Ing. Andrea Hylmarová Ředitelka Evropského kompetenčního centra UCB

ECC BULLETIN

I

číslo: 2 prosinec 2010

I

ECC BULLETIN Vážení čtenáři, nutnost budování tzv. znalostní ekonomiky patří již léta do slovníku většiny politiků na české i evropské úrovni. V Lisabonské strategii schválené v roce 2000 si Evropská unie vytyčila bohulibý cíl stát se do roku 2010 „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností“. Inovace, efektivní aplikace výsledků výzkumu a vývoje a zavádění nových technologií do praxe představují jeden z hlavních předpokladů konkurenceschopnosti. Nemalé prostředky ze strukturálních fondů EU proto již tradičně putují právě na tzv. inovační projekty. I tak je zřejmé, že vysněný cíl nebyl dosud v mnoha ohledech naplněn. Investice do výzkumu a vývoje v Evropě nedosahují ani 2 %, dlouhodobým cílem Evropské komise jsou přitom minimálně 3 %. Letos publikovaný dokument Strategie 2020 tuto realitu reflektuje a pojmy inovace, věda a výzkum skloňuje ve všech pádech skoro na každé straně. Je jasné, že investice do inovací budou i po roce 2013 patřit k nejpodporovanějším. Firmy jako Biovendor, jejíž úspěšný dotační projekt vám v tomto čísle představujeme, se snížení dostupnosti evropských dotací bát nemusí. Inovace budou mít vždycky zelenou, a to i v naší bance. Ing. Andrea Hylmarová Ředitelka Evropského kompetenčního centra UCB

INOVACE POMÁHAJÍ DOHONIT ŠPIČKY SVĚTOVÉHO TRHU Řízená inovace může pro podnikatele přinést konkurenční výhody. Nové výrobní postupy přinášejí inovované výrobky a ty jsou také účinným nástrojem k získání nových trhů. V  době krize je tento proces o to důležitější. Částky, které musí soukromé firmy na inovační projekty vynaložit, jsou však často příliš vysoké. V těchto případech se nabízí možnost využít dotace z veřejných prostředků. Zavádění nových technologií však není jen součástí firemního boje proti tvrdé konkurenci; neustálý technologický pokrok je důležitý i pro celkový rozvoj ekonomiky jednotlivých regionů. Evropa se už léta snaží v  této oblasti dohnat své největší rivaly, USA a  Japonsko, zatím však bez úspěchu. Proto do základního a aplikovaného výzkumu investují evropské státy

stále více peněz, soustavná podpora inovací je jedním z hlavních bodů také nové strategie EU 2020. Čeští podnikatelé na tom mohou jen vydělat, evropské dotace pro výzkum a vývoj se totiž v žádném případě snižovat nebudou. Už nyní je možné čerpat dotace hned z několika programů. Výzkum a vývoj malých, středních a velkých podniků je v rámci strukturálních fondů podporován především z Operačního programu Podnikání a inovace. Podnikatelé mohou v rámci OPPI využít hned dva programy – Inovace a Potenciál. Program Inovace se zaměřuje především na zavádění nových či vylepšených výrobních procesů a uvádění inovovaných výrobků na trh. Program Potenciál se pak orientuje na investice do infrastruktury pro výzkumné a vývojové aktivity (např. zaklá-

dání center a  oddělení výzkumu a vývoje a  jejich vybavení). Vedle inovačních projektů jsou z programu Inovace financovány i  projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví. Výše dotace a přesná specifikace žadatelů pak závisí na jednotlivých výzvách. Další možností, jak získat prostředky na inovační aktivity, představuje program TIP. Program TIP podporuje projekty zaměřené na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj nových materiálů a výrobků z oblasti průmyslu. Příjem žádostí do programu probíhá formou veřejné soutěže, kterou vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Program odstartoval v roce 2009 a potrvá až do roku 2017. Žádat z něj mohou nejen podnikatelské subjekty bez rozdílu velikosti, ale také výzkumné instituce a školy.

1

ECC BULLETIN

Aplikovaný výzkum a experimentální vývoj je podporován také v rámci programu Alfa, který má na starosti Technologická agentura České republiky a podporuje projekty soustředící se především na progresivní technologie, materiály a systémy; energetické zdroje, ochranu a tvorbu životního prostředí, a udržitelný rozvoj dopravy. Dotace se z tohoto programu budou rozdělovat až do roku 2016 opět na základě veřejné soutěže. UniCredit Bank prostřednictvím Evropského kompetenčního centra aktivně pomáhá klientům procesovat žádosti o  dotace v  oblasti výzkumu a vývoje. „Banka podporuje výzkumné aktivity podniků ve všech oblastech a poskytuje jim také potřebné finanční zázemí,“ říká Tomáš Lacina, poradce Evropského kompetenčního centra. V následujících měsících také připravujeme konferenci určenou právě pro firmy sdružené v  klastrech a úzce

zaměřené na výzkum a  vývoj v nejrůznějších oblastech podnikání, kde bychom rádi prezentovali Banku a její zájem o pod-

poru výzkumu a vývoje v České republice,“ doplňuje ještě Tomáš Lacina.

WORKSHOP PRO ŽADATELE O DOTACI POŘÁDANÝ VE SPOLUPRÁCI S AGENTUROU CZECHINVEST Evropské kompetenční centrum UniCredit Bank uspořádalo ve spolupráci s agenturou CzechInvest šňůru seminářů na téma „Jak vytvořit podnikatelský plán aneb jak zvýšit svoje šance na získání dotace“. Semináře za účasti desítek žadatelů o  dotace proběhly ve třech lokalitách – v Ostravě, Olomouci a Brně, za přítomnosti regionálních pracovníků agentury CzechInvest. Cílem seminářů bylo podpořit žadatele při zpracování žádostí o dotaci a následných povinnostech, jako je např. výběrové řízení, stejně jako jim nabídnout praktickou „kuchařku“ jak správně a efektivně komunikovat s bankou ohledně financování záměrů s dotací. Dotace administrované přes agenturu CzechInvest jsou vypláceny v 100 % až po dokončení projektu (etapy projektu); zajištění předfinancování a spolufinancování záměrů je tedy pro žadatele o dotace klíčové. Celý seminář byl zpracován formou praktických příkladů a zkušeností poradců z Evropského kompetenčního centra i pra-

Mgr. Lucie Kuljovská, CzechInvest, ředitelka regionální kanceláře

covníků agentury CzechInvest s dotačním cyklem a jednotlivými kroky při vyřizování dotace. Účastníci semináře tedy měli jedinečnou příležitost přímo na místě vyřešit své problémy spojené s jednotlivými kroky přípravy a realizace projektu. V Brně se seminář konal v prostorách Uměleckoprůmyslového muzea Moravské galerie, které nabízí mimo nezaměnitelný přednáškový sál s kapacitou až 70 míst také stálou expozici užitého umění od středověku až po současnost. Účastníci

semináře měli tedy jedinečnou příležitost si nerušeně prohlédnout prostory i expozici muzea. „Úspěšnost seminářů nás natolik motivovala, že plánujeme navázat na podzimní šňůru a  uspořádat obdobná setkání nad aktuálními tématy společně s agenturou CzechInvest i v následujícím roce,“ říká Tomáš Lacina, konzultant Evropského kompetenčního centra.

2

ECC BULLETIN

ÚSPĚŠNÝ PROJEKT STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Výroba terapeutických proteinů – BioVendor – Laboratorní medicína, a.s.

Společnost BioVendor – Laboratorní medicína, a. s., vyrábí a distribuuje prostřednictvím svých tří divizí – Laboratorní medicína, Produkty výzkumu a Klinické produkty – zdravotnické vybavení a produkty medicínského výzkumu na českém i zahraničním trhu. V současné době realizuje projekt s názvem Vývoj terapeutických proteinů.

„Běžící projekt Výroba terapeutických proteinů (VTP) je vyjádřením dlouhodobého cíle společnosti etablovat se na trhu s rekombinantními proteiny pro lékařské využití,“ říká na úvod výkonný ředitel společnosti, MUDr. Viktor Růžička. Proteiny jsou pro své výjimečné vlastnosti v centru pozornosti farmaceutického průmyslu. Rekombinantní proteiny jsou molekuly vytvořené pomocí DNA technologií a produkované většinou v nesmrtelných buněčných liniích odvozených z buněk savců. „Dnes je ve světě registrováno několik desítek léčiv založených na rekombinantních proteinech a jejich počet rychle roste. Nacházejí využití v nejrůznějších oblastech medicíny: nejvíce v onkologii, léčbě diabetes a endokrinologii, léčbě arthritis a imunitních onemocnění, v hematologii atp. Nejstarší produkty jsou představovány rekombinantní formou v lidském těle se vyskytujícího proteinu (např. insulin). Jiné produkty jsou založeny na cíleně působících protilátkách (např. léčba různých onkologických onemocnění). Nejnověji vznikají produkty s velmi specifickým účinkem zkonstruované z různých typů proteinů a jejich částí, často v kombinaci s neproteinovými molekulami,“ vysvětluje Viktor Růžička.

jekt VTP, jenž je prvním projektem s podporou EU společnosti Biovendor, má za cíl nabídnout produkty, které budou vyhovovat počátečním fázím testování jejich farmakologických účinků, v tzv. preklinických studiích. K účasti v programu Potenciál v rámci Operačního programu Podnikání a inovace se firma rozhodla na jaře roku 2008. „Obecně byla potřeba zásadně rozšířit kapacity výzkumu a vývoje na oddělení proteinové chemie a dalších navazujících pracovišť. Konkrétně byla nedostatečná kapacita, v personální oblasti i co se týče vybavení. Bylo také potřeba rozšířit a modernizovat pracoviště (personálně i přístrojově), a to vše s cílem zvýšit kvalitu, rozšířit možnosti použití námi připravovaných molekul (rekombinačních proteinů) a zvýšit počet dokončených projektů (rekombinačních proteinů),“ vrací se zpět Viktor Růžička. Přínosy modernizace V současné době projekt, jenž má tři etapy, běží a výsledky přicházejí postupně. Kromě zvýšení kvality a modernizace se také očekává nárůst v oblasti produkce „na zakázku“, která v současnosti tvoří jen malou část celkové výroby rekombinantních proteinů. „Počítá se také se zvýšením zájmu zákazníka o námi nabízené protilátky v souvislosti s nárůstem prodeje odpovídajících rekombinantních proteinů, tedy antigenů. V oblasti výroby imuno-souprav se projeví podobný efekt. Navíc se očekává zvýšení prodeje v souvislosti se zavedením nového typu tzv. multianalyte-assays, který je schopen, narozdíl od současných souprav, detekovat více molekul (proteinů, protilátek) v jednom vyšetřovaném vzorku,“ jmenuje pozitiva projektu Viktor Růžička a dodává, že hlavním mimoekonomickým přínosem je zavedení GMP (good manufacturing practice) pro výrobu farmaceuticky využitelných rekombinantních proteinů. Mezi nejkritičtější místa celého projektu patřilo podle slov Viktora Růžičky nachystání systému pro účtování projektu a rovněž zadání, hodnocení a dokumentace výběrových řízení. „Vzhledem k velké prodlevě od doby podání a přijetí registrační žádosti, přes schválení plné až k samotnému ukončení je obtížné sestavit projekt tak, aby byl bez sebemenších problémů realizovatelný s ohledem na neustále se měnící podmínky (vnější i vnitrofiremní). Vše však zatím běží hladce,“ uzavírá Viktor Růžička.

Zvýšení kvality Proces vývoje nových terapeutických proteinů je časově, finančně a také z hlediska lidských zdrojů velmi náročný. Vyžaduje totiž spolupráci akademických a komerčních subjektů. Pro-

3

ECC BULLETIN

NA DOTAZY KLIENTŮ ODPOVÍDÁ MGR. MARTIN POTŮČEK, KONZULTANT EVROPSKÉHO KOMPETENČNÍHO CENTRA V současné době je vidět snaha firem investovat do výzkumných a vývojových aktivit. Čím si tento zvýšený zájem vysvětlujete? Je pravdou, že podle statistik Rady pro výzkum, vývoj a inovace rostou výdaje na vědu a výzkum v průměru o 7 % ročně. To řadí ČR k nadprůměru ve srovnání se všemi zeměmi OECD. Ukazuje se, že pro úspěšné podnikání jsou nezbytné průběžný vývoj a neustálé inovace produktů i výrobních procesů. V období krize by si měli podnikatelé uvědomit, že při hledání úspor by se nemělo na těchto aktivitách šetřit, i  když s sebou nenesou okamžité obchodní výsledky. Naopak v době ekonomického poklesu dochází často ke změnám odběratelsko-dodavatelských vztahů a pro připravené podniky to může přinést velkou šanci oslovit nové odběratele. Za významnou příčinu, proč investice do výzkumu rostou, jsou samozřejmě i různé podpory z dotačních programů, které velmi často podporují právě aktivity spojené s výzkumem a vývojem. Které dotační programy jsou výzkumné projekty nejvýhodnější?

pro

V současné době je možné žádat o příspěvky z programu Potenciál, který je vhodný především pro investiční projekty spojené s budováním a vybavením infrastruktury pro firemní výzkum a vývoj. Registrační žádosti je možné podávat až do konce září 2011. Do konce května 2011 je pak možné podávat projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví v rámci projektu Inovace. Tady se jedná zejména o dotaci na náklady spojené s registrací patentů a užitných vzorů, nejlépe v zahraniční. Oba programy jsou administrované agenturou CzechInvest a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a jsou propláceny ze strukturálních fondů Evropské unie. Zmíněné programy podporují spíše investiční náklady. Hodně peněz však stojí i  provoz výzkumného oddělení. Dá se tohle nějakým způsobem dotovat? Malé a střední podniky mohou některé provozní náklady zahrnout v rámci dotace v programu Potenciál. Velké podniky tuto možnost nemají. Provozní náklady jsou součástí dotace v  projektech aplikovaného výzkumu, které

vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR grantovým programem TIP, nově Technologická agentura ČR v programu Alfa. I  zde často žádají soukromé podnikatelské subjekty, i když nejlépe s podporou výzkumné instituce nebo vysoké školy. Ambiciózní výzkumné projekty, které přesahují hranice České republiky a je v nich zapojeno více zahraničních partnerů, si mohou sáhnout i na přímé dotace Evropské komise v tzv. rámcových dotačních programech. Málokdo však ví, že podnikatelský subjekt může čerpat i nepřímou podporu na výzkum a vývoj. V případě interního výzkumného projektu je možno aplikovat odpočet výdajů na výzkum a vývoj dle § 34 zák. 586/1992 sb., o daních z příjmů. Ten umožňuje poplatníkovi odečíst od základu daně 100  %  výdajů vynaložených při realizaci projektů VaV (obdobně jako daňovou ztrátu min. období). Hrozí těmto výzkumným dotačním projektům nějaké specifické nástrahy? V podstatě nikoliv. I tyto dotační programy vyžadují povinná výběrová řízení na dodavatele, oddělené účetnictví nebo nezbytnou publicitu například v podobě samolepek s vlaječkami EU. To ale platí pro všechny dotační programy a nezbývá než důrazně doporučit, aby si úspěšný žadatel o dotaci přečetl skutečně všechny podmínky projektu, které následně musí plnit. U národních grantových programů TIP a ALFA sledujeme větší přísnost při formálních náležitostech

žádostí. Vzhledem k tomu, že žadatelů bývá hodně, každá drobná chybička (chybějící výpis z obchodního rejstříku, nepodepsaná příloha) může být důvodem k vyřazení žádosti. Specifickou podmínkou těchto projektů je, že pořízená dotovaná technologie skutečně musí sloužit pro výzkum a vývoj a není dost dobře možné, aby například pořízený obráběcí stroj pro vývojové účely byl používán především pro sériovou výrobu. Jak vnímá Unicredit Bank výzkumné a vývojové projekty? Banka má řadu klientů, kteří se díky inovacím stali silnými hráči nejen na českém trhu, ale i v širším měřítku. A právě v době hledání finančních zdrojů na expanzi bylo nutné zohlednit, nakolik jsou vývojové projekty firem skutečně reálné. Proto si troufáme říct, že firmy vnímáme nejen z pohledu dnešních výsledků, ale i z hlediska zítřejších očekávání. Každá firma by však měla promyslet, jak velké provozní náklady pro VaV je schopna unést ze svých výsledků. Je pěkné získat dotaci na vybavení laboratoře, ale pak se složitě hledá řešení, pokud firma nevygeneruje zdroje ani na její provoz.

Martin Potůček, konzultant, Evropské kompetenční centrum Martin Potůček vystudoval Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, obory politologie, mezinárodní vztahy a evropská studia. V letech 2007–2009 pracoval v agentuře CzechInvest na pozici ředitele Regionální kanceláře pro Jihomoravský kraj. Kromě administrace dotačních programů OPPI a OPRLZ se podílel na rozvoji jihomoravského regionu svou účastí v Koordinačním výboru Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje a pracovní skupině pro přípravu Koncepce ekonomického rozvoje města Brna. Od roku 2009 působí jako konzultant Evropského kompetenčního centra UCB. Koníčky: sport, moderní historie a hudba.

4

ECC BULLETIN

AKTUÁLNÍ DOTAČNÍ MOŽNOSTI PODPORY PODNIKŮ Potenciál cílem programu je tvorba vlastních výzkumných a vývojových kapacit vhodní žadatelé jsou malé, střední i velké podniky příjem registračních žádostí probíhá do 30. 9. 2011 Inovace – projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví cílem programu je podpora získání ochrany průmyslové- právní ochrany nehmotných statků v podobě patentů, užitných vzorů,

průmyslových vzorů a ochranných známek vhodní žadatelé jsou malé a střední podniky příjem registračních žádostí probíhá do 31. 5. 2011 Poradenství cílem programu je zlepšit vnitropodnikové procesy a dosahovat kvalitnějších výsledků pomocí inovací vhodní žadatelé jsou malé a střední podniky příjem registračních žádostí probíhá do 31. 3. 2011

Emise cílem programu je snížení emisí z průmyslových zdrojů znečištění vhodní žadatelé jsou malé, střední i velké podniky příjem žádostí probíhá do 29. 7. 2011

KDE NÁS NAJDETE? Konzultanti ECC působí na pobočkách UniCredit Bank v Praze, Brně a Ostravě. Praha 1, náměstí Republiky 3a

Brno, Lidická 59

Ostrava, Smetanovo náměstí 1

Mgr. Martin Potůček e-mail: [email protected], tel.: +420 955 961 150 Ing. Petra Janáčová e-mail: [email protected], tel.: +420 955 961 151

Ing. Kamila Slabáková e-mail: [email protected], tel.: +420 955 963 003 Ing. Gabriela Kučerová e-mail: [email protected], tel.: +420 955 963 004

Ing. Tomáš Lacina e-mail: Tomáš[email protected], tel.: +420 955 963 505

Kontaktovat nás můžete i prostřednictvím naší e-mailové schránky na [email protected].

5