé stravovacích služeb a potažmo provozovatelé ubytovacích zařízení jsou vázáni řadou norem z oblasti hygieny (Vyhláška o hygienických požadavcích na stravovací služby, Zákon o ochraně veřejného zdraví, Vyhláška o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby) atd.

66

Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení, www.cestovni-ruch.cz


54


Analytická část

5.4 Analýza poptávky na trhu cestovního ruchu 5.4.1 Výsledky dotazníkového šetření provedeného ve východních Čechách Toto dotazníkové šetření prováděli studenti pardubické Střední odborné školy cestovního ruchu, s. r. o. v zimním období 2004/2005. Dotazníky s respondenty vyplňovali osobně. Absolutní většina dotazníků byla vyplněna přímo v Pardubicích a bezprostředním okolí (cca 1400), k dalším lokalitám sběru dat patří např. Česká Třebová, Hradec Králové, Chrudim, Lanškroun, Litomyšl, Žamberk a další místa Pardubického a Královéhradeckého kraje. Celkový počet zpracovaných dotazníků je 1573. Škola plánuje zopakovat dotazníkové šetření v letním období a výsledky srovnávat. Dotazník se skládal z několika částí. První čtyři otázky se týkaly osoby respondenta, dalších deset otázek bylo zaměřeno na jeho pobyt. Závěrečná dobrovolná část dala respondentovi možnost ohodnotit některé faktory nabídky v cestovním ruchu. V závislosti na hodnoceném jevu se podařilo získat 210 až 358 odpovědí.

5.4.1.1 Pohlaví pohlaví

počet

muž žena celkem

podíl

751

48%

820

52%

1571

Tabulka 21: Pohlaví muž žena 0

200

400

600

800

1000

Obrázek 9: Pohlaví

52% respondentů dotazníkového šetření byly ženy, 48% tvořili muži.


55


Analytická část

5.4.1.2 Odkud pocházíte? bydliště

počet

podíl

Pardubický

415

29%

Královéhradecký

277

19%

Středočeský

187

13%

Praha

152

10%

Jihomoravský

88

6%

Vysočina

69

5%

Liberecký

55

4%

Moravskoslezský

45

3%

Jihočeský

35

2%

Olomoucký

34

2%

Karlovarský

32

2%

Plzeňský

27

2%

Ústecký

22

2%

Zlínský

16

1%

112

8%

zahraničí celkem

1454

Tabulka 22: Odkud pocházíte?

Nejvíce respondentů (29%) pocházelo z Pardubického kraje, následoval kraj Královéhradecký, Středočeský, Praha a další kraje České republiky. Zahraniční respondenti tvořili 8%.

5.4.1.3 Nejvyšší dosažené vzdělání vzdělání

počet

podíl

základní

200

13%

střední bez maturity

312

20%

s maturitou

669

43%

387

25%

vysokoškolské celkem

1568

Tabulka 23: Nejvyšší dosažené vzdělání

základní střední bez maturity s maturitou vysokoškolské 0

200

400

600

800

Obrázek 10: Nejvyšší dosažené vzdělání

Největší počet respondentů uvedl jako své nejvyšší uvedené vzdělání maturitu (43%), mezi respondenty bylo dále 25% vysokoškoláků, 20% respondentů dosáhlo středního vzdělání bez maturity a 13% základního vzdělání. Poslední hodnotu je nutné chápat v souvislosti s následující otázkou týkající se věku – 14% respondentů ještě nepřekročilo věk 18 let.


56


Analytická část

5.4.1.4 Věk věk

počet

podíl

do 18 let

227

14%

19 – 30 let

624

40%

31 – 50 let

514

33%

51 a více let

208

13%

celkem

1573

Tabulka 24: Věk

do 18 let 19 – 30 let 31 – 50 let 51 a více let 0

100

200

300

400

500

600

700

Obrázek 11: Věk

Nejvíce respondentů bylo z věkové skupiny 19 – 30 let (40%), následovala skupina 31 – 50 let (33%).

5.4.1.5 Jakým způsobem jste se dopravil/a do regionu? dopravní prostředek

počet

podíl

osobním automobilem

691

44%

autobusem

289

18%

86

5%

471

30%

32

2%

zájezdovým autobusem vlakem letadlem celkem

1569

Tabulka 25: Způsob dopravy do regionu

osobním automobilem autobusem zájezdovým autobusem vlakem letadlem 0

100

200

300

400

500

600

700

800

Obrázek 12: Způsob dopravy do regionu


57


Analytická část

Nejvíce respondentů do regionu přicestovalo osobním automobilem (44%) a vlakem (30%). 32 respondentů (2%) přiletělo letadlem.

5.4.1.6 Jaká je délka vašeho pobytu? délka pobytu

počet

podíl

projíždím

624

40%

do 3 dnů

474

30%

týden

283

18%

2 týdny více celkem

65

4%

121

8%

1567

Tabulka 26: Délka pobytu

projíždím do 3 dnů týden 2 týdny více 0

100

200

300

400

500

600

700

Obrázek 13: Délka pobytu

40% respondentů odpovědělo, že regionem pouze projíždějí, netrávili zde tedy noc. 30% odpovídajících zde strávilo méně než 3 dny, 18% týden, 4% dva týdny a 8% zde pobývalo delší dobu.

5.4.1.7 S kým jste v destinaci? doprovod

počet

podíl

sám/sama

656

42%

s přáteli

484

31%

s rodinou

413

27%

celkem

1553

Tabulka 27: S kým jste v destinaci?

sám/sama s přáteli s rodinou 0

100

200

300

400

500

600

700

Obrázek 14: S kým jste v destinaci?


58


Analytická část

42% procent respondentů navštívilo danou lokalitu o samotě, 31% společně s přáteli a 27% s rodinou.

5.4.1.8 Jaký je cíl vaší cesty? cíl cesty

počet

podíl

pracovní cesta či jiné profesní motivy

402

26%

rekreace

132

9%

kultura

163

11%

aktivní sportování (rybolov, cyklistika, pěší turistika...)

67

4%

pravidelně či nepravidelně konané sportovní akce

98

6%

poznávací motivy

60

4%

lázeňský cestovní ruch nákupní turistika návštěva přátel, příbuzných celkem

46

3%

232

15%

351

23%

1551

Tabulka 28: Cíl cesty

pracovní cesta či jiné profesní motivy rekreace kultura aktivní sportování sportovní akce poznávací motivy lázeňský cestovní ruch nákupní turistika návštěva přátel, příbuzných 0

100

200

300

400

500

Obrázek 15: Cíl cesty

Největší počet respondentů přijel do regionu proto, aby se tu věnoval práci nebo studiu (26%) nebo aby navštívil přátele a příbuzné (23%). Následuje cesta za nákupy (15%) a až poté kultura, rekreace, návštěva sportovních akcí, aktivní sport, poznávací motivy a návštěva lázní.

5.4.1.9 Na základě čeho jste se rozhodl/a pro návštěvu? motiv pro návštěvu

počet

podíl

vlastní zkušenost

651

44%

doporučení známých či příbuzných

376

25%

65

4%

100

7%

pracovní cesta (slovní odpovědi)

46

3%

studium (slovní odpovědi)

17

1%

230

15%

nabídky cestovní kanceláře reklamní kampaně (včetně internetu)

jiné celkem

1485

Tabulka 29: Motiv pro návštěvu


59


Analytická část

vlastní zkušenost doporučení známých či příbuzných nabídky cestovní kanceláře reklamní kampaně (včetně internetu) pracovní cesta studium jiné 0

100 200 300 400 500 600 700

Obrázek 16: Motiv pro návštěvu

Největší počet respondentů se pro návštěvu regionu rozhodl na základě vlastní zkušenosti (44%) a na základě doporučení známých a příbuzných (25%). Menší význam při rozhodování měla reklamní kampaň a nabídky cestovních kanceláří.

5.4.1.10 Kde jste ubytováni po dobu pobytu? ubytování

počet

hotel

podíl

264

32%

penzion

39

5%

ubytovna

78

9%

1

0%

29

4%

motel zimmerfrei kemp

1

0%

známí

407

50%

3

0%

jiné celkem

822

Tabulka 30: Ubytování

hotel penzion ubytovna motel zimmerfrei kemp známí jiné 0

100

200

300

400

500

Obrázek 17: Ubytování

Z celkového počtu respondentů 822 uvedlo, kde jsou po dobu svého pobytu v regionu ubytování. Nejčastěji se jednalo o známé a příbuzné (50%), následovaly hotely (32%) a dále ubytovny, penziony a ubytování v soukromí.


60


Analytická část

5.4.1.11 Kde se stravujete? stravování

počet

podíl

v ubytovacím zařízení

330

24%

mimo ubytovací zařízení, tj. v síti stravovacích zařízení

349

26%

683

50%

vlastní strava celkem

1362

Tabulka 31: Stravování

v ubytovacím zařízení ve stravovacích zařízeních vlastní strava 0

200

400

600

800

Obrázek 18: Stravování

Polovina respondentů nevyužívala při své návštěvě služeb stravovacích zařízení a stravovala se z vlastních zdrojů. Téměř stejný počet se stravoval v síti stravovacích zařízení (26%) a přímo v ubytovacím zařízení (24%).

5.4.1.12 Ohodnoťte tyto skutečnosti v regionu body (1-5, 1 je maximum) 1

2

3

vybavenost stravovacími zařízeními

547

487

232

4 29

5 36

celkem 1331

průměrné hodnocení 1,89

3.

vybavenost ubytovacími zařízeními

363

392

268

84

18

1125

2,11

7.

přírodní prostředí

296

477

484

186

36

1479

2,45

10.

vybavenost službami

468

556

304

71

15

1414

2,02

6.

podmínky na odpočinek

411

525

348

91

25

1400

2,14

8.

zručnost personálu

450

530

250

56

15

1301

1,97

4.

kulturní památky

623

474

260

63

23

1443

1,88

2.

chování místních obyvatel k návštěvníkům

542

503

272

91

23

1431

1,99

5.

folklor

308

391

310

136

72

1217

2,40

9.

sportovní vyžití

783

361

151

47

21

1363

1,65

1.

Tabulka 32: Hodnocení spokojenosti


61


Analytická část

900

vybavenost stravovacími zařízeními vybavenost ubytovacími zařízeními

800

přírodní prostředí 700

vybavenost službami podmínky na odpočinek

600

zručnost personálu 500

kulturní památky chování místních obyvatel k návštěvníkům

400

folklor 300

sportovní vyžití

200

100

0 1

2

3

4

5

Obrázek 19: Hodnocení spokojenosti

Nejvíce spokojeni byli podle svých odpovědí respondenti s možnostmi sportovního vyžití (průměrné hodnocení 1,65), dále velice pozitivně hodnotili kulturní památky (1,88) a vybavenost stravovacími zařízeními (1,89). Naopak nejhůře hodnocenými jevy jsou přírodní prostředí (průměrně 2,45), folklór v regionu (2,4) a podmínky pro odpočinek (2,14). přírodní prostředí folklor podmínky na odpočinek vybavenost ubytovacími zařízeními vybavenost službami chování místních obyvatel k návštěvníkům zručnost personálu vybavenost stravovacími zařízeními kulturní památky sportovní vyžití 0

1

2

3

Obrázek 20: Průměrné hodnocení spokojenosti


62


Analytická část

5.4.1.13 Křížové srovnávání některých odpovědí Pro konkrétnější hodnocení motivace respondentů atd. je vhodné u některých jevů provést hodnocení křížem.

Pohlaví a cíl cesty muž aktivní sportování

žena

celkem

45

22

67

kultura

63

100

163

lázně

19

27

46

nákupy

68

163

232

157

194

351

18

42

60

252

149

402

rekreace

57

75

132

sportovní akce

62

36

98

741

808

1551

návštěva přátel poznávání pracovní cesta

celkem

Tabulka 33: Pohlaví a cíl cesty 500

muž

400

žena

300 200 100

sportovní akce

rekreace

pracovní cesta

poznávání

návštěva přátel

nákupy

lázně

aktivní sportování

kultura

0

Obrázek 21: Pohlaví a cíl cesty

Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že dotazované ženy výrazně častěji než muži přijeli za nákupy, dále se objevil rozdíl ve prospěch žen při cestách za kulturou a při návštěvách příbuzných a přátel. Naopak muži výrazně častěji jezdí do regionu na pracovní cestu.

Dopravní prostředek a délka pobytu auto

autobus

letadlo

zájezdový autobus

vlak

celkem

projíždím

312

120

167

25

624

do 3 dnů

208

85

3

153

25

474

týden

283

105

49

8

95

26

2 týdny

25

13

6

13

8

65

více

40

22

15

41

2

121

690

289

32

469

86

1567

celkem

Tabulka 34: Dopravní prostředek a délka pobytu


63


Analytická část

auto

50%

autobus letadlo

40%

vlak zájezdový autobus

30%

20% 10% 0% projíždím

do 3 dnů

týden

2 týdny

Obrázek 22: Dopravní prostředek a délka pobytu

Také mezi zvoleným dopravním prostředkem a délkou pobytu je jasná souvislost – respondenti, kteří přiletěli letadlem nebo přijeli zájezdovým autobusem, tráví v regionu delší období.

Dopravní prostředek a hodnocení dopravní dostupnosti auto

autobus

letadlo

zájezdový autobus

vlak

1

66

30

2

59

24

2

3

31

7

2

4

8

4

11

celkem

164

66

8

průměr

1,88

1,82

1,75

5

4

1

30

celkem

7

138

39

6

130

13

4

57

3

26

99

20

358

2,23

2,15

6

7

Tabulka 35: Dopravní prostředek a hodnocení dopravní dostupnosti

Nejhůře hodnotí dopravní dostupnost regionu respondenti, kteří přijeli vlakem, naopak nejlépe ti, kteří přiletěli letadlem. Protože se ale jedná o otázku z dobrovolné části dotazníku, není počet respondentů příliš velký a nemá velkou vypovídací schopnost. Hodnocení lze proto brát spíše orientačně.

Vzdělání a rozhodnutí o návštěvě základní

střední bez maturity

s maturitou

vysokoškolské

celkem

doporučení známých

56

84

163

72

376

jiné

35

43

90

60

230

4

11

27

23

65

nabídka CK pracovní cesta

0

5

17

24

46

reklamní kampaně

7

25

42

26

100

studium

8

1

7

1

17

vlastní zkušenost celkem

80

121

289

159

651

190

290

635

365

1485

Tabulka 36: Vzdělání a rozhodnutí o návštěvě


64


Analytická část

50% 1. základní 2. střední bez maturity

40%

3. s maturitou 4. vysokoškolské

30%

20%

vlastní zkušenost

studium

reklamní kampaně

pracovní cesta

jiné

doporučení známých

0%

nabídka CK

10%

Obrázek 23: Vzdělání a rozhodnutí o návštěvě

Úroveň vzdělání nemá velký vliv na rozhodování o návštěvě regionu. Nepatrně vyšší počet vysokoškoláků přijel ve spojení s pracovní cestou a nepatrně vyšší je také reakce na nabídku cestovní kanceláře. Úroveň vzdělání se také nepřímo úměrně projevuje na vlivu doporučení příbuzných a známých.

Věk a cíl cesty do 18 let

19-30 let

31-50 let

51 a více let

celkem


10

35

20

2

67

kultura

23

59

52

29

163

1

4

11

30

46

lázně nákupy

33

98

75

26

232


60

138

101

52

351

poznávání

9

24

15

12

60

pracovní cesta

54

160

158

30

402

rekreace

12

52

46

22

132

sportovní akce

24

45

26

3

98

226

615

504

206

1551

celkem

Tabulka 37: Věk a cíl cesty


65


0,4

Analytická část

do 18 let 19-30 let 31-50 let

0,3

51 a více let 0,2

0,1

sportovní akce

rekreace

pracovní cesta

poznávání


nákupy

lázně


kultura

0

Obrázek 24: Věk a cíl cesty

Od ostatních věkových skupin se uvedeným cílem cesty nejvýrazněji liší věková skupina 51 let a více. Méně často se tito respondenti věnují aktivně sportu, nákupům, méně často přijíždějí na pracovní cestu a na sportovní akce. Naopak více se věnují kultuře, lázeňským pobytům, poznávání a rekreaci.

Cíl cesty a délka pobytu sport

kultura

nákupy


poznávání

pracovní cesta

rekreace

sportovní akce

celkem

4

184

78

13

169

11

49

624

lázně

projíždím

20

78

do 3 dnů

24

62

2

35

159

24

105

27

36

474

týden

15

21

10

7

78

16

64

64

8

283

11

2

14

4

13

13

4

2 týdny

4

více

4

2

19

3

20

3

51

17

67

163

46

231

349

60

402

132

celkem

65 121

97

1567

Tabulka 38: Cíl cesty a délka pobytu


66


Analytická část

80%

aktivní sportování kultura lázně

70%

nákupy návštěva přátel

60%

poznávání pracovní cesta

50%

rekreace sportovní akce

40%

30%

20%

10%

0% projíždím

do 3 dnů

týden

2 týdny

více

Obrázek 25: Cíl cesty a délka pobytu

Nejkratší dobu v regionu strávili respondenti, kteří přijeli za nákupy, dále ti, kteří přijeli na sportovní akce a za kulturou. Naopak nejdelší dobu zde strávili respondenti na lázeňském pobytu a ti, kteří se sem přijeli rekreovat a za poznáním. Dalším srovnáváním je patrná souvislost mezi věkem respondenta a jeho hodnocením kteréhokoliv jevu – čím vyšší věk, tím shovívavější hodnocení je. Nelze to rozhodně přičítat horšímu prostředí pro mladší návštěvníky, spíše kritičtějšímu pohledu na svět u mladších respondentů.


67


Analytická část

5.4.1.14 Dobrovolná část dotazníku – hodnocení dalších faktorů nabídky v cestovním ruchu 1

2

3

4

5

celkem

průměrné hodnocení

Kvalita stravy v restauraci

132

133

37

6

4

312

1,77

1.

Sportovní vyžití

173

106

40

20

6

345

1,78

2.

Služby cestovní kanceláře

103

89

34

15

4

245

1,89

3.

Obsluha v restauraci

117

121

51

10

5

304

1,90

4.

Vybavenost obchody

141

114

53

20

5

333

1,90

5.

Kulturní vyžití

150

105

53

16

11

335

1,90

6.

Přívětivost personálu

112

140

50

12

4

318

1,92

7.

Služby informačního střediska

118

108

38

18

7

289

1,92

8.

Historické památky

133

132

63

14

6

348

1,93

9.

Kvalita stravy v ubytovacím zařízení

85

79

31

9

8

212

1,94

10.

Obsluha v ubytovacím zařízení

83

75

35

10

7

210

1,97

11.

Společensko-zábavní služby

131

108

59

25

4

327

1,97

12.

Dopravní dostupnost

138

130

57

26

7

358

1,98

13.

Možnost výletů

112

105

68

15

7

307

2,02

14.

76

84

48

10

5

223

2,03

15.

Architektura měst a obcí

112

127

98

19

2

358

2,08

16.

Přívětivost obyvatelstva

98

138

82

24

7

349

2,15

17.

Kongresové služby

68

82

71

23

12

256

2,33

18.

Vybavení ubytovacího zařízení

Klid v místě pobytu

77

122

105

31

19

354

2,42

19.

Klima a počasí

50

167

111

121

9

458

2,72

20.

Tabulka 39: Hodnocení spokojenosti s dalšími jevy


68


Analytická část

Klima a počasí Klid v místě pobytu Kongresové služby Přívětivost obyvatelstva Architektura Vybavení ubytovacího zařízení Možnost výletů Dopravní dostupnost Společensko-zábavní služby Obsluha v ubytovacím zařízení Kvalita stravy v ubytovacím zařízení Historické památky Služby informačního střediska Přívětivost personálu Kulturní vyžití Vybavenost obchody Obsluha v restauraci Služby cestovní kanceláře Sportovní vyžití Kvalita stravy v restauraci 0

1

2

3

Obrázek 26: Hodnocení spokojenosti s dalšími jevy

Nejlépe respondenti hodnotili kvalitu stravy v restauraci (průměrně 1,77), možnosti sportovního vyžití (1,78) a služby cestovní kanceláře (1,89). Nejhůře hodnoceny bylo klima a počasí (šetření probíhalo v zimním období; 2,72). klid v místě pobytu (2,42) a kongresové služby (2,33).

5.4.2

Výsledky dotazníkového šetření provedeného na veletrzích cestovního ruchu

Dotazníková šetření v rámci zpracování této analýzy probíhala na čtyřech veletrzích cestovního ruchu. Nejrozsáhlejší z nich se uskutečnilo díky spolupráci se Střední odbornou školou cestovního ruchu, s. r. o. na veletrhu GO a RegionTour Brno. Dotazování zde probíhalo v prostorách hal, kde se veletrh konal. Na ostatních veletrzích dotazování prováděly pracovnice magistrátu Pardubice přímo v expozici města Pardubic, čímž jsou také odpovědi respondentů pochopitelně ovlivněny.


69


Analytická část

datum konání

počet respondentů

Vacantie Utrecht

11. – 16. 1. 2005

48

9%

GO a RegionTour Brno

13. – 16. 1. 2005

297

54%

Slovakiatour Bratislava

20. – 23. 1. 2005

112

20%

Holiday World Praha

17. – 20. 2. 2005

90

16%

547

100%

celkem

Tabulka 40: Dotazníková šetření na veletrzích

5.4.2.1 Co se vám vybaví, slyšíte-li slovo „Pardubice“? Utrecht nic

Brno

Bratislava

Praha

celkem

2

33

11

5

51

perník

60

2

213

66

341

Velká pardubická

29

5

79

29

142

hokej + sport Pernštýnské nám. osobní záležitosti (rodina, práce, základní vojenská služba, mládí atd.)

8

0

48

9

65

15

3

24

3

45

7

10

19

3

39

průmysl (chemie, Tesla, Foxconn, TMS, Paramo, semtex)

2

7

6

4

19

Zlatá přilba

6

0

12

0

18

zámek

3

7

2

2

14

univerzita

6

0

5

1

12

kultura (divadlo, filharmonie, filmový festival, muzeum)

2

6

2

Zelená brána

1

4

1

Kunětická hora

6

znak

4

1

4

1

Lázně Bohdaneč

3

2

nádraží

2

trolejbusy 1

Arnošt z Pardubic kostel

2

8 6

nákupní centra (Grand, Globus atd.)

pivo Pernštejn

10

5 5 5

1

3

3

3

1

2

2

2

2

2

Aviatická pouť

1

lodě

1

1 1

nemocnice

1

1

Seč

1

1

Zlatá štika

1

1

p. Rabas

1

1

celkem

60

448

149

145

802

Tabulka 41: Asociace se slovem „Pardubice“

Nejčastěji mají respondenti město Pardubice spojeno s perníkem (341), s Velkou Pardubickou (142) a dalšími sporty (hokej, sport obecně, plochá dráha). Někteří respondenti si vybavili Pernštýnské náměstí a další památky (zámek, Zelená brána, Kunětická hora, kostel), univerzitu, souvislost s kulturou (divadlo, filharmonie, filmový festival, muzeum) atd.


70


Analytická část

5.4.2.2 Navštívil/a jste v minulosti město Pardubice? Utrecht ne

Brno

Bratislava

Praha

celkem

37

79

39

5

ano, jednou

5

63

32

11

111

ano, vícekrát

6

146

43

71

266

48

288

114

87

537

celkem

160

Tabulka 42: Minulá návštěva Pardubic 300

Praha Brno

250

Bratislava Utrecht

200

celkem

150 100 50 0 ne

ano, jednou

ano, vícekrát

Obrázek 27: Minulá návštěva Pardubic

Je zjevné, že se vzrůstající vzdáleností od Pardubic klesá počet respondentů, kteří již Pardubice navštívili. V Utrechtu to bylo pouze 22,9% respondentů (kteří navštívili expozici Pardubic), v Bratislavě 65,8% (z toho 37,7% vícekrát), v Brně 72,6% (50,7% opakovaně) a v Praze 94,3% (81,6% vícekrát).

5.4.2.3 Pokud ano, byli jste spokojeni? Utrecht

Brno

Bratislava

Praha

celkem

rozhodně ano

7

98

50

49

204

52,7%

spíše ano

1

65

16

28

110

28,4%

neutrální

1

38

12

6

57

14,7%

spíše ne

0

5

0

1

6

1,6% 2,6%

rozhodně ne

0

8

2

0

10

celkem

9

214

80

84

387

Tabulka 43: Spokojenost s návštěvou Pardubic


71


Analytická část

250

Praha Brno

200

Bratislava Utrecht

150

celkem

100 50 0 rozhodně ano

spíše ano

neutrální

spíše ne

rozhodně ne

Obrázek 28: Spokojenost s návštěvou Pardubic

Naprostá většina návštěvníků Pardubic, kteří byli součástí průzkumu, byla s návštěvou spokojena nebo spíše spokojena (81,1%). Nespokojeno bylo 4,1% respondentů.

5.4.2.4 Máte v plánu Pardubice v budoucnu navštívit? Utrecht rozhodně ano

Brno 27

Bratislava 106

Praha

45

celkem 56

234

43,33%

spíše ano

18

87

51

30

186

34,44%

neutrální

3

36

18

3

60

11,11%

spíše ne

0

41

0

0

41

7,59%

rozhodně ne

0

18

1

0

19

3,52%

48

288

115

89

540

celkem

Tabulka 44: Plánovaná návštěva Pardubic 250 Praha Brno

200

Bratislava Utrecht

150

celkem

100 50 0 rozhodně ano

spíše ano

neutrální

spíše ne

rozhodně ne

Obrázek 29: Plánovaná návštěva Pardubic

77,8% respondentů má v plánu Pardubice v budoucnu navštívit. Absolutní většina těch, kteří Pardubice navštívit nechtějí (celkem jich bylo 11,1%), odpovídala v Brně, kde byly dotazníky vyplňovány mimo expozici Pardubic, jednalo se tedy o respondenty více nezávislé a objektivní.


72


Analytická část

5.4.2.5 Pokud ne, jaký máte důvod? Utrecht

Brno

Bratislava

Praha

celkem

nezájem o návštěvu východních Čech

0

18

2

1

21

nedostatek informací

0

11

7

2

20

21,3%

zklamala návštěva

1

2

7

3

13

13,8%

chybí nabídka

0

6

1

1

8

8,5% 35,1%

jiný důvod

0

23

10

0

33

celkem

1

60

27

7

94

22,3%

Tabulka 45: Nezájem o návštěvu Pardubic Praha

40

Brno Bratislava

30

Utrecht celkem

20

10

0 nezájem

nedostatek informací

zklamala návštěva

chybí nabídka

jiný důvod

Obrázek 30: Nezájem o návštěvu Pardubic

Nejčastějším důvodem pro nezájem o návštěvu Pardubic byl nezájem o návštěvu východních Čech obecně (22,3% respondentů, kteří neplánují cestu do Pardubic), nedostatek informací (21,3%), zklamání z předchozí návštěvy (13,8%), případně chybějící nabídka, která by respondenta zaujala (8,5%). Dále respondenti uváděli důvody jako vzdálenost (6 odpovědí), věk (5), nezájem o město Pardubice (6), nízká atraktivita Pardubic pro cestovní ruch (2), špatné značení ulic, nedostatek příležitostí, času atd.

5.4.2.6 Pokud jste již Pardubice navštívila nebo se je chystáte navštívit, za jakým účelem? Utrecht

Brno

Bratislava

lázeňský cestovní ruch

1

5

tranzit

0

nákupy

1 10

aktivní sportování (rybolov, cyklistika, pěší turistika...)

Praha

celkem

8

6

20

2,2%

24

6

10

40

4,4%

22

10

11

44

4,9%

31

14

11

66

7,3%

návštěva

8

39

10

21

78

8,6%

sportovní akce konané pravidelně či nepravidelně

9

49

10

17

85

9,4%

pracovní cesta či jiné profesní motivy

7

52

18

22

99 11,0%

rekreace

34

41

43

21

139 15,4%

poznávací motivy

20

45

44

46

155 17,2%

kultura

33

75

34

35

celkem

123

383

197

200

177 19,6% 903

Tabulka 46: Účel cesty do Pardubic


73


Analytická část

lázeňský CR tranzit nákupní turistika aktivní sportování návštěva přátel, příbuzných sportovní akce pracovní cesta rekreace poznávací motivy kultura 0%

5%

10%

15%

20%

25%

Obrázek 31: Účel cesty do Pardubic

Respondenti Pardubice nejčastěji spojují s cestováním za kulturou (19,6%), za poznáním (17,2%), za účelem rekreace (15,4%), s pracovní cestou (11%) a dále s návštěvou přátel a příbuzných (8,6%) a aktivním trávením volného času (7,3%).

5.4.3 Výsledky dotazníkového šetření provedeného v ubytovacích zařízeních v Pardubicích Toto dotazníkové šetření bylo uskutečněno díky významné pomoci slečny Martiny Valcové, studentky rekreologie na fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Dotazníky vyplňovali respondenti samostatně, měli možnost zvolit variantu dotazníku v českém jazyce, v angličtině a v němčině. Osloveni byli v ubytovacích zařízeních (hotel Zlatá Štika, hotel Labe, penzion Atrium, penzion Zelená Žába, hotel 100, hotel U Anděla, penzion Šenk, penzion OK, penzion Birdie, hotel Harmony, Hotelový dům Arnošt, Penzion F-club) a v Městském informačním středisku. Celkem se podařilo získat 275 dotazníků, 174 českých, 64 anglických, 37 německých.

5.4.3.1 Jaký je cíl vaší cesty? čeština

angličtina

němčina

celkem

pracovní cesta

99

38

16

153

52,9%

návštěva přátel, příbuzných

51

7

2

60

20,8%

poznávací motivy

16

16

5,5%

14

4,8%

rekreace

4

10

0

kultura

12

12

4,2%

lázeňský cestovní ruch

10

10

3,5%

nákupní turistika

10

10

3,5%


8

8

2,8%

sportovní akce

6

6

2,1%

celkem

216

55

18

289



74


Analytická část

pracovní cesta návštěva přátel, příbuzných poznávací motivy rekreace kultura lázeňský cestovní ruch nákupní turistika aktivní sportování sportovní akce 0

50

100

150

200


Nejčastější odpovědí na otázku zaměřenou na účel cesty do Pardubic byla odpověď „pracovní cesta“ (52,9%) a návštěva přátel a příbuzných (20,8%). Další motivy pro cestu do Pardubic se objevily méně často (méně než 6% odpovědí).

5.4.3.2 Na základě čeho jste se rozhodl/a pro návštěvu? čeština

angličtina němčina

celkem

pracovní povinnosti, obchod, doporučení zaměstnavatele, školení

62

36

15

113

33,5%

vlastní zkušenost

77

8

5

90

26,7%

doporučení známých či příbuzných

45

20

4

69

20,5%

9

11

1

21

6,2%

12

2

2

16

4,7%

nabídky cestovní kanceláře reklamní kampaně (včetně internetu) sportovní akce

4

4

3

11

3,3%

soukromý podnět

6

2

3

11

3,3%

lékařské doporučení

5

0

0

5

1,5% 0,3%

pozvání od univerzity celkem

1

0

0

1

221

83

33

337

Tabulka 48: Podnět pro návštěvu pracovní povinnosti, obchod, doporučení zaměstnavatele, školení vlastní zkušenost doporučení známých či příbuzných nabídky cestovní kanceláře reklamní kampaně (včetně internetu) sportovní akce soukromý podnět lékařské doporučení pozvání od univerzity 0

20

40

60

80

100

120

Obrázek 33: Podnět pro návštěvu 5 Analýza vnějšího prostředí

75


Analytická část

Podnět pro návštěvu Pardubic byl nejčastěji přímo spojen s nejčastějším účelem návštěvy, tedy s pracovními povinnostmi (33,5% odpovědí). Následovalo rozhodnutí na základě vlastní zkušenosti a doporučení známých či příbuzných.

5.4.3.3 Jaká je délka vašeho pobytu? čeština

angličtina

němčina

celkem

1 den

33

11

5

49

18,1%

2 dny

44

9

6

59

21,8%

3 dny

42

11

7

60

22,1%

1 týden

32

21

4

57

21,0%

více než 1 týden

23

10

13

46

17,0%

174

62

35

271

celkem


1 den 2 dny 3 dny 1 týden více než 1 týden 0

10

20

30

40

50

60

70


22,1% respondentů uvedlo délku pobytu v Pardubicích 3 dny, 21,8% 2 dny, 21% týden, 18% pouhý 1 den (vzhledem k tomu, že šlo o uživatele služeb ubytovacího zařízení, tak 1 noc) a 17% více než týden. U odpovědi „více než 1 týden“ dále uváděli doplnění: 8 – 14 dnů (26 respondentů), 3 týdny (7 respondentů), 1 měsíc (8 respondentů) a déle (9 respondentů).

5.4.3.4 Jakým způsobem jste se dopravil/a do regionu? čeština osobní auto

angličtina

němčina

celkem

105

48

27

180

59,6%

vlak

62

7

5

74

24,5%

autobus

22

0

1

23

7,6%

zájezdový autobus

10

5

1

16

5,3%

letadlo

2

4

3

9

3,0%

celkem

201

64

37

302

Tabulka 50: Doprava do regionu


76


Analytická část

osobní auto vlak autobus zájezdový autobus letadlo 0

50

100

150

200

Obrázek 35: Doprava do regionu

59,6% odpovědí respondentů se týkalo příjezdu do regionu osobním automobilem, 24,5% vlakem. Devět respondentů přiletělo letadlem.

5.4.3.5 Kde jste získali informace o Pardubicích? čeština

angličtina

němčina

celkem

internet

86

31

10

127

26,0%

práce

95

21

4

120

24,6%

kamarádi, známí

85

17

4

106

21,7%

časopis, noviny, odborná literatura

42

2

1

45

9,2%

informační centrum

17

7

3

27

5,5%

cestovní kancelář, agentura

19

4

1

24

4,9%

sdělovací prostředky (rádio, TV)

21

0

0

21

4,3%

veletrhy cestovního ruchu

11

7

0

18

3,7%

376

89

23

488

celkem

Tabulka 51: Zdroj informací o Pardubicích

internet práce kamarádi, známí časopis, noviny IC CK, CA sdělovací prostředky veletrhy 0

20

40

60

80

100

120

140

Obrázek 36: Zdroj informací o Pardubicích

Nejvýznamnějším zdrojem informací o Pardubicích je internet (26% odpovědí), dále informace pocházející ze zaměstnání (24,6%) a od známých a kamarádů (21,7%).


77


Analytická část

5.4.3.6 Jaké služby při návštěvě využíváte? čeština ubytování

angličtina

168

němčina

57

26

celkem 251

20,9%

stravování

172

53

21

246

20,5%

doprava

162

61

26

249

20,7%

speciální služby

222

86

28

336

28,0%

57

45

17

119

9,9%

781

302

118

1201

doplňkové služby celkem

Tabulka 52: Využívané služby

ubytování stravování doprava speciální služby doplňkové služby 0

100

200

300

400

Obrázek 37: Využívané služby

Podle odpovědí respondentů (28%) nejvíce z nich využívá nejčastěji speciálních služeb, tj. např. služby kulturní, sportovní, informační atd. Následují služby ubytovací, stravovací a dopravní. mhd autobus vlak taxi auto s řidičem 0

50

100

150

Obrázek 38: Dopravní služby

Nejvíce respondentů (42,6% odopvědí) využívá městskou hromadnou dopravu, o něco méně služeb taxikářů (33,7% odpovědí), někteří z nich jezdí vlakem (11,6%), autobusem (7,6% ) a nejméně z nich využívá auto s řidičem.


78


Analytická část

tlumočník průvodce program pro volný čas kulturní sportovní informační servis 0

50

100

150

Obrázek 39: Speciální služby

Největší podíl respondentů využil během svého pobytu informační servis (37,5% odpovědí), dále služby kulturní (28%), sportovní (16,7%), program pro volný čas (14,6%), jedenáct respondentů využilo služeb průvodce. Tlumočníka nepoužíval žádný z respondentů. směnárny půjčovny opravny, servisy komunální síť léčebné služby 0

10

20

30

40

Obrázek 40: Doplňkové služby

Nejméně využívaným okruhem služeb byly mezi respondenty služby doplňkové. Počet respondentů, kteří je využívali, se pohyboval mezi 29 (směnárny) a 20 (půjčovny).

5.4.3.7 Jaké služby vám v Pardubicích chybí, co byste změnil/a? čeština


celkem

více kulturních akcí i přes týden

61

11

35

107

17%

více parkovacích míst, levnějších

53

5

34

92

14%

rozšíření možností stravovacích a ubytovacích zařízení

34

20

19

73

11%

zlepšit značení MHD, přestupní jízdenky, zlevnit, rozšířit možnost vícedenních jízdenek

54

9

5

68

11%

více klubů, barů, zábavních center

12

31

21

64

10%

přípojka na internet na hotelu

26

8

21

55

9%

rozšířit otevírací dobu památek

28

3

4

35

6%

7

6

21

34

5%

10

5

14

29

5%

více větších obchodních domů, center (např. Grand)

3

2

18

23

4%

otevírací doba bank a směnáren i o víkendu

0

7

12

19

3%

zlepšit jazykovou úroveň lidí v obchodech

0

5

13

18

3% 3%

prodloužit otevírací dobu v obchodech reprezentativnější hotely s větší kapacitou

zlepšít dopravu a informační služby celkem

6

1

11

18

294

113

228

635

tabulka 53: Co v Pardubicích chybí


79


Analytická část

Na otázku týkající se chybějících služeb v Pardubicích, případně nespokojenosti s úrovní služeb a dalšími jevy se nejčastěji objevovala odpověď požadující více kulturních akcí i mimo víkendy (107x, 17% odpovědí), dále rozšíření možností stravovacích a ubytovacích služeb (11% odpovědí) (tuto odpověď ještě více konkretizovalo 29 respondentů, kteří požadují reprezentativnější hotely s větší kapacitou) a následovaly odpovědi týkající se městské hromadné dopravy (značení, cena, varianty jízdenek). Určitá nespokojenost respondentů se vztahovala k vybavenosti zábavními službami a podniky, otevírací době památek, obchodů, bank a směnáren atd. Každý respondent uváděl průměrně 2,3 odpovědí, nejvíce na tuto otázku reagovali německy mluvící turisté, každý uvedl průměrně 6,2 odpovědi.

5.4.3.8 Co se vám v Pardubicích líbí? čeština

angličtina

němčina

historické centrum

57

16

7

80

35%

památky

34

6

5

45

19%

noční život

6

18

6

30

13%

kultura

11

9

7

27

12%

hokej

14

2

1

17

7%

pivo

0

8

6

14

6%

holky

4

2

4

10

4% 3%

vše podstatné je v centru, po ruce celkem

celkem

5

2

1

8

131

63

37

231

tabulka 54: Co se v Pardubicích líbí

80 respondentů na otázku „Co se vám v Pardubicích líbí?“ odpovědělo, že historické centrum, dalších 45 uvedlo odpověď „památky“. Dále respondenti vyjádřili spokojenost s nočním životem, kulturou, líbí se jim pardubický hokej, pivo a holky. Osm respondentů je spokojeno s rozložením města (vše podstatné je v centru, po ruce). Průměrný počet odpovědí na tuto otázku je 0,84.

5.4.3.9 Čím jsou pro vás Pardubice známé, proslulé? čeština pardubický perník

angličtina

121

němčina

celkem

8

4

133

26%

hokej

97

3

2

102

20%

průmysl (Foxconn, Paramo, chemička, Semtín)

58

11

7

76

15%

dostihy, Velká pardubická

36

19

6

61

12%

sport

56

2

3

61

12%

kultura (divadlo, festivaly)

18

5

2

25

5%

architektura

16

3

2

21

4%

přátelští lidé, nápomocní

3

10

2

15

3%

historické centrum

5

6

2

13

3% 2%

univerzita, dopravní faktulta celkem

4

4

1

9

414

71

31

516

tabulka 55: Čím jsou Pardubice známé

Nejčastější asociace respondentů se vázala k perníku (133 odpovědí), sportu v různých formách (224) a průmyslu (75, 15% odpovědí). Dále si respondenti nejčastěji vybavili kulturu, architekturu, obyvatele Pardubic, historické centrum a univerzitu. 5 Analýza vnějšího prostředí

80


Analytická část

5.4.3.10 Ohodnoťte kvalitu následujících jevů od 1 (nejlepší hodnocení) do 5 (nejhorší hodnocení) 1

2

3

4

5

celkem

průměrné hodnocení

kulturní vyžití (divadla, kina, koncerty…)

64

111

77

23

0

275

2,21

kvalita a dosažitelnost ostatních služeb (kadeřnictví, lékárny…)

56

133

56

30

0

275

2,22

kvalita a vybavenost stravovacími zařízeními

42

127

48

25

0

242

2,23

služby Městského informačního střediska

52

120

85

18

0

275

2,25

kvalita a vybavenost ubytovacími službami

52

98

74

27

0

251

2,30

sportovní vyžití (fitness centra, sportovní haly, bazén…)

40

97

124

14

0

275

2,41

přístupnost hostorických památek, otevírací doby

40

110

83

42

0

275

2,46

zábavní zařízení (kluby, herny, diskotéky, kavárny…)

41

100

93

33

8

275

2,52

čisté přírodní prostředí, zeleň ve městě

11

105

96

65

0

277

2,78

8

100

86

76

5

275

2,89

10

84

104

59

17

274

2,96

0

33

65

79

3

180

3,29

orientace ve městě (informační tabule, směrovky…) dopravní dostupnost, spoje, kvalita silnic možnosti parkování

tabulka 56: Hodnocení služeb kulturní vyžití

140

ostatní služby stravovací zařízení služby IC

120

ubytovací služby sportovní vyžití 100

přístupnost památek zábavní zařízení životní prostředí

80

orientace ve městě dopravní dostupnost, spoje parkování

60

40

20

0 1

2

3

4

5

Obrázek 41: Hodnocení služeb

Nejlépe respondenti v Pardubicích hodnotili možnosti kulturního vyžití (průměrně 2,21), kvalitu a dosažitelnost ostatních služeb (2,22), kvalitu a vybavenost stravovacími zařízeními (2,23) a služby Městského informačního střediska (2,25). Naopak nejhorší zkušenosti měli s orientací ve městě (2,89, pětkrát hodnocení 5), dopravní dostupností (2,96, sedmnáctkrát odpověď 5) a možnostmi parkování (3,29, třikrát odpověď 5).


81


Analytická část

5.4.3.11 Kde se stravujete? čeština v restauraci v ubytovacím zařízení

angličtina

němčina

celkem

149

24

43

216

43,4%

76

19

48

143

28,7%

vlastní strava

60

3

7

70

14,1%

v rychlém občerstvení

31

5

23

59

11,8%

4

4

2

10

2,0%

320

55

123

498

ve specializovaném zařízení (např. zdravá výživa) celkem


v restauraci v ubytovacím zařízení vlastní strava v rychlém občerstvení ve specializovaném zařízení 0

50

100

150

200

250


Nejvíce respondentů (43,4% odopvědí) využívá služeb restaurací, 28,7% odpovědí se týkalo stravování v ubytovacím zařízení, 70 respondentů (14,1% odpovědí) se stravovalo z vlastních zdrojů.

5.4.3.12 Demografické údaje Pohlaví čeština


celkem

muž

97

56

33

186

67,64%

žena

77

8

4

89

32,36%

174

64

37

275

celkem

Tabulka 58: Pohlaví muž

žena 0

50

100

150

200



82


Analytická část

Vzdělání čeština

angličtina

němčina

celkem

základní

0

0

0

0

0,00%

vyučen

19

1

1

21

7,64%

středoškolské

93

7

15

115

41,82%

vyšší škola

25

19

19

63

22,91% 27,64%

vysokoškolské celkem

37

10

29

76

174

37

64

275

Tabulka 59: Vzdělání základní vyučen středoškolské vyšší škola vysokoškolské 0

20

40

60

80

100

120

140

Obrázek 44: Vzdělání

Věk čeština

angličtina

němčina

celkem

do 25 let

24

2

3

29

10,55%

26 - 35 let

76

5

9

90

32,73%

36 - 45 let

43

16

26

85

30,91%

46 - 55 let

21

12

24

57

20,73% 5,09%

nad 56 let celkem

10

2

2

14

174

37

64

275

Tabulka 60: Věk do 25 let 26 - 35 let 36 - 45 let 46 - 55 let nad 56 let 0

20

40

60

80

100

Obrázek 45: Věk


83


Analytická část

Bydliště počet

podíl

Praha

31

17,82%


25

14,37%

Středočeský kraj

20

11,49%

Jihomoravský kraj

18

10,34%

Pardubický kraj

15

8,62%

Plzeňský kraj

14

8,05%

Jihočeský kraj

10

5,75%

Liberecký kraj

9

5,17%

Olomoucký kraj

8

4,60%

Vysočina

6

3,45%

Ústecký kraj

5

2,87%

Zlínský kraj

5

2,87%

Karlovarský kraj

4

2,30%

4

2,30%


174

Tabulka 61: Bydliště – Česká republika počet

podíl

Velká Británie

47

46,53%

Německo

19

18,81%

Rakousko

11

10,89%

Švýcarsko

7

6,93%

Japonsko

5

4,95%

USA

4

3,96%

Holandsko

3

2,97%

Irsko

2

1,98%

Belgie

2

1,98%

1

0,99%

Francie

101

Tabulka 62: Bydliště - zahraničí

Většinu respondentů (67,64%) tvořili muži ve věku 26 – 35 let (32,73%) resp. 36 – 45 let (30,91%) se středoškolským vzděláním (41,82%). Nejvíce českých respondentů pocházelo z Prahy (17,82%), dále z Královéhradeckého kraje (14,37%), Středočeského kraje (11,49%) a kraje Jihomoravského (10,34%). Největší podíl respondentů ze zahraničí pocházel z Velké Británie (46,53%), Německa (18,81%) a Rakouska (10,89%).

5.4.4 Vnímání města, image Pardubice jsou vnímány především jako průmyslové město s významnými závody, rozsáhlými sídlišti a nepříliš atraktivním městským centrem. Negativní i pozitivní asociace s městem Pardubice lze vysledovat z odpovědí získaných v rámci dotazníkového šetření provedeného na veletrzích cestovního ruchu v lednu a únoru 2005 (podrobněji viz kapitola 5.4.2.1) a v ubytovacích zařízeních v Pardubicích (více viz kapitola 5.4.3.7, 5.4.3.8 a 5.4.3.9). Vypovídají o tom, jak město vnímají návštěvníci a jak ho budou dále prezentovat. Tomu je nutné věnovat pozornost, protože doporučení známých a přátel (tzv. „word of mouth“) hraje při rozhodování o cestě na dovolenou významnou roli. O tom, jak jsou Pardubice vnímány jako součást regionu Východní Čechy, vypovídají také asociace spojené s pojmem „východní Čechy“. V rámci průzkumu Motivace k návštěvě turistických


84


Analytická část

regionů v České republice vyhodnotila agentura STEM/MARK jako nejčastější tyto asociace obyvatel České republiky67: Východní Čechy = Pardubice – Velká pardubická, perník, Orlické hory – lyže, Náchod – zámek, Vodní nádrž Rozkoš Stejnou otázku kladli respondentům zpracovatelé průzkumu pro Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy (viz Příloha č. 1). I zde se ve velké míře objevovaly odpovědi nezaměnitelně spojené s Pardubicemi (perník, Labe, Velká pardubická, Zlatá přilba, pivo Pernštejn, Kunětická hora, hokej, letiště, výstavba nové výrobní linky Panasonic, Paramo, koně, Aviatická pouť, Zelená brána, dostihy, rovina, Pardubický šachový turnaj; sportovní aktivity atd.) Je patrné, že Pardubice nejsou pro mnohé návštěvníky prázdným pojmem a že často mají s názvem města spojeno alespoň něco (nejčastěji jezdectví, perník, průmysl, další sporty). Pravděpodobné je, že Pardubice nejsou v současné době primárně vnímány jako atraktivní místo pro výlet nebo pobyt.

5.4.4.1 Výsledky dotazníkového šetření – Image Pardubicka Dotazníkové šetření mezi obyvateli Pardubic a dalších obcí Pardubicka zpracoval jako součást své diplomové práce student Ostravské univerzity v Ostravě Jiří Štěpnička na podzim 2004. Respondentům k problematice image pokládal tři otázky týkající se asociací k pojmu „Pardubicko, tradic a zvyklostí obyvatel Pardubicka a osobností Pardubicka. Dotazníkům ve třech skupinách po 60 kusech (Pardubice, obce nad 1000 obyvatel – Dašice, Moravany, Opatovice nad Labem, Sezemice, Staré Hradiště - a obce do 999 obyvatel – např. Bezděkov, Čepí, Kunětice, Ráby, Srch, Újezd u Sezemic atd.) byly při výpočtu přiřazeny váhy (Pardubice – 0,81, obce nad 1000 obyvatel – 0,09, obce do 999 obyvatel – 0,10) podle skutečného počtu obyvatel v těchto skupinách obcí. Všechny níže uvedené otázky byly zadány jako otevřené, nebyly tedy nabízeny možnosti pro výběr. Každý respondent mohl uvést tolik odpovědí, kolik ho napadlo. Přestože na následující otázky odpovídali respondenti, kteří na Pardubicku žijí, odpovědi tedy nevypovídají o tom, jak jsou Pardubice a Pardubicko vnímány zvenku, tedy potenciálními i skutečnými návštěvníky, mohou být některé zjištěné údaje zajímavé a ilustrativní pro úvahy o image Pardubic jako města a Pardubicka jako turistické oblasti.

Co vás napadne jako první, když uslyšíte pojem Pardubicko? Pardubice perník, město perníku, pardubický perník apod.

obce nad 1000 obyv.

obce do 999 obyv.

celkem

38,3 %

48,3%

35,0%

38,9%

Velká pardubická, dostihy apod.

30,0%

23,3%

26,7%

29,1%

asociace týkající se Kunětické hory

23,3%

18,3%

18,3%

22,4%

asociace týkající se hokeje

20,0%

26,7%

15,0%

20,1%

Zlatá přilba, plochá dráha apod.

21,7%

8,3%

16,7%

20,0%

mé rodiště, rodné město, rodný kraj, domov, můj kraj atd.

21,7%

8,3%

6,7%

19,0%

asociace týkající se přírodního rázu regionu

16,7%

15,0%

16,7%

16,5%

asociace týkající se chemického průmyslu

6,7%

6,7%

13,3%

7,3%

Zelená brána

6,7%

6,7%

0

6,0%

město sportu

3,3%

0

6,7%

3,3%

Tabulka 63: Asociace s pojmem Pardubicko

67

Motivace k návštěvě turistických regionů v České republice


85


Analytická část

perník dostihy Kunětická hora hokej plochá dráha rodiště krajina chemický průmysl Zelená brána město sportu 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

Obrázek 46: Asociace s pojmem Pardubicko

Celkem uvedli respondenti 362 asociací s pojmem Pardubicko. Převažují tradiční fenomény jako perník, Velká pardubická, Zlatá přilba a další asociace týkající se sportu, dále Kunětická hora a Zelená brána, ojediněle zámek v Pardubicích. Velké množství respondentů pocházejících přímo z Pardubic uvádělo pojmy jako domov, rodný kraj apod. Častá byla spojitost s krajinným rázem Pardubicka (rovina, nížina, Polabí apod.). V neposlední řadě si lidé spojují Pardubicko s chemickým průmyslem, avšak tyto asociace nebyly příliš časté. Respondenti častěji spojují Pardubicko s tradicemi sportovními než průmyslovými.

Které činnosti, tradice, zvyklosti, jevy a aktivity považujete za pardubické? Pardubice

obce nad 1000 obyv.

obce do 999 obyv.

celkem

Velká pardubická, dostihy

83,3%

83,3%

88,3%

83,8%

Zlatá přilba, plochá dráha

73,3%

43,3%

66,7%

70,0%

výroba perníku

51,7%

58,3%

53,3%

52,4%

lední hokej

43,3%

31,7%

35,0%

41,5%

chemický průmysl

10,0%

15,0%

13,3%

10,8%

Pernštýnská noc

10,0%

6,7%

10,0%

9,7%

6,7%

3,3%

5,0%

6,2%

Pardubická juniorka

6,7%

1,7%

1,7%

5,7%

Městské slavnosti

6,7%

0

0

5,4%

Aviatická pouť

5,0%

3,3%

5,0%

4,9%

pardubické divadlo

Tabulka 64: Tradice a zvyklosti na Pardubicku


86


Analytická část

Velká pardubická, dostihy Zlatá přilba, plochá dráha výroba perníku lední hokej chemický průmysl Pernštýnská noc pardubické divadlo Pardubická juniorka Městské slavnosti Aviatická pouť 0%

10% 20% 30% 40%

50% 60% 70% 80% 90%

Obrázek 47: Tradice a zvyklosti na Pardubicku

Odpovědi na druhou otázku výrazně připomínaly odpovědi na otázku první, ještě častěji se objevovaly odpovědi související se sportem (dostihy, plochá dráha, lední hokej). Poměrně často respondenti uváděli „tradici“ výroby perníku. Méně časté byly asociace spojené s chemickým průmyslem a s některými kulturními akcemi a Východočeským divadlem.

Dokážete vyjmenovat nějaké osobnosti z historie i současnosti, které se zde narodily nebo zde působily? Pardubice

obce nad 1000 obyv.

obce do 999 obyv.

celkem

Arnošt z Pardubic

51,7%

28,3%

50,0%

49,4%

bratranci Veverkovi

53,3%

28,3%

28,3%

48,6%

Jan Kašpar

45,0%

30,0%

41,7%

43,3%

Dominik Hašek

30,0%

38,3%

38,3%

31,6%

Jan Perner

31,7%

16,7%

28,3%

30,0%

Pernštejnové

10,0%

10,0%

8,3%

9,8%

Vilém z Pernštejna

8,3%

3,3%

6,7%

7,7%

Smil Flaška z Pardubic

6,7%

5,0%

6,7%

6,5%

Martin Doktor

6,7%

8,3%

3,3%

6,5%

Jiří Stříteský

6,7%

1,7%

0

5,6%

Ješek z Pardubic

6,7%

0

0

5,4%

Valerie Kaplanová

5,0%

8,3%

5,0%

5,3%

Milan Sandhaus

5,0%

3,3%

6,7%

5,0%

Emil Holub

5,0%

0

5,0%

4,6%

Jiří Bartoška

3,3%

10,0%

8,3%

4,4%

Jaroslava Moserová

5,0%

3,3%

0

4,3%

Josef Sakař

1,7%

1,7%

6,7%

2,2%

Vladimír Martinec

0

6,7%

5,0%

1,1%

Jana Švandová

0

0

6,7%

0,7%

Tabulka 65: Osobnosti Pardubicka


87


Analytická část

Arnošt z Pardubic bratranci Veverkovi Jan Kašpar Dominik Hašek Jan Perner Pernštejnové Vilém z Pernštejna Smil Flaška z Pardubic Martin Doktor Jiří Stříteský Ješek z Pardubic Valerie Kaplanová Milan Sandhaus Emil Holub Jiří Bartoška Jaroslava Moserová Josef Sakař Vladimír Martinec Jana Švandová 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Obrázek 48: Osobnosti Pardubicka

V dotaznících se objevilo více než 60 různých odpovědí. Nejznámějšími osobnostmi Pardubicka jsou Arnošt z Pardubic, bratranci Veverkovi, Jan Kašpar, Dominik Hašek a Jan Perner. Kromě historických osobností (které zmiňovali převážně obyvatelé Pardubic) se objevily osobnosti současné, převážně sportovci a herci.

5.4.5 Charakteristika domácích účastníků cestovního ruchu Z analýzy „Letní dovolená našich občanů“ provedené agenturou Mag Consulting v létě 2003 vyplývá, že z celkového počtu dovolených stráví naši občané 65% v České republice a 35% v zahraničí. Pro zajištění domácí letní dovolené využívá služeb cestovních kanceláří pouze 10% (naprostá většina ve věkové skupině 60 a více let). Tuzemská dovolená v průměru trvá devět dní a český občan na ní utratí v průměru 5 200 Kč. Postupně se zvyšuje počet lidí, kteří dovolenou čerpají po částech, tj. roste význam kratších a častějších pobytů. K cestám na letní dovolenou občané nejčastěji užívají vlastní automobil (u domácích dovolených se jedná o cca 75%) a to zejména kvůli relativně příznivým cenám benzínu, oblibě kempování a dalším faktorům jako je např. nezávislost na hromadných dopravních prostředcích a možnost snadněji se vrátit v případě neočekávané události. Zhruba 60% domácích hostů využívá služeb hotelů a penzionů, zbývajících 40% ostatní hromadná ubytovací zařízení (kempy, chatové a turistické ubytovny atd.). Podle posledních údajů vlastní 12,8% domácností České republiky chatu nebo chalupu.68 V zájmu přesného zacílení produktů a propagace je vhodné účastníky cestovního ruchu dále dělit do skupin podle věku a rodinného stavu. Tyto proměnné významně ovlivňují preference v cestovním

68

Co přinese EU českému cestovnímu ruchu? www.cot.cz


88


Analytická část

ruchu, objem výdajů atd. Průzkum motivace pro trávení dovolené provedla mezi obyvateli České republiky pro CzechTourism agentura STEM/MARK v roce 2003.69

5.4.5.1 Mladí, svobodní (15-25 let) Často se nejedná o klasickou dovolenou, ale prázdniny, které jsou typicky rozdělené na části: • zahraničí – s rodiči nebo přáteli (partnery), • chata, chalupa – u příbuzných, rodičů, s přáteli, • brigády (jen u některých, ojediněle). Nejfrekventovanější je ubytování na chatě, chalupě, také u známých či doma. Častější než v jiných skupinách je ubytování pod stanem či v přívěsu, naopak méně častý je hotel. Při plánování jsou nejdůležitější aktivity na dovolené/prázdninách, častější je aktivní dovolená – sport, cykloturistika, orientace na akci. Obvykle neplánují příliš daleko dopředu, neshánějí tak často informace. Častěji než jiné skupiny se stravují z vlastních zdrojů. Cena dovolené pro ně není tak důležitá – zřejmě proto, že ji často financují rodiče. Největší část (40 %) byla v roce 2004 pouze v ČR, častější než v jiných segmentech byla dovolená v zahraničí (31 %). Preferují hodně zahraničí (jako jediný segment dávají častěji přednost zahraničí před ČR), nejsou příliš lokální patrioti a mají zájem o cestování, poznávání a učení se cizích jazyků. Snaží se osamostatnit: • dovolená s rodiči – co nejkratší, spíše pasivní přijímání aktivit, • dovolená s přáteli – výrazně dávají přednost.

5.4.5.2 Mladí lidé (20-35 let), s dětmi předškolního věku Mají jistá omezení, neboť s malými dětmi se obtížně cestuje, žena bývá často na mateřské dovolené a tudíž mají nižší rodinný příjem - větší důležitost má cena dovolené. Častěji než v jiných segmentech dovolenou vůbec nemají. Podstatně častější je doprava automobilem s celou rodinou. Častěji dovolená pouze v ČR (45 %), hlavně kvůli cenové dostupnosti, také chtějí nejprve poznat ČR než vyrazí za hranice a kvůli malým dětem. Většinou tráví dovolenou na chatách, chalupách (53 %). Častý model – rodina se vypraví na jedno místo a podniká krátké výlety do okolí. Není možné vyrážet daleko (děti to nebaví a neocení to) .

5.4.5.3 Lidé středního věku (26-55 let), s dětmi školního věku Děti už ocení změnu prostředí a tudíž je možné cestovat na delší vzdálenosti; ale čistě poznávací zájezdy jsou pro děti nudné, je potřeba je kombinovat s jinými aktivitami. Větší možnost aktivit s dětmi: bojové hry, sportovní aktivity, častější je pěší turistika, návštěvy hradů a pobyty u vody nebo výlety k vodě.

69

Domácí cestovní ruch v České republice, CzechTourism, duben 2004


89


Analytická část

Stále je nejčastější dovolená pouze v ČR - (44 %) na chatě/chalupě, ale už aktivnějším způsobem (delší výlety do přírody, cykloturistika, památky). Dovolená se většinou shoduje s časem prázdnin (častější než v jiných segmentech je letní dovolená). Nejčastěji dovolená s celou rodinou (ženy se mohou odpoutat od dětí – rády si odpočinou a využijí volný čas jenom pro sebe, muži mohou být s dětmi více – jsou to partneři).

5.4.5.4 Střední a starší věk (40-60 let), po odchodu dětí z rodiny nebo bezdětní (tzv. „prázdné hnízdo“) Děti jsou již samostatné a proto mají rodiče více času pro sebe a větší nezávislost. Splnění snů, mohou se pouštět do nových aktivit a mají konečně možnost cestovat. Celkově silnější jsou vytvořené stereotypy – trávení volného času na stále stejném místě (klidná dovolená, zahrádka, chalupa + vnoučata, děti). Silně preferují ČR (47 %) (stejně jako senioři), výlety do přírody. Nejčastěji cestují pouze s partnerem/partnerkou a často také s celou rodinou. Omezení jsou někdy finanční – někteří jsou již v důchodu a objevují se i zdravotní obtíže: • občas se mezi oblíbenými místy objevují také lázně (hlavně tuzemské), • častěji než v jiných skupinách spadá dovolená do jara nebo podzimu, • důležitější než v jiných segmentech je způsob dopravy na dovolenou – rychlý a pohodlný.

5.4.5.5 Senioři (60 a více let) Nejedná se o klasickou dovolenou, spíš vybočení z běžného stereotypu; častěji dovolenou vůbec nemají zřejmě proto, že nerozlišují období práce a dovolených. Důchod = horší finanční situace. Typické trávení dovolené: • silné stereotypy – ověřená místa, nejčastěji jezdí na chaty a chalupy, • pokud senioři cestují, tak spíše s CK, kluby turistů nebo kluby důchodců, • způsob trávení dovolené už není tak důležitý, aktivní dovolené jen zřídka, • důležitější je pohodlí (servis) – častější ubytování v hotelu, stravování formou polopenze, • silně preferují ČR (42 %) (stejně jako „prázdné hnízdo“). Cestují nejčastěji s manželem/manželkou, ale často už nemají partnery (zejména ženy zůstávají samy), potom jezdí s přáteli nebo s kluby (ale méně často než v jiných skupinách). Občas také širší rodina, vnuci (přijíždějí na prázdniny). Omezením jsou především zdravotní potíže: • často jezdí do lázní, • celkově převažují letní dovolené; pokud cestují do zahraničí, obvykle mimo hlavní sezónu (květen / červen nebo září), • cestování do vzdálených lokalit je obtížné a nepohodlné, • důležitý je způsob dopravy na dovolenou – rychlý a pohodlný (ale zároveň finanční limity), proto je častější autobus, méně častý automobil.


90


Analytická část

5.4.6 Charakteristika zahraničních účastníků cestovního ruchu podle země původu Následující analýza je zaměřena na zahraniční návštěvníky, konkrétně na pět nejvýznamnějších zdrojových zemí pro Pardubický kraj (podle počtu příjezdů) a na Rusko. Nejvíce zahraničních návštěvníků Pardubického kraje přijíždí z Německa, následuje Slovensko, Polsko, Nizozemí a Rakousko (v roce 2004, údaje se výrazně neliší ani v jiných letech). Ruští návštěvníci se mohou pro Pardubice a Pardubický kraj do budoucna stát významným zdrojem příjmů v cestovním ruchu zejména díky jejich zájmu o využívání služeb pardubického letiště. Z tabulky a grafů je patrné, že ruští návštěvníci tráví v Pardubickém kraji nadprůměrně dlouhou dobu (6,4 dnů).

Země

Hosté

Celkem

%

Průměrný Přenocování počet přenocování

Průměrná doba pobytu (dny)

338 687

100,0%

1 185 015

3,5

4,5

Česká republika

285 669

84,3%

1 001 073

3,5

4,5

Cizinci

53 018

15,7%

183 942

3,5

4,5

13 575

4,0%

36 679

2,7

3,7

v tom:

z toho: Německo Nizozemsko

4 397

1,3%

12 804

2,9

3,9

Polsko

4 729

1,4%

14 632

3,1

4,1

Rakousko

2 067

0,6%

3 949

0,5

1,5

Slovensko

10 848

3,2%

59 528

5,5

6,5

Rusko

1 648

0,5%

8 834

5,4

6,4

Tabulka č. 66: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních Pardubického kraje podle zemí (2004)70 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000

Rusko

Rakousko

Nizozemsko

Polsko

Slovensko

0

Německo

2 000

Obrázek č. 49: Počet zahraničních hostů podle země původu

70



91


Analytická část

70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000

Rusko

Rakousko

Nizozemsko

Slovensko

Německo

0

Polsko

10 000

Obrázek č. 50: Počet přenocování zahraničních hostů 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0

Rusko

Rakousko

Nizozemsko

Polsko

Slovensko

0,0

Německo

1,0

Obrázek č. 51: Průměrný počet přenocování zahraničních hostů

Další grafy srovnávají průměrnou dobu pobytu zahraničních návštěvníků České republiky podle země původu a jejich průměrné výdaje v USD na den. Také z těchto grafů vyplývá, že Rusové jsou velmi lukrativní skupinou návštěvníků.


92


Analytická část

14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0

Polsko

Rakousko

Slovensko

Itálie

Francie

Nizozemí

Japonsko

Kanada

Dánsko

Švýcarsko

Španělsko

Velká Británie

Izrael

Belgie

USA

Rusko

0,0

Německo

2,0

Obrázek 52: Průměrná doba pobytu zahraničních turistů (2003)71 200 180 160 140 120 100 80 60 40

Polsko

Slovensko

Švýcarsko

Francie

Německo

Nizozemsko

Itálie

Kanada

USA

Španělsko

Velká

Belgie

Dánsko

Izrael

Rusko

Japonsko

0

Rakousko

20

Obrázek 53: Výdaje zahraničních turistů v České republice (v USD, 2003)72

Následuje charakteristika návštěvníků z jednotlivých zemí shrnující jejich obvyklé preference a turistické zvyklosti.73

5.4.6.1 Německo V této zemi je Česká republika viděna jako levná destinace vhodná pro krátký pobyt zaměřený na jídlo, pití a další služby poskytované za nižší ceny než v Německu. Všeobecně prožíval trh cestovního ruchu v Německu v roce 2003 vzhledem k ekonomické situaci útlum. Mezi zajímavosti v budoucnu zřejmě využitelné také pro město Pardubice patří to, že významně narůstá poptávka po plavbách na luxusních lodích. S přihlédnutím k situaci ve světě je pochopitelné, a pro české destinace příhodné, že němečtí turisté se orientují spíše na bližší destinace dosažitelné jinak než letecky, kladou důraz na bezpečnost a

71 72 73

Výsledky studie o příjezdovém cestovním ruchu do ČR, 2003, CzechTourism Výsledky studie o příjezdovém cestovním ruchu do ČR, 2003, CzechTourism Country reports a Situace na trzích, www.czechtourism.cz


93


Analytická část

spolehlivost, vyžadují skutečnou kvalitu za výhodnou cenu. Německý turista potřebuje cítit, že jeho potřeby jsou v centru zájmu poskytovatelů služeb. Na žebříčku obliby německých turistů vede vedle aktivní dovolené a pobytů v přírodě nadále poznávací a kulturní cestovní ruch a také event turismus. Dalším trendem, který má opravdu budoucnost je wellness. V souvislosti s tímto trendem je třeba vzít v úvahu fakt, že v roce 2010 bude 25% občanů Německa ve věku nad 60 let. Němečtí senioři jsou většinou zcestovalí, kritičtí a dobře informovaní, nezávislí a movití. V cílové destinaci oceňují zdravé životní prostředí, přírodu a zajímavou kulturní nabídku pro zpestření pobytu. Co se týče dopravy dávají Němci stále přednost svým vlastním autům nebo karavanům. Hlavní motivací pro strávení dovolené je podle Němců odpočinek a relaxace. Německé turisty dále láká aktivní turistika na horách a poznávací zájezdy do českých měst. Mezi hlavní cíle Němců patří Praha a také západočeské lázně, obyvatelé bývalé NDR se zaměřují i na další lázeňské lokality České republiky. Typický německý turista přijíždějící do České republiky je z Východního Německa, ve věku od 30 do 44 let, nevyužívá služeb cestovní kanceláře. Návštěvnost je poměrně rovnoměrně rozvrstvená v rámci celého roku, s hlavní sezónou především v měsících květen, červenec, srpen, září. V ubytování Němci upřednostňují ubytování v soukromí nebo v penzionu a v hotelech *** a níže. Podle nejvýznamnějšího německého touroperátora TUI má Česká republika šanci zaujmout německé návštěvníky ve větší míře, je však nezbytné zaměřit se na kvalitu služeb. Významným způsobem roste zájem německých turistů o pobyty all-inclusive.

5.4.6.2 Slovensko Česká republika je pro slovenské občany destinací č. 1 před Chorvatskem a Polskem. Typickým důvodem pro návštěvu České republiky je návštěva příbuzných a známých, rekreace a poznání nebo služební cesta, ale také návštěva kulturních akcí a aktivní trávení volného času. Typickému Slovákovi přijíždějícímu do České republiky je 30 – 44 let. Naprostá většina Slováků nevyužívá při přípravě cesty do České republiky služeb cestovních kanceláří (95%). Nejčastěji jsou ubytováni u příbuzných a známých, případně v hotelu * až ***, v penzionu nebo v kempu. Návštěvy jsou poměrně rovnoměrně rozloženy v průběhu celého roku, nejsilnějšími měsíci jsou červen, srpen a září.

5.4.6.3 Polsko V polských mediích CR je představována jako sousedská, krásná a velice přátelská země. Typickými důvody pro cesty Poláků je odpočinek a výlety do okolí. Zahraniční cesty si polští občané v 52 % organizují sami, ve 30 % si kupují package. Mezi hlavní důvody návštěvy polských turistů v České republice patří rekreace a poznání, aktivní dovolená, služební cesta, ale také návštěva známých a nákupy. V oblasti ubytování u polských občanů převažují (kromě přespání u známých a příbuzných) penziony a hotely třídy *** a nižší. Nejčastěji je polský návštěvník České republiky ve věku 30 – 44 let. Poláci nejčastěji navštěvují sousední země – Německo, Českou republiku a Slovensko. Česká republika je tedy po Německu na druhém místě. Jedná se především o jednodenní cesty. Preferují individuální cesty, nejpoužívanějším dopravním prostředkem zůstává automobil. Při organizovaných cestách většinou využívají autobusu, i když roste i podíl využití letecké dopravy.


94


Analytická část

5.4.6.4 Rusko Velmi zajímavou zdrojovou zemí pro Pardubický kraj a zejména město Pardubice se může stát Rusko. Cestování do zahraničí je pro Rusy součástí životního stylu, cestují zejména zbohatlíci. Do zahraničí se vydává cca 3 – 4% obyvatel, podle některých pesimistických odhadů však jen 1%. Mezi hlavní zdrojové oblasti patří velká města, kde obyvatelé s vyššími příjmy žijí a ze kterých je Česká republika přímo dostupná letecky. V r. 2003 začala cestovní kancelář Něva nabízet v rámci zájezdů charterové lety do Pardubic. Během uplynulého roku letiště Pardubice odbavilo přibližně 30 tisíc turistů, z nichž naprostou většinu tvořili ruští turisté. (Během uplynulých sedmi let fungování mezinárodního letiště odbavilo cca 35 tisíc turistů celkem). Tato cestovní kancelář plánuje výhledově počet letů rozšířit. Ruské občany v České republice lákají především relativně nízké ceny. Vyhledávají však zejména vysokou kvalitu služeb, o čemž svědčí i to, že 30% z nich se ubytovává v hotelech tříd **** a *****, 41% v hotelech nižších tříd. Lákavé je pro Rusy ubytování na zámcích. Výrazně nejdůležitějším důvodem pro návštěvu České republiky je dovolená, rekreace a poznání. Láká je zejména Praha, lázeňské pobyty a letní pobyty u jezer a rybníků. Nejčastějším zdrojem informací je doporučení známých. Více než 60% organizuje svou cestu do České republiky individuálně, tedy nevyužívá služeb cestovní kanceláře.

5.4.6.5 Nizozemí Česká republika je v Nizozemí považována za zemi z pohledu cestovního ruchu atraktivní, nabízející nádhernou přírodu, bohaté kulturní zážitky, Prahu a výhodný poměr kvalita / cena. Nizozemci rádi cestují – je to spojeno s vysokou životní úrovní a tradiční chutí cestovat a poznávat nové země. Nejvýznamnější zdrojovou částí Nizozemí je nejbohatší oblast země, tzv. Randstad. Protože se jedná o přelidněnou oblast s nedostatkem přírodních krás, Nizozemci na své dovolené (kromě cest k moři za sluncem) s oblibou kempují a věnují se pěší turistice a cykloturistice ve volné přírodě. Dále rádi provozují zimní sporty a navštěvují malebná historická města. Občané Nizozemí jsou relativně spořiví, na dovolenou jezdí nejraději vlastním automobilem (z tohoto pohledu je výhodná relativní dosažitelnost ve srovnání s dalšími zeměmi regionu), na druhém místě jsou letecké cesty. Zajímavé je, že s ohledem na ceny ubytování bydlí Nizozemci často mimo Prahu a na výlety jim nevadí každý den jezdit. Nejčastěji využívají služeb hotelů třídy *** a nižší (32%), hotelů **** a ***** (19%) a penzionů (18%). Největší počet návštěvníků z Nizozemí přijíždí do České republiky v letních měsících, tj. v červenci a v srpnu. Mezi nejčastější zdroje informací pro návštěvu patří cestovní kanceláře (přestože cesty si připravují v naprosté většině případů individuálně), doporučení příbuzných a přátel, sdělovací prostředky a dále vlastní zkušenosti z předchozí návštěvy.

5.4.6.6 Rakousko Občané Rakouska vyhledávají na dovolené rekreaci, relaxační pobyty, koupání a také poznávací pobyty. Významným podnětem pro cestování Rakušanů do zahraničí je velký počet církevních svátků a omezená prodejní doba obchodů o víkendech. Krátkodobé cesty do zahraničí jsou tedy směřovány za nákupy, zábavou, kulturními a společenskými programy a využíváním služeb restaurací. Postupně se zkracuje průměrná délka dovolené, roste počet krátkodobých cest (1 – 3 přenocování). Převládajícím zdrojem informací pro cestu do České republiky je doporučení příbuzných a přátel a také vlastní zkušenosti. Velmi výrazné je rovnoměrné rozložení cest v průběhu roku, počet návštěv


95


Analytická část

nepatrně stoupá v září až říjnu a v červnu. V oblasti ubytování nejčastěji Rakušané využívají hotely tříd * až ***, dále přebývají u příbuzných a známých, v penzionech a v hotelech vyšších tříd.

5.4.6.7 Srovnání podle základních charakteristických znaků V zájmu úspěšného zacílení tvorby nabídky a marketingových aktivit je nezbytné znát a porovnávat navzájem typické chování zahraničních návštěvníků, kteří přijíždějí do České republiky. Následující tabulky a grafy porovnávají základní údaje zjištěné o návštěvnících z Německa, Nizozemí, Polska, Rakouska, Ruska a Slovenska (tedy ze zemí, které jsou zvláště významnými zdrojovými zeměmi pro Pardubický kraj) – sezonalitu návštěvnosti, věk, důvod návštěvy, informační zdroj, způsob organizace zájezdu, volbu ubytovacího zařízení a strukturu výdajů na pobyt v České republice. Největší výkyvy v počtu příjezdů v jednotlivých měsících roku lze sledovat u Nizozemců (červenec – srpen) a Poláků (květen, červenec – srpen). Příjezdy návštěvníků z ostatních zemí jsou víceméně rovnoměrně rozloženy po celý rok s mírným zvýšením v období květen – říjen. Pro Rusy je typický nárůst počtu příjezdů v letních měsících a v prosinci. Německo

Nizozemí

Polsko

Rakousko

Rusko

Slovensko

leden

86 518

7 932

22 643

6 857

10 751

12 560

únor

106 551

12 954

21 906

7 640

5 674

12 850

březen

103 324

13 545

16 086

11 678

9 737

16 267

duben

140 189

14 854

36 686

14 661

9 911

15 977

květen

157 244

21 874

47 865

15 343

9 211

19 281

červen

146 137

24 735

38 558

17 196

8 780

20 692

červenec

158 333

68 831

48 275

12 035

13 626

18 680

srpen

154 297

47 134

51 852

16 083

13 301

22 407

září

160 572

20 903

35 755

17 172

8 236

23 243

říjen

142 770

16 095

24 788

19 369

7 445

18 940

88 214

8 835

12 826

13 879

10 745

16 528

listopad prosinec Celkem

112 124

13 511

16 430

11 772

12 803

12 407

1 556 273

271 203

373 670

163 685

120 220

209 832

Tabulka č. 67: Sezonalita návštěvnosti (2001)


96


Analytická část

Německo

180 000

Nizozemí 160 000

Polsko Rakousko

140 000

Rusko Slovensko

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

prosinec

listopad

říjen

září

srpen

červenec

červen

květen

duben

březen

únor

leden

0

Obrázek č. 54: Sezonalita návštěvnosti (2001)

Určité charakteristické znaky lze odlišit také v případě věku jednodenních návštěvníků a turistů. Návštěvníci ve věkové skupině do 29 let častěji přijíždějí na více dnů (tedy jako turisté). Nejméně těchto nejmladších turistů přijíždí do České republiky z Rakouska, nejvíce naopak z Nizozemí. Nejvíce turistů - seniorů (nad 60 let) přijíždí z Německa. Věk

Polsko

Rakousko

10,20%

19,40%

14,90%

20,70%

30 - 44 let

34,20%

42,90%

43,00%

50,10%

45 - 59 let

28,50%

26,30%

25,30%

24,90%

jednodenní návštěvníci do 29 let

turisté

Německo

Nizozemí

Rusko

Slovensko

60 a více let

27,10%

11,50%

16,90%

do 29 let

24,50%

29,20%

25,70%

20,30%

24,70%

27,10%

4,20%

30 - 44 let

35,00%

41,10%

42,00%

40,10%

41,10%

47,00%

45 - 59 let

24,00%

23,70%

21,60%

28,40%

26,80%

20,40%

60 a více let

16,40%

6,00%

10,70%

11,20%

7,30%

5,50%

Tabulka č. 68: Věk zahraničních jednodenních návštěvníků a turistů (2001)


97


Analytická část

50,00%

Německo

45,00%

Nizozemí

40,00%

Polsko Rakousko

35,00%

Rusko

30,00%

Slovensko

25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% do 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

Obrázek č. 55: Věk zahraničních turistů (2001)

Údaje následující tabulky a grafu jsou částečně zkreslené tím, že metodika průzkumu byla v tomto případě odlišná v Nizozemí a v ostatních státech, údaje tedy nelze navzájem přímo srovnávat. Přesto lze vysledovat, na co se zahraniční návštěvníci při svém pobytu v České republice zaměřují. Nejvýraznější je pochopitelně slovenský zájem o návštěvy příbuzných a známých, Rusové se v nejmenší míře věnují aktivní dovolené a naopak nejvíce využívají pobyty v lázních. Obecně (kromě návštěvníků ze Slovenska) převládá „dovolená, rekreace, poznání“. Německo Dovolená, rekreace, poznání Služební, obchodní cesta Návštěva příbuzných, známých Tranzit ČR Aktivní dovolená Návštěva kult. akce, festivalu Kongres, seminář, veletrh Léčení v lázních Nákupy zboží Návštěva sportovní akce Studijní pobyt Návštěva kulturní, sportovní nebo zábavné akce

40,90% 12,20% 23,20% 6,60% 9,30% 5,90% 5,80% 6,50% 6,50% 1,60% 0,40%

Nizozemí 83% 22% 5% 1% 0% 0% 20% 6%

Polsko 37,80% 15,90% 23,60% 8,70% 17,30% 7,10% 1,40% 4,90% 6,30% 0,90% 0,90%

Rakousko 49,20% 22,60% 23,00% 5,60% 15,50% 16,10% 3,20% 0,60% 17,60% 3,70% 1,30%

Rusko 62,20% 17,70% 13,30% 1,80% 4,40% 3,40% 4,20% 13,80% 10,40% 2,90% 2,10%

Slovensko 43,40% 21,80% 53,20% 2,60% 16,30% 16,90% 7,70% 1,40% 16,10% 3,90% 2,60%

10%

Tabulka č. 69: Důvod návštěvy zahraničních turistů (2001)


98


Analytická část

90,00% 80,00%

Německo

70,00%

Nizozemí Polsko

60,00%

Rakousko

50,00%

Rusko

40,00%

Slovensko

30,00% 20,00%

Návštěva kulturní, sportovní nebo zábavné akce

Studijní pobyt

Návštěva sportovní akce

Nákupy zboží

Léčení v lázních

Kongres, seminář, veletrh

Návštěva kult. akce, festivalu

Aktivní dovolená

Tranzit ČR

Návštěva příbuzných, známých

Služební, obchodní cesta

0,00%

Dovolená, rekreace, poznání

10,00%

Obrázek č. 56: Důvod návštěvy zahraničních turistů (2001) Poznámka: Součet procentuálních hodnot může být vyšší než 100%, protože respondenti mohli kladně odpovědět na více variant.

Typicky nejdůležitějším zdrojem informací a inspirace pro návštěvu je doporučení příbuzných a přátel a také vlastní zkušenosti. U Nizozemců je překvapivě vysoký podíl těch návštěvníků, kteří získávají informace pro návštěvu České republiky v cestovních kancelářích, ve sdělovacích prostředcích a v knihách. Německo Doporučení příbuzných, přátel

Nizozemí

Polsko

Rakousko

Rusko

Slovensko

30,30%

49%

33,90%

42,20%

45,30%

55,80%

Cestovní kanceláře

9,30%

50%

3,30%

10,30%

14,10%

1,20%

Rozhlas, televize, tisk

6,60%

47%

0,80%

9,00%

6,50%

7,30%

Knihy

4,10%

26%

4,90%

8,00%

8,10%

7,70%

Internet

8,90%

16%

6,50%

16,10%

9,10%

7,90%

Propagační materiály

1,70%

7%

1,70%

6,50%

3,40%

4,70%

Informační centra CzechTourism

1,50%

10%

0,20%

4,90%

1,00%

0,60% 20,80%

Nabídka, rozhodnutní zaměstnavatele

10,40%

3%

15,70%

21,10%

16,70%

Vlastní zkušenosti

43,30%

32%

44,10%

39,10%

20,30%

51,50%

Jiný zdroj

17,50%

-

5,40%

9,00%

19,50%

16,90%

Tabulka č. 70: Informační zdroj zahraničních návštěvníků (2001)


99


Analytická část

Německo

60,00%

Nizozemí Polsko Rakousko

50,00%

Rusko Slovensko 40,00%

30,00%

20,00%

10,00%

Jiný zdroj

Vlastní zkušenosti

Nabídka, rozhodnutní zaměstnavatele

Informační centra CzechTourism

Propagační materiály

Internet

Knihy

Rozhlas, televize, tisk

Cestovní kanceláře

Doporučení příbuzných, přátel

0,00%

Obrázek č. 57: Informační zdroj zahraničních návštěvníků (2001)

Zahraniční návštěvníci si svůj pobyt v České republice obvykle organizují sami. Vyšší podíl těch, kteří využívají služeb cestovních kanceláří, je zřejmý mezi Rusy a Nizozemci (tedy mezi návštěvníky ze vzdálenějších zemí). Německo Jednodenní návštěvníci Individuálně S cestovní kanceláří Turisté

Nizozemí

Polsko

Rakousko

Rusko

Slovensko

95,10%

88,90%

83,10%

91,40%

1,90%

3,60%

3,00%

4,70%

Se skupinou

3,00%

7,60%

13,90%

Individuálně

77,00%

82,00%

80,20%

72,50%

61,50%

95,10%

S cestovní kanceláří

10,20%

17,00%

4,60%

10,10%

27,90%

0,80%

Se skupinou

12,80%

15,30%

17,40%

10,70%

4,10%

Studijní program

4,00%

2,00%

Tabulka č. 71: Způsob organizace zájezdu zahraničních jednodenních návštěvníků a turistů (2001)


100


Analytická část

Německo Nizozemí Polsko

100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

Rakousko Rusko Slovensko

Individuálně S cestovní kanceláří Se skupinou Studijní program

Obrázek č. 58: Způsob organizace zájezdu zahraničních a turistů (2001)

Volba ubytovacího zařízení přímo souvisí s výdaji na pobyt vynaloženými jednotlivými skupinami turistů. Typická je slovenská odpověď „známí a příbuzní“, v kempu nejčastěji bydlí Nizozemci. Naopak Rusové nejčastěji využívají hotelový způsob ubytování (41,3% hotely nižších tříd, 30% hotely **** a *****), následují Nizozemci, kteří mají o hotely také velký zájem. Německo Hotel *****/****

Nizozemí

Polsko

6,30%

21,40%

4,40%

Hotel ***/**/*

27,80%

32,90%

Penzion

20,90%

7,10%

Známí, příbuzní

22,20%

8,60%

Kemp

8,60%

Turistická ubytovna, hostel

2,70%

Motel

4,70%

Pronajatý byt, samostatný pokoj

6,90%

Mimo kemp

2,80%

Rakousko

Rusko

Slovensko

18,10%

30,00%

3,20%

17,80%

28,60%

41,30%

16,00%

25,00%

19,20%

7,60%

9,30%

23,50%

19,90%

13,80%

47,70%

17,30%

8,10%

7,60%

0,30%

9,30%

9,00%

7,60%

3,10%

3,10%

8,00%

1,60%

2,30%

5,00%

3,10%

3,40%

5,00%

11,50%

4,10%

6,00%

5,40%

5,70%

2,40%

3,10%

-

2,60%

Tabulka č. 72: Volba ubytovacího zařízení zahraničními návštěvníky (2001)


101


Analytická část

60,00%

Německo Nizozemí Polsko

50,00%

Rakousko Rusko

40,00%

Slovensko

30,00%

20,00%

Mimo kemp

Pronajatý byt, samostatný pokoj

Motel

Turistická ubytovna, hostel

Kemp

Známí, příbuzní

Penzion

Hotel ***/**/*

0,00%

Hotel *****/****

10,00%

Obrázek č. 59: Volba ubytovacího zařízení zahraničními návštěvníky (2001)

Odpověď 2 – 6 dnů na otázku týkající se délky pobytu v České republice nejčastěji volili Poláci, Rakušané a Němci (přibližně 85%). U Nizozemců se tato odpověď objevila u 60% respondentů, 37% volilo odpověď 7 – 14 dnů. Patrná je výrazně delší doba pobytu u Rusů. Německo

Nizozemí

Polsko

Rakousko

Rusko

Slovensko

2 - 6 dnů

83,60%

60,00%

85,90%

83,70%

39,80%

74,90%

7 - 14 dnů

14,90%

37,00%

13,40%

14,40%

44,50%

22,00%

1,60%

3,00%

0,80%

2,00%

15,70%

3,20%

15 a více dnů

Tabulka 73: Délka pobytu zahraničních turistů (2001)


102


Analytická část

100,00% 90,00% 80,00% Německo

70,00%

Nizozemí

60,00%

Polsko

50,00%

Rakousko

40,00%

Rusko

30,00%

Slovensko

20,00% 10,00% 0,00% 2 - 6 dnů

7 - 14 dnů

15 a více dnů

Obrázek 60: Délka pobytu zahraničních turistů (2001)

Výrazně nejvíce ze sledovaných zemí při svém pobytu v České republice utrácejí Rusové – turisté (92 USD na den) a Němci – jednodenní návštěvníci (84 USD na den). Největší podíl výdajů věnují na ubytování Rusové a Nizozemci, nejméně naopak Poláci. Ti naopak větší objem peněz vydají za nákupy, stejně jako Rakušané. Německo Jednodenní návštěvníci

Nizozemí

Polsko

Rakousko

Rusko

Slovensko

83,52

27,6

71,26

42

na stravování

14,90%

9,70%

10,80%

15,50%

na dopravu

27,20%

13,20%

18,50%

16,40%

3,10%

7,40%

7,00%

4,90%

54,80%

69,70%

63,70%

63,30%

21,4

66,6

92,14

25,2

z toho

na jiné služby na nákupy Turisté

56,18

56

na ubytování

32,40%

35,40%

27,00%

28,90%

35,50%

29,40%

na stravování

21,40%

24,60%

20,00%

17,30%

19,20%

26,20%

na dopravu

14,30%

10,80%

11,70%

10,70%

9,60%

12,70%

na jiné služby

12,90%

7,70%

8,00%

6,90%

7,50%

7,20%

na nákupy

18,90%

21,50%

33,20%

36,20%

28,30%

24,50%

z toho

Tabulka 74: Výdaje zahraničních návštěvníků v České republice (2001)


103


Analytická část

Německo Nizozemí

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Polsko Rakousko Rusko Slovensko

Jednodenní návštěvníci Turisté

Obrázek 61: Výdaje zahraničních návštěvníků v České republice (2001) 40,00%

Německo Nizozemí

35,00%

Polsko Rakousko

30,00%

Rusko Slovensko

25,00%

20,00%

15,00%

10,00%

5,00%

0,00% na ubytování

na stravování

na dopravu

na jiné služby

na nákupy

Obrázek 62: Struktura výdajů zahraničních turistů v České republice


104


Analytická část

5.5 Analýza hlavní konkurence Pro sestavení účinné strategie konkurenceschopnosti na trhu cestovního ruchu je nutné znát konkurenční nabídku. Získání konkurenceschopnosti může plynout buď z překonání konkurence (tedy v rozšíření a zkvalitnění vlastní nabídky) nebo z odhalení tzv. tržní niky (tedy takové části poptávkového sektoru, která doposud není nabídkou uspokojena) nebo ve vytvoření společné nabídky s konkurenty.

5.5.1 Statistické údaje o počtu návštěvníků K hlavní konkurenci Pardubic a Pardubického kraje patří další obce a regiony České republiky. Pokud vezmeme v úvahu statistické údaje o počtu přenocování v ubytovacích zařízeních České republiky, tedy nejvýznamnější kvantitativní charakteristiku postavení regionu v cestovním ruchu, musíme konstatovat, že postavení Pardubického kraje není ideální. Co do celkového počtu příjezdů i příjezdů cizinců je Pardubický kraj na posledním místě. Celkový počet příjezdů do Pardubického kraje tvořil v roce 2003 pouze 2,7% celkového počtu příjezdů do České republiky, v případě příjezdů cizinců se jednalo pouze o 1,1%. Ve srovnání s ostatními kraji je podíl příjezdů cizinců na celkovém počtu v Pardubickém kraji vyšší pouze než v kraji Vysočina a ve Zlínském kraji. Počet příjezdů celkem ČR celkem

Struktura příjezdů podle krajů v %

z toho cizinci počet příjezdů

podíl na celku v %

celkem

z toho cizinci

12 219 689

6 061 225

49,6

100,0

100,0

3 863 989

3 470 279

89,8

31,6

57,3

v tom: Hlavní město Praha

854 987

268 155

31,4

7,0

4,4

1 068 596

317 742

29,7

8,7

5,2

Plzeňský kraj

519 024

170 586

32,9

4,2

2,8

Karlovarský kraj

564 543

386 971

68,5

4,6

6,4

Ústecký kraj

355 225

148 441

41,8

2,9

2,4

Liberecký kraj

752 473

250 575

33,3

6,2

4,1

951 492

298 128

31,3

7,8

4,9

338 687

53 018

15,7

2,8

0,9

Středočeský kraj Jihočeský kraj

Královéhradecký kraj Pardubický kraj

399 005

64 194

16,1

3,3

1,1

1 014 514

345 930

34,1

8,3

5,7

Olomoucký kraj

417 663

97 405

23,3

3,4

1,6

Zlínský kraj

522 355

81 608

15,6

4,3

1,3


597 136

108 193

18,1

4,9

1,8

Vysočina Jihomoravský kraj

Tabulka č. 75: Počet a struktura hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů (2004)


105


Analytická část

1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 Moravskoslezský kraj

Zlínský kraj

Olomoucký kraj

Jihomoravský kraj

Vysočina

Pardubický kraj


Liberecký kraj

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Plzeňský kraj

Jihočeský kraj

Středočeský kraj

0

Obrázek č. 63: Celkový počet příjezdů podle krajů (kromě Prahy, 2004)

Následující tabulka shrnuje počet hostů ubytovacích zařízení v Pardubickém kraji, počet cizinců a počet přenocování. Sloupec Index 2004/2002 naznačuje vývoj těchto ukazatelů v letech 2002 – 2004. Z údajů vyplývá, že se zvýšil počet hostů (na 338 687) a počet přenocování. Počet příjezdů cizinců (53 018 v roce 2003) tvoří 0,9% celkového počtu cizinců v ubytovacích zařízeních České republiky. Průměrná doba pobytu je v České republice ve srovnání s Pardubickým krajem nižší (4,1 dnů u cizinců a 4,3 dnů celkem, v Pardubickém kraji oba údaje činí 4,5%). Počty

2002

2003

2004

Počet hostů

257 379

307 042

338 687

1,32

51 690

53 527

53 018

1,03 0,78

- z toho cizinci - podíl cizinců v % Počet přenocování ve dnech - z toho cizinci Průměr přenocování - z toho cizinci Průměrná doba pobytu ve dnech - z toho cizinci

Index 2004/2002

20,1

17,4

15,7

955 359

1 140 948

1 185 015

1,24

145 602

211 322

183 942

1,26

3,7

3,7

3,5

0,95

2,8

3,9

3,5

1,25

4,7

4,7

4,5

0,96

3,8

4,9

4,5

1,18

Tabulka č. 76: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Pardubickém kraji74

Průměrné ceny za ubytování byly v Pardubickém kraji ve sledovaném období srpen 2000 až červenec 2002 nejnižší ze všech krajů České republiky. Na jednu stranu by tento fakt mohl působit jako konkurenční výhoda a jako lákadlo pro návštěvníky hledající nízké ceny za ubytování. Na druhou stranu však nelze opomenout fakt, že stále větší význam získává kritérium poměr kvalita / cena. Výhodou by tedy nízké ceny byly pouze v tom případě, kdy by kvalita byla srovnatelná. Naopak index změny cen mezi obdobím srpen 2000 až červenec 2001 a obdobím srpen 2001 až červenec 2002 byl v Pardubickém kraji druhý nejvyšší (po Zlínském kraji), nárůst cen ubytování byl tedy v tomto období téměř nejvyšší ze všech krajů České republiky. To svědčí o pozvolném vyrovnávání cenových úrovní v této oblasti služeb.

74

Český statistický úřad Pardubice


106


Analytická část

Průměrná cena v Kč Hromadná ubytovací zařízení celkem 8/2000-7/2001 ČR celkem

8/2001-7/2002

310

331

index %

Hotely a podobná ubytovací zařízení

Ostatní hromadná ubytovací zařízení

8/2001-7/2002

8/2001-7/2002

106,8

474

150

v tom: Hlavní město Praha

1030

1001

97,2

1192

259

Středočeský kraj

323

327

101,2

492

130

Jihočeský kraj

236

266

112,7

401

136

Plzeňský kraj

272

275

101,1

365

136

Karlovarský kraj

507

530

104,5

621

320

Ústecký kraj

304

310

102

402

170

Liberecký kraj

216

241

111,6

326

136


231

256

110,8

338

150

Pardubický kraj

187

211

112,8

326

120

Vysočina

199

220

110,6

371

120

Jihomoravský kraj

285

315

110,5

476

141

Olomoucký kraj

258

278

107,8

382

145

Zlínský kraj

231

262

113,4

388

137


221

252

114

347

150

Tabulka č. 77: Průměrné ceny za ubytování podle kategorií ubytovacích zařízení a krajů (31. 7. 2002)

Postavení Pardubic na trhu cestovního ruchu není možné doložit statistickými daty, jako je tomu v případě kraje, Český statistický úřad nesleduje počet hostů a další parametry podle jednotlivých obcí. Přesto je nesporné, že ani město Pardubice neláká velké množství návštěvníků. Podle statistických dat patří tedy Pardubický kraj mezi nejméně navštěvované kraje České republiky. Souvisí to jednak s rozsahem a kvalitou nabídky v cestovním ruchu, tedy množstvím atraktivních památek, akcí apod., s kvalitou poskytovaných služeb, pravděpodobně ještě větší roli sehrává nedostatečnost nebo nepřesné zaměření marketingových aktivit a koordinace činnosti jednotlivých subjektů působících na trhu cestovního ruchu.

5.5.2 Hlavní konkurence z hlediska lokalizačních a realizačních předpokladů rozvoje cestovního ruchu Největším konkurentem všech měst a regionů České republiky je samozřejmě Praha se svou nabídkou kulturních památek a akcí, kapacit pro kongresový cestovní ruch a širokou nabídkou navazujících služeb. Vzhledem k tomu, že nabídka města Pardubice souvisí především s kulturně historickými památkami, může město další významné konkurenty spatřovat v lokalitách uvedených na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a v dalších městech s velkou kulturně historickou nabídkou. Přehled památek UNESCO včetně počtu návštěvníků v roce 2001 je uveden v následující tabulce. (Pro srovnání: návštěvnost zámku v Pardubicích se pohybuje kolem 47 000 návštěvníků ročně.)


107


Název objektu

Analytická část

Rok zápisu

Počet návštěvníků (2001)

Praha

historické centrum

Popis objektu

1992

2 500 000

Český Krumlov

historické centrum

1992

1 600 000

Telč

historické centrum

1992

350 000

Kutná Hora

historické centrum

1995

180 000

Olomouc - sloup Nejsvětější Trojice

barokní sousoší

2000

150 000

Kroměříž

arcibiskupský zámek a zahrady

1998

78 000

Lednicko-valtický areál

kulturní krajina

1996

50 000

Litomyšl

zámek

1999

45 000

Žďár nad Sázavou - Zelená hora

poutní kostel sv. Jana Nepomuckého

1994

40 000

Brno - vila Tugendhat

funkcionalistický dům

2001

10 000

Holašovice

vesnická rezervace

1998

10 000

Třebíč

židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa

2003

75

Tabulka 78: Seznam českých památek UNESCO

Konkurenční výhoda těchto měst spočívá často v lepší dopravní dostupnosti, kvalitnější nabídce služeb, rozmanitější nabídce kulturních akcí atd. Přehled některých významných kulturně společenských akcí konajících se v roce 2004 v České republice je uveden v následující tabulce: Název akce Janáčkovo Brno 2004 Dny Evropského filmu - 11. ročník 40. ročník Sukovy Sedlčany 17. Finále Plzeň Velikonoční festival duchovní hudby Pražské Jaro - 59. ročník Mezinárodní festival smyčcových orchestrů Janáčkův máj Hudební festival Ludwiga van Beethovena 5. ročník Mezinárodního festivalu komorní hudby Třebíčské slavnosti piva Vlčnovské slavnosti Brno-město uprostřed Evropy Mezinárodní filmový festival pro děti a mláděž 5. ročník - Mezinárodního fotofestivalu "Dotkni se Písku" Festival rekordů, kuriozit a piva Budvar 42. ročník Mezinárodního festivalu dechových hudeb Kmochův Kolín Festival uprostřed Evropy, www.festival-mitte-europa.com 49. ročník Dvořákův Turnov a Sychrov 46. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl Letní Shakespearovské slavnosti 11. ročník Strážnice 2004

Popis akce Mezinárodní hudební festival ke 150 výročí narození Leoše Janáčka a 100 výročí premiéry Její pastorkyňa. www.ndbrno.cz, www.janacek.brno.cz Festival nabízí přehlídku celovečerních filmů za členských zemí Evropské unie. www.eurofilmfest.cz Festival vážné hudby Festival českých filmů www.mhfb.cz Mezinárodní hudební festival, http://www.festival.cz

Místo konání Brno Praha 1 Sedlčany Plzeň Brno Praha 1 Jeseník

Mezinárodní hudební festival - 29. ročník

Ostrava

Festival vážné hudby, www.severoceskafilharmonie.cz, www.scf.sf.cz

Teplice

Vystoupení českých a zahraničních umělců, www.klatovy.cz

Klatovy

Prezentace pivovarů s bohatým doprovodným programem, www.danproduction.cz Jízda králů, folklórní lidová slavnost, www.jizdakralu.cz Festival zábavy pod hrady Špilberk a Veveří s mezinárodní soutěžní přehlídkou ohňostrojů Ignis Brunensis. www.snip-brno.cz, www.bmue.cz www.zlinfest.cz

Městská slavnost 2004 Přehlídka nových rekordů a všeho nej…, podle kterého je Pelhřimov nazýván městem rekordů, www.dobryden.cz

Vlčnov Brno Zlín Moravská Třebová Písek Pelhřimov

www.kmochuv-kolin.cz Přehlídka klasické hudby, jazzu, výtv. umění

Cheb

Hudební festival zaměřený na tvorbu hudebního skladatele A. Dvořáka, kterou komponoval na zámku Sychrov.

Sychrov

www.smetanovalitomysl.cz

Litomyšl

Festival divadelních her W. Shakespeara na nádvoří Nejvyššího purkrabství na Pražském hradě, www.shakespeare.cz Mezinárodní folklórní festiva, www.ulk-straznice.czl

Praha 1

75 www.czecot.com, whc.unesco.org, MF DNES (19. 10. 2002) IN Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy


108


Janáčkovy Hukvaldy Poláčkovo léto 39. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary Mezinárodní sochařské symposium

Analytická část

Mezinárodní hudební festival klasické hudby v prostorách středověkého hradu Hukvaldy, www.janackovy-hukvaldy.cz XI. ročník divadelního festivalu v prostorách zámku v Rychnově nad Kněžnou, www.rychnov-city.cz

Rychnov nad Kněžnou

www.iffkv.cz

Praha 1

Ostrava

Nepomuk Tradiční setkání vojenských historických klubů, www.hradeckralove.org/garda Festival rockové, folkové, ethno hudby a alternativních hudebních stylů v Ostravě, www.colours.cz www.loketfestival.info

Plzeň

Festival vážné hudby s účasti předních světových umělců

Praha 4 Havířov Železný Brod

Slavnosti slámy - Slamák 2004 Folklór bez hranic

Přehlídka nekomerčníchfilmů s mezinárodní účastí, www.mkuh.cz 12. ročník známého festivalu hudebních souborů, www.benatskanoc.cz Festival vážné hudby, http:// www.arskoncert.cz, http:// jaromerice.box.cz 13. ročník festivalu lidové kultury s účastí zámořských hostů, je zařazen do sítě evropských festivalu I.O.V. www.slamak.cz 7. ročník festivalu městských folklórních souborů s mezinárodní účastí

Hudební slavnosti Emy Destinnové

Festival vážné hudby na počest světoznámé operní pěvkyně

Hudební festival "Polička 555"

Multižánrový festival zahrnující komorní a fanfárovou hudbu, jazz, rock, swing, divadlo, ohňostroj a doprovodné akce.

Polička

45. Chopinův festival Mariánské Lázně

www.chopinfestival.cz

Mariánské Lázně

Dudácký festival Strakonice

Přehlídka dudáckých souborů z celého světa s desetitisícovou návštěvností.

Strakonice

Dočesná - 47. slavnosti chmele a piva

www.mesto-zatec.cz

Žatec

138. výročí bitvy u Hradce Králové Colours of Ostrava Loketské kulturní léto Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově Letní filmová škola Benátská noc Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského Mezinárodní folklórní festival

Hefaiston an Helfštýně Rychnovská Osmička 35. Mezinárodní varhanní festival v chrámu sv. Mořice Mimoriál - mezinárodní festival neverbálního divadla "Jičín-město pohádky" Dny Evropského dědictví Mezinárodní hudební festival "Pražský podzim" - 14. ročník Hudební festival Kutná Hora 2004 Moravský podzim 2004 Pilsner Fest Mezinárodní festival dokumentárních filmů Mezinárodní taneční festival

23. Mezinárodní setkání kovářů Hefaiston, výstava kovářských exponátů, dmonstrace kovářské tvorby přímo na hradě na přenosných kovadlinách i v kovárně, www.helfstyn.cz Celostátní soutěž amatérských filmů s mezinárodní účastí. Nejstarší amaterská filmařská soutěž ve východní Evropě.

Hradec Králové Ostrava

Brno

Turnov Ostrava České Budějovice

Přerov

www.mfo.cz

Olomouc

www.mimorial.cz

Praha 10

Kulturní festival, svátek dětí i dospělých, největší festival svého druhu v Evropě http://www.shscms.cz, www.ehd.cz

Jičín Praha 1

http://www.pragueautumm.cz

Praha 3

Festival zaměřený na vážnou hudbu www.mhfb.cz Festival piva, www.pilsnerfest.cz, www.pilsnerfest.com

Kutná Hora Brno Plzeň

Festival autorského dokumentárního filmu, www.dokument-festival.cz

Jihlava Ústí nad Labem

76

Tabulka 79: Kulturní kalendář 2004

76

www.czechtourism.com


109


Analytická část

V kongresovém cestovním ruchu jsou hlavními konkurenty Pardubic Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, ale i Hradec Králové – nabízejí lepší zázemí pro tento typ cestovního ruchu (kongresová centra, kvalitní ubytování a navazující služby). Název

Kapacita

Kongresové centrum Praha

2 764

Pražské výstaviště

8 300

Centrum Babylon Liberec

1 800

Hotel Boby Brno

1 200

Hotel Hilton Praha

1350

Aldis Hradec Králové

1 230

Hotel Thermal a Kongresové centrum Karlovy Vary

1 185

Top Hotel Praha

1 350

Veletržní palác Praha

1 500

Výstaviště Flóra Olomouc

1 500

Tabulka 80: Největší zařízení pro kongresový cestovní ruch (nad 1 200 osob)77

Významnou devizou Pardubic jsou zde konané sportovní akce. Ovšem i v této oblasti existuje v České republice velká konkurence. Dopad sportovní akce na rozvoj cestovního ruchu v místě konání je vždy vázán na to, jaký objem příjmů lokalita dokáže z akce vytěžit, tedy kolik finančních prostředků návštěvníci utratí a jak dlouhou dobu zde stráví. Termín

Název akce

8. 1. - 11. 1. 2004

Jizerská padesátka na lyžích

9. 1. - 11. 1. 2004 17. 1. - 18. 1. 2004

Charakteristika

Místo

www.jiz50.cz

Liberec

FIS - světový pohár ve skoku na lyžích

www.skicomp.cz

Liberec

Zlatá lyže Českomoravské vysočiny

Závody v běhu na lyžích, jsou součástí světového poháru, www.zlatalyze.cz

Nové Město na Moravě

21. 1. - 24. 1. 2004

Šediváčkův long

Čtyřdenní etapový závod psích spřežení, jeden z nejdelších a nejtěžších závodů v Evropě. Závod se jede jako mistrovství ČR i jako Mistrovství Evropy. www.czechlongtrail.com

6. 2. - 8. 2. 2004

ŠKODA AUTO ISU WORLD CUP SHORT TRACK, MLADÁ BOLESLAV

Poprvé v ČR se uskuteční závod Světového poháru v rychlobruslení na krátké dráze

Benátký nad Jizerou

21. 2. - 22. 2004

FIS - světový pohár v severské kombinaci

www.skicomp.cz

Liberec

28. 2. - 29. 2. 2004

Světový pohár v akrobatickém lyžování Špindlerův Mlýn

www.gsma.cz, www.skiarealspindl.cz

Praha 9Vysočany Trutnov

Volary

6.3.2004

Krkonošská sedmdesátka

49. ročník lyžařského závodu pětičlenných družstev

25. 3. - 27. 3. 2004

Mogul Rallye Šumava

Mezinárodní automobilové závody.

MS v ledním hokeji - Ostrava

Ostrava - 24. - 28. 4. 2004 - skupiny: B: Slovensko, Fínsko, Ukrajina, USA, C: Švédsko, Rusko, Dánsko

OstravaPoruba

http://www.hokej.cz

Praha 7

Největčší judistické závody v Jižních Čechách s mezinárodní účastí

Týn nad Vltavou

24. 4. - 28. 4. 2004 24. 4. - 9. 5. 2004 1.5.2004

Mistrovství světa v ledním hokeji - 68. ročník Týn Cup

3. 5. - 8. 5. 2004

35. ročník Velké ceny osvobození ve sportovní střelbě

Mezinárodní závody s účastí nejlepších světových střelců (cca 700 střelců z 25 zemí)

Plzeň-Božkov

15.5.2004

Pochod Praha-Prčice

http://ppp.nipax.cz

Praha 8

15.5.2004 17. 5. - 22. 5. 2004

77

Běh Terriho Foxe Prague Open - 4. ročník mezinárodního tenisového turnaje

Klatovy 3 http://www.cltk.cz

Praha 7

www.czecot.com


110


23.5.2004 5. 6. - 6. 6. 2004 9. 6. - 12. 6. 2004

Pražský mezinárodní marathon - 10. ročník ECCE HOMO Šternberk Grand Prix města Ústí nad Labem

Analytická část

http://www.pim.cz

Praha 2

Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu

Šternberk

Mezinárodní turnaj v boxu

Ústí nad Labem

10.6.2004

Zlatá tretra Super Grand Prix

Mezinárodní lehkoatletický mítink - 43. ročník

12. 6. - 13. 6. 2004

Mistrovsrví Čech v mažoretkovém sportu

www.prestice-mesto.cz Mistrovství ČR v MTB maratonu, www.drasal.cz

3.7.2004

Drásal - cyklistický maratón

6. 7. - 18. 7. 2004

Mistrovství Evropy v akrobatickém létání www.lsc.cz

25.7.2004

OAKS 2004 Mostecké uhelné společnosti, a.s; Hipodrom Most

31. 7. - 1. 8. 2004

MS v motokrosu MX-MX1 - včech kubatur MX 125 ccm, MX1 250-650 ccm

20. 8. - 22. 8. 2004 21.8.2004 27. 8. - 29. 8. 2004

Grand Prix ČR 12. ročník MS ve sprint kvadriatlonu závod Czech Diamond Man (Sedlčany)

Ostrava 6 Přeštice

Moravská Třebová

Hlavní dostihový den - závodiště v Mostě, www.hipodrom-mo.cz

Most

www.Loketmx.com

Loket

Mistrovství světa silničních motocyklů, www.automotodrombrno.cz

Brno

3. MS ve sprint kvadriatlonu

Praha 2

Mistrovství Evropy s nejvyšším koeficientem 20, www.Barum.Rally.cz Zlín

Barum Rallye Cyklistický etapový závod Linz-PassauČeské Budějovice

Významný závod s mnohaletou tradicí a mezinárodní účastí pro kategorii U 23 .

11. 9. - 12. 9. 2004

VII. Kolštejnský okruh o cenu Václava Paruse

Pohár Federace motocyklového sportu AČR a volný mezinárodní podnik, jízda pravidelnosti historických silničních závodních motocyklů a sajdkár

Branná

28. 9. - 29. 8. 2004

Mistrovství trucků - Evropský pohár, autodrom Most

www.autodrom-most.cz

Most

2. 10. - 3. 10. 2004

IDSF - mezinárodní soutěž ve sportovním tanci

Mezinárodní soutěž ve sportovních tancích, jejíž součastí pro rok 2004 bude i světový pohár v latinskoamerických tancích

OstravaVítkovice

2. 10. - 3. 10. 2004

Seriál mistrovství světa na ploché dráze Zlatá přilba

www.zlataPrilba.cz

Pardubice

10.10.2004

Velká pardubická steeplechase

www.pardubice-racecourse.cz

Pardubice

Mezinárodní silniční běh

Kroměříž

3. 9. - 5. 9. 2004

30.10.2004

32. Chřibský maratón

15. 10. - 16. 10. 2004

Horácká rally

Mezinárodní mistrovství v akrobatické rally, www.akadukovany.cz

8.11.2004

Velká cena Přerova

44. ročník Mezinárodního turnaje v kolové

Přerov

78

Tabulka 81: Sportovní kalendář 2004

Analýza postavení Pardubic a Pardubického kraje z hlediska počtu ubytovacích zařízení a jejich využití byla provedena v kapitole 3.2 Ubytovací zařízení. Konkurence na trhu cestovního ruchu je v rámci Evropy, České republiky i východních Čech velká. Pardubický kraj ani město Pardubice si v konkurenčním boji na tomto poli nevedou prozatím příliš dobře.

78

www.czechtourism.com


111


Analytická část

6. SWOT analýza postavení Pardubic v cestovním ruchu SWOT analýza hodnotí vnitřní faktory (silné a slabé stránky), tj. faktory, které je možné účinně ovlivňovat, a vnější faktory (příležitosti a hrozby), které účinně ovlivňovat nelze.

6.1 Silné stránky • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

výhodná geografická poloha krajina vhodná pro cykloturistiku a hippoturistiku bohatá a zajímavá historie města atraktivní městská památková rezervace, unikátní zámek, architektura 20. století a další památky zajímavé cíle výletů v blízkosti města (Lázně Bohdaneč, Kunětická hora atd.) bohaté možnosti kulturního a společenského vyžití, významné muzeum kulturní nabídka atraktivní pro mladou generaci (klubová scéna, Divadlo 29) záměr oživit areál zámku a Příhrádek podpora kulturního života ze strany města významné sportovní akce a utkání tradice jezdeckého sportu velký potenciál výstavy Koně v akci tradice letectví (Jan Kašpar) a pravidelné konání Aviatické pouti univerzita aktivní ve společenském životě mezinárodní železniční koridor bezbariérové železniční nádraží, autobusy městské hromadné dopravy, zámek mezinárodní letiště se stoupajícím počtem přepravených pasažérů síť cyklostezek a cyklotras plánované splavnění Labe do Pardubic restaurační a výletní loď Arnošt z Pardubic hustá síť městské hromadné dopravy parkovací dům výrazný zájem města o rozvoj služeb pro osoby s handicapem úzká spolupráce Městského informačního střediska s odborem kultury, sportu a cestovního ruchu přítomnost institucí poskytujících vzdělání pro oblast cestovního ruchu uznání významu cestovního ruchu ze strany představitelů města tradiční asociace spojené s Pardubicemi – perník, Velká pardubická

6.2 Slabé stránky • • • • • • • • • •

obecně turisticky neatraktivní krajina ekologická zátěž způsobená nevhodným dopravním řešením tradiční image města jako znečištěné průmyslové oblasti nedostatek kulturních a společenských akcí mezinárodního a nadregionálního významu nevyužití potenciálu tradičních sportovních akcí pro cestovní ruch nedostatek významných výstav, veletrhů a akcí kongresového typu často kritizovaný informační a navigační systém ve městě chybějící dálniční napojení nedostatečná kapacita letiště pro odbavování pasažérů nízké využití potenciálu ruských turistů přepravovaných na letiště Pardubice

6 SWOT analýza postavení Pardubic v cestovním ruchu

112


• • • • • • • • • • • •

Analytická část

kritizovaný systém cyklostezek nedostatek parkovacích míst v době konání velkých akcí nevhodná skladba ubytovacích zařízení, nízká kvalita ubytovacích zařízení nedostatek ubytovacích kapacit v době konání velkých sportovních akcí problematická kvalita obsluhy v restauracích nekoncepční propagace města neexistence cestovní kanceláře nabízející produkty zahrnující návštěvu Pardubic nedostatek materiálně technické základny pro rozvoj kongresového cestovního ruchu nedostatek služeb pro návštěvníky – cyklisty nízký objem finančních prostředků města směřovaných na podporu cestovního ruchu nedostatečné využití vztahů s dalšími aktéry na trhu cestovního ruchu a s partnerskými městy na podporu cestovního ruchu krátká doba strávená návštěvníky ve městě

6.3 Příležitosti • • • • • • •

vývojové trendy na trhu cestovního ruchu (pokud na ně nabídka Pardubic dokáže reagovat) rostoucí role internetu při získávání informací pro dovolenou a při rozhodování o cíli cesty zvýšený zájem návštěvníků z EU15 o návštěvu nových zemí Evropské unie možnost využít finanční prostředky ze Státního programu podpory cestovního ruchu a Společného regionálního operačního programu rozvoj aktivit destinačního managementu v regionu Východní Čechy existence Programu rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy existence Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky

6.4 Hrozby • • • • • • •

vývojové trendy na trhu cestovního ruchu (pokud na ně nabídka Pardubic nedokáže reagovat) náročnost procesů vedoucích k získání finančních prostředků z vnějších zdrojů nedostatečná propagace mimopražských destinací cestovního ruchu ze strany CzechTourism zvýšení daně z přidané hodnoty pro ubytovací a další služby nadměrné zvyšování nároků na provoz stravovacích zařízení vysoká úroveň konkurence na trhu cestovního ruchu faktory negativně ovlivňující rozvoj cestovního ruchu obecně (terorizmus, přírodní katastrofy, ekonomické problémy v důležitých zdrojových zemích a regionech)


113


Analytická část

6.5 SWOT analýza vzhledem k cílovým segmentům trhu 6.5.1.1 Rodiny s dětmi Silné stránky • • • • • • • • • •

výhodná geografická poloha – centrum republiky krajina vhodná pro cykloturistiku a hippoturistiku bohatá a zajímavá historie města atraktivní městská památková rezervace, unikátní zámek, architektura 20. století a další památky zajímavé cíle výletů v blízkosti města (Lázně Bohdaneč, Kunětická hora atd.) síť cyklostezek a cyklotras plánované splavnění Labe do Pardubic tradice letectví (Jan Kašpar) a pravidelné konání Aviatické pouti vytváření interaktivních expozic pro děti (Východočeské muzeum, Východočeská galerie) restaurační a výletní loď Arnošt z Pardubic

Příležitosti •

• • •

vývojové trendy na trhu cestovního ruchu (pokud na ně nabídka Pardubic dokáže reagovat): touha po volném čase a odpočinku, cestování se stává součástí životního stylu zájem o dovolenou v České republice (vzdálenost, finanční náročnost) zájem o pobyty s hvězdicovými výlety zájem o sportovní aktivity

Slabé stránky

• • • • • • •

obecně turisticky neatraktivní krajina ekologická zátěž způsobená nevhodným dopravním řešením tradiční image města jako znečištěné průmyslové oblasti často kritizovaný informační a navigační systém ve městě chybějící dálniční napojení kritizovaný systém cyklostezek nedostatek služeb pro návštěvníky – cyklisty

Hrozby

•

vysoká úroveň konkurence na trhu cestovního ruchu, vznik nových cílů výletů s atraktivní nabídkou pro rodiny s dětmi

6.5.1.2 „Prázdné hnízdo“ a senioři se zájmem o kulturu a historii Silné stránky • • • • • • •

• • • • • •

výhodná geografická poloha krajina vhodná pro nenáročnou turistiku a cykloturistiku bohatá a zajímavá historie města atraktivní městská památková rezervace, unikátní zámek, architektura 20. století a další památky zajímavé cíle výletů v blízkosti města (Lázně Bohdaneč, Kunětická hora atd.) blízkost lázeňského města bohaté možnosti kulturního a společenského vyžití, významné muzeum s unikátní expozicí skla a dalšími, významná filharmonie a další kulturní instituce záměr oživit areál zámku a Příhrádek podpora kulturního života ze strany města mezinárodní železniční koridor bezbariérové železniční nádraží, autobusy městské hromadné dopravy, zámek restaurační a výletní loď Arnošt z Pardubic hustá síť městské hromadné dopravy

Příležitosti •

•

vývojové trendy na trhu cestovního ruchu (pokud na ně nabídka Pardubic dokáže reagovat): demografické vlivy, růst zájmu seniorů o cestování, zájem o vlastní zdraví, wellness, s rostoucí úrovní vzdělanosti roste zájem o kulturu, umění a historii rozvoj aktivit destinačního managementu v regionu Východní Čechy (do budoucna nabídka produktů prodávaných prostřednictvím CK)


Slabé stránky

• • • • • •

tradiční image města jako znečištěné průmyslové oblasti nedostatek kulturních a společenských akcí mezinárodního a nadregionálního významu nevyužití potenciálu tradičních sportovních akcí pro cestovní ruch často kritizovaný informační a navigační systém ve městě chybějící dálniční napojení neexistence cestovní kanceláře nabízející produkty zahrnující návštěvu Pardubic

Hrozby

• • •

vývojové trendy na trhu cestovního ruchu (pokud na ně nabídka Pardubic nedokáže reagovat) vysoká úroveň konkurence na trhu cestovního ruchu nezájem o cestování do vzdálených lokalit

114


Analytická část

6.5.1.3 Návštěvníci se zájmem o sport a společenský život Silné stránky • • • • • • • • •

krajina vhodná pro cykloturistiku a hippoturistiku významné sportovní akce a utkání tradice jezdeckého sportu velký potenciál výstavy Koně v akci síť cyklostezek a cyklotras tradiční asociace spojené s Pardubicemi – perník, Velká pardubická dobrá vybavenost sportovními zařízeními tradiční hokej, Duhová aréna „město sportu“

Slabé stránky • • • • •

nevyužití potenciálu tradičních sportovních akcí pro cestovní ruch chybějící dálniční napojení kritizovaný systém cyklostezek nedostatek ubytovacích kapacit v době konání velkých sportovních akcí nedostatek služeb pro návštěvníky – cyklisty

Příležitosti

Hrozby

•

•

vývojové trendy na trhu cestovního ruchu (pokud na ně nabídka Pardubic dokáže reagovat): rostoucí zájem o aktivní trávení volného času

•

vývojové trendy na trhu cestovního ruchu (pokud na ně nabídka Pardubic nedokáže reagovat) vysoká úroveň konkurence na trhu cestovního ruchu

6.5.1.4 Business klientela Silné stránky • • • • •

atraktivní městská památková rezervace, unikátní zámek, architektura 20. století a další památky bohaté možnosti kulturního a společenského vyžití univerzita aktivní ve společenském životě mezinárodní železniční koridor mezinárodní letiště se stoupajícím počtem přepravených pasažérů

Příležitosti •

vývojové trendy na trhu cestovního ruchu (pokud na ně nabídka Pardubic dokáže reagovat): rozvoj cestovního ruchu s profesionální motivací (kongresový a incentivní cestovní ruch)

Slabé stránky • • • • •

nedostatek významných výstav, veletrhů a akcí kongresového typu chybějící dálniční napojení nedostatečná kapacita letiště pro odbavování pasažérů nevhodná skladba ubytovacích zařízení, nízká kvalita ubytovacích zařízení nedostatek materiálně technické základny pro rozvoj kongresového cestovního ruchu

Hrozby • •

vývojové trendy na trhu cestovního ruchu (pokud na ně nabídka Pardubic nedokáže reagovat) vysoká úroveň konkurence na trhu cestovního ruchu

6.5.1.5 Návštěvníci ze zahraničí Přestože na zahraniční návštěvníky můžeme pohlížet jako na segmenty shodné jako ty, které jsou uvedeny výše, existují pro zahraniční klientelu jistá specifika, která je nutné brát v úvahu. Silné stránky

Slabé stránky • •

• • • • • • •

významné sportovní akce tradice jezdeckého sportu univerzita aktivní ve společenském životě mezinárodní železniční koridor mezinárodní letiště se stoupajícím počtem přepravených pasažérů plánované splavnění Labe do Pardubic tradiční asociace spojené s Pardubicemi – perník, Velká pardubická

• • • • • • • •


nedostatek kulturních a společenských akcí mezinárodního a nadregionálního významu nevyužití potenciálu tradičních sportovních akcí pro cestovní ruch nedostatek významných výstav, veletrhů a akcí kongresového typu chybějící dálniční napojení nedostatečná kapacita letiště pro odbavování pasažérů nízké využití potenciálu ruských turistů přepravovaných na letiště Pardubice nevhodná skladba ubytovacích zařízení, nízká kvalita ubytovacích zařízení nedostatek ubytovacích kapacit v době konání velkých sportovních akcí neexistence cestovní kanceláře nabízející produkty zahrnující návštěvu Pardubic nedostatečné využití vztahů s partnerskými městy na podporu cestovního ruchu

115


Příležitosti

Analytická část

Hrozby •

• • •

vývojové trendy na trhu cestovního ruchu (pokud na ně nabídka Pardubic dokáže reagovat) zvýšený zájem návštěvníků z EU15 o návštěvu nových zemí Evropské unie rozvoj aktivit destinačního managementu v regionu Východní Čechy


• • •

vývojové trendy na trhu cestovního ruchu (pokud na ně nabídka Pardubic nedokáže reagovat) nedostatečná propagace mimopražských destinací cestovního ruchu ze strany CzechTourism vysoká úroveň konkurence na trhu cestovního ruchu faktory negativně ovlivňující rozvoj cestovního ruchu obecně (terorizmus, přírodní katastrofy, ekonomické problémy v důležitých zdrojových zemích a regionech)

116


7.

Analytická část

Seznam obrázků

Obrázek 1: Podíl cestovního ruchu na ekonomice České republiky (1995 – 2004)

5

Obrázek 2: Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji

18

Obrázek č. 3: Počet návštěvníků památek Pardubického kraje v roce 2002

21

Obrázek 4: Délka vybudovaných cyklistických komunikací ve vybraných městech ČR

25

Obrázek 5: Dálkové cyklotrasy mezinárodního významu

25

Obrázek č. 6: Využití lůžek a pokojů v krajích České republiky v roce 2004

30

Obrázek 7: Porovnání výdajů na cestovní ruch v Pardubicích a Hradci Králové

40

Obrázek č. 8: Partnerská města Pardubic (mimo La Libertad)

41


55

Obrázek 10: Nejvyšší dosažené vzdělání

56

Obrázek 11: Věk

57

Obrázek 12: Způsob dopravy do regionu

57


58

Obrázek 14: S kým jste v destinaci?

58


59

Obrázek 16: Motiv pro návštěvu

60

Obrázek 17: Ubytování

60


61

Obrázek 19: Hodnocení spokojenosti

62

Obrázek 20: Průměrné hodnocení spokojenosti

62

Obrázek 21: Pohlaví a cíl cesty

63

Obrázek 22: Dopravní prostředek a délka pobytu

64

Obrázek 23: Vzdělání a rozhodnutí o návštěvě

65

Obrázek 24: Věk a cíl cesty

66

Obrázek 25: Cíl cesty a délka pobytu

67

Obrázek 26: Hodnocení spokojenosti s dalšími jevy

69

Obrázek 27: Minulá návštěva Pardubic

71

Obrázek 28: Spokojenost s návštěvou Pardubic

72

Obrázek 29: Plánovaná návštěva Pardubic

72

Obrázek 30: Nezájem o návštěvu Pardubic

73

Obrázek 31: Účel cesty do Pardubic

74


75

Obrázek 33: Podnět pro návštěvu

75

117


Analytická část


76

Obrázek 35: Doprava do regionu

77

Obrázek 36: Zdroj informací o Pardubicích

77

Obrázek 37: Využívané služby

78

Obrázek 38: Dopravní služby

78

Obrázek 39: Speciální služby

79

Obrázek 40: Doplňkové služby

79

Obrázek 41: Hodnocení služeb

81


82


82

Obrázek 44: Vzdělání

83

Obrázek 45: Věk

83

Obrázek 46: Asociace s pojmem Pardubicko

86

Obrázek 47: Tradice a zvyklosti na Pardubicku

87

Obrázek 48: Osobnosti Pardubicka

88

Obrázek č. 49: Počet zahraničních hostů podle země původu

91

Obrázek č. 50: Počet přenocování zahraničních hostů

92

Obrázek č. 51: Průměrný počet přenocování zahraničních hostů

92

Obrázek 52: Průměrná doba pobytu zahraničních turistů (2003)

93

Obrázek 53: Výdaje zahraničních turistů v České republice (v USD, 2003)

93

Obrázek č. 54: Sezonalita návštěvnosti (2001)

97

Obrázek č. 55: Věk zahraničních turistů (2001)

98

Obrázek č. 56: Důvod návštěvy zahraničních turistů (2001)

99

Obrázek č. 57: Informační zdroj zahraničních návštěvníků (2001)

100

Obrázek č. 58: Způsob organizace zájezdu zahraničních a turistů (2001)

101

Obrázek č. 59: Volba ubytovacího zařízení zahraničními návštěvníky (2001)

102

Obrázek 60: Délka pobytu zahraničních turistů (2001)

103

Obrázek 61: Výdaje zahraničních návštěvníků v České republice (2001)

104

Obrázek 62: Struktura výdajů zahraničních turistů v České republice

104

Obrázek č. 63: Celkový počet příjezdů podle krajů (kromě Prahy, 2004)

106

118


Analytická část

8. Seznam tabulek Tabulka 1: Podíl cestovního ruchu na ekonomice České republiky (1995 – 2004)

4

Tabulka 2: Návštěvnost vybraných kulturních zařízení Pardubic

13

Tabulka 3: Přehled nejvýznamnějších opakujících se kulturních akcí Pardubic

14

Tabulka 4: Návštěvnost vybraných kulturních akcí konaných v Pardubicích

14

Tabulka 5: Návštěvnost sportovních zařízení a akcí

15

Tabulka 6: Přehled výstav konajících se v roce 2005 v Ideonu

16

Tabulka 7: Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Pardubicích

20

Tabulka 8: Obce okresu Pardubice - hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v Pardubicích

20

Tabulka 9: Počet návštěvníků památek Pardubického kraje v roce 2002

21

Tabulka 10: Pořadí návštěvnosti vybraných hradů, zámků a památkových objektů v roce 2001

21

Tabulka 11: Hodnocení významnosti turistických cílů a atraktivit v turistickém regionu Východní Čechy 22 Tabulka 12: Chybějící služby na Pardubicku

23

Tabulka 13: Přehled ubytovacích zařízení v Pardubicích

27

Tabulka č. 14: Ubytovací zařízení v okresech Pardubického kraje v r. 2001

28

Tabulka č. 15: Srovnání kapacit ubytovacích zařízení v krajích České republiky

29

Tabulka č. 16: Využití lůžek a pokojů v krajích České republiky v roce 2004

29

Tabulka 17: Počet pohostinských provozoven podle typu poskytovaných služeb (2001)

31

Tabulka 18: Kapacita sálů vhodných pro kongresový cestovní ruch

33

Tabulka 19: Porovnání výdajů na cestovní ruch v Pardubicích a Hradci Králové

39

Tabulka 20: SWOT analýza postavení Pardubického kraje v cestovním ruchu

51

Tabulka 21: Pohlaví

55

Tabulka 22: Odkud pocházíte?

56

Tabulka 23: Nejvyšší dosažené vzdělání

56

Tabulka 24: Věk

57

Tabulka 25: Způsob dopravy do regionu

57


58

Tabulka 27: S kým jste v destinaci?

58


59

Tabulka 29: Motiv pro návštěvu

59

Tabulka 30: Ubytování

60


61

Tabulka 32: Hodnocení spokojenosti

61

119


Analytická část

Tabulka 33: Pohlaví a cíl cesty

63

Tabulka 34: Dopravní prostředek a délka pobytu

63

Tabulka 35: Dopravní prostředek a hodnocení dopravní dostupnosti

64

Tabulka 36: Vzdělání a rozhodnutí o návštěvě

64

Tabulka 37: Věk a cíl cesty

65

Tabulka 38: Cíl cesty a délka pobytu

66

Tabulka 39: Hodnocení spokojenosti s dalšími jevy

68

Tabulka 40: Dotazníková šetření na veletrzích

70

Tabulka 41: Asociace se slovem „Pardubice“

70

Tabulka 42: Minulá návštěva Pardubic

71

Tabulka 43: Spokojenost s návštěvou Pardubic

71

Tabulka 44: Plánovaná návštěva Pardubic

72

Tabulka 45: Nezájem o návštěvu Pardubic

73

Tabulka 46: Účel cesty do Pardubic

73


74

Tabulka 48: Podnět pro návštěvu

75


76

Tabulka 50: Doprava do regionu

76

Tabulka 51: Zdroj informací o Pardubicích

77

Tabulka 52: Využívané služby

78

tabulka 53: Co v Pardubicích chybí

79

tabulka 54: Co se v Pardubicích líbí

80

tabulka 55: Čím jsou Pardubice známé

80

tabulka 56: Hodnocení služeb

81


82

Tabulka 58: Pohlaví

82

Tabulka 59: Vzdělání

83

Tabulka 60: Věk

83

Tabulka 61: Bydliště – Česká republika

84

Tabulka 62: Bydliště - zahraničí

84

Tabulka 63: Asociace s pojmem Pardubicko

85

Tabulka 64: Tradice a zvyklosti na Pardubicku

86

Tabulka 65: Osobnosti Pardubicka

87

Tabulka č. 66: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních Pardubického kraje podle zemí (2004)

91

120


Analytická část

Tabulka č. 67: Sezonalita návštěvnosti (2001)

96

Tabulka č. 68: Věk zahraničních jednodenních návštěvníků a turistů (2001)

97

Tabulka č. 69: Důvod návštěvy zahraničních turistů (2001)

98

Tabulka č. 70: Informační zdroj zahraničních návštěvníků (2001)

99

Tabulka č. 71: Způsob organizace zájezdu zahraničních jednodenních návštěvníků a turistů (2001) 100 Tabulka č. 72: Volba ubytovacího zařízení zahraničními návštěvníky (2001)

101

Tabulka 73: Délka pobytu zahraničních turistů (2001)

102

Tabulka 74: Výdaje zahraničních návštěvníků v České republice (2001)

103

Tabulka č. 75: Počet a struktura hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů (2004)

105

Tabulka č. 76: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Pardubickém kraji

106

Tabulka č. 77: Průměrné ceny za ubytování podle kategorií ubytovacích zařízení a krajů (31. 7. 2002) 107 Tabulka 78: Seznam českých památek UNESCO

108

Tabulka 79: Kulturní kalendář 2004

109

Tabulka 80: Největší zařízení pro kongresový cestovní ruch (nad 1 200 osob)

110

Tabulka 81: Sportovní kalendář 2004

111

121

Koncepce rozvoje cestovního ruchu města Pardubic Analytická část

Recommend Documents