1. Město Dobrovice

Hlavní projektant Ing. Ivan Marek

Vedoucí projektu

Vypracoval

Ing.Barbora Eismanová Ing. Barbora Navrátilová

Kontroloval

objekt:

investor:

Ing. Ivan Marek Martinov 279 277 13 Kostelec nad Labem

Ing. Ivan Marek

ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA

Obnova přirozených krajinných struktur Sýčina I.etapa, Cesta do Nepřevázky

číslo zakázky

Parc.č.188/7, p.č. 341/1

stupeň dokumentace

Město Dobrovice

datum

obsah:

Technická zpráva, Fotodokumentace

tel.fax. +420 326 905120 e-mail: [email protected] www.zahrarch.cz

02/06/2014 DPS červen 2014

měřítko

formát

datum revize:

výtisk číslo:

A4

1

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Název akce:

Obnova přirozených krajinných struktur Sýčina I.etapa, Cesta do Nepřevázky p.č. 188/7, 341/1

Investor:

Město Dobrovice, Palackého náměstí 28, Dobrovice 294 41

Projektant sadových úprav:

Zahradní architektura Ing. Ivan Marek Martinov 279 Kostelec nad Labem 277 13 Ing.Ivan Marek, Ing.Barbora Eismanová, autorizovaný architektkrajinářská architektura, ČKA 03 696, Ing. Barbora Navrátilová

Stupeň dokumentace:

DPS

Datum:

červen/2014

Obsah dokumentace:

Textová část: Technická zpráva Tabulková část Výkaz výměr Rozpočet

Zahradní architektura Ing.Ivan Marek Martinov 279, 277 13 Kostelec nad Labem

e.mail [email protected] Tel/fax +420.326.905120, 326.907130-2

Obnova přirozených krajinných struktur Sýčina I.Etapa – Cesta do Nepřevázky p.č. 188/7, 341/1 TECHNICKÁ ZPRÁVA Řešené území se nachází v západní okrajové části obce Sýčina. Projekt je součástí rozsáhlejšího komplexního záměru obnovy přirozených krajinných struktur v této intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině. Přímo navazující etapou bude Obnova sadu a Umrlčí stezky, přiléhající k areálu kostela v Sýčině. Projekt řeší zřízení jednostranné doprovodné liniové výsadby podél polní cesty – cyklostezky v k.ú. Sýčina. Jedná se o obnovenou polní cestu v trase bývalé zaniklé. Technická obnova této cesty je právě dokončována – viz Fotodokumentace. Rozhodující délka území vede zemědělsky obdělávanou půdou. Severně od obnovované cesty se nachází přírodní park Chlum, jedná se tedy o cenné přírodní prostředí. Realizací tohoto projektu dojde ke zvýšení prostupnosti intenzivně využívané zemědělské krajiny propojení dvou obcí Nepřevázka – Sýčina. Celková délka řešeného území 693 m Stávající stav – zemědělsky obdělávaná, mírně svažitá krajina s JZ expozicí Limity území ve vztahu k navrhovaným vegetačním úpravám : · ·

do řešeného území zasahuje Přírodní park Chlum, jehož součástí je i lokální biokoridor – viz mapy, což vymezuje možný použitelný sortiment dřevin řešené území protínají nadzemní inženýrské sítě – elektrovody, jejichž ochranná pásma musejí být při výsadbách dřevin respektována (vedení zakresleno v situaci)

Dotčené pozemky : Stromořadí a travnatá plocha je situována v rozhodujícím rozsahu na pozemku č. 188/7 Pozemek 341/1 je dotčen pouze okrajově – viz zákres do KM





LOKALIZACE V ORTOFOTOMAPĚ

Původní cesta v 50.letech 20.století

aktuální obnovovaná trasa



Turistická mapa řešeného území s jednotlivými limity, průběh lokálního a nadregionálního biokoridoru



Mapa ohrožení území vodní erozí



STÁVAJÍCÍ STAV PLOCHY S ohledem na obnovu původní polní cesty, jež byla zcela zničena intenzivním zemědělstvím v dané lokalitě, není podél obnovované komunikace téměř žádná stávající zeleň. Výjimkou je solitera vrby bílé na hranici katastru Sýčina/Nepřevázka. Tato dřevina bude zachována, arboristicky ošetřena a začleněna do nových úprav. Dále je přírodní zapláštěný porost keřů v nástupní část – od obce Sýčina. V porostu se nachází domácí keře – Cornus, Sambucus, Rosa, Prunus a další, jež budou opět zachovány. Součástí tohoto porostu v blízkosti obnovované cesty je soliterní hrušeň a jasan, jež je nutno též arboristicky ošetřit a stabilizovat. Veškerá stávající zeleň je zakreslena v situaci stávajícího stavu, popis dřevin a návrh ošetření je součástí tabulky dendrometrických hodnot. METODIKA DENDROLOGICKÉHO PRŮZKUMU Metodika hodnocení: Číslo stromu: Udává číslo zaměřeného stromu nebo skupiny jedinečné k dané ploše. U skupin je číslo složené z označení skupiny a pořadového čísla ve skupině Taxon Určuje se rod, druh, a pokud lze, i kultivar stromu. Byla použita nomenklatura dle Hurycha. Obvod kmene Obvod kmene je udáván v centimetrech, měřen ve výšce 1,3 m Průmět koruny/ plocha porostních skupin Udáván v metrech/m2 odhadem nebo jednoduchým měřením Výška Udávána v metrech u referenčních stromů k dané ploše měřena výškoměrem. U ostatních stromů odhadovaná. Fyziologické stáří Zařazení do věkových kategorií, např.: 1. nové vysazený jedinec, neaklimatizovaný 2. mladý aklimatizovaný strom ve fázi dynamického růstu 3. dospívající jedinec - dorůstající do velikosti dospělého stromu 4. dospělý jedinec - začíná se projevovat stagnace růstu 5. starý jedinec - projevuje se ústup koruny 6. senescentní jedinec - strom s postupné odumírající primární korunou Popis stavu stromu Fyziologická vitalita Charakterizuje strom z hlediska jeho fyziologické aktivity. Hodnotí se parametry ukazující na jeho životaschopnost - schopnost reagovat na vlivy prostředí a bránit se napadení patogenními organismy. Hlavním hodnoceným parametrem je defoliace koruny, malformace větvení na periferii koruny, vývoj sekundárních výhonů. Principem hodnocení je zachytit dlouhodobý průběh vitality a vyloučit akutní krátkodobé vlivy jako např. jednorázovou defoliaci v důsledku žíru hmyzu). 0- Vysoká 1- mírné narušená



2345-

zřetelné narušená - stagnace růstu, prosychání koruny na periferních oblastech výrazné snížená - začínající ústup koruny, odumřelý vrchol koruny zbytková vitalita - větší část koruny odumřelá odumřelý strom

Provozní bezpečnost Provozní bezpečnost je determinovaná především biomechanickou složkou vitality dřevin. Ta udává u odolnost vůči rozlomení, vyvrácení či jiné destrukcí. Sleduje množství, typy a míru defektů či podmínek, které vytvářejí predispozice k tomuto selhání. Zjednodušená stupnice hodnocení 0-3. 0- optimální - Stromy zcela bezpečné, resp. bez zjevných defektů a nevyžadující žádné zásahy k jejich stabilizaci. 1- snížená - Stromy s mírnými, příp. teprve se rozvíjejícími defekty. V případě delší prodlevy zásahu se jejich stav může snadno zhoršit do nižšího stupně. 2- silně snížená - Stromy s výraznými defekty, náchylné k selhání, zlomu či vývratu vyžadující rychlý zásah. 3- havarijní stav - stromy v havahjním stavu nebo s fatálními defekty vyžadující okamžitý zásah k jejich stabilizaci, příp. kácení. Biomechanická vitalita Popisuje významné anomálie či defekty na kořenech, bázi, kmeni a v koruně stromu, které mohou být zásadní z hlediska snížení biomechanických vlastností dřeviny, nebo pro upřesnění stavu dřeviny a určení způsobu jejího ošetření. Popisovány bývají zejména růstové defekty, infekce, dutiny a různá mechanická poškození, suché větve či nepravidelný tvar koruny. Návrh ošetření Specifikován je vždy základní udržovací řez, případně speciální zásah (obvodová redukce), u některých dřevin navíc s bližší specifikací nebo s ošetřením nad rámec základního zásahu (lokální odlehčení, vazba apod.). Náročnost ošetření 1-3 ve smyslu Nákladů obvyklých opatření pro posuzování v OPŽP / Stromy a zeleň v intravilánu V rámci tohoto projektu je navrženo 3 kusů stromů k ošetření, a dvě porostní skupiny bez zásahu DEFINICE OŠETŘENÍ Zdravotní řez - řez zaměřený na řešení zdravotního stavu stromu. Odstraňují se především větve suché, vitalitně oslabené, nevhodné z hlediska architektury koruny, křížící se, infikované či napadené škůdci, rizikové z hlediska provozní bezpečnosti. To vše při zachování charakteristického habitu daného taxonu. Zdravotní řez primárně řeší cíle řezu bezpečnostního. Bezpečnostní řez - odstraňování suchých větví s průměrem nad 5 cm vč„ (stabilizace) odlehčení větví se zřetelnými staticky významnými defekty, které bezprostředně ohrožují provozní bezpečnost. Odstraňování větví zavěšených čí zlomených. Neřeší komplexní statické poměry celého stromu (možnost vývratu, zlomu kmene čí velkých kosterních větvení). Redukční řez - řez zmenšující objem koruny nebo zakracující větve. Nezahrnuje řez zdravotní. Zásah musí být proveden citlivě při zachování druhově charakteristického habitu ošetřovaného jedince a maxímálním přizpůsobení velikosti a tvaru koruny funkčním požadavkům stanoviště



Obvodová redukce koruny - Redukční řez obvodový za účelem snížení těžiště koruny za účelem stabilizace stromu s udáním o kolik % výšky koruny. Předpokládá další fázi po cca 5 letech od prvního zásahu. Lokální redukce - redukce části koruny za účelem její stabilizace. Zásah svým rozsahem větší než lokální odlehčení. Lokální odlehčení - částečná redukce defektní větve nebo částí koruny za účelem její stabilizace. Úprava podchodné/podjezdové výšky - vyzdvižení spodní části koruny bránící v (pěším) provozu. Technika řezu: definice odpovídají oborovým standardům A02 002 - Řez stromům A) Vedení řezu: Řez postranní větve na větevní límeček (kroužek) Odříznutí postranní větve na přesném rozhraní dřeva větve a dřeva kmene. Řez je nasazen těsně za korním hřebínkem a kopíruje „límeček“ dřeva kmene či mateřské větve tak, aby ho neporušil. U většiny stromů se řídíme „třetinovým pravidlem“ a řezem větve „na třikrát“. „Třetinové pravidlo“ Je technika odstraňování postranní větve, či zakracování na postranní větev. Průměr postranní větve musí dosahovat maximálně ⅓ průměru kmene či mateřské větve. Při zakracování na postranní větev musí mít naopak ponechaná větev alespoň třetinový průměr větve odřezávané. Řez větve „na třikrát“ U větví, které (díky jejich váze) nelze bezpečně unést v jedné ruce, se řez vede nejdříve od spodu do středu (přibližně do ¼ a ⅓ průměru větve) ve vzdálenosti cca 100-300 mm od větevního límečku. Druhý řez se vede shora dolů za spodním řezem (směrem ven), až se větev bez zatržení kůry a lýka odpadne. Zbylý pahýl se odstraňuje řezem na větevní límeček či jinou příslušnou technikou. Řez na postranní větev Je technika řezu používaná při zakracování (redukci) větví silnějších na slabší odbočku tak, aby ponechaná část byla schopna převzít funkci větve odstraňované. Řez je veden za korním hřebínkem z opačné strany než při řezu na větevní límeček. Dodržuje se „třetinové pravidlo“. Řez kodominantního větvení Odstranění jedné z obdobně dominantních větví šikmým řezem v přímce od korního hřebínku k bázi odstraňované větve. Řez tlakového větvení Odstranění větve v defektním větvení řezem nasazeným na spodní bázi větve, vedoucím až k rozhraní zarostlé kůry a srůstu s druhou větví. Úhel a hloubka řezu je volena individuálně tak, aby byla větev odstraněna úplně a přitom nedošlo k poranění ponechané části. Řez na korní můstek Řez dvou vedle sebe rostoucích větví tak, aby nevznikla jedna velká, ale dvě menší samostatné rány, navzájem nepropojené. Ponechaný intaktní korní můstek by měl být alespoň tak velký, jako průměr větší z obou ran. Řez terminálního výhonu V opodstatněných případech, kdy je nezbytně nutné terminální výhon zakrátit, se zkracuje řezem na pupen nebo na postranní větev či výhon. Řez na pupen Technika řezu, při které se odstraňovaná část zakracuje na postranní pupen. Řez začíná nad pupenem a je veden šikmo pod úhlem maximálně 45° tak, aby nedošlo k poškození pupene. Nad pupenem je možné ponechat přibližně 5 – 10 mm čípek, který chrání pupen před zaschnutím. Délka ponechaného čípku je daná vyzrálostí výhonu a druhem stromu.



Odstranění výmladků Řez vedený paralelně s mateřskou větví či kmenem tak hluboko, aby výmladek byl odstraněn v maximální možné míře. V případě nezdřevnatělých výmladků je vhodné je odstraňovat vylamováním. Pokud to situace vyžaduje (v případě pařezových výmladků), je nezbytná odstranit půdní substrát, kterým je napojení výmladků překryto. Řez na patku Řez těsně nad bází výhonů tak, aby bazální pupeny byly ponechány a měly možnost vytvořit nové výhony. Odstranění mrtvých větví Suché větve musí být odstraňovány (řezem nebo vylomením) tak, aby nedošlo k poranění živých pletiv mateřské větve či kmene. Řez „naslepo“ Technika řezu používaná při hlubokých redukcích větví, které nelze zakrátit na postranní větve ani pupeny. Lze provádět na dřevinách s dobrou korunovou výmladností. Následně po vyrašení sekundárních výhonů je možné provést opravný řez – tedy odstranění odumřelých částí větví. B) Velikost rány při řezu: Velikost ran při řezu je nutné minimalizovat odstraňováním pouze částí koruny nutných pro naplnění účelu řezu. Výhodnější je provádět více menších řezů než málo velkých řezů níže v koruně. Standardně velikost rány při řezu nepřesahuje průměr 100 mm. U druhů se špatnou schopností kompartmentalizace by neměla velikost rány standardně překročit průměr 50 mm. Průměr odstraňované větve by standardně neměl přesáhnout maximální velikost ⅓ průměru větve mateřské (kmene). To se týká především řezu mladých stromů. V případě, že řez probíhá na stromech se zanedbanou péčí, příp. u stromů s potřebou sesazovacích řezů může velikost ran obecně přesahovat uvedenou velikost. C) Ošetření ran: Rány po realizovaném řezu se zpravidla nezatírají. Zatírání ran po řezu má význam například v případech, kdy je třeba zamezit nadměrnému výparu z povrchu ran, eventuálně z důvodů estetických. Pokud dochází k zatírání ran, použité prostředky musí být zapsané jako „pomocný prostředek na ochranu rostlin“ ve smyslu § 54 odst. 1 zák.č.326/2004 Sb. do úředního registru (vyhláška č. 329/2004 Sb.). Pro zatírání živých pletiv nesmí být využívané prostředky penetrační, případně prostředky vytvářející neprodyšný (izolační) překryv. Rány po odstraněných suchých větvích se nezatírají v žádném případě. Provádění řezu u druhů s intenzivním jarním mízotokem v předjarním období je možné. Příčinná souvislost s vážným poškozením dřeviny nebyla prokázána. Silný výron mízy z ran není chápán jako technologická chyba. D) Ochrana stromu a jeho stanoviště při provádění řezu: Nesmí dojít k poranění ponechaných částí kmene a větví, a to včetně rušení krycích pletiv. Nesmí dojít k poškození stromů v okolí ošetřovaného jedince. Používání stupaček při řezu stromů je vyloučené. Při použití montážních (vysokozdvižných) plošin nesmí dojít ke zhutnění půdy v průmětu koruny stromu rostoucího ve volné ploše. V případě růstu stromu ve zpevněné ploše je možný provoz plošiny pouze po zpevněném povrchu. Řez stromu nesmí způsobit snížení provozní bezpečnosti či destabilizaci ošetřovaného jedince. Při realizaci řezu by v rámci možností nemělo dojít ke snížení hodnoty biotopu tvořeného stromem a jeho okolím.



4

Cornus alba, Rosa canina

Sambucus nigra, Salix caprea, Rosa canina, Prunus spinosa, Cornus alba Legenda navržených opatření 5

BŘ - Bezpečnostní řez RŘ - Redukční řez ZŘ - Zdravotní řez

Náročnost pěstebních opatření

Poznámka

Suché větve v koruně

Fraxinus excelsior

provozní bezpečnost

3

fyziologická vitalita

Pyrus communis

Fyziologické stáří

2

Výška (m)

Salix alba

Průmět koruny (m) Plocha keřových skupin (m2)

1

Obnova přirozených krajiných struktur Sýčina

Průměrv 1,3 m (cm)

Taxon

Číslo stromu

Tabulka dendrometrických hodnot

Návrh opatření

72

8

15

4

2

1

Soliterní dřevina u vodoteče, zlomy v koruně dutiny

15

BŘ, RŘ

2

32,16,18

7

9

3

1

1

Náletový porost

10

BŘ, RŘ

1

19.21

7

21

3

1

1

Perspektivní náletová dřevina

10

ZŘ

1

-

140

3

2

1

1

Přírodě blízký náletový porost

-

Bez zásahu

-

-

280

5

2

1

1

Přírodě blízký náletový porost

-

Bez zásahu

-

Poznámky k realizaci pěstebních opatření Byla podrobně navržena pěstební opatření pro jednotlivé stromy s ohledem na vyhodnocení jejich aktuálního zdravotního stavu, potenciálu a provozně-bezpečnostních kritérií – viz tabulka Všechny určené stromy budou stabilizovány dle uvedené obecné charakteristiky a dle podrobných pěstebních doporučení v inventarizační tabulce. Ošetření a řezy budou realizovány pomocí stromolezecké techniky Větší řezné plochy budou ošetřeny proti hnilobě fungicidním nátěrem Veškerá odstraněná biohmota z ošetřovaných stromů bude likvidována štěpkováním v místě a tato štěpka bude odvezena na investorem určenou deponii spolu s dřevní hmotou z kácených stromů (místní kompostárna). Zhotovitel zajistí na své náklady označení a bezpečné uzavření pracoviště po dobu provádění arboristických prací Práce nebudou realizovány v období vysokých mrazů, jarního rašení dřevin a následně v období hnízdění

ptactva.



FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU

Přírodě blízké porosty v nástupní části trasy – bez zásahu

Trasa obnovené cesty bez vegetace


Solitery k ošetření a limity území v podobě nadzemního elektrovodu


NÁVRH ŘEŠENÍ Podél obnovované polní cesty bude založeno jednořadé stromořadí z domácích druhů dřevin v pravidelném sponu 10ti metrů. S ohledem na provoz zemědělské techniky je nutno zachovat několik vjezdů na navazující pozemky, v situaci vyznačeny, výsadby jsou v těchto partiích rozvolněny tak, aby nedošlo k jejich poškození zemědělskou technikou. Vzhledem k ohrožení území vodní erozí je liniová výsadba stromů pomístně doplněna o plošné keřové skupiny domácích druhů keřů – viz situace. Keřové podrosty mají velký význam též jako zdroj potravy a úkrytu pro drobnou zvěř a ptactvo a mohou být vysazovány i do ochranného prostoru elektrovodu.. Zbývající plocha pozemku podél cesty bude zatravněna prostřednictvím luční travní směsi. NÁVRH VÝSADEB Sortiment vhodných dřevin pro veškeré výsadby byl zvolen na základě expertizy programu Arboreus, který umožní dle přesné specifikace lokalizace výběr vhodných domácích druhů dřevin. Pro výsadby budou využity výhradně domácí, klimaticky a lokálně vhodné stromy. Zeměpisné souřadnice: Severní šířka: 50°22'21'' Východní délka: 14°55'32'' Typ přirozené vegetace podle geobotanické mapy: C Dubohabrové a dubolipové háje (místy jedle) v nížinách a pahorkatinách. Květnaté dubohabrové a dubolipové háje (místy s příměsí jedle) na vlhkých až slabě zamokřených (někdy sušších) půdách, představující primární, většinou klimaxovou vegetaci (tedy optimální konečné stadium sukcesního vývoje) nížin a pahorkatin. Těžištěm výskytu tohoto vegetačního typu jsou oblasti do nadmořské výšky ca 250 - 500 m, tedy převážně mírně teplý až teplý okrsek B1 - B3 (viz atlas podnebí Československé republiky). Dřeviny doporučené k výsadbě: Acer campestre (javor babyka, babyka obecná) Acer platanoides (javor mléč) Carpinus betulus (habr obecný) Cerasus avium (třešeň ptačí) Corylus avellana (líska obecná) Crataegus laevigata (hloh obecný) Euonymus europaeus ( brslen evropský) Ligustrum vulgare (ptačí zob obecný) Lonicera xylosteum (zimolez obyčejný) Prunus spinosa (slivoň trnitá, trnka) Quercus petraea (dub zimní, drnák) Quercus robur (dub letní) Sorbus aria (jeřáb muk, muk) Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí) Pinus sylvestris (borovice lesní) - chudší stanoviště Swida sanguinea (svída krvavá) Tilia cordata (lípa malolistá, lípa srdčitá) Tilia platyphyllos (lípa velkolistá) Ulmus minor (jilm habrolistý, jilm ladní) Dřeviny, které by měly obvykle převládat ve stromovém patře, jsou podtrženy.



Typ reliéfu, orientace

Výškový stupeň

Geologický substrát

plochý reliéf, mírné svahy

minerálně slabší nížina, substráty pahorkatina (135 - 500 m) (odvápněné sprašné hlíny, štěrkopísky, střední bohaté terasové písky aj.)

Půdní typ

Hydrologický režim

Rozšíření Doporučované dřeviny

kambizem (hnědozem mezotrofní až oligotrofní), luvizem

střední až vlhký nebo vysychavý

střední a východní Čechy

Stromové patro Quercus petraea Quercus robur - v menší míře Tilia cordata Carpinus betulus - v malé míře Betula pendula Sorbus aucuparia Keřové patro nemá vlastní druhy

Tabulka 4: Doporučovaná druhotní skladba dřevin podle upřesněných stanovištních podmínek

SORTIMENT SKUTEČNĚ POUŽITÝCH DŘEVIN Vzhledem k charakteru lokality a přímou návaznost na stávající přírodní park doporučujeme stromořadí realizovat jako vícedruhové s nepravidelným střídáním jednotlivých taxonů, které vytvoří pestré, přírodě blízké společenstvo. Zvoleny byly převážně dřeviny s obdobnou dynamikou růstu. Velikost stromů do alejových výsadeb byla zvolena s obvodem kmene 12/14, vysokokmeny se zemním balem pro jejich dobrou adaptační schopnost, odolnost a stabilitu v krajině. Stromy listnaté soliterní

Ac Cb Pa Sa Su

Acer campestre (javor babyka) VK, Zb Carpinus betulus (habr obecný) VK, Zb Prunus avium (třešeň ptačí) VK, Zb Sorbus aria (jeřáb muk) VK, Zb Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí) VK, Zb Celkem

doporučená velikost 12/14

množství 18

12/14

16

12/14

9

12/14

10

12/14

3

ks

56

60/80

25

60/80

20

ks

45

40/60

55

40/60

37

40/60

35

40/60

22

40/60

39

40/60

56

ks

244

KTS - keřové tvary stromů

EE CL

Euonymus europaeus (brslen evropský) Kt Crataegus laevigata (hloh obecný) Kt Celkem Keře vzrůstné

LV LX PS RA RC VO

Ligustrum vulgare (ptačí zob obecný) Kt Lonicera xylosteum (zimolez obecný) Kt Prunus spinosa (trnka obecná) Kt Ribes alpinum (meruzalka alpská) Kt Rosa canina (šípek obecný) Kt Viburnum opulus (kalina obecná) Kt Celkem



HABITUELNÍ ZOBRAZENÍ POUŽITÝCH DRUHŮ

Acer campestre

Sorbus aria

Carpinus betulus

Prunus avium

Sorbus aucuparia

TECHNOLOGIE ZALOŽENÍ VEGETAČNÍCH PRVKŮ – LINIOVÁ ZELEŇ Výsadba stromů Před zahájením výsadeb stromů je nutné vytýčit inženýrské sítě. Podle tvaru a růstových charakteristik zde budou vysazovány listnaté stromy kmenného tvaru s víceletou korunou s terminálním výhonem. Výška kmene bude u alejových stromů 220cm a obvod kmene je uveden v tabulce VV. Listnaté stromy budou dodány pouze se zemními baly. Výška kmene se měří od kořenového krčku ke koruně a obvod kmene se měří 100 cm nad kořenovým krčkem. Rostliny musí odpovídat těmto požadavkům: kmenné tvary stromů - kmen rovný, bez kazu, se zahojením po odstraněném obrostu - koruna u druhu víceletá s jedním terminálním výhonem a nejméně se čtyřmi vedlejšími výhony - zemní baly pevné a dobře prokořeněné úměrné velikosti rostliny - musí být bez chorob a škůdců a jimi způsobených poškození, s kořeny zdravými K výsadbě stromů budou použity pouze kvalitní jedinci, vysokokmenné exempláře se zemním balem a obvodem kmínku 12/14 cm, dle PD. Ve výsadbových jamách bude v případě potřeby provedena 50% výměna zeminy. Při výsadbě bude ke kořenovému balu aplikováno pomalurozpustné tabletové hnojivo. Ukotvení a vyvázání stromů bude provedeno konstrukcí ze 3 dřevěných kůlů a kokosovým úvazkem. Ochrana kmene proti okusu zvěří, mrazu a korní sluneční spále bude bambusovou nebo rákosovou rohoží, doplněnou o PE chráničku proti okusu a vytloukání zvěře. Kořenová mísa bude nastlána proti zaplevelení drcenou borkou a aplikován herbicid



proti prorůstání plevelů. Během výsadeb a následně dle klimatických podmínek, zejména v prvních dvou vegetačních obdobích bude zajištěna vydatná zálivka. Při výsadbě bude realizován výchovný řez. Výsadba keřů a KTS Délka výhonu a kořenový systém musí odpovídat danému kultivaru a rostliny musí být nejméně jednou přesazené. Rostliny musí odpovídat těmto požadavkům: - keře musí být nejméně jednou přesazené s pěti výhony a šířka musí být v souladu s výškou a typickým růstem - zemní baly pevné a dobře prokořeněné úměrné velikosti rostliny - musí být bez chorob a škůdců a jimi způsobených poškození, s kořeny zdravými. Keře budou v terénu vysazovány do černého úhoru, plocha pro výsadbu bude chemicky a mechanicky odplevelena a zkultivována, do vegetačního profilu záhonů bude zapraven zahradnický substrát. Každá rostlina bude přihnojena 2-4 ks hnojivými tabletami, v záhonech bude aplikován půdní kondicionér. Spon výsadeb u KTS je 1,5m x 1m kdy 1,5m je vzdálenost jednotlivých řad. Spon výsadeb u vzrůstných keřů je 1m x 0,8m, kdy 1m je vzdálenost jednotlivých řad. Vysazovány budou pouze kvalitní vzrostlé rostliny kontejnerované nebo balové. Velikost sadebního materiálu viz. Výkaz výměr. Po výsadbě bude provedena důkladná zálivka a výchovný řez. Keřové výsadby budou namulčovány 10 cm vrstvou hrubé borky pro zajištění vláhy a bezplevelného stavu. Založení trávníku Po provedených souvisejících zemních pracích, rozprostření a obdělání ornice v zájmovém území bude provedena plošná úprava terénu +-20 cm a chemická a mechanická příprava a obdělání terénu frézováním, hrabáním a válením. Luční trávník bude založen výsevem se zapravením a uválením v celkovém rozsahu 2650 m2. Po založení bude na ploše provedeno plošné přihnojení plným trávníkovým hnojivem 0,05 Kg/m2. DOPORUČENÉ SLOŽENÍ LUČNÍ TRAVNÍ SMĚSI : Směs do sadových mezipásů – zatravnění pásů pod vysazovanými alejemi z domácích odrůd trav Hustý, pevný a přitom málo vzrůstný drn, který velmi dobře snáší mulčování Kostřava červená dlouze výběžkatá 45% Kostřava červená trsnatá 30% Kostřava ovčí 15% Lipnice luční 9% Psineček obecný 1% Ve výsevovém množství 0,025 kg/m2. Následná – dokončovací a rozvojová pěstební péče: Nezbytný předpoklad pro zdárný růst a vývoj založených zelených ploch je minimálně 2 letá dokončovací a rozvojová pěstební péče, během které je především prováděn výchovný a opravný řez vysazených dřevin, opravy kotvení stromů, hnojení, udržování kořenové mísy v bezplevelném stavu a příležitostná zálivka, hnojení, kosení a bodový selektivní postřik trávníků.



Veškeré zahradnické práce budou realizovány dle platných norem, především : STANDARDY A02 001 - Výsadba stromů A02 002 - Řez stromů ČSN 83 9011 Technologie vegetačních úprav v krajině – Práce s půdou ČSN 83 9021 Technologie vegetačních úprav v krajině – Rostliny a jeich výsadba ČSN 83 9031 Technologie vegetačních úprav v krajině - Trávníky a jejich zakládání ČSN 83 9041 Technologie vegetačních úprav v krajině – Technicko biologické způsoby stabilizace ČSN 83 9051 Technologie vegetačních úprav v krajině – Rozvojová a udržovací péče o vegetační prvky ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch ČSN 464902 Výpěstky okrasných dřevin - Společná a základní ustanovení ČSN DIN 464902-1, FLL z 05/2001 - Výpěstky okrasných dřevin – Všeobecná ustanovení a ukazatele jakosti



SCHEMA VÝSADBY STROMU:

taxon dle PD obvod kmene dle PD bal pro výsadbu øíjen až duben kontajner pro výsadbu kvì ten až záøí

frézované kùly 7-9cm prùmì r textilní úvazek pro nadzemní jištì ní, alt. kokosový provaz

bambusová bandáž ( proti mrazu a korní sluneèní spále) alt. kokosová rohož

7-10cm protivýparní a provzdušòovací prvek ochrana proti zaplevelení

horní, organicko- minerální substrát ornice støednì tì žká 35% objemu kompost 35% písek 0-3mm 30% pøípadnì pùdní kondicionér Terracottem

spodní minerální substrát podornièí písek 0-3mm štì rk 8-16mm


40% 30% 30%


1. Město Dobrovice

Recommend Documents