Ing. Mgr. Aleš Herzog, Terénní programy Sananim
Hepatitida typu C u injekčních uživatelů drog
Prevalence VHC mezi injekčními uživateli drog • Nízkoprahové programy uvedly 18,1 %
promořenost (anti-VHC pozitivní) • Vězeňská služba uvádí 50, 8 %ní promořenost (anti-VHC pozitivní) • Prevalence VHC mezi uživateli drog se pohybuje od přibližně 20 % v nízkoprahových programech do 40 % ve věznicích a až 70 % u uživatelů drog v substituční léčbě. (MRAVČÍK, 2012)
Výskyt mezi injekčními uživateli drog • V letech 2011 a 2012 jsme prováděli šetření spojené s testováním na infekční choroby u 987 injekčních uživatelů drog z Prahy. • Z toho 262 osob, tedy 26,5 % testovaných, uvedlo, že HCV mají nebo měli. • U dalších 311, tedy 31,5 %, vyšel reaktivní výsledek (antiVHC pozitivní). • Dohromady je to cca 58 %ní promořenost.
Znalosti injekčních uživatelů drog • Ukazuje se, především v počátku drogové kariéry, že znalosti injekčních uživatelů drog jsou velmi omezené, dané pouze prostředím, kde se pohybují.
Postoje injekčních uživatelů • Zatímco ohrožení vlastní osoby je uživatelům drog často víceméně lhostejné, ohrožení okolí je pro ně nepřípustné. Uvádějí, že se často snaží rizika hrozící jejich okolí limitovat. • To se ale netýká rizikového chování mezi partnery.
Chování injekčních uživatelů • K nákaze VHC došlo především v důsledku rizikové injekční aplikace, konkrétně pak sdílením injekčního materiálu. Ve většině případů nákazy si respondenti byli vědomi toho, že se chovají rizikově. • V rámci výzkumu mezi 563 IUD se jako nejvíce rozšířené rizikové chování ukázalo být připravování tzv. výplachů. Celkem 9,2 % přiznalo, že v případě potřeby udělalo výplach z injekční stříkačky někoho jiného. Nicméně téměř 70 % neguje sdílení injekční stříkačky (Verner, 2010).
Výplach
Chování injekčních uživatelů Největší rizika pro šíření infekce shledáváme: • u začínajících uživatelů drog, kteří nemají znalosti o bezpečném braní. • Mezi partnery jako důkaz vzájemné důvěry... • V situacích nedostupnosti prostředků pro méně rizikové užívání drog – abstinenční syndrom v čase a místě, kdy není dostupný sterilní materiál – příležitost si dát drogu v čase a místě, kde není sterilní materiál: věznice; léčebny. • Strnad uvádí, že IUD uvádějí jako zdroj rizikového chování spíše než abstinenční syndrom, ale spíše touhu po droze, tedy craving. (STRNAD, 2012)
Chování injekčních uživatelů Uživatel drog uvádí svoji zkušenost z výkonu trestu: "Tos čekal třeba tejden, než se k tobě dostala buchna, a taky jsi na ní musel sehnat. Když jsem to viděl, tak jsem se málem poblil, radši jsem jen hulil, nebo jsem to polykal nebo si sehnal hadičku. To nás na cele bylo asi 8, ta jehla byla tupá… to byl fakt votřes. Nejdřív si dal ten, kdo šéfoval a pak to putovalo k těm níž a níž. A to si vem, že to takhle projelo snad celý patro a bůhví kolikrát dokola." (STRNAD, 2012)
Testování na hepatitidu typu C a další infekční choroby • Injekční uživatelé drog nejsou příliš motivováni k tomu, aby sami pravidelně docházeli na testy na infekční nemoci (např. k praktickému lékaři).
Testování na hepatitidu typu C a další infekční choroby • Nejčastěji bývá hepatitida typu C zachycena: – testováním v nízkoprahových službách (terénních programech a kontaktních centrech) – při nástupu do léčby (včetně substiituční – při nástupu do výkonu trestu • Nízkoprahové služby převážně testují pouze na protilátky prostřednictvím orientačních testů.
Aktuální praxe při testování • Screeningové testy realizované nejčastěji v nízkoprahových službách. • Umožňují přímo sdělení orientačního výsledku do 30 minut, nejsou vázané na peníze ze systému zdravotního pojištění.
Co bychom potřebovali: • V Praze: Základní zdravotní péči pro rizikové skupiny, která bude: – dostupná (nízkoprahová) – bezplatná (nebude plně vázaná na systém zdravotního pojištění) – preventivní – mobilní
Co bychom potřebovali: • Rovněž v některých oblastech chybí i specifická zdravotní péče (gynekologie, somatologie, chirurgie) • Mimo Prahu: – snížení technických a jiných kvalifikačních nároků na provádění testování na infekční onemocnění a zdravotní péči (nebo možná pouze jejich vyjasnění)
Aktuální praxe při testování • Potvrzení výsledku ze žilní krve typicky znamená, že reaktivně testovaný musí dorazit k odběru, a např. po 14ti dne k sdělení výsledku. To velká část testovaných neudělá... • Informovanost uživatele drog o tom, že má infekční chorobu a může ji šířit, považuji za účinné preventivní opatření pro šíření nemoci dále.
Léčit či neléčit?
PROTI léčbě: • Nadále probíhající rizikové chování uživatelů drog (může dojít k opětovné nákaze v průběhu či po skončení léčby). • Možné nedodržování léčebného režimu (pravidelná aplikace interferonu, zatěžování organismu užíváním pervitinu či alkoholu) • Hrozba "vypadnutí z léčby". • Technické obtíže.
PRO léčbu: • Včasné vyléčení choroby znamená prevenci vysokých nákladů léčby následků rozvinuté hepatitidy C. • Preventivní účinek léčby pro šíření choroby do rizikových skupin. • Příležitost pro další terapii.
PRO léčbu: • Řada injekčních uživatelů je schopna léčbu úspěšně absolvovat. Propojení lečeby VHC se substituční léčbou závislosti na opiátech způsobuje motivovanost a pravidelnost v docházení do léčby. • Protože řada IUD nepracuje (či nestuduje), nežádoucí příznaky při léčbě mají menší dopad do jejich života. • Výhodou může být léčba např. ve výkonu trestu, pokud nehrozí předčasné propuštění.
Ohlasy samotných uživatelů drog: • Převažující motivací bývá typicky substituční léčba závislosti na opiátech, pokud je propojena s interferonovou léčbou. • Hovoří často o strachu z biopsie • Léčbu vnímají jako jednu z mála pozitivních, do delší budoucnosti zaměřených aktivit, kterou jsou sami pro sebe schopni udělat.
Ohlasy samotných uživatelů drog: • Negativně vnímají nežádoucí účinky interferonové léčby (uvádějí vyčerpání, nevolnost, ztráta váhy, padání vlasů apod.)
Použitá literatura: • MRAVČÍK, V., GROHMANNOVÁ, K., CHOMYNOVÁ, P., NEČAS, V., GROLMUSOVÁ, aj. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2011. Praha: Úřad vlády České republiky, 2012 • STRNAD, M.,Faktory ovlivňující rizikové chování intravenózních uživatelů drog vedoucí k nákaze infekčními chorobami, 2012 • VERNER, M. Rizikové chování 2010. Praha, 2010. Nepublikovaný výzkum.
Díky za pozornost! • • • • •
Ing. Mgr. Aleš Herzog, Terénní programy Sananim
[email protected] www.edekontaminace.cz www.sananim.cz
