Říční informační služby Jaká politická opatření vyplývají z výzkumu
Očekávaná směrnice „Harmonizované říční informační služby (RIS) týkající se vnitrozemských vodních cest Společenství“ se stane důležitým politickým dokumentem pro vytvoření panevropských RIS. Tento materiál popisuje evropské RIS a jejich vývoj. Přínos výzkumných aktivit k evropským dopravním politikám je ilustrován na příkladech nejlepších praktik vývoje RIS. Hodnota výzkumných programů EU je demonstrována na jejich podpoře při formulování vývoje dopravní politiky a na pomoci při zavádění této politiky.
OBSAH
PŘEDMLUVA
2
1.
POLITICKÉ POZADÍ
3
2.
CO JSOU RIS
5
3.
VÝZKUM A VÝVOJ RIS
9
4.
PŘÍNOSY VÝZKUMU
13
5.
VÝVOJ EVROPSKÉ POLITIKY
15
6.
VÝHLED DO BUDOUCNOSTI
17
7.
ZÁVĚRY
18
8.
REFERENCE
19
9.
SEZNAM ZKRATEK A AKRONYMŮ
20
1
PŘEDMLUVA Hlavními potenciálními překážkami dopravy v trvale udržitelném socioekonomickém rozvoji dopravy v Evropské unii (EU) jsou dopravní kongesce, dopady na životní prostředí a ekonomické náklady. Dopravní Bílá kniha EU „Dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“ navrhla důležitá opatření k tomu, jak se vypořádat s těmito výzvami, včetně rozvoje vnitrozemských vodních cest a intermodální dopravy. Bílá kniha navrhla přesunutí nákladů ze silně přetížené silniční sítě na vodní cesty. Díky tomuto návrhu a při vyrovnání modálních podílů dopravních systémů může být kapacita existující infrastruktury plně využita pro budoucí ekonomický růst v EU. Vnitrozemská vodní doprava je považována za spolehlivý, úsporný a vůči životnímu prostředí ohleduplný druh dopravy; v EU je považována za klíčový druh dopravy v evropském intermodálním dopravním systému. Komise se soustředila na vytvoření příznivých podmínek pro další rozvoj tohoto sektoru a pro povzbuzení průmyslu k tomu, aby více používal tento druh dopravy. Jeho rozvoj do budoucna potřebuje zavedení moderních pojmů, technologií a řešení pro to, aby se mohl přizpůsobit novým požadavkům trhu a intermodální integraci tak, aby byla zabezpečena dostupná, bezpečná a k životnímu prostředí přátelská alternativa přetížené silniční sítě. Informační a komunikační technologie poskytují příležitost k přesunu nejen tradiční dopravy volně loženého zboží, ale také ostatního zboží, kontejnerů a dokonce i draze placených doprav, jako je doprava „just in time“, na sektor vnitrozemské vodní dopravy. Tento sektor nabízí inteligentní, bezpečný a výkonný způsob dopravy s informačními propojeními na systémy železniční dopravy, silniční dopravy a námořní dopravy na krátké vzdálenosti. Pokročilé informační a komunikační technologie aplikované na vnitrozemských vodních cestách poskytnou vnitrozemské plavbě konkurenční výhodu před ostatními druhy doprav, včetně efektivních prostředků integrace do logistického řetězce. V roce 1998 EU oficiálně definovala, na základě výsledků několika výzkumných projektů a různých aplikací, koncepci říčních informačních služeb (RIS). RIS jsou definovány jako koncepce harmonizovaných informačních služeb pro podporu řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě včetně styčných bodů s ostatními druhy dopravy.
Prezentace RIS RIS jsou důležité pro celý evropský sektor vnitrozemských vodních cest. Díky RIS se vodní cesty mohou napojit na logistické vývojové novinky, které nabízejí spolehlivé a předvídatelné logistické dodavatelské řetězce. Další rozvoj vnitrozemské plavby, díky zavedení RIS, má speciální význam pro vnitrozemské vodní koridory. Nedávné rozšíření EU zahrnující země střední a východní Evropy dalo podnět k masivnímu nárůstu požadavků na přepravu nákladů. Proto je nezbytné modernizovat vnitrozemskou plavbu a zatraktivnit vnitrozemskou vodní dopravu, v konkurenci a zároveň ve spolupráci se silniční dopravou. Očekávaná směrnice „Harmonizované říční informační služby (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství“ se stane důležitým politickým dokumentem pro zavedení
2
RIS. Bude důsledkem rozvoje dopravní politiky EU a pomůže vytvořit infrastrukturu transevropské dopravní sítě (TEN-T) požadované Evropským parlamentem a Radou1. Na pozadí politických rozhodnutí evropský výzkum, zejména v rámcových výzkumných programech, významně přispěl k vývoji a rozšíření nových technologií RIS. Tyto výzkumné, demonstrační a implementační aktivity přispěly k úrovním technologie, organizace a politiky a pomohly objasnit překážky efektivní realizace RIS. Tato publikace se zabývá: 1. politickým pozadím budoucí směrnice RIS; 2. informačními technologiemi a komunikačními standardy RIS; 3. příklady nejlepších praktik ve vývoji RIS; 4. strategickými a provozními přínosy výzkumu RIS; 5. příspěvky výzkumných aktivit týkajících se RIS k rozvoji evropské dopravní politiky; 6-7. výhledy implementace této politiky. Na konci jsou též poskytnuty reference a seznam zkratek a akronymů.
1.
POLITICKÉ POZADÍ
V Evropě je více než 30 000 km průplavů a řek, které spojují stovky hlavních průmyslových měst a oblastí. Jádro sítě tvoří přibližně 10 000 km, které propojují Nizozemsko, Belgii, Lucembursko, Francii, Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko a Polsko uvnitř EU se Švýcarskem, Chorvatskem, Sjednocenou republikou Srbska a Černé Hory, Rumunskem, Bulharskem, Moldávií a Ukrajinou vně Evropské unie. Třebaže páteř této sítě je tvořena hlavními řekami, jako je Rýn a Dunaj, mnoho přítoků a průplavů spojuje různá menší města a průmyslová centra. Značný počet přístavů podél sítě zabezpečuje přístup a propojení na ostatní druhy dopravy. Přes tuto síť mají vnitrozemské vodní cesty stále obrovskou kapacitu, která není plně využita. Nákladní doprava na vnitrozemských vodních cestách tvoří 6 % celkové pozemní dopravy zemí EU-25 v r. 2002, z nichž 9 považuje vnitrozemskou vodní dopravu za poměrně důležitou, což činilo 129 miliard tunokilometrů v r. 2002, kdežto silniční a železniční dopravy přepravily 72 %, resp. 16 % celkové pozemní dopravy zemí EU-25 v r. 2002. Uvnitř zemí EU-15 (tj. hlavně Rýnský koridor) se podíl vnitrozemské vodní dopravy na celkové pozemní dopravě stále snižuje – ze 12 % v r. 1970 na 7 % v r. 2000, ačkoliv její přepravené objemy v tomto období 30 let vzrostly ze 102 miliard na 125 miliard tunokilometrů (+18 %). V nových členských státech bylo v r. 2000 přepraveno celkem 7,2 miliardy tunokilometrů, zejména po Dunaji.
1
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství týkajících se transevropské sítě (TEN) předložené 23. července 1996. 3
Evropa hledí vpřed Evropská komise uznává velký potenciál vnitrozemské plavby jako alternativního druhu dopravy pro dopravu nákladů. Tváří v tvář ohromným kapacitním a environmentálním problémům v pozemní dopravě, zejména v silniční dopravě, má evropská dopravní politika logicky velký zájem o rozvoj vnitrozemské vodní dopravy jako skutečné alternativy, pokud chce udržet zatížení životního prostředí na minimu. Evropská komise ve své Bílé knize „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“2 navrhuje propojení vnitrozemských vodních cest se systémy železniční a námořní dopravy na krátké vzdálenosti, což umožní dostupnou, úspornou, bezpečnou a k přírodě přátelskou alternativu přetížené silniční sítě. Bílá kniha nařizuje „instalaci vysoce výkonných navigačních podpůrných a komunikačních systémů na síti vnitrozemských vodních cest“ proto, aby se tento druh dopravy stal spolehlivějším, výkonnějším a dostupnějším. Rovněž deklarace evropských ministrů dopravy podepsaná v září 2001 v Rotterdamu vyzývá členské a přistupující státy k tomu, aby zavedly panevropské RIS do roku 2005. Rezoluce Evropského parlamentu, která následovala po Bílé knize, uvažuje o vytvoření vysoce výkonných, geograficky úplných informačních systémů na vnitrozemských vodních cestách v této souvislosti jako o vysoce důležitém opatření a požaduje od Komise, aby předložila návrh harmonizace technických opatření, který by umožnil zavedení říčních informačních služeb (RIS). Na zasedání Rady dopravy dne 9. října 2003 uvítalo Nizozemsko, podporované ostatními členskými státy, iniciativu Komise na předložení návrhu směrnice týkající se říčních informačních služeb (RIS). Mezitím tento návrh vyústil ve směrnici RIS, která vytvoří celoevropský harmonizovaný rámec pro informační služby říční dopravy, aby byla zajištěna kompatibilita a interoperabilita mezi stávajícími a novými systémy RIS a aby bylo dosaženo efektivní součinnosti mezi různými informačními službami na vnitrozemských vodních cestách majících mezinárodní důležitost. Tato směrnice již dostala politický souhlas Rady na podzim roku 2004 a pravděpodobně projde prvním čtením v Evropském parlamentu na jaře roku 2005.
Harmonizace napříč Evropou Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady3 o hlavních směrech rozvoje transevropské dopravní sítě stanovuje, že síť vnitrozemských vodních cest a vnitrozemské přístavy by se měly stát součástí „dopravní řídící infrastruktury“. Podle tohoto rozhodnutí by měly být signalizační, naváděcí a komunikační systémy pro plavidla na vnitrozemských vodních cestách považovány za projekty společného zájmu a proto by byly vhodné pro financování v rámci TEN (transevropská síť). V tomto rámci byla v r. 2001 spolufinancovaná studie proveditelnosti zavedení RIS na Dunaji v Rakousku. Návrh dodatku4 ze strany Evropského parlamentu a Rady stanovuje ve čl. 5 odst. f) „rozvoj interoperabilních inteligentních dopravních systémů k optimalizaci kapacity existující infrastruktury a ke zvýšení bezpečnosti“. 2
Bílá kniha „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“, Evropské společenství 2001 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství týkajících se transevropské sítě (TEN) předložené 23. července 1996. 4 Dodatky k tomuto rozhodnutí z 31. května 2001 dále zesilují environmentální a intermodální aspekty transevropské dopravy (COM(2001)544 final). 3
4
Ve své zprávě z 27. června 2003 skupina na vysoké úrovni zabývající se transevropskou dopravní sítí (TEN-T) uvítala záměr Komise navrhnout rámcovou směrnici, která by zajistila interoperabilitu komunikačních systémů vnitrozemských vodních cest a identifikovala rozvoj RIS jako prioritu. Rozvoj RIS je uznáván a podporován také říčními komisemi (CCNR – Ústřední komise pro plavbu na Rýnu, DC – Dunajská komise) a Mezinárodní plavební asociací (PIANC). Bylo zajištěno mnoho důležitých organizačních a standardizačních předběžných požadavků. PIANC v r. 2002 sestavila na základě výsledků různých evropských výzkumných a rozvojových projektů hlavní směry rozvoje RIS, které byly formálně přijaty Ústřední komisí pro plavbu na Rýnu (CCNR) v květnu 2003 a revidované hlavní směry rozvoje RIS PIANC z r. 2004 byly přijaty CCNR v r. 2004. Harmonizovaný rozvoj RIS není podporován pouze evropskými iniciativami, jako jsou programy TEN-T, ale také stanovením společných směrů rozvoje RIS, které byly přijaty a aktualizovány Ústřední komisí pro plavbu na Rýnu. Evropská komise uznává velký potenciál vnitrozemské plavby jako alternativního druhu dopravy pro nákladní dopravu. Říční informační služby jsou důležitou systémovou součástí pro využití tohoto potenciálu. Bílá kniha o dopravě a budoucí přijetí směrnice RIS odráží silnou politickou podporu celoevropského harmonizovaného zavedení říčních informačních služeb.
2.
CO JSOU RIS
Co jsou RIS? RIS se v první řadě netýkají interních obchodních aktivit mezi společnostmi, ale jsou použitelné pro propojení s komerčním děním. Informační toky RIS vyměňují informace mezi veřejnými a soukromými stranami, které se podílejí na vnitrozemské dopravě. Informace jsou sdíleny na základě informačních a komunikačních standardů. Informace jsou užívány v různých aplikacích a systémech zlepšujících provozní a dopravní procesy.
Potřeba RIS Moderní logistické řízení potřebuje rozsáhlou výměnu informací mezi partnery v dodavatelském řetězci. Zavádění komunikačních a informačních technologií do organizačních a provozních procesů je klíčovou podmínkou pro zvýšení provozní efektivity a bezpečnosti na dnešním trhu. RIS usnadňují organizaci a řízení vnitrozemské vodní dopravy. Díky efektivní výměně informací mohou být dopravní procesy (jako např. plánování výletů a plánování provozu terminálů/zdymadel) snáze optimalizovány, mohou být zajištěny výhody pro vnitrozemskou plavbu a umožňují jí integraci do intermodálních logistických řetězců.
5
Jak RIS pracují? RIS jsou vystavěny na moderní informační technologii a telekomunikační infrastruktuře. Klíčovými technologickými inovacemi spojenými s RIS zavedenými do sektoru vnitrozemské vodní dopravy v uplynulých deseti letech jsou: -
Vnitrozemské elektronické navigační mapy (IENC) a vnitrozemský elektronický mapový vizuální informační systém (Inland ECDIS) pro vizualizaci plavební dráhy a informací o poloze lodi.
-
Evropský standard vnitrozemského ECDIS je založen na námořních ECDIS. IENC jsou již dostupné na velké části evropské vnitrozemské vodní sítě.
-
Internetové aplikace pro hlášení kapitánům v 11 jazycích a strojově čitelném formátu.
-
Elektronické systémy lodních hlášení pro shromažďování informací a předávání dat vztahujících se k cestě (loď a náklad).
-
Technologie sledování a trasování lodí, jako je automatický identifikační systém (AIS) pro automatické hlášení pozice lodí a ostatních údajů souvisejících s bezpečností.
-
Radarové systémy s podporou ENC pro monitoring plavby a provozu.
-
Aplikace pro plánování cest a plaveb.
-
Aplikace pro optimalizaci spotřeby pohonných hmot.
Podpora poskytování služeb Podpůrné nové informační technologie (podle směrů vývoje RIS z r. 2004): Informační služba o plavební dráze (Fairway Information Service – FIS) FIS obsahuje geografické, hydrologické a administrativní údaje, které používají kapitáni a manažeři flotil pro plánování, provádění a sledování cesty. FIS zabezpečuje dynamické informace stejně tak jako statické informace týkající se užití a statusu vnitrozemské vodní infrastruktury a tím podporuje taktické a strategické plavební rozhodování. FIS obsahuje pouze údaje o infrastruktuře vodních cest – neobsahuje údaje o pohybu lodí – a proto spočívá na jednosměrných informacích z pobřeží na loď/kancelář. Tyto služby jsou tradičně poskytovány prostřednictvím lodních tištěných map a jedné nebo více z následujících služeb v národních formátech a v národním jazyce: hlášení kapitánům, TV a rádiové vysílání, internet, VHF lodní informační rádio, předplacené služby cestou e-mailů a pevné telefonní linky umístěné ve zdymadlech. RIS budou poskytovat standardizované elektronické mapy a standardizovaná hlášení kapitánům ve strojově čitelném formátu a v jedenácti jazycích. Provozně informační služba (Traffic Information Service - TI) Informace, které poskytuje taktické provozní zobrazení (TTI), pomáhají kapitánům lodí při okamžitých navigačních rozhodnutích v aktuální provozní situaci. TTI také umožňuje kapitánům dělat navigační plány s ostatními loděmi. TTI obsahuje informace o pozici lodí, jejich rychlosti, označení a specifických lodních informacích ze všech signálů zjištěných radarem a také, pokud jsou dostupné, AIS nebo kompatibilní automatické sledování lodi a
6
trasovací systém. TTI se zobrazuje ve standardizované elektronické mapě; vnitrozemský ECDIS. Strategické provozní zobrazení (STI) zase na druhou stranu poskytuje celkový přehled o provozní situaci na relativně velké ploše. STI se používá hlavně pro plánování a monitorování. STI poskytuje uživateli informace o zamýšlených trasách lodí, o (nebezpečných) nákladech a o požadovaných časech příjezdu (RTA) na určených místech (tj. zdymadla, terminály). Řízení provozu (Traffic Management – TM) TM provádí správa vodních cest, která má za cíl optimální využití infrastruktury a záruku bezpečné plavby, a to pomocí následujících prostředků: Místní řízení provozu: služba provozu lodí (VTS), jejíž centra jsou v současnosti umístěna na některých kritických místech podél evropské sítě vodních cest, jsou realizovány kompetentním úřadem tak, aby se zvýšila bezpečnost a efektivnost provozu lodí a aby bylo chráněno životní prostředí. Tato služba je schopná působit na provoz lodí a reagovat na provozní situaci vzniklou v oblasti VTS. Informace požadované centry VTS jsou získávány hlavně z radarových stanic umístěných na pobřeží. AIS by v budoucnu mohl poskytovat další informace, jako jsou např. informace o identitě lodi a o jejích hlavních mírách. Navigační podpora: technologie sledování lodí, jako je třeba AIS, poskytuje jednotlivým kapitánům informace potřebné k navigačním rozhodnutím. Řízení zdymadel a mostů (LBM): RIS usnadňují plánování provozu zdymadel a mostů. RIS podporují provozovatelé zdymadel/mostů v jejich střednědobém rozhodování poskytováním strategického provozního zobrazení. RIS tak pomáhají operátorům ve výpočtu poměru ETA/RTA (odhadovaný čas příjezdu/požadovaný čas příjezdu) lodí. Prostředky optimálního plánování mohou zabezpečit provoz zdymadel či hladký průjezd lodí zdymadly a mosty, které jsou považovány za přetížená místa vnitrozemských vodních cest. Plánování zdymadel může významně snížit čekací doby. Z toho plyne, že operátoři zdymadel mohou informovat jednotlivé kapitány o jejich RTA a mohou jim umožnit, aby přizpůsobili rychlost lodi a ušetřili pohonné hmoty. Služba zmírňování kalamitních situací (Calamity Abatement Service – CA) CA registruje lodě a jejich dopravní údaje na začátku jejich cesty a aktualizuje tyto údaje během jejich cesty. V případě nehody jsou úřady schopny poskytnout záchranným a pohotovostním týmům okamžité údaje. Elektronické mapy a provozní zobrazení poskytují základ pro koordinaci záchranných jednotek a lodních prostředků. Informace pro dopravní logistiku Plánování trasy (VP): VP zahrnuje plánování optimální cesty, její návrh a ETA lodi. Kapitáni a manažeři flotil potřebují pro toto plánování informace o plavební trase. Řízení dopravy (TM): TM znamená řízení dopravního řetězce nad rámec plavby; je řízen makléři nákladů a manažery kvality služeb dopravy. Má za cíl zlepšení celkového výkonu smluvních flotil a terminálů, kontrolu vývoje smluvních doprav, monitorování nepředvídatelných ohrožení spolehlivosti těchto doprav a zakončení přepravy (doručení a vyúčtování). 7
Řízení intermodálních přístavů a terminálů (PTM): Operátoři přístavů a terminálů potřebují informace o ETA proto, aby mohli plánovat prostředky pro provoz terminálů. Informace o ETA připlouvajících lodí pomáhají celkovému využití terminálů a umožňují hladký průjezd lodí přístavními zařízeními. Ve výsledku může být zkrácen čas potřebný pro překládku zboží z lodi na loď. V případě, že přístav nemá dostatečnou kapacitu, může operátor terminálu informovat jednotlivé kapitány o jejich RTA. Výměna informací o ETA a RTA může umožnit lepší řízení slotů. Management nákladů a flotil (CFM): CFM je založen na informacích o naložených a dostupných prázdných lodích, o flotile včetně aktuálních pozic lodí a jejich RTA a ETA, o detailech týkajících se přepravovaného nákladu a nákladu, který by měl být přepraven a o terminálech. Informace pro vymáhání práva (Information for Law-enforcement – ILE) Vymáhání práva umožňuje, aby lidé v rámci soudních pravomocí trvali na dodržování práva. RIS podporují vymáhání práva ve vnitrozemské vodní plavbě v oblastech řízení hraničních přechodů (tj. pohyb osob kontrolovaných imigračními úřady, celníky), soulad s požadavky na bezpečnost dopravy a splnění požadavků ochrany přírody. Zkrátí to také čekací doby na hranicích. Statistiky (ST) RIS lze použít pro shromažďování relevantních statistik týkajících se vnitrozemské vodní nákladní dopravy. Protože lze použít údaje již shromážděné pro jiné služby, kapitáni a operátoři terminálů a zdymadel již nebudou muset vést speciální statistiky. Shromažďování elektronických údajů usnadní průběh pro poskytovatele údajů a statistické úřady. Tyto statistiky jsou v zájmu úřadů vodních cest, mezinárodních organizací a společností účastnících se na vnitrozemské plavbě kvůli strategickému plánování a monitorování. Poplatky za užívání vodních cest a přístavní poplatky (Waterway Charges and Harbour Dues – CHD) RIS mohou přispět k výběru poplatků za užívání infrastruktury. Údaje o trase lodi mohou být využity pro automatický výpočet poplatku a pro fakturaci a mohou tak usnadnit celý proces pro uživatele vodních cest i pro úřady.
Aplikace, které fungují napříč Evropou Vytváření národních nezávislých telematických služeb, které se liší ve funkcích, standardech a v architektuře, přineslo výzvy pro současný systém služby. Dále uvádíme některé z již existujících aplikací: • ARGO (Advanced River Navigation – progresivní říční navigace) je německý navigační systém pro vnitrozemskou vodní dopravu. Poskytuje údaje o stavu plavební cesty a aktuální hodnoty o stavu vody v reálném čase. • BICS (Barge Information and Communication System – informační a komunikační systém pro nákladní lodě) je plavební systém hlášení (hlavně pro nebezpečné náklady) pro
8
nákladní lodě, který se používá v Nizozemsku, Německu a jiných zemích. Hlavním cílem BICS je pomoc kapitánům/operátorům flotil při jejich povinných hlášeních úřadům. • BIVAS (Inland Navigation Intelligent Demand and Supply System – vnitrozemský plavební inteligentní systém poptávky a nabídky) je interaktivní virtuální tržiště nákladní dopravy pracující na bázi internetu. • DoRIS (Donau River Information Service – dunajské říční informační služby) je rakouský systém, který je schopen automaticky generovat dopravní informace pomocí transpondérů AIS. Taktický dopravní obraz je v současnosti testován pro užití úřady a kapitány. V roce 2005 dojde k jeho zprovoznění na rakouském úseku Dunaje. • ELWIS - německý elektronický informační systém vodních cest, zabezpečuje řadu informačních služeb týkajících se plavebních cest. • IBIS (Informatisering Binnenscheepvaart) je centralizovaný databázový systém používaný ve Flandrech. Umožňuje státní správě udělovat plavební licence, vyhledávat lodě v jejich oblasti a shromažďovat údaje o vnitrozemské vodní plavbě. • GINA (Gestion Informatisée de la Navigation) – informační aplikace používaná ve Valonsku a určená k fakturování plavebních poplatků a vytváření statistik. • IVS90 - lodní informační systém používaný úřady v Nizozemsku podporující plánování zdymadel, služby lodní dopravy, zmírňování následků nehod a tvorbu statistik. • NIF (Nautischer Informations-Funk) – německá služba pro přenos zpráv o stavu vody, upozornění na vysoký stav vody, předpovědí stavu vody, upozornění na led či mlhu a policejních zpráv. • VNF2000 – francouzská informační síť používaná pro fakturování poplatků a vytváření dopravních statistik. Tyto rozdílné provozní metody a zařízení v členských státech EU odrážejí nynější nekompatibilitu informačních systémů, standardů a instalací. Legislativní a technická podpora harmonizovaných informačních služeb na panevropské úrovni se stává stále více nezbytnou k tomu, aby mohla zaručit efektivnost a bezpečnost pro přeshraniční plavbu a logistiku. To byl jeden z nejvíce motivujících faktorů vedoucích k vývoji RIS.
3.
Výzkum a vývoj RIS
Evropský výzkum, hlavně díky výzkumným programům EU, hraje velmi významnou roli ve vývoji RIS. Historie vývoje RIS V roce 1994 začal výzkumný projekt COST 326, což je mezinárodní vědecký výzkumný projekt spolufinancovaný ES, analyzovat námořní ECDIS na mezinárodní a evropské úrovni. Při průzkumu potřeb uživatelů evropského ECDIS a proveditelnosti propojení národních databází do evropské (nebo mezinárodní) byl zjištěn nedostatek datových zdrojů a tvorby a aktualizace ENC. Implementace ECDIS do přístavních přibližovacích systémů a VTS se 9
střetla s problémy kvůli rozdílným standardům, komunikaci a administraci. COST 326 vyžadoval institucionální podporu na úrovni EU navržením strategického opatření: založení a provoz jednotného evropského regionálního elektronického navigačního mapového koordinačního centra (RENC).
Vývoj RIS Koncepce RIS byla dále vyvíjena v řadě technologických řešení v následujících oblastech:
výzkumných
projektů,
které
dosáhly
Architektura systému RIS Společná architektura systému je základním požadavkem pro harmonizované informační služby. Mnoho výzkumných projektů se věnovalo vytvoření plně funkční a otevřené systémové architektury. Projekt INVITE byl vytvořen proto, aby studoval panevropskou otevřenou systémovou architekturu komunikace s podílem zemí střední a východní Evropy. Projekt INCARNATION vytvořil po prostudování politických požadavků na bezpečnost, kapacitu, ochranu přírody, zmírňování nehod a různých přání managementu ohledně vnitrozemských vodních cest plnou systémovou architekturu VTS. COMSINE I vytvořil otevřenou komunikační architekturu s komunikačními službami MARSAT (námořní satelity) jako hlavní infrastrukturou. RINAC definoval funkční architekturu, která řídí informační toky na palubě lodi a umožňuje pomocí vhodných aplikací kapitánovi provoz v prostředí RIS. Výsledky výzkumných aktivit pomohly definovat základní prvky RIS, které se rychle vyvíjely spolu s potřebami nových informačních produktů a které vedly k formulování hlavních technických linií RIS, které jsou klíčovými technickými dokumenty pro plánování a tvorbu RIS. Komunikace a výměna dat Standardizované komunikační protokoly jsou základními prvky RIS. Kvůli existenci různých komunikačních prostředků (VHF, mobilní telefony, internet, SMS atd.), různých operačních systémů (VTS, VTMS atd.) a různých zainteresovaných stran (operátoři VTS, kapitáni, úřady, komerční uživatelé atd.) bylo zapotřebí nových pokrokových metod a procesů k tomu, aby bylo možno spojit všechny tyto prvky do funkčního systému. Projekt COMFORTABLE vytvořil takové nové nástroje, které obsahují obraz dopravní situace, vyhodnocení rizika a krátkodobou dopravní předpověď, aby VTS pomohly operátorům při posuzování a odhadu dopravních situací tak, aby se zvýšila provozní bezpečnost. MOVIT dosáhl kompletní mobilní verze VTMS (systém řízení plavebního provozu). VTMS-NET vytvořil panevropské integrační metody pro propojení služeb, které se již nezávisle na sobě užívají na místních, národních nebo EU úrovních pro výměnu informací uvnitř VTS a VTMS. Nová generace VTMS byla vyvinuta s velkou kapacitou pro monitorování dopravy, předpovídání plavebních podmínek a výměnu dat a zobrazení v reálném čase. ECDIS a VTS Údaje vztahující se ke geografické poloze jsou přenášeny pomocí vnitrozemského ECDIS ve formě TTI a STI často užívané VTS a FIS. Vnitrozemský ECDIS se stal základní technologií v moderních RIS. ECDIS byl po COST 326 průběžně vylepšován pozdějšími výzkumnými projekty. Na základě výzkumu byl ve výzkumném projektu INDRIS navržen standard
10
vnitrozemského ECDIS, který byl později přijat mezinárodními institucemi (OSN/EHK, CCNR, DC). COMPRIS dále zvýšil standardy RIS pro vnitrozemské ECDIS, přenos zpráv a VTM výměnu dat pro společný příjem.
Vyspělost RIS Iniciativa RIS dozrála po výzkumu v projektu INDRIS. V tomto výzkumném projektu byly oficiálně definovány koncepce, funkce a rozsah RIS. Díky společné spolupráci národních úřadů, dopravního průmyslu, ICT-průmyslu a výzkumných ústavů vytvořil INDRIS metodologii a hlavní směry harmonizace komunikačních a sdělovacích procedur na síti evropských vnitrozemských vodních cest. Následné demonstrování technické uskutečnitelnosti RIS ověřilo: 1. pořizování zobrazení pobřežní dopravy na palubě vnitrozemských plavidel; 2. pořizování taktických dopravních zobrazení bez použití pobřežní infrastruktury u lodí VHF; 3. užití STI podporovaného databázemi využívajícími lodní elektronické sdělovací postupy pro VTM; 4. aplikace vnitrozemských technologií ECDIS jako platformy, na které jsou vybudovány bezpečnostní systémy; 5. podporu FIS pro uživatele při plánování jejich cest.
Zlepšené RIS Přijetí nových informačních a komunikačních technologií (NIC) zlepšilo původní iniciativy a návrhy tím, že poskytlo aktualizované funkce a postupy. Nejnovější vývoj RIS se soustředil na: Sledování lodí a trasovací technologie Toto jsou velmi důležité prostředky k tomu, abychom obdrželi statická a dynamická lodní data v reálném čase, která mohou být sdělována mezi pobřežními stanicemi, loděmi a uživateli. AIS je v současnosti vyvinut na sofistikované úrovni, může být prakticky aplikován a může být propojen s námořním AIS. Tento rozvoj má nejvyšší důležitost pro plavbu lodí ve smíšených dopravních oblastech, ale je vhodný také pro všechny ostatní vnitrozemské vodní cesty. Aplikování dGPS (differential Global Positioning System – diferenciální GPS) bylo testováno v různých výzkumných projektech, jako jsou např. ALSO DANUBE, DoRIS, D4D. Přeshraniční výměnu údajů Překračování hranic je klíčovou oblastí v celém procesu vnitrozemské vodní dopravy. Protože informace provázejí loď během celé její cesty, RIS by neměly být omezovány národními hranicemi s jejich tradičními informačními bariérami mezi úřady. Proto jsou vytvářeny vhodné rámcové podmínky pro mezinárodní výměnu informací vztahujících se k RIS. INTERREG projekt D4D (Data Warehouse for the Danube Waterway – sklad dat vztahujících se k Dunaji) vytvořil první milník pro výměnu dat vztahujících se k vodní cestě mezi odpovědnými úřady. V projektu COMPRIS byl zkoumán nový aspekt přeshraniční výměny dat: elektronické sdělování údajů o cestě a nákladu celním, imigračním a statistickým úřadům. Přenos informací přes hranice usnadňující hraniční kontroly nebo odbavování lodí tyto procedury velmi zefektivňuje. Zabezpečením toho, že jsou vyřešeny legislativní nároky při přeshraniční výměně dat, RIS přinesou výhody jak vládním orgánům, tak i komerčním uživatelům. 11
RIS dosáhly plnoletosti Na své cestě od návrhu k zavedení vytvořil výzkum COMPRIS poslední chybějící článek pro zavedení po celé Evropě. COMPRIS pracuje s panevropskou standardizací a harmonizací RIS propojením stávajících a budoucích iniciativ ve zúčastněných evropských zemích (Nizozemsko, Belgie, Francie, Švédsko, Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina). Ke zlepšení stávající koncepce RIS a k jejich uplatnění po celé Evropě vytvořil COMPRIS technickou, organizační a funkční architekturu pro RIS na panevropské úrovni. Byla vytvořena a testována proto, aby ji bylo možno přímo zavést ve všech zúčastněných zemích, v systémech založených na lodích, na pobřeží, dopravně orientovaných nebo přepravně orientovaných systémech a aplikacích. Na základě předchozího vývoje COMPRIS dále zlepšil standardy RIS na vnitrozemském ECDIS, v elektronickém zpravodajství, ve výměně VTM údajů a při sledování a trasování. Bylo vytvořeno prostředí, ve kterém mohou být aplikace a systémy RIS testovány a byly zdokonaleny mezinárodní procedury nepřerušovaného překračování hranic. Tento projekt navíc připravil cestu pro zavedení RIS na nejdůležitějších evropských vodních cestách. Evropský výzkum přispívá k novým technickým standardům a hlavním směrům orientace, bere v úvahu rychlý vývoj technologií a propojení s ostatními druhy dopravy a aplikacemi. Budoucí standardy budou zaměřeny na technologie sledování lodí a trasování a přeshraniční výměnu dat.
Standardizace RIS Objevy uskutečněné v rámci výzkumu EU zajišťují bázi znalostí pro zavedení standardů vztahujících se k RIS. Ve výzkumných projektech již bylo vytvořeno mnoho důležitých základních organizačních požadavků a standardů. Mnoho standardů již bylo zavedeno ve spolupráci s mezinárodními institucemi. Standard týkající se vnitrozemského elektronického mapového vizuálního informačního systému (vnitrozemský ECDIS) byl koncipován expertní skupinou v kontextu s INDRIS a byl formálně přijat v r. 2001 Ústřední rýnskou komisí a Dunajskou komisí. V r. 2002 přijala pracovní skupina pro vnitrozemskou vodní dopravu při OSN/EHK doporučení5 o vnitrozemském ECDIS, které vzalo v úvahu zavedení společných zásad a technických požadavků na panevropské RIS. V r. 2002 sestavila PIANC na základě výsledků různých evropských výzkumných a vývojových programů hlavní směry vývoje RIS, které byly formálně přijaty Ústřední komisí pro plavbu na Rýnu v květnu 2003 a hlavní směry vývoje RIS 2004 byly přijaty v r. 2004. Technické studie v evropských výzkumných projektech poskytují množství dat a technologií na podporu formulování nových standardů a hlavních směrů vývoje RIS. Zahrnují:
5
Usnesení č. 48, doporučení týkající se vnitrozemského elektronického mapového vizuálního informačního systému (Inland ECDIS) 12
•
Standard pro elektronické lodní zpravodajství ve vnitrozemské plavbě zavedený mezinárodní pracovní skupinou pro elektronické zpravodajství (ERI);
•
Mezinárodní standard pro hlášení kapitánům zavedené expertní skupinou zabývající se hlášeními kapitánům;
•
Standard vnitrozemských ECDIS zavedený expertní skupinou pro vnitrozemské ECDIS;
•
Vnitrozemský standard AIS, který byl zaveden expertní skupinou pro sledování a trasování a který v současnosti zkoumá CCNR.
4.
Přínosy výzkumu
RIS usnadňují organizování vnitrozemské vodní dopravy a zvyšují její provozní efektivitu a bezpečnost. Zlepšení provozních a organizačních aspektů vnitrozemských vodních cest jsou tato: •
zlepšení informací pro poskytování důvěryhodných časových rozvrhů pro cesty;
•
zlepšení rozhraní pro propojení s ostatními druhy dopravy;
•
zlepšení informací pro plánování zdrojů a provoz terminálů/zdymadel;
•
monitorování plavební dráhy a stavu flotily v reálném čase, aby byla zajištěna ochrana a bezpečnost;
•
aktuální přehled o dopravní situaci pro včasnou kontrolu manévrování;
•
automatizace přeshraničního provozu pro usnadnění mezinárodního obchodu;
•
efektivní monitorování nebezpečného zboží kvůli bezpečnosti dopravy;
•
automatizace sběru statistických údajů pro strategické monitorování a plánování.
V důsledku těchto provozních zlepšení poskytují RIS strategické přínosy sektoru vnitrozemské vodní dopravy a zvyšují efektivitu stávajícího dopravního systému.
Zvýšení konkurenceschopnosti RIS umožňují vytvoření konkurenceschopných služeb vnitrozemské vodní dopravy. Poskytují aktuální informace, které mohou být použity při plánování cest a pro výpočet spolehlivějších časových rozvrhů. Operátoři zdymadel/mostů/terminálů mohou na základě stávajících a předpokládaných pozičních údajů různých plavidel pohybujících se na síti spočítat a sdělovat předpokládané časy příjezdů jednotlivým kapitánům. Zatímco se loď blíží ke zdymadlu/terminálu, kapitán může rozhodnout o změně její plavební rychlosti (homogennější
13
cestovní rychlosti), což ve svém důsledku zkracuje čekací doby ve zdymadlech a terminálech a minimalizuje spotřebu paliva, čímž se snižují i dopady na životní prostředí. V tomto duchu RIS vyhovují informačním potřebám řízení moderních zásobovacích řetězců, protože umožňují optimální využití a sledování zdrojů a možnosti pružného reagování v případě jakékoli odchylky od původního plánu. RIS poskytují informační rozhraní se všemi členy dodavatelského řetězce, stejně tak jako s ostatními druhy dopravy. Tato rozhraní, která odstraňují poruchy informačního řetězce, umožňují integraci vnitrozemské plavby do intermodálních dodavatelských řetězců. RIS umožňují monitorování vnitrozemských plavebních flotil v reálném čase a změnu plavebních podmínek při cestě. To zlepšuje řízení flotil (optimální rozmístění personálu a flotily založené na aktuálních informacích) a umožňuje detailnější plánování cest a řízení ponoru založené na aktuálních informacích o plavebních podmínkách. Informace v reálném čase může být použita při nakládce lodí v souladu se stávajícími plavebními podmínkami. RIS přispívají k transparentnosti nákladní dopravy, která je základním požadavkem pro zvýšení bezpečnosti dopravního provozu. Potřebuje nepřetržitý tok informací, který zvyšuje hodnotu a doprovází materiální proces. Užitím harmonizovaných propojení podporují RIS vytváření zevrubných a průhledných informací a hladkou výměnu dat mezi relevantními partnery v dopravním řetězci.
Optimalizované využití veřejné infrastruktury a fondů Operátoři terminálů a zdymadel mohou díky obdržení ETA a dodatečných informací o blížící se lodi (např. skladovacím plánům, rozměrům lodi) lépe plánovat využití možností terminálu. Tyto předem oznámené údaje umožňují aktivní plánování přístupu k terminálu či zdymadlu: před tím, než loď vpluje do přístavu nebo zdymadla, může operátor připravit a určit manipulační činnosti. Kapitánům se tak zkrátí čekací doby a optimalizuje se tím sled činností potřebných pro úplnou cestu. Veřejná infrastruktura profituje z lepšího podílu využívání. Navíc RIS umožňují automatizovaný sběr statistických a celních dat. Ta jsou obvykle uváděna v papírové formě, která je časově náročná a náchylná k tvorbě chyb. RIS automaticky shromažďují požadované dostupné údaje, což nakonec přináší nižší veřejné výdaje a méně práce pro kapitány. RIS činí dopravu spolehlivější.
Bezpečnější doprava Díky zavedení RIS mají kapitáni aktuální a celkový přehled o dopravní situaci. Mohou proto činit dobře informovaná navigační rozhodnutí, jejichž důsledkem je méně nehod a škod/usmrcených. Kapitáni lodí se mají při plavebních rozhodnutích tradičně spoléhat např. na informace z radaru a na verbální informace poskytované středisky VTS a ostatními plavidly. RIS tuto situaci významně zlepšují: kapitáni používají elektronické mapy, které jsou bezpodmínečně aktuální, dostávají přesná poziční data blížících se plavidel a jsou elektronicky informováni o současné plavební dráze a povětrnostních podmínkách, což pomáhá předcházet nehodám. Navíc RIS umožňují detailní monitorování přeprav nebezpečného zboží, což pomáhá ke zmírnění následků případných nehod. Tato a jiná data 14
umožňují bezpečnější plavbu. Navíc automatizované a účinnější celní procedury a bezpečnostní kontroly – podporované RIS – také přispívají ke zvýšení bezpečnosti a ochrany ve vnitrozemské plavbě.
Ochrana životního prostředí RIS vedou ke snížení spotřeby pohonných hmot, v důsledku lepšího plánování cest a spolehlivějšího časového plánu. RIS navíc přispívají k přesunu nákladní dopravy ze silnic na vodní cesty, což vede ke snížení výfukových plynů CO2 a NOx a také hluku. RIS tak přímo i nepřímo podporují snižování emisí způsobených dopravními aktivitami. RIS také umožňují monitorování doprav nebezpečného zboží. To umožňuje včasné reagování v případě nehody a možné přírodní katastrofy. Protože údaje o všech dopravních pohybech mohou být uchovávány v databázi, mohou být nápomocny při rekonstrukci nehod při analýze příčin nehody.
Kdo na tom vydělá? Zcela jasně má ze zavedení RIS přímý prospěch sektor vnitrozemské vodní dopravy a jeho uživatelé. Ale strategické přínosy ze zvýšené dopravní bezpečnosti, efektivity a ochrany životního prostředí mají význam pro Evropské společenství a jeho občany. I když zde v současnosti není žádná dostupná studie, která by vyčíslovala celkové přínosy ze zavedení RIS po celé Evropě, jedno zhodnocení vzniklo při demonstrování RIS (v prostoru nizozemské části Rýna) během projektu INDRIS. Výsledky hodnocení ukazují, že úroveň přínosů vůči nákladům dosahují 3,5 pro kapitány, 1,0 pro úřady vodních cest a 5,0 pro společnost jako celek. Výsledky tak potvrdily sociální přínosy zavedení RIS.
5.
Vývoj evropské politiky
Veřejná připravenost je důležitý faktor úspěšného zavedení RIS v celé evropské síti vodních cest. Získání podpory ze strany územních vlád, členských států, nevládních organizací, soukromého sektoru a EU vyžaduje řadu kampaní k tomu, aby byly názorně předvedeny výhody plynoucí z nových technologií a tím zrychleno jejich přijetí. Výzkumné aktivity rámcových programů EU plně využily svých limitovaných finančních zdrojů k tomu, aby: •
Otevřely cesty k výměně zkušeností, sdělování názorů a přenosu technologií tak, aby podporovaly harmonizované informační služby.
•
Vzájemně propojily akademiky, výzkumníky a uživatele za účelem jednotné podpory vývoje RIS.
•
Spojily mezinárodní organizace, jako jsou např. PIANC, CCNR nebo DC, za účelem zvýšení technické a administrativní spolupráce.
15
Dvěma mezníky evropské spolupráce a výstavby sítí při vývoji RIS byly: Rotterdamská deklarace V září 2001 byla v Rotterdamu na Panevropské konferenci o vnitrozemské vodní dopravě podepsána deklarace evropských ministrů dopravy. Tato deklarace konstatuje, že na základě doporučení Evropské komise, jsou členské státy a přistupující země podporovány k zavedení panevropských RIS do roku 2005. Od té doby byly podniknuty různé aktivity pro stimulaci zavedení RIS v evropském měřítku. Platforma evropských RIS Platforma RIS byla založena proto, aby se jejím prostřednictvím mohly aktivně účastnit všechny evropské (EU i mimo EU) národní orgány na vývoji a zavádění RIS v rámci propojené sítě vnitrozemských vodních cest Rýn - Dunaj. Tato platforma zahrnuje reprezentanty kompetentních orgánů a je otevřená pro účast CCNR, Komise pro Dunaj a národních orgánů odpovědných za RIS na jiných vnitrozemských vodních cestách. Cílem této platformy je rozšířit vzájemné znalosti o RIS prostřednictvím výměny dostupných vědomostí, zkušeností a posudků týkajících se RIS. Je také zaměřena na pěstování harmonizace RIS, čehož se snaží dosáhnout vytvořením celkového přehledu všech aktivit spojených s RIS a poskytnutím poradenství a rad při dalším vývoji RIS ve výzkumu a vývoji, standardizaci a implementaci. Tato platforma má návaznosti na ostatní orgány zapojené do vývoje RIS, jako je např. platforma evropských úřadů vodních cest, Evropská komise, CCNR, Komise pro Dunaj, PIANC, IALA a evropská tématická síťová konsorcia.
Budování mostů Na základě výsledků předchozích výzkumů uskutečněných v oblastech VTMIS a RIS nabízí WATERMAN-TS platformu pro dosažení jednotného porozumění představám VTMIS a RIS. Jejím cílem je zjistit nezbytné podmínky, které by měly být splněny pro nynější zavedení takových služeb. Její činnost vede ke spolupráci reprezentanty koncových uživatelů multimodálních dopravních služeb, aby analyzovali hlavní výsledky plynoucí z výzkumných projektů. Usnadňuje další rozšiřování skutečností, myšlenek, výsledků a činností směrem k evropským občanům. Jiné projekty se soustřeďují na technickou harmonizaci a spolupráci napříč druhy dopravy. Např. projekt THEMIS-TS je zaměřen na koordinaci výzkumu a vývoje v evropských multimodálních informačních systémech a poskytuje fórum pro šíření výsledků mezi členy. S cílem integrace IT technologií přispívajících k udržitelnému evropskému systému nákladní dopravy definuje THEMIS-TS pozici nákladní dopravy v rámci budoucích evropských ITS a navrhuje nejlepší směry organizace komponentů (nebo modulů) nákladních ITS, které jsou tvořeny EATMS (Evropskými systémy řízení letecké dopravy), ERTMS (Evropskými systémy řízení železniční dopravy), RTM (Řízením silniční dopravy), VTMIS a ekomercí/standardizací, s cílem dosáhnout nejefektivnějších přínosů uživatelům a společnosti. S cílem zlepšení sociálního a politického dialogu mezi členskými státy, ES, průmyslem, výzkumnými a evropskými organizacemi se projekt SPIN-TN zaměřil na propagaci 16
společných evropských strategií a aktivit. Tato tématická síť je zaměřena jak na klíčové průmyslové hráče, tak na tvůrce politiky, aby se dosáhlo cílů udržitelné dopravy a mobility. V řadě tzv. RIS Roadshows napříč Evropou zajišťovala síť SPIN výměnu informací a diskusní platformu pro informování klíčových zástupců veřejného a soukromého sektoru o současném stavu a příležitostech, které vzniknou zavedením RIS.
Pomoc při formulování politik a strategií Evropský výzkum se kromě technologického vývoje zaměřuje také na vývoj dopravní politiky a strategie tím, že nabízí politická doporučení pro vývoj RIS. Studie PINE z r. 2004 po analýze technologií RIS a jejich přínosů připravila přehled současného stavu RIS a s nimi souvisejících systémů a doporučila další vývoj, což bylo vzato v úvahu při přípravě směrnice RIS. Vytváření politiky Budoucí směrnice „Harmonizované říční informační služby (RIS) týkající se vnitrozemských vodních cest Společenství“ se stane prvním legislativním nástrojem pro RIS. Vyžaduje zřízení RIS na vodních cestách členských států založené na hlavních směrech technického rozvoje RIS. V rámci kontextu Bílé knihy „Dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“ byl dán návrh na novou směrnici RIS s cílem realizovat politické cíle v rámci rozvoje vodní a intermodální dopravy. Nová směrnice je v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu6 týkajícím se rozvoje interoperabilních inteligentních dopravních systémů pro optimalizaci kapacity a bezpečnosti stávající infrastruktury.
6.
Výhled do budoucnosti
Rychlý vývoj říčních informačních služeb (RIS) v uplynulém desetiletí ukazuje, že systém vnitrozemské vodní dopravy maximálně využil příležitostí nabízených novými komunikačními technologiemi, jako je mobilní komunikace, internetové aplikace a satelitní komunikace. Díky RIS bude vnitrozemský říční sektor schopen učinit mohutný krok vpřed: vnitrozemská plavba bude propojena s moderním logistickým řízením, plavba se stane ještě výkonnější. Nedlouhá historie RIS přesvědčivě dokazuje, že RIS již není pouze teoretický a nadějný návrh. Naopak, aplikace RIS jsou připraveny na své zavádění a přinesou okamžité užitky při provozu v reálném životě. Harmonizace a koordinace jsou základními požadavky dalšího zavádění RIS na panevropské úrovni. Pouze vytvořením kompatibilních systémů bude sektor vnitrozemských vodních cest – a následně i celá společnost – schopen toho, aby využil všechny přínosy RIS. O technickou harmonizaci RIS usilují různé výzkumné programy a stejně tak směrnice RIS a její technické přílohy. Dalším velkým úkolem bude zlepšení připravenosti a souhlasu s říčními informačními službami v široké škále potenciálních uživatelů. Takový souhlas je potřebný k vytvoření úspor ze zvýšené výroby a kritického množství. Každý nový uživatel povede ke snížení průměrných 6
Rozhodnutí č. 1692/96/ES. 17
systémových nákladů a k lepší synergii mezi různými aplikacemi a službami. Proto musí být snaha o zvýšení připravenosti na příležitosti poskytované RIS. Hlavním politickým nástrojem na podporu harmonizace a souhlasu je hlavní plán na zavádění RIS v Evropě (IRIS), který poskytuje rámec pro koordinované zavádění RIS v Evropě. Hlavní plán IRIS je studie - spolufinancovaná z programu TEN-T – která vypracovává návrhy na finanční opatření a pracovní plány na pomoc realizace RIS v různých evropských zemích. Na výsledky hlavního plánu IRIS bude třeba navázat podrobným infrastrukturním projektem uvnitř rámce TEN-T podporujícím zavedení RIS v Evropě. Efektivní systém řízení nabude na významu po zavedení RIS do provozu. Politická a strategická opatření pro nejbližší budoucnost by mohla být: •
Finanční: studium prostředků financování infrastruktury RIS, palubního zařízení a výcviku a politika užívání služeb a poplatků.
•
Strategická: týkající se takových oblastí, jako jsou: - intermodální doprava - sběr dat a jejich aplikace - výcvik a vzdělávání - aktualizace technologie RIS - organizace a koordinace.
•
Legislativní: návrhy legislativního přijetí poplatků za přístup k datům, výměnu dat a využívání dat pro logistické aplikace, které už není určeno pro plavební účely, přičemž jsou vzata v úvahu soukromá omezení.
Souběžně se zaváděním RIS musí být aktualizovány technologie, vzniklé problémy musí být vyřešeny a poznatky musí být rozšiřovány. Nastávající akce budou pravděpodobně obsahovat:
7.
-
aktualizovaná rozhraní a spoje s ostatními druhy dopravy a uživateli
-
rozvoj vyvinutého systému v námořní dopravě na krátké vzdálenosti
-
výcvik uživatelů a jejich vzdělávání
-
výměnu poznatků a zkušeností.
Závěry
Koncepce RIS je zaměřena na zavedení informačních služeb na podporu plánování a řízení dopravních a přepravních operací. Zavedení RIS nezlepší pouze dopravní bezpečnost a ochranu životního prostředí, ale také současně zvýší efektivitu a bezpečnost dopravních operací a zvýší též konkurenceschopnost. Ačkoliv jsou za přímé příjemce zisků ze zlepšeného provozu považováni uživatelé vodních cest a administrativní orgány, ze zavedení RIS bude významně profitovat celá společnost, a to z přesunů dopravy, bezpečné plavby, sníženého znečištění a nižších přepravních nákladů.
18
Podporu evropského výzkumu lze nalézt v každé fázi vývoje RIS. Od začátku vývoje RIS pracovali výzkumní pracovníci nepřetržitě na technologickém vývoji, systémové integraci a inovaci, standardizaci, strategické tvorbě, mezinárodní spolupráci a vytváření sítí. Při pohledu do budoucnosti lze vidět, že navrhovaná směrnice RIS tvoří cestu k budoucímu rámci TEN-T pro vnitrozemské vodní cesty; jakkoli tato práce ještě není u konce. Vývoj RIS a jejich zavedení vyžaduje nepřetržitý výzkum za účelem inovování koncepcí/technologií, vyhledávání potenciálních aplikací a řešení vzniklých problémů. Evropský výzkum potřebuje porozumění veřejnosti a podporu pro svou práci. Politické a finanční závazky ze strany regionů, členských států a EU jsou vysoce oceňovány, spolu s jejich podporou budoucích aktivit evropského výzkumu při vývoji a zavádění RIS po celé Evropě. Na organizační úrovni musí vzniknout další opatření na podporu budoucího provozu RIS. Měla by obsahovat: legislativní přijetí utajení dat, dostupnost dat, výměnu dat a uživatelské poplatky. Evropský výzkum, mezinárodní instituce, členské státy, orgány vodních cest, regionální úřady a Evropská komise budou pokračovat ve svých závazcích k budoucímu vývoji a zavedení RIS. Po následném zavedení RIS na celé evropské vodní síti bude budoucí vnitrozemská plavba inteligentnější, transparentnější a bezpečnější. Vnitrozemská plavba bude v rozšířené Evropě pokračovat ve vývoji, efektivně podporovaná RIS. Doprava po vnitrozemských vodních cestách se stane ještě více uživatelsky přátelštější formou dopravy, která usnadní moderní logistickou integraci a intermodální dopravu. Bude hrát aktivní úlohu při zmírnění katastrofické předpovědi pro evropský silniční systém a při tvorbě evropské ekonomiky ve 21. století.
8.
Reference
• Bílá kniha „Dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“, Evropská komise • Rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES o společných hlavních směrech rozvoje transevropské dopravní sítě (TEN) ze dne 23. července 1996. Dodatky k tomuto rozhodnutí ze dne 31. května 2001 dále posilující environmentální a intermodální aspekty transevropské dopravy • “Rotterdamská deklarace”, Panevropská konference o vnitrozemské vodní dopravě, září 2001 • “Hlavní směry rozvoje a doporučení o říčních informačních službách”, PIANC, 2002 • PINE “Vyhlídky vnitrozemské vodní dopravy uvnitř rozšířené Evropy”, únor 2003 - únor 2004, projekt DG TREN • INDRIS “Demonstrátor vnitrozemské plavby pro říční informační služby”, leden 1998 - červen 2000, projekt 4. rámcového programu • COST 326 “Elektronická mapa pro plavbu” – evropská spolupráce na poli vědeckého a technického výzkumu, 1994-1997, http://www.cordis.lu/cost-transport/ • COMPRIS “Konsorcium provozního managementu platformy říčních informačních služeb”, září 2002 – srpen 2005, projekt 5. rámcového programu, http://www.euro-compris.org • DoRIS “Říční informační služby na Dunaji”, http://www.doris.bmvit.gv.at/ • BICS “Informační a komunikační systém pro nákladní lodě”, http://www.bics.nl • INCARNATION “Efektivní vnitrozemský navigační a informační systém”, leden 1996 - prosinec 1997, projekt 4. rámcového programu • PINE “Vyhlídky vnitrozemské vodní dopravy uvnitř rozšířené Evropy, SWP1.3 Informační a komunikační systémy’“, únor 2003 - únor 2004, studie DG TREN • COMSINE I “Komunikační infrastruktura pro vnitrozemskou plavbu v Evropě”, leden 1995 - červenec 1996, projekt mezinárodní výzkumné spolupráce • COMSINE II “ Komunikační infrastruktura pro vnitrozemskou plavbu v Evropě”, duben 1997 - červen 1998, výzkumný projekt 4. rámcového programu • INVITE “Telematika vnitrozemské plavby”, leden 1995 - prosinec 1996, projekt mezinárodní výzkumné spolupráce • RINAC projekt “Informace, komunikace a plavba na řekách”, leden 1997 - prosinec 1998 • VTMS-NET “Systém managementu provozu plavidel – síť”, leden 1998 - prosinec 1999, výzkumný projekt 4. rámcového programu • PROSIT “Propagace námořních a vnitrozemských cest na krátké vzdálenosti při použití moderních telematických metod“, leden 1998 - prosinec 1999, výzkumný projekt 4. rámcového programu • D4D “Sklad dat vztahujících se k Dunaji”, květen 2001 - květen 2005, projekt Interreg III B, http://www.d4d.info
19
• WATERMAN-TS,“Řízení lodní dopravy a informační služby – tématická síť”, duben 2000 - březen 2003, tématická síť 5. rámcového programu, http://www.waterman-ts.net • SPIN-TN,“Strategie na podporu vnitrozemské plavby”, červen 2000 - červen 2005, tématická síť 5. rámcového programu, http://www.spin-network.org • THEMIS “ Tématická síť optimálního řízení intermodálních dopravních služeb”, duben 2000 - duben 2004, tématická síť 5. rámcového programu, http://hermes.civil.auth.gr/themis/project.htm • ALSO DANUBE “Pokroková logistická řešení vodní cesty po Dunaji” květen 2000 - květen 2003, výzkumný projekt 5. rámcového programu, http://www.alsodanube.at • COMFORTABLE projekt,“Směrem ke COMFORT VTS – řízení”, leden 1996 - prosinec 1998, výzkumný projekt 4. rámcového programu • MOVIT “Mobilní VTMIS s užitím inovativních technologií”, květen 1997 – říjen 1998, výzkumný projekt 4. rámcového programu • EMBARC “Evropská námořní studie základního a dalšího regionálního a pobřežního řízení provozu“, prosinec 2001 – listopad 2004, výzkumný projekt 5. rámcového programu, http://www.euro-embarc.com/
9. AIS ARGO BICS BIVAS CA CCNR CFM CHD COMPRIS DC DG TREN dGPS DoRIS EATMS EC ECDIS ELWIS ENC ERTMS ETA EU FIS GINA GIS GPS IALA IBIS ICT IENC IMO INDRIS ITS NIC
Seznam zkratek a akronymů Automatic Identification System Advanced River Navigation Barge Information and Communication System Inland Navigation Intelligent Demand and Supply System Calamity Abatement Service Central Commission for Navigation on the Rhine Cargo and Fleet Management Waterway Charges and Harbour Dues Consortium Operational Management Platform River Information Services Danube Commission Directorate-General for Transport and Energy Differential Global Positioning System Donau River Information Services European Air Traffic Management Systems European Commission Electronic Chart Display and Information System Electronic Waterway Information System Electronic Navigational Charts European Rail Traffic Management Systems Estimated Time of Arrival European Union Fairway Information Services Gestion Informatisée de la Navigation Geographic Information Systems Global Positioning System International Association of Marine Aids to Navigation and Lighthouse Authorities Informatisering Binnenscheepvaart Information and Communication Technologies Inland Electronic Navigational Charts International Maritime Organisation Inland Navigation Demonstrator for River Information Services Intelligent Transport Systems New Information and Communications
20
Automatický identifikační systém Zdokonalená říční plavba Informační a komunikační systém pro nákladní lodě Vnitrozemský plavební inteligentní systém poptávky a nabídky Služba zmírňování kalamitních situací Ústřední komise pro plavbu na Rýnu Řízení nákladu a flotil Ceny za užití vodních cest a přístavní poplatky Konsorcium provozního managementu platformy říčních informačních služeb Dunajská komise Generální ředitelství pro dopravu a energie Diferenciální globální vyhledávací systém Říční informační služby na Dunaji Systémy řízení evropského vzdušného provozu Evropská komise Systém elektronických obrazovkových map a informací Elektronický informační systém vodních cest Elektronické navigační mapy Evropské systémy řízení železničního provozu Odhadovaný čas příjezdu Evropská unie Informační služby o plavební dráze Informační řízení plavby Geografické informační systémy Globální vyhledávací systém Mezinárodní asociace námořní podpory plavebním a majákovým orgánům Informační říční plavba Informační a komunikační technologie Elektronické vnitrozemské navigační mapy Mezinárodní námořní organizace Demonstrátor vnitrozemské plavby pro říční informační služby Inteligentní dopravní systémy Nové informace a komunikace
NIF PIANC PTM RENC RIS RTA RTM SMS ST STI TEN-T TI TM TTI UN/ECE VHF VP VTM VTMIS VTMS VTS
Nautischer Informations-Funk International Navigation Association Port and Terminal Management Regional Electronic Navigational Chart Coordinating Centre River Information Services Requested Time of Arrival Road Traffic Management Short Messages Services Statistics Strategic Traffic Images Trans-European Network – Transport Traffic Information Service Traffic Management Tactical Traffic Images United Nations Economic Commission for Europe Very High Frequency Voyage Planning Vessel Traffic Management Vessel Traffic Management Information System Vessel Traffic Management System Vessel Traffic Services
Plavební informační zpravodajství Mezinárodní plavební asociace Řízení přístavů a terminálů Koordinační centrum regionálních elektronických navigačních map Říční informační služby Požadovaný čas příjezdu Řízení silničního provozu Služby krátkých zpráv Statistiky Strategické dopravní zobrazení Transevropská síť - doprava Dopravní informační služba Řízení provozu Taktické dopravní zobrazení Evropská hospodářská komise OSN Vysoká frekvence Plánování cest Řízení plavebního provozu Systém informací o řízení plavebního provozu Systém řízení plavebního provozu Služby plavebního provozu
Název v originálu: River information services. As policy implementation flows from research. Zdroj: European Commission, Directorate-General for Energy and Transport, 2005 Překlad a korektura: ODIS
21
