Ing. Jana Šubrtová Ing. Markéta Landová, Ph.D

Příjmy projektu Praha, 28.03.2013

Ing. / Ing. Jana Šubrtová Ing. Markéta Landová, Ph.D.

Proč sledovat příjmy v projektech ?  Cílem zohlednění příjmů ve finanční analýze je určit tu část investičních nákladů, kterou lze financovat samotným projektem, a tu část investičních nákladů, kde je nutný k zajištění financování veřejný příspěvek  Jedná se tedy i o účelné, hospodárné využití veřejných zdrojů pro projekty naplňující potřebné definované cíle, které nejsou v plné míře samofinancovatelné (projekt nesmí být „přefinancován“)

Legislativa a metodika ve vztahu k příjmům projektu  Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, především čl. 55  Nařízení Rady (EU) č. 539/2010 ze dne 16. června 2010, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociální fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o zjednodušení určitých požadavků a o některá ustanovení týkající se finančního řízení;  Nařízení Rady (ES) č. 1341/2008 ze dne 18. prosince, kterým se mění nařízení (ES) č. 1083/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o některé projekty vytvářející příjmy

Legislativa a metodika ve vztahu k příjmům projektu  Pracovní dokument 4 Generálního ředitelství pro regionální politiku „Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů“, převážně kapitoly 2.2.2 a 3  Dokument MMR ČR „Metodická příručka pro projekty vytvářející příjmy dle čl. 55 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006“, verze 2  Dokument MMR ČR „Pravidla způsobilosti výdajů“ pro programy spolufinancované ze SF a FS na programové období 2007-2013, kapitola 2.7  Dokument MMR ČR „Metodická příručka způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze SF a FS na programové období 2007-2013“, kapitoly 2.7 a 3.1.7

Legislativa a metodika ve vztahu k příjmům projektu  Pokyny pro žadatele a příjemce ROP SČ, kapitola VII, „projekty vytvářející příjmy“  Finanční a socioekonomické hodnocení projektů Metodická příručka)

Základní klasifikace příjmů  Příjmy přímo hrazené uživateli za zboží, služby poskytované projektem (příjmy dle čl. 55 Obecného Nařízení), např. poplatky hrazené přímo uživateli za použití infrastruktury, prodej, nebo pronájem pozemků či budov, nebo platby za služby

 Tyto příjmy se dále dělí na příjmy odhadnutelné předem a na příjmy neodhadnutelné předem  Jiné peněžní příjmy – soukromé a veřejné příspěvky nebo finanční zisky, které nepocházejí z žádné formy poplatků přímo hrazené uživateli  U projektů, jejichž celkové výdaje nepřesáhnou 1 mil EUR, se za jiné peněžní příjmy považují veškeré příjmy projektu

Klasifikace projektů ve vztahu k příjmům Kritérium

Příjmy ANO/NE

Kategorie příjmů/postup výpočtu

Projekt zakládající veřejnou podporu (bloková výjimka, de minimis)

NE

-------

Projekt, jehož celkové náklady nepřesahují 1 mil. EUR (projekt generuje poplatky za výstupy)

NE pro příjmy dle čl. 55

Jiné peněžní příjmy

Projekt generující poplatky za výstupy ANO, příjmy dle Příjmy dle čl. 55, finanční (infrastruktura, prodej, nájem, služby) hrazené čl. 55 mezera přímo uživateli, příjmy lze odhadnout předem Projekt generující poplatky za výstupy ANO příjmy dle Příjmy dle čl. 55, povinnost (infrastruktura, prodej, nájem, služby) hrazené čl. 55 vrátit částku odpovídající přímo uživateli, příjmy nelze odhadnout čistým příjmům vytvořeným za předem dobu 5 let od ukončení projektu Projekty generující poplatky za výstupy, kde NE provozní náklady převyšují provozní příjmy

Nutno však doložit daty z provedené finanční analýzy

Projekty generující příjem nepocházející ANO primárně z výstupů (např. úroky, sankční poplatky)


Metoda finanční mezery, finanční analýza  Vychází z finanční analýzy

 Hlavním účelem finanční analýzy je výpočet ukazatelů finanční výkonnosti projektu (tzv. čistá současná hodnota, vnitřní výnosové % investice)  Je obvykle prováděna z hlediska vlastníka infrastruktury, pokud se však vlastník a provozovatel liší, je třeba zpracovat konsolidovanou finanční analýzu  Analýza diskontovaných peněžních toků

Metoda finanční mezery,finanční analýza  Hodnota peněz se mění v čase

 1 000 000 Kč, které jsou k dispozici dnes, nemá stejnou hodnotu jako 1 000 000 Kč, které budou k dispozici za 2 roky, nebo za 5 let.  Abychom mohli porovnávat peněžní toky generované projektem v různých letech, musíme je všechny převést do stejného časového okamžiku  Metoda diskontování – viz další slide

Metoda finanční mezery,finanční analýza  Jakou hodnotu bude mít dnes 1 000 000 Kč, který bude k dispozici za 2 roky ?  Diskontní sazba 5%  1 000 000/(1+0,05)2, tj. 907 029,50 Kč  A za deset let ?  1 000 000/(1+0,05)10, tj. 613 913,30 Kč  Tj. veškeré finanční toky, které projekt generuje, se diskontují pomocí diskontního faktoru a příslušné mocniny odpovídající počtu let od aktuálního roku.

Metoda finanční mezery, finanční analýza  Tyto diskontované provozní finanční toky se porovnají se vstupní investicí (pokud investice probíhá více let, i zde je nutné diskontovat)  Pokud diskontované provozní finanční toky převyšují vstupní investici, je projekt ziskový (čistá současná hodnota investice je větší než nula a vnitřní výnosové procento je vyšší než diskontní sazba – základní metoda pro vyhodnocení investičního záměru)

Metoda finanční mezery, finanční analýza  Možné varianty: – Diskontované provozní finanční toky jsou vyšší než vstupní investice – projekt je samofinancovatelný, nemá nárok na dotaci – Diskontované provozní příjmy převyšují diskontované provozní výdaje, ale nedosahují výše vstupní investice – projekt není samofinancovatelný, ale generuje příjem, který z části podílí na financování dané investice, tj. požadovaná výše dotace musí být odpovídajícím způsobem snížena ( na základě výpočtu FM) – Diskontované provozní příjmy jsou nižší než diskontované provozní výdaje, projekt negeneruje čistý příjem, dotace může být poskytnuta v plné výši, v tomto případě je však důležitá finanční udržitelnost projektu

Finanční mezera (finanční analýza) – základní postupy

 Finanční analýza musí být zpracována PŘÍRŮSTKOVÝM ZPŮSOBEM  Tj. příjmy a náklady projektu (investiční varianta)musí být vztaženy k variantě toku příjmů a nákladů, pokud by projekt nebyl realizován (nulová varianta) výsledkem je rozdílová varianta  POZOR, ne vždy varianta bez projektu ( tj. projekt by nebyl realizován – nulová varianta) znamená nulové příjmy a náklady  Např. rekonstrukce objektů, kde probíhala i před realizací projektu činnost generující příjmy a náklady

Finanční mezera (finanční analýza) – základní postupy  Uvažují se pouze peněžní toky, tj. nezahrnují se účetní nepeněžní položky (odpisy, rezervy)  Je třeba jednoznačně uvést, zda jsou finanční toky vyčísleny v nominální hodnotě (zohledněn vliv inflace), nebo v reálné podobě ve stálých cenách, stejná metoda i pro diskontní sazbu

Vstupní veličiny finanční analýzy  Celkové investiční náklady

 Reinvestice  Celkové provozní náklady

 Provozní příjmy  Zůstatková hodnota investice

 (Zdroje financování)  Referenční období

Vstupní veličiny finanční analýzy  Reinvestice

– Výměna zařízení krátkodobé životnosti v průběhu dalších let – Při výpočtu finanční provozních nákladů

mezery se zahrnují do

Vstupní veličiny finanční analýzy  Celkové investiční náklady

– zahrnují výdaje charakteru

investičního

i

neinvestičního

– Zpravidla v prvních letech realizace projektu – Mohou zahrnovat i náklady na reinvestice (při výpočtu finanční mezery) jsou však tyto náklady zahrnuty do provozních nákladů) – Pokud je ke spolufinancování způsobilá jen část investičních nákladů, budou čisté příjmy při výpočtu finanční mezery alokovány na poměrném základě na způsobilou a nezpůsobilou část investičních nákladů

Vstupní veličiny finanční analýzy  Celkové provozní náklady

– Přímé výrobní náklady – Spotřeba materiálu, služeb – Personál – Údržba – Energie – Administrativa – Nelze zahrnovat odpisy, rezervy – Daně – pouze při výpočtu finanční udržitelnosti

Vstupní veličiny finanční analýzy  Příjmy

– Příjmy vzniklé během realizace – Příjmy vznikající během referenčního období – Jiné peněžní příjmy se nezahrnují do výpočtu finanční mezery – Nezahrnuje se DPH ani spotřební daně – Příklady – příjmy za školení, vstupné, nájemné, poplatky hrazené přímo uživateli – Příjmem je i zůstatková hodnota investice (viz dále)


– Pokud dojde k prodeji výstupu projektu v průběhu referenčního období, je příjem z prodeje považován za příjem dle čl. 55. Dojde – li z důvodu tohoto prodeje i k navýšení čistých příjmů, je nutné provést přepočet finanční mezery, a tedy i poskytnuté výše dotace – Přepočet se provede nejpozději k datu 31.03.2017


– Při tvorbě finanční analýzy je třeba zohlednit úspory provozních nákladů vytvářené projektem. Tyto úspory je možné ignorovat, pokud jsou vyváženy odpovídajícím snížením provozních dotací – Tj. dojde-li realizací projektu ke snížení původních provozních nákladů (na jejichž krytí byla vyplácena dotace) bez odpovídajícího snížení provozních dotací, musí být rozdíl ve výši dotací a provozních výdajů zahrnut do příjmů projektu.

Vstupní veličiny finanční analýzy  Zůstatková hodnota investice

– Není rozhodujícím faktorem při rozhodování o tom, zda projekt generuje příjmy dle čl. 55 – Pokud projekt negeneruje příjmy dle čl. 55, nemůže být do této kategorie zařazen jen z důvodu vysoké zůstatkové hodnoty – Pokud projekt generuje příjmy dle čl. 55, ale provozní výdaje jsou vyšší, avšak při zohlednění zůstatkové hodnoty budou celkové čisté příjmy kladné, ani v tomto případě nedochází ke krácení dotace dle čl. 55

Vstupní veličiny finanční analýzy  Zůstatková hodnota investice

– Zůstatková tržní hodnota fixního majetku, pokud by měl být prodán na konci referenčního období po odečtení pasiv – Zůstatková hodnota na základě ekonomických / účetních odpisů (obvykle se liší od účetních odpisů) – Čistá současná hodnota peněžních toků v letech zbývající životnosti projektu – ROP SČ – pouze varianta NPV

Vstupní veličiny finanční analýzy  Referenční období

– Délka referenčního období pro jednotlivá odvětví určuje řídící orgán – Navrhovatel projektu může zdůvodnit přijetí specifického časového horizontu na základě specifických charakteristik projektu  Referenční časové horizonty – Energetika 15 – 25 let, voda a životní prostředí 30 let, přístavy a letiště 25 let, silnice 25 – 30 let, průmysl 10 let, další služby 15 let

Výpočet finanční mezery  DEE = DIC-DNR=FG

 DEE diskontované způsobilé výdaje  DIC diskontované investiční náklady

 DNR diskontované čisté příjmy  FG finanční mezera

 Zohledňuje se rozdílový čistý příjem – rozdíl mezi příjmy a provozními náklady dvou projektových scénářů (s projektem a bez projektu)

Výpočet finanční mezery – příklad výpočtu Ukazatel

Označení veličiny

Diskontované investiční náklady

DIC

92 517 006,80

Diskontované čisté příjmy

DNR

8 520 247,61

Koeficient finanční mezery

k

Způsobilé výdaje

EC


JPP

Způsobilé výdaje snížené o jiné peněžní příjmy

ECJPP

EC-JPP

79 000 000,00

Způsobilé výdaje připadající na FM(modifikovaný základ pro výpočet dotace

DA

k*ECJPP

71 724 585,63

Maximální míra spolufinancování

p

Výše dotace

Výpočet

(DICDNR)/DIC

Částka

0,91

80 000 000,00 1 000 000,00

85 % p*DA

60 965 897,78

Finanční mezera – provozovatel infrastruktury odlišný od vlastníka  Vstupy pro výpočet finanční mezery jsou zpracovávány z hlediska vlastníka infrastruktury – žadatele  Pokud je provozovatel infastruktury odlišný, je nutné vstupy vyčíslit v konsolidované podobě finanční analýzy

 Z definice příjmů dle čl. 55 vyplývá, že příjem, který musí být vstupem pro finanční mezeru, je příjem provozovatele  Příjmy vlastníka v podobě nájmu nejsou rozhodující, protože v rámci konsolidace jsou „vynulovány“ jako náklad provozovatele

Přepočet finanční mezery  Pokud monitorování projektu odhalí významné rozdíly mezi předem odhadnutými čistými příjmy při předložení projektové žádosti a realizovanými čistými příjmy, musí dojít k přepočtu finanční mezery a vrácení odpovídající části dotace  Úroveň odchylky odpovídající významnému rozdílu je 10% rozdíl ve finanční mezeře

 Tento postup je aplikován i v případě nových, dříve nezohledněných zdrojů příjmů

Příjmy neodhadnutelné předem  Výše příjmů je závislá na výši poplatků a na po poptávce po dané službě  Možnost odhadnout příjmy předem je dána faktory, které výši poplatků a úroveň poptávky ovlivňují

 U projektů, kde nelze příjmy objektivně odhadnout předem, musí být čisté příjmy vytvořené daným projektem do 5 let od ukončení projektu odečteny od způsobilých výdajů, finálním datem je však 31.03.2017  Tyto čisté příjmy jsou vraceny v poměrné výši k poskytnuté dotaci na projekt. Např. dotace 85 %, tj. vrací se 85 % evidovaných příjmů vytvořených do 5 let od ukončení projektu

Jiné peněžní příjmy  Nejedná se o formu poplatků přímo hrazených uživateli  Typicky např. sankce a smluvní pokuty vyplývající ze Smluv o dílo

 U projektů generujících příjmy dle čl. 55 je nutné sledovat a vykazovat i jiné peněžní příjmy, které se přímo odečítají od způsobilých výdajů (ROP SČ u projektů registrovaných po 01.06.2011)  Jiné peněžní příjmy je možné zohlednit již v Rozhodnutí o poskytnutí dotace

Jiné peněžní příjmy  Jsou-li jiné peněžní příjmy zohledněny v Rozhodnutí o poskytnutí dotace, je příjemce povinen je vykazovat i v žádostech o platbu, a to buď v alikvotní či skutečné výši.  Pokud budou vykazovány ve skutečné výši a dojde k odchylce od JPP v Rozhodnutí: – Budou-li skutečné JPP nižší, příjemce nemá nárok na navýšení dotace – Budou-li skutečné JPP vyšší, o toto navýšení se poníží způsobilé výdaje a tím i dotace

Jiné peněžní příjmy  Není-li možné JPP objektivně odhadnout při předložení žádosti o poskytnutí dotace, vykáže se jejich skutečná výše v nejbližší žádosti o platbu. Tím dojde ke snížení způsobilých výdajů a výše dotace až v době realizace projektu  Jiné peněžní příjmy vytvořené v době udržitelnosti je příjemce povinen monitorovat po dobu udržitelnosti, nejdéle však do 31.03.2017  JPP se vrací formou vratky, a to v poměru financování, v jakém byla proplacena dotace

Jiné peněžní příjmy  Jedná-li se o projekt, která negeneruje příjmy dle čl. 55, ale generuje jiné peněžní příjmy, je v gesci ŘO, zda bude příjemce povinen tyto JPP sledovat, vykazovat a odečítat od způsobilých výdajů, případně určit, pro jaké druhy JPP bude tato povinnost stanovena.

Monitoring příjmů  Povinnost evidovat příjmy na samostatném účtu projektu, pouze do provedení poslední platby vztahující se k projektu – viz PPŽP, kapitola IV.1.2  Povinnost evidovat příjmy projektu v účetnictví i v době udržitelnosti projektu  Příjemce v době udržitelnosti účetně odděluje transakce vztahujících se k provozu investice (analytiky, hospodářská střediska, zakázka)  Z účetních údajů musí být zřejmé, že je jedná o příjem/výdaj vztahující se k provozu investice – více Metodické vysvětlení č. 2/2013

Monitoring příjmů  Příjmy jsou sledovány v následujících fázích realizace projektu: – Před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace - do Benefitu jsou zadávány hodnoty vypočtené na základě finanční mezery, výši podpory určenou na základě výpočtu FM schvaluje ŘO a uvádí ji v Rozhodnutí – Vytváří-li projekt příjmy dle čl. 55 již v průběhu realizace projektu, je příjemce povinen skutečnou výši těchto příjmů průběžně dokládat při podání žádosti o platbu

Monitoring příjmů  Po ukončení realizace projektu musí být monitorovány: – U projektů s odhadnutelnými příjmy předem je konečným datem pro monitoring příjmů předložení dokumentů k závěrečné platbě (daného OP), tj. 31.03.2017. Příjmy jsou monitorovány prostřednictvím MZU, dojde-li k výraznému překročení původně odhadovaných hodnot nebo ke vzniku nových druhů příjmů - musí dojít k přepočtení finanční mezery – U projektů, jejichž příjmy nelze odhadnout předem, budou příjmy monitorovány v ročních intervalech prostřednictvím MZU

– Bude-li na základě poskytnutých údajů zjištěno, že projekt vytvořil příjmy, které nebyly při určení výše dotace zohledněny, bude adekvátní část dotace vymáhána zpět

Monitoring příjmů  Povinnou přílohou závěrečné monitorovací zprávy (předkládané spolu se závěrečnou Zjednodušenou žádostí o platbu) bude „Aktualizovaný výpočet maximální výše podpory z ROP NUTS 2 Střední Čechy pro projekty vytvářející příjmy“, který vychází z přílohy předložené při podání Žádosti „Předběžný výpočet maximální výše podpory z ROP NUTS 2 Střední Čechy pro projekty vytvářející příjmy“.

Monitoring příjmů  Příloha „Aktualizovaný výpočet maximální výše podpory z ROP NUTS 2 Střední Čechy pro projekty vytvářející příjmy“ zpřesňuje výši čistých příjmů v průběhu realizace projektu, aktualizuje odhad čistých příjmů v průběhu referenčního období a kalkuluje s aktuální výší způsobilých výdajů projektu.  FM s ohledem na zjištěné skutečnosti upraví výši částky uvedené v závěrečné monitorovací zprávě a závěrečné Zjednodušené žádosti o platbu, příp. požádá příjemce o vrácení finančních prostředků, které převýší hodnotu částky uvedené v závěrečné monitorovací zprávě a závěrečné Zjednodušené žádosti o platbu.

Monitoring příjmů  Výpočet bude doložen přehledem čistých příjmů projektu získaných v rámci realizace projektu a předpokládanou výší čistých příjmů, které projekt vytvoří po dobu referenčního období. Příjemce má povinnost po dobu referenčního období evidovat příjmy a výdaje přímo spojené s projektem v souladu zejména se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a jeho prováděcími předpisy.

Monitoring příjmů v době udržitelnosti  V době udržitelnosti projektu příjemce příjmy vykazuje v rámci monitorovacích zpráv o zajištění udržitelnosti projektu.  Příjemce je dále povinen sledovat výši příjmů projektu od ukončení doby udržitelnosti projektu až do doby uzavření operačního programu (o uzavření programu bude příjemce informován pracovníky ÚRR). V tomto období nepodává příjemce žádné monitorovací zprávy, je však povinen kontaktovat manažery ORPP v případě, že by nastal důvod pro přepočet příjmů projektu (viz dále).

Finanční část MZU  Příjmy projektu dle čl. 55:  (Skutečné) Příjmy a výdaje projektu za monitorované období: 

A Příjmy projektu dle čl. 55 Obecného nařízení (druh příjmu, částka)



B Provozní výdaje projektu (druh příjmu, částka)

 Čisté příjmy projektu (A-B)  Kumulativní příjmy a výdaje od zahájení projektu 

C Kumulativní příjmy projektu dle čl. 55 Obecného nařízení*(druh příjmu, částka)



D Kumulativní provozní výdaje projektu (druh příjmu, částka)

 Kumulativní čisté příjmy projektu (C-D)

Finanční část MZU  Pokud jsou (skutečné) kumulativní příjmy projektu vyšší o 10 a více % nežli plánované kumulativní příjmy projektu, přiložte přílohu „Aktualizovaný výpočet maximální výše podpory z ROP NUTS 2 Střední Čechy pro projekty vytvářející příjmy.“ Přílohu přiložte vždy, pokud se jedná o závěrečnou monitorovací zprávu o zajištění udržitelnosti projektu.

Finanční část MZU  Jiné peněžní příjmy projektu • Není relevantní pro projekty , které nevytváří příjmy dle čl. 55 • pro projekty, u kterých provozní výdaje převyšují příjmy podle čl. 55 Obecného nařízení*.

• Jiné peněžní příjmy projektu za monitorované období: (druh příjmu, částka) • Kumulativní jiné peněžní příjmy projektu od zahájení projektu (druh příjmu, částka) • Plánované jiné peněžní příjmy projektu (od zahájení projektu po konec monitorovaného období):

Děkujeme za pozornost.

Dotazy Případně písemně na [email protected]

http://www.strukturalni-fondy.cz/Jak-na-fondy

Ing. Jana Šubrtová Ing. Markéta Landová, Ph.D

Recommend Documents