ECC BULLETIN
I
číslo: 3 únor 2011
I
ECC BULLETIN Vážení čtenáři, druhý poločas stávajícího programového období, v němž může Česká republika čerpat nezanedbatelné prostředky z evropských strukturálních fondů je v plném proudu. S tím, jak se blíží rok 2013 sílí již delší dobu obavy o to, zda veškeré prostředky vyčerpáme včas, já osobně ještě dodávám zda vždy smysluplně. Výsledky čerpání ke konci roku 2010 ale ukazují, že možná i právě výše zmíněné a veřejně tolikrát diskutované obavy pomohly motoru čerpání konečně dosáhnout vysokých otáček. Minimálně v klíčových podnikatelských programech jsou již podané žádosti v celkovém objemu přesahujícím původní alokaci. Navíc i u odpovědných resortů, v čele s hlavním koordinátorem Ministerstvem pro místní rozvoj vidíme jasnou snahu zvýšit naši absorpční kapacitu v méně čerpaných prioritních osách či programech, a to všemi dostupnými prostředky. Rok 2010 byl ale zajímavý nejen díky konečně zrychlenému čerpání v tomto období, byl také už ve znamení příprav na období nové (2014 – 2020). Množící se konference, workshopy či semináře o budoucnosti kohezní politiky EU rozhodně netrpí nedostatkem zájemců o problematiku z řad nejen veřejných, ale i soukromých subjektů. Všichni se zdají být dostatečně poučeni z pomalých a nakonec zpožděných příprav na předchozí období. Tak doufejme, že se bude rozdělovat smysluplně. Ing. Andrea Hylmarová Ředitelka Evropského kompetenčního centra UCB
EVROPSKÉ KOMPETENČNÍ CENTRUM MÁ ZA SEBOU JIŽ ČTVRTÝ ROK DISTRIBUCE DOTACÍ UniCredit Bank společně s Českou pojišťovnou vloni úspěšným žadatelům vyplatila dotace z fondů Evropské unie a státního rozpočtu v celkové výši 18,3 mld. Kč. Od roku 2007, kdy UniCredit Bank výplaty začala provádět, bylo jejím prostřednictvím distribuováno již více než 81 mld. Kč. Prostředky byly v minulém roce vyplaceny 2 951 úspěšným žadatelům na realizaci celkem 5 142 projektů. Počet úspěšných projektů se oproti předchozímu roku zvýšil o 18,9 %. Nejvíce projektů bylo realizováno v Jihočeském (750) a Moravskoslezském kraji (490). „Jedním z významných faktorů
zvýšení je realizace a proplácení projektů na opravy povodňových škod, způsobených v roce 2009,“ uvedla Ing. Lenka Křížová z Evropského kompetenčního centra UniCredit Bank. Z hlediska objemu poskytnutých prostředků si nejlépe vedla Praha, která prostřednictvím UniCredit Bank získala přes 2,5 miliardy korun, v pozadí za ní nezůstal ani povodněmi postižený Jihočeský kraj, kam směřovalo 2,2 miliardy. Každá z těchto oblastí čerpala přibližně 13 procent z celkové vyplacené částky. Naopak pod celorepublikovým průměrem byly Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj a Plzeňský kraj.
Lenka Křížová Vedoucí oddělení výplat Evropského kompetenčního centra
1
ECC BULLETIN
BUDOUCNOST EU JE V NOVÝCH FINANČNÍCH NÁSTROJÍCH Rok 2010 se nesl ve znamení doznívající hospodářské krize. Přesto se české ekonomice dařilo o poznání lépe, než se původně předpokládalo. To se týká i oblasti strukturálních fondů. Schváleným projektům bylo od začátku stávajícího programovacího období vyplaceno celkem 186,4 miliard korun, což představuje 24,2 % finančních prostředků určených na roky 2007 – 2013. V meziměsíčním srovnání byl nárůst proplacených prostředků téměř o 7 %, tedy o 12 miliard korun. Další podstatné události v minulém roce a výhled do budoucnosti evropských dotací vám přiblíží následující řádky. Aktuální stav čerpání a bonusy Evropské komise Na začátku prosince 2010 bylo v rámci 17 operačních programů předloženo celkem 42 886 žádostí o podporu v celkové výši 970, 9 miliard korun. Schváleno bylo již celkem 19 110 projektů ve výši 415,7 miliard korun. Nejvíce přidělených prostředků vzhledem k celkové alokaci má vyčerpán Operační program Doprava (OPD), ROP Jihovýchod, ROP Severovýchod a ROP Střední Morava. Nejméně pak Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) a Integrovaný operační program (IOP). Nejmenší zájem mezi žadateli (vzhledem k přiděleným prostředkům) byl dosud o podporu z Operačního programu Technická pomoc (OP TP), Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) a Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Největší zájem vzhledem k celkové alokaci byl pak o dotace z programů určených pro Prahu, konkrétně z Operačního programu Praha – Adaptabilita (OPPA), který se zaměřuje na podporu vzdělávání a integraci znevýhodněných osob. Druhým nejžádanějším programem podpory byl ROP Jihozápad a třetí Operační program Praha – Konkurenceschopnost (OPPK), ze kterého jsou také financovány projekty realizované v Praze, tentokrát však investiční.
Pro podnikatele mimo Prahu představuje hlavní zdroj pro získání dotací z fondů Evropské unie Operační program Podnikání a inovace (OPPI). Z tohoto programu bylo zatím schváleno celkem 4 699 projektů za 43,3 miliard korun. To představuje 49 % přidělených prostředků na období 2007 – 2013. Česká republika v loňském roce také získala od Evropské unie bonus v hodnotě více než 237 milionů eur. Hrubý domácí produkt totiž v Česku rostl v letech 2007 – 2009 rychleji, než byl původní odhad Evropské komise. Tyto dodatečné finanční prostředky půjdou do oblasti služeb, podpory podnikání a regionální infrastruktury. To znamená, že například v rámci OPPI budou navýšeny dotace do programu Eko-energie o cca 31 milionů eur a finanční nástroje na podporu inovativních podniků o 45 milionů eur. V rámci OPPK budou příspěvky na inovativní projekty z výšeny o 5 milionů eur. Dodatečné finance budou také rozděleny mezi Operační program doprava, Integrovaný operační program, Operační program lidské zdroje a zaměstnanost a regionální operační programy. Nové způsoby financování projektů České republice zbývají tři roky do konce současného programovacího období. Po roce 2013 budou především kvůli hospodářské krizi příspěvky omezené. Podle Páté kohezní zprávy, kterou vydala Evropská komise v listopadu 2010, by operační programy stále měly být hlavním nástrojem řízení politiky soudržnosti, konkrétní investiční priority by však měly být více sladěny s cíli strategie EU 2020 (zvýšení zaměstnanosti, zlepšení podmínek pro vědu a výzkum, snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení úrovně vzdělání, podpora sociálního začlenění).
Odborníci navíc vidí budoucnost čerpání spíše v nových finančních nástrojích, jakými jsou JASPERS, JEREMIE a JESSICA, které na rozdíl od dosavadních nenávratných dotací řeší financování projektů formou zvýhodněných půjček, investičního kapitálu a záruk. Nástroj JASPERS bude nabízet komplexní technickou pomoc ve všech fázích projektového cyklu. Pro zlepšení podmínek čerpání malých a středních podniků je určen finanční nástroj JEREMIE. Česká republika je však nejdále v zavádění finančního nástroje JESSICA, který byl vytvořen Evropskou komisí ve spolupráci s Evropskou investiční bankou na podporu investic s dlouhodobým přínosem do městských oblastí. V únoru 2010 došlo k podepsání smlouvy mezi Evropskou investiční bankou a Regionální radou Moravskoslezko o financování holdingového fondu. Z něj bude možné čerpat dlouhodobé úvěry, záruky a investiční kapitál na projekty, které mají potenciál v budoucnu vytvářet zisk. Do holdingového fondu bylo ze strukturálních fondů vloženo přibližně 480 milionů korun, podpora půjde především na projekty zaměřené na regeneraci brownfields. Evropská investiční banka zveřejnila v první polovině ledna výzvu k vyjádření zájmu s cílem vybrat jednoho až dva manažery tzv. Fondů rozvoje měst, do nichž bude převeden počáteční vklad z holdingového fondu Jessica. Fondy rozvoje měst umožní vyplacení prostředků příjemcům podpory, a sice formou zvýhodněných úvěrů na projekty zahrnuté do Integrovaných plánů udržitelného rozvoje měst. Česká republika dosud patřila ve využívání nových finančních nástrojů k váhavějším zemím. Podle zveřejněných záměrů Evropské komise je však pravděpodobné,
Souhrnný stav čerpání ze SF/FS a národních zdrojů v mld. Kč k 5. 1. 2011, zdroj MSC 2007
782,2
Celková alokace 2007–2013
964,9
Prostředky v podaných žádostech
Právě OPPK měly v minulém roce jedinečnou možnost využít i pražské soukromé firmy, pro které je jinak podpora ze strukturálních fondů velmi omezená. Na začátku března se však pro ně uvolnilo celkem 250 milionů korun určených na podporu podnikání.
Prostředky kryté Rozhodnutím / Smlouvou o poskytnutí dotace
433,3
204,6
Proplacené prostředky příjemcům
Certifikované = vyčerpané prostředky
89,1
Zdroj www.strukturalni-fondy.cz
2
ECC BULLETIN
že na jejich využívání bude kladen důraz především po roce 2014. Současná dluhová krize a s ní související tlak na rozpočty členských zemí EU dostane pod tlak i celkový objem peněz z fondů EU pro
jednotlivé státy. Budoucí podoba kohezní politiky je navíc stále předmětem jednání. Na konci ledna a začátkem února se bude konat v Bruselu páté fórum o soudržnosti, kde se budou mimo jiné probírat závěry
Páté kohezní zprávy a připomínky a návrhy jednotlivých členských zemí a občanů EU k tomuto tématu.
S GABRIELOU KUČEROVOU NA TÉMA BUDOUCNOST PODNIKATELSKÝCH INVESTIC Největší objem dotací ze strukturálních fondů pro podnikatele představuje Operační program podnikání a inovace (OPPI). Jak této možnosti podnikatelé využívají? Agentura Czechinvest evidovala na konci roku 2010 téměř devět tisíc podnikatelských projektů, které žádaly o dotace v hodnotě 9 mld. Kč. To znamená, že zájem mezi podnikateli je skutečně veliký. Nejvíce čerpají firmy z Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Zatím bylo proplaceno přes 15 mld. Kč, ale dotace se samozřejmě budou vyplácet dál. O podporu v rámci OPPI je samozřejmě největší zájem i mezi našimi klienty. Je to logické, protože program představuje skutečně jednu z mála možností, jak mohou soukromé firmy získat podporu z Evropské unie. O jaké oblasti podpory mají žadatelé z OPPI největší zájem? Největší zájem je mezi podnikateli o dotace na využívání obnovitelných zdrojů a úspor
energií. Dále je velký zájem o příspěvky na technologický rozvoj malých a středních podniků a také na zavádění moderních informačních a komunikačních technologií. Podnikatelé na tyto aktivity mohou v rámci OPPI žádat z programů Eko-energie, Rozvoj a ICT v podnicích. Program ale také podporuje například inovace, poradenský servis, výstavbu školících center nebo třeba rekonstrukci nemovitostí. Dokážete odhadnout, jestli tento trend bude pokračovat i v roce 2011? O investice do technologií budou mít soukromé firmy jistě zájem i nadále, investice do kvalitních strojů a moderního softwaru je totiž pro rozvoj podnikání zcela zásadní. Doufám, že se na první místa v pomyslném žebříčku nejvyužívanějších programů vyhoupne také program Inovace. Podle žebříčků zpracovávaných Evropskou komisí je česká ekonomika v inovačním výkonu stále za průměrem EU. A investice do vývoje a výzkumných aktivit samozřejmě přináší firmám velké konkurenční výhody.
Nastanou v roce 2011 v oblasti čerpání ze strukturálních fondů nějaké změny? Co se OPPI týká, tak by se pravidla pro čerpání měla v tomto roce výrazně zjednodušit. Agentura Czechinvest dále slibuje, že by se celkové vyřízení dotací mělo zrychlit až o dvacet procent. Náročnost administrace projektů se také velmi sníží, což by mělo žadatelům a příjemcům značně ulevit. Za svou praxi jsem se totiž mnohokrát setkala s názorem, že byrokracie spojená s projekty je velmi náročná a některé podnikatele může od podání žádosti do programu dokonce odradit. Vzdát se této možnosti by ovšem nebylo optimální řešení, protože na roky 2007 – 2013 je konkrétně v OPPI připraveno bezmála sto miliard korun a byla by škoda je nevyužít.
Ing. Gabriela Kučerová, konzultant, Evropské kompetenční centrum Gabriela Kučerová vystudovala Provozně ekonomickou fakultu na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně, obory management, finance a ekonomika zemědělství a potravinářství. V letech 2004 – 2006 pracovala ve společnosti RAVEN Consulting, a.s. na pozici vedoucího oddělení Dotačního managementu. Kromě administrativní asistence během realizační fáze projektů OPPP, OPRLZ, Phare a SROP, vystupovala na seminářích Jihomoravského kraje pro žadatele a příjemce dotací v oblasti řízení a správy projektů, podílela se na tvorbě příruček a metodik pro úspěšné čerpání dotací a byla členem týmu pro analýzy pro monitorovací výbor JPD 2. Od roku 2007 působí jako senior konzultant Evropského kompetenčního centra UCB pro regiony Vysočina, jihomoravský, zlínský a jihočeský, kde pomáhá akvizičním a stávajícím klientům banky zorientovat se v oblasti čerpání dotací. Hlavním cílem její práce je poskytnout kvalitní konzultační služby žadatelům o dotace zahrnující zhodnocení projektového záměru, vytipování vhodného dotačního programu, příprava žádosti o dotaci přes spolupracující poradenskou agenturu a namodelování vhodného cashflow projektu. Koníčky: lyžování, tenis, squash a hudba.
3
ECC BULLETIN
ÚSPĚŠNÝ PROJEKT STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Expanze výroby Stölzle – Union s.r.o.
Sklárna Stölzle-Union, s.r.o., která letos investuje v Heřmanově Huti 700 milionů korun, instalovala v srpnu 2010 pátou a nejdražší výrobní linku skleněných obalů pro farmacii a potravinářství. Tavicí pec v nové hale už pracuje naplno a poslední výrobní linka naběhne v prosinci, tedy rok poté co provoz firmy značně poničil požár.
První diskuze o možnosti realizovat dotační projekt začaly při tvorbě dlouhodobých finančních plánů v září roku 2008. „Vzhledem k tomu, že tavicí agregát, nejdůležitější část naší technologie, má obvyklou životnost 7 – 10 let, bylo nutno již v této době, kdy byl v provozu šestým rokem, plánovat jeho výměnu. V rámci příprav rozpočtu, i s přihlédnutím na rostoucí výkonnost společnosti, bylo rozhodnuto nejen o investici do nového agregátu, ale i o rozšíření produkční kapacity o další dva výrobní stroje,“ říká Dipl. Ing. Bernhard Karrer, jednatel společnosti pro ČR. S ohledem na administrativní a tedy i časovou náročnost přípravy, realizace a následného monitoringu projektu se společnost již na začátku rozhodla využít služeb poradenské agentury. „I přesto, že náklady na externí služby nejsou zanedbatelné, učinili jsme toto rozhodnutí po prostudování všech momentálně dostupných podkladů, pokynů a odkazů uveřejněných na webových stránkách Czech Investu, ve kterých se člověk neznalý věci nemá šanci orientovat,“ tvrdí Bernhard Karrer a pokračuje: „Po prvním, ne příliš vydařeném výběru poradenské agentury jsme využili nabídky naší banky UniCredit Bank. Poradili se s jejím Evropským kompetenčním centrem a oslovili doporučenou poradenskou agenturu. Zástupci této společnosti rychle a profesionálně zhodnotili naši situaci a navrhli možné řešení, které jsme následně realizovali.“
Časový tlak kvůli požáru V červnu 2009 podala společnost žádost o dotaci v OP Podnikání a inovace na projekt Moderní technologie pro výrobu ambrové skloviny a současně na projekt Výroba nových velkoobjemových chemických lahví. V září 2009 byla také podána žádost o Investiční pobídku – Expanze výroby Stölzle-Union. Plná žádost byla však v dubnu 2010 schválena pouze u projektu na výstavby nového agregátu. Rozhodnutí o poskytnutí investiční pobídky (IP) bylo předloženo k podpisu v květnu 2010. Společnost Stölzle-Union měla investice do výroby naplánované předem a směřovala je na letní období roku 2011. Požár v minulém roce však vše podstatně uspíšil. „V poměrně krátké době jsme museli shromáždit veškeré podklady pro zadávací dokumentaci a urychleně vyhlásit výběrové řízení. Termíny trvání výběrových řízení s ohledem na výši investice jsou pevně dané, takže v tomto směru nás velmi tlačil čas,“ vrací se zpět Bernhard Karrer. V polovině dubna 2010, firma zahájila realizaci a na konci července převzala hotovou stavbu včetně technologie. Pracovní příležitosti Cílem schválených projektů je rozšíření výrobní kapacity firmy za současného zvýšení kvality vyráběných produktů. Dále je to snížení výrobních nákladů nejen díky úspoře energetické náročnosti, ale i zvýšením produktivity při podstatné eliminaci výrobních chyb daných kvalitou skla. A jaké přínosy lze pozorovat již nyní? „Momentálně jsme ve fázi zkušebního provozu, takže zatím nelze hovořit o pozitivních změnách ve výrobním procesu. Ovšem vzhledem k regionu, ve kterém podnikáme, je třeba zmínit jeden velmi pozitivní efekt. Po rozsáhlém požáru v prosinci loňského roku se majitel nerozhodl činnost v Heřmanově Huti ukončit a propustit zaměstnance, ale naopak se rozhodl investovat. Výrobu obnovuje a navíc rozšiřuje, a tím zachovává pracovní místa pro současné zaměstnance a vytváří nová,“ vysvětluje Bernhard Karrer. Co se týká projektů, konečný přínos bude znát až po instalaci posledního stroje v listopadu. „Finanční efekt, tedy úspěch v procesu žádosti o platbu z dotačního programu, očekáváme v první polovině roku 2011. Rozhodnutí o poskytnutí investiční pobídky se poprvé projeví při výpočtu daňové povinnosti za rok 2010, u naší společnosti tedy v červnu 2011,“ doplňuje Bernhard Karrer.
4
ECC BULLETIN
AKTUÁLNÍ DOTAČNÍ MOŽNOSTI PODPORY PODNIKŮ ROP Jihozápad Vzhledem ke změnám pravidel veřejné regionální podpory stanovených Evropskou komisí na roky 2007 – 2013, se od prvního ledna 2011 snižuje veřejná podpora z Regionálního operačního programu Jihozápad, jehož HDP přesáhlo 60 % průměru EU. Výše veřejné podpory se tak snižuje u kategorie velkých podniků na 30 %, u středních podniků na 40 % a u malých podniků na 50 % ze způsobilých výdajů projektu. Investiční pobídky V souvislosti s aktuální ekonomickou situací v České republice a s ní souvisejícím snížením celkové investiční aktivity připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou CzechInvest návrh novely zákona o investičních pobídkách. Největší změnou v dosavadním systému by byla primární podpora projektů s vysokým technologickým potenciálem, které by mohly využívat
slevy na dani z příjmů s prodlouženým čerpáním až na sedm či deset let. Kromě slevy na dani by měl investor možnost v nejvíce strukturálně postižených regionech získat i příspěvky na vytváření pracovních míst a podporu rekvalifikace a školení zaměstnanců. Novela je chystaná na červen 2011. Program rozvoje venkova V rámci harmonogramu výzev Programu rozvoje venkova pro rok 2011 došlo k výrazným změnám. Celá řada již tradičně vyhlašovaných výzev v únoru (především Modernizace zemědělských podniků a Diverzifikace činnosti nezemědělské povahy) byla přesunuta až na červen 2011. Více o změnách v harmonogramu výzev naleznete na www.szif.cz. Operační program podnikání a inovace Výzvy Operačního programu podnikání a inovace pro rok 2011 jsou z převážné většiny plánovany až do druhé poloviny
roku 2011. Aktuálně běžící výzvy, o kterých jsme Vás informovali v minulém čísle našeho Bulletinu jsou: Program Potenciál do 30. 9. 2011, Program Inovace (průmyslové vlastnictví) do 31. 5. 2011 a Program Poradenství do 31. 3. 2011. Operační program životní prostředí Nově zveřejnění harmonogram výzev programu pro rok 2011 přesouvá opatření Zkvalitnění nakládání s odpady na období únor – březen 2011. Dle dosavadních informací však lze očekávat značné omezení v rámci této výzvy jak v oblasti podporovaných aktivit, tak také okruhu vhodných žadatelů. Dále pokračuje výzva oblasti podpory omezování emisí, o které jsme Vás informovali v minulém čísle Bulletinu ECC, a to do konce července 2011. Aktuální harmonogram výzev pro rok 2011 naleznete na www.opzp.cz.
KDE NÁS NAJDETE? Konzultanti ECC působí na pobočkách UniCredit Bank v Praze, Brně a Ostravě. Praha 1, náměstí Republiky 3a
Brno, Lidická 59
Ostrava, Smetanovo náměstí 1
Mgr. Martin Potůček e-mail:
[email protected], tel.: +420 955 961 150 Ing. Petra Janáčová e-mail:
[email protected], tel.: +420 955 961 151
Ing. Kamila Slabáková e-mail:
[email protected], tel.: +420 955 963 003 Ing. Gabriela Kučerová e-mail:
[email protected], tel.: +420 955 963 004
Ing. Tomáš Lacina e-mail: Tomáš
[email protected], tel.: +420 955 963 505
Kontaktovat nás můžete i prostřednictvím naší e-mailové schránky na
[email protected].
5
