Inovační záměr
Příloha č. 1
Pilotní výzva OP LZZ na podporu sociálních inovací Hledáme sociální inovace, tedy nová řešení přetrvávajícího problému v sociální oblasti. Prvním krokem k vypracování inovačního projektu je vytvoření inovačního záměru, tedy zpracování základní informace o Vámi zamýšlené inovaci. Inovační záměr bude expertně posouzen a případně budou ve formě konzultace doporučena jeho doplnění. Na základě konzultace žadatel vypracuje inovační přílohu k projektové žádosti v aplikaci Benefit. Inovační příloha má stejnou strukturu jako inovační záměr, ale díky konzultaci by měla představovat kvalitativní posun odpovídající potřebám hodnocení inovačních projektových charakteristik (jejich přehled zahrnuje text výzvy). Sociální inovace je z definice nové, dosud nerealizované řešení spojené s riziky a nejistotami. Inovační záměr představuje pouze výchozí krok. Inovátor by nicméně už v této fázi měl vědět, jaký problém chce řešit, v čem je toto řešení potřebné, nové a lepší oproti stávajícím přístupům, jaké jsou základní charakteristiky inovace – zejména zahrnuté inovační fáze, zapojení cílové skupiny jako spolutvůrce inovace, rozsah inovace (sektorový, územní, časový), předpokládaný dopad a jeho evaluace, podmínky zavedení a šíření inovace. Základní pojmy v oblasti sociálních inovací a jejich projektové realizace jsou objasněny v Příručce pro tvorbu a realizaci inovačních projektů, která je uložena u výzvy na www.esfcr.cz. Pozn.: celkový rozsah inovačního záměru je omezen na max. 6 stran. Název inovačního záměru:
Mzdové účetnictví – rychle, levně a s podporou osob se zdravotním postižením Jméno navrhovatele: Ing. Karin Klusová Organizace: HANDI JOBS, o.s. E-mail:
[email protected] 1. Stručné shrnutí záměru Podstata Vaší inovace: jaký problém chcete řešit, proč je toto řešení důležité (společensky potřebné), v čem spočívá novost Vašeho řešení a v čem je toto řešení lepší oproti stávajícím přístupům, jaké jsou klíčové kroky inovačního řešení a jak budete hodnotit jeho impakt.
Předkládaný inovační záměr řeší problém zaměstnanosti specifické skupiny na trhu práce – osob s těžším zdravotním postižením. Zaměstnávání těchto osob prozatím stát podporuje (např. formou poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě - § 78 zákona č 435/2004 Sb. o zaměstnanosti) – jsou zde i další možné formy podpory, jak ze strany ÚP, tak i dalších projektů z EU, nicméně toto zaměstnávání bez jakékoli podpory není pro zaměstnavatele zajímavé. Tyto příspěvky se však postupně snižují a jejich poskytování je zpřísňováno, dle praxe z ostatních států EU např. Velké Británie, kde existují jen ve velmi omezené míře a jsou spíše symbolické. Na Slovensku nejsou poskytovány plošně jako v ČR, ale jen na přesně definovaný účel. V současné době v ČR - podle § 81 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti jsou zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru zaměstnávat osoby se zdravotním postižením výši povinného podílu, který činí 4 % z celkového počtu zaměstnanců. Tuto povinnost mohou splnit několika způsoby: 1) zaměstnáním těchto osob v jakémkoli pracovním poměru, 2) náhradním plněním – odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, 3) odvodem do státního rozpočtu
-
viz příloha č. 1a) s podrobnějším popisem této problematiky.
1 Tyto příspěvky se však postupně snižují a jejich poskytování je zpřísňováno, dle praxe z ostatních států EU např. Velké Británie, kde je zaměstnání těchto osob formou prestiže firmy, se dá i v ČR do budoucna očekávat
Příloha č. 1
stále menší a menší podpora zaměstnávání této vyloučené skupiny na trhu práce. Cílem překládaného inovačního záměru je tedy zavedení a odzkoušení „produktu“, který by umožňoval zaměstnávání těchto osob bez příspěvků a finanční podpory ze strany státu. Dalším dílčím cílem předkládaného záměru je umožnění sociálního kontaktu těchto osob ve spojitosti s formou práce v domácím prostředí. Lidé s těžkým zdravotním postižením mají omezené možnosti každodenního docházení a dojíždění do zaměstnání, neboť je zde ještě velice málo objektů, které se vyznačují plnou bezbariérovosti. Lidé s těžším zdravotním postižením, sice pobírají od státu invalidní důchod, ale v případě, že k tomuto nemají další příjmy, např. ze zaměstnání, jsou příjemci dalších státních dávek např. příspěvku na bydlení, neboť aktuální výše invalidních důchodů našich klientů je velmi nízká. Tzn., že tyto osoby by již nebyly příjemci těchto dávek, ale navíc by do státního rozpočtu odváděli platby – zdravotní pojištění, sociální pojištění, daně, apod. Poskytovaný „produkt“ by spočíval v tom, že bychom prostřednictvím zaměstnávání osob se zdravotním postižením poskytovali mzdové účetnictví firmám, které nemají své mzdové účetní a tuto službu odebírají formou outsourcingu. Malé a střední firmy většinou nemají mzdové účetní v zaměstnaneckém poměru, vzhledem ke specifickému rozložení pracovní doby – největší množství práce je na začátku a na konci měsíce. Výhoda pro firmy v případě odebrání této služby od naší skupiny/firmy: - podpora osob se zdravotním postižením – lze použít pro zvýšení image/prestiže firmy, - možnost splnění náhradního plnění – viz výše, - levnější nákup služby. V dalším výhledu – po úspěšném rozjetí projektu se může firma zaměřit na rozšíření a poskytování vedení celého účetnictví firmám. 2. Popis problému, který inovace řeší Problém, jeho příčiny, dosavadní řešení a jeho nedostatečnost: identifikujte problém, jeho příčiny a důsledky (stávající, předpokládané), objasněte, jak byl nebo je problém dosud řešen, proč se nepodařilo problém zatím vyřešit, proč je potřebné inovační řešení; rozsah problému a jeho předpokládaný vývoj se pokuste kvantifikovat.
Problém řeší: 1) zaměstnání skupiny osob s těžším zdravotním postižením, které je problematicky uplatnitelná na trhu práce – problém s každodenní docházkou do zaměstnání a bezbariérovosti objektů zaměstnavatelů, 2) problém sociálního kontaktu TZP (osoby s těžším zdrav. postižením) – mají omezený sociální kontakt a v případě, že nemají zaměstnání tak velmi malý. Navrhované řešení umožňuje propojení domácí práce – práce v domácím prostředí – toto je nejlépe uzpůsobeno zdravotnímu postižení TZP – a docházení do zaměstnání dle potřeby - nebude každodenní a sídlo bude splňovat podmínky bezbariérovosti vč. dalších požadavků, např. parkování, 3) zaměstnavatelé nad 25 zaměstnanců mohou odbíráním této služby splnit svou zákonnou povinnost – viz výše § 81, zákona o zaměstnanosti. Cílovou skupinou pro námi nabízený produkt budou společnosti/firmy/zaměstnavatelé, kteří v současné době odebírají tuto službu od účetních firem, případně OSVČ, které nezaměstnávají TZP a nemohou tedy poskytovat tuto službu jako náhradní plnění. Účetní firmy také většinou nemají možnost homeoffice pro své zaměstnance – problém přenositelnosti účetních programů a většinou se potýkají s problémy pravidelné vytíženosti svým zaměstnanců během běžného měsíce.
2
Příloha č. 1
Postup řešení: 1) výběr vhodných klientů (společností, firem, zaměstnavatelů), 2) zaškolení – osoby s TZP projdou rekvalifikačním kurzem – Mzdové účetnictví (160 hod. teoretické výuky, dle akreditace). 3) zajištění prostor, techniky pro realizaci nabízeného „produktu“, 4) další práce se skupinou TZP – praktický nácvik v účetním programu, 5) práce osob s TZP pod dozorem lektora a mentora, ve známém (rodinném) prostředí, 6) samostatná práce osob s TZP – v případě problému a dotazů pomoc lektora a mentora, namátková kontrola práce, 7) pravidelné schůzky a seznámení se změnami v nabízené oblasti, 8) rozšíření kolektivu v případě zvýšení zájmu o „produkt“, 9) rozšiřování klientely (zaměstnavatelů), kteří mají zájem o nabízený „produkt“, 10) rozšíření činnosti – poskytování vedení celého účetnictví firmám.
3. Změna dosažená sociální inovací Cíle a cílové skupiny inovace: v návaznosti na bod 2 objasněte cíle, kterých má být dosaženo díky Vaší inovaci a způsob hodnocení úspěšnosti jejich dosažení; na koho je sociální inovace zaměřena a jak bude cílová skupina zapojena do inovačního řešení (jako spolutvůrce inovačního řešení).
Cílovou skupinou jsou osoby s těžším zdravotním postižením (TZP). Cíle: 1) zaměstnání této skupiny, 2) příjmy do Státního Rozpočtu (SR) od této skupiny a ponížení plateb ze SR této skupině (poskytování menších dávek ze systému), 3) zlepšení vzdělanosti této cílové skupiny – školení, kurzy, 4) zlepšení duševního zdraví této skupiny – umožněním sociálního kontaktu a podpora potřebnosti osob s TZP – práce má smysl, přináší příjmy i sociální kontakt. Zlepšení duševního zdraví může přispět i ke zlepšení zdravotního stavu klientů a může vést např. k menším výdajům ze zdravotního pojištění, např. méně návštěv u lékařů, méně léků, apod. Skupina bude zařazena formou zaměstnání a formou poskytovatelů služby vedení mzdového účetnictví firmám. Úspěšnost bude hodnocena počtem firem (klientů) pro které bude mzdové účetnictví vedeno (případně výší obratu). 4. Novost a jedinečnost inovace Srovnání se stávajícím řešením: objasněte, v čem spočívá novost Vašeho řešení oproti stávajícím přístupům a v jakém měřítku jde o nové řešení (v rámci organizace, regionu, země, oboru, sektoru, cílové skupiny ad.); uveďte, zda bylo Vaše řešení (nebo jeho obdoba) někde realizováno (případně i neúspěšně) a tuto informaci doplňte odkazem.
Dosud zaměstnavatelé odebírají tuto službu od účetních firem, které nezaměstnávají osoby s TZP a nemohou tedy poskytovat tuto službu jako náhradní plnění. Účetní firmy také většinou nemají možnost homeoffice pro své zaměstnance – problém přenositelnosti účetních programů a většinou se potýkají s problémy pravidelné vytíženosti svým zaměstnanců během běžného měsíce. Od stávajících klientů – firem – a spolupracujících organizací – vč. agentur práce nemáme informace, že by tuto službu nakupovali nebo je pro ně prováděli osoby se zdravotním postižením. Již některé projekty EU (v oblasti vzdělávání, tedy přes ESF ČR) byly zaměřeny na vzdělávání v této oblasti pro osoby s TZP, ale neřešily další uplatnění těchto osob, vyjma krátkodobé podpory (po dobu 6ti měsíců) pro zaměstnavatele. Předkládány projekt řeší tuto problematiku komplexněji – projekt je schopen po uvedení do praxe samostatného a dlouhodobého fungování, je schopen se sám uživit, prodat ….jsou zde výhody a pozitiva jak pro samotné klienty – cílovou skupinu, odběratelé služeb – firmy, kterým bude mzdového účetnictví vedeno a v neposlední řadě také pro stát – viz body níže.
3
5. Zlepšení a dopad inovace
Příloha č. 1
Zlepšení a hodnocení účinku (dopadu)inovace: objasněte, proč je Vaše inovační řešení lepší oproti stávajícímu přístupu a jak jeho přínos prokážete (jde o vyjádření rozdílu oproti stávajícímu a inovačnímu řešení a o volbu metody hodnocení dopadu); uveďte podmínky dosažení předpokládaného účinku inovace (jeho maximalizace), případně jeho omezení (vnitřními nebo vnějšími faktory).
Zlepšení jak pro cílovou skupinu – osoby s TZP: 1) zaměstnání této skupiny, 2) zlepšení vzdělanosti této skupiny – školení, kurzy, 3) zlepšení duševního zdraví této skupiny – umožněním sociálního kontaktu a podpora potřebnosti osob s TZP – práce má smysl, přináší příjmy i sociální kontakt. Zlepšení duševního zdraví může přispět i ke zlepšení zdravotního stavu klientů a může vést např. k menším výdajům ze zdravotního pojištění. Pro stát: Zlepšení pro zaměstnavatele: 1) př my do SR od této skup ny a pon žen p ateb ze SR této skup ně (poskytován menš ch dávek se 1) Dosud zaměstnavatelé odebírají tuto službu od účetních firem, které nezaměstnávají osoby s TZP a systému) nemohou tedy poskytovat tuto službu jako náhradní plnění. 2) z epšen duševn ho zdrav této skup ny které může př spět ke z epšen zdravotn ho stavu k entů a 2) Účetní firmy také většinou nem ají možnost homeoffice pro své zaměstnance – problém může vést např k menš m výda ům ze zdravotn ho po štěn – éky návštěvy ékařů… přenositelnosti účetních programů a většinou se potýkají s problémy pravidelné vytíženosti svým zaměstnanců během běžného měsíce. Pro stát: 1) příjmy do SR od této skupiny a ponížení plateb ze SR této skupině (poskytování menších dávek ze systému), 2) zlepšení duševního zdraví této skupiny, které může přispět i ke zlepšení zdravotního stavu klientů a může vést např. k menším výdajům ze zdravotního pojištění – léky, návštěvy lékařů, apod. 6. Nároky inovačního řešení Přímé a nepřímé: uveďte zdroje (finanční, personální ad.), které vyžaduje Vaše inovační řešení, a to přímé (nárokované v projektové žádosti) a případně nepřímé (další náklady např. pro realizaci navazujících fází inovačního cyklu, zavedení a šíření inovace ad.).
1) Pronájem prostoru pro výkon práce – musí splňovat podmínky bezbariérovosti, dobré dostupnosti pro osoby s TZP, možnosti parkování, apod. 2) Nemusí se kupovat IT vybavení pro všechny klienty cílové skupiny – většinou mají NTB v osobním vlastnictví (mnohdy se jedná o jejich jediné spojení s okolním světem), byly by zakoupeny jen 2 až 3 NTB do pronajatých prostor pro potřeby pro lektorů a mentorů, a pro potřeby výuky, zakoupení l ks multifunkčního zařízení s e síťovým připojením, aby jej mohli využívat všichni osoby s TZP, které se budou v dané době podílet na poskytování nabízeného „produktu“. 3) Zakoupení licencí účetního programu – počítáme potřebu 10 ks licencí, nákup bude uskutečněn na základě průzkumu trhu dle nabídky min. 3 subjektů. 4) Personální zajištění – realizační tým předkládaného projektu bude sestaven s manažera/ky projektu, finančního manažera/ky projektu, lektora, resp. lektorů, kteří budou školit RK – mzdové účetnictví (tento rekvalifikační kurz má akreditovaný společnost HANDI HELP SERVIS, v.o.s., jejíž funkci statutárního orgánu zastává Ing. Karin Klusová, která zastupuje i žadatele, tzn lektoři budou interní na DPČ), dále práci s účetním programem a dále školení o změnách v oblasti mzdového účetnictví. Dále bude v realizačním týmu mentor/ka pro poskytování poradenství a kontrolu práce. Službu bude v průběhu realizace projektu nabízet projektový a finanční manažer v rámci pracovní náplně své pozice v projektu a dále dle zvyklostí společnosti bude nabídky tvořit již funkční tým žadatele. Po skončení projektu, bude tuto službu dále nabízet stávající tým, který bude spolupracovat s realizačním týmem již v průběhu realizace projetu. V rámci realizace projektu vydáme min. 3 inzeráty v celostátním tisku, při zahájení projektu, po proškolení osob s TZP a na konci projektu. Dále budou vytvořeny informační letáky s informacemi o nabízeném „produktu“, jeho výhodách, apod. Letáky budou v průběhu realizace projektu diseminovány mezi podnikatelské subjekty. Ty subjekty, které o nabízený „produkt“ budou mít zájem, bude navázána spolupráce formou Smlouvy o poskytování služeb mzdového účetnictví. Po ukončení projektu budeme „produkt“ nabízet přes obchodní zástupce, majitele, jednatele, apod. 4
7. Fáze inovačního řešení (inovačního cyklu)
Příloha č. 1
Objasněte, jakou fázi nebo fáze inovačního cyklu zahrnuje Vaše inovační řešení a jaké budou (hodnotitelné) milníky těchto fází; pokud předpokládáte realizaci pouze části inovačního cyklu, objasněte průběh (výsledky) předchozích fází (např. realizovaných v minulých projektech nebo jinými subjekty), resp. předpoklad realizace následných fází (např. podmínky udržení a šíření inovace, jejího promítnutí do systémových změn). Fázeinovačníhořešení(členěnímůžebýtpodrobnější): 1. Identifikace problému (jeho příčin, kontextu, rozsahu, dopadu, poptávky po řešení) 2. Vývoj postupů řešení (prototypizace, formulace hypotéz, vytvoření variant, příprava pilotu) 3. Demonstrace a zlepšování (prokázání hypotéz, pilotáž funkčnosti navrhovaného řešení) 4. Rozvoj a udržení (replikace řešení a jeho rozšíření, zavedení v praxi)
1) Inovace řeší problém zaměstnanosti osob s těžším zdravotním postižením, také místo výkonu práce těchto osob (částečně lze v domácím prostředí). Současně řeší problematiku malých a středních firem, které nezaměstnávají ve stálém pracovním poměru mzdovou účetní, ale tuto službu si nakupují od jiných firem. Na základě námi provedeného průzkumu trhu 80% oslovených firem nemělo problém tuto službu odebírat od jiné firmy za určitých, výhodnějších podmínek (cena, možnost zahrnout službu do náhradního plnění, podpora osob se zdravotním postižením, apod.) 2) V první fázi by se jednalo o výběr vhodných kandidátů (osob s TZP) - osobní kontakty a zkušenosti, testy a pohovory. Tato skupina by prošla odborných proškolením – rekvalifikační kurz mzdového účetnictví, práce s konkrétním mzdovým programem, testování a práce v daném programu. 3) Poté by proběhla pilotáž procesu, kdy by došlo k odzkoušení „produktu“, celého procesu a provedení kontroly správnosti. Pilotáž by proběhla s 10 osobami s TZP, kde by se na jednotlivých zadáních podíleli a souběžně zpracovávaly 2 zaměstnanci (osoby s TZP) – pilotáž by trvala 2 měsíce (každé z 5ti zadání). Po zaškolení a kontrole by zaměstnanci byla přidělena už konkrétní firma. Práce a její výsledky by byly kontrolovány mentory a lektory, kteří by byli po celou dobu pilotní fáze k dispozici všem osobám s TZP (mzdovým účetním). 4) Po pilotní fázi by došlo k ustálení nabízeného „produktu“, i pracovního procesu u osob s TZP a následovalo by nabízení „produktu“ jednotlivým firmám/společnostem/zaměstnavatelům. Po ukončení projektu by pro práci obchodních zástupců byly zaškoleny osoby se ZP, kteří by oslovovali nové klienty a zájemce o tuto službu. Na základě osvědčení této spolupráce by zkušenější a zdatnější zaměstnanci postupně přecházeli na vedení účetnictví firmy. V počáteční fázi by se jednalo o malé firmy, kterým by byla nabízená daňová evidence. 8. Zapojení inovačních aktérů Objasněte, jak budou do Vašeho inovačního řešení zapojeni jeho aktéři (tvůrci a uživatelé inovace) z hlediska intenzity a formy, toto zapojení specifikujte podle jednotlivých fází inovačního cyklu; pozornost věnujte vytváření interakcí a spolupráce mezi inovačními aktéry jako součásti inovačního řešení.
1) V první fázi by byli zapojeni experti a asistenti pro výběr vhodné skupiny osob s TZP, která by prošla odborným zaškolením. Lektory byl veden rekvalifikační kurz mzdového účetnictví a následně odbornými lektory kurz práce s daným účetním programem. Tato fáze by byla započata na jaře a trvala by cca půl roku. Období cca 03- 09/2014. Do tohoto období by spadala i práce manažerů projektu pro výběr konkrétních prostor a technického vybavení. Cca od 08 – 10/ 2014 by probíhala práce se zákazníky, nabídka služeb a příprava na pilotáž (zkušební provoz). 2) Ve druhé fázi by došlo ke zkušebnímu provozu daného systému a testování jednotlivých klientů v práci s daným programem. Období 10-12/2014. Na této fázi by se již podíleli lektoři a většinou mentoři. Byli by také už zapojeni konkrétní zákazníci, pro které by se od ledna 2015 zpracovávala agenda mzdového účetnictví, tak aby mohli přesně definovat své požadavky a na základě konkrétních výstupů by zhodnotili, zda se naplnili jejich konkrétní představy. Toto zkušební období by bylo pro zákazníky bezplatné. 3) Od ledna 2015 by začal ostrý provoz a vedení mzdového účetnictví jednotlivým firmám, jako zákazníkům. Zde by byly velké nároky na práci mentorů. 5 Započetí této fáze by bylo s počátkem roku, neboť začíná nové účetní období a nebyl by problém s přechodem na nový účetní program u zákazníků.
9. Rizika a nejistoty inovačního řešení
Příloha č. 1
Objasněte rizika a nejistoty Vašeho inovačního řešení v jednotlivých fázích cyklu a možnosti jejich managementu, a to včetně fází následujících po ukončení Vašeho projektu (např. při zavedení, udržení a šíření inovace); soustřeďte se na rizika samotného inovačního řešení (tedy dosažení změny oproti stávajícímu přístupu).
Jako riziko se může objevit situace u klienta (ZP zaměstnance), který nebude chtít přejít na jiný účetní program (je už zvyklý na ten svůj, který dosavad používá). U zaměstnanců se může projevit tato práce jako jednostranně zaměřená, která je po čase nebude naplňovat, a nebudou motivováni pro další rozvoj. Mohou se, vzhledem k jejich zdravotnímu handicapu, projevit zdravotní problémy, které jim znemožní pravidelný výkon práce, ev. na čas vyřadí z výkonu této práce. Odstranění těchto rizik: 1) u zákazníků se můžeme dohodnout, že budeme akceptovat jejich dosavadní účetní program a klient bude pro práci s tímto programem zaučen 2) u zaměstnanců u kterých by se mohl dostavit pocit jednostranné, monotónní, opakující se práce a budou šikovní - nabídneme možnost dalšího růstu – možnost dalšího vzdělávání a posunout na relativně vyšší pozici – práce účetní. 3) eliminace zdravotních problémů – kompletně bude zaškoleno cca 5 náhradníků, kteří budou kdykoli schopni daného pracovníka nahradit a převzít danou mzdovou agendu firmy 4) v případě, že by ji přes zřejmé výhody, o toto řešení neměly firmy o danou nabídku až takový zájem, je možná udržitelnost tohoto projektu formou podpory z prostředků na poskytování příspěvků na vymezeném chráněném pracovním místě a podporou chráněné dílny (prostřednictvím příspěvků úřadu práce). 10. Inovační kapacity organizace Předpoklady pro realizaci inovačního řešení: uveďte konkrétní zkušenosti s realizovanými nebo projektovanými inovacemi (vlastními nebo spoluvytvářenými), znalosti inovačních přístupů a jejich šíření (inovační transfer), účasti v domácích nebo zahraničních inovačních sítích nebo jejich aktivní (spolu)vytváření.
Na základě zkušeností z okolních států, zejména z Velké Británie, je zřejmý přetrvávající trend menší podpory zaměstnávání této skupiny ze strany státu. Postupně, zejména u velkých firem, dochází ke změně jejich filozofie k problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Je jen otázkou času, kdy i pro firmu, která působní v ČR, bude otázkou prestiže a dobrého jména, podílet se aktivně na zaměstnání těchto osob a odebírat služby, pokud je to možné, od subjektů, které umožňují aktivně tuto cílovou skupinu zapojit a dostat na trh. Z osobní zkušenosti, např. u nadnárodní firmy SIEMENS, je tento trend v ČR znatelný. V první fázi by bylo do projektu zapojeno 30 osob se zdravotním postižením, postupně by tým čítal 50 klientů, kteří by byli schopni pracovat na dané pracovní pozici a poskytovat tuto službu. 11. Ostatní informace Uveďte jakékoli další informace a odkazy (ve formě přílohy nebo linku) k Vašemu inovačnímu záměru, které považujete za důležité – o problému, který chcete řešit, o Vaší kompetenci k inovačnímu řešení, o inspiraci k Vašemu inovačnímu řešení ad.
-
-
Máme šestileté zkušenosti s práci pro tuto cílovou skupinu. Jedná se jednak o zkušenosti s dalším vzděláváním těchto klientů – o počátku naší činnosti jsme pro klienty připravili a plně hradili 34 vzdělávacích akcí. Tématy bylo vzdělávání v oblasti komunikačních dovedností, obchodních dovedností, práce na PC a finanční gramotnosti. Členové představenstva a aktivním dobrovolníci mají praktické zkušenosti s lektorováním těchto a jiných odborných kurzů. viz moje CV – příloha č. 2 – Od počátku činnosti jsme našli vhodné pracovní uplatnění pro celkem 1 230 klientů. V současné době pracujeme ve dvou úspěšných mezinárodních projektech - C.A.S.E.S. WORK a INSPORT. 6 viz prezentace o činnosti HJ 2008 – 2013 – příloha č. 3
