DOBROVICE ZMĚNA Č. 3.II

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA

DOBROVICE ZMĚNA Č. 3.II NÁVRH

BŘEZEN . 2011

MĚST O DO BROVICE


DOBROVICE ZMĚNA Č. 3.II NÁVRH

Pořizovatel :

Městský úřad Dobrovice PRISVICH, s.r.o. – Ing. Ladislav Vich

Zpracovatel : Ing. arch. Hana Drdová RNDr. Iveta Lukášová Ing. Karel Kout

BŘEZEN . 2011

OBSAH Textová část Úvod - způsob zpracování změny č. 3.II a) Vymezení zastavěného území ……………………………………………………………………………. 2 b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ………………………………………. 2 c) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ……………………………………………………………………………………………….. 2 c.1) c.2) c.3) c.4) c.5)

Urbanistická koncepce Vymezení zastavitelných ploch změny č. 3.II Vymezení ploch přestavby Popis dílčích změn navržených změnou č. 3.II ÚPM Systém sídelní zeleně

d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování ……………………………… 6 d.1) Dopravní infrastruktura d.2) Technická infrastruktura d.3) Občanské vybavení e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně ………………………………………………. 8 e.1) Koncepce uspořádání krajiny e.2) Územní systém ekologické stability e.3) Ochrana před povodněmi e.4) Ochrana nerostných surovin f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ………………….. 9 f.1) Podmínky pro vymezení ploch s rozdílným způsobem využití f.2) Stanovení podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ………………………………………………………………………… 9 g.1) Veřejně prospěšné stavby, pro které lze vyvlastnit (dle § 170 stavebního zákona) g.2) Veřejně prospěšná opatření, pro které lze vyvlastnit g.3) Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo ………………………………………………………………………………….. 10 i) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování ……………………………………………………………………………... 10 j) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití …………………………………………………………………... 12 k) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv …………………………………………………………… 12 l) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů připojené grafické části ………………………. 12

Grafická část  

Vyznačení návrhu/změn nad Výkresem č. 1 Plán využití území sídel Vyznačení návrhu/změn nad výkresem č. 2 Plán využití krajiny a návrh ÚSES

© Územní plán města Dobrovice - Návrh změny č. 3.II

1 : 5 000 1 : 10 000

1

Úvod - způsob zpracování změny č. 3.II 

Struktura, označení a název kapitol textové zprávy a odůvodnění byly dle Pokynů pro zpracování návrhu změny č.3.II územního plánu města Dobrovice uspořádány tak, aby odpovídaly § 188, odst. 2 až 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. V textové zprávě jsou dodržovány pojmy a definice platného územního plánu. Označení dílčích lokalit/podnětů: číslo lokality / číslo změny ÚP První údaj označuje číslo, pod kterým byl podnět zaregistrován / druhý údaj označuje číslo změny územního plánu před jejím rozdělením.

 

a) Vymezení zastavěného území  

Změna č.3.II územního plánu města Dobrovice (dále jen ÚPM Dobrovice) navazuje na stávající zastavěné území. Změna č.3.II ÚPM Dobrovice zastavěné území neaktualizuje.

b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 

Koncepce rozvoje území města, ochrany a rozvoje jeho hodnot, navržená Územním plánem města Dobrovice a jeho předchozími změnami, zůstává nezměněna.

c) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně c.1 Urbanistická koncepce 

Urbanistická koncepce, navržená Územním plánem města Dobrovice, zůstává změnou č. 3.II nedotčena.

c.2 Vymezení zastavitelných ploch změny č. 3.II    

Rozsah území řešeného změnou č. 3.II územního plánu města se týká katastrálních území Dobrovice, Týnec, Úherce. Změna č. 3.II vymezuje zastavitelné plochy/lokality 28/3, 30/3, 31/3/I, 31/3/II, 31/3/III, 34/3. Zastavitelná plocha/lokalita č. 30/3 byla v procesu projednávání zadání změny č. 3.II ÚPM výrazně redukována, na žádost zadavatele podnětu, pouze na malou plochu při stávajícím areálu zařazenou v ÚPM jako plochy bydlení (změna rozdílného způsobu využití ploch). Zastavitelná plocha/lokalita č. 21/3, která měla v podnětu požadavek na využití stanovený podle původní navazující lokality 30/3, se stala redukcí lokality č. 30/3 zcela izolovanou lokalitou, vyčleněnou v zemědělských plochách bez vazeb na plochy výroby a technickou infrastrukturu. Proto byla ze změny č. 3.II vyřazena a doporučena k řešení způsobu jejího využití v širších vazbách v rámci připravovaného nového územního plánu.

Tab.: Vymezení zastavitelných ploch/lokalit Katastrální území

Podnět/ lokalita č.

Parcela číslo

Funkce dle platného územního plánu / Požadavek na změnu

28/3

1866/6; 1866/8; 1929/11;

Z – krajinné zóny zemědělské / VP – výrobní plochy, sklady

30/3

1969/2; 1812 (část);

BI – bydlení individuální / VP – výrobní plochy, sklady

31.I/3

1607/2; 1607/3; 1854/10; 1854/12; 1854/15; 1855/3; 1855/4; 1856/1; 1856/2; 1857;

SZU – krajinné zóny smíšené – zemědělské, ve výhledu urbanizovatelné / VP – výrobní plochy, sklady (skladování tekutých cukrů)

Dobrovice


2

Pokračování tabulky

31.II/3

1835/1; 1835/3-6; 1836/1-12; 1837; 1838; 1839; 1863/6; 1863/19; 1863/21; 1863/22; 1866/3-6;

Z – krajinné zóny zemědělské / OT – technická vybavenost (sedimentační nádrž pro ČOV)

31.III/3

1835/1,2,4,6; 1836/11-13; 1865/3; 1865/5-11; 1866/1-2; 1866/7-8; 1866/11-15;

Z – krajinné zóny zemědělské / VP – výrobní plochy, sklady (výroba tekutých cukrů)

234/1-2 (část); 235; 237; 238; 240;

Z – krajinné zóny zemědělské / OT – technická vybavenost (sedimentační nádrž pro ČOV)

219/3; 220/2-3; 221/2; 224; 225/1; 225/4-5; 227/1; 228/2; 229/1; 231; 232; 233; část 234/2; 235; 237; 238; 240; 248; 249; 250; 251-259; 260-269; 270; 271/1; 849/2; 856; 887/1;

Z – krajinné zóny zemědělské / VP – výrobní plochy, sklady (výroba tekutých cukrů)

Dobrovice

31.II/3

Úherce 31.III/3

Týnec



34/3

p.p.č. 5

SPZ – krajinné zóny smíšené - přírodní, zemědělské / VP – výrobní plochy, sklady

Dílčí podněty/lokality změny č. 3.II byly promítnuty do výkresů, resp. výřezů výkresů: č. 1 č. 2 č. 7

Plán využití území sídel – není řešen pro celé k.ú. města Plán využití krajiny a návrh ÚSES Ochrana půdního fondu, ÚSES – není řešen pro celé k.ú. města

1 : 5 000 1 : 10 000 1 : 5 000

c.3 Vymezení ploch přestavby 

Změna č. 3.II nevymezuje plochy přestavby.

c.4 Popis dílčích změn navržených změnou č. 3.II ÚPM 



Změna č. 3.II řeší zařazení nezastavitelných ploch do ploch zastavitelných s funkcemi [plochy s rozdílným způsobem využití] definovanými v dílčích podnětech, event. s požadavkem na zařazení území rezerv výhledově zastavitelných do návrhových ploch. Změna č. 3.II zahrnuje celkem 6 dílčích lokalit/podnětů, které jsou označeny pořadovým číslem, pod kterým byl podnět zařazen do projednání návrhu zadání změny č.3. Lokalita/podnět č. 31 byl, s ohledem na vazby v území a způsob budoucího využití, rozdělen na tři části.

Dílčí podněty jsou rozděleny podle katastrálních území na Dobrovice, Úherce, Týnec. c.4.1. Dobrovice Lokalita číslo / Podmínky řešení

Návrh a podmínky řešení změny

Limity rozvoje

28/3

VP – výrobní plochy, sklady

  





CHLÚ Bezno Ochranné pásmo vrchního vedení VVN 2x110 kV Ochranné pásmo vlečky ČD

Lokalita není komunikačně přístupná. Je součástí změny lokality č. 31.II/3. Využití lokality 28/3 je značně omezeno ochranným pásmem vrchního vedení VVN a je možné pouze ve spojení se záměrem Cukrovaru TTP a.s. na rozšíření areálu, při zabezpečení obslužných komunikací a technické infrastruktury v území. Lokalitu je nutné řešit spolu s lokalitou č. 31.II/3 územní studií jako celek, vč. dopravní a technické infrastruktury.


3


Lokalita číslo / Podmínky řešení


Limity rozvoje

30/3


 CHLÚ Bezno  Pásmo hygienické ochrany vodního zdroje II. stupně (2b)  Ochranné pásmo vlečky ČD

 Lokalita je součástí zastavěného území města. Přímo navazuje na plochy výroby, skladů (VP) ze kterých je i přístupná. Změnou je řešeno rozšíření stávajícího areálu firmy EVEDO a.s.  Jedná se o změnu funkčního využití území z ploch bydlení individuálního (BI) na plochy výroby, skladů (VP). Požadované funkční využití nesmí svým budoucím využitím a provozem obtěžovat své okolí. 31.I/3


 CHLÚ Bezno  Ochranné pásmo vlečky ČD

 Lokalita je součástí výhledově urbanizovatelných ploch s možným využitím pro výrobu a skladování.  Změnou je řešeno přeřazení ploch výhledově zastavitelných do ploch návrhových s využitím pro funkci VP výrobní plochy, sklady. Jedná se o rozšíření ploch pro skladování cukrů firmy Cukrovary TTD a.s. Změna nevyvolává specielní požadavky na řešení či realizaci změny. 31.II/3

OT – technická vybavenost

 CHLÚ Bezno  Ochranné pásmo vrchního vedení VVN (2x110 kV, VN 22 kV)  Ochranné pásmo vlečky ČD  Meliorované plochy, odvodňovací příkop

 Lokalita je katastrální hranicí Úherce - Dobrovice rozdělena na dva celky. Severně navazuje, přes těleso železniční tratě – vlečky ČD, na areál Cukrovaru TTD a.s. Změnou je řešeno využití ploch pro funkci OT – technická vybavenost (sedimentační nádrž pro ČOV). Jedná se o rozšíření ploch pro výrobu tekutých cukrů firmy Cukrovary TTD a.s.  Lokalitu je nutné řešit územní studií jako jeden celek, spolu s lokalitou č. 28/3, z důvodu společného řešení obsluhy území, napojení na areál Cukrovaru a nezbytné technické infrastruktury. Rizika z provozu budou minimalizována technickým návrhem řešení konkrétního záměru v návaznosti na provozní řád cukrovaru.  Výrazným omezujícím faktorem je ochranné pásmo vedení VN a zejména VVN po obvodu území a ochranné pásmo železniční vlečky.  Požaduje se řešit územně technická opatření k zabezpečení melioračních zařízení v území a k retenci vody a k zachování průchodnosti území po veřejné komunikaci.  Záměr bude nutné podrobit zjišťovacímu řízení, v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů – bod 10.3 přílohy č. 1 – „odkaliště, kalová pole, haldy a odvaly“. 31.III/3


 CHLÚ Bezno  Ochranné pásmo vrchního vedení VVN 2x110 kV, VN 22 kV  Ochranné pásmo vlečky ČD  Meliorované plochy, odvodňovací příkop

 Lokalita je katastrální hranicí Úherce - Dobrovice rozdělena na dva celky. Současně je oddělena koridorem ochranného pásma vrchního vedení VVN 2x110 kV, VN 22 kV a tělesem železniční vlečky od areálu Cukrovaru TTD a.s.  Změnou je řešeno využití ploch pro funkci VP výrobní plochy, sklady. Jedná se o rozšíření ploch Cukrovaru TTD a.s. Lokalitu je nutné řešit územní studií jako jeden celek spolu se zbývající částí na k.ú. Úherce, ve vazbě na lokality č. 31.II./3 a 28/3, z důvodu společného řešení obsluhy území, napojení na areál Cukrovaru a potřebné technické infrastruktury.  Požaduje se řešit územně technická opatření k zabezpečení melioračních zařízení v území a k retenci vody.  Požaduje se zachovat/řešit průchodnost území komunikací propojující místní části Dobrovice. © Územní plán města Dobrovice - Návrh změny č. 3.II

4

c.4.2. Úherce Lokalita číslo / Podmínky řešení


Limity rozvoje

31.II/3

OT – technická vybavenost

 CHLÚ Bezno  Ochranné pásmo vrchního vedení VVN 2x110 kV, VN 22 kV  Ochranné pásmo vlečky ČD  Meliorované plochy, odvodňovací příkop

 Lokalita je katastrální hranicí Úherce - Dobrovice oddělena od lokality 31.II./3 na k.ú. Dobrovice. Lokalitu je nutné řešit územní studií jako jeden celek, spolu s lokalitou č. 28/3, z důvodu společného řešení obsluhy území, napojení na areál Cukrovaru a potřebné technické infrastruktury (viz. 31.II./3 na k.ú. Dobrovice).  Požaduje se řešit územně technická opatření k zabezpečení melioračních zařízení v území a k retenci vody a k zachování průchodnosti území po veřejné komunikaci.  Ostatní podmínky viz 31.II./3 na k.ú. Dobrovice 31.III/3


 CHLÚ Bezno  Ochranné pásmo vrchního vedení VVN 2x110 kV, VN  Ochranné pásmo vlečky ČD  Meliorované plochy, odvodňovací příkop

 Lokalita je katastrální hranicí Úherce - Dobrovice rozdělena na dva celky. Současně je oddělena koridorem ochranného pásma vrchního vedení VVN 2x110 kV, VN 22 kV a tělesem železniční vlečky od areálu Cukrovaru TTP a.s.  Změnou je řešeno využití ploch pro funkci VP výrobní plochy, sklady. Jedná se o rozšíření ploch Cukrovaru TTD a.s. Lokalitu je nutné řešit územní studií jako jeden celek se zbývající částí na k.ú. Dobrovice, ve vazbě na lokality č. 31.II./3 a 28/3, z důvodu společného řešení obsluhy území, napojení na areál Cukrovaru a potřebné technické infrastruktury.  Požaduje se řešit územně technická opatření k zabezpečení melioračních zařízení v území a k retenci vody.  Požaduje se zachovat/řešit průchodnost území komunikací propojující místní části Úherce – Dobrovice. c.4.3. Týnec Lokalita číslo / Podmínky řešení


34/3


Limity rozvoje  

 



Ochranné pásmo vrchního vedení VN a TS ÚSES – lokální biokoridor

Lokalita přímo navazuje na zastavěné plochy a je určena k rozšíření stávajícího areálu s využitím VP – výrobní plochy, sklady. Dopravně je přístupná ze stávající komunikace ploch výroby. Řešení lokality vyvolává požadavek na přeložení lokálního biokoridoru do nové trasy východně od lokality, tj. podél pozemku p.č. 416, k.ú. Týnec u Dobrovice a dále jižním směrem s opětovným napojením na stávající biokoridor. Výrazným omezujícím faktorem je OP vedení VN protínající území ve směru sever – jih.

V lokalitách změn budou respektovány podmínky/limity stanovené pro využití území, tj.:      

Ochranné pásmo železniční vlečky (30 m od osy krajní koleje) Ochranné pásmo vrchního vedení VVN 2x110 kV, VN 22 kV a TS Pásmo hygienické ochrany vodních zdrojů II.b CHLÚ Bezno (Mělnická pánev) – viz kapitola e.4 ÚSES lokální biokoridor – viz kapitola e.2 Meliorované plochy, odvodňovací příkop – viz kapitola e.3


5

c.5 Systém sídelní zeleně 

Systém sídelní zeleně není změnou č. 3.II ÚPM dotčen.

d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování Koncepce veřejné infrastruktury navržená v ÚPM Dobrovice a jeho následnými změnami zůstává beze změny. d.1 Dopravní infrastruktura 





Změna č. 3.II nenavrhuje konkrétní dopravní řešení jednotlivých rozvojových lokalit. U lokalit č. 30/3 na k.ú. Dobrovice a 34/3 na k.ú. Týnec bude přístup ze stávajících ploch výroby, které se změnou územního plánu rozšiřují. Detailní řešení rozšíření ploch areálu Cukrovaru TTP a.s., tj. změna 31.II/3 a 31.III/3, a jejich dopravní obsluha bude předmětem podrobnější dokumentace - územní studie. Předpokládá se využití dříve částečně realizované nové přístupové komunikace a komunikací areálu Cukrovaru. V lokalitě 31.II/3 a 31.III/3 je potřeba řešit průchodnost území, tj. místní komunikaci spojující Úherce s jižní částí Dobrovice, vč. napojení cyklotrasy Dobrovice - Pěčice.

Katastrální území

Dobrovice Úherce Týnec

Lokalita číslo

Návrh a podmínky řešení

28/3

 Řešit společně s lokalitami 31.II a 31.III/3 - podmínky viz výše.

30/3

 Přístupnost lokality bude řešena ze stávajících ploch výroby, skladů (VP).

31.I/3

 Přístupnost lokality bude řešena z komunikací areálu Cukrovaru.

31.II/3 31.III/3

 Řešit územní studií, včetně lokality 28/3 - podmínky viz výše.

34/3

 Přístupnost lokality bude řešena ze stávajících ploch výroby, skladů (VP)

d.2 Technická infrastruktura Koncepce technické infrastruktury zůstává změnou č. 3.II nedotčena. Dílčí lokality musí být realizovány v souladu s touto koncepcí. d.2.1. Zásobování pitnou vodou a odkanalizování Zásobování pitnou vodou  

Návrhem změny č. 3.II jsou respektovány požadavky na řešení trasy vodovodního přivaděče skupinového vodovodu Dobrovice s připojením na stávající ČS III, pro zlepšení zásobování města Dobrovice pitnou vodou. Je navrženo nebo podmínkou realizace dílčích změn je požadováno:



Lokalita číslo


28/3; 31.I/3; 31.II/3; 31.III/3

 Případné nároky na zásobování vodou budou řešeny v rámci systému zásobování vodou celého Cukrovaru. Detailní řešení bude předmětem podrobnější dokumentace - územní studie.

30/3

 Případné nároky na zásobování vodou budou řešeny v rámci systému zásobování vodou navazujících výrobních ploch.

34/3

 Předložený záměr bioplynové stanice předpokládá využít k provozu, tj. ředění vstupního substrátu, dešťovou povrchovou vodu ze zásobní jímky.  Další nároky na zásobování pitnou vodou nejsou v záměru uvedeny.


6

Odkanalizování   

Katastrální území Dobrovice má vybudovanou jednotnou kanalizaci, která podchycuje cca 85 % města a je zakončena čistírnou odpadních vod (dále jen ČOV). Územním plánem je řešeno napojení sídel Bojetice, Týnec, Úherce, Sýčina, Chloumek na ČOV. Ve zbývajících částech území, kde není veřejná kanalizace, je řešena likvidace splaškových vod individuálně v jímkách se svozem na centrální ČOV.


Dobrovice Úherce

Týnec



Lokalita číslo


28/3; 31.I/3; 31.II/3; 31.III/3

 Případné nároky na odkanalizování budou řešeny v rámci systému odkanalizování celého Cukrovaru, tj. technologické vody na ČOV cukrovaru, splaškové vody na ČOV města. Detailní řešení bude předmětem podrobnější dokumentace - územní studie.

30/3

 Případné nároky na odkanalizování budou řešeny v rámci systému kanalizace navazujících výrobních ploch.

34/3

 Případné nároky na odkanalizování budou řešeny v rámci systému kanalizace navazujících výrobních ploch, tj. jímány v bezodtokové jímce splaškových vod a vyváženy na ČOV.

V rámci změn v území je nutné respektovat ochranná pásma rozvodů a zařízení zásobování pitnou vodou a odkanalizování.

Odtok dešťových vod  

Odtok dešťové vody ze střech a zpevněných ploch výrobních areálů bude minimalizován vsakem na pozemcích, příp. napojením na systém dešťové kanalizace navazujících výrobních ploch. V lokalitě změny č. 34/3 budou dešťové vody jímány a využívány v provozu (viz Zásobování vodou).

d.2.2. Energetika, spoje Zásobování elektrickou energií  

Pokrytí nárůstu spotřeby energie v souvislosti se změnou č. 3.II územního plánu bude řešeno napojením na stávající sekundární síť nebo posílením či lokalizací nových trafostanic v rámci ploch změny. Pro případné vyšší potřeby elektrické energie Cukrovaru TTP a.s. je vymezena ve schváleném ÚP lokalita pro umístění rozvodny.





Lokalita číslo


30/3

 Zásobení elektrickou energií bude zajištěno ze stávajících zařízení v navazujících výrobních plochách.

31.I/3

 Lokalita přímo navazuje na plochy Cukrovaru a lihovaru TTP a.s. Zásobení elektrickou energií bude zajištěno rozšířením stávajících rozvodů v areálu cukrovaru.

28/3; 31.II/3; 31.III/3

 Nároky na zásobení elektrickou energií budou řešeny v rámci energetického systému celého Cukrovaru. Detailní řešení bude předmětem podrobnější dokumentace - územní studie.

34/3

 Záměr bioplynové stanice předpokládá vybudování kogenerační jednotky.  Zásobení elektrickou energií bude zajištěno přípojkou (400/230 V) z vlastního zdroje, s využitím v objektech navazujících výrobních ploch a s propojením na rozvodnou síť v území.

Výrazným omezujícím faktorem využití ploch 28/3, 31.II/3, 31.III/3 a 34/3 je ochranné pásmo vedení VVN a VN. Bude řešeno v rámci dalšího stupně projektové dokumentace se správcem sítě.


7

Zásobování plynem 

V současné době jsou plynofikovány Dobrovice, Bojetice, Týnec, Úherce, Libichov a Sýčina. Jedná se o propojenou středotlakou síť napojenou na VTL regulační stanici Dobrovice.



Lokalita číslo


30/3

 Změnou územního plánu dojde k rozšíření stávajících ploch výroby, skladů (VP). Lokalita bude využívána pro skladování. Nároky na zásobování plynem nejsou.

31.I/3

 Lokalita přímo navazuje na plochy Cukrovaru TTP a.s. a bude využívána pro skladování tekutých cukrů. V případě potřeby bude lokalita napojena rozšířením stávajících rozvodů plynu v areálu cukrovaru.

28/3 31.II/3 31.III/3

 Lokalita 28/3 a 31.II./3. bude využita na sedimentační nádrž pro ČOV. Nároky na zásobování plynem nejsou.  Lokalita 31.III./3 bude využívána pro výrobu tekutých cukrů. Případné nároky na zásobení plynem budou řešeny v rámci systému plynofikace celého Cukrovaru. Detailní řešení bude předmětem podrobnější dokumentace - územní studie.

34/3



 Změnou územního plánu dojde k rozšíření stávajících ploch výroby, skladů (VP). V rámci předloženého záměru není s plynovou přípojkou z veřejné sítě uvažováno.

V rámci změn v území je nutné respektovat ochranná a bezpečnostní pásma rozvodů a zařízení plynu.

Spoje a telekomunikace 

Předmětná změna nevyvolává požadavky na řešení sítě spojů a telekomunikací. Napojování nových lokalit bude řešit provozovatel sítě na základě konkrétních požadavků.

d.3 Občanské vybavení 

Předmětná změna nevyvolává požadavky na řešení občanského vybavení. Struktura zařízení základní občanské vybavenosti je v navazujícím území města řešena. Další nespecifikované nároky na služby jsou řešeny v rámci stanovených regulativů funkčního a prostorového uspořádání území.

e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně e.1) Koncepce uspořádání krajiny   

Změna č. 3.II ÚPM Dobrovice se nedotýká celkové koncepce uspořádání krajiny navržené v územním plánu města. Pro lepší začlenění navržených ploch do krajiny jsou stanovena opatření (uvedená v kapitole f.2). V rámci lokalit 31.II a 31.III bude zachována/řešena prostupnost krajiny.

e.2) Územní systém ekologické stability 



Územní systém ekologické stability – lokální biokoridor (dle výkresu LBK 22), procházející po východním okraji lokality 34/3, je řešen v rámci změny č. 3.II ÚPM k přeložení do nové trasy východně od lokality, tj. podél parcely č. 416 (ostatní plochy), k.ú. Týnec u Dobrovice a dále jižním směrem s opětovným napojením na stávající biokoridor na hraně parcely č. 14/1. Pro průchod biokoridoru bude ponechán pás v dosavadní celkové šíři cca 30 m. Ostatní prvky ÚSES nejsou změnou č. 3.II ÚPM dotčeny.

e.3) Ochrana před povodněmi 

V lokalitách řešených změnou č. 3.II nejsou evidovány vodní toky způsobující záplavy. Záplavové území nebylo stanoveno.


8



V území změn č. 31.II/3 a 31.III/3 se nachází meliorační zařízení, která je nutné respektovat, příp. provést technická opatření k zabezpečení jejich funkčnosti.

e.4) Ochrana nerostných surovin  

Na území změny č.3.II ÚPM Dobrovice zasahuje chráněné ložiskové území Bezno (dále jen CHLÚ Bezno), které bylo stanoveno pro ochranu výhradního ložiska černého uhlí č. 075300 Mělnická pánev. S těžbou se prozatím i do výhledu neuvažuje. V případě realizace staveb a zařízení netěžebního charakteru na území CHLÚ Bezno je třeba postupovat dle § 18 a 19 horního zákona a dle rozhodnutí OBÚ Kladno č.j. 1493/90/460.2/Ha/St ze dne 26. Listopadu 1990.

f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu f.1) Podmínky pro vymezení ploch s rozdílným způsobem využití 

Lokality č. 30/3, 31.I/3, 31.III/3, 34/3 jsou změnou č. 3.II zařazeny do ploch VP – Výrobní plochy, sklady. Pro ně byly určeny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (funkční regulativy) v Obecně závazné vyhlášce č. 1/2001 a č. 2/2005, o závazných částech územního plánu města Dobrovice. Regulativ podmínek rozdílného způsobu využití se doplňuje: Nepřípustné využití: - uzavření průchodnosti území/krajiny výrobními areály



Lokality č. 28/3 a 31.II/3 jsou změnou č. 3.II řešeny jako plocha OT – Technická vybavenost (sedimentační nádrž pro ČOV). Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (funkční regulativy) byly stanoveny Obecně závaznou vyhláškou č. 1/2001 a č. 2/2005, o závazných částech územního plánu města Dobrovice. Regulativ podmínek rozdílného způsobu využití se doplňuje: Nepřípustné využití: - uzavření průchodnosti území/krajiny areálem technické vybavenosti



Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (funkční regulativy) VP – výrobní plochy, sklady a OT – technická vybavenost (sedimentační nádrž pro ČOV) budou doplněny v příloze č.1, Regulativy funkčního využití území, a) regulativy pro sídelní plochy, Obecně závazné vyhlášky č. 1/2001 a č. 2/2005, o závazných částech územního plánu města Dobrovice.

f.2) Stanovení podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu  

Vzhledem k charakteru využití lokalit č. 28/3, 31.I/3, 31.II/3, 31.III/3, 34/3 nebude při dodržení následujících podmínek prostorového uspořádání dotčen krajinný ráz. Podmínky prostorového uspořádání pro lokality s využitím ploch VP – výrobní plochy, sklady:  Instalovaná zařízení/objekty nepřekročí výškou a velikostí hmot hal stávající zástavbu výrobního areálu na který budou navazovat.  Prostorové regulativy budou upřesněny územní studií tam kde zpracování je podmínkou využití ploch.



Podmínky prostorového uspořádání pro lokality s využitím ploch OT – technická vybavenost (sedimentační nádrž pro ČOV):  Součástí lokalit budou plochy zeleně střední (keřové) a vrostlé (stromy).  Rozsah zpevněných ploch bude omezen na nutné minimum pro obsluhu.  Prostorové regulativy budou upřesněny územní studií, tam kde zpracování je podmínkou pro využití lokalit.



Podmínky prostorového uspořádání s využitím ploch VP – výrobní plochy, sklady a OT – technická vybavenost (sedimentační nádrž pro ČOV) budou doplněny v příloze č.1, Regulativy funkčního využití území, a) regulativy pro sídelní plochy, Obecně závazné vyhlášky č. 2/2005, o závazných částech územního plánu města Dobrovice.

g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit © Územní plán města Dobrovice - Návrh změny č. 3.II

9

g.1) Veřejně prospěšné stavby, pro které lze vyvlastnit (dle § 170 stavebního zákona) 

Změnou č. 3.II nejsou navrhovány žádné veřejně prospěšné stavby ani není seznam veřejně prospěšných staveb navržených ÚPM Dobrovice a jeho změnami.

g.2) Veřejně prospěšná opatření, pro které lze vyvlastnit 

Změnou č. 3.II nejsou navrhována žádná veřejně prospěšná opatření pro která lze práva k pozemkům vyvlastnit v souladu s § 107 stavebního zákona.

g.3) Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu 

Požadavky civilní ochrany  Změnou č.3/II územního plánu města Dobrovice nedochází ke změně či navýšení požadavků civilní ochrany, které byly navrženy územním plánem a změnou č.1 územního plánu města. Změnou č.3/II se nemění podmínky v území.

h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo 

Změnou č. 3.II ÚPM nejsou vymezeny stavby, na které lze uplatnit předkupní právo dle §101 stavebního zákona.

i) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování Změna č. 3.II ÚPM Dobrovice vymezuje lokality/plochy ve kterých je podmínkou pro rozhodování prověření změn jejich využití územní studií. Jedná se o lokality na k.ú. Dobrovice, Úherce:  

28/3 a 31.II/3 31.III/3

Důvodem je zejména požadavek komplexního řešení dopravní a technické infrastruktury ve vazbě na stávající areál Cukrovaru.. Tab.: Podmínky pořízení územní studie pro lokality 28/3, 31.II/3 Zadání pro pořízení územní studie

Vymezení řešeného území

 Území pro pořízení územní studie je vymezeno:  Lokalitami 28/3, 31.II/3, 31.III/3, tj. zastavitelnou plochou vymezenou graficky ve výřezu výkresu Komplexní urbanistický návrh území, ve změně č. 3.II ÚPM.  Parcelami nebo částmi parcel, které jsou vymezeny v kapitole: č.2 Vymezení zastavitelných ploch změny č. 3.II.

Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití

 Využití zastavitelných ploch řešit v souladu s regulativy pro VP výrobní plochy, sklady a OT technická vybavenost a v souladu s podmínkami stanovenými ve změně č. 3.II ÚPM.  Stanovit základní regulační podmínky pro jednotlivé stavební parcely a objekty.  Stanovit pořadí změn v území / etapizaci a stavby podmiňující využití lokalit.

Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb

 Základní prostorové uspořádání zástavby v lokalitě odvinout od návrhu sítě komunikací nezbytných pro připojení ploch a souvisících zařízení na stávající komunikace navazujícího výrobního areálu.  Rizika z provozu budou minimalizována technickým návrhem řešení konkrétního záměru v návaznosti na provozní řád cukrovaru.  Podmínky prostorového uspořádání území musí být upřesněny územní studií před zahájením realizace změny, z důvodu požadavku komplexního řešení dopravní a technické infrastruktury.


10


Požadavky na řešení veřejné infrastruktury

 Zásobování lokality pitnou vodou řešit napojením na nejbližší vedení vodovodních řadů výrobního areálu.  Odkanalizování území řešit s napojením na stávající kanalizační systém výrobního areálu Cukrovaru.  Zásobování elektrickou energií řešit napojením na nejbližší trafostanici ve stávajícím výrobním areálu. Rozvody NN řešit kabelovým vedením.  Zásobování lokality zemním plynem není uvažováno.  Řešit napojení lokalit do základní sítě obslužných komunikací stávajícího výrobního areálu.

Požadavky vyplývající z podmínek v území

 Zachovat/řešit stávající prostupnost území v lokalitě (komunikační spojení Úherce - Dobrovice).  Požaduje se řešit územně technická opatření k zabezpečení melioračních zařízení v území a k retenci vody.

Lhůta pro pořízení územní studie

 36 měsíců ode dne schválení změny č. 3.II.

Obsah územní studie

 Územní studie bude obsahovat textovou a grafickou část a bude zpracována dle požadavků vyplývajících ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a prováděcích předpisů.

Údaje o pořizovateli


Tab.: Podmínky pořízení územní studie pro lokalitu 31.III/3 Zadání pro pořízení územní studie

Vymezení řešeného území

 Území pro pořízení územní studie je vymezeno:  Lokalitou 31.III/3, tj. zastavitelnou plochou vymezenou graficky ve výřezu výkresu Komplexní urbanistický návrh území, ve změně č. 3.II ÚPM.  Parcelami nebo částmi parcel, které jsou vymezeny v kapitole: č.2 Vymezení zastavitelných ploch změny č. 3.II.

Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití

 Využití zastavitelné plochy řešit v souladu s regulativy pro VP výrobní plochy, sklady a v souladu s podmínkami stanovenými ve změně č. 3.II ÚPM.

Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb

 Základní prostorové uspořádání zástavby v lokalitě odvinout od návrhu sítě komunikací nezbytných pro připojení ploch a souvisících zařízení na stávající komunikace navazujícího výrobního areálu.  Rizika z provozu budou minimalizována technickým návrhem řešení konkrétního záměru v návaznosti na provozní řád cukrovaru.  Podmínky prostorového uspořádání území musí být upřesněny územní studií před zahájením realizace změny, z důvodu požadavku komplexního řešení dopravní a technické infrastruktury.

Požadavky na řešení veřejné infrastruktury

 Zásobování lokality pitnou vodou řešit napojením na nejbližší vedení vodovodních řadů výrobního areálu.  Odkanalizování území řešit s napojením na stávající kanalizační systém výrobního areálu Cukrovaru.  Zásobování elektrickou energií řešit napojením na nejbližší trafostanici ve stávajícím výrobním areálu. Rozvody NN řešit kabelovým vedením.  Zásobování lokality zemním plynem není uvažováno.  Řešit napojení lokalit do základní sítě obslužných komunikací navazujícího areálu na plochách lokalit 31.II/3 a 28/3.

Požadavky vyplývající z podmínek v území

 Zachovat/řešit stávající prostupnost území v lokalitě (komunikační spojení Úherce - Dobrovice).  Požaduje se řešit územně technická opatření k zabezpečení melioračních zařízení v území a k retenci vody.

Lhůta pro pořízení územní studie

 60 měsíců ode dne schválení změny č. 3.II.

Obsah územní studie

 Územní studie bude obsahovat textovou a grafickou část a bude zpracována dle požadavků vyplývajících ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a prováděcích předpisů.


11

j) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití Změna č. 3.II ÚPM Dobrovice nevymezuje plochy, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití. k) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv Změna č. 3.II ÚPM Dobrovice nevymezuje plochy a koridory územních rezerv. l) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů připojené grafické části  

Textová část územního plánu obsahuje 12 stránek psaného textu. Grafická část územního plánu obsahuje čtyři výřezy výkresu č.1 v měřítku 1 : 5 000, jeden výřez výkresu č.2 v měřítku 1 : 10 000

 

Odůvodnění územního plánu obsahuje 8 stránek psaného textu. Odůvodnění územního plánu obsahuje 3 výřezy výkresu č. 7 v měřítku 1 : 5 000

Podklady: 

Bioplynová stanice Týnec u Dobrovice: Oznámení záměru podle přílohy č.3 zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí / duben 2007 Zpracoval: EKORA s.r.o, Praha 4, Ing. Vladimír Závodský



Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice: Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí zpracované na základě § 10e, § 10i a podle přílohy č.9 zákona č.100/2001 Sb.,o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů / červenec 2009 Zpracoval: GHC Regio s.r.o., Olomouc, Ing. Aleš Calábek



Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice: Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí podle přílohy zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů / listopad 2010 Zpracoval: GHC Regio s.r.o., Olomouc, Ing. Aleš Calábek


12

GRAFICKÁ ČÁST


13

ODŮVODNĚNÍ


14


DOBROVICE ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3.II NÁVRH

BŘEZEN . 2011

MĚST O DO BROVICE


DOBROVICE ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3.II NÁVRH

Pořizovatel :


Zpracovatel : Ing. arch. Hana Drdová RNDr. Iveta Lukášová Ing. Karel Kout

BŘEZEN . 2011

OBSAH Textová část a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem …………………………………………. 2 b) Údaje o splnění zadání a splnění pokynů pro zpracování návrhu ………………………………….. 3 c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení změny č. 3.II na udržitelný rozvoj území …………………………………………………….……….… 5 c.1 Zdůvodnění řešení c.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení změny č.3.II, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území d)

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí ……………………….. 7

e)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ………………………………………………………………….7 e.1 Zemědělský půdní fond (ZPF) e.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa

Grafická část Výkres předpokládaných záborů ZPF – výřezy výkresu č.7.

Pozn.: a) Koordinační výkres není zpracován, protože jde o změnu územního plánu města Dobrovice schváleného před rokem 2007. b) Výkres širších vztahů není změnou č. 3.II dotčen. Schéma širších vztahů je vloženo do textu.

Odůvodnění změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice

1

a) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŢÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Vyhodnocení koordinace vyuţívání území z hlediska širších vztahů Území města Dobrovice je vymezeno administrativně správním územím města, které zahrnuje katastrální území Dobrovice, Bojetice, Holé Vrchy, Chloumek, Libichov, Sýčina, týnec, Úherce. Obec je začleněna do Středočeského kraje. Z hlediska státní správy je správním obvodem pověřeného Městského úřadu Dobrovice, příslušnou obcí s rozšířenou působností je Mladá Boleslav. Spádově inklinuje obec především do Mladé Boleslavi. Významná je role Dobrovice jakožto místního centra pro širší okolí. Základní obsluhu území Dobrovice využívá celkem 21 sídel s cca 6 tisíci obyvateli. 

Vnější vztahy jsou determinovány spádovostí především do Mladé Boleslavi, kam obyvatelé obce dojíždí za prací, do škol a za službami.

Dobrovice je, z hlediska dopravně přepravních a územních souvislostí, součástí jihovýchodního sektoru územního celku Mladoboleslavsko. Pro širší vnější vazby obce Dobrovice jsou klíčovými silnice III. třídy zajišťující dopravní obsluhu jednotlivých sídel administrativního území obce. Jedná se o silnice III/2754 (napojením na I/10 v Brodcích a na I/38 v Libichově), III/2755 (Dobrovice - Němčice), III/2756 (napojení Sýčiny a křižovatka se silnicí III/2754), III/27511 (Kosořice - Dobrovice), III/27514 (Dobrovice - Týnec), III/27515 (Semčice – Holé Vrchy – Kolomuty a napojení na silnici I/16), III/27944 (Nepřevázka I/38 – Dobrovice – Semčice. 

Změna č. 3.II ÚP města Dobrovice silnice III. třídy a jejich ochranná pásma respektuje.

Územím procházejí četné nadřazené systémy dopravní a technické infrastruktury, které změna č. 3.II územního plánu respektuje.  V západní části je to železniční trať trvalého významu (Nymburk - Mladá Boleslav, významný tah silniční I/38 a podél probíhající dálkový plynovod.  Východního okraje Dobrovice se dotýká trasa VVN 2x110 kV. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem  V roce 2002 byla zpracována Územní prognóza velkého územního celku (VÚC) Mladoboleslavsko, která byla projednána jako koncept ÚP VÚC Mladoboleslavska. Požadavky vyplývající z této prognózy byly zapracovány do územního plánu města a následujících změn. Dokumentace se používá, z důvodu neukončení procesu projednávání, jako územně plánovací podklad. Pro změnu územního plánu města Dobrovice nevyplývají z konceptu ÚP VÚC žádné požadavky. To platí i pro širší územní vztahy.  Územně plánovací dokumentace kraje, Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR), nebyla dosud podle § 41 stavebního zákona vydána. Zastupitelstvem Středočeského kraje bylo usnesením č. 38-26/2008/ZK ze dne 18. června 2008 schváleno jejich zadání podle § 187 odst. 4 stavebního zákona. Pro řešené území změny č. 3.II nestanovuje tato dokumentace žádné požadavky. Závěr   

Změna č.3.II územního plánu se nedotýká širších územních vztahů, platí vymezení územním plánem. Význam města Dobrovice zůstává ve struktuře osídlení zachován. Požadavky na řešení stavby vodovodního přivaděče skupinového vodovodu Mladá Boleslav a kanalizační stoky od obce Kosořice do ČOV Dobrovice byly zahrnuty již do řešení změny č. 1 územního plánu města Dobrovice. Řešením změny č. 3.II jsou tyto požadavky respektovány.


2

Schéma širších vazeb v území

b) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ZMĚNY Důvod pořízení změny č. 3.II územního plánu Územní plán města Dobrovice byl schválen Zastupitelstvem města Dobrovice dne 19.6.2001 usnesením č. 8/01. Změna č. 1 územního plánu města byla schválena 18.10.2005, usnesením č. 113/05. V současné době jsou dále zpracovány a schváleny změny územního plánu města Dobrovice č. 2, č. 3.I a č. 4. Požadavek pořídit změnu č. 3 vyplynul z předložených dílčích podnětů, které podali individuální vlastníci pozemků. Průběh pořízení změny č. 3.II územního plánu Usnesením č. 58/06 ze dne 13.6.2006 rozhodlo Zastupitelstvo města Dobrovice o pořízení změny č.3 územního plánu města Dobrovice.  S účinností nového stavebního zákona se stal pořizovatelem územního plánu a jeho změn Magistrát města Mladá Boleslav, který je příslušným úřadem územního plánování, ve smyslu ustanovení § 6 stavebního zákona. Město Dobrovice požádalo ÚÚP Mladá Boleslav o pořízení změny č. 3.II dopisem čj. 486/07 ze dne 22.2.2007.  Veřejnoprávní projednání návrhu zadání bylo zahájeno 25. srpna 2006 oznámením veřejnou vyhláškou. Na základě výsledků projednání návrhu zadání bylo rozhodnuto o rozdělení změny Odůvodnění změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice

3

     

 

č. 3 na změnu č. 3.I a na změnu č. 3.II závazné části územního plánu. Změna č. 3.I řešila bezproblémové dílčí podněty a byla zpracována v roce 2007 - 2008. Změna č. 3.II zahrnuje podněty, pro které je třeba provést vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí, jak vyplynulo z projednání návrhu zadání změny č. 3. závazné části územního plánu. Zadání pro zpracování změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice bylo schváleno usnesením Zastupitelstva města Dobrovice č. 147/06 dne 19.12.2006. Koncept změny č.3.II byl zpracován v roce 2009. Současně bylo zpracováno Posouzení vlivu územního plánu na ŽP, které zpracoval GHC regio s.r.o. Olomouc, autorizovaná osoba Ing. Aleš Calábek (2008 – 2009). Požadavky na řešení, které vyplynuly z projednání konceptu změny č.3.II, zapracoval nový pořizovatel (PRISVICH, S.R.O. – Ing. Ladislav Vich) do Pokynů pro zpracování návrhu změny č. 3.II ÚPM Dobrovice. Pokyny pro zpracování návrhu změny č. 3.II ÚPM Dobrovice byly schváleny usnesením Zastupitelstva města Dobrovice č. 158/2010 ze dne 14.12.2010. Současně tímto usnesením schválilo zastupitelstvo vypuštění požadavku na zpracování konceptu ze zadání a doplnění požadavku na zpracování dokumentace „Vyhodnocení vlivu změny č. 3.II ÚPM Dobrovice na udržitelný rozvoj území“, jako nedílnou součástí návrhu změny č. 3.II ÚPM Dobrovice. „Vyhodnocení vlivu změny č. 3.II ÚPM Dobrovice na udržitelný rozvoj území“ zpracoval GHC regio s.r.o. Olomouc, autorizovaná osoba Ing. Aleš Calábek v prosinci 2010. Návrh změny č. 3.II byl zpracován v lednu 2011.

Údaje o splnění zadání 

 

V průběhu zpracování konceptu změny č. 3.II podal žadatel podnětu č. 30/3 písemnou žádost o výrazné zredukování jeho požadavku pouze na malou plochu při stávajícím areálu. Podnět č. 21/3, který měl požadavek na využití stanoven podle navazující lokality č. 30/3, se tím stal zcela izolovanou lokalitou, vyčleněnou v zemědělských plochách. Na základě urbanistického posouzení území v širších souvislostech byl podnět č. 21/3 v průběhu řešení konceptu a návrhu ze změny vyřazen a doporučen řešit v rámci nového územního plánu. Podmínkou řešení lokalit č. 31.II./3 a 31.III./3 změnou č. 3 územního plánu města Dobrovice bylo, dle schváleného zadání, kapitoly n) Okruhy problémů řešení vyplývající z průzkumů a rozborů, doplnění podkladů. Podklady byly upřesněny vymezením lokalit v katastrální mapě. Krajský úřad, jako příslušný úřad podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, uplatnil požadavek na posouzení změny č. 3.II z hlediska vlivů na životní prostředí. Koncept zpracovaný na základě zadání byl předložen k posouzení vlivů na životní prostředí, závěry byly zapracovány a výsledné znění konceptu bylo předloženo k projednání.  Vyhodnocení vlivů na životní prostředí bylo zpracováno se závěry: Lokalita číslo

Závěry

21/3

Lokalita byla z konceptu řešení vypuštěna viz výše a nebyla dále posuzována.

28/3 + 31.II/3



Doporučeno zahrnout do změny územního plánu s podmínkou: Tyto 2 lokality řešit jako celek z důvodu společného řešení obsluhy území. Rizika z provozu budou minimalizována technickým návrhem řešení konkrétního záměru v návaznosti na provozní řád cukrovaru. V souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, bude nutné záměr realizovaný na těchto lokalitách v dalším stupni jeho přípravy, tj. před vydáním územního rozhodnutí, podrobit zjišťovacímu řízení dle bodu 10.3 přílohy č. 1 k zákonu: „odkaliště, kalová pole, haldy a odvaly“.

30/3, 31/3 31.III/3

Doporučeno zahrnout do změny územního plánu.

34/3

Doporučeno zahrnout do změny územního plánu. Rizika z provozu budou minimalizována správným technickým návrhem řešení konkrétního záměru v návaznosti na provozní řád organizace provozu.

V zadání nebyla uplatněna žádná stanoviska koncepčního charakteru, žádná jiná zásadní stanoviska ani připomínky či podněty.


4

 

Požadavky vyplývající ze Zadání jsou změnou č.3.II ÚPM respektovány. Změna ÚP pro lokalitu 31.III/3 je graficky vyznačena nad výkresem č.7 (Ochrana půdního fondu) pouze z části, neboť tento výkres neřeší území v plném rozsahu k.ú. a tudíž ani změna nemůže být zakreslena nad výkresem č.7 v plném rozsahu. Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení na zábor zemědělského půdního fondu je kompletně provedeno v kapitole č. e.1.

Údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu změny 

Textová část změny č. 3.II byla upravena dle pokynu PZ*10, v souladu s ust. § 188, odst. 3 a 4 stavebního zákona. Vyhodnocení vlivu změny č. 3.II na udržitelný rozvoj území dle bodu PZ*1 (pokyn PZ*9) bylo zpracováno jako samostatná složka návrhu změny firmou GHC regio s.r.o. Olomouc, autorizovaná osoba Ing. Aleš Calábek. Závěry byly zapracovány do přílohy odůvodnění podle požadavků vyplývajících ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a z přílohy č.5 prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokyn PZ*8 a PZ*5, tj. přeložka trasy lokálního biokoridoru byl zapracován. Pokyn PZ*7, tj. konzultace na ČEZ Distribuce proběhla 01/2011. Navrhované řešení změnou č. 3.II bylo odsouhlaseno, tj. řešení nároků na odběr elektrické energie v rámci požadované územní studie u lokalit 28/3, 31.II/3, 31.III/3. Změna č. 30/3 se týká změny využití ploch bydlení na plochy skladů, tzn. nové nároky na odběr elektrické energie nejsou. Změna č. 34/3 má vlastní zdroj elektrické energie. Pokyny PZ*4 a PZ*6, tj. PHO vodního zdroje a OP vlečky ČD, byly zapracovány jako limity využití území. V lokalitě 34/3 nejsou požadavky na zásobování pitnou vodou, proto pokyn PZ*3 se této lokality netýká.



 

 

c) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY Č. 3.II NA UDRŢITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ c.1 Zdůvodnění řešení   

 

   

Rozsah území řešeného změnou č. 3.II územního plánu města se týká katastrálních území Dobrovice, Týnec, Úherce. Základní urbanistická struktura a koncepce stanovená územním plánem zůstávají zachovány. Změna č. 3.II ÚPM zahrnuje výhradně jen konkrétně vymezené pozemky vlastníků, připouštějící jen omezený rozsah úprav platného územního plánu:  Změnu využití území bydlení BI na plochy výroby, skladů VP – aktualizace stavu (lokalita 30/3).  Požadavek na zařazení území rezerv výhledově zastavitelných do návrhových ploch (lokalita 31.I/3). Pouze lokality 28/3, 31.II/3, 31.III/3, 34/3 jsou součástí záměru zařazení nezastavitelných ploch do ploch zastavitelných s funkcemi definovanými v dílčích podnětech. Lokalita 34/3 je plochou pro uskladnění zemědělských produktů ve 2 silážních jamách pro zpracování v bioplynové stanici (BPS) na ploše firmy AGROFARMA Týnec s.r.o. Toto využití je v souladu s využitím smíšené krajinné plochy se zaměřením na zemědělskou produkci. Zařazení ploch do ploch výroby a skladů je snahou o vytvoření uceleného areálu BPS včetně technologie. Každá návrhová plocha (dílčí podnět) je zpracována komplexně s požadavky na realizaci ploch, zejména požadavky na dopravní a technickou infrastrukturu. Je stanovena podmínka společného řešení lokality č. 28/3, 31.II/3 a 31.III/3 územní studií jako celku, z důvodů společného řešení dopravní a technické infrastruktury. Podmínky stanovené územní studií budou respektovány v dalších stupních projektové dokumentace. Navrhované rozvojové plochy změny č. 3.II jsou situované mimo plochy bydlení, veřejnou a komerční vybavenost a rekreaci. Plochy rozvoje cukrovaru byly zvoleny z důvodu oddálení technologií dále od zastavěné části města (hluk, zápach), přímo technologicky navazují/jsou součástí výrobního procesu. Jako vhodné se jeví i využití bývalé železniční dráhy/vlečky pro komunikační napojení. V tomto koridoru se jeví jako vhodné vést i inženýrské sítě.


5





Územní rozsah vymezení změny č. 3.II a předpokládané využití lokalit (rozšíření stávajících výrobních ploch a skladů VP a plochy technické infrastruktury OT) respektuje rozdílný způsob využití ploch (funkční uspořádání území) s regulací přípustného, podmíněně přípustného a nepřípustného využití území dle dosavadní vyhlášky o závazných částech ÚPM Dobrovice. Navrhuje se doplnění Nepřípustného využití u regulativů ploch VP a OT a doplnění Podmínky prostorového uspořádání z důvodu zachování krajinného rázu. Změna č.3.II je v souladu s cíli Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje a to v souvislosti zejména se změnou produkční základny (např. stimulace stávajících podniků k rozvoji, inovace technologií, výroby a služeb, vyplývající z dobré polohy a spojení v regionu) a podpora rozvoje malých a středních podniků (využití místních lidských a surovinových zdrojů, pracovní příležitosti).

Podmínky ochrany hodnot území obce  

Změna č. 3.II (dílčí podněty/lokality) dodržuje koncepci rozvoje města a urbanistický návrh jednotlivých sídel (k.ú.) tak, jak je navrženo územním plánem. Jsou dodrženy limity využití území, prvky a krajinné systémy, prostorové a funkční regulativy stanovené územním plánem. Ve fázi přípravných prací pro změnu územního plánu byly provedeny doplňující průzkumy. Z průzkumů nevyplynuly pro řešení změny č. 3.II žádné specielní požadavky ve vztahu k omezením či rizikům lokálního ani nadmístního významu.

c.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení změny č.3.II, zejména ve vztahu k rozboru udrţitelného rozvoje území Město Dobrovice má zpracovaný územní plán před rokem 2006, tj. v době, kdy nebyl v platnosti zákon č. 183/2006 Sb., (Stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů. Proto není jeho součástí hodnocení vlivu řešení ÚP města Dobrovice na udržitelný rozvoj území. Území města Dobrovice je součástí správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Mladá Boleslav. Pro tento správní obvod byly v roce 2009 zpracovány a projednány územně analytické podklady (ÚAP) a rozbor udržitelného rozvoje území. Aktualizace ÚAP SO ORP proběhla v roce 2010. ÚAP SO ORP Mladá Boleslav jsou podkladem vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj Podmínky vyplývající z územně analytických podkladů (ÚAP) V případě změny č. 3.II ÚPM Dobrovice (resp. změny 28/3, 31.I/3, 31.II/3, 31.III/3, 34/3), která řeší rozšíření části hospodářských ploch města, vycházelo vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ze zpracovaného hodnocení silných a slabých stránek města Dobrovice dle jednotlivých faktorů hospodářského rozvoje, tj.:  



Obec Dobrovice vykazuje čtyři podprůměrné faktory – atraktivita místa bydlení, občanská vybavenost, struktura ekonomiky, udržitelný rozvoj prostředí. Atraktivita místa bydlení je negativně ovlivněna zejména nízkou intenzitou bytové výstavby, u občanské vybavenosti byla obec hodnocena těsně pod hranicí nízkého dynamického rozvoje – zde se negativně projevuje zejména počet obyvatel připadající na jednoho lékaře, struktura ekonomiky negativně odráží nízkou zaměstnanost v terciárním sektoru. Naopak kladně je hodnocena nízká nezaměstnanost, hustota osídlení a vzdělanost obyvatelstva, poměr obyvatelstva v předproduktivním a poproduktivním věku a daňové příjmy na jednoho obyvatele. Závěry a doporučení  Dominantním zaměstnavatelským sektorem pro obec je zpracovatelský průmysl (z pohledu všech ekonomicky aktivních obyvatel, zaměstnaných i mimo obec).  Podíl obyvatelstva zaměstnaného v terciéru je silně podprůměrný, což lze považovat za hrozbu do budoucnosti.  Nízká míra nezaměstnanosti je dána zejména ochotou obyvatelstva vyjíždět za prací, což je podmíněno stavem veřejné dopravy a dopravní dostupností, kterou je třeba udržet a dále zlepšovat.  Z perspektivy zaměstnanosti je příznivým faktorem relativně vysoký podíl obyvatelstva se středním a vyšším vzděláním.  Na území obce se rozvíjí průmyslová výroba.


6

 Je třeba podpořit bytovou výstavbu v obci (řeší změna č.3.I ÚPM) se záměrem stabilizovat věkovou strukturu obyvatelstva. Z tohoto pohledu je významné, že v obci jsou vybudovány sítě vodovodu, plynu, kanalizace a ČOV.  Zásadní pro rozvoj obce je dobudování technické infrastruktury.

d) INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŢITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Splnění podmínek udrţitelného rozvoje z ÚAP řešením změny č.3.II     



Z ÚAP SO ORP Mladá Boleslav a jejich aktualizace vyplývá, že změna č. 3.II je, při dodržení podmínek ochrany hodnot území obce, v souladu se závěry zhodnocení ekonomického potenciálu širšího území Dobrovice. Cukrovar je významným zaměstnavatelem v území. Současně je významným odběratelem zemědělských plodin pro výrobu. Čímž podporuje a udržuje zemědělské aktivity v celém území ORP Mladá Boleslav, zejména Sektoru jihovýchod. Změna č. 3.II požaduje dobudování technické infrastruktury v rámci jednotlivých lokalit dle podmínek využití. Lokalita 30/3 – návrh změny využití ploch zastavěného území dle současného využití, tj. změna ploch bydlení na plochy výroby a skladů, nevyvolává v lokalitě negativní důsledky na prostředí sídla a na udržitelný rozvoj. Lokalita 31.I/3 – byla řešena již v územním plánu jako plocha výhledového rozvoje ploch VP výroby a skladů. Návrh změny, tj. přesun ploch výhledových/urbanizovatelných do ploch návrhových, nevyvolává v lokalitě negativní důsledky na prostředí sídla a na udržitelný rozvoj. Plynule navazuje na stávající plochy areálu a je součástí koncepčního řešení dlouhodobého rozvoje firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. Závěry vyhodnocení vlivů na životní prostředí byly zapracovány do návrhu na řešení lokalit 28/3, 31.II/3, 31.III/3 a 34/3 (viz Údaje o splnění zadání). Rizika z provozu budou minimalizována správným technickým návrhem řešení konkrétního záměru v návaznosti na zařízení a provoz stávajících areálů.

e) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND e.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení na zábor zemědělského půdního fondu 

Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení na zábor zemědělského půdního fondu bylo provedeno ve smyslu: Zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR 10/1993 Sb. Metodického pokynu MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb.



Podkladem k vyhodnocení záboru ZPF byly údaje o struktuře ZPF dle evidence nemovitostí www.cuzk.cz a údaje doplněné pořizovatelem.



Změna č. 3.II, resp. dílčí podněty jsou vyznačeny ve výkrese č.7 Ochrana půdního fondu, ÚSES.

Vyhodnocení záboru ZPF pro návrhové lokality Číslo

30/3

Funkce návrh VP

ZPF (ha)

BPEJ

Celkem

OP

TTP

Z,S

0,10

0,07

-

0,03


36100

Třída

Ostatní

Celkem

ochr.

(ha)

(ha)

II.

-

0,10

Pozn.

O

Z

-

7


Číslo

Funkce návrh

ZPF (ha) Celkem

OP

TTP

Z,S

31.I./3

VP

3,69

3,67

-

0,02

28/3 31.II./3

OT

9,52

9,34

0,14

0,04

31.III./3

VP

17,92

17,92

-

0,00

34/3

VP

1,90

-

-

1,90

33,13

31,00

0,14

1,99

Celkem

Třída

Ostatní

Celkem

ochr.

(ha)

(ha)

30600 36100

I. II.

0,36

30600 36100 30700 30600 30700

III. II.

30100

BPEJ

Poznámka: OP – orná půda TTP – trvalé travní porosty Z,S – zahrady, sady

Z M O

Pozn.

O

4,05

Z

-

0,30

9,82

M

O

II. III.

0,63

18,55

M

O

I.

-

1,90

M

-

1,29

34,42

– uvnitř zastavěného území – mimo zastavěné území – odvodnění pozemků

Závěr: Změnou č. 3.II je navrženo k záboru ZPF cca 33 ha zemědělské půdy, s převahou orné půdy III. třídy ochrany a II. třídy ochrany. e.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení na zábor PUPFL 

Změnou č. 3.II nejsou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL).

Podklady: 

Bioplynová stanice Týnec u Dobrovice: Oznámení záměru podle přílohy č.3 zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí / duben 2007 Zpracoval: EKORA s.r.o, Praha 4, Ing. Vladimír Závodský



Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice: Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí zpracované na základě § 10e, § 10i a podle přílohy č.9 zákona č.100/2001 Sb.,o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů / červenec 2009 Zpracoval: GHC Regio s.r.o., Olomouc, Ing. Aleš Calábek



Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice: Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí podle přílohy zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů / listopad 2010 Zpracoval: GHC Regio s.r.o., Olomouc, Ing. Aleš Calábek



Vyhodnocení vlivů změny č. 3.II ÚPM Dobrovice na udržitelný rozvoj území / leden 2011 Zpracovatel: Ing. arch. Hana Drdová, Liberec 1


8

GRAFICKÁ ČÁST


9


DOBROVICE VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 3.II ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA DOBROVICE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

BŘEZEN 2011


DOBROVICE VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 3.II ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA DOBROVICE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Pořizovatel :


Zpracovatel : Ing. arch. Hana Drdová

BŘEZEN 2011

OBSAH Textová část A. Vyhodnocení vlivu ZM 3.II ÚPM Dobrovice na ţivotní prostředí ……………………………………… 2 B. Vyhodnocení vlivu ZM 3.II ÚPM Dobrovice na území Natura 2000 ………………………………….. 2 C. Vyhodnocení vlivu ZM 3.II ÚPM Dobrovice na stav a vývoj území podle vybraných ………………. 2 sledovaných jevů v územně analytických podkladech D. Předpokládaný vliv ZM 3.II ÚPM Dobrovice na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příleţitostí a hrozeb v území …………………………………………………………. 11 D.I.- II. Vliv na eliminaci nebo sníţení hrozeb řešeného území a na posílení slabých stránek D.III. Vliv na vyuţití silných stránek příleţitostí řešeného území D.IV. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území E. Vyhodnocení přínosu změny 3.II ÚPM Dobrovice k naplnění priorit územního plánování ………… 12 F. Vyhodnocení vlivů změny 3.II ÚPM Dobrovice na udrţitelný rozvoj území – shrnutí ………………. 12 F.I. Vyhodnocení vlivů změny 3.II ÚPM Dobrovice na vyváţenost vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území dle RUR F.II. Shrnutí přínosu změny 3.II ÚPM Dobrovice k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby ţivota současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohroţením podmínek ţivota generací budoucích

VYHODNOCENÍ VLIVU ZM 3.II ÚPM DOBROVICE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ  



Změna č. 3.II řeší zařazení nezastavitelných ploch do ploch zastavitelných s funkcemi [plochy s rozdílným způsobem využití] definovanými v dílčích podnětech, event. s poţadavkem na zařazení území rezerv výhledově zastavitelných do návrhových ploch. Změna č. 3.II zahrnuje celkem 6 dílčích lokalit/podnětů, tj. 28/3, 30/3, 31.I/3, 31.II/3, 31.III/3, 34/3, které jsou označeny pořadovým číslem, pod kterým byl podnět zařazen do projednání návrhu zadání změny č.3. Lokalita/podnět č. 31 byl, s ohledem na vazby v území a způsob budoucího vyuţití, rozdělen na tři části. Dílčí podněty jsou rozděleny podle katastrálních území na k.ú. Dobrovice, Úherce, Týnec.

A. Vyhodnocení vlivu ZM 3.II ÚPM Dobrovice na životní prostředí 



V průběhu projednání zadání ani konceptu změny č. 3.II neuplatnil příslušný orgán poţadavek na zpracování vyhodnocení vlivu změny č. 3.II územního plánu města (dále jen ÚPM) na ţivotní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Investor záměru na plochách změny č. 3.II a město Dobrovice si nechali zpracovat vlastní posouzení vlivu záměrů na ţivotní prostředí, tj.:  Bioplynová stanice Týnec u Dobrovice - Oznámení záměru podle přílohy č.3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Zpracovatel - EKORA s.r.o. Praha, duben 2007.  Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice – posouzení vlivů koncepce změny na ţivotní prostředí, zpracované na základě § 10e a § 10i zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí s obsahem podle přílohy č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb. v platném znění. Zpracovatel – GHC regio s.r.o. Olomouc, duben 2009.

B. Vyhodnocení vlivu ZM 3.II ÚPM Dobrovice na území Natura 2000 

V průběhu projednání zadání vyloučil příslušný orgán ochrany přírody závaţný vliv na území Natura 2000 (tento jev se v území města nevyskytuje).

C. Vyhodnocení vlivu ZM 3.II ÚPM Dobrovice na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů v územně analytických podkladech 





Území města Dobrovice je součástí správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav. Pro tento správní obvod byly v roce 2009 zpracovány a projednány územně analytické podklady a rozbor udrţitelného rozvoje území. Aktualizace ÚAP SO ORP proběhla v roce 2010. Podkladem pro rozbor udrţitelného rozvoje jsou výše zmíněné ÚAP SO ORP Mladá Boleslav. Změna č. 3.II ÚPM nezasahuje do území vnitřního města. Dotýká se pouze okrajového území v souvislosti s rozšířením stávajících provozů. V případě lokality č. 30/3 se jedná o zastavěné území města Dobrovice, s vymezenými jevy:  č. 2 – plochy výroby  č. 44 – vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem (dále jen OP) Změnou je řešeno rozšíření stávajícího areálu firmy EVEDO a.s. Jedná se o změnu ploch bydlení na plochy výroby a skladů. Tato změna nevyvolává v lokalitě negativní důsledky na prostředí sídla a na udrţitelný rozvoj (aktualizace stavu v území). Podmínky OP jsou respektovány.



Lokalita 31.I/3 byla řešena jiţ v územním plánu jako plocha výhledově urbanizovatelná s moţným vyuţitím pro výrobu a skladování. Změnou je řešeno přeřazení ploch výhledových /rezerva do ploch návrhových s vyuţitím pro výrobní plochy a sklady (VP) - rozvoj ploch pro skladování cukrů firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. Záměr není v návrhu řešen variantně, nicméně je součástí koncepčního řešení dlouhodobého rozvoje firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. Jako variantní řešení by bylo moţno uvaţovat skladování tekutých, případně pevných cukrů. Plocha byla zvolena z důvodu oddálení technologií dále od zastavěné části města (hluk, zápach), přímo technologicky navazuje / je součástí výrobního procesu.


2

Změna nevyvolává v lokalitě negativní důsledky na prostředí sídla a na udrţitelný rozvoj. Plynule navazuje na stávající plochy areálu Cukrovaru a jeho technická zařízení v proluce ploch výroby. 

Lokality 28/3, 31.II/3, 31.III/3 je nutné řešit jako celek z důvodu společného řešení obsluhy území, napojení na areál cukrovaru a nezbytné technické infrastruktury. Lokality jsou katastrální hranicí Úherce - Dobrovice rozděleny na dva celky. Severně navazují, přes těleso ţelezniční tratě – vlečky ČD, na areál firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s.  Změnou je řešeno vyuţití lokalit 28/3 a 31.II/3 pro funkci OT – technická vybavenost (sedimentační nádrţ pro ČOV). Jedná se o rozšíření ploch pro výrobu tekutých cukrů firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. Stavebně se bude jednat o velkokapacitní nádrţe s obvodovými sypanými zemními hrázemi. Pro dopravu vody a kalů do a z nádrţe bude pouţito trvalé ocelové potrubí, které navazuje na jiţ vybudovaný potrubní systém areálu. Součástí stavby jsou rovněţ odběrné věţe a čerpací stanice. Rizika z provozu budou minimalizována správným technickým návrhem řešení konkrétního záměru v návaznosti na provozní řád cukrovaru.  Lokalita 31.III/3 je oddělena koridorem ochranného pásma vrchního vedení VVN 2x110 kV a VN 22 kV od areálu firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. Změnou je řešeno vyuţití ploch pro funkci VP výrobní plochy, sklady. Záměr není v návrhu řešen variantně, nicméně je součástí koncepčního řešení dlouhodobého rozvoje firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. Plocha byla zvolena z důvodu oddálení technologií od zastavěné části města (hluk, zápach), přímo technologicky navazuje na výrobní proces. Jako vhodné se jeví i vyuţití ţelezniční dráhy/vlečky pro komunikační napojení. V tomto koridoru se jeví vhodné vést i inţenýrské sítě. Rizika z provozu budou minimalizována správným technickým návrhem řešení konkrétního záměru v návaznosti na provozní řád cukrovaru.



Lokalita č. 34/3 přímo navazuje na zastavěné plochy firmy AGROFARMA Týnec s.r.o. Je plochou pro uskladnění zemědělských produktů ve 2 siláţních jamách pro zpracování v bioplynové stanici (BPS) na ploše firmy AGROFARMA Týnec s.r.o. Toto vyuţití je v souladu s vyuţitím smíšené krajinné plochy se zaměřením na zemědělskou produkci. Zařazení ploch do ploch výroby a skladů VP je snahou o vytvoření uceleného areálu BPS včetně technologie. Rizika z provozu budou minimalizována správným technickým návrhem řešení konkrétního záměru v návaznosti na provozní řád organizace provozu.

Výše uvedených lokalit se dotýkají sledované jevy (číslo jevu dle ÚAP): Zastavěné území, zastavitelné plochy (1, 117)  Zastavěné území bylo vymezeno v územním plánu města Dobrovice a aktualizováno v jeho změnách. Dílčí podněty/lokality změny č. 3.II, umístěné na katastrálním území Dobrovice, Úherce, Týnec navazují na stávající zastavěné území areálů výroby a skladů (VP).  Zastavitelné plochy se vymezují změnou č. 3.II v lokalitách 28/3, 31.I/3, 31.II/3, 31.III/3, 34/3. Funkční plochy (2, 3)  Změna č. 3.II, resp. lokality 31.III/3 (17,92 ha), 34/3 (1,9 ha) řeší rozšíření ploch výroby a skladů VP, v případě lokalit 28/3 a 31.II/3 (9,52 ha) plochy technické infrastruktury OT.  Předmětná změna nevyvolává poţadavky na řešení občanského vybavení. Struktura zařízení základní občanské vybavenosti je v navazujícím území města řešena. Další nespecifikované nároky na sluţby jsou řešeny v rámci stanovených regulativů funkčního a prostorového uspořádání území. Urbanistické hodnoty (11)  Struktura obce: místní část Dobrovice je historicky centrem jihovýchodní části ORP Mladá Boleslav (od 16. století byla centrem velkého panství), tradičně zaměřeným na cukrovarnictví. Místní části Bojetice, Týnec a obec Vinařice jsou srostlé s Dobrovicí. Místní části Úherce, Libichov, Sýčina, Chloumek, Holé Vrchy jsou územně samostatná, mají spíše příměstský aţ venkovský charakter.  Osídlení části Dobrovice vytváří kompaktní městské sídlo s centrálním prostorem, tj. náměstím s objekty městského úřadu, pošty a obchodů. Původní zástavbu centra města tvoří měšťanské třípodlaţní domy. Výstavba novodobá je v centrální části zastoupena zejména panelovými domy západně od náměstí, ve východní části náměstí hmotou nákupního střediska Chlum na místě měšťanských domů, zdravotním střediskem. Bezprostředně na centrální prostor za radnicí navazuje areál školy. Uspořádání zástavby v návaznosti na centrum tvoří souvislé uliční fronty. V obrazu města se výrazně projevuje objekt cukrovaru, vzniklý v původním zámku a přilehlém parku na jiţním okraji zástavby centra. Meziválečná obytná zástavba rodinných domků je situována severovýchodně a jihozápadně od centra. © Územní plán města Dobrovice - Návrh změny č. 3.II

3



Převaţující sloţky osídlení: bydlení, občanské vybavení, výrobně ekonomické aktivity. Krajina obce je zemědělsky vyuţívána. Lokality změny č. 3.II nezasahují do struktury obytné zástavby a centra města.



SILNÉ STRÁNKY            

Rozvoj společnosti – výrobní a skladovací plochy příznivě ovlivní rozvoj podnikání a tím stabilizaci, případně zvýšení zaměstnanosti. Stejně tak rozvoj cukrovaru – jedná se o rozvoj výroby významného regionálního zaměstnavatele. Zachovalé historické centrum města Dobrovice, zachovaná struktura a architektura zástavby s prvky z doby svého zaloţení. Původní zástavbu centrální části města tvoří měšťanské 3podlaţní domy. Místní části Úherce, Libichov, Sýčina, Chloumek, Holé Vrchy mají spíš příměstský aţ venkovský charakter. Ţelezniční trať 07 Nymburk - Mladá Boleslav se stanicí v Dobrovici. Hustá silniční síť zajišťující obsluhu území Dobrovice v relativně přiměřené stavební a funkční kvalitě. Cyklistické trasy vedeny po silnicích. Obcí vede turisticky značená pěší stezka červená Mladá Boleslav-Dobrovice-Jabkenice. Vyhovující energetický systém a infrastruktura. Vodovodní přivaděč skupinového vodovodu, dostatečná vybavenost veřejným vodovodem. Dobrá dostupnost občanské vybavenosti a zaměstnanosti v Mladé Boleslavi Vysoká soudrţnost obyvatel obcí. Nízká nezaměstnanost. Zvýšení atraktivnosti města z hlediska existence rozvojových ploch a z hlediska moţnosti rozvíjet činnosti – podnikání, poskytování sluţeb. SLABÉ STRÁNKY

  

Atraktivita místa bydlení je negativně ovlivněna zejména nízkou intenzitou bytové výstavby. Nízká občanská vybavenost. Nízká ekologická stabilita krajiny.

PŘÍLEŽITOSTI      

Zachování struktury města, v nových zastavitelných plochách preferovat funkci bydlení, ekonomické aktivity, občanské vybavení, sport a rekreaci. Udrţení soudrţnosti obyvatel města. Dobudování veřejné infrastruktury ve městě (veřejná kanalizace). Město má strategický plán z r. 2007. Vyuţití dotačních titulů EU pro rozvojové projekty obcí. Vyuţití dotačních titulů pro rekonstrukci kulturních památek. HROZBY

       

Sesuvná území v zastavěném i rozvojovém území. Nadměrné zatíţení nákladní automobilovou dopravou, zejména v části Úherce, Libichov, Holé Vrchy. Nová rizika – zvýšení hlučnosti a znečištění ovzduší v důsledku vzniku nových provozoven. Staré zátěţe a kontaminované plochy Nedůsledná likvidace splaškových vod Nedostatečná kapacita pramenišť zdrojů pitné vody Zranitelná oblast Nedostatek finančních prostředků na vybudování a provoz veřejné infrastruktury

Vodní hospodářství – zásobování pitnou vodou, odkanalizování (67-70)  Koncepce zásobování pitnou vodou a koncepce odkanalizování území zůstávají změnou č. 3.II nedotčeny. Rozšíření stávajících areálů / lokality změn řeší případnou potřebu zásobování vodou napojením na stávající rozvody pitné vody.  Odtok dešťové vody ze střech a zpevněných ploch výrobních areálů bude minimalizován vsakem nebo jímáním na pozemcích s následným vyuţitím, příp. napojením na systém dešťové kanalizace navazujících výrobních ploch. © Územní plán města Dobrovice - Návrh změny č. 3.II

4



Území města Dobrovice má vybudovanou jednotnou kanalizaci, která podchycuje cca 85 % města a je zakončena čistírnou odpadních vod (dále jen ČOV). Byly dobudovány úseky kanalizační stoky v rekonstruovaných úsecích hlavního komunikačního průtahu sídlem ve směru Týnec a Sýčina. Územním plánem je řešeno napojení sídel Bojetice, Týnec, Úherce, Sýčina, Chloumek na ČOV. Ve zbývajících částí území, kde není veřejná kanalizace, je řešena likvidace splaškových vod individuálně v jímkách se svozem na centrální ČOV. Lokality změny č. 3.II budou napojeny na systém odkanalizování a likvidace odpadních vod stávajících areálů. Změna č. 3.II se týká systému odkanalizování stávajících areálů výroby firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. a firmy Agrofarma Týnec s.r.o.



SILNÉ STRÁNKY     

Rozvinutý systém veřejné vodovodní sítě. Vysoký podíl obyvatel napojených na veřejný vodovod. Vodárenský systém převáţně vyhovující, nejsou evidovány váţnější nedostatky. Centrální ČOV Dobrovice. Jednotná kanalizace pro cca 90 % k.ú. Dobrovice. SLABÉ STRÁNKY

    

Nedostatečná kapacita pramenišť pitné vody. Dokončení odkanalizování místních částí. Individuální likvidace splaškových vod v jímkách se svozem na centrální ČOV Dobrovice. Ekonomická náročnost realizace splaškové kanalizace. Nedobudovaná dešťová kanalizační síť v místních částech.

PŘÍLEŽITOSTI   

Postupná realizace kanalizační sítě. Vodovodní přivaděč Mladá Boleslav – Dobrovice. Dotační zdroje z evropských fondů na dobudování kanalizací a ČOV. HROZBY

 

Zvýšené znečištění toků v důsledku nedostatečného systému odkanalizování obcí. Nevyhovující stav povrchových vod z hlediska chemického a ekologického stavu povrchových vod a z hlediska celkové syntézy.

Energetika (71-75)  Pokrytí nárůstu spotřeby energie v souvislosti se změnou č. 3.II územního plánu je řešeno napojením na sekundární síť ve stávajících areálech výroby a skladů. V případě lokality 34/3 bude vyuţíván vlastní zdroj energie, tj. bioplynová stanice Týnec u Dobrovice.  V současné době jsou plynofikovány Dobrovice, Bojetice, Týnec, Úherce, Libichov a Sýčina. Jedná se o propojenou středotlakou síť napojenou na VTL regulační stanici Dobrovice. Předmětná změna č. 3.II nevyvolává změnu koncepce řešení zásobování plynem a nevyvolává potřebu zásobování jednotlivých změn/lokalit plynem. Telekomunikace (81-82)  Na k.ú. Dobrovice byla provedena kompletní telefonizace, včetně vybudování nové ústředny o dostatečné kapacitě. V jednotlivých částech města jsou pak osazeny síťové rozvaděče zabezpečující potřebnou kapacitu. Lokality změny č. 3.II budou vyuţívat systém provozovaného spojení v rámci stávajících areálů. SILNÉ STRÁNKY  

Celé území je plně elektrifikováno sítí vedení VN a NN. Územím prochází dálkový VTL plynovodů, s přípojkou pro cukrovar. SLABÉ STRÁNKY

 Vysoký podíl vyuţití pevných paliv pro vytápění.  Lokální zhoršování kvality ovzduší v obci v topné sezóně.


5


PŘÍLEŽITOSTI  

Nahrazení vrchních vedení VN kabelovým vedením VN.. Omezování pevných paliv, náhrada plynem a dalšími ekologickými způsoby vytápění. HROZBY



Sniţování investic do rozvoje technické infrastruktury.

Doprava (92-93)  Změna č. 3.II nenavrhuje konkrétní řešení jednotlivých rozvojových lokalit. U menších lokalit, tj. č. 30/3 na k.ú. Dobrovice, bude přístup ze stávajících ploch výroby a skladů, které se změnou územního plánu rozšiřují.  Detailní řešení rozšíření ploch areálu firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s., tj. lokality 28/3, 31.II/3 a 31.III./3, a jejich dopravní obsluha bude předmětem podrobnější dokumentace (územní studie). Předpokládá se vyuţití částečně realizované nové přístupové komunikace a komunikací areálu Cukrovaru a lihovaru TTD a.s.  Rozšíření ploch areálu firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s., tj. lokalit 31.II/3 a 31.III/3, zasáhne do systému místních a účelových komunikací v území, které je nutné zachovat (bude předmětem podrobnější dokumentace/územní studie).  Lokalita 34/3 – skladové plochy pro uvaţovanou bioplynovou stanici (BPS) se nachází při severovýchodním okraji městské části Dobrovice-Týnec. Naváţení všech zpracovávaných materiálů do BPS se předpokládá ze severu, přes zpevněnou plochu stávajících ploch výroby a skladů. Doprava spojená s provozem bioplynové stanice tedy nebude vedena centrem obce Týnec u Dobrovice. . SILNÉ STRÁNKY  

Zabezpečené dopravní vazby na koridory (silnice I/38, I/16, R10) . Koncepce dopravy schváleného ÚP zůstává zachována. SLABÉ STRÁNKY

   

Časově neujasněné záměry rozvoje areálu cukrovaru a s tím spojené dobudování komunikací. Narušení průchodnosti území /krajiny a spojení místních částí Dobrovice – Úherce. Časově neujasněné záměry modernizace silnic I. třídy I/16 a I/38. Závady na ţelezniční trati č. 071.


Realizovaná účelová komunikace pro těţkou nákladní dopravu cukrovaru v souběhu s tělesem ţelezniční tratě/vlečky. Modernizace trati č. 071 HROZBY



Nadměrné zatíţení nákladní automobilovou dopravou, zvýšení četnosti provozu nákladní přepravy vlivem nových rozvojových ploch – VP výrobní plochy a sklady

Hodnocení udrţitelnost rozvoje území SO ORP Mladá Boleslav je podloţeno analýzami a porovnáním stavu v rámci ČR, pokud to hodnocený parametr umoţňoval, v rámci Středočeského kraje a porovnáním stavu jednotlivých obcí uvnitř SO ORP. EKONOMICKÝ PILÍŘ Stav a vnitřní dynamika obcí SO ORP Mladá Boleslav byly hodnoceny vícerozměrnou analýzou (podrobně viz ÚAP, kapitola 6. Ekonomický potenciál obcí), která srovnává pořadí konkrétní obce s pořadím poslední obce, která ještě nemá problémy v daném faktoru. Tento stav byl charakterizován jako hranice dynamiky rozvoje, která v třístupňové klasifikaci udrţitelnosti rozvoje obcí SO ORP MB představuje stav průměrný/dobrý. 

Stav ekonomického pilíře lze celkově hodnotit jako velmi dobrý.


6

 

 

Z hlediska územní struktury je území stabilizované, dopravně velmi dobře zajištěné, s dostatečným potenciálem pro rozvoj bydlení a všech dalších sloţek osídlení. Z hlediska ekonomiky se jedná o území nadprůměrné, s vysokou výkonností, která je ale podmíněna strukturálně jednostranným zaměřením na automobilový průmysl. Závislost na vnějších makroekonomických parametrech činí tento pilíř současně potenciálně velmi ohroţeným strukturální nezaměstnaností. Podprůměrným faktorem, jehoţ význam vzroste v okamţiku negativního ekonomického vývoje, je vzdělanostní struktura obyvatelstva. Posílení vzdělanostní struktury obyvatelstva SO ORP MB můţe být významným stabilizačním faktorem ekonomického pilíře do budoucna. Podprůměrným faktorem, a současně nejvíce ohroţujícím stabilitu environmentálního pilíře, je nedostatečná vybavenost obcí technickou infrastrukturou pro odkanalizování území.

SOCIÁLNÍ PILÍŘ Hodnocení sociálního pilíře vychází především z detailního rozboru sociodemografické situace sledovaného území,.tj.:  Demografického potenciálu území  Bydlení a bytového fondu  Občanského vybavení Bez ohledu na aktuální změny makroekonomické situace jsou důleţitým předpokladem plynulosti dalšího vývoje v celé sociální oblasti zejména příznivý demografický vývoj, jeho významná setrvačnost a tím i relativně dobrá předvídatelnost.   

 



Současný stav sociálního pilíře lze hodnotit jako dobrý aţ velmi dobrý, pokud přihlédneme k celkově dynamickému rozvoji a charakteru změn v období od posledního sčítání z roku 2001. Dynamika růstu celkového počtu obyvatel byla v uplynulých letech v celorepublikovém srovnání nadprůměrná. S ohledem na rozhodující podíl migrace na celkovém přírůstku a věkové struktuře migrantů byl poněkud utlumen jiţ dříve započatý proces demografického stárnutí obyvatelstva a významně posílen kontingent osob v mladším produktivním věku. Zcela jistě přitom nešlo jen o příliv manuálních pracovníků, jejichţ stabilita v území je obvykle velmi nízká. Z dlouhodobého hlediska lze pozitivně hodnotit především předpokládaný a v uplynulých letech poměrně stabilní příliv tuzemců se středním a především vyšším odborným vzděláním, stejně jako předpokládaný růst vzdělanosti obyvatel regionu stimulovaný rozvojem průmyslové výroby i sluţeb. Rušivě ve vztahu k trvalé udrţitelnosti demografického a sociálního vývoje v území nebude patrně působit odliv zahraniční pracovní síly související s útlumem výroby v důsledku globální recese. Podstatně významnějším rušivým faktorem můţe být historickým vývojem zaloţený proces demografického stárnutí, jehoţ další intenzifikace je nevyhnutelná. Přitom úsilí a prostředky by neměly být směrovány na omezení stárnutí populace, ale spíše věnovány na eliminaci jeho dopadů. Parametr sociální soudrţnosti obcí lze hodnotit dobře aţ velmi dobře. Charakter obcí, tj. kompaktní venkovská sídla se zachovalou strukturou obcí, malebnost obcí, bohatý spolkový ţivot v obcích, bytová výstavba v obcích, to vše signalizuje vědomí obyvatel k příslušnosti obci. Velikostní charakter obcí, tj. převaha malých obcí, předurčuje nedostatečnost občanského vybavení v obcích. Tento průměrný parametr je ale kompenzován dobrou dopravní dostupností spádových center.

ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Hodnocení environmentálního pilíře vychází z hodnocení jednotlivých sloţek přírodního a krajinného prostředí s důrazem na hodnocení ekologické stability území. Hodnocení kvality ţivotního prostředí vychází z hodnocení těch sloţek ţivotního prostředí, které mají vliv na hygienu prostředí a na stav ekosystémů. Z pohledu územního plánování byly sledovány ty sloţky, které lze hodnotit měřitelnými parametry a které lze územně plánovacími nástroji ovlivňovat. Krajina a přírodní podmínky   

Území neleţí v ţádné CHKO ani jiném velkoplošném chráněném území. Řešené území Dobrovice přímo nezasahuje do ţádného z území zařazeného do návrhu evropsky významných lokalit. Rovněţ nezasahuje ani neovlivní území zařazené do návrhu jako ptačí oblast chráněnou v soustavě Natura 2000. Z hlediska klimatických podmínek je zájmové území charakterizováno teplým aţ mírně teplým jarem a podzimem, krátkou mírně teplou suchou, aţ mírně suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky.


7



Zájmové území nepatří mezi oblasti, ve kterých musí být dodrţovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace (příloha 10 k nařízení vlády 350/02 Sb.). Zájmová oblast se nachází v povodí č. 1-04-07-15 Dobrovická stoka. Vody z Dobrovické pánve jsou sítí kanálů a drobných vodních toků (Bojetický potok, Vinařický potok, Dobrovická strouha) odváděny do vodoteče Dobrovky. Bojetický potok potok a Dobrovka nejsou zařazeny mezi vodohospodářsky významné toky. V zájmové lokalitě není vyuţívaný zdroj podzemních vod. V zájmové oblasti je situován pouze jeden rybník – Herţdán u Dobrovice



 

SILNÉ STRÁNKY   

Dostatečné zásoby podzemních vod. Dobré klimatické a půdní podmínky pro zemědělství. Výskyt geomorfologicky zajímavých útvarů a území - tabulový vrch Chlum SLABÉ STRÁNKY

  

Území relativně chudé na větší vodní toky Nerovnoměrně rozloţené zásoby podzemních vod. Sníţená kvalita podzemních vod


Ochrana a uchování významných geomorfologických útvarů. Zvyšování ekologické stability území a diverzity území. HROZBY

 

Znečištění povrchových odkanalizování území. Zranitelná oblast

a

podzemních

vod

v důsledku

nedostatečného

způsobu

Horninové prostředí  

Zájmové území leţí v chráněném loţiskovém území Bezno. Území tvoří svrchní vrstvy druhohorního útvaru České křídové tabule. Jiţní část spadá do polabské tabule – Dolnojizerské tabule. Záměry zasáhnou pouze svrchní část horninového prostředí, z tohoto důvodu jsou vlivy nulové.



Ochrana přírody a krajiny 

Území neleţí v ţádné CHKO ani jiném velkoplošném chráněném území. Nejbliţším velkoplošným chráněným územím je přírodní CHKO Kokořínsko a CHKO Český ráj. Řešené území nezasahuje ani neleţí v těsné blízkosti ţádného maloplošného chráněného území. Území katastru přímo nezasahuje do ţádného z území zařazeného do návrhu evropsky významných lokalit ani neovlivní území zařazeného do návrhu jako ptačí oblast chráněná v soustavě Natura 2000 o ochraně volně ţijících ptáků a stěhovavých druhů. Nejvýznamnějším prvkem systému ekologické stability v širším okolí je řeka Jizera, po níţe prochází nadregionální biokoridor s nadregionálními a regionálními biocentry. Většině zájmové plochy výstavby lze přiřadit první (nejniţší) stupeň ekologické stability. Z tohoto důvodu mohou být jako interakční prvky v systému ekologické stability označeny i polní remízky a stromořadí podél vodotečí a cest v okolí.

   

SILNÉ STRÁNKY   

Dobře zmapované území. Optimální vyuţití všech dostupných institutů ochrany přírody a krajiny k ochraně a zachování hodnot území. Jednotný generel územního systému ekologické stability pro celé území.


8

SLABÉ STRÁNKY   

Nízký podíl krajinné zeleně. Nízká diverzita území. Nedořešené návrhy k registraci významných krajinných prvků doporučených v generelu ÚSES.


Posílení ekologické stability území prostřednictvím institutů ochrany přírody a krajiny. Posílení ekologické stability krajiny posílením a realizací interakčních prvků prostřednictvím komplexních pozemkových úprav. HROZBY



Sniţování ekologické stability zemědělské krajiny v důsledku sniţování pestrosti pěstovaných monokultur.

Zemědělství 

Změnou č. 3.II je navrţeno k záboru ZPF cca 33 ha zemědělské půdy. Z rozlohy záboru ZPF pro navrhované lokality tvoří orná půda 31 ha, trvalé travní porosty 0,14 ha, zahrady a sady 1,99 ha. V katastrálním území Dobrovice nebyly ani v dohledné době nebudou zahájeny komplexní pozemkové úpravy. Přednostně jsou pro rozvojové plochy navrţeny plochy v zastavěném území, včetně ploch se stávajícími nevyuţitými stavbami. Moţné plochy byly přednostně situovány do míst s horší bonitou ZPF, pokud navrhovaným funkcím vyhovovaly. Rozvoj obce respektuje celistvost zemědělského půdního fondu při definování přípustných činností a staveb v plochách s rozdílným způsobem vyuţití (tzv. regulativy činností ve funkčních plochách). Návrh rozvoje obce musí respektovat současnou cestní síť. Při změnách v území je třeba poţadovat územně technická opatření k zabezpečení melioračních zařízení v území a retence vody v území.

    

SILNÉ STRÁNKY  

Vysoký potenciál pro zemědělskou výrobu. Historicky funkční a velmi produktivní zemědělská výroba odpovídající velmi dobrým klimatickým a půdním podmínkám Velké půdní bloky umoţňující vyuţití kvalitní a produktivní zemědělské mechanizace. SLABÉ STRÁNKY

 

Špatná ekonomická situace zemědělců neumoţňuje patřičnou modernizaci, rozvoj a investiční výstavbu. Dosud nerealizované komplexní pozemkové úpravy.


Zvýšení zájmu o práci v zemědělství v důsledku útlumu automobilového průmyslu. Šetrné způsoby hospodaření a větší důraz na zvyšování ekologické stability území. HROZBY

 

Hrozba zániku hospodařících subjektů z důvodů ekonomické neudrţitelnosti. Sníţená kvalita práce v důsledku konkurence pracovní síly, nutnosti zaměstnávat méně kvalifikovanou sílu a z toho vyplývající ohroţení některých specializovaných oblastí zemědělské výroby.

Lesní hospodářství Změna č. 3.II územního plánu města Bobrovice se nedotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa.


9

Životní prostředí Jako hlavní cíle Strategického udrţitelného rozvoje pro ochranu ţivotního prostředí, které mají vztah k problémovým okruhům, řešeným ve změně č. 3.II územního plánu města Dobrovice lze uvést:  

   

Podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti ţivotního prostředí a zajišťující udrţitelné financování veřejných sluţeb, Zajišťovat na území dobrou kvalitu všech sloţek ţivotního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství tak, aby mohlo být předáno příštím generacím a zachovat a nesniţovat biologickou rozmanitost. Systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot. Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou ţivotního prostředí a kulturního dědictví, hmotného a nehmotného. Zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů Podporovat udrţitelný rozvoj obce

Kvalita ovzduší – v rámci období výstavby se předpokládá mírné navýšení emisí z pouţití stavebních mechanismů, v období provozu záměru (především pachová sloţka) bude prověřeno a posouzeno v rámci zjišťovacího řízení. Odpadové hospodářství bude řešeno smluvně s firmou zajišťující sběr, svoz a likvidaci odpadů v souladu s příslušnými právním předpisy. Území je relativně chudé na vodní toky. Celkově je ekologický stav povrchových vod hodnocen jako nevyhovující. Stále závaţnější zátěţí ţivotního prostředí je zatíţení území nákladní automobilovou dopravou a s tím související hlukové emise. Zejména v místní části Úherce, Libichov, Holé Vrchy. Staré zátěţe a kontaminované plochy. Hodnocení environmentálního pilíře    





Environmentální pilíř je nejméně stabilním a nejvíce ohroţeným. Podprůměrnou je ekologická stabilita území a diverzita území. Tento stav je odrazem zemědělského charakteru krajiny s vysokým podílem orných půd, s nízkým podílem krajinné zeleně a podprůměrnou lesnatostí území. Průměrným je stav a kvalita hodnocených sloţek ţivotního prostředí. Podprůměrným je ekologický stav vodních toků, který je hodnocen jako nevyhovující. Tento stav je do jisté míry odrazem podprůměrného faktoru ekonomického pilíře odráţejícího se v nedostatečné vybavenosti obcí technikou infrastrukturou pro odkanalizování obcí. Současně tento stav nejvíce ohroţuje stabilitu environmentálního pilíře. Zhoršující se sloţkou ţivotního prostředí je hlukové zatíţení území automobilovou dopravou. Jedná se o obecný trend, nicméně v území SO ORP MB je do značné míry odezvou dopravně vztahové homogenity území. Dostupnost Mladé Boleslavi, centra SO ORP, měřeno stupněm hustoty dopravní infrastruktury, dosahuje velmi vysoké úrovně, coţ zvyšuje stabilitu ekonomického pilíře. Z rozborů územních plánů obcí vyplývá, ţe problémy a rizika v území jsou dobře a jasně pojmenovány. Rovněţ navrţená územně plánovací opatření k řešení uvedených slabých stránek jsou nastavena dostatečně. Negativem je vysoká ekonomická náročnost realizace opatření a tedy oddalování řešení a prohlubování rizik environmentálního pilíře.

Podmínky vyplývající z územně analytických podkladů (ÚAP) pro město Dobrovice Splnění podmínek udržitelného rozvoje z ÚAP řešením změny č.3.II    

Z ÚAP SO ORP Mladá Boleslav a jejich aktualizace vyplývá, ţe změna č. 3.II je, při dodrţení podmínek ochrany hodnot území obce, v souladu se závěry zhodnocení ekonomického potenciálu širšího území Dobrovice. Cukrovar je významným zaměstnavatelem v území. Současně je významným odběratelem zemědělských plodin pro výrobu. Čímţ podporuje a udrţuje zemědělské aktivity v celém území ORP Mladá Boleslav, zejména Sektoru jihovýchod. Změna č. 3.II poţaduje dobudování technické infrastruktury v rámci jednotlivých lokalit dle podmínek vyuţití. Lokalita 30/3 – návrh změny vyuţití ploch zastavěného území dle současného vyuţití, tj. změna ploch bydlení na plochy výroby a skladů, nevyvolává v lokalitě negativní důsledky na prostředí sídla a na udrţitelný rozvoj.


10



Lokalita 31.I/3 – byla řešena jiţ v územním plánu jako plocha výhledového rozvoje ploch VP výroby a skladů. Návrh změny, tj. přesun ploch výhledových/urbanizovatelných do ploch návrhových, nevyvolává v lokalitě negativní důsledky na prostředí sídla a na udrţitelný rozvoj. Plynule navazuje na stávající plochy areálu a je součástí koncepčního řešení dlouhodobého rozvoje firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s.

D. Předpokládaný vliv ZM 3.II ÚPM Dobrovice na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území D.I.- II. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území a na posílení slabých stránek V případě změny č. 3.II ÚPM Dobrovice (resp. změny 28/3, 31.I/3, 31.II/3, 31.III/3, 34/3), která řeší rozšíření části hospodářských ploch města, vycházelo vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ze zpracovaného hodnocení silných a slabých stránek města Dobrovice dle jednotlivých faktorů hospodářského rozvoje, tj.:  



Obec Dobrovice vykazuje čtyři podprůměrné faktory – atraktivita místa bydlení, občanská vybavenost, struktura ekonomiky, udrţitelný rozvoj prostředí. Atraktivita místa bydlení je negativně ovlivněna zejména nízkou intenzitou bytové výstavby, u občanské vybavenosti byla obec hodnocena těsně pod hranicí nízkého dynamického rozvoje – zde se negativně projevuje zejména počet obyvatel připadající na jednoho lékaře, struktura ekonomiky negativně odráţí nízkou zaměstnanost v terciárním sektoru. Naopak kladně je hodnocena nízká nezaměstnanost, hustota osídlení a vzdělanost obyvatelstva, poměr obyvatelstva v předproduktivním a poproduktivním věku a daňové příjmy na jednoho obyvatele. Závěry a doporučení  Dominantním zaměstnavatelským sektorem pro obec je zpracovatelský průmysl (z pohledu všech ekonomicky aktivních obyvatel, zaměstnaných i mimo obec).  Podíl obyvatelstva zaměstnaného v terciéru je silně podprůměrný, coţ lze povaţovat za hrozbu do budoucnosti.  Nízká míra nezaměstnanosti je dána zejména ochotou obyvatelstva vyjíţdět za prací, coţ je podmíněno stavem veřejné dopravy a dopravní dostupností, kterou je třeba udrţet a dále zlepšovat.  Na území obce se rozvíjí průmyslová výroba.  Z perspektivy zaměstnanosti je příznivým faktorem relativně vysoký podíl obyvatelstva se středním a vyšším vzděláním.  Je třeba podpořit bytovou výstavbu v obci (řeší změna č.3.I ÚPM) se záměrem stabilizovat věkovou strukturu obyvatelstva. Z tohoto pohledu je významné, ţe v obci jsou vybudovány sítě vodovodu, plynu, kanalizace a ČOV.  Zásadní pro rozvoj obce je dobudování technické infrastruktury.

Z hlediska realizace "Změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice" jsou významná především detailní posouzení jednotlivých projektů, které budou moci být na platformě změny schváleny a realizovány. Pro jejich hodnocení je potřebné vzít v úvahu hlediska navrţená v dokumentu změny č. 3.II a posoudit, jestli řešení projektu koliduje s:   

chráněnými částmi přírody a zásadami oblasti obecné ochrany přírody; ochranou obydlených částí území; celkovou zátěţí území s přihlédnutím na kumulaci vlivů jednotlivých záměrů.

V případě ţe hodnocení projektů ukáţe riziko kolize s některými zájmy ochrany přírody, je potřebné provést podrobnější analýzu a projednat řešení projektu, jeho cíle a důsledky s příslušnými kompetentními orgány. D.III. Vliv na využití silných stránek příležitostí řešeného území   

Změna č. 3.II vytváří předpoklady pro další výstavbu, kterou je podmíněn hospodářský a sociální rozvoj města a jejich obyvatel, při respektování přírodních podmínek místa. Zajišťuje částečnou energetickou soběstačnost prostřednictvím alternativních/obnovitelných zdrojů energie. Vyuţívá a doplňuje stávající systém technické infrastruktury.


11

D.IV. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Celkově se vliv na stav a vývoj hodnot území změny č. 3.II ÚPM dá hodnotit pozitivně, neboť lokalizací změny v návaznosti na stávající plochy výroby, mimo zastavěná území a při respektování podmínek stanovených změnou č. 3.II nedojde ke střetu s hodnotami území. E. Vyhodnocení přínosu změny 3.II ÚPM Dobrovice k naplnění priorit územního plánování 

Změna č. 3.II je řešena na základě zadání a v souladu s cíli územního plánování stanovenými především zákonem č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcími vyhláškami (stavební zákon).



Změna č. 3.II ÚP Dobrovice je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, neboť kromě základních poţadavků řeší zejména:  Řeší účelné vyuţití a uspořádání území na základě koordinace veřejných a soukromých zájmů.  Respektuje koncepce a zásady dalšího rozvoje území, urbanistického rozvoje sídla, především v oblasti rozvoje podnikatelských aktivit a rozvoje technické infrastruktury.  Stanoví podmínky pro provádění změn ve vyuţití území, urbanistické poţadavky na prostorové uspořádání a umístění staveb.

F. Vyhodnocení vlivů změny 3.II ÚPM Dobrovice na udržitelný rozvoj území - shrnutí F.I. Vyhodnocení vlivů změny 3.II ÚPM Dobrovice na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území dle RUR Poţadované hodnocení bylo provedeno vyhodnocením sociálně ekonomických ukazatelů. Lze konstatovat, ţe území je poměrně stabilizované:  Význam a funkce města zůstává ve struktuře osídlení zachován.  Demografické, sociální ani ekonomické předpoklady se zásadně nemění. Změna č. 3.II ÚP má za cíl vytvořit předpoklady pro neustálý postupný trvale udrţitelný rozvoj města.  Historické a kulturní podmínky se nemění oproti stávajícímu stavu ţivota ve městě. Základní urbanistická struktura a koncepce města stanovená územním plánem, která respektuje stávající prostředí pro ţivot a další aktivity obyvatel, zůstává zachována.  Vytváří územní předpoklady pro další výstavbu, kterou je podmíněn hospodářský a sociální rozvoj města a jejích obyvatel, přitom respektuje přírodní podmínky místa a zlepšuje podmínky příznivého ţivotního prostředí.  Respektuje koncepci dalšího rozvoje území, především v oblasti rozvoje podnikatelských aktivit a rozvoje technické infrastruktury. F.II. Shrnutí přínosu změny 3.II ÚPM Dobrovice k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Přínos změny 3.II ÚPM Dobrovice k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům:  

Navrţené rozvojové plochy výrobních areálů jsou situovány se snahou umístění co nejdále od ploch bydlení, veřejné vybavenosti a rekreace, čímţ je zajištěno kvalitní bydlení a odpočinek pro všechny věkové kategorie. Řeší opatření k eliminaci a minimalizaci vlivu regulativy funkčního a prostorového uspořádání:  



Poţaduje realizovat doprovodnou zeleň v rámci areálů. Konkrétní záměry řešit s minimalizací odtokových poměrů – preferovat technická řešení s jímáním dešťových vod a jejich vyuţívání.  Zachovat případně řešit opatření k zachování melioračních zařízení.  Zachovat případně řešit průchodnost území/krajiny. Pro konkrétní návrhy vyuţití území a s tím spojené dopravní zatíţení řešit hlukovou situaci s ohledem na dodrţování platných hlukových limitů v území nejbliţší obytné zástavby a navrhnout případná protihluková opatření.


12

GHC regio s.r.o.

MĚSTO DOBROVICE ZMĚNA Č. 3.II ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA DOBROVICE Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí (SEA) zpracované podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění.

Zpracovatel GHC regio s.r.o. Oznamovatel Město Dobrovice Část S.E.A. Stupeň Posouzení vlivů koncepce na ŽP Datum 03 / 2011 Zakázkové číslo GHC / 2008-07 / SEA / 44

GHC regio s.r.o., Sokolská 541/30, 779 00 Olomouc, GSM: 774 579 973, e-mail: [email protected] , www.ghcregio.eu

1

Město Dobrovice Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice

Oznamovatel / žadatel:

Město Dobrovice Palackého náměstí 28 294 41 Dobrovice

Zpracovatel:

GHC regio s.r.o. Sokolská 541/30, 779 00 Olomouc tel.: +420 585 207 018 fax: +420 588 491 033 www.ghcregio.eu držitel certifikátu systému managementu jakosti ČSN ISO 9001:2001

MĚSTO DOBROVICE ZMĚNA Č. 3.II ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA DOBROVICE Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí (SEA) zpracované podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění.

Zpracovatelé: Ing. Aleš Calábek, MBA

e-mail: [email protected] .................... tel.: +420 774 579 973, osvědčení odborné způsobilosti - autorizace podle Vyhlášky MŽP ČR č. 499/1992 Sb. č.j. 8939/1302/OPVŽP/96

Ing. Klára Calábková,

....................

Mgr. Klára Valentová,

....................

Vyhodnocení vlivů územního plánu na ŽP

1


Obsah Vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP: 1.

2.

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI........................................................................................................................7 1.1

Obsah a cíle posuzované změny ÚP .................................................................................................................... 7

1.2

Vztah k jiným koncepcím..................................................................................................................................... 10

ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ..............................................14 2.1

Současný stav ŽP v ČR obecně.......................................................................................................................... 14

2.2

Současný stav ŽP v dotčeném území ................................................................................................................. 15

2.3

Pravděpodobný vývoj stavu ŽP bez provedení změny ....................................................................................... 22

3.

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY .................................................................................................................24

4.

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI .............................................................................................................................................38

5.

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ............................................................................................................................................................39 5.1

Variantní řešení koncepčního dokumentu ........................................................................................................... 39

5.2

Posouzení Změny č. 3.II ÚP města Dobrovice z hlediska očekávaných environment. vlivů ............................... 39

6.

POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ....................................................................................44

7.

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................46

8.

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ .......................47

9.

8.1

Referenční cíle ochrany ŽP ................................................................................................................................. 47

8.2

Vazby jednotlivých strategických cílů na referenční cíle OŽP ............................................................................. 48

8.3

Varianty řešení .................................................................................................................................................... 49

NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ..............................................................................................................................................50

10.

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ..............................................................................................52

11.

NÁVRH STANOVISKA K ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI ..............................................................................54


2


Seznam obrázků: Obrázek 1: Přehledná situace umístění změny ÚP .....................................................................................................................6 Obrázek 2: Ortofotomapa umístění změny ÚP ...........................................................................................................................6 Obrázek 3: Výřez z vodohospodářské mapy.............................................................................................................................17 Obrázek 4: Chráněná ložisková území, ložiska a prognózní zdroje ..........................................................................................19 Obrázek 5: Zvláště chráněná území .........................................................................................................................................20 Obrázek 6: NATURA 2000 ........................................................................................................................................................22 Obrázek 7: Potenciální přirozená vegetace ..............................................................................................................................27 Obrázek 8: Fytogeografické členění ČR ...................................................................................................................................28 Obrázek 9: Biogeografické členění ČR .....................................................................................................................................29 Obrázek 10: Regionální a nadregionální síť ÚSES v okolí řešeného území; ............................................................................31 Obrázek 11: Lokální síť ÚSES v řešeném území ......................................................................................................................31 Obrázek 12: Přírodní parky v okolí řešeného území .................................................................................................................33

Seznam tabulek: Tabulka 1: Klimatická charakteristika oblasti T2 .......................................................................................................................15 Tabulka 2: Vyhodnocení záboru ZPF pro návrhové lokality ......................................................................................................25 Tabulka 3: Seznam lokálních biocenter v řešeném území (Zdroj: www.uhul.cz) ......................................................................32 Tabulka 4: Korekce podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb. pro stanovení nejvyšších přístupných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb ........................................................34


3


Seznam zkratek: BPEJ CENIA CO CO2 ČHP ČOV ČSAV EIA ES EU EVL HDP CHKO CHLÚ MŽP NATURA 2000 NPP NPR NOX OECD ORP OSN PM10 PO PP PR PRÚOSK SEA ÚPO ÚP VÚC ÚSES VKP VOC ZPF ŽP


bonitovaná půdně ekologická jednotka Česká informační agentura životního prostředí oxid uhelnatý oxid uhličitý číslo hydrologického pořadí čistírna odpadních vod Československá akademie věd Environmental Impact Assessment = vyhodnocení vlivů na životní prostředí Evropské společenství Evropská unie evropsky významná lokalita hrubý domácí produkt chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území Ministerstvo životního prostředí soustava chráněných území evropského významu národní přírodní památka národní přírodní rezervace oxidy dusíku Organization for Economic Cooperation Development = Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj obecní úřady (městské úřady) obcí s rozšířenou působností (tzv. obcí III. stupně) Organizace spojených národů polétavý prach (prašný aerosol) s částicemi menšími než 10 µm ptačí oblast přírodní památka přírodní rezervace Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Strategic Environmental Assessment = posuzování vlivů tzv. koncepcí na životní prostředí územní plán obce územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability významný krajinný prvek těkavé organické látky zemědělský půdní fond životní prostředí

4


ÚVOD

Předmět posouzení, legislativní východiska: Posuzování zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepce na životní prostředí je v současné době v České republice upraveno zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhláškou MMR č. 500/2006 Sb. Vyhodnocení vlivů Změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice na udržitelný rozvoj území je provedeno v rozsahu dle přílohy k tomuto zákonu v platném znění. Zpracovat vyhodnocení je oprávněna jen osoba, která je držitelem autorizace podle § 19 zák. č. 100/2001 Sb. Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, vydal dne 15. 9. 2006, podle § 20 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů stanovisko k návrhu zadání změny č. 3 ÚPO Dobrovice, v němž je vyžadováno zpracování vyhodnocení vlivů změny ÚP z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA). Dne 15. 12. 2006 vydal tentýž úřad na žádost přehodnocení závěrů zjišťovacího řízení, které se týkalo problematických pozemků, pro které bylo v závěru zjišťovacího řízení vzhledem k předpokládaným záměrům požadováno vyhodnocení SEA. Tyto pozemky byly ze změny č. 3 ÚPO Dobrovice vyjmuty a projednávány jako změna č. 3.II ÚPO Dobrovice. Předmětem posouzení je Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice (změna se dotýká katastrálních území Dobrovice 627 470, Úherce 772 780 a Týnec 772 267), která je zpracována na základě smlouvy mezi pořizovatelem a zpracovatelem. Pořizovatelem změny č. 3.II územního plánu je Město Dobrovice, zpracovatelem je Ing. arch. Hana Drdová, Liberec. Změna č. 3.II územní plán je zpracován dle zák. č. 183/2006 Sb. ze dne 14. 3. 2006 o územním plánování (stavební zákon). Zpracovatelem „Vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP“ je GHC regio s.r.o. Olomouc, konkrétně autorizovaná osoba Ing. Aleš Calábek, MBA. Posouzení vlivu ÚP je zpracováno na základě přílohy k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Podkladem pro vypracování posouzení vlivů na ŽP je vypracované zadání změny územního plánu č. 3.II města Dobrovice.

Předkladatel: Město Dobrovice, zastoupené Městským úřadem Palackého náměstí 28, 294 41 Dobrovice IČ: 00237663 RNDr. Jana Bímová – starostka města Ing. Ladislav Vich, výkonný pořizovatel změny č. 3.II ÚPM Dobrovice, kontaktní osoba Tel.: 326 398 428 E-mail: [email protected] Vyhodnocení vlivů územního plánu na ŽP

5


Zpracovatel Vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP: GHC regio s.r.o. Ing. Aleš Calábek, MBA, jednatel Sokolská 30, 779 00 Olomouc IČ: 277 90 797, DIČ: CZ27790797 tel.: 774 579 973, e-mail: [email protected]

Obrázek 1: Přehledná situace umístění změny ÚP

Obrázek 2: Ortofotomapa umístění změny ÚP


6


1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI 1.1

Obsah a cíle posuzované změny ÚP

Územní plán města Dobrovice byl schválen Zastupitelstvem města Dobrovice dne 19. 6. 2001 usnesením č. 8/01. Změna č. 1 územního plánu města byla schválena 18. 10. 2005, usnesením č. 113/05. Změnu č. 2 schválilo zastupitelstvo města 5. 9. 2006. Usnesením č. 58/06 ze dne 13. 6. 2006 rozhodlo Zastupitelstvo města Dobrovice o pořízení změny č. 3 územního plánu města Dobrovice. Požadavek pořídit změnu č. 3 vyplynul z předložených dílčích podnětů, které podali individuální vlastníci pozemků. Veřejnoprávní projednání návrhu zadání bylo zahájeno 25. srpna 2006 oznámením veřejnou vyhláškou. Na základě výsledků projednání návrhu zadání bylo rozhodnuto o rozdělení změny č. 3 na změnu č. 3.I a na změnu č. 3.II závazné části územního plánu. Změna č. 3.I řešila bezproblémové dílčí podněty a nabyla účinnosti 25. 12.2008. Změna č. 3.II zahrnuje podněty, pro které je třeba provést vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí, jak vyplynulo z projednání zadání změny č. 3. závazné části územního plánu. Zadání pro zpracování změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice bylo schváleno usnesením Zastupitelstva města Dobrovice č. 147/06, ze dne 19. 12. 2006. Rozsah území řešeného změnou č. 3.II územního plánu města se týká katastrálních území: • Dobrovice, • Týnec, • Úherce. Změna územního plánu se nedotýká širších územních vztahů, platí vymezení územním plánem. Význam města Dobrovice zůstává ve struktuře osídlení zachován. V nedávné době bylo ukončeno pořízení změny č. 4 ÚP města Dobrovice. Bylo vydáno usnesení č. 51/2010 ze dne 11. května 2010, kterým byla vydána změna č. 4 ÚP města Dobrovice (nabytí právní moci 26. 5. 2010 opatřením obecné povahy č. 1/2010), která mění závaznou část ÚP města Dobrovice vyhlášenou obecně závaznou vyhláškou města Dobrovice č. 1/2001, ve znění všech schválených změn.

Hlavní cíle řešení: Cíle řešení vyplývají ze schváleného zadání. Jedná se o zařazení nezastavitelných ploch do ploch zastavitelných s funkcemi (plochy s rozdílným způsobem využití) definovanými v dílčích podnětech, event. s požadavkem na zařazení území rezerv výhledově zastavitelných do návrhových ploch.


7


Katastrální Podnět území číslo

Dobrovice

Dobrovice

Parcela číslo

21/3

1817/10; 1819/10

Zařadit do ploch zastavitelných ve vazbě na podnět 30/3, tj. VP – výrobní plochy, sklady

28/3

1866/6; 1866/8; 1929/11


30/3

1969/2; 1812 (část); 1607/2; 1607/3; 1854/10; 1854/12; 31.I./3 1854/15; 1855/3; 1855/4; 1856/1; 1856/2; 1857 1853/1; 1853/3-6; 1836/1-12; 1837; 31.II./3 1838; 1839; 1863/6; 1863/19; 1863/21; 1863/22; 1866/3-6 1835/1, 2, 4, 6; 1836/11-13; 1865/3; 31.III./3 1865/5-11; 1866/1-2, 1866/7-8; 1866/11-15 31.II./3 234/1-2 (část); 235; 237; 238; 240

Úherce

Týnec

Požadavek na změnu

VP – výrobní plochy, sklady VP – výrobní plochy, sklady (skladování tekutých cukrů) OT – technická vybavenost (sedimentační nádrž pro ČOV) VP – výrobní plochy, sklady (výroba tekutých cukrů) OT – technická vybavenost (sedimentační nádrž pro ČOV)

219/3; 220/2-3; 221/2; 224; 225/1; 225/4-5; 227/1; 228/2; 229/1; 231; VP – výrobní plochy, sklady 31.III./3 232; 233; část 234/2; 235; 237; 238; (výroba tekutých cukrů) 240; 248; 249; 250; 251-259; 260269; 270; 271/1; 849/2; 856; 887/1 34/3 p. p. č. 5 VP – výrobní plochy, sklady

Přehled rozvojových ploch: Změna územního plánu č. 3.II zahrnuje celkem 5 dílčích lokalit / podnětů, které jsou označeny pořadovým číslem, pod kterým byl podnět zařazen do projednání návrhu zadání změny. Podnět č. 31 byl rozdělen na tři části. Lokalita číslo


21/3

Dobrovice

28/3

Dobrovice

30/3

Dobrovice

31.I./3

Dobrovice

31.II./3 31.III./3 34/3

Dobrovice Úherce Dobrovice Úherce

Týnec

Funkce dle platného územního plánu SPZV – krajinné zóny smíšené - přírodní, zemědělské, vodohospodářské Z – krajinné zóny zemědělské SPZV – krajinné zóny smíšené - přírodní, zemědělské, vodohospodářské SZU – krajinné zóny smíšené – zemědělské, ve výhledu urbanizovatelné Z – krajinné zóny zemědělské Z – krajinné zóny zemědělské Z – krajinné zóny zemědělské Z – krajinné zóny zemědělské SPZ – krajinné zóny smíšené - přírodní, zemědělské


Požadavek na změnu VP – výrobní plochy, sklady VP – výrobní plochy, sklady

VP – výrobní plochy, sklady VP – výrobní plochy, sklady OT – technická vybavenost VP – výrobní plochy, sklady VP – výrobní plochy, sklady

8


Občanské vybavení: Předmětná změna nevyvolává požadavky na řešení občanského vybavení. Struktura zařízení základní občanské vybavenosti je v navazujícím území města řešena. Další nespecifikované nároky na služby jsou řešeny v rámci stanovených regulativů funkčního a prostorového uspořádání území.

Doprava: Koncepce dopravy schváleného územního plánu města Dobrovice zůstává zachována. Změna č. 3.II nenavrhuje konkrétní řešení jednotlivých rozvojových lokalit. U menších lokalit č. 30/3 na k.ú. Dobrovice a 34/3 na k.ú. Týnec bude přístup ze stávajících ploch výroby, které se změnou územního plánu rozšiřují. Detailní řešení rozšíření ploch areálu firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s., tj. změna 31.II a 31.III./3, a jejich dopravní obsluha bude předmětem podrobnější dokumentace (územní studie). Předpokládá se využití dříve navrhované a částečně realizované nové přístupové komunikace a komunikací areálu cukrovaru.

Vodní hospodářství: Koncepce zásobování pitnou vodou a koncepce odkanalizování území zůstávají změnou č. 3.II nedotčeny. Dílčí lokality musí být realizovány v souladu s touto koncepcí. Katastrální území Dobrovice má vybudovanou jednotnou kanalizaci, která podchycuje cca 85 % města a je zakončena čistírnou odpadních vod (dále jen ČOV). Byly dobudovány úseky kanalizační stoky v rekonstruovaných úsecích hlavního komunikačního průtahu sídlem ve směru Týnec a Sýčina. Územním plánem je řešeno napojení sídel Bojetice, Týnec, Úherce, Sýčina, Chloumek na ČOV. Ve zbývajících částí území, kde není veřejná kanalizace, je řešena likvidace splaškových vod individuálně v jímkách se svozem na centrální ČOV. V rámci změn v území je nutné respektovat ochranná pásma rozvodů a zařízení zásobování pitnou vodou a odkanalizování. Odtok dešťové vody ze střech a zpevněných ploch výrobních areálů bude minimalizován vsakem na pozemcích, příp. napojením na systém dešťové kanalizace navazujících výrobních ploch.

Zásobování elektrickou energií, spoje, telekomunikace: Správní území města Dobrovice je napájeno venkovním vedením 22 kV z trafostanice TR 100/22 kV Mladá Boleslav a dále je napojeno vedením 110 kV na rozvodnu Čechy – střed. Zástavba v území je pak napojena přes soustavu transformačních stanic 22/0,4 kV na veřejnou rozvodnou síť NN 380/220 V, 50 Hz. Pokrytí nárůstu spotřeby energie v souvislosti se změnou č. 3.II územního plánu je řešeno napojením na stávající sekundární síť nebo posílením či lokalizací nových trafostanic. vč. návaznosti na


9


řešení změny č. 1, č. 2 územního plánu. Pro případné vyšší potřeby elektrické energie firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. je ve schváleném ÚP navržena lokalita pro umístění rozvodny pro cukrovar. Na k.ú. Dobrovice byla provedena kompletní telefonizace, včetně vybudování nové ústředny o dostatečné kapacitě. V jednotlivých částech města jsou pak osazeny síťové rozvaděče zabezpečující potřebnou kapacitu. V případě větších návrhových lokalit budou dle potřeby vybudovány další síťové rozvaděče propojené se stávající sítí, v menších lokalitách bude pro napojení domků na telefonní síť využita rezerva stávající sítě. Napojování nových lokalit bude řešit provozovatel sítě na základě konkrétních požadavků.

Zásobování plynem: Předmětná změna č. 3 nevyvolává změnu koncepce řešení zásobování plynem. V současné době jsou plynofikovány Dobrovice, Bojetice, Týnec, Úherce, Libichov a Sýčina. Jedná se o propojenou středotlakou síť napojenou na VTL regulační stanici Dobrovice.

1.2

Vztah k jiným koncepcím

Vzhledem ke svému obsahu a zaměření má Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice vztah k několika koncepcím na národní i krajské úrovni, především v oblasti regionálního rozvoje, ale i z jiných oblastí. Dále v textu uvádíme stručný výčet nejdůležitějších z těch koncepcí, které byly při zpracování změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice vzaty v úvahu a jejichž cíle a priority byly zohledněny při navrhování cílů, priorit a opatření v posuzované koncepci. Změna č. 3.II ÚP Dobrovice je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, neboť kromě základních požadavků řeší zejména: • vytváří územní předpoklady pro další výstavbu, kterou je podmíněn hospodářský a sociální rozvoj města a jejích obyvatel, přitom respektuje přírodní podmínky místa a zlepšuje podmínky příznivého životního prostředí; • řeší účelné využití a uspořádání území na základě koordinace veřejných a soukromých zájmů; • stanoví koncepce a zásady dalšího rozvoje území, urbanistického rozvoje sídla, především v oblasti rozvoje podnikatelských aktivit a rozvoje technické infrastruktury; • stanoví podmínky pro provádění změn ve využití území, urbanistické požadavky na prostorové uspořádání a umístění staveb. ÚP města Dobrovice, resp. její návrhová část včetně veškerých aktivit je v souladu s níže uvedenými koncepčními dokumenty:


10


Programové dokumenty zpracovávané na úrovni státu: Dlouhodobé koncepce - základní dlouhodobé koncepční dokumenty, které orientují rozvoj různých sfér národního hospodářství. Příkladem mohou být: „Státní energetická koncepce“ byla schválena usnesením vlády České republiky. Konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout ve výhledu příštích 30 let. „Koncepce státní politiky cestovního ruchu“ pro léta 2007 – 2013 v ČR. „Postup realizace a aktualizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice“. „Dopravní politika České republiky na léta 2005 – 2013“ byla schválena vládou dne 13. 7. 2005. Vláda schválila dne 17. 3. 2004 aktualizovanou „Státní politiku životního prostředí České republiky 2004 – 2010“. Strategický program sociálního a ekonomického rozvoje ČR - základní strategický dokument rozvoje ekonomiky na vymezené období – „Střednědobou koncepci sociálního a ekonomického rozvoje“. Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 – 2013 – pořizuje se jako základní dokument politiky regionálního rozvoje podle § 5 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Prvním koncepčním materiálem na úseku regionální politiky byla Strategie regionálního rozvoje ČR přijatá vládou v roce 2000 usnesením č. 682 ze dne 12. 7. 2000 o Strategii regionálního rozvoje České republiky. Tato Strategie regionálního rozvoje vytvořila základní rámec pro formování regionální politiky České republiky komplementární s regionální politikou Evropské unie. Koncepce pro léta 2007 – 2013 vznikala v druhé polovině roku 2005 na základě aktualizace původního dokumentu z roku 2000. Jejím cílem je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky. Dokument určuje orientaci politiky regionálního rozvoje České republiky v období let 2007 – 2013. Regionální program rozvoje - střednědobý dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje a stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více regionů. Sektorové politiky - střednědobé dokumenty, které formulují přístup státu k podpoře rozvoje příslušného sektoru a jeho odvětví, poskytují potřebná východiska a stanoví rozvojové cíle a zásady pro vypracování sektorových rozvojových programů. Např. „Koncepce bytové politiky“ platící do roku 2010, která byla schválena usnesením vlády č. 292 ze dne 16. 3. 2005. Sektorové rozvojové programy - taktické dokumenty, které konkretizují rozvojové cíle a rozvojové aktivity sektoru ve formě konkrétních opatření a projektů.

Programové dokumenty pro využití strukturálních fondů Evropské unie: Národní rozvojový plán České Republiky 2007 – 2013 (NRP – Regional Development Plan) je základním strategickým dokumentem pro získání podpory ze Strukturálních fondů EU. NRP je zpracováván pro stejné programové období, pro jaké jsou v současné době zpracovávány ostatní strategické dokumenty EU.


11


Rámec podpory Společenství (CSF – Community Support Framework), který je vytvořen na základě NRP ve spolupráci s Evropskou komisí, je hlavním dokumentem vymezujícím poskytnutí podpory ze Strukturálních fondů EU. Dokument byl přijat "Rozhodnutím Komise, kterým se schvaluje Rámec podpory Společenství pro strukturální pomoc Společenství v oblastech Cíle 1 v České republice". Dokument je zpracován pro období 2007 – 2013. Sektorové operační programy (SOP – Sectoral Operation Programme), jako taktické dokumenty vytvořené na úrovni ministerstev, které rozpracovávají problémové celky strategií a priorit celostátního charakteru (v souladu s Národním rozvojovým plánem ČR pro období 2007 – 2013), pro které bude žádáno o spolufinancování ze zdrojů EU. Regionální operační programy (ROP – Regional Operation Programme), jako taktické dokumenty, které jsou zpracovány na úrovni regionů NUTS 2 a rozpracovávají ty problémové celky strategií, které jsou specifické pro jednotlivé regiony a pro které bude žádáno o spolufinancování ze zdrojů EU.

Programové dokumenty na krajské či nižší úrovni: Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje je základní střednědobý program podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje, sestávající z cílených opatření a intervencí zaměřených na stimulaci rozvoje kraje. Obsahuje směry a úkoly rozvoje finanční povahy i úkoly nefinanční povahy, jako jsou politika, nástroje, organizační úkoly, doporučení pro ústřední správní orgány atd. Jeho cílem je navrhnout pro stanovené plánovací období promyšlenou množinu opatření, vycházející ze strategie rozvoje kraje a realizovatelnou dostupnými finančními prostředky. Program rozvoje kraje plní funkci základního dokumentu orgánů kraje pro koordinaci rozvoje území, hraje klíčovou úlohu při zajišťování podpory regionálního rozvoje, pomáhá zvyšovat povědomí o nejdůležitějších potřebách kraje, pomáhá mobilizovat vlastní kapacity a zdroje kraje, využívá znalostí místních činitelů a odborníků a umožňuje místním činitelům určovat a kontrolovat směr budoucího vývoje kraje. Na Změnu č. 3.II ÚP města Dobrovice mají vliv následující formulovaná opatření PRÚOSK: Opatření A-I: Rozvoj produkční základny. Podpora změny struktury produkční základny vychází z potřeby zvýšit počet pracovních příležitostí pro kvalifikované pracovní síly, přilákat do regionu nové investory a stimulovat stávající podniky k tomu, aby se dále rozvíjely především v oblasti inovačních technologií, výroby a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Tento cíl staví na silných stránkách, které spočívají v dobré poloze a kvalitním dopravním spojení regionu s hlavním městem Prahou. Jeho dosažení závisí na optimální nabídce kvalitní a kvalifikované pracovní síly, která by měla být dostatečně flexibilní. Opatření A-II: Rozvoj malých a středních podniků. Zkušenosti ze světa ukazují, že největší dynamiku růstu vykazují právě malé a středně velké podniky. Jejich problémy jsou většinou velmi podobné a naopak ve srovnání s velkými podniky poněkud odlišné. Podpora tohoto sektoru přinese výsledky v podobě nových pracovních míst a omezení negativního vlivu závislosti některých lokalit na jednom velkém zaměstnavateli. Dále bude vyvíjen větší tlak na kvalitu a produktivitu práce. Vyhodnocení vlivů územního plánu na ŽP

12


Opatření C-I: Podpora malého a středního podnikání na venkově zejména cestou využití místních surovin a tradičních produktů. Cíle opatření: • • • •

vytváření pracovních příležitostí na venkově; stabilizace lokálních ekonomik menších sídel; využití místních lidských a surovinových zdrojů; zvýšení nabídky a úrovně obchodů a služeb.

Zpracovaná Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice je plně v souladu s cíli Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje, a to především v návaznosti na hlavní ukazatele dynamiky sociálního a ekonomického vývoje kraje: • Produkční základna a ekonomický rozvoj • Infrastruktura (dopravní, energetická, vodohospodářská, komunikační) • Rozvoj lidských zdrojů Navrhované aktivity Změny č. 3.II ÚP města Dobrovice nejsou v rozporu s Koncepcí ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016, která byla zpracována jako koncepční dokument pro zachování a zlepšení stavu přírody a krajiny ve Středočeském kraji.

Územní energetická koncepce: Středočeský kraj na základě zákona o hospodaření energií zpracoval energetickou koncepci. Koncepce navrhuje způsoby jak zlepšit hospodaření s energiemi zejména pro velké budovy, např. školy, nemocnice, obytné domy. Rovněž řeší využití nových možností v dodávce tepla, např. používání slunečních kolektorů, biomasy, bioplynu. Všechny návrhy nebo tzv. programy byly posouzeny podle zákona o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí. Rovněž s touto koncepcí je hodnocenou změnou ÚP zajištěn soulad. Změna č. 3.II ÚP města Dobrovice je plně v souladu a respektuje závěry a návrhy opatření Koncepce hospodaření s odpady pro Středočeský kraj (zpracována v říjnu 2002) včetně závazné a směrné části Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje (prosinec 2004). Z územní prognózy/konceptu ÚP VÚC Mladoboleslavska včetně Územního plánu sídelního útvaru Mladá Boleslav nevyplývá pro území města žádný požadavek na celkovou koncepci zpracované změny ÚP. V roce 2002 byla zpracována Územní prognóza Mladoboleslavska, která je projednána jako koncept ÚP VÚC Mladoboleslavska. Pro změnu územního plánu města Dobrovice nevyplývají z konceptu ÚP VÚC žádné požadavky. To platí i pro širší územní vztahy. Z politiky územního rozvoje nevyplývají pro území města žádné požadavky. ORP Mladá Boleslav není zařazena do žádné rozvojové oblasti. ORP Mladá Boleslav je zařazena do území rozvojové osy OS7. Vyhodnocení vlivů územního plánu na ŽP

13


2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 2.1

Současný stav ŽP v ČR obecně

Vývoj v období 1990 – 2005: Na konci 80. let 20. století patřil stav životního prostředí na území ČR k nejhorším v Evropě a v některých ukazatelích i na světě. V období 1990 1992 došlo vlivem transformace ekonomiky k omezení či úplnému zastavení mnoha energeticky náročných znečišťujících výrob a provozů a zátěž životního prostředí začala zvolna klesat. Zároveň byly v rychlém tempu přijaty nové právní předpisy na ochranu životního prostředí, které se začaly projevovat v období 1993 – 1998. Docházelo k cca 10 % meziročnímu poklesu znečištění ovzduší a vod, byl postupně ukončován provoz nebezpečných skládek odpadů, do rutinní praxe se dostal proces posuzování vlivů na životní prostředí. Investice k ochraně životního prostředí, které v uvedeném období přesáhly 2 % HDP, směřovaly především do oblasti ochrany ovzduší (odprášení, odsíření a denitrifikace elektráren a velkých tepláren) a ochrany vod (budování kanalizací a velkých čistíren odpadních vod). Většina environmentálních investic v 90. letech směřovala do koncových zařízení místo do moderních výrobních technologií. V právní úpravě došlo v tomto období k určitým korekcím souvisejícím s požadavky OECD a byla zahájena transpozice právních předpisů Evropských společenství. V mezinárodní oblasti přistoupila ČR k většině globálních a regionálních smluv k ochraně životního prostředí. V období 1999 až 2005 se pokles znečišťování zpomalil a stav životního prostředí se částečně stabilizoval, což lze vysvětlit tím, že většina opatření, vyvolaných novou právní úpravou, byla ke konci roku 1998 realizována. Další úsilí bylo zaměřeno na dokončení transpozice a na implementaci právních předpisů ES.

Současný stav (ke konci roku 2009): Za pozitivní přínosy a důsledky předchozího vývoje v oblasti životního prostředí v ČR lze považovat: • • • • • •

pokles energetické náročnosti hospodaření; zvýšení podílu bezemisních zdrojů (jaderná energie a obnovitelné zdroje) na výrobě elektřiny; pokles emisí do ovzduší; snížení spotřeby tuhých paliv; restrukturalizaci průmyslu ve prospěch energeticky, materiálově i emisně méně náročných výrob; pokles spotřeby energie v dopravě a snížení emisí znečišťujících látek z dopravy v případě CO2, CO, NOx, VOC a suspendovaných částic;


14


• • • •

zlepšení kvality ovzduší a zmenšení území, na kterém byly překročeny imisní limity suspendovaných částic velikostní frakce PM10 (situace však zůstává nevyhovující); dynamický rozvoj ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na celkové ploše zemědělského půdního fondu (předpoklad naplnění cíle stanovené Státní politikou životního prostředí ČR); 5. místo s nejnižší produkcí nebezpečných odpadů na obyvatele v rámci EU27, rostoucí tendence veřejných výdajů na ochranu životního prostředí.

Oproti katastrofální situaci na konci 80. let došlo k zásadnímu zlepšení prakticky ve všech oblastech, kde to za období 19 let bylo možné. Stav většiny složek životního prostředí přesto není optimální a negativní vlivy stavu životního prostředí na fyzické a psychické zdraví lidí nejsou dosud zanedbatelné. Je nutno pokračovat v realizaci aktivních opatření k ochraně životního prostředí, přičemž prioritou bude ochrana přírody a krajiny a klimatického systému Země.

2.2

Současný stav ŽP v dotčeném území

Klima – klimatická charakteristika: Zájmové území se zhruba kryje s klimatickou oblastí T2, charakterizovanou teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou mírně teplou suchou, až mírně suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Izoterma 8°C vymezuje nížiny a nižší pahorkatiny, vymezuje největší část subpanonika, převážná část subpanonika má srážky 500-600 mm. Teplotní rozdíly jsou dány základními faktory určujícími vhodné mikroklima, tj. podloží, expozice a sklon terénu. U jižní expozice je mikroklima teplejší než na severní (zastíněné). Totéž platí o jižních svazích s větším sklonem. Tabulka 1: Klimatická charakteristika oblasti T2 Počet letních dnů

50 – 60 dnů

Počet dnů v roce s průměrnou teplotou 10 °C a více

160 – 170 dnů

Počet mrazových dnů v roce

100 – 110 dnů

Počet ledových dnů

30 – 40 dnů

Průměrná teplota ledna

- 2 až – 3 °C

Průměrná teplota července

18 až 19 °C

Průměrná teplota dubna

8 až 9 °C

Průměrná teplota října

7 až 9 °C

Průměrný počet dnů v roce se srážkami většími než 1 mm

90 –100 dnů

Srážkový úhrn za vegetační období

350 – 400 mm

Srážkový úhrn v zimním období

200 – 300 mm

Počet dnů se sněhovou pokrývkou


40 – 50 dnů

15


Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

120 – 140 dnů 40 – 50 dnů

Klimatické a rozptylové podmínky v území závisí především na členitosti území a tvaru terénu, dále na větrných podmínkách a konečně na podmínkách stability ovzduší. Sklon a charakter aktivního povrchu velmi ovlivňují průběh místní cirkulace v přízemní vrstvě ovzduší do výšky 20 m nad zemí. Terén posuzovaného území je v podstatě rovinný, pouze v některých místech lehce zvlněný. Zájmové území nepatří mezi oblasti uvedené v příloze č. 10 nařízení vlády 350/02 Sb., ve kterých musí být dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace (jedná se o území národních parků a chráněných krajinných oblastí, o území o nadmořské výšce 800 m n. m. a vyšší a o ostatní vybrané přírodní lesní oblasti každoročně publikované ve Věstníku MŽP).

Voda a vodní hospodářství: Zájmová oblast se nachází v povodí č. 1-04-07-15 Dobrovická stoka. Vody z Dobrovické pánve jsou sítí kanálů a drobných vodních toků (Bojetický potok, Vinařický potok, Dobrovická strouha) odváděny do vodoteče Dobrovky (ČHP 1-04-07-019 ), později Vlkavou do Labe. Centrálním tokem na Mladoboleslavsku je Jizera, v jejím povodí je Klenice (ČHP 1-05-02-081), která se vlévá v Mladé Boleslavi do Jizery. Odvodňuje severní část zájmového území, tzn. svahy Chloumeckého hřbetu ukloněné k severu do Mladoboleslavské kotliny. Rozvodí se táhne po severních svazích Chlumu na Pískovou Lhotu a Strašnov k Brodcům. Rozvodí tvoří hranici ochranného pásma III. stupně pro povodí vodárenského toku Jizery. Bojetický potok a Dobrovka nejsou zařazeny mezi vodohospodářsky významné toky. V zájmové lokalitě není využívaný zdroj podzemních vod. Nejbližší zdroj podzemních vod pro zásobování Dobrovice pitnou vodou leží západně od silnice IIl. třídy Dobrovice - Kosořice. Jedná se o tři jímací vrty. Ochranná pásma tohoto zdroje jsou patrna z výřezu vodohospodářské mapy – viz níže. Na většině zemědělských pozemků v Dobrovické pánvi a na zemědělsky využívaných svazích Chlumu byly realizovány meliorační zásahy (odvodnění). Menší rybníky se vyskytují na úpatí svahů Chloumeckého hřbetu. Větší rybník je v zájmové oblasti pouze jeden a to Herždán u Dobrovice.


16


Obrázek 3: Výřez z vodohospodářské mapy, 1:50 000 (http://heis.vuv.cz)

Horninové prostředí: Geomorfologické poměry území: Zájmové území leží na svrchních vrstvách druhohorního útvaru České křídové tabule, okrsku Chloumecký hřbet na jižním okraji Turnovské pahorkatiny, která je součástí orografického celku Jičínská pahorkatina. Jižní část sledovaného území spadá do Polabské tabule - Dolnojizerské tabule v Západopolabské oblasti - okrsků Luštěnická kotlina a Jabkenická plošina (okrajové JV části zájmového území). Chloumecký hřbet - část Turnovské pahorkatiny je výrazný nesouměrný hrášťový hřbet směru V-Z na koniackých kaolinických a jílovitých pískovcích a slínovcích. Jsou zde relikty liocenního zarovnaného povrchu na široké vrcholové části se sprašovými závějemi na hustěji osídleném jižním mírnějším svahu porušeném na JZ plošnými sesuvy. Rozvodnice mezi Klenicí a Vlkavou probíhá při hraně příkřejšího severního svahu. Luštěnická kotlina - část Dolnojizerské tabule je plochá strukturně denudační sníženina tvořená středoturonskými a svrchnoturonskými až koniackými slínovci a vápnitými jílovci, méně písčitými slínovci. Kotlina je charakterizována rozsáhlými kryopedimenty, drobnými odlehlíky, relikty středopleistocenních teras a širokými nivami, nevýrazných mělkých údolí v povodí horní a střední Vlkavy. Jabkenická plošina - část Dolnojizerské tabule. Plošina je složená ze svrchnoturonských až koniackých slínovců a vápnitých jílovců, zakrytých čtvrtohorními říčními štěrkopísky. Jedná se o rozsáhlou akumulační plošinu v rozvodní oblasti mezi Mrlinou a Vlkavou. Plošina je rozčleněna mělkými údolími s prameny a několika rybníky. Vyhodnocení vlivů územního plánu na ŽP

17


Geologické a půdní poměry území: Geologickým podkladem území okresu jsou křídové sedimenty, lokálně neogenní vyvřeliny – čediče. Tyto substráty jsou pak často překryty nezpevněnými čtvrtohorními sedimenty. Z nezpevněných sedimentů jsou nejhodnotnějšími substráty spraše a sprašovité pokryvy. Vyskytují se zejména v západní i v severní části okresu. Na ostatním území se vyskytují pouze ostrůvkovitě. Pokryvy těchto substrátů jsou většinou velmi mocné. Půdotvorným procesem se na nich vytvořily hlavně půdy typu černozemí a hnědozemí. Ve východní části okresu se vyskytují zejména slíny. Jsou zrnitostně velmi těžké. Svrchní vrstva je velmi často odvápněná a vylehčená různě velikou příměsí terasového materiálu. Tato příměs působí většinou zhoršení fyzikálních vlastností, neboť – zejména v suchých obdobích – dochází k “cementaci” této vrstvy a ztíží se její obdělavatelnost. Z původních typů se na slínech vytvořily černozemě a rendziny. Velmi hodnotným substrátem jsou nivní uloženiny, zvláště ty, které obsahují uhličitany. Nacházejí se ve všech částech okresu kolem vodních toků. V současné době jsou na některých místech znehodnocovány výše uloženou hladinou vody v tocích. Na nivních uloženinách se vytvořily nivní, lužní i drnoglejové půdy. Ze skupiny zpevnělých sedimentů jsou zastoupeny vápnité i nevápnité pískovce. V poměru k jejich celkovému zastoupení se na zemědělské půdě vyskytují vcelku málo (jsou převážně pod lesními porosty). Jsou lehkého zrnitostního složení, bez štěrku i různě štěrkovité či kamenité, s různou hloubkou zvětralinového pláště. Vytvořily se na nich především hnědé půdy a rendziny. Největší znečištění (kontaminace půdy) v zájmovém území lze předpokládat z dopravy a imisí z průmyslu z vlastní Dobrovice i širšího okolí. Vzhledem k tomu, že se nejedná o masivní imise, je zde pravděpodobně jen mírně ovlivněna stabilita a využití organických látek v půdě. Tím se snižuje přítomnost mikrobů a jejich aktivita, čímž dochází k omezenému rozkladu organické hmoty a k pomalejšímu uvolňování prvků, vázaných v organické hmotě půdy, nutných pro růst vegetace. Půda tím degraduje.

Přírodní zdroje: Podle dostupných informací a podkladů Českého geologického úřadu se v posuzovaném území a jeho bezprostředním okolí nachází vymezené chráněné ložiskové území. Jedná se o CHLÚ č. 07530000 Bezno pro ochranu výhradního ložiska černého uhlí. Záměry, jež jsou součástí posuzované Změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice svým charakterem nijak neovlivní toto chráněné ložiskové území.


18


Obrázek 4: Chráněná ložisková území, ložiska a prognózní zdroje 1:100 000 (http://www.geofond.cz/mapsphere)

Ochrana přírody – zvláště chráněná území: Zvláštní ochrana přírody vychází ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a navazujících vyhlášek. Zákon rozeznává velkoplošná (národní park a chráněná krajinná oblast) a maloplošná (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka) zvláště chráněná území. V nejbližším okolí se nenachází žádné velkoplošné zvláště chráněné území. Nejbližších velkoplošným zvláště chráněným územím je ve vzdálenosti cca 16 km severovýchodně Chráněná krajinná oblast Český ráj. CHKO byla vyhlášena v roce 1955 (jedná se o první CHKO na našem území). Jejím posláním je ochrana geomorfologických hodnot (skalních útvarů – jeskyní, pseudozávrtů, skalních bran a oken vzniklých dlouhotrvající působením sil z nitra Země a trvalou erozní činností), zachování typického vzhledu krajiny (velká rozmanitost přírodních stanovišť doplněná unikátními pohledy) a udržení celkové biologické rozmanitosti (rostlinné a živočišné horské i teplomilné druhy). Řešené území rovněž nezasahuje ani neleží v těsné blízkosti žádného maloplošného chráněného území. Celkovou situaci umístění zvláště chráněných území vůči řešenému území ukazuje obrázek 5. Nejblíže se k řešenému území nachází PP Lom u Chrástu ležící cca 6 km západně. Jeho rozloha činí 1,469 ha a byl vyhlášen v roce 1984. Jedná se o velký jámový lom s významným nalezištěm křídových zkamenělin a stratigrafickým profilem, v němž jsou zachovány hranice mezi vrstvami středního turonu - typický jizerský vývoj uloženin české křídy. NPP Radouč se nachází cca 8,5 km severně od řešeného území. Jedná se o strmý bok údolí Jizery o rozloze 1,4746 ha (návrh na rozšíření 70 ha), který je pod ochranou od roku 1977. Jedná se o jedinou lokalitu výskytu devaterky rozprostřené (Fumana procumbens) v Čechách. Dále se zde vyskytují teplomilná vápnomilná společenstva opukových skalek a drnových stepí. Na plošině se vyskytuje sysel


19


obecný (Spermophilus citellus). Vápnité pískovce jizerských vrstev svrchní křídy vystupují v podobě výchozů. PR Vrch Baba u Kosmonos leží cca 9 km severně a byl vyhlášen v roce 1950. Jeho rozloha činí 242,7013 ha. Zalesněný hřeben se dvěma vrcholy z vypreparovaných třetihorních sopečných komínů. Nacházejí se zde vzácné druhy rostlin lesních společenstev typu teplomilných doubrav až bučin. NPR Čtvrtě byla zřízena v roce 1989 na území o rozloze 95 ha cca 10 km jižně od řešeného záměru. Vyhlášené ochranné pásmo zaujímá necelých 20 ha. Předmětem ochrany jsou přirozená lesní společenstva, zejména společenstva kamejkových habrodřínových doubrav, doubrav s mochnou bílou (Potentila alba) a jasanových pramenišťních olšin s výskytem chráněných a ohrožených rostlinných druhů, jako např. bledule jarní (Leucojum vernum), kruštíku drobnolistého (Epipactis microphylla) a dalších hájových a vstavačovitých rostlin. PP Podhorská tůň je nejmladším ZCHÚ v nejbližším okolí. Byla vyhlášena v roce 1998 na ploše 3,0718 ha cca 11 km severně od řešeného území. Jedná se o mrtvé rameno Jizery ve tvaru písmene „U“, které sezónně zcela vysychá a je porostlé keřovou až stromovou vegetací. Podkladem jsou středoturonské vápnité pískovce s četnými fosiliemi. Vyskytuje se zde poměrně bohaté spektrum živočichů – např. reliktní a vzácný druh pavouka Marpissa radiata, zvláště chráněné druhy moudivláček lužní (Remiz pendulinus), ťuhýk obecný (Lanius collurio) či strakapoud prostřední (Dendrocopos medius). PP Křižánky leží cca 14 km východně od zájmového území a zaujímá rozlohu 59 ha. Předmětem ochrany jsou mokřadní slatinná společenstva se vzácnými druhy rostlin, fragmenty acidofilních doubrav a bučin a prameniště potoka Záhubka. PR Údolí Plakánek je nejznámějším údolím Českého ráje ve vzdálenosti cca 17 km severovýchodně od řešeného území. Údolí se táhne podél potoka Klenice v délce asi 2,5 km a zaujímá plochu 90 ha. Předmětem ochrany je údolí s pískovcovými skalními okraji a věžemi, mokřadními loukami a fragmenty lužních společenstev, suťových lesů, reliktních skalních borů a acidofilních a borových doubrav. Z flór zde nalezneme např. prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) či silenku dvoudomou (Silene dioica), z fauny čolka horského (Triturus alpestris), vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) či krkavce velkého (Corvus corax). PR Údolí Plakánek

PP Podhradská tůň

PR Vrch Baba u Kosmonos

CHKO Český ráj

NPP Radouč

PP Lom u Chrástu PP Křižánky

NPR Čtvrtě

Obrázek 5: Zvláště chráněná území, 1:100 000 (JanMap 2.5.0) Vyhodnocení vlivů územního plánu na ŽP

20


Ochrana přírody – území soustavy NATURA 2000: Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. Česká republika sjednotila národní ochranu přírody s právními předpisy EU z důvodu svého členství v EU. Nejdůležitějšími právními předpisy EU v oblasti ochrany přírody jsou: 1) Směrnice Rady 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (zkr. směrnice o ptácích) 2) Směrnice Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zkr. směrnice o stanovištích). Řešené území města Dobrovice územně přímo nezasahuje do žádné z lokalit soustavy NATURA 2000. Všechny tyto lokality jsou vzdáleny 3 km a více od zájmového území (Obrázek 6), z čehož je zřejmé, že posuzovaná změna nijak neovlivní níže jmenované i jiné lokality NATURA 2000. Nejblíže se k řešenému území nachází EVL Chlum u Nepřevázky CZ0210109 ležící ve vzdálenosti cca 3 km severozápadně. Jeho rozloha činí 223,3384 ha a představuje dobře zachovalý komplex teplomilně laděných lesů (habřin, mochnových a šípákových doubrav) při okraji českého termofytika a druhově velmi bohatých suchých trávníků a luk střídavě vlhkých stanovišť na těžkých půdách. Vyskytuje se zde řada vzácných druhů např. pelyněk pontický (Artemisia pontica) a ostřice oddálená (Carex distans). EVL Bezděčín CZ0213776 o rozloze 81,1779 ha leží ve vzdálenosti cca 5,5 km severozápadně od území dotčeném posuzovanou změnou. Jedná se o pravidelně sečené trvalé travní porosty s výskytem početné populace sysla obecného (Spermophilus citellus). EVL Milovice – Mladá CZ0214006 byla vyhlášena na území o rozloze 1 244,1100 ha a leží ve vzdálenosti cca 9 km jižně od města Dobrovice. Lokalita je chráněna z důvodu velkoplošného výskytu širokolistých suchých trávníků s význačnými druhy rostlin např. hořec křížatý (Gentiana cruciata) a bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum). Jedná se o přírodně nejzachovalejší území ve středních Čechách, významný krajinný prvek, refugium mnoha vzácných a ohrožených druhů živočichů. Poslední nejblíže vyhlášenou evropsky významnou lokalitou je EVL Dymokursko CZ0210101 ležící ve vzdálenosti cca 10 km jihovýchodně. Na ploše 4 309,2394 ha se rozkládá dobře zachovalý komplex listnatých lesů, vlhkých luk a vodních ekosystémů. Cenné jsou především rozsáhlé porosty dubohabřin, různé typy doubrav (mochnové, bezkolejové a šípákové), vápnitá slatiniště a bezkolencové louky s výskytem ohrožených druhů jako prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) či vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Rákosiny a vlhké louky hostí řadu druhů vodních ptáků např. jeřába popelavého (Grus grus). Staré duby jsou místem výskytu roháče obecného (Lucanus cervus) a dlaších xylofágních druhů hmyzu. Jedinou ptačí oblastí vyskytující se v blízkosti území dotčeného posuzovanou změnou (cca 13 km jihovýchodně) je PO Rožďalovické rybníky CZ0211010. Oblast se rozkládá na ploše 6 613,1368 ha a je významná především pro druhy ptáků hnízdících v rákosinách. Nejvýznamnější z nich je jeřáb popelavý (Grus grus), dále pak moták pochop (Circus aeruginosus).


21


EVL Bezděčín EVL Chlum u Nepřevázky

EVL Dymokursko

PO Požďalovické rybníky EVL Milovice - Mladá

Obrázek 6: NATURA 2000, 1:100 000 (http://geoportal.cenia.cz/mapmaker)

Všechna tato území jsou dostatečně vzdálena od záměrů řešených změnou č. 3.II územního plánu města Dobrovice – území nebudou realizací záměrů ohrožena.

2.3

Pravděpodobný vývoj stavu ŽP bez provedení změny

Obecně lze říci, že na základě strategických cílů, formulovaných zejména ve Státní politice životního prostředí v ČR a ve Strategii udržitelného rozvoje ČR i v jiných dokumentech v oblasti životního prostředí, vývoj v oblasti životního prostředí a jeho ochrany v ČR směřuje zejména k následujícímu stavu a aktivitám: • • • • • • • • •

snižování emisí skleníkových plynů; snižování objemu těžby nerostných surovin; existence a rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie, umožňujících podstatné snižování produkce skleníkových plynů; rozvinutý systém centrálního zásobování teplem, který je z hlediska životního prostředí vhodnější než lokální vytápění, a plynofikace; stabilizace snížené úrovně znečišťování (emise) i znečištění (imise) ovzduší; pokračující nárůst počtu obyvatel napojených na veřejné kanalizace a počtu obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů; omezování emisí znečišťujících látek do vodního prostředí z bodových zdrojů znečišťování, splaškových a průmyslových odpadních vod a snížení emisí z plošných zdrojů, zejména omezením aplikace hnojiv a pesticidů; dynamický rozvoj ekologického zemědělství; existence sítě zvláště chráněných území s různým stupněm ochrany, přijetí systému celoevropské sítě chráněných území NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti);


22


• • • • • • • • • •

projektování a vymezení ÚSES (na lokální, regionální a nadregionální úrovni) jako nástroje obecné ochrany přírody a krajiny; zvyšující se počet a rozsah revitalizovaných říčních systémů; nárůst pozemkových úprav, navrácení původních vlastností krajiny; postupné mírné zvyšování výměry lesní půdy, mírné zvyšování podílu trvalých travních porostů a snižování výměry orné půdy; nárůst produkce plodin nevstupujících do potravního řetězce (technické a energetické plodiny, léčivky aj.); postupný rozvoj systémů minimalizace vzniku odpadů, třídění odpadů a v rámci recyklace materiálové nebo aspoň energetické využití odpadů; postupné zavádění metod správné praxe při nakládání s chemickými látkami a přípravky a geneticky modifikovanými organismy a produkty, včetně zapojování následných kontrolních mechanismů; existenci stabilního právního a institucionálního rámce, ekonomických a dobrovolných nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí; přistoupení k většině celosvětových a regionálních environmentálních úmluv; při umísťování nových areálů snaha o upřednostnění brownfields před výstavbou na zelené louce.

Některé z těchto aktivit jsou určitým způsobem ve větší či menší míře zohledněny nebo zahrnuty do navržených cílů Změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice. Jedná se především o aktivity, které působí pozitivním směrem – zlepšují stávající stav životního prostředí či řeší stávající problémy nebo nedostatky a závady v různých oblastech životního prostředí. V případě nerealizace změny by nebyly ve městě Dobrovice vytvořeny podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit, především rozvoj tradičního cukrovarnictví, případně by tento rozvoj probíhal omezeně a nekoncepčně, v některých případech i živelně, stav jednotlivých složek životního prostředí by zůstal buď na stejné úrovni jako dnes nebo by se v některých aspektech případně zhoršoval. Územní rozvoj: Územní rozvoj postupně realizovaný (spíše minimalizovaný pouze v intencích stávajícího ÚP) bez schváleného koncepčního rozvojového dokumentu, který postihuje řešené území – rozvoj podnikatelských aktivit, včetně dopadů na jednotlivé složky ŽP. Ochrana přírody: Ochrana přírody by byla na stávající úrovni, nebyly by prováděny zásahy do území při realizaci záměrů řešených změnou ÚP. Nedocházelo by k doprovodným jevům – případné eroze půdy, hluková a emisní zátěž v rámci realizace řešených záměrů, atd. Aby tyto doprovodné jevy nebyly negativní, musí být návrh každého záměru proveden citlivě s ohledem na ochranu složek životního prostředí a minimalizaci či kompenzaci případných nepříznivých vlivů. K zásahům do VKP, chráněných území a prvků ÚSES při realizaci záměrů řešených změnou č. 3.II ÚP města Dobrovice nebude docházet.


23


3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Ve změně č. 3.II územního plánu města Dobrovice jsou navržena opatření pro rozvoj především podnikatelského prostředí s konkrétní lokalizací v území. Realizace budoucích konkrétních aktivit a projektů, jež budou naplňovat navržená opatření, by mohla v některých případech ovlivnit následující složky životního prostředí: • přírodu (biotu) a krajinu; • půdu – ZPF; • socioekonomické vlivy; • hlukovou situaci v území; • odpadové hospodářství.

Půda, lesní hospodářství: Zemědělský půdní fond: Vlastnosti zemědělské půdy jsou charakterizovány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ), které byly definovány na základě agronomicky významných charakteristik klimatu, půdy a konfigurace terénu. Podle metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR z 1. 10. 1996 (č.j. OOLP/1067/96) jsou jednotlivé BPEJ zařazeny do 5 tříd ochrany, které určují produkční schopnost pozemků a možnosti jejich případného odnětí: • •

• • •

I. třída ochrany – bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu II. třída ochrany – půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné III. třída ochrany – slučuje půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuální výstavbu IV. třída ochrany – sdružuje půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů a jen s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu V. třída ochrany – zahrnuje zbývající BPEJ, které představují půdy s velmi nízkou produkční schopností a většinou pro zemědělskou výrobu postradatelné. Jde převážně o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.


24


Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení na zábor zemědělského půdního fondu bylo provedeno ve smyslu: • • • • •

Zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR 10/1993 Sb. Metodického pokynu MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb. Podkladem k vyhodnocení záboru ZPF byly údaje o struktuře ZPF dle evidence nemovitostí www.cuzk.cz a údaje doplněné pořizovatelem. Změna č. 3.II, resp. dílčí podněty jsou vyznačeny ve výkrese č. 7 dokumentace Změny č. 3.II ÚP města Dobrovice - Ochrana půdního fondu, ÚSES.

Tabulka 2: Vyhodnocení záboru ZPF pro návrhové lokality Třída Ostatní Celkem BPEJ ochrany Pozn. O (ha) (ha) Z,S ZPF 0,07 0,03 36100 II. 0,10 Z 30600 I. 3,67 0,02 0,36 4,05 Z 36100 II. 30600 III. 9,34 0,14 0,04 36100 0,30 9,82 M O II. 30700 30600 II. 17,92 0,00 0,63 18,55 M O 30700 III. 1,90 30100 I. 1,90 M -

ZPF (ha) Funkce návrh Celkem OP TTP

Číslo 30/3

VP

0,10

31.I./3

VP

3,69

28/3 31.II./3

OT

9,52

31.III./3

VP

17,92

34/3

VP

1,90

Celkem

33,13

Poznámka: OP – orná půda TTP – trvalé travní porosty Z, S – zahrady, sady

31,00 0,14 1,99

1,29

34,42

Z – uvnitř zastavěného území M – mimo zastavěné území O – odvodnění pozemků

Při záboru nových ploch pro potřeby rozvoje města je třeba postupovat dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a dle návazné vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Celkový záběr plochy ZPF je dle tabulky cca 33 ha. Pro rozvojové plochy byly v rámci návrhu přednostně využity plochy (pokud možno) v zastavěném území, včetně ploch se stávajícími nevyužitými stavbami. Vzhledem k nedostatku ploch však bylo třeba po zvážení zabrat i plochy s ochranou ZPF, bylo tak však činěno v nejnižší potřebné míře. Plochy navržené k záboru jsou v různých půdních bonitách v I. až III. třídě ochrany. Při vyhledávání možných lokalit pro nové rozvojové plochy bylo přihlíženo k celé řadě urbanistických a Vyhodnocení vlivů územního plánu na ŽP

25


technických kritérií, jedním z nich byla i ochrana ZPF. Možné plochy byly přednostně situovány do míst s horší bonitou ZPF, pokud navrhovaným funkcím vyhovovaly. Při navržení tvaru a rozsahu ploch byly zváženy místní přírodní danosti tak, aby byly co nejméně narušeny hydrologické a odtokové poměry v území a aby v území zůstala funkční síť zemědělských účelových komunikací. Po posouzení možností umístění rozvojových ploch lze tvrdit, že jejich situováním byla naplněna dikce §4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Rozsah a povaha změnou ÚP navrhovaných změn ve funkčním využití území negeneruje požadavky na opatření k zajištění ekologické stability krajiny. Změny se nedotýkají funkčních a navrhovaných prvků ÚSES. Uspořádání ZPF v území navrhované změny je doloženo v grafické části dokumentace Změny č. 3.II ÚP města Dobrovice. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem lze podle názoru posuzovatele na všech navržených plochách uvažovat s dalším urbanistickým rozvojem, z hlediska co možná nejmenších důsledků na zemědělský půdní fond. Zpracovatelé územně plánovací dokumentace při zpracování návrhu řešení postupovali v souladu s požadavky, které byly uplatněny příslušnými orgány ochrany zemědělského půdního fondu i orgány ochrany přírody a krajiny.

Lesní půdní fond: Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice se nedotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Potenciální přirozená vegetace, fytogeografická diferenciace a biogeografické členění: Potenciální přirozená vegetace: Podle Mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhauslová a kol., 1998) se předmětná lokalita nachází na hranici tří rekonstruovaných jednotek. Město Dobrovice a jižně pokrývala většinou střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum), místy v komplexu s mokřadními olšinami (Alnio Glutinosae). V území severně od města pak převládala mochnová doubrava (Polentillo albae-Quercetum) a severovýchodně od města černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Střemchová jasenina je typickým lužním lesem širokých, plochých údolí menších řek a potoků v pahorkatinném stupni. Společenstvo je vázáno na těžší půdy s dostatečnou zásobou živin a vláhy (s možností dočasného zaplavení). Střemchová jasenina zahrnuje druhově bohaté porosty s dominantním jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), řídce olší lepkavou (Alnus glutinosa) nebo lípou srdčitou (Tilia cordata). Častou příměsí je střemcha obecná (Padus avium) nebo dub letní (Quercus robur). Keřové patro je bohaté a husté se zástupci jako brslen evropský (Euonymus europaea). V bylinném patře převažují hygrofyty a mezohygrofyty. Mochnová doubrava roste na starých odvápněných třetihorních půdách (terra fusca), které vznikly na plošinách nad údolím, v místech s horším odvodněním a tendencí ke stagnaci srážkové Vyhodnocení vlivů územního plánu na ŽP

26


vody. Dominantními bylinnými druhy jsou mochna bílá (Potentilla alba), bukvice lékařská (Betonica officinalis), srpice barvířská (Serratula tinctoria) a acidofilní kostřava ovčí (Festuca ovina). Černýšová dubohabřina tvoří stinné dubohabřiny s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) a habrem (Carpinus betulus). Častá je příměs lipy (Tilia), dubu letního (Quercus robur) a listnatých stromů náročnějších na stanoviště (jasan – Fraxinus excelsior nebo javory – Acer). Keřové patro s mezofilními druhy roste pouze ve světlých porostech. V bylinném patru převažují mezofilní druhy, méně často trávy. Vyskytuje se výškách 250 – 450 m n.m. Osidluje různé reliéfy, od nížinných rovin až po různě orientované svahy. Nejčastěji roste na kambizemích nebo parahnědozemích. V současné době je velmi omezena vlivem odlesnění, zemědělské činnosti a intenzivní zástavbou (Obrázek 7).

Obrázek 7: Potenciální přirozená vegetace, 1:100 000 (http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal

Fytogeografická diferenciace: Regionálně fytogeografické členění Československé republiky (Botanický ústav ČSAV 1987) řadí území do fytogeografické oblasti termofytikum, fytogeografického obvodu České termofytikum, fytogeografických okrsků 13a Roždalovická tabule a 13b Mladoboleslavský chlum (viz. Obrázek 8).


27


Obrázek 8: Fytogeografické členění ČR, 1:100 000 (http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal

Území města Dobrovice tak lze považovat za hraniční, ve kterém se prolínají znaky a charakteristické druhy dvou fytogeografických okresů. Z hlediska rekonstruované vegetace tedy převažují dubohabrové háje na půdách hnědozemního typu. Dnešní charakter krajiny dubahabřin určují převážně polní kultury; oblast dubohabřin je zemědělským jádrem s výrobním typem řepařským. Lesy v zájmové oblasti jsou převážně na svazích Chlumu - uplatňuje se zde výrazně vliv expozice a s ní spojeného mikroklimatu. Na východních, západních a jižních svazích Chlumu navazují na dubohabrové háje teplomilné doubravy - subxerotermní doubrava převážně na renzinoidních půdách. Na teplejších místech se porost přibližuje typu šípákových doubrav bez šípáku. Výskyt šíp. doubrav je extrazonální edaficky i mikroklimaticky podmíněný - na jižních svazích, terénních hranách apod. Oba typy doubrav přecházejí v nelesní xerotermní společenstva, šípáková doubrava v křovinná společenstva. Na chudších štěrkopískových terasách se vyskytují acidofilní doubravy. V Dobrovické kotlině se vyskytují lužní společenstva, v údolních nivách Chloumeckého hřbetu pak olšiny.

Biogeografické členění: Z hlediska biogeografického členění České republiky (Culek 2005) spadá území dotčené posuzovanou změnou do provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie hercynské a bioregionu Mladoboleslavského 1.6, který zaujímá území na severovýchodě středních Čech. Je tvořen slínovcovou pahorkatinou s těžkými jílovitými půdami a poměrně teplým, vlhkým klimatem. Celá oblast leží na vápnitých horninách svrchní křídy - slíny, slínovce, vápnité jílovce, ve vyšších polohách i pískovce. Občas výrazněji pronikají tercierní čediče, ale to se netýká území Dobrovicka. Reliéf je plošší


28


s oblými vyvýšeninami. Význačné jsou terasové plošiny s ostrými terénními hranami, jako je okraj Chloumeckého hřbetu (Obrázek 9).

1.4

1.6

Obrázek 9: Biogeografické členění ČR, výřez (Culek 2005)

Aktuální vegetace: Flora zájmového území je soustředěna především na okrajích cest, vykazuje v současné době charakter bylinotravních lad, místy ruderalizovaných, s výskytem vytrvalých plevelů. S ohledem na dobu orientačního biologického průzkumu byly dokladovány zejména následující druhy: pýr plazivý (Agropyron repens), lipnice luční (Poa pratensis), lipnice roční (Poa annua), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), heřmánkovec přímořský (Matricaria maritima), řebříček obecný (Achillea millefolium), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), bodlák obecný (Carduus acanthoides), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), jetel plazivý (Trifolium repens), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), jitrocel větší (Plantago major), ostružiník ježiník (Rubus caesius), ostružiník maliník (Rubus idaeus), rdesno ptačí (Polygonum aviculare), rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolium), locika kompasová (Lactuca serriola), kuklík městský (Geum urbanum), hluchavka nachová (Lamium purpureum), hluchavka bílá (Lamium album), violka rolní (Viola arvensis), růže šípková (Rosa canina), laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), čekanka obecná (Cichorium intybus), lebeda rozkladitá (Atriplex patula), merlík bílý (Chenopodium album) bez černý (Sambucus nigra), dub zimní (Quercus petraea), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor babyka (Acer campestre), lípa srdčitá (Tilia cordata), růže šípková (Rosa canina), slivoň trnka (Prunus spinosa), topol černý (Populus nigra), vrba jíva (Salix caprea). Přehledným biologickým průzkumem nebyly zaznamenány žádné zvláště chráněné druhy rostlin.


29


Fauna: V řešeném území byl při přehledné rekognoskaci sledován výskyt běžných druhů živočichů, schopných se přizpůsobit silně antropogenně ovlivněným biotopům. Jedná se např. o rejska, hryzce, hraboše, myši, zajíce, veverku, ježka, krtka, vrabce, holuba, bažanta, káně a další. Tito živočichové nebudou realizací rozvojových záměrů trvale ohroženi.

Ochrana přírody – ÚSES: Na základě srovnání přírodního (potenciálního) a současného stavu ekosystémů v krajině vymezujeme ekologicky významné segmenty, tvořící kostru ekologické stability. Trvalou existenci kostry ekologické stability je nutno zajistit legislativní ochranou jejich součástí. Ekologicky významné segmenty krajiny v krajině, tvoří skladebné prvky Územního systému ekologické stability. Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) je vymezován na základě zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Můžeme jej charakterizovat jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů. Vychází z vymezení prvků kostry ekologické stability v krajině. Prvky kostry ekologické stability v krajině, a především Ekologicky významné segmenty krajiny utvářejí v rámci ÚSES tyto skladebné prvky: • • •

biocentra; biokoridory; interakční prvky.

Systém má rovněž svou hierarchickou úroveň, která odpovídá nárokům různých organismů. Rozlišujeme 3 úrovně: • • •

lokální; regionální; nadregionální.

Regionální a nadregionální ÚSES: Lesní komplex Chloumeckého hřbetu řešený v rámci lokálního ÚSES byl vybrán jako regionální biokoridor Strašnovský les-Křižánek s vloženými regionálními biocentry Telib a Chlum (mimo zájmové území) a nadlimitním regionálním biocentrem Mladoboleslavský Chlum, které odpovídá navržené stejnojmenné přírodní rezervaci s ochranným pásmem. Severně od řešeného území navrhl generel regionálního územního systému ekologické stability středočeského regionu regionální biocentrum na Vrchu Baba u Kosmonos (mimo zájmové území). Západní hranici území města Mladá Boleslav tvoří nadregionální biokoridor Příhrazské skályK10. Jeho základem jsou zachovalé části vodního toku Jizery s hodnotnou pobřežní vegetací. Je tvořen třemi osami vodní, nivní a teplomilnou doubravou. Jihovýchodně od zájmového území je za regionální biocentrum Jabkenicko navržen lesní komplex v okolí Jabkenic a Pěčic spolu s pěčickou bažantnicí.


30


RBC Vrch Baba u Kosmonos

NRBK Příhrazské skály-K10

RBC Telib RBC Chlum RBK Strašnovský les-Křižánek

RBC Jabkenicko

Obrázek 10: Regionální a nadregionální síť ÚSES v okolí řešeného území; 1:100 000 (JanMap 2.5.1)

Záměry obsažené v posuzované změně č. 3.II územního plánu města Dobrovice se nacházejí v území mimo vymezenou síť regionálního a nadregionální systému ÚSES.

Lokální ÚSES: Stávající lokalizaci a funkčnost sítě lokálního systému ÚSES zachycuje společně s podrobnějším popisem jednotlivých biocenter Obrázek 11 a Tabulka 3.

274

319

320

Obrázek 11: Lokální síť ÚSES v řešeném území, 1:10 000 (http://geoportal2.uhul.cz/mapserv) Vyhodnocení vlivů územního plánu na ŽP

31


Tabulka 3: Seznam lokálních biocenter v řešeném území (Zdroj: www.uhul.cz) Identifikace

Název objektu

Funkčnost

274

Utopenský

funkční

319

Pazderka

nefunkční

320

U Svárova

nefunkční

Stav schválení biocentrum neschválené územním plánem biocentrum neschválené územním plánem biocentrum neschválené územním plánem

Plocha objektu (m2) 171 361 41 447 37 078

Většině ploch řešeného území lze přiřadit první (nejnižší) stupeň ekologické stability. Z tohoto důvodu mohou být jako interakční prvky v systému ekologické stability označeny i polní remízky a stromořadí podél vodotečí a cest v okolí.

Ochrana přírody – VKP: Dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky taxativně vyjmenovanými v § 3, odst. b) citovaného zákona jsou všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 citovaného zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Jedná se zejména o mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, cenné porosty sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Podle § 4, odst. 2 citovaného zákona jsou VKP chráněny před poškozováním a ničením. Jejich využití je možné jedině tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení či oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce. K jakýmkoli zásahům je třeba závazné stanovisko orgánů ochrany přírody. V území dotčeném změnou ÚP lze za VKP dle zákona považovat vodní toky (Dobrovická stoka a její bezejmenné přítoky) s jejich nivami, dále rybníky a lesy. V rámci zájmové území je podle § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny v platném znění registrován významný krajinný prvek Svárovský rybník. Vzhledem k umístění lokalit budoucích záměrů, které jsou součástí posuzované změny č. 3.II ÚP města Dobrovice, nedojde k jejich střetu s žádným významným krajinným prvkem.

Ochrana přírody – přírodní parky: V rámci zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jsou zmiňovány také přírodní parky, které jsou vyhlašovány orgánem ochrany přírody k ochraně krajinného rázu. V rámci řešeného území není žádný přírodní park vyhlášen. Nejbližšími přírodními parky v blízkosti území dotčeného změnou územního plánu jsou Přírodní park Chlum, Přírodní park Čížovky a Přírodní park Jabkenicko. Přírodní park Chlum je tvořen výrazným nesouměrným hrášťovým hřbetem na konických kaolinických a jílovitých pískovcích. Na několika místech jsou příčná údolí se sezónními či trvalými Vyhodnocení vlivů územního plánu na ŽP

32


drobnými toky. V celém území je několik malých vrstevnatých pramenů a při úpatí svahů menší rybníčky. Aktuální vegetaci tvoří lesní porosty – středoevropské dubohabřiny, místy až acidofilní doubravy, na jižních svazích teplomilné doubravy, na severních květnaté bučiny. Na lesy navazují nelesní travinnobylinná a travinnokřovinná společenstva na jižních svazích, sady a louky na severních svazích a vlhké květnaté louky v údolních depresích a agrocenózy v pramenné oblasti u Nové Telibi. Přírodověděcky nejzajímavější jsou polokulturní lada tvořená teplomilnými travinnobylinnými společenstvy. Celé území spontánně zarůstá keři. Přírodní park Čížovky je chráněn z důvodu výskytu typické české krajiny v mělkých údolích s nápadným střídáním celků s nižší a vyšší diverzitou. Okrajové partie parku jsou tvořeny lesy a poli. Jsou tu zachovány druhy a společenstva indikující tradiční starý typ krajiny s tradičním managementem, se zachovalými relativně oligotrofními. Přírodní park Jabkenicko zahrnuje souvislou plochu lesů bez přítomnosti větších sídel se soustavou převážně lesních rybníků zásobovaných vodou z lesních komplexů. Botanicky se jedná o chudá lesní společenstva – původně borové doubravy, dnes většinou přeměněné na kulturní bory s menšími plochami původních dubů, ale i nepůvodních dřevin, především smrků. V údolních zářezech se zachovaly fragmenty habrových doubrav, v nivě pak podmáčených olšin a vlhkých nivních luk.

Přírodní park Chlum

Přírodní park Čížovky

Přírodní park Jabkenicko

Obrázek 12: Přírodní parky v okolí řešeného území, 1:100 000 (JanMap 2.5.1)

Hluková situace: Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru jsou určeny nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tímto nařízením se stanoví nepřekročitelné hygienické imisní limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického Vyhodnocení vlivů územního plánu na ŽP

33


tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného venkovnímu prostoru a chráněnému venkovnímu prostoru staveb. Tabulka 4: Korekce podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb. pro stanovení nejvyšších přístupných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb Korekce [dB]

Druh chráněného prostoru Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor Korekce uvedené v tabulce se nesčítají.

1)

2)

3)

4)

-5

0

+5

+15

0

0

+5

+15

0

+5

+10

+20

Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce -5 dB.

Vysvětlivky: 1)

Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejdeli o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2)

Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3)

Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4)

Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. • • •

Hlavní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy. Nejvyšší přípustnou hodnotou se rozumí zdravotně zdůvodněná hodnota stanovená pro místa pobytu osob z hlediska ochrany jejich zdraví před nepříznivým účinkem hluku nebo vibrací. Stavbami pro bydlení se rozumí stavby, které slouží byť i jen zčásti k bydlení.


34


• •

Stavbami občanského vybavení stavby určené pro využívání veřejnosti pro zdravotní, sociální nebo veterinární péči, přechodné ubytování, školní nebo předškolní výchovu, vědu a výzkum, kulturu, sport, služby, obchod, veřejné stravování. Venkovním prostorem se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m od stavby pro bydlení nebo stavby občanského vybavení a prostor, který je užíván k rekreaci, sportu, léčení, zájmové a jiné činnosti, s výjimkou komunikací a prostor vymezených jako venkovní pracoviště.

Odpadové hospodářství: Při realizaci záměrů řešených Změnou č. 3.II územního plánu města Dobrovice budou ve větší či menší míře vznikat nejrůznější druhy odpadů. Veškeré nakládání s odpady musí být v souladu s krajskými koncepcemi – „Koncepce hospodaření s odpady“, „Plán odpadového hospodářství“ Středočeského kraje. Původci odpadů se rovněž musí řídit veškerými právními normami týkajících se nakládání s odpady: •

zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů;

•

vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., katalog odpadů;

•

vyhláška č. 41/2005 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady,

•

vyhláška MŽP a MZd č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

a další. Přiměřeně se na nakládání s odpady vztahuje zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů a na nakládání s nebezpečnými odpady pak zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů.

Obecné podmínky pro nakládání s odpady: Původce odpadů je povinen postupovat při veškerém nakládání s odpady (tzn. jejich soustřeďování, shromažďování, skladování, přepravě a dopravě, využívání, úpravě, odstraňování atd.) dle příslušných platných legislativních opatření. Každý subjekt má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti a v mezích daných zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti a přednostně zajistit jejich využití před jejich odstraněním. Při nakládání s odpady, respektive při jejich odstraňování, je třeba volit vždy ty způsoby nebo technologie, které zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Dle ustanovení § 11 zákona o odpadech má přednost materiálové využití odpadu před jeho odstraněním. Odpovědnost za řádný průběh jakékoliv činnosti s odpadem související (nakládání s odpady) nese původce, respektive oprávněná osoba, která odpad při dodržení podmínek stanovených zákonem a prováděcími předpisy převzala. Odpady, které původce nemůže sám využít nebo odstranit v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. a prováděcími právními předpisy, je povinen převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu


35


zřízené právnické osoby. Původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich převedení do vlastnictví této oprávněné osoby a do té doby musí být z jeho strany zajištěno: •

třídění odpadů podle jednotlivých druhů a kategorií (zabránit mísení)

•

řádné uložení odpadů, jejich zabezpečení před znehodnocením (např. deštěm), únikem (vylití, rozsypání) či odcizením.

Provozovatel je povinen vést evidenci odpadů. Odpadový materiál, který má nebo může mít nebezpečné vlastnosti (N) bude shromažďován odděleně do zvlášť k tomu určených nádob z nepropustných materiálů, chráněných proti dešti ve smyslu vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech s nakládání s odpady. S nebezpečnými odpady může dodavatel stavby nakládat pouze se souhlasem věcně a místně příslušného orgánu. Balení a označování nebezpečných odpadů se řídí přiměřeně zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 356/2003 Sb.). Dodavatelé stavby jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny grafickým symbolem dle zákona o chemických látkách nebo aby byly označeny nápisem „nebezpečný odpad“ pokud se jedná o jiné nebezpečné odpady. Pro každý nebezpečný odpad bude zpracován identifikační list, který bude připevněn buď na nádobu s tímto odpadem, nebo jím bude vybaveno místo nakládání s nebezpečným odpadem. Z hlediska potenciálního vzniku odpadů podobných komunálním odpadům (ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 381/2001 Sb.) upozorňujeme na ustanovení § 17 odst. 5) zákona č. 185/2001 Sb., které umožňuje původcům takovýchto odpadů na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Toto ustanovení má zejména vliv na možnost třídění a shromažďování komunálních odpadů, které by bylo shodné se systémem stanoveným obcí. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. Pokud se původce produkující výše zmíněný odpad nezapojí do systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálními odpady, vytřídí z odpadu jeho nebezpečné a využitelné složky (druhy odpadů z podskupiny odpadu 20 01) a zbylou směs nevyužitelných druhů odpadů kategorie ostatní odpad zařadí pro účely odstranění pod katalogové číslo samostatného druhu odpadu 20 03 01 Směsný komunální odpad.

Nakládání s odpady na území města Dobrovice: Vzhledem k množství produkované odpadu na území města Dobrovice (více než 1 000 t ostatního odpadu) má město povinnost, která mu plyne ze zákona zpracovat Plán odpadového hospodářství původce odpadů. Ten se zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž podkladě byl zpracován. POH města Dobrovice byl vydán v roce 2007. Zastupitelstvo města Dobrovice schválilo obecně závaznou vyhlášku č. 1/04 s účinností od 20/4/04, která se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů včetně nakládání se stavebním odpadem a byla změně vyhláškou 6/2006 s účinností od 2/11/2006. Vyhláškou je stanoven nejen systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu, ale týká se rovněž nebezpečných odpadů a využitelných složek komunálního odpadu a stavebního odpadu a odpadu velkoobjemového. Vyhodnocení vlivů územního plánu na ŽP

36


Sběr komunálního odpadu je zajištěn pomocí sběrných nádob umístěných a stálých nebo přechodných stanovištích. Občané a ostatní původci odpadů, na které se vztahuje vyhláška, ukládají komunální odpad pouze do těchto označených sběrných nádob. Směrný komunální odpad předává město společnosti REMONDIS, spol. s r.o.

Z hlediska realizace změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice bude významné především umístění budoucích jednotlivých navržených realizačních projektů do území. Při jejich hodnocení je potřeba vzít v úvahu, zda jejich umístění nebude kolidovat s oblastmi se zvláštním významem pro životní prostředí či s oblastmi vyžadujícími ochranu podle zvláštních předpisů. Konkrétní vyhodnocení jednotlivých záměrů či souhrnných celků je řešeno v kapitole 6. tohoto posouzení. V případě, že hodnocení projektu či projektových záměrů prokáže riziko kolize s některými oblastmi zvláštního významu, bude potřebné provést podrobnou analýzu možných dopadů a navrhnout taková řešení a opatření, aby byly maximálně vyloučeny nepříznivé dopady na taková území. Je pravděpodobné, že velká většina takových projektů bude podléhat procesu EIA – posuzování vlivů záměru na životní prostředí dle zák. č. 100/2001 Sb. o posouzení vlivů na životní prostředí, v platném znění.


37


4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI Stav životního prostředí řešeného území v rámci Středočeského kraje a oblasti životního prostředí, které mohou být realizací "Změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice" dotčeny, byly popsány v předchozích dvou kapitolách. Z nejvýznamnějších problémů širšího území vybíráme: • • • • • • • • • •

znečišťování ovzduší lokálními a liniovými zdroji; zhoršování imisních a hlukových poměrů podél hlavních komunikací; tlak na urbanizaci volné krajiny; výstavbu komerčních zón s lokálními dopady na znečišťování ovzduší a hlukovou zátěž; šíření zástavby do volné krajiny a s tím související další problémy; problematickou kvalitu podzemních a povrchových vod; nízkou motivaci obyvatel obcí o zlepšení kvality prostředí; zátěž části obyvatelstva nadměrným hlukem (především silniční doprava); nedostatečné rozmístění moderních systémů odpadového hospodářství; střet rozvojových zájmů a ochrany životního prostředí.

Z hlediska realizace "Změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice" jsou významná především detailní posouzení jednotlivých projektů, které budou moci být na platformě změny schváleny a realizovány. Pro jejich hodnocení je potřebné vzít v úvahu hlediska navržená v tomto dokumentu a posoudit, jestli řešení projektu koliduje s: • chráněnými částmi přírody a zásadami oblasti obecné ochrany přírody; • ochranou obydlených částí území; • celkovou zátěží území s přihlédnutím na kumulaci vlivů jednotlivých záměrů. V případě že hodnocení projektů ukáže riziko kolize s některými zájmy ochrany přírody, je potřebné provést podrobnější analýzu a projednat řešení projektu, jeho cíle a důsledky s příslušnými kompetentními orgány.


38


5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 5.1

Variantní řešení koncepčního dokumentu

Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice je zpracována v jedné variantě. Umístění jednotlivých záměrů či vymezených ploch je řešeno s ohledem na majetkové poměry, dlouhodobé cíle a programy rozvoje a územní možnosti. Záměr je v souladu s principy řešení nadřazených a souvisejících koncepčních dokumentů. Navrhování a schvalování konkrétních projektů může probíhat variantně. Pro výběr projektů z hlediska ŽP nejpřijatelnějších se doporučuje tyto projekty hodnotit pomocí navrhovaného systému hodnocení projektu – viz další kapitoly.

5.2

Posouzení Změny č. 3.II ÚP města Dobrovice z hlediska očekávaných environment. vlivů

Na základě údajů ze "Změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice", provedeného zjišťovacího řízení pro hodnocení vlivů záměru na ŽP, vyjádření dotčených subjektů a provedených konzultací je možno formulovat následující potenciální oblasti vlivů "Změny č. 3.II ÚP města Dobrovice" na životní prostředí pro jednotlivé záměry či plochy.

Lokalita č. 21/3

k.ú. Dobrovice

Návrh na řešení podnětu v rámci nového územního plánu, v souvislosti s řešením koncepce rozvoje ploch výroby a rekreace v rámci území města. Lokalita navazuje přes meliorační příkop na plochy rekreace, na které byl podán podnět č.30/3 na změnu využití pro výrobní plochy. V rámci projednávání zadání bylo od části podnětu 30/3 upuštěno. Lokalita 21/3 nemá tím vazby na využití pro VP – výrobní plochy, sklady. Z tohoto důvodu se bude lokalita ze změny ÚP vypouštět a z hlediska posouzení vlivů změny se tedy dále neřeší.

Lokalita č. 28/3 + 31.II./3

k.ú. Dobrovice, Úherce

Tyto dvě lokality je nutno řešit jako celek z důvodu společného řešení obsluhy území, napojení na areál cukrovaru a nezbytné technické infrastruktury. Lokalita je katastrální hranicí Úherce Dobrovice rozdělena na dva celky. Severně navazuje, přes těleso železniční tratě – vlečky ČD, na areál firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. Změnou je řešeno využití ploch pro funkci OT – technická vybavenost (sedimentační nádrž pro ČOV). Jedná se o rozšíření ploch pro výrobu tekutých cukrů firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. Vyhodnocení vlivů územního plánu na ŽP

39


Cukrovar bude pro svůj provoz potřebovat nejen rozšíření kapacity odkališť, ale i plochy pro rozvoj technologických celků. Z tohoto důvodu je nutné při plánování ploch pro odkaliště, resp. kalové laguny, uvažovat i s plochami pro strategický rozvoj dalších provozů. Stavebně se bude jednat o velkokapacitní nádrže s obvodovými sypanými zemními hrázemi, pro dopravu vody a kalů do a z nádrže bude použito trvalé ocelové potrubí, které navazuje na již vybudovaný potrubní systém areálu. Součástí stavby jsou rovněž odběrné věže a čerpací stanice. V souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, bude nutné záměr realizovaný na těchto lokalitách v dalším stupni jeho přípravy (před vydáním územního rozhodnutí) podrobit zjišťovacímu řízení – bod 10.3 přílohy č. 1 – „odkaliště, kalová pole, haldy a odvaly“. Záměr není v návrhu řešen variantně, nicméně je součástí koncepčního řešení dlouhodobého rozvoje firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. Ten má ve své strategii rozvoje vyčleněny plochy na postupný rozvoj společnosti tak, aby byla maximalizována efektivnost výroby a minimalizovány negativní vlivy na prostředí pro život (např. oddálení hlučnějších provozů a provozů se zvýšeným zápachem od obydlených částí města, atd.). Rizika z provozu budou minimalizována správným technickým návrhem řešení konkrétního záměru v návaznosti na provozní řád cukrovaru.

Lokalita č. 30/3

k.ú. Dobrovice

Lokalita je součástí zastavěného území města Dobrovice. Přímo navazuje na plochy výroby, skladů (VP) ze kterých je i přístupná. Změnou je řešeno rozšíření stávajícího areálu firmy EVEDO a.s. Jedná se o změnu funkčního využití území z krajinné zóny smíšené – přírodní, zemědělské, vodohospodářské (SPZV) na plochy výroby, skladů (VP). Toto území je již dnes firmou EVEDO a.s. využíváno. Plocha není navržena variantně z důvodu přímé provázanosti a spojení na stávající areál firmy.

Lokalita č. 31.I./3

k.ú. Dobrovice

Lokalita je součástí výhledově urbanizovatelných ploch s možným využitím pro výrobu a skladování. Změnou je řešeno přeřazení ploch výhledově zastavitelných do ploch návrhových s využitím pro funkci VP výrobní plochy, sklady. Jedná se o rozšíření ploch pro skladování cukrů firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. Záměr není v návrhu řešen variantně, nicméně je součástí koncepčního řešení dlouhodobého rozvoje firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. Jako variantní řešení by bylo možno uvažovat skladování tekutých, případně pevných cukrů. Plocha byla zvolena z důvodu oddálení technologií dále od zastavěné části města (hluk, zápach), přímo technologicky navazuje / je součástí výrobního procesu.


40


Lokalita č. 31.III./3

k.ú. Dobrovice, Úherce

Lokalita je katastrální hranicí Úherce - Dobrovice rozdělena na dva celky. Současně je oddělena koridorem ochranného pásma vrchního vedení VVN 2x110 kV a VN 22 kV od areálu firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. Změnou je řešeno využití ploch pro funkci VP výrobní plochy, sklady. Jedná se o rozšíření ploch firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. Lokalitu je nutné řešit územní studií jako jeden celek spolu se zbývající částí na k. ú. Úherce, s lokalitou č. 31.II./3 a 28/3, z důvodu společného řešení obsluhy území, napojení na areál cukrovaru a potřebné technické infrastruktury. Záměr není v návrhu řešen variantně, nicméně je součástí koncepčního řešení dlouhodobého rozvoje firmy Cukrovary a lihovary TTD a.s. Plocha byla zvolena z důvodu oddálení technologií dále od zastavěné části města (hluk, zápach), přímo technologicky navazuje / je součástí výrobního procesu a jako vhodné se jeví i využití bývalé železniční dráhy pro komunikační napojení. V tomto koridoru se jeví jako vhodné vést i inženýrské sítě. Rizika z provozu budou minimalizována správným technickým návrhem řešení konkrétního záměru v návaznosti na provozní řád cukrovaru.

Lokalita č. 34/3

k.ú. Týnec

Lokalita přímo navazuje na zastavěné plochy a je určena k rozšíření stávajícího areálu s využitím VP – výrobní plochy, sklady. Dopravně je přístupná ze stávající komunikace. Výrazným omezujícím faktorem je OP vedení VN protínající území ve směru sever – jih. Rozšíření firmy (dřevovýroba) bude představovat skladovací plochy jako rozšíření dnes již stávajícího provozu. Rizika z provozu budou minimalizována správným technickým návrhem řešení konkrétního záměru v návaznosti na provozní řád organizace provozu.

Za referenční cíl pro vyhodnocení vlivu posuzované změny na životní prostředí a lidské zdraví bylo v souladu s metodickými doporučeními Evropské komise a platnou legislativou zvoleno zachování příznivého stavu z hlediska ochrany pro jednotlivé složky životního prostředí. Metodou pro vyhodnocení konkrétních vlivů (sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných) změny bylo zvoleno tabelární bodové vyhodnocení ve změně navržených opatření s doprovodným komentářem. Bodové hodnocení je v souladu s metodikou hodnocení významnosti vlivů. Souhrnné vyhodnocení vlivů je provedeno v níže uvedené tabulce, přičemž pro vyhodnocení potenciální významnosti byla použita numericko-verbální šestibodová stupnice: Hodnota -2

Termín

Popis

Významný Negativní vliv. negativní vliv Vylučuje schválení záměru / plochy (resp. záměry či plochy je možné schválit pouze ve výjimečných případech) Významný rušivý až likvidační vliv na složku ŽP nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků složky ŽP. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen


41


Hodnota

Termín

Popis

vypuštěním problémového dílčího úkolu – záměru, opatření, plochy). Mírně Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv. negativní vliv Nevylučuje schválení záměru / plochy. Mírný rušivý vliv na složku ŽP; mírné narušení ekologických nároků na složku ŽP, okrajový zásah. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. Nulový vliv Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný vliv. Mírně Mírný příznivý vliv na složku ŽP. pozitivní vliv Mírné zlepšení stavu složky ŽP nebo působení na ni. Významný Významný příznivý vliv na složku ŽP. pozitivní vliv Významné zlepšení stavu složky ŽP nebo působení na ni. Vliv nelze Díky obecnosti zadání koncepce, případně nejasnosti konkrétního řešení či vyhodnotit nedostatku detailních údajů u konkrétních záměrů není možné hodnotit jejich vlivy. U projektů (záměrů), které podléhají posuzování vlivů na ŽP dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění bude vyhodnocení vlivů na ŽP řešeno v rámci konkrétní projektové přípravy projektu.

-1

0 +1 +2 ?

Pro dobu trvání vlivu bylo použito hodnocení: K – krátkodobý S – střednědobý D – dlouhodobý

T – trvalý P - přechodný

Vlivy sekundární, synergické a kumulativní byly hodnoceny z pohledu, zda mohou nastat či nikoliv, jaké tyto vlivy jsou a jakým způsobem se dají v případě negativních vlivů minimalizovat popř. kompenzovat. Při hodnocení předpokládáme z hlediska lokalizace, že dílčí změny či plochy posuzované Změny č. 3.II ÚP města Dobrovice budou realizovány tak, aby nedošlo k ovlivnění ekologicky citlivých území. Lokalita

Podstata změn

21/3

- není dále posuzována - změna funkčního využití na výrobní plochy, sklady - změna využití pro funkci OT (technická vybavenost – sedimentační nádrž pro ČOV)

28/3 + 31.II./3

30/3 31.I./3

- změna funkčního využití na plochy výroby, skladů (VP) - změna funkčního využití


Významnost vlivu na ŽP

Doba trvání vlivu

Vlivy sekundární, synergické nebo kumulativní

-1

D, T

-1

D, T

ANO - synergické a kumulativní negativní působení zvětšením plochy zastavěného území - minimalizace a kompenzace vhodným nastavením manipulačního a provozního řádu ANO - dtto

-1

D, T

ANO

42


Lokalita

31.III./3

34/3

Významnost vlivu na ŽP

Podstata změn na plochy výroby, skladů (VP) - změna funkčního využití na plochy výroby, skladů (VP) - změna funkčního využití na plochy výroby, skladů (VP)

Doba trvání vlivu

Vlivy sekundární, synergické nebo kumulativní - dtto ANO

-1

D, T

- dtto ANO

-1

D, T

- dtto

U jednotlivých dílčích změn lze předpokládat vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, flóru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví (včetně architektonického a archeologického) a krajinu. V následující tabulce jsou vyhodnoceny potenciální vlivy dílčích změn Změny č. 4 ÚP obce Popovičky podle jednotlivých složek životního prostředí. Složky jsou označeny následovně: 1 – obyvatelstvo 2 – biologická rozmanitost 3 – fauna, flora 4 – půda 5 – voda

6 – ovzduší, klima 7 – hmotné statky 8 – kulturní dědictví 9 - krajina

Složky životního prostředí

Lokalita 1 21/3 28/3 + 31.II./3 30/3 31.I./3 31.III./3 34/3

-

2

3

4

5

6

7

8

9

není dále posuzována

+2

-1 až 0

-1 až 0

-1 až +1

0

-1 až 0

0

0

-1 až 0

+1 +2 +2 +2

0 -1 až 0 -1 až 0 -1 až 0

0 -1 až 0 -1 až 0 -1 až 0

-1 až 0 -1 -1 -1

0 0 0 0

-1 až 0 -1 až 0 -1 až 0 -1 až 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 -1 -1 až 0 -1 až 0


43


6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ Změna č. 3.II ÚP města Dobrovice je v souladu s cíli a úkoly územního plánování, neboť kromě základních požadavků: • • • •

vytváří územní předpoklady pro další výstavbu, kterou je podmíněn hospodářský a sociální rozvoj města a jejích obyvatel, přitom respektuje přírodní podmínky místa a zlepšuje podmínky příznivého životního prostředí; řeší účelné využití a uspořádání území na základě koordinace veřejných a soukromých zájmů; stanoví koncepce a zásady dalšího rozvoje území, urbanistického rozvoje sídla, uspořádání a rozvoje využití krajiny a rozvoje veřejné infrastruktury; stanoví podmínky pro provádění změn ve využití území, urbanistické požadavky na prostorové uspořádání a umístění staveb.

V předcházející kapitole bylo provedeno hodnocení potenciálních dílčích změn či ploch na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že posuzovaná Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice je zpracována v jedné variantě, je součástí této kapitoly její komplexní vyhodnocení z pohledu jejich kladných a záporných vlivů na životní prostředí.

Pozitivní vlivy – přínosy změny územního plánu města zasáhnou oblasti: • • • •

sociální klima trvale bydlících obyvatel, které se otevře přílivu lidí mimo město a ovlivní i způsob jednání, chování a myšlení místní populace, která historicky sídlí ve městě, a která v současné době tvoří v podstatě uzavřenou komunitu; ekonomickou situaci trvale bydlících obyvatel zvýšením atraktivnosti města z hlediska existence rozvojových ploch a z hlediska možnosti rozvíjet činnosti – podnikání, poskytování služeb, atd.; vznik primárních i sekundárních pracovních příležitostí a ekonomické aktivity. Ekonomický přínos bude spočívat i v sekundárních ekonomických zdrojích – např. zvýšená daňová výtěžnost města z důvodu nárůstu obyvatel, dále možnost rozvoje města, atd.; nově navržené rozvojové plochy, mající případně vliv na lidské zdraví, jsou situovány se snahou umístění co nejdále od ploch pro bydlení, veřejnou a komerční vybavenost a rekreaci, čímž je zajištěno kvalitní bydlení a odpočinek pro všechny věkové kategorie.

Rizika a negativní vlivy změny územního plánu města lze spatřovat v následujících oblastech: •

zvýšení atropogenního impactu na složky životního prostředí a změna kvality životních podmínek obyvatel. Uvedené riziko spočívá ve zvýšení emisí škodlivin do atmosféry, zvýšení produkce odpadních vod, odpadů a další vlivy. Primární vlivy budou řešit jednotlivé


44


•

•

projekty realizované v rámci rozvoje území. Sekundární a vyvolané vlivy budou souviset s rozvojem infrastruktury města – řešení energetického zásobování, dopravní dostupnosti města, kanalizačního systému a systému svozu odpadů ve městě a podobně; zvýšení migrace obyvatel a riziko narušení historicky ustálených sociálních vazeb a přílivu nově přistěhovalých obyvatel, event. investorů (nových majitelů provozoven apod.). Změna sociálního složení obyvatel města o osoby nově přistěhované s sebou nese i určitá rizika, neboť tato populace nemusí zahrnovat pouze osoby s pozitivním přístupem k okolí; vznik nových, případně rozvoj stávajících provozoven nese určitá rizika především hrozbou zvýšení hlučnosti a znečištění ovzduší. Tato rizika se však jeví jako nevýznamná, protože město neuvažuje s budováním regionálně významnějších výrobních areálů a provozoven, navíc navržené rozvojové plochy s rušivými účinky na okolí jsou vymezeny mimo plochy pro bydlení, veřejnou a komerční vybavenost a rekreaci. Plochy VD – výroby a skladování, drobná a řemeslná výroby jsou vymezeny v místech, kde je možno pro příjezd využít ve velké míře příjezdových komunikací mimo hlavní zastavěnou část města. Konkrétní návrhy projektů ploch výroby a skladování budou obsahovat hlukové a rozptylové studie, které posoudí dodržování platných hlukových a imisních limitů u nejbližších chráněných venkovních prostorů, chráněných venkovních prostorů budov a celého okolí záměrů. Zde budou rovněž konkretizována případná minimalizační či kompenzační opatření.


45


7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Opatření navržená pro rozvoj území obsažená v materiálu „Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice“ respektují: • omezení vyplývající z požadavků na ochranu životního prostředí za podmínek tržního hospodářství a trvale udržitelného rozvoje malých sídel; • nutnost ochrany složek ekosystémů; • ochranu limitů rozvoje území; • vytvoření prvků ekologické stability a krajinotvorby; • požadavek na zvýšení retenční schopnosti krajiny; • zachování a tvorbu krajinného rázu; • posílení ekologických funkcí krajiny a především její ekologické stability. Uvedené požadavky na projekty, které budou v rámci Změny č. 3.II ÚP města Dobrovice realizovány, jsou zahrnuty v kriteriích a monitorovacích ukazatelích projektů. Jejich environmentální aspekty jsou zdůrazněny v požadavcích na posouzení projektů / záměrů z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí. Všechny realizované projekty budou povolovány a realizovány na základě platných legislativních opatření. Z konkrétních opatření navržených k prevenci pro záměr obsažené v koncepčním dokumentu Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice uvádíme: • • • •

•

•

Vždy návazně realizovat doprovodné sadové úpravy, nezapomínat na výsadbu typických dřevin v zástavbě, i vzrůstných, a to ať už na soukromých plochách nebo na plochách veřejných. Záměry dopravních staveb realizovat s doprovodnými minimalizačními opatřeními (doprovodná výsadba, technologická kázeň při výstavbě, odvodnění komunikací apod.). U realizace nových záměrů je vždy žádoucí doprovodná výsadba stromů (aleje). Konkrétní záměry řešit s minimalizací ovlivnění odtokových poměrů – preferovat technická řešení s jímáním dešťových vod a jejich využívání k závlahám. Při návrhu odvádění dešťových vod ze zpevněných ploch budou preferována opatření se vsakem vod do podloží. Záměry, kde by při provozu mohlo dojít ke znečištění vod (např. ropné látky u parkovišť, odstavných stání, garáží, ČS, atd.) budou řešeny s příslušnými opatřeními pro ochranu vod (např. odlučovače ropných látek). Pro konkrétní návrhy dopravních staveb řešit hlukovou situaci s ohledem na dodržování platných hlukových limitů u nejbližších chráněných venkovních prostorů a chráněných venkovních prostorů budov. Na základě řešení hlukové situace (výpočtů) řešit konkrétní protihluková opatření. Při povolování staveb obdobně postupovat i v případě možného znečišťování ovzduší. Možnost realizace záměrů, které by mohly mít vliv na imisní situaci v území prověřit rozptylovými studiemi s návrhy konkrétních opatření.


46


8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ Za hlavní zastřešující koncepční dokumenty na národní úrovni v oblasti ochrany životního prostředí, které zahrnují i cíle ochrany životního prostředí, stanovené na mezinárodní úrovni, a zohledňující i cíle na regionální úrovni, lze považovat zejména Státní politiku životního prostředí ČR a Strategii udržitelného rozvoje ČR. Strategie udržitelného rozvoje je zamýšlena jako dlouhodobý rámec i pro politické rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala nebo hodlá přijmout v souvislosti se svým členstvím v různých vrcholových mezinárodních organizacích (např. OSN, OECD, EU), ale s respektováním specifických podmínek a potřeb České republiky. Strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co největší dosažitelní kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život budoucích generací. Jako hlavní strategické cíle Strategie udržitelného rozvoje pro ochranu životního prostředí, které mají vztah k problémovým okruhům, řešeným ve Změně č. 3.II územního plánu města Dobrovice, je možno uvést např.: • •

• • • •

8.1

podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb; zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost; systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot (snižující exploataci krajiny a spotřebu importovaných surovin); minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného; zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů; podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů.

Referenční cíle ochrany ŽP

Referenční cíle slouží ke zjištění vazeb jednotlivých koncepčních dokumentů z hlediska ochrany životního prostředí a zároveň k vyhodnocení souladu cílů a opatření posuzovaných koncepčních dokumentů s cíli ochrany životního prostředí. Na základě analýzy relevantních národních (Státní politika ŽP a další) a regionálních koncepčních dokumentů Středočeského kraje (viz související koncepční dokumenty v kap. I.), na základě analýzy stavu životního prostředí v analytické části a z dostupných informačních pramenů MŽP ČR stanovil SEA tým základní sadu referenčních cílů ochrany životního prostředí. Vyhodnocení vlivů územního plánu na ŽP

47


Následně byl vyhodnocen vztah posuzovaných prioritních oblastí základní sadě referenčních cílů ochrany životního prostředí. Pro hodnocení dlouhodobých cílů, strategií a opatření jednotlivých prioritních oblastí pak byly vybrány ty referenční cíle ochrany životního prostředí, u nichž byla identifikována nejsilnější možná vazba s prioritními oblastmi. Tímto způsobem pracovní tým SEA určil 11 referenčních cílů (viz tabulka níže). 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

8.2

zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu harmonizace využití území s požadavky na ochranu přírody a krajiny zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) snížit environmentální rizika omezení záborů a eroze půdy snížit znečištění ovzduší z dopravy zastavit zvyšování hluku, zejména dopravního zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí, snižování nezaměstnanosti zvyšovat konkurenceschopnost environmentálně šetrného podnikání zamezení vysídlování oblasti

Vazby jednotlivých strategických cílů na referenční cíle OŽP

K hodnocení Změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice byla použita sada výše uvedených referenčních cílů ochrany životního prostředí. Byl hodnocen vztah dlouhodobých cílů ÚP a referenčních cílů. Pro hodnocení byla zvolena stupnice –2 až +2. • • •

+2 silný pozitivní vliv, +1 slabý pozitivní vliv 0 bez vlivu -2 silný negativní vliv, -1 slabý negativní vliv

Cílem Změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice je koordinace zájmů a vztahů v území z hlediska funkčního využití ploch, sociálních a ekonomických vztahů, hlediska prostorové kompozice lokality, širších vztahů, zájmů ochrany přírody a kulturního dědictví. V tom smyslu změna územního plánu stanovuje rozvojové plochy města a určuje jejich možné využití a prostorové upořádání.

Dlouhodobé cíle jsou formulovány potřebou pořízení Změny č. 3.II ÚP města Dobrovice: 1) Příprava podmínek pro trvale udržitelný rozvoj města – podnikatelské aktivity včetně nezbytné infrastruktury. 2) Umožnit rozvoj strategickému podnikatelskému subjektu.


48


V následující tabulce jsou uvedeny vazby mezi referenčními a dlouhodobými cíli: Referenční cíle OŽP 1 2 3

zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu harmonizace využití území s požadavky na ochranu přírody a krajiny zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana 4 biotopů) 5 snížit environmentální rizika 6 omezení záborů a eroze půdy 7 snížit znečištění ovzduší z dopravy 8 zastavit zvyšování hluku, zejména dopravního zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí, snižování 9 nezaměstnanosti 10 zvyšovat konkurenceschopnost environmentálně šetrného podnikání 11 zamezení vysídlování oblasti

8.3

Dlouhodobé cíle 1 2 -1 -1 -1 -1 0 -1 -1

-1

0 -1 -1 -1

-1 -2 -1 -1

+1

+2

+1 +2

+2 +2

Varianty řešení

Změna č. 3.II ÚP města Dobrovice je zpracována v jedné variantě, neboť zadání neobsahovalo požadavek na variantní řešení. Jednotlivé lokality zapracované do změny ÚP jsou přesně plošně a funkčně definovány a úzce navazují na stávající funkční využití sousedních ploch a celého správního území. Navrhované funkce logicky navazují na stávající, nejsou s nimi v kolizi. Řešení navrhované ve Změně č. 3.II ÚP města Dobrovice svojí povahou a rozsahem neovlivní základní známé faktory udržitelného rozvoje území. Umístění jednotlivých funkčních ploch bylo navrženo s ohledem na: • požadavky města na rozvojové potřeby – výslednice potřeb daných stavem území, legislativou a genezí stávajícího života ve městě, • koordinaci s evidovanými požadavky vlastníků pozemků na realizaci záměrů, • dodržení souladu s koncepcemi na krajské i národní úrovni. Vzhledem ke svému obsahu a zaměření má Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice vztah k mnoha koncepcím na národní i krajské úrovni, především v oblasti regionálního rozvoje, ale i z jiných oblastí. Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice je navržen v souladu s principy Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje, Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016, Územní energetickou koncepcí, Koncepcí hospodaření s odpady včetně závazné a směrné části Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje. Z územní prognózy/konceptu ÚP VÚC Mladoboleslavska včetně Územního plánu sídelního útvaru Mladá Boleslav nevyplývá pro území města Dobrovice žádný požadavek na celkovou koncepci rozvoje města. Podrobněji je vztah k jiným návazným koncepcím popsán v kap. 1.2.


49


9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podle požadavků zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP v platném znění se navrhne a realizuje systém sledování skutečných vlivů změny na životní prostředí v rámci její implementace (monitoring). S ohledem, že posuzovaná koncepce je změnou stávajícího územního plánu města, která je pořizována pro účely specifického rozvoje území města, navrhujeme pro splnění této činnosti následující aktivity: • V rámci předkládání konkrétních projektů pro umístění a povolení jednotlivých aktivit na vybraných územích města Dobrovice důsledně požadovat plnění příslušných ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP v platném znění. • Některé z budoucích projektů mohou spadat do kategorie II přílohy č. 1 výše citovaného zákona (např. kategorie II. bod 10.3 Odkaliště, kalová pole, haldy a odvaly, 10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3.000 m2 zastavěné plochy, parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích míst v součtu pro celou stavbu. U těchto projektů brát zřetel především na kumulaci vlivů. Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice neklade zvláštní nároky na stanovení indikátorů pro monitorování vlivu změny na životní prostředí. Změna ÚP vychází z vývoje zpracování a schvalování územně plánovací dokumentace.

Stanovení indikátorů pro výběr projektů: Konkrétní projekty, které budou realizovány na základě konceptu Změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice budou respektovat: • • • • • • •

omezení vyplývající z požadavků na ochranu životního prostředí za podmínek tržního hospodářství a trvale udržitelného rozvoje malých sídel; nutnost ochrany složek ekosystémů; ochranu limitů rozvoje území; vytvoření prvků ekologické stability a krajinotvorby; požadavek na zvýšení retenční schopnosti krajiny; zachování a tvorbu krajinného rázu; posílení ekologických funkcí krajiny a především její ekologické stability.

Kriteria pro výběr, resp. přípravu a realizaci projektů budou obdobná jako stanovené referenční cíle. Metodika posuzování projektů bude odpovídat metodickému postupu doporučenému MŽP. Doporučená stupnice je pětibodová: • • •

+2 silný pozitivní vliv, +1 slabý pozitivní vliv 0 bez vlivu -2 silný negativní vliv, -1 slabý negativní vliv


50


Tímto způsobem je možno pro každý navržený a posuzovaný projekt získat přehled o jeho vlivech na jednotlivé složky životního prostředí a lidské zdraví. V této souvislosti však je nutno upozornit, že jednotlivá kriteria mohou mít rozličnou váhu. Výše uvedené hodnocení projektů podá přehled o způsobu a rozsahu ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí a bude nápomocné při určování výběru eliminačních, minimalizačních, či kompenzačních opatření pro konkrétní typ projektu. Všechny realizované projekty navržené v rámci zadání Změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice budou povolovány a realizovány na základě platných legislativních opatření, především v návaznosti na zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění.


51


10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

Předmětem posouzení je Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice (změna se dotýká katastrálních území Dobrovice 627 470, Úherce 772 780 a Týnec 772 267), která je zpracována na základě smlouvy mezi pořizovatelem a zpracovatelem. Pořizovatelem změny č. 3.II územního plánu je Město Dobrovice, zpracovatelem je Ing. arch. Hana Drdová, Liberec. Změna č. 3.II územní plán je zpracován dle zák. č. 183/2006 Sb. ze dne 14. 3. 2006 o územním plánování (stavební zákon). Zpracovatelem „Vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP“ je GHC regio s.r.o. Olomouc, konkrétně autorizovaná osoba Ing. Aleš Calábek, MBA. Posouzení vlivu ÚP je zpracováno na základě přílohy k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Podkladem pro vypracování posouzení vlivů změny na ŽP je vypracované zadání změny územního plánu č. 3.II města Dobrovice. Změna územního plánu města Dobrovice si klade za cíl vyřešit 5 vymezených dílčích lokalit/podnětů v rámci zpracovaného území a navrhnout jejich optimální funkčnost a způsob využití.

Koncepce rozvoje území města je v souladu s Programem rozvoje územního obvodu Středočeského kraje, který je základním střednědobým programem podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje.

Na Změnu č. 3.II ÚP města Dobrovice mají vliv následující formulovaná opatření PRÚOSK: Opatření A-I: Rozvoj produkční základny. Podpora změny struktury produkční základny vychází z potřeby zvýšit počet pracovních příležitostí pro kvalifikované pracovní síly, přilákat do regionu nové investory a stimulovat stávající podniky k tomu, aby se dále rozvíjely především v oblasti inovačních technologií, výroby a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Tento cíl staví na silných stránkách, které spočívají v dobré poloze a kvalitním dopravním spojení regionu s hlavním městem Prahou. Jeho dosažení závisí na optimální nabídce kvalitní a kvalifikované pracovní síly, která by měla být dostatečně flexibilní. Opatření A-II: Rozvoj malých a středních podniků. Zkušenosti ze světa ukazují, že největší dynamiku růstu vykazují právě malé a středně velké podniky. Jejich problémy jsou většinou velmi podobné a naopak ve srovnání s velkými podniky poněkud odlišné. Podpora tohoto sektoru přinese výsledky v podobě nových pracovních míst a omezení negativního vlivu závislosti některých lokalit na jednom velkém zaměstnavateli. Dále bude vyvíjen větší tlak na kvalitu a produktivitu práce.


52


Opatření C-I: Podpora malého a středního podnikání na venkově zejména cestou využití místních surovin a tradičních produktů. Cíle opatření: • • • •

vytváření pracovních příležitostí na venkově; stabilizace lokálních ekonomik menších sídel; využití místních lidských a surovinových zdrojů; zvýšení nabídky a úrovně obchodů a služeb.

Zpracovaná Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice je plně v souladu s cíli Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje, a to především v návaznosti na hlavní ukazatele dynamiky sociálního a ekonomického vývoje kraje: • • •

Produkční základna a ekonomický rozvoj Infrastruktura (dopravní, energetická, vodohospodářská, komunikační) Rozvoj lidských zdrojů

Změna ÚP respektuje původní územní plán, jím danou strukturu a měřítko zástavby ve městě, rozvojové předpoklady jednotlivých místních částí (dopravní dostupnost, technické vybavení území) a funkční uspořádání území s regulací přípustného, podmíněně přípustného a nepřípustného využití území. Ochranu a respektování kulturních památek a objektů památkového zájmu v území. Posouzení vlivů „Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice“ na životní prostředí je provedeno koncepčně na základě místního šetření, orientačního biologického průzkumu, dostupných mapových podkladů a platného ÚP. Jako další podklady sloužily informace o stávajícím stavu životního prostředí ze zdrojů CENIA, informace získané od Českého hydrometeorologického ústavu, apod. Z hodnocení vyplývá, že realizace Změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice je možná a umístění budoucích záměrů zařaditelných mezi záměry vyjmenované přílohou 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP v platném znění je řešitelné v mezích únosné míry zatížení životního prostředí. Exaktní posouzení vlivů na životní prostředí bude možné modelovat až podle zadání jednotlivých záměrů na úrovni dokumentace pro územní rozhodnutí, při znalosti umístění, technologií a kapacity budoucích, dnes neznámých zdrojů. Vzhledem k rozsahu navrhovaných lokalit zapadajících do rámce širších území, které rozlohou neumožňují umístění většího počtu záměrů různých uživatelů pozemků, bylo upuštěno od stanovování konkrétních limitů území. Limity záměrů bude účelné prověřit až v rámci konkrétní přípravy staveb. Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice vhodným způsobem a v souladu se zásadami ochrany životního prostředí řeší vytyčené cíle územního plánování. Provedení změny je nutným a logickým krokem pro další rozvoj města.


53


11. NÁVRH STANOVISKA K ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI

STANOVISKO Krajského úřadu Středočeského kraje podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů ke koncepci:

Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice I.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1. Název:

Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice

2. Charakter koncepce: Předmětem posouzení je Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice (změna se dotýká katastrálního území Dobrovice 627 470, Úherce 772 780 a Týnec 772 267), která je zpracována na základě smlouvy mezi pořizovatelem a zpracovatelem. Pořizovatelem změny č. 3.II územního plánu je Město Dobrovice, zpracovatelem je Ing. arch. Hana Drdová, Liberec. Změna č. 3.II územní plán je zpracován dle zák. č. 183/2006 Sb. ze dne 14. 3. 2006 o územním plánování (stavební zákon). Cílem řešení je zařazení nezastavitelných ploch do ploch zastavitelných s funkcemi (výrobní plochy a sklady, technická vybavenost) definovanými v dílčích lokalitách / podnětech s označením 21/3, 28/3, 30/3, 31.I./3, 31.II./3, 31.III./3 a 34/3.

3. Umístění:

4. Předkladatel:


kraj: obec: katastrální území:

Středočeský Dobrovice Dobrovice, Úherce, Týnec

Město Dobrovice, zastoupené Městským úřadem Palackého náměstí 28, 294 41 Dobrovice IČ: 00237663 RNDr. Jana Bímová – starostka města Ing. Ladislav Vich, výkonný pořizovatel změny č. 3.II ÚPM Dobrovice, kontaktní osoba Tel.: 326 398 428, E-mail: [email protected]

54


00237663

5. IČ:

II.

PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ

Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství obdržel oznámení města Dobrovice o zahájení projednávání návrhu zadání změny č. 3.II ÚP města Dobrovice. Krajský úřad uplatnil požadavky na posouzení změny č. 3.II ÚP města Dobrovice z hlediska vlivů na životní prostředí podle zákona. Zpracovatelem „Vyhodnocení vlivů ÚP na ŽP“ je GHC regio s.r.o. Olomouc, konkrétně autorizovaná osoba Ing. Aleš Calábek, MBA. Posouzení vlivu ÚP je zpracováno na základě přílohy k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a předloženo v listopadu 2010. Veřejné projednání Změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice včetně projednání jejího vlivu na životní prostředí se konalo dne…… od…….. hodin v prostorách Městského úřadu Dobrovice. Pro vlastníky dotčených pozemků a staveb i pro dotčené orgány státní správy byla stanovena lhůta pro sdělení námitek a stanovisek – do 15 dnů od posledního dne vystavení.

III.

HODNOCENÍ KONCEPCE

1. Souhrnná charakteristika vlivů předkládané koncepce Předmětem posouzení je Změna č. 3.II územního plánu města Dobrovice (změna se dotýká katastrálního území Dobrovice 627 470, Úherce 772 780 a Týnec 772 267), která je zpracována na základě smlouvy mezi pořizovatelem a zpracovatelem. Změna územního plánu města Dobrovice si klade za cíl vyřešit 5 vymezených dílčích lokalit/podnětů v rámci zpracovaného území a navrhnout jejich optimální funkčnost a způsob využití.

2. Hodnocení změny územně plánovací dokumentace Předkládaná změna č. 3.II ÚP města Dobrovice reflektuje legitimní potřebu rozvoje území s možnými dopady do charakteru limitů a regulativů využití území z hlediska ochrany přírodních hodnot.

3. Návrh opatření na základě vyhodnocení koncepce V rámci vyhodnocení je na základě posouzení došlých vyjádření, která byla podána ke změně č. 3.II ÚP města Dobrovice, posouzení lokalizace s ohledem na obecné a zvláštní zájmy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví stanovena opatření, doporučení, požadavky a podmínky, předkládaná v rámci závěru vlastního stanoviska příslušného úřadu. Jde o uplatnění individuálních, případně prostorových regulativů pro naplnění řešené plochy a dále konkrétních doporučení ke stanovení a dalšího projednávání náplně lokalit.


55


Konkrétní vlivy a opatření mohou dále vyplynout z případných procedur EIA, rovněž i z projednání konkrétní lokalizace a charakteru v rámci územního řízení k navrhovaným náplním lokality. Soubor předkládaných podmínek, opatření a doporučení ke koncepci dává pouze základ pro objektivní vypořádání všech vlivů v rámci navazujících procedur a řízení.

4. Pořadí variant řešení (pokud byly předloženy) Změna č. 3.II ÚP města Dobrovice, je zpracována v jedné variantě, neboť zadání neobsahovalo požadavek na variantní řešení. Jednotlivé lokality zapracované do změny ÚP jsou přesně plošně a funkčně definovány a úzce navazují na stávající funkční využití sousedních ploch a celého správního území. Navrhované funkce logicky navazují na stávající, nejsou s nimi v kolizi.

5. Stanovisko příslušného úřadu k vyhodnocení územně plánovací dokumentace Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen „Krajský úřad Středočeského kraje“), jako věcně a místně příslušný správní orgán podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů vydává: SOUHLASNÉ STANOVISKO ke koncepci

Změna č. 3.II územního plánu Města Dobrovice Komplexní obecné posouzení možných vlivů změny č. 3.II územního plánu města Dobrovice na životní prostředí a veřejné zdraví, bylo vyhodnoceno. Případnou realizací záměrů, při respektování platných právních předpisů, nevyplývají pro pracovníky, obyvatele žijící v dotčeném území ani pro životní prostředí v dané lokalitě rizika narušující kvalitu života a jednotlivých složek ŽP v daném území.

....................


56

DOBROVICE ZMĚNA Č. 3.II

Recommend Documents