Územní plán Dobrovice Vyhodnocení vlivů návrhu ÚP obce Dobrovice na životní prostředí (SEA) dle přílohy zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu část A vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území podle přílohy č. 5 k vyhl. č. 500/2006 Sb.
Pořizovatel ÚP:
Ing. Renata Perglerová
Zpracovatel ÚP:
Urbaplan spol. s r.o., Komenského 266, Hradec Králové
Zpracovatel SEA:
Mgr. Michael Pondělíček, Ph.D., č.j. osvědčení 5786/920OPV/93 držitel autorizace dle § 19 zák. č. 100/2001 Sb. Plzeňská 70, Beroun
prosinec 2013
SEA Dobrovice
ÚVOD ............................................................................................................................................................ 4 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ................................................ 7 1.1 VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ.................................................................................................................. 8 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚPD ......................................... 10 2.1 KLIMA ................................................................................................................................................... 10 2.2 KVALITA OVZDUŠÍ.................................................................................................................................. 10 2.3 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE ............................................................................................ 13 2.3.1 Morfologické a geologické poměry................................................................................................ 13 2.3.2 Geologicky významné lokality ...................................................................................................... 14 2.3.3 Nerostné suroviny ......................................................................................................................... 14 2.3.4 Sesuvy a geodynamické jevy ......................................................................................................... 17 2.3.5 Seismicita zájmového území.......................................................................................................... 18 2.3.6 Radonové riziko ............................................................................................................................ 18 2.4 SKLÁDKY A ODVALY ............................................................................................................................... 20 2.5 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE. ................................................................................................................... 20 2.6 PODZEMNÍ A POVRCHOVÉ VODY............................................................................................................... 21 2.6.1 Podzemní vody ............................................................................................................................. 21 2.6.2 Povrchové vody ............................................................................................................................ 21 2.7 PŮDA ..................................................................................................................................................... 22 2.8 FAUNA A FLÓRA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ........................................................................................................ 23 2.8.1 Biogeografická charakteristika ...................................................................................................... 23 2.8.2 Fauna zájmového území ................................................................................................................ 24 2.8.3 Flóra zájmového území ................................................................................................................. 27 2.9 KRAJINA, ÚSES, CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ......................................................................................................... 29 2.9.1 Krajinný ráz ................................................................................................................................. 29 2.9.2 Územní systém ekologické stability (ÚSES) .................................................................................. 30 2.9.3 Zvláště chráněná území, přírodní parky ...................................................................................... 37 2.9.4 Ekologická stabilita ....................................................................................................................... 40 2.10 OBYVATELSTVO .................................................................................................................................... 42 2.11 HMOTNÝ MAJETEK, KULTURNÍ, HISTORICKÉ ARCHEOLOGICKÉ A JINÉ PAMÁTKY ....................................... 45 2.11.1 Hmotný majetek .......................................................................................................................... 46 2.11.2 Kulturní, historické, archeologické a jiné památky ...................................................................... 48 2.12 PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽP BEZ REALIZACE NAVRŽENÉHO ÚP .............................................................. 49 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚPD VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ....................................................................................................................... 51 3.1 ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA ................................................................................................................................ 51 3.2 OVZDUŠÍ ................................................................................................................................................ 53 3.3 HLUK..................................................................................................................................................... 53 3.4 KRAJINNÝ RÁZ ....................................................................................................................................... 54 3.5 FAUNA, FLÓRA, OCHRANA PŘÍRODY ........................................................................................................ 55 3.6 VODA .................................................................................................................................................... 55 3.7 ODPADY ................................................................................................................................................ 56 3.8 INFRASTRUKTURA .................................................................................................................................. 57 3.8.1 Komunikace .................................................................................................................................. 57 3.8.2 Železniční doprava ........................................................................................................................ 58 3.8.3 Doprava letecká ............................................................................................................................ 59 3.8.4 Zásobení vodou ............................................................................................................................ 59 3.8.5 Odkanalizování ............................................................................................................................. 61 3.8.6 Zásobení elektrickou energií ......................................................................................................... 62 3.8.7 Plynofikace obce..................................................................................................................................63
2
SEA Dobrovice
4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚPD VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI ............................................................................................... 64 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚPD, ............................................................................................................................................................ 66 5.1 VLIVY NA PŮDU A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ .............................................................................................. 66 5.2 VLIVY NA OVZDUŠÍ ................................................................................................................................ 67 5.3 VLIVY NA HLUKOVOU ZÁTĚŽ .................................................................................................................. 68 5.4 VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY .............................................................................................. 69 5.5 VLIVY NA OBYVATELSTVO...................................................................................................................... 70 5.6 VLIVY NA FAUNU, FLÓRU, PUPFL, EKOSYSTÉMY, ÚSES.......................................................................... 70 5.7 VLIVY NA KRAJINNÝ RÁZ ........................................................................................................................ 71 6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. ......................................... 72 7. NAVRŽENÁ OPATŘENÍ ........................................................................................................................ 74 7.1 OPATŘENÍ PRO SNÍŽENÍ EMISÍ, HLUKU A RIZIKA KONTAMINACE V OBDOBÍ VÝSTAVBY................................ 74 7.2 OPATŘENÍ NA OCHRANU PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD .................................................................. 75 7.3 OPATŘENÍ NA OCHRANU FAUNY, FLÓRY, ÚSES ....................................................................................... 75 7.4 OPATŘENÍ NA OCHRANU KRAJINNÉHO RÁZU ............................................................................................ 76 7.5 OPATŘENÍ NA OCHRANU ARCHEOLOGICKÝCH A ARCHITEKTONICKÝCH PAMÁTEK ..................................... 76 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚPD A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ .......................... 77 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚPD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................... 78 10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ............................................................. 79 11. ZÁVĚR ................................................................................................................................................... 80 12. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA ..................................................... 82 12.1 NÁVRH STANOVISKA DOTČENÉHO ORGÁNU KRÚ STŘEDOČESKÉHO KRAJE .............................................. 84 13. SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ.................................................................................................. 85 14. SEZNAM PŘÍLOH …………………………………………………………………………..……86
3
SEA Dobrovice
Úvod Předmětem plnění zakázky je zpracování „Vyhodnocení vlivů Územního plánu města Dobrovice (dokumentace SEA)“ podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Při posuzování byly použity relevantní části „Metodiky posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí“, vydané MŽP ve věstníku č.8/2004. Obsah dokumentace SEA – vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí je zpracováno jako část „A – Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona“a podle přílohy č. 5 k vyhl. č. 500/2006 Sb., která stanoví obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Obsah části A pro vyhodnocení územních plánů je rámcově stanoven v příloze stavebního zákona následovně: 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace (ÚPD – tedy územního plánu) k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna ÚPD 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, flóru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí 8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do ÚPD a jejich zohlednění při výběru variant řešení 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPD na životní prostředí 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Město Dobrovice má zpracovaný Územní plán města Dobrovice z roku 2000 (Zpracovatel: U-24,s.r.o. Ing.arch.V.Poláčková), k němuž bylo mezi lety 2005 až 2010 zpracováno a schváleno 5 změn (číslovány 1,2,3 I, 3 II a 4). Zastupitelstvo města Dobrovice rozhodlo o
4
SEA Dobrovice
pořízení nové územně plánovací dokumentace v souladu a rozsahu zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a podle příslušných prováděcích vyhlášek. Hodnocení SEA je vypracována na základě dohody se zpracovatelem ÚP. Předmětem hodnocení SEA je posouzení vlivů ÚPD města Dobrovice na životní prostředí. Potřeba vypracování předloženého hodnocení vychází z požadavku dotčeného orgánu k posuzování vlivů na životní prostředí, Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, uvedeného v zápisu z jednání dne 20. května 2013. Orgán posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, v souladu s ustanovením § 47odst. 2 stavebního zákona, ustanovení § 10i odstavce 3 a na základě kritérií uvedených v příloze číslo 8 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí požaduje v následujících etapách územního plánu města Dobrovice zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy ke stavebnímu zákonu. ÚP města Dobrovice není navržen ve variantách. Urbanistická koncepce vychází ze základních zásad – zachování samostatných, zástavbou nepropojených sídel vzhledem k jejich zachování identity - stávající urbanistickou strukturu doplnit umístěním nových rozvojových ploch arondováním jejich obvodu a využitím jejich vnitřních dosud neurbanizovaných území. - Zachování přirozeného centra. - Soustředění průmyslových aktivit do dopravně dobře dostupných lokalit na jihovýchod Dobrovice do území obslužného vlečkami. - Souběžný rozvoj technické a dopravní infrastruktury celého území. - Regulace směřující k vysokému zastoupení zeleně na všech zastavitelných plochách. V území jsou nadále preferovány plochy bydlení individuálního a venkovského charakteru, které jsou doplněny plochami výroby. Stávající plochy zemědělské výroby jsou respektovány. Veškeré zastavitelné plochy v území jsou uvnitř nebo v těsné vazbě na stávající zastavěné území a respektují stávající urbanistickou strukturu obce s důrazem na ochranu hodnot v území. Součástí podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je určení převažujícího účelu využití (hlavní využití), přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání. Územní plán nevymezuje plochy pro asanaci, plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnocených území se v obci nevyskytují. Při návrhu zastavitelných ploch byly v maximální míře respektovány a zohledňovány patřičné vzdálenosti od stávajících areálů zemědělské výroby a hřbitova. Plochy pro výstavbu větrných nebo fotovoltaických elektráren nejsou v území vymezovány a podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití jejich realizaci v území vylučují. V řešeném území obce nejsou vymezovány zastavitelné plochy pro umístění sjezdové tratě, lyžařského vleku, lanovky a související zařízení a dále plochy pro golfová hřiště, motokrosové a cyklokrosové areály.
5
SEA Dobrovice
Součástí regulativů je požadavek na neumísťování nových staveb na zastavěných a zastavitelných plochách ve vzdálenosti menší než 30 m od hranice lesa a požadavek na nesnižování vzdálenosti od hranice lesa u staveb, jejichž stávající vzdálenost je menší než 30m. Návrh koncepce uspořádání krajiny vychází zejména z požadavku zachování stávajícího krajinného rázu území. - Při řešení prostorového uspořádání území byl respektován hřbet Chlumu jako významný krajinný prvek. - Prostupnost krajiny je zajištěna podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, které umožňují v plochách mimo zastavěné a zastavitelné území realizovat stavby dle §18, odst. 5) a 6) stavebního zákona.
6
SEA Dobrovice
1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Územně plánovací dokumentace zohledňuje vize, cíle a priority vyplývající ze souvisejících koncepčních materiálů, zpracovaných na regionální a nadregionální úrovni. Územní plán města Dobrovice je zpracován v souladu a rozsahu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a podle příslušných prováděcích vyhlášek. Zastavěná území města Dobrovice jsou vymezena dle § 58 zákona č. 183/2006 Sb. Hranice zastavěného území je vymezena k datu zpracování zadání návrhu územního plánu, tj. listopad 2013. Tato hranice je respektována v územním plánu obce. V územním plánu je v grafické části vymezeno souvislé zastavěné území města Dobrovice a souvislá zastavěná území částí Bojetice, Holé Vrchy, Chloumek, Libichov, Sýčina, Týnec a Úherce. ÚPD respektuje požadavky, které vyplývají z dokumentu Politiky územního rozvoje ČR, tzn., že respektuje stanovené republikové priority pro zajištění udržitelného rozvoje. Území obce patří do rozvojové oblasti Prahy a z dokumentu nevyplývají žádné další konkrétní úkoly z hlediska územního plánování. Územní plán města Dobrovice respektuje schválenou územně plánovací dokumentaci kraje, tzn. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. ÚPD má přímý i nepřímý vztah k mnoha dalším koncepcím na národní i krajské úrovni, především v oblasti regionálního rozvoje, ale i z dalších oblastí. V souvislosti s tímto je níže uveden výčet nejdůležitějších koncepcí, které jsou při posuzování ÚPD respektovány. • • • • • • • • • • • • •
Státní politika životního prostředí ČR pro období 2004-2010 Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR od roku 2010 Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007-2013 Strategie hospodářského růstu 2005-2013 Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století Politika územního rozvoje ČR Dopravní politika ČR 2005-2013 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti Národní program snižování emisí ČR Integrovaný národní program snižování emisí ČR a Národního programu ke zlepšování kvality ovzduší
Velmi významnými podklady pro vyhodnocení záměru z hlediska vazeb na cíle ochrany životního prostředí jsou koncepce zpracované na krajské úrovni. Níže uvádíme nejdůležitější koncepce Středočeského kraje z hlediska ochrany životního prostředí: • •
Aktualizace programu rozvoje Středočeského kraje (2006) Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (2006)
7
SEA Dobrovice
• • • •
Program snižování emisí Středočeského kraje (2004) Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje (2004) Plán odpadového hospodářství (2004) Krajská koncepce ochrany přírody a krajiny (2006)
a dále dokumenty: • Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb SK 2010-2011 • Strategie prevence kriminality ve Středočeském kraji na léta 2009 - 2012 • Sociálně demografická analýza SK 2009 • Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji 2008 Pro území ORP Mladá Boleslav byly zpracovány územně analytické podklady v září 2009 a jejich úplná aktualizace proběhla v září 2010. ÚAP zhodnocují odborné průzkumy řešeného území s vyhodnocením současného stavu a jeho vývoje, jako podklad pro rozbor udržitelného rozvoje. V předloženém dokumentu jsou převzaty relevantní části, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj zájmového území. Pro město Dobrovice byly průzkumy a rozbory v rozsahu ÚAP v souladu s § 185, odst. 3 stavebního zákona zpracovány v červenci 2012. Seznamu limitů z hlediska ochrany přírody a krajiny k 1.1.2012 je uveden v následujícím přehledu a zohledněn v dokumentaci v příslušných kapitolách. •
• • •
Zvláště chráněná území (Národní park, Chráněná krajinná oblast, Národní přírodní rezervace, Přírodní rezervace, Národní přírodní památka, přírodní památka , Ochrana krajinného rázu, Ochrana přechodně chráněných ploch, Ochrana paleontologických nálezů, Evropsky významná lokalita, Ptačí oblast) Všeobecná ochrana krajiny (Významný krajinný prvek, územní systém ekologické stability, Přírodní park, Památné stromy, Dřeviny rostoucí mimo les) Lesní pozemky (Pozemky určené k plnění funkce lesa, Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa, Odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa, Oblastní plány rozvoje lesů, Stavby pro plnění funkcí lesa) Geologie (Chráněná ložisková území, Dobývací prostor, Chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, Prognózní zdroje vyhrazených nerostů, Území se zvláštními poměry geologické stavby)
1.1 Vymezení dotčeného území Město Dobrovice se nachází na severovýchodě Středočeského kraje, jihovýchodně od Mladé Boleslavi. Současné a administrativní území města Dobrovice je vymezeno správním územím města, které zahrnuje 8 částí - katastrální území Dobrovice, Bojetice, Holé Vrchy, Chloumek u Mladé Boleslavi (dále jen „Chloumek“), Libichov, Sýčina, Týnec u Dobrovice (dále jen „Týnec“) a Úherce. Z hlediska státní správy je správním obvodem pověřeného Městského úřadu Dobrovice, příslušnou obcí s rozšířenou působností Mladá Boleslav. Město Dobrovice a jeho místní části jsou střediskem svazku obcí Mikroregionu Chlum, obcí při hřbetu z části zalesněného Chlumu nacházejícího se jihovýchodně od Mladé Boleslavi, do kterého patří také obce Charvatce, Kosořice, Nepřevázka, Němčice a Vinařice. Mikroregion spolupracuje při řešení společného zájmu a realizace programů Evropské unie.
8
SEA Dobrovice
Celková rozloha řešeného území činí 2 470 ha. K 1.1.2012 žilo na území obce 3288 obyvatel. Na širší území je Dobrovice navázána především komunikací I/38 vedoucí od Mladé Boleslavi s R I/10 a dále k Nymburku. Další významné propojení s širším územím představují stávající inženýrské sítě – VN elektro.
Obrázek 1: přehledná situace okolí zájmového území
9
SEA Dobrovice
2 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna ÚPD 2.1 Klima Celé území města spadá do teplé oblasti T2 v rámci členění dle Quitta s průměrnou teplotou vzduchu v lednu -2°- -3°C a 18°- 19oC v červenci. Průměrný úhrn srážek ve vegetačním období je 350 - 400 mm. Průměrný úhrn ročních srážek v letech 1961 - 1990 byl dle ČHMÚ 500 - 600mm, průměrná roční teplota 8°- 9°C. Tato oblast se vyznačuje dlouhým, suchým a teplým létem, teplým až mírně teplým jarem a podzimem a krátkou mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatická charakteristika oblasti je uvedena v následující tabulce. tabulka 1: klimatická charakteristika oblasti T2
počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10° Ca více počet dnů s mrazem počet ledových dnů průměrná lednová teplota průměrná dubnová teplota průměrná červencová teplota průměrná říjnová teplota průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dní se sněhovou pokrývkou počet zamračených dní počet jasných dní
50-60 160-170 100-110 30-40 -2°C až -3°C 8°C – 9°C 18°C – 19°C 8°C – 9°C 90-100 350-400 mm 200-250 mm 40-50 120-140 40-50
dle Atlasu podnebí Česka (2007): průměrný roční úhrn srážek (mm) průměrný sezónní (V – IX) počet dní se srážkami 30 mm a více za 24 h průměrný sezónní (V – IX) počet dní se srážkami 30 mm a více za 1 h průměrný počet dní s bouřkou
500 - 550 1,0 – 1,5 0,1 - 0,2 21 – 24
2.2 Kvalita ovzduší Problematika ochrany ovzduší je legislativně upravena zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů v platném znění. Prováděcím předpisem, který stanoví imisní limity, je Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocení kvality ovzduší. Hodnoty závazných imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky – objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. V následující tabulce jsou uvedeny závazné imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí popř. cílové imisní limity základních znečišťujících látek.
10
SEA Dobrovice
tabulka 2: Imisní limity základních znečišťujících látek
znečišťující látka
účel vyhlášení
oxid dusičitý (NO2) oxid siřičitý (SO2) oxid uhelnatý (Co)
ochrana zdraví lidí ochrana zdraví lidí ochrana zdraví lidí ochrana zdraví lidí ochrana zdraví lidí
suspendované částice (PM10) benzen benzo(a)pyren
ochrana zdraví lidí ochrana zdraví lidí ochrana zdraví lidí ochrana zdraví lidí cílový imisní limit
imisní limit hodnota imisního limitu / datum, do něhož doba průměrování přípustná četnost překročení musí být limit za kalendářní rok dosažen 1 hodina 200 µg.m-3 / 18 31.12.2009 1 rok 40 µg.m-3 31.12.2009 1 hodina 350 µg.m-3 / 24 -3 24 hodin 125 µg.m / 3 maximální denní 10 000 µg.m-3 osmihodinový klouzavý průměr 24 hodin 50 µg.m-3 / 35 -3 1 rok 40 µg.m 1 rok 5 µg.m-3 31.12.2009 1 rok 1 ng.m-3 31.12.2012 (1 000 pg.m-3)
Pro NOx a benzen jsou v NV 597/2006 Sb. stanoveny pro léta 2006 až 2009 meze tolerance, která jsou uvedeny v následující tabulce. tabulka 3:meze tolerance imisních limitů oxidy dusíku a benzenu znečišťující látka oxidy dusíku (Nox) benzen
doba průměrování 1 hodina 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok
2006 40 µg.m-3 8 µg.m-3 4 µg.m-3
2007 30 µg.m-3 6 µg.m-3 3 µg.m-3
2008 20 µg.m-3 4 µg.m-3 2 µg.m-3
2009 10 µg.m-3 2 µg.m-3 1 µg.m-3
Zdroje, které emitují do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen ČHMÚ. Dle klasifikace ČHMÚ se jednotlivé zdroje znečištění dělí na velké stacionární zdroje (REZZO1), střední stacionární zdroje (REZZO 2), malé stacionární zdroje (REZZO 3) a mobilní nebo liniové zdroje (REZZO 4). Jednotlivé dílčí databáze REZZO 1-4 slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší. V regionálním měřítku jsou zásadní zdroje REZZO 1, zdroje REZZO 3 nabývají význam v obcích, vytápěných tuhými palivy. Imisní pozadí základních znečišťujících látek v regionu je zjišťováno nejblíže ve stanici ČHMÚ v Mladé Boleslavi. Dle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010 došlo na území města k překročení imisních limitů (LV) na celé jižní polovině území pak i cílových imisních limitů (TV) v centru města Dobrovice. V roce 2009 nebyly tyto limity na celém území překročeny. Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále jen OZKO)‚ jsou území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Na území Dobrovice je z hlediska kvality ovzduší nejproblematičtější přítomnost evidovaných zdrojů znečištění, zejména výrobní plochy cukrovaru a lihovaru TTD a.s. , v těsném sousedství s centrální zastavěnou částí města.
11
SEA Dobrovice
Dle dat ČHMÚ byly za rok 2008-2010 na celém území překročeny pouze tyto imisní limity: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí ZdrLVMT3 - 2008, 2009 bez překročení, 2010 bez severní části (cca 70%) ZdrLV cílový imisní limit TV bez přízemního ozonu - 2008, 2009 bez překročení, 2010 centrum Dobrovice ZdrTVO3 cílový imisní limit TV včetně přízemního ozonu (As, Cd, Ni, benzo(a)pyren, O3) - 2008 celé území, 2009 bez překročení, 2010 severní část (cca 7%) Imisní limity, ev. cílové imisní limity jednotlivých znečišťujících látek O3_h8 O3 - 26. nejvyšší maximální denní 8hod. klouzavá průměrná koncentrace v průměru za 3 roky - překročení 2008 celém území, 2009 a 2010 bez překročení O3_AOT40r5
O3 - hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let
- překročení 2008 a 2009 na celém území, 2010 severní část (cca 7%) Evidované zdroje za rok 2010: MOSOLF Automobillogistik s.r.o. - výkon provozovny 1MW Wienerberger cihlářský průmysl, a.s., závod 17 Řepov - výkon provozovny 1MW Agroetanol TTD, a.s. - Dobrovice, těkavé organické látky (VOC) 14,350t Cukrovary a lihovary TTD, a.s., výroba cukru - 113,9MW, oxid uhelnatý 327,617t PROMA Mladá Boleslav Farma Libichov - amoniak 17,723t Vytápění a ohřev TUV stávajících objektů se, ve velké míře, v současné době provádí malými systémy ústředního a etážového vytápění se zdroji tepla na plyn, elektřinu a v malé míře tuhá paliva. Dle předběžných výsledků SLBD 2011 jsou k vytápění objektů využívány zejména plyn (cca 56%) a elektřina (cca 20%). V porovnání se stavem před 10-ti lety dochází k postupnému nárůstu vytápění „ekologickými“ palivy (plyn, elektřina) a výraznému odklonu od vytápění uhlím.
2.3.
Horninové prostředí a přírodní zdroje
2.3.1. Morfologické a geologické poměry Z geologickém podloží se v území ORP MB uplatňují především horniny svrchní křídy, období mezozoika. Z hlediska regionálního geologického členění náleží území do České křídové pánve, regionální geologické jednotky 22. labská oblast. Křídové horniny tvoří převážnou část povrchu území ORP MB. náleží mladším vrstvám, které se usazovaly v
12
SEA Dobrovice
křídovém moři v turonu až coniaku. Tyto vrstvy jsou z hlediska petrografického složení proměnlivé. Podél Jizery převládají turonské vápnité pískovce, které jsou typické pro tzv. jizerský vývoj české křídové pánve. Nad nimi leží turonské až coniacké jílovce a slínovce. Na těchto místech dochází k rozsáhlým sesuvům (např. dolní svahy Chloumeckého hřbetu). Nejmladšími křídovými vrstvami jsou převážně coniacké křemencové pískovce Českého ráje, které se označují jako kvádrové. V terciéru a kvartéru po ústupu moře se vyvíjela krajina křídové pánve do dnešní podoby. Při horotvorných pochodech v terciéru byly mocné křídové sedimenty rozlámány a v řadě míst v severní části ORP MB proraženy erupcí čedičových hornin – neovulkanitů (např. sopečné komíny Baba u Kosmonos, Jezírka východně od Bakova atd.). Obnažený křídový podklad byl pak v době pozdního terciéru a kvartéru překryt mocnými uloţeninami štěrkopísků, hlín a spraší) mocná ložiska písků a štěrků u Obrubců a Ujkovic). Z hlediska geomorfologického členění (Demek et al. 1987) se území ORP MB území nalézá v provincii Česká vysočina, v soustavě Česká tabule v podsoustavě, Severočeská tabule. Prostor zájmového území leží geomorfologicky na rozhraní oblastí Středočeská tabule a Severočeská tabule (severovýchod). Hercynský (systém) - Česká vysočina (provincie) - Česká tabule (subprovincie) - Severočeská tabule (oblast) - Jičínská pahorkatina (celek) - VIA-2A Turnovská pahorkatina (podcelek) - Chloumecký hřbet (okrsek) - Mladoboleslavská kotlina - Středočeská tabule (oblast) - Jizerská tabule - IVB-2A Středojizerská tabule - Skalská tabule - VIB-2B Dolnojizerská tabule - Luštěnická kotlina Chloumecký hřbet Při J okraji Turnovské pahorkatiny; výrazný nesouměrný hrášťový hřbet směru V-Z na koniackých kaolinických a jílovitých pískovcích, méně slínovcích, s relikty pliocenního zarovnaného povrchu na široké vrcholové části, se sprašovými závějemi na hustěji osídleném mírnějším j. svahu (porušeném na Z plošnými sesuvy); rozvodnice mezi Klenicí a Vlkavou probíhá při hraně příkřejšího zalesněného svahu; na východě hřbet oddělen od Markvartické plošiny Domousnickou bránou (destruovaný zbytek zúţeného opuštěného údolí staropleistocenní Jizery). Nejvyšší bod: U doubku 367 m n.m. Zbytky slovanského hradiště z 9. století (Švédské šance). Mladoboleslavská kotlina JZ část Turnovské pahorkatiny; představuje plochou strukturně denudační sníženinu při S úpatí Chloumeckého hřbetu na svrchnoturonských a koniackých slínovcích a vápnitých jílovcích, méně na středoturonských vápnitých pískovcích na Z, s rozsáhlými kryopedimenty, odlehlíky středopleistocenními terasami a širokými nivami mělkých, rozevřených údolí
13
SEA Dobrovice
Klenice, Kněžmostky a přítoků. Významný bod Čihadlo 251 m n.m. Opukové stráně, zbytky skalních stepí (Radouč). Skalská tabule Na J Středojizerské tabule. Členitá pahorkatina složená ze středoturonských vápnitých a slínitých, méně kaolinických pískovců, na nichž vznikl erozně denudační reliéf rozsáhlých strukturně denudačních plošin pliocenního až staropleistocenního stáří, často se sprašovými pokryvy; povrch je rozčleněn kaňonovitými, neckovitými a V-údolími svahového a tektonického založení většinou bez stálých vodních toků a sledujícími směr SZ-JV; území se plynule sklání směrem k JV, k údolnímu zářezu Jizery směru S-J; v údolí Skalského potoka četné prameny. Významné body Bezvel 341 m n.m., Radouč 252 m n.m. Luštěnická kotlina V SV části Dolnojizerské tabule; plochá strukturně denudační sníženina tvořená středoturonskými a svrchnoturonskými až koniackými slínovci a vápnitými jílovci, méně písčitými slínovci; charakterizována rozsáhlými kryopedimenty, drobnými odlehlíky, relikty středopleistocenních teras a širokými nivami nevýrazných mělkých údolí v povodí horní a střední Vlkavy. Významný bod Lánský vrch 221 m n.m. 2.3.2 Geologicky významné lokality 1. Z přehledu geologicky významných lokalit, uvedených v registru České geologické služby nejsou v území uvedeny žádné lokality registrované jako významné nebo chráněné v rámci činnosti ČGS – k vyhledávání lokalit v řešeném území bylo využito stránek http://lokality.geology.cz. 2.3.3 Nerostné suroviny Zájmová oblast je součástí území geologicky méně zajímavých kvarterních uloženin, kde se střídají polohy pískovců a slínovců s polohami písků, štěrkopísků a štěrků. Z nerostů je v jižní části území uvedeno následující CHLÚ : Chráněné ložiskové území Číslo CHLÚ Název 07530000 Bezno (Mělnická pánev)
Surovina Uhlí černé
Obr. CHKÚ pro těžbu č.uhlí
14
Organizace Česká geologická služba
SEA Dobrovice
Realizace záměru zasahuje do chráněného ložiskového území Bezno. Stavební činnost nesouvisející s dobýváním výhradního ložiska v chráněném ložiskovém území (CHLÚ) vyhrazeného nerostu je omezena ve smyslu ustanovení § 18 zák.č. 44/1988 Sb. (horní zákon) v platném znění. V CHLÚ lze zřizovat stavby a zařízení nesouvisející s dobýváním výhradního ložiska jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti. Orgán kraje může vydat souhlas s realizací stavby a zařízení po projednáním s obvodním báňským úřadem (OBÚ), pokud nebude ztíženo nebo znemožněno dobývání výhradního ložiska nebo u staveb ve zvlášť odůvodněných případech (§19 h.z.). Kromě pojmenování dolů jako správních jednotek je nutné odlišovat názvy ložisek, dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ). Ložisko je tvořeno bloky zásob, zatímco dobývací prostory vymezují území, na kterých je možné realizovat hornickou činnost. CHLÚ představují specifický druh stavební uzávěry, která zajišťuje, že nebude eliminována nebo ztížena možnost využití ložiska. Poddolovaná území jsou řazena mezi území se zvláštními podmínkami geologické stavby, které mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí. Mapa poddolovaných území širšího okolí záměru je převzata z pokladů České geologické služby – Geofondu Praha. Mapové podklady vycházejí z databáze hlavních důlních děl (§ 10 zákona 61/1988 v platném znění) a databáze starých důlních děl (§35 zákona 44/1988 – horní zákon – v platném znění). Údaje o poddolovaných územích mají část grafickou a část tabelární. V tabulkách České geologické služby – Geofondu je uváděno deset základních charakteristických údajů. 1. klíč – čtyřmístné číslo jednoznačně identifikující daný objekt v datovém i grafickém výstupu 2. název poddolovaného území (zpravidla název katastru) 3. okres – tento údaj je uváděn pro lepší přehlednost dle dříve platného administrativního dělení 4. těžená surovina 5. stáří díla – znamená poslední známé období provozu. Registr rozlišuje: - před rokem 1945 - po roce 1945 - před i po roce 1945 - do konce 19. století - do konce 18. století - do konce 16.století 6. přesnost lokalizace - přesná – důlní dílo existuje v místě definičního bodu - méně přesná – důlní dílo nepřesahuje 500 m od definičního bodu nebo obrysu poddolovaného území - nepřesná – důlní dílo je situováno v okolí uvedené lokality, jeho přesná poloha není známa
15
SEA Dobrovice
7. rozsah díla - ojedinělá díla značená definičním bodem - systém – skupiny důlních děl navzájem propojených 8. stupeň dokumentace – záleží na množství a kvalitě podkladů. Ve výstupu je uvedeno: - nedostatečně - částečně - dobře 9. věrohodnost – vychází z předchozího stupně dokumentace. Udává, zda důlní díla jsou pravděpodobná nebo zjištěná 10. plocha – je udávána v m2 Dle evidence České geologické služba (dále ČGS) se v řešeném území nebo vně hranice nacházejí: Chráněná ložisková území CHLÚ 07530000
Bezno (Mělnická pánev)
černé uhlí
- zasahuje svým východním cílem do jižní poloviny území CHLU 10520000
Řepov
cihlářská surovina
- vně hranice, severně území částí Bojetice a Holé Vrchy Dobývací prostory - těžené DP 70370
Řepov
cihlářská surovina
- vně hranice, severně území částí Bojetice a Holé Vrchy Ložiska a prognózní zdroje - výhradní 30753000
černé uhlí
Mělnická pánev
dosud netěženo
- východním cílem okrajově zasahuje na kat. území Libichova 3105200
Řepov
cihlářská surovina
stávající povrchová
- vně hranice, severně území částí Bojetice a Holé Vrchy Ložiska a prognózní zdroje - ostatní 9062000
černé uhlí
Mnichovohradišťská pánev
dosud netěženo
- zasahuje téměř celé správní území 2.3.4 Sesuvy a geodynamické jevy Podle registru Geofondu Praha se v zájmovém území vyskytují následující sesuvy: Sesuvy aktivní - bod 1128 1130 1137
Bojetice Sýčina Bojetice
aktivní aktivní aktivní
1962 1962 1962
1978 1978 1978
aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní
1962 1962 1962 1962 1962
1978 1978 1978 2007 1978
Sesuvy aktivní - plocha 1110 1111 1112 1120 1131
Nepřevázka Chloumek Nepřevázka Bojetice Sýčina
16
SEA Dobrovice
1134 1138 1140 1142 1150 1163
Vinařice Bojetice Holé Vrchy Nepřevázka Chloumek u Ml.Boleslavi Sýčina
aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní
1962 1962 1962 1962 1962 1962
1978 1978 2007 2007 2007 1978
potenciální potenciální potenciální potenciální stabilizovaný stabilizovaný
1962 1962 1962 1962 1962 1962
1978 1978 1978 1978 1978 2007
Sesuvy ostatní - bod 1113 1126 1127 1143 1153 1144
Sýčina Bojetice Bojetice Nepřevázka Nepřevázka Chloumek u Ml.Boleslavi
Sesuvy ostatní - plocha 1116 1117 1118 1119 1122 1124 1129 1132 1135 1136 1146 1147 1151 1152 1160 7477 7746 7750 7751 7752
Bojetice Holé Vrchy Bojetice Bojetice Chloumek u Ml.Boleslavi Vinařice u Dobrovice Sýčina Sýčina Úherce Týnec u Dobrovice Chloumek u Ml.Boleslavi Chloumek u Ml.Boleslavi Chloumek u Ml.Boleslavi Nepřevázka Holé Vrchy Chloumek u Ml.Boleslavi Vinařice u Dobrovice Chloumek u Ml.Boleslavi Chloumek u Ml.Boleslavi Holé Vrchy
potenciální 1962 2007 potenciální 1962 2007 potenciální 1962 2007 potenciální 1962 2007 potenciální 1962 2007 potenciální 1962 2007 potenciální 1962 1978 potenciální 1962 1978 potenciální 1962 2007 potenciální 1962 2008 potenciální 1962 2007 potenciální 1962 2007 potenciální 1962 2007 potenciální 1962 1978 potenciální 1962 1978 potenciální 1962 2007 potenciální 2001 2007 stabilizovaný 2002 2007 stabilizovaný 1962 2007 potenciální 2001 2007
2.3.5 Seismicita zájmového území Normativní hodnocení seismického rizika se provádí na základě mapy největších intenzit na území ČR (Kárník et al. 1988. Schématická mapa, která je z této mapy odvozená, je v příloze č. 6. Hodnocený prostor se nachází na území, charakterizovaném intenzitou 5°MSK-64. V okolí se nevyskytují žádná ohniska zemětřesení. 2.3.6 Radonové riziko Se stavbou geologického podloží úzce souvisí radonové riziko oblasti. Přirozené radionuklidy jsou běžnou součástí všech hornin zemské kůry, avšak v důsledku geologických procesů jsou v horninách a minerálech zastoupeny v různé koncentraci. Vyšší výskyt radionuklidů je vázán na vyvřeliny a žilné horniny, v sedimentárních horninách je jejich obsah nižší.
17
SEA Dobrovice
Radon je bezbarvý, nereaktivní plyn, bez chuti a zápachu. Vzniká zpravidla jako produkt radioaktivního rozpadu radia a uranu. Půda je rozhraním na přestupu radonu z podloží do ovzduší. Radonový index pozemku je výsledek hodnocení plynopropustnosti zemin a obsahu radonu v půdním vzduchu. Mapování radonového rizika na území ČR provádí Česká geologická služba. První mapy radonového rizika z geologického podloží byly sestaveny v r. 1990. Mapy jsou v měřítku 1:200 000 a pokrývají celé území České republiky. S nárůstem počtu měřených ploch bylo možno upřesnit převažující kategorie radonového indexu v jednotlivých geologických jednotkách a výsledky vyjádřit v radonové mapě v měřítku 1:50 000. Program mapování radonového rizika v měřítku 1:50 000 byl zahájen v r.1999, a pokračuje postupným proměřováním území celé republiky. Kategorie radonového rizika je stanovena v závislosti na propustnosti půdy a objemové aktivitě radonu. Základní kategorizace radonového rizika je třístupňová – riziko nízké, střední, vysoké. Hodnoty aktivity radonu v závislosti na propustnosti půdy jsou uvedeny v následující tabulce: tabulka: kategorie radonového rizika
radonové riziko nízké stření vysoké
objemová aktivita radonu (kBq.m-3) / propustnost půdy propustnost nízká propustnost střední propustnost vysoká <30 <20 <10 30 – 100 20 – 70 10 - 30 >100 >70 >30
V případě nízké kategorie radonového rizika podloží lze používat běžné konstrukce objektů se standardní izolací. V případě střední kategorie radonového rizika realizace stavby vyžaduje ochranná opatření a v případě kategorie vysokého rizika jsou vyžadována zvláštní ochranná opatření proti pronikání radonu do objektu. Na základě znalostí o geologickém podloží a na základě výsledků měření obsahu půdního radonu jsou území řazena do ploch s kategorií malého, středního a vysokého obsahu radonu v půdním vzduchu. V případě zařazení území do kategorie středního a vysokého rizika pronikání radonu je nutno při výstavbě realizovat protiradonová opatření dle vyhlášky MZČR č.76/1991 Sb., o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů. Území města Dobrovice spadá převážně do kategorie s nízkém a přechodným rizikem (nehomogenní kvarterní sedimenty). Objemová aktivita 222Ra v půdním vzduchu (kBq.m-3) kategorie rizika I. nízké II. střední III. vysoké IV. velmi vysoké
propustnost základových půd pro plyny a vodu malá (jemnozrnné) střední (písčité) dobrá (štěrkovité) < 30 < 20 < 10 30 - 100 20 - 70 10 - 30 > 100 > 70 > 30 desetinásobky hodnoty hranice třídy III
18
SEA Dobrovice
Podle map radonového rizika v měřítku 1:50 000 České geologické služby náleží zájmová lokalita do oblasti přechodného až středního radonového rizika. Kategorie „přechodné“ byla vyčleněna mezi kategorií „nízké“ a „střední“.
Toto rámcová zatřídění na základě mapy nenahrazuje radonový průzkum, který musí být proveden před vydáním stavebního povolení. Podmínky pro provedení preventivních opatření stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení. .
2.4. Skládky a odvaly Jako důsledky důlní činnosti jsou vně hranice řešeného území, severně částí Bojetice a Holé Vrchy lokalizovány: deponie 5248 5249 5250 5251
cihelna Řepov I cihelna Řepov II Řepov III Řepov IV
Řepov Řepov Řepov Řepov
cihlářská surovina 2007 cihlářská surovina 2007 cihlářská surovina 2007 cihlářská surovina 2007
halda výsypka výsypka výsypka
2.5. Staré ekologické zátěže. Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými
19
SEA Dobrovice
látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). V řešeném území a území širších vazeb se dle databáze SEKM vyskytují: 2747001 Cihelna / Dobrovice riziko nízké - komunální skládka 10355001 Skládka Nepřevázka riziko nízké - komunální skládka 18229001 Červnovna, býv. zámec. zahrada riziko nízké - komunální skládka - skládky ČGS 99990898 skládka Dobrovice 99990886 skládka Týnec 99990887 skládka Týnec 99994291 skládka Holé Vrchy / Kolomuty 99990900 skládka Vinařice
2.6. Podzemní a povrchové vody 2.6.1 Podzemní vody Na území SO ORP MB jsou významné přírodní zdroje podzemních vod ve dvou stratigrafických jednotkách – křídové a kvartérní. Na ně jsou vázány čtyři dosaţitelné a vyuţívané zvodně. Na ploše ORP MB jsou vymezeny výlučně křídové hydrogeologické rajóny: 441 Jizerský turon 442 Jizerský coniak 443 Jizerský izolátor
Jak je konstatováno v kapitole Geologické poměry, celou oblast charakterizují vápnité horniny svrchní křídy – slíny, slínovce, vápnité jílovce. Reliéf v málo odolných slínech je ploše pahorkatinný, s oblými nevysokými návršími, širokými údolími a četnými úpadovitými sníženinami. Území má význam jako kolektor podzemních vod navazující na CHOPAV Severočeská křída.
20
SEA Dobrovice
tabulka:orientační propustnost geologických útvarů
stáří kvartér
turon mezozoikum (křída)
cenoman
karbon
vestfal C, D
proterozoikum
popis hornin jíly, písčité jíly, jílovité písky, na bázi štěrky jílovité hlíny,hlíny až písčité hlíny s úlomky matečné horniny vápnité slínovce a jílovce, jemnozrnné prachovce jílovité prachovce až jílovce s příměsí glaukonitu
propustnost k (m.s-1) 4,3.10-4 n.10-6 1,91.10-6 1,90.10-5
3,98.10-5
jílovité pískovce až arkózy, s kolísavým podílem jílovité příměsi
1,91.10-6 - 2,8.10-8
fylitické břidlice, méně jílovité břidlicemi
Obyvatelstvo SO ORP MB je zásobeno vodou výhradně z podzemních zdrojů, které jsou značné, ale nerovnoměrně rozložené. I proto jsou některé obce ještě odkázány na zranitelné domovní studny. 2.6.2 Povrchové vody Zájmové území se nachází na rozhraní dílčích povodí III. řádu Labe od Výrovky po Jizeru (centrální část, jižní svahy Chlumu) a Jizera od Kamenice po Klenici (severní a západní svahy Chlumu). Správním územím města protéká několik méně významných vodotečí. Jihovýchodní část území odvodňuje Dobrovická stoka. Dobrovka, která pramení u Bezděčína, a její přítoky Němčický, Bojetický a Vinařický potok jsou vesměs upraveny. Dobrovka protéká jen severozápadním cípem k.ú. Dobrovice, toto sídlo odvodňuje Bojnický potok jím procházející, kde je ve značné délce zatrubněn. Území je situováno na těchto hydrogeologických povodích 4. řádu: tok Semčický potok Dobrovická stoka Vlkava Dobrovka Vlkava Klenice Klenice Jizera
č. hydrolog. pořadí 1-04-07-0110 1-04-07-0150 1-04-07-0160 1-04-07-0170 1-04-07-0180 1-05-02-1000 1-05-02-1020 1-05-03-0130
plocha dílčího povodí km2 5,246 9,127 9,310 36,225 10,512 16,657 3,710 30,013
Žádný ze jmenovaných toků není na území města zařazen dle Vyhl. 470/2001 Sb. do seznamu významných vodních toků
21
SEA Dobrovice
V roce 1996 byla zpracována studie „Dobrovka - revitalizace toku“ (ASTEK Praha), která podrobně zdokumentovala a zhodnotila stav koryt, doprovodné zeleně a objektů Dobrovky, Němčického, Bojetického a Vinařického potoka a byla podkladem pro částečně realizovanou revitalizaci. Základní hydrologické údaje jsou uvedeny v následující tabulce: tok Dobrovická stoka Dobrovka
řád toku délka toku III 7,3 průměrný dlouhodobý průtok 0,08 m3/s III 9,4
Doplňující údaje o průtocích (podle studie revitalizace - m3/s profil
Q210
Q1
Q2
Q5
Dobrovka Vinařický potok Dobrovka - ústí pod Bezděčínem
0,045 0,026 -
2,8 1,9 0,7
2,45 0,95
5,7 3,8 1,4
Rozsáhlé stavební úpravy koryt toků nenavrhovat. Doporučujeme místní opevnění s upřednostněním vegetativních způsobů. Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 6 m od břehové čáry. Vodní plochy Z vodních nádrží je nejvýznamnější Dlouhý rybník (Herždán) v Dobrovici (na Dobrovické stoce, plocha 6 ha, obsah 100 000 m3, hloubka u hráze 3,0 m). Dalšími významnými vodními plochami jsou sedimentační nádrže cukrovaru K2, K3 o plochách 5,3 ha, resp. 6,5 ha. Zde je zpracován záměr realizace sedimentační nádrže K4. Na jižní, respektive jihovýchodní hranici správního území jsou situovány Svárovský a Mlýnský rybník. Ostatní vodní plochy v území (rybník a požární nádrž v Libichově, rybník v Sýčině, nádrž v Týnci, rybník a nádrž v Úhercích, nádrž na Holých Vrších,...) nejsou již plošně tak rozsáhlé.
2.7 Půda Vývoj půd na mladoboleslavsku odpovídá litologii geologického podkladu. Na pokryvech spraší se vyvinuly černozemě typické, které běţně přecházejí do černozemí hnědozemích a hnědozemí. Na sínech (slínitých jílech) a opukách se vyskytují typické aţ pelické parazendziny, typické a pelické černice, na kyselých píscích a štěrkopíscích i arenické kambizemě. Na Chlumu je matečným substrátem hnědozemě slinitá sprašová hlína. Okolo Dobrovic se vyskytují černozemě většinou jen v degradované formě.
22
SEA Dobrovice
Dle údajů z KN zaujímala zemědělská půda (pozemky ve druhu orná půda, trvalý travní porost, zahrada, ovocný sad) k 19. 5. 2012 na území obce 1839,94ha, což je cca 74,5% z celkové rozlohy tohoto území. Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%)
74,7 88,3 2,8 12,4 1,8 11,2
Ze zemědělské půdy tvoří orná půda 1624,9 ha (zornění 88,3 %), trvalý travní porost 51,7 ha a sady, zahrady 163,3 ha.
2.8
Fauna a flóra zájmového území
2.8.1 Biogeografická charakteristika Z hlediska biogeografického členění ČR (Culek, M. a kol., 1996) náleží posuzované území a jeho okolí do biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů, biogeografické podprovincie hercynské, biogeografického regionu Mladoboleslavský bioregion. Mladoboleslavský bioregion je tvořen slínovcovou pahorkatinou s převážně těžkými jílovitými půdami a poměrně teplým vlhkým klimatem. Dominuje zde 2.bukovo-dubový vegetační stupeň s dubohabrovými háji, teplomilnými doubravami, potočními luhy a bažinnými olšinami i slatinami, v menší míře i acidofilními doubravami. Celou oblast budují vápnité horniny svrchní křídy, slíny, slínovce, vápnité jílovce. Z pokryvných tvarů zaujímají velké plochy štěrkopísky starých jizerských teras, budujících plošiny, štěrk bývá rozvlečen do sousedních slínových terénů. Velký rozsah s malou mocností mají nivní sedimenty. Reliéf v málo odolných slínech je ploše pahorkatinný, s oblými nevysokými návršími s širokými údolními sníženinami. Je zde výskyt svědeckých vyvýšenin převyšující okolí o více než 100 m. Má charakter ploché pahorkatiny, ve sníženinách přechází místy i do roviny a v oblasti vyvýšenin má charakter členitých pahorkatin až plochých vrchovin. Bioregion leží z větší části v termofytiku. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří z větší části dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a teplomilné doubravy (Potentillo albae-Quercetum). Na kyselých štěrkopískových půdách jsou acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercetum), lokálně i s autochtonní borovicí, v depresích háje náležející asociaci Tilio-Betuletum. Podél vodních toků jsou typické nivy Pruno-Fraxinetum, místy i zřejmě bažinaté olšiny (Carici elongatae-Alnetum). Přirozené bezlesí chybí. Náhradní přirozené travinobylinné porosty na suchých místech odpovídající vegetaci svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. Na ně navazují lemy svazu Geranium sanguinei a křoviny svazu Prunion spinosae. Na vlhkých biotopech je zastoupena vegetace slatinných luk svazu Caricion devallianae, která přechází v různé luční typy teplejšího křídla svazu Molinion i Calthion. Charakteristická je vegetace teplomilných polních plevelů těžkých bazických půd svazu Caucalion. Osídlení bioregionu je velmi staré, na většině území prakticky souvislé od konce neolitu. Lesy dnes pokrývají asi pětinu území, z části si udržují přirozenou druhovou skladbu, zčásti jsou přeměněny v lignikultury, zejména borové porosty. Nelesní přirozená vegetace zůstala
23
SEA Dobrovice
zachována jednak na vlhkých loukách (dnes z větší části zmeliorovaných) a prudších svazích. Místy byly vybudovány rybníky. Seznam biochor vyskytujících se na území města Dobrovice: bioregion 1.4 2RB Plošiny na slínech 2. v.s. 2RF Plošiny na vápnitých pískovcích 2. v.s. bioregion 1.6 2DB Podmáčené sníženiny na bazických sedimentech 2. v.s. 2PB Pahorkatiny na slínech 2. v.s. 2RB Plošiny na slínech 2. v.s. 3PB Pahorkatiny na slínech 3. v.s. 3RB Plošiny na slínech 3. v.s. 3RE Plošiny na spraších v suché oblasti 3. v.s. 2.8.2 Fauna zájmového území Obecně je pro Mladoboleslavsko charakteristický výskyt středoevropské Hercynské fauny se západními vlivy, někde teplomilné (xerotermní a suchá stanoviště), patřící mezi běžné druhy, které osídlují kulturní krajinu. Vzhledem k vysoké míře urbanizace a celkového antropogenního ovlivnění krajiny je navíc přirozená druhová skladba významně redukovaná. Pestřejší jsou pouze druhová společenstva s výskytem na lokalitách, které se svým charakterem vymykají z celkového rázu území, jako jsou např. některé části starých důlních odvalů, které byly ponechány samostatnému vývoji. Na podobných lokalitách se vyskytuje řada druhů drobných pěvců. Na základě průzkumů, provedených v okolí řešeného území návrhu rozšíření cukrovaru byly identifikovány následující druhy: Druh
Ropucha obecná (Bufo bufo) Moták pochop (Circus aeruginosus) Krahujec obecný (Accipiter nisus) Káně lesní (Buteo buteo) Poštolka obecná (Falco tinnunculus) Koroptev polní (Perdix perdix) Bažant obecný (Phasianus colchicus) Kulík říční (Charadrius dubius) Racek chechtavý (Larus ridibundus) Holub domácí (Columba livia domestica)
Stupeň ochrany druhu v ČR dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. OHROŽENÝ DRUH
Poznámka
Jeden jedinec
OHROŽENÝ DRUH SILNĚ OHROŽENÝ DRUH
OHROŽENÝ DRUH
24
V obilí hejnko
SEA Dobrovice
Holub doupňák (Columba oenas) Holub hřivnáč (Columba palumbus) Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) Kukačka obecná (Cuculus canorus) Kalous ušatý (Asio otus) Rorýs obecný (Apus apus) Krutihlav obecný (Jynx torquilla) Žluna zelená (Picus viridis) Strakapoud velký (Dendrocopos major) Skřivan polní (Alauda arvensis) Konipas bílý (Motacilla alba) Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) Jiřička obecná (Delichon urbica) Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) Pěvuška modrá (Prunella modularis) Červenka obecná (Erithacus rubecula) Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) Drozd zpěvný (Turdus philomelos) Kos černý (Turdus merula) Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) Pěnice slavíková
SILNĚ OHROŽENÝ DRUH
OHROŽENÝ DRUH SILNĚ OHROŽENÝ DRUH
OHROŽENÝ DRUH
OHROŽENÝ DRUH
25
Na křížení cest mezi poli
SEA Dobrovice
(Sylvia borin) Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) Budníček menší (Phylloscopus collybita) Budníček větší (Phylloscopus trochilus) Sýkora babka (Parus palustris) Sýkora koňadra (Parus major) Sýkora modřinka (Parus caeruleus) Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) Straka obecná (Pica pica) Sojka obecná (Garrulus glandarius) Špaček obecný (Sturnus vulgaris) Vrabec domácí (Passer domesticus) Vrabec polní (Passer montanus) Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) Konopka obecná (Carduelis cannabina) Stehlík obecný (Carduelis carduelis) Zvonek zelený (Carduelis chloris) Strnad obecný (Emberiza citrinella Kuna skalní (Martes foina) Liška obecná (Vulpes vulpes) Zajíc obecný (Lepus europaeus) Mimo výše uvedených druhů živočichů přicházejí v úvahu, že zmíněnou lokalitu budou obývat i jiné druhy, které nebyly při průzkumu prokázány, např. malé kunovité šelmy, jako lasička, popř. tchoř, nebo různé druhy hlodavců jako je myš domácí, potkan, popř. norník rudý, nebo myšice křovinná popř. lesní. Jde vesměs o druhy hercynské fauny typické pro širší území Mladoboleslavska.
26
SEA Dobrovice
2.8.3 Flóra zájmového území Posuzované území náleží do silně odlesněné oblasti, kde se lesy vyskytují pouze jako izolované drobné lesíky, kromě vybraných celků v daném místě např. Přírodního parku Chlum. V lesích byl v celém území schválen jako odborný lesní hospodář podnik Eko-les rekultivační s.r.o., který spravuje místní lesní porosty. Větší význam z hlediska druhové bohatosti mají plochy tzv. rozptýlené zeleně, která není součástí lesa, nebo zeleně intravilánů sídel, ale výrazně zvyšuje estetickou funkci krajiny a pozitivně ovlivňuje své okolí.. Sem jsou řazeny remízky, porosty mezí, břehové porosty, doprovodná zeleň sakrální architektury a další. Podle Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006-2016 (Kříž 2006) působí rozptýlená zeleň kladně na tyto oblasti: a) b) c) d) e) f) g) h) i)
podpora optimální biodiverzity v krajině obnovení rovnováhy entropických a přirozených prvků v krajině vytváření harmonického obrazu krajiny se zvýšením jejích estetických hodnot lokální zlepšení mikroklimatu omezení vybraných lokálních negativních vlivů výrobní činnosti na krajinu a člověka podpora kladných prvků utváření krajiny zlepšení „obydlenosti“ krajiny podpora emociálních vazeb obyvatelstva ke konkrétnímu území, krajině a zeleni ochrana a obnova historických a kulturních hodnot krajiny
Na území návrhu rozšíření Cukrovaru Dobrovice byl proveden botanický průzkum a byly při něm nalezeny tyto druhy : Seznam druhů: Dřeviny: Latinské jméno Fraxinus excelsior Malus domestica Prunus domestica Prunus insititia Rosa canina Rubus fruticosus agg. Sambucus nigra Tilia cordata Byliny: Latinské jméno Achillea millefolium agg. Anthriscus sylvestris Apera spica-venti Arctium tomentosum Arrhenatherum elatius
české jméno jasan ztepilý jabloň obecná slivoň švestka slivoň obecná růže šípková ostružiník křovitý bez černý lípa srdčitá
české jméno řebříček obecný kerblík lesní chundelka metlice lopuch plstnatý ovsík vyvýšený
27
SEA Dobrovice
Artemisia vulgaris Atriplex sagittata Avena fatua Ballota nigra Bryonia alba Campanula rapunculoides Cichorium intybus Cirsium arvense Cirsium vulgare Convolvulus arvensis
pelyněk černobýl lebeda lesklá oves hluchý měrnice černá posed bílý zvonek řepkovitý čekanka obecná pcháč oset pcháč obecný svlačec rolní
Dactylis glomerata Elytrigia repens Eryngium campestre Euphorbia helioscopia Galium album Galium aparine Geranium pratense Hordeum vulgare Chelidonium majus Chenopodium album agg. Lamium album
srha laločnatá pýr plazivý máčka ladní pryšec kolovratec svízel bílý svízel přítula kakost luční ječmen obecný vlaštovičník větší merlík bílý hluchavka bílá
Lolium perenne Medicago lupulina Melilotus albus Papaver rhoeas Pastinaca sativa Persicaria sp. Poa compressa Polygonum aviculare Potentilla reptans Silene vulgaris Tanacetum vulgare Tripleurospermum inodorum Urtica dioica Zea mays
jílek vytrvalý tolice dětelová komonice bílá mák vlčí pastinák setý rdesno lipnice smáčknutá rdesno ptačí mochna plazivá silenka nadmutá vratič obecný heřmánkovec nevonný kopřiva dvoudomá kukuřice setá
Nebyly zde nalezeny zákonem chráněné druhy rostlin.
28
SEA Dobrovice
V katastrálním území obce Dobrovice jsou památné stromy : Za památné stromy byly vyhlášeny nahovětvec dvojdomý, který se nachází v parku na Palackého náměstí a buk lesní, který můžete vidět ve Švermově sadu. Památné stromy je dle § 46 odst. 2) a odst. 3) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji, jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil . Každý strom má své ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolená žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování nebo chemizace.
2.9 Krajina, ÚSES, chráněná území 2.9.1 Krajinný ráz Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění definuje krajinu jako „část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořenou systémem funkčně propojených ekosystémů a civilizačních prvků“. V krajině se stýkají a vzájemně na sebe působí horninové prostředí, které vytváří určitý reliéf, voda, ovzduší, biota a výsledky antropogenního ovlivnění krajiny. Rozhodující význam pro ekologickou stabilitu krajiny má celkové snižování destabilizačních antropogenní vlivů, nebo alespoň snaha omezit dopad těchto vlivů na minimum. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje vymezují na území města krajinný typy - N07 krajina relativně vyvážená. Oblasti krajin relativně vyvážených, na rozdíl od ostatních sledovaných oblastí shodného krajinného typu, nemají společný specifický fenomén. Obvykle jsou charakteristické relativně pestrou skladbou zastoupených druhů pozemků. Přitom výrazněji nepřevažují ani ekologicky labilní ani ekologicky stabilní plochy. Dále jsou do této oblasti zahrnuty ty části území, které se sice svým charakterem blíží krajině polní, ale půdní poměry v nich, v regionálně významném rozsahu, nedosahují nadprůměrné kvality. Charakter blížící se krajině polní odpovídá i skutečnému stavu řešeného území, zejména jeho jižní části Požadavky na využití - cílové charakteristiky krajiny Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá v dosažení relativně vyváženého poměru ekologicky labilních a stabilních ploch a stabilizaci jejího polyfunkčního charakteru kulturní krajiny. Podmínky pro následné rozhodování Změny využití území musí podporovat tvorbu relativně vyváženého charakteru kulturní krajiny, respektive tento charakter nesmí změny narušit nebo zabránit dosažení vyváženého stavu. Zastavěná část města Dobrovice je zařazena do krajinného typu - S17 krajina sídelní. Dle územně analytických podkladů je řešené území součástí oblasti krajinného rázu Mladoboleslavsko.
29
SEA Dobrovice
2.9.2 Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability (ÚSES) dle zákona č.114/1992 Sb., v platném znění, tvoří v krajině soubor funkčně propojených ekosystémů, resp. ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. V rámci nadregionálních, regionálních a místních (lokálních) ÚSES jsou vymezována tzv. biocentra a biokoridory. Předpokládá se, že v kulturní krajině funguje ÚSES jako ekologická síť. Biokoridory jsou využívány pro migraci a biocentra pro trvalou existenci druhů. Cílem zabezpečení územního systému ekologické stability v krajině je: •
uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny
•
zajištění příznivého působení na okolní, ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení
•
podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny
•
uchování významných krajinných fenoménů
Koncipované cíle péče o krajinu jsou navzájem propojené a neoddělitelné. Kromě ochrany organismů a jejich společenstev zahrnují i ochranu biotických složek přírodního prostředí (půda, voda, ovzduší) a dále ochranu krajiny jako kulturně-historického základu společnosti (ochrana krajinného rázu, který je výsledkem dlouhodobé koexistence generací lidí a přírodního prostředí). Pro celé území ČR byl v roce 1996 dokončen Územně-technický podklad „Nadregionální a regionální ÚSES ČR (Bínková, Culek 1996). Tento koncepční dokument je základním podkladem a zdrojem informací o nadregionálních i regionálních prvcích ÚSES. Vymezení nadnárodních a regionálních ÚSE, obsažených v ÚTP, vychází z požadavku reprezentovat celou škálu trvalých ekologických podmínek v rámci každé biogeografické jednotky a zachovat všechny logické migrační vazby, a to v minimálních parametrech, které ještě zaručují funkčnost systému. Nadregionální biocentra reprezentují všechny biogeografické regiony ČR a nadregionální biokoridory respektují existující migrační trasy biot. Nadregionální ÚSES je provázán s evropskou ekologickou sítí (EECONET) a je její systémovou součástí. Regionální ÚSES vymezuje minimální počet reprezentativních regionálních biocenter a jejich propojení tak, aby byly zastoupeny všechny typy biocenter, které se vyskytují v každém bioregionu alespoň jedním biocentrem a byly respektovány maximální délky regionálních i nadregionálních biokoridorů. Místní ÚSES se stávají závažnou součástí schválené ÚPD a jsou právně kodifikovány a hájeny po celou dobu platnosti této dokumentace. Zpravidla se jedná o územní plán obcí. (Bínová L. in Maděra P., Zimová E. 2005). Podkladem pro zpracování části jsou schválené Zásady územního rozvoje (ZÚR) Severočeského kraje (regionální prvky a trasování vedení nadregionálního koridoru K32), platný Územní plán města Dobrovice s vymezením lokálních prvků ÚSES a popisem z Generelu ÚSES Mladá Boleslav.
30
SEA Dobrovice
Nadregionální biokoridor ochranné pásmo NRBK K 32 - Jizera - spojuje NRBK 10 Stříbrný roh - Polabský luh a NRBC 43 Příhrazské skály - prochází celým územím mladoboleslavského okresu od severu k jihu - tvořen osami třech různých biokoridorů: vodní - samotný vodní tok, nivní - vlhké louky v nivě toku, teplomilná doubravní - strmé až skalnaté svahy údolí - svým ochranným pásmem zasahuje pouze nevýznamnou část západního cípu Libichova Regionální biocentra - dle ZÚR Středočeského kraje RBC 1234 Mladoboleslavský Chlum - leží na RBK Regionální biocentrum vymezené, kombinované, zcela funkční. Nesouměrný hrášťový hřbet směru V - Z na koniackých kaolinických a jílovitých pískovcích a slínovcích se sprašemi na jižním svahu. Významným jevem jsou četné plošné sesuvy hlavně na jižním svahu mezi obcemi Nepřevázka a Vinařice. Na vlastním Chlumu se vyskytují eutrofní až mezotrofní hnědozemě, místy oglejené půdy, na jižních svazích rendziny, v plochém úvalu při úpatí slinovatky. V celém území je několik malých vrstevných pramenů a při úpatí dva menší rybníčky (Zákouty pod Chlumem). Základ tvoří středoevropská dubohabřina, místy přecházející až v acidofilní doubravu (na zbytcích štěrkopískových teras), na jižním svahu subxerofilní až šípáková doubrava. Lesní porosty využívané jako hospodářský les - většina porostů na J a JZ svazích má přirozené složení a je téměř v obmýtném stavu. Tyto porosty navazují na cenná nelesní společenstva, a proto je lesní komplex navržen jako ochranné pásmo navržené rezervace. - zalesněná část hřbetu v Chloumku a na severu Sýčiny - vegetační typ (cílový): Lesní a stepní společenstvo - výměra cca 281 ha RBC 1017 Strašnovský les - leží na RBK Část lesního komplexu Strašnovský les mezi Brodcemi a Strašnovem. Jedná se o plochu pískovcovou elevaci s plochami štěrkopísku s písčitými až písčito-hlinitými půdami odpovídající acidofilním borovým doubravám, které jsou pouze částečně zachovalé. Většinou se jedná o kulturní les s fragmenty přirozených acidofilních doubrav, většinou však borové a smrkové monocenózy. - vně západní hranice západního cípu Libichova - vegetační typ (cílový): Lesní společenstvo přirozené druhové skladby - výměra cca 71 ha Regionální biokoridory - dle ZÚR Středočeského kraje RBK 384 Chloumecký hřbet - spojuje RBC1234 Mladoboleslavský Chlum a RBC1225 Telib
31
SEA Dobrovice
- severní hranice území Bojetic a Holých Vrchů Složený regionální biokoridor vedený severními svahy Chloumku. Základ tvoří středoevropská dubohabřina, místy přecházející až v acidofilní doubravu (na zbytcích štěrkopískových teras), místy zachovalé porosty květnatých bučin. Lesní porosty jsou využívané jako hospodářský les, porosty mezi Holými Vrchy a Dolánky jsou přeměněny na borové a smrkové monokultury. Místy jsou sesuvy a erozní rýhy. Při úpatí svahů menší rybníčky, drobná prameniště a pramenné vývěry (Boží Voda). Severní svah pod Holými Vrchy tvoří sady a louky - vegetační typ (cílový) Lesní, luční společenstvo RBK 683 ...mimo řešené území - spojuje RBC1234 Mladoboleslavský Chlum a RBC1017 Strašnovský les - mimo řešené území Složený regionální biokoridor vedený při úpatí Chloumeckého hřbetu u Nepřevázky, širokou plochou nivou Dobrovky směrem ke Strašnovskému lesu. - vegetační typ (cílový) Luční a liniové společenstvo s dřevinami RBK 1224 - spojuje RBC1017 Strašnovský les a RBC1015 Dubový les - v řešeném území vymezit pouze v západním cípu Libichova u Strašnovského lesa Regionální biokoridor propojující dva lesní komplexy Strašnovský les a Kristián (Dubový les) je veden v polní trati na orné půdě. V místě křížení se silnicí jsou doprovodné ovocné aleje švestek. - vegetační typ (cílový) Luční a liniové (lesní) společenstvo s dřevinami Lokální biocentra - dle Úpm Dobrovice, popis dle Generelu ÚSES Mladá Boleslav LBC 220 Boží Voda - na RBK 384 - vně severní hranice Bojetic Severní svah Chloumeckého hřbetu nad cihelnou Řepov. Dotýká se pouze severní hranice katastru Bojetice. Společenstvo dubohabřin, květnatých bučin, v malé míře acidofilních doubrav. Součástí biocentra vlhká květnatá louka mezi silnicí a lesem. - výměra cca 16,1 ha LBC 221 Zákoutí u Holých Vrch - na RBK 384 - zalesněná plocha společných hranic Holých Vrchů a Bojetic Jedná se o severní svah Chloumeckého hřbetu, společenstvo dubohabřin, květnatých bučin, v malé míře acidofilních doubrav. - výměra cca 16,5 ha LBC 222 U Holých Vrchů - na RBK 384 - prostor severovýchodně zastavěné části Holých Vrchů
32
SEA Dobrovice
Zalesněná erozní rýha severně od obce Holé Vrchy se sezonně zvodnělým tokem, v místě bývalých sadů náznak olšové jaseniny. Součástí biocentra jsou navazující sady a louky nad erozní rýhou na severním svahu Chloumeckého hřbetu, jedná se o ovocná stromořadí s mezofilním trávníkem. - výměra cca 3,8 ha LBC 272 V ladě - na LBK - plocha pole mezi Libichovem a Sýčinou Navržené lokální centrum vymezené mezi polní cestou a Dobrovkou na orné půdě na hranici k.ú. Sýčina, Libichov. - výměra k vymezení cca 3,9 ha LBC 273 Studený - na LBK - lesní porost vně hranic mezi Bojeticemi a Vinařicemi ne severu Jedná se o polokulturní les s příměsí nevhodných druhů dřevin, při okraji částečně degradovaná lemová společenstva, dříve pravděpodobně sad s květnatou mezofilní loukou, dnes ponecháno ladem a mírně až silně ruderalizováno, zarůstá keři. Pramenná oblast Bojetického potoka. - výměra cca 4,5 ha LBC 274 Stráně Utopenský - na LBK - prostor mezi Týncem a Úhercemi, pouze jednostranná návaznost na lokální ÚSES Rozsáhlý bývalý pastevní areál od JV okraje Týnce po svahu k V a SZ okraji Úherců. Jedná se o teplomilné trávníky s erozními ploškami na slínovci, místy keřové porosty. - výměra cca 16,5 ha LBC 314 Libichov - na LBK - jižně zastavěné části Libichova u silnice III/2746 Navržené lokální biocentrum na orné půdě podél melioračního příkopu při jižním okraji obce Libichov. - výměra k vymezení cca 3,3 ha
LBC 317 Svárovský rybník - na LBK - severovýchodní cíp Dobrovice Komplex rybníka, rákosin, břehových porostů, vlhkých luk a lad jižně od města Dobrovice. Vodní plocha přirozená, přírodě blízké břehy, cípek zeleně u Svárovského rybníka. - výměra cca 10,3 ha
33
SEA Dobrovice
LBC 319 K Pazderně - na LBK - plocha pole jižně Dobrovice Navržené lokální biocentrum vymezené mezi melioračními strouhami a polní cestou na orné půdě (v současnosti lado). Základem remízek na rovině v poli. - výměra k vymezení cca 3,2 ha LBC 320 U Svárova - na LBK - plocha pole na jižní hranici Úherců Lokální biocentrum nově navržené mezi Dobrovickou stokou a polní cestou. - výměra k vymezení cca 4,3 ha Lokální biokoridory - dle Úpm Dobrovice, popis dle Generelu ÚSES Mladá Boleslav LBK 215 Dobrovka I - spojuje RBK683 a LBC272 V širokém zruderalizovaném lemu podél toku převládá rákos obecný, chrastice rákosovitá, tužebník jilmový, ovsík vyvýšený, kakost luční, metlice trsnatá, pcháč šedý, kyprej vrbice, zblochan říční, bršlice kozí noha, kopřiva dvoudomá, lopuch plstnatý, opletník plotní, ojediněle svída krvavá, růže šípková. Koryto slouží jako úkryt polní zvěře - délka 1900m ,šířka min.15m LBK 216 Na stráňkách - spojuje RBK683 a LBC314 Lokální biokoridor vymezený podél polní cesty převážně na orné půdě, místy remízky při okraji cesty. - délka 2300m, šířka min.15m, katastrální území Strašnov, Libichov. LBK 217 Na matce - Doubrava - spojuje RBC1234 a LBC272 Trasa biokoridoru je vedena podél polní cesty západně od obce Sýčiny, hlubokou úvozovou cestou s ovocným stromořadím a keřovým doprovodem za kostelem směrem k lesu (Umrlčí cesta). Biokoridor propojuje Chloumek s Dobrovkou. - délka 1250m, šířka min.15m, kastrální území Sýčina. LBK 218 Vinařický potok - Vrahule - spojuje RBC1234 a LBK219 Vinařický potok - široký, vlhký, travnatý příkop podél cesty a silnice do Vinařic, u silnice v lemu vrby bílé s upravovanými korunami. Svahy a terénní deprese (pramenná oblast Vinařického potoka) pod obcí Vinařice převážně zarostlé keři, s většími či menšími ploškami teplomilného trávníku, místy proschlé ovocné stromy z původního extenzivního sadu. - délka 2200m ,šířka min.15m, kastrální území Dobrovice.
34
SEA Dobrovice
LBK 219 Dobrovka II - spojuje LBC217 a LBC317 Trasa biokoridoru je vedena podél toku Dobrovky. - délka 2000m ,šířka min.15m, katastrální území Sýčina, Dobrovice. LBK 220 Bojetický potok - Utopenský - spojuje LBC273 a LBC274 Trasa biokoridoru je vedena podél polních cest nad obcí Bojetice, dále údolím Bojetického ptoka, podél SV okraje obce Dobrovice směrem k Týnci. Údolnice Bojetického potoka sezonně zvodnělá, na svazích keřové linie, sad, v údolí malá rákosina, ve spodní části Bojetic náznak olšové jaseniny. Pod Týncem rybníček mezi sady. Od JZ okraje Týnce po svahu k Uhercům rozsáhlý bývalý pastevný areál a sady na svahu, střídavě drobné deprese a elevace se serií travinnobylinných společenstev sítin, místy vrstevné prameny s fragmenty slatinné vegetace, teplomilné druhově pestré trávníky s erozními ploškami na slínovci, místy keřové porosty. - délka 2100m ,šířka min. 15 - 20m, katastrální území Bojetice, Vinařice, Dobrovice, Týnec u Dobrovice, Uherce LBK 221 Holé Vrchy - Utopenský - spojuje LBC222 a LBC274 Trasa biokoridoru je vedena v areálu ZD Týnec, zahrnuje ořechový sad, dále hlubokou úvozovou cestu a polní cestu na plošině hřbetu. Podél cesty široký trávník, zkraje ovocné stromořadí, na plošině ojediněle keře. - délka 1900m ,šířka min.15m, kastrální území Týnec u Dobrovice, Holé Vrchy. LBK 264 Pazderna - spojuje LBK219 a LBC319 Meliorační strouha v poli, v okolí orná půda a malý remízek. - délka 350m, šířka min.15m, katastrální území Dobrovice LBK 265 U Svárova - K Pazderně - spojuje LBC319 a LBC320 Vodní příkop v poli sezonně zvodnělý, s květnatým trávníkem a travinnokřovinaté okraje polních cest pod obcí Dobrovice. - délka 2600m ,šířka min.15m, katastrální území Dobrovice, Úherce. LBK 260 Za humny u Němčic - spojuje LBC314 a LBC315 (mimo řešené území) - vně hranice řešeného území Biokoridor navržený na orné půdě a podél cesty v poli. - délka 1500m ,šířka min.15m, katastrální území (Libichov), Němčice, Voděrady . LBK 266 Vlkava - Dobrovická stoka - spojuje LBC320 a LBC323 - pouze okrajově podél hranice řešeného území
35
SEA Dobrovice
Regulovaný tok Vlkava a pravostranný přítok Dobrovická stoka v ploché agrární krajině. V údolní nivě navazují polokulturní louky a orná půda. Toky mají poměrně hluboké koryto s travnatými svahy, místy nálet keřů. Louky jsou mokré a mezofilní v různém stupni zkulturnění a ruderalizace. -délka 1500m ,šířka min.15m, katastrální území Úherce, Kosořice, Pěčice.
skladebná část ÚSES
Název
Katastrální území
rozloha v řešeném území funkční založit (ha) (ha) 0.74 2.35
LBK 215
Dobrovka I
Libichov
LBK 216
Na stráňkách
Libichov
-
1.98
LBK 217
Na matce - Doubrava
Sýčina
1.84
0.82
LBK 218
Vinařický potok - Vrahule
Sýčina, Dobrovice
0.68
-
LBK 219
Dobrovka II
Sýčina, Dobrovice
4.07
1.44
LBK 220
Bojetický potok - Utopenský
Bojetice, Dobrovice, Týnec
8.2
3.19
LBK 221
Holé Vrchy - Utopenský
Holé Vrchy, Týnec
0.57
3.64
LBK 260
Za humny u Němčic
Libichov
-
0.26
LBK 264
Pazderna
Dobrovice
0.3
0.72
LBK 265
U Svárova - K Pazderně
Dobrovice, Úherce
5.02
0.94
LBK 266
Vlkava - Dobrovická stoka
Na hranici řešeného území
-
-
LBC 220
Boží Voda
Bojetice
0.05
-
LBC 221
Zákoutí u Holých Vrch
Holé Vrchy, Bojetice
10.49
-
LBC 222
U Holých Vrchů
Holé Vrchy
3.77
-
LBC 272
V ladě
Libichov, Sýčina
-
3.69
LBC 273
Studený
Bojetice
1.04
-
LBC 274
Stráně Utopenský
Týnec, Úherce
14.61
-
LBC 314
Libichov
Libichov
1.07
3.33
LBC 317
Svárovský rybník
Dobrovice
0.42
-
LBC 319
K Pazderně
Dobrovice
-
3,42
LBC 320
U Svárova
Úherce
-
4.19
52.87
29.97
CELKEM
Územně plánovací dokumentace města Dobrovice není ve střetu s žádným nadregionálním prvkem ÚSES. Mezi skladební prvky ÚSES lze zařadit i tzv. interakční prvky. Za interakční prvek ÚSES můžeme považovat např. doprovodnou zeleň podél komunikace, pokud nespojuje žádná biocentra nebo rozptýlenou zeleň.
36
SEA Dobrovice
2.9.3 Zvláště chráněná území, přírodní parky Zvláště chráněná území přírody jsou definována zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ve znění zák.č.218/2004 Sb.). V zájmovém prostoru se nenachází žádné velkoplošné ZCHÚ – národní park ani CHKO. Pojem VKP je definován § 3 zákona č. 114/1992 Sb. jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy, ale i vybrané antropogenní charakteristické prvky krajiny. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako VKP, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů, včetně historických zahrad a parků. Ke stavební činnosti ovlivňující VKP je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Dle seznamu ÚSOP se na území obce nacházejí nebo do něj zasahují chráněné objekty 2977 Evropsky významná lokalita Chlum u Nepřevázky 105569 Nahovětec dvoudomý 105570 Buk lesní území přírodního parku Přírodní park Chlum a významné krajinné prvky, z toho registrovaný Svárovský rybník Natura 2000 - Evropsky významná lokalita CZ0210109 - Chlum u Nepřevázky Nařízení vlády ČR č. 371/2009 Sb. ze dne 26.10.2009, kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit Rozloha: 223.3384 ha Navrhovaná kategorie ochrany: PR přírodní rezervace, PP přírodní památka Datum vyhlášení území: 22.12.2004 Biogeografická oblast : kontinentální Nadmořská výška: 225 - 370 m n. m. Jižní okraj Chloumeckého hřbetu, asi 2,5 km JV až 4 km JJV od centra Mladé Boleslavi. Výrazná krajinná dominanta Pojizeří, převážně lesnatý hřbet v jinak intenzivní zemědělské krajině. Při jižním okraji kóty Chlum pozůstatky slovanského hradiště (tzv. Švédské šance). Dobře zachovalý komplex teplomilně laděných lesů (habřin, mochnových a šípákových doubrav) při okraji českého termofytika a druhově velmi bohatých suchých trávníků a luk střídavě vlhkých stanovišť na těžkých půdách.
37
SEA Dobrovice
Zranitelnost: - potenciálně velkoplošnější kácení a výsadba nevhodných dřevin (zejména borovice) - chybí disturbance (kosení, pastva, vojenská činnost), což v současnosti vede k expanzi třtiny křovištní Památný strom - jednotlivý strom 105569 Nahovětec dvoudomý - vyhlášeno 30.04.2008 - nahovětvec kanadský v parčíku uprostřed města 105570 Buk lesní - vyhlášeno 30.04.2008 - v parčíku mezi ulicemi Čs. armády, Václavská, Husova Smetanova a Sládečkova Přírodní park Přírodní park Chlum Park byl vyhlášen nařízením č. 4/2000 OÚ Mladá Boleslav vydaným 1.7.2000 Charakteristika lokality a popis současného stavu bioty: Výrazný nesouměrný hrášťový hřbet směru V-Z na koniackých kaolinických a jílovitých pískovcích, méně slínovcích, s relikty pliocenního zarovnaného povrchu na široké vrcholové části, se sprašovými závějemi na hustěji osídleném mírnějším jižním svahu (porušeném na J a JZ plošnými sesuvy); rozvodnice mezi Klenicí a Vlkavou probíhá při hraně příkřejšího severního svahu. Na několika místech Chloumeckého hřbetu jsou příčná údolí se sezónními či trvalými drobnými toky, z nichž nejvýznamnější je Žerčický potok se soustavou rybníčků. V celém území je několik malých vrstevných pramenů a při úpatí svahů menší rybníčky (u Jemník, Dolánek, Března). Aktuální vegetaci tvoří převážně lesní porost na Chlumu a agrocenozy. Základ tvoří středoevropská dubohabřina, místy přecházející až v acidofilní doubravu, na jižních svazích jsou teplomilné doubravy, na severních květnaté bučiny. Lesní porosty využívané jako hospodářský les jsou na severním svahu přeměňovány na borové a smrkové monokultury. Ve stromovém patře převládá dub zimní i letní, habr obecný, lípa srdčitá, na strmějších svazích javor klen, javor mléč, jasan ztepilý, ve stinných polohách buk lesní, přimíšena bříza bělokorá, javor babyka. Většina porostů na J a JZ svazích má přirozené složení s druhově bohatým bylinným patrem. Ze vzácných a ohrožených nebo fytogeograficky významných druhů zde roste okrotice bílá, ostřice pýřitá, mochyně židovská třešeň, kopytník evropský, mařinka vonná, jaterník podléška, konvavonná, kokořík mnohokvětý, doubravník sličný, samorostlík klasnatý, ostřice lesní a další. Součástí přírodního parku jsou navazující nelesní travinnobylinná a travinnokřovinná společenstva na jižních svazích, sady a louky na severních svazích u Holých Vrch a vlhké květnaté louky v údolních depresích a agrocenózy v pramenné oblasti Žerčického potoku u Nové Telibi. Přírodovědecky nejzajímavější jsou polokulturní lada ( na JZ a J svazích Chlumu u Nepřevázky, mezi Sýčinou a Vinařicemi) tvořená teplomilnými travinnobylinnými společenstvy svazu Bromion typu ”bílých strání” vázané na slinité mírné až prudší výslunné svahy. Ze vzácných a ohrožených druhů se zde vyskytují: růže galská,
38
SEA Dobrovice
bílojetel pětilistý, vstavač nachový, hořinka východní, pelyněk pontický, kozinec dánský, kozinec cizrnolistý, hadí mord španělský, ostřice michelová, kamejka modronachová, oman vrbolistý, oman britský, knotovka noční, domin. válečka prapořitá, černýš rolní, ledenec přímořský. Celé území spontánně zarůstá keři - svídou, ptačím zobem, růží šípkovou, hlohem atd, které místy tvoří již homogenní vyhraněná společenstva typu Prunion-Spinosae. Na tato společenstva je vázána teplomilná entomofauna a řada obratlovců. Další významnou lokalitou jsou vodní, mokřadní, luční a lesní společenstva v nivě Žerčického potoka. Vyskytují se zde: prvosenka jarní, dymnivka plná, konvavonná, sasanka hajní, lilie zlatohlávek. Celý lesní komplex je významným refugiem lesních obratlovců a zachovalých chlumních společenstev drobných bezobratlých. Ohrožení a návrh péče: Na lesní půdě výsadba nepůvodních smrkových, borových a modřínových monokultur; těžební zásahy (holoseče), zarůstání travinnobylinných lad náletovými křovinami, sukcese, vodní eroze, černé skládky odpadů. Zvážit možnost návrhu zvláštní územní ochrany nejcennějších xerotermních společenstev formou přírodní rezervace ”Mladoboleslavský Chlum”, registrovat navržené VKP v území.
Významný krajinný prvek - registrovaný Svárovský rybík VKP byl registrován rozhodnutím č ŽP-246-1666/95 OÚ Mladá Boleslav Komplex rybníka, rákosin, břehových porostů, vlhkých luk a lad jižně od města Dobrovice. Vodní plocha přirozená, přírodě blízké břehy, cípek zeleně u Svárovského rybníka. Oblast - místo krajinného rázu Zásady územního rozvoje Středočeského kraje vymezují na území města krajinný typy - N07 krajina relativně vyvážená. Oblasti krajin relativně vyvážených, na rozdíl od ostatních sledovaných oblastí shodného krajinného typu, nemají společný specifický fenomén. Obvykle jsou charakteristické relativně pestrou skladbou zastoupených druhů pozemků. Přitom výrazněji nepřevažují ani ekologicky labilní ani ekologicky stabilní plochy. Dále jsou do této oblasti zahrnuty ty části území, které se sice svým charakterem blíží krajině polní, ale půdní poměry v nich, v regionálně významném rozsahu, nedosahují nadprůměrné kvality.
Charakter blížící se krajině polní odpovídá i skutečnému stavu řešeného území, zejména jeho jižní části Požadavky na využití - cílové charakteristiky krajiny Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá v dosažení relativně vyváženého poměru ekologicky labilních a stabilních ploch a stabilizaci jejího polyfunkčního charakteru kulturní krajiny.
39
SEA Dobrovice
Podmínky pro následné rozhodování Změny využití území musí podporovat tvorbu relativně vyváženého charakteru kulturní krajiny, respektive tento charakter nesmí změny narušit nebo zabránit dosažení vyváženého stavu. Zastavěná část města Dobrovice je zařazena do krajinného typu - S17 krajina sídelní. Dle územně analytických podkladů je řešené území součástí oblasti krajinného rázu Mladoboleslavsko. 2.9.4 Ekologická stabilita Celkově se území ORP Mladoboleslavska řadí mezi území zemědělsky tradičně intenzivně využívaná v současnosti jde pak zejména o konverzi na další využití a to k výrobě, skladování a bydlení, což jsou činnosti obecně snižující ekologickou stabilitu a zvyšující zastavěnost. Na druhou stranu je nutno konstatovat, že je zásadní rozdíl mezi Dobrovicemi a mezi ostatními částmi obce na svahu nad ní, kde je zcela jiná mozaika porostů a také ekologická stabilita, než v údolí podél železnice Nymburk-Mladá Boleslav. Především oblast Bobrovice a okolí má koeficient ekologické stability nízký, s ohledem k vysokému podílu orné půdy a zastavěných ploch. Podle používané definice je ekologická stabilita (ES) schopnost ekologického systému přetrvávat i za působení rušivého vlivu a reprodukovat své podstatné charakteristiky v podmínkách narušování zvenčí (MÍCHAL, I. /1994/). Pro hodnocení ekologické stability krajiny České republiky se používá klasifikační stupnice 6 generalizovaných klasifikačních tříd. tabulka: Generalizované klasifikační třídy pro hodnocení ekologické stability krajiny
číslo ES charakteristika 1 území s převahou vegetačních formací velmi málo změněných až nezměněných, s velmi vysokou ekologickou stabilitou (ES) 2 území s převahou vegetačních formací málo změněných se střední až vysokou ES 3 území s mozaikou do různé míry změněných vegetačních formací celkově se střední ES 4 území s převahou vegetačních formací silně změněných s nízkou ES a území s převahou vegetačních formací velmi silně změněných s velmi nízkou ES 5 urbanizovaná území s nízkým podílem trvalé vegetace 6 území devastovaná těžbou surovin s vysokým podílem ruderální vegetace
V hodnoceném území se nacházejí lokality s následující stupni ES (ekologické stability. ES 0 zastavěné a zpevněné plochy ES 1 antropogenně silně ovlivněné plochy s náhradními fytocenózami, s podílem ruderalizovaných ploch a kulturní krátkodobé louky se zjednodušenou druhovou skladbou. K těmto plochám lze např. přiřadit pásové výsadby akátů podél cest. ES 3 relativně přirozená nelesní společenstva – meze úvozy, staré sady, méně hodnotná rozptýlená zeleň a lesní společenstva s druhovou skladbou značně odchylnou od přirozeného stavu. Sem náleží např. staré zahrady v obci, lesíky a břehové porosty podél vodních toků, lesní porost ve svahu u Týnce
40
SEA Dobrovice
ES 4
antropogenně málo dotčená, přírodě blízká společenstva, jako remízy, hodnotnější mimolesní zeleň. V posuzovaném území se vyskytují sporadicky v některých větrolamech, mezích, ojediněle v údolní nivě vodních toků, doubrava mezi železniční tratí a Týneckým potokem ES 5 v posuzovaném území se nevyskytují. Patří sem les s málo pozměněným složením stromového i bylinného patra, primární bezlesí, přirozené mokřady. Ekologickou stabilitu krajiny je možné rovněž posuzovat podle koeficientu ekologické stability (KES). Hodnota KES se zjišťuje jako podíl ekostabilizačně příznivých a nepříznivých ploch podle vzorce: lesní půda+ louky+ pastviny+zahrady+vinice +rybníky+ostatní vody KES = orná půda+chmelnice+zastavěné plochy Po vyhodnocení těchto poměrů jsou vyčleňovány plochy s ekologickou stabilitou velmi nízkou až velmi vysokou podle následujícího přehledu. tabulka 4: hodnoty KES a charakteristika krajiny
KES > 2,9 velmi vysoký 1,9-2,89 vysoký 0,9-1,89 střední 1,4-0,89 nízký <0,39 velmi nízký
charakteristika krajiny krajina s vyšším podílem přírodních prvků krajina harmonická krajina mírně harmonická krajina antropizovaná krajina silně antropizovaná
Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy. KES pro město Dobrovice = 0.277
41
SEA Dobrovice
Klasifikace území na základě hodnoty KES dle Míchala: Krajinný typ A - krajina zcela proměněná člověkem KES < 0,3: území nestabilní - nadprůměrné využívané území s jasným porušením přírodních struktur S ohledem na charakter území lze konstatovat, že mimo severní částečně zalesněného území Chloumku se jedná o krajinu s maximálním narušením přírodních struktur a propojeností prvků kostry ekologické stability v krajině. Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy uvádíme ještě doplňující údaj o KES jednotlivých katastrálních území: Bojetice 0,696 Chloumek u Mladé Boleslavi 1,141 Dobrovice 0,191 Holé Vrchy 0,608 Libichov 0,038 Sýčina 0,399 Týnec u Dobrovice 0,108 Úherce 0,082
2.10 Obyvatelstvo - statistické údaje ČSÚ 2012 a z předběžných výsledků SLBD 2011 Počet obyvatel (k 26.3.2011)
Dobrovice
celkem
počet obyvatel muži
ženy
3282
1654
1628
Počet obyvatel jednotlivých částí (k 1.1.2012): Bojetice 212 Dobrovice 1827 Holé Vrchy 133 Chloumek 114 Libichov 158 Sýčina 245 Týnec 161 Úherce 306 celkem 3156 Obyvatelstvo podle věkových skupin (k 26.3.2011)
Dobrovice
věková skupina
obyvatelstvo celkem
0-14
15-64
65+ a nezjištěno
3282
514
2287
481
42
SEA Dobrovice
Dle údajů Českého statistického úřadu žilo k 26. 3. 2011 ve městě Dobrovice 3282 obyvatel. Z toho bylo: 514 ve věku 0-14 let (15,7%), 2287 ve věku 15-64 let (69,7%) a 481 nad 65 let (14,7%). Graf: Věkové složení obyvatel města Dobrovice k 26. 3. 2011 69.7%
0 - 14 let 15 - 64 let
15.7%
65 a více let
14.7%
Jedním z porovnatelných údajů jsou index stáří (počet osob starších 65 let na 100 dětí do 14 let) a index ekonomického zatížení (percentuální podíl součtu dětí do 14 let a osob starších 65 let na 100 obyvatel ve věku 15 - 64 let). správní území
index stáří
index ekonomického zatížení
Dobrovice
93,6
43,5
Tabulka: Vývoj počtu obyvatel na správním území města Dobrovice k 1.1. 1971
1976
1981
1986
1991
1996
2001
2006
2007
2008
2009
2010
2011
3232
3233
3392
3312
2937
2987
2944
2999
3063
3091
3114
3195
3267
Pozn. Do roku 1980 byly všechny části samostatné (v tabulce započítány) Do roku 1985 byla součásti města část Libichov (v tabulce započítány) V letech 1981-1990 byla součástí města obec Vinařice (v tabulce započítány)
Tabulka: Vývoj počtu obyvatel mezi roky 1991, 2001 a 2011 správní území 2011 / 1991 2011 / 2001 Dobrovice
108,2
106,5
Graf: Vývoje počtu obyvatel v obci Dobrovice k 1.1.
43
3 400 3 300 3 200 3 100
3 232 3201 3202 3213 3 216 3233 3177 3092 3086 3 037
3 500
2937 2916 2940 2924 2957 2957 2999 2998 2992 2959 2944 2962 2962 2954 2988 2999 3063 3091 3114 3195 3267
3 392 3394 3402 3387 3 339 3312 3271 3289 3275 3 240
SEA Dobrovice
3 000 2 900 2 800 2 700
2011
2009
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
1981
1979
1977
1975
1973
1971
2 600
Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (k 26.3.2011) Obyvatelstvo 15leté a starší základní vč. neukončeného z toho nejvyšší střední vč. vyučení (bez maturity) ukončené úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné včetně nástavbového vzdělání vysokoškolské bez vzdělání
2768 408 1116 871 242 15
Obyvatelstvo podle národnosti (k 26.3.2011) Obyvatelstvo celkem česká moravská slezská slovenská z toho národnost polská německá romská neuvedeno
2 289 7 26 1 1 4 915
Obyvatelstvo podle náboženského vyznání (k 26.3.2011) Obyvatelstvo celkem Věřící - nehlásící se k církvi Věřící - hlásící se k církvi církev římskokatolická z toho církev českosl. husitská českobratrská církev evangel. Bez vyznání Neuvedeno
207 142 2 12 1404 1530
44
SEA Dobrovice
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (k 26.3.2011) Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní v tom
z toho
1668 1591 1260 42 172 77 1461
zaměstnanci zaměstnavatelé osoby pracující na vlastní účet
nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem
Ekonomicky aktivní podle odvětví (k 1.3.2001) Ekonomicky aktivní celkem zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví z toho podle obchod,opravy motor. vozidel odvětví doprava, pošty a telekomunikace veřejná správa, obrana, soc. zabez. školství, zdravot., veter. a soc. činn.
1559 64 775 85 137 73 67 132
Domy podle obydlenosti, druhu domu a vlastníka (k 26.3.2011) Domy celkem z toho obydlené z obydlených podle druhu rodinné domy domu bytové domy fyzická osoba obec, stát z obydlených podle vlastníka bytové družstvo domu spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) kombinace vlastníků
1099 912 858 45 843 16 11 13 15
Domy podle obydlenosti, druhu domu a vlastníka (k 26.3.2011) Obydlené byty celkem
1165
ve vlastním domě z toho právní důvod užívaní v osobním vlastnictví bytu nájemní družstevní
784 138 64 69
2.11 Hmotný majetek, kulturní, historické archeologické a jiné památky Urbanistický vývoj Dobrovice leží na jižním úpatí výrazného chlumu, který okolní dolnojizerskou rovinu převyšuje o cca 150 m (U Doubku, 366 m n. m.) a táhne se od Nepřevázky k východu, kde navazuje na Markvartickou plošinu. Dobrovicí protékají jen drobné vodoteče, pramenící na úbočí Chlumu, které odtékají jednak k jihovýchodu, kde ústí do Vlkavy, jednak jako potok Dobrovka k jihu (ale také Dobrovka ústí ve Voděradech do Vlkavy, která je pravobřežním přítokem Labe pod Kostomlaty nad Labem). Rozvodí vůči blízké Jizeře (vzdálené vzdušnou čarou jen 6 km) je ovšem velmi nevýrazné.
45
SEA Dobrovice
Jméno původní osady bylo "Dobrovítova ves". Dobrovít, který zemřel roku 1178, byl vyšehradským kanovníkem (vyšehradská kapitula vlastnila v okolí některá zboží, zejména Ujkovice a Bojetice). Tento Dobrovít jako držitel prebendy na Boleslavsku byl snad zakladatelem Dobrovicevsi. O půdorysné podobě vsi ve 12. století nelze říci nic bližšího, lze pouze předpokládat, že ji tvořilo rozptýlenější osídlení ve vazbě na vodoteč, která je jihovýchodně od kostela sevřena do úžlabí. Doba vzniku středověké tvrze pánů z Chlumu není přesněji známa (doložena je až roku 1541), nejzazší dobou je však zřejmě 14. století. Totéž platí pro kostel. Nejpozději ve 14. století se také zformovala velmi protáhlá náves, rozšiřující se od tvrze na jejím jižním konci výše do svahu pod kostel. Přesný tvar návsi nelze určit. Podle rozdvojení cest na dnešním horním konci náměstí by byl pravděpodobný tvar úzké vidlice (nálevky). Okrouhlý tvar jediného zachovaného jihozápadního úseku by spíše nasvědčoval vřetenovému tvaru. Možná je i kombinace obou typů. V souvislosti s povýšením Dobrovice vsi na městečko Dobrovice roku 1558 došlo k přeměnění horní (severní) části návsi, která se stala náměstím, do obdélného tvaru. Na místě tvrze od roku 1578 vyrůstal velkolepý renesanční zámek s opevněním a po jeho jižní straně rozsáhlý dvůr a objekty správy panství. Snad ještě do počátku 17. století byla severně od zámku zřízena zahrada, jíž musely ustoupit domy v jihovýchodní části náměstí, neboť zahrada se rozšířila na úkor plochy staré návsi. Je možné, že jako náhrada těchto domů vznikl vestavěný blok v jihovýchodní části obdélného prostoru, který celou kompozici značně proměnil. Souvislejší zástavbu lze v předbělohorské době předpokládat ještě v ulici jihovýchodně pod kostelem. Převážná část domků podél komunikací východně i západně od kostela však vznikla až od 2. poloviny 18. do poloviny 19. století. Od roku 1831 rozvoj městečka významně ovlivňoval zdejší cukrovar, zejména po rozšíření na úkor části zámku a celé přiléhající zahrady. Roku 1883 byl cukrovar napojen na železnici. V té době již město výrazně rostlo a do konce 30. let 20. století se počet domů oproti stavu v polovině 19. století více než ztrojnásobil. Západně od náměstí vyrostla ortogonálně řešená vilková čtvrť, stavělo se rovněž v Horních Vinicích severovýchodně od kostela a město se rozšiřovalo i podél silnice do vsi Úherce. Tímto vývojem došlo k propojení intravilánu se sousedními vesnicemi Vinařicemi a Bojeticemi, takže Dobrovice vyrostla v poměrně velkou aglomeraci. V období socialismu město stagnovalo a v 70. letech došlo i ke zrušení železniční trati Dobrovice - Dětenice (pro osobní dopravu). Město si zachovalo vcelku památkový charakter, severovýchodní kout náměstí byl bohužel narušen neuváženými demolicemi. 2.11.1 Hmotný majetek Přehled nejvýznamnější občanské vybavenosti: Dobrovice - Městský úřad, Palackého náměstí 28 - Informační centrum, Palackého náměstí 28 - Základní škola, ul. Komenského 46 úplnou škola s 1. až 9. postupným ročníkem a kapacitou až 600 žáků, součástí školy je školní družina (kapacita 75dětí) školní hřiště s travnatou a asfaltovou herní plochou a 200m běžeckou dráhou s umělým povrchem - Mateřská škola, ul. Komenského 46 - kapacita 96 dětí, 4 třídy - Městská knihovna Dobrovice, ul. 9. května 109 - Zdravotní středisko, ul. Družstevní 521
46
SEA Dobrovice
-
lékárna, ul. Družstevní 519 kostel sv. Bartoloměje, Římskokatolická farnost kino Dobrovice, Palackého náměstí 27 - pravděpodobně ukončí provoz Knihovna města Dobrovice, ul. 9. května 109 pobočky v Chloumku, Týnci, Úhercích a Holých Vrších - Dobrovická muzea, Palackého náměstí 2 Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice - Sokolovna, ul. Husova 342 - areál Městského stadionu FK Dobrovice, ul. Husova kapacita 1000 diváků tréninkové hřiště jih města u ČOV - areál koupaliště, ul. Václavská plavecký bazén 50x 25m tenisové kurty - Česká pošta, Palackého náměstí 23 - Česká spořitelna a.s., Družstevní 520 -
obchodní dům Chlum, Palackého nám. 121 prodejna potravin - Konzum Vendulka, Palackého nám. 21 prodejna potravin Jednota, ul. Husova restaurace Radnice, Palackého nám. 28 restaurace U Grusů, Palackého nám. 20 bufet U Gurmána, Palackého 24 Penzion Ve Mlýně, ul. 9. května 340 Hotel Lípa, Palackého nám. 26 Cukrárna, Palackého náměstí 25
Bojetice - Restaurace „Naše hospůdka“ čp. 40 Týnec - kostel sv. Anny - soukromý zemědělec - pobočka knihovny Sýčina - kostel sv. Václava - Penzion Sýčina, čp. 8 - prodejna potravin, čp 73 Úherce - hostinec U Kožicha, čp. 25 - prodejna potravin, čp. 27 - pobočka knihovny
47
SEA Dobrovice
Holé Vrchy - pobočka knihovny - Penzion a restaurace SPARING, čp. 55 Chloumek - pobočka knihovny Libichov - obchod, čp 6 - lukostřelnice, čp. 62 2.11.2
Kulturní, historické, archeologické a jiné památky - ve správním území Dobrovice se nacházejí nemovité kulturní památky ve smyslu zákona - správní území Dobrovice patří mezi „území s archeologickými nálezy“ ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb.
Nemovité kulturní památky Bojetice 25154 / 2-1776 S mohylník I., archeologické stopy les Zákoutí, S od vsi 29724 / 2-1776 S mohylník II., archeologické stopy les Zákoutí, S od vsi Dobrovice 20334 / 2-1533 16075 / 2-1536 18872 / 2-1538 30205 / 2-1537 41789 / 2-3584 36872 / 2-3585 45325 / 2-3586 32743 / 2-1534 31597 / 2-1535
S S S S S S S S S
Chloumek 46568 / 2-1785
S hradiště Švédské šance, archeologické stopy S od vsi
Sýčina 37633 / 2-1748
S kostel sv. Václava, bez márnice Z okraj vsi
Týnec 17450 / 2-1750
S kostel sv. Anny
kostel sv. Bartoloměje S od nám. socha Anděla Strážného J část vsi socha sv. Václava Václavská, při čp. 368 sloup se sousoším Nejsvětější Trojice - podstavec J část obce zámek Palackého nám., čp.1 zemědělský dvůr Palackého nám., čp.2 měšťanský dům Palackého nám., čp.7 radnice Palackého nám., čp.28 měšťanský dům Václavská, čp.62
SV část vsi
48
SEA Dobrovice
Z hlediska památkové péče jsou dále hodnotné tyto objekty: v Dobrovici: - sokolovna - socha T.G.Masaryka na Palackého náměstí Archeologická naleziště Celé území ČR je územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů s prokázaným výskytem archeologického dědictví. Ustanovení §22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ukládá investorům v tomto území oznámit záměr zemních prací archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický výzkum a provedení záchranného archeologického výzkumu v rozsahu nutném pro zajištění ochrany a záchrany archeologických památek. V řešeném území je reg. správcem Muzeum Mladoboleslavska.
Poř.č.SAS
Název UAN
Kategorie UAN
Katastr
13-11-05/10 13-11-05/11 13-11-05/15 13-11-05/16 13-11-05/5 03-33-25/11 13-11-05/8 03-33-25/5 13-11-05/14 13-11-05/4 13-11-05/9 13-12-01/13 13-12-01/14 13-12-01/15 13-11-05/2 13-11-05/1
Kuchynka (jméno panské cihelny) Nový hřbitov Okolí hřbitova Cihelny (Thurn-Taxisova, Knížecí, Panská aj.) Historický areál města Dobrovice Zákoutí - mohylník Bojetice - jádro vsi Holé vrchy - jádro vsi Mezi obcí Bojetice a Týncem Týnec - areál bývalého sídla a kostela, jádro vsi Úherce - jádro vsi Východní okraj vsi nad koupalištěm. "Poslední rod. domek u silnice na Semčice". Řepná váha. Sýčina - areál středověké vesnice s kostelem Chlum - Švédské šance
I I I I I I II II I II II I I I II I
13-11-05/3
Zbytky hradu Chlumu
I
13-11-05/7 13-11-09/5
Chloumek - jádro vsi Libichov - jádro vsi
II II
Dobrovice Dobrovice Dobrovice Dobrovice Dobrovice Bojetice Bojetice Holé Vrchy Týnec u Dobrovice Týnec u Dobrovice Úherce Úherce Úherce Úherce Sýčina Chloumek u Mladé Boleslavi Chloumek u Mladé Boleslavi Sýčina Nepřevázka Chloumek u Mladé Boleslavi Libichov
zdroj: NPÚ, aplikace SAS ČR - veřejný přístup
2.12 Pravděpodobný vývoj ŽP bez realizace navrženého ÚP V případě nerealizace změn v území, navržených novým ÚP Dobrovice, by nebyly dotčeny nebo narušeny výše uvedené a vyhodnocené složky životního prostředí. Nedošlo by k ovlivnění těch složek životního prostředí, jejichž předpokládané ovlivnění je specifikováno v následujících kapitolách.
49
SEA Dobrovice
Vzhledem k tomu, že v ÚP zakotvené změny ve využití území jsou navrženy i s ohledem na zlepšení stávajícího stavu ŽP v řešeném území a na minimalizaci nepříznivých vlivů na složky životního prostředí, je možné, že by se v některých aspektech životní prostředí na území obce Dobrovice mohlo i zhoršit. Nerealizací navrženého ÚP by nebyla uplatněna ani navržená ochranná a zmírňující opatření na ochranu složek ŽP, která jsou zakotvena v podmínkách přípustného a nepřípustného využití jednotlivých ploch.
50
SEA Dobrovice
3 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny Na základě dostupných informací je možné předpokládat, že změnami, souvisejícími s návrhem územního plánu Dobrovice budou více či méně dotčeny následující složky životního prostředí: • zemědělská půda • ovzduší • hluková situace • obyvatelstvo • krajinný ráz • fauna a flóra • povrchové a podzemní vody • infrastruktura
3.1 Zemědělská půda Zemědělský půdní fond bude realizací záměru dotčen trvale a nevratně. Podle výčtu ploch, zabíraných pro rozvoj obce, dojde záměrem k trvalému záboru Využití pozemků v Dobrovici k 31.12.2011 Druh pozemku Celková výměra pozemků Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy
Údaj (ha) 2 463 1 625 94 70 52 1 840 275 43 76 228
Bonitační numerická databáze je budována tak, aby v konečné podobě vytvořila jednoduchou flexibilní soustavu informací, které bude možné aktualizovat a doplňovat. Po stránce věcné náplně a vnitřního uspořádání se tato databáze skládá ze tří bloků, které integrují půdoznaleckou, ekonomickou a programovou část bonitace. Půdy zájmového území mají kód klimatického regionu 1. Charakteristika hlavních půdních jednotek (HPJ) je v následujícím přehledu. Popis je převzatý z přílohy 2 vyhlášky 546/2002 Sb., kterou se mění vyhlášky 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.
51
Souhrn záborů ZPF za řešené území: obec Dobrovice
Lokalita
Funkční využití
Celkový zábor ZPF (ha)
plochy bydlení celkem plochy výroby celkem plochy dopravní infrastr. celkem plochy smíšené venkovské celkem plochy občanské vybavenosti celkem plochy technické infrastr. celkem
ZÁBOR ZPF CELKEM Použité zkratky:
orná půda
67,91
45,71
3,94
82,68
82,26
0,04
14,84
14,78
14,88
Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) TTP
I.
II.
III.
0,20
0,20
0,44
0,44
IV.
3,38
20,34
16,83
15,15
13,33
0,38
0,93
38,54
35,83
7,38
0,05
7,87
6,03
0,83
0,06 0,72
0,72
166,79 143,39 ZPF TTP BV BI DS VC VL -
Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) ovocné chmelnice vinice zahrady sady
V. 0,25
0,72 0,19 0,44
4,70
14,94
3,76
21,51
Zemědělský půdní fond, Trvalý travní porost, Plochy bydlení v rodinných domech - venkovské, Plochy bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské Plochy dopravní infrastruktury - silniční, Plochy výroby cukrovaru a lihovaru Plochy výroby lehké a skladování
63,24
57,01
22,70
0,25
3.2 Ovzduší Podle dostupných podkladů, shrnutých v kapitole území obce Dobrovice mimo oblasti Mladoboleslavska, kde došlo k překročení imisní limitů SO2, CO, PM10. Hlavní zdroje kontaminace v Mladé Boleslavi jsou dostatečně vzdálené a proti směru převažujícího větru a obec nezasahují. Rovněž dopravně zatížená komunikace R10 je cca 2,5 km západně. Významnější zdroj znečištění ovzduší představuje silnice I/38 (Nymburk – Mladá Boleslav) a souběžná železniční trať v přípravě na zkapacitnění. Automobilová doprava je hlavním zdrojem emisí oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek, významně se podílí i na tvorbě fotochemického smogu s vysokými koncentracemi přízemního ozónu (často překračované koncentrace). Velkým problémem zejména v samotné obci je znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi v důsledku zvýšené prašnosti na komunikacích do cukrovaru a okolí a také úlety prachu a jemných sprašových půd ze zemědělských ploch v suchém období! Stěžejní zdroj znečišťování ovzduší představovala v minulosti lokální topeniště, dnes k tomu přibývá cukrovar, bioplynová stanice a koncentrované plynové vytápění. Plynofikace obce byla dokončena a i nově budované rodinné domy budou vytápěny plynem, který z hlediska kapacity projektovaných stavebních pozemků není dostupný a zásobování jinou energií není zatím plánováno! Z hlediska ochrany ovzduší lze stav hodnotit jako vysoce pozitivní.
3.3 Hluk Hluk je jedním z faktorů, který negativně ovlivňuje životní prostředí a jeho působení může vyvolávat nepříznivé dopady na zdraví obyvatel. Odborná literatura uvádí, že víc než 90% hluku je způsobeno lidskou činností, z toho přibližně 80% hluku je vytvářeno dopravou, zejména automobilovou. Problematika ochrany před hlukem je legislativně řešena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Hygienické limity pro hluk jsou stanoveny nařízením vlády, č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a jsou vztaženy k chráněným venkovním prostorům, chráněným venkovním prostorům staveb a chráněným vnitřním prostorům dle definice v zákoně 258/2000 Sb. Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako liniové, plošné a bodové. Liniové jsou tvořeny silniční a železniční dopravou. Plošné zdroje jsou např. skladovací, výrobní a průmyslové areály. Jako bodové zdroje hluku působí jednotlivé objekty, technologická zařízení a provozovny. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku hluku A v chráněném venkovním prostoru staveb pro bydlení a v chráněném venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB (pro provádění povolených staveb v době od 7°° do 21°° navýšené o +10 dB, pro hluk s výraznou tónovou složkou se přičítá další korekce –5 dB) a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 Nařízení vlády č. 148/2006 ze dne 15. března 2006, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku hluku v chráněném venkovním prostoru ostatních staveb a chráněném ostatním venkovním prostoru, pro hluk z dopravy na
SEA Dobrovice
hlavních pozemních komunikacích, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích, jsou rovny: Pro denní dobu od 6°° do 22°° LAeq,T = 60 dB Pro noční dobu od 22°° do 6°° LAeq,T = 50 dB. Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb, pro hluk ze stavbou vyvolané dopravy a stavebních technologií a strojů pohybujících se v místě svého nasazení, jsou rovny: V době od 6°° do 7°° LAeq,T = 60dB V době od 7°° do 21°° LAeq,T = 65dB V době od 21°° do 22°° LAeq,T = 60dB V době od 22°° do 6°° LAeq,T = 45dB. Ministerstvo zdravotnictví pořizuje podle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákon. ve znění pozdějších předpisů, strategické hlukové mapy pro hlavní pozemní komunikace, hlavní železniční tratě, hlavní letiště a hlavní aglomerace, definované směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. II. etapa projektu strategického hlukového mapování byla rozdělena do následujících oblastí: •
strategické hlukové mapy vybraných úseků hlavních komunikací, po kterých přejede víc než 6 milionů vozidel ročně
•
strategické hlukové mapy pro letiště s více než 50 000 pohybů ročně (náleží sem letiště Praha – Ruzyně)
•
strategické hlukové mapy pro aglomerace s více než 250 000 obyvatel
Posuzované území tvoří vlastní obec Dobrovice a na ni volně navazující, převážně zemědělsky využívaná krajina. Prostor je poměrně klidový, zdroj hluku zde tvoří pouze cukrovar, železnice, doprava po místních komunikacích. Bodové a plošné zdroje nepředstavují významné jevy, které by ovlivňovaly hlukovou situaci v obci. Silnice č. I/38 od Nymburk – Mladá Boleslav prochází mimo obec Libichov a železniční trať také a ty jsou zdrojem omezeného, zejména denního hluku. Do zkapacitnění žel. trati je doprava omezená a pouze ve špičkách výraznější z hlediska hlučnosti.
3.4 Krajinný ráz S přihlédnutím k typologizaci krajiny lze krajinný ráz zájmového území i širšího okolí zcela jednoznačně přiřadit k typu A (krajina silně pozměněná civilizačními zásahy, plně antropogenizovaná, podle Lowa ji lze začlenit do typů Zemědělská krajina (okolí Dobrovic) a krajina lesozemědělská (sídla na svahu a hřbetu). Podle členění dle reliéfu jsou to pak krajina rovinná a krajina vrchovin. Krajinný ráz zemědělské krajiny není přímo ohrožen a k jejímu zachování na svazích slouží přírodní park Chlum. Zemědělská krajina prochází v současnosti změnami k krajině industriální. Významným nástrojem, který zaštiťuje právní oporu a definuje pojem krajinný ráz je zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších přepisů a Evropská úmluva o Krajině z Florencie 20. 10. 2000, kterou naše republika ratifikovala v roce 2004.
54
SEA Dobrovice
Podle § 12 citovaného zákona. je krajinný ráz definován jako: zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Ráz krajiny je dán specifickými rysy a znaky krajiny, které vytvářejí její rázovitost – odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenze krajiny Krajinný ráz je vyjádřením vztahů přírodních, socioekonomických a kulturně-historických vlastností dané krajiny. Základní charakteristika krajinného rázu posuzovaného území je dána v kapitole 2.9.1. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině.
3.5 Fauna, flóra, ochrana přírody Pro Mladoboleslavsko je charakteristický výskyt středoevropské Hercynské fauny a flóry se západními vlivy a teplomilnými organismy a biotou na xerotermních stanovištích a výslunných svazích., v okolí obcí jsou druhy které náležejí mezi běžné druhy osídlující kulturní krajinu. Vzhledem k vysoké míře urbanizace a celkového antropogenního ovlivnění krajiny je přirozená druhová skladba významně redukovaná, doplněná o některé ruderální druhy, ale z hlediska avifauny je území zajímavě navštěvované i zvláště chráněnými druhy. Pestřejší jsou pouze druhová společenstva osidlující některé lokality, které se svým charakterem vymykají z celkového rázu území – Chlum a svahy okolo. Z hlediska rozmanitosti fauny a flóry jsou rovněž významné lokality, na kterých se během vývoje vytvořila přírodní nebo přírodě blízká společenstva, jako jsou zarostlé meze, remízy, další prvky mimolesní zeleně a plošně silně redukovaná lesní společenstva. Fauna a flóra posuzovaného území jsou podrobněji popsány v kapitole 2.8. Realizací záměru nebudou významněji dotčeny. Soustava Natura 2000 (EVL Chlum u Nepřevázky) nebude podle K.Ú. Stč.kraje významněji dotčena.
3.6 Voda Ochrana podzemních a povrchových vod v obci je na velmi špatné úrovni. Obec má vybudovanou splaškovou kanalizaci s čistírnou odpadních vod, ovšem nejsou řešeny zvláště srážky způsobené klimatickou změnou a odtok z navržených ploch pro rozšíření cukrovaru! Při odpovídajícím výpočtu je běžná srážka 650 mm/rok a pak se odtok z pole při plném zastavění zvýší na cca 1,6 x v praxi to znamená v běžném povodí (zde horší povodí s menší adaptabilitou na přívalové srážky) alespoň o 21% oproti původnímu stavu. V praxi po hydrologickém propočtu to znamená že dojde u stoleté vody k odtoku 80 m3/s z 1 km2 plochy a při velké vodě a rychlém srážkovém dešti až 56 l/s za cca 1 dům nebo 56 m3/s/km2. Při ploše nového rozšíření cukrovaru o 25,72 ha se jedná o cca 0,25 km2 a tak lze očekávat u srážkového deště o trvání 15 min (900 s) celkový odtok jen z nově zabrané plochy 12600 m3 srážkové vody. Uvedené množství ovšem nelze přepustit do místních vodotečí a proto je nutno u nové plochy v dalším stupni dokumentace kalkulovat se zasakovacími příkopy,
55
SEA Dobrovice
případně s retenční nádrží pro zadržení vody v krajině, a to bez přítoku za navržených ploch zástavby v Dobrovici. . V této souvislosti je nutné důrazně upozornit na skutečnost, že výstavba na nově navržených plochách pro obytnou výstavbu by měla být zahájena také až po realizaci splaškové kanalizace.
3.7 Odpady Město má pro své území vytvořený plán odpadového hospodářství od roku 2011 platný do 2015 a odpady třídí a sváží v souladu s ním, do nakládání s odpadem je začleněn i sběrný dvůr fungující přímo v Dobrovici. Služby týkající se odpadového hospodářství v současné době zajišťuje pro město společnost AVE CZ odpadové hospodářství Adresa: Pražská 1321/38a, 102 00 Praha 10 Statutární zástupce společnosti Dr. Peter Hodecek – jednatel Mgr. Roman Mužík - jednatel Ke sběru a shromaždování odpadů slouží ve městě Dobrovici Technické středisko – objekt II. systém pro separaci odpadů, Kosořická 647 (dále jen separační dvůr). Separační dvůr je určen pro osoby, které mají trvalé bydliště na území města Dobrovice a místních částech a pro osoby, které na tomto území vlastní nemovitost určenou nebo sloužící k rekreaci. Odpady, které lze v separačním dvoře odkládat: kat.č. odpad 17 04 05 Železo a ocel 17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 170106 -1 vozík za auto týdně 17 03 02 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 170301 20 03 01 Směsný komunální odpad 20 03 03 Uliční smetky 20 03 07 Objemný odpad 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad Občané mohou dále odkládat složky z odděleného sběru komunálních odpadů (papír, plast, sklo,nápojové kartony). Celková produkce odpadů má vcelku ustálený trend s mírně klesajícím trendem od roku 2006. V roce 2010 bylo vyprodukováno na území města Dobrovice 1 351,17 t odpadů, v přepočtu na 1 obyvatele města bylo v roce 2010 vyprodukováno celkem 421,87 kg odpadů. Majoritní podíl, z hlediska množstevního, zaujímá směsný komunální odpad. Podíl SKO na celkové produkci se v letech 2003 až 2008 pohyboval v průměru okolo 93 %, v roce 2009 došlo k poklesu na 77 % a v roce 2010 se na celkové produkci podílel 58 %. Tento vývoj je spojen nejen s vyšší produkcí stavebních odpadů v posledních dvou letech, ale také s řádnou evidencí biologicky rozložitelných odpadů a objemného odpadu. Dle dostupných údajů je ve městě Dobrovici rozmístěno cca 1 147 nádob o objemu 120 litrů, 400 nádob o objemu 240 litrů a 3 nádoby o objemu 1 100 litrů. Sběrné nádoby jsou v majetku svozové firmy. Četnost svozu směsného komunálního odpadu je 1x za 14 dní.
56
SEA Dobrovice
3.8 Infrastruktura 3.8.1 Komunikace Vlastní město Dobrovice, jako centrum osídlení, je od východu na západ protnuto silnicí III/27944 a od severu na jih III/27511 a III/27513. Tyto komunikace protínají město a vytváří základní sektory obytnou a výrobní. Páteřními komunikačními trasami širšího spádového území jsou silnice I. třídy, a to rychlostní komunikace R I/10 vedoucí ve směru od Prahy na severovýchod, přes Mladou Boleslav k hraničnímu přechodu do Polska, silnice I/16 vedoucí od Mladé Boleslav dále na Jičín a dále silnice I/38 vedoucí od Mladé Boleslavi s R I/10 a dále k Nymburku. Kromě asi 2,2 km dlouhého úseku silnice I/38, procházejícího katastrem Libichova, jsou výše popsané trasy vedeny mimo vlastní řešené území. Trasa R10 tvoří v severovýchodním cípu k.ú. Chloumek u Mladé Boleslavi hranici řešeného území bez jakékoliv komunikační vazby. Páteřní komunikace procházející nebo dotýkající se území: R10
I/38
III/27944
III/2746
Praha-Č.Most (I/1) - Mladá Boleslav (I/16, I/38) - Ohrazenice (I/35) Turnov ( I/35) - Tanvald (I/14) - Harrachov - Polsko - tvoří severozápadní hranici čísti Chloumek - napojovací body mimo řešené území ... - Mladá Boleslav - Libichov - Nymburk - Poděbrady - Čáslav - .... - prochází napříč jihovýchodní částí řešeného území, zastavěnou částí Libichova I/38 Nepřevázka - Sýčina - Vinařice - Dobrovice - Úherce - Semčice II/279 - prochází od východu na západ napříč celým řešeným územím I/38 Libichov - Dobrovice
Další komunikace III. třídy procházející územím: III/01013 Nepřevázka - I/38 - Strašnov - III/2754 (Libichov) III/2754 Libichov (I/38) - Brodce II/610 III/2755 Němčice - III/2746 III/2756 III/2746 - Sýčina III/27511 Kosořice - Dobrovice III/27512 Dobrovice - Chloumek III/27513 Dobrovice - Bojetice - Jemníky III/27514 Dobrovice - Týnec - III/27515 III/27515 II/275 - Pěčice - Ctiměřice - Hole Vrchy - Kolomuty - I/16 Další místní dopravně významné komunikace: jižní spojka ul. Husovy a ul. Kosořická
57
SEA Dobrovice
Porovnání nárůstu / poklesu zatížení na jednotlivých komunikacích (%):
SILNICE R10 I/38 I/38 III/27944 III/27515 III/2746 III/27513
ÚSEK 1-0576 1-1660 1-1670 1-3180 1-3240 I-5600 1-6510
2005/2000
2010/2005
2010/2000
130.1 172.3 178.9 141.2 107.3 145.0 175.1
88.6 52.8 52.8 110.8 113.0 63.6 73.1
115.3 90.9 94.4 156.5 121.2 92.1 128.1
Nejvyšší nárůst intenzity dopravy lze mezi sčítacími obdobími 2000 a 2010 vysledovat na komunikaci III/27944 procházející napříč řešeným územím od východu na západ. Celkové zatížení komunikace III/2746 od odbočení z I/38 v Libichově do Dobrovice výrazně narůstá v období řepné kampaně, kdy frekvence dopravy dosahuje průjezdu plně naloženého nákladního vozu každé cca 3 minuty. Z tohoto důvodu je také za přejezdem trati ČD realizována spojka ulic Husova a Kosořická jižně průmyslové zóny pouze pro nákladní vozy. Koncepce řešení dopravy je kontinuálně navazuje na stávající a je v části je ovlivněna vymezením dopravní infrastruktury v ZÚR. Ozn. D01 D04 D05 D06 D07 D08
Funkční využití Dopravní infrastruktura - silniční Dopravní infrastruktura - silniční Dopravní infrastruktura - silniční Dopravní infrastruktura - silniční Dopravní infrastruktura - silniční Dopravní infrastruktura - silniční
Katastrální území Libichov Dobrovice Dobrovice Dobrovice Úherce Sýčina
Výměra (ha) 12,77 0,17 0,08 0,02 0,14 0,08
Hlavním koncepčním prvkem návrhu řešení dopravy je vymezení plochy pro obchvat Libichova, silnice I/38 a komunikací pro obsluhu zastavitelných ploch.
3.8.2 Železniční doprava Řešeným územím prochází jednokolejná neelektrizovaná železniční trať č. 071 Nymburk Mladá Boleslav. V úseku Veleliby - Mladá Boleslav vedoucí přes železniční zastávku Dobrovice je maximální traťová rychlost 75 - 80 km/h. Trať je součástí dráhy celostátní. Osobní doprava není, i s ohledem na svou polohu vůči zastavěnému území, příliš využívána. V současné době zastavuje v železniční stanici Dobrovice ve všední den i svátek 10 osobních vlaků, rychlíky ani vlaky spěšné ve stanici nezastavují. Ve vztahu k městu je železnice využívána zejména pro nákladní dopravu. Dle podkladů se předpokládá zdvoukolejnění celého úseku tratě č. 071 Nymburk - Mladá Boleslav od Mladé Boleslavi po Nymburk včetně přeložek trati zlepšujících směrové poměry trati. Řešeného území se týká úsek km cca 58,5 – 61,5.
58
SEA Dobrovice
Ozn.
Funkční využití
Katastrální území
Výměra (ha)
D02
Dopravní infrastruktura - železniční
Sýčina, Dobrovice
1,69
3.8.3 Doprava letecká Severovýchodně řešeného území je lokalizováno veřejné vnitrostátní letiště Mladá Boleslav (LKMB), které provozuje Aeroklub Mladá Boleslav. Svým ochranným pásmem zasahuje severozápadní část řešeného území - Chloumek, Sýčina. Jihozápadní část území je omezena ochranným pásmem vojenského letiště v Milovicích. Územní plán ho respektuje jako limit. 3.8.4 Zásobení vodou Město Dobrovice a místní části Bojetice, Holé Vrchy, Chloumek, Sýčina, Týnec a Uherce zásobuje pitnou vodou skupinový vodovod Dobrovice. Zdroje vody pro řešené území jsou Dobrovice - prameniště I-II v jihozápadním okraji města (studny o vydatnosti 10 l/s, 8 l/s), zdroj Dobrovice - prameniště III (vydatnost 6 l/s) se v současnosti nevyužívá. Do systému zásobování jsou dále zapojeny jímací štoly Mitčkova (1 l/s) a Kressova (2 l/s) na severním okraji obce. Místní části Bojetice, Týnec jsou zásobeny z výtlačného řadu do VDJ Holé Vrchy(min. hl. 338,0 m n.m.), který je vodojemem za spotřebištěm. Voda do obce a VDJ Chloumek je čerpána přes vodovodní síť horního tlakového pásma obce Vinařice. Věžový vodojem Chloumek 100 m3 (min hl. 382,8 m n.m.) funguje jako vodojem za spotřebištěm pro obec Chloumek a pro horní tlakové pásmo obce Vinařice. Vodojem je umístěn na východ od obce Chloumek. Voda do obce Holé Vrchy a VDJ Holé Vrchy se čerpá přes vodovodní síť Bojetic a Týnce. Zemní vodojem Holé Vrchy 150 m3 (min. hl. 338,0 m n.m.) je jednokomorový, funguje jako vodojem před spotřebištěm pro místní část Holé Vrchy. Pro Týnec a Bojetice je tento vodojem vodojemem za spotřebištěm. Vodojem je umístěn mezi obcemi Týnec a Holé Vrchy. Část je gravitačně zásobena z VDJ Sýčina 50 m3 (min. hl. cca 233,0 m n.m.), který je jednokomorový a funguje jako vodojem před spotřebištěm. Vodojem je umístěn na východním okraji obce. Voda je do vodojemu přivedena z nízkého pásma Dobrovic. Místní část Úherce je zásobována pitnou vodou z nízkého tlakového pásma Dobrovic - VDJ Vinice 1000 m3 (291,4/287,0 m n.m.). Zdrojem technologické vody pro cukrovar je převážně voda obsažená ve zpracovávané řepě (tzv. barometrické vody). V období kampaně tato voda převyšuje technologickou potřebu, nadbytečná voda je vypouštěna do sedimentačních nádrží a následně přečerpávána na ČOV. Technologická voda pro praní řepy se na začátku cukrovarnické kampaně získává ze sedimentačních nádrží a umělé vodní nádrže - Dlouhý rybník (Herždán), které jsou součástí vodního hospodářství cukrovaru. Ztráty vody ve vodní nádrži jsou řízeně doplňovány přečištěnými vodami z ČOV.
59
SEA Dobrovice
Vzhledem k nahodilému výskytu zvýšeného obsahu dusitanů nad vyhláškou stanovenou mez v pitém vodovodu Dobrovice požádal vlastník a provozovatel o další prodloužení mírnějšího hygienického limitu pro ukazatel dusitany v pitné vodě, a to do 31. března 2014. Povolení vydalo na základě žádosti společnosti Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s. Ministerstvo zdravotnictví České republiky pod. č.j. 45997/2010-OVZ-327-30.7.10 ze dne 31. 8. 2011 dle rozhodnutí Evropské komise, a to v souladu se směrnicí rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské potřebě. Ohroženým skupinám lidí (děti do 6 let, těhotné ženy) je poskytnuta peněžní částka na nákup adekvátní náhrady pitné vody. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den x obyvatele cisternami ze zdroje Brodce a Nepřevázka. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních studní, z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Množství vody ve využívaném vodním zdroji není pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Zděná čerpací stanice prameniště I je ve vyhovujícím technickém stavu. Zděná čerpací stanice prameniště II je v nevyhovujícím technickém stavu. Technický stav vodojemu Vinice 200 m3 je nevyhovující. Technický stav i kapacita ÚV je nevyhovující. Technický stav VDJ Holé Vrchy je nevyhovující. Technický stav VDJ Sýčina je nevyhovující. Technický stav přívodního i výtlačného potrubí je vyhovující. Libichov Vodovod v obci je součástí vodovodu Luštěnice. Vlastníkem vodovodu v Libichově je město Dobrovice a provozovatelem VaK Mladá Boleslav, a.s. Vodovodem pro veřejnou potřebu je v současnosti zásobeno všech 100 % stálých i přechodných obyvatel. Samostatnou přípojkou je připojena i soukromá zemědělská farma s živočišnou produkcí (Pavlíček - chov hovězího). Libichov je připojen přívodním řadem z vodovodní sítě Němčic, které jsou zásobeny gravitačně z VDJ Němčice 100 m3 (245,0/242,3 m n. m.). Vlastní rozvodná vodovodní síť v obci je větevná z potrubí PE. Tlakové poměry a technický stav potrubí jsou vyhovující. Způsob nouzového zásobení části pitnou i užitkovou vodou je totožný s ostatními částmi města Dobrovice (viz. výše). Dobrovice, Bojetice, Holé Vrchy, Chloumek, Sýčina, Týnec a Úherce Z důvodu zhoršené kvality vody vodovodu Dobrovice je v současné době plánována realizace vodovodního řadu z Mladé Boleslavi do Dobrovice. Na stavbu vodovodu byla získána dotace z Evropského fondu soudržnosti v rámci velkého projektu Mladoboleslavsko II. Předpokládaný termín dokončení je konec roku 2013. Navrhujeme rekonstrukci ÚV (odstranění Fe) a zvýšení jejího výkonu. Pokud voda z jímacích štol (Matičkova štola, Kressova štola) nebude vyhovovat vyhl. č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu pro obsah dusičnanů, budou tyto zdroje odstaveny z provozu. Voda do vodojemu Vinice 200 m3 (horní tlakové pásmo Dobrovice) bude čerpána z ÚV. Zdroje Dobrovice I a II jsou dostatečné pro vodovod Dobrovice i ve výhledu. Dále je navrhována rekonstrukce vodojemu Sýčina 50 m3, Vinice 200 m3 a Holé Vrchy 150 m3. Část výtlaku do VDJ Chloumek je nutno rekonstruovat. V Dobrovici navrhujeme rekonstruovat azbestocementové řady a současně zvětšit jejich
60
SEA Dobrovice
profil na DN 100. Systém zásobování pitnou vodou místních částí Bojetice, Holé Vrchy, Sýčina, Týnec a Úherce se nebude měnit. Součástí plánovaného rozvoje vodovodu je i návrh rekonstrukce stávajících vodovodních řadů. Stávající rozvody a zařízení je třeba v návrhu ÚP respektovat. Případné nové rozvody budou řešeny v návaznosti na novou výstavbu Libichov Vodovod dnes vyhovuje potřebám obce co do kvality i množství dopravované vody a způsob zásobení obce pitnou vodou zůstane zachován i do budoucna.
3.8.5 Odkanalizování Dobrovice, Bojetice, Týnec Město Dobrovice a jeho místní část Bojetice a Týnec, které zástavbou na Dobrovice navazují, tvoří aglomeraci. Ve městě Dobrovice je vybudovaný jednotný kanalizační systém pro veřejnou potřebu a čistírna odpadních vod. S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály je doporučeno v této lokalitě postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě. Ve městě Dobrovice je uvažováno s dostavbou a v místní části Bojetice a Týnec s novou výstavbou gravitační splaškové kanalizační sítě (v části Týnec i prostřednictvím výtlačného řadu a ČS). Vlastníkem kanalizace je z části město Dobrovice a z části VaK Mladá Boleslav, provozovatelem pak opět VaK Mladá Boleslav a.s. Kanalizační síť města bude rozšiřována v závislosti na nové výstavbě. Dosavadní způsob odvedení dešťových vod zůstane zachován. V místních částech Bojetice a Týnec, které zástavbou na Dobrovice navazují, jsou odpadní vody likvidovány individuálně. Jednotná kanalizace a čistírna města byla uvedena do trvalého provozu v roce 1997. Likvidace odpadních vod od zbývajících obyvatel města a Bojetic je řešena individuálně. Dešťové vody jsou odvedeny jednotnou kanalizací do místní vodoteče případně systémem příkopů, struh a propustků. Holé Vrchy, Chloumek S ohledem na velikost místních částí, příp. lokalizace v pásmu hygienické ochrany III. stupně vodního zdroje, nevyskytující se dostatečně vhodné vodoteče, není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Převedení odpadních vod z části Holé Vrchy na čistírnu odpadních vod Kolomuty se z ekonomických důvodů nedoporučuje. Dosavadní způsob odvedení dešťových vod zůstane zachován. Libichov V této místní části je uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizační sítě. Gravitační kanalizace z kameninových kanalizačních trub bude odvedena na čerpací stanice, ze které je navrhováno vody přečerpat výtlačným řadem na čistírnu odpadních vod Němčice. Dosavadní způsob odvedení dešťových vod zůstane zachován. Stávající kanalizace bude nadále sloužit k odvádění pouze dešťových vod. Sýčina V této místní části bylo uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizační sítě zaústěné do kanalizační stoky města Dobrovice a dále na městskou čistírnu odpadních vod.. Vzhledem k ekonomické náročnosti, reliéfu území, velké vzdálenosti a malému počtu připojovacích míst zůstává v návrhovém období řešena kanalizace individuálně. Dosavadní způsob odvedení dešťových vod zůstane zachován.
61
SEA Dobrovice
Úherce V této místní části je navržena výstavba nové splaškové kanalizační sítě z kameninových kanalizačních trub. Součástí kanalizační sítě jsou i dvě čerpací stanice a výtlačné řady z plastového potrubí. Odpadní vody budou touto kanalizací přivedeny do čerpací stanice, ze které budou přečerpávány výtlačným řadem z plastového potrubí do kanalizační sítě města Dobrovice a odtud pak odváděny k likvidaci na městskou čistírnu odpadních vod. Stávající septiky budou zrušeny. ČOV Vlastníkem čistírny odpadních vod je město Dobrovice, provozovatelem VaK Mladá Boleslav a.s.Na čistírně odpadních vod Dobrovice, umístěné na jižním okraji obce, se čistí odpadní vody pouze z města. Předpokládá se napojení místních částí a obce Vinařice. Čištění odpadních vod zajišťuje aktivační mechanicko - biologická čistírna odpadních vod EO 3725. Jedná se o čistírnu odpadních vod diskontuelní - dvoufázovou (dvě nádrže). Do čistírny jsou přiváděny odpadní vody z jednotného kanalizačního systému gravitačně. Kal je shromažďován v zahušťovací nádrži o objemu 190 m3 a je následně odvážen na čistírnu odpadních vod Mladá Boleslav II. Produkty hrubého předčištění na skládku. Na čistírnu budou přiváděny splaškové vody z obce Vinařice a z místních částí Týnec, Úherce. Svoz se předpokládá ze Ctiměřic a z místních částí Dobrovic - Holé Vrchy, Chloumek a Sýčina. ČOV - cukrovar Provoz je povolen na základě Integrovaného rozhodnutí k provozu zařízení: Odpadní vody budou vypouštěny v množství maximálně 700 000 m3/rok a při maximální hodnotě průtoku 85 l/s. Holé Vrchy, Chloumek, Libichov, Sýčina a Úherce V místních částech města Dobrovice - Holé Vrchy, Chloumek, Libichov, Sýčina a Úherce není kanalizace pro veřejnou potřebu. Likvidace odpadních vod je řešena individuálně. Splaškové vody od trvale žijících obyvatel jsou zejména akumulovány v bezodtokových jímkách, příp. jsou zachycovány v septicích nebo likvidovány v DČOV. Splaškové vody od přechodně bydlících obyvatel jsou odváděny do bezodtokových. Dešťové vody jsou odvedeny záchytnými příkopy, v Libichově i dešťovou kanalizací, mimo zástavbu. 3.8.6 Zásobení elektrickou energií Celé území je výkonově zásobeno vedením 22 kV z TR 100/22 kV Mladá Boleslav, která je dále napojena vedením 110 kV na rozvodnu Čechy - střed. Dále řešeným územím prochází dvojité vedení 110 kV z rozvodny Čechy - střed do TR 110/22 kV Mladá Boleslav a do TR 110/22 kV Škoda. Síť venkovních vedení 22 kV je uspořádána paprskovitě a je napojena na páteřní vedení 22 kV. Vedení VN ve městě Dobrovice je provedeno kabelovým rozvodem ze 4 svodů, v ostatních částech Dobrovice jsou rozvody VN provedeny nadzemním vedením 22 kV. Správní území města Dobrovice (včetně částí Bojetice, Týnec, Úherce, Holé Vrchy, Sýčina, Libichov a Chloumek) je zásobováno z veřejné rozvodné sítě NN 380/220 V, 50 Hz. Tato síť je napojena na soustavu transformačních stanic 22/0,4 kV. Stávající rozvodný systém vysokého napětí, řešený vrchním vedením, bude zachován a rozšiřován dle potřeby odběru. V rámci návrhu stávajícího územního plánu je východně od rybníka Herždán vymezena plocha pro novou transformovnu 110/22kV.
62
SEA Dobrovice
Rozvod systému NN Systém je provozován normalizovanou soustavou 3+N, 50Hz, 230/400V (TN- C). Rozvod NN je proveden kabelovým vedením (Dobrovice, Sýčina) nebo nadzemní sítí (Úherce, Bojetice a Chloumek), případně kombinací. Bioplynová stanice Týnec V roce 2011 byla v severovýchodním cípu obce Týnec uvedena do provozu zemědělská bioplynová stanice o instalovaném el. výkonu 889 kW (7000 MWh/rok). Jako vstupní surovina slouží kukuřičná siláž a cukrovarnické řízky. Bioplynová stanice ovšem musí nutně znamenat intenzivní hospodaření s zemědělskými produkty, protože nemůže bez zásob paliva být uvedena do chodu, ale přítomnost cukrovaru zřejmě dostatečně akceleruje spotřebu biomasy pro stanici. 3.8.7 Plynofikace obce Obec Dobrovice (Sýčina, Dobrovice/Bojetice/Týnec, Úherce) je zásobena zemním plynem z VTL RS Dobrovice město o celkovém výkonu 1500 m3/hod. V současné době je vytíženost na cca 82 %. Tato RS je napojena na VTL ocelový plynovod DN 150 mm o provozním tlaku 4 MPa (provoz od r. 1993). Na stejný VTL plynovod je napojena i VTL RS Dobrovice o výkonu 20000 m3/h se současným vytížením na cca 78%. Tato RS je primárně určena pro cukrovar v Dobrovici. Část Libichov je zásobena z VTL RS Luštěnice o výkonu 1200 m3/hod, která je vytížena na cca 72 %. RS je napojena na VTL ocelový plynovod DN 200 mm o provozním tlaku 4 MPa (r. 1959). Ve všech obcích je STL plynovodní síť o provozním tlaku 300 kPa. Volná kapacita VTL RS Dobrovice cca 270 m3/hod. V případě, že všechny rodinné domy budou používat vytápění+TUV+vaření na plyn, je překročena kapacita na hodinový příkon a kapacita VTL RS Dobrovice by byla překročena o 80%. O možnosti připojení a způsobu eventuelního deficitu kapacity VTL RS Dobrovice rozhodne provozovatel sítě. Za daných předpokladů může dojít k překročení kapacity RS v horizontu 8-10let.
63
SEA Dobrovice
4 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny, zejména s o hledem na zvlášt ě chráněná území a pt ačí oblast i Z popisu složek životního prostředí, provedeného v kapitole 2 a 3 této zprávy je zřejmé, že v posuzovaném území je možné zvažovat vliv navrhovaného ÚP především na a) b) c) d)
podzemní a povrchové vody půdu krajinný ráz ovzduší
K bodu a – zásadním problémem v území je odvod srážkových vod zejména nárazových srážek způsobených klimatickou změnou z nově zastavěných ploch jednak cukrovaru pro výrobu a z ploch plánované zástavby obytnými domy. Jak již bylo uvedeno, tak srážkové poměry vyžadují nutně zajištění vsakovacích a retenčních kapacit v rámci celé obce. Druhým problémem v této oblasti je nedostatečná kapacita v oblasti vodovodu a zátěž podzemní vody dusičnany. V rámci řešení této otázky je nutné prověřit, zda existuje možnost přívodu vodovodu s kvalitní vodou z Mladé Boleslavi do oblasti Bobrovic a tak i náprava stávajícího nevhodného stavu. K bodu b). – vlivy na půdu jsou zcela rozsáhlé a nepříliš akceptovatelné, v plném rozsahu jde o převzetí podkladů z předchozího, zjevně nadhodnoceného ÚP do současného, bez ohledu na sítě a struktury. Největší zábor tak je realizován na zemědělské půdě I. nebo II.tř, ochrany půd a půdách s vysokou bonitou což je nevhodné. Celkový zábor ZPF na plochy pro výrobu je 82,68 ha v celém území a pak 67,9 ha na plochy pro bydlení. Pravdou zůstává, že při převzetí ploch z původního ÚP je např. pro zástavbu obytnou nově navrženo pouze : Návrh nových ploch bydleni v zastavěném území....... celkem 2,36ha, v nezastavěném území,ale navazující na zastavěné …......celkem 6,84ha Návrh nových ploch výroby …..........celkem 21,18ha Z tohoto pohledu nevypadá již návrh ploch pro zástavbu a zábor půdy na ZPF tak mohutný, ale stále je rozsáhlý a bude vyžadovat vyvolané investice v oblasti vodovodu, kanalizace a přívodu paliv – plynu. K bodu c) Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí. a je proto chráněn před znehodnocením. Je dán specifickými rysy a znaky, které vytvářejí jeho odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny. Je dán jednak morfologií terénu,
64
SEA Dobrovice
charakterem vodních toků a ploch a vegetačním krytem, jednak osídlením krajiny, kulturní a historickou charakteristikou oblasti nebo místa. Jakákoliv stavba znamená zásah do krajinného rázu. Ve svém konečném důsledku nemusí být tento zásah pouze negativní a nelze proto odmítat jakékoliv stavby nebo změny v krajině. Dle § 12 zákona 114/1992 Sb. v platném znění, je krajinný ráz chráněn s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území a kulturních dominant krajiny Ochrana krajinného rázu musí být zaměřena: • k ochraně typických znaků krajinného rázu dané oblasti, které jednotlivých charakteristik (přírodní, kulturní a historická), a dle spoluvytvářejí KR, • k ochraně přírodních a estetických hodnot, které jsou dle § 12 zákona snížením, • k zachování VKP, krajinných parků, ZCHÚ, kulturních dominant, měřítka a vztahů v krajině dle odst.(1) § 12 zákona. • V rámci této kapitoly jde nejvíce o ochranu okolí přírodního parku rovněž plánována výstavba!
jsou součástí § 12 zákona chráněny před harmonického Chlum kde je
K bodu d) Ovzduší v obci je doposud poměrně málo dotčeno a je ohrožováno jednak průmyslovou výrobou a jednak také prašností z dopravy a také ze zemědělství v suchých měsících. Stavební aktivity v obci budou znamenat nárůst dopravy do obce a okolí, stejně jako rozvoj cukrovaru a navazující výroby a to bude způsobovat rostoucí zátěž ovzduší. Vzhledem k tomu, že kapacita plynovodu je zástavbou v návrhu zásadně překročena, pak je nutno hledat dále zdroj vytápění,který ovzduší v obci nezatíží a vypracovat také odpovídající studie, tak aby mohl být jinak limitovaný rozvoj obce realizován!
65
SEA Dobrovice
5 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, flóru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení Problematika vlivů územního plánu na jednotlivé složky životního prostředí v obecné rovině je pojednána v kapitole 3. Zde jsou popsány vlivy jednotlivých lokalit, navržených novým územním plánem obce Dobrovice, a zhodnocen jejich dopad na životní prostředí. Z širších územních vazeb jsou respektovány zásady územního rozvoje regionu navržené v ÚP VÚC Středočeského kraje. V širším, časovém i věcném kontextu se obec Dobrovice vzhledem ke kvalitním podmínkám dopravy a prostředí v krajině a blízkosti Mladé Boleslavi jeví jako perspektivní sídlo a předpokládá se stabilizace trvale žijícího obyvatelstva a jeho narůst. K trvalému bydlení má obec relativně dobré výchozí podmínky, tj. přiměřenou vzdálenost k centrům zaměstnanosti a vyšší i vyhovující dopravní spojení. Je třeba v obci vytvářet vhodné podmínky, aby se stala místem pro klidné bydlení s dobrým zázemím občanské a technické infrastruktury. Celkem je navrhováno k záboru 166,79 ha zemědělské půdy. Podrobněji je tato problematika u jednotlivých zástavbových ploch.
5.1 Vlivy na půdu a horninové prostředí Nevratným vlivem realizace ÚP Dobrovice je trvalý zábor půdního fondu. V zájmovém území se jedná především o zábor půdy zemědělské. Plochy zemědělské půdy, navrhované k nezemědělskému využití, jsou v návrhu územního plánu doloženy konkrétními údaji o výměře, kultuře a bonitovaných půdně ekologických jednotkách. Podklady byly zpracovány ve smyslu zásad ochrany ZPF, uvedených v ustanovení § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a ust. § 3 a 4 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti zákona o ochraně ZPF. V přehledu v kapitole o půdě a záborech i v předchozím textu jsou uvedeny a komentovány zábory podle bonity půdy ve vztahu k jednotlivým zástavbovým plochám, ve velké většině převzaté ještě z předchozího územního plánu obce Dobrovice.. Z hlediska ochrany ZPF je nutné trvalý zábor označit jako negativní vliv. Je ovšem nutné přihlédnout ke skutečnosti, že při neustále se zvyšující poptávce po stavebních pozemcích lze předpokládat stoupající tlak na využití pozemků navazujících na zastavěná území. Plochy jsou zabírány jednak k využití pr výrobu v cukrovaru, který je v zemědělské krajině atributem zemědělské produkce a současně i pro bydlení,protože bobrovice aspiruje na suburbánní zónu v aglomeraci Mladé Boleslavi. Využití ploch nevyvolá při běžných stavebních postupech ani při využívání ploch k účelům, stanovených územním plánem, závažnější kontaminaci půdy.
66
SEA Dobrovice
Nové záměry, které prošly našimi kritérii i kritérii komise územního plánování Dobrovice. Návrh nových ploch bydleni v zastavěném území....... celkem 2,36ha, v nezastavěném území,ale navazující na zastavěné …......celkem 6,84ha Návrh nových ploch výroby …..........celkem 21,18ha Celkově je tedy zábor pro bydlení 67,91ha a z toho ještě 2,88ha je pro samostatné plochy veřejné zeleně Nové plochy návrhu územního plánu Dobrovice nepředstavují žádný zásah do horninového prostředí. Objekty budou založeny mělce v kvartérních pokryvech a eluviálních sedimentech. Využívání nově vybudovaných objektů nepředstavuje žádné nebezpečí kontaminace horninového masivu. Při dodržení technologické kázně nedojde ke kontaminaci ani v průběhu výstavby. Zábory lesních pozemků se obecně nepřipouštějí, plochy PUPFL jsou nezastavitelné. Výjimečně se vynětí z PUPFL povoluje jen pro stavby jmenovitě uvedené v ÚP. Zábor PUPFL pro rekreaci je akceptovatelný za podmínek, že na pozemku nebudou provedeny žádné terénní úpravy, ani vybudovaná trvalá stavba. Další podmínkou je, že nedojde k úplnému odlesnění, pouze se změní druhová skladba porostů. V zájmovém území ani jeho nejbližším okolí se nevyskytují geologicky významné lokality nebo paleontologická naleziště. Zemní a stavební práce nenaruší stabilitu horninového prostředí, která by vedla ke vzniku sesuvů. Vzniku vodní nebo větrné eroze je nutné předcházet účinnými opatřeními v době výstavby.
5.2 Vlivy na ovzduší Obecně je kvalita ovzduší hodnocena odděleně pro etapu výstavby a etapu provozu, v případě ÚP se jedná o „etapu po dokončení“. Zvýšené emise škodlivin vzniknou při výstavbě, a to především v důsledku vyšší prašnosti z dopravy a pohybu stavebních mechanismů. Jedná se o zvýšení přechodné, omezené dobou výstavby, které lze maximálně zkrátit vhodnou organizací celé stavby. Tyto vlivy jsou vzhledem k omezené délce stavby a malému rozsahu stavební činnosti zanedbatelné. Jejich negativní dopad je možno ještě více omezit vhodnými opatřeními, která jsou specifikována dále. Během těchto činností bude docházet k víření polétavého prachu a šíření nečistot. Liniové zdroje znečišťování jsou v případě stavebních prací nákladní automobily přepravující zeminu a stavební mechanismy. Dobu působení těchto nepříznivých vlivů nelze v současné době stanovit. K výraznému zkvalitnění odvzduší došlo plynofikací obce. Emise z lokálních topenišť budou postupně snižovány modernizací topenišť, přechodem na využívání ekologicky vhodnějších topných médií, případně napojením na rozvod tepla z bioplynové stanice. Nově navržená soustředěná obytná zástavba je situována mimo zdroj plynných či pachových imisí a emisí hluku. Je nutno řešit přístup k přívodu plynu pro zástavbu.
67
SEA Dobrovice
K dalšímu poklesu NO2, NOx, SO2 a PM10 bude docházet úpravou povrchů silnic a úpravami šířkových a směrových poměrů, které zlepší plynulost a bezpečnost provozu. V územním plánu jsou navrženy dílčí úpravy komunikací a nové vedení silnice mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Jako podstatný přínos ke zlepšení kvality ovzduší v obci je třeba hodnotit přeložku silnice I/38 mimo zastavěné území Libichova. Silnice je navržena západně od obce, jižně od železniční trati M.B. –Nymburk, zhruba souběžně s tratí. Vliv realizace návrhu ÚP na ovzduší bude v době výstavby negativní, málo významný, po dokončení pozitivní významný, po vybudování přeložky silnice až pozitivní, velmi významný.
5.3 Vlivy na hlukovou zátěž Pro posouzení vlivu hluku na okolí platí obecně stejné principy jako u posuzování emisí škodlivých látek do ovzduší. Je nutné odděleně hodnotit etapu výstavby a etapu provozu. U předkládaného návrhu ÚP dojde k výraznějšímu zatížení okolí hlukem pouze v období realizace konkrétních záměrů. Úroveň hladiny hluku, emitovaná dopravou, je kromě množství automobilů závislá i na dalších faktorech, mezi které patří především • rychlost pojíždějících automobilů • stáří vozidel a jejich technický stav • způsob jízdy • technické parametry komunikace • morfologie okolního území (pohltivý nebo odrazivý terén). Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku hluku A v chráněném venkovním prostoru staveb pro bydlení a v chráněném venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB (pro provádění povolených staveb v době od 7°° do 21°° hod. navýšené o +10 dB, pro hluk s výraznou tónovou složkou se přičítá další korekce –5 dB) a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 Nařízení vlády č. 148/2006 ze dne 15. března 2006, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku hluku v chráněném venkovním prostoru ostatních staveb a chráněném ostatním venkovním prostoru, pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích, jsou rovny: Pro denní dobu od 6°° do 22°° LAeq,T = 60 dB Pro noční dobu od 22°° do 6°° LAeq,T = 50 dB. Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb, pro hluk ze stavbou vyvolané dopravy a stavebních technologií a strojů pohybujících se v místě svého nasazení, jsou rovny: V době od 6°° do 7°° LAeq,T = 60dB V době od 7°° do 21°° LAeq,T = 65dB V době od 21°° do 22°° LAeq,T = 60dB V době od 22°° do 6°° LAeq,T = 45dB.
68
SEA Dobrovice
Stávající hluková situace v obci bude ovlivněna v období výstavby obytných objektů, a související infrastruktury. V tomto období budou nové zdroje hluku v území pouze dočasné, omezené na denní dobu. Vzhledem k tomu, že nejsou známy další údaje o organizaci a etapovitosti výstavby, nelze toto zatížení hlukem blíže specifikovat. Lze však předpokládat, že při dodržení standardních protihlukových opatření při výstavbě lze emise hluku snížit tak, aby splňovaly stanovené hlukové limity pro provádění staveb a to tím spíše, že předpokládaný rozsah výstavby i plochy stavenišť budou poměrně malé. U obslužné dopravy nových lokalit určených pro výstavbu rodinných domů lze očekávat nízké intenzity dopravy v řádu několik desítek pohybů denně. Dopravní pohyb se rozdělí na jednotlivé komunikace dopravní sítě v obci, a do delšího časového úseku. Přírůstek hluku, vyvolaný intenzitou dopravy v nových lokalitách pro bydlení, není tak významný, aby jej bylo nutné zvažovat v celkové hlukové situaci. Jeho vliv bude nulový. Stejně jako u vlivu na kvalitu ovzduší, tak i u vlivu na hlukovou zátěž, bude vliv výstavby negativní, málo významný, po dokončení pozitivní významný, po vybudování přeložky silnice I/38 až velmi významný. Přeložka silnice mimo zastavěné území obce by znamenala velký přínos ke snížení hlukové zátěže obce. Z hlediska novostaveb a hlučnosti se jedná se o zástavbové plochy, situované v blízkosti železniční tratě u Sýčiny. Tato trať se již intenzivně využívá a bude využívat pro osobní dopravu. Trať je ale využívána k nákladní dopravě do Nymburka a dále a dojde i ke zvýšení frekvence dopravy na této trati.
5.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody Výstavba na nově navržených plochách pro obytnou výstavbu by měla být zahájena až po vybudování odpovídající splachové (srážkové) kanalizace s retenční a nebo zasakovací kapacitou, stejně jako u splaškové kanalizace, je nutno případně řešit likvidaci splaškových vod u každého objektu zvlášť. I u zástavby rodinných domů je nutné zvažovat možnou kontaminaci povrchových vod, způsobenou drobnými úniky ropných látek ze zaparkovaných vozidel, zimním ošetřováním vozovek a chodníků, případně ekologickou nekázní obyvatel. Územním plánem jsou navrženy velké zpevněné plochy výroby cukrovaru, které by významně ovlivnily množství odtékajících povrchových vod, případně směr a rychlost odtoku. Likvidaci dešťových vod musí řešit projektová příprava jednotlivých objektů stavby výroby. U schvalovacího řízení je vždy dán požadavek, aby srážkové vody byly likvidovány na vlastním pozemku retencí nebo zasakováním. Stavební činnost nijak neovlivní hydrogeologický režim širšího okolí. V zájmovém území se nevyskytují chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod. Pro větší využití podzemních vod nejsou v zájmovém území a jeho širším okolí předpoklady protože jsou vody kontaminovány dusičnany a proto je nutno do obce přivést vodovod z vhodného zdroje. V dotčeném území se vyskytují pásma hygienické ochrany vodních zdrojů, ale území nespadá do vodohospodářsky významné oblasti.
69
SEA Dobrovice
V obci nejsou územním plánem navrženy nové vodní plochy, ani úpravy stávajících vodních toků. Vodní toky budou udržovány v přírodním stavu. Stavební činnost nijak neovlivní hydrogeologický režim širšího okolí. Vliv na podzemní a povrchové vody bude během výstavby nulový až mírně negativní, po jejím dokončení nulový.
5.5 Vlivy na obyvatelstvo. Každá stavba nebo lidská činnost nějakým způsobem ovlivňuje obyvatelstvo, kterého se ať přímo nebo nepřímo dotýká. Tyto dopady a především jejich vnímání může být jak negativní tak pozitivní, v závislosti na konečném výsledku, nebo na tom, jak se záměr dotýká konkrétní skupiny obyvatel. Ze zkušeností s projekty, které znamenají změnu územního plánu je zřejmé, že změny jsou obyvatelstvem většinou přijímány a akceptovány. Znamenají zlepšení občanské vybavenosti, dopravní infrastruktury, rozšíření bytového fondu a s tím spojenou stabilizaci společenské a ekonomické reprodukce obce. Přes to je nutné zvážit skutečnost, že záměr ovlivní životní prostředí, jeho jednotlivé složky a ve své konečné podobě pak může ovlivnit obyvatelstvo, jeho zdravotní stav, faktor pohody, nebo sociálně ekonomickou situaci. Za faktory, které mohou přímo nebo nepřímo ovlivnit životní prostředí, a tím následně lidské zdraví, je možné podkládat: • • • •
kvalita ovzduší a koncentrace znečišťujících látek emise hluku a hluková zátěž území kvalita povrchových a podzemních vod a jejich možná kontaminace kontaminace půdy a horninového prostředí
Všechny tyto okruhy problémů jsou řešeny v předchozích kapitolách. Navrhovaný územní plán obce Dobrovice spočívá v jiném využití území u navržených rozvojových ploch. Jedná se především o přeměnu ZPF na plochy pro výrobu v zemědělské krajině, bydlení, občanské vybavení a dopravní komunikace. Z předchozího popisu jednotlivých vlivů vyplývá, že dopady na složky životního prostředí budou minimální, tím pádem bude minimální i dopad na obyvatelstvo. Mírně negativní dopad se projeví pouze v období výstavby. Zhoršení životních podmínek během výstavby představuje jevy dočasné, které je člověk v podstatě schopen akceptovat a vyrovnat se s nimi. Z hlediska sociálně-ekonomické situace znamená realizace výstavby pracovní příležitosti pro stavební a výrobní firmy blízkého okolí. Po realizaci v důsledku počtu obyvatel dojde postupně ke zlepšení občanské vybavenosti a místních služeb. Z těchto důvodů je možné hodnotit vliv v době výstavby i provozu jako pozitivní.
5.6 Vlivy na faunu, flóru, PUPFL, ekosystémy, ÚSES Celé Mladoboleslavsko náleží ke krajině dlouhodobě silně ovlivněné lidskou činností, kde již v minulosti ustoupila původní lesní rostlinná společenstva a začaly se prosazovat druhy, které provázejí zemědělskou činnost. Pro území je charakteristický výskyt středoevropské fauny a flóry a druhů, které patří mezi běžné druhy osídlující kulturní krajinu. Vzhledem k vysoké míře urbanizace a celkovému antropogennímu ovlivnění krajiny je navíc přirozená druhová skladba významně redukovaná, doplněná o některé ruderální druhy.
70
SEA Dobrovice
Řešené území a nejbližší okolí patří k zemědělské krajině, kde cennější lokality tvoří pouze mimolesní zeleň (lesy, remízy, meze, větrolamy, doprovodné porosty cest a vodních toků) a plošně nevýznamné pásy lesů. Vegetace vykazuje silné známky ruderalizace, charakteristický je vysoký podíl nepůvodních a invazních druhů. Fauna a flóra je na základě průzkumů, provedených v okolí navržených ploch výstavby cukrovaru popsána podrobněji v kapitole 2.8. Z fauny a flóry jsou zastoupeny druhy běžné pro krajinu středních Čech – hercynské se západním vlivem a termofilními společenstvy. Pozemky, definované návrhem ÚP pro novou zástavbu, jsou buď zemědělsky obhospodařované nebo leží ladem.. Výstavba na plochách, vymezených v návrhu ÚP bude mít velmi omezený vliv na chráněné rostliny a živočichy. •
Prvky ÚSES jsou podrobněji popsány v kapitole 2.9.2 a přehledně shrnuty
5.7 Vlivy na krajinný ráz Posuzované území zahrnuje obec Bobrovice a další části, Bobrovice je již městem v zemědělské ploché krajině, podobně jako Libichov nebo Sýčina, ale další části na svazích a v blízkosti lesů a přírodního parku by měly mít zachovány krajinný ráz i přes rozšířenou výstavbu a respektovat krajinná měřítka vrchovinné krajiny kam jsou podle Lowa začleněny. Je nutné, aby ve fázi projektové přípravy byla výstavba regulována (prostorová orientace, charakter a typy domů a jejich barevnost, výška a provedení plotů, konečné úpravy terénu). Při výstavbě v zastavěném území a v plochách změn je zapotřebí respektovat současnou prostorovou kompozici sídla s tím, že výšková hladina zástavby nesmí narušit krajinný ráz, Neesteticky mohou působit i výrazné terénní úpravy pozemků (mohutné násypy, odkopy), nepřirozená barevnost nových obytných domů, vysoké neprůhledné ploty atd. Územní plán nenavrhuje žádné objekty, které by výškové nebo prostorově výrazně narušily současný krajinný ráz. Dopravní stavby. Dostavba, případně povrchová úprava již založených komunikací uvnitř obce nebude mít žádný vliv na krajinný ráz. Výrobní objekty musí být řešeny zvláštní studií EIA. Navrhované přeložka silnice I/38 vytvoří nový liniový prvek v krajině. Silnice je řešena jako dvouproudá. V úvahu připadají i výhybny pro zkapacitnění železnice. Pozemní komunikace ke krajině neodmyslitelně patří. Je možné je vhodně formovat s ohledem na optimální využití území i ochranu životního prostředí. Podle hlavních zásad projektové přípravy musejí komunikace zajistit bezpečnou a dokonalou obslužnost území, ale i chránit životní prostředí a minimalizovat všechny negativní dopady.
71
SEA Dobrovice
6 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Jak je konstatováno v úvodní kapitole, návrh nového ÚP obce Dobrovice je předložen pouze v jedné variantě. Žádné jiné varianty nebyly navrženy, zkoumány ani posuzovány. Vzhledem k absenci variant nemůže být provedeno jejich porovnání a tato kapitola hodnotí pouze kladné a záporné vlivy jednotlivých navržených rozvojových ploch na složky životního prostředí. V posouzení SEA jsou hodnoceny nejen posuzované plochy (lokality nového využití území podle specifikace ve schváleném Zadání ÚP), ale celé území obce bobrovice jako součásti území ORP Mladá Boleslav. Vyhodnocení vlivů návrhu Územního plánu obce Dobrovice na životní prostředí (dokumentace SEA) bylo provedeno podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Obsah dokumentace SEA – vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí, je zpracováno jako část „A – Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona“ a podle přílohy č. 5 k vyhl. č. 500/2006 Sb., která stanoví obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Obsah části A pro vyhodnocení územních plánů je rámcově členěn v příloze stavebního zákona do kapitol, jejichž posloupnost, náplň a členění jsou v tomto hodnocení SEA dodrženy. Dokumentace je zpracována podle schválených, obvykle používaných metodik a postupů pro vyhodnocení dané problematiky. Pro zpracování dokumentace SEA byla relevantním způsobem využita „Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb.“, uveřejněná ve Věstníku MŽP v částce 8 v srpnu 2004, která na základě použití metody hodnocení „ex-ante“ se pro zpracování dokumentace SEA považuje za nejefektivnější přístup, protože umožňuje průběžnou optimalizaci posuzované koncepce (návrhu ÚP) z hlediska vlivů na životní prostředí. Posouzení nového funkčního využití území bylo provedeno na základě identifikace možného rozsahu předpokládaných vlivů změny využití území na jednotlivé složky životního prostředí. V obecné rovině je toto posouzení provedeno v kapitole 3, vlivy jednotlivých navržených rozvojových ploch jsou hodnoceny v kapitole 5. Na základě faktů, uvedených v těchto kapitolách, byla sestavena srovnávací tabulka, která zjednodušeně vyjadřuje charakter a významnost zjištěných vlivů a porovnává je s použitím těchto číselných hodnot.
72
SEA Dobrovice
tabulka 5: číselná charakteristika vlivů
negativní vliv pozitivní vliv číselné hodnocení charakteristika číselné hodnocení charakteristika -3 velmi významný +3 velmi významný -2 významný +2 významný -1 málo významný +1 málo významný 0 – bez vlivu
V následující tabulce je provedeno srovnávací hodnocení jednotlivých vlivů, vyvolaných realizací ÚP Dobrovice na vymezené lokality. V levé části kolonky je vliv během výstavby, v pravé po realizaci výstavby, s úvahou uplatnění opatření, navržených pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí, uvedených dále. Rozvojové plochy, navržené v zadání ÚP Dobrovice, jsou pro lepší přehlednost rozděleny do následujících skupin: a) plochy pro bydlení b) plochy pro výrobu cukrovaru c) doprava tabulka 6:hodnocení vlivů název oblast vlivů obyvatelstvo faktor pohody ovzduší povrchové vody podzemní vody zábor ZPF krajinný ráz ÚSES fauna,flóra hluková zátěž celkem
plochy a) +1 -1 -1 -1 0 -2 0 0 -1 -2 -7
+2 +2 -1 0 -1 -2 -1 0 0 0 -1
plochy b) -2 0 -1 -1 0 -2 0 0 -1 -1 -8
+1 -1 -1 -2 -1 -1 -2 -1 -1 -2 -11
doprava -1 -1 -1 -1 -1 -1 0 -1 -1 -1 9
+1 +1 +2 -1 0 -2 0 0 0 0 +1
Hodnocení jednotlivých lokalit je možné brát pouze orientačně s úvahou toho, že vlivy a dopady na životní prostředí se mění v čase a v závislosti na dalších spolupůsobících faktorech Z hodnotící tabulky je zřejmé, že největší negativní vliv na složky životního prostředí má zábor ZPF. Další negativní vlivy se projevují spíše v době výstavby, po dokončení převládají vlivy pozitivní nebo nulové.
73
SEA Dobrovice
7 Navržená opatření
7.1 Opatření pro snížení emisí, hluku a rizika kontaminace v období výstavby Zmírňující opatření jsou navržena především pro období výstavby na plochách obytné zástavby západně a jihovýchodně Dobrovice a u budoucí přeložky komunikace I/38. V obecné míře jsou ale platná i pro výstavbu dalších objektů uvnitř obce. Negativní dopady stavební činnosti a dalších aktivit s ní souvisejících (stavební doprava, příp. recyklace materiálů, odvoz odpadů apod.) lze účinně snížit, případně eliminovat následujícími opatřeními: • Omezit hlučnost používáním kvalitní mechanizace v dobrém technickém stavu s časovým rozvrhem jejího nasazení • Terénní úpravy, stavební práce a přepravu výkopové zeminy a stavebních i konstrukčních materiálů nákladními automobily provádět v denní době • Omezit prašnost řádnou očistou automobilů opouštějících staveniště a během letního období i skrápěním komunikací, popřípadě staveniště • Sypké a prašné materiály budou nakládány a zabezpečeny na automobilech tak, aby nedocházelo k jejich padání na vozovku • V průběhu výstavby zabránit znečišťování komunikací a vnášení nečistot do kanalizace • Veškeré práce budou prováděny způsobem, který minimalizuje nebezpečí úniku znečišťujících látek, nebezpečných vodám povrchovým i podzemním • Pravidelně kontrolovat technický stav vozidel z hlediska jejich ekologické nezávadnosti • V případě úniku kontaminantů zahájit sanační práce okamžitě po jejím zjištění • Likvidace vykácených dřevin bude řešena jejich případným využitím – jako palivové dřevo, dále štěpkováním, případně kompostováním – není možné pálit • Výrazně hlučné stavební operace plánovat tak, aby nedošlo k jejich kumulaci v jednom místě a jedné době. Není-li toto možné, je vhodné naplánovat tyto operace tak, aby v daném místě proběhly v co nejkratším časovém úseku • V průběhu stavebních prací důsledně vypínat nepoužívané technologie a užívat jen technologie splňující požadavky Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanový technické požadavky na výrobky z hlediska emise hluku (ve znění pozdějších předpisů). • Zpracovat plán odpadového hospodářství v souladu se zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech, a prováděcími právními předpisy a zajistit jeho plnění • Specifikovat druhy odpadů (kód, název, kategorie, předpokládané množství), které vzniknou při realizaci staveb a specifikovat způsoby dalšího využití, popř. odstranění těchto odpadů
74
SEA Dobrovice
• • • • • •
Minimalizovat vznik odpadů v etapě výstavby a zajistit přednostní využití nebo recyklaci vzniklých odpadů Skládka vybouraného a přebytečného materiálu je možná pouze na povolené řízené skládce Likvidace odpadů musí probíhat v zařízeních, která jsou k tomuto účelu určena a schválena Odpady musí být shromažďovány a roztříděny podle jednotlivých druhů a kategorií Odpady vzniklé při stavbě musí být předány k využití nebo odstranění pouze oprávněné osobě (dle zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech) Po ukončení stavby bude nezastavěný terén neodkladně upraven v travnatých plochách dle normy ČSN DIN 18 917 (zakládání trávníků).
7.2 Opatření na ochranu podzemních a povrchových vod Nejvýznamnějším opatřením na poli ochrany podzemních i povrchových vod bude vybudování retenčních a zasakovacích objektů v Dobrovici. •
V ochranných pásmech vodních toků nesmí být prováděna jakákoliv manipulace s ropnými látkami ani jejich skladování
•
Nesmějí zde být prováděny žádné opravy mechanismů a nedoporučuje se ani jejich parkování
•
Pro všechny prováděcí firmy stanovit povinnost vybavit staveniště prostředky pro záchyt úkapů a jiných úniků ropných látek
•
Na plochách zařízení staveniště musí být stavební mechanismy vybaveny dostatečným množstvím sanačních prostředků pro případnou likvidaci ropných látek
•
Pokud by při zemních pracích byla zastižena hladina podzemní vody, je třeba dodržovat obecné zásady ochrany podzemních vod před znečištěním, tj. především nemanipulovat v těchto místech s nebezpečnými látkami, zejména ropnými.
7.3 Opatření na ochranu fauny, flóry, ÚSES •
Rodová a druhová skladba navržené zeleně musí vycházet z původních rostlinných společenstev. Ovlivnění flóry nevzniká jen kácením a skrývkami v průběhu stavby, ale může vzniknout i případnou nevhodnou výsadbou a zavlečením nepůvodních druhů. Doporučujeme, aby projekty sadových úprav byly zpracován odborně způsobilou osobou a konsultovány s pracovníky příslušného orgánu ochrany přírody, zejména z hlediska druhové sklady a způsobu uplatnění v exteriéru. Návrh vhodných místních druhů pro výsadbu musí vycházet ze znalosti stanovištních podmínek v místě stavby.
•
Zvýšenou pozornost je nutné věnovat i okamžité rekultivaci ploch po dokončení stavby. Na neudržovaných plochách probíhá rychle nálet invazních druhů rostlin a dřevin. Při absenci údržby ploch pak hrozí sukcese neofyt a zaplevelení. Proto je
75
SEA Dobrovice
nutné zajistit následnou údržbu všech zelených ploch a ochranu proti neofytům, které se na stavbu během realizace a po jejím ukončení dostanou, a dále zajistit adekvátní péči o zeleň (kropení, sekání trávníků) •
Zajistit pravidelnou péči a údržbu doprovodné zeleně minimálně po dobu pěti let od ukončení stavby, aby mohla postupně plnit požadované funkce.
•
Kácení mimolesní zeleně bude prováděno mimo vegetační období (v době říjen – březen).
•
Stávající dřeviny, které mají být zachovány, budou při stavebních činnostech chráněny dle ČSN DIN 18 920 (ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech) – nejlépe pevným oplocením nebo obedněním do výšky 1,8 m.
•
Do vegetačních úprav v rámci ploch zeleně budou používány výhradně domácí dřeviny odpovídající daným podmínkám.
•
Na plochách ÚSES a v jejich blízkosti je nutno vyloučit činnosti, které by mohly vést k ochuzení druhové bohatosti a snížení ekologické stability. Veškeré zásahy (včetně údržby) musí být podřízeny zájmu o funkčnost ÚSES a musí být koordinovány s příslušným orgánem ochrany přírody.
7.4 Opatření na ochranu krajinného rázu K ochraně krajinného rázu může výraznou měrou přispět: • preferování staveb, které vycházejí z charakteru původní zástavby. • • • •
zahrnout začlenění všech zástavbových ploch do krajiny tak, aby byl zachován urbanistický charakter území a jeho harmonické měřítko navrhnout ozelenění, které vychází z původních druhů (ve spolupráci s příslušnými orgány) inženýrské sítě umisťovat pod zem tak, aby neomezovaly výsadbu stromů, při výstavbě budov i výsadbě zeleně dbát na zachování tradičních výhledů a průhledů a měřítek staveb zejména mimo Dobrovice.
7.5 Opatření na ochranu archeologických a architektonických památek Celé řešené území je nutno považovat za území archeologického zájmu podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Při zásazích do terénu na takovém území může dojít k narušení archeologických nálezů a situací. Při veškerých zásazích do terénu je tedy nutno tento záměr oznámit archeologickému pracovišti a umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu. •
Textová část návrhu ÚP stanovuje architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt.
Veškeré udržovací práce – opravy, rekonstrukce a restaurátorské nebo jiné úpravy kulturních památek nebo jejich prostředí je třeba předem odsouhlasit s výkonným orgánem státní památkové péče.
76
SEA Dobrovice
8 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do ÚPD a jejich zohlednění při výběru variant řešení Podle Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), schváleného usnesením vlády ČR ze dne 17. května 2006 pro řešení územního plánu obce Dobrovice nevyplývají z PÚR ČR žádné větší závazky. Zastavěné území obce Dobrovice je vymezeno podle § 58 zákona č. 183 /2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Hranice zastavěného území je vymezena k datu zpracovávání návrhu územního plánu. Územní plán vytváří územně technické podmínky pro všestranný rozvoj obce a tím trvale podporuje stabilizaci trvale žijících obyvatel. Návrhem ÚP nedochází ke změně významu a funkce obce Dobrovice ve struktuře osídlení. V technické infrastruktuře se zdůrazňuje její funkce pro zabezpečení kompletního územního rozvoje obce, který je v kontextu s cíli rozpracovaných Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Na úseku ochrany přírody, krajiny a nemovitých kulturních hodnot se zdůrazňuje význam těchto ploch pro celkový rozvoj obce. Pro posuzované území nejsou stanoveny žádné zvláštní nebo určité cíle ochrany životního prostředí na mezinárodní ani vnitrostátní úrovni. Pro dané území lze uvažovat pouze obecné cíle, stanovené v relevantních materiálech na různé úrovni. Výčet koncepcí, které jsou brány v potaz při tvorbě územního plánu, je proveden v kapitole 1.
77
SEA Dobrovice
9 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPD na životní prostředí Pro včasné podchycení případných nepříznivých vlivů na životní prostředí, které by vyplynuly z realizace záměru, navrhujeme zajistit sledování některých jevů, aby mohly být včas zjištěny a řešeny případné nežádoucí tendence. Návrh sledování vychází především z vyhodnocení stávajícího stavu životního prostředí a z vyhodnocení předpokládaných vlivů změn využití území. Hlavní vlivy ve svém konečném důsledku znamenají změnu funkčního využití ploch, kdy se území nezastavitelné (ZPF) mění na zastavitelné. Zábor ZPF je změna trvalá a nevratná, bez možnosti kompenzace. V zastavěném území existuje teoretická možnost, že dojde ke kontaminaci povrchových vod jednak ropnými látkami z místního silničního provozu (úkapové množství, technologická nekázeň), jednak ze zimního ošetření komunikací. Tento předpoklad se týká nejen nově zastavěných ploch, ale celého území obce. Doporučujeme provádět dvakrát ročně kontrolu kvality povrchové vody ve vodotečích a také ve studnách a vodovodu. V prvních letech po výsadbě je nutné sledovat stav porostů izolační a dekorační zeleně podél komerčních ploch, veřejné zeleně navržené v obytných zónách, ochranné a izolační zeleně kolem ploch výroby. Péče o mladé sazenice probíhá po dobu 4 – 7 let podle klimatických a morfologických poměrů lokality. Sazenice listnatých stromků je nutné po tuto dobu chránit oplocením proti ohryzu zvěří. Sazenice je nutné v období sucha zalévat a odstraňovat plevel z jejich okolí. Dále je potřeba na nově osázených plochách sledovat výskyt neofytů a invazních rostlinných druhů. Indikátorem pro město Bobrovice by mohla být aplikovaná sada indikátorů udržitelnosti sady Civitas z certifikované sady indikátorů výzkumu pro MMR.
78
SEA Dobrovice
10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů V předloženém dokumentu je hodnocen vliv návrhu územního plánu obce Dobrovice na životní prostředí (dokumentace SEA). Hodnocení, které je součástí vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území, je vypracováno na základě požadavku Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, jako dotčeného orgánu k posuzování vlivů na životní prostředí. Obsah dokumentace SEA – vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí je zpracováno jako část „A – Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona“ a podle přílohy č. 5 k vyhl. č. 500/2006 Sb., která stanoví obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Územní plán obce Dobrovice vychází z republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, obsažené v Politice územního rozvoje České republiky a akcentuje následující priority: •
Při stanovování funkčního využití území zvažuje ochranu přírody, hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel.
•
Vytváří podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu.
•
Podle místních podmínek vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny..
•
Vytváří podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod.
ÚPD Dobrovice není navržena ve variantách. Variantní řešení ÚP je vyhodnoceno pouze k tzv. „nulové variante“, tj. k současnému stavu. Dokumentace SEA (vyhodnocení vlivů návrhu ÚP obce Dobrovice na životní prostředí) shromažďuje a vyhodnocuje vlivy plánovaných změn využití území na jednotlivé složky životního prostředí, a to jak během výstavby, tak v době provozu. Vzhledem k tomu, že dokumentace SEA je součástí celého kompletního návrhu ÚP Dobrovice, nezařazujeme do příloh dokumentace SEA výkresy a grafické přílohy, které jsou součástí návrhu územního plánu. Navrhovaný územní plán obce Dobrovice spočívá v jiném využití území u navržených rozvojových ploch bydlení a výroby. Z předchozího popisu vlivů na životní prostředí vyplývá, že dopady na jeho jednotlivé složky nebudou nijak významné a projeví se převážně v období výstavby. Účinnými technickými opatřeními je možné tyto dopady kompenzovat, případně zcela eliminovat.
79
SEA Dobrovice
11 Závěr V předloženém dokumentu je hodnocen vliv návrhu územního plánu obce Dobrovice na životní prostředí (dokumentace SEA). Hodnocení je součástí vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území. Na základě informací o záměru, údajů o stavu životního prostředí v zájmovém území a případných dalších relevantních podkladů, byly identifikovány a zhodnoceny vlivy daného záměru na okolní životní prostředí a obyvatelstvo. Územní plán zachovává původní obraz osídlení. Navržené lokality navazují často na stávající zástavbu a rozvíjejí ji, řada lokalit je převzata z předchozí ÚPD. V technické infrastruktuře se zdůrazňuje její funkce pro zabezpečení kompletního územního rozvoje obce, který je v kontextu s cíli rozpracovaných Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Na úseku ochrany přírody, krajiny a nemovitých kulturních hodnot se zdůrazňuje význam těchto ploch pro celkový rozvoj obce. Veškeré udržovací práce – opravy, rekonstrukce a restaurátorské nebo jiné úpravy kulturních památek nebo jejich okolí, doporučuje návrh ÚP předem odsouhlasit s výkonným orgánem státní památkové péče. Podrobnější charakteristika ploch zabíraných pro rozvoj obce je provedena v kapitole 5, včetně výměr jednotlivých ploch a jejich rozdělení na plochy v zastavěném území a mimo něj. V následující tabulce je uvedena zjednodušená verze tohoto přehledu, ve které jsou jednotlivé plochy sloučeny do skupin podle svého využití. Předpokládané možné vlivy a jejich kompenzace jsou podrobně popsány v předložené dokumentaci SEA (kapitoly 5, 6 a 7). Zde uvádíme pouze základní charakteristiku vlivů navržených ploch na životní prostředí.. •
Navýšení hluku a imisí v ovzduší, snížení faktoru pohody v obci budou pouze dočasné a lze je účinně snížit vhodně volenými technickými opatřeními.
•
Realizace výstavby uvnitř obce nebude mít negativní vliv na chráněné rostliny nebo živočichy.
•
Nebude mít negativní vliv na prvky lokálního ÚSES.
•
Dešťové vody budou likvidovány přímo na pozemcích příslušných staveb výroby a bydlení, odvedení ze zpevněných komunikací je nutné řešit v projektové přípravě.
•
Splaškové vody budou odváděny do splaškové kanalizace, případně řešena jejich likvidace u jednotlivých objektů. Splachové vody budou zasakovány nebo zadrženy v retenci na pozemcích investorů.
•
Pro obec je nutno zajistit vodovod, protože kvalita vody je nedostačující a zřejmě se nebude lepšit
80
SEA Dobrovice
•
Obec je plynofikovaná, rovněž u nových domů se předpokládá vytápění zemním plynem a proto je nutno zajistit dostatečnou kapacitu plynovodu do dalšího období.
•
Jako nejvýznamnější negativní vliv je nutné hodnotit trvalý zábor ZPF. Je však nutné vzít v úvahu fakt, že při koncepčním a plánovaném rozvoji katastrálního území, kde je podíl zemědělské půdy cca 75% rozlohy, není možné se záborům ZPF vyhnout.
•
Územní plán vymezuje a respektuje prvky lokálního ÚSES a zároveň navrhuje další kroky k ochraně přírodního prostředí (krajinu doplnit o dříve zaniklé meze, plochy drobných remízků, s prvky ÚSES a při vodotečích vytvořit pásy trvalých travních porostů o šířce cca 10 m, doplněné na vhodných místech pestrými skupinami dřevin.
Z hlediska ochrany jednotlivých složek životního prostředí nepředstavuje využití nových ploch, specifikovaných návrhem ÚP, podstatný negativní dopad. Závěrem lze konstatovat, že návrh ÚP Dobrovice jako celek je realizovatelný. Z vyhodnocení dostupných podkladů vyplývá, že předpokládané negativní ovlivnění složek životního prostředí není významné a že tyto negativní vlivy lze účinně kompenzovat dodržením všech právních předpisů a norem a s použitím navržených opatření, specifikovaných v kapitole 7. Návrh ÚP Dobrovice bude mít i pozitivní vlivy pro rozvoj a lze jej doporučit ke schválení.
81
SEA Dobrovice
12 Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska Identifikační údaje Název koncepce Územní plán Dobrovice Předkladatel Název organizace: Zpracovatel Návrhu územního plánu Název organizace: URBAPLAN spol. s r.o. Adresa: Komenského 266/3, 500 03 Hradec Králové 1 IČ: 42195454 Umístění koncepce Kraj: Středočeský Okres: Mladá Boleslav Obec: Dobrovice a Bojetice, Holé Vrchy, Chloumek, Libichov, Sýčina, Týnec a Úherce Katastrální území: Dobrovice, Bojetice, Holé Vrchy, Chloumek u Mladé Boleslavi, Libichov, Sýčina, Týnec u Dobrovice a Úherce. Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Vyhodnocení v rozsahu podle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, s fakultativním přihlédnutím k příloze č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, bylo vypracováno autorizovanou osobou – Mgr.Michael Pondělíček, Ph.D., č.j. osvědčení 5786/920OPV/93. Veřejné projednání Bude doplněno (místo, čas, datum) Opatření k minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí Jako možná opatření přijatá pro zmírnění některých vlivů na přírodu, životní prostředí a ochranu zdraví obyvatel v dalším procesu přijímání změn územního plánu a regulace výstavby v katastru obce lze navrhnout tato opatření: Z důvodu možné nenávratné ztráty půdy, je třeba přijmout všechna opatření k jejímu zachování. V místě odnětí bude před zahájením prací provedena skrývka svrchní kulturní vrstvy půdy do odpovídající hloubky. Sejmutá ornice a podorničí bude dočasně zabezpečena proti úletům prachu a uložena na deponii a postupně využita k rekultivacím a výsadbám zeleně a ÚSES prováděným okolí, či k navýšení mocnosti ornice na vybraných zemědělských pozemcích v okolí. Zajistit aby nedošlo k razantním změnám v objemu odtoku dešťových vod z lokalit výstavby jak obytných domů (zejména v Dobrovicích vzhledem k rozsahu ploch), tak výstavby ploch pro cukrovar – vlivem navýšení zastavěných ploch a klimatické změny (nárazové a přívalové srážky) – lze to prostřednictvím svodu vody přes nově vytvářené retenční nádrže nebo vsakovací objekty (cukrovar) a do nezastavěných ploch a recipientů a podobně.
82
SEA Dobrovice
Upřesněné záměry dostavby ploch cukrovaru podřídit procesu EIA, pokud budou podléhat svojí kapacitou nebo rozsahem ustanovení § 4 Zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. EIA proces se samozřejmě dotýká také přeložek komunikací I. třídy a nelze vyloučit možnost podlimitního posouzení ani u dalších navrhovaných staveb, např. u jednorázové zástavby domů k bydlení s infrastrukturou o plošné větší výměře. Je nutno v následujícím období vytvořit koncepci obce Dobrovice pro zásobování pitnou vodou a současně také koncepci zásobování nových ploch pro bydlení plynem nebo jinými zdroji tepla tak, aby došlo k zajištění odpovídajících zdrojů včas. Pro realizaci přeložky I/38 „obchvat Libichov“ (veřejně prospěšná stavba) zpracovat další detailní opatření která budou součástí dokumentace EIA a pro záměr závazná. Prvky ÚSES v zemědělské krajině nevázat na komunikace, polní cesty a dopravní trasy, ale na linie a spojnice v krajině při projekci změn ÚSES a při přípravě KPÚ. Vzhledem k povaze záměrů rozvoje je nutno dbát na nedotknutelnost území NATURA 2000 a současně RBC 1234 regionálního ÚSES – Chlum u Nepřevázky jako oblasti kde je nutné dodržení všech zákonných norem o V rámci zpřesněného návrhu zkapacitnění ž. trati Mladá Boleslav - Nymburk v rámci vymezeného koridoru rovněž zohlednit vzdálenost nejbližší obytné zástavby a to i navržené (Sýčina), tak aby byly splněny hygienické limity, pokud to nebude možné, je nezbytné navrhnout vhodná protihluková opatření. Doplnit v rámci EIA také detailně prvky ÚSES v místech přechodu a podle běhu žel.trati Automatické je dodržování všech dalších opatření vyplývajících z limitů územního plánu, právního rámce České republiky a navazujících předpisů a také doporučených opatření v kapitole 7 této dokumentace, která je pak plně dostačující pro realizaci jednotlivých dalších a menších návrhů staveb vyplývajících z návrhů obsažených v ÚP. Z předloženého vyhodnocení vlivů návrhu ÚP obce Bobrovice na ŽP vyplývá, že lze souhlasit s navrženými lokalitami rozvoje obce a lze souhlasit i s předloženým návrhem ÚP Dobrovice jako s celkem.
83
SEA Dobrovice
12.1 Návrh stanoviska dotčeného orgánu KrÚ Středočeského kraje Stanovisko příslušného úřadu k vyhodnocení koncepce (územně plánovací dokumentace) za předpokladu naplnění výše stanovených podmínek: Krajský úřad Středočeského kraje jako příslušný orgán podle § 22 písm. b) a e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, na základě Vyhodnocení vlivů Územního plánu obce Dobrovice na životní prostředí, vyjádření příslušných obcí, dotčených správních úřadů a veřejnosti a výsledků veřejného projednání konceptu řešení územně plánovací dokumentace a návrhu souborného stanoviska vydává podle §10i téhož zákona SOUHLASNÉSTANOVISKO ke koncepci Územní plán obce Dobrovice Na základě uvedených skutečností lze formulovat závěr, že Územní plán Dobrovice je v souladu se základními principy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Datum vyhotovení Vyhodnocení: prosinec 2013 Podpis oprávněného zástupce předkladatele:
………………………………….
Podpis zpracovatele Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí:
…………………………………. Mgr.Michael Pondělíček, Ph.D.
84
SEA Dobrovice
13 Seznam použitých podkladů Culek, M., eds, (1995): Biogeografické členění České republiky.- Enigma, Praha Gremlica T. (2005): Analytická studie stavu krajiny Kladenska v částech narušených těžbou černého uhlí.-Ústav pro ekopolitiku o.p.s. Praha Kříž K.(2006) : Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006-2016.- Český svaz ochránců přírody Vlašim za podpory Státního fondu pro životní prostředí Mašek J. (1990): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000, list Buštěhrad.- Ústřední ústav geologický Praha
Míchal I., Petříček V., 1988 : Bilance významných krajinných prvků ČR. SÚPOP, Praha Kárník V. et al. (1988): Mapy seismického rajónování.- GFÚ AV Praha Maděra P., Zimová E. (2005): Metodické postupy projektování lokálního ÚSES.-Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně Urbaplan. (2012): Územní plán Dobrovice – Průzkumy a rozbory URBAPLAN (2013): Textová část ÚP Dobrovice Program rozvoje Středočeského kraje (CityPlan s.r.o., 2006). Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1–166. Šťastný, K. et al. 1987: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973/1977. Academia, Praha ÚP VÚC Pražského regionu; Středočeský kraj 2006; http://www.wmap.cz/vucprazskyregion Územně analytické podklady ORP Mladá Boleslav.- M.Ú. města Mladá Boleslav
Webové zdroje: Geoportál CENIA Metainformační systém MŽP Portál veřejné správy Portál životního prostředí MŽP ČR Stránky obce Dobrovice
85
SEA Dobrovice
14 Seznam příloh
1. Přehledný výkres zájmového území 2. Hlavní výkres ÚP Dobrovice
86
