INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE

ÚVOD

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE

VÝCHODISKA SOCIÁLNĚEKONOMICKÁ ANALÝZA

SWOT ANALÝZA

ROZVOJOVÝ PLÁN

KATALOG PROJEKTŮ

NÁVRH FINANCOVÁNÍ

Zpracovatel: Asistenční centrum, a.s. Sportovní 3302 434 01 Most

OBSAH 1.

ÚVOD DO DOKUMENTU ............................................................................................. 4 Seznam použitých zkratek

5

Použité informační zdroje

7

Seznam grafů

8

Seznam map

8

Seznam obrázků

8

Seznam tabulek

8

VÝCHODISKA 1.

ÚVOD ...................................................................................................................... 11

2.

VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA REGIONU ................................................................ 12

3.

VYMEZENÍ ÚZEMÍ ..................................................................................................... 14

4.

HISTORIE MĚSTA DOBROVICE................................................................................... 16

5.

FYZICKO-GEOGRAFICKÁ STRUKTURA ........................................................................ 17

6.

Geomorfologie a geologie

17

Klimatická charakteristika

18

Hydrologie a vodní hospodářství

19

Geografická poloha

22

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ............................................................................................ 24 Dotazníky pro občany

24

Dotazníky pro podnikatelské subjekty ve městě

31

Dotazníky pro zájmové organizace

32

SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÁ ANALÝZA

1.

ÚVOD ...................................................................................................................... 36

2.

DEMOGRAFIE, OBYVATELSTVO ................................................................................. 37

3.

Obecná charakteristika území

37

Obyvatelstvo

38

Shrnutí a trendy

44

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA A NEZAMĚSTNANOST .................................................. 45 Vzdělanostní struktura

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 ÚVOD DO DOKUMENTU

45

Stránka 1 z 118


4.

5.

6.

7.

8.

Možnosti vzdělání

45

Zaměstnanost, nezaměstnanost

46

Shrnutí a trendy

47

HOSPODÁŘSTVÍ ....................................................................................................... 48 Nejvýznamnější podniky a zaměstnavatelé v Dobrovici

49

Shrnutí a trendy

52

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA .................................................................................. 53 Silniční doprava

53

Železniční doprava

54

Veřejná linková doprava, Integrovaný dopravní systém

54

Vodní doprava

55

Letecká doprava

55

Město Dobrovice

56

Shrnutí a trendy

56

KULTURA A CESTOVNÍ RUCH .................................................................................... 57 Popis regionu

57

Cestovní ruch

62

Shrnutí a trendy

63

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................. 64 Obecná charakteristika

64

Dobrovice

64

Shrnutí a trendy

67

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A OBČANSKÁ VYBAVENOST ...................................... 68 Technická infrastruktura

68

Občanská vybavenost

69

Shrnutí a trendy

70

SWOT ANALÝZA 1.

ÚVOD ...................................................................................................................... 72

2.

EKONOMIKA A TRH PRÁCE ....................................................................................... 73

3.

DOPRAVA A INFRASTRUKTURA ................................................................................ 74

4.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................. 75


Stránka 2 z 118


5.

VOLNÝ ČAS A CESTOVNÍ RUCH ................................................................................. 76

ROZVOJOVÝ PLÁN 1.

ÚVOD ...................................................................................................................... 78

2. GLOBÁLNÍ CÍL ........................................................................................................... 79 3.

STRATEGICKÉ CÍLE .................................................................................................... 80

4.

PRIORITNÍ ROZVOJOVÉ OSY ..................................................................................... 81

5.

IMPLEMENTACE ROZVOJOVÉHO PLÁNU DOBROVICE A OKOLÍ .................................. 92 Monitorovací ukazatele

92

Implementace Integrovaného plánu

92

Institucionální zabezpečení

93

Financování rozvoje

94

Postup realizace (cyklus implementace)

95

Přípravná fáze

97

Fáze návrhu Akčního plánu

98

Realizační fáze Akčního plánu

99

Monitoring implementace a komunikace s okolím

99

Projektový list

100

KATALOG PROJEKTŮ 1.

KATALOG PROJEKTŮ MĚSTA DOBROVICE ................................................................104

NÁVRH FINANCOVÁNÍ 1.

PRIORITA – ZLEPŠENÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK PRO MÍSTNÍ OBYVATELE ....................106

2. PRIORITA – PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ VČETNĚ PODPORY VZNIKU NOVÝCH PRACOVNÍCH MÍST ..........................................................................................114 Prioritní osa 1: Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních firem

3.

4.

115

PRIORITA – ROZŠÍŘENÍ NABÍDKY VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT....................................116 Program č. 1 - Zabezpečení pravidelné činnosti NNO pro organizované děti a mládež

116

Program č. 2 - Podpora vybraných forem práce s neorganizovanými dětmi a mládeží

116

Program č. 3 – Tematické výzvy

116

Program č. 4 – Podpora činnosti Informačních center pro mládež

117

PRIORITA – PODPORA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU .............................................118


Stránka 3 z 118


1. ÚVOD DO DOKUMENTU Integrovaný plán rozvoje města Dobrovice (dále jen Integrovaný plán) je strategickým rozvojovým dokumentem města Dobrovice, který představuje střednědobý plán rozvoje od roku 2014 do roku 2020. Dokument bude sloužit jako podklad pro činnost samosprávy v souladu se zásadami regionální politiky a jako základní metodický podklad pro posuzování jeho konkrétních rozvojových aktivit a projektů. Strategie představuje společně s územními plány a rozvojovými plány jednotlivých obcí základní koncepční dokument pro systematický rozvoj města. V dokumentu jsou jasně specifikovány potřeby a možnosti rozvoje města Dobrovice. Jsou zde navrženy možnosti rozvoje v nejrůznějších oblastech života a varianty zajištění na financování všech těchto rozvojových aktivit z dostupných dotačních titulů. Strategický plán města Dobrovice se skládá vyjma této úvodní částí z dalších 6 částí: Část I – Východiska Část II – Sociálně-ekonomická analýza Část III – SWOT analýza Část IV – Rozvojový plán Část V – Katalog projektů Část VI – Návrh financování Zpracovatel dokumentu: Úplný název:

Asistenční centrum, a.s.

IČO:

631 44 883

Sídlo:

Sportovní č.p. 3302, 434 01 Most

Jednající:

Ing. František Jochman, předseda představenstva Tel.: 00420 476 105 854

Kontakt:

e-mail: [email protected] http://www.asistencnicentrum.cz


Stránka 4 z 118


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Obecné: atd. č. č.p. ČOV E.O. hl. m. IČ max. MŠ nám. např. obyv. OSVČ vč. Sb. SLDB sv. stř. tel. VŠPS tj. tzv. ul. ZŠ

a tak dále číslo číslo popisné čistírna odpadních vod ekvivalentních občanů hlavní město identifikační číslo maximálně mateřská škola náměstí například obyvatel osoby samostatně výdělečně činné včetně Sbírka Sčítání lidu, domů a bytů svatý střední telefon Výběrových šetření pracovních sil to je tak zvaný ulice základní škola

Jednotkové: cca ha Kč km km2 l m m3 mil. mld. mm m n. m. r. t tis.

asi, přibližně hektar koruna česká kilometr kilometr čtvereční litr metr metr krychlový milion miliarda milimetr metrů nad mořem rok tuna tisíc


Stránka 5 z 118


Územní: ČR EU NUTS

Česká republika Evropská unie Statistické územní jednotky Evropské unie (Nomenclature of Units for Territorial Statistics)

Organizace a instituce: a.s. akciová společnost ČEZ České energetické závody ČSÚ Český statistický úřad IDS Integrovaný dopravní systém MHD Městská hromadná doprava MPSV Ministerstvo práce a sociálních věci MSP malé a střední podniky ORP obec s rozšířenou působností OU odborné učiliště PID Pražská integrovaná doprava s. p. státní podnik s.r.o. společnost s ručením omezeným SID Středočeská integrovaná doprava SOU střední odborné učiliště TJ tělovýchovná jednota VW Volkswagen Programy a dokumenty: OP Operační program IROP Integrovaný regionální operační program SWOT Silné stránky (Strengths), slabé stránky (Weaknesses), příležitostí (Opportunities), hrozby (Threats)


Stránka 6 z 118


POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje http://portal.mpsv.cz http://www.mapy.cz http://www.dobrovice.cz http://www.czso.cz http://www.epusa.cz http://www.chmi.cz http://www.risy.cz http:// www.kr-stredocesky.cz http://www.mesta.obce.cz http://www.mmr.cz http://www.hrady.cz http://www.volny.cz/zsdobrovice/

http:// www.pshzd.cz http://portal.mpsv.cz http://www.cukrovaryttd.cz http://www.hato.cz http://www.uniplast.cz http://www.skoda-auto.com

Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí Podrobné mapy České republiky Oficiální stránky města Dobrovice Oficiální stránky Českého statistického úřadu Elektronický portál územních samospráv Oficiální stránky Českého hydrometeorologického ústavu Oficiální stránky regionálního informačního systému Oficiální stránky Středočeského kraje Města a obce online Oficiální stránky Ministerstva pro místní rozvoj Portál o hradech Oficiální stránky Základní školy a mateřské školy Dobrovice Pardubický spolek historie železniční dopravy, občanské sdružení Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí Oficiální stránky TEREOS TTD a.s. Oficiální stránky společnosti HATO, s.r.o. Oficiální stránky společnosti Uniplast, s.r.o. Oficiální stránky společnosti ŠKODA AUTO, a.s. Mladá Boleslav


Stránka 7 z 118


SEZNAM GRAFŮ Graf 1 – Přehled výroby a prodeje pitné vody (v tis. m3) za období 2003 - 2013 .................... 22 Graf 2 - Jak jste celkově spokojen/a se životem v Dobrovici?.................................................. 25 Graf 3 - Co se Vám ve městě nejvíce líbí? Čím se může podle Vás pochlubit? Uveďte alespoň jednu přednost. ........................................................................................................................ 26 Graf 4 – Jaké jsou naopak největší nedostatky a problémy? Uveďte alespoň jeden. ............. 27 Graf 5 - Jaké stávající problémy/nedostatky by podle Vás mělo město v nejbližší době řešit? Uveďte prosím alespoň jeden. ................................................................................................. 29 Graf 6 - Co Vám ve městě chybí, co by se mělo v budoucnu zlepšit? Uveďte prosím alespoň jeden námět pro budoucí rozvoj města. .................................................................................. 30 Graf 7 - Největší překážky rozvoje místních firem ................................................................... 32 Graf 8 – Jaké jsou ve městě podmínky pro činnost Vaší organizace? ...................................... 33 Graf 9 - Jak hodnotíte spolupráci s městem?........................................................................... 33 Graf 10 - Vývoj průměrného věku obyvatelstva v letech 2008-2013 ...................................... 41 Graf 11 - Podíl jednotlivých skupin obyvatel na celkovém obyvatelstvu................................. 42 Graf 12 - Aktuální podíl věkové skupiny 65+ na celkovém obyvatelstvu ................................. 43 Graf 13 - Produkce odpadů ve městě Dobrovice v letech 2007-2013 (v t/rok) ....................... 65 Graf 14- Celková produkce nebezpečných odpadů v letech 2007-2013 ................................. 66

SEZNAM MAP Mapa 1 - Poloha města Dobrovice v rámci Středočeského kraje ............................................ 13 Mapa 2 - Poloha města Dobrovice v ČR ................................................................................... 14 Mapa 3 - Dobrovice .................................................................................................................. 15 Mapa 4 - Poloha Dobrovice v subprovincii Česká tabule ......................................................... 18 Mapa 5 - Vymezení klimatických oblastí .................................................................................. 19 Mapa 6 - Rozdělení ČR podle povodí ....................................................................................... 20 Mapa 7 - Středočeský kraj ........................................................................................................ 23

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - Historický pohled na náměstí .............................................................................. 16 Obrázek 2 - Integrovaný systém Středočeského kraje ............................................................. 55 Obrázek 3 - Cestmistrovství Bezděčín ...................................................................................... 56

SEZNAM TABULEK Tabulka 1- Základní hydrologické charakteristiky .................................................................... 21 Tabulka 2 - Respondenti dle věku ........................................................................................... 24 Tabulka 3 – Vzdělanostní struktura respondentů .................................................................... 24 Tabulka 4 - Pracovní zařazení respondentů ............................................................................. 24 INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 ÚVOD DO DOKUMENTU

Stránka 8 z 118


Tabulka 5 – Jak jste spokojen/a s jednotlivými oblastmi infrastruktury ve městě? Oznámkujte jako ve škole (1- nejlepší, 5 – nejhorší) .................................................................................... 28 Tabulka 6 - Plány do budoucna ................................................................................................ 31 Tabulka 7 - Základní charakteristika zájmového území Dobrovice za období 2008-2013 ....... 38 Tabulka 8 - Porovnání vývoje počtu obyvatel v letech 2008-2013 .......................................... 38 Tabulka 9 - Skladba přírůstku obyvatelstva v letech 2008-2013 ............................................. 39 Tabulka 10 - Proměnlivost přirozeného přírůstku obyvatel a přírůstku obyvatel stěhováním v letech 2008-2013...................................................................................................................... 39 Tabulka 11- Vývoj počtu obyvatel v letech 2008-2013 ............................................................ 40 Tabulka 12 - Porovnání věkové skladby obyvatelstva k 31. 12. 2013 ...................................... 41 Tabulka 13 - Porovnání vývoje průměrného věku v letech 2008-2013 ................................... 41 Tabulka 14 - Věková struktura obyvatelstva 2008-2013.......................................................... 42 Tabulka 15 - Porovnání vývoje počtu obyvatel ve skupině 65+ v letech 2008-2013 ............... 43 Tabulka 16 - Vývoj nezaměstnanosti v letech 2008-2013 (v %) ............................................... 46 Tabulka 17 - Počet podnikatelských subjektů v Dobrovici dle jednotlivých druhů činností (k 31.12.2013) .............................................................................................................................. 49 Tabulka 18 - Výměra zemědělské půdy ve městě Dobrovice k 31. 12. 2013 ........................... 49 Tabulka 19 - Vybrané dopravní informace Středočeského kraje k 31. 12. daného roku ......... 53 Tabulka 20 - Výtěžnost separovaného sběru odpadů v letech 2008-2013 (v kg na 1 obyvatele) .................................................................................................................................................. 66 Tabulka 21 - Hodnoty jednotlivých ukazatelů kvality vody od 1. 1. 2014................................ 68


Stránka 9 z 118

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE VÝCHODISKA

ÚVOD

SOCIÁLNĚEKONOMICKÁ ANALÝZA SWOT ANALÝZA

ROZVOJOVÝ PLÁN

KATALOG PROJEKTŮ



1. ÚVOD Město Dobrovice se nachází na relativně malém území, které je jako celek z hlediska sledování statistické služby (ČSÚ a jiných šetření) součástí regionu a okresu Mladá Boleslav. Analýza proto vychází z následujících dostupných informačních zdrojů: ze statistických údajů ČSÚ ze statistik ministerstev z dotazníkového šetření údaje z Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Základní funkcí analýzy je poskytovat relevantní údaje potřebné pro rozhodování. Identifikuje silné a slabé stránky analyzovaného území ve vybraných klíčových oblastech a na základě této znalosti by měly být představiteli odpovědnými za rozvoj daného územního celku formulován směr jeho dalšího rozvoje. Tento postup je nezbytný při plánování komplexního rozvoje území, tedy rozvoje všech podstatných složek života na daném území (ekonomika a podnikání, zemědělství, infrastruktura, lidské zdroje, trh práce, sociální péče, zdravotnictví, kultura, životní prostředí a další). Analýza přináší argumenty pro navrhovaná rozvojová opatření v podobě identifikace potenciálu pro rozvoj nebo naopak ohrožení daného území. V případě, že si rozvojová strategie neklade za cíl zaměřit se komplexně na všechny funkční (výše uvedené) složky daného území, pak se i analýza v takovémto případě účelově zaměřuje jen na oblasti klíčové pro další rozvoj. Ostatní oblasti nemusí být předmětem analýzy, případně jsou zkoumány jen okrajově. Předkládaný dokument nese zásady komplexně zpracovávané analýzy, ale s bližším zaměřením na oblasti identifikovaného zájmu.

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 VÝCHODISKA

Stránka 11 z 118


2. VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA REGIONU Město Dobrovice se nachází ve Středočeském kraji, 6 km jihovýchodně od Mladé Boleslavi. Okres Mladá Boleslav se nachází v severní části středních Čech. Řekou Jizerou je rozdělen přibližně na dvě stejné části, je protáhlého tvaru ve směru od severu k jihu, kde téměř zasahuje až k samému Labi. Na jihu sousedí s okresem Praha-východ a Nymburk, na západě s Mělníkem, na severu s okresy Česká Lípa a Liberec v severních Čechách a na východě s okresy Semily a Jičín ve východních Čechách. Povrch území je členitý. V severní části převládají nízké pahorkatiny, které jsou součástí Českého ráje, jižní část je rovinatá. Nejvyšším bodem je vrch Mužský se 463 m nadmořské výšky a nejnižším bodem je koryto řeky Jizery před jejím ústím do Labe (170 m n.m.). Svojí rozlohou 1 058 km2 zaujímá okres 3. místo ve Středočeském kraji a 9,6 % z jeho rozlohy. Mladoboleslavsko má všechny druhy chráněných přírodních typů. Český ráj je chráněnou krajinnou oblastí (zasahuje sem svojí jihozápadní částí). Dále jsou zde národní přírodní památky Rečkov, kde se vyskytuje vzácná popelivka sibiřská, Klokočka a Radouč. Mimo to se na území regionu nalézá několik přírodních památek (Černý orel, Lom u Chrástu, Skalní sruby Jizery, Vrch Baba u Kosmonos a další). Středočeský kraj zaujímá centrální polohu v Čechách. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje České republiky. Sousedí s krajem Jihočeským, Plzeňským, Ústeckým, Libereckým, Královéhradeckým, Pardubickým, krajem Vysočina a hl. m. Prahou, kterou svým územím obklopuje. Jeho rozloha (11 014 km2) zabírá téměř 14 % území ČR a je cca 1,9 krát větší než je průměrná rozloha kraje v České republice. Středočeský kraj územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Nejvyšším bodem území je vrchol brdských hřebenů Tok (864 m n. m.) v okrese Příbram, nejnižším je hladina Labe (153 m n. m.) v okrese Mělník.


Stránka 12 z 118


Mapa 1 - Poloha města Dobrovice v rámci Středočeského kraje

Zdroj: http://www.mapy.cz


Stránka 13 z 118


3. VYMEZENÍ ÚZEMÍ Město Dobrovice se nachází v území: NUTS 5 – Město Dobrovice NUTS 4 – Okres Mladá Boleslav NUTS 3 – Středočeský kraj NUTS 2 – Střední Čechy NUTS 1 – Česká republika Mapa 2 - Poloha města Dobrovice v ČR

Zdroj: Asistenční centrum


Stránka 14 z 118


Základní údaje o Dobrovici: IČ: Sídlo: Starosta: Tel./fax: E-mail: Kód obce:

237663 Palackého náměstí 28, 294 41 Dobrovice RNDr. Jana Bímová 00420 326 398 428/ 00420 326 398 467 [email protected] 535672

Mapa 3 - Dobrovice

Zdroj: http://www.portal.gov.cz

Popis území: Město Dobrovice má celkovou rozlohu 2 464 ha, leží v nadmořské výšce 247 m n.m. První písemná zpráva o Dobrovici pochází z roku 1249 a v roce 1558 jsou, zásluhou jejího majitele Jindřicha z Valdštejna, Dobrovice povýšeny na město. Jindřich z Valdštejna zde také nechal vystavět zámek a kostel sv. Bartoloměje a jeho syn Henyk zde vybudoval renesanční radnici. V roce 1831 byl zámek novými majiteli z rodu Thurn-Taxisů1 přestavěn na cukrovar a v současné době se tento cukrovar řadí k nejstarším, největším a nejmodernějším cukrovarům na území České republiky. V současné době zde žije 3 318 obyvatel, z toho podíl žen činí 50,5 % (k 1. 1. 2014). K městu Dobrovice náleží sedm místních části: Bojetice, Holé Vrchy, Chloumek, Libichov, Sýčina, Týnec, Úherce.

1

Rod Thurn-Taxisů – majitelé cukrovaru v Dobrovici


Stránka 15 z 118


4. HISTORIE MĚSTA DOBROVICE Původní osada nesla jméno „Dobroviceves“, založena patrně Dobrovítem, který zemřel roku 1178. Dobrovít byl vyšehradským kanovníkem a držitelem prebendy na Boleslavsku. O vsi do 12. století nelze říci nic určitého, lze pouze předpokládat, že ji tvořilo rozptýlenější osídlení ve vazbě na vodoteč, která je jihovýchodně od kostela sevřena do úžlabí. Obrázek 1 - Historický pohled na náměstí

Obec Dobrovice je poprvé zmiňována v roce 1249, jako Dobroviceves. O 296 let později, tedy v roce 1545, získal obec sňatkem Jindřich z Valdštejna, jehož zásluhou byla obec povýšena králem Ferdinandem I. na město. Tento akt byl stvrzen listinou vydanou na Pražském hradě, dne 21. 1. 1558. Součástí aktu, přidělení statutu města, bylo též udělení znaku a určení jména – Zdroj http://www.dobrovice.cz Dobrovice. Město bylo ve vlastnictví Valdštejnů téměř po dvě století, poté se vrchností stali Fürstenberkové a v letech 1809 – 1945 náleží vlastnictví knížecímu rodu Thurn-Taxisů. Rozvoj města byl od roku 1831 ovlivněn cukrovarem – především rozšíření na úkor zámku a přilehlé zahrady. Cukrovar byl vystavěn K. Weinrichem z Wetzlarzu v západní části zámku. Kvůli této stavbě byla zbořena zámecká kaple, severní křídlo a část západního a východního křídla, zničeny zámecké interiéry a došlo ke zazdění arkád. O dva roky později, roku 1833, byl cukrovar napojen na železnici. V této době již město zaznamenalo významný růst – počet domů se více jak ztrojnásobil. V roce 1923 byl zámek prodán Ústecké rafinérii cukru. V období socialismu město postihl úpadek a v 70. letech došlo ke zrušení železniční trati Dobrovice – Dětenice. Vznik radnice Poté, co ves byla povýšena na město, snažila se vrchnost město pozvednout, proto radní předkládali různé supliky na různá vylepšení své vrchnosti. Bohužel se radní neměli kde scházet, byli nuceni kočovat po domech purkmistrů, z čehož vyplynula i žádost o zřízení stálého sídla městské správy. Prosby byly vyslyšeny až Jindřichovo synem Henykem, který se zasloužil o veliký rozvoj města. Zásluhou Henyka byla městu v roce 1612 přidělena privilegia, kterými se Dobrovice stala svobodným střediskem kraje. Radnice vznikla přestavbou domu měšťana Havla Valáška, který svůj majetek odkázal obci a Henykovi. Budova s věží a orlojem byla dokončena roku 1610. Na stavbě se podíleli též italští mistři. Dominantou zasedací síně byl zdobený strop, jež byl kopií (v současné době je zde originál) vyřezávaného stropu z tanečního sálu Henykova zámku v Dobrovici. Od této chvíle již měli radní stálé místo k poradám, což vedlo i ke zřizování zápisů a knih gruntovních a smolných. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 VÝCHODISKA

Stránka 16 z 118


5. FYZICKO-GEOGRAFICKÁ STRUKTURA Dobrovice se nachází na jižním svahu návrší Chlumu, jižním směrem od Mladé Boleslavi, kterou protéká řeka Jizera. Dobrovice může turisty přilákat na turistiku, cyklistiku a historické budovy, jako je např. cukrovar s budovou bývalého zámku, radnice, kostel sv. Bartoloměje, kostel sv. Václava v Sýčině aj. Vzhledem k nedostupnosti všech potřebných dat o Dobrovici pro zpracování této kapitoly, je kapitola zpracována pro velký územní celek Středočeského kraje a okresu Mladá Boleslav. Vzhledem k tomu, že geomorfologická a geologická charakteristika Dobrovice vychází z charakteristiky Středočeského kraje a především Mladé Boleslavi, můžeme fakt, že nevycházíme z údajů přímo o Dobrovici zanedbat.

GEOMORFOLOGIE A GEOLOGIE Podle nového geomorfologického členění, které se uplatňuje od 90. let 20. st., patří oblast středních Čech do taxonomické jednotky Hercynského systému a provincie České vysočiny. Středočeský kraj se dle tohoto členění rozprostírá na 3 subprovinciích – Česká tabule, Poberounská subprovincie a Českomoravská subprovincie. Okres Mladá Boleslav a město Dobrovice se nacházejí v subprovincii Česká tabule, která se dále člení na tabuli: Severočeskou, Středočeskou a Východočeskou, přičemž obě města se nalézají na hranici dvou tabulí – Severočeské a Středočeské. Obě tabule mají svá další členění: Severočeská – Ralská pahorkatina a Jičínská pahorkatina, Středočeská – Dolnooharská tabule, Jizerská tabule a Středolagská tabule. Podle bližšího zkoumání lze vyvodit, že Dobrovice se rozprostírá mezi Jičínskou pahorkatinou a Jizerskou tabulí. Současné povrchové tvary jsou výsledkem dlouhého geomorfologického vývoje, který můžeme geomorfologickými metodami sledovat od druhohor. Dnešní vzhled reliéfu je výsledkem působení endogenních sil, které vytvořily morfostrukturu, a exogenních sil, které vytvořily tzv. morfoskulpturu.


Stránka 17 z 118


Mapa 4 - Poloha Dobrovice v subprovincii Česká tabule

Zdroj: http://www.trasovnik.cz

KLIMATICKÁ CHARAKTERISTIKA Podnební poměry středních Čech jsou značně závislé na nadmořské výšce a utváření terénu. Severní část, tedy Polabí včetně přilehlých nízkých pahorkatin a plošin, dolní Povltaví a plošiny táhnoucí se zejména k severozápadu na Slánsko a Podřipsko, patří k nejteplejším oblastem Čech s ročním průměrem teplot mezi 8 –9 °C. Tato teplá oblast vysílá své výběžky k jihu a jihozápadu do Pražské kotliny, soutokové oblasti Vltavy a Berounky a pak podél Berounky přes Český kras do okolí Berouna a dále proti proudu Litavky až k Žebráku a Hostomicím. Vyznačuje se vegetačním obdobím, které trvá od dubna do září, s průměrem teplot přes 14 °C a nejvýhodnějšími klimatickými podmínkami pro rozvoj obilnářství. To dosvědčuje již její pravěká kolonizace od samých počátků zemědělství před sedmi tisíci lety. Jižněji ležící pahorkatiny, výše položené plošiny i některé vrchoviny náležejí do takzvané mírně teplé oblasti, v níž ve středočeském prostoru převažují roční průměry teplot mezi 7 - 8 °C a ve vegetačním období se pohybují obvykle mezi 13 - 14 °C. Tato podnební oblast se víceméně blíží průměru v celé oblasti českých zemí. K mírně teplé oblasti patří i výše položené okrsky při severní až severovýchodní hranici kraje v předpolí Českého ráje a na Mnichovohradištsku.


Stránka 18 z 118


Chladná oblast vyznačená nižšími průměry teplot je zastoupena jen v podobě menších ostrůvků v nejvyšší části Brd, řádově v polohách nad 700 m a rovněž při jižní hranici kraje v oblasti Čertova břemene a tzv. České Sibiře. Z těchto poloh zatím nemáme dostatek dlouhodobých měření, takže nelze vytknout bod, který by byl ve středních Čechách nejchladnější. Naopak nejteplejšími místy jsou krom Prahy, kde jsou teploty zvýšené místním velkoměstským klimatem, okrsky v oblasti Polabské nížiny mezi Kolínem a Poděbrady, v nichž se teploty během roku pohybují až kolem 9 °C a ve vegetační době dosahují průměru přes 15 °C (Poděbrady 15,2 °C). Mapa 5 - Vymezení klimatických oblastí

Zdroj: http://www.chmi.cz

HYDROLOGIE A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Středočeský kraj má poměrně hustou hydrologickou síť nejen vodních toků, ale i řady rybníků a nádrží. Jejím dominantním tokem je řeka Vltava s přítoky Sázavou na východě a Berounkou na západě. V severní části je naopak hlavním tokem Labe se svým, po Vltavě nejmohutnějším, přítokem Jizerou. Celá oblast patří k úmoří Severního moře, do kterého Labe ústí v Hamburku. Z hlediska vodního hospodářství, které zahrnuje zásobování pitnou a užitkovou vodou a odvádění a čištění splaškových odpadních vod je pro Středočeský kraj signifikantní, že je zde velký počet sídel, které tvoří poměrně rozptýlenou zástavbu. Stávající stav kanalizací a ČOV je nedostatečný a nevyhovující z hlediska množství připojených obyvatel, proto je třeba kanalizační řady vybudovat a dobudovat takovým způsobem, aby bylo zajištěno odvádění splaškových odpadních vod a následné čištění na úrovni celé České republiky. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 VÝCHODISKA

Stránka 19 z 118


Vodní zdroje Převážná část vodních toků na území Středočeského kraje náleží do dvou základních povodí – povodí horního a středního toku Labe a povodí Vltavy. Pouze malá část území na severu kraje – severně od Mělníka – a při severozápadní hranici kraje patří do povodí řek Ohře a dolního Labe. Mezi nejvýznamnější vodní toky patří řeky Labe, Vltava, Sázava, Jizera, Cidlina, Doubrava, Želivka, Blanice, Kocába, Berounka a Loděnice. Na území Středočeského kraje se nachází řada významných vodních nádrží, převážně s účelem ochranným vodárenským, hydroenergetickým a rekreačním. Mezi nejdůležitější patří např. Slapy, Orlík, Švihov, Němčice Padrťský rybník, Láz, Pilská nádrž, Obecnice, Záskalská nádrž, Suchomasty, Klíčava, Vavřinecký rybník, Vrchlice, Velký rybník a Žehuň. Mladou Boleslaví protéká řeka Jizera (157,2 km dlouhá řeka pramenící na svazích hory Smrk a odvádějící vodu z povodí, která má plochu 2 193 km2. Do Labe ústí u Toušeně, kde dosahuje průměrných průtoků 23,96 m3/s. Na dolním toku, který má již nížinný charakter s mírným proudem a sklonem 1 ‰, dosahuje koryto šířky až 50 m). Řeka spadá do Povodí Labe, s. p. Mapa 6 - Rozdělení ČR podle povodí

Povodí Labe, s. p. Povodí Vltavy, s. p. Povodí Ohře, s. p. Povodí Odry, s. p. Povodí Moravy, s. p.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství


Stránka 20 z 118


Tabulka 1- Základní hydrologické charakteristiky

Jizera – ústí

Plocha povodí (km2) 2193

Qa (m3/s) 23,96

Q364 (m3/s) 5,45

Q100 (m3/s) 668

Zdroj:http://www.priroda.cz

Qa – průměrný roční průtok Q364 – průtoky překročené průměrně po dobu 364 dní Q100 – průtoky stoleté vody Zásobování pitnou vodou O výrobu a kvalitu pitné vody se na Mladoboleslavsku stará společnost VAK – Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a. s., která v roce 2013 vyrobila cca 6 776 000 m3 vody. Kvalita vody je posuzována v souladu s platnými právními normami (zák. č. 258/2003 Sb. O ochraně veřejného zdraví a vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanovují hygienické požadavky na pitnou vodu). Sledování kvality dodávané pitné vody je zajišťováno ve firemní laboratoři, která vlastní tzv. posouzení ASLAB (Výzkumný ústav vodohospodářský TGM Praha) a zároveň akreditaci (Český institut pro akreditaci - ČIA). Činnost laboratoře se v obou případech posuzuje dle normy ČSN EN ISO/IEC - 17025. Tato technická norma stanovuje požadavky, jejichž splněním laboratoře prokazují svou technickou způsobilost založenou na účinném systému jakosti a svou schopnost produkovat technicky platné výsledky zkoušek včetně vzorkování. Kontroly kvality vody ve vodovodní síti se provádějí na dvou úrovních rozboru. Častěji prováděný „krácený rozbor“ slouží k ověření stálosti jakosti vody v různých odběrových místech sledovaného vodovodu a k ověření neměnnosti jakosti zdroje. Rozsáhlejší „úplný rozbor“ analýz slouží ke zjištění zdravotní nezávadnosti pitné vody a obsahuje větší počet kontrolovaných ukazatelů jakosti pitné vody. Jedná se zejména o rozšíření ukazatelů v oblasti mikrobiologických a fyzikálněchemických stanoveních, jako je Escherichia coli2, toxické kovy a toxické organické látky.

2

Escherichia coli – bičíkatá tyčinkovitá bakterie žijící v tlustém střevě teplokrevných živočichů. Její přítomnost ve vodě indikuje čerstvé fekální znečištění a vede k vyloučení vody pro použití jakožto pitné vody. Některé vzácnější kmeny E. coli jsou nebo za určitých okolností mohou být patogenní. Může způsobit různé zánětlivé stavy, jako je např. zánět močového měchýře.


Stránka 21 z 118


Graf 1 – Přehled výroby a prodeje pitné vody (v tis. m3) za období 2003 - 2013

Zdroj: Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav

Stojaté povrchové vody Hlavní zdroje znečištění povrchových vodních toků představují ve Středočeském kraji špatně čištěné komunální a průmyslové odpady a zemědělská hnojiva. Snížení počtu zdrojů znečištění v posledních letech se projevilo v mírném zlepšení kvality vody v dříve velmi silně znečištěných tocích, které jsou nyní hodnoceny jako silně znečištěné toky. Na hlavních tocích Středočeského kraje není žádný úsek s neznečištěnou vodou. Mírně znečištěné toky (kvalita II podle HMÚ): Vltava v profilu Štěchovice, Jizera v profilu Bakov nad Jizerou Znečištěné toky (kvalita III podle HMÚ): Berounka mezi profily Skryje až do Hýskova, Sázava, Vltava v profilu Solenice a od Vraného nad Vltavou do Libčic nad Vltavou, Želivka, Doubrava, Klejnárka, Jizera od Vince k soutoku s Labem, Labe soutokem profilu Veletov a Nymburk a od Jiřic až do Liběchova Silně znečištěné toky (kvalita IV podle HMÚ): Labe za Lysou nad Labem a Kolínem, Vltava v profilu Zečín, Blanice, Bakovský potok, úsek Berounky od Srbska k soutoku, Litavka, Mrlina, Loděnice, Cidlina, Výrovka, Vlkava Velmi silně znečištěné toky (kvalita V podle HMÚ): Rakovnický potok, Zákolanský potok.

GEOGRAFICKÁ POLOHA Středočeský kraj je z hlediska geomorfologického součástí Českého masivu. Severovýchodní část Středočeského kraje (Mladoboleslavsko) je převážně nížinatého charakteru. Na celém území kraje se nacházejí významná archeologická naleziště, která se postupně odkrývají od druhé poloviny 19. století až do současnosti. Řada z nich je unikátní a má celostátní, celoevropský, i dokonce celosvětový význam. Nejstarší stopy lidského osídlení na INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 VÝCHODISKA

Stránka 22 z 118


území Středočeského kraje byly objeveny v okolí Berouna a jsou datovány do doby před 1,5 mil. let. Město Dobrovice se nachází ve Středočeském kraji, nedaleko Mladé Boleslavi. Dominantou okolní krajiny je hřbet z části zalesněného Chlumu, který převyšuje okolní krajinu o 150 m. Mapa 7 - Středočeský kraj

Základní údaje o Středočeském kraji: rozloha: 11 015 km počet obyvatel: 1 302 336 (1. 1. 2014) hustota zalidnění: 116 obyv./km2 počet obcí: 1 146 Základní údaje o městu Dobrovice: rozloha: 2463 ha počet obyvatel: 3 318 (1. 1. 2014)

Zdroj: http://www.kr-stredocesky.cz


Stránka 23 z 118


6. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ V rámci Integrovaného plánu rozvoje města Dobrovice bylo provedeno dotazníkové šetření. Probíhalo formou elektronických dotazníků a současně papírových dotazníků, které byly součástí zpravodaje Nové Dobrovicko. Aby bylo pokryto co největší spektrum respondentů, dotazníkové šetření probíhalo také jako dotazování u podnikatelských subjektů a zájmových organizací.

DOTAZNÍKY PRO OBČANY Charakteristika respondentů Celkem se na dotazníkovém šetření podílelo 43,26 % mužů a 56,74 % žen. Nejvíce je zastoupena věková skupina 31-45 let, dále 61 a více let a 46-60 let. Tabulka 2 - Respondenti dle věku

Věk Do 18 let 18-25 26-30 31-45 46-60 61 a více

Počet 3 11 4 53 31 39

% 2,13 7,80 2,84 37,59 21,99 27,66

Zdroj: Vlastní

66,67 % osob, kteří vyplnili dotazník, pochází z Dobrovice, což přestavuje 94 respondentů, 19 respondentů bylo z obce Úherce, 10 ze Sýčiny, 7 z Týnce, 5 z Holých Vrchů, 4 z Bojetic a 2 z obce Libichov. Z obce Chloumek se neúčastnil ani jeden obyvatel. Tabulka 3 – Vzdělanostní struktura respondentů

Nejvyšší dosažené vzdělání Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské

Počet 9 28 64 10 30

% 6.38 19.86 45.39 7.9 21.28

Zdroj: Vlastní

Tabulka 4 - Pracovní zařazení respondentů

Pracovní zařazení Student Zaměstnanec Podnikatel, živnostník, OSVČ Důchodce V domácnosti Nezaměstnaný

Počet 12 67 19 37 4 2

% 8.51 47.52 13.48 26.24 2.84 1.42

Zdroj: Vlastní


Stránka 24 z 118


43,26 % dotazovaných nedojíždí za zaměstnáním nebo studiem, 39,01 % dojíždí autem, 15,6 % využívá autobus, zbytek dotazovaných jde pěšky nebo kombinuje autobus s autem. 99 respondentů jsou lidé žijící v Dobrovici 20 a více let, z čehož plyne, že lidé žijící zde nejdéle mají také největší zájem na tom, co se v Dobrovici děje. Lidé, kteří zde žijí 10-20 let vyplnilo 22 dotazníků, 20 dotazníků vyplnili obyvatelé žijící zde 1-10 let. Z lidí žijících zde méně než 1 rok nevyplnil dotazník nikdo. Dotazníkové šetření probíhalo od 10. 6. 2014 do 25. 7. 2014 a na každou otázku odpovědělo 141 respondentů.

Jak jste celkově spokojen/a se životem v Dobrovici? (141 respondentů) Dle odpovědí lze soudit, že Dobrovice je dobré místo pro život a místní obyvatelé jsou zde spokojeni. Celkem 85 % respondentů je s životem v Dobrovici spokojeno, 14 % je spíše nespokojeno a úplně zápornou variantu zvolili z vybraného vzorku jen dva lidé, což je v tomto případě 1 % dotázaných. Graf 2 - Jak jste celkově spokojen/a se životem v Dobrovici?

Velmi spokojen/a 14%

1%

12%

Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a

73%

Zdroj: Vlastní


Stránka 25 z 118


Co se Vám ve městě nejvíce líbí? Čím se může podle Vás pochlubit? Uveďte alespoň jednu přednost. Vzhledem k množství odpovědí jsou jednotlivé odpovědi shromážděny do kategorií. Položky, které dostaly méně než 10 hlasů, představují kategorii ostatní. Nejvíce si lidé v Dobrovici cení muzeí, pěkného náměstí a prostředí, ve kterém se město nachází. Lidé oceňují množství parků, čistotu a také klid ve městě. Obyvatelé dále oceňují kulturní a společenské vyžití, sportovní vyžití, občanskou vybavenost, radnici, místní cukrovar a polohu města. V kategorii ostatní je nejvíce zastoupen lesopark s 8 hlasy a existence sběrného dvora ve městě se 7 hlasy, shodně po 5 hlasech obyvatelé ocenili koupaliště a dostupnost dopravy. Graf 3 - Co se Vám ve městě nejvíce líbí? Čím se může podle Vás pochlubit? Uveďte alespoň jednu přednost. Náměstí Muzeum 15%

20%

Radnice

4%

Sportovní vyžití vč. dětských hřišť Občanská vybavenost

4% 10% 21% 8% 6%

7%

5%

Kulturní a společenské vyžití Prostředí Cukrovar Poloha

Zdroj: Vlastní

Jaké jsou naopak největší nedostatky a problémy? Uveďte alespoň jeden. Vzhledem k množství odpovědí jsou odpovědi seskupeny do jednotlivých kategorií, odpovědi s méně než 8 shodnými hlasy jsou začleněny do kategorie ostatní. Odpovědi na tuto otázku byly mnohem rozmanitější než na otázku předchozí, největší podíl tu tak tvoří kategorie ostatní. 7 negativních odpovědí dostal špatný stav koupaliště, 6 negativních odpovědí se týká nedostatku kulturního a společenského vyžití a 5 odpovědí nedostatečného sportovního zázemí. Jednoznačně nejvyšší podíl odpovědí však získalo špatné životní prostředí způsobené zejména zápachem z průmyslové části města a také špatný stav chodníků a komunikací. Obě dvě kategorie dostaly shodně 42 hlasů, což celkem představuje 36 % všech odpovědí. Další velmi významnou položku tvoří přetíženost dopravy, obyvatelům vadí především projíždění kamionů a zemědělských strojů městem. Nespokojeni jsou místní obyvatelé s dostupností INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 VÝCHODISKA

Stránka 26 z 118


hromadné dopravy o víkendech a také s omezením vlakové dopravy. Občanům dále vadí nedostatečný počet parkovacích míst na náměstí, nefungující technické služby, malý zájem vedení města o místní části, nedostatečná nabídka služeb pro děti a absence kvalitních obchodů. Graf 4 – Jaké jsou naopak největší nedostatky a problémy? Uveďte alespoň jeden. Nefungující technické služby Přetíženosti dopravy 4%

Špatné životní prostředí

9%

29% 18% 4% 6%

4% 3%

5%

18%

Omezená doprava, zejména o víkendech Špatný stav chodníků a komunikací Nedostatečný počet parkovacích míst na náměstí Absence kvalitních obchodů Nedostatečné služby pro děti Malý zájem o přidružené vesnice Ostatní

Zdroj: Vlastní

Co je pro Váš život ve městě důležité? Vyberte max. 3 odpovědi. Jednoznačně nejvíce si místní obyvatelé cení hezkého prostředí města. To je důležité pro 48, 94 % dotazovaných. Druhým nejdůležitějším faktorem je dostupnost zdravotní péče, která je důležitá pro 36,88 % dotazovaných. Jako třetí nejdůležitější faktor uvedli respondenti možnosti dopravního spojení, které dostaly 32,62 % hlasů. Těsně pod 30 % všech odpovědí dostala možnost kontakty se sousedy a dalšími obyvateli, a to 29,08 %. Kulturní vyžití je důležité pro 27,66 % obyvatel, dobré nákupní možnosti pro 22,7 % obyvatel, možnosti pracovního uplatnění pro 21,99 % obyvatel, sportovní vyžití pro 21,28 % a dostupné nebo příjemné bydlení pro 20,57 % obyvatel. Méně než 10 % získala možnost podnikání a možnost rekreace v okolí města a ostatní možnosti jako je bezpečnost ve městě či dostupnost školy a školky. Jak jste spokojen/a s jednotlivými oblastmi infrastruktury ve městě? Oznámkujte jako ve škole (1 – nejlepší, 5 – nejhorší). Vzhledem k množství dat jsou hodnoty uspořádány do přehledné tabulky. Z té je patrné, že jednoznačně nespokojeni jsou místní obyvatelé s kvalitou místních komunikací, chodníků a silnic, téměř 60 % respondentů hodnotilo tuto oblast známkou 4 nebo 5. Chodníky místy INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 VÝCHODISKA

Stránka 27 z 118


úplně schází nebo jsou ve špatném stavu. Naopak nejlépe místní obyvatelé hodnotí odpadové hospodářství, známkou 1 nebo 2 hodnotilo téměř 80 % respondentů. Tabulka 5 – Jak jste spokojen/a s jednotlivými oblastmi infrastruktury ve městě? Oznámkujte jako ve škole (1- nejlepší, 5 – nejhorší)

Oblast Správa a vedení obce Školství Sociální a zdravotní péče Odpadové hospodářství Místní komunikace Cestovní a turistický ruch Podnikání a podpora služeb Sportoviště, hřiště Možnosti kulturního vyžití Životní prostředí a krajina Dopravní obslužnost

1

2

3

4

5

Hlasy

%

Hlasy

%

Hlasy

%

Hlasy

%

Hlasy

%

22 20 18 60 2 12 8 29 17 16 13

15.60 14.18 12.77 42.55 1.42 8.51 5.67 20.57 12.6 11.35 9.22

55 81 80 51 17 59 63 60 61 55 66

39.01 57.45 56.74 36.17 12.6 41.84 44.68 42.55 43.26 39.01 46.81

47 34 31 20 42 59 56 31 53 42 41

33.33 24.11 21.99 14.18 29.79 41.84 39.72 21.99 37.59 29.79 29.8

13 4 11 9 50 9 8 17 6 21 17

9.22 2.84 7.80 6.38 35.46 6.38 5.67 12.6 4.26 14.89 12.6

4 2 1 1 30 2 6 4 4 7 4

2.84 1.42 0.71 0.71 21.28 1.42 4.26 2.84 2.84 4.96 2.84

Zdroj: Vlastní

Jaké činnosti a oblasti by měly být ve městě podporovány. Vyberte max. 5 odpovědí. Jak již vyplynulo z výše uvedeného, místní obyvatelé nejvíce tíží kvalita místních komunikací. Oblast infrastruktury, kam spadají silnice, chodníky či veřejné osvětlení dostala celkem 78,01 % hlasů. Druhou oblastí, na kterou by se město mělo zaměřit je ochrana životního prostředí, to si myslí 50,35 % dotazovaných. Těsně pod 50 % všech hlasů je zaměření se na činnost místních spolků a neziskových organizací. 46,10 % dotazovaných se domnívá, že by se mělo město více zaměřit na oblast školství, které ztrácí ve městě na své úrovni. Poslední oblastí, která přesáhla hranici 40 %, jsou kulturní a sportovní akce, které dostaly 43,97 % všech hlasů. Přesně 33,33 % dotazovaných si myslí, že by se město mělo více zaměřit na bezpečnost ve městě a 31,21 % by si přálo, aby se město více věnovalo sociální péči. Ostatní možnosti nedosáhly hodnoty 30 %. Jaké stávající problémy/nedostatky by podle Vás mělo město v nejbližší době řešit? Uveďte prosím alespoň jeden. Tato otázka přinesla jednoznačné výsledky, 35 % všech dotazovaných vidí největší problém v nevyhovujícím stavu chodníků a komunikací, a to především v okrajových částech Dobrovice a také v jejích přilehlých částech. S kvalitou pozemních komunikací souvisí také vyřešení bezpečnosti na silnicích včetně kvalitního značení. Druhý závažný problém k řešení vidí místní obyvatelé v kvalitě ovzduší, které je narušováno především průmyslovou částí města. Třetí důležitou oblastí je dopravní spojení s většími městy, které ve večerních hodinách a o INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 VÝCHODISKA

Stránka 28 z 118


víkendech je velmi omezené. Vyřešit by se měl také problém s kanalizací, plynofikací a vodovodem v některých částech města a také problém s nedostatečnou funkcí stávajících technických služeb. Ostatní odpovědi dostaly 6 a méně hlasů a jsou součástí kategorie ostatní. Spadá sem například rekonstrukce koupaliště, zlepšení kvality ZŠ a MŠ nebo provoz zdravotnického střediska, kde často chybí lékař. Graf 5 - Jaké stávající problémy/nedostatky by podle Vás mělo město v nejbližší době řešit? Uveďte prosím alespoň jeden. Chodníky a komunikace

35%

42%

Změna technických služeb Dopravní spojení

Kvalita ovzduší 5% 5%

7%

6%

Kanalizace, plynofikace, vodovod Ostatní

Zdroj: Vlastní

Co Vám ve městě chybí, co by se mělo v budoucnu zlepšit? Uveďte prosím alespoň jeden námět pro budoucí rozvoj města. Odpovědi na tuto otázku byly velmi rozmanité a zahrnovaly více než 40 námětů, co by se mělo ve městě zlepšit a co místním obyvatelům chybí. Na prvním místě jsou opět kvalitní chodníky a komunikace, tato možnost získala 14 % všech odpovědí. Více kulturního a sportovního vyžití chybí 9 % obyvatel a kvalitní koupaliště 7 % obyvatel. Dále místní obyvatelé postrádají zajištění aktivit pro děti a mládež, lepší síť cyklostezek, lepší síť obchodů a restaurací, kde by se mohli scházet s přáteli, postrádají kvalitní technické služby, které budou dbát na čistotu a údržbu města. Zlepšit by se měla také doprava v centru města, průjezd kamionů a zemědělské techniky. Ostatní položky dostaly 6 a méně hlasů a mezi nejvýznamnější z nich patří dopravní spojení mezi s většími městy ve večerních hodinách a o víkendech a vybudování domu pro seniory, přičemž lze využít objekt chátrající fary.


Stránka 29 z 118


Graf 6 - Co Vám ve městě chybí, co by se mělo v budoucnu zlepšit? Uveďte prosím alespoň jeden námět pro budoucí rozvoj města. Kvalitní chodníky a komunikace Sportovní a kulturní vyžití 14% Koupaliště 9% 41% Zajištění aktivit pro děti 7% a mládež Síť cyklostezek 6% 6% 5%

6%

Síť obchodů a restaurací

6% Kvalitní technické služby Omezení dopravy v centru města Ostatní

Zdroj: Vlastní

Co podle Vás nejvíce ovlivňuje kvalitu života ve městě? Uveďte prosím max. 3 odpovědi. Kvalitu života ve městě podle místních obyvatelů nejvíce ovlivňuje znečištěné ovzduší, ze 140 respondentů tuto možnost zaškrtlo celkem 88 lidí, což je téměř 63 % všech dotazovaných. Na druhém místě je dle respondentů automobilová doprava, kterou uvedlo 50,71 % obyvatel. Významnou položku tvoří také hluk v okolí, který je způsoben silnicemi, továrnami či místními obchody, tuto možnost zaškrtlo 54 respondentů a jedná se tak o 38,57 %. Více než 20 % respondentů uvedlo, že kvalitu jejich života narušují nepřizpůsobiví občané. Jedná se o 36 respondentů, což tvoří ¼ všech dotazovaných. Více než 10 % hlasů dostala špatná informovanost o situaci ve městě, černé skládky, nepravidelný či nedostatečný svoz odpadu či nedostatek kontejnerů. 9,29 % dotazovaných je spokojeno se současnou kvalitou životního prostředí. Oblast ostatní získala 8,57 % hlasů a žádná z odpovědí není významná tak jako výše uvedené. Jakou cestou získáváte nejčastěji informace o dění ve městě? Místní obyvatelé se nejvíce o dění v Dobrovici dozvídají ze zpravodaje Nové Dobrovicko, jedná se o 79,43 % všech dotazovaných, dále z internetu a internetových stránek města 46,81 % a od známých a přátel 43,26 % respondentů. Více než pětina lidí využívá místní a regionální rozhlas a úřední desky a vývěsky. Regionální zpravodajství celostátních deníků využívá 2,84 %. Ostatní možnosti nejsou relevantní vzhledem k počtu hlasů ne více než 1.


Stránka 30 z 118


DOTAZNÍKY PRO PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY VE MĚSTĚ Dotazníkového šetření se zúčastnilo 16 podnikatelských subjektů. Z dotazníku všeobecně vyplynulo, že podnikatelským subjektům záleží na spolupráci s městem, ale postrádají od něj fungující spolupráci a podporu. Nelíbí se jim také neúměrné sazby daně z nemovitosti, chtěli by opravit koupaliště či rekonstruovat zdravotní středisko. Plány do budoucna Veškeré plány podnikatelských subjektů do budoucna jsou uvedeny níže v tabulce. Pozitivní zprávou je, že 7 firem plánuje rozšíření výroby či služeb, což s sebou přinese také rozšíření nabídky pracovních míst, uvedlo to 5 dotazovaných. Šest podnikatelských subjektů plánuje rekonstrukci současných prostor a 4 plánují výstavbu nových objektů či zařízení, což bude mít pozitivní vliv na modernizaci a rozvoj podnikatelské činnosti ve městě. Tabulka 6 - Plány do budoucna

Plán

Ano

Ne

Nevím

7 2 1 6 4 1 1 1 2

1 4 9 6 5 7 7 10 9

4 4 1 1 1 3 2 0 0

Rozšíření výroby/služeb v rámci stávající činnosti Rozšíření výroby/služeb do jiné činnosti Rozšíření působnosti firmy do dalších míst mimo město Rekonstruovat současné objekty či zařízení Zahájit výstavbu nových objektů či zařízení Koupit další nemovitosti Pronajmout další nemovitosti Přemístit firmu mimo město Odprodat nepotřebné nemovitosti Zdroj: Vlastní


Stránka 31 z 118


Největší překážky rozvoje místních firem Jako hlavní překážky rozvoje vnímají místní podnikatelé především silnou konkurenci, špatnou dopravní infrastrukturu a pokles poptávky po jimi nabízených výrobcích a službách. Graf 7 - Největší překážky rozvoje místních firem Vysoké zadlužení

9%

Silná konkurence

5%

9%

23% Pokles poptávky

18%

Špatná dopravní infrastruktura 18% 18%

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků Administrativní bariéry Jiné

Zdroj: Vlastní

DOTAZNÍKY PRO ZÁJMOVÉ ORGANIZACE Dotazníkového šetření se zúčastnilo 21 zájmových organizací, které mají celkem 1046 členů. Obecně lze shrnout, že by zájmové organizace uvítaly rozšíření sportovního vyžití ve městě a hřišť pro děti, opravu chodníků a omezení nákladní dopravy. Ostatní náměty a nápady na investiční i neinvestiční akce se shodují s elektronickým dotazníkovým šetřením. Zájmové organizace jsou pro město velkým přínosem. V posledních 5 letech realizovaly kulturní a sportovní akce, akce pro děti, pomáhaly při údržbě města jako je čištění koupaliště, údržba budov a úklid okolí obce, pomohly při povodních, nabídly zdravotní služby, odkanalizovaly místní restauraci a zrekonstruovaly WC. Pro jejich další rozvoj však nejvíce postrádají více prostoru a více finančních prostředků. Spolupráci s městem vnímají organizace vesměs jako dobrou, ale i přesto se domnívají, že v rozvoji by jim pomohlo vstřícnější jednání od města.

Jaké jsou ve městě podmínky pro činnost Vaší organizace? Výborné podmínky pro činnost organizace ve městě má 24 % všech dotazovaných, stejné procento dotazovaných má podmínky dostačující. Více než 50 % dotazovaných hodnotí podmínky pro činnost organizace jako dobré. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 VÝCHODISKA

Stránka 32 z 118


Graf 8 – Jaké jsou ve městě podmínky pro činnost Vaší organizace?

24%

24%

Výborné Dobré Dostačující 52%

Zdroj: Vlastní

Jak hodnotíte spolupráci s městem? 33 % dotazovaných hodnotí spolupráci s městem jako výbornou, 43 % hodnotí spolupráci s městem jako dobrou, pro 19 % dotazovaných je spolupráce dostačující a pro 5 % je nedostačující. Graf 9 - Jak hodnotíte spolupráci s městem?

5% 19%

Výborné 33%

Dobré Dostačující Nedostačující

43%

Zdroj: Vlastní


Stránka 33 z 118


Zájmové organizace očekávají od města větší ochotu k řešení problémů, větší informovanost, finanční podporu. Často se také opakuje zájem o využívání sportovišť a jiných objektů v majetku města (tenisové kurty, hřiště, tělocvična apod.), či zapůjčení zázemí pro klubovou činnost. Opakovaně je také zmiňován návrh na řešení majetkové situace a stavu místní sokolovny, které by mohla být více využívána k různým, zejména sportovním akcím.


Stránka 34 z 118


ÚVOD

VÝCHODISKA

SOCIÁLNĚEKONOMICKÁ ANALÝZA

SWOT ANALÝZA

ROZVOJOVÝ PLÁN

KATALOG PROJEKTŮ



1. ÚVOD Sociálně-ekonomická analýza je základním pilířem k sestavení Integrovaného plánu rozvoje města Dobrovice pro roky 2014-2020. Hlavním účelem analýzy je vymezit současnou situaci města Dobrovice v jeho územním obvodu, v rámci okresu Mladá Boleslav a celého Středočeského kraje. Vymezení a charakteristika současné situace v základních oblastech dopomůže městu identifikovat faktory, které pozitivně či negativně ovlivňují další rozvoj města. Cílem analýzy je poskytnout všeobecný přehled o oblastech, které jsou zvoleny s ohledem na jejich významný vliv na kvalitu života ve městě i na kvalitu života jednotlivých obyvatel. Demografie a obyvatelstvo Vzdělanostní struktura a nezaměstnanost Hospodářství Dopravní infrastruktura Kultura a cestovní ruch Životní prostředí Občanská vybavenost a technická infrastruktura Údaje obsažené v analýze vychází z širokého spektra dokumentů a informací. Stěžejními podklady jsou informace Českého statistického úřadu, výroční zprávy, strategické dokumenty a aktuální informace města Dobrovice, strategické dokumenty a aktuální informace okresu Mladá Boleslav a Středočeského kraje. Výsledky analýzy se do velké míry odvíjí od dostupnosti dat o městě Dobrovice. Některá data jsou tak odvozována na základě dostupných dat z úrovně okresu či kraje a také na základě dostupných dat z minulých let. Sociálně-ekonomická analýza je přínosná nejen pro Integrovaný plán rozvoje města, nýbrž také pro místní obyvatele, kterým přináší aktuální informace o postavení města.

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÁ ANALÝZA

Stránka 36 z 118


2. DEMOGRAFIE, OBYVATELSTVO OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Město Dobrovice leží v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Středočeský kraj je svou rozlohou největším krajem České republiky a zaujímá tak 14 % jejího území. Jak již napovídá sám název, kraj má svou specifickou a strategickou polohu přímo v srdci republiky, kde ho obklopuje dalších 9 krajů. Díky své poloze je kraj pro Prahu velmi významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami a poskytuje jí také svůj rekreační potenciál. Strategická poloha kraje nabývá v posledních letech na svém významu. Výborná dopravní dostupnost, pracovní příležitosti v hlavním městě, cenově dostupnější nemovitosti, výstavba satelitních městeček a rozmanitost rekreačních aktivit a krásné přírody dělají z kraje ideální místo pro bydlení, čímž každoročně roste i počet přistěhovalců. Již 16. rokem tak v kraji přibývá počet obyvatel. V roce 2013 byl kraj druhou nejatraktivnější lokalitou hned po Praze. Přistěhovalo se sem 24 781 obyvatel. Pozitivně působící faktory na příliv obyvatel Dopravní infrastruktura Cenově dostupnější nemovitosti Rozmanité rekreační možnosti Velmi úzká sociální vazba na Prahu Strategická poloha v centru České republiky Satelitní městečka Bytový fond Město Dobrovice spadá do správního území okresu Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, který je řekou Jizerou rozdělen na dvě části. Na jihu sousedí s okresem Praha-východ a Nymburk, na západě s Mělníkem, na severu s okresy Česká Lípa, Litoměřice a Semily z Libereckého kraje a na východě s okresem Jičín z Královéhradeckého kraje. V současné době je okres Mladá Boleslav členěn na 120 obcí, z nich 8 má status města stejně jako město Dobrovice. Součástí města jsou místní části Bojetice, Holé Vrchy, Chloumek, Libichov, Sýčina, Týnec a Úherce. V současné době zde žije 3 318 obyvatel na celkovém území 2463 ha.


Stránka 37 z 118


Tabulka 7 - Základní charakteristika zájmového území Dobrovice za období 2008-2013

Ukazatel Počet obyvatel k 31.12. Průměrný věk Sňatky Rozvody Živě narození Potraty Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek obyvatel

Rok 2008 3 114 40,6 22 13 40 9 17 120 120 23

2009 3 195 40,5 13 10 45 11 35 119 48 81

2010 3 218 40,6 14 13 44 8 28 103 96 23

2011 3 288 40,4 15 16 38 7 36 95 76 21

2012 3 314 40,7 10 4 36 14 24 109 95 26

2013 3 318 40,7 10 13 29 12 27 91 89 4

Zdroj: Vlastní, na základě dostupných údajů ČSÚ.

OBYVATELSTVO Počet obyvatel v celém Středočeském kraji několik let stoupá a tento trend následuje také město Dobrovice. Přestože největší podíl na zvyšování počtu obyvatel mají přistěhovalci, dochází také ke zvyšování přirozeného přírůstku obyvatel. Je to dáno mladými lidmi, kteří zde zakládají nové rodiny. Z hlediska věkové skladby lze pozorovat trend stárnutí populace. Každým rokem roste počet obyvatel v nejstarší věkové skupině 65+ a průměrný věk se tak zvyšuje. Počet obyvatel Tabulka 8 - Porovnání vývoje počtu obyvatel v letech 2008-2013

Správní území

Rok

2008 2009 2010 2011 2012 2013 Město Dobrovice 3 114 3 195 3 218 3 288 3 314 3 318 Okres Mladá Boleslav 123 363 123 141 122 816 123 736 124 470 124 943 Středočeský kraj 1 230 691 1 247 533 1 264 978 1 279 345 1 291 816 1 302 336 Česká republika 10 467 542 10 506 813 10 532 770 10 505 445 10 516 125 10 512 419 Zdroj: Vlastní, na základě dostupných údajů ČSÚ.

Z tabulky je patrné, že vývoj obyvatelstva ve Středočeském kraji i v Dobrovici má stále stoupající tendenci, přičemž se snižuje míra růstu. Faktory mající vliv na přírůstek či úbytek obyvatel, jsou uvedeny níže v tabulce a dále v grafu.


Stránka 38 z 118


Tabulka 9 - Skladba přírůstku obyvatelstva v letech 2008-2013

Ukazatel Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním CELKEM

Rok 2008 23 0 23

2009 10 71 81

2010 16 7 23

2011 2 19 21

2012 12 14 26

2013 2 2 4


Největší přírůstek obyvatel zaznamenalo město Dobrovice v roce 2009, přirozený přírůstek byl 10 obyvatel a přírůstek stěhováním 71 obyvatel. Lze konstatovat, že díky počtu přistěhovalců i díky přirozenému přírůstku je město schopno zajistit reprodukci obyvatelstva. Za posledních 6 let počet živě narozených dětí převyšuje počet úmrtí ve městě. Z globálního pohledu se jedná o velmi pozitivní trend, který má vliv na rozvoj a udržitelnost města do budoucnosti. Vzhledem k poloze města a s ohledem na vývoj situace ve městě a v celém kraji lze očekávat, že porodnost bude převyšovat úmrtnost až do roku 2020.

Počet obyvatel

Tabulka 10 - Proměnlivost přirozeného přírůstku obyvatel a přírůstku obyvatel stěhováním v letech 20082013 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2008

______

2009

2010

přírůstek stěhováním

2011

______

2012

Rok 2013

přirozený přírůstek



Stránka 39 z 118


Počet obyvatel

Tabulka 11- Vývoj počtu obyvatel v letech 2008-2013 3 350 3 300 3 250 3 200 3 150 3 100 3 050 3 000 2008

2009

2010

2011

2012

2013 Rok


Oba dva výše uvedené grafy demonstrují vývoj počtu obyvatel v obci Dobrovice. První z nich nastiňuje, jaký vliv má počet narozených dětí a počet úmrtí na přírůstek obyvatel a současně jaký vliv mají přistěhovalí a vystěhovalí obyvatelé. Jak je z grafu patrné oba dva ukazatelé mají proměnlivý vývoj a nelze jednoznačně charakterizovat jejich trend. Počet obyvatel bude zřejmě v příštích letech stoupat, nicméně nelze říci, který faktor bude převažovat. Lze také očekávat, že počet obyvatel neporoste významným tempem, ale spíše pozvolna. Křivka počtu obyvatel opisuje trend Středočeského kraje, kde stále dochází ke zvyšování počtu obyvatel, ale meziroční přírůstek již 3 roky po sobě klesá.

Věková skladba Věková skladba obyvatelstva je zpravidla rozdělena do 3 základních kategorií. Nejméně rozsáhlou skupinu tvoří lidé do 14 let, naopak nečetnější skupiny potom osoby 15-64 let a poslední skupinou jsou všichni obyvatelé 65+. K poslednímu dni roku 2013 žilo v Dobrovici 537 obyvatel do 14 let, nejpočetnější skupinu tvořili obyvatelé 15-64 let, kterých zde žilo 2249. Poslední skupinu tvoří obyvatelé 65+, která je skoro stejně početná jako první skupina, ve městě žilo 532 obyvatel. U první věkové kategorie do 14 let se počet obyvatel každoročně do roku 2012 zvyšoval, celkem za pět let o 95 obyvatel. V posledním sledovaném roce však došlo k mírnému poklesu. Každoročně se zvyšuje také podíl osob ve věku 65 let a více, od roku 2008 došlo k nárůstu o 77 osob. Počet osob v největší skupině 15-64 let. Následující tabulka ukazuje současná data v porovnání s okresem, krajem i celou ČR. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÁ ANALÝZA

Stránka 40 z 118


Tabulka 12 - Porovnání věkové skladby obyvatelstva k 31. 12. 2013

Ukazatel 0-14 15-64 65+ Muži Ženy Věkový průměr Město Dobrovice 537 2249 532 1676 1642 40,7 Okres Mladá Boleslav 19405 85531 20007 62688 62255 40,7 Středočeský kraj 214 652 875 654 212 030 642 755 659 581 40,6 Česká Republika 1 577 455 7 109 420 1 825 544 5 162 380 5 350 039 41,5 Správní území


Z hlediska věkové skladby je v současnosti nejdůležitější otázkou stárnutí populace. Jako základní faktory k analýze byly stanoveny průměrný věk a vývoj obyvatelstva v kategorii 65+. Tabulka 13 - Porovnání vývoje průměrného věku v letech 2008-2013

Rok

Správní území Město Dobrovice Okres Mladá Boleslav Středočeský kraj Česká Republika

2008 40,6 39,8 40,0 40,5

2009 40,5 40,0 40,0 40,6

2010 40,6 40,1 40,1 40,8

2011 40,4 40,3 40,3 41,1

2012 40,7 40,5 40,4 41,3

2013 40,7 40,7 40,6 41,5


Průměrný věk populace se v posledních letech neustále zvyšuje. Jak však dokazuje výše uvedená tabulka, tendence zvyšování průměrného věku se ale v Dobrovici příliš neprojevuje. V roce 2008 byl průměrný věk 40,6, což byl nadprůměrný stav. O pět let později, v roce 2013 byl průměrný věk v Dobrovici pouze o desetinu vyšší 40,7 let, zatímco celorepublikový průměr stoupl na hodnotu 41,5 roku.

Věk

Graf 10 - Vývoj průměrného věku obyvatelstva v letech 2008-2013 42,0 41,5 41,0 40,5 40,0 39,5 39,0 38,5 2008

2009

2010

2011

2012

2013 Rok

Město Dobrovice

Okres Mladá Boleslav

Středočeský kraj

Česká Republika



Stránka 41 z 118


Jak je patrné z grafu, v České republice, Středočeském kraji i okrese Mladá Boleslav dochází každoročně k nárůstu průměrného věku obyvatelstva. Město Dobrovice vykazuje spíše neměnné hodnoty. Dalším důležitým faktorem, který lze sledovat v rámci stárnutí populace, je počet obyvatel ve skupině 65+. Nejprve si zanalyzujme situaci v rámci všech věkových skupin. Tabulka 14 - Věková struktura obyvatelstva 2008-2013

Věk 0-14 15-64 65 + CELKEM

Rok 2008 453 2 206 455 3 114

2009 471 2 262 462 3 195

2010 497 2 251 470 3 218

2011 531 2 275 482 3 288

2012 548 2 255 511 3 314

2013 537 2 249 532 3 318


Jak již bylo řečeno výše, počet obyvatel v Dobrovici každým rokem stoupá, avšak tempo růstu se zpomaluje. Růst obyvatel je dán především obyvateli do 14 let věku a obyvateli 65+. Vývoj největší a ekonomicky nejproduktivnější skupiny 15-64 let každý rok mírně kolísá. Za poslední dva roky ubylo ekonomicky produktivních obyvatel, zatímco těch ekonomicky neaktivních přibylo. Graf 11 - Podíl jednotlivých skupin obyvatel na celkovém obyvatelstvu

16%

16%

0 - 14 15 - 64 65 + 68%



Stránka 42 z 118


Věková skladba obyvatelstva ve městě Dobrovice téměř kopíruje situaci v celém kraji. Na základě posledních dat lze konstatovat, že podíl obyvatelstva do 14 let je shodný s podílem obyvatelstva 65+, obě skupiny jsou na celkovém obyvatelstvu města zastoupeny 16 %. Největší skupinou jsou samozřejmě obyvatelé ve věku 15-64 let a tvoří 68 % celé populace. Podíl obyvatelstva ve Středočeském kraji se liší pouze o desetiny procent. Meziroční nárůst obyvatel v seniorském věku, resp. ve věku 65+, odráží současné trendy v demografickém vývoji České republiky, čímž je stárnutí populace. Zatímco počet mladých obyvatel s věkem do 14 let ubývá, počet osob ve věku 65 let a více naopak přibývá nepříliš lichotivým tempem. Přibývání osob v seniorském věku zvyšuje potřebu společnosti o tyto osoby se postarat a zajistit jim plnohodnotný život v důchodovém věku. Vývoj počtu obyvatel ve skupině 65+ ukazuje následující tabulka i graf. Tabulka 15 - Porovnání vývoje počtu obyvatel ve skupině 65+ v letech 2008-2013

Rok

Správní území

2008 2009 2010 2011 2012 2013 Město Dobrovice 455 462 470 482 511 532 Okres Mladá Boleslav 16 654 17 117 17 563 18 437 19 293 20 007 Středočeský kraj 175 369 180 854 186 448 195 120 203 992 212 030 Česká Republika 1 556 152 1 598 883 1 635 826 1 701 436 1 767 618 1 825 544 Zdroj: Vlastní, na základě dostupných údajů ČSÚ.

Z tabulky jasně vyplývá, že počet obyvatel ve věkové skupině 65+ každoročně stoupá. Tento trend je kopií trendu na úrovni okresu, kraje i ČR. Graf 12 - Aktuální podíl věkové skupiny 65+ na celkovém obyvatelstvu % 17,50%

17,00%

16,50%

16,00%

15,50%

15,00% Město Dobrovice

Okres Mladá Boleslav

Středočeský kraj

Česká Republika Správní území



Stránka 43 z 118


Zatímco v Dobrovici je podíl obyvatel ve věku 65+ na úrovni 16,03 %, v České republice je to 17,37 % obyvatel. I přesto, že podíl této skupiny obyvatel je tedy stále pod celorepublikovým průměrem, stárne obyvatelstvo také v Dobrovici, nicméně pomalejším tempem než je celorepublikový trend.

SHRNUTÍ A TRENDY Zpomalování tempa růstu počtu obyvatel Růst počtu obyvatel ve věkové skupině 65+ a potřeba péče o ně Přirozený přírůstek obyvatel


Stránka 44 z 118


3. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA A NEZAMĚSTNANOST VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA Vzdělání a nezaměstnanost jsou faktory, které spolu velmi úzce souvisí, a proto jsou sloučeny do jedné kapitoly. Vzdělanostní struktura představuje rozdělení obyvatelstva nad 15 let do skupin dle jejich nejvyššího ukončeného vzdělání. Nezaměstnanost je takový stav na trhu práce, kdy nabídka volných pracovních míst nedokáže uspokojit poptávku po volných pracovních místech. Vzdělanostní struktura se v České republice pomalu příznivě mění, snižuje se podíl lidí bez vzdělání a se základním vzděláním, naopak podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí se zvyšuje. V roce 2011 došlo k situaci, že podíl osob se středním vzděláním s maturitou předstihl podíl osob se středním vzděláním bez maturity. Tento trend pokračoval i v roce 2012. Pozitivní trend lze také sledovat ve vývoji počtu obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Nejpočetnější pracující skupinou jsou občané ve věku 33-40 let, přibývá zaměstnaných osob nad 60 let a naopak se snižuje zaměstnanost obyvatel do 29 let věku. V rámci Středočeského kraje lze říci, že čím blíže je okres situován k Praze, tím větší podíl vzdělaných lidí vykazuje. Okres Mladá Boleslav nevyniká ani pozitivně ani negativně v žádné sledované oblasti.

MOŽNOSTI VZDĚLÁNÍ Mateřské školy Na vzdělanostní strukturu má vliv mnoho faktorů a jedním z nich je dostupnost vzdělání. Ve Středočeském kraji začíná přibývat počet dětí ve školkách a také celkový počet školek. V ročníku 2001/2002 připadalo na 1 mateřskou školku 33 dětí, o pět let později to bylo 52 dětí. V ročníku 2011/2012 stoupl počet dětí o dalších 10 na 62 dětí. Podíl na růstu mají především děti ve věku 2-5 let. Růst počtu dětí a mateřských školek má mimo jiné pozitivní dopad na zvýšení počtu volných pracovních míst v kraji. Základní a vyšší školy Školní rok 2006/2007 disponoval téměř 100 000 žáky, do roku 2010 však tento stav klesal až pod hodnotu 95 tisíc. Potom začal počet žáků opět pomalu stoupat, což je dáno silnými ročníky a zvýšenou porodností. Lze tedy očekávat, že tento trend potrvá i nadále. Bohužel to stejné nelze říci o středním školství a vyšších odborných školách. Tam je situace spíše kolísavá. Počet žáků na středních školách od školního roku 2006/2007 mírně klesá, za pět let o zhruba 5 000 studentů. U studentů vyšších odborných škol stav každý rok mírně kolísá mezi hodnotami 1 500 a 1 700 studentů. Dostupnost vysokoškolského vzdělání je každým rokem vyšší a vyšší, zvyšuje se také počet studentů a to jak z hlediska počtu studentů studujících v kraji, tak i z hlediska studentů, kteří v kraji bydlí, avšak studují mimo kraj. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÁ ANALÝZA

Stránka 45 z 118


Situace ve městě Přímo v Dobrovici je zřízena jedna mateřská škola a jedna základní škola. Tento fakt není však pro místní obyvatele nijak omezující, střední a další vzdělání je snadno dostupné hromadnou dopravou. Město není dostatečně velké na zřízení vyšších typů školských zařízení, tudíž je další vzdělávání řešeno mimo město, obdobně je tomu i v ostatních městech srovnatelné velikosti.

ZAMĚSTNANOST, NEZAMĚSTNANOST Se vzdělanostní strukturou úzce souvisí také zaměstnanost a nezaměstnanost a dostupnost trhu práce. Společně s vyváženou věkovou skladbou obyvatelstva je nezaměstnanost hlavním faktorem určujícím stav ekonomické aktivity. Ekonomicky aktivními obyvateli rozumíme všechny obyvatele ve věku 15+, kteří si aktivně hledají práci a jsou připraveni k nástupu do zaměstnání. Spadají sem jak zaměstnaní, tak nezaměstnaní. Z logiky věci jsou z ekonomicky aktivního obyvatelstva vyloučeni nepracující důchodci, děti v předškolním věku, osoby v domácnosti, nepracující žáci a studenti. Z hlediska odvětví a zaměstnanosti dlouhodobě ubývá počet zaměstnaných v primárním sektoru a sekundárním sektoru. Naopak se dlouhodobě navyšuje podíl zaměstnaných ve službách, ve Středočeském kraji je to cca 60 % zaměstnaných, čímž se kraj drží nad celorepublikovým průměrem. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel kraje dosahuje v rámci ČR nadprůměrných hodnot a po Praze je ekonomicky nejaktivnějším krajem.3 Projevuje se zde trend, že muži jsou ekonomicky aktivnější než ženy a že se podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva zvyšuje směrem k Praze. Okres Mladá Boleslav opět nevykazuje žádné extrémní hodnoty a patří k těm průměrným okresům. Naopak velmi pozitivních hodnot dosahuje okres Mladá Boleslav v oblasti nezaměstnaných. Okres se dlouhodobě drží pod průměrnou mírou nezaměstnanosti ČR a také pod mírou nezaměstnanosti Středočeského kraje. V roce 2013 dosáhla míra nezaměstnanosti v okrese Mladá Boleslav 3. nejlepších hodnot a ustálila se na hodnotě 4,69 %. Tabulka 16 - Vývoj nezaměstnanosti v letech 2008-2013 (v %)

Správní území Okres Mladá Boleslav Středočeský kraj Česká Republika

Rok 2008 2,42 4,47 5,96

2009 4,3 7,01 9,24

2010 4,63 7,73 9,57

2011 4,01 7,07 8,62

2012 4,35 7,52 9,36

2013 4,69 6,90 8,17

Zdroj: Vlastní, na základě dostupných údajů ČSÚ. 3

62,5 % ekonomicky aktivních obyvatel na základě statistických dat ze sčítání lidí, bytů a domů 2011.


Stránka 46 z 118


Z tabulky lze vyčíst, že v roce 2009 se celorepublikově rapidně zvýšila průměrná nezaměstnanost z 5,96 % na 9,24 %. Tento skok byl daný ekonomickou a hospodářskou krizí, která postihla Českou republiku. Stejný skok byl zaznamenán také na úrovni kraje a okresu. Od té doby se však míra nezaměstnanosti drží více méně na stejné úrovni. V roce 2013 spadly hodnoty na území ČR i kraje na nejnižší hodnotu za posledních pět let, během průběhu roku lze očekávat jejich další pokles a to díky vlivu sezónních prací. Nejvyšších hodnot míra nezaměstnanosti nabývá zpravidla začátkem roku v lednu a únoru. Okres Mladá Boleslav patří k okresům s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Město Dobrovice se drží pod hladinou 5 %. Vzhledem k pozitivnímu vývoji vzdělanostní struktury lze očekávat, že míra nezaměstnanosti se bude držet na úrovni i do budoucna. Vyšší vzdělání zvyšuje pravděpodobnost uplatnění na trhu práce. Ale je také třeba zohlednit skutečnost, že lidé s vyšším vzděláním se velmi často stěhují do větších měst za lepším pracovním uplatněním.

SHRNUTÍ A TRENDY Snižování podílu osob s žádným a nízkým vzděláním Zvyšování podílu osob se středoškolským vzděláním s maturitou a vyšším Všeobecně lze říci, že muži mírně převyšují vzdělanost žen a jejich podíl na ekonomicky aktivním obyvatelstvu je vyšší Velmi pozitivní vývoj míry nezaměstnanosti, který se dlouhodobě drží pod průměrem kraje Vysoké procento uspokojování poptávky po pracovních místech v rámci města


Stránka 47 z 118


4. HOSPODÁŘSTVÍ Hospodářství kraje a jeho vývoj byl a stále je určován jeho polohou. Zatímco sever inklinuje k průmyslu, jih je spíš zemědělskou oblastí. V roce 2012 zaujímala zemědělská plocha 60,1 % celkové rozlohy kraje.4 Nejvýznamnějšími zemědělskými plodinami ve Středočeském kraji jsou obiloviny, kukuřice, cukrovka, luskoviny, brambory a pícniny. Jako téměř v každém regionu je však jejich produkce kolísavá a je velmi závislá na přírodních neovlivnitelných podmínkách. V posledních letech nabývá na významu chov koní, ovcí a koz, negativní trend lze spatřit u produkce drůbeže. Největší místo v oblasti hospodářství kraje nyní zaujímá obor strojírenství, chemie a potravinářství. Nejvýznamnějšími podniky jsou Škoda Auto, a.s. Mladá Boleslav a TPCA Czech, s.r.o. Kolín. Významnou roli hraje také několik podniků působících ve sklářství, keramice a polygrafii. Naopak na ústupu je těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl. Na základě dostupných dat, od roku 1995 stále stoupá počet podnikatelských subjektů působících v kraji, nejvíce podnikatelských subjektů přibývá v okresech přímo sousedících s Prahou. Okres Mladá Boleslav je v rámci kraje umístěn severovýchodně od Prahy a jeho hospodářství je založeno především na průmyslu. V Mladé Boleslavi sídlí podnik celosvětového významu Škoda Auto, a. s., který významně ovlivňuje ekonomiku nejen okresu, ale také regionu. Okres disponuje i velmi kvalitní zemědělskou půdou a její jižní část je tak využívána k rostlinné výrobě. Pěstují se zde obiloviny, cukrová řepa a zelenina. Zemědělská půda tvoří 62,8 % a lesy 26,1 % z rozlohy okresu. Ve městě Dobrovice je v současné době registrováno 721 ekonomických subjektů, zatímco v roce 2005 to bylo 664 podniků. Nejvíce podniků je registrováno v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, oprav a údržby motorových vozidel, průmyslu a stavebnictví. Ze služeb je zde nejvíce zastoupeno kadeřnictví, restaurace a ubytování. Město je oproti srovnatelným městům velmi ekonomicky aktivní a tento trend lze předpokládat i do budoucna. Díky této skutečnosti a také dostupným pracovním příležitostem v Mladé Boleslavi, která je vzdálená 8 km, nebo díky dalším pracovním příležitostem v Praze, se zde drží míra nezaměstnanosti na velmi nízké úrovni.

4

2

K 31. 12. 2012 byla rozloha 11 015 km .


Stránka 48 z 118


Tabulka 17 - Počet podnikatelských subjektů v Dobrovici dle jednotlivých druhů činností (k 31.12.2013)

Druh činnosti Zemědělství, lesnictví, rybářství Průmysl celkem Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Nezjištěno Celkem

Počet subjektů 19 105 89 159 23 29 14 33 23 78 14 8 15 6 24 62 20 721


Město Dobrovice disponuje zemědělskou půdou o velikosti 1 829 ha. 1 614 ha tvoří orná půda, 94 ha tvoří zahrady, 69 ha plochy zaujímají ovocné sady a 52 ha tvoří travnaté porosty. Zatímco v roce 2005 působilo ve městě 34 subjektů v oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství, v roce 2013 je to o 15 méně, což jen kopíruje trend, že zemědělské produkce ubývá a lidé spatřují budoucnost spíše v oblasti průmyslu. Tabulka 18 - Výměra zemědělské půdy ve městě Dobrovice k 31. 12. 2013

Druh pozemku Výměra Orná půda 1 614 Zahrady 94 Ovocné sady 69 Trvalé trávní porosty 52 Celkem 1 829 Zdroj: Vlastní, na základě dostupných údajů ČSÚ.

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PODNIKY A ZAMĚSTNAVATELÉ V DOBROVICI ŠKODA AUTO a.s. Třída Václava Klementa 869, 293 60 Mladá Boleslav www.skoda-auto.cz Přestože automobilka sídlí v Mladé Boleslavi a ne v Dobrovici, je zahrnuta mezi významné podniky, protože se jedná o největšího zaměstnavatele v kraji. V Mladé Boleslavi má


Stránka 49 z 118


automobilka umístěn hlavní závod, muzeum a vzdělávací centrum. Pobočky společnosti najdeme v obcích Kvasiny a Vrchlabí. Automobilka byla založená v roce 1895 Václavem Klementem a Václavem Laurinem a patří k nejstarším na světě. V roce 1991 se stala součástí koncernu Volkswagen a v roce 2000 byla otevřená první firemní vysoká škola Škoda Auto. V roce 2014 se společnost stala nejoblíbenějším zaměstnavatelem mezi absolventy. Automobilka úzce spolupracuje s Mladou Boleslaví v oblasti bydlení, kultury, sportu, školství, zdravotnictví a dalších oblastech, kde dlouhodobě či jednorázově podporuje kvalitu a rozvoj životní úrovně. Mezi stěžejní projekty patří cyklistika, lední hokej, ČOV, podpora Národního divadla a České filharmonie a také charitativních organizací, kde k největším patří Centrum Paraple, Člověk v tísni a Adra. TEREOS TTD, a. s. Palackého náměstí 1, 394 41 Dobrovice www.cukrovaryttd.cz Historie firmy se začala psát v roce 1990, kdy vznikla samostatná firma Cukrovar a rafinerie cukru, s. p., v roce 1992 byl podnik zprivatizován, což bylo dovršeno zápisem firmy do obchodního rejstříku Cukrovar a rafinerie cukru Dobrovice, a. s., o rok později s připojením „TTD“ jako připomínka šlechtického rodu původního majitele Thurn-Taxisů. Od roku 1992 je společnost součástí koncernu Tereos, což je jeden z největších světových výrobců cukru, lihu a škrobu. Zhruba v této době začala restrukturalizace cukrovarnictví a lihovarnictví v Čechách, která již nebude mít obdoby. V roce 2007 vznikly Cukrovary a Lihovary TTD, společnost se stala vedoucí skupinou v oblasti zpracování cukrové řepy v celé České republice a patří mezi 10 největších českých potravinářských firem. Od října 2012 společnost nese název TEREOS TTD, a.s., v Dobrovici má provozovny cukrovaru a lihovaru. UNIPLAST, s. r. o. 9. května 340, 294 41 Dobrovice www.uniplastsro.cz Firma UNIPLAST byla založena v roce 1990 dvěma fyzickými osobami. V roce 1995 byla založena společnost s ručeným omezeným pod názvem UNIPLAST, s. r. o. Firma začínala se 3 zaměstnanci, v současné době jich zde pracuje cca 40. Mezníkem pro rozvoj se stalo přesídlení v roce 1999 do bývalého mlýna v Dobrovici. S narůstajícím objemem produkce bylo nutné vyřešit opět otázku sídla, a proto byla v roce 2004 v obci Sýčina zřízena nová provozovna. K nejvýznamnějším obchodním partnerům patří ŠKODA AUTO a. s., VW Slovakia, VYRTYCH, a.s., Cafex, LIPRACO s.r.o., TPCA, VW Poznaň, a.s. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÁ ANALÝZA

Stránka 50 z 118


KWD Bohemia, s. r. o. Husova 623, 294 41 Dobrovice Firma se zabývá výrobou plastových a pryžových výrobků, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, provádí povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů. Vyrábí stroje a zařízení, motorová a přípojná vozidla a karoserie. HATO, s. r. o. Kosořická 78, 294 41 Dobrovice Firma HATO spol. s r. o. byla založena ke konci roku 1994 jako obchodně-výrobní společnost. Její hlavní činností byly opravy palet pro výrobní závody. Během let se firma začala specializovat na obchod s hutním materiálem a dále ještě rozšířila svůj sortiment o trubky, tyčovinu a jekl. Od roku 2000 sídlí firma v Dobrovici. MOSOLF Automobillogistik, s. r. o. Kosořická 77, 294 41 Dobrovice www.mosolf.de Německá společnost MOSOLF byla založena v roce 1955. V České republice byla založena pobočka v roce 1993 jako jedna z prvních základen v ČR v oboru logistiky s novými vozy. Společnost se úspěšně rozvíjí v oblasti logistiky, technologií, obnovy ojetých vozidel. V současné době disponuje společnost se skladovací kapacitou 5 000 vozidel, vlastní železniční vlečkou, lakovací i mycí linkou. MZD – Dobrovické strojírny a.s. Kosořická 4, 294 41 Dobrovice www.mzd-dobrovice.cz Společnost začala vznikat v roce 1960 jako Podnikové dílny Kolínských cukrovarů, které byly v roce 1978 přejmenovány na Mechanizační závod. Po privatizaci v roce 1992 působí společnost pod obchodním jménem MZD – Dobrovické strojírny a.s. a je součástí holdingu MEDIS. MZD – Dobrovické strojírny a.s. se zabývají zakázkovou výrobou pro strojírenství, stavebnictví, potravinářský a chemický průmysl včetně drobných obráběčských a zámečnických prací s možností tvarového řezání plechů.

FEMONT, s. r. o. 9. května, 294 41 Dobrovice www.femont-mb.cz Společnost působí na trhu od roku 2000 a specializuje se na zámečnictví, kovovýrobu a strojní výrobu. Do roku 2004 se jí podařilo zdvojnásobit roční obrat a také proto o rok později modernizovala svoje sídlo, výrobní halu i kanceláře.


Stránka 51 z 118


ZZN Polabí, a.s. www.zznpolabi.cz Společnost ZZN Polabí a.s. sídlící v Kolíně, má v Dobrovici jedno ze svých středisek. Společnost se dlouhodobě zabývá nákupem, úpravou, skladováním a prodejem rostlinných komodit. Dále se zabývá prodejem hnojiv, osiv, agrochemikálií, pohonných hmot, hospodářských potřeb, servisem a prodejem zemědělské techniky

SHRNUTÍ A TRENDY Stoupající počet ekonomických subjektů Výrazná ekonomická aktivita města ve srovnání s jinými městy shodné velikosti Snižování počtu zemědělských subjektů a přesun zájmu k průmyslu


Stránka 52 z 118


5. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Dopravní infrastruktura určuje předpoklad pro rozvoj regionu. Kvalitní a hustá dopravní síť zpřístupňuje okolní města, místním obyvatelům jsou dostupnější pracovní možnosti, kulturní i sportovní vyžití, apod. Hustá dopravní síť a existence hlavních dopravních tahů z pohledu silniční i železniční dopravy má i své negativní důsledky a činí ze Středočeského kraje velmi namáhaný kraj z hlediska hluku a tendencí ke zhoršenému životnímu prostředí. Středočeský kraj má nejhustší a nejvytěžovanější dopravní infrastrukturu v celé republice. V kraji najdeme: dálnice a rychlostní komunikace ve vlastnictví státu, silnice II. a III. třídy ve vlastnictví kraje, místní komunikace ve vlastnictví měst a obcí. Středočeský kraj je z hlediska dopravní infrastruktury jedinečný. Kraj obklopuje Hl. město Prahu, čímž se stává dopravně velmi významným. Přes jeho území vedou železniční i silniční tranzitní tratě. Ke slabinám však patří fakt, že mnohá okresní města či významná místa bývají často nejlépe dostupné právě přes Prahu a chybí zde kvalitní regionální obchvaty, které by ulehčily řidičům. Z níže uvedené tabulky je patrné, kolik kilometrů silnic a dálnic a železní tratě se na území kraje nyní nachází. Tyto hodnoty se meziročně nijak výrazně nemění. Co se však mění, je počet registrovaných motorových vozidel.

Tabulka 19 - Vybrané dopravní informace Středočeského kraje k 31. 12. daného roku

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 Délka silnic a dálnic (km) 9 617 9 637 9 637 9 642 9 641 Motorová vozidla celkem 938 037 957 010 979 454 nedostupné nedostupné Provozní délka železničních tratí (km) 1 278 1 278 1 278 1 277 nedostupné Ukazatel

Zdroj: Vlastní, na základě dostupných dat ČSÚ

SILNIČNÍ DOPRAVA Středočeským krajem v roce 2013 procházelo 9 641 km silnic a dálnic. Okresem Mladá Boleslav 920 km, což je nejdelší dopravní síť po Benešovsku a Příbramsku. Dopravní síť je tvořena 121 km silnic I. třídy, 221 km silnic II. třídy a 577 km silnic III. třídy. Silnice I. třídy jsou významnými silničními tahy, jedná se především o rychlostní silnici R10 a silnice I. třídy I/16 a I/38, která vede i přes katastr území místní části Libichov.


Stránka 53 z 118


Ve Středočeském kraji dlouhodobě roste stupeň automobilizace, což představuje automobilů na 1 obyvatele. Zatímco v roce 2009 bylo registrováno 938 037 motorových vozidel, v roce 2011 to už bylo 979 454 vozidel. Nejvyššího stupně automobilizace v kraji dosahuje právě okres Mladá Boleslav.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Dopravní obslužnost v kraji tvoří veřejná drážní osobní doprava a veřejná linková doprava. Právě železniční doprava tvoří významnou součást celého dopravního systému jak v České republice, tak v kraji, jednotlivých okres i obcích. Její role ve Středočeském kraji je nepostradatelná a stává se nezbytnou součástí každodenního života při cestování za prací do Prahy. Svůj význam má doprava jak na regionální úrovni, tak na dálkové, protože tvoří jeden z hlavních železničních uzlů v republice. Délka železnic, na kterých je aktivní provoz, dosahovala 1 277 km. Na území okresu Mladá Boleslav vede železniční trať 070, jenž propojuje Mladoboleslavsko s hlavním městem a severními Čechami, přes Dobrovici vede železniční trať č. 071 Mladá Boleslav-Nymburk.

VEŘEJNÁ LINKOVÁ DOPRAVA, INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM Hlavní úlohou veřejné linkové dopravy je obsloužit taková místa, kde jí železniční doprava díky charakteru území nemůže konkurovat. Zatímco železniční doprava plní funkci regionální i dálkovou, veřejná linková doprava plní funkci především regionální. Pravidelné autobusové linky zajišťují především dopravu z malých obcí do největšího spádového města a dopravu k hlavním železničním tahům. Ve Středočeském kraji byl zpracován Integrovaný dopravní systém, který má za cíl všem místním obyvatelům zajistit stejné možnosti využití hromadné dopravy, zvýšit počet cestujících ve veřejné dopravě a tím omezit individuální automobilovou dopravu a její negativní vliv na životní prostředí. Základním stavebním prvkem je tímto integrovaným plánem navázat na systém Pražské integrované dopravy. Stěžejním prvkem Integrovaného dopravního systému je rozdělení Středočeského kaje na několik oblastí, tzn. tarifních pásem.


Stránka 54 z 118


Obrázek 2 - Integrovaný systém Středočeského kraje

Zdroj: www.kr-stredocesky.cz

VODNÍ DOPRAVA V kraji má své zastoupení také vodní doprava. Prochází tudy Labsko-Vltavská vodní cesta, která představuje vnitrostátní i mezinárodní přepravu. Na území kraje protéká asi ¾ její celkové délky. Labe i Vltava jsou napojeny na evropskou síť vodních cest a jsou spojeny s mořskými přístavy.

LETECKÁ DOPRAVA Území kraje ovlivňuje svým provozem 17 civilních letišť, 1 bývalé vojenské letiště a 6 heliportů. Veřejné mezinárodní letiště: Mnichovo Hradiště Neveřejná mezinárodní letiště: Vodochody, Benešov Veřejná vnitrostátní letiště: Benešov, Bučovice, Kolín, Příbram, Rakovník, Sazená, Slaný, Vlašim, Mladá Boleslav, Zbraslavice


Stránka 55 z 118


Neveřejná vnitrostátní letiště: Hořovice, Panenský Týnec (neleží na území kraje, ale provozem do kraje zasahuje) Heliporty: Mělník – Hořín, Neratovice, Rakovník Vojenské letiště: Čáslav Plochy SLZ (nemají status letiště): Nymburk, Milovice, Sázava, Říčany, Osičiny, Buranos Aires, Rohovec, Střemy, Chabeřice Neprovozované bývalé vojenské letiště: Boží Dar

MĚSTO DOBROVICE Mapa zobrazuje veškerou dopravní infrastrukturu v Dobrovici a okolí. Dopravní dostupnost je zde řešena především silnicemi III. třídy, které jsou rozvětvené z Dobrovice všemi směry. Ze západu obklopuje Dobrovici silnice I. třídy I/38, ze severu silnice I. třídy I/16 a rychlostní komunikace R10. Dobrovice je dostupná též po železnici, leží na trati Mladá Boleslav-Nymburk. Následující mapa znázorňuje cestmistrovství Bezděčín, do kterého spadá město Dobrovice. Obrázek 3 - Cestmistrovství Bezděčín

Zdroj: www.kr-stredocesky.cz

SHRNUTÍ A TRENDY Integrovaný dopravní systém Výborná dopravní propojenost s okolními městy Rostoucí automobilizace a negativní dopad na životní prostředí INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÁ ANALÝZA

Stránka 56 z 118


,

6. KULTURA A CESTOVNÍ RUCH Volný čas je neodmyslitelnou součástí každého jedince a tvoří významnou část lidského života, proto by každý měl zvážit jak kvalitně a aktivně tento čas stráví. Kulturní vyžití je jednou z možností, jak volný čas smysluplně trávit, jedná se také o jeden z faktorů působících na spokojenost obyvatel. Rozmanitost a dostupnost kulturní infrastruktury propojuje různé oblasti lidského života a samotné lidi. Turistika je zájmová činnost, která spočívá v cestování, poznávání nových míst, krajiny, kultury nebo památek. Velmi populární je turistika pěší, cykloturistika, turistika víkendová a na významu nabývá také hipoturistika. Jelikož turisté a návštěvníci Dobrovice mohou navštívit také zajímavá místa v okolí, tato kapitola přináší souhrn turisticky zajímavých míst na úrovni celého kraje.

POPIS REGIONU Středočeský kraj Středočeský kraj považuje podporu kultury a péči o kulturní dědictví jako nástroj k posílení hodnoty a atraktivity kraje. Cílem kraje je efektivně přispívat k zachování a obnově kulturních památek. Kraj disponuje celou řadou významných cenných památek i chráněných krajinných území, muzeí, galerií, divadel, kin, knihoven, kulturních památek, národních kulturních památek, hradů, zámků a památkových rezervací, pořádá se zde také široké spektrum kulturních akcí a festivalů. Významná místa z hlediska cestovního ruchu ve Středočeském kraji jsou město Kutná Hora, které je zapsáno v seznamu UNESCO a také město Kolín jako městská památková rezervace. K nejnavštěvovanějším hradům a zříceninám patří Karlštejn na Berounsku, Křivoklát na Rakovnicku, Kokořín na Mělnicku, zřícenina Žebrák na Berounskou a Okoř v okrese Prahazápad. Významnými zámky podporujícími cestovní ruch v kraji jsou Konopiště na Benešovsku, Žleby na Kutnohorsku nebo Lány u Rakovníka. Nejcennějšími přírodními oblastmi v kraji je CHKO Křivoklátsko, CHKO Kokořínsko, Český ráj, a další. Z muzeí stojí za zmínku Škoda auto Muzeum v Mladé Boleslavi. Středočeský kraj disponuje řadou cyklostezek i pěších stezek, které se stávají cílem mnoha turistů. Pro svou rozmanitost a polohu, díky řekám a místním přehradám se kraj stává cílem vášnivých cyklistů, ale i rodin s dětmi. Cyklostezky jsou využitelné nejen pro cyklisty, ale hojně také pro inline bruslení. V zimě mohou být po úpravě využívány na běžky.


Stránka 57 z 118


Okres Mladá Boleslav Mladoboleslavsko nezakládá svojí atraktivitu jen na automobilovém průmyslu. Okres je bohatý na kostely, hrady a zámky, kde jsou zastoupeny téměř všechny stavební slohy. Za prohlídku stojí knížecí hrad v Mladé Boleslavi, zříceniny hradů v Michalovicích, Zvířeticích či Dražicích, renesanční a barokní zámky v Mnichově Hradišti, Kosmonosech či Benátkách nad Jizerou. Turisticky atraktivním místem je Jabkenická obora, kde ve své době žil Bedřich Smetana. Jak již bylo řečeno, do okresu zasahují chráněné krajinné oblasti jako je Český ráj nebo Kokořínsko, dále můžeme v okrese navštívit národní přírodní památky Rečkov, Klokočka či Radouč. Významná památková území Mnichovo Hradiště – vesnická památková rezervace Víska – vesnická památková rezervace Benátky nad Jizerou – městská památková zóna Bělá pod Bezdězem – městská památková zóna Mladá Boleslav – městská památková zóna Březinka – vesnická památková zóna Kluky – vesnická památková zóna Loukov – vesnická památková zóna Střehom – vesnická památková zóna Dobrovice a okolí I přes velikost města Dobrovice je zde místní kulturní infrastruktura vcelku rozvinutá. Její jádro tvoří zájmové organizace, pořádání festivalů, divadlo, kino, muzea, knihovna, základní umělecká škola, koupaliště a kuželna. Na muzea ve městě jsou hrdí i místní obyvatelé, kteří je považují za jednu z největších předností města. Kulturní zajímavosti a turisticky atraktivní místa Dobrovice Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice Fadrhonsova Dobrovice – festival dechové hudby Dobrovický hudební festival Pojizerské hry – přehlídka amatérských divadel Velikonoční a vánoční výstavy Ve městě působí řada zájmových sdružení a spolků, které pomáhají dotvořit kulturní infrastrukturu města. Místním obyvatelům také nabízí možnost, jak trávit svůj volný čas. Z hlediska cestovního ruchu láká Dobrovice především na Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví a řepařství, kde lze domluvit také prohlídku provozu cukrovaru. V Dobrovici se každoročně koná festival dechové hudby na počest místního rodáka, kapelníka a skladatele Jana Fadrhonse. Velmi zajímavou kulturní akcí jsou také Pojizerské hry, které představují přehlídku amatérských divadel. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÁ ANALÝZA

Stránka 58 z 118


Přehled zájmových organizací ve městě Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice Cyklistika TJ Sokol Holé Vrchy ČČK místní skupina Holé Vrchy ČČK místní skupina Chloumek Český svaz chovatelů ZO Dobrovice Český svaz včelařů ZO Dobrovice Český zahrádkářský svaz Divadlo Bouda Holé Vrchy Dobrovan , pěvecký sbor Dobrovanka dechová hudba Dobra více o.s. Klíček Dobrůvka o.s. Ochotnický divadelní soubor Dobrovít Fotbalový klub Dobrovice Junák svaz skautů a skautek ČR Klub kuželkářů Dobrovice Čížovka Klubíčko Dobrovice Lukostřelba Libichov Mažoretky Kopretinky Občanské sdružení Kostel Sýčina Obec baráčníků v Dobrovici Pionýr z.s. – Pionýrská skupina „Klub dětí“ Dobrovice Sbor dobrovolných hasičů Bojetice Mladí hasiči Bojetice Sbor dobrovolných hasičů Dobrovice Sbor dobrovolných hasičů Chloumek Sbor dobrovolných hasičů Týnec Sbor dobrovolných hasičů Úherce Sbor dobrovolných hasičů Sýčina Tenisový klub ATC Dobrovice Plamínek, dětský sbor Volný čas dětem Týnec


Stránka 59 z 118


Zajímavá místa a památky Dobrovická radnice Reprezentativní budova s věží a orlojem byla dokončena kolem roku 1610. Zasedací síň zdobil strop, jenž byl kopií vyřezávaného stropu z tanečního sálu Henykova zámku v Dobrovici. Z této doby pocházejí nejstarší dochované zápisy z nově zřízených knih gruntovních a smolných. Pilíře, které jsou dnes po obou stranách průčelí, jsou o 60 let mladší než původní budova. Stavba jimi byla podepřena, protože základy na jílovém podloží ustupovaly. Již v roce 1673 o Velikonocích celá radnice lehla popelem. Neporušený zůstal pouze vstupní kamenný portál s městským znakem. Během jednoho roku byla budova postavena znovu, ale v jednodušší podobě, bez orloje a honosného stropu v sále. V současné době je obřadní síň znovu vyzdobena originálním stropem z bývalého zámku. Sokolovna Dobrovická Jednota sokolská byla v Dobrovici ustanovena v roce 1887, ale svůj stánek – sokolovnu získala až v roce 1930. Už v roce 1899 vznikl z podnětu obětavého člena a funkcionáře Sokola Františka Bohuše stavební fond – sám ve své závěti odkázal fondu celé své jmění. Do fondu plynuly výtěžky z pořádaných akcí, dary organizací i občanů a část členských příspěvků. V současné době budova sokolovny patří České obci sokolovské a město jí má zapůjčenu a provádí zde každoroční údržbu budovy. U sokolovny bylo vybudováno víceúčelové hřiště pro veřejnost. Socha T. G. Masaryka Dne 29. května 1927 byl v Dobrovici odhalen pomník padlým v první světové válce. Podle zápisu v kronice „toho dne bylo uskutečněno několikaleté úsilí místní jednoty legionářů o postavení pomníku padlým, symbolizovaným postavou prezidenta republiky T.G. Masaryka, takže pomník je současně prvním pomníkem prezidenta Osvoboditele v celém okrese mladoboleslavském“. Další významné sochy ve městě: socha Nejsvětější trojice, socha sv. Václava, socha u kostela Pana Marie Immaculata. Kostel sv. Anny v Týnci Písemné záznamy o Týnci a kostelu jsou známy ze 13. století. Podle nich ves s kostelem a farou vlastnil řád johanitů, kterému přešla darem od vdovy po Markvartu Březenském. Podmínkou bylo, že z výtěžku správy osady a kostela budou odvádět každý rok lot stříbra a při větších příjmech lot zlata na chudinské účely. Za husitských válek byl Týnec johanitům zabaven a v roce 1437 byl převeden do majetku Jiřího z Poděbrad. Původní kostel Sv. Františka Serafinského se zachoval až do počátku 18. století. Podle inventáře z roku 1698 v něm byl jeden oltář. V blízkosti kostela byla dřevěná zvonice se třemi zvony. Nový chrám byl postaven zásluhou hraběnky Eleonory z Valdštejna asi v letech 1730-1734. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÁ ANALÝZA

Stránka 60 z 118


Kostel sv. Bartoloměje Kostel nechal postavit Jindřich z Valdštejna v letech 1569-1571 ve slohu pozdní gotiky a byl obnoven v roce 1732. Barokní věž byla přistavena až v roce 1755, do té doby zde byla umístěna dřevěná zvonice. U kostela se nachází fara, která v současné době neslouží svému původnímu účelu. Kostel v sv. Václava Sýčině První zmínky o kostelu pochází z roku 1356, tenkrát se jednalo o faru při kostelu. Dnešní stavba pochází z druhé poloviny 16. století a prvními malbami ji vyzdobil malíř K. Kargus. Stavba je charakteristická třemi jehlanovitými věžemi. Uvnitř se nacházejí dvě chrámové lodě, z nichž hlavní má třikrát lomenou klenbu. K renovaci kostela došlo v roce 1736, byla doplněna obrazová a malířská výzdoba. V polovině 19. stolení byla upravena hrobka ThurnTaxisů. Staré hroby Cetenských a Wchynských z 2. poloviny 16. století byly zasypány a 9 pískovcových náhrobních kamenů bylo vyzdviženo a zasazeno do zdí kostela. Zámek Loučeň Zámek je vzdálen asi 11 km jižně od Dobrovice. Leží v srdci Svatojiřského lesa, největšího lesního komplexu Středočeského kraje. Místo je ideální na pěší turistiku. Pro zájemce je připravena prohlídka zámku a pro zvědavce jedinečný soubor deseti labyrintů a bludišť v zámeckém parku. Dobrovická muzea Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice seznámí návštěvníky s vývojem výroby cukru, jednoho z nejvýznamnějších potravinářských oborů v České republice, který se proslavil a prosadil po celém světě. V kombinaci s návaznými obory, šlechtěním a pěstováním cukrové řepy jako suroviny pro výrobu cukru a s výrobou lihu, podávají muzea ucelený obraz a informaci, která dosud v republice chyběla. Současně expozice historie města a okolí vhodným způsobem doplňuje odborné informace a vsazuje je do širšího společenského kontextu vývoje regionu. Tipy na výlety Dobrovice a okolí disponují zajímavou základnou pro výlety, cykloturistiku i pěší turistiku. V parných dnech lze využít místní koupaliště, které vyniká okolní přírodou a příjemným místem k odpočinku. Cyklotrasa „Chlumská“ Jedná se o cyklotrasu 143 vedoucí z Mladé Boleslavi. Vede přes náměstí v Dobrovici a dále pokračuje směrem Úherce koupaliště až do Jabkenic. Druhá varianta cyklotrasy vede z Dobrovic napojením na trasu 8154, která dále pokračuje do Dětenic. Z Dobrovic je trasa vedena přes Úherce, Semčice, Žerčice, Kobylnice, Ujkovice, Prodašice až k Dětenickému zámku. Úsek Dobrovice – Dětenice měří celkem 18,5 km.


Stránka 61 z 118


Okruh kolem Dobrovice Výchozím bodem tohoto 11 km okruhu je Dobrovice náměstí, odkud se dále pokračuje po červené směrem Vinařice a Chloumek. Odsud je 500 m vzdálen rozhled v místě „Na Hrádku“. Z chlumecké návsi trasa pokračuje na hliněný val Švédské šance, z šancí dále dolů z kopce na Karlův Vrch a rozcestí Pod Chlumem. Odtud se trasa vrací zpět po modré na Boží Vodu a pokračuje k místu U Doubku, jednoho z významných vrcholů Jičínské pahorkatiny. Zpět do Dobrovice po žluté. Dobrovice – Jabkenice Výchozím bodem je Dobrovice náměstí, odsud vede trasa po červené směr na Kosořice, dále po polní cestě na Pěčice. Z Pěčic vede trasa do Jabkenic, cestou je míjen rybník Zachtov, v Jabkenicích na návsi raně gotický kostel Narození P. Marie z přelomu 13.–14. století s dřevěnou zvonicí z 15. století, směrem k oboře se nachází barokní myslivna, kde Bedřich Smetana strávil u dcery poslední léta svého života. Jabkenická obora s malebným okolím jej inspirovala k napsání oper Hubička, Čertova stěna a Tajemství – dnes je zde muzeum Bedřicha Smetany, po letech opět zpřístupněné veřejnosti. Pokud bude otevřená obora, je zde velmi příjemná procházka tzv. Smetanovou procházkou. V Mlýnském rybníku je možnost koupání.

CESTOVNÍ RUCH Lákadel pro turisty je v kraji, okrese i městě Dobrovice spousta. Celkový počet turistů však zaostává za celorepublikovým průměrem. Pomineme-li hlavní lákadlo turistů naše hlavní město, zavítají turisté velmi hojně do Jihomoravského a také do Jihočeského kraje. Zatímco v jiných oblastech zaujímá region první příčky v pozitivním slova smyslu, z hlediska cestovního ruchu trochu zaostává, a to i přesto, že má co nabídnout. V tomto ohledu má úzké spojení s Prahou spíše negativní vliv, vzhledem k tomu, že Praha je hlavním turistickým cílem cizinců. Na základě dostupných údajů z roku 2009 přicestovalo do okresu Mladá Boleslav 45 393, přičemž krajský průměr byl 53 787 hostů, tento průměr nejvíce zvyšuje okres Příbram, Benešov a Praha-východ. Počet přenocování v okrese se vyšplhal na 113 947 nocí, přičemž průměr kraje je 142 799 přenocování. Nejvíce hosté nocovali v okrese Nymburk, Příbram a Benešov. Průměrný počet nocí byl v roce 2009 v okrese 2,5, což opět bylo pod krajským průměrem 2,7. Podrobné údaje za město Dobrovice nebyly v době zpracování analýzy k dispozici. V kraji je registrováno k 31. 12. 2012 celkem 552 ubytovacích zařízení. V okrese Mladá Boleslav jich najdeme 69, více je jich pouze v okrese Příbram. V okrese Mladá Boleslav najdeme 4 hotely klasifikované jako 4*, 14 hotelů s klasifikací 3*, jeden Garni hotel, 23 penzionů, 6 kempů, 6 chatových osad, 2 turistické ubytovny a zbývajících 13 objektů není specifikováno. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÁ ANALÝZA

Stránka 62 z 118


Ve městě Dobrovice je možnost ubytování v Penzionu Ve Mlýně a Hotelu Lípa, v místní části Holé Vrchy v penzionu Sparing.

SHRNUTÍ A TRENDY Význam pěší turistiky a cykloturistiky Vysoký potenciál cestovního ruchu Klesající počet přenocování turistů Lidé více spoří a tím krátí svůj čas mimo domov Počet hostů roste, počet přenocování klesá


Stránka 63 z 118


7. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Oblast Středočeského kraje vyniká svojí krajinou. I přes svůj rozvoj v posledním desetiletí, rozvoj bydlení a příliv nových obyvatel, si krajina zachovává svůj původní ráz. Svojí atraktivitu kraj dokazuje řadou chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací či parků s historickým nádechem. Přílivem nových obyvatel a stavbou nových lokalit pro bydlení v kombinaci s nejhustší dopravní sítí v Čechách přicházejí také nová rizika znečišťování životního prostředí. V ohrožení je kvalita čistoty vzduchu, vody i půdy. S počtem obyvatel stoupá také množství vyprodukovaného odpadu a klesá podíl volné krajiny vzhledem k celé rozloze kraje. Hlavním cílem z hlediska životního prostředí je klást důraz na zachování původního rázu krajiny a eliminovat všechny potenciální rizika a nebezpečí, které plyne v důsledku dynamicky se rozvíjejícího regionu. Cílem regionu je tedy v první řadě věnovat se snižování ekologických zátěží.

DOBROVICE Odpadové hospodářství Odpadovým hospodářstvím je myšlena činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, nakládání s odpady a následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy. Nakládání s odpady se rozumí shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů. Jedná se o vcelku mladé odvětví, které je upraveno legislativou od roku 1991. Je to však odvětví rychle se rozvíjející, kterému je přikládán velký význam. Aktuálně je odpadové hospodářství regulováno zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech. Zákon upravuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany lidského zdraví a trvale udržitelného rozvoje. Mezi nejčastější formy odstraňování odpadů patří skládkování, biologická dekontaminace a spalování.


Stránka 64 z 118


Služby týkající se odpadového hospodářství v současné době zajišťuje pro město Dobrovice společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Ve městě je také zřízen sběrný dvůr, který umožňuje občanům města odevzdávat oddělené složky komunálního odpadu, včetně odpadů nebezpečných. Ve sběrném dvoře lze ukládat následující druhy odpadů: Železo a ocel Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků Asfaltové směsi Směsný komunální odpad Uliční smetky Objemný odpad Biologicky rozložitelný odpad Papír, plast, sklo, nápojové kartony Nebezpečné složky komunálního odpadu Elektrozařízení Stavební odpad Pneumatiky Textil Elektrozařízení a osvětlovací technika (zpětný odběr) Graf 13 - Produkce odpadů ve městě Dobrovice v letech 2007-2013 (v t/rok) 1 600 1 400 Produkce [t/rok]

1 200 1 000 800 600 400 200 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Rok Celková produkce odpadů města Zdroj: Plán odpadového hospodářství, Původce odpadů města Dobrovice


Stránka 65 z 118


Jak vyplývá z grafu, celková produkce odpadů vykazuje trend s mírně klesající tendencí. V roce 2013 bylo vyprodukováno na území města Dobrovice 1 322 t odpadů, v přepočtu na 1 obyvatele je to 398,43 kg odpadů. Tabulka 20 - Výtěžnost separovaného sběru odpadů v letech 2008-2013 (v kg na 1 obyvatele)

Produkce na 1 obyvatele Komodita Papír Plast Sklo Nápojový karton

2008

2009

2010

2011

2012

2013

10,7 7,4 7,5

10,9 8,2 5,8

11,4 10,7 11,6

12,5 13,1 12,6

12,6 14 13,5

16,3 15,7 11,3

Česká republika Ø 2012 14,1 9,6 10,7

0,2

1,6

1,7

0,9

0,3

0,4

0,6

Zdroj: Plán odpadového hospodářství, Původce odpadů města Dobrovice

Jak vyplývá z tabulky, za sledovaných 6 let došlo k výraznému posílení separovaného sběru odpadů a to z hlediska všech komodit. Což dokazuje, že si lidé začínají uvědomovat důležitost třídění odpadu a veškeré investice do separace odpadů se vyplácí. Graf 14- Celková produkce nebezpečných odpadů v letech 2007-2013 10,00 9,00 Produkce [t/rok]

8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Rok Stavební materiály obsahující azbest Použité výrobky podléhající zpětnému odběru Ostatní nebezpečné odpady Zdroj: Plán odpadového hospodářství, Původce odpadů města Dobrovice

Jak je patrné z grafu, na produkci nebezpečných odpadů nemají zásadní vliv použité výrobky, které podléhají zpětnému odběru. Jedná se především o vyřazená elektrická a elektronická zařízení a vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky. V roce 2005 došlo k nabytí účinnosti novely zákona 185/2001 Sb., jejíž součástí bylo transponování ustanovení o nakládání s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními. Byl stanoven konkrétní INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÁ ANALÝZA

Stránka 66 z 118


rozsah povinností, který zahrnoval mj. povinnost zajistit zpětný odběr elektrický a elektronických zařízení pocházejících z domácností. Použité výrobky, které jsou sbírány v režimu zpětného odběru, již nejsou evidovány jako odpad u původce, ale až u zpracovatele. Od roku 2007 již lze oproti předchozím rokům sledovat výrazný pokles produkce nebezpečných odpadů, který je spojen především s fungujícím systémem zpětného odběru u EEZ a od roku 2007 v evidenci odpadů EEZ již nenajdeme. Za období 2011 – 2013 se jedná průměrně o 28,8 tuny EEZ ročně. Hluk K rušivým elementům lidského života patří mimo jiné hluk. Obtěžuje a škodí jak v pracovním, tak osobním životě a narušuje tím životní prostředí. V posledních letech navíc narůstá na významu z důvodu rozvoje dopravy a průmyslu. Naše životní prostředí tak narušuje hluk z továren a z dálnic či dalších rychlostních, ale i komunikací nižší třídy. Městem Dobrovice naštěstí nevede žádný hlavní silniční ani železniční tah, který by místním obyvatelům způsoboval vážné problémy. Hlavním producentem většího hluku je místní cukrovar. Významným zdrojem hluku v místní části Libichov je automobilová doprava, neboť lokalitou Černavka prochází silnice I/38, na které je velká frekvence nákladních i osobních vozidel.

SHRNUTÍ A TRENDY Zvyšování počtu registrovaných motorových vozidel Rozvoj dopravní infrastruktury a průmyslu jako původce hluku Mírné snižování produkce odpadů Významný nárůst produkce tříděného odpadu a snížení uhlíkové stopy


Stránka 67 z 118


8. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A OBČANSKÁ VYBAVENOST Občanská vybavenost je prakticky vše, co potřebujeme k životu v místě našeho bydliště. Jedná se o školy, obchody, lékaře, knihovny a základní vybavenost jakou je kanalizace, vodovod či plynofikace. Úroveň občanské vybavenosti přímou úměrou určuje kvalitu života obyvatel. Vzhledem k vysokému počtu malých obcí do 500 obyvatel patří Středočeský kraj k nejslabším regionům v České republice z hlediska základní technické infrastruktury. Téměř v jedné třetině obcí není zaveden vodovod, na plyn není napojeno přes 50 % obcí, obce s kanalizací napojených na ČOV je cca 40 %, polovina obcí není vybavena vodovodem.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Veřejný vodovod ve městě Dobrovice byl uveden do provozu roku 1908. Dnes zásobuje pitnou vodou město Dobrovice, obce Vinařice (částečně), Semčice (cca ¼ obce) a místní části Bojetice, Holé Vrchy, Chloumek, Sýčina, Týnec a Úherce. Voda do Libichova je vedena vodovodem z Luštěnic. Dodávka kvalitní pitné vody do města je od 1. ledna 2014 řešena prostřednictvím skupinového vodovodu Dobrovice, který je zásobován Vodovody a kanalizacemi Mladá Boleslav ze zdroje Klokočka. Tabulka 21 - Hodnoty jednotlivých ukazatelů kvality vody od 1. 1. 2014

Ukazatel Jednotka Rozsah hodnot Vyhl.č.252/2004 Typ hodnoty konduktivita mS/m 44,7-48,8 125 Mezní hodnota pH 7,2-7,9 6,5-9,5 Mezní hodnota KNK 4.5 mmol/l 4,2 amonné ionty mg/l < 0,05 0,5 Mezní hodnota dusitany mg/l < 0,010 0,5 Nejvyšší mezní hodnota dusičnany mg/l 3,8-8,0 50 Nejvyšší mezní hodnota chloridy mg/l 7,4-9,3 100 Mezní hodnota železo mg/l < 0,02-0,16 0,2 Mezní hodnota CHSK Mn mg/l < 0,05-0,64 3 Mezní hodnota Suma Ca Mg mmol/l 2,5 2-3,5 Doporučená hodnota vápník mg/l 91,8-97,1 40-80 Doporučená hodnota hořčík mg/l 1,3-6,1 20-30 Doporučená hodnota mangan mg/l < 0,030 0,05 Mezní hodnota sírany mg/l 29-33 250 Mezní hodnota Zdroj: Informace o kvalitě pitné vody Dobrovice

V roce 1997 byla ve městě Dobrovice uvedena do provozu jednotná kanalizace a čistírna odpadních vod. V současné době je řešena a zaváděna kanalizace v obci Bojetice a Týnec. Veřejné osvětlení je v majetku města a probíhá zde pravidelná údržba. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 SOCIÁLNĚ – EKONOMICKÁ ANALÝZA

Stránka 68 z 118


Plynofikace města Dobrovice a jeho částí byla již provedena. Místní části Holé Vrchy a Chloumek jsou prozatím bez plynofikace. Město Dobrovice je připojeno do distribuční sítě ČEZ o kapacitě 22 kV, ve městě jsou pak primární rozvody 0,4 kV. Veřejná telekomunikační síť ve správě společnosti Telefónica O2 Czech Republic je v současné době na území celého Středočeského kraje, tj. i města Dobrovice, řešena jako homogenní překryvná síť tvořená digitálními spojovacími systémy. Jednotlivé technologické objekty tohoto systému jsou navzájem propojeny optickými, v ojedinělých případech ještě metalickými kabely vyšších síťových úrovní. Nejnižší síťová úroveň, tzv. účastnická přístupová síť, je pak řešena standardní hvězdicovou kabelizací metalických kabelů. Ve městě Dobrovice působí technické služby a sběrný dvůr, kam lze odkládat všechny druhy odpadů uvedených v kapitole 7 – Životní prostředí. V případě potřeby lze objednat velkokapacitní kontejner.

OBČANSKÁ VYBAVENOST Policie a Hasiči V Dobrovici sídlí obvodní oddělení Policie České republiky a Sbor dobrovolných hasičů s jednotkou požární ochrany kategorie JPO III. Česká pošta Pobočka České pošty je v Dobrovici otevřena od pondělí do pátku. Knihovna Městská knihovna v Dobrovici nad rámec základních služeb poskytuje také rezervaci literatury, práci na PC, přístup na internet a tisk, v provozu je každý všední den kromě středy. V místních částech Chloumek, Týnec a Úherce jsou pobočky městské knihovny otevřeny pouze jednou týdně. Školství Ve městě Dobrovice je zřízena mateřská škola a základní škola pro první i druhý stupeň se školní jídelnou a družinou. Obě školy se v roce 2003 spojily a staly se příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je město Dobrovice. Všechny součásti školského zařízení se nacházejí ve společném areálu propojeném zahradou. Volný čas Ve městě najdeme sokolovnu, sportovní a dětská hřiště, fotbalový stadion a koupaliště, které se nachází v přírodě.


Stránka 69 z 118


Zdravotnictví Město Dobrovice disponuje vlastním zdravotním střediskem, kde místní obyvatelé najdou veškerou základní zdravotnickou ambulantní péči. Nachází se zde 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, ordinace stomatologa a také ordinace gynekologie. V areálu zdravotního střediska je také lékárna. Do oblasti zdravotnictví lze zařadit i veterinární ordinaci ve městě, která je v provozu každý všední den.

SHRNUTÍ A TRENDY Město Dobrovice disponuje výbornou občanskou vybaveností a technickou infrastrukturou Chybějící základní infrastruktura místních částí je postupně řešena a implementována.


Stránka 70 z 118


ÚVOD

VÝCHODISKA

SWOT ANALÝZA

SOCIÁLNĚEKONOMICKÁ ANALÝZA

ROZVOJOVÝ PLÁN

KATALOG PROJEKTŮ



1. ÚVOD Cílem této SWOT analýzy je poskytnout podklady pro formulaci strategických vizí, cílů a dílčích cílů na základě poznatků získaných v analytické části. SWOT analýza (Strenghts, Weakness, Opportunities, Threats – v češtině silné stránky, slabiny, příležitosti a hrozby) obsahuje jak statické údaje popisující realitu, tak dynamické prvky, které mohou být zásadním prvkem pro vliv do budoucna. Mezi statické prvky se řadí silné stránky a slabiny, dynamické jsou příležitosti a hrozby. Tato analýza by měla realizátorům přinést vodítko pro tvorbu realistického a důvěryhodného akčního plánu pro nastavení dlouhodobých a střednědobých cílů a projektových záměrů. Realizace těchto projektů by měla být postavena na využití příležitostí a zaměřena na posílení silných stránek a nápravu slabin. Zároveň upozorňuje na případné vnější hrozby, které by mohly ohrozit realizaci záměrů. SWOT analýza města Dobrovice zahrnuje oblasti sledované a popisované v přechozích částech dokumentu (Sociálně-ekonomická analýza, Východiska) a v provedeném dotazníkovém šetření. Zásadní témata se dají shrnout do těchto bodů: Ekonomika a trh práce Doprava a infrastruktura Životní prostředí Volný čas a cestovní ruch

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 SWOT ANALÝZA

Stránka 72 z 118


2. EKONOMIKA A TRH PRÁCE Silné stránky 

Výhodná poloha v rámci ČR



Potenciál tvorby pracovních míst



Blízkost Prahy a zároveň mnohem

Slabiny 

Blízkost k hl. m. Praha – atraktivnější pro investory i pracovní sílu



nižší náklady pro případné investory

Odchod kvalifikovaných pracovníků do Prahy



Blízkost průmyslových zón



Působnost velkým firem přímo na

podnikání (současně i nezájem o

území města

start podnikání v Dobrovici)



Volná pracovní síla s rozmanitou





Malá podpora malého a středního

Nedostatek kapitálu pro start podnikání

kvalifikací Příležitosti 

Využití výhodné polohy v rámci ČR pro odbyt zboží a služeb (např. Praha)



Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu



Nabídka možností pro větší investory



Rozvoj spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem



Rozvoj oborů a služeb s vyšší přidanou hodnotou



Větší nabídka flexibilních vzdělávacích programů – systém dalšího vzdělávání

Hrozby 

Zánik velkých podnikatelských subjektů v regionu



Odliv kvalifikovaných pracovníků do Prahy



Orientace regionu na jediné odvětví, závislost na jednom subjektu



Zvyšování nákladů na pracovní sílu a na budování infrastruktury



Pokles produktivity práce



Pokračující snižování podílu zemědělství na celkové zaměstnanosti

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 SWOT ANALÝZA

Stránka 73 z 118


3. DOPRAVA A INFRASTRUKTURA Silné stránky



Dobré silniční spojení s Prahou



Poloha poblíž mezinárodních

Extrémní zatížení silniční dopravou



Špatný stav komunikací a chodníků



Nedostatek stezek pro cyklisty a pro pěší (zejména spojení mezi obcemi)

Kvalitní prostředí pro venkovské

Nedostatek pozemků pro stavbu rodinných domů



bydlení 





koridorů 

Slabiny

Hustá síť dopravních cest

Nedostatečné pokrytí a kapacita kanalizačních sítí a ČOV



Nedostatečná technická infrastruktura

Příležitosti 

Podpora rozvoje cyklistické dopravy (vazba i na životní prostředí a cestovní ruch)



Dobudování integrované dopravní sítě – obchvaty



Vytvoření podmínek pro kvalitní bydlení (nabídka vhodných pozemků)

Hrozby 

Nekoncepční přístup k modernizaci a rozšíření dopravní infrastruktury



Znečištění zdrojů vody, vliv na ostatní složky životního prostředí



Nedostatečná kapacita dopravní infrastruktury pro vyšší zatížení


Stránka 74 z 118


4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Silné stránky

Slabiny 

Intenzivní doprava – zátěž pro životní prostředí (prašnost, spaliny, hluk)



Vhodné prostředí pro venkovské bydlení



Dostatečná zásoba zdrojů pitné vody



Kvalitní systém nakládání s odpady, recyklace, kompostování



Dobré podmínky pro zemědělskou výrobu



Nedostatečná technická infrastruktura



Snižování počtu míst zachovávajících přírodní ráz krajiny



Nízká motivace obyvatel k udržení a zlepšení kvality životního prostředí



Umístění průmyslových areálů ve městě nebo jeho blízkosti (zdroj emisí, hluku a zvýšená potřeba dopravy)

Příležitosti 

Důraz na environmentální výchovu a

Hrozby 

zaměření na rozvoj města bez ohledu na

vzdělávání, zapojení zájmových organizací   

potřeby životního prostředí 

Uplatnění moderních systémů

Nárůst osobní a nákladní automobilové dopravy

odpadového hospodářství



Nezájem obyvatelstva o prostředí města

Posílení vztahu obyvatelstva k městu



Špatná komunikace se zájmovými

a prostředí, ve kterém žijí

organizacemi a podnikateli na území

Zapojení obyvatel a místních

města

podnikatelů a organizací do řešení



Využívání prostředků pro ochranu životního prostředí

Nedisciplinovanost při nakládání s odpady (černé skládky, netřídění

problémů 

Nekoncepční přístup – jednostranné

odpadu)



Negativní trend vývoje zemědělské produkce


Stránka 75 z 118


5. VOLNÝ ČAS A CESTOVNÍ RUCH Silné stránky 

Velký

potenciál

Slabiny přírodního

a



kulturního bohatství 

Existence



pro

infrastruktury)

území

environmentálně



nemožnost přístupu veřejnosti

Turistický

(kostely, fara apod.)

potenciál

na

osobností

základě spojených



Malá nabídka a nízká úroveň služeb

s regionem

pro turisty (občerstvení, restaurace,

Aktivní práce zájmových organizací,

ubytovací kapacity)

kulturních a sportovních spolků –



pořádání akcí, reprezentace města 

Neutěšený stav kulturních památek,

šetrné formy cestovního ruchu

významných 

turistických tras (včetně související

chráněných

vhodných

Nedostatečná síť cyklostezek a

Umístění

unikátního

cukrovarnictví,

potenciálních turistických cílů

muzea

lihovarnictví

Špatné či nedostatečné značení

a



Nízká úroveň propagace regionu



Neřešení oblasti cestovního ruchu na

řepařství

úrovni veřejné správy, malá spolupráce veřejného a soukromého sektoru Příležitosti



Hrozby

Využití potenciálu regionu pro rozvoj



cestovního ruchu 

Nerespektování aktuálních trendů a požadavků v oblasti cestovního ruchu

Vyšší míra spolupráce se zájmovými



Nedostatečný

přísun

finančních

organizacemi působícími ve městě

prostředků do oblasti cestovního



Zlepšení propagace regionu

ruchu



Inovativní

přístup

ze

informačního systému města

strany



Nedůsledná ochrana a případné další poškozování kulturního a přírodního bohatství


Stránka 76 z 118


ÚVOD


SWOT ANALÝZA

ROZVOJOVÝ PLÁN

KATALOG PROJEKTŮ



1. ÚVOD Ze zpracované sociálně-ekonomické analýzy vyplývá, že město Dobrovice kopíruje charakteristiky Středočeského kraje i okresu Mladá Boleslav. Dobrovice má svou specifickou a strategickou polohu ve Středočeském kraji, přímo v srdci republiky. Díky své poloze je kraj pro Prahu velmi významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami a poskytuje jí také svůj rekreační potenciál. Strategická poloha kraje nabývá v posledních letech na svém významu. Výborná dopravní dostupnost, pracovní příležitosti v hlavním městě, cenově dostupnější nemovitosti, výstavba satelitních městeček a rozmanitost rekreačních aktivit a krásné přírody dělají z kraje ideální místo pro bydlení. Poloha Dobrovice má však také negativní dopady, které tkví především v zatížení nákladní i osobní dopravou, zhoršeném životním prostředí, odchodem lidí za lepší prací a bydlením do Prahy. V Dobrovici se zpomaluje tempo růstu počtu obyvatel, roste však počet obyvatel ve skupině 65+. Vzdělanostní struktura se mění k lepšímu, zvyšuje se podíl středoškolsky vzdělaných osob a míra nezaměstnanosti se dlouhodobě drží pod průměrem kraje. Počet podnikatelských subjektů ve městě sice roste, nicméně z dotazníkového šetření vyplynulo, že podmínky pro místní podnikatele nejsou ideální. Dopravní propojenost s okolními městy je výborná, nicméně kvalita některých místních komunikací a chodníků je v katastrofálním stavu. S dopravní dostupností bohužel souvisí také vysoké dopravní zatížení města s negativním vlivem na životní prostředí. Město v sobě má vysoký potenciál cestovního ruchu, který však nedostatečně využívá. Stoupá zde význam pěší turistiky a cykloturistiky, bohužel však klesá počet přenocování, což je však celorepublikový trend. Nabídka volnočasových aktivit se jeví jako dostatečná, avšak je potřeba zapracovat především na možnostech sportovního vyžití a možnosti trávení volného času pro děti a mládež. Globální a strategické cíle, jejich prioritní osy i jednotlivé kroky se týkají jak města Dobrovice, tak jejich všech místních částí. Zlepšení životních podmínek pro místní obyvatele Podpora malého a středního podnikání včetně podpory vzniku nových pracovních míst Rozšíření nabídky volnočasových aktivit Podpora rozvoje cestovního ruchu INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 ROZVOJOVÝ PLÁN

Stránka 78 z 118


2. GLOBÁLNÍ CÍL Globální cíl je stanoven v souladu s celostátním pohledem na dané město. Charakterizuje výchozí situaci města Dobrovice. Globální cíl vymezuje základní cesty rozvoje města a výsledky celého rozvojového procesu. Cíle jednotlivých oblastí globálního cíle byly navrženy především s přihlédnutím k výstupům jednotlivých částí tohoto dokumentu a také vstupních dat nezbytných pro jejich vypracování a aktualizací: Aktuální statistická data udávající současný profil regionu Strategická vize regionu – definované ve strategických dokumentech, kraje, města Globální cíle regionu SWOT analýzy Výsledky průzkumu názorů občanů, firem a zájmových sdružení Aktuální problémy města Aktuální návrhy odborné správy města

Globální cíl Integrovaného plánu města Dobrovice pro období 2014 – 2020 byl definován takto:

„Dobrovice - město nabízející příjemné podmínky pro život s kvalitním životním prostředím, s fungující dopravní infrastrukturou a bohatou nabídkou volnočasových aktivit. Dobrovice - město podporující podnikání a nabízející možnost dobrého bydlení. Dobrovice - město využívající svůj potenciál cestovního ruchu ke svému dalšímu rozvoji.“

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 ROZVOJOVÝ PLÁN

Stránka 79 z 118


3. STRATEGICKÉ CÍLE Na globální cíl navazují strategické cíle, které jsou dále děleny do prioritních rozvojových os. Strategické cíle představují ukazatel pro rozvoj daného města a informace o stavu, kterého by mělo být dosaženo realizací navržených rozvojových aktivit. Strategické cíle se odvozují od vizí oblastí, globálního cíle a výsledků SWOT analýz. Stanovení strategických cílů navazuje na výběr kritických oblastí a tvoří základ pro přijímání rozhodnutí o opatřeních a rozvojových aktivitách. Kritické oblasti byly stanoveny jak na základě sociálně-ekonomické analýzy, tak na základě informací dotazníkového šetření, které proběhlo mezi obyvateli, podnikatelskými subjekty a zájmovými organizacemi. Zlepšení životních podmínek pro místní obyvatele Podpora malého a středního podnikání včetně podpory vzniku nových pracovních míst Rozšíření nabídky volnočasových aktivit Podpora rozvoje cestovního ruchu


Stránka 80 z 118


4. PRIORITNÍ ROZVOJOVÉ OSY Prioritní oblasti rozvoje naplňují globální cíl a jsou v souladu se strategickými cíli, které jsou zde rozpracovány. Smyslem je konkretizovat střednědobé úkoly rozvoje dané oblasti. Navržené prioritní oblasti rozvoje jsou: výstižné (logické provázání se strategickými cíli), výběrové (koncentrace na danou oblast), provázané (zajištění synergetického efektu), adresné (přesně stanovené, kdo bude garantem a realizátorem).

Pro město Dobrovice a místní části byly stanoveny následující prioritní oblasti rozvoje. 1 Zlepšení životních podmínek pro místní obyvatele 2 Podpora malého a středního podnikání včetně podpory vzniku nových pracovních míst 3 Rozšíření nabídky volnočasových aktivit 4 Podpora rozvoje cestovního ruchu

I. PRIORITA – Zlepšení životních podmínek pro místní obyvatele o I.A PRIORITA – Péče o image města o I.B PRIORITA – Zlepšení kvality životního prostředí ve městě i blízkém okolí o I.C PRIORITA – Zkvalitnění technické infrastruktury ve městě a v místních částech o I.D PRIORITA – Rozvoj města v oblasti bydlení II. PRIORITA – Podpora malého a středního podnikání včetně podpory vzniku nových pracovních míst III. PRIORITA – Rozšíření nabídky volnočasových aktivit o III.A PRIORITA – Investice do kvalitního zázemí pro volnočasové aktivity o III.B PRIORITA – Prohloubení spolupráce se zájmovými organizacemi a spolky IV. PRIORITA – Podpora rozvoje cestovního ruchu o IV.A PRIORITA - Investice do infrastruktury cestovního ruchu o IV.B PRIORITA – Rozvoj potenciálu cestovního ruchu INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 ROZVOJOVÝ PLÁN

Stránka 81 z 118


I.A PRIORITA – Péče o image města Opatření se věnuje problematice péče o celé město a místní Popis opatření části, o udržování čistoty veřejných prostranství a zachování funkčního stavu objektů v majetku města. Cíle opatření Zajištění správného a efektivního fungování technických služeb, péče o kvalitu a stav objektů v majetku města.  Stanovení konkrétních činností pro technické služby  Namátková kontrola odvedené práce TS  Pravidelný úklid u kontejnerů  Čištění místních komunikací  Pravidelné sekání trávy a její úklid Vhodné aktivity  Údržba chodníků, odstraňování plevele  Pravidelná revize objektů v majetku města  Zahrnutí údržby jednotlivých objektů do dlouhodobého plánu  Zapojení místních zájmových organizací Předkladatelé projektů

 

Město Dobrovice Nestátní neziskové organizace

Cílové skupiny

 

Obyvatelé města Dobrovice a okolí Turisté a návštěvníci

Zdroje financování

Vazby na další opatření

 Rozpočet města  Středočeský kraj  OP Životní prostředí  Ministerstvo životního prostředí I.B PRIORITA – Zlepšení kvality životního prostředí ve městě i blízkém okolí II. PRIORITA – Podpora malého a středního podnikání včetně podpory vzniku nových pracovních míst III. PRIORITA – Rozšíření nabídky volnočasových aktivit IV. PRIORITA – Podpora rozvoje cestovního ruchu


Stránka 82 z 118


I.B PRIORITA – Zlepšení kvality životního prostředí ve městě i blízkém okolí Zachování životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě patří mezi hlavní cíle udržitelného Popis opatření rozvoje. Město se snaží udržovat zeleň ve městě, avšak hlavním problémem je nedostatek finančních prostředků na údržbu. Cílem tohoto opatření je zlepšení životního prostředí ve městě Cíle opatření a v blízkém okolí, zkvalitnění městské zeleně včetně obnovy mobiliáře, popř. výsadby a zakládání nových zelených pásů ve městě.  Obnova a údržba městské zeleně včetně místních částí  Podpora environmentálního vzdělávání  Preventivní opatření nakládání s vodou, ovzduším  Obnova a modernizace parků včetně úprav stezek, cest, obnovy mobiliáře Vhodné aktivity  Zakládání nových zelených ploch a parků  Minimalizace záborů ploch veřejné zeleně  Úpravy městské zeleně  Omezení dopravy v centru města  Řešení hlučnosti a zápachu z průmyslové části města  Město Dobrovice Předkladatelé projektů  Podnikatelské subjekty  Nestátní neziskové organizace  Vzdělávací organizace  Obyvatelé města Dobrovice a blízkého okolí Cílové skupiny  Podnikatelé  Turisté a návštěvníci  Rozpočet města  Středočeský kraj  OP Životní prostředí Zdroje financování:  Integrovaný regionální operační program (IROP)  Ministerstvo životního prostředí  Ministerstvo průmyslu a obchodu – Česká energetická agentura I.C PRIORITA – Zkvalitnění technické infrastruktury ve městě a v místních částech Vazby na další opatření I.D PRIORITA – Rozvoj města v oblasti bydlení II. PRIORITA – Podpora malého a středního podnikání včetně podpory vzniku nových pracovních míst INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 ROZVOJOVÝ PLÁN

Stránka 83 z 118


III. PRIORITA – Rozšíření nabídky volnočasových aktivit IV. PRIORITA – Podpora rozvoje cestovního ruchu I.C PRIORITA – Zkvalitnění technické infrastruktury ve městě a v místních částech V Dobrovici je vyřešeno zásobování pitnou vodou, elektřinou, plynem i teplem. Nedostatečná technická infrastruktura v místních částech je postupně řešena a implementována. Rozvíjí se oblast telekomunikačních služeb a připojení Popis opatření k internetu, což je zapříčiněno celkovým rozvojem informačních technologií.

Cíle opatření

Vhodné aktivity

Předkladatelé projektů

Cílové skupiny


Jedním z problémů je zatěžování centra města hustým provozem a také absence kvalitních komunikací a chodníků. Dostupnost základní technické infrastruktury všem obyvatelům, ulehčení dopravní hustotě ve městě, oprava důležitých částí komunikací a chodníků.  Obnova a rekonstrukce inženýrských sítí  Dobudování splaškové a dešťové kanalizace  Dobudování a rekonstrukce veřejného osvětlení  Odvedení dopravy z města  Příprava pozemků určených k bydlení a rozvoji podnikatelských zón  Dobudování inženýrských sítí pro infrastrukturu cestovního ruchu, volnočasových aktivit atd.  Rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy  Úprava frekventovaných silnic II. a III. třídy a realizace opatření snižující dopady provozu na ekosystémy  Rekonstrukce a výstavba mostů a mostků  Oprava chodníků především v okrajových částech města a přilehlých obcích  Vyřešení nevyhovujících křižovatek  Modernizace dopravního značení  Výstavba kruhových objezdů       

Město Dobrovice Nestátní neziskové organizace Obyvatelé města Dobrovice a blízkého okolí Podnikatelé Turisté a návštěvníci Rozpočet města Integrovaný regionální operační program (IROP)


Stránka 84 z 118



 Státní fond dopravní infrastruktury  Středočeský kraj I.B PRIORITA – Zlepšení kvality životního prostředí ve městě i blízkém okolí I.D PRIORITA – Rozvoj města v oblasti bydlení II. PRIORITA – Podpora malého a středního podnikání včetně podpory vzniku nových pracovních míst III. PRIORITA – Rozšíření nabídky volnočasových aktivit IV. PRIORITA – Podpora rozvoje cestovního ruchu

I.D PRIORITA – Rozvoj města v oblasti bydlení Snahou vedení města je nabídnout stávajícím obyvatelům Popis opatření kvalitní bydlení, udržet mladé lidi ve městě, nabídnout novým obyvatelům města dostupné bydlení v příjemném prostředí. Cílem je zkvalitnit možnosti bydlení ve městě, udržet stávající Cíle opatření obyvatele ve městě, nabídnout jim kvalitní vlastní bydlení a možnosti k výstavbě rodinných domů.  Rekonstrukce či výstavba bytových domů  Výstavba chráněných bytů a bytů pro handicapované osoby Vhodné aktivity  Zasíťování pozemků, příprava pozemků pro výstavbu rodinných domů  Regenerace stávajících panelových domů  Zateplení objektů pro bydlení včetně výměny oken, střech apod. Předkladatelé projektů  Město Dobrovice  Majitelé bytových domů  Obyvatelé města Dobrovice Cílové skupiny  Nově příchozí obyvatelé  Rozpočet města  Ministerstvo pro místní rozvoj Zdroje financování  Integrovaný regionální operační program (IROP)  Ministerstvo průmyslu a obchodu – Česká energetická agentura I.B PRIORITA – Zlepšení kvality životního prostředí ve městě i blízkém okolí Vazby na další opatření I.C PRIORITA – Zkvalitnění technické infrastruktury ve městě a v místních částech II. PRIORITA – Podpora malého a středního podnikání včetně INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 ROZVOJOVÝ PLÁN

Stránka 85 z 118


podpory vzniku nových pracovních míst III. PRIORITA – Rozšíření nabídky volnočasových aktivit II. PRIORITA – Podpora malého a středního podnikání včetně podpory vzniku nových pracovních míst Popis opatření Ve městě jsou výrazně zastoupeni malí a střední podnikatelé, drobní živnostníci zcela chybí. Cílem je podpora současných podnikatelů a udržení kvalifikované pracovní síly ve městě. Cílem je vytvořit takové Cíle opatření podmínky, které přilákají nové investory a napomohou k rozvoji podnikatelské sféry přímo ve městě a blízkém okolí. Nepřímo pak vzniknou i nová pracovní místa.  Rekonstrukce, modernizace a obnova budov sloužící k podnikatelské činnosti a zaměstnávání handicapovaných osob  Zasíťování pozemků  Rozvoj dopravní infrastruktury – vybudování přístupových komunikací, chodníků včetně veřejného osvětlení Vhodné aktivity  Výstavba záchytných parkovišť  Podpora vzniku nových pracovních míst včetně pracovních míst pro handicapované občany  Podpora celoživotního vzdělávání a zajištění kvalifikovaných pracovníků  Veřejné zakázky ze strany města  Regulace sazeb daně z nemovitosti  Údržba objektů v majetku města  Významný investor  Malé a střední podniky (max. 250 zaměstnanců)  Malí podnikatelé (max. 50 zaměstnanců)  Drobní podnikatelé (max. 10 zaměstnanců) Předkladatelé projektů  Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)  Okresní hospodářská komora  Krajská hospodářská komora  Město Dobrovice  Ekonomicky aktivní obyvatelé města Dobrovice a blízkého okolí Cílové skupiny  Dlouhodobě nezaměstnané osoby  Zájemci o zaměstnání INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 ROZVOJOVÝ PLÁN

Stránka 86 z 118




 Absolventi  Osoby pečující o osobu blízkou  Handicapované osoby  Soukromé subjekty a OSVČ  Rozpočet města  Integrovaný regionální operační program (IROP)  OP Zaměstnanost  OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost  Ministerstvo pro místní rozvoj ČR I.C PRIORITA – Zkvalitnění technické infrastruktury ve městě a v místních částech I.D PRIORITA – Rozvoj města v oblasti bydlení IV. PRIORITA – Podpora rozvoje cestovního ruchu

III.A PRIORITA – Investice do kvalitního zázemí pro volnočasové aktivity Nabídka volnočasových aktivit ve městě je v současně době Popis opatření dostatečná. Nicméně rozmanitost nabídky kulturních akcí zde chybí. Je potřeba dále rozvíjet nabídku sportovního vyžití a možnosti využití volného času pro děti a mládež. Cílem tohoto opatření je zvýšení důrazu na zabezpečení volnočasových aktivit pro děti a mládež, s čímž souvisí také Cíle opatření vybudování příslušné infrastruktury. Cílem je rozšíření nabídky kulturního a sportovního vyžití v obci pro všechny věkové kategorie.  Společné investiční a neinvestiční aktivity s místními organizacemi  Zřízení krytého sportoviště u školy Vhodné aktivity  Zřízení posilovny  Zřízení školní klubovny pro děti a mládež po vyučování, kde mohou čekat na dopravní spoj nebo na své rodiče  Oprava sokolovny  Investice do budov ZŠ a MŠ Předkladatelé projektů

Cílové skupiny

   

Město Dobrovice Školská zařízení Vzdělávací organizace Nestátní neziskové organizace

 

obyvatelé města Dobrovice a blízkého okolí děti a mládež


Stránka 87 z 118


  



nezaměstnané osoby zaměstnanci turisté a návštěvníci

 Rozpočet města  Integrovaný regionální operační program (IROP)  OP Zaměstnanost  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy  Ministerstvo kultury I. PRIORITA – Zlepšení kvality životního prostředí ve městě i blízkém okolí IV. PRIORITA – Podpora rozvoje cestovního ruchu III.B PRIORITA – Prohloubení spolupráce se zájmovými organizacemi a spolky

III.B PRIORITA – Prohloubení spolupráce se zájmovými organizacemi a spolky Počet aktivních organizací a zájmových spolků ve městě je relativně vysoký a jejich zaměření je pestré. Nicméně Popis opatření rozmanitost nabídky kulturních a sportovních akcí zde chybí. Chybí zde koncepční přístup a organizovanost akcí a aktivit jednotlivých spolků v oblasti nabídky sportovního a kulturního vyžití. Cílem tohoto opatření je zvýšení důrazu na podporu Cíle opatření zájmových spolků, NNO a prohloubení spolupráce při činnostech zaměřených na kulturní a sportovní vyžití pro všechny věkové kategorie.  Navázání komunikace a spolupráce s NNO  Společné workshopy, konference na různá témata  Společné investiční a neinvestiční aktivity Vhodné aktivity  Podpora rozvoje sociálního partnerství mezi městem a NNO  Podpora NNO v oblasti kultury, sportu, aktivit pro děti a mládež  Město Dobrovice  Školská zařízení Předkladatelé projektů  Vzdělávací organizace  Nestátní neziskové organizace Cílové skupiny

 

obyvatelé města Dobrovice a blízkého okolí děti a mládež


Stránka 88 z 118


  



nezaměstnané osoby zaměstnanci turisté a návštěvníci

 Rozpočet města  Integrovaný regionální operační program (IROP)  OP Zaměstnanost  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy  Ministerstvo kultury I. PRIORITA – Zlepšení kvality životního prostředí ve městě i blízkém okolí IV. PRIORITA – Podpora rozvoje cestovního ruchu III.A PRIORITA - Investice do kvalitního zázemí pro volnočasové aktivity

IV.A PRIORITA – Investice do infrastruktury cestovního ruchu Město Dobrovice leží v blízkosti hl. m. Prahy, kam každoročně přijíždí statisíce turistů. Popis opatření Město nemá vysoký potenciál cestovního ruchu. Na jeho území a v blízkém okolí lze navštívit několik významnějších objektů a zajímavých míst. Cíle opatření

Vhodné aktivity


Cílem je podpořit výstavbu nových ubytovacích a stravovacích kapacit a podpořit investice do infrastruktury, která bude sloužit pro zvýšení atraktivity města a okolí.  Rekonstrukce, přestavba vhodných objektů na celoroční ubytovací zařízení včetně doprovodné infrastruktury a nezbytného zázemí  Rekonstrukce, modernizace současných ubytovacích zařízení  Obnova a výstavba cyklostezek a cyklotras  Budování turistických stezek (pěší turistické stezky, turistické okruhy, naučné stezky, hippostezky) včetně značení  Výstavba, obnova a rekonstrukce objektů určených pro CR (muzea, galerie apod.)  Výstavba, obnova a rekonstrukce sloužící pro volný čas a sport  Město Dobrovice  Podnikatelské subjekty


Stránka 89 z 118


  

Cílové skupiny



Nestátní neziskové organizace Obyvatelé města Dobrovice a blízkého okolí Podnikatelské subjekty působících ve službách CR a v doprovodných službách  Zaměstnanci  Nezaměstnané osoby  Turisté a návštěvníci  Rozpočet města  Integrovaný regionální operační program (IROP)  Státní fond dopravní infrastruktury  Ministerstvo kultury  Nadace ČEZ I. PRIORITA – Zlepšení kvality životního prostředí ve městě i blízkém okolí II. PRIORITA – Podpora malého a středního podnikání včetně podpory vzniku nových pracovních míst III. PRIORITA – Podpora rozvoje volnočasových aktivit včetně podpory nestátních neziskových organizací IV.B PRIORITA – Rozvoj potenciálu cestovního ruchu

IV.B PRIORITA – Rozvoj potenciálu cestovního ruchu Město nemá vysoký potenciál cestovního ruchu. Na jeho Popis opatření území a v blízkém okolí lze navštívit několik významnějších objektů a zajímavých míst. Cíle opatření

Vhodné aktivity


Cílové skupiny

Cílem opatření je efektivní využívání stávajícího potenciálu cestovního ruchu pomocí vhodné propagace a další rozšiřování služeb pro turisty.  Podpora tvorby nových produktových balíčků  Podpora destinačního managementu  Podpora propagace a marketingu  Podpora spolupráce subjektů působících v cestovním ruchu  Město Dobrovice  Podnikatelské subjekty  Nestátní neziskové organizace  Obyvatelé města Dobrovice a blízkého okolí  Podnikatelské subjekty působících ve službách CR a v doprovodných službách


Stránka 90 z 118




 Zaměstnanci  Nezaměstnané osoby  Turisté a návštěvníci  Rozpočet města  Integrovaný regionální operační program (IROP)  Státní fond dopravní infrastruktury  Ministerstvo kultury  Nadace ČEZ I. PRIORITA – Zlepšení kvality životního prostředí ve městě i blízkém okolí II. PRIORITA – Podpora malého a středního podnikání včetně podpory vzniku nových pracovních míst III. PRIORITA – Podpora rozvoje volnočasových aktivit včetně podpory nestátních neziskových organizací IV.A PRIORITA - Investice do infrastruktury cestovního ruchu


Stránka 91 z 118


5. IMPLEMENTACE ROZVOJOVÉHO PLÁNU DOBROVICE A OKOLÍ Tato kapitola se věnuje implementaci rozvojového plánu pro město Dobrovice.

MONITOROVACÍ UKAZATELE Nastavení monitorovacích ukazatelů je klíčové pro možnost hodnocení dosažení cílů a strategií daných pro Integrovaný plán rozvoje. Zvolené ukazatele naplňují efektivitu realizace dílčích opatření a projektů a propojenost souvisejících aktivit. Klíčové je jejich pravidelné vyhodnocování a průběžné předkládání Řídící skupině – Radě města. Vyhodnocení a porovnání ukazatelů dá jasný obraz o naplňování plánů na rozvoj města a naplňování zvolené strategie. V průběhu naplňování monitorovacích ukazatelů se může ukázat, že dané ukazatele se nedaří realizací zvolených aktivit naplnit. V této chvíli je nutné uvažovat o úpravě či změně v rámci naplňování Integrovaného plánu a to prostřednictvím aktualizace Integrovaného plánu. Monitorovací ukazatele budou navrženy až po schválení navržených strategických cílů Radou města a jejich nastavení bude také vycházet z připraveného katalogu projektů.

IMPLEMENTACE INTEGROVANÉHO PLÁNU Zpracováním Integrovaného plánu město Dobrovice a místní části řeší potřebu střednědobého programování při využívání různých dotačních titulů. Daná potřeba zdůrazňuje princip integrovaného přístupu k řešení problémů (průřez aktivit, víceoborové zaměření projektů). Proces postupného naplňování Integrovaného plánu se nazývá „implementace“. Vychází tak z principů metody LEADER, tj. definováním potřeb lidí, kteří v daném regionu žijí a pracují, definováním partnerství či klíčových subjektů pro partnerství veřejného a soukromého sektoru. Definováním dílčích strategií vedoucích k vytvoření Integrovaného plánu. Nechává také prostor pro vytváření partnerství a spolupráci na projektech přesahující hranice definovaného území. Implementace je složitým a dlouhodobým procesem, která je závislá na těchto faktorech: politické vůli a otevřenosti vedení města k potřebám města, jasných pravidlech při naplňování Integrovaného plánu, organizační struktuře, a definované odpovědnosti zapojených osob komunikaci, informovanosti a propagaci, kontrole, zpětné vazbě a dalších specifických faktorech. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 ROZVOJOVÝ PLÁN

Stránka 92 z 118


Schematicky lze implementaci znázornit takto:

Zastupitelstvo města

Manažer – určený pracovník

Subjekty provádějící realizaci projektů

Řídící skupina RADA

Partneři v regionu

Opatření, Projekty, Záměry

V další části dokumentu je navrženo institucionální zabezpečení, odpovědnost, implementační cyklus, způsob financování, monitorování implementace a komunikace s okolím.

INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Důležitým bodem pro realizaci a úspěšnou implementaci Integrovaného plánu rozvoje je nastavení nejen informačních toků, ale zejména odpovědnosti za naplňování definovaných strategií. V případě města se jako nejvhodnější jeví využití již existující organizační struktury a dostupné institucionální rámce. Jako optimální se pro funkci Řídící skupiny jeví Rada města. Ta bude v rámci implementace Integrovaného plánu zastávat úlohu řídící jednotky s následující odpovědností:


Stránka 93 z 118


pravidelná roční aktualizace Integrovaného plánu dle kritických oblastí, strategických cílů a opatření (tzv. Akční plán), definování pravidel pro práci s náměty na rozvojové projekty a již připravenými projekty (sběr, třídění dle kritických oblastí, strategických cílů a opatření, iniciace, hodnocení, výběr, schvalování, zpracování projektové dokumentace, výběrové řízení na realizaci projektu, vlastní realizace, kontrola, monitorování, závěrečné hodnocení apod.), průběžně komunikovat s rozhodujícími partnery v regionu, kteří se přihlásí ke spoluzodpovědnosti za rozvoj města (soukromé společnosti, státní organizace, neziskové organizace,…), aktivní vyhledávání nových partnerů koordinovat všechny partnery v rozvojovém procesu pro zajištění smyslu Integrovaného plánu a také reagovat na participaci na projektech přesahující hranice definované v rámci Integrovaného plánu. Řídící skupina tak bude mít neustálý přehled o naplňování Integrovaného plánu. Klíčové bude respektování odpovědnosti a povinností souvisejících s kontrolou postupného naplňování závěrů a návrhů Integrovaného plánu. Bude řídící a koordinační jednotkou v procesu implementace. Implementační skupina bude výkonným orgánem města pro jeho systematický rozvoj. Výkonnou složkou řídící skupiny bude Manažer – určený pracovník. Jeho činnost vychází z jasného stanovení pravidel a kompetencí respektovanými zástupci města a skupin zapojených do rozvojového plánu.

FINANCOVÁNÍ ROZVOJE Financování dílčích projektů je považováno vždy za klíčový problém v celém rozvojovém procesu. Praxe a zkušenosti však ukazují, že významným faktorem k naplňování Integrovaného plánu je promyšlenost, funkčnost celého systému a personální zajištění. Měl by být zaveden průhledný systém nakládání s veřejnými prostředky, se kterými nakládají důvěryhodní lidé. Jinak dochází ke kritice a zpochybňování účelnosti a efektivitě vynakládaných finančních prostředků, což může být předmětem i různých sporů a diskuzí. U většiny podporovatelných projektů se předpokládá společné financování schválených projektů. Tím je myšleno koofinancování z rozpočtu města, v některých případech doplněné o finanční podporu z jiných zdrojů (krajské dotace či dotace z EU). Předpokládá se, že se realizátoři budou ucházet o spolufinancování z různých finančních zdrojů (např. kraj, stát, EU či jiné).


Stránka 94 z 118


Tím bude naplňován princip doplňkovosti „adicionality“, což znamená, že finanční prostředky vynakládané z krajského, státního nebo EU rozpočtu budou doplňovat, nikoliv nahrazovat vlastní finanční prostředky města na rozvoj města. Dále je doporučen princip koncentrace, který navrhuje cílené soustředění finančních prostředků jen pro nejproblémovější oblasti rozvoje, aby nedocházelo k jejich rozmělňování do velkého množství malých projektů do různých oblastí. Jednotlivá opatření Integrovaného plánu tak, jak jsou popsána pro příslušné kritické oblasti, jsou vzájemně propojena a při jejich realizaci musí být s tímto počítáno. Integrovaný plán je celek, který přinese výsledek pouze v případě, že budou rozhodující instituce a vlivní jednotlivci města a regionu spolupracovat a svoje dílčí činnosti vzájemně propojovat a podporovat. Koordinace činností bude významnou součástí procesu implementace.

POSTUP REALIZACE (CYKLUS IMPLEMENTACE) Cyklus implementace Integrovaného plánu se skládá ze tří základních částí: přípravné návrhu Akčního plánu realizační

Přípravná fáze Cílem přípravné fáze je aktualizovat tzv. zásobník projektů (nebo také katalog projektů). Zde jsou postupné kroky přípravné fáze: Identifikace projektů do katalogu projektů Hodnocení projektů dle zadaných kritérií pro zařazení do katalogu projektů (např. stupeň přípravy projektu, míra spolufinancování, nositel projektu, projektový partneři atp.) Rozhodnutí o zařazení do katalogu projektů

Návrh Akčního plán Ve fázi návrhu Akčního plánu jsou vybrané projekty z katalogu projektů navrženy do Akčního (prováděcího) plánu. Jedná se o projekty navržené k určité podpoře ze strany města ve stanoveném časovém období. Způsob podpory projektů ze strany městské samosprávy je uveden níže (bod 5). Návrh způsobu podpory projektů Návrh projektů do Akčního plánu Návrh Akčního plánu INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 ROZVOJOVÝ PLÁN

Stránka 95 z 118


Realizační fáze V realizační fázi rozhodne nejvyšší statutární orgán města (zastupitelstvo) o schválení, případně neschválení projektů obsažených v Akčním plánu. Schválené projekty jsou poté realizovány. Celý implementační cyklus uzavírá monitoring projektů. Zde předkládáme, jaké kroky by měly následovat v realizační fázi: Rozhodnutí politického orgánu o schválení/zamítnutí podpory projektů v Akčním plánu Realizace projektů Administrace projektů Monitoring projektů Níže předkládáme schematické zobrazení celého implementačního procesu:

Přípravná fáze – průběžná aktualizace katalogu projektů Identifikace projektů do katalogu projektů Hodnocení projektů dle zadaných kritérií pro zařazení do katalogu Rozhodnutí o zařazení do katalogu

Návrh Akčního plánu Návrh způsobu podpory projektů Návrh projektů do Akčního plánu Návrh Akčního plánu

Realizace Akčního plánu Rozhodnutí politického orgánu o schválení/zamítnutí podpory projektů v Akčním plánu Realizace projektů Administrace projektů Monitoring projektů


Stránka 96 z 118


Dále jsou blíže popsány jednotlivé fáze implementačního cyklu a činností jednotlivých orgánů města, které se na implementaci Integrovaného plánu podílejí.

PŘÍPRAVNÁ FÁZE Identifikace projektů pro katalog projektů Komplexně zpracovaný Integrovaný plán obsahuje definice konkrétních projektových záměrů, jejichž realizací má být dosaženo navržených strategických cílů. Může se stát, že Integrovaný plán není zpracován v takto detailní podobě, tzn., že opatření jsou definována v obecnější rovině a v rámci realizační fáze jsou teprve specifikovány konkrétní projektové záměry. V tomto případě má Implementační skupina za povinnost systematicky získávat projektové záměry od všech zapojených subjektů. Smyslem této činnosti je vytvořit katalog projektů, který bude základnou pro smysluplnou realizaci následných kroků. Identifikace projektů musí být založena na efektivní komunikaci mezi Manažerem, Implementační skupinou a potencionálními předkladateli projektů (město, příspěvkové organizace, neziskové organizace….). V první fázi komunikace je nutné zpracovat databázi potencionálních žadatelů. Další projektové záměry bude nutné získat prostřednictvím informační kampaně (např. výzva na internetových stranách města), která bude založena na oslovení všech potencionálních realizátorů projektů veřejnou výzvou. V rámci kampaně je nutné sdělit potencionálním realizátorům, jak budou podpořeni ze strany garanta (města) Integrovaného plánu. Průběžná aktualizace katalogu projektů bude realizována na základě vyplnění jednotného formuláře (viz níže v textu), který umožní získat informace o předkládaném projektu v požadovaném detailu a jednotné struktuře.

Hodnocení projektů Projekty, které budou Implementační skupinou vybrány k realizaci v daném roce, budou postupně posuzovány dle specifických kritérií. Implementační skupina bude hodnotit především nutnost a potřebnost realizace projektu v daném čase a za dané finanční situace, ve vztahu k dopadu na splnění stanovených cílů a opatření Integrovaného plánu.

Rozhodnutí o zařazení projektu do katalogu projektů Implementační skupina rozhodne o zařazení projektu do katalogu, případně i jeho vrácení k dopracování předkladateli či definitivnímu zamítnutí. Požadavek na dopracování či přepracování záměru by neměl záviset na formálním písemném vyjádření, ale je nutno upřednostňovat vstřícnost městského úřadu a maximální snahu pracovníků o pomoc žadateli při dopracování či přepracování záměru. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 ROZVOJOVÝ PLÁN

Stránka 97 z 118


FÁZE NÁVRHU AKČNÍHO PLÁNU Návrh projektů do Akčního plánu V závislosti na objemu disponibilních prostředků na daný rok a na dostupnost kvality projektů rozhodne Implementační skupina o návrhu projektů do Akčního plánu. Návrh Akčního plánu musí být reálný, což znamená, že musí především zohledňovat dostupné finanční prostředky města. Akční plán by měl být sestaven na jeden rok. Návrh způsobu podpory projektu Zde se bude rozhodovat mezi jednotlivými typy projektů, které je město schopné poskytovat a realizovat. Předpokládáme 2 možné způsoby podpory realizace projektů, které jsou standardní zásadám implementace rozvojových strategií na úrovni měst, obcí a mikroregionů: a) Realizace projektů/aktivit na základě rozhodnutí a z rozpočtu města Jedná se o podporu projektů/aktivit, které realizuje přímo město nebo městské organizace. Jsou to projekty zaměřené na rozvoj funkcí a složek, které jsou spojené s organizací a koordinací rozvoje města, marketingem, kooperací, ale i investiční projekty zaměřené na tvorbu prostředí (vzhled města, životní prostředí, infrastruktura...). b) Nepřímá podpora projektů Při nepřímé podpoře projektů se město nepodílí finančně ani realizačně na přípravě či realizaci projektů, ale pomáhá je prosazovat na vyšších úrovních. Rozhodnutí o způsobu podpory jednotlivých projektů obsažených v katalogu projektů je v kompetenci Implementační skupiny a musí vycházet z následujících kritérií: a) dostupné finanční zdroje města na podporu rozvoje, b) charakter projektu, c) stupeň připravenosti projektu, d) možnosti spolufinancování projektu ze strany žadatele, e) možnosti spolufinancování projektu z externích zdrojů. Návrh Akčního plánu Zpracování finální podoby Akčního plánu bude předloženo vedení města (zastupitelstvu) ke schválení.


Stránka 98 z 118


REALIZAČNÍ FÁZE AKČNÍHO PLÁNU Rozhodnutí politického orgánu o schválení/zamítnutí podpory projektů v Akčním plánu Rozhodování vedení města o podpoře projektů, resp. o schválení Akčního plánu, probíhá v souladu s rozhodovacími mechanismy daného subjektu. Realizace projektů Pro projekty, které budou vybrány k realizaci, bude zajištěna metodická a technická podpora na zpracování projektové dokumentace a dalších náležitých povinných příloh, které jsou vyžadovány u příslušných rozvojových programů a dotačních titulů. Pro takto připravené projekty bude zvolen nejvhodnější dotační titul, v rámci kterého bude žádáno o potřebné finanční prostředky. Administrace projektů Při realizaci projektů je nutné také správně projekt administrovat. Poskytovatel dotace vyžaduje určité doklady, na základě kterých je pak poskytnuta přímá podpora. Je doporučováno doklady archivovat v jedné složce, aby byly dostupné a snadno kontrolovatelné. Po skončení realizace projektu je nutné projekt řádně vyúčtovat a pokud je projekt podpořen z nějakého externího dotačního zdroje, požádat o platbu. Monitoring projektů Monitoring projektů patří mezi významné aspekty projektů a vztahuje se především na projekty s přímou podporou poskytnutou formou spolufinancování vlastní realizace projektů. Cílem monitorování je zjištění skutečného plnění cílů projektů a závazků žadatele, a porovnání s plánovaným a skutečným stavem. Monitorovací ukazatele zjišťují efektivnost vložených finančních prostředků z veřejných zdrojů.

MONITORING IMPLEMENTACE A KOMUNIKACE S OKOLÍM Proces strategického plánování vyvolává určitou potřebu vyhodnocování toho, co má být dosaženo s porovnáním skutečně dosažených výsledků s Plánem. Tomuto procesu se obecně říká Monitoring. Monitorováním je také označováno průběžné hodnocení plnění Integrovaného plánu dle stanovených pravidel. Především se hodnotí finanční a fyzické ukazatele, kvalita a kvantita odvedené práce, hospodářské a sociální dopady, vliv projektů na životní prostředí, kvalitu života apod. O dílčích výsledcích je informováno Zastupitelstvo města. V případě potřeby se provádí operativní změny při realizaci projektů či dokonce úprava celého nastaveného systému. Smyslem celého monitoringu je vysledovat naplňování Integrovaného plánu a jeho cílů. Je nutné vysledovat, zda realizace konkrétních projektů přináší přímý vliv na žádané změny v rozvoji města a či je vhodné přehodnotit zvolenou cestu prostřednictvím aktualizace Integrovaného plánu a přitom zvolit jinou cestu rozvoje.


Stránka 99 z 118


Součástí celého systému je efektivní komunikace a vzájemná informovanost mezi jednotlivými organizačními složkami uvnitř i vně systému. Jde o dlouhodobý proces, který si vyžaduje odbornou péči a politickou vůli vrcholných představitelů města a začleněných organizací. Do této oblasti spadá i neustálá komunikace s krajem, státními úřady a ostatními subjekty jak uvnitř, tak i vně regionu. V tomto smyslu se jedná o organizace a podniky v zájmové sféře města. Nemalý význam má i komunikace se zahraničními partnery, kteří mohou být zapojeni do rozvojového procesu. Patří sem také neustálá propagace a prezentace Programu rozvoje, osvěta široké veřejnosti a snaha o získání přízně a spolupráce veřejnosti při rozvoji města. Tímto bude naplňován princip partnerství, který zdůrazňuje aktivní spolupráci rozhodujících institucí v regionu. Pro efektivní partnerství je potřebné splnit řadu podmínek, ke kterým patří odborná a morální úroveň partnerů, vzájemný respekt a ochota ke kompromisním řešením. Ceněna je spolupráce veřejného a soukromého sektoru při řešení problémů ve společně užívaném území.

PROJEKTOVÝ LIST Pro identifikaci rozvojových projektů je navržen projektový list, který je závazně používán pro všechny rozvojové projekty města. Bude používán jako závazný dokument v celém projektovém cyklu, zahrnující fázi přípravy, realizace, monitoringu a kontroly. Níže předkládáme „vzor projektového listu“. V projektovém listu budou zaznamenány údaje k dílčímu projektu. 1. Obecné údaje Pracovní název projektu Oblast zaměření Cíl Popis projektu Umístění projektu Výstupy Výsledky Cílové skupiny INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 ROZVOJOVÝ PLÁN

Stránka 100 z 118


Harmonogram Společenské přínosy Ekonomické přínosy Způsob provozu Návaznost na jiné OP

2. Ekonomické údaje Celkové náklady projektu Předpokládané tržby Předpokládané náklady

provozní provozní

3. Technické údaje Připravenost dokumentace Další potřebná projektová dokumentace Časový harmonogram PD

4. Komentáře k projektu


Stránka 101 z 118


Informace k projektovému listu Vyplnění projektového listu má za cíl autorovi záměru upřesnit jeho myšlenku a správně ji formulovat ostatním. Nutným aspektem je i zamyšlení nad finanční náročností projektu a doporučenou dobou realizace projektu. Všechny projektové záměry budou evidovány v Registru. Každý projekt bude mít přiděleno vlastní evidenční číslo. Registrované projektové listy pak bude projednávat vedení města. Nejlépe hodnocené projekty budou navrženy k dalšímu rozpracování do řádné podoby projektu a dále bude vyhledán vhodný dotační titul na spolufinancování. V kapitole katalog projektů jsou vyjmenovány projekty, které byly známy při zpracování Integrovaného plánu (srpen 2014). Projektové listy jsou rozpracovány samostatně.


Stránka 102 z 118


ÚVOD

VÝCHODISKA SOCIÁLNĚEKONOMICKÁ ANALÝZA SWOT ANALÝZA

KATALOG PROJEKTŮ ROZVOJOVÝ PLÁN

KATALOG PROJEKTŮ



1. KATALOG PROJEKTŮ MĚSTA DOBROVICE V rámci přípravy Integrovaného plánu rozvoje města Dobrovice byl zpracován i základní katalog projektů, které reflektují základní potřeby rozvoje města. Tyto projekty byly stanoveny na základě výstupů z předchozích kapitol Integrovaného plánu, komunikace se zástupci města a na základě výstupů z dotazníkového šetření. Přiložené projektové listy jsou zpracovány samostatně na každý projekt. Jedná se o projekty, které jsou známy v době zpracování dokumentu (září 2014). Cílem tohoto seznamu není vytvoření statického soupisu projektových záměrů, ale vytvoření výchozího bodu pro dynamickou implementaci v průběhu období 2014 – 2020. V budoucím období dojde k identifikaci dalších projektových záměrů, které mohou být způsobem popsaným v kapitole Implementace rozvojového plánu Dobrovice a okolí. Seznam projektových záměrů ve městě Dobrovice zařazených do katalogu projektů: 1. Modernizace základní školy 2. Rekonstrukce a opravy místních komunikací a chodníků 3. Revitalizace zeleně na území města 4. Rekonstrukce a zateplení objektu zdravotního střediska 5. Rozšíření a modernizace sběrného dvora 6. Revitalizace bývalé fary 7. Revitalizace koupaliště 8. Opravy radnice a revitalizace nádvoří 9. Odkanalizování místních částí 10. Rekonstrukce sokolovny

Jednotlivé projektové listy jsou přiřazeny v Příloze č. 1 tohoto dokumentu. V průběhu implementace Integrovaného plánu rozvoje města Dobrovice tak bude možné s nimi pracovat postupem navrženým v kapitole „Rozvojový plán“.

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 KATALOG PROJEKTŮ

Stránka 104 z 118



ÚVOD




SWOT ANALÝZA

ROZVOJOVÝ KATALOG PLÁN Stránka 105 z 118 PROJEKTŮ


1. PRIORITA – ZLEPŠENÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK PRO MÍSTNÍ OBYVATELE Integrovaný regionální operační program PRIORITNÍ OSA Č. 1: ROZVOJ A ZLEPŠOVÁNÍ DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ ŠETRNÝCH K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ, VČETNĚ SYSTÉMŮ S NÍZKOU HLUČNOSTÍ, A NÍZKOUHLÍKOVÝCH DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ, VČETNĚ VNITROZEMSKÉ A NÁMOŘNÍ LODNÍ DOPRAVY, PŘÍSTAVŮ, MULTIMODÁLNÍCH SPOJŮ A LETIŠTNÍ INFRASTRUKTURY S CÍLEM PODPOROVAT UDRŽITELNOU REGIONÁLNÍ A MÍSTNÍ MOBILITU Specifický cíl 1.2 – Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy Podporovány budou projekty ke zvyšování bezpečnosti železniční, silniční, cyklistické a pěší dopravy, projekty rozvíjející cyklodopravu, například výstavba a rekonstrukce cyklostezek a cyklotras, budování doprovodné infrastruktury ve vazbě na další systémy dopravy nebo realizace cyklistických jízdních pruhů. Jako doplňková aktivita bude podporována zeleň v okolí přestupních terminálů budov a na budovách, např. zelené zdi a střechy, aleje a doplňující zeleň v síti u cyklostezek a cyklotras, např. zelené pásy, aleje a liniové výsadby. PRIORITNÍ OSA Č. 2: ZKVALTINĚNÍ VEŘEJÝCH SLUŽEB A PODMÍNEK ŽIVOTA PRO OBYVATELE REGIONŮ: Specifický cíl 2.4 - Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení Podporováno bude rozšíření kapacit pro předškolní a školní vzdělávání. Dále výstavba, rekonstrukce a vybavení odborných učeben, laboratoří, dílen, center odborné přípravy a pozemků pro výuku přírodovědných a technických oborů a pro výuku technických a řemeslných dovedností. Pro vzdělávání dětí, žáků a studentů se SVP budou podporovány úpravy budov a učeben, vybavení nábytkem, stroji, didaktickými pomůckami, kompenzačními pomůckami a kompenzačním vybavením. Podporován bude rozvoj vnitřní konektivity škol a školských zařízení v učebnách, laboratořích a dílnách a připojení k internetu. Dále bude podporována doplňující zeleň v okolí budov a na budovách, např. zelené zdi a střechy a zahrady PRIORITNÍ OSA Č. 3: DOBRÁ SPRÁVA ÚZEMÍ A ZEFEKTIVNĚNÍ VEŘEJNÝCH INSTITUCÍ Specifický cíl 3.2 – zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictví rozvoje využití a kvality systémů IKT Podporovány budou projekty z oblasti eGovernment, infrastruktury a informační a komunikační systémy veřejné správy v rozsahu rozšíření, propojení, konsolidace systémů, INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 NÁVRH FINANCOVÁNÍ

Stránka 106 z 118


aplikací a datového fondu (včetně jeho publikování) veřejné správy včetně cloudových řešení. Bude podporována modernizace informačních a komunikačních systémů pro specifické potřeby subjektů veřejné správy a složek IZS. Pro zvýšení kybernetické bezpečnosti bude podporován vznik a vybavení orgánů veřejné moci pro ochranu infrastruktury IKT a zajištění řízeného a bezpečného sdílení dat veřejné správy v souladu se standardy kybernetické bezpečnosti včetně komunikační a radiokomunikační infrastruktury státu. 3.3 – Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje Podporováno bude pořizování územních plánů, pořízení regulačních plánů, pořízení územních studií. Operační program Životní prostředí Vyhlašovatel: Ministerstvo životního prostředí PRIORITNÍ OSA 2: ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LIDSKÝCH SÍDLECH Specifické cíle 2.1 Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek 2.2 Snížit emise stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek 2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší, počasí a klimatu a ozonové vrstvy Země PRIORITNÍ OSA 3: ODPADY A MATERIÁLOVÉ TOKY, EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE A RIZIKA Specifické cíle 3.1 Předcházet vzniku odpadů a snížit vliv nebezpečných vlastností odpadů 3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů 3.3 Odstranit nepovolené skládky a rekultivovat staré skládky 3.4Odstranit a inventarizovat ekologické zátěže 3.5 Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení PRIORITNÍ OSA 4: OCHRANA A PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU Specifické cíle 4.1 Posílit biodiverzitu na majetku ČR, ve správě rezortních organizací MŽP. 4.2 Posílit biodiverzitu 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny 4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 NÁVRH FINANCOVÁNÍ

Stránka 107 z 118


Operační program Zaměstnanost Vyhlašovatel: Ministerstvo práce a sociálních věcí PRIORITNÍ OSA Č. 2: Sociální začleňování a boj s chudobou Investiční priorita 1 Prioritní osy 2 - Aktivní začleňování, zejména za účelem zvyšování zaměstnatelnosti Specifický cíl 2.1.1: Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti a na trhu práce Specifický cíl 2.1.2: Rozvoj sektoru sociální ekonomiky Podporovány budou zejména aktivity tohoto charakteru: - podpora sociálního začleňování osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených prostřednictvím sociálních služeb, - propojování podpory v oblasti bydlení, zaměstnání, sociální práce a zdravotní péče, - podpora služeb zaměřených na prevenci sociálního vyloučení osob, služeb poskytovaných terénní a ambulantní formou, podpora komunitní sociální práce, - vzdělávání a poradenství, aktivizační, asistenční a motivační programy pro osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučené, - aktivní pomoc osobám sociálně vyloučeným či sociálním vyloučením ohrožených se zajištěním přístupu k sociálním službám, - podpora mladým lidem ze sociálně znevýhodněného prostředí při vstupu do samostatného života a na trh práce po ukončení vzdělání, - rozvoj aktivit, včetně vzdělávání a poradenství, na podporu neformální péče (tj. péče poskytované v rámci rodin nebo komunit osobami blízkými nebo jinými) a sdílené péče (tj. kombinace péče poskytované profesionálními poskytovateli neformálními pečovateli), včetně rozvoje domácí paliativní péče, - aktivity přispívající k boji s diskriminací na základě pohlaví, rasového, národnostního nebo etnického původu, víry nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace apod., - programy prevence sociálně patologických jevů a prevence kriminality, programy pro osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody, pro osoby ve výkonu trestu, probační a resocializační programy, - programy sociálně právní ochrany, - aktivity posilující sociální kapitál, vzájemnost a sociální soudržnost v místě/komunitě, - aktivity podporující spolupráci mezi ÚP ČR, poskytovateli služeb (včetně NNO), místní samosprávou, zaměstnavateli a dalšími relevantními aktéry (včetně koordinace APZ, poskytovaných služeb, sociálního podnikání a dalších aktivit) INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 NÁVRH FINANCOVÁNÍ

Stránka 108 z 118


zaměřené na přímou podporu osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených, - aktivity směřující k posílení postavení sociálně vyloučených osob na trhu práce, zejména prostřednictvím aktivního začleňování osob v sociálněpodnikatelských subjektech, - vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání, zavedení systému podpory startu, rozvoje a udržitelnosti sociálních podniků (včetně zapojení soukromého sektoru) – včetně zavedení vzdělávacích programů a poradenství souvisejícího se zřízením, provozem a marketingem sociálního podniku. Cílové skupiny, na které je potřeba výše uvedené aktivity zaměřit: - osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené. PRIORITNÍ OSA Č. 2: Sociální začleňování a boj s chudobou Investiční priorita 2 Prioritní osy 2 - Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu Specifický cíl 2.2.1: Zvýšit kvalitu a udržitelnost systému sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších navazujících služeb podporujících sociální začleňování Specifický cíl 2.2.2: Zvýšit kvalitu péče o duševní zdraví a přispět k udržitelnosti systému zdravotnictví cílenou podporou zdraví, zdravého životního stylu a prevence nemocí Podporovány budou zejména aktivity tohoto charakteru: - transformace a deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb, zdravotnických služeb a zařízení ústavní péče o děti a rozvoj nových služeb komunitního typu, - rozvoj nových modelů služeb obecného zájmu, - podpora systému sociálního bydlení a s ním spojených preventivních, následných a doprovodných služeb, - propojování informačních systémů mezi všemi aktéry jako základ pro evidenci, kontrolu a hodnocení efektivity služeb, - rozvoj a rozšiřování systémů kvality, standardizace činností v sociálních službách, - podpora procesu střednědobého plánování služeb (zavádění, realizace a vyhodnocování procesu) s důrazem na využití principu partnerství, - podpora preventivních sociálních a zdravotních programů, - realizace a vyhodnocení preventivních a screeningových programů, - vzdělávání sociálních pracovníků pracujících ve službách a ve veřejné správě, - vzdělávání v oblasti koncepční a strategické práce, v manažerských dovednostech u relevantních pracovníků v sociálních službách. Cílové skupiny, na které je potřeba výše uvedené aktivity zaměřit:


Stránka 109 z 118


-

poskytovatelé a zadavatelé sociálních a zdravotních služeb (kraje, obce, církve, neziskové organizace aj.), sociální pracovníci, pracovníci v sociálních a zdravotních službách, zaměstnanci veřejné správy, kteří se věnují sociální, rodinné nebo zdravotní problematice, pracovníci veřejného zdraví, v případě mezioborové spolupráce i vysoké školy. v případě preventivních programů a programů na podporu zdraví jsou hlavní cílovou skupinou osoby v rizikových skupinách dle věku (osoby nad 65 let, mladí muži, ženy po 45 letech věku), osoby žijící rizikovým způsobem života, ve vyloučených lokalitách či s nedostatečnými kompetencemi v přístupu ke zdraví, a v případě osvětových aktivit též širší veřejnost.

PRIORITNÍ OSA Č. 2: Sociální začleňování a boj s chudobou Investiční priorita 3 Prioritní osy 2 - Strategie komunitně vedeného místního rozvoje Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti a sociálního začleňování ve venkovských oblastech Podporovány budou zejména aktivity tohoto charakteru: - posilování koordinační role obcí s rozšířenou působností, tvorba strategií, - podpora aktivit místních samospráv při optimalizaci pokrytí regionů sociálními službami, - podpora plánování sociální bytové politiky obcí, vznik a rozvoj nástrojů sociálního/dostupného/podporovaného bydlení jako prevence prostorového vyloučení, vzniku sociálně vyloučených lokalit a bezdomovectví, - posilování informovanosti a efektivní komunikace o problematice sociálního vyloučení u všech relevantních aktérů, - podpora partnerských projektů v sociální oblasti propojující různé úrovně veřejné správy a další instituce, - podpora a vytváření podmínek pro vznik a rozvoj komunálních sociálních podniků, včetně společensky odpovědného zadávání zakázek, - podpora politiky založené na datech, tvorba analýz. Cílové skupiny, na které je potřeba výše uvedené aktivity zaměřit: - osoby sociálně vyloučené, osoby sociálním vyloučením ohrožené, uchazeči a zájemci o zaměstnání, neaktivní osoby a zaměstnanci místních aktérů, jejichž spolupráce se bude podporovat v rámci projektů naplňující strategie komunitně vedeného místního rozvoje. PRIORITNÍ OSA Č. 3: Sociální inovace a mezinárodní spolupráce Specifický cíl 3.1.1: Zvýšit efektivitu sociálních inovací a mezinárodní spolupráce v tematických oblastech OPZ Podporovány budou zejména aktivity tohoto charakteru:


Stránka 110 z 118


Podpora kapacit pro vývoj a šíření inovací – inovačních „laboratoří, hubů a inkubátorů“ na příslušné úrovni zaměřených na podporu inovací v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy – ve formě nákladů na vznik, částečné pokrytí nákladů na provoz, náklady na pilotní testování v nich vzniklých inovací, podpora a další rozvíjení stávajících aktivit u již existujících subjektů; - Vytvoření a rozvoj kapacit pro inovační nabídku a poptávku (vzdělávání aktérů na straně poptávky i nabídky, vznik inovační platformy – podpora síťování a spolupráce aktérů, apod.); - Aktivní a preventivní nástroje politiky zaměstnanosti, zprostředkování práce, inovace v zaměstnávání mladých a starších lidí, inovace přispívající k rovným příležitostem na trhu práce a s důrazem na sladování pracovního a rodinného života, vznik nových pracovních příležitostí a přeměnu stávajících pracovních pozic v kontextu tzv. green economy a kreativních odvětví; - Spolupráce regionů v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování; - Zvyšování efektivity sociálních služeb a nové způsoby jejich financování a spolupráce se zaměstnavateli; - Inovace v oblasti dlouhodobé péče, propojení sociální a zdravotní péče; - Podpora práce komunitních organizací a dalších místních iniciativ s cílem zlepšování vztahu a koordinace mezi různými organizacemi se záměrem poskytovat vylepšené služby, které reagují na aktuální potřeby klientů; - Podpora nových metod sociální práce zaměřených na prevenci ztráty bydlení a znovuzačlenění do bydlení. Cílové skupiny, na které je potřeba výše uvedené aktivity zaměřit: - uchazeči o zaměstnání, zájemci o zaměstnání, ekonomicky neaktivní osoby, osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením a chudobou, pečující osoby, poskytovatele služeb sociální integrace a navazující pracovní integrace, sociální pracovníky poskytovatelů služeb, zaměstnance NNO/VPO a sociálních podniků, zaměstnavatele a zaměstnance, vzdělávací a poradenské instituce, orgány ústřední státní správy a územních samospráv a jejich zaměstnanci. - zvláštní důraz bude kladen na osoby ve věkové skupině 55 – 64 let, osoby do 25 let věku, rodiče s malými dětmi, osoby pečující o další závislé členy rodiny a osoby s nízkou úrovní kvalifikace. -

PRIORITNÍ OSA Č. 4: Efektivní veřejná správa Investiční priorita 1 Prioritní osy 4 - Investice do institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni za účelem reforem, zlepšování právní úpravy a řádné správy Specifický cíl 4.1.1: Zvýšit efektivitu a transparentnost veřejné správy INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 NÁVRH FINANCOVÁNÍ

Stránka 111 z 118


Podporovány budou zejména aktivity tohoto charakteru: - Využívání analytických, metodických, evaluačních a dalších obdobných kapacit ve veřejné správě a justici; - Zlepšení komunikace a zvyšování důvěry mezi veřejnou správou a občany mimo jiné prostřednictvím propagačních a popularizačních aktivit, zjednodušení přístupu veřejnosti, včetně osob se specifickými potřebami, ke službám a informacím veřejné správy, podpora publikace relevantních dat a informací, i na principu „open data“; - Nastavení a rozvoj systému vzdělávání pracovníků veřejné správy, zajištění specifických vzdělávacích a výcvikových programů zvyšujících výkonnost a kvalifikaci pracovníků, mimo jiné i v oblasti boje proti korupci, pokročilého zacházení s ICT, environmentálního vzdělávání, v oblasti kybernetické bezpečnosti, územního plánování, měkkých dovedností apod.; - Nastavení a rozvoj moderních metod řízení lidských zdrojů včetně systému přijímání, hodnocení a odměňování pracovníků veřejné správy, zvýšení atraktivity veřejné správy jako zaměstnavatele; - Nastavení a rozvoj procesů dosahování kvality a jejího řízení, včetně environmentálního managementu. Cílové skupiny, na které je potřeba výše uvedené aktivity zaměřit: - organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, pracovníci těchto organizací a občané. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Vyhlašovatel: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy PRIORITNÍ OSA 3: Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání Investiční priorita 1 Prioritní osy 3 - Boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí Specifický cíl 1: Vzdělávání k sociální integraci dětí a žáků Cílem tohoto specifického cíle je rozvoj rovných příležitostí a podmínek pro inkluzívní vzdělávání v běžných školách hlavního vzdělávacího proudu s důrazem na rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami a dále snížení předčasných odchodů ze vzdělávání a aktivizace cílových skupin v ČR pro zvýšení šancí ve společnosti a na trhu práce. Podporovány budou zejména aktivity tohoto charakteru: - zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků všech stupňů běžných škol (včetně vedoucích pracovníků), - aplikace moderních (aktivizující) metod výuky pro zvýšení její kvality, - realizace programů zaměřených na prevenci školní neúspěšnosti dětí. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 NÁVRH FINANCOVÁNÍ

Stránka 112 z 118


Cílové skupiny, na které je potřeba výše uvedené aktivity zaměřit: - Děti a žáci, pedagogičtí pracovníci a pracovníci škol a školských zařízení, vedoucí pracovníci škol a školských zařízení, rodiče dětí a žáků, zaměstnanci veřejné správy a zřizovatelů škol působící ve vzdělávací politice, pracovníci organizací působících ve vzdělávání a poradenství, pracovníci a dobrovolní pracovníci organizací působících v oblasti vzdělávání nebo asistenčních služeb a v oblasti neformálního a zájmového vzdělávání dětí a mládeže. Investiční priorita 2 Prioritní osy 3 - Omezování a prevence předčasného ukončování školní docházky a podpora rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního rozvoje, k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, možnostem formálního a neformálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy Specifický cíl 1: Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ Cílem tohoto specifického cíle je zvýšit kvalitu předškolního vzdělávání a spolupráci MŠ a prvního stupně ZŠ, usnadnit přechod dětí na ZŠ. Specifický cíl 2: Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích Cílem tohoto specifického cíle je prostřednictvím individuálních forem podpory, vzájemného učení a dalšího vzdělávání pedagogů dosáhnout stavu, kdy jsou pedagogové schopni vzdělávat každého žáka ZŠ a SŠ k co nejlepšímu využití jeho vlastního potenciálu k rozvoji kompetencí důležitých jak pro život osobní a společenský, tak i pro trh práce. Specifický cíl 5: Specifický cíl 5: Zvyšování kvality vzdělávání a odborné přípravy včetně posílení jejich relevance pro trh práce Cílem tohoto specifického cíle je podpořit motivaci dětí, žáků a studentů ke studiu technických a přírodovědných oborů, zlepšit odborné a podnikatelské kompetence absolventů a zvýšit jejich uplatnitelnost na trhu práce. Cílové skupiny, na které je potřeba výše uvedené aktivity zaměřit: - Děti a žáci, pedagogičtí pracovníci a pracovníci škol a školských zařízení, vedoucí pracovníci škol a školských zařízení, rodiče dětí a žáků, zaměstnanci veřejné správy a zřizovatelů škol působící ve vzdělávací politice, pracovníci organizací působících ve vzdělávání a poradenství, pracovníci a dobrovolní pracovníci organizací působících v oblasti vzdělávání nebo asistenčních služeb a v oblasti neformálního a zájmového vzdělávání dětí a mládeže.


Stránka 113 z 118


2. PRIORITA – PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ VČETNĚ PODPORY VZNIKU NOVÝCH PRACOVNÍCH MÍST Integrovaný regionální operační program PRIORITNÍ OSA Č. 2: ZKVALTINĚNÍ VEŘEJÝCH SLUŽEB A PODMÍNEK ŽIVOTA PRO OBYVATELE REGIONŮ: Specifický cíl 2.2 – Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Zaměření na podpora výstavby, rekonstrukce, rozšíření a vybavení sociálních podniků Operační program Zaměstnanost Vyhlašovatel: Ministerstvo práce a sociálních věcí PRIORITNÍ OSA Č. 1: PODPORA ZAMĚSTNANOSTI A ADAPTABILITY PRACOVNÍ SÍLY Investiční priorita 1 Prioritní osy 1 - Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a mobility pracovníků Specifický cíl 1.1.1: Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob Podporovány budou zejména aktivity tohoto charakteru: - zprostředkování zaměstnání, - poradenské a informační činnosti a programy, - rekvalifikace, - podpora vytváření nových pracovních míst nebo míst vyhrazených pro určitou skupinu osob náležejících k ohroženým skupinám na trhu práce, včetně podpory začínajících OSVČ, - podpora aktivit k získání pracovních návyků a zkušeností jako jsou veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, krátkodobé pracovní příležitosti, pracovní trénink, odborné praxe a stáže, - podpora flexibilních forem zaměstnání a odměňování, - motivační aktivity, - pracovní rehabilitace. Cílové skupiny, na které je potřeba výše uvedené aktivity zaměřit: - uchazeči a zájemci o zaměstnání, osoby se zdravotním postižením, osoby s kumulací hendikepů na trhu práce a ekonomicky neaktivní osoby. PRIORITNÍ OSA Č. 1: PODPORA ZAMĚSTNANOSTI A ADAPTABILITY PRACOVNÍ SÍLY Investiční priorita 2 Prioritní osy 1 - Rovnost žen a mužů a sladění pracovního a soukromého života Specifický cíl 1.2.1: Snížit rozdíly v postavení žen a mužů na trhu práce INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 NÁVRH FINANCOVÁNÍ

Stránka 114 z 118


Podporovány budou zejména aktivity tohoto charakteru: - další profesní vzdělávání pro ženy a osoby pečující o jiné závislé osoby zaměřené na zlepšení jejich přístupu na trh práce, včetně výkonu samostatné výdělečné činnosti, - vzdělávání a poradenské aktivity pro osoby na mateřské a rodičovské dovolené a pečující o závislé osoby či ženy ve starším věku, - vzdělávání, zvyšování povědomí, poradenství v oblasti rovných příležitostí, - podpora zavádění flexibilních forem práce a jejich využívání v praxi, - podpora a rozvoj služeb péče o děti za účelem zvýšení slučitelnosti pracovního a soukromého života. Cílové skupiny, na které je potřeba výše uvedené aktivity zaměřit: - jednotlivci - ženy ohrožené na trhu práce, rodiče s malými dětmi, osoby pečující o jiné závislé osoby a zaměstnance a zaměstnankyně obecně. - organizace - zaměstnavatelé, orgány veřejné správy, poskytovatelé služeb péče o děti, vzdělávací a poradenské instituce a nestátní neziskové organizace.

Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Vyhlašovatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

PRIORITNÍ OSA 1: ROZVOJ PODNIKÁNÍ A KONKURENCESCHOPNOSTI MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM Oblast podpory Investiční podpora začínajících podniků Poradenské služby pro začínající podniky Podpora vstupu malých a středních podniků na zahraniční trhy Poradenské služby expertů se znalostí mezinárodního prostředí a poradenské služby pro strategické řízení a management inovací Služby zaměřené na podporu internacionalizace zapojováním MSP do mezinárodních programů, jako např. v oblasti výzkumné spolupráce Rekonstrukce výrobních objektů a brownfields Zajištění a rozvoj infrastruktury pro odborné vzdělávání


Stránka 115 z 118


3. PRIORITA – ROZŠÍŘENÍ NABÍDKY VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT Dotační řízení Ministerstva kultury na podporu regionální a národnostní kultury 2015 Vyhlašovatel: Ministerstvo kultury

Podporované oblasti Podpora regionálních kulturních tradic Projekty na podporu kulturních aktivit spojených s významným výročím měst a obcí, s významným výročím kulturně historických událostí a s významným výročím význačných osobností českého původu působících v oblasti kultury, jejichž význam překračuje rámec regionu. Dotace nemůže být naopak poskytnuta na akce k výročí založení souborů, orchestrů, divadel, kostelů, škol a jiných staveb, ani na akce k výročí válečných událostí, bitev, k oživení technických památek nebo k výročí sborů dobrovolných hasičů. Oranžové hřiště Vyhlašovatel: Nadace ČEZ

Oblast podpory Grantové řízení Oranžové hřiště je zaměřeno na podporu výstavby a kompletní rekonstrukce dětských, sportovních, dětských a sportovních a dalších hřišť. Podmínkou je veřejná přístupnost hřiště s výjimkou hřišť v areálech mateřských škol a zdravotních a sociálních zařízení Programy státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace Vyhlašovatel: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

PROGRAM Č. 1 - ZABEZPEČENÍ PRAVIDELNÉ ČINNOSTI NNO PRO ORGANIZOVANÉ DĚTI A MLÁDEŽ Program je určen pouze pro NNO dětí a mládeže. Základním cílem tohoto programu je podpora pravidelné celoroční činnosti NNO v oblasti práce s dětmi a mládeží.

PROGRAM Č. 2 - PODPORA VYBRANÝCH FOREM PRÁCE S NEORGANIZOVANÝMI DĚTMI A MLÁDEŽÍ Základním cílem tohoto programu je podpora vytváření a rozšiřování nabídky aktivit NNO určených pro neorganizované děti a mládež včetně dětí a mládeže sociálně znevýhodněných. Zahrnuje rovněž podporu činností, které jsou otevřené všem dětem a mládeži.

PROGRAM Č. 3 – TEMATICKÉ VÝZVY MŠMT si vyhrazuje právo vyhlásit, s ohledem na aktuální potřebu a finanční možnosti, tematické výzvy kdykoliv v průběhu roku. Mohou být určeny všeobecně na podporu činnosti všech nebo jen některých typů organizací nebo na úzce tematicky zaměřené aktivity (např. na kampaně vyhlašované Evropskou unií, na likvidaci škod po živelných pohromách apod.). INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE 2014 - 2020 NÁVRH FINANCOVÁNÍ

Stránka 116 z 118


PROGRAM Č. 4 – PODPORA ČINNOSTI INFORMAČNÍCH CENTER PRO MLÁDEŽ Program je určen na podporu Informačních center pro mládež, která jsou certifikovaná MŠMT ve smyslu Koncepce rozvoje informačního systému pro mládež v České republice přijaté MŠMT v roce 2008 pod č. j.: 6853/2008-51 a podle platné Metodiky certifikace informačních center pro mládež. Havarijní program Vyhlašovatel: Ministerstvo kultury

Oblast podpory Z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky pro zabezpečení nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb.


Stránka 117 z 118


4. PRIORITA – PODPORA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU Integrovaný regionální operační program PRIORITNÍ OSA Č. 3: DOBRÁ SPRÁVA ÚZEMÍ A ZEFEKTIVNĚNÍ VEŘEJNÝCH INSTITUCÍ Specifický cíl 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví Revitalizace vybraných nemovitých národních kulturních památek, památky zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a na Seznam kandidátů na zápis na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Revitalizace kulturních památek ve vesnických a městských památkových rezervacích. Veřejná infrastruktura pro zpřístupnění a zatraktivnění kulturního a přírodního dědictví. Revitalizace a zatraktivnění parků a zahrad u národních kulturních památek. Pro posílení ochrany, uchování, digitalizace, zpřístupnění a využívání kulturního dědictví budou podporovány projekty zlepšující podmínky pro uchování a zefektivnění správy sbírek, mobiliárních a knihovních fondů a dále pak projekty, které zpřístupní sbírky, mobiliární a knihovní fondy pro veřejnost a pro kulturní a kreativní průmysly. Údaje uvedené k jednotlivým operačním programům pro období 2014 – 2020 jsou čerpány z informací a dokumentů dostupných v době vytváření tohoto Integrovaného plánu. Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době (září 2014) stále probíhá příprava programových dokumentů k jednotlivým operačním programům, je možné že dojde k drobným úpravám struktury nebo podmínek dotačních titulů.


Stránka 118 z 118

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOBROVICE

Recommend Documents