Inovační výkonnost jako faktor konkurenceschopnosti EU a USA v globální ekonomice Ing. Karel Mráček, CSc. člen předsednictva Asociace výzkumných organizací; Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s.
Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské unie a USA v měnící se globální ekonomice Brno, 10. dubna 2015 Projekt byl v období 1. 9. 2009 – 31. 8. 2012 spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky, od 1. 9. 2012 do 31. 8. 2017 se projekt nachází ve fázi udržitelnosti.
©2015KMráček
1
Úvod • • • • • • • •
inovace a konkurenceschopnost od konkurenceschopnosti podniku ke konkurenceschopnosti státu snaha o konkurenceschopnost národních států a integračních seskupení v globalizované ekonomice Evropa i USA – hrozby ztráty dynamiky v současném světě – styl života, populační vývoj, hrozby BRICS… jak to zvládnout – k novým výzvám a příležitostem se zařadil přechod k ekonomice a společnosti znalostí (knowledge-based economy) uznání znalostí (vědění) jako strategického aktiva, rostoucí pozornost k výzkumu, vývoji, inovacím, růstu vzdělanosti a kvalifikace USA a Evropa – ve vědě a technologiích konkurence i kooperace USA a Evropa – vzájemné reakce v oblasti výzkumu a inovací před rokem 2000 - stálá snaha Evropy zmenšit technologický gap k USA - vytvoření programu EUREKA - problémy s brain drain - odkud pocházely většinou nové nástroje evropských výzkumných a inovačních politik?
©2015KMráček
2
Úvod
• v EU – V,VaI a vzdělávání považovány za klíč k růstu evropské konkurenceschopnosti v podmínkách globalizované ekonomiky • Lisabonská strategie EU přijatá v roce 2000 – předpokladem splnění jí vytyčených cílů měl být přechod ke znalostní ekonomice • Strategie Evropa 2020 – ekonomika založená na znalostech a inovacích • národní strategie konkurenceschopnosti – v popředí výzkum, vývoj a inovace
©2015KMráček
3
Lisabonská strategie – očekávané výsledky a realita Cíle a záměry + nástroje spojené se znalostní ekonomikou: • výdaje na VaV ve výši 3 % HDP, pobídky pro podnikové investice do VaV • nové impulsy v Evropském výzkumném prostoru (ERA) v 7. Rámcovém programu výzkumu a vývoje EU; nový program CIP • spolupráce a společný výzkum univerzit, veřejných výzkumných ústavů a podniků • podpůrné mechanismy pro vznik a rozvíjení inovativních malých a středních podniků včetně nových hi-tech podniků a vůbec vytváření partnerství za účelem inovace; zlepšování přístupu k rizikovému kapitálu • vytváření center transferu znalostí a technologií a inovačních center na regionální a místní úrovni • technologické platformy založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru • podpora klastrů, inovačních sítí, nových technologických firem typu startup či spin-off firmy, vědeckých a technologických parků… • a další… globální finanční a hospodářská krize v posledních letech existence Lisabonské strategie vnímání Lisabonské strategie – kritické hlasy, chybí analýza výsledků ©2015KMráček
4
Strategie Evropa 2020 • poučení z Lisabonské strategie • 5 hlavních strategických cílů (méně ve srovnání s Lisabonskou strategií) • cíle považovány orgány EU za relevantní a reprezentativní • požadavek na měřitelnost cílů • realizovatelnost cílů ? • vzájemné vazby mezi cíli • odrážet rozmanitou situaci členských zemí EU (současná EU strukturou rozmanitější, větší rozdíly mezi jednotlivými zeměmi) • číselné údaje jsou celoevropské průměry • převod do podoby vnitrostátních cílů a směrů • národní cíle se vyjednávají individuálně a mohou se od unijních odlišovat ©2015KMráček
5
Strategie Evropa 2020 – znalosti, výzkum a inovace jako hybné síly • znalosti, výzkum a inovace jako hybné síly dalšího růstu ekonomiky (tzv. inteligentní růst), • opět úloha V,V, I a vzdělávání ve zvyšování konkurenceschopnosti, • odbourání určité mezery ve vztahu k USA – tradiční benchmark orientace na růst výdajů na VaV (vstupy do VaV) - Lisabonská strategie (Evropská rada – Barcelona 2002) – cíl výdaje na VaV jako 3 % HDP (členění 1:2) – nebyl splněn - strategie Evropa 2020 – opět výdaje na VaV jako 3 % HDP, ne ale již striktní členění ve výši 1 % z veřejných prostředků a 2 % ze soukromých zdrojů - důraz na investice soukromého sektoru do VaV (EU stále zaostává za USA) ©2015KMráček
6
Strategie Evropa 2020 – znalosti, výzkum a inovace jako hybné síly • požadavek 3% podílu výdajů na VaV na HDP není novinkou – viz již 60. léta minulého století (USA, OECD…) • soupeření v investicích do VaV v globalizované ekonomice • celkové investice do VaV nyní v Evropě – téměř 2 % HDP, USA – 2,7 %, Japonsko – 3,4 %; (ČR – 1, 91 % – v r. 2013); • příčiny odstupu EU za USA a Japonskem: - rozdíly mezi členskými zeměmi EU v intenzitě VaV - zejména pak v úrovni soukromých zdrojů do VaV • konkurenceschopné země ve VaVaI mají poměr státních a podnikových výdajů 1 : 2 až 1 : 3, země s ekonomickými problémy mají obvykle vyšší státní výdaje
©2015KMráček
7
Výdaje na výzkum a vývoj (celkové výdaje, % HDP; průměr za 10 let – 2002-2012)
©2015KMráček
8
Výdaje na výzkum a vývoj v zemích EU (regionální pohled)
©2015KMráček
9
Strategie Evropa 2020 – znalosti, výzkum a inovace jako hybné síly potřeba zvyšovat inovační výkonnost (pozornost nejen vstupům, ale i výstupům) - Evropa v řadě těchto ukazatelů také zaostává za USA a Japonskem - Lisabonská strategie – benchmarking – Evropský inovační zpravodaj (EIS) – multikriteriální hodnocení inovační výkonnosti - 29 ukazatelů - jejich skupiny a bloky (zdroje, firemní aktivity a výstupy) - souhrnný inovační index (SII) - do roku 2007 zmenšování mezery mezi EU a USA, poté zpomalení relativního vzestupu EU a spíše ustálení mezery
©2015KMráček
10
Unie inovací a multikriteriální hodnocení inovační výkonnosti zemí - výsledky implementace stěžejní iniciativy Unie inovací – budou sledovány a hodnoceny – benchmarking Pozn.: benchmarking, SWOT analýza … a úrovni států – původ v byznys sféře (nástroje zjišťování konkurenceschopnosti firem)
- k tomuto účelu nový Unijní inovační zpravodaj (Innovation Union Scoreboard – IUS) - 25 ukazatelů (18 v podstatě ekvivalentních k EIS, 7 nových), jejich skupiny a bloky (zdroje, podnikové aktivity a výstupy) - komplexní ukazatel inovační výkonnosti → souhrnný inovační index (SII) - dynamika růstu inovační výkonnosti - identifikovat relativně silné a slabé stránky výzkumných a inovačních systémů jednotlivých států - výchozí situace IUS 2010 ©2015KMráček
11
Členské státy EU – inovační výkonnost (IUS 2014)
©2015KMráček
12
Členské státy EU – inovační výkonnost (IUS 2014) Rozdělení členských zemí EU do 4 skupin podle inovační výkonnosti (IUS 2014): 1. Vedoucí země (Innovation leaders): Švédsko, Dánsko, Německo a Finsko, které dosahují značně vyšší inovační výkonnost, než je průměr EU28, přičemž mezi nimi existují určité rozdíly v dynamice. 2. Následovatelé (země „ve druhém sledu“, Innovation followers): Lucembursko, Nizozemsko, Belgie, Velká Británie, Irsko, Rakousko, Francie, Slovinsko, Estonsko a Kypr, jejichž inovační výkonnost je nižší ve srovnání s inovačními lídry, ale vyšší nebo těsně blížící se průměru EU-28. 3. Mírní inovátoři (Moderate innovators): Itálie, Česká republika, Španělsko, Portugalsko Řecko, Maďarsko, Slovensko, Malta, Chorvatsko, Litva a Polsko, jejichž hodnota souhrnného inovačního indexu je nižší než průměr EU-28. 4. Slabší inovátoři (Modest innovators): Rumunsko, Lotyšsko a Bulharsko s inovační výkonností značně nižší oproti průměru EU-28. ©2015KMráček
13
Strategie Evropa 2020 – zvyšování inovační výkonnosti Co ukazují hodnocení ►od konvergence k divergenci a zpět • dopad globální finanční a ekonomické krize na inovační výkonnost členských zemí EU→ narušení procesu inovačního sbližování mezi členskými zeměmi EU, dokonce i určité projevy divergence • podle posledních výsledků (IUS 2014) ale již určité známky zlepšení • celkové hodnocení procesu sbližování: rozdíly v inovační výkonnosti členských zemí EU se vyrovnávají jen pomalu proces sbližování v inovační výkonnosti se zpomalil úroveň sbližování v inovační výkonnosti se snížila na úroveň roku 2009
©2015KMráček
14
Strategie Evropa 2020 – zvyšování inovační výkonnosti • Švédsko je v EU v hodnocení inovační výkonnosti na prvním místě, celkové pořadí zůstává poměrně stabilní s jistými změnami uvnitř výkonnostních skupin. • Nejvíce inovativní země mají vyvážené inovační systémy se silnými stránkami ve všech dimenzích. • Značné rozdíly mezi členskými státy jsou zejména ve špičkové kvalitě znalostí a prosazení se na mezinárodní úrovni (mezinárodní konkurenceschopnost vědecké základny) a ve spolupráci podniků při inovacích; nejmenší rozdíly v lidských zdrojích. • Na celoevropské úrovni Švýcarsko potvrdilo podle IUS 2014 nejvyšší postavení – celkově bylo lepší než všechny členské státy EU (+ v 9 ukazatelích na prvním místě).
©2015KMráček
15
Inovační výkonnost členských zemí EU podle skupin ukazatelů Lidské zdroje
Otevřené, excelentní a přitažlivé výzkumné systémy
Finance a podpora
©2015KMráček
16
Inovační výkonnost členských zemí EU podle skupin ukazatelů Výdaje podniků na inovace
Vazby a podnikání
©2015KMráček
17
Inovační výkonnost členských zemí EU podle skupin ukazatelů Duševní vlastnictví
Inovátoři
Ekonomické efekty
©2015KMráček
18
Inovační výkonnost v EU podle regionů (RIS 2014)
©2015KMráček
19
Zvyšování inovační výkonnosti v celosvětovém srovnání • v celosvětovém srovnání →Jižní Korea, USA a Japonsko mají vyšší výkonnost inovačních systémů než EU • Spojené státy a Jižní Korea předstihly EU o 17 % a Japonsko má před EU náskok 13 %. • Zatímco odstup mezi EU na jedné straně a USA a Japonskem na straně druhé se mírně zmenšuje, odstup mezi EU a Jižní Koreou se zvětšuje. • EU poměrně stabilní náskok k zemím BRICS, výjimkou Čina. Nynější inovační výkonnost Číny dosahuje 44 % úrovně EU, ale Čína dále snižuje svůj odstup tím, že se zlepšuje rychleji a větší měrou než EU. ©2015KMráček
20
Zvyšování inovační výkonnosti v celosvětovém srovnání - opoždění EU za USA, Jižní Koreou a Japonskem se vysvětluje především: nižšími výdaji podnikové sféry na VaV menší konkurenceschopností v mezinárodních patentových aktivitách méně efektivními vazbami veřejného výzkumu a soukromého sektoru méně úspěšnou komercializací úrovní terciárního vzdělání
©2015KMráček
21
ČR v hodnocení inovační výkonnosti (podle IUS) - patří do skupiny mírných inovátorů a mezi mírně rostoucí země Zaostáváme (relativně slabé stránky): - v oblasti práv duševního a průmyslového vlastnictví (zejména přihlášky vynálezů) - výrazně v investicích rizikového kapitálu - v nejvíce citovaných publikacích a ve společných public – private publikacích (vazby veřejného a soukromého sektoru) – oblast výzkumného systému • Problémy s transferem znalostí a technologií a komercializací znalostí (přeměnou na inovace)
©2015KMráček
22
ČR v hodnocení inovační výkonnosti (podle IUS) Silnější stránky: - v podnikových výdajích na inovace - ve skupině ukazatelů inovátoři (zejména zásluhou růstu organizačních a marketingových inovací), vysoký počet inovujících MSP - ve skupině ukazatelů ekonomické efekty inovací (vlivem exportu medium-high-tech a high-tech výrobků zpracovatelského průmyslu a prodeje nových produktů z hlediska trhu i z hlediska firmy)
©2015KMráček
23
Problémy současného hodnocení inovační výkonnosti v EU Koncepční problémy • menší pozornost zohlednění různých specifik národních inovačních systémů • konvergenční proces a principy dohánění a imitace • chybí hlubší rozbor příčin a důsledků nedostatečných inovačních aktivit v evropských zemích • dominance ekonomických pohledů v hodnocení Metodologické a datové problémy • změny v metodice a používaných indikátorech – problémy se srovnáním v čase • dostupnost a kvalita dat • otázka váhy (významnosti) u ukazatelů (z hlediska SII) ©2015KMráček
24
The Global Competitiveness Index 2014-2015
©2015KMráček
25
Světové ekonomické fórum
©2015KMráček
26
Světové ekonomické fórum
©2015KMráček
27
Světové ekonomické fórum
©2015KMráček
28
Světové ekonomické fórum
©2015KMráček
29
Světové ekonomické fórum
©2015KMráček
30
Pozice ČR podle Global Competitiveness Report 2009
2011
2012
2013
2014
Index GCI
31
38
39
46
37
Instituce
62
84
82
86
76
Infrastruktura
48
36
38
39
41
Makroekonomické Prostředí (stabilita)
43
43
42
55
40
Zdraví a primární vzdělání
33
51
53
60
37
Vyšší vzdělání
24
30
38
39
35
Efektivita trhu zboží
27
36
41
48
50
Efektivita trhu práce
20
42
75
81
62
Technologické prostředí
30
31
31
34
36
Velikost trhu
40
40
40
41
42
Výkonnost podniků
25
36
35
38
35
Inovace
25
33
24
37
39
Rozvoj finančního trhu
42
53
57
58
44
Pilíře konkurenceschopnosti
31 ©2015KMráček
Výdaje podniků na VaV – mezinárodní srovnání (The 2014 EU Industrial R&D Investment SCOREBOARD) • Trendy – významné rozdíly ve výdajích na VaV a ekonomických výsledcích v odvětvích; reflexe trvajících tržních nejistot Celkově houževnatý růst výdajů na VaV u top světových firemních investorů do VaV v období ekonomické recese → růst produktivity práce. • K top 2000 VaV investorům ve světě patří: 527 společností z EU (130 v Německu, dále VB, Francie…) 659 z USA 353 z Japonska, … 93 z Číny • EU celkově pozitivní čísla jsou z velké části zásluhou růstu výdajů na VaV v německých společnostech, zvláště v automobilovém průmyslu. • Kromě automobilového a s tím spojeného průmyslu – v EU sídlící společnosti překonaly růst VaV investic US firem ve strojírenství, leteckém a obranném průmyslu. ©2015KMráček
32
Růst produktivity práce (tzv. frontier firms a ostatní) Index 2001=0 Zdroj:Adalet McGowan, Andrews and Criscuolo, 2015; Andrews, Criscuolo & Gal, 2015.
Průmysl
Služby
©2015KMráček
33
Firemní výdaje na VaV – TOP 20 ve světě (2014) The 2014 EU Industrial R&D Investment SCOREBOARD)
©2015KMráček
34
Výdaje podniků na VaV (mezinárodní srovnání) • USA pokračuje v rostoucí orientaci na vysoce VaV intenzivní odvětví → IKT a biotechnologie. 5 IKT společností se sídlem v USA patří k nejvýkonnějším (zvýšení výdajů na VaV a tržeb o více než 200 % od 2004 do 2013). V biotechnologiích do první desítky patří devět společností se sídlem v USA. • Analýza přímých zahraničních investic (FDI) → společnosti se sídlem v EU a USA hrají ve světovém VaV pořadí firem hlavní roli v mezinárodním investičním scénáři – jako zdroj i místo určení zahraničních VaV aktivit. Od roku 2003 do roku 2012 EU přilákala 22 % PZI projektů ve VaV z neevropských společností.
©2015KMráček
35
Technické inovace s největším dopadem na ekonomiku a společnost Robotika Pokročilé materiály Autonomní doprava Mobilní internet Automatizace znalostně náročné práce Genomika IOT (Internet věcí) Cloud Skladování energie 3D tisk Nové způsoby objevování a těžby ropy a zemního plynu Obnovitelné zdroje energie Zdroj: McKinsey & Company 2013 ©2015KMráček
36
OECD – o dilematech produktivity práce Podle diskusí (nová studie OECD) o budoucnosti produktivity: - 2 póly pohledů na pravděpodobné budoucí trendy v produktivitě - pro jejich naplnění bude podstatné, zda politici pochopí podporu hybatelů budoucí produktivity prostřednictvím politických opatření. - Pesimističtější pohled – soudobé zpomalení produktivity jako permanentní jev a inovace v prvé polovině 20. století (např. elektrifikace, spalovací motor) byly daleko významnější než ty, které zaujaly místo po nich (např. IKT) – s jakou pravděpodobností se promítnou v budoucnosti. Řada souvislostí vztahujících se k demografii, vzdělání, nerovnosti, globalizaci, životnímu prostředí a předlužení. - Naopak technologičtí optimisté argumentují, že tempo technologického pokroku se nezpomaluje a že IKT a následné revoluce budou pokračovat a dramaticky se změní globální ekonomika. Na podporu tohoto pohledu se argumentuje, že „hlavní funkce vědy a technologií v historii je dělat vyšší a vyšší žebříky, abychom se dostali k vysoko visícímu ovoci a pěstovali nové a co možná vylepšené stromy“ (viz OECD „Productivity and Innovation in the Long Run: Conference Proceedings“, Joint OECD-NBER Conference, 25-26 September 2014, Paris). ©2015KMráček
37
EU a USA – spolupráce a konkurence • Nová dohoda mezi EU a USA o vědeckotechnické spolupráci (prioritní oblasti vědecké a technologické spolupráce: - ochrana zdraví - námořní vědy a poznávání Arktidy - nanověda, nanotechnologie a nové materiály - produkční průmyslové technologie) • Znalosti, výzkum a inovace: budou díky strategii Evropa 2020 silnějším motorem konkurenceschopnosti EU a členských států?
©2015KMráček
38
Inovační očekávání • Nová průmyslová revoluce (OECD) Industrie 4.0 – Německo - výroba v budoucnosti bude založena na technologickém pokroku, který smazává hranice mezi digitálním a fyzickým světem a umožní zavádění inteligentních propojených systémů podporujících aktivity napříč celým výrobním řetězcem. inteligentní svět průmyslových zařízení, která budou navzájem komunikovat - až ke 30 procentnímu zvýšení produktivity v průmyslu? - příležitosti a hrozby •
První průmyslová revoluce začala v 18. století (byla zkrocena energie páry a výroba byla poprvé zmechanizována). Druhá průmyslová revoluce nastala s nasazením technologií masové výroby na začátku 20. století. Třetí průmyslová revoluce před několika desetiletími s elektronickými systémy a počítačovými technologiemi, které pomohly automatizovat výrobní linky. Co přijde nyní? ©2015KMráček
39
Děkuji za pozornost
Ing. Karel Mráček, CSc.
[email protected] m.: 723 079 137
©2015KMráček
40
