Příloha č. 1
Inovační záměr Pilotní výzva OP LZZ na podporu sociálních inovací Hledáme sociální inovace, tedy nová řešení přetrvávajícího problému v sociální oblasti. Prvním krokem k vypracování inovačního projektu je vytvoření inovačního záměru, tedy zpracování základní informace o Vámi zamýšlené inovaci. Inovační záměr bude expertně posouzen a případně budou ve formě konzultace doporučena jeho doplnění. Na základě konzultace žadatel vypracuje inovační přílohu k projektové žádosti v aplikaci Benefit. Inovační příloha má stejnou strukturu jako inovační záměr, ale díky konzultaci by měla představovat kvalitativní posun odpovídající potřebám hodnocení inovačních projektových charakteristik (jejich přehled zahrnuje text výzvy). Sociální inovace je z definice nové, dosud nerealizované řešení spojené s riziky a nejistotami. Inovační záměr představuje pouze výchozí krok. Inovátor by nicméně už v této fázi měl vědět, jaký problém chce řešit, v čem je toto řešení potřebné, nové a lepší oproti stávajícím přístupům, jaké jsou základní charakteristiky inovace – zejména zahrnuté inovační fáze, zapojení cílové skupiny jako spolutvůrce inovace, rozsah inovace (sektorový, územní, časový), předpokládaný dopad a jeho evaluace, podmínky zavedení a šíření inovace. Základní pojmy v oblasti sociálních inovací a jejich projektové realizace jsou objasněny v Příručce pro tvorbu a realizaci inovačních projektů, která je uložena u výzvy na www.esfcr.cz. Pozn.: celkový rozsah inovačního záměru je omezen na max. 6 stran. Název inovačního záměru:
Integrální systém mikrofinancování podnikatelských aktivit s přímým dopadem na trh práce Jméno navrhovatele: Dipl. Kfm. Tomáš Hes Ph.D. Organizace:
OCCASIO o.p.s. E-mail:
[email protected] 1. Stručné shrnutí záměru Podstata Vaší inovace: jaký problém chcete řešit, proč je toto řešení důležité (společensky potřebné), v čem spočívá novost Vašeho řešení a v čem je toto řešení lepší oproti stávajícím přístupům, jaké jsou klíčové kroky inovačního řešení a jak budete hodnotit jeho impakt. Řešeným problémem je absence vhodných dílčích struktur, včetně finančních, zaměřených na podporu drobného podnikání s návazností na tvorbu či udržení pracovních míst, především v ohrožených regionech a méně preferovaných a podporovaných oborech podnikání. Tím je značně stížena možnost vzniku pracovních pozic vhodných pro uplatnění osob ohrožených na trhu práce (zdravotně postižení, mladí vyrůstající bez rodin, osoby opouštějící výkon trestu, osoby ohrožené sociálním vyloučením apod.). Problematika je dosud řešena především prostřednictvím sociálních dávek, podpor v nezaměstnanosti, refundací mzdových nákladů, dotací, darů apod. Slabým místem je závislost většiny zmiňovaných subjektů na veřejných zdrojích. Navrhovaný mechanismus je finančně – organizační inovací, která navrhuje skloubit sociální dopady spolu s mikrofinancováním zaměstnavatelů (CS - tedy sociálních podniků, živnostníků, farmářů, mikropodniků, apod.), podnikajících se soc. přesahem a zaměstnávající osoby ohrožené na pracovním trhu, kteří jsou vyloučeni z finančního systému a kteří nedostatek levného kapitálu řeší buď drahými zdroji /spotřebitelský úvěr, lichváři/ a nebo nevyužitím potenciálu. Projekt zároveň propojuje CS s publikem filantropického návratného kapitálu a vytváří tak uzavřený systém, v němž levný kapitál koluje mezi úspěšnými zástupci CS, kteří ale prokazatelně podnikají se sociálním přesahem a propojení s filantropy, zdroji kapitálu, kteří dnes nemají alternativu k darům a charitě, i přes rozmáhající se koncept Social Responsible Investment (SRI) v západních zemích. Inovační řešení za pomoci mikrofinančních nástrojů nabízí vícero positiv: Poskytování kapitálu subjektům, které by jinak na půjčky a ostatní finanční instrumenty nedosáhli; Snižování nezaměstnanosti, dlouhodobé budování trvale udržitelných pracovních míst; Ochrana lidí před chudobou, sociálním a finančním vyloučením; Boj proti diskriminaci žen, rasové či věkové; Pomoc při začleňování minoritních skupin do společnosti; Omezování vlivů lichvářů a jiných neformálních subjektů, kteří parazitují na úkor druhých; Zvyšování životní úrovně v regionu; Regionální rozvoj a růst konkurenceschopnosti, podpora vzdělávání. Novost řešení je založena především na: osobním, individuálním a aktivním přístupu k CS; zaměření na sociální podnikatele a projekty, umožňující vznik nových „sociálně prospěšných“ pracovních pozic; možnosti zajištění financování i pro subjekty bankovním sektorem opomíjené; výhodnosti úvěrových podmínek; flexibilním přístupu k možnostem financování, splácení, záruk apod.
1
Příloha č. 1 Klíčovými kroky inovačního řešení jsou především příprava projektu, dokumentace a potřebných úvěrových manuálů; akvizice/komunikace s CS; akvizice/komunikace s investory; risk a investiční hodnocení; realizace mikropůjček; mentoring; správa portfolia a dohled nad splácením; zajištění opakování financování; aktivní šíření inovačních záměrů. V rámci projektu bude u CS zajištěno pracovní uplatnění pro zdravotně postižené na 3 na plné úvazek / 6 na ½ úvazek. Počet účastníků CS (ve fázi replikace a šíření) bude 120. Předpokládaný počet poskytnutých půjček je 10.
2. Popis problému, který inovace řeší Problém, jeho příčiny, dosavadní řešení a jeho nedostatečnost: identifikujte problém, jeho příčiny a důsledky (stávající, předpokládané), objasněte, jak byl nebo je problém dosud řešen, proč se nepodařilo problém zatím vyřešit, proč je potřebné inovační řešení; rozsah problému a jeho předpokládaný vývoj se pokuste kvantifikovat. Neustále se zvyšuje procento lidí ohrožených sociální exkluzí. Problémem je nedostatek vhodných dílčích struktur, včetně finančních, zaměřených na podporu a rozvoj drobného podnikání a tvorbu či udržení pracovních míst, především v ohrožených regionech a opomíjených oborech podnikání. Tím je značně stížena možnost vzniku pracovních pozic vhodných pro uplatnění CS. Problematika je dosud řešena především prostřednictvím sociálních dávek, podpor v nezaměstnanosti, refundace mzdových nákladů, dotací, darů apod. Slabým místem je závislost subjektů na veřejných zdrojích. Pokud věc nebude řešena, problematika pracovní uplatnitelnosti osob ohrožených na trhu práce bude dále narůstat a problemy se budou, především v ohrožených regionech, prohlubovat. Dalšími faktory negativně působícími na situaci zaměstnavatelů a přeneseně na osoby ohrožené na trhu práce jsou různorodé a patří k nim nedůvěra k bankovnímu systému, nedostatek záruk, záznam v registru dlužníků z minulosti, nedůvěryhodnost nebo předsudky finančního systému (menšiny, zdravotně postižení, migranti, neziskové organizace, nedostatečný obrat apod.). Problém se dosud nepodařilo vyřešit především z následujících důvodů : Tradičně rigidní a konzervativní přístup bank; Nedostatečná inovativnost, kreativita obchodních modelů finančních zdrojů; Neexistence konceptu trvale návratného filantropického financování v ČR a neexistence mikrofinančního trhu v ČR; Nedostatek invence a iniciativy soukromých filantropických zdrojů ; Menší společenská viditelnost tématu financování oproti jiným společenským tématům ; Nízký obchodní potenciál alternativních forem financování i díky relativní rozvinutosti finančního system. Navrhovaný mechanismus je finančně – organizační inovací, která navrhuje skloubit pozitivní sociální dopady spolu s mikrofinancováním zaměstnavatelů (CS - tedy sociálních podniků, živnostníků, farmářů, mikropodniků, apod.), podnikajících se soc. přesahem a zaměstnávající osoby ohrožené na pracovním trhu, kteří jsou vyloučeni z finančního system. Nedostatek levného kapitálu řeší buď drahými zdroji /spotřebitelský úvěr, lichváři/ a nebo nevyužitím potenciálu. Projekt zároveň propojuje CS s publikem filantropického návratného kapitálu a vytváří tak uzavřený systém, v němž levný kapitál koluje mezi úspěšnými zástupci CS, kteří ale prokazatelně podnikají se sociálním přesahem a propojení s filantropy, zdroji kapitálu, kteří dnes nemají alternativu k darům a charitě, i přes rozmáhající se koncept Social Responsible Investment (SRI) v západních zemích. Mikrofinancováním se dle mezinárodních pravidel označuje poskytování půjček drobným podnikatelům v objemu do 25.000 EUR. Inovační řešení za pomoci mikrofinančních nástrojů nabízí vícero positiv: Poskytování kapitálu lidem, kteří by jinak na půjčky a ostatní finanční instrumenty nedosáhli; Snižování nezaměstnanosti, dlouhodobé budování trvale udržitelných pracovních mist; Ochrana lidí před chudobou, sociálním a finančním vyloučením; Boj proti diskriminaci žen, rasové či věkové; Pomoc při začleňování minoritních skupin do společnosti; Omezování vlivů lichvářů a jiných neformálních subjektů, kteří parazitují na úkor druhých; Zvyšování životní úrovně; Regionální rozvoj a růst konkurenceschopnosti, podpora vzdělávání. Zdroje informací, vztahující se ke kvantifikaci rozsahu problému, jsou k dispozici v rámci dostupných zdrojů státní správy (MPSV, reg. ÚP, reg. pracoviště ČSÚ atd.).
3. Změna dosažená sociální inovací Cíle a cílové skupiny inovace: v návaznosti na bod 2 objasněte cíle, kterých má být dosaženo díky Vaší inovaci a způsob hodnocení úspěšnosti jejich dosažení; na koho je sociální inovace zaměřena a jak bude cílová skupina zapojena do inovačního řešení (jako spolutvůrce inovačního řešení). Cílem inovace je vytvoření mechanismu propojení filantropického návratného kapitálu s potřebami malopodnikání, tvorbu struktury levného provozního a investičního financování a ko-financování těch, kteří podnikají se sociálním přesahem a to s přímou návazností na vytvoření nových pracovní příležitostí pro osoby ohrožené na trhu práce, případně ohrožené sociálním vyloučením. Dává tak vznik trvale udržitelného okruhu, který lze zjednodušeně označit jako systém dostupného financování přinášející konkurenční výhodu těm podnikatelům, kteří prokazatelně podnikají sociálně uvědomělým způsobem. Cílovou skupinou předkládaného inovačního záměru jsou zaměstnavatelé podnikající se sociálním přesahem, tj. zaměstnavatelé vytvářející pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním (sociální podnik, chráněná dílna, zaměstnavatelé zdr. postižených, výrobní družstva invalidů, neziskový sektor apod.). Hodnocením úspěšnosti projektu bude sledování splnění následujících parametrů: Počet poskytnutých úvěrů: 10 Počet obsazených či udržených pracovních míst: 3 na plný úvazek / 6 na ½ úvazek pro zdravotně postižené Počet účastníků CS (ve fázi replikace a šíření) 120
2
Příloha č. 1 Předpokládané podmínky a rozsah financování: Objem jednotlivého úvěru: Předpokládaný profinancovaný objem: Zajištění: Splácení:
25,000 – 300,000 Kč 1,000,000 KČ smlouva o půjčce, jištění pružnými zárukami 1-2 měsíční (úroky, včetně jistiny)
CS bude do inovačního řešení aktivně zapojena : Řádné splácení a plnění smluvních podmínek (reporting apod.) zajistí CS garanci možnosti dalšího financování ze strany investorů. Zvýšenou motivací je naopak nebezpečí ztráty možnosti dalšího úvěru. Aktivní spolupráce s nositelem projektu (mentorem, risk manažerem apod.). Aktivní zapojení do procesu evaluace projektu.
4. Novost a jedinečnost inovace Srovnání se stávajícím řešením: objasněte, v čem spočívá novost Vašeho řešení oproti stávajícím přístupům a v jakém měřítku jde o nové řešení (v rámci organizace, regionu, země, oboru, sektoru, cílové skupiny ad.); uveďte, zda bylo Vaše řešení (nebo jeho obdoba) někde realizováno (případně i neúspěšně) a tuto informaci doplňte odkazem. Novost řešení je založena především na: -
-
flexibilitě a individuálním přístupu v oblasti výběru potenciálního příjemce, umožnění financování subjektů vyřazených z možnosti standardního bankovního financování (družstva, neziskovkový sektor, společnosti v majetku krajů a obcí, odnikatelé s nedostatečnou dokumentací, historií či obratem apod.), návaznosti financování na přímé dopady na pracovním trhu, osobním customer service, osobním kontaktu a komunikaci risk manažera, mentora s správce portfolia s klientem, levných zdrojích financování /úročení 0-4 % p.a./ od filantropů až po zdroje designované pouze pro mikrofinanční instituce v EU (EIB, Progress, Jessica), individuální a flexibilní přístup v oblasti výběru a nastavení záruk (zásoby, sklizeň, pohledávky, movitý majetek apod.), budování osobního vztahu s klienty na rozdíl od anonymního přístupu bankovního sektoru.
V České republice není mikrofinancování ukotveno v právním rámci. Banky mají tendenci poskytovat malé půjčky podnikům bez ohledu na jejich velikost, a za součást své činnosti považují půjčování malým a středním podnikům. Nebankovní zprostředkovatelé, například leasingové společnosti nebo společnosti spotřebitelského financování nepoužívají termín mikrofinancování, ani nevedou oddělené strategie v tomto tržním segmentu. Historicky pojem mikrofinancování a mikropodnik nebyly uznávány jako samostatná součást podnikatelského prostředí a byly považovány za část trhu malých a středních podniků. Z úhlu pohledu financí mají mikropodniky stejné podmínky a právní rámec jako malé a střední podniky. V současné době nemáme informace o podobném mikrofinančním řešení s jasným sociálním přesahem v rámci České Republiky. V ČR jsou aktivně poskytovány pouze drobné úvěry (malé půjčky) s omezenou regionální dostupností. Iniciativy, které se tak nazývají mikrofinancováním, tedy úvěry JIC Brno nebo Program na podporu malých a středních podniků v Moravskoslezském kraji ve spolupráci s městem Ostrava jsou orientovány na výzkum a vývoj, jsou poskytovány podnikům podnikajícím bez sociálního přesahu a navíc jsou založeny na ko-financování z veřejných zdrojů měst a krajů, čili jejich dlouhodobý koncept nesplňuje požadavek trvalé udržitelnosti. JIC fond a fond mikropůjček v Moravskoslezském kraji jsou fondy, které nabízejí mikroúvěry pro MSP. Jedním z primárních dopadů mikrofinancování by mělo být posilování sociálního postavení jedince. Takový dopad oba dva zmíněné fondy na obyvatelstvo mají, nicméně z charakteristik a podmínek obou fondů je patrné, že mají spíše podnikatelsko-inovativní character. Produkty obou fondů mohou být označované jako mikrofinanční služby, avšak z hlediska sociálního dopadu je jejich fungování zcela nedostatečné.
5. Zlepšení a dopad inovace Zlepšení a hodnocení účinku (dopadu)inovace: objasněte, proč je Vaše inovační řešení lepší oproti stávajícímu přístupu a jak jeho přínos prokážete (jde o vyjádření rozdílu oproti stávajícímu a inovačnímu řešení a o volbu metody hodnocení dopadu); uveďte podmínky dosažení předpokládaného účinku inovace (jeho maximalizace), případně jeho omezení (vnitřními nebo vnějšími faktory). Přínos našeho inovativního řešení je kvantifikovatelný na několika úrovních: počtem vytvořených pracovních míst, navýšením obratu financované CS, navýšením zisku financované CS, navýšením obratu místní ekonomiky (v menších komunitách, regionech), kvantifikací sociálních impaktu. Kvantifikovaný impakt porovnáváme s impaktem při použití klasických dostupných finančních nástrojů a výhodnost inovace pak vyplývá z finančních úspor a z nich vyplývajících vyšších objemů a investic. Alternativně můžeme dosažený impakt porovnat se situací při nerealizaci záměru, při nedostupnosti klasických finančních nástrojů.
3
Příloha č. 1 Základem měření je zjištění rozdílů mezi počátečním stavem organizace a konečným stavem. Zaměřujeme se především na sledování tvorby pracovních příležitostí, v ekonomické rovině na indikátory ROI, ROA, NPV, IRR, FCF a ekonomické kvantifikaci trvale udržitelného přínosu regionu. K měření sociálního dopadu bude vybrána nejvhodnější metoda ve vztahu ke konkrétnímu regionu (Incurred Losses Method (ILM), Cost Reduction Method (CRM)/ shadow-costs method, Averting Behaviour Method (ABM), Hedonic Price Method (HPM), Cost Prevention Method(CPM), Restoration Costs Method: compensation of loss (RCM), Production Factor Method (PFM) / productivity change method, Added Value Method (AVM) apod.). SILNÉ STRÁNKY Zkušenosti a know-how • Personální obsazení RT Sítě • Spolupráce s BIVŠ nabízí rozsáhlé možnosti propojení s akademickou sférou, stejně tak jako dostatek profesionálů se zkušenostmi z finančnictví. • Spolupráce s ČZU nabízí rozsáhlé možnosti kooperace se zemědělskými družstvy, municipalitami a svazy. • Spolupráce s Microfinance a.s. nabízí možnosti filantropických zdrojů, v průběhu a po ukončení projektu inovace. PŘÍLEŽITOSTI Inovace • V ČR neexistuje konkurence a projekt tak získává výsadní postavení ohledně poptávky po mikroúvěru, stejně tak jako možnosti získat zdroje. Zdroje Nové zdroje zaměřené na mikrofinancování, které poskytují levné financování evropských institucí. Mikrofinancování se v posledních letech stalo předmětem zájmu a politiky Evropské unie, což umožňuje využití nových disponibilních levných zdrojů kapitálu. V současné době existují tyto programy v EU: • Iniciativa JASMINE (Společná akce na podporu mikrofinančních institucí v Evropě ). • JEREMIE, součást Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). • Program pro konkurenceschopnost a inovace: zahrnuje zvláštní iniciativy na podporu institucím mikrofinancování ( MFI), která v EU -" Mikroúvěr Záruční Window " - spravuje Evropský investiční fond ( EIF) . • Facilita mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování ( EPMF ). Poptávka • Finanční krize snížila objem bankovního financování a zvýšila poptávku po financování mikropodniků. PŘEKÁŽKY Nízký počáteční kapitál • Nedostatek objemu portfolia neumožní dosáhnout trvalé udržitelnosti a tvorbu plánovaných pracovních míst. Nízký objem zdrojů • Příliš nízký objem zdrojů na pokrytí nákladů. Nedostatek zdrojů neumožní rozepnutí projektu po území ČR, a tím i neumožní dostatečnou diversifikaci zdrojů. Závislost • Závislost na limitovaných lidských zdrojích. Náročnost poskytování mikroúvěrů vyžaduje dostatečný počet kvalifikovaných úvěrářů. HROZBY Čas • Časový faktor. Zdržení v poskytnutí plánovaných úvěrů neumožní dosažení cíle 10-15 úvěrů a pracovních míst. Nekalá konkurence • Vstup komerčních subjektů nabízející podobný produkt, který zprofanuje koncept mikrofinancování. Míra nesplácení
•
Zvýšená míra nesplácení z důvodů návratu systémové ekonomické krize.
6. Nároky inovačního řešení Přímé a nepřímé: uveďte zdroje (finanční, personální ad.), které vyžaduje Vaše inovační řešení, a to přímé (nárokované v projektové žádosti) a případně nepřímé (další náklady např. pro realizaci navazujících fází inovačního cyklu, zavedení a šíření inovace ad.). Osobní náklady – celkem 2.274 tis. Kč, náklady na řízení projektu 463 tis. Kč, odborné pozice 1.811,- tis. Kč. Cestovné – 88.000 tis. Kč Zařízení a vybavení – 175 tis. Kč Nákup služeb – 1.324 tis. Kč – náklady na workshopy, právní služby, služby IT, náklady na MKTG komunikaci Křížové financování – 35 tis. Kč Přímé náklady celkem – 3.896 tis. Kč Nepřímé náklady celkem – 701 tis. Kč CELKEM NÁKLADY PROJEKTU – 4.597 tis. Kč
4
Příloha č. 1 7. Fáze inovačního řešení (inovačního cyklu) Objasněte, jakou fázi nebo fáze inovačního cyklu zahrnuje Vaše inovační řešení a jaké budou (hodnotitelné) milníky těchto fází; pokud předpokládáte realizaci pouze části inovačního cyklu, objasněte průběh (výsledky) předchozích fází (např. realizovaných v minulých projektech nebo jinými subjekty), resp. předpoklad realizace následných fází (např. podmínky udržení a šíření inovace, jejího promítnutí do systémových změn). Fáze inovačního řešení (členění může být podrobnější): 1. Identifikace problému (jeho příčin, kontextu, rozsahu, dopadu, poptávky po řešení) 2. Vývoj postupů řešení (prototypizace, formulace hypotéz, vytvoření variant, příprava pilotu) 3. Demonstrace a zlepšování (prokázání hypotéz, pilotáž funkčnosti navrhovaného řešení) 4. Rozvoj a udržení (replikace řešení a jeho rozšíření, zavedení v praxi) 1. Fáze probíhá v rámci přípravy návrhu projektu – inovačního řešení – definování problémů, zjištění kontextu, analýza možností, potřeb a uplatnitelnosti osob ohrožených na trhu práce, včetně osob ohrožených soc. vyloučením, ověření poptávky a potřebnosti daného řešení. Byla provedena analýza trhu na straně nabídky i poptávky mikrofinančních nástrojů, analýza možností a potřeb sociálních podniků a drobných sociálních zaměstnavatelů. Dále proběhla analýza možností a očekávání potenciálních investorů. 2. Fáze – příprava pilotu - aktualizace databáze CS, příprava právní a ekonomické dokumentace, příprava IT, osobní jednání s CS, příprava profilů CS pro investory včetně risk hodnocení, tvorba „katalogu“ investičních možností, tvorba manuálu, MKTG podpora projektu, příprava postupů pro případ porušení podmínek ze strany CS. 3. Fáze – pilotáž navrhovaného řešení – jednání s investory, představení „katalogu“ investorům, finální risk hodnocení vybraných inv. projektů, správa portfolia, realizace jednotlivých obchodních případů, zajištění garancí, archivace dokumentace obchodních případů, průběžná evaluace, průběžný mentoring. Předpokládáme 10 realizovaných obchodních případů. Na základě realizovaných půjček předpokládáme zajištění 3 pracovních míst na plný úvazek / 6 na ½ úvazek, počet účastníků CS (ve fázi replikace a šíření) bude 120. 4. Fáze – šíření pilotáže v rámci ČR. Výsledky pilotáže budou prezentovány směrem k dalším zástupcům CS, neziskového i veřejného sektoru a potenciálních investorů apod.. Bude realizována odborná konference, řada workshopů a pracovních setkání, výstupy budou prezentovány v celostátním, regionálním i odborném tisku, včetně internetové prezentace,
8. Zapojení inovačních aktérů Objasněte, jak budou do Vašeho inovačního řešení zapojeni jeho aktéři (tvůrci a uživatelé inovace) z hlediska intenzity a formy, toto zapojení specifikujte podle jednotlivých fází inovačního cyklu; pozornost věnujte vytváření interakcí a spolupráce mezi inovačními aktéry jako součásti inovačního řešení. Aktéři projektu začlenění v mechanismu grantu Žadatel: OCCASIO o.p.s. Tvorba mikroúvěrové metodologie; vyhledávání a komunikace se stakeholders; tvorba metodologie sociálního ratingu; správa a hledání úvěrových zdrojů, úvěrování; správa úvěrového portfolia; risk management; mentoring; monitoring klientely; hledání filantropických zdrojů; a marketing. Partner s finanční účastí: Bankovní Institut Vysoká Škola a.s. (BI) Odborná garance projektu, evaluace, mentoring, replikace, šíření, marketingová a odborná podpora, organizace konference, workshopů. Podpůrné partnerské organizace – nezávislé na mechanismu grantu: Místní akční skupina Frýdlantsko o.s. Pilotní financování ve spolupráci s mikroregionem Frýdlant. Investoři – především se bude jednat o firemní i soukromé filantropy a nadace, které budou připraveny poskytnout dle předem stanovených podmínek mikropůjčku vybraným klientům, na základě dokumentace vypracované v rámci projektu a zajistit tak kontinuitu inovačního záměru. Cílová skupina klientů, kterým bude poskytnut mikroúvěr, bude zapojena do projektu formou vytvoření pracovních příležitostí vhodných například pro zdravotně postižené, pravidelných konzultací, bude prostřednictvím zpětné vazby získané při mentoringu poskytovat informace, které povedou k úpravám metodologie a analýze rizik a které budou zapracovány do operativního manuálu mikrofinanční instituce. Realizovaný inovační záměr tak bude vycházet z připomínek samotné klientely při zohlednění celkových podmínek poskytování mikrofinancování. Cílová skupina, ve smyslu stakeholders v komunitách kde bude probíhat financování, se bude dále nepřímo podílet na výběru organizací a podnikatelů, kteří splňují podmínku organizace podnikající se sociálním přesahem, formou referencí. Uživatelé inovace a investor se budou na inovaci podílet nepřímo, jako zdroj informací pro přesnou definici, tvorbu a případnou úpravu metodologie v průběhu pilotního projektu, kterou je potřeba vydefinovat při práci v terénu, a která bude zanesena v úvěrovém manuálu. Standardizovaná metodologie tak bude vycházet ze zpětné vazby přímo od klientely, jakožto uživatelů inovace. Inovace je založena na intenzivní komunikaci s uživateli inovace, z jejichž komentářů bude dílem vycházet operativní metodologie úvěrování, stejně tak jako na tvorbě široké sítě vazeb a aliancí s lokálními organizacemi, kteří pro projekt budou hrát roli filtru úvěrového rizika, rozvoje trhu a nositeli informací, ať už marketingového charakteru nebo zpětné vazby, často neformálního charakteru. Důraz bude kladen na síť organizací typu Místních Akčních Skupin, obcí, místních i celonárodních NNO.
5
Příloha č. 1 9. Rizika a nejistoty inovačního řešení Objasněte rizika a nejistoty Vašeho inovačního řešení v jednotlivých fázích cyklu a možnosti jejich managementu, a to včetně fází následujících po ukončení Vašeho projektu (např. při zavedení, udržení a šíření inovace); soustřeďte se na rizika samotného inovačního řešení (tedy dosažení změny oproti stávajícímu přístupu). 1 Fáze – probíhá v rámci přípravy projektu 2. Fáze – riziko chybně nastavených parametrů pilotáže – management rizika spočívá v kvalitní předprojektové přípravě. 3. Fáze - Hlavní rizika, která vyplývají z poskytování mikropůjček jsou: • Nadprůměrný podíl případů platební neschopnosti • Limitované využití a uplatnění zajišťovacích nástrojů • Obtížná vymahatelnost nesplácených půjček • Vysoké provozní náklady spojené s poskytováním úvěrů a správou úvěrového portfolia Management rizik spočívá především v kvalifikované aplikaci standardních bankovně finančních nástrojů řízení rizik. Dalšími riziky mohou být nezájem CS a investorů – riziko ošetřeno kvalitní přípravou a komunikací v rámci analýzy CS a investorů realizované v 1. fázi inovačního řešení. Dalším rizikem může být vznik časového skluzu v rámci realizace pilotáže – riziko je ošetřeno důkladnou přípravou projektu a zajištěnou zastupitelností RT. 4. Fáze - Hlavním rizikem může být nekalá konkurence parazitující na dobrém jménu projektu – riziko je ošetřeno dostatečnou medializací a procesně nastaveným kvalitním MKTG přístupem.
10. Inovační kapacity organizace Předpoklady pro realizaci inovačního řešení: uveďte konkrétní zkušenosti s realizovanými nebo projektovanými inovacemi (vlastními nebo spoluvytvářenými), znalosti inovačních přístupů a jejich šíření (inovační transfer), účasti v domácích nebo zahraničních inovačních sítích nebo jejich aktivní (spolu)vytváření. Nositeli zkušeností s inovačními projekty se sociálním přesahem jsou zástupci žadatele i partnera projektu. •
• • • •
Tomáš Hes se v návaznosti na svou bankovní kariéru (Citibank, Société Générale) podílel mikrofinancování od svých akademických studií, v minulosti pracoval jako odborník na hodnocení a analýzu měnových finančních institucí , provádění due diligence několik desítek měnových finančních institucí, v Mexiku zastupoval mikrofinační investiční fond Oikocredit a úspěšně rozběhl green field MFI projekt v Mexiku. Je také spoluzakladatelem jedné z prvních světových peer to peer mikrofinancování financování portálu myelen.com (Microfinance a.s.) . Dlouhá doba znalosti příslušného odvětví také dělá jej osobně spojen s mnoha vybraných poskytovatelů mezinárodních zdrojů působících v této oblasti. Dnes je také v sektoru činný akademicky. Petr Vaškovic získal rozsáhlé zkušenosti s faktoringem v ČR v devadesátých letech, věcný hodnotitel výzev CzechEkoSystem – výzvy agentury CzechInvest na přípravu inovačních projektů malých a středních podniků pro vstup rizikového kapitálu, externí hodnotitel soutěže Česká Inovace 2013. Miloš Altner, díky svému podnikání v sektoru lidských zdrojů navázal v ČR významné zkušenosti se sociálními podniky. Karel Srnec představuje silnou vazbu na akademickou sféru v ČR na ČZU v Praze, kde jako první středoevropský akademik založil oddělení zaměřené na mikrofinancování. V minulosti také získal rozsáhlé zkušenosti v bankovnictví. Partner s finanční účastí (BIVŠ) – studentům bankovnictví budou rozšířeny obzory o možnosti sociálních dopadů mikrofinancování a tím potenciální, v klasickém bankovnictví dosud přehlížené, přesahy finančního trhu (http://www.bivs.cz/)
11. Ostatní informace Uveďte jakékoli další informace a odkazy (ve formě přílohy nebo linku) k Vašemu inovačnímu záměru, které považujete za důležité – o problému, který chcete řešit, o Vaší kompetenci k inovačnímu řešení, o inspiraci k Vašemu inovačnímu řešení ad.
V Praze dne 28.11.2013 Dipl. Kfm. Tomáš Hes Ph.D. ředitel OCCASIO o.p.s.
6
