MAGISTRÁT MĚSTA PARDUBIC ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ naše č.j.: ŽP/63970/2011/Ves sp. zn.: 63970/2011 Oprávněná osoba: Ing. Miroslav Míča Za správnost vyhotovení: Ing. Veselovský Tel.: 466 859 154 V Pardubicích dne 8. 10. 2011
ROZHODNUTÍ Magistrát města Pardubic, odbor životního prostřední, oddělení ochrany přírody (dále jen: „správní orgán“) jako orgán příslušný dle § 95, odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: „správní řád“) a dle § 139, odst. 5 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: „zákon o obcích“) přezkoumal ve zkráceném přezkumném řízení vedeném dle § 98 správního řádu rozhodnutí Úřadu městského obvodu Statutárního města Pardubice, Městského obvodu Pardubice I., odboru dopravy a životního prostředí (dále jen: „ÚMO I“) vydané dne 24. 2. 2011 pod č.j.: ÚMOI/655/2011/ODŽ2/25/Ber, které nabylo právní moci dne 28. 2. 2011, a rozhodl takto: výše uvedené přezkoumáváné rozhodnutí se dle § 97, odst. 3 správního řádu pro rozpor s právními předpisy ruší a věc se vrací Úřadu městského obvodu Statutárního města Pardubice, Městskému obvodu Pardubice I. V souladu s ust. § 85, odst. 2, písm. a) správního řádu se vylučuje odkladný účinek odvolání proti tomuto rozhodnutí. Účinky tohoto rozhodnutí nastávají ode dne právní moci tohoto rozhodnutí v přezkumném řízení. Účastník řízení: Statutární město Pardubice, IČ: 00274046, se sídlem Pernštýnské nám. čp. 1, Pardubice, zastoupené v řízení na základě plné moci Ing. Jiřím Čáněm, vedoucím odboru majetku a investic Magistrátu města Pardubic Odůvodnění: (1) Magistrát města Pardubic, odbor životního prostředí, oddělení ochrany přírody obdržel dne 20. 9. 2011 podnět České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Hradec Králové (dále jen: „ČIŽP“) k přezkoumání dotčeného rozhodnutí ÚMO I. Dle oznamovatele bylo toto rozhodnutí vydáno v rozporu s právními předpisy, což ČIŽP odůvodnila následovně: 1. odůvodnění dotčeného rozhodnutí neobsahuje hodnocení, zda pro kácení dřevin existují závažné důvody, a toto rozhodnutí dále neobsahuje hodnocení funkčního a estetického významu dřevin ve vztahu k závažnosti důvodů pro jejich kácení. Odůvodnění dále postrádá individuálnost posouzení těchto aspektů u dřevin, obzvláště u dřevin rozmanitých druhů, velikosti, stáří, zdravotního stavu a vitality. V důsledku toho trpí dotčené rozhodnutí nepřezkoumatelností. 2. povinnost náhradní výsadky je uložena v odůvodnění rozhodnutí namísto ve výroku rozhodnutí, což činí tuto povinnost nevymahatelnou. 3. v odůvodnění rozhodnutí ÚMO I povoluje kácení dřevin z důvodu realizace investiční akce „Revitalizace Tyršových sadů – podzámeckého parku v Pardubicích“. Dále však současně uvádí, že kácení 10 ks kanadských javorů podél Sukovy třídy není součástí vlastního projektu. I přes tento rozpor, kdy pro kácení těchto 10 ks javorů tedy ÚMO I nemá vůbec žádný důvod (jediným důvodem, Pernštýnské náměstí 1, 530 21 Pardubice, odloučené pracoviště odboru ŽP Štrossova 44 • bankovní spojení: KB, a. s., Pardubice, č. ú.: 326-561/0100 tel.: +420 466 859 111, fax: +420 466 859 103, e-mail:
[email protected] , www.mesto-pardubice.cz • úřední hodiny: pondělí a středa: 8 – 17 hodin
který uvádí, je existence dotčeného projektu), ÚMO I vykácení dotčených 10 ks kanadských javorů dává přímo jako podmínku pro kácení i ostatních stromů. Mimoto správní orgán povoluje kácení javorů stříbrných, což má způsobit nesrozumitelnost rozhodnutí, byť se jedná o synonyma. ČIŽP poukazuje mimo zákonné úpravy, zejm. § 8 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, též na související judikaturu, zejm. pak na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 20/2008 – 84 ze dne 21. 8. 2008 a dále rozsudky Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 Ca 119/2009 – 56 ze dne 2. 12. 2010, č.j.: 22 Ca 120/2009 – 56 ze dne 2. 12. 2010 a rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j.: 5 As 19/2011 – 96 ze dne 15. 7. 2011. (2) Správní orgán po přijetí podnětu konstatoval, že je dle ve výroku citovaných právních ustanovení orgánem příslušným k provádění přezkumného řízení dotčeného rozhodnutí. Správní orgán seznal, že lhůty k vydání usnesení o zahájení přezkumného řízení, resp. rozhodnutí ve zkráceném přezkumném řízení dle § 96, odst. 1 správního řádu jsou s ohledem na datum nabytí právní moci přezkoumávaného rozhodnutí a datum přijetí podnětu ČIŽP zachovány. Správní orgán dále po prostudování podnětu ČIŽP a spisového materiálu náležejícího k dotčenému řízení a přezkoumávánému rozhodnutí konstatoval, že porušení právního předpisu (právních předpisů) je zjevné. Proto přezkoumal dotčené rozhodnutí v režimu zkráceného přezkumného řízení dle § 98 správního řádu. Zjevnou povahu rozporu se zákonem dotčeného řízení a rozhodnutí správní orgán rozvede níže. (3) Dne 23. 2. 2011 podalo Statutární město Pardubice žádost o kácení celkem 223 ks dřevin z titulu vlastníka pozemků p.p.č. 393/1, 393/9, 4413, 393/10, 449, 455/1, 431, vše katastrální území Pardubice. Všechny dřeviny popsalo v tabulce obsahující mimo jejich názvu též dendrometrické charakteristiky, věkovou kategorii stromů, vitalitu stromů, údaj, zda je navrhováno jejich kácení a u části z nich v poznámce doplňující ukazatele vitality a zdravotního stavu stromu. Spis dále obsahuje stanovisko ÚMO I ze dne 29. 9. 2010 – souhlas s předloženým projektem revitalizace Tyršových sadů za ve stanovisku uvedených podmínek. Spis dále obsahuje závazné stanovisko orgánu státní památkové péče k projektu revitalizace Tyršových sadů ze dne 14. 12. 2010. Další součástí spisu jsou pracovní podklady zpracovávané v lednu 2011 obsahující doporučení pracovní skupiny náměstka primátorky Statutárního města Pardubice pana Františka Brendla ve věci navrhovaných změn sestávajících z dalších návrhů na odstranění , ponechání, či přesazení některých stromů. Tyto tzv. pracovní podklady obsahují i koncept výrokové části rozhodnutí ÚMO I a dále jedno pare tzv.: „Grafické podoby výsledků místního šetření pracovní skupiny náměstka primátorky Františka Brendla k přípravě návrhu revitalizace zeleně v Tyršových sadech v Pardubicích ze dne 2. 2. 2011“, které obsahuje u části stromů navržených ke kácení taktéž důvody, pro které dotčená pracovní skupina navrhoval jejich kácení. Tento materiál, který se následně ve finalizované podobě (již např. bez dotčených uváděných důvodů pro kácení) stal i přílohou přezkoumávaného rozhodnutí, obsahuje grafické znázornění stromů stávajících, stromů navrhovaných k odstranění (kácení). Součástí je i inventarizace v tabulce s označením všech stromů navrhovaných ke kácení. (4) Na základě těchto podkladů vydal ÚMO I dne 24. 2. 2011 rozhodnutí, ve kterém povolil kácení celkem 223 ks dřevin, jejichž kompletní výčet je obsahem výroku tohoto rozhodnutí. (forma tabulky obsahově co do popisu dotčených dřevin totožné se žádostí žadatele) Odůvodnění rozhodnutí konstatuje ve třech větách podání žádosti Statutárním městem Pardubice, základní popis projektu a zpracování inventarizace vegetačních prvků parku. K samotnému kácení odůvodnění uvádí následující: „Z vegetačních prvků řešeného území je povoleno celkem ke kácení 223 ks dřevin, z toho 82 ks dřevin je ve špatném zdravotním stavu nebo s rizikovou provozní bezpečností, 22 ks dřevin je neperspektivních v dalším růstu nebo se jedná o kořenové výmladky a 109 ks dřevin narušuje koncepci projektu a brání v exponovaných partiích pohledům na zámek nebo jejich sadovnická hodnota je velmi nízká. Alej vzrostlých poškozených kanadských javorů v počtu 10 ks podél Sukovy třídy bude vykácena a následně osázena novými dřevinami v samostatném časovém harmonogramu, protože není součástí vlastní revitalizace parku. Kácení této aleje je nezbytné, jelikož v posledních několika letech padající větve ohrožují bezpečnost provozu na přilehlé vozovce a chodníku s cyklostezkou.“ Dále ÚMO I již pouze komentuje podmínky kácení dle výroku rozhodnutí a v odůvodnění též zmiňuje, že cit.: „náhradní výsadba bude realizována v Tyršových sadech na pozemcích p.p.č. 393/1, 393/8, 393/9, 393/10, 4413, 449, 455/1 a 431 k.ú. Pardubice ve vlastnictví Statutárního města Pardubic. Přílohou tohoto rozhodnutí je mapa „Revitalizace Tyršových sadů – podzámeckého parku v Pardubicích“. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 2. 2011. Strana 2 (celkem 6)
(5) Dle § 8, odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem a povolení ke kácení dřevin u železničních drah může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě s drážním správním úřadem. (6) Podle § 68, odst. 1 správního řádu rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. Dle odst. 3 téhož ustanovení se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. (7) Dle § 8 zákona o ochraně přírody a krajiny úkolem orgánu ochrany přírody povolujícího kácení dřevin je toto povolení vydat na žádost oprávněného žadatele v případech, kdy ke kácení existuje závažný důvod. Existenci onoho závažného důvodu je třeba v řízení prokázat. Z dikce tohoto právního ustanovení je též zřejmé, že správní orgán je též povinen vyhodnotit funkční a estetický význam dotčených dřevin. Úvahy správního orgánu by pak měly vážit na pomyslných miskách vah význam těchto dřevin na straně jedné a závažnost důvodů pro jejich pokácení na straně druhé (viz k tomu blíže např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j.: 4 As 20/2008 – 90 ze dne 21. 8. 2008). V dotčeném rozsudku Nejvyšší správní soud přezkoumával kasační stížnost směřující proti mj. prvostupňovému rozhodnutí Městského úřadu Skuteč povolující kácení celkem 50 ks stromů z důvodu výstavby prodejny PLUS. V odůvodnění MÚ Skuteč alespoň uvedl konstatování, že rozsah kácení má poměrně významný negativní vliv, zmínil estetickou funkci některých dřevin, pokusil se o hodnocení úrovně kompenzace kácení navrhovaným projektem ozelenění . V odůvodnění popsal, že v rámci místního šetření byl počet stromů navrhovaných ke kácení redukován, snažil se dále popisovat, že zvažoval nezbytný rozsah kácení. I tak však v odůvodnění jeho rozhodnutí chybělo zkoumání zákonem vyžadovaných závažných důvodů pro kácení, resp. MÚ Skuteč v odůvodnění svého rozhodnutí nepopsal, v jakých konkrétních skutečnostech tyto závažné důvody spatřoval a jakými úvahami se při posuzování závažnosti řídil. (8) Správní orgán musí konstatoval, že přezkoumávané rozhodnutí ÚMO I co do odůvodnění ani zdaleka nedosahuje ani úrovně odůvodnění MÚ Skuteč popsané v dotčeném rozsudku Nejvyššího správního soudu, které bylo v rámci správního soudnictví shledáno jako nedostatečným. ÚMO I v odůvodnění vůbec žádné závažné důvody pro kácení neuvádí, pouze konstatuje s nejhrubší mírou obecnosti, že 82 ks dřevin je ve špatném zdravotním stavu nebo s rizikovou provozní bezpečností, 22 ks dřevin je neperspektivních v dalším růstu nebo se jedná o kořenové výmladky a 109 ks dřevin narušuje koncepci projektu a brání v exponovaných partiích pohledům na zámek nebo jejich sadovnická hodnota je velmi nízká. Pro možnost přezkoumatelnosti rozhodnutí pak není ani možné, aby byly důvody uváděny takto paušálně. Závažnost důvodů je nutné zkoumat individuálně u konkrétní dřeviny, či dle názoru správního orgánu alespoň u limitovaných skupin dřevin, které jsou funkčně, esteticky a systémově spojeny, jsou jako skupina jasně popsány a je vysvětleno, proč jsou posuzovány společně. (viz k tomu blíže např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j.: 5 As 19/2011 – 96 ze dne 15. 7. 2011). Dle § 8, odst. 3, písm. e) vyhl. č. 395/1992 Sb. musí již žadatel v žádosti uvést její zdůvodnění. V tomto případě z povahy rozsahu kácení by měly být žadatelem uvedeny a doloženy důvody obecného rázu vztahující se k projektu jako celku (popis a odůvodnění celého projektu), současně však by měly být důvody jasně vymezeny individuálně k jednotlivým dřevinám, resp. spojeným limitovaným skupinám dřevin. Žádost takové individuální zdůvodnění zčásti obsahuje (např. u dřevin č. 742 – 762 – akátů pod zámeckými zdmi, je jasně uvedeno, že důvodem je bezpečnostně – provozní hledisko, zdravotní stav, tzn. prosychání, dutiny, náklon, a riziko poškození zámeckých zdí a šíření do okolí), ovšem u řady dřevin toto individuální zdůvodnění absentuje. (viz tabulka žádosti v části Poznámka, či části Doporučení pracovní skupiny). ÚMO I měl žádat doplnění zdůvodnění žádosti a následně v řízení tyto důvody dále zkoumat společně s vyhodnocením funkčního a estetického významu dřevin. Výsledky jeho zkoumání a jeho úvahy měly být vtěleny do odůvodnění rozhodnutí. To se však nestalo, v důsledku čehož je rozhodnutí ÚMO I nepřezkoumatelné a vydané v rozporu jak s ust. § 8, odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, tak s ust. § 68, odst. 3 správního řádu. Absentující úvahy prvostupňového orgánu přezkoumávající správní orgán nemůže Strana 3 (celkem 6)
nahradit, v důsledku čehož již z tohoto důvodu nezbývá, než přezkoumávané rozhodnutí zrušit a věc vrátit ÚMO I. (9) V souvislosti s předchozím odstavcem se správní orgán podivuje nad tím, že ÚMO I u takto rozsáhlého řízení rozhodoval věc bez toho, že by na místě samém nařídil místní šetření, resp. ústní jednání na místě, které se správnímu orgánu jeví jako prakticky nezbytné pro možnost ověření závažnosti důvodů namítaných žadatelem, resp. pro možnost vyhodnotit též funkční a estetický význam dotčených dřevin. Absenci místního šetření nařízeného ze strany ÚMO I dovozuje správní orgán z absence protokolu o takovém úkonu ve spise. Pokud takové šetření proběhlo, nebylo by možno k němu stejně pro porušení zásady písemnosti řízení a pro absenci protokolu z takového úkonu (§ 18 správního řádu) přihlížet. Ani sám ÚMO I se o takovém úkonu v odůvodnění vůbec nezmiňuje. Mimoto by snad ani místní šetření nemohl ÚMO I stihnout, když 23. 2. 2011 obdržel od žadatele žádost, kterou bylo zahájeno řízení, a následující den již vydal rozhodnutí ve věci. (10) Správní orgán musí konstatovat, že i druhá výtka podnětu ČIŽP je důvodná, když ÚMO I skutečně pouze konstatoval, a to v rámci odůvodnění rozhodnutí, že náhradní výsadba bude realizována na dotčených pozemcích žadatele. Správní orgán přezkoumávající rozhodnutí ÚMO I se může pouze dohadovat, zda to byl záměr ÚMO I, či zda ÚMO I chtěl ve skutečnosti tuto povinnost žadateli uložit, ale udělal to chybným způsobem. Na dotčené rozhodnutí je každopádně možno pohlížet pouze jako na rozhodnutí, kterým uložena povinnost náhradní výsadby nebyla. Správní orgán konstatuje, že ukládání povinnosti náhradní výsedby je fakultativní (dle § 9 zákona o ochraně přírody a krajiny orgán ochrany přírody může uložit náhradní výsadbu). Vzhledem k ochraně veřejného zájmu však je nanejvýš žádoucí, aby orgán ochrany přírody pro případ, kdy náhradní výsadbu neukládá, v odůvodnění vysvětlil, proč tak učinil (resp. neučinil). Z povahy věci je zřejmé, že pokud by orgán ochrany přírody argumentoval v rámci posuzování závažnosti důvodů pro kácení a posuzování funkčního a estetického významu dřevin i úvahou, že namísto vykácených stromů bude realizována náhradní výsadba, pak je nutné, aby současně (samozřejmě) ve výroku rozhodnutí uložil žadateli tuto povinnost a jasně ji specifikoval. (dle § 68 odst. 2 správního řádu) (11) Co se týká třetí části podnětu ČIŽP vztahující se ke kácení 10 ks javorů kanadských n p.p.č. 393/10, k.ú. Pardubice, přezkoumávající orgán konstatuje, že pro dotčené dřeviny jsou užívány názvy javor stříbrný i javor kanadský, což by samo o sobě nezpůsobovalo neplatnost rozhodnutí. ČIŽP spatřuje dále rozpor v tom, že kácení dřevin obecně ÚMO I odůvodňuje samotnou realizací projektu „Revitalizace Tyršových sadů – podzámeckého parku v Pardubicích“, ale na druhé straně ÚMO I uvádí, že kácení dotčené aleje kanadských javorů není součástí projektu. Přezkoumávající orgán je toho názoru, že pakliže žádost žadatele obsahuje též požadavek kácení těchto stromů a pakliže by toto kácení bylo náležitě ve vztahu § 8 zákona o ochraně přírody a krajiny odůvodněno, mohly by být tyto stromy vykáceny i z důvodů jiných, než je přináležitost k dotčenému projektu. Sám žadatel (respektive materiál zpracovávaný na popud žadatele – závěry a doporučení pracovní skupiny náměstka primátora Františka Brendla) zdůvodňuje kácení těchto stromů kritickým zdravotním stavem, padáním větví a významným ohrožením provozní bezpečnosti. K této otázce se i ÚMO I v odůvodnění vyjádřil. Důvody zde uvedené mohly být hodnoceny jako závažné, a tak se dá vlastně uzavřít, že naopak alespoń v této části kácení 10 ks kanadských javorů se rozhodnutí ÚMO I přibližuje kvalitě umožňující základní míru přezkoumatelnosti. Opět zde ale chybí nějaká úvaha a komentář ÚMO I, který by vysvětlil, zda důvody konstatované žadatelem ÚMO I zkoumal a zda je možno je na základě podkladů hodnotit jako prokázané. I na tuto oblast se vztahují výtky obecně vyřčené v odstavci (8) tohoto rozhodnutí. (12) Z výše uvedených důvodů nelze než podnětem napadené rozhodnutí zrušit pro rozpor s ust. § 8 zákona o ochraně přírody a krajiny a s ust. § 68 odst. 3 správního řádu. Vada nepřezkoumatelnosti pramenící z naprosté absence úvah prvostupňového orgánu vyjádřených v jeho rozhodnutí nemůže být zhojena ani případným doplněním přezkoumávajícího správního orgánu. Proto nelze toto rozhodnutí změnit a je nutné ho zrušit a věc vrátit prvostupňovému orgánu k provedení nového řízení. Přezkoumávající správní orgán samozřejmě též zvážil ust. § 94, odst. 4 správního řádu. Žadateli v důsledku zrušení dotčeného rozhodnutí ÚMO I, z něhož nabyl práva v dobré víře, vznikne újma minimálně v narušení harmonogramu zamýšlených prací v rámci dotčeného projektu, resp. zrušení dotčeného rozhodnutí ohrožuje samotnou realizaci tohoto projektu. Na druhé straně však případná újma veřejnému zájmu spočívajcící ve vykácení 223 ks dřevin na základě nezákonného rozhodnutí je vysoce závažná. Otázka ochrany životního prostředí a požadavek na zákonné posouzení všech aspektů pro tak významný zásah do přírody nemůže být dle názoru Strana 4 (celkem 6)
přezkoumávajícího orgánu z povahy svého rozsahu a významu ve zjevném nepoměru k újmě žadatele jakožto v porovnání se zájmem žadatele jasně a markantně nižší. (13) Mimo podnětem napadených vad nalezl přezkoumávající správní orgán v řízení další vady. Spis neobsahuje plnou moc, na jejímž základě vedoucí odboru majetku a investic Magistrátu města Pardubic Ing. Jiří Čáň statutární město Pardubice v tomto řízení zastupuje. Přezkoumávající správní orgán z vlastní činnosti ví, že Ing. Jiří Čáň disponuje plnou mocí, kterou na něj bylo ve smyslu § 30 správního řádu přeneseno oprávnění v dotčeném řízení město Pardubice zastupovat, nicméně v souladu se zásadou písemnosti řízení měl ÚMO I alespoň kopii dotčené plné moci do spisu vložit. ÚMO I měl taktéž minimálně kostatovat, že 13. 1. 2011 bylo k dotčenému projektu vydáno územní rozhodnutí a uvést datum nebytí jeho právní moci, které předcházelo vydání dotčeného rozhodnutí ÚMO I. Správně by opět alespoň kopie tohoto územního rozhodnutí s doložkou právní moci měla být součástí spisu. (dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 20/2008 – 84 ze dne 21. 8. 2008 závažný důvod pro pokácení dřevin spočívající v plánované výstavbě může být dán teprve v okamžiku, kdy nabude právní moci územní rozhodnutí o umístění této stavby, a bude tak poprvé najisto postaveno, které dřeviny by při realizaci stavby musely být pokáceny.) (14) ÚMO I se v novém řízení soustředí na řádné opatření si podkladů v takovém rozsahu, aby se mohl kvalifikovaně vypořádat s požadavky na něj kladenými v § 8 zákona o o chraně přírody a krajiny. Příkladmo se jedná o zčásti již ve spise podklady obsažené, např. tedy stanovisko odboru správních agend, úseku památkové péče ze dne 14.12. 2010 pod č.j. MmP 82349/2010, rozhodnutí KÚ OŽPZ - výjimka ochrany zvláště chráněných druhů ze dne 10.11. 2010 pod č.j. 81979/2010/OŽPZ/Si, projektová dokumentace „revitalizace Tyršových sadů – Podzámeckého parku v Pardubicích“ ze srpna 2010 zpracovaná autorizovanými architekty atelieru Zahrada nad Metují, s.r.o., Elektrárenská 129, 549 01 Nové Město nad Metují, inventarizace dřevin jako součást PD na revitalizaci Tyršových sadů, která obsahuje posouzení všech dřevin v parku co do fyziologické vitality, tvarové změny větvení, prosychání koruny, biomechanické vitality apod.. Souhrnně ÚMO I by měl být schopen nejen znát důvod pro kácení každé dřeviny či funkčně spojené skupiny dřevin deklamované žadatelem, ale i následně schopen tento důvod hodnotit co do průkaznosti a závažnosti pro kácení. ÚMO I se taktéž zaměří na vedení spisu a dodržování zásady písemnosti, aby o všech úkonem v rámci vedeného řízení byl učiněn protokol tam, kde správní řád formu protokolu předpokládá, či záznam u úkonů ostatních. V novém rozhodnutí pak ÚMO I bude důsledně postupovat tak, jak mu ukládá zákon, zejména pak § 8 zákona o ochraně přírody a krajiny. Úvahy správního orgánu co do hodnocení závažnosti důvodů pro kácení a jejich poměřování s funkčním a estetickým významem dřevin se plně promítnou do odůvodnění tohoto rozhodnutí. Rozhodnutí bude respektovat § 68 správního řádu a jednotlivé části rozhodnutí budou obsahovat to, co dle dotčeného ustanovení správního řádu obsahovat mají. (15) Dle § 85, odst. 2, písm. a) správního řádu správní orgán může vyloučit odkladný účinek odvolání, vyžaduje-li to naléhavě veřejný zájem. Přezkoumávající správní orgán má za zjevné, že přezkoumávané rozhodnutí ÚMO I vylo vydáno v rozporu se zákonem. Pokud by nebyl vyloučen odkladný účinek odvolání, hrozilo by, že žadatel ještě v mezidobí od vydání tohoto rozhodnutí a nabytím právní moci tohoto rozhodnutí započne s kácení stromů ve smyslu přezkoumávaného rozhodnutí. Tím by nepopiratelně vznikla nevratná újma veřejnému zájmu spočívajícím v ochraně dotčených dřevin před jejich odstraněním, jehož titul by se až dodatečně prokázal být nezákonným. S ohledem na tento fakt má přezkoumávající správní orgán vyloučení odkladného účinku odvolání za plně odůvodněné. (16) V souladu s ustanovením § 99 správního řádu stanovil správní orgán účinky tohoto rozhodnutí od právní moci tohoto přezkumného rozhodnutí. Důvodem je ta skutečnost, že původním přezkoumávaným rozhodnutím bylo ukládáno právo (povolení ke kácení), které žadatel nabyl v dobré víře. Není zde tedy důvod účinky tohoto rozhodnutí ex tunc, jako např. u přezkumu rozhodnutí, kterými je ukládána povinnost.
Strana 5 (celkem 6)
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje Krajský úřad Pardubického kraje. Odvolání se podává u Magistrátu města Pardubic, odboru životního prostředí, oddělení ochrany přírody. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Ing. Miroslav Míča vedoucí odboru
Obdrží: Statutární město Pardubice, IČ: 00274046, se sídlem Pernštýnské nám. čp. 1, Pardubice, zastoupené v řízení na základě plné moci Ing. Jiřím Čáněm, vedoucím odboru majetku a investic Magistrátu města Pardubic Na vědomí (po nabytí právní moci): ÚMO Pardubice I, U Divadla 828, 530 02 Pardubice + spis
Strana 6 (celkem 6)
