Informační databáze mezinárodních organizací a jejich význam pro ekonomické aktivity subjektů Moravskoslezského regionu

Studijní opora pro cílovou skupinu malých a středních podnikatelů, vedoucích pracovníků na středním a vyšším stupni řízení firem i samosprávných orgánů

Informační databáze mezinárodních organizací a jejich význam pro ekonomické aktivity subjektů Moravskoslezského regionu

v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/02.0009 Konkurenceschopnost ve světové ekonomice a české ekonomice v návaznosti na Moravskoslezský kraj

Doc. Ing. Josef Fiala, CSc. PhDr. Magda Habrmanová, CSc. Ing. Eva Šimečková 2012

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

INFORMAČNÍ DATABÁZE MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ A JEJICH VÝZNAM PRO EKONOMICKÉ AKTIVITY SUBJEKTŮ MORAVSKOSLEZSKÉHO REGIONU Obsah: 1. kapitola:

Úvod

3

2. kapitola:

Hospodářská komora České republiky

5

3. kapitola:

Poradenská síť Enterprise Europe Network

36

4. kapitola:

Podnikání v Evropské unii

40

5. kapitola:

Podnikání v České republice

137

6. kapitola:

Případové studie – úspěšné případy podpory podnikání

166

7. kapitola:

Závěr

173


1. kapitola:

Úvod

Dnešní rychle se dynamizující doba je charakteristická zejména dvěma vlastnostmi, kterými jsou globalizace světové ekonomiky a společnosti, znalostním charakterem dnešní společnosti. Materiál bude zaměřen právě na druhý uvedený aspekt. V současnosti jiţ nepostačuje mít k dispozici potřebné informace. Dnes je nutné tyto informace vyuţívat, čímţ informace nabývají charakter znalostí. Publikace je rozdělena do čtyř částí, které jsou propojeny cílem podporovat ekonomické aktivity subjektů Moravskoslezského regionu, a tím podporovat rozvoj celého regionu. Přestoţe se v názvu dokumentu objevuje slovní spojení „mezinárodní organizace“, nemůţeme opominout vnitřní prostředí České republiky. Druhá kapitola je proto věnována Hospodářské komoře České republiky, jejímu postavení, struktuře a nabízeným sluţbám. Jsme přesvědčeni, ţe zahrnutí tohoto tématu do materiálu je přínosné, protoţe „průzkumem“ obou zapojených institucí, tedy Vysoké školy sociálně správní, Institutu celoţivotního vzdělávání Havířov o.p.s. a Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje, jsme dospěli k závěru, ţe mnozí podnikatelé, pracovníci na středním a vyšším stupni řízení firem a samosprávních orgánů nemají o činnosti Hospodářské komory ČR takřka ţádné povědomí. Poradenská síť Enterprise Europe Network (obsaţená ve třetí kapitole) je zajímavou moţností, jak se mohou subjekty MS regionu zapojit do širšího, zejména evropského podnikatelského prostředí. Z tohoto důvodu je právě uvedenému projektu věnovaná zpracovaná případová studie. Čtvrtá kapitola je zaměřena na moţnosti podnikání v prostředí Evropské unie, na jeho náleţitosti od zahájení podnikání, přes získávání prostředků, plnění povinností vůči řídícím 3


a kontrolním orgánům jednotlivých států aţ po poslední fázi podnikání, kterou je jeho ukončení. Jestliţe čtvrtá kapitola se věnuje podnikání z pohledu Evropské unie a byla zaměřena na „celounijní“ dokumenty a přístupy, pátá kapitola uvádí některé oblasti podnikatelských aktivit z pohledu České republiky. Šestá kapitola se věnuje případovým studiím, úspěšným příkladům podpory podnikání. V tomto materiálu jsou přehlednou formou zpracovány informace včetně odkazů na další informační zdroje, které jsou dnes, v drtivé většině na internetu, přístupné. Jejich shromáţdění do jednoho dokumentu představuje „ucelenou kuchařku“ pro podporu ekonomických aktivit subjektů Moravskoslezského regionu nejen uvnitř tohoto regionu, celé České republiky, ale především směrem do Evropy.

4


2. kapitola:

Hospodářská komora České republiky

Při zpracování této kapitoly byly pouţity materiály XXIII. sněmu Hospodářské komory České republiky, který se uskutečnil 26. 5. 2011 v Litoměřicích1 a informace z veřejné i neveřejné části webových stránek Hospodářské komory České republiky citované ke dni 9. 5. 2012.2 1. Základní informace o Hospodářské komoře České republiky Hospodářská komora České republiky zastupuje podnikatelskou veřejnost na základě zákona č. 301/1992 Sb. o HK ČR a AK ČR. HK ČR dle zákona podporuje všechny podnikatelské oblasti mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví (tuto činnost vykonává Agrární komora ČR). Hlavním posláním komory je vytvářet příleţitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu. Od roku 2004 je HK ČR povinným připomínkovým místem podnikatelské legislativy. Hospodářská komora České republiky chrání zájmy svých členů sdruţujících se prostřednictvím sítě regionálních komor a začleněných ţivnostenských společenstev. HK ČR sdruţuje téměř 14 000 členů

(právnických i fyzických osob)

organizovaných v 66 regionálních a 84 oborových asociacích HK ČR. V čele komory stojí prezident volený přímo sněmem HK ČR (tedy členy HK ČR), činnost komory řídí představenstvo HK ČR. Struktura volených orgánů HK ČR bude popsána později. Pravidla jednání vychází z tzv. vnitrokomorových norem HK ČR.

1 2

HK ČR: XXIII. sněm Hospodářské komory České republiky. 1. vyd. 256 s. Praha: HK ČR, 2011. Hospodářská komora České republiky. [online]. [cit. 09-05-2012]. Dostupné z <www.komora.cz>.

5


Hospodářská komora České republiky: informuje

o hospodářských

podmínkách

a ekonomickém

vývoji

a

právních

předpisech týkajících se podnikatelských aktivit, zajišťuje

hospodářský

styk

se

zahraničím (FITPRO -

usnadňuje

procedury

v mezinárodním obchodě), poskytuje své členské základně i podnikatelské veřejnosti poradenské a konzultační sluţby v otázkách spojených s podnikatelskou činností prostřednictvím svých kontaktních míst v regionech, organizuje v rámci své působnosti vzdělávací činnost, profesní vzdělání vč. rekvalifikací, podílí se na řešení problémů zaměstnanosti a na odborné přípravě k výkonu povolání, podporuje školská zařízení, zřízená k tomuto účelu, spolupracuje s orgány státní správy a místních samospráv, zabezpečuje propagaci podnikatelské činnosti svých členů, zřizuje v rámci své působnosti odborné platformy s organizacemi a institucemi na podporu rozvoje podnikání, navazuje a rozvíjí styky s obdobnými institucemi v zahraničí, je členem sdruţení evropských obchodních komor Eurochambres a UEAPME (Evropské asociace ţivnostníků a malých a středních podnikatelů), a na základě dohod spolupracuje s podnikatelskými svazy, zaměstnavatelskými svazy a podobnými sdruţeními.

6

2. Struktura volených orgánů Hospodářské komory České republiky Strukturu volených orgánů HK ČR zachycuje schéma 1.1. Schéma 1.1: Struktura volených orgánů HK ČR

Zdroj: Struktura volených orgánů HK ČR. [on-line]. [cit. 09-05-2012]. Dostupné z .

V další části se stručně zmíníme o jednotlivých volených orgánech Hospodářské komory České republiky. 2.1. Prezident Hospodářské komory České republiky Prezident Hospodářské komory zastupuje Hospodářskou komoru navenek a jedná jejím jménem (§ 15 zákona). V době nepřítomnosti zastupuje prezidenta Hospodářské komory jím pověřený viceprezident Hospodářské komory nebo jiný jím pověřený člen představenstva Hospodářské komory. Prezident a viceprezidenti tvoří pracovní orgán - prezídium. Prezidium svolává 7


prezident k projednávání závaţných záleţitostí Hospodářské komory v období mezi jednáními představenstva a pro přípravu jednání představenstva. Kancelář prezidenta HK ČR zajišťuje úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti funkce prezidenta Hospodářské komory ČR. Kancelář prezidenta HK ČR poskytuje tiskový servis a vydává tisková prohlášení. Shromaţďuje, a ve spolupráci s odbornými útvary úřadu HK ČR vyhodnocuje informace a doporučení pro jednání a vystoupení prezidenta HK ČR. 2.2. Představenstvo Hospodářské komory České republiky Představenstvo

Hospodářské

komory České

republiky je

řídícím

orgánem

Hospodářské komory České republiky. Řídí činnost Hospodářské komory České republiky a rozhoduje o všech záleţitostech, pokud nejsou zákonem, statutem, jednacím řádem či usnesením sněmu hospodářské komory vyhrazeny jinému orgánu hospodářské komory. Za svou činnost odpovídá sněmu hospodářské komory. Představenstvo má 34 členů, kteří jsou voleni sněmem vţdy na dobu tří let. Představenstvo komory svolává prezident komory nejméně čtyřikrát za rok. Představenstvo komory zejména: připravuje podklady pro jednání sněmu komory a zajišťuje výkon jeho usnesení, odpovídá za hospodaření s majetkem komory, rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí prezidenta a viceprezidenta komory, jmenuje a odvolává tajemníka úřadu komory. 2.3. Dozorčí rada Hospodářské komory České republiky Dozorčí rada Hospodářské komory České republiky je kontrolním orgánem Hospodářské komory České republiky. Za svou činnost odpovídá sněmu hospodářské komory

8


a podává mu zprávy o své činnosti. Činnost dozorčí rady řídí její předseda volený tajným hlasováním ze členů dozorčí rady komory. Dozorčí rada má 7 členů, kteří jsou voleni sněmem vţdy na dobu tří let. Dozorčí radu komory svolává její předseda. Dozorčí rada Hospodářské komory České republiky zejména: kontroluje hospodaření a činnost komory v rozsahu stanoveném statutem komory nebo usnesením sněmu komory, pozastavuje výkon rozhodnutí prezidenta, příp. viceprezidenta, jsou-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, statutem nebo ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloţí představenstvu komory, pozastavuje výkon rozhodnutí představenstva komory, jsou-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, statutem nebo ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloţí sněmu komory. 2.4. Smírčí komise Hospodářské komory České republiky Smírčí komise Hospodářské komory České republiky je orgánem Hospodářské komory České republiky, který je zřízen k předcházení obchodním sporům mezi členy hospodářské komory. Smírčí komise má 9 členů, kteří jsou voleni sněmem vţdy na dobu tří let. Smírčí komisi komory svolává její předseda. 2.5. Sněm Hospodářské komory České republiky Sněm hospodářské komory je nejvyšším orgánem Hospodářské komory České republiky. Je tvořen všeobecnou sněmovnou sloţenou ze zástupců okresních komor a sněmovnou společenstev sloţenou ze zástupců společenstev.

9


Ve všeobecné sněmovně má kaţdá okresní komora dva zástupce a kaţdá regionální komora má dva zástupce za kaţdý okres, jimiţ je tvořena. Ve sněmovně společenstev má kaţdé společenstvo dva aţ tři zástupce při zachování shodného počtu zástupců v obou sněmovnách. Kaţdý zástupce ve všeobecné sněmovně i ve sněmovně společenstev má jeden hlas. Hlasy všech zástupců jsou si rovny. Sněm komory svolává představenstvo komory nejméně jednou ročně. V případě písemné ţádosti nejméně jedné třetiny okresních komor, společenstev nebo jedné desetiny zástupců okresních komor nebo zástupců společenstev nebo dozorčí rady komory je představenstvo povinno sněm svolat vţdy a to nejpozději do tří měsíců. Do působnosti sněmu Hospodářské komory ČR patří: rozhodování o statutu, volebním a jednacím řádu komory a o volebním a jednacím řádu okresních komor, stanovování hlavních úkolů komory, volba a odvolání prezidenta, viceprezidentů, členů představenstva komory, dozorčí rady komory a členů smírčí komise komory z řad členů komory, schvalování výše a způsobu placení členských příspěvků a rozhodování o udělení výjimek z jejich placení, schvalování rozpočtu komory, roční účetní závěrky a zprávy

představenstva komory

a dozorčí rady komory o činnosti a hospodaření komory, rozhodování o pozastaveném rozhodnutí představenstva komory, schvalování zásad odměňování zaměstnanců komory, rozhodování o dalších záleţitostech, které si vyhradí. 3. Struktura komorové sítě Hospodářské komory České republiky Hospodářská komora České republiky je tvořena dvěma částmi: regionální, oborovou. 10

Součástí regionální komorové sítě jsou krajské hospodářské komory, regionální hospodářské komory a okresní hospodářské komory. Oborovou část tvoří ţivnostenská společenstva (oborové asociace). Členové Hospodářské komory České republiky, jejichţ počet dosahuje téměř 14 tisíc, jsou registrováni u místně příslušné okresní nebo regionální hospodářské komory, nebo podle oboru u ţivnostenského společenstva (oborové asociace). Grafické znázornění komorové sítě Hospodářské komory ČR je na schématu 1.2. Schéma 1.2: Struktura komorové sítě HK ČR

Zdroj: Struktura komorové sítě HK ČR. [on-line]. [cit. 09-05-2012]. Dostupné z .

3.1. Regionální část Hospodářské komory České republiky

11


V regionální části je HK ČR tvořena: 14 krajskými komorami (KHK), 2 regionálními (RHK), 49 okresními komorami (OHK). Tyto regionální komory spravují dohromady 26 oblastních kanceláří (OBK). Komory jsou zastoupeny v 72 městech ČR, tedy téměř ve všech okresech ČR. Prostřednictvím regionálních komor Hospodářská komora České republiky poskytuje podporu podnikatelům ve všech regionech České republiky. Jsou to zejména poradenské a konzultační sluţby v otázkách spojených s podnikatelskou činností, vydávání ověřených výpisů některých agend státní správy, aktivity směřující ke vzdělávání a rozvoji lidských zdrojů, podpora při vstupu na zahraniční trhy apod. V další části textu uvádíme seznam regionálních sloţek včetně adres internetových stránek (pokud je mají zřízeny): Hlavní město Praha Hospodářská komora hlavního města Prahy - http://www.hkp.cz/ Obvodní hospodářská komora v Praze 1 Obvodní hospodářská komora Praha 5 - http://praha5.ohkp.cz/ Obvodní hospodářská komora Praha 7 Jihočeský kraj Jihočeská hospodářská komora - http://www.jhk.cz/ Jihomoravský kraj Krajská hospodářská komora jiţní Moravy - http://www.khkjm.cz/ Regionální hospodářská komora Brno - http://www.rhkbrno.cz/

12


Okresní hospodářská komora Blansko - http://www.ohkblansko.cz/ Okresní hospodářská komora Brno - venkov - http://www.ohkbv.cz/ Okresní hospodářská komora Břeclav - http://www.ohkbreclav.cz/ Okresní hospodářská komora Hodonín - http://www.ohkhodonin.cz/ Okresní hospodářská komora Vyškov - http://www.ohkvyskov.cz/ Okresní hospodářská komora Znojmo - http://ohkznojmo.cz/

Karlovarský kraj Regionální hospodářská komora Poohří - http://www.rhkpoohri.cz/ Okresní hospodářská komora Cheb - http://www.ohkcheb.cz/ Královéhradecký kraj

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje - http://www.komora-khk.cz/ Liberecký kraj Krajská hospodářská komora Liberec - http://www.khkliberec.cz/ Okresní hospodářská komora Česká Lípa - http://www.khkliberec.cz/ohklipa/ Okresní hospodářská komora Liberec - http://www.ohkliberec.cz/ Okresní hospodářská komora Semily - http://www.khkliberec.cz/ohksemily/ Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou - http://www.ohkjablonec.cz/ Moravskoslezský kraj Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje - http://www.khkmsk.cz/ Okresní hospodářská komora Bruntál Okresní hospodářská komora Karviná - http://www.hkok.cz/ Okresní hospodářská komora Opava - http://www.komora.opava.cz/ Olomoucký kraj Krajská hospodářská komora Olomouckého kraje - http://www.khkok.cz/ 13


Okresní hospodářská komora Jeseník - http://ohk.jesenik.com/ Okresní hospodářská komora Olomouc - http://www.hkol.cz/ Okresní hospodářská komora Přerov - http://www.hkprerov.cz/ Okresní hospodářská komora Šumperk - http://www.ohk-sumperk.cz/ Okresní hospodářská komora v Prostějově - http://www.ohkpv.cz/ Pardubický kraj Krajská hospodářská komora Pardubického kraje - http://www.khkpce.cz/ Plzeňský kraj Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje - http://www.khkpk.cz/ Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje - http://www.rhkpk.cz/ Okresní hospodářská komora Domaţlice - http://www.ohkdomazlice.cz/ Okresní hospodářská komora Klatovy - http://www.ohkklatovy.cz/ Okresní hospodářská komora Plzeň - jih - http://www.ohkplzen-jih.cz/ Okresní hospodářská komora Plzeňsko - http://www.ohkplzensko.cz/ Středočeský kraj Krajská hospodářská komora Střední Čechy - http://www.khkstrednicechy.cz/ Okresní hospodářská komora Benešov Okresní hospodářská komora Kladno - http://www.ohkkladno.cz/ Okresní hospodářská komora Kolín - http://www.ohkkolin.cz/ Okresní hospodářská komora Kutná Hora - http://www.ohk-kh.cz/ Okresní hospodářská komora Mladá Boleslav - http://www.ohkmb.cz/ Okresní hospodářská komora v Mělníku - http://www.ohkmelnik.cz/ Okresní hospodářská komora v Příbrami - http://www.ohkpb.cz/ Ústecký kraj Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje - http://www.khk-usti.cz/ Okresní hospodářská komora Děčín - http://www.ohkdecin.cz/ 14


Okresní hospodářská komora Louny - http://www.ohkln.cz/ Okresní hospodářská komora Most - http://www.ohk-most.cz/ Okresní hospodářská komora Teplice - http://ohkteplice.mcdev.cz/ Okresní hospodářská komora Ústí nad Labem - http://www.ohk-ul.cz/ Okresní hospodářská komora v Chomutově - http://www.ohkcv.cz/ Okresní hospodářská komora v Litoměřicích - http://www.ohk-ltm.cz/

Vysočina Krajská hospodářská komora kraje Vysočina - http://www.hkjihlava.cz/ Okresní hospodářská komora Havlíčkův Brod - http://www.hkhb.org/ Okresní hospodářská komora Jihlava - http://www.hkjihlava.cz/ Okresní hospodářská komora Pelhřimov - http://www.hkpe.cz/ Okresní hospodářská komora Třebíč - http://www.hktrebic.cz/ Okresní hospodářská komora Ţďár nad Sázavou - http://region4.mcdev.cz/ Zlínský kraj Krajská hospodářská komora Zlínského kraje - http://www.khkzlin.cz/ Okresní hospodářská komora Kroměříţ - http://www.ohkkm.cz/ Okresní hospodářská komora Uherské Hradiště - http://www.ohkuh.cz/ Okresní hospodářská komora Vsetín - http://www.ohkvsetin.cz/ Okresní hospodářská komora Zlín - http://www.ohkzlin.cz/ 3.2. Oborová část Hospodářské komory České republiky Oborová část nebo-li profesní unie Hospodářské komory České republiky je v současné době tvořena 83 ţivnostenskými společenstvy. Ţivnostenská společenstva jsou dle svých oborů, které reprezentují, rozděleny do tzv. čtyř profesních unií: Obchod a cestovní ruch, Průmysl a doprava, Sluţby pro podnikání a ostatní a Stavebnictví, technická řemesla a technická zařízení.

15


Oborová část je členěna na 4 profesní unie: v profesní unii Obchod a cestovní ruch je sdruţeno 7 organizací, v profesní unii Průmysl a doprava je sdruţeno celkem 17 organizací, v profesní unii Sluţby pro podnikání je sdruţeno celkem 29 organizací, v profesní unii Stavebnictví, technická zařízení a technická řemesla je sdruţeno celkem 30 organizací. K začlenění ţivnostenského společenstva do struktur Hospodářské komory České republiky dochází na základě rozhodnutí Představenstva HK ČR po splnění Pravidel pro začleňování ţivnostenských společenstev do HK ČR. V případě začlenění dvou a více společenstev působících ve stejných nebo obdobných oborech je rozhodující tzv. autorizace společenstva. V dalším textu je uveden přehled ţivnostenských společenstev začleněných v profesních uniích Hospodářské komory České republiky včetně adres jejich internetových stránek: Profesní unie Obchod a cestovní ruch Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva - http://www.guns.cz/ Sdruţení PROKOS-Sdruţení výrobců, dovozců, vývozců a prodejců kosmetických prostředků a surovin pro jejich výrobu - http://www.sdrprokos.cz/ Společenství čerpacích stanic PHM v ČR - http://www.scs.cz/ Svaz českých a moravských spotřebních druţstev - http://www.skupina.coop/cz/ Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky - http://www.socr.cz/ Svaz venkovské turistiky - http://www.svazvt.cz/ UNIHOST - Sdruţení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích sluţbách ČR - http://www.unihostostrava.cz/ Profesní unie Průmysl a doprava Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR - http://www.aobp.cz/ Asociace prádelen a čistíren - http://www.apac.cz/ Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí - http://www.apvts.cz/ 16


ATOK - Asociace textilního-oděvního-koţedělného průmyslu - http://www.atok.cz/ Asociace výrobců hudebních nástrojů ČR - http://www.hnn.cz/avhn.htm Cech KOVO Certifikační sdruţení pro personál - http://www.apccz.cz/ Česká asociace LPG - http://www.calpg.cz/ Českomoravská asociace dopravního značení - http://www.cmadz.cz/ Český klavírnický svaz - http://www.ceskyklavirnickysvaz.cz/ Národní strojírenský klastr - http://www.msskova.cz/ Odvětvový svaz hutnictví ţeleza - http://www.hz.cz/ Potravinářská komora České republiky - http://www.foodnet.cz/ Sdruţení automobilového průmyslu - http://www.autosap.cz/ Sdruţení výrobců kompozitů - http://www.svk-composites.cz/ Svaz českých a moravských výrobních druţstev - http://www.scmvd.cz/ Svaz plastikářského průmyslu ČR Svaz strojírenské technologie Profesní unie Sluţby pro podnikání a ostatní Asociace akreditovaných a autorizovaných organizací - http://www.aaao.cz/ Asociace certifikovaných jazykových škol - http://acert.cz/ Asociace českých překladatelských agentur - http://www.acta-cz.org/ Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace - http://www.acramk.cz/ Asociace pro poradenství - http://www.asocpor.cz/ Asociace technických bezpečnostních sluţeb Grémium Alarm http://www.gremiumalarm.cz/ Cech kosmetiček Čech a Moravy Cech mechanických zámkových systémů ČR - http://cmzs.cz/ Česká asociace telekomunikací - http://www.catel.cz/ Česká asociace úklidu a čištění - http://www.cac-clean.cz/ Česká komora detektivních sluţeb, občanské sdruţení - http://www.ckds.cz/ 17


Česká komora loterního průmyslu Česká komora realitních kanceláří - http://www.ckrk.cz/ Česká komora sluţeb ochrany majetku a osob - http://www.cksomo.cz/ Česká psychoenergetická společnost - http://www.cepes.cz/ Česká společnost certifikovaných odhadců majetku - http://www.cscom.cz/ Český klub bezpečnostních sluţeb - http://www.ckbs.cz/ Komora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární ochrany České republiky http://www.komora-bozp-po.cz/ Komora fotografických ţivností - http://www.komora.fotografu.cz/ Komora odborných technických kontrolorů, výrobců, pracovníků montáţí a opravářů zařízení hřišť, dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven SOTKVO http://www.sotkvo.cz/ Komora podniků komerční bezpečnosti ČR - http://www.kpkbcr.cz/ Profesní komora poţární ochrany - http://www.komora-po.cz/ Profesní společenství autoškol ČR - http://www.profiautoskoly.cz/ Sdruţení pracovníků dezinfekce, dezinsekce, deratizace ČR http://www.sdruzeni.dddinfo.cz/ Společenstvo drobného podnikání - http://www.sdpokm.cz/ Společenstvo organizátorů veletrţních a výstavních akcí ČR - http://www.czechfairs.cz/ Střední podnikatelský stav - http://www.strednistav.cz/ Unie kosmetiček - http://www.uniek.cz/ Profesní unie Stavebnictví, technická řemesla a technická zařízení Asociace bazénů a saun České republiky ABAS ČR - http://www.abascr.cz/ Asociace podniků topenářské techniky - http://www.tady.cz/aptt/ Asociace pracovníků tlakových zařízení - http://www.atz.cz/ Asociace PUR - Česká společnost pro polyuretan ve stavebnictví http://pur.asociace.sweb.cz/ Asociace stavitelů plynovodů a produktovodů - http://www.aspp.cz/ 18


Cech instalatérů ČR - http://www.cechinstalaterucr.cz/ Cech kamnářů České republiky - http://www.cechkamnaru.cz/ Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR - http://www.cech-kpt.cz/ Cech malířů a lakýrníků České republiky - http://www.cechmal.cz/ Cech obkladačů České republiky - http://www.cech-obkladacu.cz/ Cech podlahářů České republiky - http://www.cech-podlaharu.org/ Cech pro zateplování budov ČR - http://www.czb.cz/ Cech suché výstavby České republiky - http://www.cechsv.cz/ Cech topenářů a instalatérů ČR - http://www.cechtop.cz/ Česká svářečská společnost ANB - http://www.cws-anb.cz/ České sdruţení pro technická zařízení - http://www.cstz.cz/ Českomoravská komora lešenářů - http://www.komoralesenaru.cz/ Český plynárenský svaz - http://www.cgoa.cz/ Elektrotechnický svaz český – http://www.elektrosvaz.cz/ Regionální stavební sdruţení Karlovy Vary - http://www.rsskv.cz/ RUDOLFINEA - sdruţení pro umělecká řemesla - http://www.rudolfinea.cz/ Sdruţení klenotníků a hodinářů ČR - http://www.skhcr.cz/ Společenstvo kominíků České republiky - http://www.skcr.cz/ Společenstvo techniků zdvihacích zařízení - http://www.stzz.cz/ Svaz chladící a klimatizační techniky - http://schkt.tradecentrum.cz/ Svaz podnikatelů v oboru technických zařízení ČR - http://www.sptz.cz/ Svaz prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky - http://www.sacr.cz/ Svaz učitelů tance České republiky - http://www.sut.cz/ Teplárenské sdruţení České republiky - http://www.tscr.cz/ Unie výtahového průmyslu ČR - http://uvp-cr.cz/ 4. Výhody členství v Hospodářské komoře České republiky Členství v Hospodářské komoře České republiky přináší kaţdému členovi 10 výhod, přičemţ první písmena těchto výhod vytvářejí výzvu 19


PŘIPOJTE SE. PRESTIŢ Členství v obchodních a hospodářských komorách je vnímáno na celém světě jako prestiţní záleţitost, potvrzení solidnosti, členové komor jsou u nás i v zahraničí plně respektováni a uznáváni. ŘADA KONTAKTŮ Hospodářské komory udrţují a rozvíjejí spolupráci se zahraničními partnery, organizují setkávání s podnikateli, představiteli vlády, státní správy a samosprávy. Komora je pro ně hlavním partnerem Nikde jinde nebudete mít tolik příleţitostí navázat uţitečné osobní společenské i obchodní kontakty. V centrálním registru produktů a firem hospodářské komory navíc naleznete unikátní rozhraní obchodních příleţitostí.

INFORMACE Kaţdý člen automaticky získává kaţdý měsíc zdarma komorový časopis Komora.cz, je pravidelně informován o dění v podnikatelském prostředí v regionech či oborech i v celé republice prostřednictvím elektronických zpravodajů, odborných časopisů a dalších informačních materiálů. Hospodářská komora dále zajišťuje informační podnikatelský servis. Obraťte se na nás a my Vám poradíme! PŘIPOMÍNKOVANÍ Nelíbí se vám podnikatelské prostředí, zákony a vyhlášky? Hospodářská komora České republiky ovlivňuje prostřednictvím procesu připomínkování. I Vy se jako člen komory můţete do tohoto procesu aktivně zapojit.

ODBORNOST Vzdělání je předpokladem konkurenceschopnosti. Hospodářská komora pořádá školení a vzdělávací akce ke zvýšení kvalifikace a pro profesionální rozvoj Vás a Vašich 20


zaměstnanců.

JEDNOTA K čerpání svých výhod jsou členové oprávněni u jakékoliv sloţky hospodářské komory. Jejich prostřednictvím se stávají součástí velkého a silného společenství prosazujícího řád ve světě podnikání.

TOP NETWORKING Na formálních a neformálních setkáních členů hospodářské komory můţete budovat své kontakty, rozšiřovat si obzory a předávat a získávat zkušenosti a inspiraci.

EXPORT Chcete proniknout na zahraniční trh nebo rozšířit vaše exportní moţnosti? Navštivte svého regionálního exportního manaţera. Vyberte si z nabídky podnikatelských misí organizovaných hospodářskou komorou, sejděte se zahraničními podnikateli přijíţdějícími v rámci podnikatelských misí do České republiky.

SLEVY Kaţdý člen má výrazné slevy na všechny akce a sluţby poskytované hospodářskou komorou. Příkladem mohou být semináře pořádané hospodářskou komorou a jejími sloţkami nebo prezentace členské firmy v centrálním registru produktů a firem hospodářské komory.

ETIKA Při podepsání etického kodexu můţete vyuţít vizuálního označení člena Hospodářské komory České republiky. Členství v hospodářské komoře vám dá mnoho příleţitostí, jak propagovat Vaše korektní podnikání.3 5. Poradenské a konzultační sluţby Hospodářské komory České republiky

3

Výhody členství. [on-line]. [cit. 09-05-2012]. Dostupné z .

21


Hospodářská komora ČR poskytuje svým členům, ale také širší podnikatelské veřejnosti poradenské a konzultační sluţby prostřednictvím svých kontaktních míst. Sluţby kontaktních míst Hospodářské komory České republiky lze vyuţít v 97 provozovnách okresních, regionálních a krajských hospodářských komor a ţivnostenských společenstev vybavených pro kontakt s klienty celkem v 76 městech po celé České republice. Přehled poradenských sluţeb je uveden v následujících podkapitolách. Rozmístění kontaktních míst Hospodářské komory České republiky zachycuje obr. 2.1.

22

Obr. 1.2: Kontaktní místa HK ČR

Zdroj: Struktura komorové sítě HK ČR. [on-line]. [cit. 09-05-2012]. Dostupné z .

5.1. Poradenství pro podnikání

Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu zřídila Hospodářská komora České republiky tzv. Informační místa pro podnikatele (InMP).

23


Informační místa pro podnikatele jsou kontaktní místa Hospodářské komory, kde podnikatelé mohou na jednom místě získat základní informace potřebné pro své podnikání (např.: k zahájení činnosti, k provozu a k financování podniku, informace o podnikání v rámci celé EU a třetích zemích a další). Tyto informace obdrţí kaţdý podnikatel z veřejných informačních zdrojů formou nárokové sluţby rychle a přehledně. Projekt informačních míst pomáhá nejen začínajícím, ale i stávajícím podnikatelům v orientaci v podnikatelském prostředí, šetří jejich čas a kapacity, které mohou věnovat svému předmětu podnikání. Kontaktní místa lze najít po celém území České republiky a to takřka ve všech okresech ČR. Celkem je v současné době provozováno téměř 100 kontaktních míst při okresních či oblastních hospodářských komorách. Plošně se jedná o nejvíce rozšířenou standardizovanou veřejnou informační sluţbu pro podnikatele. Podnikatel se můţe na kontaktní místo se svým dotazem obrátit osobně, telefonicky, pomocí elektronické pošty nebo prostřednictvím formuláře. Od začátku projektu do 4. čtvrtletí roku 2011 tato kontaktní místa zodpověděla jiţ na 72 tisíc podnikatelských dotazů, týkajících se především moţnosti financování rozvoje podniků a vyhledávání obchodních kontaktů. Mezi často kladené dotazy patří rovněţ informace týkající se zahájení podnikání, provozu podniku a informace o předpisech vztahujících se k prováděné činnosti. 5.2. Připomínkování podnikatelské legislativy Hospodářská komora České republiky je v souladu s Legislativními pravidly Vlády ČR povinným připomínkovým místem pro nově vznikající podnikatelskou legislativu a současně i významným hráčem a spolupracovníkem státní správy při iniciaci změn legislativy stávající.

24

Na základě své kompetence zakotvené v Legislativních pravidlech vlády, z titulu svého členství v nadnárodních organizacích a při přímé spolupráci s vládou a orgány a institucemi EU ovlivňuje Hospodářská komora České republiky legislativní rámec podnikatelského prostředí. V procesu připomínkování vznikajících zákonů, vyhlášek, nařízení a nové legislativy EU se zasazuje o lepší podmínky pro podnikání v ČR i celé EU. Registrovaní členové Hospodářské komory České republiky se mohou do připomínkového řízení zapojit. 5.3. Dokumenty pro podnikání Na Kontaktních místech HK ČR je moţné rychle, levně a velmi pruţně získat všechny dokumenty potřebné pro podnikání.

Czech POINT

Kontaktní místa veřejné správy Hospodářské komory České republiky (Czech POINT) vydávají ověřené výpisy z informačních systémů veřejné správy. Sluţba je určena všem občanům a podnikatelským subjektům (včetně bank), kterým velmi zjednodušuje přístup k ověřeným dokladům - výpisům z rejstříků - z Informačních Systémů Veřejné Správy (ISVS). Na pracovištích HK ČR, které výpisy vydávají, můţe být vydán ověřený výpis z těchto registrů: Obchodního rejstříku, Ţivnostenského rejstříku, Katastru nemovitostí, 25


Rejstříku trestů (fyzických a právnických osob), Registru řidičů - výpis bodového hodnocení osoby, Seznamu kvalifikovaných dodavatelů, Registru Ministerstva ţivotního prostředí - MA ISOH (správa a kontrola agendy), Insolvenčního rejstříku, a lze také učinit podání podle § 72 ţivnostenského zákona. Kromě vydání ověřených výpisů z ISVS si na pracovištích CzechPOINT hospodářské komory je moţné si nechat rychle, komfortně a hlavně bez dlouhého čekání ověřit listiny a podpisy, autorizovaně konvertovat dokumenty a získat i další sluţby související se zavedením datových schránek. Pro získání výpisu postačuje navštívit jakoukoliv Ověřovatelskou kancelář Hospodářské komory České republiky. Výpis ze všech výše zmíněných rejstříků je vyhotoven na počkání. K získání výpisu není nutné předkládat ţádné doklady (mimo výpisu z rejstříku trestů, z registru řidičů, z registru Ministerstva ţivotního prostředí a při podání podle § 72 ţivnostenského zákona, kde je nutné prokázat svoji totoţnost občanským průkazem nebo cestovním pasem), stačí pouze uvést jednoznačné identifikátory. Pro získání výpisu z registrů ISVS: (IČ pro rejstříky a seznam kvalifikovaných dodavatelů, katastrální území a číslo listu vlastnictví pro získání výpisu z katastru nemovitostí, totoţnost u výpisu z rejstříku trestů a z registru řidičů, totoţnost a IČ u výpisu z registru Ministerstva ţivotního prostředí a při podání podle § 72 ţivnostenského zákona, IČ nebo jméno a příjmení u výpisu z Insolvenčního rejstříku). Dokumenty pro mezinárodní obchod Na vybraných kontaktních místech mohou podnikatelé získat dále uvedené dokumenty: 26


ATA karnety Karnet ATA je mezinárodní celní dokument, který umoţňuje dočasné vyvezení zboţí osvobozené od cla a daní. Tento dokument lze pouţít pro obchodní vzorky, zařízení potřebná pro výkon povolání, vědeckovýzkumný materiál nebo pro prezentační nabídku na různých veletrzích a výstavách ve zhruba šedesáti zemích světa. Karnet ATA je určen všem podnikatelským subjektům v České republice, kteří chtějí snadno, rychle a levně dočasně vyváţet a prezentovat své zboţí v zahraničí. Karnet ATA spoří finance a čas při celních operacích: šetří finanční prostředky a čas (skutečná úspora se odhaduje nejméně na 1 % hodnoty zboţí krytého karnetem ATA, při dočasném vývozu a dovozu zboţí krytého karnetem ATA se neskládá v zemi dočasného dovozu celní jistota v devizách), zajišťuje rychlé celní odbavení, zajišťuje snadnou manipulaci s vyváţeným zboţím. Certifikáty o původu zboţí Prokázání země původu zboţí je základním předpokladem pro přiznání jakéhokoliv celního zvýhodnění. Skutečnost je nutno prokázat příslušným certifikátem, který získáte v úřadu HK ČR. Dále ověřujeme obchodní a dopravní faktury, inspekční certifikáty, důleţité obchodní smlouvy a dopisy. Certifikáty o původu zboţí jsou určeny podnikatelským subjektům v České republice, které potřebují optimálně prokázat skutečnosti potřebné pro mezinárodní obchod, získat celní zvýhodnění, preference apod. Certifikáty o původu zboţí spoří finance a čas při celním řízení.

5.4. Soudní a mimosoudní řešení sporů

27

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR

Jiţ od roku 1949 patří tento stálý rozhodčí soud k nejvýznamnějším mezinárodním arbitráţním institucím a svým přístupem k moderním trendům arbitráţe je v evropském i celosvětovém měřítku pozitivně vnímaným subjektem schopným transparentně a kvalitně administrovat jemu příslušné spory. Rozhodčí soud, resp. jeho Řád a Pravidla umoţňují klientům ovlivnit rychlost řízení, vybrat si místo, kde bude probíhat případné ústní jednání, jmenovat kvalitního rozhodce a domoci se tak svých práv s tím, ţe rozhodčí řízení u Rozhodčího soudu je ekonomicky dostupné právnickým i fyzickým osobám - českým i zahraničním. Rozhodčí nález je vykonatelný, v souladu s Newyorskou úmluvou, ve více neţ 140 státech světa. Rozhodčí soud byl zaloţen v r. 1949 a působil v té době při Československé obchodní komoře. Později v r. 1980 byl jeho název změněn na Rozhodčí soud při Československé obchodní a průmyslové komoře a s účinností od 1. 1. 1995 došlo ke změně názvu na Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen Rozhodčí soud). Přes uvedené změny názvu jde stále o týţ soud, který si vydobyl za dobu své existence významné postavení zejména mezi evropskými rozhodčími soudy. Velké váţnosti se však těší i mimo kontinent, neboť jsou před ním rozhodovány spory subjektů z celého světa. Dobrou pověst zaloţil Rozhodčí soud zejména na činnosti rozhodců, zapsaných na seznamu rozhodců, který vede. Rozhodci jsou většinou advokáty, universitními pedagogy apod. Na seznamu rozhodců je zapsáno přes 300 rozhodců českých i zahraničních. Za několik desítek let trvající existence rozhodli rozhodci v řízení před Rozhodčím

28


soudem více neţ 10 tisíc sporů. Rozhodčí nálezy vydané na závěr řízení se stávají dnem doručení sporným stranám pravomocné a soudně vykonatelné. Široká vykonatelnost nálezů prakticky po celém světě je garantována Newyorskou úmluvou o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, jejímiţ signatáři je dnes více neţ 140 států světa včetně České republiky. Doba potřebná k rozhodnutí sporu v rozhodčím řízení a k případnému následnému výkonu rozhodčího nálezu v České republice je nesrovnatelně kratší neţ doba běţného soudního řízení. Rozhodčí soud je jedinou institucí na světě, která v roce 2005 získala oprávnění rozhodovat doménové spory o domény .EU. Od zahájení prvního sporu o doménu .EU bylo u Rozhodčího soudu rozhodnuto téměř 1000 sporů. Ty mohou být vedeny ve všech jazycích Evropské unie (kromě maltštiny) vyuţívaje jedinečné on-line platformy. Jako čtvrtá instituce na světě a druhá v Evropě získal v roce 2008 Rozhodčí soud oprávnění celosvětového správce Internetu ICANN rozhodovat spory o doménová jména generické rodiny domén (.com, .org, .net, atd). Od 6. května 2009 můţe Rozhodčí soud také rozhodovat spory o doménová jména .co, .nl. Rozhodčí soud je také jedinou institucí v České republice, která má oprávnění Ministerstva průmyslu a obchodu rozhodovat v rozhodčím řízení tzv. spotřebitelské spory. V současné době zároveň probíhají poslední přípravy spuštění moţnosti rozhodování úhradových sporů ve zdravotnictví v rozhodčím řízení u našeho Rozhodčího soudu. Rozhodčí soud je stálým rozhodčím soudem s nejširší moţnou působností v ČR, který je uznávanou rozhodčí institucí nejen v České republice, ale především v zahraničí a to jednak díky inovativnímu přístupu k rozhodčímu řízení, ale také díky kvalitě jeho rozhodčích nálezů a vysoké odbornosti jeho rozhodců. Podmínkou rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem je uzavření písemné rozhodčí smlouvy (resp. rozhodčí doloţky) ve prospěch tohoto soudu, která tvoří zpravidla jedno ujednání majetkového kontraktu mezi smluvními stranami. Pokud byl takový kontrakt uzavřen v minulosti bez rozhodčí doloţky, je moţné uzavřít k němu dodatek 29


obsahující dodatečné ujednání stran o příslušnosti Rozhodčího soudu k řešení případného sporu z tohoto kontraktu. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem probíhá obvykle podle jeho Řádu, publikovaného v Obchodním věstníku, pokud si strany sporu nedohodnou něco jiného. Řád a další informační materiály jsou k dispozici stranám sporů i ostatním zájemcům bezplatně v sídle soudu, v sudištích či sídlech hospodářských a agrárních komor České republiky v jazyce českém, anglickém, německém, francouzském a ruském. Rozhodčí soud uzavřel dohody o spolupráci s některými hospodářskými komorami v ČR (např. Hradec Králové, Olomouc, Most apod.) a spolehlivě fungují i sudiště v Brně, Ostravě a Plzni. Výhody rozhodčího řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR můţeme shrnout do těchto bodů: Je jednoinstanční, rychlé a méně formální. Od podání ţaloby do vydání rozhodčího nálezu uběhne často pouze několik měsíců nebo dokonce několik týdnů; doručením stranám sporu nabývá rozhodčí nález právní moci a stává se vykonatelným. Dobrá vykonatelnost rozhodčích nálezů. Newyorská úmluva z roku 1958 umoţňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více neţ 140 státech, které tuto smlouvu ratifikovaly. Výběr rozhodců – na seznamu rozhodců je zapsáno mnoho odborníků ze všech oblastí práva a ekonomiky České republiky i zahraničí. Rozumné náklady na vedení sporu. Poplatek za rozhodčí řízení u vnitrostátních sporů s předmětem sporu do 50.000.000,-Kč činí 4% z hodnoty sporu, minimálně však 10.000,Kč. Vnitrostátními spory se přitom rozumí i takové, v nichţ jsou stranami organizační zahraničních osob nebo pobočky zahraničních bank na území ČR, pokud jsou zapsané v obchodním rejstříku. Ani v případě rozhodování zahraničních sporů rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR nedosahuje takových nákladů jako rozhodčí řízení v cizině. Administrativní zázemí je u Rozhodčího soudu zajištěno činností sekretariátu.

30

Publikováním Řádu a Pravidel v obchodním věstníku je dána moţnost všem zájemcům, aby se seznámili s podmínkami řízení před Rozhodčího soudem.4 Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů

Jedná se v podstatě o jedinečný projekt v České republice. Na kontaktních místech získá podnikatel kvalifikované poradenství k problematice sporů mezi podnikateli a spotřebiteli i nabídku jejich snadného, rychlého a levného řešení formou mediace (urovnání sporu mezi stranami za účasti nezávislé třetí osoby – mediátora) nebo rozhodčího řízení (před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky). Smírčí komise HK ČR Pro urovnávání sporů mezi členy hospodářské komory byla ze zákona zřízena Smírčí komise HK ČR. Její členové se specializují na odbornou asistenci členům hospodářské komory při mimosoudním řešení jakýchkoli obchodních sporů, které by mezi nimi mohly vzniknout. 5.5. Zprostředkování kontaktů Všechna kontaktní místa jsou úzce provázána s podnikatelským prostředím i orgány státní správy a samosprávy na místní úrovni. Kdykoli Vám proto poskytnou informace a kontakty, které Vám chybějí pro Vaše podnikání. 5.6. Aktivní podpora exportu

4

O Rozhodčím soudu. [on-line]. [cit. 09-05-2012]. Dostupné z .

31

Ve spolupráci s agenturou CzechTrade fungují vybraná kontaktní místa jako Regionální exportní místa, kde podnikatelům regionální exportní manaţeři poskytnou osobní asistenci při podpoře exportních aktivit a poskytnou exportní poradenství, konzultace při vývozních činnostech a financování exportu, informace o exportně orientovaných akcích v regionu, aktuální informace o podnikatelských misích do zahraničí aj. Cílem osobního poradenství je prohloubit, zkvalitnit a zefektivnit informační a poradenské sluţby se zaměřením na mezinárodní obchod poskytované agenturou CzechTrade ve všech regionech české republiky. Regionální exportní místa nabízejí tyto sluţby: Exportní poradenství - regionální manaţer během individuální schůzky posoudí na základě potřeb a profilu klienta jeho exportní záměr a nabídne mu řešení v podobě moţných sluţeb CzechTrade, Hospodářské komory České republiky, České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Doplňkově nabízí regionální manaţer rovněţ moţnosti vyuţití programů ze strukturálních fondů Evropské unie. Konzultace při vývozních činnostech – regionální manaţer pořádá konzultační dny, kde zprostředkovává klientovi moţnost individuální odborné konzultace s ředitelem zahraniční kanceláře CzechTrade. Na základě této konzultace je klient schopen vyhodnotit všechny pozitivní i rizikové stránky svého exportu. Financování exportu – Vstup na zahraniční trhy je spojen s rizikem, a proto jsou exportní sluţby obohacené nabídkou České exportní banky v oblasti financování exportu a Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP) na krytí úvěrových rizik spojených s exportem. Organizace exportně orientovaných akcí v regionu – Vzdělávací akce, obchodní mise, setkání exportérů, prezentační akce apod. – přehled plánovaných akci najdete také na www.czechtrade.cz v sekci „Akce CzechTrade v regionech“. 32


Informace o podnikatelských misích do zahraničí. Organizace akcí na podporu malého a středního podnikání – je prováděná ve spolupráci s regionální komorou. Vyřizování celních formalit – karnety ATA, certifikáty (ověřování průvodních dokladů pro export zboţí). Regionální manaţer můţe doporučit příslušnou hospodářskou komoru v daném regionu, která vyřídí klientovi celní formality. Nová sluţba Exportní tréninková centra CzechTrade v zahraničí o se vztahují nejčastěji na dobu, neţ si firma otevře vlastní zastoupení nebo vybere místního obchodního partnera/partnery, o pracují pod vedením ředitele ZK. Nová sluţba Design pro export o efektivní podpora průmyslového designu ve firmách, o sníţení náročnosti administrativního procesu. o dosaţení úspor, o zajištění srovnatelných nabídek podpory, o účinná propagace českého designu v zahraničí. Nová sluţba Exportní akademie Projekt Exportní akademie je součástí Exportní strategie ČR pro období 2006 aţ 2010. Gestorem projektu je Ministerstvo průmyslu a obchodu, projekt realizuje agentura CzechTrade. V rámci projektu Exportní akademie jsou nabízeny: o Kurz Úspěšný exportér, o Kurz Minimum úspěšného exportéra, o Exportní konference, o Exportní veletrhy. Nová sluţba Prezentace CzechTrade v ČR V rámci rozšiřování nových sluţeb pro exportéry rozhodla se agentura CzechTrade aktivně prezentovat své sluţby na vytipovaných veletrzích pořádaných v ČR. Projekt Regionální exportní místa vznikl na základě veřejné zakázky Rozvoj 33


poradenských a informačních sluţeb pro mezinárodní obchod v regionech ČR v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání při Ministerstvu průmyslu a obchodu České republiky. V průběhu roku 2006 byla postupně otevřena jednotlivá Regionální exportní místa ve třinácti krajích České republiky (s výjimkou Prahy). Kaţdé místo vede příslušný regionální manaţer, jehoţ prostřednictvím je nabízena a prezentována společná nabídka pro exportéry. Jednotlivá místa zřizuje Hospodářská komora České republiky a provoz je zajišťován ve spolupráci s krajskou, regionální či okresní komorou. 5.7. Podnikatelské akce v národním i mezinárodním kontextu Hospodářská komora České republiky se účastní také řady akcí, které napomáhají rozvoji přeshraniční a mezinárodní spolupráce mezi podnikateli. Na kontaktních místech tak můţe nabídnout moţnost participace firem na mezinárodních firemních kontaktních akcích, incomingových a outgoingových podnikatelských misích, návštěvnických misích podnikatelů u příleţitosti oficiální účasti ČR na zahraničních veletrzích a výstavách, fórech pro zahraniční investory v ČR a napomoci také s vyřízením víz a jiných formalit potřebných pro vycestování do zahraničí. 5.8. Podpora odborného vzdělávání Hospodářská komora České republiky podporuje odborné vzdělávání jako předpoklad pro rozvoj kvalitního podnikatelského prostředí v budoucnosti. Formou účasti u závěrečných zkoušek na odborných školách a udělování ocenění nejlepším učňům či vítězům odborných soutěţí a formou zprostředkování kontaktů mezi odbornými školami a firmami se tak snaţí povzbudit zájem o odborné vzdělávání a provázání oblasti školství a podnikatelské praxe. 5.9. Účast v systému celoţivotního učení Celoţivotní učení a uznávání výsledků dalšího vzdělávání je revolučním systémem, 34


který umoţňuje získání kvalifikace pro výkon povolání nebo pro podnikání bez absolutoria odborné školy – pouze na základě sloţení zkoušky z jedné nebo několika tzv. dílčích kvalifikací. Kontaktní místa HK ČR podají více informací o tomto systému i o zkouškách z dílčích kvalifikací, které probíhají v gesci Hospodářské komory České republiky.

35

3. kapitola:

Poradenská síť Enterprise Europe Network

Poradenská síť Enterprise Europe Network je iniciativou Evropské komise, která pomáhá malým a středním podnikům plně rozvinout jejich potenciál a inovační kapacitu. Jejím cílem je zajistit větší konkurenceschopnost podniků tím, ţe jim poskytuje kvalitní a cenově dostupné sluţby. Tato iniciativa je obousměrná. V jednom směru síť pomáhá malým a středním podnikům v Evropě a některých třetích zemích, v druhém pak slouţí jako cesta, prostřednictvím které získává Evropská komise názory, zkušenosti a připomínky podnikatelů. S téměř 600 kontaktními místy (hospodářské komory, vysoké školy, výzkumné ústavy, inovační centra, rozvojové agentury, technologická centra, …) a více neţ 3 000 zkušenými pracovníky v 51 zemích (EU 27 + Albánie, Arménie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Čína, Egypt, Chile, Chorvatsko, Makedonie, Island, Izrael, Japonsko, Jiţní Korea, Mexiko, Moldavsko, Norsko, Rusko, Srbsko, Švýcarsko, Sýrie, Tunis, Turecko, Ukrajina, USA) je tato síť největší sítí, která poskytuje poradenství a sluţby podnikům.

36


Většina partnerů sítě Enterprise Europe Network se jiţ účastnila předchozích dvou podpůrných sítí – Euro Info Center (EIC) a Center pro přenos inovací (IRC), které fungovaly od r. 1987 (EIC), od r. 1995 (IRC). Spojením těchto dřívějších sluţeb a připojením nových zajišťuje současná síť integrovanější přístup. Vysoký počet kontaktních míst umoţňuje podnikatelům mít podporu podniků na dosah ruky.

1. Bezplatné sluţby Enterprise Europe Network Poradenská síť Enterprise Europe Network nabízí následující bezplatné sluţby: poradenství (dotace, legislativa, zahájení podnikání v EU, přeshraniční poskytování sluţeb, IPR, veřejné zakázky, …), asistence při hledání zahraničního partnera pro obchodní, výrobní či technologickou spolupráci (organizovaná dvoustranná jednání firem, obchodní mise, propagace inzerátu české firmy v zahraničí, bulletin zahraničních inzerátů, vytipování potenciálních zahraničních partnerů), pořádání odborných seminářů, podpora účasti v rámcových programech EU (FP7, CIP), poskytování zpětné vazby od podnikatelů ke Komisi (SME Feedback), Tender Alert – informování o vyhlášených veřejných zakázkách, publikační aktivity (novinové články, odborné publikace, newslettery, informační listy, články na internetu).

2. Statistické údaje Od r. 2008 do r. 2011 partneři sítě zorganizovali více neţ 19 tisíc akcí s více neţ 750 tisíci účastníky. Více neţ 60 tisíc podnikatelů se zúčastnilo více neţ 4 tisíc mezinárodních dvoustranných jednání a obchodních misí firem. Členové sítě poskytli více neţ 100 tisíc poradenství k podnikání a technologickému transferu. Výsledkem je, ţe jiţ více neţ 5 tisíc firem díky síti Enterprise Europe Network podepsalo se zahraničním partnerem dohody o obchodní či technologické spolupráci. Přibliţně 1 600 malým a středním podnikům síť 37


pomohla získat podporu ze 7. rámcového programu. Experti sítě podnikatelů zodpověděli více neţ 375 tisíc dotazů. Členové sítě také propagovali více neţ 20 tisíc inzerátů svých klientů v zahraničí. 3. Financování poradenské sítě Síť Enterprise Europe Network je podpořena z Rámcového programu EU pro konkurenceschopnost a inovace (The Competitiveness and Innovation Framework Programme – CIP). V České republice je síť navíc podpořena z prostředků Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Jelikoţ jsou sluţby v ČR dotovány ve výši 100 %, mohou je podnikatelé vyuţívat bezplatně. 4. Další důleţité informace Oficiální web projektu Enterprise Europe Network www.enterprise-europe-network.ec.europa.eu Videa o sluţbách sítě www.youtube.com/user/enterpriseeurope

Příklady úspěšných případů sítě http://portal.enterprise-europe-network.ec.europa.eu/success-stories/list

5. Enterprise Europe Network v České republice Českou část sítě zajišťuje projekt BISONet (Business Innovation SuppOrt Network for the Czech Republic), který je realizován konsorciem jedenácti partnerů (Krajská hospodářská komora MSK, BIC Ostrava, CRR, BIC Plzeň, JIC Brno, RRA Ústeckého kraje, ARR Liberec, RHK Brno, RRA Pardubického kraje, VÚTS Liberec) koordinovaných Technologickým centrem AV ČR. České konsorcium má podporu i asociovaných partnerů (Asociace

38


inovačního podnikání ČR, CzechInvest, Česká asociace rozvojových agentur, Hospodářská komora ČR). Příklady úspěšných případů sítě samostatná kapitola 6 věnovaná případovým studiím Oficiální web projektu Enterprise Europe Network v České republice www.enterprise-europe-network.cz Video spot sluţeb české EEN http://video.tc.cz/enterprise-europe-network Kontaktní osoby Enterprise Europe Network v Krajské hospodářské komoře MSK Ing. Eva Šimečková, [email protected], [email protected], tel.: +420 597 479 335 Bc. Natálie Šitavancová, [email protected], tel. +420 597 479 330 Markéta Hippmannová, [email protected], tel.: +420 597 479 328 Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje Výstavní 2224/8, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory www.khkmsk.cz www.enterprise-europe-network.cz www.enterprise-europe-network.ec.europa.eu

39


4. kapitola:

Podnikání v Evropské unii

Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu, je tato kapitola zaměřena na moţnosti podnikání v prostředí Evropské unie, na jeho náleţitosti od zahájení podnikání, přes získávání prostředků, plnění povinností vůči řídícím a kontrolním orgánů jednotlivých států aţ po poslední fázi podnikání, kterou je jeho ukončení. V tomto materiálu jsou přehlednou formou zpracovány informace včetně odkazů na další informační zdroje, které jsou dnes, v drtivé většině na internetu, přístupné. Jejich shromáţdění do jednoho dokumentu představuje „ucelenou kuchařku“ pro podporu ekonomických aktivit subjektů Moravskoslezského regionu nejen uvnitř tohoto regionu, celé České republiky, ale především směrem do Evropy. Základní kostra kapitoly byla vytvořena podle internetových stránek Vaše Evropa, vaše obchodní příleţitost.5 Průvodce podnikáním v Evropě je zde rozdělen do 8 okruhů, kterých se budeme v dalším textu drţet: 1. Jak začít? 2. Chod podniku. 3. Expanze. 4. Výhody trhu EU. 5. Inovace. 6. Odpovědné podnikání. 7. Financování a podpora. 8. Jak podnikání ukončit?6

5

Your Europe. [on-line]. [cit. 09-05-2012]. Dostupné z . Vaše Evropa, vaše příležitost. Průvodce podnikáním v Evropě. [on-line]. [cit. 09-05-2012]. Dostupné z . 6

40


1. Jak začít? Sloţité, obtíţné a nákladné postupy, které musí začínající podnikatelé dodrţovat, odradí mnohé z nich, a to i v jejich vlastní zemi. Pomoci však mohou orgány veřejné správy a specializované sítě. Příkladem je zavedení jednoho správního místa pro všechna odvětví a jednotných kontaktních míst pro odvětví sluţeb, která mají zjednodušit formality nezbytné k zápisu společnosti do obchodního rejstříku. To by mělo podnikatelům umoţnit zaregistrovat nový podnik naráz a ušetřit tak čas a peníze. Zásada svobody usazování v EU umoţňuje podnikatelům zaloţit společnost v kterékoli zemi EU za stejných podmínek jako tamním státním příslušníkům. Stejně jako místní státní příslušníci musí podnikatelé splnit určité podmínky, například dodrţovat profesní etické kodexy, získat příslušná povolení a prokázat poţadované kvalifikace. Místo zaloţení nového podniku mohou podnikatelé převzít jiţ existující společnosti, coţ přináší takové výhody, jako jsou hotové výrobní struktury, odběratelské sítě a dobré jméno. Přesto, ţe neúspěch se můţe dostavit v kterékoli fázi ţivotního cyklu podniku, mnoho úspěšných společností dnes existuje jen proto, ţe se jejich zakladatelé po úpadku odmítli vzdát a uvěřili v druhou šanci. 1.1. Zahájení podnikání Podle článku 49 Smlouvy o fungování Evropské (unie mohou podnikatelé (zásada svobody usazování) zaloţit podnik v kterékoli zemi EU. Důleţitý odkaz  Svoboda usazování (článek 49 SFEU) – dostupné z 41


http://europa.eu/youreurope/business/starting-business/setting-up/index_cs.htm. Evropská unie zaloţení nového podniku usnadňuje, urychluje a zlevňuje zřizováním elektronických a fyzických jednotných kontaktních míst. 1.1.1. Jednotná kontaktní místa Směrnice o sluţbách členským státům EU ukládá povinnost zjednodušit veškeré postupy nutné k zahájení poskytování sluţeb i během něj. Od roku 2009 musí mít všechny společnosti a fyzické osoby poskytující sluţby moţnost vyřídit veškeré náleţitosti online (osvědčení, oznámení, ekologická a další povolení) prostřednictvím jednotného kontaktního místa. Jednotná kontaktní místa jsou portály elektronické veřejné správy, které povinně zřídily orgány veřejné správy všech členských států. Jednotná kontaktní místa můţete vyuţít: pokud potřebujete podrobné informace o moţnostech podnikání v zahraničí nebo ve své zemi, pokud potřebujete vyřídit administrativní formality spojené se zaloţením podniku nebo přeshraničním poskytováním sluţeb. Důleţité odkazy  Jednotná kontaktní místa v členských zemích EU (česká verze) - dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/eu-go/index_cs.htm.  Směrnice o sluţbách (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/services/services-dir/index_en.htm.  Poskytování sluţeb – Evropská unie (anglická verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/profiting-from-eu-market/providingservices/index_cs.htm. Během zasedání Rady na jaře 2006 odsouhlasily vlády jednotlivých států řadu kroků, kterými se v celé Evropě zjednodušilo, zrychlilo a zlevnilo zakládání podniku. Šlo především o levnější a rychlejší postupy a realizaci jednotného kontaktního místa, kde je při zakládání 42


podniku moţné vyřídit všechny administrativní náleţitosti. Důleţitý odkaz  Závěry ze zasedání Rady na jaře 2006 (23. – 24. března) (anglická verze) – dostupné z http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/ec/89013.pdf. Tento závazek byl obnoven v iniciativě Small Business Act, v níţ se členské státy EU navíc zavázaly, ţe zkrátí dobu potřebnou pro získání povolení či oprávnění k podnikání. Důleţitý odkaz  Small Business Act (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/. Evropská rada přijala na svém prosincovém zasedání v roce 2008 Plán evropské hospodářské obnovy, podle kterého mají být postupy při zahájení podnikání dále usnadněny. Důleţitý odkaz  Závěry Rady – prosinec 2008 (anglická verze) – dostupné z http://register.consilium.europa.eu/pdf/en/08/st17/st17271-re01.en08.pdf. Některé konkrétní úkoly pak vytyčilo sdělení o přezkumu iniciativy Small Business Act pro Evropu. Důleţitý odkaz  Přezkum iniciativy Small Business Act pro Evropu (česká verze) – dostupné z http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0078:FIN:cs:PDF. Členské státy EU musejí splnit tyto úkoly: zřídit jednotná správní místa pro zahájení podnikání, aby podnikatelé mohli vyřídit všechny nutné formality (např. zápis do obchodního rejstříku, přihlášení k dani, DPH a sociálnímu zabezpečení) najednou; jednotné kontaktní místo má buď tradiční podobu (úřad), virtuální (internetové stránky), případně je kombinací zmíněných dvou moţností, zkrátit dobu potřebnou k zápisu podnikatele do obchodního rejstříku na 3 dny, sníţit poplatky za zahájení podnikání na méně neţ 100 eur.

43


Ačkoli se mnoho z těchto předsevzetí splnilo, existují dosud mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly. Důleţitý odkaz  Postupy při zakládání podniků: stav v roce 2010 (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment/start-upprocedures/progress-2009/index_en.htm. EU bude sledovat, jak vlády jednotlivých členských států tyto závazky dodrţují. Kromě bezproblémových postupů při zakládání potřebuje kaţdý nový podnik, který chce uspět, náleţitou obchodní strategii a zajištěné financování. 1.2. Převzetí podniku Převzetí existující společnosti je zajímavou alternativou, jíţ lze vyuţít namísto zaloţení podniku nového. Podnikatelé mohou vyuţít zavedeného dobrého jména, výrobních struktur a odběratelské sítě, a usnadnit tím svůj vstup do podnikání. Majitelé podniků stárnou a jedna třetina z nich (coţ představuje přibliţně 690 000 podniků a 2,8 milionu pracovních míst) v nadcházejících letech odejde do důchodu. To znamená, ţe mnoho společností bude potřebovat nové majitele. V Evropě dojde kaţdoročně k převodu asi 450 000 firem. Podle odhadů asi třetina z nich (tzn. 600 000 pracovních míst) potenciálně přestane existovat. Na vině bývá neefektivní legislativa, daňový či finanční systém, malý rozsah trhu s převody firem a jeho netransparentnost. Ke zlepšení podmínek pro převod vlastnictví Evropská komise doporučila orgánům v členských státech EU různá opatření. V roce 2011 Evropská komise země EU vyzvala v

44


rámci přezkumu iniciativy Small

Business Act, aby: vytvořily elektronická trţní místa a databáze pro podniky, které mají být převedeny (tato místa a databáze musejí být dostatečně technicky zabezpečeny a mají se snadno pouţívat), za účelem zvýšení počtu úspěšných převodů podniků poskytly odbornou přípravu a podporu, včetně informačních kampaní zdůrazňujících nutnost včasné přípravy na převod podniku. Důleţitý odkaz  Přezkum iniciativy Small Business Act pro Evropu (česká verze) – dostupné z http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0078:FIN:cs:PDF. 1.2.1. Zajištění přístupu k financím Převod vlastnictví vyţaduje více finančních prostředků neţ zahájení podnikání. Nástroje, půjčky a záruky pro začínající podniky by neměly být k dispozici pouze pro vytváření nových podniků, ale rovněţ pro převody existujících podniků. Vlastníci musí být lépe informováni o mezaninovém financování (spojujícím úvěry a vlastní kapitál), které je pro převody podniků zvlášť vhodné. Důleţitý odkaz  Přístup k financím (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/finance-support/access-to-finance/index_cs.htm. 1.2.2. Zvýšení informovanosti a podpora poradenství Mnoho společností by mohlo být úspěšně převzato novými majiteli, pokud by převody vlastnictví byly naplánovány předem; to platí nejen pro původní řídící pracovníky, nýbrţ i pro jejich nástupce. Noví majitelé potřebují navíc přechodné období, aby podnik poznali. Protoţe jsou tyto operace velmi sloţité, je během celého postupu zásadní praktická pomoc. Vnitrostátní orgány by měly aktivně prosazovat a podporovat programy poradenství, které poskytují obchodní komory, různá sdruţení a další subjekty. 45


1.2.3. Zajištění průhlednosti trhů pro převody podniků Tomu, aby potenciální prodávající našli vhodné kupce, napomohou transparentní sluţby. Takové sluţby musí nabízet více neţ pouhé databáze dostupných podniků a zajišťovat komplexní zprostředkovatelské sluţby, díky nimţ proběhnou převody bez problémů a v partnerském duchu. Důleţitý odkaz  Transparentní trhy pro převody podniků (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0117:FIN:cs:PDF. 1.2.4. Příznivé nastavení daňových systémů Převody podniků můţe usnadnit příznivé nastavení daňových systémů. Usnadnění můţe mít mnoho podob: osvobození od daně ze zisku z prodeje podniku (zejména v případě, je-li příslušná částka investována zpět do jiného podniku, nebo pouţita k financování odchodu majitele podniku do důchodu), reforma dědické a darovací daně (při převodech v rámci rodiny), osvobození od daně v případě, ţe do podniku investují zaměstnanci (při jeho odkupu). Ze sdělení Evropské komise z roku 2006 vyplynulo, ţe téměř polovina členských států EU neprovedla její doporučení z roku1994, které bylo na tuto oblast zaměřené. Pro řešení potřeb v oblasti převodů podniků je ve všech zemích třeba vykonat ještě mnoho práce. Důleţité odkazy  Politika EU v oblasti převodu podniků (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment/smooth-transfer/.  Převod podniků― související dokumenty (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/documents/transfers/.

46


2. Chod podniku Řízení podniků představuje značnou odpovědnost a mnoho úkolů. Vedení účetnictví, placení daní, přijímání zaměstnanců a dohled nad odborným personálem mohou rozhodnout o úspěchu či neúspěchu. Řízení pracovníků vyţaduje schopnost provádět specifické úkoly - stanovovat mzdy, dodrţovat předpisy ohledně sociálního zabezpečení, obsazovat pracovní místa lidmi s příslušnou kvalifikací atd. Podniky mají rovněţ povinnost poskytovat statistické údaje. Po zapracování do vnitrostátních nebo evropských statistických databází mohou tyto informace společnostem posléze pomoci vyhodnotit trhy a vypracovat obchodní strategie. Řízení podniku (zejména malého) rovněţ vyţaduje, aby majitelé trvale a důsledně dohlíţeli na finance, aby mohli předvídat případné potíţe a zamezit platební neschopnosti.

2.1. Účetnictví Společnosti musí sestavovat roční účetní závěrky, a to nejen aby splnily povinnosti, které jim vyplývají ze zákona, ale také aby měly přehled o všech svých příjmech a výdajích a mohly tak sledovat, zda podnik prosperuje. 2.1.1. Mezinárodní účetní standardy Evropská unie usiluje o vyšší kvalitu, transparentnost a srovnatelnost účetních výkazů předkládaných podniky. Proto přijala nařízení o mezinárodních účetních standardech (IAS). Podle tohoto nařízení musí všechny společnosti kótované na burze cenných papírů sestavovat konsolidované účetní závěrky v souladu se souborem mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Tato pravidla byla vypracována nezávislým subjektem pro účetnictví, Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB), a posléze přijata EU. 47


Důleţité odkazy  Účetnictví na jednotném trhu (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/accounting/index_en.htm.  Mezinárodní účetní standardy (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/accounting/ias/index_en.htm. EU usiluje o globální sbliţování účetních pravidel, čímţ chce zmírnit nákladné a náročné poţadavky na uvádění výkaznictví v soulad s hlavními obchodními partnery z nečlenských zemí. Důleţitý odkaz  Rovnocennost účetních standardů třetích zemí (anglická verze, některé dokumenty jsou k dispozici v české verzi) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/securities/transparency/index_en.htm#equivalence. Tyto globální standardy jsou určeny pro velké společnosti, které poskytují informace mezinárodním kapitálovým trhům. 2.1.2. Přizpůsobení účetních systémů malým podnikům EU usiluje o zjednodušení účetních pravidel, zejména pro malé podniky, a snaţí se zamezit neopodstatněným nárokům v oblasti výkaznictví. Navrhla například: aby středně velké podniky byly osvobozeny od povinnosti zveřejňovat v příloze k roční účetní závěrce informace, které nejsou nutné (např. rozdělení čistého příjmu podle činnosti a zeměpisných trhů), aby malé podniky podléhaly zvláštnímu reţimu omezeného finančního výkaznictví, aby se na mikropodniky vztahovaly minimální poţadavky, aby byly zjednodušeny poţadavky na výkaznictví v případě spojování malých podniků. Podobně jiţ nemusí mateřské společnosti, které nemají významné dceřiné podniky, sestavovat konsolidované účetní závěrky. Důleţité odkazy

48


 Zjednodušení podnikatelského prostředí pro podniky (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/company/simplification/index_en.htm.  Zjednodušení účetních poţadavků pro malé podniky (anglická verze) – dostupné z

http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment/accounting/. 2.2. Daně Daně mohou být přímé (hrazené daňovými poplatníky) nebo nepřímé (vybírané prostředníkem, který je zase účtuje dalšímu účastníkovi ve výrobním řetězci nebo konečnému spotřebiteli). 2.2.1. Přímé zdanění V oblasti přímého zdanění mohou členské státy víceméně budovat své systémy přímých daní tak, aby odpovídaly jejich domácím politickým cílům a poţadavkům. Musejí však dodrţovat zásadu volného pohybu zboţí, osob, sluţeb a kapitálu a zákaz diskriminace. Bylo přijato pouze několik legislativních aktů týkajících se přímého zdanění, a to většinou na základě jednomyslného poţadavku Důleţitý odkaz  Daň z příjmů (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/citizens/work/index_cs.htm. V oblasti zdanění podniků jiţ byly přijaty tři směrnice a další se projednává: Směrnice týkající se mateřských a dceřiných společností zajišťuje, aby nedocházelo ke dvojímu zdanění v případě přeshraničního vyplácení dividend v rámci téţe skupiny společností usazených v různých členských státech EU. Důleţitý odkaz  Směrnice EU o mateřských a dceřiných společnostech (anglická verze) – dostupné z

49


http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/company_tax/parentssubsidiary_directive/index_en.htm. Směrnice o fúzích zmírňuje nepříznivé daňové důsledky vyplývající z přeshraniční restrukturalizace podniků v rámci EU. Důleţitý odkaz  Směrnice EU o fúzích (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/company_tax/mergers_directive/index_en.h tm. Směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků umoţňuje vyloučit dvojí zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruţenými společnostmi se sídlem v různých členských státech EU tím, ţe je osvobozuje od zdanění ve státě zdroje. Důleţitý odkaz  Zdanění příhraničních plateb úroků a licenčních poplatků v EU (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/company_tax/interests_royalties/index_en.h tm. 16. března 2011 byl Evropskou komisí předloţen návrh směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB). Cílem směrnice je odstranit daňové překáţky, které brání hladkému fungování jednotného trhu. Důleţitý odkaz  Směrnice o společném konsolidovaném základu daně (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/company_tax/common_tax_base/index_en. htm. Kromě uvedených směrnic existuje arbitráţní úmluva, která se zabývá problémy vnitropodnikového oceňování zboţí, sluţeb a nehmotných aktiv. Důleţitý odkaz  Vnitropodnikové oceňování a Arbitráţní úmluva EU (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/company_tax/transfer_pricing/arbitration_c 50


onvention/index_en.htm. Iniciativy Komise z nedávné doby podporují větší koordinaci systémů přímých daní v členských státech EU s cílem odstranit stávající daňové překáţky, které brání bezproblémovému fungování jednotného trhu. Hlavními zásadami koordinace v této oblasti jsou: odstranění diskriminace a dvojího zdanění, zamezení neúmyslnému nezdanění a zneuţívání, sníţení nákladů na dodrţování předpisů spojených s tím, ţe podnik podléhá více neţ jednomu daňovému systému. Cílem koordinace zatím neharmonizovaných systémů přímého zdanění v členských zemích EU je nejen slučitelnost systémů s právem EU, ale i jejich vzájemná slučitelnost. Důleţitý odkaz  Sdělení o koordinaci systémů přímých daní členských států EU (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0823:FIN:cs:PDF. Komise zahájila zvláštní koordinační iniciativy pro oblasti zdanění při odchodu, daňového zacházení s přeshraničními ztrátami u společností a skupin a rovněţ opatření proti zneuţívání v oblasti přímého zdanění - uvnitř EU a ve vztahu k třetím zemím. Důleţité odkazy  Sdělení o zdanění při odchodu a potřebě koordinace daňových politik členských států (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0825:FIN:cs:PDF.  Sdělení o daňovém zacházení se ztrátami v přeshraničních situacích (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0824:FIN:cs:HTML.  Sdělení o pouţití opatření proti zneuţívání daňového systému v oblasti přímého zdanění (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0785:FIN:cs:PDF.

51


Další iniciativou je doporučení týkající se postupů uplatňovaných v členských státech EU při poskytování úlevy ze sráţkové daně z přeshraničních příjmů z cenných papírů. Důleţitý odkaz  Doporučení o postupech při poskytování úlevy ze sráţkové daně (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/common/whats_new/c%28200 9%297924_en.pdf. Kdo se domnívá, ţe je v daňové oblasti diskriminován způsobem neslučitelným s právem EU, můţe podat stíţnost Evropské komisi. Ukáţe-li se stíţnost jako opodstatněná, můţe Komise zahájit řízení pro nesplnění povinností. Toto řízení však slouţí pouze k odstranění diskriminačních prvků vnitrostátního právního předpisu nebo postupu. Stíţnosti (bez ohledu na výsledek případného opatření Komise) nechrání práva stěţovatelů na vnitrostátní úrovni. Je proto nutno vyuţít vnitrostátních postupů, aby se orgány případem dále zabývaly. Důleţité odkazy  Protiprávní jednání (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/common/infringements/general_information/index_e n.htm.  Podání stíţnosti (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/eu_law/your_rights/your_rights_forms_cs.htm. 2.2.2. Nepřímé zdanění Podle Smlouvy o fungování Evropské unie je EU oprávněna harmonizovat nepřímé daně, včetně daňového základu a sazeb, je-li třeba zamezit narušení trhu EU. Důleţitý odkaz

52


 Článek 113 Smlouvy o fungování EU (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0047:020:cs:PDF. EU má společný systém DPH. Členské státy EU však mají i v této oblasti určitou volnost. Důleţité odkazy  Společný systém daně z přidané hodnoty (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:347:0001:01:cs:HTML.  DPH a podnikání (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/vat/traders/index_en.htm. EU harmonizovala strukturu a stanovila řadu minimálních sazeb spotřebních daní (nepřímých daní ze spotřeby nebo pouţívání určitých výrobků) – z alkoholu, tabáku a energie. Důleţitý odkaz  Spotřební daně z alkoholu, tabáku a energie (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/excise_duties/gen_overview/index_en.htm. 2.2.3. Zdroje informací EU vypracovala řadu zvláštních daňových databází, které spravuje ve spolupráci s vnitrostátními celními a daňovými orgány. Důleţitý odkaz  Daňové databáze EU (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/common/databases/index_en.htm.

2.2.4. Programy Program Fiscalis 2013 pomáhá daňovým správám v členských státech EU zavádět a zlepšovat systémy nepřímého zdanění. Tento program s rozpočtem ve výši 156,9 milionu eur na období2008-2013 má zajistit lepší výsledky daňových orgánů prostřednictvím uţší 53


spolupráce asníţením administrativní zátěţe u osob a podniků. Důleţitý odkaz  Program Fiscalis (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/tax_cooperation/fiscalis_programme/index_ en.htm. 2.3. Zaměstnanci 2.3.1. Pracovní trh EU Volný pohyb pracovníků (jedna z hlavních zásad EU) kaţdému občanovi EU umoţňuje pracovat v jiném členském státě EU bez pracovního povolení. To zaměstnavatelům usnadňuje hledání pracovníků s poţadovaným profilem, zejména v případě nedostatku vhodných uchazečů v domovské zemi. Přijímání zaměstnanců ze zahraničí můţe také zvýšit kreativitu podniku. Zaměstnavatelé musí u pracovníků z jiných členských států EU uplatňovat stejná pravidla jako u pracovníků domácích, například co se týká přístupu k zaměstnání, pracovních podmínek, platu a placené roční dovolené a propouštění. Zaměstnavatelé nemohou ukládat ţádné dodatečné podmínky. Důleţité odkazy  Volný pohyb pracovníků (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/social/home.jsp?langId=en.  Článek 45 Smlouvy o fungování Evropské unie (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0047:020:cs:PDF. Pracovníci z nových členských států EU se mohou setkat s dočasným omezením, nejvýše však po dobu 7let od přistoupení jejich země k EU, tedy: do 31.prosince2013 v případě státních příslušníků Bulharska a Rumunska. 54


Důleţitý odkaz  Nové členské země EU – dočasná omezení přístupu jejich občanů na trh práce (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=466&langId=en. 2.3.2. Pracovníci vyslaní do zahraničí Při poskytování sluţeb v zahraničí mohou zaměstnavatelé dočasně vyslat některé pracovníky, které zaměstnávají v jednom členském státě EU, do jiného členského státu. Předpisy EU chrání práva a pracovní podmínky těchto pracovníků a zamezují sociálnímu dumpingu. Podmínky zaměstnávání vyslaných pracovníků by proto měly odráţet pracovní podmínky místních pracovníků v hostitelské zemi. Při odstraňování zbytečných překáţek volného pohybu sluţeb by měla být zachována ochrana vyslaných pracovníků. Důleţitý odkaz  Minimální podmínky pro vyslané pracovníky (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=471&langId=en. 2.3.3. Uznávání odborných kvalifikací Při najímání zaměstnanců z různých zemí EU mohou být poţadovány odborné kvalifikace, diplomy, zkušenosti nebo určité jazykové znalosti. EU stanovila soubor pravidel, která umoţňují automatické uznávání v některých odvětvích (jedná se o lékaře, zdravotní sestry, zubní lékaře, porodní asistentky, veterinární lékaře, lékárníky a architekty) - nebo vzájemné uznávání. Důleţitý odkaz  Uznávání odborných kvalifikací (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/index_en.htm. Orgány musí rovněţ uznat pracovní zkušenosti získané v jiných členských státech EU 55


za stejných podmínek jako zkušenosti získané doma. 2.3.4. Sociální zabezpečení Vnitrostátní povinnosti a práva v oblasti sociálního zabezpečení jsou stejné pro všechny pracovníky, pro místní i pro pracovníky z jiných států EU. Kaţdý členský stát EU má svůj vlastní systém sociálního zabezpečení, který spadá výlučně do jeho kompetence. Díky koordinaci těchto vnitrostátních systémů ze strany EU však pracovníkům, důchodcům a všem ostatním, na které se vztahuje sociální zabezpečení, zůstávají při stěhování z jednoho členského státu EU do druhého jejich práva v oblasti sociálního zabezpečení, včetně nároků na důchod a zdravotní péči. Důleţitý odkaz  Práva sociálního zabezpečení v EU (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=849. 2.3.5. Dodrţování minimálních pravidel v sociální oblasti Řízení zaměstnanců obnáší také dodrţování minimálních pravidel, zejména pokud jde o diskriminaci, rovnost pohlaví a ochranu zdraví a bezpečnosti. Důleţitý odkaz  Dodrţování pravidel v sociální oblasti – Evropská unie (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/doing-business-responsibly/staffwelfare/index_cs.htm. 2.3.6. Zdroje informací EURES, evropský portál pracovní mobility, poskytuje zaměstnavatelům informace a podporu při najímání zaměstnanců ze zemí EU. Vedle pomoci uchazečům o zaměstnání pomáhá podnikatelům hledat pracovníky v celé EU. V příhraničních oblastech poskytuje EURES informace o přeshraničním dojíţdění do zaměstnání a pomáhá pracovníkům 56


a zaměstnavatelům s případnými problémy. Důleţité odkazy  O portálu EURES (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/eures/home.jsp?lang=en&langChanged=true.  EURES – kontaktní místa (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/eures/main.jsp?catId=0&lang=en&acro=links&orgTypeId=66&myOrg TypeId=67&parentId=.

2.4. Statistiky Podniky mají právní povinnost poskytovat orgánům odpovědným za sestavování statistik informace o své činnosti. Rozsah povinných údajů se v jednotlivých zemích EU liší. Kaţdá země shromaţďuje své údaje, které ověřují a analyzují jejich statistické úřady. Tato data jsou pak předána celoevropskému statistickému úřadu Eurostat, který je konsoliduje a zdarma poskytuje prostřednictvím svých publikací. Důleţité odkazy  Eurostat – Statistiky o EU (anglická verze) – dostupné z http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/themes.  Eurostat – Podnikání v EU (anglická verze) – dostupné z http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/european_business/introduction. Celoevropské statistiky pomáhají podnikům hodnotit situaci na trzích a rozvíjet jim obchodní strategie. 2.5. Finanční problémy Potíţe s financováním k podnikání patří. Klíčem k jejich překonání je schopnost je předvídat a rychle reagovat. Ve špatné finanční situaci se můţe podnik ocitnout nejen kvůli nedostatečným 57


podnikatelským zkušenostem, ale i na základě vnějších faktorů, které vedení podniku nemůţe ovlivnit, jako je například selhání dodavatelů, nástup nové konkurence na trh nebo velká fluktuace pracovníků. Zvlášť velké riziko vzniku finančních potíţí je u menších podniků, jelikoţ často nemají prostředky na to, aby se přizpůsobily rychle se měnícím trţním podmínkám. Zásadní proto je, aby podnikatelé svou finanční situaci pečlivě sledovali, protoţe některé váţné problémy nelze odhalit na první pohled. Sdělení Evropské komise z roku2007 obsahuje návrhy způsobů aktivní pomoci podnikům ohroţeným finančním krachem. Jde zejména o poskytování cenově dostupného odborného poradenství, které můţe vést ke včasným opatřením a zamezit tak úpadku. Vnitrostátní systémy pro řešení případů platební neschopnosti by měly nabízet další moţnosti restrukturalizace a záchrany podniků. Důleţitý odkaz  Sdělení Komise: Překonání stigmatu neúspěchu podnikání – politika druhé šance (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52007DC0584:cs:HTML. 2.5.1. Zdroje informací Na internetových stránkách Evropské komise o druhé šanci v podnikání lze nalézt tipy, co dělat při počátečních potíţích a jak rozpoznat první známky finančních problémů. Dále tu najdete nástroj pro kontrolu finančního zdraví a zlatá pravidla pro podniky, které se ocitnou ve finanční tísni. Stránky téţ obsahují seznam organizací, které nabízejí pomoc v jednotlivých zemích EU. Důleţité odkazy  První známky finanční tísně (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment/failure-newbeginning/entrepreneurs_structure/test_your_business/index_en.htm.  Sebehodnocení: Připravte svůj podnik na nepříznivé období (anglická verze) – dostupné z 58


http://ec.europa.eu/enterprise/entrepreneurship/sme2chance/ewt/self_assessment.cfm.  Zlatá pravidla – jak ven z krize (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment/failure-newbeginning/entrepreneurs_structure/index_en.htm.  Pomoc a poradenství ve vaší zemi (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment/failure-newbeginning/entrepreneurs_structure/where_to_get_support/index_en.htm.

3. Expanze Ačkoli rozdíly v předpisech a překáţky trhu ztěţují podnikům expanzi v rámci EU i mimo ni, přeshraniční spolupráce mezi společnostmi z různých členských států EU můţe pomoci zvýšit jejich konkurenceschopnost. Podniky mohou uzavírat dohody o výrobě, zřizovat společné podniky, franšízy, dohodnout převody technologií nebo spolupracovat na výzkumných projektech. Vyuţití zprostředkovatele při poskytování sluţeb a dodávce výrobků můţe šetřit čas a peníze. Společnosti mohou na nové trhy vstoupit rovněţ otevřením pobočky nebo dceřiné společnosti v jiném členském státě EU nebo prostřednictvím spojení podniků. Zároveň mohou podniky (a to i podniky malé) růst a zvyšovat svou konkurenceschopnost tím, ţe vyuţijí příleţitostí na celosvětových trzích. 3.1. Obchodní partneři Spojit síly s jinými podniky je často účinnou strategií pro podniky, které chtějí expandovat mimo svůj domácí trh do jiných členských států EU. Spolupráce můţe mít různé podoby - dohody o výrobě, společné podniky, franšízy, převod technologií a společné výzkumné projekty.

59


Podnikům často ušetří čas a peníze, pokud při prodeji svých výrobků vyuţijí zprostředkovatele v jiných zemích. Rozdíly ve vnitrostátních předpisech o podnikání však mohou klást spolupráci překáţky. EU reagovala různými opatřeními na podporu přeshraniční spolupráce: 3.1.1. Evropská hospodářská zájmová sdruţení Evropská hospodářská zájmová sdruţení (EHZS) pomáhají svým členům spojovat prostředky, činnosti a kvalifikace. Mohou je tvořit: společnosti, podniky a jiné právní subjekty (soukromé i veřejné) se sídlem v EU, jednotlivci podílející se na výrobních, obchodních, řemeslných nebo zemědělských činnostech nebo poskytující odborné či jiné sluţby v EU.

Sdruţení musí mít členy nejméně ze dvou různých zemí EU. Důleţité odkazy  Evropská hospodářská zájmová sdruţení (EHZS) (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31985R2137:cs:HTML.  EHZS: Praktická příručka pro malé podniky (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/employment_social/equal/products/sup/pro-122-hb.pdf. 3.1.2. Evropské druţstevní společnosti Evropské druţstevní společnosti umoţňují členům (jednotlivcům nebo podnikům) provádět určité činnosti společně a zároveň si zachovat svou nezávislost. Poţadavkem je minimální kapitál ve výši 30000eur. Tyto společnosti pak mohou působit v celé EU s jednou právní subjektivitou a strukturou. Mohou rozšiřovat a restrukturalizovat přeshraniční provozy, aniţ by musely vytvářet sítě dceřiných společností.

60


Druţstva z několika různých zemí se mohou spojit a vytvořit evropskou druţstevní společnost. Druţstvo působící v jiné zemi EU neţ v té, ve které je zapsáno, můţe být přeměněno na evropské druţstvo, aniţ by je bylo nutno nejprve zlikvidovat. Důleţité odkazy  Evropské druţstevní společnosti (anglická verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2003:207:0001:002:en:PDF.  Spojení s jinou společností – Evropská unie (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/expanding-business/mergingcompany/index_cs.htm. 3.1.3. Zdroje informací Při hledání partnerů v EU mohou podniky vyuţít Evropský obchodní rejstřík, který umoţňuje snadný přístup ke spolehlivým informacím o podnicích z celé EU. Je vytvořen na základě oficiálních rejstříků jednotlivých zemí. Důleţitý odkaz  Evropský obchodní rejstřík (anglická verze) – dostupné z http://www.ebr.org/.

3.2. Pobočky Kterýkoli podnikatel usazený v souladu se zákonem v některém členském státě EU můţe otevřít vedlejší provozovnu (kancelář, zastoupení, pobočku nebo dceřinou společnost) v jiném členském státě. Důleţité odkazy  Článek 49 Smlouvy o fungování EU (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0047:020:cs:PDF.  Svoboda usazování (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/services/principles_en.htm.

61


3.2.1. Druhy vedlejších provozoven Podniky mohou zřídit různé druhy vedlejších provozoven: kancelář - zastupuje společnost a poskytuje informace o výrobcích, v zásadě však nevykonává obchodní činnost, zastoupení - vystupuje jako zástupce společnosti, pobočka – nezávislejší subjekt, který vykonává obchodní činnost vlastním jménem, jedná však jménem společnosti, dceřiná společnost – subjekt zapsaný do obchodního rejstříku, zaloţený v hostitelské zemi EU jako některá z místních právních forem podniku, jehoţ kapitál zcela vlastní mateřská společnost (společnost s jedním společníkem uznávaná ve všech členských státech EU), nebo je tento subjekt řízen mateřským podnikem ve spolupráci s menšinovými místními partnery (společná dceřiná společnost). Zatímco kanceláře, zastoupení a pobočky nemají právní subjektivitu, dceřiné společnosti jsou z právního hlediska nezávislé na své mateřské společnosti. 3.2.2. Poţadavky Za účelem zřízení vedlejší provozovny v jiném členském státě podniky musí: dodrţovat profesní etické kodexy, získat potřebná povolení, ověřit všechny potřebné kvalifikace, plnit náleţitosti související s placením daní. Ve všech členských státech EU musí pobočky: provést zápis do obchodních rejstříků, u daňových orgánů a správy sociálního zabezpečení, zveřejnit informace (stejné ve všech členských státech EU) o řídící společnosti a o své činnosti. 62


Dceřiné společnosti musí rovněţ dodrţet právní postupy k zápisu do obchodního rejstříku v hostitelské zemi. Vedoucí kanceláří a zastoupení musí provést registraci u příslušných organizací (komor), získat povolení a plnit povinnosti související s placením daní a sociálního zabezpečení v dané zemi. 3.2.3. Jednotná kontaktní místa Jednotná kontaktní místa jsou portály elektronické veřejné správy, které povinně zřídily orgány veřejné správy všech členských států. Jednotná kontaktní místa můţete vyuţít: pokud potřebujete podrobné informace o moţnostech podnikání v zahraničí nebo ve své zemi, pokud potřebujete vyřídit administrativní formality spojené se zaloţením podniku nebo přeshraničním poskytováním sluţeb. Důleţité odkazy  Přehled jednotných kontaktních míst v členských zemích EU (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/eu-go/index_cs.htm.  Směrnice o sluţbách (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/services/services-dir/index_en.htm.  Ttrh EU – sluţby (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/profiting-from-eu-market/providingservices/index_cs.htm.

3.3. Fúze 3.3.1. Akvizice a fúze Společnosti mohou zvýšit svou konkurenceschopnost akvizicí jiné společnosti. To lze 63


provést několika způsoby: nabídkou na převzetí společnosti kotované na burze, získáním většinového nebo kontrolního podílu nebo akcií společnosti kotované na burze cenných papírů, odkoupením akcií společnosti na základě dohody s jejími akcionáři, fúzí s jinou společností – spojí-li se dvě nebo více společností do jedné (sloučením nebo splynutím). Fúze představuje levnější variantu v případě rozšíření podnikání, protoţe tento postup neobnáší hotovostní platby za aktiva převáděná z jedné společnosti na druhou, která ji pohlcuje. EU rovněţ stanovila pravidla spojování společností s ručením omezeným na vnitrostátní i mezinárodní úrovni a stejně tak i nabídky převzetí. Existují také pravidla vnitrostátního rozdělení společností, která vedou k převodu aktiv dělené společnosti na dvě společnosti nástupnické. Důleţité odkazy  Směrnice týkající se vnitrostátních fúzí akciových společností (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2011:110:0001:001:cs:PDF.  Směrnice o přeshraničních fúzích (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/company/mergers/index_en.htm.  Směrnice o rozdělení akciových společností (anglická verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31982L089:en:NOT. Akvizice a spojení lze téţ realizovat vyuţitím evropských podnikatelských subjektů, jakými jsou například akciová evropská obchodní společnost, evropské hospodářské zájmové sdruţení a evropská druţstevní společnost. Důleţitý odkaz  Kde hledat obchodní společníky – Evropská unie (česká verze) – dostupné z

64


http://europa.eu/youreurope/business/expanding-business/finding-businesspartners/index_cs.htm. Uskutečnění koupě podniku s jiţ zavedenou strukturou můţe být při rozšiřování podnikání uţitečné. Důleţitý odkaz  Převzetí podniku – Evropská unie (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/starting-business/taking-over/index_cs.htm. 3.3.2. Kontrola spojování podniků Protoţe fúzí můţe vzniknout nebo se posílit trţní síla, hospodářská soutěţ můţe být omezena nebo narušena. To můţe zvýšit spotřebitelské ceny, omezit výběr a utlumit inovace. Pokud roční obrat fúzujících společností překročí určité mezní hodnoty (procentní podíl celkového světového a evropského odbytu), musí být informována Evropská komise, aby mohla přezkoumat dopad spojení na hospodářskou soutěţ. Spojením podniků s niţším ročním obratem se zabývají vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěţ. Pravidla pro spojování podniků se vztahují na všechny společnosti, které podnikají v EU – ať uţ jsou usazeny v EU či mimo ni. Důleţité odkazy  Právní předpisy o fúzích (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/competition/mergers/legislation/legislation.html.  Proč se fúze zkoumají na úrovni EU? (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/competition/mergers/overview_en.html. 3.4. Podnikání za hranicemi EU Evropská unie je největším investorem a vývozcem zboţí a sluţeb na světě. Jejím strategickým cílem je zajistit, aby její hospodářství bylo otevřené a konkurenceschopné 65


v celosvětovém měřítku. 3.4.1. Mezinárodní obchodní politika Hlavním prvkem strategie EU pro růst a zaměstnanost je přístup jejích podniků na zahraniční trhy. Důleţité odkazy  Obchod (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/trade/index_en.htm.  Podnikání v globálním měřítku (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/international/index_cs.htm.  Obchod a konkurenceschopnost (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/trade/creating-opportunities/trade-topics/europeancompetitiveness/index_en.htm.  Strategie přístupu na trhy (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/trade/creating-opportunities/trade-topics/market-access/index_en.htm.  Prosazování evropského sousedství (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/international/promotingneighbourhood/index_en.htm. Pokud jde o mezinárodní obchod, spolupracuje EU úzce se Světovou obchodní organizací (WTO) a jinými mnohostrannými organizacemi. K jejím úkolům patří rovněţ dvoustranné obchodní dohody, spolupráce v oblasti právních předpisů, posuzování shody a také dohody o vzájemném uznávání a ochrana zájmů EU, pokud třetí země vytvářejí technické překáţky obchodu či v případě dumpingu. Důleţité odkazy  EU a WTO (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/trade/creatingopportunities/eu-and-wto/index_en.htm.  Bilaterální obchodní vztahy (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/trade/creating-opportunities/bilateral-relations/index_en.htm.  Obchodní pravidla a ochranné nástroje (anglická verze) – dostupné z 66


http://ec.europa.eu/trade/tackling-unfair-trade/index_en.htm.  Technické překáţky obchodu (anglická verze) – dostupné z http://trade.ec.europa.eu/doclib/cfm/doclib_section.cfm?sec=198.  Dohody o vzájemném uznávání (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/single-market-goods/international-aspects/mutualrecognition-agreement/index_en.htm. Na podporu většího zastoupení malých a středních podniků na trzích EU i v třetích zemích zahájila Evropská komise zvláštní projekt a zadala několik studií. Ty by měly zjistit současnou míru internacionalizace a také to, kde leţí překáţky a hnací síly přeshraničního rozšiřování, a doporučit politická opatření podporující větší internacionalizaci evropských malých a středních podniků. Důleţitý odkaz  Podpora internacionalizace malých a středních podniků (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/documents/internationalisation/.

3.4.2. Cla Jelikoţ EU je sama celní unií, podniky v EU nemusí provádět kontroly, ani platit cla, pokud posílají výrobky přes vnitřní hranice EU. Celní unie EU je proto zásadním prvkem fungování jednotného trhu. V celním kodexu Společenství jsou stanoveny postupy, které se vztahují na zboţí, jeţ je předmětem obchodu s třetími zeměmi. Tyto postupy jsou stejné ve všech členských státech. Dováţené a vyváţené zboţí je zařazeno adeklarováno podle kombinované nomenklatury EU. Jaké clo je třeba za daný výrobek zaplatit, mohou dovozci zjistit v sazebníku TARIC, integrovaném sazebníku EU, který obsahuje všechny celní sazby aopatření obchodní politiky a rovněţ informace o kvótách a preferenčních obchodních dohodách. Celní orgány mohou obchodníkům poskytnout informace o sazebním zařazení zboţí, které chtějí dováţet nebo 67


vyváţet (závazné informace o sazebním zařazení – BTI). Důleţité odkazy  Celní strategie (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/policy_issues/customs_strategy/index_en.ht m.  Celní kodex Společenství (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/procedural_aspects/general/community_cod e/index_en.htm.  Kombinovaná nomenklatura (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/customs_duties/tariff_aspects/combined_no menclature/index_en.htm.  Online databáze sazebníku: TARIC (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/customs_duties/tariff_aspects/customs_tarif f/index_en.htm.  Sazební zařazení zboţí: závazné informace o sazebním zařazení (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/customs_duties/tariff_aspects/classification _goods/index_en.htm. Rozvojové země mohou vyuţít bezcelní přístup na trh EU nebo sníţení sazeb v rámci systému všeobecných celních preferencí (GSP), jestliţe splňují určité mezinárodní ekologické a pracovní normy. Důleţitý odkaz  Systém všeobecných preferencí (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/trade/wider-agenda/development/generalised-system-ofpreferences/index_en.htm. Celní politika má chránit spotřebitele v EU před nebezpečnými výrobky, zejména padělky, a zjednodušit obchodní postupy ve prospěch podniků, které dodrţují předpisy. Počátkem roku2008 přijala EU rozhodnutí, jehoţ cílem je postupně automatizovat celní reţimy v Unii a vytvořit jedno správní místo pro veškeré přeshraniční zásilky zboţí v celé 68


Evropské unii. Důleţité odkazy  Elektronické celnictví (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/policy_issues/electronic_customs_initiative/ index_en.htm.  Usnadnění obchodu (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/policy_issues/trade_falicitation/index_en.ht m. Od 1. ledna 2011 se podle Dodatku o spolehlivosti a bezpečnosti k celnímu kodexu povinně pouţívají nové postupy. Tak se prostřednictvím celních kontrol zajistí náleţitá úroveň ochrany pro všechny výrobky dováţené a vyváţené z celního území EU. Důleţitý odkaz  Dodatek o spolehlivosti a bezpečnosti (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/ecip/security_amendment/index_en.htm. Firmy, které podnikají v zahraničí, potřebují vědět, jak jsou práva duševního vlastnictví chráněna v jiných zemích. Důleţitý odkaz  Ochrana práv duševního vlastnictví v EU (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/competing-through-innovation/protectingintellectual-property/index_cs.htm. 3.4.3. Zdroje informací Databáze o přístupu na trh poskytuje informace o světových sazebnících, celních předpisech a clech. Podniky mohou vyuţít rejstřík stíţností a oznámit Evropské komisi opatření omezující dovoz a investice na trzích mimo EU. Důleţité odkazy  Databáze informací o přístupu na trh (anglická verze) – dostupné z http://mkaccdb.eu.int/. 69


 Rejstřík stíţností (anglická verze) – dostupné z http://mkaccdb.eu.int/madb.barriers/complaint_home.htm. Evropská komise vyvinula řadu celních databází, které jsou spravovány ve spolupráci s celními a daňovými orgány členských států. Důleţitý odkaz  Celní databáze (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/common/databases/index_en.htm. Export helpdesk (asistenční sluţba pro otázky vývozu) pomáhá vývozcům v rozvojových zemích při vstupu na trh EU. Důleţitý odkaz  Export helpdesk (anglická verze) – dostupné z http://exporthelp.europa.eu/thdapp/index_en.html.

3.4.4. Programy EU vypracovala řadu programů na podporu přítomnosti společností z EU v jednotlivých regionech světa, a to rozvojem obchodní spolupráce. Důleţité odkazy  Brána do Japonska a Koreje (anglická verze) – dostupné z http://www.eugateway.eu/go.php?nID=22&page=Home.  PRO€INVEST (Afrika, karibská oblast a Tichomoří) (anglická verze) – dostupné z http://www.proinvest-eu.org/.  AL-Invest (Latinská Amerika) (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/europeaid/where/latin-america/regional-cooperation/alinvest/index_en.htm.  Program SWITCH Asia (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/europeaid/where/asia/regionalcooperation/environment/switch_en.htm. 70


 Středisko pro spolupráci EU – Japonsko: podnikatelské programy (anglická verze) – dostupné z http://www.eu-japan.eu/global/business-training.html. Clo 2013 je program, který má zlepšit spolupráci mezi celními správami členských států a Evropskou komisí a pomoci zemím EU dosáhnout snáze společných cílů, pokud jde o ochranu lidí a usnadnění obchodu. Důleţitý odkaz  Clo 2013 (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/cooperation_programmes/index_en.htm. 4. Výhody trhu EU Kaţdý podnik v EU můţe mít prospěch z obrovského evropského trhu: 27 zemí s více neţ 480 miliony spotřebitelů. Základním principem trhu EU je volný pohyb zboţí, který umoţňuje přepravovat a prodávat zboţí kdekoli v EU. Sloţité aodlišné vnitrostátní právní předpisy byly do jisté míry nahrazeny jedním souborem evropských pravidel. Díky tomu je nyní pro podniky obchodování v ostatních členských státech EU snazší a levnější. Trh EU se zboţím je jiţ vysoce integrovaný, dosud však existuje mnoho právních a administrativních překáţek, které nepříznivě ovlivňují obchod se sluţbami. K uvolnění nevyuţitého potenciálu trhů se sluţbami v EU byla prosinci 2006 přijata směrnice o sluţbách. Všechny členské státy EU ji musí plně provést do konce roku 2009. Podniky mohou však jiţ nyní předkládat nabídky pro veřejné zakázky v ostatních členských státech EU. Aby trh EU dobře fungoval, podniky musí dodrţovat určitá pravidla a soutěţit poctivě. Chování narušující hospodářskou soutěţ - například zneuţívání dominantního postavení, cenové dohody a neopodstatněná veřejná podpora - je zakázáno. 71


4.1. Prodej zboţí Díky jednotnému trhu mohou podniky ze všech členských států prodávat a nakupovat zboţí v celé Evropské unii. 4.1.1. Volný pohyb zboţí EU odstranila překáţky, které kdysi stály v cestě dovozu a vývozu, a podniky nyní mohou přepravovat a prodávat zboţí po celé Unii. Důleţité odkazy  Volný pohyb zboţí (články 34 aţ 36 Smlouvy o fungování EU) (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0047:020:cs:PDF.  Příručka k článkům Smlouvy o volném pohybu zboţí (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/single-market-goods/files/goods/docs/art3436/new_guide_en.pdf.  Vnitřní trh se zboţím (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/single-market-goods/index_cs.htm. 4.1.2. Omezení Členské státy EU mohou omezit volný pohyb zboţí pouze výjimečně, je-li to ve veřejném zájmu – například v zájmu ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti, ochrany ţivotního prostředí nebo spotřebitelů. Omezení musí být přiměřená. Volný pohyb zboţí můţe být omezen rovněţ v rámci preventivního opatření, jestliţe z vědeckých údajů vyplývá, ţe dané zboţí můţe představovat hrozbu pro člověka, zvířata, rostliny nebo ţivotní prostředí.

72


4.1.3. Nový právní rámec EU přijala nová pravidla k odstranění zbývajících překáţek volného pohybu zboţí, přičemţ toho hodlá dosáhnout: důslednějším prosazováním právních předpisů EU týkajících se trhu, lepšími pravidly pro dozor nad trhem, společným rámcem pro uvádění výrobků na trh, posílením důvěry v označení CE, dokonale fungujícím systémem vzájemného uznávání. Důleţitý odkaz  Nový právní rámec (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/single-market-goods/regulatory-policies-commonrules-for-products/new-legislative-framework/.

4.1.4. Harmonizace Protoţe rozdíly ve vnitrostátních technických předpisech mohou obchodu bránit, EU přijala harmonizační opatření pro řadu výrobků - především zboţí povaţované za potenciálně vysoce rizikové. Jedná se například o léčiva, vozidla, hračky, chemické látky, elektrická a mechanická zařízení a lékařské přístroje. Výrobky vyrobené v souladu s těmito předpisy mohou být uvedeny na trh v kterékoli zemi EU. Důleţitý odkaz  Výrobní odvětví (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/index_cs.htm. Od poloviny 80. let minulého století EU uplatňuje nový přístup k harmonizaci, jehoţ základem je normalizace. Právní předpisy EU, kterým se souhrnně říká směrnice nového přístupu, stanoví základní poţadavky na výrobky, jeţ mají být prodávány v EU. Výrobci pak sami tyto 73


základní poţadavky převádí na technické specifikace. Usnadňují jim to evropské normy (neboli harmonizované normy), kterých bylo dosud zveřejněno přibliţně 20000. U zboţí, které vyhovuje evropským normám, lze předpokládat, ţe splňuje základní poţadavky stanovené směrnicemi EU. Tyto normy jsou však dobrovolné a výrobci mohou dané poţadavky splnit pomocí jiných technických řešení. Harmonizované normy EU vypracovává Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI), jakmile je dosaţeno konsenzu mezi všemi zúčastněnými stranami (průmysl, orgány veřejné správy, spotřebitelé, organizace zaměřené na ochranu ţivotního prostředí, odborové svazy). Důleţité odkazy  Evropské normy (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/european-standards/index_cs.htm.  Harmonizované normy (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/european-standards/harmonised-standards/. Normalizace je strategickým nástrojem pro inovace a konkurenceschopnost. Cílem EU je zajistit, aby normy udrţovaly krok s novými poznatky, a vybízet zúčastněné strany (zejména malé podniky), aby se na normalizaci podílely. Důleţitý odkaz  Sdělení o normalizaci jakoţto hnací síle inovací (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0133:FIN:cs:PDF. Označení CE znamená, ţe výrobek splňuje všechny příslušné poţadavky EU. Členské státy EU nemohou omezovat přístup na trh výrobkům, které mají označení CE, ledaţe existují důkazy, ţe výrobek není v souladu s příslušnými předpisy. Důleţitý odkaz  74


 Rozhodnutí Rady EU o označení shody CE (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31993D0465:cs:HTML. 4.1.5. Vzájemné uznávání V odvětvích, v nichţ neproběhla harmonizace, se obchod opírá o zásadu vzájemného uznávání - výrobky legálně vyrobené nebo uvedené na trh v jedné zemi EU mohou být uvedeny na trh v ostatních zemích, i kdyţ nejsou zcela v souladu s technickými předpisy těchto zemí, například pokud jde o tvar, velikost, hmotnost, sloţení, označení nebo balení. To znamená, ţe podniky mohou obchodovat v celé EU, splňují-li odpovídající poţadavky ve své vlastní zemi. Důleţité odkazy  Vzájemné uznávání (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/single-market-goods/free-movement-nonharmonised-sectors/mutual-recognition/.  Nařízení, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování určitých vnitrostátních technických předpisů u výrobků zákonně uváděných na trh v jiném členském státě EU (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:218:0021:002:cs:PDF. 4.1.6. Kontaktní místa pro výrobky Aby byly podniky a orgány o uplatňování zásady vzájemného uznávání a souvisejících specifických vnitrostátních technických předpisech dobře informovány, byla v kaţdém členském státě zřízena kontaktní místa pro výrobky. Kontaktní místa pro výrobky musí v daném členském státě: informovat podniky a orgány o zvláštních technických předpisech, které se v daném státě vztahují na konkrétní typ výrobku v případě, ţe tento výrobek není regulován nebo normalizován na úrovní EU, poskytovat podnikům kontaktní údaje příslušných orgánů, které se zabývají 75


implementací daných technických předpisů, informovat podniky o případných opravných prostředcích, které je v daném státě moţné vyuţít, dojde-li mezi nimi a příslušným orgánem ke sporu.

Kontaktní místa pro výrobky musí odpovědět do pracovních 15 dnů od doručení ţádosti o informace a za poskytování informací nesmí účtovat poplatky. Důleţitý odkaz  Seznam všech kontaktních míst pro výrobky ve státech EU (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/intsub/a12/index.cfm?fuseaction=a12.menucontacts. 4.1.7. Zdroje informací Evropská komise připravila internetové stránky s informacemi o tom, jak podat stíţnost na členský stát EU kvůli jakémukoli opatření (právnímu nebo správnímu předpisu) nebo postupu, které nejsou slučitelné s ustanoveními nebo zásadami práva EU. Důleţitý odkaz  Uplatněte svá práva! (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/eu_law/your_rights/your_rights_cs.htm. 4.2. Poskytování sluţeb Svoboda usazování a volný pohyb sluţeb patří mezi hlavní zásady Evropské unie, kterými se řídí její jednotný trh se sluţbami. Tyto zásady podnikatelům v EU umoţňují, aby zaloţili podnik v kterékoli zemi EU nebo aby dočasně poskytovali sluţby přes hranice do jiných zemí EU, aniţ by tam zřídili provozovnu – například díky přeshraniční mobilitě, internetu atp. Důleţité odkazy

76


 Svoboda usazování (Smlouva o fungování EU: článek49 a následující články) (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0047:020:cs:PDF.  Volný pohyb sluţeb (Smlouva ofungování EU: článek56 a následující články) (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0047:020:cs:PDF.  Hlavní zásady upravující vnitřní trh se sluţbami (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/top_layer/services/index_en.htm.  Zahájení podnikání – Evropská unie (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/starting-business/setting-up/index_cs.htm. 4.2.1. Směrnice o sluţbách Chtějí-li podniky vyuţívat nebo poskytovat sluţby v ostatních členských státech EU, potýkají se dosud se sloţitými, zdlouhavými a z právního hlediska nejistými správními postupy. EU proto přijala právní předpis, který má zaručit jasnější a jednodušší rámce pro podnikání – směrnici o sluţbách. Směrnici musely všechny členské státy EU provést do konce roku 2009. Důleţitý odkaz  Směrnice o sluţbách (anglická verze) – dostupné z

http://ec.europa.eu/internal_market/services/services-dir/index_en.htm. Ve směrnici o sluţbách EU formulovala soubor pravidel zjednodušujících zavedení sluţeb a jejich přeshraničního poskytování. Směrnice rovněţ posiluje práva příjemců sluţeb. Všechny členské státy EU musely zjednodušit veškeré postupy a formality související s poskytováním sluţeb. Měly za povinnost vytvořit jednotná kontaktní místa, tzn. portály elektronické veřejné správy, kde mohou podniky získat veškeré potřebné informace a vyřídit všechny administrativní náleţitosti online. Důleţitý odkaz 77


 Jednotná kontaktní místa v jednotlivých zemích (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/eu-go/index_cs.htm. Členské státy EU musely dále zrušit povinnost ţádat o ta povolení, která byla zbytečná nebo nepřiměřená, odstranit diskriminační poţadavky vyplývající ze státní příslušnosti nebo místa bydliště a zrušit zvlášť omezující poţadavky – například testy hospodářské potřebnosti (jeţ vyţadují, aby podniky prováděly studie trhu a příslušným orgánům prokazovaly, ţe po jejich sluţbách existuje poptávka). Směrnice o sluţbách stanoví zásadu volného pohybu sluţeb – členské státy EU nemohou zahraničním poskytovatelům sluţeb ukládat diskriminační, zbytečné nebo nepřiměřené vnitrostátní poţadavky, například k získání povolení nebo vytvoření infrastruktury určitého typu. Ve výjimečných případech je dosud moţno uloţit určité poţadavky, jsou-li nezbytné kvůli ochraně veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, ochraně veřejného zdraví nebo ochraně ţivotního prostředí. Dále existují určité obecné odchylky od ustanovení o volném pohybu sluţeb, mezi něţ patří vysílání pracovníků do zahraničí a uznávání odborných kvalifikací. O těch správních poţadavcích, které je dosud moţno uloţit, budou podniky moci získat informace na jednotných kontaktních místech, kde také mohou vyřídit formality. Směrnice rovněţ posiluje práva příjemců sluţeb: Spotřebitelé a podniky by měli být schopni vyuţívat sluţeb poskytovatelů usazených v jiných členských státech EU, aniţ by potřebovali předchozí povolení nebo se museli potýkat s diskriminačními poţadavky kvůli státní příslušnosti nebo místu svého bydliště. Vnitrostátní orgány musí být schopny poskytovat obecné informace a pomoc ohledně práv spotřebitelů a zajistit postupy k případné nápravě.

78


Směrnice o sluţbách se vztahuje mimo jiné na: většinu regulovaných povolání (např. právní a daňové poradce, architekty, inţenýry, účetní, geodety), sluţby v oblasti stavebnictví, řemeslníky, sluţby pro podniky (např. údrţbu kanceláří, manaţerské poradenské sluţby, pořádání akcí, vymáhání pohledávek, reklamu a nábor pracovníků), obchodní činnosti (včetně maloobchodu a velkoobchodu se zboţím a sluţbami), sluţby v oblasti cestovního ruchu (např. sluţby cestovních kanceláří), sluţby pro volný čas (např. sluţby poskytované sportovními středisky a zábavními parky), sluţby v oblasti instalace a údrţby zařízení, informační sluţby (např. internetové portály, sluţby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur, zveřejňování, sluţby v oblasti programování), sluţby v oblasti ubytování a stravování (např. hotely, restaurace, sluţby společného stravování), sluţby v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, pronájem, včetně pronájmu vozidel a leasingových sluţeb, sluţby v oblasti nemovitostí, sluţby v oblasti certifikace a testování, sluţby pro domácnosti (např. úklidové sluţby, hlídání dětí nebo zahradnické sluţby). Mezi sluţby, na něţ se směrnice nevztahuje, patří: činnosti zcela regulované orgány EU: finanční sluţby, sluţby elektronických komunikací, sluţby v oblasti dopravy, zdravotní sluţby, sluţby agentur na zprostředkování dočasné práce, soukromé bezpečnostní sluţby, audiovizuální sluţby, hazardní hry, některé sociální sluţby, sluţby poskytované notáři a soudními vykonavateli (kteří jsou jmenováni úředním aktem vlády). Vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se těchto vyloučených sluţeb musí být v kaţdém případě v souladu s ostatními předpisy EU, zejména se svobodou usazování 79


a volným pohybem sluţeb, jak stanoví Smlouva o fungování EU. 4.3. Hospodářská soutěţ Hospodářská soutěţ je rozhodující pro hospodářský růst a je hlavním cílem politiky EU. Proto EU stanovila pravidla, která mají zaručit volnou a spravedlivou hospodářskou soutěţ na jejím trhu. Evropská komise odpovídá za to, aby hospodářská soutěţ nebyla narušena, a je oprávněna korigovat protisoutěţní chování. Důleţitý odkaz  Politika EU v oblasti hospodářské soutěţe (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/competition/index_en.html.

4.3.1. Antimonopolní opatření Antimonopolní pravidla společnostem zakazují uzavírat dohody, které omezují hospodářskou soutěţ, nebo zneuţívat dominantního postavení na trhu. Důleţitý odkaz  Antimonopolní opatření (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/competition/antitrust/overview_en.html. Dohody mezi dvěma či více podniky, které omezují hospodářskou soutěţ, jsou zakázány (článek101 Smlouvy o EU). Hospodářskou soutěţ například omezují kartely mezi konkurenty za účelem kontroly cen nebo rozdělení trhů. Důleţitý odkaz  Smlouva o fungování Evropské unie (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:115:0047:019:cs:PDF. Některé dohody se mohou ukázat jako prospěšné (podporují například technický pokrok nebo zlepšují distribuci), a mohou být proto povoleny. Existují dokonce blokové 80


výjimky pro určité kategorie – například výzkum a vývoj a převod technologií. Tyto dohody musí splňovat určité podmínky, aby byly slučitelné s pravidly hospodářské soutěţe v EU. Důleţitý odkaz  Kartely (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/competition/cartels/overview/index_en.cfm. Podniky s dominantním postavením na trhu nesmějí zneuţívat svého postavení (článek 102 Smlouvy o fungování EU). Příkladem zneuţívání je, pokud společnost prodává za neúměrné ceny k vytlačení konkurentů z trhu. Důleţitý odkaz  Smlouva o fungování Evropské unie (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:115:0047:019:cs:PDF. Evropská komise věnuje zvláštní pozornost stíţnostem, které v této oblasti podávají menší podniky. V rámci uplatňování opatření na ochranu hospodářské soutěţe můţe Komise provádět šetření a ukládat sankce. Můţe si vyţádat informace a provést nehlášené inspekce v prostorách podniků. Společnostem, které porušují antimonopolní pravidla EU, mohou být uloţeny pokuty a jsou vyzvány k tomu, aby od nesoutěţního chování upustily. Větší podniky, které se hodlají spojit, musí získat souhlas Evropské komise, a to bez ohledu na to, kde mají své hlavní sídlo, přičemţ rozhodujícím kritériem je rozsah jejich obchodní činnosti v EU. Fúze malých podniků obvykle nepodléhají kontrole EU, mohou se však na ně vztahovat vnitrostátní předpisy. Důleţité odkazy  Právní předpisy týkající se fúzí (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/competition/mergers/legislation/legislation.html.

81


 Spojení s jinou společností – Evropská unie (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/expanding-business/mergingcompany/index_cs.htm. 4.3.2. Státní podpora Členské státy EU někdy vyuţívají veřejné zdroje na podporu určitých hospodářských činností nebo k ochraně domácích výrobních odvětví. Tento druh státní podpory můţe některé podniky zvýhodnit, a tím narušit hospodářskou soutěţ. Smlouva o fungování EU proto obecně státní podporu zakazuje. Důleţitý odkaz  Smlouva o fungování Evropské unie (česká verze) – dostupné z http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:115:0047:019:cs:PDF. Výjimkou jsou podpory odůvodněné společným zájmem a Smlouva uvádí okolnosti, za nichţ je moţno státní podporu povolit. Evropská komise odpovídá za sledování této podpory a vyváţení příznivých a nepříznivých účinků na hospodářskou soutěţ. Důleţité odkazy  Právní předpisy týkající se státní podpory (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/competition/state_aid/legislation/legislation.html.  Kontrola státní podpory (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/competition/state_aid/overview/index_en.cfm. Společnosti mohou oznámit státní podporu, o níţ se domnívají, ţe byla protiprávně poskytnuta jejich konkurentům, a to pomocí formuláře stíţnosti. Důleţitý odkaz  Formulář stíţnosti (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/competition/forms/intro_en.html.

82


V průběhu let EU vypracovala pravidla pro blokové výjimky, která jednoznačně uvádějí, kdy se podpora povaţuje za opodstatněnou, a která členským státům EU umoţňují poskytnout určité druhy podpory, aniţ by je Komisi musely pokaţdé předem oznámit. Stávající pravidla byla nyní harmonizována a konsolidována v obecném nařízení o blokových výjimkách, které se vztahuje zejména na: malé podniky, regionální rozvoj, výzkum inovace, vzdělávání, zaměstnanost a rizikový kapitál, ochranu ţivotního prostředí a podporu podnikavosti. Důleţitý odkaz  Obecné nařízení o blokových výjimkách (anglická verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32008R080:en:NOT. Obecné nařízení o blokových výjimkách vládám usnadňuje poskytování podpory malým podnikům, a to zjednodušením pravidel a zvýšením prahové hodnoty – u veřejné podpory pod prahovou hodnotou se neočekává, ţe by mohla narušit hospodářskou soutěţ. Vychází z něj i dokument EU Small Business Act – členským státům umoţňuje pomoci malým podnikům v různých fázích jejich vývoje. Důleţité odkazy  Příručka o pravidlech Společenství ohledně udělování statní podpory malým a středním podnikům (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/competition/state_aid/studies_reports/sme_handbook.pdf.  Small Business Act pro Evropu (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/. Od roku 2005 EU vybízí členské státy, aby poskytovaly méně státních podpor a aby podpory byly cílenější. Posiluje se tak zaměstnanost a růst a pomáhá se tím zabraňovat selháním trhu, s nimiţ se potýkají malé podniky. Důleţitý odkaz  Reforma pravidel státní podpory (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/competition/state_aid/reform/archive.html.

83


4.4. Veřejné zakázky Zadávání veřejných zakázek je postup, v jehoţ rámci orgány veřejné správy (včetně vládních orgánů všech úrovní a státních agentur) nakupují zboţí a sluţby nebo zadávají práci. Tyto zakázky představují značný podíl na trhu EU a připadá na ně přibliţně 16% hrubého domácího produktu (HDP). 4.4.1. Zadávání veřejných zakázek v EU Společnosti se sídlem v jedné zemi EU se mohou ucházet o zakázky orgánů veřejné správy v ostatních členských státech v EU. Orgány v celé EU pouţívají při výběru dodavatelů harmonizované, transparentní postupy. Dokument s názvem Small Business Act pro Evropu dále rozvíjí opatření, která menším podnikům usnadňují ucházet se o veřejné zakázky za stejných podmínek jako jejich větší konkurenti. V současné době se připravuje přezkum směrnic o veřejných zakázkách. Návrh Komise se očekává koncem roku 2011. Důleţité odkazy  Aktualizace předpisů o veřejných zakázkách (anglická verze) – dostupné z

http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/modernising_rules/index_en.htm.  Veřejné zakázky (anglická verze) – dostupné z

http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/index_en.htm.  Zpřístupnění veřejných zakázek malým a středním podnikům (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment/publicprocurement/.  Small Business Act pro Evropu (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/.  Evropský kodex osvědčených postupů usnadňující přístup malých podniků k veřejným zakázkám (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/docs/sme_code_of_best_practices_ en.pdf. 84


EU podporuje předkládání nabídek online jako způsob, jak zjednodušit ţivot podnikům a ušetřit jim čas a prostředky. Po zhodnocení toho, jaký byl v oblasti zavádění elektronického zadávání zakázek učiněn pokrok, Evropská komise zjišťovala, jak v Evropě jejich vyuţívání rozšířit. V rámci konzultace sbírala podněty k vytvoření ambiciozní a zároveň realistické politiky. Důleţité odkazy  Zelená kniha o elektronickém zadávání veřejných zakázek (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2010/e-procurement/greenpaper_cs.pdf.  Elektronické zadávání veřejných zakázek (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/e-procurement/index_en.htm.  Akční plán pro elektronické zadávání veřejných zakázek (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/docs/eprocurement/actionplan/acti onplan_cs.pdf. e-CERTIS je bezplatný elektronický informační systém pro podniky a zadavatele, který jim pomáhá orientovat se v osvědčeních a potvrzeních, která jsou často poţadována v rámci postupu zadávání veřejných zakázek. Důleţitý odkaz  e-CERTIS (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/markt/ecertis/login.do. Na veřejné zakázky překračující určitou hodnotu se uplatňují dvě evropské směrnice: první z nich se týká smluv na stavební práce, dodávky a sluţby, druhá postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodohospodářství, energetiky, dopravy a poštovních sluţeb. Důleţité odkazy  Směrnice o zadávání zakázek v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních sluţeb (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004L0017:cs:HTML.

85


 Směrnice o postupech při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a sluţby (anglická verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2004:134:0114:024:en:PDF. Směrnice se vztahují na zakázky přesahující určitou hodnotu: v případě stavebních prací je to 5 000 000 eur, u dodávek a sluţeb je to částka 130 000 eur pro ústřední vládní orgány, 200 000 eur pro orgány na niţší úrovni a 400 000 eur pro subjekty působící v odvětví vodohospodářství, energetiky, dopravy a poštovních sluţeb. V zájmu průhlednosti jsou veškeré výzvy k předkládání nabídek přesahující příslušné prahové hodnoty zveřejněny v Úředním věstníku EU a jsou dostupné zdarma prostřednictvím internetových stránek Tenders Electronic Daily (TED). Důleţitý odkaz  Tenders Electronic Daily (TED) (česká verze) – dostupné z http://ted.europa.eu/TED/main/HomePage.do. Evropské právní předpisy podnikům zaručují rovnocenné právní prostředky ke zjednání nápravy v případě, ţe orgány zadávající veřejné zakázky poruší pravidla. Důleţitý odkaz  Prostředky právní nápravy (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/infringements/remedies/index_en.h tm. V některých oblastech existují zvláštní pravidla upravující veřejné zakázky. Jedná se o zakázky v těchto oblastech: Zakázky v oblasti obrany dosud velkou měrou podléhají vnitrostátním právním předpisům. Cílem EU je vytvořit trh EU s vojenským materiálem a současně chránit bezpečnostní zájmy jednotlivých členských států. V případě zakázek na sluţby obecného zájmu (např. energetika, telekomunikace,

86


doprava, rozhlas a televize, poštovní sluţby, školy, zdravotní a sociální sluţby) EU vypracovává společná pravidla s cílem zvýšit konkurenceschopnost a současně zachovat rozmanitost vnitrostátních systémů. Důleţité odkazy  Obrana – zakázky (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/rules/defence_procurement/index_ en.htm.  Sluţby obecného zájmu (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/top_layer/services/general-interest/index_en.htm. Partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou stále častější při provozování, budování a obnově infrastruktury a při poskytování sluţeb. Fungují v různých odvětvích (doprava, veřejné zdraví, vzdělávání, národní bezpečnost, vodní hospodářství a zásobování vodou a elektřinou). Cílem EU je zajistit pro partnerství veřejného a soukromého sektoru dobře fungující hospodářskou soutěţ a správné pouţívání pravidel při výběru soukromých partnerů. Důleţitý odkaz  Partnerství veřejného a soukromého sektoru (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/partnerships/publicprivate/index_en.htm. Tím, ţe orgány veřejné správy berou při zadávání veřejných zakázek v úvahu environmentální faktory, mohou podnítit účast podniků na vývoji ekologických výrobků, sluţeb a technologií. Důleţitý odkaz  Veřejné zakázky z oblasti ochrany ţivotního prostředí v Evropě (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/gpp/index_en.htm. 4.4.2. Mezinárodní předpisy EU dodrţuje dohodu Světové obchodní organizace (WTO) o spravedlivé hospodářské 87


soutěţi v oblasti veřejných zakázek. Tato dohoda, známá jako dohoda o vládních zakázkách (GPA), má 39členů, z toho 27 členských států EU. Dohoda zakazuje diskriminaci při zadávání veřejných zakázek a stanoví procesní pravidla. Důleţitý odkaz  Dohoda o vládních zakázkách (anglická verze) – dostupné z http://www.wto.org/english/tratop_e/gproc_e/gp_gpa_e.htm. 4.4.3. Zdroje informací Portál SIMAP poskytuje informace o předkládání nabídek pro veřejné zakázky v EU a zajišťuje volný přístup k databázi Tenders Electronic Daily (TED), která obsahuje podrobné údaje o evropských zakázkách vysoké hodnoty zveřejněných v Úředním věstníku EU. Prostřednictvím SIMAP lze získat přístup rovněţ k vnitrostátním databázím veřejných zakázek. Důleţité odkazy  SIMAP (anglická verze) – dostupné z http://simap.europa.eu/index_en.htm.  Tenders Electronic Daily (TED) (česká verze) – dostupné z http://ted.europa.eu/TED/main/HomePage.do. Evropská komise rovněţ zadává veřejné zakázky v souladu se svými činnostmi. Důleţitý odkaz  Evropská komise – veřejné zakázky (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/contracts_grants/index_cs.htm.

5. Inovace Inovace jsou klíčem ke konkurenceschopnosti, zejména na dnešních globálních trzích. Nové poznatky nepřináší pouze výzkum a technologie, ale i nová řešení v marketingu a řízení - od reklamy na krabicích od pizzy, lepší sledování elektrického odpadu po nové způsoby sledování chování spotřebitelů a efektivnější organizaci podnikání.

88


Aby si evropské podniky udrţely svou konkurenceschopnost, musí být vynalézavější a investovat více do inovací, výzkumu a technologického rozvoje. Budou pak moci přizpůsobit své obchodní modely globálnímu hospodářství abudou lépe připraveny na vývoj nových výrobků a sluţeb a na jejich prodej. Padělání a pirátství připravuje autory a vynálezce o odměnu, která jim náleţí. Duševní vlastnictví, které zahrnuje všechny formy průmyslových inovací, ale i autorská práva na programové vybavení a umělecká díla, musí být v zájmu podpory inovací chráněno. 5.1. Zkušenosti odjinud K tomu, aby se podniky rozvíjely a neztratily konkurenceschopnost, jsou nutné nové nápady a poznatky. Vedle technických inovací jsou zapotřebí i nové přístupy k řízení podniků a marketingu. Členské státy EU musí společně budovat znalostní ekonomiku, která se nebrání inovacím. Důleţité odkazy  Sdělení o výzkumu a inovacích (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2005:0488:FIN:cs:PDF.  Inovace (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/index_cs.htm. 5.1.1. Získávání poznatků Vzdělání by mělo zajistit dovednosti, které jsou nutné pro podnikání ve společnosti zaměřené na inovace – gramotnost, znalost přírodních věd, matematické dovednosti, schopnost pracovat s digitálními technologiemi, jazyky, sociální a kulturní dovednosti. Podmínkou jejich získávání je ochota učit se novým věcem. EU pomáhá modernizovat vzdělávací systémy ve všech členských státech, aby byla výuka těchto dovedností zajištěna. Důleţitý odkaz 89


 Sdělení o inovační strategii pro EU (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0502:FIN:cs:PDF. Aby akademický výzkum odpovídal potřebám podnikatelů, EU podporuje strategická partnerství mezi vysokými školami a podniky. Vytvářet partnerství v oblasti vědy, obchodu a vzdělávání je úlohou Evropského inovačního a technologického institutu. Důleţitý odkaz  Evropský inovační a technologický institut (anglická verze) – dostupné z http://eit.europa.eu/. 5.1.2. Předávání poznatků Ke zvýšení konkurenceschopnosti EU je rovněţ důleţité předávání poznatků. Sdílení know-how s podniky a odborníky je zvlášť důleţité pro malé podniky, které nemají prostředky pro rozvoj formálních partnerství. 5.1.3. Zdroje informací Europe INNOVA je laboratoř pro rozvoj a testování nových nástrojů vhodných k podpoře inovace. Hlavním cílem je zde pomoci podnikům inovovat rychleji a účinněji. Laboratoř podporují jak veřejné, tak soukromé subjekty, jako jsou např. inovační agentury, střediska pro převod technologií, podnikatelské inkubátory, finanční zprostředkovatelé, klastry. Důleţitý odkaz  Europe INNOVA (anglická verze) – dostupné z http://www.europeinnova.eu/web/guest;jsessionid=C1102E2976C9AF92C2EFA0ABCB39A824.

90


V rámci iniciativy Europe INNOVA byla zaloţena učební platforma pro výměnu a rozvoj nových nápadů, osvědčených metod a poznatků v těchto oblastech: nadnárodní spolupráce klastrů, sluţby zaloţené na znalostech, eko-inovace. Tyto projekty vyvíjí a testují nové sluţby na podporu inovací pro malé a střední podniky a jsou realizovány prostřednictvím Evropských platforem pro inovace. Důleţité odkazy  Inovační platforma pro sluţby zaloţené na znalostech (anglická verze) – dostupné z http://www.europe-innova.eu/web/guest/innovation-in-services/kis-innovationplatform/about.  Inovační platforma pro klastry (anglická verze) – dostupné z http://www.europeinnova.eu/web/guest/cluster-cooperation/cluster-innovationplatform;jsessionid=823B0142FA6BF9704E2EDA013B054F9C.  Platforma pro eko-inovace (anglická verze) – dostupné z http://www.europeinnova.eu/web/guest/eco-innovation/eco-innovationplatform;jsessionid=823B0142FA6BF9704E2EDA013B054F9C. Dalšími účinnými nástroji iniciativy Europe INNOVA jsou: Sledování inovací v odvětvích (Sectoral Innovation Watch) – analyzuje se míra inovace v jednotlivých sektorech a příslušné trendy. Výsledky se vyuţívají při tvorbě politiky na regionální, vnitrostátní i evropské úrovni. Evropské centrum pro klastry – poskytuje informace o regionálních klastrech, vnitrostátních i regionálních politikách a programech na klastry zaměřených a informace o potenciálu, který mohou klastry společnostem nabídnout. Centrum pro eko-inovace – zajišťuje statistické údaje a informace o nových trendech a podnikatelských příleţitostech v oblasti eko-inovací. IMP³rove partnership – umoţňuje malým a středním podnikům otestovat si internetovým nástrojem výkon inovačního řízení a zjistit slabá místa. 91


TAKE IT UP action – online archiv nástrojů a sluţeb iniciativy Europe INNOVA zaměřených na podporu inovací. Důleţité odkazy  Sledování inovací v odvětvích (anglická verze) – dostupné z http://www.europeinnova.eu/web/guest/sectoral-innovationwatch/about;jsessionid=823B0142FA6BF9704E2EDA013B054F9C.  Evropské středisko pro sledování klastrů (anglická verze) – dostupné z http://www.europe-innova.eu/web/guest/eu-clusterobservatory/overview;jsessionid=823B0142FA6BF9704E2EDA013B054F9C.  Centrum pro eko-inovace (anglická verze) – dostupné z http://www.europeinnova.eu/web/guest/eco-innovationobservatory/overview;jsessionid=823B0142FA6BF9704E2EDA013B054F9C.  IMP³rove: Posílení inovační účinnosti v Evropě (anglická verze) – dostupné z http://www.europe-innova.eu/web/guest/innovationmanagement/about;jsessionid=823B0142FA6BF9704E2EDA013B054F9C.  TAKÉ IT UP (anglická verze) – dostupné z http://www.europeinnova.eu/web/guest/novel-tools-services/take-it-up/about. PRO INNO Europe ® je kontaktním místem pro oblast analýzy a rozvoje inovační politiky v Evropě uplatňováním osvědčených postupů. Jeho cílem je pomoci evropským podnikům zavádět inovace rychleji a lépe a optimalizovat a vyuţít komplementarity různých evropských opatření na podporu inovací. Důleţitý odkaz  PRO INNO Europe (anglická verze) – dostupné z http://www.proinno-europe.eu/. Dále uvedená internetová stránka s referenčními dokumenty týkajícími se průmyslových inovací uvádí seznam klíčových dokumentů z této oblasti. Důleţitý odkaz  Referenční dokumenty o průmyslových inovacích (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/documents/index_en.htm. 92


5.1.4. Programy Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) usnadňuje přístup k financování

inovačních

projektů

a

poskytuje

podpůrné

sluţby

pro

podnikání.

Na období2007-2013 má rozpočet 3,621 miliardy eur. Důleţitý odkaz  Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/cip/index_cs.htm.

5.2. Výzkum Výzkum pomáhá zvyšovat hospodářský růst, vytvářet větší počet kvalitnějších pracovních míst a posiluje konkurenceschopnost EU v globální ekonomice. EU vybízí k investicím do výzkumu a technologického rozvoje (VTR) a aktivně je podporuje ve vybraných oblastech. Do roku 2020 si stanovila cíl investovat do výzkumu 3% svého hrubého domácího produktu. Investice nicméně stagnují ve výši přibliţně 1,84% (od roku 2005) v porovnání s více neţ 2,5% v USA a 3% v Japonsku. Důleţitý odkaz  Investice do evropského výzkumu. Cíl: 3% HDP (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/invest-in-research/index_en.htm. Evropská unie podporuje investice do výzkumu a inovace svým integrovaným akčním plánem z roku 2005. Podporuje podniky vytvářením klastrů a sítí k posílení spolupráce a předávání know-how mezi nimi a výzkumnými subjekty. Důleţité odkazy  Sdělení o výzkumu a inovacích (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2005:0488:FIN:cs:PDF.

93


 Inovacemi k větší konkurenceschopnosti Evropské unie (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/competing-through-innovation/sharing-newideas/index_cs.htm. Jednou z priorit EU je vytvoření Evropského výzkumného prostoru – přeshraniční výzkumné zóny, v níţ bude moţno lépe vyuţívat vědecké zdroje. Ačkoli tento projekt narazil na překáţky ze strany členských států, je pro EU i nadále prioritou. V roce2007 byla zahájena veřejná konzultace s cílem projekt znovu oţivit. Důleţité odkazy  Evropský výzkumný prostor (EVP) (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/research/era/index_en.htm.  Veřejná konzultace k Evropskému výzkumnému prostoru (česká verze) – dostupné z http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0161:FIN:cs:PDF.  Výsledky veřejné konzultace (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/research/era/pdf/era-public-consultation-results_en.pdf. Komise zahájila svou zásadní iniciativu „Unie inovací―. Cílem této iniciativy je zlepšit podmínky a přístup k financování výzkumu a inovací v Evropě, a zajistit tak, aby byly inovační nápady převáděny do praxe jako výrobky a sluţby vytvářející růst a pracovní místa. Důleţité odkazy  Unie inovací (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/research/innovationunion/index_en.cfm.  Stěţejní iniciativa strategie Evropa 2020 – Unie inovací (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2011:132:0039:01:cs:HTML. 5.2.1. Zdroje informací Informace o moţnostech financování činnosti zaměřené na výzkum a vývoj v rámci výzkumných programů EU poskytuje malým a středním podnikům Techweb pro MSP. Důleţitý odkaz 94


 Techweb pro malé a střední podniky (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/research/sme-techweb/index_en.cfm.

5.2.2. Programy Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj zastřešuje veškeré iniciativy EU související s výzkumem a na období 2007-13 disponuje rozpočtem okolo 50 miliard eur. V části nazvané Spolupráce směřuje nejméně 15 % do malých a středních podniků. Na projekty evropského rozměru – tj. takové, do kterých se zapojuje více členských států – jsou k dispozici granty. V nejobecnější rovině se rámcový program zaměřuje na tyto oblasti: spolupráce, nové myšlenky, lidské zdroje, výzkumné kapacity a jaderný výzkum. Kaţdá z nich má vlastní program na podporu vědecké excelence v EU. Důleţité odkazy  Sedmý rámcový program pro výzkum (7. RP) (anglická verze) – dostupné z http://cordis.europa.eu/fp7/home_en.html.  FP7: Spolupráce (anglická verze) – dostupné z http://cordis.europa.eu/fp7/cooperation/home_en.html.  FP7: Myšlenky (anglická verze) – dostupné z http://cordis.europa.eu/fp7/ideas/home_en.html.  FP7: Lidé (anglická verze) – dostupné z http://cordis.europa.eu/fp7/people/home_en.html.  FP7: Kapacity (anglická verze) – dostupné z http://cordis.europa.eu/fp7/capacities/home_en.html.  Sedmý rámcový program Euratomu v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007–2011) (anglická verze) – dostupné z http://cordis.europa.eu/fp7/euratom/home_en.html. Informační sluţba Společenství pro výzkum a vývoj (CORDIS) poskytuje aktuální informace o výzkumu v EU a o tom, jak se 7. RP účastnit. 95


Důleţité odkazy  Informační sluţba Společenství pro výzkum a vývoj (CORDIS) (anglická verze) – dostupné z http://cordis.europa.eu/home_en.html.  Účast na 7.RP (anglická verze) – dostupné z http://cordis.europa.eu/fp7/participate_en.html. Program Eurostars pomáhá malým podnikům získat přístup k finančním prostředkům na mezinárodní výzkumné projekty. Důleţitý odkaz  Program Eurostars (anglická verze) – dostupné z http://www.eurostars-eureka.eu/.

5.3. Duševní vlastnictví Způsoby, kterými podniky mohou chránit své duševní vlastnictví: práva duševního vlastnictví – sem patří patenty, uţitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky, odrůdová práva, konstrukční zapojení integrovaných obvodů a zeměpisná označení, která je nutno zapsat v kaţdé jednotlivé zemi EU (vzory a ochranné známky mohou být téţ registrovány na úrovni EU), Důleţitý odkaz  Průmyslové vlastnictví (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/indprop/index_en.htm. autorská práva, která se vztahují na původní literární a umělecká díla, hudební díla, televizní vysílání, programové vybavení, databáze, produkty reklamy a multimédia. Jsou udělována automaticky, aniţ by byl nutný formální zápis, Důleţitý odkaz  Autorské právo a práva příbuzná (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/copyright/index_en.htm.

96


obchodní strategie – například obchodní tajemství, dohody o důvěrnosti údajů nebo rychlá výroba. Důleţité odkazy  Obchodní tajemství (anglická verze) – dostupné z http://www.wipo.int/sme/en/ip_business/trade_secrets/trade_secrets.htm.  Dohody o důvěrnosti údajů (anglická verze) – dostupné z http://www.iprhelpdesk.eu/glossary/c.  Podstata duševního vlastnictví – Světová organizace duševního vlastnictví (anglická verze) – dostupné z http://www.wipo.int/freepublications/en/intproperty/895/wipo_pub_895.pdf. Patenty jsou udělovány národními patentovými úřady. Neexistuje jednotný patent, který by zaručoval ochranu v celé EU. Jednotná ţádost o evropský patent Evropského patentového úřadu (EPO) poskytuje vnitrostátní ochranu v těch evropských zemích, které jsou členy EPO a které si ţadatel zvolí. Mezinárodní přihlášku zjednodušuje Smlouva o patentové spolupráci. Postup podávání mezinárodní přihlášky zjednodušuje Smlouva o patentové spolupráci. Důleţité odkazy  Evropský patentový úřad – Přihlášky (anglická verze) – dostupné z http://www.epo.org/applying.html.  PCT – Mezinárodní patentová přihláška (anglická verze) – dostupné z http://www.wipo.int/pct/en/.  Podávání vnitrostátních přihlášek v zemích EU (anglická verze) – dostupné z http://www.innovaccess.eu/home.html.  Zdokonalování patentového systému v Evropě (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/indprop/patent/index_en.htm. EU je odhodlána prosazovat práva duševního vlastnictví a bojovat proti padělání a nedovolenému napodobování produktů, jeţ nyní dosáhlo alarmujících rozměrů s významnými důsledky pro inovace, růst, zaměstnanost a zdraví a bezpečnost spotřebitelů. V závislosti na legislativě daného státu a zdroji padělků se mohou orgány obracet na celní 97


úřady, subjekty pro dozor nad trhem (které sledují dodrţování obchodních norem), policii nebo úřady pro průmyslové vlastnictví. Důleţité odkazy  Politické iniciativy zaměřené na dodrţování práv duševního vlastnictví (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/internal_market/iprenforcement/index_en.htm.  Celní ochrana proti padělání a pirátství (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/customs_controls/counterfeit_piracy/right_ holders/index_en.htm. Práva duševního vlastnictví jsou zatím chráněna spíše vnitrostátními právními předpisy neţ právními předpisy EU. Jejich obhajoba v jednotlivých členských státech EU můţe být sloţitá a nákladná, proto je ţádoucí další harmonizace. Práva duševního vlastnictví jsou upravena mezinárodními úmluvami v rámci Světové obchodní organizace a Světové organizace duševního vlastnictví. Důleţitý odkaz  Světová organizace duševního vlastnictví (anglická verze) – dostupné z http://www.wipo.int/portal/index.html.en. 5.3.1. Zdroje informací Internetové stránky InnovAccess poskytují centralizované informace o právních předpisech, postupech zápisu na vnitrostátní úrovni a podpůrných opatřeních na vnitrostátní úrovni. Důleţitý odkaz  InnovAccess (anglická verze) – dostupné z http://www.innovaccess.eu/home.html. Další odkazy na online zdroje informací poskytují stránky Evropské komise. Důleţitý odkaz

98


 Katalog internetových nástrojů pro podniky (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/intellectual-propertyrights/catalogue-online-tools/index_en.htm. 6. Odpovědné podnikání Právní povinnosti podniků vůči ţivotnímu prostředí a zaměstnancům jsou součástí jejich odpovědnosti a podniky musí regulovat širší dopad svých činností: Ţivotní prostředí - Podniky musí hrát hlavní úlohu při omezování znečišťování a boji proti změně klimatu, a to sniţováním emisí skleníkových plynů, efektivním hospodařením s odpady a odpovědným vyuţíváním přírodních zdrojů. Chovat se ekologicky se můţe zdát z krátkodobého hlediska nákladné, v dlouhodobějším horizontu to však můţe být pro podnikání přínosné. Můţe se tak zvýšit konkurenceschopnost, inovace a mohou se vytvořit nové trhy. Zaměstnanci - Podniky mají povinnosti v oblasti pracovního práva a organizace práce. Mají právní povinnost zamezit diskriminaci v práci, zajistit, aby se všem zaměstnancům (muţům i ţenám, místním i pracovníkům ze zahraničí) dostalo rovného zacházení, a zaručit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků ve všech ohledech souvisejících s prací. Kvalitu pracoviště rovněţ zvyšuje podpora celoţivotního učení a sociálního dialogu. Dobrovolná opatření - Všechny podniky musí dodrţovat pravidla stanovená zákonem, avšak prozíravé společnosti mohou vypracovat environmentální a sociální strategie, které přesahují minimální poţadavky. Tento přístup zvyšuje konkurenceschopnost, přispívá k udrţitelnosti činnosti podniku a z dlouhodobého hlediska pomáhá dosáhnout hospodářského úspěchu. 6.1. Ţivotní prostředí Provoz podniků má výrazný dopad na ţivotní prostředí a podniky musí dodrţovat předpisy EU týkající se ţivotního prostředí v mnoha oblastech, jako je kvalita ovzduší, nakládání s chemikáliemi nebo odpady.Důleţitý odkaz

99

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ  Právní předpisy EU z oblasti ochrany ţivotního prostředí důleţité pro malé a střední

podniky (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/sme/legislation/legislation_en.htm. Sniţování znečištění, boji proti změně klimatu, zachování biologické rozmanitosti a rozumnější vyuţívání přírodních zdrojů jsou součástí odpovědného přístupu k podnikání. Tyto oblasti jsou zároveň prioritami šestého akčního programu EU pro ţivotní prostředí. Důleţitý odkaz  Šestý akční programu EU pro ţivotní prostředí (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/newprg/index.htm. Příspěvek k udrţitelnému rozvoji lze povaţovat za investici, která můţe být pro váš podnik dlouhodobě přínosná. Dodrţování předpisů v oblasti ţivotního prostředí pomáhá rovněţ vytvářet nové trhy pro výrobky šetrné k ţivotnímu prostředí a podněcuje výzkum a inovace. Důleţitý odkaz  Udrţitelný rozvoj, změna klimatu a konkurenceschopnost (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sustainable-business/index_en.htm. Politika EU v oblasti ţivotního prostředí vychází ze dvou základních zásad: zásada obezřetnosti – pokud činnost nebo politika ohroţuje ţivotní prostředí nebo lidské zdraví, přijímají se urychlená opatření, zásada znečišťovatel platí - znečišťovatel odpovídá za předcházení škodám na ţivotním prostředí a za jejich nápravu. Důleţité odkazy  Zásada obezřetnosti (anglická verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2000:0001:FIN:en:PDF.  Odpovědnost za ţivotní prostředí (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/legal/liability/index.htm.

100


Podniky v EU musí v oblasti ochrany ţivotního prostředí splňovat určité poţadavky, které jsou podrobněji rozebrány v následujícím textu. 6.1.1. Systém obchodování s emisemi EU zavedla systém obchodování s emisemi s cílem hospodárným způsobem sníţit emise skleníkových plynů. Systém se vztahuje například na elektrárny, spalovny, ropné rafinérie, ţelezárny a ocelárny, cementárny, sklárny, vápenky, cihelny, keramičky, celulózky a papírny a další dřevozpracující podniky. Jejich provozovatelé jsou povinni monitorovat a hlásit mnoţství emisí skleníkových plynů. Za kaţdou tunu vypuštěného skleníkového plynu musí odevzdat tzv. povolenku. Celkový počet povolenek v systému je pevně stanoven a průběţně se sniţuje. Právě to má zaručit, ţe se mnoţství vypuštěných emisí skutečně sníţí. Určitá část povolenek se provozovatelům udělí bezplatně a další si mohou zakoupit na aukcích od jiných účastníků systému. Provozovatelé mohou: své povolenky buď vyuţít (tj. odevzdat podle mnoţství emisí, které jejich podnik vypustí), nebo přijmout opatření, kterými mnoţství emisí sníţí. Pokud se jim to podaří, mohou přebytek povolenek prodat ostatním účastníkům systému, kteří je potřebují na pokrytí vlastních emisí. Tento způsob zaručuje, ţe sniţování emisí probíhá tam, kde jsou nejlevnější. V roce 2009 se evropské zákonodárné orgány rozhodly systém zdokonalit následujícími opatřeními: centralizace stanovování celkového mnoţství vydávaných povolenek, aukce jako primární způsob přidělování povolenek, zavedení celoevropských pravidel pro bezplatné přidělování povolenek, zahrnutí dalších skleníkových plynů a dalších odvětví do systému. 101


Důleţitý odkaz  Systém EU pro obchod s emisemi (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/clima/policies/ets/index_en.htm. 6.1.2. Nakládání s odpady Společnosti musí dodrţovat předpisy o předcházení vzniku odpadu, o jeho recyklaci a opakovaném pouţití. Důleţitý odkaz  Odpad (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/waste/index.htm. 6.1.3. Ekodesign energetických spotřebičů Energetickou účinnost je nutno vzít v úvahu jiţ v počáteční fázi konstrukčního návrhu výrobku. EU přijala právní předpisy, které vyţadují, aby energetické spotřebiče, a zejména spotřebiče, u kterých lze dosáhnout vysokých úspor energie (například elektrické a elektronické přístroje a tepelná zařízení) byly navrhovány tak, aby byly energeticky účinnější. Důleţitý odkaz  Ekodesign energetických spotřebičů (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/energy/efficiency/ecodesign/eco_design_en.htm.

6.1.4. REACH Cílem iniciativy REACH je, aby nejnebezpečnější chemické látky byly nahrazeny bezpečnějšími alternativami. Podniky musí nyní prokazovat, ţe látky, které vyrábí nebo pouţívají, jsou bezpečné. REACH ukládá povinnosti všem podnikům, které chemikálie vyrábějí nebo pouţívají. Důleţité odkazy 102


 REACH – přehled (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/chemicals/reach/reach_intro.htm.  Pokyny Evropské agentury pro chemické látky (anglická verze) – dostupné z http://echa.europa.eu/web/guest/support/guidance-on-reach-and-clp-implementation.  Centrum REACH (anglická verze) – dostupné z http://www.reachcentrum.eu/. 6.1.5. Integrovaná prevence a omezování znečištění Integrovaná prevence a omezování znečištění ((IPPC) se týká podniků z oblasti energetiky, kovoprůmyslu, zpracování nerostů, nakládání s odpady, z chemického průmyslu a z oblasti chovu hospodářských zvířat. Podniky větší neţ stanovený limit musí ke své činnosti ţádat o povolení a plnit určitá kritéria ohledně prevence znečištění, energetické účinnosti a odstraňování odpadu (tzv. kritéria nejlepší dostupné technologie). Povolení udělují vnitrostátní orgány. Důleţité odkazy  Nejlepší dostupné technologie (anglická verze) – dostupné z http://eippcb.jrc.es/reference/.  Směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:334:0017:011:cs:PDF.

6.1.6. Nad rámec poţadavků Podniky mají volnost, chtějí-li plnit přísnější normy, neţ jak stanoví právní předpisy. Důleţitý odkaz  Směrem k udrţitelnosti – Evropská unie (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/doing-business-responsibly/taking-sustainabilityfurther/index_cs.htm.

103


6.1.7. Programy Program LIFE+ podporuje projekty z oblasti ochrany ţivotního prostředí a ochrany přírody. V rámci tohoto programu, jehoţ rozpočet na období 2007-2013 činí 2,1 miliardy eur, jsou spolufinancovány projekty ochrany ţivotního prostředí ze tří okruhů: příroda a biologická rozmanitost, politika a správa v oblasti ochrany ţivotního prostředí, informace a komunikace. Důleţité odkazy  Program LIFE+ (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/life/funding/lifeplus.htm.  LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/life/funding/lifeplus/components/component_nat.htm.  LIFE+ Politika a správa v oblasti ţivotního prostředí (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/life/funding/lifeplus/components/component_env.htm.  LIFE+ Informovanost a komunikace (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/life/funding/lifeplus/components/component_info.htm. Program na pomoc při dosahování souladu s právními předpisy v oblasti ţivotního prostředí je zaměřen na malé podniky, zejména mikropodniky, kterým často chybí prostředky a odborné znalosti k pochopení dopadů na ţivotní prostředí a k tomu, aby se jimi zabývaly. Program pomáhá se zajišťováním prostředků, informací a nástrojů nezbytných k tomu, aby činnost podniků byla ekologická. Ke zlepšení jejich výsledků v oblasti ochrany ţivotního prostředí jsou k dispozici finanční prostředky z různých zdrojů. Důleţité odkazy  Program na pomoc při dosahování souladu s právními předpisy v oblasti ţivotního prostředí (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/sme/index_en.htm.  Program SME (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/sme/programme/programme_en.htm.

104


6.2. Sociální oblast Protoţe lisabonská strategie EU zavazuje nejen k vytváření více pracovních příleţitostí, nýbrţ také lepších pracovních míst, EU od podniků vyţaduje, aby dodrţovaly celou řadu předpisů v sociální oblasti přispívajících k udrţitelnému rozvoji.

6.2.1. Nediskriminace Občané EU mají právo pracovat kdekoli v EU a zaměstnavatelé nesmějí diskriminovat osoby z ostatních členských států EU při přijímání zaměstnanců, propouštění nadbytečných zaměstnanců nebo v souvislosti s jinými pracovními podmínkami. Právo EU zakazuje zaměstnavatelům diskriminovat pracovníky kvůli pohlaví, rase nebo etnickému původu, náboţenství nebo víře, zdravotnímu postiţení, věku nebo sexuální orientaci. Zaměstnavatelé dále musí zajistit přiměřenou úpravu pro pracovníky se zdravotním postiţením. Důleţité odkazy  Nediskriminace na základě státní příslušnosti (článek 45 Smlouvy o fungování EU) (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0047:020:cs:PDF.  Nediskriminace na základě pohlaví, rasy atd. (čl. 19 odst. 2 Smlouvy o fungování EU) (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0047:020:cs:PDF.  Opatření EU proti diskriminaci (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/justice/discrimination/index_cs.htm. 6.2.2. Rovnost ţen a muţů Zaměstnavatelé musí zacházet s muţi a ţenami stejně, zejména co se týká přístupu k zaměstnání, pracovních podmínek, rodičovské dovolené, kariérního růstu a platu. Důleţité odkazy 105


 Rovnost ţen a muţů (článek 157 Smlouvy o fungování EU) (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:083:0047:020:cs:PDF.  Genderová rovnost – politika EU (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/index_cs.htm.  Genderová rovnost – opatření EU (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/rights/index_en.htm. 6.2.3. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Zaměstnavatelé odpovídají za zajištění bezpečného pracovního prostředí, které neohroţuje zdraví zaměstnanců. EU stanoví na ochranu bezpečnosti a zdraví pracovníků minimální poţadavky. Tyto poţadavky zahrnují obecné zásady týkající se předcházení pracovním rizikům, vyloučení rizikových a úrazových faktorů a informování a školení zaměstnanců a jejich zástupců. Důleţitý odkaz  Politika EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=148&langId=en. 6.2.4. Pracovněprávní vztahy EU aktivně podporuje dobrovolný dialog mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a sdruţeními, která je zastupují. Zaměstnavatelé musí určité záleţitosti (například při plánování hromadného propouštění) konzultovat se zástupci zaměstnanců. Větší společnosti působící ve více neţ jedné zemi EU musí (na ţádost svých zaměstnanců) vytvořit evropskou radu zaměstnanců a jejím prostřednictvím zaměstnance informovat a konzultovat s nimi příslušné záleţitosti. Důleţité odkazy  Sociální dialog (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=329&langId=en. 106


 Pracovní právo (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=157&langId=en.  Evropské rady zaměstnanců (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=707&langId=en&intPageId=211. Aby byla

chráněna

práva

zaměstnanců

a

zaměstnavatelé

zůstali

zároveň

konkurenceschopní, EU podporuje koncepci rovnováhy flexibility a jistoty (tzv. flexikurity) - kombinaci pruţných pracovních trhů s vysokou mírou jistoty pracovního místa. Důleţité odkazy  Flexikurita – spojení flexibility a jistoty (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=102&langId=en.  Veřejná konzultace k modernizaci pracovního práva (zelená kniha) (anglická verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52006DC070:en:NOT.  Výsledek konzultace k modernizaci pracovního práva (anglická verze) – dostupné z http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52007DC062:en:NOT. Podniky musí dodrţovat minimální pravidla stanovená právními předpisy, avšak mohou zvolit i přísnější normy a svou sociální odpovědnost dále posilovat. Důleţitý odkaz  Směrem k udrţitelnosti – Evropská unie (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/doing-business-responsibly/taking-sustainabilityfurther/index_cs.htm.

6.2.5. Programy Program Evropské unie PROGRESS podporuje vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst a rovné příleţitosti pro všechny. Zaměřuje se na boj s diskriminací, sociální ochranu a začleňování, zaměstnanost, pracovní podmínky a rovnost muţů a ţen. V rámci programu se v období 2007 aţ 2013 investuje 743,25 milionu eur do nových studií, 107


do zvyšování povědomí a různých akcí. Důleţitý odkaz  Program PROGRESS na období 2007–2013 (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=327&langId=en. Program PROGRESS funguje vedle Evropského sociálního fondu (ESF), hlavního finančního nástroje EU k provádění jejích politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí s ročním rozpočtem ve výši přibliţně 10 miliard eur. Důleţitý odkaz  Evropský sociální fond (ESF) (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/esf/home.jsp?langId=en. 6.3. Udrţitelný rozvoj Podniky vypracovávají ambiciózní environmentální a sociální strategie, které jdou nad rámec minimálních právních poţadavků. 6.3.1. Sociální odpovědnost podniků O sociální odpovědnosti lze hovořit u těch podniků, které berou v úvahu sociální, environmentální a etické aspekty a začleňují je do svých strategií a aktivit. Konkrétními příklady můţe být: zohledňování sociálních a environmentálních aspektů ve vztahu k zaměstnancům, obchodním partnerům a celé společnosti, motivování zaměstnanců odborným vzděláváním a moţnostmi rozvoje, zaměstnávání zdravotně postiţených pracovníků, pozornost věnovaná přírodním zdrojům, které podniky při své činnosti vyuţívají, kritéria uplatňovaná na investiční rozhodnutí a dodavatelský řetězec, transparentnost činnosti. Důleţitý odkaz 108


 Sociální odpovědnost podniků (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sustainable-business/corporate-socialresponsibility/index_en.htm. 6.3.2. Ţivotní cyklus výrobků Je-li brán v úvahu ţivotní cyklus výrobku, lze minimalizovat během celého jeho ţivotního cyklu jeho dopad na ţivotní prostředí. Je při tom nutno přihlédnout k získávání zdrojů, k výrobě, pouţití, opakovanému pouţití, dopravě, recyklaci a odstraňování odpadu. V rámci integrované výrobkové politiky EU vybízí podniky, aby při navrhování výrobků brali v úvahu jejich dopad na ţivotní prostředí a celý jejich ţivotní cyklus, od výroby aţ po odstranění. Důleţité odkazy  Přístup, který bere v úvahu ţivotní cyklus výrobku (anglická verze) – dostupné z http://lct.jrc.ec.europa.eu/.  Nástroj ECOSME k posouzení ţivotního cyklu výrobku pro malé a střední podniky (anglická verze) – dostupné z http://www.ecosmes.net/cm/navContents?l=EN&navID=eVerdEEcourse&subNavID=1& pagID=1.  Integrovaná výrobková politika (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/ipp/. 6.3.3. Ekoznačka Dodrţováním přísných environmentálních a výkonnostních kritérií mohou podniky v EU získat právo označovat své výrobky ekoznačkou. Díky ní pak jejich výrobky šetrnější k ţivotnímu prostředí spotřebitelé snadněji rozpoznají. Důleţitý odkaz  Ekoznačka (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/index_en.htm. 109


Revidované nařízení o ekoznačce bylo přijato 25. listopadu 2009. Zvláštní důraz je přitom kladen na to, aby měly k programu přístup malé podniky. V zájmu toho se zejména sniţují poplatky a zjednodušují postupy. Důleţitý odkaz  Nařízení o ekoznačce EU (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32010R0066:cs:HTML. 6.3.4. Systém řízení podniků a auditu z hlediska ţivotního prostředí Řízení podniků a audit z hlediska ochrany ţivotního prostředí (EMAS) podnikům pomáhá

posoudit

a

rozšířit

jejich

ekologické

kapacity prostřednictvím

systému

environmentálního řízení. EMAS poskytuje poradenství a šíří osvědčené postupy díky sítí odborníků z různých odvětví. Jelikoţ program nabízí podnikům splňujícím pravidla EMAS certifikaci, jeho účastníci jím mohou v oblasti ochrany ţivotního prostředí získat body navíc pro svou prezentaci. Důleţité odkazy  Co je EMAS? (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/emas/index_en.htm.  Soubor nástrojů EMAS pro malé a střední podniky (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/emas/toolkit/.  EMAS Easy: Metodika pro malé a střední podniky (anglická verze) – dostupné z http://www.emaseasy.eu/.  Soubor nástrojů EMAS pro malé a střední podniky: energetická účinnost (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/emas/pdf/general/energyeff_en.pdf.  Organizace EMAS v České republice (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/emas/tools/contacts/cz_en.htm. Revidované nařízení týkající se EMAS bylo přijato 25. listopadu 2009. Reaguje cíleně na potřeby malých podniků, včetně ověřování, registrace klastrů, přiměřenějších poplatků 110


a poradenství. Důleţité odkazy  Revidované nařízení (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:342:0001:01:cs:HTML.  EMAS III a malé a střední podniky (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/emas/tools/sme_index_en.htm. 6.3.5. Akční plán pro ekologické inovace Cílem akčního plánu pro ekologické inovace je vývoj ekoinovací, jejich zavádění do praxe a rozšíření pouţití v hospodářské činnosti. Tomu však brání trţní překáţky. Důleţitý odkaz  Ekologické inovace pro udrţitelnou budoucnost (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/etap/index_en.html. 6.3.6. Iniciativa rozhodujících trhů Iniciativa rozhodujících trhů reprezentuje evropskou politiku šesti nejvýznamnějších trhů: elektronické zdravotnictví (eHealth), ochranné textilie, udrţitelná výstavba, recyklace, biologické produkty, obnovitelné zdroje energie. Jsou podporovány různými opatřeními zaměřenými na odstraňování překáţek, aby se usnadnil přístup nových produktů a sluţeb na trh. Činnost se zaměřuje na: zdokonalování právních předpisů v zájmu inovace, 111


podporu veřejných zakázek, normalizací, systémy označování a certifikací. Důleţitý odkaz  Iniciativa rozhodujících trhů (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/policy/lead-market-initiative/. 6.3.7. Akční plán pro udrţitelnou spotřebu a výrobu a udrţitelnou průmyslovou politiku V roce 2008 EU představila akční plán pro udrţitelnou spotřebu a výrobu a udrţitelnou průmyslovou výrobu, který by měl pomoci docílit toho, aby byla spotřeba a výroba v EU udrţitelnější. Má podpořit vedoucí pozici EU v environmentálních otázkách a obsahuje seznam dalších kroků, které budou podniknuty, aniţ evropským společnostem a spotřebitelům vzniknou další náklady. Tento akční plán bude přezkoumán v roce 2012. Důleţitý odkaz  Akční plán pro udrţitelnou spotřebu a výrobu a udrţitelnou průmyslovou politiku (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0397:FIN:cs:PDF.

6.3.8. Iniciativa Small Business Act V dokumentu Small Business Act se uvádí, ţe EU a její členské státy by měly malým a středním podnikům umoţnit přeměnit výzvy ochrany ţivotního prostředí na příleţitosti. Evropská komise toto předsevzetí realizuje takto: usnadňuje malým a středním podnikům přístup k EMAS, financuje síť expertů na environmentální problematiku a energetickou účinnost v rámci Enterprise Europe Network, poskytuje další pomoc novým inovativním podnikům a malým a středním podnikům v oblasti eko-inovací.

112


Důleţitý odkaz  Small Business Act pro Evropu (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/. 6.3.9. Evropská cena za ochranu ţivotního prostředí pro podnikatele Evropská cena za ochranu ţivotního prostředí pro podnikatele udělovaná od roku 1987 je uznáním, odměnou i propagací pro nejinovativnější environmentálně zaměřené projekty a společnosti z EU a kandidátských zemí, které při své činnosti berou v úvahu ochranu ţivotního prostředí i sociální aspekty. Důleţitý odkaz  Evropská cena za ochranu ţivotního prostředí pro podnikatele (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/awards/index.html. 6.3.10. Odborná příprava a zvyšování kvalifikace Kvalifikaci lidí je třeba trvale obnovovat, aby bylo moţno reagovat na aktuální i budoucí výzvy, jak jsou neustále se rozvíjející technologie, rostoucí internacionalizace a demografické změny. Soustavné odborné vzdělávání je proto nezbytnou součástí dobrovolných opatření podniků na rozvoj jejích zaměstnanců a zvýšení konkurenceschopnosti celého podniku. Ať uţ se jedná o všeobecné nebo specifické kvalifikace, vzdělávání týkající se technických aspektů pracovního ţivota nebo řídících dovedností. Důleţitý odkaz  Evropská strategie a spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/education/lifelong-learningpolicy/framework_en.htm. Je důleţité, aby se co nejvíce podniků zapojilo do aktivního řízení změn a restrukturalizovalo úspěšně svou činnost. 113


Důleţitý odkaz  Podpora ze strany EU v rámci odezvy na hospodářské změny (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=103&langId=en. 6.3.11. Zdroje informací Internetové stránky EU poskytují hodnotící nástroje, sluţby a údaje, které mají podnikům pomoci sníţit dopad výrobku na ţivotní prostředí během jeho celého ţivotního cyklu na co nejniţší míru. Důleţitý odkaz  Přístup, který bere v úvahu ţivotní cyklus výrobků (anglická verze) – dostupné z http://lct.jrc.ec.europa.eu/index_jrc. Program EU na pomoc při dosahování souladu s právními předpisy v oblasti ţivotního prostředí poskytuje malým podnikům odborné znalosti, informace a nástroje a pomáhá jim dosáhnout toho, aby byl jejich provoz k ţivotnímu prostředí šetrnější. Důleţité odkazy  Program na pomoc při dosahování souladu s právními předpisy v oblasti ţivotního prostředí (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/sme/index_en.htm.  Právní předpisy z oblasti ţivotního prostředí důleţité pro malé a střední podniky (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/sme/legislation/legislation_en.htm.

6.3.12. Programy Program LIFE+ podporuje projekty z oblasti ochrany ţivotního prostředí a ochrany přírody. V rámci tohoto programu, jehoţ rozpočet na období 2007-2013 činí 2,1 miliardy eur, jsou spolufinancovány projekty ochrany ţivotního prostředí ze tří okruhů: příroda a biologická rozmanitost, politika a správa v oblasti ochrany ţivotního prostředí, 114


informace a komunikace. Důleţité odkazy  Program LIFE+ (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/life/funding/lifeplus.htm.  LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/life/funding/lifeplus/components/component_nat.htm.  LIFE+ Politika a správa v oblasti ţivotního prostředí (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/life/funding/lifeplus/components/component_env.htm.  LIFE+ Informovanost a komunikace (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/life/funding/lifeplus/components/component_info.htm. Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) poskytuje (prostřednictvím finančních zprostředkovatelů) podnikům pomoc a zajišťuje jim přístup k finančním prostředkům na takové činnosti, jako jsou ekoinovace. V období 2007–2013 bude k dispozici částka ve výši více neţ 1miliardy eur pro přibliţně 500 000 podniků. Důleţité odkazy  Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci (CIP) (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/cip/index_cs.htm.  Ekologické inovace v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/eco-innovation/index_en.htm. Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj, hlavní program EU pro financování výzkumu, financuje rovněţ výzkum zaměřený na ekologické technologie. V období 2007–2013 bude k dispozici okolo 50 miliard eur, z toho 15% dostanou malé podniky. Důleţité odkazy  Sedmý rámcový program pro výzkum (anglická verze) – dostupné z http://cordis.europa.eu/fp7/home_en.html.  Výzkum pro malé a střední podniky (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/research/sme-techweb/index_en.cfm.

115


Program celoţivotního učení pomáhá v EU vytvářet studijní příleţitosti. V období 2007–2013 disponuje rozpočtem téměř 7 miliard eur. Je k dispozici jak jednotlivcům, tak podnikům – vzdělávacím, školicím a výzkumným pracovištím. Čtyři dílčí programy pro školy (Comenius), pro oblast vysokoškolského vzdělávání (Erasmus), odborného vzdělávání (Leonardo da Vinci) a vzdělávání dospělých (Grundtvig) se zaměřují na jednotlivé fáze vzdělávání a odborné přípravy. Důleţité odkazy  Program celoţivotního učení (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-programme/doc78_en.htm.  Příručka pro zájemce (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/education/programmes/llp/guide/adminrules_en.pdf.  Podpora EU v oblasti odborné přípravy a mobility pro malé a střední podniky (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/businessenvironment/training-mobility-smes/. Zaměstnancům i zaměstnavatelům pomáhá zajišťovat příleţitosti ke studiu a k odborné přípravě Evropský sociální fond. K dispozici jsou i finanční prostředky pro podniky procházející restrukturalizací. Důleţité odkazy  Evropský sociální fond v České republice (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=374&langId=en.  Podpora vzdělávání a odborné přípravy z Evropského sociálního fondu (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=51&langId=en.  Podpora ESF pro podniky procházející restrukturalizací (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=49&langId=en. 7. Financování a podpora Velké společnosti se při získávání investic běţně obracejí na finanční trhy, avšak malé 116


podniky mají přístup k financím pouze prostřednictvím omezených zdrojů: Bankovní půjčky Před poskytnutím půjčky banky posuzují relativní rizika, odhadují růst podniku a jeho schopnost půjčku splatit. Pokud pro ně půjčka představuje vysoké riziko a nízkou návratnost - coţ je často případ menších půjček - odmítnou půjčku poskytnout. Bance můţe poskytnutí půjčky usnadnit třetí strana systémem záruk, jímţ pokryje část rizika převzatého bankou. Vlastní kapitál Malé společnosti, které pro banky představují příliš vysoké riziko a nejsou schopny půjčky zajistit, mohou získat kapitál prodejem akcií podniku. Investoři poskytnou rizikový kapitál malým, inovativním podnikům s potenciálem k vysokému růstu, jestliţe ze svého podílu ve společnosti předpokládají dostatečný zisk. Kombinace půjčky a vlastního kapitálu Kombinace půjčky a vlastního kapitálu (nazývané rovněţ mezaninové financování nebo kvazivlastní kapitál) se často pouţívají k financování rozšíření podniku nebo převodu vlastnictví u vyzrálých společností, u nichţ investoři mohou snadno posoudit rizika. Na převodu vlastnictví se podílejí tři strany: investor, který poskytuje kombinaci půjčky a vlastního kapitálu; prodávající, jenţ obvykle obdrţí hotovost, a kupec, který získá značný procentní podíl ve společnosti a přijatelný podíl na jeho dluhu. Ačkoli je kvůli své sloţitosti mezaninové financování obvykle moţné pouze u transakcí převyšujících 5 milionů eur, stále častěji se vyuţívá i v případě menších transakcí. Dotace Pobídky ve formě dotací dostávají podniky proto, aby zaměřily své úsilí na určité oblasti podnikatelské činnosti, například na inovace nebo ochranu ţivotního prostředí. Poskytuje je Evropská unie a vlády jednotlivých členských států, obvykle formou spolufinancování činností v rámci projektů. Podniky (zejména ty malé) mohou od mnoha příleţitostí na trhu EU odrazovat takové překáţky jako jazyková bariéra, nedostatek informací o trhu nebo nedostatečná znalost správních poţadavků a postupů.

117


Podpůrné sluţby pro podnikání vytvořené orgány veřejné správy mohou podnikům pomoci informacemi a individuální podporou. Usnadní jim tak přístup na trh EU a pomohou vyuţít jejich potenciál k růstu. Podpůrné sluţby zajišťují zkušení pracovníci a jsou poskytovány místními subjekty - coţ je velmi důleţité k pochopení specifických potřeb daného podniku. Kromě individuální podpory orgány s podniky dále konzultují jejich potřeby a poskytují jim komplexní informační nástroje.

7.1. Jak zajistit finance Existují dva druhy finanční podpory EU malým podnikům: nepřímá podpora, která znamená lepší přístup k běţným investicím a provoznímu kapitálu, přímá podpora má většinou formu spolufinancování projektů.

7.1.1.

Nepřímá podpora

Tato podpora je poskytována finančními zprostředkovateli, kteří kombinují financování z EU s vlastními produkty a sluţbami. Ačkoli není poskytována přímo jednotlivým podnikům, pomáhá malým firmám financovat investice. Mezi nepřímé formy podpory patří systémy záruk a vlastní kapitál. Nepřímou podporu poskytuje EU prostřednictvím rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), konkrétně programu pro podnikání a inovace (EIP). Finanční nástroje programu pro konkurenceschopnost a inovace řídí jménem Evropské komise Evropský investiční fond, který přímo spolupracuje s finančními zprostředkovateli, jako jsou banky, záruční společnosti, fondy rizikového kapitálu a ostatní finanční instituce. 118


Tyto subjekty musí prokázat, ţe v porovnání se svými obvyklými postupy na sebe berou dodatečné riziko. V období 2007-2013 bude finančními zprostředkovateli na trhu EU investována více neţ 1 miliarda eur. Očekává se, ţe finanční nástroje programu pro konkurenceschopnost a inovace vyuţije aţ 300 000 společností. Důleţité odkazy  Kde získat finanční prostředky: finanční zprostředkovatelé ve vaší zemi (česká verze) – dostupné z http://www.access2finance.eu/cz/CzechRepublic/what_is_available.htm.  Finanční nástroje programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/finance/cip-financialinstruments/index_en.htm.  Program pro podnikání a inovace (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/cip/eip/index_en.htm. Prostřednictvím finančních zprostředkovatelů se uskutečňuje rovněţ iniciativa JEREMIE, která je součástí strukturálních fondů EU. Tato iniciativa usnadňuje malým podnikům přístup k financím na celostátní, regionální a místní úrovni v jednotlivých členských státech EU. Společnosti získávají finanční prostředky prostřednictvím bank a fondů rizikového kapitálu, které se nacházejí v dotyčných regionech. Iniciativa pomáhá vnitrostátním orgánům vytvářet finanční nástroje za podpory Evropského investičního fondu. Celostátní a místní orgány poskytují informace o zprostředkovatelích v kaţdém regionu. Důleţité odkazy  Finanční zprostředkovatelé ve vaší zemi: celostátní a místní orgány (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/regional_policy/manage/authority/authorities.cfm?lan=CS&pay=cz.  JEREMIE – regionální financování (anglická verze) – dostupné z http://www.eif.org/what_we_do/jeremie/index.htm.

119


7.1.2. Přímá podpora Společnosti mohou na centralizovaném kontaktním místě podat ţádost o přímou podporu – obvykle ve formě dotací pokrývajících část nákladů projektu. Důleţité odkazy  Podpůrné programy EU pro malé podniky (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/small-business/funding-partners-public/finance/index_cs.htm.  Granty, fondy a programy EU (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/contracts_grants/index_cs.htm. Mají-li společnosti zájem o přidělení grantu nebo prostředků z fondů či programů, je prvním krokem obvykle to, ţe zareagují na výzvu k předkládání návrhů a přihlásí svůj projekt. Poté jsou jejich projekty vyhodnoceny a úspěšným ţadatelům jsou poskytnuty finanční prostředky. Finanční prostředky pro přímou podporu pocházejí z různých programů EU: Výzkum a rozvoj: sedmý rámcový program (7. RP) Tento zastřešující program, který řídí Evropská komise, zahrnuje veškeré finanční prostředky EU související s výzkumem. Na období 2007-2013 je k dispozici přibliţně 50 miliard eur, z toho by měly 15% vyuţít malé podniky. Důleţitý odkaz  Sedmý rámcový program pro výzkum a vývoj (anglická verze) – dostupné z http://cordis.europa.eu/fp7/home_en.html. Vzdělávání a odborná příprava: Program celoţivotního učení Program celoţivotního učení, jehoţ rozpočet na období 2007–2013 činí téměř 7 miliard eur, poskytuje finanční prostředky pro ty, kteří se chtějí učit na pracovišti (např. program Leonardo da Vinci) i mimo ně, a to ve všech etapách ţivota. Centralizovanou činnost řídí Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, zatímco decentralizovanou činnost řídí vnitrostátní agentury. 120


Důleţitý odkaz  Program celoţivotního učení (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-programme/doc78_en.htm. Ţivotní prostředí: LIFE+ Rozpočet programu LIFE+ na období 2007–13 činí 2,1miliardyeur a je určen na zvláštní podporu projektů v oblasti ochrany ţivotního prostředí a ochrany přírody. Program řídí Evropská komise. Důleţitý odkaz  LIFE+ (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/environment/life/funding/lifeplus.htm. Energie: Inteligentní energie – Evropa Tento program financuje opatření na energetickém trhu, která šetří energii a napomáhají vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. Je součástí programu pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) a jeho rozpočet činí 730 milionů eur. Projekty a akce financované v rámci tohoto programu řídí Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace. Důleţitý odkaz  Program Inteligentní energie pro Evropu (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/energy/intelligent/index_en.htm.

Doprava: Marco Polo Tento program podporuje udrţitelnou a hospodárnou dopravu a prosazuje nová řešení, např. mořské dálnice a opatření proti dopravním zácpám. Tento program má na období 2007–2013 rozpočet 400milionů eur a zahrnuje rovněţ země, které s EU sousedí. Program řídí Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a novace. Důleţitý odkazProgram Marco Polo (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/transport/marcopolo/index_en.htm .

121


7.2. Jak zajistit podporu

7.2.1.

Pomoc podnikům

Evropská unie aktivně podporuje podniky (zejména ty malé) a poskytuje jim zdarma individuální podporu prostřednictvím řady celoevropských sítí a sluţeb. Síť Enterprise Europe Network, která byla konkrétněji popsána v kapitole 3, zajišťuje centralizované správní místo pro potřeby podniků v EU. To poskytuje informace a pomoc v celé řadě záleţitostí: přeshraniční činnost, inovace a technologie, přístup k financím a programům, obchodní spolupráce. Pomáhá podnikům pouţívat právní předpisy EU, které přímo souvisejí s jejich činností. Síť šíří informace také prostřednictvím informačních akcí (veletrhů, seminářů, přednášek a workshopů) a zveřejňováním informačních textů (příruček, informačních bulletinů, internetových stránek) v místních jazycích. Podniky mají k síti přístup prostřednictvím 600 lokálních kontaktních míst, která zajišťují široké zeměpisné pokrytí ve 49 zemích Evropy a světa. Společnostem, které potřebují poradit, je k dispozici téměř 4 000 zkušených pracovníků z různých oblastí podnikání, průmyslu a výzkumu. Většina partnerů pochází z kvalifikovaných regionálních organizací, např. obchodních komor,

obchodních

organizací,

regionálních

rozvojových

agentur

a

univerzitních

technologických středisek.

122


Důleţité odkazy  O síti Enterprise Europe Network (anglická verze) – dostupné z http://portal.enterpriseeurope-network.ec.europa.eu/.  Enterprise Europe Network – kontaktní místa (česká verze) – dostupné z http://portal.enterprise-europe-network.ec.europa.eu/about/branches. Síť SOLVIT poskytuje pomoc podnikatelům, kteří se v důsledku nesprávného pouţívání trţních pravidel EU ze strany orgánů veřejné správy potýkají s přeshraničními problémy, např.: přístup výrobků na trh, poskytování sluţeb, postupy, chtějí-li se stát osobou samostatně výdělečně činnou, veřejné zakázky, vrácení daní nebo DPH, hraniční kontroly. Síť SOLVIT je dostupná ve všech úředních jazycích EU a pomáhá hledat pragmatická řešení problémů prostřednictvím součinnosti partnerů a jejich spolupráce s dotyčnými správními orgány, a to během deseti týdnů. Místní centrum SOLVIT z oblasti, kde se nachází dotyčný podnik, přitom úzce spolupracuje se střediskem v zemi, kde daný problém vznikl. Síť SOLVIT se skládá z 30 center, která se nacházejí v kaţdém členském státě EU a také na Islandu, v Lichtenštejnsku a Norsku, přičemţ kaţdé centrum je součástí vnitrostátní správy. Důleţité odkazy  O síti SOLVIT (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/solvit/site/index_cs.htm.  SOLVIT – kontaktní místa (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/solvit/site/centres/addresses/index.htm#czechrep. Síť Evropské sluţby zaměstnanosti (EURES) nabízí zaměstnavatelům a uchazečům 123


o zaměstnání informace a podporu při náboru a hledání pracovních příleţitostí v EU. V příhraničních oblastech poskytuje síť EURES informace o přeshraničním dojíţdění do zaměstnání a pomáhá pracovníkům a zaměstnavatelům s případnými problémy. Téměř 700 poradců pracujících v EURES tvoří síť pro spolupráci mezi Evropskou komisí a veřejnými sluţbami zaměstnanosti v členských státech EU, Norsku, Lichtenštejnsku, na Islandu a ve Švýcarsku. Důleţité odkazy  O síti EURES (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/eures/home.jsp?lang=en&langChanged=true.  EURES – kontaktní místa (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/eures/main.jsp?catId=0&lang=en&acro=links&orgTypeId=66&myOrg TypeId=67&parentId=.  Český portál EURES (česká verze) – dostupné z http://portal.mpsv.cz/eures. Síť evropských spotřebitelských center, kterou společně zřídily Evropská unie a její členské státy, poskytuje pomoc při řešení problémů mezi podniky a spotřebiteli v případě, ţe spotřebitelé nakupují v zahraničí, a to buď osobně, nebo na dálku (především na internetu). Síť pomáhá spotřebitelům řešit jejich problémy s obchodníky, a to buď smírnou cestou, nebo nalezením vhodného mimosoudního řešení. Poskytuje rovněţ informace o předpisech EU a vnitrostátních předpisech v oblasti ochrany spotřebitele. Síť se skládá z 29 spotřebitelských center ve všech členských státech EU a také na Islandu a v Norsku. Důleţité odkazy  O síti evropských spotřebitelských center (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/consumers/ecc/index_cs.htm.  Síť evropských spotřebitelských center – kontaktní internetové stránky (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/consumers/ecc/contact_cs.htm.

124


U Evropského veřejného ochránce práv mohou podniky podat stíţnost na subjekty EU kvůli nesprávným postupům, například kvůli pozdním platbám, smluvním sporům nebo problémům s výzvami k předkládání nabídek či odmítnutí přístupu k dokumentům. Společnosti často s orgány EU jednají v případě, ţe se účastní projektů podporovaných EU, a problémy, se kterými se při tom mohou setkat, můţe vyřešit právě veřejný ochránce práv. Důleţitý odkaz  Evropský veřejný ochránce práv (anglická verze) – dostupné z http://www.ombudsman.europa.eu/home/en/default.htm. Interaktivní tvorba politik je internetový systém, který funguje formou dotazníků. Byl vytvořen s cílem usnadnit orgánům členských států a orgánům EU získávání zpětné vazby ohledně potřeb podnikatelů i ostatních občanů. Důleţitý odkaz  Interaktivní tvorba politik (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/yourvoice/ipm/index_cs.htm. China IPR SME Helpdesk je sluţba, která malým a středním podnikům zdarma poskytuje nástroje k ochraně práv duševního vlastnictví při podnikání v Číně. Sluţba China IPR SME Helpdesk v zájmu lepší připravenosti podniků zajišťuje: individuální poradenství zajišťované specialisty z oblasti ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví – e-mailem, telefonicky, prostřednictvím internetového portálu i osobně, akce šité na míru jednotlivým odvětvím a částem této právní oblasti, které se organizují jak v Číně, tak v Evropě, pokyny a další uţitečné materiály, jeţ jsou k dispozici v angličtině, francouzštině, němčině, italštině, španělštině a polštině. Sluţba China IPR SME Helpdesk pomáhá těm, kteří podnikají v Číně, činit

125


informovaná rozhodnutí. Důleţité odkazy  China IPR SME Helpdesk (anglická verze) – dostupné z http://www.chinaiprhelpdesk.eu/.  China IPR SME Helpdesk – kontaktní místo (anglická verze) – dostupné z http://www.china-iprhelpdesk.eu/en/ask-a-question.

7.2.2. Komunikace s podniky Orgány EU zajišťují, aby podniky měly přístup ke všem informacím, které potřebují pro svou činnost. Také vedou s podniky trvalý dialog a zapojují je do rozhodovacího procesu, a to buď prostřednictvím sdruţení, nebo jednotlivě. Evropský portál pro malé a střední podniky je centralizovaný portál s odkazy na informace o politikách, programech, projektech, nástrojích a sluţbách EU zaměřených na malé podniky. Zajišťuje jej Evropská komise a je dostupný v 21jazycích. Důleţitý odkaz  Evropský portál pro malé a střední podniky (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/small-business/index_cs.htm. Díky evropskému podnikatelskému konzultačnímu panelu mohou jednotlivé podniky pravidelně konzultovat návrhy těch iniciativ a politik EU, které na ně mohou mít dopad. Podniky své připomínky poskytují formou stručného dotazníku, který je dostupný ve všech úředních jazycích EU a jehoţ vyplnění zabere přibliţně 15–20minut. Členové panelu jsou konzultováni pouze v otázkách, které přímo souvisejí s jejich podniky. Kaţdá konzultace (asi 6 aţ 8 za rok) se zaměřuje na jiné téma. Účast je dobrovolná, přičemţ do panelu se můţe přihlásit kterýkoli podnik usazený 126


v EU (a v Norsku a na Islandu). Důleţitý odkaz  Evropský podnikatelský konzultační panel (česká verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/yourvoice/ebtp/index_cs.htm. Středisko komunikačních a informačních zdrojů pro správní orgány, podniky a občany (CIRCAB) je internetová sluţba typu open-source vyuţívaná k vytváření pracovních prostředí pro spolupráci. Umoţňuje podnikům a soukromým sdruţením snazší a jednotnější přístup k dokumentům veřejné správy. Evropská sdruţení: EUROCHAMBRES, Sdruţení evropských obchodních a průmyslových komor, zastupuje obchodní a průmyslové komory jednotlivých států z celé Evropy. Jeho posláním je zajistit, aby tyto komory měly větší vliv a silnější postavení ve všech důleţitých hospodářských záleţitostech, zajistit jejich účast na projektech důleţitých pro podniky, poskytovat sluţby členům arozvíjet evropskou podpůrnou síť pro podniky. EUROCHAMBRES reprezentuje asi 20 milionů podniků v Evropě – 93% z nich je malých a středních. Má členy v 45 zemích a tvoří evropskou síť 2000 regionálních a místních komor. Důleţitý odkaz  EUROCHAMBRES (anglická verze) – dostupné z http://www.eurochambres.eu/Content/Default.asp?PageID=41.

BUSINESSEUROPE

prostřednictvím

svých

členů

(41

předních

celostátních

podnikatelských organizací z 35 zemí) reprezentuje více neţ 20 milionů malých, středních a velkých podniků. Jeho posláním je posílit konkurenceschopnost evropské ekonomiky a přispět tak k prosperitě a většímu rozsahu příleţitostí pro všechny Evropany. Důleţitý odkaz  BUSINESSEUROPE (anglická verze) – dostupné z http://www.businesseurope.eu/Content/Default.asp?. 127


Evropské sdruţení řemesel a malých a středních podniků (UEAPME) zastupuje v orgánech EU zájmy evropských řemesel, ţivností a malých podniků. Poskytuje svým členům podporu a informace o politikách EU. Přímo se podílí i na vzniku právních předpisů EU, které se týkají malých podniků. Jedná se o organizaci zaměstnavatelů, která je uznávána jako evropský sociální partner. UEAPME se skládá z 85 členských organizací (vnitrostátních organizací malých podniků, komor řemesel a evropských odvětvových organizací) zastupujících více neţ 12 milionů malých a středních podniků, které zaměstnávají 55milionů osob v celé Evropě. Důleţitý odkaz  Evropské sdruţení řemesel a malých a středních podniků (anglická verze) – dostupné z http://www.ueapme.com/. 8. Jak podnikání ukončit? Podnikatel se můţe rozhodnout ukončit podnikání z různých důvodů: Odchod do důchodu - převedení vlastnictví je sloţité a musí být naplánováno dlouho dopředu před odchodem do důchodu. Je-li však společnost zavedená, měl by majitel zváţit její předání, protoţe tak lze vyuţít úspěchů, kterých společnost dosáhla, zejména pak kvalifikací a pracovních míst. Dobrovolné ukončení - podnikatel se rozhodne, ţe svůj podnik definitivně uzavře. Musí při tom dodrţet příslušné vnitrostátní postupy. Úpadek - někdy jsou podniky k ukončení obchodování donuceny. Důvodem můţe být to, ţe nejsou schopny přizpůsobit se neustálým změnám, které jsou součástí podnikatelského ţivota (globální konkurence, nové výrobky na trhu, nové technologie) nebo kvůli nepředvídaným událostem, například selhání významného odběratele. Aby byly ztráty pro všechny zúčastněné co nejmenší, je třeba přijmout včasná opatření - buď naplánovat strategii na záchranu podniku, nebo rozhodnout o jeho zrušení. Úpadek nemusí čestné podnikatele odradit od dalších pokusů. Mnoho podnikatelů se podruhé poučí z chyb a jejich nové podniky jsou často úspěšnější neţ ostatní.

128


8.1. Převod Přestane-li majitel společnosti podnikat, neznamená to nutně zánik pro jeho podnik. Převod společnosti novému vlastníkovi umoţní těţit z úspěchů, kterých předchozí majitel dosáhl na trhu i při obsazování pracovních míst kvalifikovaným personálem. V Evropě je kaţdoročně převedeno asi 450 000 podniků. Podle odhadů třetina z těchto firem (coţ představuje 600 000 pracovních míst) potenciálně přestane existovat. Odhaduje se rovněţ, ţe celá jedna třetina majitelů podniků v Evropě (tedy asi 690 000 podniků, které zajišťují 2,8 milionu pracovních míst) v nadcházejících letech odejde do důchodu. Existuje riziko, ţe mnoho z těchto prosperujících podniků nebude převzato, pokud majitelé převod náleţitě nepřipraví. Příprava převodu je poměrně sloţitý proces. Majitelé často nemají znalosti ani zkušenosti na to, aby si poradili s právními, daňovými a administrativními náleţitostmi, které jsou s tím spojeny. Mnohým z nich v předání brání i jistá psychologická bariéra. Ke zlepšení podmínek pro převod vlastnictví Evropská komise doporučila orgánům v členských státech EU různá opatření. Evropská komise vyzvala země EU v rámci přezkumu iniciativy Small Business Act, aby: vytvořily elektronická trţní místa a databáze pro podniky, které mají být převedeny (tato místa a databáze musejí být dostatečně technicky zabezpečeny a mají se snadno pouţívat), za účelem zvýšení počtu úspěšných převodů podniků poskytly odbornou přípravu a podporu, včetně informačních kampaní zdůrazňujících nutnost včasné přípravy na převod podniku. Důleţitý odkaz 129


 Přezkum iniciativy Small Business Act (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0078:FIN:cs:PDF. 8.1.1. Zajištění přístupu k financím Převod vlastnictví vyţaduje více finančních prostředků neţ zahájení podnikání. Nástroje, půjčky a záruky pro začínající podniky by neměly být k dispozici pouze pro vytváření nových podniků, ale rovněţ pro převody existujících podniků. Vlastníci musí být lépe informováni o mezaninovém financování (spojujícím úvěry a vlastní kapitál), které je pro převody podniků zvlášť vhodné. Důleţitý odkaz  Přístup k financím (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/finance-support/access-to-finance/index_cs.htm. 8.1.2. Zvýšení informovanosti a podpora poradenství Mnoho společností by mohlo být řádně převzato novými vlastníky, pokud by převody vlastnictví byly naplánovány předem. Protoţe jsou tyto operace velmi sloţité, je během celého postupu zásadní praktická pomoc. Vnitrostátní orgány by měly aktivně prosazovat a podporovat programy poradenství, které poskytují obchodní komory, různá sdruţení a další subjekty. 8.1.3. Zajištění průhlednosti trhů pro převody podniků Tomu, aby potenciální prodávající našli vhodné kupce, napomohou transparentní sluţby. Takové sluţby musí nabízet více neţ pouhé databáze dostupných podniků a zajišťovat komplexní zprostředkovatelské sluţby, díky nimţ proběhnou převody bez problémů a v partnerském duchu. 130


8.1.4. Příznivé nastavení daňových systémů Usnadnění můţe mít mnoho podob: osvobození od daně ze zisku z prodeje podniku (zejména v případě, je-li příslušná částka investována zpět do jiného podniku, nebo pouţita k financování odchodu majitele podniku do důchodu), reforma dědické a darovací daně (při převodech v rámci rodiny), osvobození od daně v případě, ţe do podniku investují zaměstnanci (při jeho odkupu). Ze sdělení Evropské komise z roku 2006 vyplynulo, ţe téměř polovina členských států EU neprovedla její doporučení z roku 1994, které bylo na tuto oblast zaměřené. Pro řešení potřeb v oblasti převodů podniků je ve všech zemích třeba vykonat ještě mnoho práce. Důleţité odkazy  Politika EU v oblasti převodů podniků (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment/smooth-transfer/.  Převod podniků: související dokumenty (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/documents/transfers/index_en.htm.

8.2. Likvidace V průběhu podnikání můţe nastat situace (nová pracovní příleţitost, dlouhodobá nemoc, odchod do důchodu), kdy se rozhodnete svou podnikatelskou činnost ukončit. S výjimkou případů převodu podniku na jiný subjekt budete při rušení podniku zpravidla muset: uvědomit úřad, kde jste svůj podnik zaregistrovali, o ukončení podnikatelské činnosti či zrušení ţivnostenského oprávnění, informovat správu sociálního zabezpečení a finanční úřad o ukončení činnosti, popř. o vypořádání závazků, prodat podniková aktiva (budovu, vybavení kanceláří, zásoby apod.), 131


uhradit finanční závazky podniku. Jak postupovat při rušení podniku si stanoví orgány jednotlivých členských zemí Unie, a proto se tato pravidla většinou liší. 8.3. Úpadek a nový začátek Podnikatelům se můţe podařit úpadku předejít, pokud dokáţí potíţe předvídat, a to například pečlivým sledováním finanční situace jejich podniku. Důleţitý odkaz  Řešení finančních potíţí – Evropská unie (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/managing-business/handling-financialdifficulties/index_cs.htm. Je-li vyhlášení úpadku pro majitele podniku jedinou moţností, vyplatí se sníţit ztráty na minimum, zahájit úpadkové řízení raději dříve a pustit se do nového podnikatelského projektu. EU podporuje zjednodušení a urychlení postupů při vyhlašování úpadku a vybízí k tomu, aby se poskytovala čestným podnikatelům druhá šance a zajistily se jim stejné podmínky, jaké mají začínající podnikatelé. Důleţitý odkaz  Sdělení týkající se úpadku a politiky druhé šance (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0584:FIN:cs:PDF. V roce 2011 zveřejnila Evropská komise zprávu vypracovanou skupinou odborníků, která obsahuje doporučení týkající se: zavedení systémů včasného varování (k prevenci úpadku), postupů při mimosoudním urovnávání sporů,

132


postupů při soudním řízení, poskytování druhé šance (postupy, jimiţ se usnadní začátek podnikání osobám, jejichţ podnikatelská činnost v minulosti skončila úpadkem). Důleţité odkazy  Zpráva o zamezení úpadku, zjednodušení úpadkového řízení a podpora opětného podnikání (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/businessenvironment/files/second_chance_final_report_en.pdf.  Portál pro druhou šanci (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment/failure-newbeginning/index_en.htm. 8.3.1. Platební neschopnost EU pro tuto oblast stanovila společná pravidla, která zahrnují zejména: pravomoc zahájit přeshraniční úpadkové řízení a vzájemné uznávání rozsudků soudů v celé EU, čímţ se podnikatelům, kteří se nacházejí v platební neschopnosti, zabrání, aby převáděli svá aktiva nebo aby se vyhýbali soudnímu řízení v dané zemi, ochranu zaměstnanců v případě platební neschopnosti podniku, státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků ve finančních obtíţích. 8.3.2. Jednodušší a rychlejší úpadkové řízení Jestliţe podnik nelze zachránit restrukturalizací nebo prodejem podílů, můţe rychlé rozhodnutí o vyhlášení úpadku sníţit ztráty zúčastněných stran. Účinné úpadkové řízení umoţňuje dosáhnout při přerozdělování aktiv společnosti v úpadku rovnováhy mezi zájmy podniku, investorů, zaměstnanců a majitelů a zachránit co nejvíce z jejich hodnoty.

133


Evropská unie vnitrostátní orgány vybízí, aby zavedly úpadková řízení, která jsou rychlá a jednoduchá a trvají nejdéle jeden rok. 8.3.3. Nový začátek po úpadku Pouze 4 aţ 6% úpadků se zakládá na podvodu, a proto je pro hospodářství důleţité poskytnout druhou šanci čestným podnikatelům, kterým se v podnikání nedařilo. Ze studií vyplývá, ţe druhé pokusy v podnikání přinášejí větší zisk i vytvářejí více pracovních míst. Podnikatelé se poučí ze svých chyb a lépe hodnotí rizika a příleţitosti. EU předkládá řešení, které má podnikatelům pomoci vypořádat se s praktickými a psychologickými problémy při zakládání druhého podniku: na nový začátek by se měly vyhradit dostatečné finanční prostředky, banky a finanční instituce by měly přehodnotit svůj skeptický postoj vůči podnikatelům, kteří začínají znovu, jména podnikatelů, kteří čestným způsobem vyhlásili úpadek, by se neměla objevit na seznamech subjektů, jeţ mají omezený přístup k bankovním úvěrům, tito podnikatelé by rovněţ neměli být znevýhodňováni, kdyţ se ucházejí o veřejné zakázky, podnikatelům, kteří začínají znovu, by měla být poskytnuta psychologická a technická pomoc, podporu by podnikatelé měli rovněţ získávat na základě vazeb s odběrateli, obchodními partnery a investory. Ve sdělení o přezkumu iniciativy Small Business Act (tj. zákon o drobném podnikání) se členské státy vyzývají, „aby podporovaly druhou šanci pro podnikatele tím, že do roku 2013 zkrátí dobu nutnou pro splnění závazků a vyrovnání dluhu čestného podnikatele po úpadku na nejvýše tři roky“. Důleţité odkazy 134


 Sdělení o přezkumu iniciativy Small Business Act for Europe (česká verze) – dostupné z http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0078:FIN:cs:PDF.  Zpráva o zamezení úpadku, zjednodušení úpadkového řízení a podpora opětného podnikání (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/businessenvironment/files/second_chance_final_report_en.pdf. Jiţ před přezkumem se jedna z deseti zásad iniciativy Small Business Act týkala vyhlašování úpadku a poskytování další šance poctivým podnikatelům. EU v ní proto členské státy vybízí, aby: nadále ve společnosti podporovaly vstřícnost vůči podnikatelům, kteří začínají znovu, zkrátily postupy likvidačního řízení na jeden rok, zajistily, aby se rovného zacházení dostalo těm podnikatelům, kteří teprve začínají, i těm, kteří jiţ jednou neuspěli (např. v oblasti podpůrných programů). Důleţitý odkaz  Iniciativa Small Business Act (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/. Podnikatelé, kteří byli nuceni vyhlásit úpadek, by neměli ztrácet víru ve své schopnosti a v další podnikání. 8.3.4. Zdroje informací Informace o tom, jak odhalit první známky potíţí, získáte na internetových stránkách Evropské komise o druhé šanci při podnikání. Dále tam naleznete nástroj pro kontrolu finančního zdraví, zlatá pravidla pro nové podniky a podniky v obtíţích a zprávy z první ruky od podnikatelů, kteří začali úspěšně znovu. Důleţité odkazy Druhá šance v podnikání (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment/failure-newbeginning/index_en.htm.

135


 Systém včasného varování (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment/failure-newbeginning/entrepreneurs_structure/test_your_business/index_en.htm.  Sebehodnocení: Připravte svůj podnik na nepříznivé období (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/entrepreneurship/sme2chance/ewt/self_assessment.cfm.  Dvorana slávy podnikatelů, kteří začali znovu (anglická verze) – dostupné z http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment/failure-newbeginning/entrepreneurs-fresh-start_en.htm.

136


5. kapitola:

Podnikání v České republice

Pro tuto kapitolu byly zvoleny 4 oblasti, pro něţ bude uvedena legislativa a další dokumenty pro podmínky České republiky: zaloţení podniku, účetnictví, sociální oblast, úpadek a nový začátek. 1. Zaloţení podniku 1.1. Právní poţadavky V České republice je nejdůleţitějším právním dokumentem, který pojednává o právech společností, obchodní zákoník. Důleţitý odkaz  Obchodní zákoník (česká verze) – dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/. Dříve neţ začnete podnikat, musíte získat podnikatelské oprávnění - a to buď ţivnostenské oprávnění, nebo jiný typ podnikatelského oprávnění. Postup a poţadavky pro vydání ţivnostenského oprávnění (ţivnosti) nebo koncesní listiny jsou stanoveny v ţivnostenském zákoně. Důleţitý odkaz  Ţivnostenský zákon - znění a přílohy (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zakony/zivnostensky-zakon/1001184/4331/. 1.1.1. Právní formy podnikání Právní forma podnikání specifikuje formu podnikání, pod kterou podnikatel vystupuje.

137


V České republice mohou lidé podnikat dvěma způsoby - jako fyzická osoba nebo jako právnická osoba. Obchodní zákoník ve své druhé části upravuje následující právní formy podnikání: obchodní společnosti a druţstva. Ţivnostenský zákon upravuje podnikání subjektů, které provozují svou činnost na základě ţivnostenského podnikání. Právní formy podnikání jsou následující: ţivnostník (v případě jedné osoby), akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost (bez povinnosti vytvářet základní kapitál), komanditní společnost, komanditní společnost. První fází zřízení společnosti je její zaloţení, které předchází jejímu "vzniku". Během této fáze musíte vytvořit základní kapitál (nebo alespoň jeho část) pomocí svého vkladu a vkladu vašich partnerů. Důleţitý odkaz  Proces zaloţení společnosti (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/obchodnispolecnosti-zalozeni-vznik-opu/1000818/46132/#b11. 1.1.2. Podnikatelské činnosti a související předpisy Mezi podnikatelské činnosti řadíme ţivnosti, které upravuje ţivnostenský zákon, a ostatní podnikatelské činnosti, které upravují zvláštní právní předpisy. Ţivnostenský zákon rozlišuje následující druhy ţivností: ohlašovací ţivnosti (sem patří ţivnosti řemeslné, vázané a volné), koncesované ţivnosti.

138


Ţivnostenský zákon stanoví všeobecné podmínky provozování ţivnosti společné pro všechny druhy ţivností: dosaţení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost. Dále stanoví zvláštní podmínky provozování ţivnosti: doklady o dosaţeném vzdělání či o doklad o délce praxe v příslušném oboru, potřebná osvědčení a oprávnění dle zvláštních právních předpisů u řemeslných, vázaných a koncesovaných ţivností. Důleţité odkazy  Ţivnosti (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-vpravnich-ukonech/zivnosti-opu/1000818/46123/.  Průvodci ohlášením ţivnosti (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pruvodci-podnikatele/pruvodci-pro-ohlasenijednotlivych/1000164/3614/.  Ţivnostenské podnikání (česká verze) – dostupné z http://www.mpo.cz/cz/podporapodnikani/zivnost-podnikani/. Mezi ostatní podnikatelské činnosti, které nejsou ţivností, patří výkon tzv. svobodných povolání, např. činnost advokátů, lékařů, veterinářů, notářů, patentových zástupců, daňových poradců, znalců, tlumočníků, burzovních odhadců, makléřů atd. Tyto činnosti upravují zvláštní právní předpisy. 1.1.3. Podnikatelské plány a hodnocení Informace ohledně podnikatelských plánů naleznete na níţe uvedených webových stránkách: Důleţité odkazy

139


 Podnikatelský plán 1 (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/male-a-stredni-podnikani/jak-napsat-podnikatelskyplan-obsah/1000503/38498/.  Národní asociace pro rozvoj podnikání (česká verze) – dostupné z http://www.narp.cz/. Aby nový podnik uspěl, potřebuje seriózní obchodní strategii a bezpečné financování. Důleţitý odkaz  Jak zajistit finance – Česká republika (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/finance-support/access-to-finance/czechrepublic/index_cs.htm. 1.2. Správní postupy 1.2.1. Jednotné kontaktní místo Na všech obecních ţivnostenských úřadech existují tzv. Centrální registrační místa (CRM). Zde můţete při ohlášení ţivnosti nebo při podání ţádosti o koncesi zároveň i učinit ohlášení vůči dalším správním úřadům, například finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně či úřadu práce. Na vybraných ţivnostenských úřadech jsou zřízena "Jednotná kontaktní místa (JKM)" pro podnikatele. Poskytují informace a pomoc při zahájení podnikání v České republice a jiných členských státech EU a EHP. Všechny potřebné informace pro získání podnikatelských oprávnění přináší elektronické jednotné kontaktní místo. Důleţité odkazy  Jednotná kontaktní místa (JKM) v České republice (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-cinnosti-jkm/jednotna-kontaktnimista-jkm-cr/1001788/57804/.  Elektronické jednotné kontaktní místo (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/podnikatelske-cinnosti-jkm/1001788/.

140


 Jednotný registrační formulář pro právnické osoby (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/formulare/jednotny-registracni-formular-pro-po/44/.  Jednotný registrační formulář pro fyzické osoby (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/formulare/jednotny-registracni-formular-pro-fo/43/. 1.2.2. Získání podnikatelského oprávnění Pokud chcete získat podnikatelské oprávnění (ţivnostenské oprávnění nebo koncesi), musíte podat ţádost na ţivnostenském úřadě (nebo v tzv. Czech Pointu). Tyto úřady fungují jako kontaktní místo mezi podnikateli a veřejnou správou. Důleţitý odkaz  Czech Point - kontaktní místa veřejné správy (česká verze) – dostupné z http://www.czechpoint.cz/web/. 1.2.3. Registrace společnosti Ţivnostenský úřad zapíše vaši ţádost do ţivnostenského rejstříku nejpozději do pěti dnů a poskytne vám potvrzení o zápisu. Tento dokument bude přiloţen k vašemu ţivnostenskému oprávnění nebo koncesi (koncese bez potvrzení nejsou platné). Důleţité odkazy  Ţivnostenský rejstřík (česká verze) – dostupné z http://www.czechpoint.cz/web/index.php?q=node/250.  Ţivnostenský rejstřík - elektronické podání (česká verze) – dostupné z http://www.rzp.cz/elpod.html. Ţivnostenská oprávnění nemusí být v této fázi povaţována za platná, protoţe ještě musíte zapsat společnost do obchodního rejstříku. Jakmile je to hotovo, společnosti a druţstva se stanou právnickými osobami se všemi právy a povinnostmi, které jsou s tím spojeny. K řízení ve věcech obchodního rejstříku je příslušný tzv. rejstříkový soud, kterým je 141


zpravidla krajský soud v místě sídla právnické osoby nebo v místě podnikání fyzické osoby, která ţádá o zápis do obchodního rejstříku. V Praze je v tomto případě příslušný Městský soud v Praze. Ve většině případů řízení musí daná osoba podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku se platí správní poplatek. Tento poplatek činí 5 000 Kč v případě prvozápisu, tj. ţádáte-li o zápis dosud nezapsané obchodní společnosti. Návrh na zápis do obchodního rejstříku, jakoţ i návrh na změnu zapsaných údajů můţete podat pouze na zvláštním formuláři. Vzory těchto formulářů pro všechny typy obchodních společností naleznete na webové stránce ministerstva spravedlnosti. Důleţité odkazy  Obchodní rejstřík - elektronický přístup (česká verze) – dostupné z http://portal.justice.cz/justice2/uvod/uvod.aspx.  Obchodní rejstřík - formuláře, adresy rejstříkových soudů (česká verze) – dostupné z http://portal.justice.cz/justice2/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2299&d=47038. Informace ohledně podání daňového přiznání naleznete na níţe uvedených odkazech. Důleţité odkazy  Česká daňová správa (česká verze) – dostupné z http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/index.html?year=0.  Daňové přiznání elektronicky (česká verze) – dostupné z http://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/dpr/uvod.faces. 1.3. Zdroje informací Další informace a uţitečné sluţby lze najít na těchto adresách. Důleţité odkazy  Notářská komora České republiky (česká verze) – dostupné z http://www.nkcr.cz/.  BusinessInfo.cz - oficiální portál pro podnikání a export (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/. 142


 Portál veřejné správy (česká verze) – dostupné z http://portal.gov.cz/portal/podnikani/.  Česká advokátní komora (česká verze) – dostupné z http://www.cak.cz/pages/index_nosound.html. Mnoho podnikatelů nabízí k prodeji společnosti, které byly zaloţeny čistě za účelem prodeje. Důleţité odkazy  Společnosti online - prodej společností (česká verze) – dostupné z http://www.spolecnostionline.cz/.  Zakládání a prodej společností - Smartcompanies.cz (česká verze) – dostupné z http://www.smartcompanies.cz/.

1.4. Programy Při zaloţení nového podniku si můţete vybrat z celé řady programů a dotací. Důleţitý odkaz  Program podpory začínajících podnikatelů (START) (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/podpory-a-dotace/560/. 2. Účetnictví 2.1. Právní poţadavky 2.1.1. Legislativa České republiky Oblast účetnictví a poţadavky na audit jsou v České republice upraveny zákonem o účetnictví a prováděcími právními předpisy. Důleţité odkazy  Zákon o účetnictví (česká verze) – dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/.

143


 Vyhláška k provedení zákona o účetnictví pro podnikatele účtující v podvojném účetnictví (česká verze) – dostupné z http://www.kacr.cz/Article.asp?nDepartmentID=79&nArticleID=184&nLanguageID=1.  Vyhláška k provedení zákona o účetnictví pro banky (česká verze) – dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/platebni-styk/cast2h2.aspx.  Vyhláška k provedení zákona o účetnictví pro pojišťovny (česká verze) – dostupné z http://www.kacr.cz/Article.asp?nDepartmentID=79&nArticleID=184&nLanguageID=1.  Vyhláška k provedení zákona o účetnictví pro zdravotní pojišťovny (česká verze) – dostupné z http://www.kacr.cz/Article.asp?nDepartmentID=79&nArticleID=184&nLanguageID=1. Dále Ministerstvo financí vydává České účetní standardy, které upřesňují povinnosti účetních jednotek. Znění Českých účetních standardů naleznete na následujících webových stránkách. Důleţitý odkaz  České účetní standardy pro podnikatele (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/dane-ucetnictvi/ceske-ucetni-standardy-propodnikatele/1000465/43261/. Provádění povinného auditu je v České republice upraveno zákonem o auditorech. Důleţitý odkaz  Zákon o auditorech (česká verze) – dostupné z http://www.kacr.cz/Article.asp?nDepartmentID=44&nLanguageID=1&nArticleID=142. 2.1.2. Legislativa Evropské unie Právní úprava oblasti účetnictví a auditu je v souladu s právem Evropské unie. Legislativa EU, která je základem pro právní úpravu účetnictví a auditu v jednotlivých členských státech. Důleţité odkazy

144


 Sedmá směrnice Rady č. 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, zaloţená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:1983L0349:20090716:cs:PDF.  Čtvrtá směrnice Rady č. 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, zaloţená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:1978L0660:20090716:cs:PDF.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 43/2006/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (česká verze) – dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2006L0043:20080321:cs:PDF. 2.1.3. Účetnictví Zákon o účetnictví a prováděcí právní předpisy stanoví rozsah vedení účetnictví, zejména: vymezení účetních jednotek, předmět účetnictví, způsob vedení účetnictví, dobu vedení účetnictví, povinnosti a odpovědnost při jeho vedení, vymezení účetních dokladů, účetních zápisů, účetních knih, poţadavky na obsah a formu účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a způsoby zveřejňování, povinnost ověřování účetní závěrky auditorem, moţnost a povinnost pouţití mezinárodních účetních standardů, povinnost a způsoby oceňování majetku a závazků, inventarizaci a úschovu účetních záznamů. sankce za nevedení účetnictví, nesestavení účetní závěrky a jiné nesplnění poţadavků 145


vyplývajících ze zákona o účetnictví. Účetnictví jsou povinny vést pouze tzv. účetní jednotky: právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů (podmínky pro vedení účetnictví zahraničními fyzickými osobami jsou shodné s podmínkami pro vedení účetnictví českými fyzickými osobami), organizační sloţky státu podle zvláštního právního předpisu, fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jeţ nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 mil., a to od prvního dne kalendářního roku. ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdruţení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis. Některé společnosti jsou povinny vést účetnictví a sestavit účetní závěrku podle mezinárodních účetních standardů (IAS). Jedná se o společnosti, jejichţ cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu v některé z členských zemí EU. O pouţití IAS pro vedení účetnictví a sestavení individuální účetní závěrky se mohou rozhodnout rovněţ účetní jednotky v konsolidaci, pokud IAS pouţijí k sestavení konsolidované účetní závěrky. Důleţité odkazy  Mezinárodní účetní standardy IAS/IFRS (Full IFRS) (anglická verze) – dostupné z http://www.ifrs.org/IFRSs/IFRS.htm.  Mezinárodní účetní standardy IAS/IFRS ve znění přijatém EK (anglická verze) – dostupné z

146


http://eurlex.europa.eu/Notice.do?val=483911%3Acs&lang=cs&list=524050%3Acs%2C521408% 3Acs%2C516414%3Acs%2C507362%3Acs%2C502157%3Acs%2C490202%3Acs%2C4 83911%3Acs%2C&pos=7&page=1&nbl=7&pgs=10&hwords=. Součástí účetní závěrky je: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsaţené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Účetní závěrka můţe zahrnovat i přehled o peněţních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní závěrka musí obsahovat: jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky; v některých případech i sídlo nebo bydliště a místo podnikání, identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno, právní formu účetní jednotky, předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena, rozvahový den nebo jiný okamţik, k němuţ se účetní závěrka sestavuje, okamţik sestavení účetní závěrky. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni. Účetní jednotky, které jsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem, musí vyhotovit výroční zprávu.

147


Účetní závěrka a výroční zpráva jsou zveřejněny v obchodním rejstříku. Účetní jednotky jsou povinny archivovat závěrky a výroční zprávy nejméně deset let.

2.1.4. Audit Podle českého práva musí být u následujících účetních jednotek účetní závěrky ověřeny auditorem, pokud není stanoveno jinak: akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějţ se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo jiţ dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií: o aktiva celkem více neţ 40 000 000 Kč, o roční úhrn čistého obratu více neţ 80 000 000 Kč, o průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více neţ 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu, ostatní obchodní společnosti a druţstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějţ se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo jiţ dosáhly alespoň dvou ze tří výše kritérií uvedených; v případě druţstva se zaměstnancem rozumí i pracovní vztah člena k druţstvu, fyzické osoby při splnění shodných kritérií jako u ostatních obchodních společností a druţstev, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Provádění povinného auditu je v České republice upraveno zákonem o auditorech. Důleţitý odkaz  Zákon o auditorech (česká verze) – dostupné z http://www.kacr.cz/Article.asp?nDepartmentID=44&nLanguageID=1&nArticleID=142. Zákon o auditorech upravuje postavení a činnosti auditorů, jakoţ i podmínky, za kterých mohou být auditorské sluţby poskytovány. Oprávnění k výkonu auditorské činnosti vydává Komora auditorů České republiky. Jednou z podmínek k výkonu

148


auditorské činnosti je sloţení auditorské zkoušky a zápis do seznamu auditorů, který je rovněţ veden Komorou jako samosprávní organizací všech statutárních auditorů. Důleţitý odkaz  Komora auditorů České republiky (česká verze) – dostupné z http://www.kacr.cz/. Rada pro veřejný dohled nad auditem je institucí, která vykonává dohled nad činností auditorů a Komorou auditorů České republiky. Důleţitý odkaz  Rada pro veřejný dohled nad auditem (česká verze) – dostupné z http://www.rvda.cz/. Seznam auditorů je jmenným seznamem auditorů (fyzických osob) a auditorských společností, kteří jsou oprávněni poskytovat auditorské sluţby. Důleţité odkazy  Seznam auditorů (česká verze) – dostupné z http://www.kacr.cz/search_advanced.asp?nDepartmentID=138&nLanguageID=1.  Seznam auditorských společností (česká verze) – dostupné z http://www.kacr.cz/search_advanced.asp?nDepartmentID=139&nLanguageID=1. Ověřování účetní závěrky se provádí v souladu s etickým kodexem a mezinárodními auditorskými standardy (ISA) ve znění upraveném Evropskou komisí a standardy vydanými Komorou auditorů České republiky. Důleţité odkazy  Auditorské standardy vydávané Komorou (česká verze) – dostupné z http://www.kacr.cz/default.asp?nDepartmentID=47&nLanguageID=1.  Etický kodex (česká verze) – dostupné z http://www.kacr.cz/Article.asp?nDepartmentID=50&nArticleID=149&nLanguageID=1. 2.2. Správní postupy 2.2.1. Uchovávání a předkládání dokladů

149


Archivace účetních záznamů má význam především pro zajištění důkazních informací z účetnictví. Jsou stanoveny odlišné lhůty pro úschovu. Účetní záznamy mohou být pouţity při daňovém řízení, správním řízení, trestním řízení a pro účely sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění. Zákon o účetnictví ukládá tyto archivační lhůty: 10 let účetní závěrka (rozvaha, výsledovka), výroční zpráva, 5 let účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy. 2.3. Zdroje informací Další informace nabízejí následující vládní a nevládní webové portály. Důleţité odkazy  Komora certifikovaných účetních (česká verze) – dostupné z http://www.komoraucetnich.cz/cze/informace-komory.  Svaz účetních (česká verze) – dostupné z http://www.svaz-ucetnich.eu/index.php.  Ministerstvo financí České republiky (česká verze) – dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/index.html.  Legislativa v oblasti účetnictví - MF (česká verze) – dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dc2_legislativa.html.  BusinessInfo.cz - oficiální portál pro podnikání a export (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/dane-ucetnictvi/1000465. 3. Sociální oblast 3.1. Právní poţadavky 3.1.1. Sociální pravidla Zákaz diskriminace, rovné zacházení a rovnost muţů a ţen jsou upraveny v zákoníku 150


práce, který stanovuje pravidla pro: pracovní dobu a dobu odpočinku, dovolenou, mzdy náhrady škody -především při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Důleţitý odkaz  Zákaz diskriminace (česká verze) – dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/6#zd. Právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje antidiskriminační zákon. Důleţité odkazy  Antidiskriminační zákon (česká verze) – dostupné z http://www.mvcr.cz/clanek/sbirkazakonu.aspx.  Zákoník práce (česká verze) – dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/. Zaměstnavatelé s více neţ 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením. Jejich počet je dán 4% podílem na celkovém počtu zaměstnanců. Zaměstnavatel má moţnost vytvořit pro tyto osoby chráněné pracovní místo nebo chráněnou pracovní dílnu. Důleţitý odkaz  Zaměstnávání osob se zdravotním postiţením (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/pracovne-pravniproblematika-opu/1000818/46136/. Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci, poskytovat potřebné ochranné a pracovní prostředky, oděvy a nápoje. Důleţité odkazy  Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (česká verze) – dostupné z

151


http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/pracovne-pravniproblematika-opu/1000818/46136/.  Nové nařízení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (česká verze) – dostupné z http://portal.gov.cz/portal/obcan/. Nemocenské pojištění je určeno pro výdělečně činné osoby a jeho účelem je tyto osoby zabezpečit peněţitými dávkami v době, kdy ztrácejí příjem z výdělečné činnosti např. z důvodu nemoci, mateřství nebo ošetřování člena domácnosti. Důleţitý odkaz  Zákon o nemocenském pojištění (česká verze) – dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/nemocenske-pojisteni/. Zákon o důchodovém pojištění upravuje nároky ze základního povinného důchodového pojištění pro případ stáří, invalidity a úmrtí ţivitele. Důleţitý odkaz  Zákon o důchodovém pojištění (česká verze) – dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/duchodpoj/. Zákon o zaměstnanosti upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímţ cílem je dosaţení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Důleţitý odkaz  Zákon o zaměstnanosti (česká verze) – dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/. Zákon o veřejném zdravotním pojištění upravuje veřejné zdravotní pojištění, rozsah a podmínky, za nichţ je poskytována zdravotní péče a způsob stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění. Důleţitý odkaz  Zákon o veřejném zdravotním pojištění (česká verze) – dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/vzp/. 152


3.1.2. Pracovní právo Informace o pracovním poměru a pracovních smlouvách naleznete na následujících odkazech. Důleţité odkazy  Pracovní poměr (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/pracovne-pravniproblematika-opu/1000818/46136/.  Skončení pracovního poměru (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/pracovne-pravniproblematika-opu/1000818/46136/.  Druhy pracovních smluv (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/smlouvy-2-castdokumentu-opu/1000818/47368/. Pracovněprávní vztahy se řídí těmito základními pravidly: Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 7 955 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. Důleţitý odkaz  Minimální mzda (česká verze) – dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/870. Základní délka týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně. Důleţitý odkaz  Pracovní doba (česká verze) – dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakprace/cast2h3.aspx. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách přestávku v trvání nejméně 30 minut. Mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách. Důleţitý odkazPřestávka na jídlo a oddech (česká verze) – dostupné z

153


http://www.mesec.cz/clanky/zakonik-prace-odpocinek-a-prestavka-na-jidlo/. Práci přesčas můţe zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z váţných provozních důvodů. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více neţ 6 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Důleţité odkazy  Práce přesčas (česká verze) – dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast4h5.aspx  Druhy a charakteristika jednotlivých pracovněprávních vztahů (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/pracovnepravni-problematika-opu/1000818/46136/. Zaměstnanci jsou chránění zákoníkem práce před neopodstatněným ukončením pracovního poměru. Zaměstnavatel totiţ můţe dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného zákoníkem práce, samotná výpověď musí být v písemné podobě. Důleţitý odkaz  Výpověď (česká verze) – dostupné z http://www.profesia.cz/cms/kariera-vkostce/odchazim-z-prace/vypoved/41123. Výpovědní doba činí nejméně dva měsíce. Důleţitý odkaz  Výpovědní doba (česká verze) – dostupné z http://business.center.cz/business/pojmy/p1424-vypovedni-doba.aspx. Při rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem náleţí zaměstnanci odstupné, které je určitou formou odškodnění zaměstnance při ztrátě zaměstnání. Důleţitý odkaz  Odstupné (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-vpravnich-ukonech/pracovne-pravni-problematika-opu/1000818/46136/#b10.

154


V případě uzavření tzv. konkurenční doloţky náleţí při rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem zaměstnanci tzv. odchodné. Důleţitý odkaz  Odchodné (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-vpravnich-ukonech/pracovne-pravni-problematika-opu/1000818/46136/#b111.

3.1.3. Spory Spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky z pracovního poměru projednávají a rozhodují občanskoprávní soudy. Neplatnost

rozvázání

pracovního

poměru

můţe

jak

zaměstnavatel,

tak

i zaměstnanec napadnout u občanskoprávního soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Důleţitý odkaz  Neplatnost rozvázání pracovního poměru (česká verze) – dostupné z http://www.epravo.cz/top/clanky/neplatne-skonceni-pracovniho-pomeru-21746.html. Stávka a výluka jsou krajními prostředky řešení kolektivních sporů. Zaměstnanci mají na stávku nárok vyplývající z Listiny základních práv a svobod. Důleţitý odkaz  Stávka a výluka (česká verze) – dostupné z http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB038. Pro řešení kolektivních sporů lze vyuţít rovněţ zprostředkovatele a rozhodce, na které se lze obrátit. Důleţitý odkaz  Seznam zprostředkovatelů a rozhodců (česká verze) – dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/61. Závazné sociální předpisy doplňují poţadavky týkající se řízení pracovníků. 155


Důleţitý odkaz  Zaměstnanci — Česká republika (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/managing-business/managing-staff/czechrepublic/index_cs.htm. Podniky mohou jít z vlastní iniciativy nad rámec minimálních společensko-právních poţadavků. Důleţitý odkaz  Udrţitelný rozvoj — Česká republika (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/doing-business-responsibly/taking-sustainabilityfurther/czech-republic/index_cs.htm. 3.2. Správní postupy 3.2.1. Sociální pojištění Při přijímání pracovníků musíte tyto osoby zaregistrovat u následujících orgánů: Regionální správy sociálního zabezpečení nebo Praţské správy sociálního zabezpečení zabývající se důchodovým a nemocenským pojištěním, zdravotní pojišťovny zabývající se platbami zdravotního pojištění, finančního úřadu zabývajícímu se příslušnými platbami daní. Zaměstnavatel má povinnost přihlásit nového zaměstnance k nemocenskému pojištění na předepsaném tiskopise do osmi kalendářních dnů ode dne jeho vstupu do zaměstnání. Přihlášku k nemocenskému pojištění mohou zaměstnavatelé podávat téţ elektronicky prostřednictvím Portálu veřejné správy. Důleţité odkazy  Nemocenské pojištění - povinnosti (česká verze) – dostupné z http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/povinnosti/.  Nemocenské pojištění - tiskopisy (česká verze) – dostupné z http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/nemocenske-pojisteni.htm. 156


 Nemocenské pojištění oznámení o nástupu do zaměstnání - elektronické podání (česká verze) – dostupné z http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/nemocenske-pojisteni.htm. V ČR jsou zdravotně pojištěny osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR, a osoby, které trvalý pobyt na území ČR nemají, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který mají sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Zdravotní pojištění vzniká pro osoby bez trvalého pobytu dnem, kdy se tato osoba na území ČR stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území ČR. Důleţitý odkaz  Seznam zdravotních pojišťoven (česká verze) – dostupné z http://www.mesec.cz/adresar/kategorie/zdravotni-pojistovny/. V případě ztráty zaměstnání budete ode dne podání ţádosti o zprostředkování zaměstnání zařazeni do evidence uchazečů o zaměstnání. Poţádáte-li o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, budete zařazeni do této evidence jiţ ode dne následujícího po skončení zaměstnání. Ţádosti o zprostředkování zaměstnání je třeba podat osobně, zaslání ţádosti poštou nebo elektronicky zákon neumoţňuje. V případě nemoci předá zaměstnanec ţádost o dávku, kterou zpravidla vystavuje lékař, svému zaměstnavateli, který ji zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. K ţádosti zaměstnance o dávku nemocenského pojištění je zaměstnavatel povinen vyplnit zákonem předepsaný tiskopis, jehoţ vydávání zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení. Důleţitý odkaz  Tiskopisy k nemocenskému pojištění (česká verze) – dostupné z http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/nemocenske-pojisteni.htm.

157


3.3. Zdroje informací Další informace a uţitečné sluţby týkající se sociálního zabezpečení a pracovních podmínek nabízejí následující vládní a nevládní instituce a webové portály. Důleţité odkazy  Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (česká verze) – dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/.  VZP - Všeobecná zdravotní pojišťovna (česká verze) – dostupné z http://www.vzp.cz/.  BusinessInfo.cz - oficiální portál pro podnikání a export (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/.  Portál veřejné správy České republiky (česká verze) – dostupné z http://portal.gov.cz/portal/podnikani/. Na stránkách České správy sociálního zabezpečení naleznete uţitečné informace týkající se důchodů, nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení. Důleţitý odkaz  Česká správa sociálního zabezpečení - informace (česká verze) – dostupné z http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/nejcastejsi-dotazy/.

3.4. Programy Zaměstnavatelé, kteří přijmou osobu se zdravotním postiţením, mohou čerpat příspěvky. Pokud zaměstnavatel splní nezbytné právní podmínky, můţe získat určité finanční výhody a daňové úlevy. Důleţitý odkaz  Program příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postiţením (česká verze) – dostupné z http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/prispeveknapodporu. 4. Úpadek a nový začátek

158


4.1. Právní poţadavky Podnikatelé mohou předejít konkurzu předvídáním potíţí – pokud budou pečlivě sledovat finanční situaci svého podniku. Důleţitý odkaz  Finanční problémy — Česká republika (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/managing-business/handling-financialdifficulties/czech-republic/index_cs.htm. 4.1.1. Nedobrovolné zrušení Důvody pro nucené zrušení společnosti jsou upraveny v obchodním zákoníku a jsou výsledkem soudního příkazu. Důleţité odkazy  Obchodní zákoník (česká verze) – dostupné z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/.  Obecná právní úprava zrušení společností (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/obchodnispolecnosti-zruseni-opu/1000818/46121/. 4.1.2. Úpadek Konkurzní a insolvenční řízení jsou upravena insolvenčním zákonem, který stanoví: ve kterých případech se dluţník dostává do úpadku, způsoby, jak se dluţník vypořádá s věřiteli, jednotlivé způsoby takového vypořádání. Důleţité odkazy  Právní předpisy (česká verze) – dostupné z http://insolvencni-zakon.justice.cz/pravnipredpisy.html.  Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (česká verze) – dostupné z

159


http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zakony/insolvencni-zakon-o-upadku-areseni/1001184/49073/.  Výjimky z působnosti insolvenčního zákona (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/insolvence-upadekopu/1000818/47945/#b22. Za úpadce můţete být prohlášeni, pokud máte věřitele, jimţ nejste schopni splácet. Zákon specifikuje, za jakých konkrétních okolností je dluţník povaţován za neschopného splácet dluhy. K tomu dochází často tehdy, kdyţ má podnikatel více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Zákon také upravuje řízení v případě hrozícího úpadku, tedy stavu, kdy se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně očekávat, ţe dluţník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých dluhů. Důleţité odkazy  Právní definice úpadku (česká verze) – dostupné z http://www.fabianpartners.cz/cz/insolvencni-spravce/insolvencni-pravo-pojmy-ainstituty/insolvencni-zakon-definice-upadku/.  Hrozící úpadek (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/insolvence-upadekopu/1000818/47945/#b11. 4.1.3. Insolvenční rejstřík Insolvenční rejstřík je veřejná databáze (přístupná téţ elektronicky), která poskytuje informace o úpadcích, o stavu insolvenčního řízení a o dodání soudních dokumentů. Věřitelé by měli rejstřík pravidelně sledovat. Důleţitý odkaz  Insolvenční rejstřík (česká verze) – dostupné z https://isir.justice.cz/isir/common/index.do. 160


Zápisy do insolvenčního rejstříku provádějí příslušné krajské soudy, do seznamu insolvenčních správců pak zápisy provádí Ministerstvo spravedlnosti. 4.1.4. Způsoby řešení úpadku Existuje několik způsobů řešení úpadku: Konkursní řízení představuje postupný prodej majetku úpadce a rozdělení takto získaného výnosu mezi věřitele. Nové formy řešení insolvenčního řízení, jako je reorganizace a oddluţení. Důleţité odkazy  Podání insolvenčního návrhu - zahájení řízení (česká verze) – dostupné z http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/insolvencni-pravo.html.  Účinky insolvenčního řízení (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/insolvence-upadekopu/1000818/47945/#b24. Konkurs je nejobvyklejší způsob řešení dluţníkova úpadku. Majetek dluţníka je v takovém případě zpeněţen a výtěţek je na základě zákonem stanovených podmínek rozdělen mezi věřitele (pohledávky některých věřitelů mohou mít přednostní postavení). V následujících případech můţe soud rozhodnout o tzv. nepatrném konkursu, coţ je zkrácená a zjednodušená forma konkurzu: dluţník je fyzická osoba, dluţník není podnikatel, roční obrat dluţníka nepřesahuje 2 miliony Kč a dluţník nemá více neţ 50 věřitelů. Důleţitý odkaz  Konkurz (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-vpravnich-ukonech/insolvence-pokracovani-dokumentu-opu/1000818/47946/#b31. 161


Úpadek společností lze řešit i postupem nazvaným reorganizace. Reorganizace vám umoţní postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu vaší společnosti. Abyste mohli tento způsob vyuţít, musíte splnit několik zákonem stanovených kritérií, včetně souhlasu většiny vašich věřitelů. Důleţité odkazy  Podmínky reorganizace (česká verze) – dostupné z http://insolvencnizakon.justice.cz/obecne-informace/reorganizace.html.  Podrobné informace o reorganizaci (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/insolvencepokracovani-dokumentu-opu/1000818/47946/#b32. Nepodnikatelé mohou jako alternativní způsob řešení úpadku vyuţít oddluţení. Pokud soud oddluţení povolí, postačí, pokud dluţník uhradí věřitelům alespoň 30 % svých závazků. Oddluţení můţe probíhat buď formou splátkového kalendáře nebo zpeněţením majetkové podstaty. O formě průběhu oddluţení rozhodují věřitelé. Po skončení oddluţení můţe soud rozhodnout o tom, ţe dluţník nemusí zbytek svých závazků hradit. Důleţitý odkaz  Oddluţení (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-vpravnich-ukonech/insolvence-pokracovani-dokumentu-opu/1000818/47946/#b33. Podnikatelé, kteří zaţili konkurz, by neměli ztratit důvěru ve svou schopnost pustit se do nového podnikání. Důleţitý odkaz  Podniky — Jak začít? (česká verze) – dostupné z http://europa.eu/youreurope/business/starting-business/index_cs.htm. 4.2. Správní postupy 4.2.1. Konkurzní řízení: průvodce krok za krokem Insolvenční řízení je podáním insolvenčního návrhu ke krajskému soudu. 162


Insolvenční soud oznámí zahájení řízení vyhláškou, kterou je povinen do 2 hodin zveřejnit v insolvenčním rejstříku. Od zveřejnění vyhlášky v insolvenčním rejstříku jsou věřitelé oprávněni podávat přihlášky pohledávek. Nejpozději je moţné přihlášku pohledávky podat do lhůty uvedené v rozhodnutí o úpadku (lhůta nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců). Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři, který je moţné získat na internetových stránkách. V řízení téţ vystupují věřitelské orgány. Jedná se o schůzi věřitelů, věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů. Je-li přihlášených věřitelů více neţ 50, zřizuje se povinně věřitelský výbor. Tyto orgány mají silné postavení a mohou ovlivňovat průběh celého řízení. Prohlášením konkursu dochází insolvenční řízení do fáze, kdy je řešen úpadek postupným prodejem majetku úpadce. Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky majetkové podstatě na roveň postavené se hradí vţdy v průběhu insolvenčního řízení a z majetkové podstaty. Jedná se například o odměnu insolvenčního správce, pracovněprávní pohledávky dluţníkových zaměstnanců, atd. Zajištěné pohledávky se uspokojují samostatně z předmětu zajištění. V průběhu konkursu dochází ke zpeněţení majetku insolvenčním správcem. V závěru zpeněţení pak insolvenční správce vydá konečnou zprávu, ve které musí vyčíslit částku, která má být rozdělena mezi věřitele. Po schválení konečné zprávy insolvenční soud na návrh insolvenčního správce schválí rozvrhové usnesení, na jehoţ základě pak dochází k uspokojování jednotlivých věřitelů. Důleţitý odkaz 163


 Formulář přihlášky pohledávky (česká verze) – dostupné z https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR.

4.2.2. Reorganizace Jedná se o způsob řešení úpadku, který spočívá v uspokojování pohledávek věřitelů při současném zachování podniku dluţníka. Reorganizace je sanační forma řešení úpadku. Reorganizace je přípustná pouze u podnikatelů, a to jestliţe dluţník dosáhl za poslední účetní období obratu 100 mil. Kč nebo zaměstnává alespoň 100 zaměstnanců. V jiném případě je reorganizace přípustná jen tehdy, pokud dluţník předloţil soudu spolu s insolvenčním návrhem předloţil soudu reorganizační plán, který schválila alespoň polovina věřitelů, a to jak zajištěných tak nezajištěných. Reorganizační plán sestavuje zpravidla dluţník, můţe jej však sestavovat i jiná osoba. Jedná se o plán, který vede k restrukturalizaci dluţníkova podniku. O přijetí reorganizačního plánu hlasuje schůze věřitelů. Důleţitý odkaz  Reorganizace (česká verze) – dostupné z http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecneinformace/reorganizace.html. 4.2.3. Oddluţení Jedná se o sanační způsob řešení úpadku, který je určen pouze pro fyzickou osobu, která není podnikatelem. Návrh můţe podat pouze dluţník. Soud oddluţení povolí pouze tehdy, pokud dluţník splní tyto základní podmínky: dluţník garantuje uhrazení alespoň 30 % pohledávek, dluţník sleduje poctivý záměr, 164


návrh je podán na příslušném formuláři. Oddluţení je moţné řešit dvěma způsoby, buď zpeněţením majetkové podstaty další moţností je plnění splátkového kalendáře. O způsobu oddluţení rozhoduje schůze věřitelů. Důleţitý odkaz  Formulář návrhu na povolení oddluţení (česká verze) – dostupné z https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR. 4.3. Zdroje informací Další informace a uţitečné sluţby v oblasti problematiky úpadku nabízejí následující vládní a nevládní webové portály. Důleţité odkazy  Česká advokátní komora (česká verze) – dostupné z http://www.cak.cz/pages/index_nosound.html.  Portál ministerstva spravedlnosti (česká verze) – dostupné z http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33.  Poradna při finanční tísni (česká verze) – dostupné z http://www.financnitisen.cz/.  BusinessInfo.cz - oficiální portál pro podnikání a export (česká verze) – dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/insolvence-upadekopu/1000818/47945/. Veřejnou databázi obsahující informace o úpadcích (insolvenční rejstřík) naleznete na této adrese. Důleţitý odkaz  Insolvenční rejstřík (česká verze) – dostupné z https://isir.justice.cz/isir/common/index.do.

165


6. kapitola:

Případové studie – úspěšné případy podpory podnikání

Enterprise Europe Network poskytuje odborné sluţby zaměřené na podporu a zvyšováni konkurenceschopnosti především malých a středních podniků. Aktivity sítě zahrnuji odborné poradenství pro podnikatele a informace o jednotném evropském trhu, asistenci při mezinárodním technologickém transferu, podporu při vyhledáváni zahraničních obchodních kontaktů či projektových partneru pro mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. Síť také nabízí konzultace k ochraně duševního vlastnictví. Enterprise Europe Network působí v téměř padesáti zemích světa. V České republice je zastoupena konsorciem jedenácti partnerů koordinovaném Technologickým centrem AV CR a je financována Evropskou unii z Rámcového programu EU pro konkurenceschopnost a inovace a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. V této kapitole jsou představeny tři případové studie, úspěšné příklady podpory podnikání. Další případové studie jsou uvedeny v elektronické verzi této studijní opory, která je k dispozici na webových stránkách projektu.

166


Případová studie 1

Nová technologie typu „pay by weight― pro racionální nakládání s odpady Původce technologie:

Botek Systems AB, Švédsko

Příjemce technologie:

VISCON, s.r.o., Česká republika

Renomovaná švédská společnost s dlouholetými zkušenostmi v oblasti odpadového hospodářství Botek Systems AB vypracovala špičkový, ekologicky orientovaný systém pro registraci a váţení odpadu pracující na principech „pay by weight“ (tj. „plať podle váhy“) a „pay as you throw“ (tj. „plať podle toho, jak vyhazuješ“). Jedná se o vysoce inteligentní elektronický systém, který umoţňuje identifikovat zákazníka (firmy i individuální domácnosti) a účtovat jim za svoz odpadu částky přesně odpovídající povaze a mnoţství odklízeného odpadu. Protoţe zákazník platí pouze za hmotnost svého nevytříděného odpadu, vytváří uvedený princip u zákazníka přirozenou motivaci odpad třídit a objemy netříděných směsných odpadů tak sniţovat. Evropská komise pro ţivotní prostředí (Directorate General for the Environment) dokonce odhaduje, ţe při aplikaci tohoto postupu lze dosáhnout celkového zvýšení recyklace komunálních odpadů aţ o 25-40 %. Systém společnosti Botek Systems AB je moţno poměrně snadno zabudovat do jednotlivých svozových vozůa lze ho vyuţít i v dalších aplikacích, například v logistických firmách pro zajištění přesných dodávek tekutých nebo sypkých materiálů apod. Česká firma VISCON, s.r.o., která se specializuje na identifikaci a zavádění nových technologií, byla v roce 2009 jedním z účastníků specializované technologické burzy, organizované Technologickým centrem AV ČR při veletrhu FOR WASTE v Praze. Během této akce představitelé VISCON, s.r.o. projevili zájem o bliţší seznámení s moţnostmi systému vyvinutého společností Botek Systems AB. Specialisté Technologického centra AV ČR organizačně podpořili a asistovali u prvotního setkání obou firem i u několika jejich návazných jednání v ČR a ve Švédsku. Tato aktivita posléze vyústila do uzavření smlouvy o zastupování technologie firmy Botek Systems AB v České a Slovenské republice firmou VISCON, s.r.o. Firma VISCON, s.r.o. je nyní tedy schopna nabídnout svým zákazníkům nový prověřený 167


systém, který podstatně sniţuje náklady na likvidaci odpadů a ve svém důsledku významně přispívá k zintenzivnění recyklace a kompostovatelnosti komunálního odpadu. Lze očekávat, ţe z těchto důvodů o novou technologii projeví zájem především místní zastupitelstva ve městech a obcích. Moţnosti technologie firmy Botek Systems AB zaujaly také odpovědné pracovníky Ministerstva průmyslu a obchodu, kteří ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR prezentovali tyto inovace odborné veřejnosti na semináři v rámci veletrhu WATENVI 2010 v Brně. V současné době probíhají jednání o podmínkách vyuţití uvedené technologie mezi firmou VISCON, s.r.o., výrobci svozových vozů, odpadovými firmami a vybranými místními zastupitelstvy v různých oblastech České republiky. Tento technologický transfer realizovalo Technologické centrum AV ČR v rámci sítě Enterprise Europe Network v roce 2009. Technologické centrum AV ČR – Mgr. Radka Hávová Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 Tel.: +420 234 006 138, Fax: +420 234 006 251 E-mail: [email protected], URL: www.tc.cz

168



Systém pro optimalizaci provozu vozidel a strojů v odpadovém hospodářství Původce technologie:

Xtrack, sp. z o.o, Polsko


VISCON, s.r.o., Česká republika

Polská firma Xtrack vyvinula a uvedla na trh specializovaný softwarový systém, určený k monitoringu a optimalizaci provozu vozidel a strojů různého určení. Systém je schopen v reálném čase sledovat pozici konkrétního vozidla nebo stroje včetně pozice jejich obsluhy, zastávky vozidla, vzdálenosti od cíle určení a další související provozní parametry. Kromě základních funkcí (běţná kontrola objektů, analýza dat, elektronická dokumentace a její archivace, zasílání zpráv řidičem vozidla, měření stavu pohonných hmot), lze pomocí systému Xtrack realizovat i některé další rozšířené funkce, jako například dispečerský modul nebo modul pro analýzu pohonných hmot apod. Uplatnění technologie Xtrack tedy umoţňuje operativně upravovat a zefektivňovat provoz monitorovaných firemních vozidel nebo strojů, spořit pohonné hmoty a zvyšovat celkovou produktivitu práce. Výrobce odhaduje, ţe důsledná aplikace popsaného systému můţe firmě uspořit aţ 30% provozních nákladů sledovaných vozidel nebo strojů. Česká firma VISCON, s.r.o. (Vision Consulting), která se specializuje na identifikaci a zavádění nových technologií, zjišťovala, zda na trhu existuje vhodný softwarový systém, který by byl schopen monitorovat provoz vozidel vyuţívaných při svozu odpadů. Firma VISCON, s.r.o. proto oslovila pracovníky Technologického centra AV ČR s ţádostí o pomoc při vyhledání vhodného produktu. Specialista Technologického centra AV ČR po úvodním jednání s klientem identifikoval systém firmy Xtrack a prodiskutoval přímo s polským výrobcem moţnosti této technologie ve vztahu ke specifickým poţadavkům klienta. Výsledkem následných obchodních jednání mezi výrobcem a českým zákazníkem bylo uzavření dohody o obchodním a technickém zastoupení systému Xtrack v České a Slovenské republice firmou Viscon, s.r.o. Firma perspektivně uvaţuje o aplikaci tohoto systému mimo jiné i do specializovaných vozidel určených na svoz komunálního odpadu, v kombinaci s technologií váţení odpadů od švédské 169


společnosti Botek Systems AB. Také tuto technologii, která je podrobněji zmíněna na jiném listě v tomto sborníku, získala firma VISCON, s.r.o. s pomocí pracovníků Technologického centra AV ČR. Tento technologický transfer realizovalo Technologické centrum AV ČR v rámci sítě Enterprise Europe Network v roce 2010. Technologické centrum AV ČR – Mgr. Radka Hávová Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 Tel.: +420 234 006 138, Fax: +420 234 006 251 E-mail: [email protected], URL: www.tc.cz

170



PROFITABILITY – inovační metoda rozvoje lidských zdrojů Původce technologie:

Aislinn, s.r.o., Slovenská republika


Personnel Development Training-Praha, s.r.o., Česká republika

Slovenská společnost AISLINN s.r.o., zaměřená na poskytování poradenských a tréninkových sluţeb v oblasti lidských zdrojů, vypracovala originální simulační metodu PROFITABILITY, určenou k rozvoji schopností pracovníků středního a vyššího managementu. Metoda je zaloţena na principu skupinové společenské hry, jejímţ prostřednictvím mohou účastníci napodobovat různé situace běţně se vyskytující ve firemních aktivitách. „Hráči“ získávají velmi rychle představu o tom, jak firma prakticky funguje, jaké jsou výhody týmové spolupráce, jak ve firmě cirkuluje kapitál, jak lze zlepšovat některé interní firemní postupy apod. Účastníci simulace mohou také experimentovat s různými firemními strategiemi a přímo si ověřovat, jaké dopady budou mít jejich manaţerská rozhodnutí na chod a výsledky firmy. Simulační metoda PROFITABILITY je variabilní a lze ji adaptovat na různé typy a velikosti podniků i na prostředí různých oblastí podnikání, například na finanční sluţby, farmaceutický průmysl, logistiku apod. Metoda nevyţaduje předchozí ekonomické ani jiné specifické vzdělání školených osob. Česká firma Personnel Development Training-Praha, s.r.o., která se zabývá vzdělávací a konzultační činností a rozvojem lidských zdrojů, oslovila v roce 2008 Technologické centrum AV ČR s poţadavkem na vyhledání nových pokrokových postupů a řešení, jimiţ by mohla zatraktivnit spektrum svých klientských sluţeb. Pracovníci Technologického centra AV ČR s vyuţitím kontaktů v síti Enterprise Europe Network identifikovali, jako potenciálně vhodné řešení tohoto zadání, metodu PROFITABILITY od firmy Aislinn, s.r.o. Následně zorganizovali pracovní setkání představitelů obou firem a předvedení simulace v praxi. Tato iniciativa následně vyústila v uzavření dohody mezi oběma společnostmi o prodeji metody PROFITABILITY českému zájemci.

171


Příjemce metody – česká firma Personnel Development Training- Praha, s.r.o., tak mohla nabídnout svým zákazníkům novou, netradiční a přitom zábavnou vzdělávací metodu, která přispívá k profesionálnímu růstu firemních zaměstnanců. Tento technologický transfer realizovalo Technologické centrum AV ČR v rámci sítě Enterprise Europe Network v roce 2009. Technologické centrum AV ČR – Mgr. Radka Hávová Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 Tel.: +420 234 006 138, Fax: +420 234 006 251 E-mail: [email protected], URL: www.tc.cz

172


7. kapitola:

Závěr

Předloţený studijní materiál slouţí zejména podnikatelům k tomu, aby se orientovali v situaci, kdy chtějí rozvíjet své aktivity mimo Českou republiku a nemají potřebné informace, jak se správně zachovat. Tímto dokumentem je chceme směřovat, kam by se měli „podívat“, aby správně zaměřili své aktivity. Materiál si nečiní nárok na úplnost, ale spíše se jedná o návod, jak získat informace, jak se chovat s cílem úspěšně zahájit podnikatelské aktivity v jiné zem Evropské unie. Závěrem chceme zmínit, ţe předloţený materiál má samozřejmě omezenou platnost, jelikoţ situace na trhu Evropské unie se vyvíjí a některé dnes platné materiály jiţ za několik týdnů nemusí platit.

173

Informační databáze mezinárodních organizací a jejich význam pro ekonomické aktivity subjektů Moravskoslezského regionu

Recommend Documents