INOVACE PŘEDMĚTŮ INFORMAČNÍ

Katedra technologie staveb ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Prof. Ing. Jarský Čeněk, DrSc., FEng Ing. Usmanov Vyacheslav Ing. Gacho Pavol

INOVACE PŘEDMĚTŮ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE A VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY PŘI PŘÍPRAVĚ STAVEB

2013

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013

Číslo projektu: FRVŠ číslo 1276/2013/G1 Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na Českém vysokém učení technickém v Praze, na Fakultě stavební v roce 2013

2


Řešitel projektu: Ing. Usmanov Vyacheslav, [email protected] Člen týmu: Prof. Ing. Jarský Čeněk, DrSc.,FEng [email protected] Člen týmu: Ing. Gacho Pavol , [email protected]

© Čeněk Jarský, Usmanov Vyacheslav, Gacho Pavol, 2013 3

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 Název:

Inovace předmětů Informační technologie a Využití výpočetní techniky při

přípravě staveb Anotace: U velké části absolventů bakalářského a magisterského oboru studijních programů Stavební inženýrství se předpokládá jejich uplatnění ve stavební praxi na středních manažerských pozicích zejména u středních a menších stavebních firem. Studenti mají základní výuku v oblasti Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), přesto většina studentů má jen teoretické znalosti a není schopna vyřešit agendu BOZP v terénu, což je naprosto nevhodné z hlediska praxe. Cílem předkládaného projektu je vytvoření výukového materiálu pro předměty Informační technologie a Využití výpočetní techniky při přípravě staveb: databáze registru BOZP se zaměřením zejména na technické aspekty stavební výroby na internetové bázi, která bude snadno přístupná pro všechny dosavadní a budoucí studenty ČVUT V Praze. Tento materiál bude zpracován formou webové aplikace pro výuku a poslouží jako doplněk jednotlivých předmětů vyučovaných Katedrou technologie staveb (konkrétní specifikace v části "Cílová skupina projektu"). V předloženém projektu bude vyřešen návrh koncepce a algoritmus řešení agendy BOZP pomocí počítačů v přímém napojení na metodiku stavebně technologického projektování a tím na proces přípravy stavby. Poznámka: průběžná aktualizace a doplňování dalších položek registru BOZP bude samozřejmě možná.

4


Obsah Předmluva................................................................................................................................... 6 1

Úvod ................................................................................................................................... 7

2

Přehled základních norem pro bezpečnost práce ve stavebnictví .................................... 10

3

Pracovní prostředí ............................................................................................................ 11

4

5

3.1.

Základní terminologie................................................................................................ 11

3.2.

Identifikace a hodnocení zdravotních rizik při práci ................................................. 13

3.3.

Kategorizace prací ..................................................................................................... 16

3.4.

Charakteristika stupňů zátěže, faktory pracovního prostředí .................................... 17

3.5.

Rizikové faktory a jejích hodnocení .......................................................................... 18

3.6.

Hodnocení rizik ......................................................................................................... 19

3.7.

Organizace hodnocení rizik ....................................................................................... 21

3.8.

Shrnutí a závěr k současnému stavu problematiky .................................................... 24

Možnosti využití osobních počítačů v procesu přípravy a realizace staveb..................... 27 4.1.

Návrh struktury systému BOZP ................................................................................ 27

4.2.

Registr rizik bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ................................................. 28

4.3

Předpokládané softwarové a hardwarové požadavky systému BOZP managementu 32

Podmínky pro sestavení modelů realizace stavby a spuštění systému ............................. 33 5.1.

Spuštění systému BOZP ............................................................................................ 33

5.2.

Technické parametry MySQL databází systému BOZP ............................................ 35

5.3.

Stručný popis jeho pracovních oblastí ....................................................................... 38

6.

Plán BOZP v automatizované formě ................................................................................ 50

7.

Souhrn a závěry ................................................................................................................ 52

Literatura .................................................................................................................................. 53

5


Předmluva Dnešní ekonomická situace vyžaduje inovativní přístup k jednotlivým zakázkám. V době, kdy je kladen velký důraz na kvalitu za co nejnižší cenu a splnění díla v řádném, ne-li dřívějším termínu, je potřeba provádět optimalizace jako nedílnou součást přípravy staveb. Velká konkurence ve stavebnictví vede zhotovitele při výběrovém řízení ke snižování konečné ceny za dílo. Tato situace dále vede k nutnosti optimalizace cenových a ukazatelů pracnosti, avšak v současnosti nemají stavební podniky možnost provádět podrobnější optimalizační propočty. Největší důraz se klade na konečnou cenu díla, ve které se odráží změny a stav stavebního trhu. Pro dosažení maximálního zisku musí zhotovitel stavby reagovat na současnou ekonomickou situaci a zabývat se postupně jednotlivými částmi realizace zakázky, jako jsou pracnost a s tím související optimální doba výstavby, náklady na pohonné hmoty, celková logistika a veškeré technologické postupy. Všechny tyto dílčí části mají jedno společné a to, že teprve jejich optimalizací dojde k minimalizaci ceny díla a nákladů na výstavbu, popř. k maximalizaci zisku. Dalším bodem, který však nemá vliv na maximalizaci zisku, je řešení agendy BOZP. Optimalizací výše uvedených součástí dojde automaticky také ke značnému snížení negativního vlivu stavebních procesů na životní prostředí. Práce je zaměřená na vývoj informačního systému agendy BOZP dostupného pomocí internetové aplikace pro studenty a všechny stavebníky. Práce předpokládá vysokou vědeckou úroveň a použití matematických metod pro modelování technologických procesů a nalezení optimálních parametrů. Výsledky práce budou použitelné nejenom pro rozvoj teorie vědního oboru technologie staveb, ale i ve stavební praxi a ve výukovém procesu.

6


1

Úvod V současné době se v České republice přebírají evropské normy a směrnice.

Následkem tohoto jsou přísnější požadavky na zpracování agend přípravy jednotlivých staveb. To znamená, že každá stavba bude muset být během své realizace řízena a spravována podle dokumentů, daných jednak zvyklostmi užívanými u dané stavební firmy, jednak požadavky investora a dále respektováním norem ISO (základní dokumenty stavebně technologického projektu včetně síťového grafu a časového plánu, plán jakosti – kontrolní a zkušební plán atd.), vzhledem k vlivům stavební činnosti na životní prostředí a zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Řízení a vedení staveb dle principů projektového řízení s respektováním stavebně technologických zásad by mohlo být efektivnější a rychlejší než doposud. K efektivnější a rychlejší přípravě a řízení staveb pomáhají automatizované systémy, např. Microsoft Project Pomocí programových systémů odpadá mnoho práce kolem vytváření těchto dokumentů a tím se veškerá příprava staveb výrazně urychluje a zpřesňuje. Různé agendy se však dosud vytvářejí mnohdy ručně. Dosavadní programy jsou programátorky zpracovány precizně, chybí zde ale zpracování dílčích agend, včetně bezpečnosti práce. Do stávajících aplikací se všechny procesy musí zadat samostatně a je zde absence návazností stavebních procesů. Vazby mezi procesy je taky nutno nadefinovat. Ve větších společnostech proto existují specializovaní pracovníci, kteří problematiku těchto agend mají na starosti. Tím dochází ke zbytečnému opakovanému zadávání relevantních dat. Některé agendy, jako např. i agenda managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se dosud zpracovává ručně, jen pomocí kupř. obecných počítačových programů, např. tabulkového procesoru Excel, bez respektování údajů a zásad vyplývajících z ostatních dokumentů přípravy staveb. V předloženém projektu je představen návrh koncepce a algoritmus řešení agendy BOZP pomocí počítačů v přímém napojení na metodiku stavebně technologického projektování a tím na proces přípravy stavby. Předložená výzkumná práce je zaměřena na vývoj internetové databázové aplikace BOZP. Práce popisuje návrh koncepce databáze a programové vybavení pro řešení agendy BOZP pomocí internetové aplikace. Databáze obsahuje registr BOZP a seznam stavebních činností s uvedenými BOZP aspekty. Na základě přidělených vah a závažností aspektu v přímém napojení na metodiku stavebně technologického projektování posuzujeme vliv každého stavebního procesu na bezpečnost. 7

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 Každý aspekt také obsahuje informace o rizikách, opatřeních, způsobech evidence a četnosti kontrol i o právních předpisech. Na základě databáze BOZP aspektů může být vytvořen BOZP plán. Databáze umožňuje vkládání a editaci položek, import a export do jiných systémů, vyhledávání a řazení. Internetová databáze BOZP aspektů se může stát u stavebních dodavatelských firem součástí systému pro řízení agendy BOZP. Impulsem k této činnosti je fakt, že nikde u nás doposud není systematicky řešena problematika automatizovaného zpracování agendy BOZP pro konkrétní stavby v přímé návaznosti na základní dokumenty přípravy stavby. Dosud nikde v ČR nebyl vytvořen systém na bází internetu s možností spolupráce různých stavebních firem a výzkumných středisek. Navrhovaný systém by mohl unifikovat registr BOZP aspektů a sjednotit výsledky zkušební a výzkumné činnosti různých stavebních firem a výzkumných středisek v oblasti BOZP managementu. Práce je zaměřená na vývoj informačního systému dostupného pomocí internetové aplikace pro všechny stavební firmy. Dále jsou uvedeny první výsledky práce autorů dosažené v této oblasti: internetová databázová aplikace aspektů BOZP [31], viz obr. 1.1.

Obr. 1.1

Webová aplikace BOZP aspektů: BOZP - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 8

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 V příručce je dále představen návrh internetového registru a databáze BOZP aspektů a programové vybavení pro řešení agendy vlivu stavební činnosti na Bezpečnost a ochranu zdraví při práci pomocí počítačů v přímém napojení na metodiku stavebně technologického projektování a tím na proces přípravy stavby. Hlavním cílem projektu je vypracování algoritmů a matematických modelů pro snížení negativního vlivu stavebních procesů na BOZP. V důsledku vytvořené IT by se mělo zlepšit BOZP na staveništích a jejich okolí. V úvodní části je proveden stručný rozbor úloh jednotlivých komponentů systému. Zde jsou vytyčeny základní požadavky kladené na počítačový model pro agendu BOZP (jaké dokumenty a údaje má obsahovat, co musí umožnit software, který jej zpracovává, z jakých údajů je nutno a možno při jeho zpracování vycházet). Dále jsou rozebrány předpoklady a podmínky, za jakých je možno efektivně a rychle model výroby stavby vytvořit a v kterých etapách procesu realizace stavby je možné tento model nebo jeho části využít. Dále jsou popsány a diskutovány jednotlivé složky informačního SW pro přípravu a realizaci staveb: registr BOZP aspektů, databáze BOZP aspektů pro dílčí stavební procesy sloužící ke tvorbě BOZP plánů při realizaci staveb v úzké návaznosti na automatizované stavebně technologické projektování. Hlavní část je věnována zásadám práce a popisu funkcí programového systému BOZP: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci pro efektivní sestavení modelů realizace stavby, který pracuje na mikropočítačích pod operačními systémy Windows 8, Windows 7, Vista, XP popř. Linux v prostředí Internet. Internetová aplikace (web prezentace) bude dostupná všem uživatelům v jazyku HTML, podporovaného všemi prohlížeči Internetu. Zde je vysvětlena i možnost tvorby a využívání registru BOZP aspektů, databáze BOZP aspektů a databáze činností pro velmi progresivní a rychlou tvorbu matematických modelů výroby objektů a staveb. Dále jsou uvedeny teoretické předpoklady a zásady pro rychlé vytváření a úpravy modelů realizace staveb. Dále je možno z jakéhokoli tiskového souboru a výpisu BOZP aspektů, databází BOZP aspektů a databází činností automatizovaně přenášet relevantní data do jiných systému. Princip tohoto postupu je též vysvětlen [1], [4].

9


2

Přehled základních norem pro bezpečnost práce ve stavebnictví

Směrnice 92/95/EHS

Zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) [1] Zákon č. 309/2006 Sb. (BOZP)

[9] Zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon)

[2] NV č. 591/2006 Sb. (požad. BOZP)

[10] Vyhl. č. 499/2006 Sb. (o dokumentaci

staveb) [3]NV č. 592/2006 Sb. (akred. a zkoušky)

[4] Zákon č. 251/2005 Sb. (o inspekci)

[11] Vyhl. č. 526/2006 Sb. (provedení

stavebního zákona) [5] NV č. 362/2005 Sb. (pády)

[12]

Vyhl.

č.

137/1998

Sb.

(obec.

požadavky na výstavbu) [6] NV č. 101/2005 Sb. (pož. na pracoviště) [7] Zákon č. 258/2000 Sb. (ochr. veř. zdr.) [8] NV č. 178/2001 Sb. (ochr. zaměstnance)

10


3

Pracovní prostředí

BOZP je multidisciplinární obor, který se spolupodílí na úkolech uložených legislativou pro ochranu zdraví a bezpečnosti práce. Samotný systém pro zabezpečení služeb pro zdraví při práci je samozřejmě širší a komplexní, zahrnuje péči poskytovanou řadou oborů a služeb lékařských, medicínské povahy, psychology práce ale i odborníky pro bezpečnost práce , technickými profesemi. V novém tisíciletí je bezpečnost a ochrana zdraví při práci konfrontována s rychlými technologickými změnami. Prudce se vyvíjí zejména podniková sféra, firmy zanikají, procházejí restrukturalizací, vznikají nové podniky. Se sociálními změnami přichází nechuť k normám a předpisům vůbec, objevují se masivní projevy neznalosti technických bezpečnostních norem. Se zvyšujícími se ekonomickými potížemi podniků klesá jejich zájem o tuto oblast. Je zřejmá preference udržení pracovních míst a zachování nebo zlepšení platových podmínek před zvyšováním úrovně bezpečnosti práce.

3.1.

Základní terminologie

Odborná terminologie v oblasti rizik a jejich hodnocení není zcela sjednocená, uvádím zde definici základních pojmů v této oblasti [2], [5], [14], [18]: 

Nebezpečnost (hazard) vnitřní vlastnost nebo schopnost materiálu, zařízení pracovní metody a praxe způsobit škodu



Scénář nebezpečí(hazard scenario) souhrn okolností, v nichž se nebezpečí realizuje, a skutečností, jež realizaci provázeného po ní následují. K nebezpečí je možno přiradit více scénářů nebezpečí.



Riziko (risk) pravděpodobnost

způsobení

škody

v podmínkách

užití

či

expozice

s přihlédnutím k možnému rozsahu škody. Riziko může být odstranitelné,

11

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 neodstranitelné, přijatelné, nepřijatelné, významné, nevýznamné. Dá se vyjádřit v jednotkách 

Expozice (exposition) vystavení organismu působení faktorů prostředí (například hluku, vibracím, prachu, záření) nebo účinkům látky. V úvahu se bere objektivně zjištěná (změřená) hodnota zátěže faktory pracovního prostředí a doba, po kterou je v práci člověk této zátěži vystaven.



Hodnocení rizika (risk assesmnet) proces kvalitativního a kvantitativního určení rizika při práci pro zdraví a bezpečnost pracovníka



Skoro nehoda (near hits) mezní stav, který jen shodou příznivých okolností neskončil nehodou. Je však nepravděpodobné, že konstelace hvězd bude i příště takto příznivá. Příčinou těchto stavů nemusí být porušení bezpečnostních předpisů a mohou nastat případy, kdy je obtížné těmto stavům předcházet. Je však nutné takové stavy vyhodnocovat a informovat o nich ostatní spolupracovníky. Záznamy o těchto "skoronehodách" proto mají význam pro preventivní předcházení nehodám. Proto je výhodné pro zaměstnavatele poskytnout možnost všem jeho zaměstnacům provádět záznamy o těchto "skoronehodách" a anonymně je zaslat k vyhodnocení bezpečnostnímu technikovi



Identifikace nebezpečí (risk identification) proces zjišťování, zda nebezpečí existuje a definování jeho charakteristik



Řízení rizika (risk management) přijetí odpovídajících opatření k odstranění rizika nebo snížení jeho míry na akceptovatelnou úroveň včetně zpětné vazby na účinnost opatření a informování zaměstnanců o riziku

12


3.2.

Identifikace a hodnocení zdravotních rizik při práci

Hodnocení rizik je proces kvalitativního a kvantitativního určení rizika při práci pro zdraví a bezpečnost pracovníka. Užívá se různých metod a postupů, jejíž cílem je odhadnout možnost poškození zdraví člověka. Protože se jedná o zdraví člověka, užívá se taky pojem hodnocení zdravotních rizik (health risk assesment). Celý systém managementu rizik je tvořen třemi základními částmi: 

Vyhledáváním rizik



Hodnocením rizik



Stanovením opatření

Základem pro analýzu rizik při práci je systematické sledování všech faktorů pracovního prostředí a pracovních podmínek z hlediska zátěže lidského zdraví, bezpečnost pracovníku při práci a předpověď možností vzniku pracovního úrazu, nemocí z povolání či jiných poškození zdraví souvisejících s práci a pracovními podmínkami. Analýza rizik probíhá v následujících krocích: 1. Vymezit pracovní systém a zpracovat seznam činností Zpracovat formou tabulky seznam míst a prostorů v pracovním systému (podnik, provozovna aj.). Pracovní systém zahrnuje všechna zařízení, prostory, technologie, prostředí, zaměstnance a jiné osoby vyskytující se na pracovištích a všechny další vlivy, které je možno předpokládat. Vymezením prostoru rozumíme rozložení pracovního systému do jednotlivých pracovišť, zařízení, prostor a dalších míst, kde bude organizováno hodnocení rizik. Nesmí se zapomenout zahrnout do tohoto seznamu všechny prostory a komunikace včetně sklepních prostor, venkovních komunikací, podnikových vleček, šaten, záchodů, umýváren, prostorů pro odpočinek a jídlo

atd.

Na seznam prostorů a pracovních míst navazuje seznam (přehled) činností, které jsou v jednotlivých pracovních prostorech prováděny. Seznam činností může být vypracován samostatně, nebo mohou být pro přehlednost činnosti přiřazeny k jednotlivým prostorám. Nesmí se přitom zapomenout, že na většině pracovišť 13

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 probíhají v různou dobu různé činnosti, např. přenášení břemen portálovým jeřábem nad pracovištěm, údržba mimo pracovní směnu, úklid po pracovní době, činnost spolupracujících nebo dodavatelských právnických nebo fyzických osob. 2. Vyhledat (identifikovat) nebezpečí Ke každému pracovnímu místu, případně činnosti, přiřadíme nebezpečí nebo nebezpečnou situaci, která může nastat a posoudit, kdo může být nebezpečím ohrožen a jak k tomu může dojít. Vychází se přitom ze zkušenosti hodnotitelů, zaměstnanců, z výsledků šetření pracovních úrazů, nehod, případně z evidence drobných poranění a skoro nehod.

3. Stanovit a ohodnotit rizika Vyhodnotit rizika vyplývající z identifikovaných nebezpečí a rozhodnout, zda jsou existující preventivní opatření dostačující nebo zda jsou potřebná další opatření. Při stanovování rizik posuzujeme závažnost možného poškození, tak i pravděpodobnost, se kterou k poškození může dojít. Současně je třeba také vzít v úvahu účinnost jednotlivých opatření a možnost jejich selhání a z toho plynoucí možné následky. Podstata hodnocení rizik spočívá v rozhodnutí, zda riziko můžeme přijmout a pokud ne, jaká opatření musíme realizovat k jeho odstranění nebo alespoň omezení na přijatelnou míru.

4. Odstranit / omezit rizika Účinná prevence poškození zdraví vychází ze znalostí podstaty (charateru) rizik a jejich závažnosti. Nutnou podmínkou účinné prevence je přitom splnění všech požadavků stanovených právními předpisy a technickými normami. Stanovení opatření k prevenci rizik je výsledkem všech předchozích kroků. Cílem opatření je zajistit podmínky, které odstraní rizika u zdroje jejich původu nebo omezí jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Poslední slovo v přijímání opatření k omezení rizik by měl mít zaměstnavatel (ředitel, jednatel, majitel), který závazným způsobem (příkaz ředitele, směrnice k prevenci rizik apod.) rozhodne o potřebných opatřeních, zodpovědnosti za jejich realizaci a termínu provedení. Proto je důležité, aby měl zaměstnavatel pro své rozhodování 14

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 jasný a přehledný podklad. Doporučuje se proto pro vyhodnocení rizik a stanovení opatření k jejich prevenci používat přehlednou tabulku. 5. Vyhodnotit zdravotní rizika (kategorizace prací) Součástí pracovních rizik jsou také zdravotní rizika, která vyjadřují míru závažnosti zátěže člověka vystaveného rizikovým faktorům na pracovišti. Vzhledem k jejich specifickému charakteru a požadované odborné znalosti pro jejich hodnocení jsou zahrnuty v právních předpisech týkajících se ochrany veřejného zdraví, konkrétně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona má zaměstnavatel povinnost zdravotní rizika vyhledávat a zpracovávat návrh zařazení prací do kategorií. Návrh na zařazení prací do kategorií spolu s údaji klíčovými pro hodnocení rizik musí předkládat orgánu ochrany veřejného zdraví, který rozhoduje o zařazení práce do příslušné kategorie a vyhlašuje riziková pracoviště. Zaměstnavatel sám kategorie prací a riziková pracoviště neurčuje ani nevyhlašuje. Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemocí z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazena do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. 6. Pravidelné hodnocení rizik Jak již z názvu vyplývá, výchozí hodnocení rizik se provádí jednak při zavádění systému hodnocení rizik na všech pracovištích a zařízeních, jednak u nových pracovišť, strojů, technologií a zařízení před uvedením do provozu. Je potřebné je provést i tehdy, když dojde k závažným organizačním změnám, jako je například zavedení druhé směny nebo změna kvalifikace zaměstnanců. Dále by se mělo hodnocení rizik provádět v intervalech, stanovených pro jednotlivá pracoviště zaměstnavatelem podle rizikovosti prací a dalších skutečností, které rizikovost a četnost prevence ovlivňují. Hodnocení rizik provádíme vždy:

15

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 o

před uvedením nového zařízení případně pracoviště do užívání (výchozí vyhodnocení rizik),

o

jako kontrolu po provedení nebezpečných opatření,

o

po každé změně, která mohla mít vliv na bezpečnost práce,

o

po nehodě / úrazu,

o

a samozřejmě prevenci rizik provádíme v návaznosti na události, jakými jsou, například pracovní úraz, návrh zástupce zaměstnanců pro BOZP, zjištění orgánů Inspekce práce nebo ochrany veřejného zdraví nebo závazný pokyn příslušného odborového orgánu.

7. Projednání zjištěných rizik se zaměstnanci Začátek prevence rizik by měl být už v zajištění kvalitního školení zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP včetně informací o rizicích, která se týkají jejich práce a pracoviště a pravidelném ověřování jejich znalostí. Je potřeba také seznámit zaměstnance, příslušné odborové orgány nebo zástupce pro oblast BOZP s výsledkem vyhodnocením rizik a přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení. Vyslechnutím jejich připomínek a návrhů je nejen uloženo zákoníkem práce,

ale

může

přinést

poznatky

důležité

pro

prevenci

rizik.

Se zaměstnanci, případně jejich zástupci, by měly být projednávány i výsledky kontrol zaměřených na účinnost přijatých bezpečnostních opatření, protože jejich soustavné vyžadování a kontrolování je nezbytným předpokladem pro zajištění bezpečných a zdraví neohrožujících podmínek práce.

3.3.

Kategorizace prací

V ČR byl zaveden v hygienické službě systém kategorizace prací. Systém umožňuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti a míru zabezpečení ochrany zdraví pracovníků. Pro zařazovaní prací do jednotlivých kategorií jsou vypracovány metody měření jednotlivých faktorů a kritéria pro hodnocení získaných výsledků: 

Kategorie 1: 16

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 Není zvlášť vymezená 

Kategorie 2 a 3: Definovány rozpětím hygienických limitů, přičemž v kategorii 2 nesmí být překročen přípustný limit Zařazení prací do 2. a 3. kategorie se provádí na návrh zaměstnance nebo z podnětu orgánů hygienické služby.



Kategorie 4: Není definována u faktorů jako je o Pracovní poloha o Zátěž chladem o Psychická zátěž o Zraková zátěž

Práce spojená s expozici několika faktorů se zařazuje do kategorie odpovídající nejnepříznivější hodnocenému faktoru. Kategorizace prací vychází z identifikace nebezpečí pro zdraví pracovníka a z hodnocení rizika práce. Proto jsou v soustavě faktorů především ty, které mají v této souvislosti dominující význam: hluk, vibrace, prach, mikroklima, chemické látky, ionizující záření, neionizující záření, fyzická zátěž, pracovní poloha, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli. Měření intenzity a koncentrací faktorů pracovník podmínek musí být provedeno akreditovanou nebo certifikovanou osobou, nemělo by být starší než jeden rok. Kategorizace prací vychází z identifikace nebezpečí pro zdraví pracovníka a z hodnocení rizika práce. Proto jsou v soustavě faktorů zařazeny především ty, které mají v této souvislosti dominující význam. Určité kategorie u některých zátěží legislativa nestanovuje.

3.4.

Charakteristika stupňů zátěže, faktory pracovního prostředí

První stupeň zátěže – minimální zdravotní riziko Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž (expozice) faktorem minimální, z hlediska expozice faktoru se jedná o optimální pracovní podmínky. Zdravotní riziko je minimální i pro hendikepované osoby, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.

17


Druhý stupeň zátěže – únosná míra zdravotního rizika Ze zdravotního hlediska je v tomto případě míra zátěže únosná, úroveň zátěže a faktorů nepřekračují limity stanovené předpisy. Vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka, nelze vyloučit nepříznivý účinek faktoru na zdraví u vnímavých jedinců Třetí stupeň zátěže – významná míra zdravotního rizika Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty zátěže (expozice), na pracovištích je nutná realizace náhradních, technických a organizačních opatření. Nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků. Čtvrtý stupeň zátěže – vysoká míra zdravotního rizika Úroveň zátěže vysoko překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření. Častěji dochází k profesionálnímu poškozování zdraví.

3.5.

Rizikové faktory a jejích hodnocení



Hluk



Vibrace



Prach



Chemické látky a přípravky v pracovním prostředí



Neionizující záření



Ionizující záření



Tepelně vlhkostní podmínky – mikroklima (zátěž teplem a chladem)



Ergonomie – fyzická zátěž



Psychická záťež



Zraková zátěž



Biologické činitele

18


3.6.

Hodnocení rizik

Co je riziko, již bylo vysvětleno v kapitole 3.2. Tento pojem je spojen s pravděpodobností nebo možností určité škody. Je to teda výsledek aktivace určitého nebezpečí, táto pak vyústí v následek, často-krát negativní. Tomuto následku pak říkáme škoda. Riziko je teda funkcí pravděpodobnosti, že frekvence, intenzita a trvání aktivace bude dostatečná k tomu, aby se nebezpečí ze svého potenciálu transformovalo do negativního následku, škody (poškození zdraví, životního prostředí nebo majetku). Všechny tři pojmy spolu souvisejí. Nebezpečí je zdrojem ohrožení a riziko se dá chápat jako jáko míra ohrožení. Hodnocení rizik znamená znát charakter rizik, jejích podstatu a velikost, t.z. míru ohrožení. Pak je možno rizika řídit a omezovat. Riziko vyjadřuje míru ohrožení, stupeň ohrožení a postup jakým tuto míru vyjádříme nazýváme hodnocením rizika. To může být vyjádřeno kvalitativně, kvantitativně nebo semi – kvantitativně. Riziko má vždy dva rozměry: 

Pravděpodobnost vzniku ohrožení



Závažnost možného následku

Cílem prevence rizik je eliminace a omezování rizik ohrožujících zdraví a život lidí, životní prostředí nebo majetek. Je možno toho dosáhnout: 

Snížením pravděpodobnosti následku



Snížením závažnosti následku



Kombinací obou

Hodnocení rizik je základním a nezbytným krokem pro zvládání jakýchkoliv rizik. Je to kombinace technických, přírodovědeckých a humanitních přístupů. Pokud je hodnocení rizik

19

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 využíváno v rozhodovacích procesech, připojují se ještě aspekty ekonomické, psychologické, mnohokrát i politické. Vzhledem k tomu, že existuje řada způsobů a metod, kterými lze rizika hodnotit, je důležitý výběr vhodné metody a přístupu vzhledem k situaci, cíli a kontextu, ve kterém je hodnocení prováděno. Výpovědní hodnota prováděného hodnocení rizik může být posuzována na základě řady kritérií, jako např. komplexnost informací, správnost informací, praktické využitelnosti výsledků apod. Každý přístup a každá metoda hodnocení rizik má své výhody a nedostatky. Volba vhodného přístupu a vhodné metody je proto závislá na účelu prováděného hodnocení, charakteru dat, která jsou k dispozici, finančních prostředcích a sociálně politickém kontextu. Největší překážkou při hodnocení rizik je obvykle nedostatek dat a informací. Jedná se např. o údaje o selhání zařízení, selhání lidského faktoru včetně charakteristik jeho následku. Např. užití smrtelných úrazů jako jediného parametru následku může být značně zavádějící. Vhodnější je sledovat i méně závažné úrazy, skoro nehody, monitorovat koncentrace látek, expozice osob působení nebezpečných látek, apod. Protože hodnocení rizik slouží jako základní zdroj informací pro rozhodování, je důležité znát a být si vědom omezení použitých metod. Hodnocení rizik představuje provedení řady kroků od definice účelu, přes identifikaci nebezpečí, sběr informací, posouzení následku a pravděpodobnosti jejich vzniku až po vyhodnocení závažnosti následku. Základní podmínkou je dostatečná transparentnost jednotlivých kroků jak pro uživatele výsledků hodnocení, tak i pro ty, jichž se následky rizik mohou dotknout. Každé hodnocení by mělo obsahovat následující kroky: A. Identifikaci nebezpečí, ohrožení, tj. nalezení odpovědi co a jak ohrožuje nebo může ohrozit B. Posouzení rizika pro každou nebezpečnou situaci nebo zdroj ohrožení, škody, tj. stanovení závažnosti možných následků a pravděpodobnosti jejich vzniku. 20

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 C. Hodnocení rizika, t.j. rozhodnutí, zda je riziko přijatelné nebo ne. D. (Názory hodnotitele/ů) Hodnocení rizik by mělo být prováděno ve spolupráci se zaměstnanci, kteří jsou příslušnému ohrožení vystaveni. Tento přístup poskytuje příležitost pro management a zaměstnance pochopit a souhlasit s přístupem organizace, který A. Je založen na společném vnímaní nebezpečí rizik B. Je nezbytný pro výkon činnosti C. Bude úspěšný pro prevenci nehod. Úskalí a nebezpečí je, že hodnocení vychází z pocitu a že jde o pouhé administrativní nařízení. To skýtá nebezpečí, že organizace mohou zabřednout do detailů, kde dokončení hodnocení nakonec vyústí do zcela formálních záležitostí. Správně a odpovědně provedené hodnocení rizik by mělo poskytnout základ pro další bezpečnostní akce – bezpečnostní opatření. Pracovníci provádějící hodnocení rizik mohou vystupovat samolibě a podněcovat nebo nevidět rizika v důsledku profesionální slepoty. Cílem je posoudit riziko nepředpjata a objektivně. Hodnocení rizik by mělo být provedeno kompetentními pracovníky s praktickými znalostmi pracovních činností. Výhodná je týmová spolupráce pracovníků bezpečnostních a krizových útvarů organizace. To zajišťuje větší objektivitu posouzení. Osvědčuje se, kde je to jen možné, aby členové týmu posuzovatelů absolvovali alespoň jeden výcvik v základních technikách. Ideální je, když každý může přispět k hodnocení rizika tím, že sdělí své zkušenosti, názory a poznatky. Ve velkých organizacích se s výhodou využívá externích pracovníků jako vedoucích hodnotitelských týmů. Do posuzování se dá zavést další hodnocení, a to názor hodnotitelů. Je možno udělat průměr z názoru hodnotitelů a tuto hodnotu přidat k hodnocení.

3.7.

Organizace hodnocení rizik

Zaměstnavatelé

21

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 Zaměstnavatelé by měli pečlivě připravit vše co podniknou, aby splnili svou odpovědnost provést hodnocení rizik a přijmout opatření nutná pro bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. Doporučuje se, aby to zajistili vypracováním, prováděním a sledováním plánu činnosti pro vyloučení nebo kontrolu rizika. Plán činnosti a jeho obsah Plán by měl zahrnovat: 

Přípravu, organizaci a koordinaci hodnocení



Jmenování kompetentních lidí pro hodnocení



Konzultace ze zástupci pracovníků o uspořádání pro jmenování lidí, kteří budou hodnocení provádět



Poskytnutí potřebných informací, výcviků, zdrojů a podpory hodnotitelům, kteří jsou z řad zaměstnanců firmy



Zajištění dostatečné koordinace mezi hodnotiteli



Zapojení řídících pracovníků a zajištění účasti řadových pracovníků



Stanovení uspořádání, která je potřeba učinit pro kontrolu revizí a hodnocení rizik



Zajištění, že preventivní ochranná opatření vycházejí z výsledku hodnocení rizik



Monitoring preventivních a ochranných opatření s cílem zajistit jejích stálou účinnost



Informování pracovníků a nebo jejích zástupců o výsledcích hodnocení a o přijatých opatřeních

Výběr osob pro hodnocení V organizacích je konečné rozhodnutí o tom, kdo povede hodnocení rizik věcí zaměstnavatele. Osoby provádějící hodnocení mohou být: 

Sám zaměstnavatel



Zástupci určení zaměstnavatelem



Externí hodnotitelské služby

Odborná způsobilost

22

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 Pro hodnotitele, ať je to kdokoliv, je nezbytné, aby byl pro tento úkol kompetentní a odborně způsobilý. Je možné, že osoba určená k hodnocení rizika není kompetentní pro celý rozsah úkolů spojených s hodnocením, které je potřeba posoudit. Např. kvalifikovaný elektroinženýr nemusí mít potřebnou kvalifikaci a znalost pro posouzení rizik vyplívajících z provozování továrny pro výrobu spalovacích motorů. Tehdy zaměstnavatelé a hodnotitelé provedou hodnocení omezené jejích kvalifikací a pro specializované expertízy se musí zabezpečit, a do procesu hodnocení zapojit příslušní lidé. Osoby provádějící hodnocení by měly doložit následující schopnosti: 

Znalost celkového přístupu k hodnocení rizik



Schopnost aktivace této znalosti na hodnocené pracoviště a na požadované úkoly

Toto vyžaduje: 

Identifikovat problémy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci



Znát metody a způsoby hodnocení rizik



Posoudit potřebu akce a stanovit priority



Navrhnout dostupné alternativy k vyloučení nebo snížení rizika (rizik) a stanovit též výhody a nevýhody



Vyhodnotit jejích účinnost

Výsledkem práce hodnotitele rizik je identifikace rizik, u nichž je zapotřebí učinit opatření pro vyloučení nebo snížení rizik a podání návrhu týkajících se prostředků prevence a stanovení priorit pro tuto činnost. Někdy se dá pohlížet na prevenci rizik vyplívajících z práce jako na oddělenou funkci, isolovaný úkol, které plní osoby odborně způsobilé pro tuto činnost (bezpečnostní technici) a nikoliv na společný úkol zaměstnavatelů a zaměstnanců. Organizační opatření pro splnění úkolů hodnocení rizik a prevence kontroly a monitorování je záležitost, o niž musí rozhodnout zaměstnavatel. V malých podnicích postačí, že tímto úkolem bude pověřena jedna osoba. Ve větších společnostech se o různé úkoly může podělit několik lidé, kteří spojí své různé odborné znalosti a zkušenosti.

23


3.8.

Shrnutí a závěr k současnému stavu problematiky

Pojem riziko je spojen s pravděpodobností nebo možnosti určité očekávané škody, je to vlastně výsledek aktivace určitého nebezpečí, která vyústí v negativní následek, škodu. Riziko vyjadřuje míru ohrožení, stupeň ohrožení a postup jakým tuto míru vyjádříme nazýváme hodnocením rizika. To může být vyjádřeno kvalitativně, kvantitativně nebo semi – kvantitativně. Riziko vždy má dva rozměry: Pravděpodobnost vzniku ohrožení Závažnost možného následku Cílem prevence rizik je eliminace a omezování rizik ohrožujících zdraví a životy lidí, životní prostředí nebo majetek. Toho je možné dosáhnout buď snížením pravděpodobnosti nebo snížením závažnosti následků, případně kombinací obou způsobů. Hodnocení rizik je základním a nezbytným krokem pro zvládání a prevenci jakýchkoliv rizik. Je to kombinace technických, přírodovědeckých a humanitních přístupů. Pokud je hodnocení rizik využíváno v rozhodovacích procesech připojují se ještě aspekty ekonomické, psychologické a často i politické. Každé hodnocení rizik by mělo obsahovat následující kroky Identifikace nebezpečí nebo ohrožení tj. nalezení odpovědi co a jak ohrožuje nebo může ohrozit Posouzení rizika pro každou nebezpečnou situaci nebo zdroj ohrožení či škody tj. stanovení závažnosti možných následku a pravděpodobnosti jejich vzniku Hodnocení rizika tj. rozhodnutí, zda je riziko přijatelné či nikoliv Základní kroky hodnocení rizik: Vymezit pracovní systém a zpracovat seznam činností Vyhledat (identifikovat) nebezpečí Stanovit a ohodnotit rizika 24

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 Odstranit / omezit rizika Vyhodnotit zdravotní rizika (kategorizace prací) Pravidelné hodnocení rizik Projednání zjištěných rizik se zaměstnanci

Kategorizace prací S hodnocením rizik ohrožení zdraví pracovníků souvisí kategorizace prací podle míry zátěže a rizika, které jejich výkon na daném pracovišti působí. Účelem kategorizace je získat objektivní a srovnatelné podklady, zejména pro určení rizikových prací, optimalizací pracovních podmínek a pro racionální opatření k odstranění nedostatků v zabezpečení ochrany zdraví při práci. Hodnocena je rizikovost těchto faktorů: prach, chemické látky, hluk, ultrazvuk, vibrace, neionizující záření, elektromagnetické pole, fyzická zátěž, práce s biologickými činiteli. Pro zařazování prací do jednotlivých kategorií jsou vypracovány metody měření jednotlivých faktorů a kritéria pro hodnocení rizik získaných výsledků. První kategorie není zvláště vymezena, druhá a třetí kategorie jsou definovány rozpětím hygienických limitů, přičemž v druhé kategorii nesmí být překročen hygienický limit. Čtvrtá kategorie není definována u faktorů jako je pracovní poloha, zátěž chladem, psychická a zraková zátěž. Práce spojená s expozicí několika faktorů je zařazena do kategorie odpovídající nejhůře hodnocenému faktoru. Zařazeni do druhé, třetí a čtvrté kategorie je prováděno na návrh zaměstnavatele nebo podnětu orgánu hygienické služby. Řízení rizik Zkušenosti z vyšetřování úrazu, nehod a havárií ukazují, že bezpečnostní problémy nepatří výhradně ani ke strukturním či provozním faktorům ale vznikají ze vzájemného působení mezi sociálními a technickými faktory. Proto je stále více kladen důraz na komplexní bezpečnostní studie zahrnující identifikaci a hodnocení formálních a neformálních bezpečnostních parametrů, mechanismů a vztahů. Je stále jasnější, že základní příčiny (kořeny) nehodových událostí leží hluboko v aspektech řízení a celkové bezpečnostní kultuře podniku. Pro řízení BOZP platí následující zásady: 25

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 Bezpečnost by měla být nedílnou součástí podnikatelských činností daného podniku. To zahrnuje rozvoj kulturu bezpečnosti podniku, jakož i odpovídající podnikové bezpečnostní přístupy a postupy a zajištění jejich používání zaměstnanci na všech úrovních podniku. Každodenní řízení bezpečnosti by mělo být zodpovědností místních vedoucích pracovníků na každém zařízení, aby zajistili jeho bezpečný provoz. Vedoucí pracovníci přímého řízení by měli zajistit, aby na každém nebezpečném zařízení byly sepsány provozní postupy nezbytné pro bezpečný provoz. Vedoucí pracovníci by měli zajistit, aby se obsazování nebezpečných zařízení obsluhovalo takovým způsobem, který dovoluje jeho bezpečné provozování v kteroukoli dobu. Vedoucí pracovníci by měli přijmout všechna rozumná opatření pro zajištění toho, aby každý zaměstnanec na nebezpečném zařízení, včetně dočasných zaměstnanců, brigádníků a smluvních subdodavatelů, dostal přiměřené vzdělání jak o běžných provozních, tak i abnormálních podmínkách.

Bezpečnost vs. ekonomika V prevenci rizik je důležitým aspektem i ekonomika. Souhrnně lze tento vztah prevence rizik a ekonomiky vidět ve třech rovinách. Podnikové náklady převyšují náklady na jejích snížení. Management má za úkol nalézt prostředky, případně snížit náklady na prevenci. Snižování rizik je nákladné z hlediska výsledku analýzy nákladu a ztrát, je ale vyžadováno okolím nebo veřejností. V tomto případě vliv veřejnosti může výrazně ovlivnit výši nákladu do bezpečnosti. Jedná se o čistě ekonomické náklady na zlepšení pracovních podmínek, ale ty jsou vyžadovány právními předpisy. V této situaci je obtížné nalézt ekonomické prostředky. Paretův princip I v prevenci rizik bychom měli usilovat o maximální výsledky s vynaložením minimálního úsilí. Jednou ze zásad, která nám umožní být efektivnější je i minimalizace všech činností, které nejsou užitečné, tj. těch které napomáhají při dosahování našeho hlavního cíle. K tomu slouží Paretův princip, známy také jako pravidlo 80/20. To říká že: 20% jakéhokoliv úsilí přináší 80% celkového efektu, platí i pro řízení BOZP. 26


4 Možnosti využití osobních počítačů v procesu přípravy a realizace staveb

4.1.

Návrh struktury systému BOZP Každá stavba je živý organizmus, který se mění v čase a v prostoru. Stavební procesy

jsou prováděné stroji a lidmi a dá se konstatovat, že stavební proces prováděný pracovní četou je do určité míry nebezpečný z hlediska BOZP, vždy s jiným rizikem a možným následkem. To záleží na podmínkách na staveništi. Mnohé procesy se odehrávají ve výškách, v jiných pracovní čety pracují se stroji, které mohou neopatrně se kolem pohybujícím osobám způsobit úraz, mnohdy pracovníci nepoužívají osobní ochranné pomůcky apod. Proto je třeba, aby agenda managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byla řešena v přímé návaznosti na práci jednotlivých pracovních čet – tj. v technologické struktuře dílčích stavebních procesů a s přihlédnutím k normě ČSN OHSAS 18001 [14], která tuto agendu vymezuje a zastřešuje. Ke každému stavebnímu procesu prováděného pracovní četou lze co možná nejpodrobněji stanovit požadavky na třídění, likvidaci a označení odpadů, limity emisí a ochranu ovzduší, hodnoty hluku a prašnosti a s tím spojená opatření, preventivní a následná opatření, postupy při haváriích [2]. Na základě zpracovaného modelu postupu realizace výstavby je možno prakticky okamžitě v systému popsaném v [1] automatizovaně vytvořit i BOZP plán pro sledování, řízení a omezení negativních vlivů stavební výroby na životní prostředí dle ISO 14001 [3]. Tento dokument obsahuje nejen soupis stavebních činností a BOZP aspekty, ale i nejvýznamnější polutanty, údaje o předpisech, dle kterých se kontrola BOZP aspektu provádí, zodpovědnou osobu, nutné doklady o provedené kontrole, počet a termíny prováděných zkoušek a další důležité údaje. Princip tvorby věty databáze BOZP aspektů spočívá v postupném spárování věty z registru BOZP aspektů a věty z databáze činností stavebních procesů, výpočtu významu dopadu položky na BOZP, viz obr. 4.1. V databázi BOZP aspektů je ke každému stavebnímu procesu připojeno několik nejdůležitějších BOZP aspektů, kterými tento stavební proces nepříznivě ovlivňuje bezpečnost. Na základě modelu stavby a kompletně naplněnou databázi BOZP aspektů, který může obsahovat až několik tisíc položek, se vytváří BOZP [2].

27


Obr. 4.1 Návrh struktury systému BOZP managementu na počítači

V registru BOZP aspektů jsou uvedeny nejvýznamnější rizika, jejich dopad, odpovědnost za vznik, návrh prevence a opatření, závažnost aspektu. Seznam stavebních činností obsahuje údaje o dílčích stavebních procesech. Databáze BOZP aspektů obsahuje konkrétní aspekty působící na BOZP u jednotlivých dílčích stavebních procesů.

4.2.

Registr rizik bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Registr rizik bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je vlastně soupis rizik BOZP, které

se mohou u stavebních činností vyskytovat, společně s vyhodnocením hodnoty rizika a návrhem prevence a opatření k co nejširšímu omezení daného rizika. V současné době se registr vytváří. Data uvedená v registru vycházejí z předešlé výzkumné činnosti na reálných stavbách a z vlastní zkušenosti tvůrce registru z řízení staveb vlastních a staveb, kde jsou data k dispozici. Některá rizika vyskytující se v stavební činnosti jsou v příloze. Tvoří základ registru. Jsou zde zmíněná taky rizika všeobecná. Data jsou sesbírána s existujících databází různých programů a z reálných registrů rizik společností, které mají rejstřík zpracován. Informace jsou doplňovány do stanovené struktury věty databáze rizik BOZP. Rizika BOZP jsou v registru seřazeny dle číselného kódu, mohou být též řazeny dle abecedy. U jednotlivých rizik je uvedena jejich hodnota, vypočtená jako součin pravděpodobnosti vzniku nehody a možných následků ohrožení. 28

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 Registr rizik je uložen v souboru RegBOZ.rb, kde se po jeho otevření zobrazí v této formě nadefinovaný registr rizik BOZP. V současné době registr obsahuje 132 aspektů, databáze BOZP aspektů obsahuje 2 761 položek. Příklad části registru aspektů je uveden na obr. 4.2.

Obr. 4.2 Výpis části registru BOZP aspektů

Na obr. 4.3 je zobrazena karta registru ukázkového aspektu se všemi údaji, které se vyskytují ve větě o BOZP aspektu. Kritéria i ohodnocení jejich závažnosti si však každý uživatel může stanovit sám dle svých potřeb s přihlédnutím k normě. V databázi BOZP aspektů jsou již jednotlivé vlivy působící na bezpečnost včetně jejich vlastností a ohodnocení jejich závažnosti přiřazeny dílčím stavebním procesům [5] z databáze činností systému popsaném v [1]. Ke každému stavebnímu procesu z databáze činností je možno určit více BOZP aspektů. Na obr. 4.4 je zobrazena část seznamu databáze BOZP aspektů. 29


Obr.4.3 Položka registru BOZP aspektů

Na obr. 4.5 je vidět karta položky databáze BOZP aspektů. Z obrázků 4.3 a 4.5 je vidět úzkou návaznost dat registru a databáze BOZP aspektů. Nejdůležitějšími údaji jsou kód a název BOZP aspektu, zařízení, kde se může vyskytovat nejvýznamnější rizika a dopad na bezpečnost prostředí, údaje o odpovědné osobě za negativní vliv, doklad, který by se měl vytvářet, údaje o předpisech a způsobu řízení aspektu, dále údaje o kontrole a její četnosti a návrhu opatření a velmi důležitá data o vyhodnocení závažnosti aspektu. Kritéria závažnosti působení BOZP aspektu jsou převzatá z registru a doplněna o váhy jednotlivých kritérií, které si uživatel může určit. Databáze je ještě doplněna údaji pro výpočet termínu první evidence či kontroly působení BOZP aspektu u příslušné stavební činnosti a pro výpočet počtu kontrol jeho působení v průběhu stavebního procesu.

30


Obr. 4.4 Výpis části databáze BOZP aspektů

Obr. 4.5 Položka databáze BOZP aspektů

31


4.3 Předpokládané softwarové a hardwarové požadavky systému BOZP managementu Hned na začátku této výzkumné práce bylo rozhodnuto používat jenom volně šiřitelné softwary podle licencí GNU (Obecná veřejná licence). Internetová aplikace BOZP běží na vzdáleném serveru pod systémem Linux CentOS 5.5. Základní programovací jazyk aplikace je velmi rozšířený rychlý jazyk PHP v. 5.1. Databáze je vedená v jazyce MySQL v. 5.0, což umožňuje rychlé zpracování a za správného indexování i velmi rychlé vyhledávaní za velkého objemu (miliony řádků). Také byly použity standardní webové programovací jazyky HTML, JavaScript a CSS. Koncept internetové databáze je vidět na obr. 4.6. Základní modul internetové aplikace BOZP vyžaduje kolem 20 Mb volného prostoru na serveru připojeného k Internetu. Databáze vyžaduje prostor dle své velikosti.

Obr. 4.6 Koncepce struktury webové aplikace BOZP Internetová databáze BOZP umožňuje editaci, vkládaní, mazání, kopírovaní, tisk, vyhledávaní záznamů z kteréhokoliv místa na zemí prostřednictvím síti internet. Také je umožněn import a export do jiných prostředí a systému. Část funkcí je přístupná jen po zadání hesla administrátora.

32


5 Podmínky pro sestavení modelů realizace stavby a spuštění systému 5.1.

Spuštění systému BOZP Systém BOZP spustíme v libovolném prohlížeči Internetu s plnou podporou standardu

HTML 4.01, JavaScriptu a CSS na adrese: www.celysvet.cz/bozp bez speciálního software. Přístup k rozšířené neveřejné části projektu vyžaduje registraci a přihlášení: zadání jména uživatele a hesla, viz obr. 5.1. Jméno uživatele a profil včetně e-mailu, hesla, kontaktních údajů je možno změnit na stránce www.celysvet.cz/diskuzni-forum přímým zadáním, viz obr. 5.2.

Obr.5.1 Zadání jména a hesla uživatele

Obr.5.2 Změna nastavení profilu 33

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 Dále následuje popis pracovních adresářů systému BOZP. Prvním adresářem je adresář [convert], ve kterém budou hledány skripty a zdrojové kódy nutné pro export a import údajů do a ven ze systému. Tento adresář obsahuje soubory s přeponou [.php]. Druhý adresář [db] obsahuje soubory nastavení systému, nutných pro připojení k databázím MySQL. Třetí adresář [convert] obsahuje další složky pro uložení exportních souborů údajů ve formátech: CONTEC, CSV, DOC, TXT, XLS, XML. Slouží k rychlému vyhledání příslušných dat při upřesňování dokumentů stavebně technologických projektů dle výstupů zpracovaných jinými výpočetními systémy. Složka [import] obsahuje datové soubory importu do jiných systému. Další složky [function], [images], [lang], [ridici], [skin] a [temp] slouží pro vnitřní potřeby systému a obsahují zdrojové kódy, soubory jazykové podpory a elementy grafického prostředí, viz. obr. 5.3. Této adresáře se týkají datových základen systému.

Obr. 5.3 Pracovní adresáře systému BOZP

Přístup k pracovním adresářům systému BOZP je umožněn přes prostředí FTP serveru po příslušném zadání hesla a přihlašovacího jména a není veřejné přístupny. Tyto adresáře nedoporučujeme měnit.

34


5.2.

Technické parametry MySQL databází systému BOZP Přístup k tabulkám systému BOZP je umožněn přes prostředí [phpMyAdmin] po

příslušném zadání hesla a přihlašovacího jména a není veřejné přístupny. Tyto tabulky nedoporučujeme měnit. První tabulka [RBOZRec] obsahuje Registr BOZP aspektů, viz obr. 5.4. Indexování tabulky se provádí dle číselného kódu aspektu [RBKod]. Pro větší počet záznamu je možné individuálně navrhnout i jiné indexy pro lepší výkon systému.

Obr. 3.4 Struktura tabulky MySQL Registr BOZP aspektů

35

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 Druhá důležitá tabulka [DB] obsahuje Databázi stavebních procesů, viz obr. 5.5. Indexování tabulky se provádí dle číselného kódu [CisKlic]. Pro větší počet záznamu je možné individuálně navrhnout i jiné indexy pro lepší výkon systému.

Obr. 5.5 Struktura tabulky MySQL Databáze stavebních procesů 36

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 Třetí tabulka [DBBOZRec] obsahuje Databázi BOZP aspektů, viz obr. 3.6. Indexování tabulky se provádí dle číselného kódu [DBBId]. Pro větší počet záznamu je možné individuálně navrhnout i jiné indexy pro lepší výkon systému.

Obr. 5.6 Struktura tabulky MySQL Databáze BOZP aspektů

37


5.3.

Stručný popis jeho pracovních oblastí Jednotlivé pracovní oblasti volíme poklepáním na příslušný název v menu, nebo

klepnutím na příslušnou grafickou ikonku, viz obr. 5.7. Funkce těchto oblastí bude nyní stručně představena, v dalších kapitolách budou pak uvedeny nejvýznamnější podrobnosti.

Obr. 5.7 Hlavní menu pracovních oblastí systému BOZP

Nejdůležitější pracovní oblastí jsou oblastí 1 – Registr BOZP aspektů, 2 – Databáze BOZP aspektů, 3 – Databáze stavebních činností, které tvoří cca 90 % celého systému. Ostatní oblastí tvoří zbytek systému a mají pouze informativní charakter. 38

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 Registr BOZP aspektů viz obr. 5.8

Obr. 5.8 Základní pohled pracovní oblastí Registr BOZP aspektů

V první oblasti se provádí: 1 – Přidání nového aspektu, 2 – Tisk kompletního registru, 3 – Export registru do jiných systémů, 4 – Import aspektů z jiných formátů, 5 – Vyhledávaní aspektů dle parametrů, 6 - Řazení aspektu, viz obr. 5.9.

Obr. 5.9 Hlavní menu pracovní oblastí Registr BOZP aspektů 39


Pro jednotlivý aspekt je umožněno: 1 – Zobrazit kartu aspektu, 2 – Vytisknout kartu aspektu, 3 – Editovat aspekt, 4 – Kopírovat aspekt, 5 – Vymazat aspekt, viz obr. 5.10.

Obr. 5.10 Hlavní menu pracovní oblastí karty BOZP aspektu

Přidání nového aspektu viz obr. 5.11 Tisk kompletního registru viz obr. 5.12 Export registru do jiných systémů viz obr. 5.13 Import aspektů z jiných formátů viz obr. 5.14 Vyhledávaní aspektů dle parametrů viz obr. 5.15

Obr. 5.11 Přidání nového aspektu

40


Obr. 5.12 Tisk kompletního registru

Obr. 5.13 Export registru do jiných systémů

Obr. 5.14 Import aspektů z jiných formátů

41


Obr. 5.15 Vyhledávaní aspektů dle parametrů Databáze činností viz obr. 5.16

Obr. 5.16 Základní pohled pracovní oblastí Databáze činností

42


V první oblasti se provádí: 1 – Přidání nové činnosti, 2 – Tisk kompletního seznamu, 3 – Export činností do jiných systémů, 4 – Import činností z jiných formátů, 5 – Vyhledávaní činností dle parametrů, 6 - Řazení činností, viz obr. 5.17.

Obr. 5.17 Hlavní menu pracovní oblastí Databáze činností

Pro jednotlivý záznam je umožněno: 1 – Zobrazit kartu činnosti, 2 – Vytisknout kartu činnosti, 3 – Editovat činnost, 4 – Kopírovat činnosti, 5 – Vymazat činnosti, viz obr. 5.18.

Obr. 5.18 Hlavní menu pracovní oblastí karty stavební činnosti

Přidání nové činnosti viz obr. 5.19 Tisk kompletního seznamu činností viz obr. 5.20 Export činností do jiných systémů viz obr. 5.21 Import činností z jiných formátů viz obr. 5.22 Vyhledávaní činností dle parametrů viz obr. 5.23

43


Obr. 5.19 Přidání nové činnosti

Obr. 5.20 Tisk kompletního seznamu činností 44


Obr. 5.21 Export činností do jiných systémů

Obr. 5.22 Import činností z jiných formátů

Obr. 5.23 Vyhledávaní činností dle parametrů

45

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 Databáze BOZP aspektů viz obr. 5.24

Obr. 5.24 Základní pohled pracovní oblastí Databáze BOZP aspektů

V první oblasti se provádí: 1 – Přidání nové položky databáze BOZP aspektů, 2 – Tisk kompletního seznamu, 3 – Export databáze BOZP aspektů do jiných systémů, 4 – Import databáze BOZP aspektů z jiných formátů, 5 – Vyhledávaní záznamu dle parametrů, 6 - Řazení seznamu, viz obr. 5.25.

Obr. 5.25 Hlavní menu pracovní oblastí Databáze BOZP aspektů

46

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 Pro jednotlivý záznam je umožněno: 1 – Zobrazit kartu činnosti, 2 – Vytisknout kartu činnosti, 3 – Editovat činnost, 4 – Kopírovat činnosti, 5 – Vymazat činnosti, viz obr. 5.26.

Obr. 5.26 Hlavní menu pracovní oblastí karty databáze BOZP aspektů

Přidání nového záznamu databáze BOZP aspektů viz obr. 5.27 Tisk kompletního seznamu databáze BOZP aspektů viz obr. 5.28 Export databáze BOZP aspektů do jiných systémů viz obr.5.29 Import databáze BOZP aspektů z jiných formátů viz obr. 5.30 Vyhledávaní záznamů databáze BOZP aspektů dle parametrů viz obr. 5.31

Obr. 5.27 Přidání nového záznamu databáze BOZP aspektů 47


Obr. 5.28 Tisk kompletního seznamu databáze BOZP aspektů

Obr. 5.29 Export databáze BOZP aspektů do jiných systémů

48


Obr. 5.30 Import databáze BOZP aspektů z jiných formátů

Obr. 5.31 Vyhledávaní záznamu databáze BOZP aspektů dle parametrů

49


6. Plán BOZP v automatizované formě Ze základních dokumentů přípravy staveb zobrazuje sled stavebních prací v technologické struktuře dílčích stavebních procesů technologický rozbor, někdy nazývaný technologický normál [30]. Technologické normály v požadované technologické struktuře jsou při automatizovaném zpracování jedním z výstupů vypočteného stavebně technologického síťového grafu systému CONTEC, viz [16], u kterého je již k dispozici i sestavená databáze dílčích stavebních procesů s nejdůležitějšími údaji o normě času, ceně, produktivitě, nákladových a jiných zdrojích, počtu pracovníků a technologických přestávkách. Jak se ukazuje v praxi, řada stavebních procesů má stejná, nebo velmi podobná rizika BOZP. Proto je nutné nejprve sestavit tzv. registr rizik BOZP, jakožto soupis karet, na kterých budou uvedena nejdůležitější rizika, zejména název rizika, výčet ohrožených osob, následky, odpovědnost za riziko a návrh prevence a opatření k co největší eliminaci daného rizika. U každého rizika v tomto registru bude dále provedeno ohodnocení pravděpodobnosti vzniku nehody a možných následků ohrožení, z nichž bude vypočtena výsledná hodnota rizika. Na základě sestaveného registru rizik BOZP bude dále sestavena databáze rizik BOZP, ve které budou uvedeny konkrétní rizika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých dílčích stavebních procesů. Tato databáze bude vytvořena podobně jako databáze kontrol pro tvorbu kontrolních a zkušebních plánů, viz [16], [30], v přímé návaznosti na již výše zmíněnou databázi činností systému CONTEC, která obsahuje údaje o dílčích stavebních procesech. V databázi rizik BOZP bude ke každému stavebnímu procesu připojeno několik nejdůležitějších rizik, která se u tohoto stavebního procesu mohou vyskytnout. Tato konkrétní rizika mohou (ale nemusejí) být součástí registru rizik BOZP. Do databáze bude možno vkládat i rizika, které nejsou uvedeny v registru. Bude možno je pak z databáze do registru převést, neboť to zjednoduší zadávaní dat i u dalších dílčích stavebních procesů v databázi. Následně bude sestaven algoritmus a vyvinut program, který v návaznosti na konkrétní stavebně technologický síťový graf jakožto model postupu výstavby konkrétní stavby vytvořený v technologické struktuře dílčích stavebních procesů umožní dle databáze rizik BOZP automatizovaně sestavit tzv. plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakožto plán opatření k omezení rizik BOZP vztahujících se ke stavebním procesům, které jsou součástí

50

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 síťového grafu. Tím bude agenda přípravy staveb doplněna o složku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která ke každému stavebnímu procesu prováděného pracovní četou co možná nejpodrobněji stanoví možná rizika a opatření nutná pro jejich co nejširší omezení, případně eliminaci. Je nutno registr zavést tak, aby rizika spojená s vice druhy práce nebyla duplikována. Zde je výhoda, že program sám ví, který stavební proces je nutno vykonat a následně mu vybrat riziko. Nebude tím docházet k zbytečnému nabytí dokumentu, který je na stavbu potřeba dodat, řídit se tím a kontrolovat.

51


7. Souhrn a závěry Dosažené výsledky: 1. vytvoření algoritmu pro generování plánu BOZP na staveništi -

algoritmus je přímo navázán na algoritmus stavebně – technologického projektování

2. určení míry rizik ke každé činnosti -

-

riziko je každé ohodnocené dvěma parametry a to: o

mírou ohrožení ohodnoceno možnými následky

o

pravděpodobnosti vzniku nehody ohodnoceno jako četnost

definované rizika se přímo navazují na činnosti

3. určení možnosti a postup eliminace rizika -

každá karta registru rizik obsahuje ve svojí struktuře textové pole, kde se definuje

základní návod -

je zde definice, jak konkrétní riziko eliminovat a které opatření přijat pro maximální

eliminaci 4. stanovení limitů a parametrů pro generování rizik 5. časové nároky pro kontrolu plnění opatření 6. Ekonomické nároky spojených s opatřením na BOZP Projekt bude mít hlavní přínosy v oblasti teorie vědního oboru, v oblasti pedagogické i pro praktickou stavební výrobu. 1. přínos pro teorii vědního oboru bude ve vytvoření algoritmu zpracování plánu BOZP na počítači 2. přínos pro praxi (vypracování plánu BOZP pro stavbu) a.

reálný výstup pro stavební činnost v přípravě stavby, ve fázi projektových prací

b.

reálný výstup pro stavební činnost v provádění stavby

3. přínos pro pedagogické účely a. - tato práce bude součástí systému přípravy staveb CONTEC. Při výuce technologie staveb na různých vysokých školách se studenti seznamují s programy stejného typu. Jednou z nejdůležitějších podmínek pro správné vedení staveb je i vedení stavby v souladu s OHSAS 18001. Dalším přínosem bude výchova povědomí studentů, jako budoucích vedoucích pracovníků o pravidlech BOZP a pracovních postupech s návrhem opatření na minimalizaci rizik v stavebnictví b. seznámení studentů s bezpečnostními opatřeními a pracovních pomůcek v oblasti bezpečnosti ochrany zdraví při práci a s legislativou v této oblasti 52


Literatura [1] 309/2006 Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) [2] 591/2006 Nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích [3] 592/2006 Nařízení vlády o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti [4] 251/2005 Zákon o inspekci práce [5] 362/2005 Nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky [6] 101/2005 Nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí [7] 258/2000 Zákon o ochraně veřejného zdraví [8] 178/2001 Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci [9] 183/2006 Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [10] 499/2006 Vyhláška o dokumentaci staveb [11] 526/2006 Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu [12] 137/1998 Vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu [13] Příručka ILO-OHS 2001 Metodické návody pro systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [14] OHSAS 18001 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Specifikace [15] OHSAS 18002 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Směrnice pro zavádění [16] Automatizovaná příprava a řízení realizace staveb, autor: Doc. Ing. Čeněk Jarský DrSc. [17] Výsledky vrcholného evropského setkání o bezpečnosti při výstavbě v Bilbau, duben 2004 53

Projekt byl řešen s podporou FRVŠ číslo 1276/2013/G1 na ČVUT v Praze, FSv, 2013 [18] Building Design and Construction Hazards, autor: David MacCollum, Richard Hughes, vydavatel: Lawyers and Judges, ISBN 0913875317 [19] Construction Safety Engineering Principles, autor: David V. MacCollum vydavatel: McGraw-Hill, rok vydání, ISBN: 0-07-148244-X [20] Construction Site Safety: A Guide for Managing Contractors, autor: Richard D. Hislop vydavatel: CRC Press, ISBN: 1566703042 [21] Construction Safety Management, autor: Tim Howarth, Paul Watson vydavatel: Wiley-Blackwell, rok vydání: 2008, ISBN: 978-1-4051-8660-5 [22] Principles of Construction Safety, autor: Allan St John Holt vydavatel: WileyBlackwell, rok vydání: 2005, ISBN: 978-1-4051-3446-0 [23] NFPA 101 - Life Safety Code, 2009 Edition, vydavatel: NFPA, rok vydání: 2008 [24] NFPA 5000 Building Construction and Safety Code, vydavatel: NFPA [25] Arbeitsschutzgesetze 2009, autor: C. H. Beck, rok vydání: 2009, ISBN 978-3-406-58679-8 [26] Distanční text pro studium problematiky pracovně právních vztahů, pracovních podmínek a prevence pracovních rizik, vydavatel: VÚBP, Praha 2008 [27] Introduction to Health and Safety in Construction (3rd Edition), autor: Phil Hughes, vydavatel: Elsevier Ltd., rok vydání: 2008, ISBN: 978-1-85617-521-0 [28] Failure Mode and effect Analysis, autor: Stamatis D. H., vydavatel: ASQ Quality Press, rok vydání 2003 [29] Ovládání rizika. Analýza a management, autor: Tichý M. vydavatel: C.H. Beck, rok vydání 2006 [30] Příprava a realizace staveb, Autor: Jarský Č. - Musil F. - Svoboda P. - Lízal P. Motyčka V. - Černý J, vydavatel: Akademické nakladatelství CERM s. r. o. Brno, rok vydání: 2003 [30] Ke kontrole a zajištění kvality stavební produkce při realizaci staveb, Jakost 98, autor: JARSKÝ Č, sborník přednášek 7. mezinárodní konference 2. - 6. 6. 1998 Ostrava, DTO Ostrava 1998 [31] www.celysvet.cy/bozp - BOZP: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

54

INOVACE PŘEDMĚTŮ INFORMAČNÍ

Recommend Documents