5 2015 Informační příloha MO ČR a AČR 5 | 2015 200155
1
Připraveno redakcí
Tankové střelby
102 Britské stíhací stroje Eurofighter Typhoon na 21. základně taktického letectva Čáslav
Cvičení
Quo Vadis Čeští stíhací piloti na strojích JAS-39 Gripen změřili své síly se zdánlivě silnějšími stroji britského Královského letectva ze základny Coningsby. ,,Zvolenská“ základna kromě cvičení oslavila i významné jubileum.
Před příletem bylo třeba učinit řadu opatření a přichystat zázemí pro britský pozemní personál. Ten přistál na Letišti Václava Havla den před příletem typhoonů, tedy 11. března. Ihned po „aklimatizaci“ se muselo zkontrolovat servisní zázemí, učinit všechny potřebné úkony spojené s příletem a následnou údržbou. Britští stíhači přilétli ve formaci tří jednomístných a jednoho dvoumístného stroje. Ještě před dosednutím byla provedena řada průletů, včetně formace
s gripeny, které svým kolegům udělaly čestnou stráž a zároveň důstojný doprovod na základnu.
16 let v NATO Průlet čtyř letounů Eurofighter Typhoon, mezinárodní cvičení Quo Vadis, průlet letounů JAS-39 Gripen, hřmění motorů letounů L-159 ALCA, slavnostní nástup v odpoledních hodinách za účasti starostů
měst, městysů a obcí Středočeského kraje, takový byl den 21. základny taktického letectva Čáslav přesně 16 let po vstupu České republiky do NATO. Armáda se hned od počátku svého členství zapojila do aktivit Severoatlantické aliance. „Dne 12. března 1999 přiletěl velitel společných vzdušných sil střední Evropy generál John P. Jumper na čáslavskou základnu, která se dnem vstupu do Aliance ihned zapojila do integrovaného systému protivzdušné obrany NATO,“ uvedl v úvodu
5 | 2015 Čejka. „V pátek jsem se utkal se zkušeným pilotem eurofighteru a střetnutí nemělo vítěze. Jednou jsem vyhrál já, jednou on, několikrát jsme se ale dostali do fáze, která neměla vítěze,“ dodává nadporučík Čejka. Na strategii českých stíhačů tak nebude potřeba nic měnit, důležité bude taktické schopnosti i nadále zdokonalovat.
Zásah zaznamenán Vyhodnotit boj jsou piloti schopni téměř okamžitě. Ten, který dokáže dostat letoun soupeře do zaměřovače pro možnost odpálení rakety či použití kanónu, je vítězem. I díky tomu bylo možné konstatovat, že v celkovém hodnocení našich a britských pilotů dopadlo cvičení smírně, nerozhodně. Ukazuje to na fakt, že se naši letci ve světě rozhodně neztratí. To dokazují i naše účasti na cvičeních NATO Tiger Meet či na společné ochraně vzdušného prostoru pobaltských spojenců Baltic Air Policing.
A fakta Technické údaje JAS-39 Gripen • Osádka: 1 (2 pro JAS-39B/D) • Délka: 14,1 m • Rozpětí: 8,4 m • Výška: 4,5 m • Nosná plocha : 30,0 m² • Hmotnost (prázdný): 5 700 kg • Hmotnost (naložen): 8 500 kg • Maximální vzletová hmotnost: 14 000 kg • Pohonná jednotka: 1× dvouproudový motor Volvo Aero RM12 s přídavným spalováním • Suchý tah: 54 kN • Tah s forsáží: 80,5 kN Výkon • Maximální rychlost: 2 204 km/h • Přeletový dolet: 3 200 km s příd. nádržemi • Akční rádius: 800 km • Plošné zatížení: 336 kg/m² • Dostup: 15 452 m • Tah/Hmotnost: 0,97
slavnostního nástupu velitel 21. základny taktického letectva Čáslav plukovník Petr Hromek. „Naše základna se účastnila misí Air Policing v Pobaltí a na Islandu. Reprezentovali jsme nejen základnu, ale hlavně Armádu České republiky,“ dodal Hromek.
Souboj jeden na jednoho Britové cvičili souboje proti strojům JAS-39 Gripen poprvé. Piloti se shodli na tom, že to je pro ně cenná zkušenost. „Naše stroje jsou možná motorově silnější, gripen naopak umí operovat při nižších rychlostech a tuto schopnost čeští piloti výtečně
Lion Effort užívají, takže výsledek souboje se odvíjí od zvolené taktiky pilota,“ uvedl major Paul Gardiner. Cvičení Quo Vadis, organizované čáslavskou 211. letkou, bylo sice dvoudenní, vzdušných bojů byly však desítky. „Trénovali jsme vzdušné boje jeden na jednoho a dva na jednoho. Souboje dva na jednoho dopadly dle očekávání, početní převaha je garancí úspěchu, souboje jeden na jednoho však tak jednoznačné nebyly,“ vysvětloval starší pilot letounu JAS-39 Gripen nadporučík Stanislav
A fakta Technické údaje Eurofighter Typhoon • Posádka: 1 • Délka: 15,96 m • Rozpětí: 10,95 m • Výška: 5,28 m • Nosná plocha: 51,2 m² • Hmotnost (prázdný): 11 150 kg • Vzletová hmotnost: 16 000 kg • Maximální vzletová hmotnost: 23 500 kg • Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor Eurojet EJ200 s přídavným spalováním • Suchý tah: 60 kN • Tah s forsáží: 89 kN Výkony • Maximální rychlost: 2 495 km/h • Dolet: 2 900 km • Přeletový dolet: 3 790 km • Dostup: 19 810 m • Stoupavost: 315 m/s • Plošné zatížení: 312 kg/m2 • Tah/Hmotnost: 1,15
Dva dny vzdušných soubojů a nácviků jsou předzvěstí významného cvičení Lion Effort, které budeme hostit v květnu tohoto roku. Účastníky budou země, jejichž armády disponují jakýmikoliv verzemi letounu JAS-39 Gripen (uživatelé jsou známí pod zkratkou GUG t. j. Gripen Users Group). První cvičení tohoto druhu se konalo v roce 2009 v Maďarsku, druhé v roce 2012 ve Švédsku. Obou se účastnila i 21. základna taktického letectva Čáslav a její piloti − jak letounů Gripen, tak L-159 ALCA. Po třech letech se bude cvičení GUG opakovat, tentokráte bude hostitelem Česká republika a 21. zTL. Cvičení bude dvoutýdenní s hlavním letovým úsilím v pracovní dny od 11. do 24. května 2015. Aktivní leteckou účast již přislíbilo Švédské království a Maďarsko, Thajské království se bude účastnit bez své letecké techniky. Vzdušné síly Armády České republiky do cvičení zapojí nejen své gripeny, ale i letouny L-159 ALCA, vrtulníky Mi-171 a Mi-24 a dopravní letoun CASA C-295. Členové Gripen Users Group se setkávají pravidelně dvakrát do roka; uživatelé této letecké techniky si vyměňují informace a zkušenosti s nadzvukovým letounem čtvrté generace. Letecké cvičení, jakým bude Lion Effort 2015, nemělo v naší zemi prozatím obdoby: množstvím letecké techniky a dobou trvání bude srovnatelné s mezinárodním cvičením Flying Rhino, Ramstein Rover či Ample Strike.
Michal VOSKA
103
104 Na Vyškovsku se uskutečnila příprava 4. strážní roty na misi Resolute Support v Afghánistánu
Štít pro Bagrám Vesnice Podivice nedaleko Vyškova se stala dějištěm přípravy už čtvrté strážní roty BAF, která se v dubnu vydá do Afghánistánu. Společně s americkými vojáky bude střežit jednu z nejdůležitějších koaličních základen v zemi, Bagrám. Cvičení s názvem Shield (štít) probíhalo pod vedením vyškovského Velitelství výcviku – Vojenské akademie od 2. do 6. března a mělo za úkol prověřit znalosti a schopnosti vojáků v oblasti průzkumu, ochrany a vyjednávání. Kvůli tomu, aby byla příprava do náročné mise co nejefektivnější, zvolili organizátoři prostředí skutečné vesnice. „S Podivicemi spolupracuje vyškovské velitelství už dlouhá léta a místní jsou na přítomnost vojáků zvyklí. Naopak, pochvalují si, že se ve vesnici něco děje,“ vysvětlil podplukovník Ladislav Zakuťanský, velitel cvičení Shield. Ačkoliv se do výcviku místní obyvatelé aktivně nezapojili, už jen jejich přítomnost byla pro vojáky cenná. Představovala totiž běžný, každodenní život, s nímž se budou vojáci v Afghánistánu setkávat. Díky tomu se mohou lépe připravovat na reálnou podobu hlídek a strážní činnosti v okolí Bagrámu.
Pod dohledem instruktorů Příslušníky 4. strážní roty BAF čekal v Podivicích tvrdý dril, opakování a zdokonalování postupů. Na vše dohlíželi instruktoři, kteří dění okamžitě vyhodnocovali, a případné chyby se tak odstranily ihned na místě. Vojáky přivítal instruktor, který představoval kmenového vůdce. Nabídl vojákům pohoštění, ale rovněž je upozornil, že jejich přítomnost ve vesnici není vítána. „Úkolem vojáků bylo vést jednání, které bylo třeba plynule překládat do angličtiny. Po celou dobu vyjednávání bylo třeba vesnici zabezpečovat, hlídat okolí a kontrolovat projíždějící vozidla,“ nastínil realitu, která vojáky čeká i v Afghánistánu, podplukovník
Ladislav Zakuťanský. Moravská vesnička sice není ani vzdáleně podobná tradičním obydlím v Afghánistánu, ale představuje reálné prostředí. Pro dotvoření reality byla užita řada převleků: týkalo se to i ženy v modré burce s dítětem v náručí. Dítě představovala umělohmotná panenka.
Kolona pod palbou Druhou fází byla příprava na reálný útok, která probíhala ve výcvikovém prostoru a v přilehlých lesích. Protivník přichystal výbušniny, jež simulovaly improvizované výbušné zařízení, na které najel první vůz kolony, a následné nastřelení posledních vozů pomocí RPG. To mělo za následek těžká zranění posádky prvního vozu a vyřazení z akce. „Vojáci se museli rychle zorientovat v nepřehledné situaci, vytlačit protivníka z místa boje, eliminovat ho a ošetřit zraněné. Vše opět za bedlivého dozoru instruktorů,“ uvedl Zakuťanský s tím, že pro reálnost situace bylo použito několik velice věrohodných masek. Řada z nich na první pohled vzbuzovala hrůzu až odpor. Simulovaly těžké popáleniny, ale i urvanou ruku. Pro vojáky je takto vedený výcvik nezbytný, jelikož v Afghánistánu se mohou setkat s čímkoliv a kvalitní, důsledná a praktická příprava je dokáže připravit na nejhorší.
Přesně mířená střelba Při výcviku je kromě pozorování, zrychlených přesunů a zdravotních kurzů drilována především střelecká příprava. Střelba z místa a v klidu je záležitost
pro víkendovou zábavu na střelnici, ale vojákům je k ničemu. Těm, pokud musí zbraň použít, se tak stane v situaci ohrožující život, při eliminaci protivníka, ve stresu, v běhu či při plazení. Jako záštita může sloužit transportér či jiná technika. Při cvičení Shield bylo
5 | 2015
zapotřebí rychlou a především přesnou střelbou protivníka zneškodnit, ale též přemýšlet, kolik je zásobníků k dispozici. Akční střelba bez myšlení patří na plátna kin, nikoliv do reálné situace boje. Vojáci jsou vybaveni útočnou puškou CZ 805 Bren ve shodné ráži jako koaliční partneři. Důvod je zřejmý – možnost doplnit munici od vojáků z jiných zemí. Jako záložní zbraň jim slouží „gloky“ či „fantomy". Spolehlivé pistole s vysokou kapacitou zásobníku.
Pomoc raněnému Rychlý přesun, střelba, ochrana perimetru. To je součást základních dovedností. K té neméně důležité patří zdravotní příprava. Při výcviku je kladen důraz na bezchybné použití škrtidel a ošetření zraněných. Právě škrtidlo je nezbytnou součástí výbavy, jelikož dle statistik je nejvíce mrtvých právě díky vykrvácení. Zástavu krvácení je třeba cvičit a drilovat: voják se může dostat do situace, kdy bude třeba, aby si krvácení zastavil sám a vyčkal tak do příjezdu Medevacu, na bezpečný transport do nemocnice kvůli profesionálnímu ošetření. Ve výcvikovém prostoru bylo možné po zmíněném nástřelu a odpalu improvizovaného výbušného zařízení pozorovat doslovný koncert. Nebylo třeba slov, každý přesně věděl, kde je jeho místo, co má dělat a jak raněnému pomoci. Kromě cvičení přes den je drilována příprava i v noci. Za pomocí přístrojů pro noční vidění je napíchnutí
A fakta Čtvrtou strážní rotu BAF budou tvořit převážně příslušníci 42. mechanizovaného praporu Tábor. Jejich připravenost na možné bojové střety je rozhodující při plnění svěřených úkolů v rámci mise Resolute Support a samozřejmě při ochraně životů jich samotných.
žilního katetru těžkým úkolem, vyžadujícím naprostou profesionalitu.
kamarády ve zbrani technika nedokáže. To dokáže jen dobře vycvičený voják.
Nebojíme se
Afghánistán v současnosti
I přes náročné prostředí a ztrátu několika příslušníků AČR se vojáci ze čtvrté strážní roty do Afghánistánu jet nebojí. Je to naše práce, jsme na ni připraveni a uděláme vše pro to, aby byl každý úkol splněn a základna ochráněna, shodují se. V jejich práci jim bude brzy pomáhat i bezpilotní komplet ScanEagle, který byl představen v minulém čísle A reportu a který bude od května na Bagrámu nasazen. Pomůže tak nejen k ochraně perimetru, ale i k podpoře hlídek. Stane se jejich vzdáleným okem, jelikož dokáže pracovat ve velkých výškách více než dvacet čtyři hodin bez nutnosti tankování. Technika vojákům dokáže pomoci, ale lidský faktor je stále nejpodstatnější. Spoléhat se jeden na druhého, stmelit jednotku, dokázat dýchat za druhé a vždy být připraven nasadit vlastní život pro
Vzhledem k postupnému stahování koaličních vojsk, kdy z původních více než sto třiceti tisíc vojáků z původní mise ISAF působí v Afghánistánu nyní přibližně třináct tisíc vojáků, je současná situace nelehká. Nároky kladené na vojáky jsou enormní, je třeba počítat se vším. V minulých letech bylo obvyklé, že zimní období znamenalo snížení počtu útoků − dá se říci, že se Tálibán schoval před zimou a aktivity vyvíjel až na jaře. Letošní zima byla opakem: řada útoků a nástřelů nenechávala vojáky na pochybách, že je zde tvrdý protivník, který se nevzdává, a jen díky přípravě je možné riziko snížit na minimum. Michal VOSKA
105
106
Přitahuje podobné záležitosti Muž ležící na podlaze viditelně nedýchal. Rotmistr Martin Neuer zkontroloval průchodnost dýchacích cest a urychleně začal s masáží srdce. Chvíli to trvalo, ale nakonec člověk v bezvědomí nabral dech a pohnul se. V té době se již podařilo navázat spojení se záchrankou a její dispečink předával po telefonu pokyny Martinu Neuerovi, jak pokračovat v oživovacích aktivitách.
Čtvrteční ráno 22. května 2014 bylo pro rotmistra Neuera jako každé jiné. S manželkou a dětmi vstali ale o něco dříve než jindy. Počítali totiž s tím, že se ještě zastaví na nákup v Kauflandu ve Žďáru nad Sázavou. Z Nového Veselí, kde žijí, je to tam nějakých šest sedm kilometrů.
Připadalo mu to jako věčnost „Bylo něco kolem půl osmé, už jsme se chystali zaplatit na pokladně, když se v hale tohoto obchodního řetězce rozezvučely reproduktory. Hlášení nebylo příliš rozumět, myslel jsem si, že se jedná o běžnou reklamu, a tak jsem tomu nevěnoval příliš vekou pozornost. Až později jsem se dozvěděl, že sháněli mezi zákazníky lékaře. Naštěstí jsem si ale všiml, že poblíž pokladen leží na zemi muž v bezvědomí. Prodavačky stály kolem něj a nikdo se neměl k tomu, aby mu poskytl první pomoc, a tak jsem začal sám,“ vzpomíná rotmistr Neuer. Nejdříve zkontroloval, zda dotyčný ještě žije a má uvolněné dýchací cesty. Pak začal s pravidelnou masáží srdce. „Připadalo mi, že to trvá celou věčnost.
Manželka, která mezitím hlídala děti, mi později ale řekla, že dorazili velice rychle. Tak trochu ironií osudu zůstává, že podle plánu jsem pouhý týden po této události absolvoval ve Vyškově kurz rozšířené zdravotnické pomoci. Musel jsem tedy čerpat výhradně z toho, co nás během odborné přípravy naučil náš zdravotník rotmistr Ondřej Hrobský. Naštěstí to ale stačilo. Později jsem se dozvěděl, že jsem třiapadesátiletému Vladislavu Elerovi, který měl srdeční zástavu, zachránil život,“ vysvětluje Martin Neuer.
Místo policie armáda Pětatřicetiletý Martin Neuer studoval gymnázium ve Žďáru nad Sázavou a vyšší odbornou školu se zaměřením na prevenci kriminality. Patří ještě k té generaci, která absolvovala vojenskou základní službu. Nastoupil ke spojařům do Lipníku nad Bečvou. Později ho převeleli ke spojovacímu praporu do Havlíčkova Brodu. Uvažoval o tom, že se po skončení vojenské základní služby přihlásí k Policii České republiky. Nakonec to ale nějak nevyšlo. A tak v roce 2003 nastoupil k 4. brigádě rychlého nasazení. Stal se profesionálním
vojákem. Když se velitelství brigády přestěhovalo z Havlíčkova Brodu do Žatce, sloužil nějaký čas na muniční základně v Chotěboři. Ta ale byla zrušena. A tak se v roce 2004 přihlásil do výběrového řízení k Vojenské policii. Postupně se stal velitelem směny 5. pracoviště ochrany objektů Jaroměř – Nový Ples. Práce mu vyhovovala. Kromě odborné přípravy, střeleb a některých dalších záležitostí ho každý měsíc čekalo zhruba osm čtyřiadvacetihodinových směn. Takovýto režim mu nejen usnadňoval dojíždění z více než sto kilometrů vzdáleného domova, ale měl i čas na své vlastní vzdělávání
5 | 2015 a především na rodinu. O té s úsměvem říká, že patří k jeho velkým koníčkům. Má dva jedenáctileté kluky, dvojčata. Onoho osudového dne byli s ním ve žďárském Kauflandu. Byli hrozně zvědaví, nechápali, co se děje. „Jedním z mých hlavních cílů v současnosti je dostavět si dům v Novém Veselí. Podílíme se sami na jeho výstavbě, což, kromě úspory peněz, přináší i dobrý pocit,“ říká rotmistr Neuer.
Nepřestává se učit Přestože to Martin Neuer pro svoji současnou funkci nepotřebuje, absolvoval bakalářské studium na Fakultě informatiky v Hradci Králové. Začátkem února ukončil inženýrské studium ekonomického směru na Zemědělské univerzitě v Praze. Věnuje se i jazykům. Udělal si Stanag 2 z angličtiny. Chtěl by si oprášit němčinu, kterou měl na gymnáziu, a věnovat se i francouzštině. Jazyky ho prý baví a docela mu i jdou. Podle velitele pracoviště se to projevuje také tím, že ostatním kolegům opravuje chyby v jejich českých textech. Pomáhá jim
ale i s počítači a informatikou obecně. V posledních měsících absolvoval kurz rozšířené zdravotnické pomoci ve Vyškově a v červenci ho v souvislosti s tím, že je zařazen do mnohonárodního praporu Vojenské policie, čeká také kurz CLS (Combat Life Saver), což je záchrana života pod palbou. Hodně také sportuje. Běhá, chodí do posilovny.
Dostal pamětní odznak Od květnové události ve žďárském Kauflandu uplynulo více než půl roku. Martin Neuer na ni téměř zapomněl. Zachráněný Vladislav Eler ho ale
nepřestával hledat. Chtěl mu osobně poděkovat. Získat kontakt se mu podařilo prostřednictví Policie České republiky až počátkem letošního roku. „Setkal jsem se s ním a bylo to moc milé. Vyprávěl mi, že po mém zákroku ho transportovali vrtulníkem do Brna do nemocnice. Říkal, že hodně chodí na procházky a vyhýbá se rizikovým záležitostem. Srdeční příhodě v jeho případě pouze předcházely obvyklé problémy s krční páteří,“ líčí Martin Neuer. „Říkal mi, že kdyby si nešel ráno koupit rohlíky a stalo se mu to doma, tak kdoví jak by to s ním dopadlo. Setkáním s panem Elerem jsem si uvědomil, jak se ve vteřině může aktivnímu člověku, sportovci, změnit život. Jsem rád, že jsem se mohl podílet na tomto příběhu, který měl šťastný konec.“ Díky tomuto setkání se o mimořádném činu dozvěděli i ostatní. Velitel Velitelství Vojenské policie Olomouc plk. gšt. Miroslav Murček udělil rotmistru Neuerovi za záchranu lidského života pamětní odznak Velitelství Vojenské policie Olomouc. „Nejspíš podobné záležitosti přitahuji. Již několikrát jsem se dostal do takovéto situace. Před časem jsem zastavil na silnici u automobilové havárie. Tam ale naštěstí nebylo potřeba poskytovat první pomoc. Pouze jsme zavolali sanitku, vytáhli starší paní z havarovaného vozu a uklidnili malou holčičku, která byla v šoku,“ vzpomíná rotmistr Neuer. „Pokud se jedná o nějaké vážné zranění, u kterého je hodně krve, asi není jednoduché pro člověka, jenž se tím pravidelně nezabývá, nezazmatkovat a skutečně účinně pomoci.“ Ze setkání s rotmistrem Nauerem jsme pochopili, že před námi stojí skromný člověk. Možná až příliš. Po celou tu dobu odmítal představu, že by vykonal něco mimořádného, nějaký hrdinský čin. Prostě si prý jen s čistým svědomím splnil svou povinnost.
Vladimír MAREK foto: autor a kpt. Pavla DOSTÁLOVÁ
107
108
73. tankový prapor Přáslavice cvičil nováčky
Tankové střelby Závěrečný kurz střelců tanků prověřil schopnosti a dovednosti vojáků. O tom, že být tankistou není jen umět střílet, se přesvědčilo několik desítek příslušníků 73. tankového praporu na Libavé. větší rozptyl než munice ostrá. To bylo patrné na prvních střelbách, kdy po povelu ze stanoviště a vyvěšení červené vlajky postupně obsluha tanků vyjížděla na dráhu. Terčem je v tomto případě hydraulické zařízení, které se vyklopí a střelec může zaměřit a pálit. Rozptyl byl v normě: byl sice větší, ale prakticky většina střel šla do terče, který měl rozměr přibližně 3,5 metru na šířku a 2,3 metru na výšku. Střílelo se ze vzdálenosti 1 800 až 2 000 metrů, podle toho, jak byla posádka schopná rychle zareagovat, terč zaměřit a vystřelit.
Vyhodnocení zásahu Tři dráhy, tedy tři palebná postavení, jsou pro nováčky vítanou vzpruhou po náročném výcviku. Předtím než můžou usednout do tanku, musí zvládat řadu dovedností. Ovládání tanku není jen o soustavě pák, ale především o disciplíně, drilu a hlubokých znalostech, včetně matematiky a fyziky. Přáslavští se stejně jako ostatní zprvu učí na simulátoru ve Vyškově a poté je čeká praktická ukázka a výuka v terénu na tanku T-72M4CZ. Jde o modernizovaný tank, který snese srovnání s řadou zahraničních strojů, o čemž svědčí fakt, že při dřívějších cvičeních porazil tanky Leopard 2 A4-A5.
Střelba na odkrytý cíl Nováčci si rozdělili role: část šla pozorovat dalekohledem zásahy a hlásit je a zapisovat a část měla pro ně příjemnější roli v podobě obsluhy tanku a střeleb. Před tím vším bylo ovšem potřeba dovézt munici. Jednalo se o cvičnou munici 125 ECvSv. Ta má podstatně
Společně s majorem Jánem Kerdíkem, zástupcem velitele 73. tankového praporu, nasedáme do uazu a jedeme k terčům. Potvrdilo se to, co hlásila obsluha u dalekohledů. Většina střel terč zasáhla. Každý zásah je zakroužkován, zapsán a s poznatky jsou následně konfrontováni jak střelci, tak pozorovatelé. Zaujalo nás, že terč je vlastně jen černě natřená pytlovina natažená na rám. Nicméně to bohatě stačí a svůj účel to splní. Prostor na Libavé je skvěle uzpůsoben
pro nácvik střelby z tanku, ale i z kulometů na tancích. Obsluha musí umět ovládat obojí, pro chyby zde není prostor. Kromě kulometů a střel z tanků si ale nováčci osvojují i střelbu z útočné pušky CZ 805 Bren a pistole CZ 75 Shadow. Bren hodnotí velmi pozitivně, pro přesnost a zároveň i univerzální použití a možnost navěšení všemožného příslušenství.
Jen o střelbách to není Každé cvičení vyžaduje bezchybnou koordinaci. Je třeba zajistit zásobování, stravu, přísun munice, v tomto případě i pyrotechniky dohlížející na správnou manipulaci a otevření beden s municí a schopné velení. Pokud by jediný článek selhal, řetěz se roztrhne. Tanky jsou po jízdách v terénu značně špinavé a to samozřejmě nelze nechat jen tak. Podle majora Kerdíka trvá mytí tanku přes hodinu: vysokotlakou hadicí je třeba odstranit nános písku, prachu, bláta a kamenů. Na těchto střelbách bylo celkem sedm tanků, z toho jeden sloužil opodál k výcviku a zkouškám z teorie. Zájem o profesi „tankisty“ je značný, podobné střelby se opakují minimálně každé dva měsíce, a prověřují tak naši připravenost a profesionalitu. Michal VOSKA foto: Jan KOUBA
A fakta T-72M4 CZ je určen k ničení tanků a ostatních obrněných cílů, popř. i živé síly protivníka, a proti nízko letícím cílům. Balancuje na hranici mezi 3. a 4. generací tanků a některé jeho parametry překonávají i stávající stroje, jako jsou americký M1A2 Abrams a německý Leopard 2 (např. kadence a brodivost). S plným využitím svých možností se jeví jako nepřekonatelný konkurent vůči západoevropským tankům s kanony ráže 120 mm a náboji sabot či heat, přičemž 125mm kanon 2A46M tanku T-72M4 CZ s vysoce průbojným projektilem APFSDS-T je schopen bez problému prorazit 500mm pancíř na vzdálenost přesahující 2 000 m. Některé zdroje uvádí až 880 mm silný kompozitní pancíř na vzdálenost 3 000 m. T-72M4 CZ tím může konkurovat ruským T-90S. Podle hodnocení odborníků jde o nejlepší modernizaci tanku T-72 vůbec.
5 | 2015
Připravila redakce časopisu A report – měsíčníku Ministerstva obrany ČR Adresa: Rooseveltova 23, 160 01 Praha 6 Kontakt: Vladimír Marek (šéfredaktor) 973 215 648, 724 033 410, e-mail:
[email protected], www.army.cz Grafická úprava a zlom přílohy atm+: Andrea Bělohlávková (A report) 973 215 786 Titulní foto: Jan Kouba
109
