Studijní opora pro cílovou skupinu lektorů
Informační databáze mezinárodních organizací a jejich význam pro ekonomické aktivity subjektů Moravskoslezského regionu
v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/02.0009 Konkurenceschopnost ve světové ekonomice a české ekonomice v návaznosti na Moravskoslezský kraj
Doc. Ing. Josef Fiala, CSc. PhDr. Magda Habrmanová, CSc. Ing. Eva Šimečková 2012
Autoři studijní opory: doc. Ing. Josef Fiala, CSc., rektor Vysoké školy sociálně správní, Havířov kontakty:
[email protected], +420 553 401 165 PhDr. Magda Habrmanová, CSc., ředitelka úřadu Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje kontakty:
[email protected], +420 597 479 325 Ing. Eva Šimečková, Úřad Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje kontakty:
[email protected], +420 597 479 335
2
Studijní opora je rozdělena do několika částí, které jsou propojeny cílem podporovat ekonomické aktivity subjektů Moravskoslezského regionu, a tím podporovat rozvoj celého regionu. Přestože se v názvu dokumentu objevuje slovní spojení „mezinárodní organizace“, nemůžeme opominout vnitřní prostředí České republiky. První část je proto věnována Hospodářské komoře České republiky, jejímu postavení, struktuře a nabízeným službám. Jsme přesvědčeni, že zahrnutí tohoto tématu do materiálu je přínosné, protože „průzkumem“ obou zapojených institucí, tedy Vysoké školy sociálně správní, Institutu celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. a Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje, jsme dospěli k závěru, že mnozí podnikatelé, pracovníci na středním a vyšším stupni řízení firem a samosprávních orgánů nemají o činnosti Hospodářské komory ČR takřka žádné povědomí. Poradenská síť Enterprise Europe Network (prezentovaná ve druhé části) je zajímavou možností, jak se mohou subjekty MS regionu zapojit do širšího, zejména evropského podnikatelského prostředí. Z tohoto důvodu je právě uvedenému projektu věnovaná zpracovaná případová studie. Třetí část je zaměřena na možnosti podnikání v prostředí Evropské unie, na jeho náležitosti od zahájení podnikání, přes získávání prostředků, plnění povinností vůči řídícím a kontrolním orgánům jednotlivých států až po poslední fázi podnikání, kterou je jeho ukončení. 3
Jestliže třetí část byla věnována podnikání z pohledu Evropské unie a byla zaměřena na „celounijní“ dokumenty a přístupy, čtvrtá část uvádí některé oblasti podnikatelských aktivit z pohledu České republiky. Závěrečná část se věnuje případovým studiím, úspěšným příkladům podpory podnikání.
4
Dnešní rychle se dynamizující doba je charakteristická zejména dvěma vlastnostmi, kterými jsou globalizace světové ekonomiky a společnosti, znalostním charakterem dnešní společnosti. Studijní opora je zaměřena právě na druhý uvedený aspekt. V současnosti již nepostačuje mít k dispozici potřebné informace. Dnes je nutné tyto informace využívat, čímž informace nabývají charakter znalostí.
5
V tomto materiálu jsou přehlednou formou zpracovány informace včetně odkazů na další informační zdroje, které jsou dnes, v drtivé většině na internetu, přístupné. Jejich shromáždění do jednoho dokumentu představuje „ucelenou kuchařku“ pro podporu ekonomických aktivit subjektů Moravskoslezského regionu nejen uvnitř tohoto regionu, celé České republiky, ale především směrem do Evropy.
6
Při zpracování této části studijní opory byly použity materiály XXIII. sněmu Hospodářské komory České republiky, který se uskutečnil 26. 5. 2011 v Litoměřicích a informace z veřejné i neveřejné části webových stránek Hospodářské komory České republiky citované ke dni 9. 5. 2012. Hospodářská komora České republiky zastupuje podnikatelskou veřejnost na základě zákona č. 301/1992 Sb. o HK ČR a AK ČR. HK ČR dle zákona podporuje všechny podnikatelské oblasti mimo zemědělství, potravinářství a lesnictví (tuto činnost vykonává Agrární komora ČR). Hlavním posláním komory je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu.
7
Místo pro poznámky k tématu Hospodářská komora České republiky – část 1
8
Od roku 2004 je HK ČR povinným připomínkovým místem podnikatelské legislativy. Hospodářská komora České republiky chrání zájmy svých členů sdružujících se prostřednictvím sítě regionálních komor a začleněných živnostenských společenstev.
Místo pro poznámky k tématu Hospodářská komora České republiky – část 2
9
HK ČR sdružuje téměř 14 000 členů (právnických i fyzických osob) organizovaných v 66 regionálních a 84 oborových asociacích HK ČR. V čele komory stojí prezident volený přímo sněmem HK ČR (tedy členy HK ČR), činnost komory řídí představenstvo HK ČR. Struktura volených orgánů HK ČR bude popsána později. Pravidla jednání vychází z tzv. vnitrokomorových norem HK ČR. Hospodářská komora České republiky: informuje o hospodářských podmínkách a ekonomickém vývoji a právních předpisech týkajících se podnikatelských aktivit, zajišťuje hospodářský styk se zahraničím (FITPRO - usnadňuje procedury v mezinárodním obchodě), poskytuje své členské základně i podnikatelské veřejnosti poradenské a konzultační služby v otázkách spojených s podnikatelskou činností prostřednictvím svých kontaktních míst v regionech, organizuje v rámci své působnosti vzdělávací činnost, profesní vzdělání vč. rekvalifikací, podílí se na řešení problémů zaměstnanosti a na odborné přípravě k výkonu povolání, podporuje školská zařízení, zřízená k tomuto účelu, spolupracuje s orgány státní správy a místních samospráv, 10
zabezpečuje propagaci podnikatelské činnosti svých členů, zřizuje v rámci své působnosti odborné platformy s organizacemi a institucemi na podporu rozvoje podnikání, navazuje a rozvíjí styky s obdobnými institucemi v zahraničí, je členem sdružení evropských obchodních komor Eurochambres a UEAPME (Evropské asociace živnostníků a malých a středních podnikatelů), a na základě dohod spolupracuje s podnikatelskými svazy, zaměstnavatelskými svazy a podobnými sdruženími.
Místo pro poznámky k tématu Hospodářská komora České republiky – část 3
11
Jednotlivým voleným orgánům Hospodářské komory České republiky budou věnovány následující části této studijní opory. Místo pro poznámky k tématu Hospodářská komora České republiky – část 4
12
Prezident Hospodářské komory zastupuje Hospodářskou komoru navenek a jedná jejím jménem (§ 15 zákona). V době nepřítomnosti zastupuje prezidenta Hospodářské komory jím pověřený viceprezident Hospodářské komory nebo jiný jím pověřený člen představenstva Hospodářské komory. Prezident a viceprezidenti tvoří pracovní orgán - prezídium. Prezidium svolává prezident k projednávání závažných záležitostí Hospodářské komory v období mezi jednáními představenstva a pro přípravu jednání představenstva. Kancelář prezidenta HK ČR zajišťuje úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti funkce prezidenta Hospodářské komory ČR. Kancelář prezidenta HK ČR poskytuje tiskový servis a vydává tisková prohlášení. Shromažďuje, a ve spolupráci s odbornými útvary úřadu HK ČR vyhodnocuje informace a doporučení pro jednání a vystoupení prezidenta HK ČR.
13
Místo pro poznámky k tématu Prezident Hospodářské komory ČR
14
Představenstvo Hospodářské komory České republiky je řídícím orgánem Hospodářské komory České republiky. Řídí činnost Hospodářské komory České republiky a rozhoduje o všech záležitostech, pokud nejsou zákonem, statutem, jednacím řádem či usnesením sněmu hospodářské komory vyhrazeny jinému orgánu hospodářské komory. Za svou činnost odpovídá sněmu hospodářské komory. Představenstvo má 34 členů, kteří jsou voleni sněmem vždy na dobu tří let. Představenstvo komory svolává prezident komory nejméně čtyřikrát za rok. Představenstvo komory zejména: připravuje podklady pro jednání sněmu komory a zajišťuje výkon jeho usnesení, odpovídá za hospodaření s majetkem komory, rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí prezidenta a viceprezidenta komory, jmenuje a odvolává tajemníka úřadu komory.
15
Místo pro poznámky k tématu Představenstvo Hospodářské komory ČR
16
Dozorčí rada Hospodářské komory České republiky je kontrolním orgánem Hospodářské komory České republiky. Za svou činnost odpovídá sněmu hospodářské komory a podává mu zprávy o své činnosti. Činnost dozorčí rady řídí její předseda volený tajným hlasováním ze členů dozorčí rady komory. Dozorčí rada má 7 členů, kteří jsou voleni sněmem vždy na dobu tří let. Dozorčí radu komory svolává její předseda. Dozorčí rada Hospodářské komory České republiky zejména: kontroluje hospodaření a činnost komory v rozsahu stanoveném statutem komory nebo usnesením sněmu komory, pozastavuje výkon rozhodnutí prezidenta, příp. viceprezidenta, jsou-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, statutem nebo ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloží představenstvu komory, pozastavuje výkon rozhodnutí představenstva komory, jsou-li v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, statutem nebo ostatními předpisy komory; pozastavené rozhodnutí předloží sněmu komory.
17
Místo pro poznámky k tématu Dozorčí rada Hospodářské komory ČR
18
Smírčí komise Hospodářské komory České republiky je orgánem Hospodářské komory České republiky, který je zřízen k předcházení obchodním sporům mezi členy hospodářské komory. Smírčí komise má 9 členů, kteří jsou voleni sněmem vždy na dobu tří let. Smírčí komisi komory svolává její předseda. Místo pro poznámky k tématu Smírčí komise Hospodářské komory ČR
19
Sněm hospodářské komory je nejvyšším orgánem Hospodářské komory České republiky. Je tvořen všeobecnou sněmovnou složenou ze zástupců okresních komor a sněmovnou společenstev složenou ze zástupců společenstev. Ve všeobecné sněmovně má každá okresní komora dva zástupce a každá regionální komora má dva zástupce za každý okres, jimiž je tvořena. Ve sněmovně společenstev má každé společenstvo dva až tři zástupce při zachování shodného počtu zástupců v obou sněmovnách. Každý zástupce ve všeobecné sněmovně i ve sněmovně společenstev má jeden hlas. Hlasy všech zástupců jsou si rovny. Sněm komory svolává představenstvo komory nejméně jednou ročně. V případě písemné žádosti nejméně jedné třetiny okresních komor, společenstev nebo jedné desetiny zástupců okresních komor nebo zástupců společenstev nebo dozorčí rady komory je představenstvo povinno sněm svolat vždy a to nejpozději do tří měsíců. Do působnosti sněmu Hospodářské komory ČR patří: rozhodování o statutu, volebním a jednacím řádu komory a o volebním a jednacím řádu okresních komor, stanovování hlavních úkolů komory, volba a odvolání prezidenta, viceprezidentů, členů představenstva komory, dozorčí rady 20
komory a členů smírčí komise komory z řad členů komory, schvalování výše a způsobu placení členských příspěvků a rozhodování o udělení výjimek z jejich placení, schvalování rozpočtu komory, roční účetní závěrky a zprávy představenstva komory a dozorčí rady komory o činnosti a hospodaření komory, rozhodování o pozastaveném rozhodnutí představenstva komory, schvalování zásad odměňování zaměstnanců komory, rozhodování o dalších záležitostech, které si vyhradí. Místo pro poznámky k tématu Sněm Hospodářské komory ČR
21
Hospodářská komora České republiky je tvořena dvěma částmi: regionální, oborovou. Součástí regionální komorové sítě jsou krajské hospodářské komory, regionální hospodářské komory a okresní hospodářské komory. Oborovou část tvoří živnostenská společenstva (oborové asociace). Členové Hospodářské komory České republiky, jejichž počet dosahuje téměř 14 tisíc, jsou registrováni u místně příslušné okresní nebo regionální hospodářské komory, nebo podle oboru u živnostenského společenstva (oborové asociace).
22
Místo pro poznámky k tématu Struktura komorové sítě Hospodářské komory ČR
23
V regionální části je HK ČR tvořena: 14 krajskými komorami (KHK), 2 regionálními (RHK), 49 okresními komorami (OHK). Tyto regionální komory spravují dohromady 26 oblastních kanceláří (OBK). Komory jsou zastoupeny v 72 městech ČR, tedy téměř ve všech okresech ČR. Prostřednictvím regionálních komor Hospodářská komora České republiky poskytuje podporu podnikatelům ve všech regionech České republiky. Jsou to zejména poradenské a konzultační služby v otázkách spojených s podnikatelskou činností, vydávání ověřených výpisů některých agend státní správy, aktivity směřující ke vzdělávání a rozvoji lidských zdrojů, podpora při vstupu na zahraniční trhy apod.
24
V další části studijní opory uvádíme seznam regionálních složek včetně adres internetových stránek (pokud je mají zřízeny): Hlavní město Praha Hospodářská komora hlavního města Prahy - http://www.hkp.cz/ Obvodní hospodářská komora v Praze 1 Obvodní hospodářská komora Praha 5 - http://praha5.ohkp.cz/ Obvodní hospodářská komora Praha 7 Jihočeský kraj Jihočeská hospodářská komora - http://www.jhk.cz/ Jihomoravský kraj Krajská hospodářská komora jižní Moravy - http://www.khkjm.cz/ Regionální hospodářská komora Brno - http://www.rhkbrno.cz/ Okresní hospodářská komora Blansko - http://www.ohkblansko.cz/ Okresní hospodářská komora Brno - venkov - http://www.ohkbv.cz/ Okresní hospodářská komora Břeclav - http://www.ohkbreclav.cz/ Okresní hospodářská komora Hodonín - http://www.ohkhodonin.cz/ Okresní hospodářská komora Vyškov - http://www.ohkvyskov.cz/ Okresní hospodářská komora Znojmo - http://ohkznojmo.cz/ Karlovarský kraj Regionální hospodářská komora Poohří - http://www.rhkpoohri.cz/ Okresní hospodářská komora Cheb - http://www.ohkcheb.cz/ Královéhradecký kraj Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje - http://www.komora-khk.cz/ Liberecký kraj Krajská hospodářská komora Liberec - http://www.khkliberec.cz/ Okresní hospodářská komora Česká Lípa - http://www.khkliberec.cz/ohklipa/ Okresní hospodářská komora Liberec - http://www.ohkliberec.cz/ Okresní hospodářská komora Semily - http://www.khkliberec.cz/ohksemily/ Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou - http://www.ohkjablonec.cz/ Moravskoslezský kraj Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje - http://www.khkmsk.cz/ Okresní hospodářská komora Bruntál Okresní hospodářská komora Karviná - http://www.hkok.cz/ Okresní hospodářská komora Opava - http://www.komora.opava.cz/ 25
Olomoucký kraj Krajská hospodářská komora Olomouckého kraje - http://www.khkok.cz/ Okresní hospodářská komora Jeseník - http://ohk.jesenik.com/ Okresní hospodářská komora Olomouc - http://www.hkol.cz/ Okresní hospodářská komora Přerov - http://www.hkprerov.cz/ Okresní hospodářská komora Šumperk - http://www.ohk-sumperk.cz/ Okresní hospodářská komora v Prostějově - http://www.ohkpv.cz/ Pardubický kraj Krajská hospodářská komora Pardubického kraje - http://www.khkpce.cz/ Plzeňský kraj Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje - http://www.khkpk.cz/ Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje - http://www.rhkpk.cz/ Okresní hospodářská komora Domažlice - http://www.ohkdomazlice.cz/ Okresní hospodářská komora Klatovy - http://www.ohkklatovy.cz/ Okresní hospodářská komora Plzeň - jih - http://www.ohkplzen-jih.cz/ Okresní hospodářská komora Plzeňsko - http://www.ohkplzensko.cz/ Středočeský kraj Krajská hospodářská komora Střední Čechy - http://www.khkstrednicechy.cz/ Okresní hospodářská komora Benešov Okresní hospodářská komora Kladno - http://www.ohkkladno.cz/ Okresní hospodářská komora Kolín - http://www.ohkkolin.cz/ Okresní hospodářská komora Kutná Hora - http://www.ohk-kh.cz/ Okresní hospodářská komora Mladá Boleslav - http://www.ohkmb.cz/ Okresní hospodářská komora v Mělníku - http://www.ohkmelnik.cz/ Okresní hospodářská komora v Příbrami - http://www.ohkpb.cz/ Ústecký kraj Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje - http://www.khk-usti.cz/ Okresní hospodářská komora Děčín - http://www.ohkdecin.cz/ Okresní hospodářská komora Louny - http://www.ohkln.cz/ Okresní hospodářská komora Most - http://www.ohk-most.cz/ Okresní hospodářská komora Teplice - http://ohkteplice.mcdev.cz/ Okresní hospodářská komora Ústí nad Labem - http://www.ohk-ul.cz/ Okresní hospodářská komora v Chomutově - http://www.ohkcv.cz/ Okresní hospodářská komora v Litoměřicích - http://www.ohk-ltm.cz/
26
Vysočina Krajská hospodářská komora kraje Vysočina - http://www.hkjihlava.cz/ Okresní hospodářská komora Havlíčkův Brod - http://www.hkhb.org/ Okresní hospodářská komora Jihlava - http://www.hkjihlava.cz/ Okresní hospodářská komora Pelhřimov - http://www.hkpe.cz/ Okresní hospodářská komora Třebíč - http://www.hktrebic.cz/ Okresní hospodářská komora Žďár nad Sázavou - http://region4.mcdev.cz/ Zlínský kraj Krajská hospodářská komora Zlínského kraje - http://www.khkzlin.cz/ Okresní hospodářská komora Kroměříž - http://www.ohkkm.cz/ Okresní hospodářská komora Uherské Hradiště - http://www.ohkuh.cz/ Okresní hospodářská komora Vsetín - http://www.ohkvsetin.cz/ Okresní hospodářská komora Zlín - http://www.ohkzlin.cz/
Místo pro poznámky k tématu Regionální část Hospodářské komory ČR
27
Oborová část nebo-li profesní unie Hospodářské komory České republiky je v současné době tvořena 83 živnostenskými společenstvy. Živnostenská společenstva jsou dle svých oborů, které reprezentují, rozděleny do tzv. čtyř profesních unií: Obchod a cestovní ruch, Průmysl a doprava, Služby pro podnikání a ostatní a Stavebnictví, technická řemesla a technická zařízení. Oborová část je členěna na 4 profesní unie: v profesní unii Obchod a cestovní ruch je sdruženo 7 organizací, v profesní unii Průmysl a doprava je sdruženo celkem 17 organizací, v profesní unii Služby pro podnikání je sdruženo celkem 29 organizací, v profesní unii Stavebnictví, technická zařízení a technická řemesla je sdruženo celkem 30 organizací. K začlenění živnostenského společenstva do struktur Hospodářské komory České republiky dochází na základě rozhodnutí Představenstva HK ČR po splnění Pravidel pro začleňování živnostenských společenstev do HK ČR. V případě začlenění dvou a více společenstev působících ve stejných nebo obdobných oborech je rozhodující tzv. autorizace společenstva. V dalším textu je uveden přehled živnostenských společenstev začleněných v profesních uniích Hospodářské komory České republiky včetně adres jejich internetových stránek:
28
Profesní unie Obchod a cestovní ruch Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva - http://www.guns.cz/ Sdružení PROKOS-Sdružení výrobců, dovozců, vývozců a prodejců kosmetických prostředků a surovin pro jejich výrobu - http://www.sdrprokos.cz/ Společenství čerpacích stanic PHM v ČR - http://www.scs.cz/ Svaz českých a moravských spotřebních družstev - http://www.skupina.coop/cz/ Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky - http://www.socr.cz/ Svaz venkovské turistiky - http://www.svazvt.cz/ UNIHOST - Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách ČR http://www.unihostostrava.cz/ Profesní unie Průmysl a doprava Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR - http://www.aobp.cz/ Asociace prádelen a čistíren - http://www.apac.cz/ Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí - http://www.apvts.cz/ ATOK - Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu - http://www.atok.cz/ Asociace výrobců hudebních nástrojů ČR - http://www.hnn.cz/avhn.htm Cech KOVO Certifikační sdružení pro personál - http://www.apccz.cz/ Česká asociace LPG - http://www.calpg.cz/ Českomoravská asociace dopravního značení - http://www.cmadz.cz/ Český klavírnický svaz - http://www.ceskyklavirnickysvaz.cz/ Národní strojírenský klastr - http://www.msskova.cz/ Odvětvový svaz hutnictví železa - http://www.hz.cz/ Potravinářská komora České republiky - http://www.foodnet.cz/ Sdružení automobilového průmyslu - http://www.autosap.cz/ Sdružení výrobců kompozitů - http://www.svk-composites.cz/ Svaz českých a moravských výrobních družstev - http://www.scmvd.cz/ Svaz plastikářského průmyslu ČR Svaz strojírenské technologie Profesní unie Služby pro podnikání a ostatní Asociace akreditovaných a autorizovaných organizací - http://www.aaao.cz/ Asociace certifikovaných jazykových škol - http://acert.cz/ Asociace českých překladatelských agentur - http://www.acta-cz.org/ Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace - http://www.acra-mk.cz/ Asociace pro poradenství - http://www.asocpor.cz/ Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm - http://www.gremiumalarm.cz/ Cech kosmetiček Čech a Moravy Cech mechanických zámkových systémů ČR - http://cmzs.cz/ Česká asociace telekomunikací - http://www.catel.cz/ 29
Česká asociace úklidu a čištění - http://www.cac-clean.cz/ Česká komora detektivních služeb, občanské sdružení - http://www.ckds.cz/ Česká komora loterního průmyslu Česká komora realitních kanceláří - http://www.ckrk.cz/ Česká komora služeb ochrany majetku a osob - http://www.cksomo.cz/ Česká psychoenergetická společnost - http://www.cepes.cz/ Česká společnost certifikovaných odhadců majetku - http://www.cscom.cz/ Český klub bezpečnostních služeb - http://www.ckbs.cz/ Komora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany České republiky http://www.komora-bozp-po.cz/ Komora fotografických živností - http://www.komora.fotografu.cz/ Komora odborných technických kontrolorů, výrobců, pracovníků montáží a opravářů zařízení hřišť, dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven SOTKVO - http://www.sotkvo.cz/ Komora podniků komerční bezpečnosti ČR - http://www.kpkbcr.cz/ Profesní komora požární ochrany - http://www.komora-po.cz/ Profesní společenství autoškol ČR - http://www.profiautoskoly.cz/ Sdružení pracovníků dezinfekce, dezinsekce, deratizace ČR - http://www.sdruzeni.dddinfo.cz/ Společenstvo drobného podnikání - http://www.sdpokm.cz/ Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí ČR - http://www.czechfairs.cz/ Střední podnikatelský stav - http://www.strednistav.cz/ Unie kosmetiček - http://www.uniek.cz/ Profesní unie Stavebnictví, technická řemesla a technická zařízení Asociace bazénů a saun České republiky ABAS ČR - http://www.abascr.cz/ Asociace podniků topenářské techniky - http://www.tady.cz/aptt/ Asociace pracovníků tlakových zařízení - http://www.atz.cz/ Asociace PUR - Česká společnost pro polyuretan ve stavebnictví - http://pur.asociace.sweb.cz/ Asociace stavitelů plynovodů a produktovodů - http://www.aspp.cz/ Cech instalatérů ČR - http://www.cechinstalaterucr.cz/ Cech kamnářů České republiky - http://www.cechkamnaru.cz/ Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR - http://www.cech-kpt.cz/ Cech malířů a lakýrníků České republiky - http://www.cechmal.cz/ Cech obkladačů České republiky - http://www.cech-obkladacu.cz/ Cech podlahářů České republiky - http://www.cech-podlaharu.org/ Cech pro zateplování budov ČR - http://www.czb.cz/ Cech suché výstavby České republiky - http://www.cechsv.cz/ Cech topenářů a instalatérů ČR - http://www.cechtop.cz/ Česká svářečská společnost ANB - http://www.cws-anb.cz/ České sdružení pro technická zařízení - http://www.cstz.cz/ Českomoravská komora lešenářů - http://www.komoralesenaru.cz/ Český plynárenský svaz - http://www.cgoa.cz/ 30
Elektrotechnický svaz český – http://www.elektrosvaz.cz/ Regionální stavební sdružení Karlovy Vary - http://www.rsskv.cz/ RUDOLFINEA - sdružení pro umělecká řemesla - http://www.rudolfinea.cz/ Sdružení klenotníků a hodinářů ČR - http://www.skhcr.cz/ Společenstvo kominíků České republiky - http://www.skcr.cz/ Společenstvo techniků zdvihacích zařízení - http://www.stzz.cz/ Svaz chladící a klimatizační techniky - http://schkt.tradecentrum.cz/ Svaz podnikatelů v oboru technických zařízení ČR - http://www.sptz.cz/ Svaz prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky - http://www.sacr.cz/ Svaz učitelů tance České republiky - http://www.sut.cz/ Teplárenské sdružení České republiky - http://www.tscr.cz/ Unie výtahového průmyslu ČR - http://uvp-cr.cz/
Místo pro poznámky k tématu Regionální část Hospodářské komory ČR
31
Hospodářská komora ČR poskytuje svým členům, ale také širší podnikatelské veřejnosti poradenské a konzultační služby prostřednictvím svých kontaktních míst. Služby kontaktních míst Hospodářské komory České republiky lze využít v 97 provozovnách okresních, regionálních a krajských hospodářských komor a živnostenských společenstev vybavených pro kontakt s klienty celkem v 76 městech po celé České republice. Rozmístění kontaktních míst Hospodářské komory České republiky zachycuje obrázek. Přehledu poradenských služeb se věnují následující obrázky této studijní opory.
Místo pro poznámky k tématu Poradenské a konzultační služby Hospodářské komory ČR - úvod
32
Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu zřídila Hospodářská komora České republiky tzv. Informační místa pro podnikatele (InMP). Informační místa pro podnikatele jsou kontaktní místa Hospodářské komory, kde podnikatelé mohou na jednom místě získat základní informace potřebné pro své podnikání (např.: k zahájení činnosti, k provozu a k financování podniku, informace o podnikání v rámci celé EU a třetích zemích a další). Tyto informace obdrží každý podnikatel z veřejných informačních zdrojů formou nárokové služby rychle a přehledně. Projekt informačních míst pomáhá nejen začínajícím, ale i stávajícím podnikatelům v orientaci v podnikatelském prostředí, šetří jejich čas a kapacity, které mohou věnovat svému předmětu podnikání. Kontaktní místa lze najít po celém území České republiky a to takřka ve všech okresech ČR.
33
Celkem je v současné době provozováno téměř 100 kontaktních míst při okresních či oblastních hospodářských komorách. Plošně se jedná o nejvíce rozšířenou standardizovanou veřejnou informační službu pro podnikatele. Podnikatel se může na kontaktní místo se svým dotazem obrátit osobně, telefonicky, pomocí elektronické pošty nebo prostřednictvím formuláře. Od začátku projektu do 4. čtvrtletí roku 2011 tato kontaktní místa zodpověděla již na 72 tisíc podnikatelských dotazů, týkajících se především možnosti financování rozvoje podniků a vyhledávání obchodních kontaktů. Mezi často kladené dotazy patří rovněž informace týkající se zahájení podnikání, provozu podniku a informace o předpisech vztahujících se k prováděné činnosti.
Místo pro poznámky k tématu Poradenské a konzultační služby Hospodářské komory ČR – poradenství pro podnikání
34
Hospodářská komora České republiky je v souladu s Legislativními pravidly Vlády ČR povinným připomínkovým místem pro nově vznikající podnikatelskou legislativu a současně i významným hráčem a spolupracovníkem státní správy při iniciaci změn legislativy stávající. Na základě své kompetence zakotvené v Legislativních pravidlech vlády, z titulu svého členství v nadnárodních organizacích a při přímé spolupráci s vládou a orgány a institucemi EU ovlivňuje Hospodářská komora České republiky legislativní rámec podnikatelského prostředí. V procesu připomínkování vznikajících zákonů, vyhlášek, nařízení a nové legislativy EU se zasazuje o lepší podmínky pro podnikání v ČR i celé EU. Registrovaní členové Hospodářské komory České republiky se mohou do připomínkového řízení zapojit.
35
Místo pro poznámky k tématu Poradenské a konzultační služby Hospodářské komory ČR – připomínkování podnikatelské legislativy
36
Na Kontaktních místech HK ČR je možné rychle, levně a velmi pružně získat všechny dokumenty potřebné pro podnikání. Tuto problematiku můžeme rozdělit do dvou částí: kontaktní místa veřejné správy Czech POINT, vyřizování dokumentů pro mezinárodní obchod. Czech POINT
Kontaktní místa veřejné správy Hospodářské komory České republiky (Czech POINT) vydávají ověřené výpisy z informačních systémů veřejné správy. Služba je určena všem občanům a podnikatelským subjektům (včetně bank), kterým velmi zjednodušuje přístup k ověřeným dokladům - výpisům z rejstříků - z Informačních Systémů Veřejné Správy (ISVS). Na pracovištích HK ČR, které výpisy vydávají, může být vydán ověřený výpis z těchto registrů: 37
Obchodního rejstříku, Živnostenského rejstříku, Katastru nemovitostí, Rejstříku trestů (fyzických a právnických osob), Registru řidičů - výpis bodového hodnocení osoby, Seznamu kvalifikovaných dodavatelů, Registru Ministerstva životního prostředí - MA ISOH (správa a kontrola agendy), Insolvenčního rejstříku, a lze také učinit podání podle § 72 živnostenského zákona. Kromě vydání ověřených výpisů z ISVS si na pracovištích Czech POINT hospodářské komory je možné si nechat rychle, komfortně a hlavně bez dlouhého čekání ověřit listiny a podpisy, autorizovaně konvertovat dokumenty a získat i další služby související se zavedením datových schránek. Pro získání výpisu postačuje navštívit jakoukoliv Ověřovatelskou kancelář Hospodářské komory České republiky. Výpis ze všech výše zmíněných rejstříků je vyhotoven na počkání. K získání výpisu není nutné předkládat žádné doklady (mimo výpisu z rejstříku trestů, z registru řidičů, z registru Ministerstva životního prostředí a při podání podle § 72 živnostenského zákona, kde je nutné prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním pasem), stačí pouze uvést jednoznačné identifikátory. Pro získání výpisu z registrů ISVS: (IČ pro rejstříky a seznam kvalifikovaných dodavatelů, katastrální území a číslo listu vlastnictví pro získání výpisu z katastru nemovitostí, totožnost u výpisu z rejstříku trestů a z registru řidičů, totožnost a IČ u výpisu z registru Ministerstva životního prostředí a při podání podle § 72 živnostenského zákona, IČ nebo jméno a příjmení u výpisu z Insolvenčního rejstříku). Dokumenty pro mezinárodní obchod Na vybraných kontaktních místech mohou podnikatelé získat dále uvedené dokumenty: ATA karnety Karnet ATA je mezinárodní celní dokument, který umožňuje dočasné vyvezení zboží osvobozené od cla a daní. Tento dokument lze použít pro obchodní vzorky, zařízení potřebná pro výkon povolání, vědeckovýzkumný materiál nebo pro prezentační nabídku na různých veletrzích a výstavách ve zhruba šedesáti zemích světa. Karnet ATA je určen všem podnikatelským subjektům v České republice, kteří chtějí snadno, rychle a levně dočasně vyvážet a prezentovat své zboží v zahraničí.
38
Karnet ATA spoří finance a čas při celních operacích: šetří finanční prostředky a čas (skutečná úspora se odhaduje nejméně na 1 % hodnoty zboží krytého karnetem ATA, při dočasném vývozu a dovozu zboží krytého karnetem ATA se neskládá v zemi dočasného dovozu celní jistota v devizách), zajišťuje rychlé celní odbavení, zajišťuje snadnou manipulaci s vyváženým zbožím. Certifikáty o původu zboží Prokázání země původu zboží je základním předpokladem pro přiznání jakéhokoliv celního zvýhodnění. Skutečnost je nutno prokázat příslušným certifikátem, který získáte v úřadu HK ČR. Dále ověřujeme obchodní a dopravní faktury, inspekční certifikáty, důležité obchodní smlouvy a dopisy. Certifikáty o původu zboží jsou určeny podnikatelským subjektům v České republice, které potřebují optimálně prokázat skutečnosti potřebné pro mezinárodní obchod, získat celní zvýhodnění, preference apod. Certifikáty o původu zboží spoří finance a čas při celním řízení.
Místo pro poznámky k tématu Poradenské a konzultační služby Hospodářské komory ČR – dokumenty pro podnikání
39
Část věnovaná soudnímu a mimosoudnímu řešení sporů je zaměřena na dva subjekty: Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, Smírčí komisi Hospodářské komory ČR. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR
Již od roku 1949 patří tento stálý rozhodčí soud k nejvýznamnějším mezinárodním arbitrážním institucím a svým přístupem k moderním trendům arbitráže je v evropském i celosvětovém měřítku pozitivně vnímaným subjektem schopným transparentně a kvalitně administrovat jemu příslušné spory. Rozhodčí soud, resp. jeho Řád a Pravidla umožňují klientům ovlivnit rychlost řízení, vybrat si místo, kde bude probíhat případné ústní jednání, jmenovat kvalitního rozhodce a domoci se tak svých práv s tím, že rozhodčí řízení u Rozhodčího soudu je ekonomicky dostupné právnickým i fyzickým osobám - českým i zahraničním. Rozhodčí nález je vykonatelný, v souladu s Newyorskou úmluvou, ve 40
více než 140 státech světa. Rozhodčí soud byl založen v r. 1949 a působil v té době při Československé obchodní komoře. Později v r. 1980 byl jeho název změněn na Rozhodčí soud při Československé obchodní a průmyslové komoře a s účinností od 1. 1. 1995 došlo ke změně názvu na Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen Rozhodčí soud). Přes uvedené změny názvu jde stále o týž soud, který si vydobyl za dobu své existence významné postavení zejména mezi evropskými rozhodčími soudy. Velké vážnosti se však těší i mimo kontinent, neboť jsou před ním rozhodovány spory subjektů z celého světa. Dobrou pověst založil Rozhodčí soud zejména na činnosti rozhodců, zapsaných na seznamu rozhodců, který vede. Rozhodci jsou většinou advokáty, universitními pedagogy apod. Na seznamu rozhodců je zapsáno přes 300 rozhodců českých i zahraničních. Za několik desítek let trvající existence rozhodli rozhodci v řízení před Rozhodčím soudem více než 10 tisíc sporů. Rozhodčí nálezy vydané na závěr řízení se stávají dnem doručení sporným stranám pravomocné a soudně vykonatelné. Široká vykonatelnost nálezů prakticky po celém světě je garantována Newyorskou úmluvou o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, jejímiž signatáři je dnes více než 140 států světa včetně České republiky. Doba potřebná k rozhodnutí sporu v rozhodčím řízení a k případnému následnému výkonu rozhodčího nálezu v České republice je nesrovnatelně kratší než doba běžného soudního řízení. Rozhodčí soud je jedinou institucí na světě, která v roce 2005 získala oprávnění rozhodovat doménové spory o domény .EU. Od zahájení prvního sporu o doménu .EU bylo u Rozhodčího soudu rozhodnuto téměř 1000 sporů. Ty mohou být vedeny ve všech jazycích Evropské unie (kromě maltštiny) využívaje jedinečné on-line platformy. Jako čtvrtá instituce na světě a druhá v Evropě získal v roce 2008 Rozhodčí soud oprávnění celosvětového správce Internetu ICANN rozhodovat spory o doménová jména generické rodiny domén (.com, .org, .net, atd). Od 6. května 2009 může Rozhodčí soud také rozhodovat spory o doménová jména .co, .nl. Rozhodčí soud je také jedinou institucí v České republice, která má oprávnění Ministerstva průmyslu a obchodu rozhodovat v rozhodčím řízení tzv. spotřebitelské spory. V současné době zároveň probíhají poslední přípravy spuštění možnosti rozhodování úhradových sporů ve zdravotnictví v rozhodčím řízení u našeho Rozhodčího soudu. Rozhodčí soud je stálým rozhodčím soudem s nejširší možnou působností v ČR, který je uznávanou rozhodčí institucí nejen v České republice, ale především v zahraničí a to jednak díky inovativnímu přístupu k rozhodčímu řízení, ale také díky kvalitě jeho rozhodčích nálezů a vysoké odbornosti jeho rozhodců.
41
Podmínkou rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem je uzavření písemné rozhodčí smlouvy (resp. rozhodčí doložky) ve prospěch tohoto soudu, která tvoří zpravidla jedno ujednání majetkového kontraktu mezi smluvními stranami. Pokud byl takový kontrakt uzavřen v minulosti bez rozhodčí doložky, je možné uzavřít k němu dodatek obsahující dodatečné ujednání stran o příslušnosti Rozhodčího soudu k řešení případného sporu z tohoto kontraktu. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem probíhá obvykle podle jeho Řádu, publikovaného v Obchodním věstníku, pokud si strany sporu nedohodnou něco jiného. Řád a další informační materiály jsou k dispozici stranám sporů i ostatním zájemcům bezplatně v sídle soudu, v sudištích či sídlech hospodářských a agrárních komor České republiky v jazyce českém, anglickém, německém, francouzském a ruském. Rozhodčí soud uzavřel dohody o spolupráci s některými hospodářskými komorami v ČR (např. Hradec Králové, Olomouc, Most apod.) a spolehlivě fungují i sudiště v Brně, Ostravě a Plzni. Výhody rozhodčího řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR můžeme shrnout do těchto bodů: Je jednoinstanční, rychlé a méně formální. Od podání žaloby do vydání rozhodčího nálezu uběhne často pouze několik měsíců nebo dokonce několik týdnů; doručením stranám sporu nabývá rozhodčí nález právní moci a stává se vykonatelným. Dobrá vykonatelnost rozhodčích nálezů. Newyorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech, které tuto smlouvu ratifikovaly. Výběr rozhodců – na seznamu rozhodců je zapsáno mnoho odborníků ze všech oblastí práva a ekonomiky České republiky i zahraničí. Rozumné náklady na vedení sporu. Poplatek za rozhodčí řízení u vnitrostátních sporů s předmětem sporu do 50.000.000,-Kč činí 4% z hodnoty sporu, minimálně však 10.000,-Kč. Vnitrostátními spory se přitom rozumí i takové, v nichž jsou stranami organizační zahraničních osob nebo pobočky zahraničních bank na území ČR, pokud jsou zapsané v obchodním rejstříku. Ani v případě rozhodování zahraničních sporů rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR nedosahuje takových nákladů jako rozhodčí řízení v cizině. Administrativní zázemí je u Rozhodčího soudu zajištěno činností sekretariátu. Publikováním Řádu a Pravidel v obchodním věstníku je dána možnost všem zájemcům, aby se seznámili s podmínkami řízení před Rozhodčího soudem. Smírčí komise HK ČR Pro urovnávání sporů mezi členy hospodářské komory byla ze zákona zřízena Smírčí komise HK ČR. Její členové se specializují na odbornou asistenci členům hospodářské komory při mimosoudním řešení jakýchkoli obchodních sporů, které by mezi nimi mohly vzniknout.
42
Místo pro poznámky k tématu Poradenské a konzultační služby Hospodářské komory ČR – soudní a mimosoudní řešení sporů
43
Ve spolupráci s agenturou CzechTrade fungují vybraná kontaktní místa jako Regionální exportní místa, kde podnikatelům regionální exportní manažeři poskytnou osobní asistenci při podpoře exportních aktivit a poskytnou exportní poradenství, konzultace při vývozních činnostech a financování exportu, informace o exportně orientovaných akcích v regionu, aktuální informace o podnikatelských misích do zahraničí aj. Cílem osobního poradenství je prohloubit, zkvalitnit a zefektivnit informační a poradenské služby se zaměřením na mezinárodní obchod poskytované agenturou CzechTrade ve všech regionech české republiky.
44
Regionální exportní místa nabízejí tyto služby: Exportní poradenství, Konzultace při vývozních činnostech, Financování exportu, Organizace exportně orientovaných akcí v regionu, Informace o podnikatelských misích do zahraničí. Organizace akcí na podporu malého a středního podnikání, Vyřizování celních formalit, Exportní tréninková centra CzechTrade v zahraničí, Design pro export, Exportní akademie, Prezentace CzechTrade v ČR.
Místo pro poznámky k tématu Poradenské a konzultační služby Hospodářské komory ČR – aktivní podpora exportu
45
Poradenská síť Enterprise Europe Network je iniciativou Evropské komise, která pomáhá malým a středním podnikům plně rozvinout jejich potenciál a inovační kapacitu. Jejím cílem je zajistit větší konkurenceschopnost podniků tím, že jim poskytuje kvalitní a cenově dostupné služby. Místo pro poznámky k tématu Poradenská síť EEN – základní charakteristika 1
46
Tato iniciativa je obousměrná. V jednom směru síť pomáhá malým a středním podnikům v Evropě a některých třetích zemích, v druhém pak slouží jako cesta, prostřednictvím které získává Evropská komise názory, zkušenosti a připomínky podnikatelů.
Místo pro poznámky k tématu Poradenská síť EEN – základní charakteristika 2
47
S téměř 600 kontaktními místy (hospodářské komory, vysoké školy, výzkumné ústavy, inovační centra, rozvojové agentury, technologická centra, …) a více než 3 000 zkušenými pracovníky v 51 zemích (EU 27 + Albánie, Arménie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Čína, Egypt, Chile, Chorvatsko, Makedonie, Island, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Mexiko, Moldavsko, Norsko, Rusko, Srbsko, Švýcarsko, Sýrie, Tunis, Turecko, Ukrajina, USA) je tato síť největší sítí, která poskytuje poradenství a služby podnikům. Většina partnerů sítě Enterprise Europe Network se již účastnila předchozích dvou podpůrných sítí – Euro Info Center (EIC) a Center pro přenos inovací (IRC), které fungovaly od r. 1987 (EIC), od r. 1995 (IRC). Spojením těchto dřívějších služeb a připojením nových zajišťuje současná síť integrovanější přístup. Vysoký počet kontaktních míst umožňuje podnikatelům mít podporu podniků na dosah ruky.
48
Místo pro poznámky k tématu Poradenská síť EEN – struktura
49
Poradenská síť Enterprise Europe Network nabízí následující bezplatné služby: poradenství (dotace, legislativa, zahájení podnikání v EU, přeshraniční poskytování služeb, IPR, veřejné zakázky, …), asistence při hledání zahraničního partnera pro obchodní, výrobní či technologickou spolupráci (organizovaná dvoustranná jednání firem, obchodní mise, propagace inzerátu české firmy v zahraničí, bulletin zahraničních inzerátů, vytipování potenciálních zahraničních partnerů), pořádání odborných seminářů, podpora účasti v rámcových programech EU (FP7, CIP), poskytování zpětné vazby od podnikatelů ke Komisi (SME Feedback), Tender Alert – informování o vyhlášených veřejných zakázkách, publikační aktivity (novinové články, odborné publikace, newslettery, informační listy, články na internetu).
50
Místo pro poznámky k tématu Poradenská síť EEN – nabízené služby
51
Od r. 2008 do r. 2011 partneři sítě zorganizovali více než 19 tisíc akcí s více než 750 tisíci účastníky. Více než 60 tisíc podnikatelů se zúčastnilo více než 4 tisíc mezinárodních dvoustranných jednání a obchodních misí firem. Členové sítě poskytli více než 100 tisíc poradenství k podnikání a technologickému transferu. Výsledkem je, že již více než 5 tisíc firem díky síti Enterprise Europe Network podepsalo se zahraničním partnerem dohody o obchodní či technologické spolupráci. Přibližně 1 600 malým a středním podnikům síť pomohla získat podporu ze 7. rámcového programu. Experti sítě podnikatelů zodpověděli více než 375 tisíc dotazů. Členové sítě také propagovali více než 20 tisíc inzerátů svých klientů v zahraničí.
Místo pro poznámky k tématu Poradenská síť EEN – základní statistické údaje
52
Síť Enterprise Europe Network je podpořena z Rámcového programu EU pro konkurenceschopnost a inovace (The Competitiveness and Innovation Framework Programme – CIP). V České republice je síť navíc podpořena z prostředků Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Jelikož jsou služby v ČR dotovány ve výši 100 %, mohou je podnikatelé využívat bezplatně. Místo pro poznámky k tématu Poradenská síť EEN – financování
53
Místo pro poznámky k tématu Poradenská síť EEN – důležité odkazy - Evropa
54
Českou část sítě zajišťuje projekt BISONet (Business Innovation SuppOrt Network for the Czech Republic), který je realizován konsorciem jedenácti partnerů (Krajská hospodářská komora MSK, BIC Ostrava, CRR, BIC Plzeň, JIC Brno, RRA Ústeckého kraje, ARR Liberec, RHK Brno, RRA Pardubického kraje, VÚTS Liberec) koordinovaných Technologickým centrem AV ČR. České konsorcium má podporu i asociovaných partnerů (Asociace inovačního podnikání ČR, CzechInvest, Česká asociace rozvojových agentur, Hospodářská komora ČR). Místo pro poznámky k tématu Poradenská síť EEN – důležité odkazy – Česká republika
55
Tato část studijní opory je zaměřena na možnosti podnikání v prostředí Evropské unie, na jeho náležitosti od zahájení podnikání, přes získávání prostředků, plnění povinností vůči řídícím a kontrolním orgánů jednotlivých států až po poslední fázi podnikání, kterou je jeho ukončení. Tato část přehlednou formou předkládá informace včetně odkazů na další informační zdroje, které jsou dnes, v drtivé většině na internetu, přístupné. Jejich shromáždění do jednoho dokumentu představuje „ucelenou kuchařku“ pro podporu ekonomických aktivit subjektů Moravskoslezského regionu nejen uvnitř tohoto regionu, celé České republiky, ale především směrem do Evropy. Místo pro poznámky k tématu Podnikání v Evropské unii
56
Základní kostra kapitoly byla vytvořena podle internetových stránek Vaše Evropa, vaše obchodní příležitost. Průvodce podnikáním v Evropě je zde rozdělen do 8 okruhů, kterých se budeme v dalším textu držet: 1. Jak začít? 2. Chod podniku. 3. Expanze. 4. Výhody trhu EU. 5. Inovace. 6. Odpovědné podnikání. 7. Financování a podpora. 8. Jak podnikání ukončit?
57
Místo pro poznámky k tématu Vaše Evropa, vaše obchodní příležitost
58
Složité, obtížné a nákladné postupy, které musí začínající podnikatelé dodržovat, odradí mnohé z nich, a to i v jejich vlastní zemi. Pomoci však mohou orgány veřejné správy a specializované sítě. Příkladem je zavedení jednoho správního místa pro všechna odvětví a jednotných kontaktních míst pro odvětví služeb, která mají zjednodušit formality nezbytné k zápisu společnosti do obchodního rejstříku. To by mělo podnikatelům umožnit zaregistrovat nový podnik naráz a ušetřit tak čas a peníze. Zásada svobody usazování v EU umožňuje podnikatelům založit společnost v kterékoli zemi EU za stejných podmínek jako tamním státním příslušníkům. Stejně jako místní státní příslušníci musí podnikatelé splnit určité podmínky, například dodržovat profesní etické kodexy, získat příslušná povolení a prokázat požadované kvalifikace. Místo založení nového podniku mohou podnikatelé převzít již existující společnosti, což přináší takové výhody, jako jsou hotové výrobní struktury, odběratelské sítě a dobré jméno. Přesto, že neúspěch se může dostavit v kterékoli fázi životního cyklu podniku, mnoho úspěšných společností dnes existuje jen proto, že se jejich zakladatelé po úpadku odmítli vzdát a uvěřili v druhou šanci. 59
Místo pro poznámky k tématu 1. okruh – Jak začít?
60
Podle článku 49 Smlouvy o fungování Evropské (unie mohou podnikatelé (zásada svobody usazování) založit podnik v kterékoli zemi EU. Evropská unie založení nového podniku usnadňuje, urychluje a zlevňuje zřizováním elektronických a fyzických jednotných kontaktních míst. Jednotná kontaktní místa Směrnice o službách členským státům EU ukládá povinnost zjednodušit veškeré postupy nutné k zahájení poskytování služeb i během něj. Od roku 2009 musí mít všechny společnosti a fyzické osoby poskytující služby možnost vyřídit veškeré náležitosti online (osvědčení, oznámení, ekologická a další povolení) prostřednictvím jednotného kontaktního místa. Jednotná kontaktní místa jsou portály elektronické veřejné správy, které povinně zřídily orgány veřejné správy všech členských států. Jednotná kontaktní místa můžete využít: pokud potřebujete podrobné informace o možnostech podnikání v zahraničí nebo ve své zemi, pokud potřebujete vyřídit administrativní formality spojené se založením podniku nebo přeshraničním poskytováním služeb. Během zasedání Rady na jaře 2006 odsouhlasily vlády jednotlivých států řadu kroků, kterými se v celé Evropě zjednodušilo, zrychlilo a zlevnilo zakládání podniku. Šlo především o levnější a rychlejší postupy a realizaci jednotného kontaktního místa, kde je při zakládání podniku možné vyřídit všechny administrativní náležitosti. 61
Tento závazek byl obnoven v iniciativě Small Business Act, v níž se členské státy EU navíc zavázaly, že zkrátí dobu potřebnou pro získání povolení či oprávnění k podnikání. Evropská rada přijala na svém prosincovém zasedání v roce 2008 Plán evropské hospodářské obnovy, podle kterého mají být postupy při zahájení podnikání dále usnadněny. Některé konkrétní úkoly pak vytyčilo sdělení o přezkumu iniciativy Small Business Act pro Evropu. Členské státy EU musejí splnit tyto úkoly: zřídit jednotná správní místa pro zahájení podnikání, aby podnikatelé mohli vyřídit všechny nutné formality (např. zápis do obchodního rejstříku, přihlášení k dani, DPH a sociálnímu zabezpečení) najednou; jednotné kontaktní místo má buď tradiční podobu (úřad), virtuální (internetové stránky), případně je kombinací zmíněných dvou možností, zkrátit dobu potřebnou k zápisu podnikatele do obchodního rejstříku na 3 dny, snížit poplatky za zahájení podnikání na méně než 100 eur. Ačkoli se mnoho z těchto předsevzetí splnilo, existují dosud mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly. EU bude sledovat, jak vlády jednotlivých členských států tyto závazky dodržují. Kromě bezproblémových postupů při zakládání potřebuje každý nový podnik, který chce uspět, náležitou obchodní strategii a zajištěné financování.
Místo pro poznámky k tématu 1. okruh – Jak začít? – Zahájení podnikání
62
Převzetí existující společnosti je zajímavou alternativou, jíž lze využít namísto založení podniku nového. Podnikatelé mohou využít zavedeného dobrého jména, výrobních struktur a odběratelské sítě, a usnadnit tím svůj vstup do podnikání. Majitelé podniků stárnou a jedna třetina z nich (což představuje přibližně 690 000 podniků a 2,8 milionu pracovních míst) v nadcházejících letech odejde do důchodu. To znamená, že mnoho společností bude potřebovat nové majitele. V Evropě dojde každoročně k převodu asi 450 000 firem. Podle odhadů asi třetina z nich (tzn. 600 000 pracovních míst) potenciálně přestane existovat. Na vině bývá neefektivní legislativa, daňový či finanční systém, malý rozsah trhu s převody firem a jeho netransparentnost. Ke zlepšení podmínek pro převod vlastnictví Evropská komise doporučila orgánům v členských státech EU různá opatření. V roce 2011 Evropská komise země EU vyzvala v rámci přezkumu iniciativy Small Business Act, aby: vytvořily elektronická tržní místa a databáze pro podniky, které mají být převedeny (tato místa a databáze musejí být dostatečně technicky zabezpečeny a mají se snadno používat), za účelem zvýšení počtu úspěšných převodů podniků poskytly odbornou přípravu a podporu, včetně informačních kampaní zdůrazňujících nutnost včasné přípravy na převod podniku. 63
Zajištění přístupu k financím Převod vlastnictví vyžaduje více finančních prostředků než zahájení podnikání. Nástroje, půjčky a záruky pro začínající podniky by neměly být k dispozici pouze pro vytváření nových podniků, ale rovněž pro převody existujících podniků. Vlastníci musí být lépe informováni o mezaninovém financování (spojujícím úvěry a vlastní kapitál), které je pro převody podniků zvlášť vhodné. Zvýšení informovanosti a podpora poradenství Mnoho společností by mohlo být úspěšně převzato novými majiteli, pokud by převody vlastnictví byly naplánovány předem; to platí nejen pro původní řídící pracovníky, nýbrž i pro jejich nástupce. Noví majitelé potřebují navíc přechodné období, aby podnik poznali. Protože jsou tyto operace velmi složité, je během celého postupu zásadní praktická pomoc. Vnitrostátní orgány by měly aktivně prosazovat a podporovat programy poradenství, které poskytují obchodní komory, různá sdružení a další subjekty. Zajištění průhlednosti trhů pro převody podniků Tomu, aby potenciální prodávající našli vhodné kupce, napomohou transparentní služby. Takové služby musí nabízet více než pouhé databáze dostupných podniků a zajišťovat komplexní zprostředkovatelské služby, díky nimž proběhnou převody bez problémů a v partnerském duchu. Příznivé nastavení daňových systémů Převody podniků může usnadnit příznivé nastavení daňových systémů. Usnadnění může mít mnoho podob: osvobození od daně ze zisku z prodeje podniku (zejména v případě, je-li příslušná částka investována zpět do jiného podniku, nebo použita k financování odchodu majitele podniku do důchodu), reforma dědické a darovací daně (při převodech v rámci rodiny), osvobození od daně v případě, že do podniku investují zaměstnanci (při jeho odkupu). Ze sdělení Evropské komise z roku 2006 vyplynulo, že téměř polovina členských států EU neprovedla její doporučení z roku1994, které bylo na tuto oblast zaměřené. Pro řešení potřeb v oblasti převodů podniků je ve všech zemích třeba vykonat ještě mnoho práce. Místo pro poznámky k tématu 1. okruh – Jak začít? – Převzetí podniku
64
65
Řízení podniků představuje značnou odpovědnost a mnoho úkolů. Vedení účetnictví, placení daní, přijímání zaměstnanců a dohled nad odborným personálem mohou rozhodnout o úspěchu či neúspěchu. Řízení pracovníků vyžaduje schopnost provádět specifické úkoly - stanovovat mzdy, dodržovat předpisy ohledně sociálního zabezpečení, obsazovat pracovní místa lidmi s příslušnou kvalifikací atd. Podniky mají rovněž povinnost poskytovat statistické údaje. Po zapracování do vnitrostátních nebo evropských statistických databází mohou tyto informace společnostem posléze pomoci vyhodnotit trhy a vypracovat obchodní strategie. Řízení podniku (zejména malého) rovněž vyžaduje, aby majitelé trvale a důsledně dohlíželi na finance, aby mohli předvídat případné potíže a zamezit platební neschopnosti.
66
Místo pro poznámky k tématu 2. okruh – Chod podniku
67
Společnosti musí sestavovat roční účetní závěrky, a to nejen aby splnily povinnosti, které jim vyplývají ze zákona, ale také aby měly přehled o všech svých příjmech a výdajích a mohly tak sledovat, zda podnik prosperuje. Mezinárodní účetní standardy Evropská unie usiluje o vyšší kvalitu, transparentnost a srovnatelnost účetních výkazů předkládaných podniky. Proto přijala nařízení o mezinárodních účetních standardech (IAS). Podle tohoto nařízení musí všechny společnosti kótované na burze cenných papírů sestavovat konsolidované účetní závěrky v souladu se souborem mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Tato pravidla byla vypracována nezávislým subjektem pro účetnictví, Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB), a posléze přijata EU. EU usiluje o globální sbližování účetních pravidel, čímž chce zmírnit nákladné a náročné požadavky na uvádění výkaznictví v soulad s hlavními obchodními partnery z nečlenských zemí. Tyto globální standardy jsou určeny pro velké společnosti, které poskytují informace mezinárodním kapitálovým trhům.
68
Přizpůsobení účetních systémů malým podnikům EU usiluje o zjednodušení účetních pravidel, zejména pro malé podniky, a snaží se zamezit neopodstatněným nárokům v oblasti výkaznictví. Navrhla například: aby středně velké podniky byly osvobozeny od povinnosti zveřejňovat v příloze k roční účetní závěrce informace, které nejsou nutné (např. rozdělení čistého příjmu podle činnosti a zeměpisných trhů), aby malé podniky podléhaly zvláštnímu režimu omezeného finančního výkaznictví, aby se na mikropodniky vztahovaly minimální požadavky, aby byly zjednodušeny požadavky na výkaznictví v případě spojování malých podniků. Podobně již nemusí mateřské společnosti, které nemají významné dceřiné podniky, sestavovat konsolidované účetní závěrky.
Místo pro poznámky k tématu 2. okruh – Chod podniku - Účetnictví
69
Daně mohou být přímé (hrazené daňovými poplatníky) nebo nepřímé (vybírané prostředníkem, který je zase účtuje dalšímu účastníkovi ve výrobním řetězci nebo konečnému spotřebiteli). Přímé zdanění V oblasti přímého zdanění mohou členské státy víceméně budovat své systémy přímých daní tak, aby odpovídaly jejich domácím politickým cílům a požadavkům. Musejí však dodržovat zásadu volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu a zákaz diskriminace. Bylo přijato pouze několik legislativních aktů týkajících se přímého zdanění, a to většinou na základě jednomyslného požadavku. V oblasti zdanění podniků již byly přijaty tři směrnice a další se projednává: Směrnice týkající se mateřských a dceřiných společností zajišťuje, aby nedocházelo ke dvojímu zdanění v případě přeshraničního vyplácení dividend v rámci téže skupiny společností usazených v různých členských státech EU. Směrnice o fúzích zmírňuje nepříznivé daňové důsledky vyplývající z přeshraniční restrukturalizace podniků v rámci EU. Směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků umožňuje vyloučit dvojí zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi se sídlem v různých členských státech EU 70
tím, že je osvobozuje od zdanění ve státě zdroje. 16. března 2011 byl Evropskou komisí předložen návrh směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB). Cílem směrnice je odstranit daňové překážky, které brání hladkému fungování jednotného trhu. Kromě uvedených směrnic existuje arbitrážní úmluva, která se zabývá problémy vnitropodnikového oceňování zboží, služeb a nehmotných aktiv. Iniciativy Komise z nedávné doby podporují větší koordinaci systémů přímých daní v členských státech EU s cílem odstranit stávající daňové překážky, které brání bezproblémovému fungování jednotného trhu. Hlavními zásadami koordinace v této oblasti jsou: odstranění diskriminace a dvojího zdanění, zamezení neúmyslnému nezdanění a zneužívání, snížení nákladů na dodržování předpisů spojených s tím, že podnik podléhá více než jednomu daňovému systému. Cílem koordinace zatím neharmonizovaných systémů přímého zdanění v členských zemích EU je nejen slučitelnost systémů s právem EU, ale i jejich vzájemná slučitelnost. Komise zahájila zvláštní koordinační iniciativy pro oblasti zdanění při odchodu, daňového zacházení s přeshraničními ztrátami u společností a skupin a rovněž opatření proti zneužívání v oblasti přímého zdanění - uvnitř EU a ve vztahu k třetím zemím. Další iniciativou je doporučení týkající se postupů uplatňovaných v členských státech EU při poskytování úlevy ze srážkové daně z přeshraničních příjmů z cenných papírů. Kdo se domnívá, že je v daňové oblasti diskriminován způsobem neslučitelným s právem EU, může podat stížnost Evropské komisi. Ukáže-li se stížnost jako opodstatněná, může Komise zahájit řízení pro nesplnění povinností. Toto řízení však slouží pouze k odstranění diskriminačních prvků vnitrostátního právního předpisu nebo postupu. Stížnosti (bez ohledu na výsledek případného opatření Komise) nechrání práva stěžovatelů na vnitrostátní úrovni. Je proto nutno využít vnitrostátních postupů, aby se orgány případem dále zabývaly. Nepřímé zdanění Podle Smlouvy o fungování Evropské unie je EU oprávněna harmonizovat nepřímé daně, včetně daňového základu a sazeb, je-li třeba zamezit narušení trhu EU. EU má společný systém DPH. Členské státy EU však mají i v této oblasti určitou volnost. EU harmonizovala strukturu a stanovila řadu minimálních sazeb spotřebních daní (nepřímých daní ze spotřeby nebo používání určitých výrobků) – z alkoholu, tabáku a energie. EU vypracovala řadu zvláštních daňových databází, které spravuje ve spolupráci s vnitrostátními celními a daňovými orgány.
71
Program Fiscalis 2013 pomáhá daňovým správám v členských státech EU zavádět a zlepšovat systémy nepřímého zdanění. Tento program s rozpočtem ve výši 156,9 milionu eur na období20082013 má zajistit lepší výsledky daňových orgánů prostřednictvím užší spolupráce a snížením administrativní zátěže u osob a podniků.
Místo pro poznámky k tématu 2. okruh – Chod podniku - Daně
72
Pracovní trh EU Volný pohyb pracovníků (jedna z hlavních zásad EU) každému občanovi EU umožňuje pracovat v jiném členském státě EU bez pracovního povolení. To zaměstnavatelům usnadňuje hledání pracovníků s požadovaným profilem, zejména v případě nedostatku vhodných uchazečů v domovské zemi. Přijímání zaměstnanců ze zahraničí může také zvýšit kreativitu podniku. Zaměstnavatelé musí u pracovníků z jiných členských států EU uplatňovat stejná pravidla jako u pracovníků domácích, například co se týká přístupu k zaměstnání, pracovních podmínek, platu a placené roční dovolené a propouštění. Zaměstnavatelé nemohou ukládat žádné dodatečné podmínky. Pracovníci z nových členských států EU se mohou setkat s dočasným omezením, nejvýše však po dobu 7let od přistoupení jejich země k EU, tedy: do 31.prosince2013 v případě státních příslušníků Bulharska a Rumunska. Pracovníci vyslaní do zahraničí Při poskytování služeb v zahraničí mohou zaměstnavatelé dočasně vyslat některé pracovníky, které zaměstnávají v jednom členském státě EU, do jiného členského státu. Předpisy EU chrání práva a pracovní podmínky těchto pracovníků a zamezují sociálnímu dumpingu. Podmínky zaměstnávání vyslaných pracovníků by proto měly odrážet pracovní podmínky místních pracovníků v hostitelské zemi. 73
Při odstraňování zbytečných překážek volného pohybu služeb by měla být zachována ochrana vyslaných pracovníků. Uznávání odborných kvalifikací Při najímání zaměstnanců z různých zemí EU mohou být požadovány odborné kvalifikace, diplomy, zkušenosti nebo určité jazykové znalosti. EU stanovila soubor pravidel, která umožňují automatické uznávání v některých odvětvích (jedná se o lékaře, zdravotní sestry, zubní lékaře, porodní asistentky, veterinární lékaře, lékárníky a architekty) - nebo vzájemné uznávání. Orgány musí rovněž uznat pracovní zkušenosti získané v jiných členských státech EU za stejných podmínek jako zkušenosti získané doma. Sociální zabezpečení Vnitrostátní povinnosti a práva v oblasti sociálního zabezpečení jsou stejné pro všechny pracovníky, pro místní i pro pracovníky z jiných států EU. Každý členský stát EU má svůj vlastní systém sociálního zabezpečení, který spadá výlučně do jeho kompetence. Díky koordinaci těchto vnitrostátních systémů ze strany EU však pracovníkům, důchodcům a všem ostatním, na které se vztahuje sociální zabezpečení, zůstávají při stěhování z jednoho členského státu EU do druhého jejich práva v oblasti sociálního zabezpečení, včetně nároků na důchod a zdravotní péči. Dodržování minimálních pravidel v sociální oblasti Řízení zaměstnanců obnáší také dodržování minimálních pravidel, zejména pokud jde o diskriminaci, rovnost pohlaví a ochranu zdraví a bezpečnosti. EURES, evropský portál pracovní mobility, poskytuje zaměstnavatelům informace a podporu při najímání zaměstnanců ze zemí EU. Vedle pomoci uchazečům o zaměstnání pomáhá podnikatelům hledat pracovníky v celé EU. V příhraničních oblastech poskytuje EURES informace o přeshraničním dojíždění do zaměstnání a pomáhá pracovníkům a zaměstnavatelům s případnými problémy.
Místo pro poznámky k tématu 2. okruh – Chod podniku - Zaměstnanci
74
75
Podniky mají právní povinnost poskytovat orgánům odpovědným za sestavování statistik informace o své činnosti. Rozsah povinných údajů se v jednotlivých zemích EU liší. Každá země shromažďuje své údaje, které ověřují a analyzují jejich statistické úřady. Tato data jsou pak předána celoevropskému statistickému úřadu Eurostat, který je konsoliduje a zdarma poskytuje prostřednictvím svých publikací. Celoevropské statistiky pomáhají podnikům hodnotit situaci na trzích a rozvíjet jim obchodní strategie. Místo pro poznámky k tématu 2. okruh – Chod podniku - Statistiky
76
Potíže s financováním k podnikání patří. Klíčem k jejich překonání je schopnost je předvídat a rychle reagovat. Ve špatné finanční situaci se může podnik ocitnout nejen kvůli nedostatečným podnikatelským zkušenostem, ale i na základě vnějších faktorů, které vedení podniku nemůže ovlivnit, jako je například selhání dodavatelů, nástup nové konkurence na trh nebo velká fluktuace pracovníků. Zvlášť velké riziko vzniku finančních potíží je u menších podniků, jelikož často nemají prostředky na to, aby se přizpůsobily rychle se měnícím tržním podmínkám. Zásadní proto je, aby podnikatelé svou finanční situaci pečlivě sledovali, protože některé vážné problémy nelze odhalit na první pohled. Sdělení Evropské komise z roku 2007 obsahuje návrhy způsobů aktivní pomoci podnikům ohroženým finančním krachem. Jde zejména o poskytování cenově dostupného odborného poradenství, které může vést ke včasným opatřením a zamezit tak úpadku. Vnitrostátní systémy pro řešení případů platební neschopnosti by měly nabízet další možnosti restrukturalizace a záchrany podniků. Na internetových stránkách Evropské komise o druhé šanci v podnikání lze nalézt tipy, co dělat při počátečních potížích a jak rozpoznat první známky finančních problémů. Dále tu najdete nástroj pro kontrolu finančního zdraví a zlatá pravidla pro podniky, které se ocitnou ve finanční tísni. Stránky též obsahují seznam organizací, které nabízejí pomoc v jednotlivých zemích EU.
77
Místo pro poznámky k tématu 2. okruh – Chod podniku – Finanční problémy
78
Ačkoli rozdíly v předpisech a překážky trhu ztěžují podnikům expanzi v rámci EU i mimo ni, přeshraniční spolupráce mezi společnostmi z různých členských států EU může pomoci zvýšit jejich konkurenceschopnost. Podniky mohou uzavírat dohody o výrobě, zřizovat společné podniky, franšízy, dohodnout převody technologií nebo spolupracovat na výzkumných projektech. Využití zprostředkovatele při poskytování služeb a dodávce výrobků může šetřit čas a peníze. Společnosti mohou na nové trhy vstoupit rovněž otevřením pobočky nebo dceřiné společnosti v jiném členském státě EU nebo prostřednictvím spojení podniků. Zároveň mohou podniky (a to i podniky malé) růst a zvyšovat svou konkurenceschopnost tím, že využijí příležitostí na celosvětových trzích.
79
Místo pro poznámky k tématu 3. okruh – Expanze
80
Spojit síly s jinými podniky je často účinnou strategií pro podniky, které chtějí expandovat mimo svůj domácí trh do jiných členských států EU. Spolupráce může mít různé podoby - dohody o výrobě, společné podniky, franšízy, převod technologií a společné výzkumné projekty. Podnikům často ušetří čas a peníze, pokud při prodeji svých výrobků využijí zprostředkovatele v jiných zemích. Rozdíly ve vnitrostátních předpisech o podnikání však mohou klást spolupráci překážky. EU reagovala různými opatřeními na podporu přeshraniční spolupráce. Evropská hospodářská zájmová sdružení Evropská hospodářská zájmová sdružení (EHZS) pomáhají svým členům spojovat prostředky, činnosti a kvalifikace. Mohou je tvořit: společnosti, podniky a jiné právní subjekty (soukromé i veřejné) se sídlem v EU, jednotlivci podílející se na výrobních, obchodních, řemeslných nebo zemědělských činnostech nebo poskytující odborné či jiné služby v EU. Sdružení musí mít členy nejméně ze dvou různých zemí EU. Evropské družstevní společnosti Evropské družstevní společnosti umožňují členům (jednotlivcům nebo podnikům) provádět určité činnosti společně a zároveň si zachovat svou nezávislost. 81
Požadavkem je minimální kapitál ve výši 30 000eur. Tyto společnosti pak mohou působit v celé EU s jednou právní subjektivitou a strukturou. Mohou rozšiřovat a restrukturalizovat přeshraniční provozy, aniž by musely vytvářet sítě dceřiných společností. Družstva z několika různých zemí se mohou spojit a vytvořit evropskou družstevní společnost. Družstvo působící v jiné zemi EU než v té, ve které je zapsáno, může být přeměněno na evropské družstvo, aniž by je bylo nutno nejprve zlikvidovat. Při hledání partnerů v EU mohou podniky využít Evropský obchodní rejstřík, který umožňuje snadný přístup ke spolehlivým informacím o podnicích z celé EU. Je vytvořen na základě oficiálních rejstříků jednotlivých zemí.
Místo pro poznámky k tématu 3. okruh – Expanze – Obchodní partneři
82
Kterýkoli podnikatel usazený v souladu se zákonem v některém členském státě EU může otevřít vedlejší provozovnu (kancelář, zastoupení, pobočku nebo dceřinou společnost) v jiném členském státě. Druhy vedlejších provozoven Podniky mohou zřídit různé druhy vedlejších provozoven: kancelář - zastupuje společnost a poskytuje informace o výrobcích, v zásadě však nevykonává obchodní činnost, zastoupení - vystupuje jako zástupce společnosti, pobočka – nezávislejší subjekt, který vykonává obchodní činnost vlastním jménem, jedná však jménem společnosti, dceřiná společnost – subjekt zapsaný do obchodního rejstříku, založený v hostitelské zemi EU jako některá z místních právních forem podniku, jehož kapitál zcela vlastní mateřská společnost (společnost s jedním společníkem uznávaná ve všech členských státech EU), nebo je tento subjekt řízen mateřským podnikem ve spolupráci s menšinovými místními partnery (společná dceřiná společnost). Zatímco kanceláře, zastoupení a pobočky nemají právní subjektivitu, dceřiné společnosti jsou z právního hlediska nezávislé na své mateřské společnosti.
83
Požadavky Za účelem zřízení vedlejší provozovny v jiném členském státě podniky musí: dodržovat profesní etické kodexy, získat potřebná povolení, ověřit všechny potřebné kvalifikace, plnit náležitosti související s placením daní. Ve všech členských státech EU musí pobočky: provést zápis do obchodních rejstříků, u daňových orgánů a správy sociálního zabezpečení, zveřejnit informace (stejné ve všech členských státech EU) o řídící společnosti a o své činnosti. Dceřiné společnosti musí rovněž dodržet právní postupy k zápisu do obchodního rejstříku v hostitelské zemi. Vedoucí kanceláří a zastoupení musí provést registraci u příslušných organizací (komor), získat povolení a plnit povinnosti související s placením daní a sociálního zabezpečení v dané zemi. Jednotná kontaktní místa Jednotná kontaktní místa jsou portály elektronické veřejné správy, které povinně zřídily orgány veřejné správy všech členských států. Jednotná kontaktní místa můžete využít: pokud potřebujete podrobné informace o možnostech podnikání v zahraničí nebo ve své zemi, pokud potřebujete vyřídit administrativní formality spojené se založením podniku nebo přeshraničním poskytováním služeb. Místo pro poznámky k tématu 3. okruh – Expanze – Pobočky
84
Akvizice a fúze Společnosti mohou zvýšit svou konkurenceschopnost akvizicí jiné společnosti. To lze provést několika způsoby: nabídkou na převzetí společnosti kotované na burze, získáním většinového nebo kontrolního podílu nebo akcií společnosti kotované na burze cenných papírů, odkoupením akcií společnosti na základě dohody s jejími akcionáři, fúzí s jinou společností – spojí-li se dvě nebo více společností do jedné (sloučením nebo splynutím). Fúze představuje levnější variantu v případě rozšíření podnikání, protože tento postup neobnáší hotovostní platby za aktiva převáděná z jedné společnosti na druhou, která ji pohlcuje. EU rovněž stanovila pravidla spojování společností s ručením omezeným na vnitrostátní i mezinárodní úrovni a stejně tak i nabídky převzetí. Existují také pravidla vnitrostátního rozdělení společností, která vedou k převodu aktiv dělené společnosti na dvě společnosti nástupnické. Akvizice a spojení lze též realizovat využitím evropských podnikatelských subjektů, jakými jsou například akciová evropská obchodní společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská družstevní společnost. Uskutečnění koupě podniku s již zavedenou strukturou může být při 85
rozšiřování podnikání užitečné. Kontrola spojování podniků Protože fúzí může vzniknout nebo se posílit tržní síla, hospodářská soutěž může být omezena nebo narušena. To může zvýšit spotřebitelské ceny, omezit výběr a utlumit inovace. Pokud roční obrat fúzujících společností překročí určité mezní hodnoty (procentní podíl celkového světového a evropského odbytu), musí být informována Evropská komise, aby mohla přezkoumat dopad spojení na hospodářskou soutěž. Spojením podniků s nižším ročním obratem se zabývají vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž. Pravidla pro spojování podniků se vztahují na všechny společnosti, které podnikají v EU – ať už jsou usazeny v EU či mimo ni.
Místo pro poznámky k tématu 3. okruh – Expanze – Fúze
86
Evropská unie je největším investorem a vývozcem zboží a služeb na světě. Jejím strategickým cílem je zajistit, aby její hospodářství bylo otevřené a konkurenceschopné v celosvětovém měřítku. Mezinárodní obchodní politika Hlavním prvkem strategie EU pro růst a zaměstnanost je přístup jejích podniků na zahraniční trhy. Pokud jde o mezinárodní obchod, spolupracuje EU úzce se Světovou obchodní organizací (WTO) a jinými mnohostrannými organizacemi. K jejím úkolům patří rovněž dvoustranné obchodní dohody, spolupráce v oblasti právních předpisů, posuzování shody a také dohody o vzájemném uznávání a ochrana zájmů EU, pokud třetí země vytvářejí technické překážky obchodu či v případě dumpingu. Na podporu většího zastoupení malých a středních podniků na trzích EU i v třetích zemích zahájila Evropská komise zvláštní projekt a zadala několik studií. Ty by měly zjistit současnou míru internacionalizace a také to, kde leží překážky a hnací síly přeshraničního rozšiřování, a doporučit politická opatření podporující větší internacionalizaci evropských malých a středních podniků.
87
Cla Jelikož EU je sama celní unií, podniky v EU nemusí provádět kontroly, ani platit cla, pokud posílají výrobky přes vnitřní hranice EU. Celní unie EU je proto zásadním prvkem fungování jednotného trhu. V celním kodexu Společenství jsou stanoveny postupy, které se vztahují na zboží, jež je předmětem obchodu s třetími zeměmi. Tyto postupy jsou stejné ve všech členských státech. Dovážené a vyvážené zboží je zařazeno a deklarováno podle kombinované nomenklatury EU. Jaké clo je třeba za daný výrobek zaplatit, mohou dovozci zjistit v sazebníku TARIC, integrovaném sazebníku EU, který obsahuje všechny celní sazby aopatření obchodní politiky a rovněž informace o kvótách a preferenčních obchodních dohodách. Celní orgány mohou obchodníkům poskytnout informace o sazebním zařazení zboží, které chtějí dovážet nebo vyvážet (závazné informace o sazebním zařazení – BTI). Rozvojové země mohou využít bezcelní přístup na trh EU nebo snížení sazeb v rámci systému všeobecných celních preferencí (GSP), jestliže splňují určité mezinárodní ekologické a pracovní normy. Celní politika má chránit spotřebitele v EU před nebezpečnými výrobky, zejména padělky, a zjednodušit obchodní postupy ve prospěch podniků, které dodržují předpisy. Počátkem roku2008 přijala EU rozhodnutí, jehož cílem je postupně automatizovat celní režimy v Unii a vytvořit jedno správní místo pro veškeré přeshraniční zásilky zboží v celé Evropské unii. Od 1. ledna 2011 se podle Dodatku o spolehlivosti a bezpečnosti k celnímu kodexu povinně používají nové postupy. Tak se prostřednictvím celních kontrol zajistí náležitá úroveň ochrany pro všechny výrobky dovážené a vyvážené z celního území EU. Firmy, které podnikají v zahraničí, potřebují vědět, jak jsou práva duševního vlastnictví chráněna v jiných zemích. Databáze o přístupu na trh poskytuje informace o světových sazebnících, celních předpisech a clech. Podniky mohou využít rejstřík stížností a oznámit Evropské komisi opatření omezující dovoz a investice na trzích mimo EU. Evropská komise vyvinula řadu celních databází, které jsou spravovány ve spolupráci s celními a daňovými orgány členských států. Export helpdesk (asistenční služba pro otázky vývozu) pomáhá vývozcům v rozvojových zemích při vstupu na trh EU. EU vypracovala řadu programů na podporu přítomnosti společností z EU v jednotlivých regionech světa, a to rozvojem obchodní spolupráce. Clo 2013 je program, který má zlepšit spolupráci mezi celními správami členských států a Evropskou komisí a pomoci zemím EU dosáhnout snáze společných cílů, pokud jde o ochranu lidí a usnadnění obchodu.
88
Místo pro poznámky k tématu 3. okruh – Expanze – Podnikání za hranicemi EU
89
Každý podnik v EU může mít prospěch z obrovského evropského trhu: 27 zemí s více než 480 miliony spotřebitelů. Základním principem trhu EU je volný pohyb zboží, který umožňuje přepravovat a prodávat zboží kdekoli v EU. Složité a odlišné vnitrostátní právní předpisy byly do jisté míry nahrazeny jedním souborem evropských pravidel. Díky tomu je nyní pro podniky obchodování v ostatních členských státech EU snazší a levnější. Trh EU se zbožím je již vysoce integrovaný, dosud však existuje mnoho právních a administrativních překážek, které nepříznivě ovlivňují obchod se službami. K uvolnění nevyužitého potenciálu trhů se službami v EU byla prosinci 2006 přijata směrnice o službách. Všechny členské státy EU ji musí plně provést do konce roku 2009. Podniky mohou však již nyní předkládat nabídky pro veřejné zakázky v ostatních členských státech EU. Aby trh EU dobře fungoval, podniky musí dodržovat určitá pravidla a soutěžit poctivě. Chování narušující hospodářskou soutěž - například zneužívání dominantního postavení, cenové dohody a neopodstatněná veřejná podpora - je zakázáno.
90
Místo pro poznámky k tématu 4. okruh – Výhody trhu EU
91
Díky jednotnému trhu mohou podniky ze všech členských států prodávat a nakupovat zboží v celé Evropské unii. Volný pohyb zboží EU odstranila překážky, které kdysi stály v cestě dovozu a vývozu, a podniky nyní mohou přepravovat a prodávat zboží po celé Unii. Omezení Členské státy EU mohou omezit volný pohyb zboží pouze výjimečně, je-li to ve veřejném zájmu – například v zájmu ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti, ochrany životního prostředí nebo spotřebitelů. Omezení musí být přiměřená. Volný pohyb zboží může být omezen rovněž v rámci preventivního opatření, jestliže z vědeckých údajů vyplývá, že dané zboží může představovat hrozbu pro člověka, zvířata, rostliny nebo životní prostředí.
92
Nový právní rámec EU přijala nová pravidla k odstranění zbývajících překážek volného pohybu zboží, přičemž toho hodlá dosáhnout: důslednějším prosazováním právních předpisů EU týkajících se trhu, lepšími pravidly pro dozor nad trhem, společným rámcem pro uvádění výrobků na trh, posílením důvěry v označení CE, dokonale fungujícím systémem vzájemného uznávání. Harmonizace Protože rozdíly ve vnitrostátních technických předpisech mohou obchodu bránit, EU přijala harmonizační opatření pro řadu výrobků - především zboží považované za potenciálně vysoce rizikové. Jedná se například o léčiva, vozidla, hračky, chemické látky, elektrická a mechanická zařízení a lékařské přístroje. Výrobky vyrobené v souladu s těmito předpisy mohou být uvedeny na trh v kterékoli zemi EU. Od poloviny 80. let minulého století EU uplatňuje nový přístup k harmonizaci, jehož základem je normalizace. Právní předpisy EU, kterým se souhrnně říká směrnice nového přístupu, stanoví základní požadavky na výrobky, jež mají být prodávány v EU. Výrobci pak sami tyto základní požadavky převádí na technické specifikace. Usnadňují jim to evropské normy (neboli harmonizované normy), kterých bylo dosud zveřejněno přibližně 20 000. U zboží, které vyhovuje evropským normám, lze předpokládat, že splňuje základní požadavky stanovené směrnicemi EU. Tyto normy jsou však dobrovolné a výrobci mohou dané požadavky splnit pomocí jiných technických řešení. Harmonizované normy EU vypracovává Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI), jakmile je dosaženo konsenzu mezi všemi zúčastněnými stranami (průmysl, orgány veřejné správy, spotřebitelé, organizace zaměřené na ochranu životního prostředí, odborové svazy). Normalizace je strategickým nástrojem pro inovace a konkurenceschopnost. Cílem EU je zajistit, aby normy udržovaly krok s novými poznatky, a vybízet zúčastněné strany (zejména malé podniky), aby se na normalizaci podílely. Označení CE znamená, že výrobek splňuje všechny příslušné požadavky EU. Členské státy EU nemohou omezovat přístup na trh výrobkům, které mají označení CE, ledaže existují důkazy, že výrobek není v souladu s příslušnými předpisy.
93
Vzájemné uznávání V odvětvích, v nichž neproběhla harmonizace, se obchod opírá o zásadu vzájemného uznávání - výrobky legálně vyrobené nebo uvedené na trh v jedné zemi EU mohou být uvedeny na trh v ostatních zemích, i když nejsou zcela v souladu s technickými předpisy těchto zemí, například pokud jde o tvar, velikost, hmotnost, složení, označení nebo balení. To znamená, že podniky mohou obchodovat v celé EU, splňují-li odpovídající požadavky ve své vlastní zemi. Kontaktní místa pro výrobky Aby byly podniky a orgány o uplatňování zásady vzájemného uznávání a souvisejících specifických vnitrostátních technických předpisech dobře informovány, byla v každém členském státě zřízena kontaktní místa pro výrobky. Kontaktní místa pro výrobky musí v daném členském státě: informovat podniky a orgány o zvláštních technických předpisech, které se v daném státě vztahují na konkrétní typ výrobku v případě, že tento výrobek není regulován nebo normalizován na úrovní EU, poskytovat podnikům kontaktní údaje příslušných orgánů, které se zabývají implementací daných technických předpisů, informovat podniky o případných opravných prostředcích, které je v daném státě možné využít, dojde-li mezi nimi a příslušným orgánem ke sporu. Kontaktní místa pro výrobky musí odpovědět do pracovních 15 dnů od doručení žádosti o informace a za poskytování informací nesmí účtovat poplatky. Evropská komise připravila internetové stránky s informacemi o tom, jak podat stížnost na členský stát EU kvůli jakémukoli opatření (právnímu nebo správnímu předpisu) nebo postupu, které nejsou slučitelné s ustanoveními nebo zásadami práva EU.
Místo pro poznámky k tématu 4. okruh – Výhody trhu EU – Prodej zboží
94
95
Svoboda usazování a volný pohyb služeb patří mezi hlavní zásady Evropské unie, kterými se řídí její jednotný trh se službami. Tyto zásady podnikatelům v EU umožňují, aby založili podnik v kterékoli zemi EU nebo aby dočasně poskytovali služby přes hranice do jiných zemí EU, aniž by tam zřídili provozovnu – například díky přeshraniční mobilitě, internetu atp. Směrnice o službách Chtějí-li podniky využívat nebo poskytovat služby v ostatních členských státech EU, potýkají se dosud se složitými, zdlouhavými a z právního hlediska nejistými správními postupy. EU proto přijala právní předpis, který má zaručit jasnější a jednodušší rámce pro podnikání – směrnici o službách. Směrnici musely všechny členské státy EU provést do konce roku 2009. Ve směrnici o službách EU formulovala soubor pravidel zjednodušujících zavedení služeb a jejich přeshraničního poskytování. Směrnice rovněž posiluje práva příjemců služeb. Všechny členské státy EU musely zjednodušit veškeré postupy a formality související s poskytováním služeb. Měly za povinnost vytvořit jednotná kontaktní místa, tzn. portály elektronické veřejné správy, kde mohou podniky získat veškeré potřebné informace a vyřídit všechny administrativní náležitosti online. Členské státy EU musely dále zrušit povinnost žádat o ta povolení, která byla zbytečná nebo nepřiměřená, odstranit diskriminační požadavky vyplývající ze státní příslušnosti nebo místa bydliště 96
a zrušit zvlášť omezující požadavky – například testy hospodářské potřebnosti (jež vyžadují, aby podniky prováděly studie trhu a příslušným orgánům prokazovaly, že po jejich službách existuje poptávka). Směrnice o službách stanoví zásadu volného pohybu služeb – členské státy EU nemohou zahraničním poskytovatelům služeb ukládat diskriminační, zbytečné nebo nepřiměřené vnitrostátní požadavky, například k získání povolení nebo vytvoření infrastruktury určitého typu. Ve výjimečných případech je dosud možno uložit určité požadavky, jsou-li nezbytné kvůli ochraně veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, ochraně veřejného zdraví nebo ochraně životního prostředí. Dále existují určité obecné odchylky od ustanovení o volném pohybu služeb, mezi něž patří vysílání pracovníků do zahraničí a uznávání odborných kvalifikací. O těch správních požadavcích, které je dosud možno uložit, budou podniky moci získat informace na jednotných kontaktních místech, kde také mohou vyřídit formality. Směrnice rovněž posiluje práva příjemců služeb: Spotřebitelé a podniky by měli být schopni využívat služeb poskytovatelů usazených v jiných členských státech EU, aniž by potřebovali předchozí povolení nebo se museli potýkat s diskriminačními požadavky kvůli státní příslušnosti nebo místu svého bydliště. Vnitrostátní orgány musí být schopny poskytovat obecné informace a pomoc ohledně práv spotřebitelů a zajistit postupy k případné nápravě. Směrnice o službách se vztahuje mimo jiné na: většinu regulovaných povolání (např. právní a daňové poradce, architekty, inženýry, účetní, geodety), služby v oblasti stavebnictví, řemeslníky, služby pro podniky (např. údržbu kanceláří, manažerské poradenské služby, pořádání akcí, vymáhání pohledávek, reklamu a nábor pracovníků), obchodní činnosti (včetně maloobchodu a velkoobchodu se zbožím a službami), služby v oblasti cestovního ruchu (např. služby cestovních kanceláří), služby pro volný čas (např. služby poskytované sportovními středisky a zábavními parky), služby v oblasti instalace a údržby zařízení, informační služby (např. internetové portály, služby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur, zveřejňování, služby v oblasti programování), služby v oblasti ubytování a stravování (např. hotely, restaurace, služby společného stravování), služby v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, pronájem, včetně pronájmu vozidel a leasingových služeb, služby v oblasti nemovitostí, služby v oblasti certifikace a testování, služby pro domácnosti (např. úklidové služby, hlídání dětí nebo zahradnické služby). 97
Mezi služby, na něž se směrnice nevztahuje, patří: činnosti zcela regulované orgány EU: finanční služby, služby elektronických komunikací, služby v oblasti dopravy, zdravotní služby, služby agentur na zprostředkování dočasné práce, soukromé bezpečnostní služby, audiovizuální služby, hazardní hry, některé sociální služby, služby poskytované notáři a soudními vykonavateli (kteří jsou jmenováni úředním aktem vlády). Vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se těchto vyloučených služeb musí být v každém případě v souladu s ostatními předpisy EU, zejména se svobodou usazování a volným pohybem služeb, jak stanoví Smlouva o fungování EU.
Místo pro poznámky k tématu 4. okruh – Výhody trhu EU – Poskytování služeb
98
Hospodářská soutěž je rozhodující pro hospodářský růst a je hlavním cílem politiky EU. Proto EU stanovila pravidla, která mají zaručit volnou a spravedlivou hospodářskou soutěž na jejím trhu. Evropská komise odpovídá za to, aby hospodářská soutěž nebyla narušena, a je oprávněna korigovat protisoutěžní chování. Antimonopolní opatření Antimonopolní pravidla společnostem zakazují uzavírat dohody, které omezují hospodářskou soutěž, nebo zneužívat dominantního postavení na trhu. Dohody mezi dvěma či více podniky, které omezují hospodářskou soutěž, jsou zakázány (článek101 Smlouvy o EU). Hospodářskou soutěž například omezují kartely mezi konkurenty za účelem kontroly cen nebo rozdělení trhů. Některé dohody se mohou ukázat jako prospěšné (podporují například technický pokrok nebo zlepšují distribuci), a mohou být proto povoleny. Existují dokonce blokové výjimky pro určité kategorie – například výzkum a vývoj a převod technologií. Tyto dohody musí splňovat určité podmínky, aby byly slučitelné s pravidly hospodářské soutěže v EU. Podniky s dominantním postavením na trhu nesmějí zneužívat svého postavení (článek 102 Smlouvy o fungování EU). Příkladem zneužívání je, pokud společnost prodává za neúměrné ceny k vytlačení konkurentů z trhu.
99
Evropská komise věnuje zvláštní pozornost stížnostem, které v této oblasti podávají menší podniky. V rámci uplatňování opatření na ochranu hospodářské soutěže může Komise provádět šetření a ukládat sankce. Může si vyžádat informace a provést nehlášené inspekce v prostorách podniků. Společnostem, které porušují antimonopolní pravidla EU, mohou být uloženy pokuty a jsou vyzvány k tomu, aby od nesoutěžního chování upustily. Větší podniky, které se hodlají spojit, musí získat souhlas Evropské komise, a to bez ohledu na to, kde mají své hlavní sídlo, přičemž rozhodujícím kritériem je rozsah jejich obchodní činnosti v EU. Fúze malých podniků obvykle nepodléhají kontrole EU, mohou se však na ně vztahovat vnitrostátní předpisy. Státní podpora Členské státy EU někdy využívají veřejné zdroje na podporu určitých hospodářských činností nebo k ochraně domácích výrobních odvětví. Tento druh státní podpory může některé podniky zvýhodnit, a tím narušit hospodářskou soutěž. Smlouva o fungování EU proto obecně státní podporu zakazuje. Výjimkou jsou podpory odůvodněné společným zájmem a Smlouva uvádí okolnosti, za nichž je možno státní podporu povolit. Evropská komise odpovídá za sledování této podpory a vyvážení příznivých a nepříznivých účinků na hospodářskou soutěž. Společnosti mohou oznámit státní podporu, o níž se domnívají, že byla protiprávně poskytnuta jejich konkurentům, a to pomocí formuláře stížnosti. V průběhu let EU vypracovala pravidla pro blokové výjimky, která jednoznačně uvádějí, kdy se podpora považuje za opodstatněnou, a která členským státům EU umožňují poskytnout určité druhy podpory, aniž by je Komisi musely pokaždé předem oznámit. Stávající pravidla byla nyní harmonizována a konsolidována v obecném nařízení o blokových výjimkách, které se vztahuje zejména na: malé podniky, regionální rozvoj, výzkum inovace, vzdělávání, zaměstnanost a rizikový kapitál, ochranu životního prostředí a podporu podnikavosti. Obecné nařízení o blokových výjimkách vládám usnadňuje poskytování podpory malým podnikům, a to zjednodušením pravidel a zvýšením prahové hodnoty – u veřejné podpory pod prahovou hodnotou se neočekává, že by mohla narušit hospodářskou soutěž. Vychází z něj i dokument EU Small Business Act – členským státům umožňuje pomoci malým podnikům v různých fázích jejich vývoje. Od roku 2005 EU vybízí členské státy, aby poskytovaly méně státních podpor a aby podpory byly cílenější. Posiluje se tak zaměstnanost a růst a pomáhá se tím zabraňovat selháním trhu, s nimiž se potýkají malé podniky.
100
Místo pro poznámky k tématu 4. okruh – Výhody trhu EU – Hospodářská soutěž
101
Zadávání veřejných zakázek je postup, v jehož rámci orgány veřejné správy (včetně vládních orgánů všech úrovní a státních agentur) nakupují zboží a služby nebo zadávají práci. Tyto zakázky představují značný podíl na trhu EU a připadá na ně přibližně 16% hrubého domácího produktu (HDP). Zadávání veřejných zakázek v EU Společnosti se sídlem v jedné zemi EU se mohou ucházet o zakázky orgánů veřejné správy v ostatních členských státech v EU. Orgány v celé EU používají při výběru dodavatelů harmonizované, transparentní postupy. Dokument s názvem Small Business Act pro Evropu dále rozvíjí opatření, která menším podnikům usnadňují ucházet se o veřejné zakázky za stejných podmínek jako jejich větší konkurenti. V současné době se připravuje přezkum směrnic o veřejných zakázkách. Návrh Komise se očekává koncem roku 2011. EU podporuje předkládání nabídek online jako způsob, jak zjednodušit život podnikům a ušetřit jim čas a prostředky. Po zhodnocení toho, jaký byl v oblasti zavádění elektronického zadávání zakázek učiněn pokrok, Evropská komise zjišťovala, jak v Evropě jejich využívání rozšířit. V rámci konzultace sbírala podněty k vytvoření ambiciozní a zároveň realistické politiky.
102
e-CERTIS je bezplatný elektronický informační systém pro podniky a zadavatele, který jim pomáhá orientovat se v osvědčeních a potvrzeních, která jsou často požadována v rámci postupu zadávání veřejných zakázek. Na veřejné zakázky překračující určitou hodnotu se uplatňují dvě evropské směrnice: první z nich se týká smluv na stavební práce, dodávky a služby, druhá postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodohospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. Směrnice se vztahují na zakázky přesahující určitou hodnotu: v případě stavebních prací je to 5 000 000 eur, u dodávek a služeb je to částka 130 000 eur pro ústřední vládní orgány, 200 000 eur pro orgány na nižší úrovni a 400 000 eur pro subjekty působící v odvětví vodohospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. V zájmu průhlednosti jsou veškeré výzvy k předkládání nabídek přesahující příslušné prahové hodnoty zveřejněny v Úředním věstníku EU a jsou dostupné zdarma prostřednictvím internetových stránek Tenders Electronic Daily (TED). Evropské právní předpisy podnikům zaručují rovnocenné právní prostředky ke zjednání nápravy v případě, že orgány zadávající veřejné zakázky poruší pravidla. V některých oblastech existují zvláštní pravidla upravující veřejné zakázky. Jedná se o zakázky v těchto oblastech: Zakázky v oblasti obrany dosud velkou měrou podléhají vnitrostátním právním předpisům. Cílem EU je vytvořit trh EU s vojenským materiálem a současně chránit bezpečnostní zájmy jednotlivých členských států. V případě zakázek na služby obecného zájmu (např. energetika, telekomunikace, doprava, rozhlas a televize, poštovní služby, školy, zdravotní a sociální služby) EU vypracovává společná pravidla s cílem zvýšit konkurenceschopnost a současně zachovat rozmanitost vnitrostátních systémů. Partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou stále častější při provozování, budování a obnově infrastruktury a při poskytování služeb. Fungují v různých odvětvích (doprava, veřejné zdraví, vzdělávání, národní bezpečnost, vodní hospodářství a zásobování vodou a elektřinou). Cílem EU je zajistit pro partnerství veřejného a soukromého sektoru dobře fungující hospodářskou soutěž a správné používání pravidel při výběru soukromých partnerů. Tím, že orgány veřejné správy berou při zadávání veřejných zakázek v úvahu environmentální faktory, mohou podnítit účast podniků na vývoji ekologických výrobků, služeb a technologií.
103
Mezinárodní předpisy EU dodržuje dohodu Světové obchodní organizace (WTO) o spravedlivé hospodářské soutěži v oblasti veřejných zakázek. Tato dohoda, známá jako dohoda o vládních zakázkách (GPA), má 39členů, z toho 27 členských států EU. Dohoda zakazuje diskriminaci při zadávání veřejných zakázek a stanoví procesní pravidla. Portál SIMAP poskytuje informace o předkládání nabídek pro veřejné zakázky v EU a zajišťuje volný přístup k databázi Tenders Electronic Daily (TED), která obsahuje podrobné údaje o evropských zakázkách vysoké hodnoty zveřejněných v Úředním věstníku EU. Prostřednictvím SIMAP lze získat přístup rovněž k vnitrostátním databázím veřejných zakázek. Evropská komise rovněž zadává veřejné zakázky v souladu se svými činnostmi.
Místo pro poznámky k tématu 4. okruh – Výhody trhu EU – Veřejné zakázky
104
Inovace jsou klíčem ke konkurenceschopnosti, zejména na dnešních globálních trzích. Nové poznatky nepřináší pouze výzkum a technologie, ale i nová řešení v marketingu a řízení - od reklamy na krabicích od pizzy, lepší sledování elektrického odpadu po nové způsoby sledování chování spotřebitelů a efektivnější organizaci podnikání. Aby si evropské podniky udržely svou konkurenceschopnost, musí být vynalézavější a investovat více do inovací, výzkumu a technologického rozvoje. Budou pak moci přizpůsobit své obchodní modely globálnímu hospodářství a budou lépe připraveny na vývoj nových výrobků a služeb a na jejich prodej. Padělání a pirátství připravuje autory a vynálezce o odměnu, která jim náleží. Duševní vlastnictví, které zahrnuje všechny formy průmyslových inovací, ale i autorská práva na programové vybavení a umělecká díla, musí být v zájmu podpory inovací chráněno.
105
Místo pro poznámky k tématu 5. okruh – Inovace
106
K tomu, aby se podniky rozvíjely a neztratily konkurenceschopnost, jsou nutné nové nápady a poznatky. Vedle technických inovací jsou zapotřebí i nové přístupy k řízení podniků a marketingu. Členské státy EU musí společně budovat znalostní ekonomiku, která se nebrání inovacím. Získávání poznatků Vzdělání by mělo zajistit dovednosti, které jsou nutné pro podnikání ve společnosti zaměřené na inovace – gramotnost, znalost přírodních věd, matematické dovednosti, schopnost pracovat s digitálními technologiemi, jazyky, sociální a kulturní dovednosti. Podmínkou jejich získávání je ochota učit se novým věcem. EU pomáhá modernizovat vzdělávací systémy ve všech členských státech, aby byla výuka těchto dovedností zajištěna. Aby akademický výzkum odpovídal potřebám podnikatelů, EU podporuje strategická partnerství mezi vysokými školami a podniky. Vytvářet partnerství v oblasti vědy, obchodu a vzdělávání je úlohou Evropského inovačního a technologického institutu. Předávání poznatků Ke zvýšení konkurenceschopnosti EU je rovněž důležité předávání poznatků. Sdílení knowhow s podniky a odborníky je zvlášť důležité pro malé podniky, které nemají prostředky pro rozvoj formálních partnerství. 107
Europe INNOVA je laboratoř pro rozvoj a testování nových nástrojů vhodných k podpoře inovace. Hlavním cílem je zde pomoci podnikům inovovat rychleji a účinněji. Laboratoř podporují jak veřejné, tak soukromé subjekty, jako jsou např. inovační agentury, střediska pro převod technologií, podnikatelské inkubátory, finanční zprostředkovatelé, klastry. V rámci iniciativy Europe INNOVA byla založena učební platforma pro výměnu a rozvoj nových nápadů, osvědčených metod a poznatků v těchto oblastech: nadnárodní spolupráce klastrů, služby založené na znalostech, eko-inovace. Tyto projekty vyvíjí a testují nové služby na podporu inovací pro malé a střední podniky a jsou realizovány prostřednictvím Evropských platforem pro inovace. Dalšími účinnými nástroji iniciativy Europe INNOVA jsou: Sledování inovací v odvětvích (Sectoral Innovation Watch) – analyzuje se míra inovace v jednotlivých sektorech a příslušné trendy. Výsledky se využívají při tvorbě politiky na regionální, vnitrostátní i evropské úrovni. Evropské centrum pro klastry – poskytuje informace o regionálních klastrech, vnitrostátních i regionálních politikách a programech na klastry zaměřených a informace o potenciálu, který mohou klastry společnostem nabídnout. Centrum pro eko-inovace – zajišťuje statistické údaje a informace o nových trendech a podnikatelských příležitostech v oblasti eko-inovací. IMP³rove partnership – umožňuje malým a středním podnikům otestovat si internetovým nástrojem výkon inovačního řízení a zjistit slabá místa. TAKE IT UP action – online archiv nástrojů a služeb iniciativy Europe INNOVA zaměřených na podporu inovací. PRO INNO Europe ® je kontaktním místem pro oblast analýzy a rozvoje inovační politiky v Evropě uplatňováním osvědčených postupů. Jeho cílem je pomoci evropským podnikům zavádět inovace rychleji a lépe a optimalizovat a využít komplementarity různých evropských opatření na podporu inovací. Dále uvedená internetová stránka s referenčními dokumenty týkajícími se průmyslových inovací uvádí seznam klíčových dokumentů z této oblasti. Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) usnadňuje přístup k financování inovačních projektů a poskytuje podpůrné služby pro podnikání. Na období2007-2013 má rozpočet 3,621 miliardy eur.
108
Místo pro poznámky k tématu 5. okruh – Inovace – Zkušenosti odjinud
109
Výzkum pomáhá zvyšovat hospodářský růst, vytvářet větší počet kvalitnějších pracovních míst a posiluje konkurenceschopnost EU v globální ekonomice. EU vybízí k investicím do výzkumu a technologického rozvoje (VTR) a aktivně je podporuje ve vybraných oblastech. Do roku 2020 si stanovila cíl investovat do výzkumu 3% svého hrubého domácího produktu. Investice nicméně stagnují ve výši přibližně 1,84% (od roku 2005) v porovnání s více než 2,5% v USA a 3% v Japonsku. Evropská unie podporuje investice do výzkumu a inovace svým integrovaným akčním plánem z roku 2005. Podporuje podniky vytvářením klastrů a sítí k posílení spolupráce a předávání know-how mezi nimi a výzkumnými subjekty. Jednou z priorit EU je vytvoření Evropského výzkumného prostoru – přeshraniční výzkumné zóny, v níž bude možno lépe využívat vědecké zdroje. Ačkoli tento projekt narazil na překážky ze strany členských států, je pro EU i nadále prioritou. V roce2007 byla zahájena veřejná konzultace s cílem projekt znovu oživit. Komise zahájila svou zásadní iniciativu „Unie inovací“. Cílem této iniciativy je zlepšit podmínky a přístup k financování výzkumu a inovací v Evropě, a zajistit tak, aby byly inovační nápady převáděny do praxe jako výrobky a služby vytvářející růst a pracovní místa.
110
Informace o možnostech financování činnosti zaměřené na výzkum a vývoj v rámci výzkumných programů EU poskytuje malým a středním podnikům Techweb pro MSP. Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj zastřešuje veškeré iniciativy EU související s výzkumem a na období 2007-13 disponuje rozpočtem okolo 50 miliard eur. V části nazvané Spolupráce směřuje nejméně 15 % do malých a středních podniků. Na projekty evropského rozměru – tj. takové, do kterých se zapojuje více členských států – jsou k dispozici granty. V nejobecnější rovině se rámcový program zaměřuje na tyto oblasti: spolupráce, nové myšlenky, lidské zdroje, výzkumné kapacity a jaderný výzkum. Každá z nich má vlastní program na podporu vědecké excelence v EU. Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj (CORDIS) poskytuje aktuální informace o výzkumu v EU a o tom, jak se 7. RP účastnit. Program Eurostars pomáhá malým podnikům získat přístup k finančním prostředkům na mezinárodní výzkumné projekty.
Místo pro poznámky k tématu 5. okruh – Inovace – Výzkum
111
Způsoby, kterými podniky mohou chránit své duševní vlastnictví: práva duševního vlastnictví – sem patří patenty, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky, odrůdová práva, konstrukční zapojení integrovaných obvodů a zeměpisná označení, která je nutno zapsat v každé jednotlivé zemi EU (vzory a ochranné známky mohou být též registrovány na úrovni EU), autorská práva, která se vztahují na původní literární a umělecká díla, hudební díla, televizní vysílání, programové vybavení, databáze, produkty reklamy a multimédia. Jsou udělována automaticky, aniž by byl nutný formální zápis, obchodní strategie – například obchodní tajemství, dohody o důvěrnosti údajů nebo rychlá výroba. Patenty jsou udělovány národními patentovými úřady. Neexistuje jednotný patent, který by zaručoval ochranu v celé EU. Jednotná žádost o evropský patent Evropského patentového úřadu (EPO) poskytuje vnitrostátní ochranu v těch evropských zemích, které jsou členy EPO a které si žadatel zvolí. Mezinárodní přihlášku zjednodušuje Smlouva o patentové spolupráci. Postup podávání mezinárodní přihlášky zjednodušuje Smlouva o patentové spolupráci. EU je odhodlána prosazovat práva duševního vlastnictví a bojovat proti padělání a nedovolenému napodobování produktů, jež nyní dosáhlo alarmujících rozměrů s významnými 112
důsledky pro inovace, růst, zaměstnanost a zdraví a bezpečnost spotřebitelů. V závislosti na legislativě daného státu a zdroji padělků se mohou orgány obracet na celní úřady, subjekty pro dozor nad trhem (které sledují dodržování obchodních norem), policii nebo úřady pro průmyslové vlastnictví. Práva duševního vlastnictví jsou zatím chráněna spíše vnitrostátními právními předpisy než právními předpisy EU. Jejich obhajoba v jednotlivých členských státech EU může být složitá a nákladná, proto je žádoucí další harmonizace. Práva duševního vlastnictví jsou upravena mezinárodními úmluvami v rámci Světové obchodní organizace a Světové organizace duševního vlastnictví.
Místo pro poznámky k tématu 5. okruh – Inovace – Duševní vlastnictví
113
Právní povinnosti podniků vůči životnímu prostředí a zaměstnancům jsou součástí jejich odpovědnosti a podniky musí regulovat širší dopad svých činností: Životní prostředí - Podniky musí hrát hlavní úlohu při omezování znečišťování a boji proti změně klimatu, a to snižováním emisí skleníkových plynů, efektivním hospodařením s odpady a odpovědným využíváním přírodních zdrojů. Chovat se ekologicky se může zdát z krátkodobého hlediska nákladné, v dlouhodobějším horizontu to však může být pro podnikání přínosné. Může se tak zvýšit konkurenceschopnost, inovace a mohou se vytvořit nové trhy. Zaměstnanci - Podniky mají povinnosti v oblasti pracovního práva a organizace práce. Mají právní povinnost zamezit diskriminaci v práci, zajistit, aby se všem zaměstnancům (mužům i ženám, místním i pracovníkům ze zahraničí) dostalo rovného zacházení, a zaručit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků ve všech ohledech souvisejících s prací. Kvalitu pracoviště rovněž zvyšuje podpora celoživotního učení a sociálního dialogu. Dobrovolná opatření - Všechny podniky musí dodržovat pravidla stanovená zákonem, avšak prozíravé společnosti mohou vypracovat environmentální a sociální strategie, které přesahují minimální požadavky. Tento přístup zvyšuje konkurenceschopnost, přispívá k udržitelnosti činnosti podniku a z dlouhodobého hlediska pomáhá dosáhnout hospodářského úspěchu.
114
Místo pro poznámky k tématu 6. okruh – Odpovědné podnikání
115
Provoz podniků má výrazný dopad na životní prostředí a podniky musí dodržovat předpisy EU týkající se životního prostředí v mnoha oblastech, jako je kvalita ovzduší, nakládání s chemikáliemi nebo odpady. Snižování znečištění, boji proti změně klimatu, zachování biologické rozmanitosti a rozumnější využívání přírodních zdrojů jsou součástí odpovědného přístupu k podnikání. Tyto oblasti jsou zároveň prioritami šestého akčního programu EU pro životní prostředí. Příspěvek k udržitelnému rozvoji lze považovat za investici, která může být pro váš podnik dlouhodobě přínosná. Dodržování předpisů v oblasti životního prostředí pomáhá rovněž vytvářet nové trhy pro výrobky šetrné k životnímu prostředí a podněcuje výzkum a inovace. Politika EU v oblasti životního prostředí vychází ze dvou základních zásad: zásada obezřetnosti – pokud činnost nebo politika ohrožuje životní prostředí nebo lidské zdraví, přijímají se urychlená opatření, zásada znečišťovatel platí - znečišťovatel odpovídá za předcházení škodám na životním prostředí a za jejich nápravu. Podniky v EU musí v oblasti ochrany životního prostředí splňovat určité požadavky, které jsou podrobněji rozebrány v následujícím textu.
116
Systém obchodování s emisemi EU zavedla systém obchodování s emisemi s cílem hospodárným způsobem snížit emise skleníkových plynů. Systém se vztahuje například na elektrárny, spalovny, ropné rafinérie, železárny a ocelárny, cementárny, sklárny, vápenky, cihelny, keramičky, celulózky a papírny a další dřevozpracující podniky. Jejich provozovatelé jsou povinni monitorovat a hlásit množství emisí skleníkových plynů. Za každou tunu vypuštěného skleníkového plynu musí odevzdat tzv. povolenku. Celkový počet povolenek v systému je pevně stanoven a průběžně se snižuje. Právě to má zaručit, že se množství vypuštěných emisí skutečně sníží. Určitá část povolenek se provozovatelům udělí bezplatně a další si mohou zakoupit na aukcích od jiných účastníků systému. Provozovatelé mohou: své povolenky buď využít (tj. odevzdat podle množství emisí, které jejich podnik vypustí), nebo přijmout opatření, kterými množství emisí sníží. Pokud se jim to podaří, mohou přebytek povolenek prodat ostatním účastníkům systému, kteří je potřebují na pokrytí vlastních emisí. Tento způsob zaručuje, že snižování emisí probíhá tam, kde jsou nejlevnější. V roce 2009 se evropské zákonodárné orgány rozhodly systém zdokonalit následujícími opatřeními: centralizace stanovování celkového množství vydávaných povolenek, aukce jako primární způsob přidělování povolenek, zavedení celoevropských pravidel pro bezplatné přidělování povolenek, zahrnutí dalších skleníkových plynů a dalších odvětví do systému. Nakládání s odpady Společnosti musí dodržovat předpisy o předcházení vzniku odpadu, o jeho recyklaci a opakovaném použití. Ekodesign energetických spotřebičů Energetickou účinnost je nutno vzít v úvahu již v počáteční fázi konstrukčního návrhu výrobku. EU přijala právní předpisy, které vyžadují, aby energetické spotřebiče, a zejména spotřebiče, u kterých lze dosáhnout vysokých úspor energie (například elektrické a elektronické přístroje a tepelná zařízení) byly navrhovány tak, aby byly energeticky účinnější. REACH Cílem iniciativy REACH je, aby nejnebezpečnější chemické látky byly nahrazeny bezpečnějšími alternativami. Podniky musí nyní prokazovat, že látky, které vyrábí nebo používají, jsou bezpečné. REACH ukládá povinnosti všem podnikům, které chemikálie vyrábějí nebo používají.
117
Integrovaná prevence a omezování znečištění Integrovaná prevence a omezování znečištění ((IPPC) se týká podniků z oblasti energetiky, kovoprůmyslu, zpracování nerostů, nakládání s odpady, z chemického průmyslu a z oblasti chovu hospodářských zvířat. Podniky větší než stanovený limit musí ke své činnosti žádat o povolení a plnit určitá kritéria ohledně prevence znečištění, energetické účinnosti a odstraňování odpadu (tzv. kritéria nejlepší dostupné technologie). Povolení udělují vnitrostátní orgány. Program LIFE+ podporuje projekty z oblasti ochrany životního prostředí a ochrany přírody. V rámci tohoto programu, jehož rozpočet na období 2007-2013 činí 2,1 miliardy eur, jsou spolufinancovány projekty ochrany životního prostředí ze tří okruhů: příroda a biologická rozmanitost, politika a správa v oblasti ochrany životního prostředí, informace a komunikace. Program na pomoc při dosahování souladu s právními předpisy v oblasti životního prostředí je zaměřen na malé podniky, zejména mikropodniky, kterým často chybí prostředky a odborné znalosti k pochopení dopadů na životní prostředí a k tomu, aby se jimi zabývaly. Program pomáhá se zajišťováním prostředků, informací a nástrojů nezbytných k tomu, aby činnost podniků byla ekologická. Ke zlepšení jejich výsledků v oblasti ochrany životního prostředí jsou k dispozici finanční prostředky z různých zdrojů.
Místo pro poznámky k tématu 6. okruh – Odpovědné podnikání – Životní prostředí
118
Protože lisabonská strategie EU zavazuje nejen k vytváření více pracovních příležitostí, nýbrž také lepších pracovních míst, EU od podniků vyžaduje, aby dodržovaly celou řadu předpisů v sociální oblasti přispívajících k udržitelnému rozvoji. Nediskriminace Občané EU mají právo pracovat kdekoli v EU a zaměstnavatelé nesmějí diskriminovat osoby z ostatních členských států EU při přijímání zaměstnanců, propouštění nadbytečných zaměstnanců nebo v souvislosti s jinými pracovními podmínkami. Právo EU zakazuje zaměstnavatelům diskriminovat pracovníky kvůli pohlaví, rase nebo etnickému původu, náboženství nebo víře, zdravotnímu postižení, věku nebo sexuální orientaci. Zaměstnavatelé dále musí zajistit přiměřenou úpravu pro pracovníky se zdravotním postižením. Rovnost žen a mužů Zaměstnavatelé musí zacházet s muži a ženami stejně, zejména co se týká přístupu k zaměstnání, pracovních podmínek, rodičovské dovolené, kariérního růstu a platu.
119
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Zaměstnavatelé odpovídají za zajištění bezpečného pracovního prostředí, které neohrožuje zdraví zaměstnanců. EU stanoví na ochranu bezpečnosti a zdraví pracovníků minimální požadavky. Tyto požadavky zahrnují obecné zásady týkající se předcházení pracovním rizikům, vyloučení rizikových a úrazových faktorů a informování a školení zaměstnanců a jejich zástupců. Pracovněprávní vztahy EU aktivně podporuje dobrovolný dialog mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a sdruženími, která je zastupují. Zaměstnavatelé musí určité záležitosti (například při plánování hromadného propouštění) konzultovat se zástupci zaměstnanců. Větší společnosti působící ve více než jedné zemi EU musí (na žádost svých zaměstnanců) vytvořit evropskou radu zaměstnanců a jejím prostřednictvím zaměstnance informovat a konzultovat s nimi příslušné záležitosti. Aby byla chráněna práva zaměstnanců a zaměstnavatelé zůstali zároveň konkurenceschopní, EU podporuje koncepci rovnováhy flexibility a jistoty (tzv. flexikurity) - kombinaci pružných pracovních trhů s vysokou mírou jistoty pracovního místa. Podniky musí dodržovat minimální pravidla stanovená právními předpisy, avšak mohou zvolit i přísnější normy a svou sociální odpovědnost dále posilovat. Program Evropské unie PROGRESS podporuje vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst a rovné příležitosti pro všechny. Zaměřuje se na boj s diskriminací, sociální ochranu a začleňování, zaměstnanost, pracovní podmínky a rovnost mužů a žen. V rámci programu se v období 2007 až 2013 investuje 743,25 milionu eur do nových studií, do zvyšování povědomí a různých akcí. Program PROGRESS funguje vedle Evropského sociálního fondu (ESF), hlavního finančního nástroje EU k provádění jejích politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí s ročním rozpočtem ve výši přibližně 10 miliard eur. Místo pro poznámky k tématu 6. okruh – Odpovědné podnikání – Sociální oblast
120
121
Podniky vypracovávají ambiciózní environmentální a sociální strategie, které jdou nad rámec minimálních právních požadavků. Sociální odpovědnost podniků O sociální odpovědnosti lze hovořit u těch podniků, které berou v úvahu sociální, environmentální a etické aspekty a začleňují je do svých strategií a aktivit. Konkrétními příklady může být: zohledňování sociálních a environmentálních aspektů ve vztahu k zaměstnancům, obchodním partnerům a celé společnosti, motivování zaměstnanců odborným vzděláváním a možnostmi rozvoje, zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků, pozornost věnovaná přírodním zdrojům, které podniky při své činnosti využívají, kritéria uplatňovaná na investiční rozhodnutí a dodavatelský řetězec, transparentnost činnosti. Životní cyklus výrobků Je-li brán v úvahu životní cyklus výrobku, lze minimalizovat během celého jeho životního cyklu jeho dopad na životní prostředí. Je při tom nutno přihlédnout k získávání zdrojů, k výrobě, použití, opakovanému použití, dopravě, recyklaci a odstraňování odpadu. 122
V rámci integrované výrobkové politiky EU vybízí podniky, aby při navrhování výrobků brali v úvahu jejich dopad na životní prostředí a celý jejich životní cyklus, od výroby až po odstranění.
Místo pro poznámky k tématu 6. okruh – Odpovědné podnikání – Udržitelný rozvoj – 1. část
123
Ekoznačka Dodržováním přísných environmentálních a výkonnostních kritérií mohou podniky v EU získat právo označovat své výrobky ekoznačkou. Díky ní pak jejich výrobky šetrnější k životnímu prostředí spotřebitelé snadněji rozpoznají. Revidované nařízení o ekoznačce bylo přijato 25. listopadu 2009. Zvláštní důraz je přitom kladen na to, aby měly k programu přístup malé podniky. V zájmu toho se zejména snižují poplatky a zjednodušují postupy.. Systém řízení podniků a auditu z hlediska životního prostředí Řízení podniků a audit z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) podnikům pomáhá posoudit a rozšířit jejich ekologické kapacity prostřednictvím systému environmentálního řízení. EMAS poskytuje poradenství a šíří osvědčené postupy díky sítí odborníků z různých odvětví. Jelikož program nabízí podnikům splňujícím pravidla EMAS certifikaci, jeho účastníci jím mohou v oblasti ochrany životního prostředí získat body navíc pro svou prezentaci. Revidované nařízení týkající se EMAS bylo přijato 25. listopadu 2009. Reaguje cíleně na potřeby malých podniků, včetně ověřování, registrace klastrů, přiměřenějších poplatků a poradenství.
124
Akční plán pro ekologické inovace Cílem akčního plánu pro ekologické inovace je vývoj ekoinovací, jejich zavádění do praxe a rozšíření použití v hospodářské činnosti. Tomu však brání tržní překážky. Iniciativa rozhodujících trhů Iniciativa rozhodujících trhů reprezentuje evropskou politiku šesti nejvýznamnějších trhů: elektronické zdravotnictví (eHealth), ochranné textilie, udržitelná výstavba, recyklace, biologické produkty, obnovitelné zdroje energie. Jsou podporovány různými opatřeními zaměřenými na odstraňování překážek, aby se usnadnil přístup nových produktů a služeb na trh. Činnost se zaměřuje na: zdokonalování právních předpisů v zájmu inovace, podporu veřejných zakázek, normalizací, systémy označování a certifikací. Akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku V roce 2008 EU představila akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou výrobu, který by měl pomoci docílit toho, aby byla spotřeba a výroba v EU udržitelnější. Má podpořit vedoucí pozici EU v environmentálních otázkách a obsahuje seznam dalších kroků, které budou podniknuty, aniž evropským společnostem a spotřebitelům vzniknou další náklady. Tento akční plán bude přezkoumán v roce 2012. Iniciativa Small Business Act V dokumentu Small Business Act se uvádí, že EU a její členské státy by měly malým a středním podnikům umožnit přeměnit výzvy ochrany životního prostředí na příležitosti. Evropská komise toto předsevzetí realizuje takto: usnadňuje malým a středním podnikům přístup k EMAS, financuje síť expertů na environmentální problematiku a energetickou účinnost v rámci Enterprise Europe Network, poskytuje další pomoc novým inovativním podnikům a malým a středním podnikům v oblasti eko-inovací. Evropská cena za ochranu životního prostředí pro podnikatele Evropská cena za ochranu životního prostředí pro podnikatele udělovaná od roku 1987 je uznáním, odměnou i propagací pro nejinovativnější environmentálně zaměřené projekty a společnosti z EU a kandidátských zemí, které při své činnosti berou v úvahu ochranu životního prostředí i sociální aspekty.
125
Odborná příprava a zvyšování kvalifikace Kvalifikaci lidí je třeba trvale obnovovat, aby bylo možno reagovat na aktuální i budoucí výzvy, jak jsou neustále se rozvíjející technologie, rostoucí internacionalizace a demografické změny. Soustavné odborné vzdělávání je proto nezbytnou součástí dobrovolných opatření podniků na rozvoj jejích zaměstnanců a zvýšení konkurenceschopnosti celého podniku. Ať už se jedná o všeobecné nebo specifické kvalifikace, vzdělávání týkající se technických aspektů pracovního života nebo řídících dovedností. Je důležité, aby se co nejvíce podniků zapojilo do aktivního řízení změn a restrukturalizovalo úspěšně svou činnost.
Místo pro poznámky k tématu 6. okruh – Odpovědné podnikání – Udržitelný rozvoj – 2. část
126
Velké společnosti se při získávání investic běžně obracejí na finanční trhy, avšak malé podniky mají přístup k financím pouze prostřednictvím omezených zdrojů: Bankovní půjčky Před poskytnutím půjčky banky posuzují relativní rizika, odhadují růst podniku a jeho schopnost půjčku splatit. Pokud pro ně půjčka představuje vysoké riziko a nízkou návratnost - což je často případ menších půjček - odmítnou půjčku poskytnout. Bance může poskytnutí půjčky usnadnit třetí strana systémem záruk, jímž pokryje část rizika převzatého bankou. Vlastní kapitál Malé společnosti, které pro banky představují příliš vysoké riziko a nejsou schopny půjčky zajistit, mohou získat kapitál prodejem akcií podniku. Investoři poskytnou rizikový kapitál malým, inovativním podnikům s potenciálem k vysokému růstu, jestliže ze svého podílu ve společnosti předpokládají dostatečný zisk. Kombinace půjčky a vlastního kapitálu Kombinace půjčky a vlastního kapitálu (nazývané rovněž mezaninové financování nebo kvazivlastní kapitál) se často používají k financování rozšíření podniku nebo převodu vlastnictví u vyzrálých společností, u nichž investoři mohou snadno posoudit rizika. Na převodu vlastnictví se podílejí tři strany: investor, který poskytuje kombinaci půjčky a vlastního kapitálu; prodávající, jenž obvykle obdrží hotovost, a kupec, který získá značný procentní podíl ve společnosti a 127
přijatelný podíl na jeho dluhu. Ačkoli je kvůli své složitosti mezaninové financování obvykle možné pouze u transakcí převyšujících 5 milionů eur, stále častěji se využívá i v případě menších transakcí. Dotace Pobídky ve formě dotací dostávají podniky proto, aby zaměřily své úsilí na určité oblasti podnikatelské činnosti, například na inovace nebo ochranu životního prostředí. Poskytuje je Evropská unie a vlády jednotlivých členských států, obvykle formou spolufinancování činností v rámci projektů. Podniky (zejména ty malé) mohou od mnoha příležitostí na trhu EU odrazovat takové překážky jako jazyková bariéra, nedostatek informací o trhu nebo nedostatečná znalost správních požadavků a postupů. Podpůrné služby pro podnikání vytvořené orgány veřejné správy mohou podnikům pomoci informacemi a individuální podporou. Usnadní jim tak přístup na trh EU a pomohou využít jejich potenciál k růstu. Podpůrné služby zajišťují zkušení pracovníci a jsou poskytovány místními subjekty - což je velmi důležité k pochopení specifických potřeb daného podniku. Kromě individuální podpory orgány s podniky dále konzultují jejich potřeby a poskytují jim komplexní informační nástroje.
Místo pro poznámky k tématu 7. okruh – Financování a podpora
128
129
Existují dva druhy finanční podpory EU malým podnikům: nepřímá podpora, která znamená lepší přístup k běžným investicím a provoznímu kapitálu, přímá podpora má většinou formu spolufinancování projektů. Nepřímá podpora Tato podpora je poskytována finančními zprostředkovateli, kteří kombinují financování z EU s vlastními produkty a službami. Ačkoli není poskytována přímo jednotlivým podnikům, pomáhá malým firmám financovat investice. Mezi nepřímé formy podpory patří systémy záruk a vlastní kapitál. Nepřímou podporu poskytuje EU prostřednictvím rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), konkrétně programu pro podnikání a inovace (EIP). Finanční nástroje programu pro konkurenceschopnost a inovace řídí jménem Evropské komise Evropský investiční fond, který přímo spolupracuje s finančními zprostředkovateli, jako jsou banky, záruční společnosti, fondy rizikového kapitálu a ostatní finanční instituce. Tyto subjekty musí prokázat, že v porovnání se svými obvyklými postupy na sebe berou dodatečné riziko.
130
V období 2007-2013 bude finančními zprostředkovateli na trhu EU investována více než 1 miliarda eur. Očekává se, že finanční nástroje programu pro konkurenceschopnost a inovace využije až 300 000 společností. Prostřednictvím finančních zprostředkovatelů se uskutečňuje rovněž iniciativa JEREMIE, která je součástí strukturálních fondů EU. Tato iniciativa usnadňuje malým podnikům přístup k financím na celostátní, regionální a místní úrovni v jednotlivých členských státech EU. Společnosti získávají finanční prostředky prostřednictvím bank a fondů rizikového kapitálu, které se nacházejí v dotyčných regionech. Iniciativa pomáhá vnitrostátním orgánům vytvářet finanční nástroje za podpory Evropského investičního fondu. Celostátní a místní orgány poskytují informace o zprostředkovatelích v každém regionu. Přímá podpora Společnosti mohou na centralizovaném kontaktním místě podat žádost o přímou podporu – obvykle ve formě dotací pokrývajících část nákladů projektu. Mají-li společnosti zájem o přidělení grantu nebo prostředků z fondů či programů, je prvním krokem obvykle to, že zareagují na výzvu k předkládání návrhů a přihlásí svůj projekt. Poté jsou jejich projekty vyhodnoceny a úspěšným žadatelům jsou poskytnuty finanční prostředky. Finanční prostředky pro přímou podporu pocházejí z různých programů EU: Výzkum a rozvoj: sedmý rámcový program (7. RP) Tento zastřešující program, který řídí Evropská komise, zahrnuje veškeré finanční prostředky EU související s výzkumem. Na období 2007-2013 je k dispozici přibližně 50 miliard eur, z toho by měly 15% využít malé podniky. Vzdělávání a odborná příprava: Program celoživotního učení Program celoživotního učení, jehož rozpočet na období 2007–2013 činí téměř 7 miliard eur, poskytuje finanční prostředky pro ty, kteří se chtějí učit na pracovišti (např. program Leonardo da Vinci) i mimo ně, a to ve všech etapách života. Centralizovanou činnost řídí Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, zatímco decentralizovanou činnost řídí vnitrostátní agentury. Životní prostředí: LIFE+ Rozpočet programu LIFE+ na období 2007–13 činí 2,1miliardyeur a je určen na zvláštní podporu projektů v oblasti ochrany životního prostředí a ochrany přírody. Program řídí Evropská komise. Energie: Inteligentní energie – Evropa Tento program financuje opatření na energetickém trhu, která šetří energii a napomáhají využívání obnovitelných zdrojů energie. Je součástí programu pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) a jeho rozpočet činí 730 milionů eur. Projekty a akce financované v rámci tohoto programu řídí Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace. Doprava: Marco Polo Tento program podporuje udržitelnou a hospodárnou dopravu a prosazuje nová řešení, např. mořské dálnice a opatření proti dopravním zácpám. Tento program má na období 2007–2013 131
rozpočet 400milionů eur a zahrnuje rovněž země, které s EU sousedí. Program řídí Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a novace.
Místo pro poznámky k tématu 7. okruh – Financování a podpora – Jak zajistit finance
132
Pomoc podnikům Evropská unie aktivně podporuje podniky (zejména ty malé) a poskytuje jim zdarma individuální podporu prostřednictvím řady celoevropských sítí a služeb. Síť Enterprise Europe Network, která byla konkrétněji popsána v kapitole 3, zajišťuje centralizované správní místo pro potřeby podniků v EU. To poskytuje informace a pomoc v celé řadě záležitostí: přeshraniční činnost, inovace a technologie, přístup k financím a programům, obchodní spolupráce. Pomáhá podnikům používat právní předpisy EU, které přímo souvisejí s jejich činností. Síť šíří informace také prostřednictvím informačních akcí (veletrhů, seminářů, přednášek a workshopů) a zveřejňováním informačních textů (příruček, informačních bulletinů, internetových stránek) v místních jazycích. Podniky mají k síti přístup prostřednictvím 600 lokálních kontaktních míst, která zajišťují široké zeměpisné pokrytí ve 49 zemích Evropy a světa. Společnostem, které potřebují poradit, je k 133
dispozici téměř 4 000 zkušených pracovníků z různých oblastí podnikání, průmyslu a výzkumu. Většina partnerů pochází z kvalifikovaných regionálních organizací, např. obchodních komor, obchodních organizací, regionálních rozvojových agentur a univerzitních technologických středisek. Síť SOLVIT poskytuje pomoc podnikatelům, kteří se v důsledku nesprávného používání tržních pravidel EU ze strany orgánů veřejné správy potýkají s přeshraničními problémy, např.: přístup výrobků na trh, poskytování služeb, postupy, chtějí-li se stát osobou samostatně výdělečně činnou, veřejné zakázky, vrácení daní nebo DPH, hraniční kontroly. Síť SOLVIT je dostupná ve všech úředních jazycích EU a pomáhá hledat pragmatická řešení problémů prostřednictvím součinnosti partnerů a jejich spolupráce s dotyčnými správními orgány, a to během deseti týdnů. Místní centrum SOLVIT z oblasti, kde se nachází dotyčný podnik, přitom úzce spolupracuje se střediskem v zemi, kde daný problém vznikl. Síť SOLVIT se skládá z 30 center, která se nacházejí v každém členském státě EU a také na Islandu, v Lichtenštejnsku a Norsku, přičemž každé centrum je součástí vnitrostátní správy. Síť Evropské služby zaměstnanosti (EURES) nabízí zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání informace a podporu při náboru a hledání pracovních příležitostí v EU. V příhraničních oblastech poskytuje síť EURES informace o přeshraničním dojíždění do zaměstnání a pomáhá pracovníkům a zaměstnavatelům s případnými problémy. Téměř 700 poradců pracujících v EURES tvoří síť pro spolupráci mezi Evropskou komisí a veřejnými službami zaměstnanosti v členských státech EU, Norsku, Lichtenštejnsku, na Islandu a ve Švýcarsku. Síť evropských spotřebitelských center, kterou společně zřídily Evropská unie a její členské státy, poskytuje pomoc při řešení problémů mezi podniky a spotřebiteli v případě, že spotřebitelé nakupují v zahraničí, a to buď osobně, nebo na dálku (především na internetu). Síť pomáhá spotřebitelům řešit jejich problémy s obchodníky, a to buď smírnou cestou, nebo nalezením vhodného mimosoudního řešení. Poskytuje rovněž informace o předpisech EU a vnitrostátních předpisech v oblasti ochrany spotřebitele. Síť se skládá z 29 spotřebitelských center ve všech členských státech EU a také na Islandu a v Norsku. U Evropského veřejného ochránce práv mohou podniky podat stížnost na subjekty EU kvůli nesprávným postupům, například kvůli pozdním platbám, smluvním sporům nebo problémům s výzvami k předkládání nabídek či odmítnutí přístupu k dokumentům. Společnosti často s orgány EU jednají v případě, že se účastní projektů podporovaných EU, a problémy, se kterými se při tom mohou setkat, může vyřešit právě veřejný ochránce práv.
134
Interaktivní tvorba politik je internetový systém, který funguje formou dotazníků. Byl vytvořen s cílem usnadnit orgánům členských států a orgánům EU získávání zpětné vazby ohledně potřeb podnikatelů i ostatních občanů. China IPR SME Helpdesk je služba, která malým a středním podnikům zdarma poskytuje nástroje k ochraně práv duševního vlastnictví při podnikání v Číně. Služba China IPR SME Helpdesk v zájmu lepší připravenosti podniků zajišťuje: individuální poradenství zajišťované specialisty z oblasti ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví – e-mailem, telefonicky, prostřednictvím internetového portálu i osobně, akce šité na míru jednotlivým odvětvím a částem této právní oblasti, které se organizují jak v Číně, tak v Evropě, pokyny a další užitečné materiály, jež jsou k dispozici v angličtině, francouzštině, němčině, italštině, španělštině a polštině. Služba China IPR SME Helpdesk pomáhá těm, kteří podnikají v Číně, činit informovaná rozhodnutí. Komunikace s podniky Orgány EU zajišťují, aby podniky měly přístup ke všem informacím, které potřebují pro svou činnost. Také vedou s podniky trvalý dialog a zapojují je do rozhodovacího procesu, a to buď prostřednictvím sdružení, nebo jednotlivě. Evropský portál pro malé a střední podniky je centralizovaný portál s odkazy na informace o politikách, programech, projektech, nástrojích a službách EU zaměřených na malé podniky. Zajišťuje jej Evropská komise a je dostupný v 21jazycích. Díky evropskému podnikatelskému konzultačnímu panelu mohou jednotlivé podniky pravidelně konzultovat návrhy těch iniciativ a politik EU, které na ně mohou mít dopad. Podniky své připomínky poskytují formou stručného dotazníku, který je dostupný ve všech úředních jazycích EU a jehož vyplnění zabere přibližně 15–20minut. Členové panelu jsou konzultováni pouze v otázkách, které přímo souvisejí s jejich podniky. Každá konzultace (asi 6 až 8 za rok) se zaměřuje na jiné téma. Účast je dobrovolná, přičemž do panelu se může přihlásit kterýkoli podnik usazený v EU (a v Norsku a na Islandu). Středisko komunikačních a informačních zdrojů pro správní orgány, podniky a občany (CIRCAB) je internetová služba typu open-source využívaná k vytváření pracovních prostředí pro spolupráci. Umožňuje podnikům a soukromým sdružením snazší a jednotnější přístup k dokumentům veřejné správy.
135
Místo pro poznámky k tématu 7. okruh – Financování a podpora – Jak zajistit podporu
136
Podnikatel se může rozhodnout ukončit podnikání z různých důvodů: Odchod do důchodu - převedení vlastnictví je složité a musí být naplánováno dlouho dopředu před odchodem do důchodu. Je-li však společnost zavedená, měl by majitel zvážit její předání, protože tak lze využít úspěchů, kterých společnost dosáhla, zejména pak kvalifikací a pracovních míst. Dobrovolné ukončení - podnikatel se rozhodne, že svůj podnik definitivně uzavře. Musí při tom dodržet příslušné vnitrostátní postupy. Úpadek - někdy jsou podniky k ukončení obchodování donuceny. Důvodem může být to, že nejsou schopny přizpůsobit se neustálým změnám, které jsou součástí podnikatelského života (globální konkurence, nové výrobky na trhu, nové technologie) nebo kvůli nepředvídaným událostem, například selhání významného odběratele. Aby byly ztráty pro všechny zúčastněné co nejmenší, je třeba přijmout včasná opatření - buď naplánovat strategii na záchranu podniku, nebo rozhodnout o jeho zrušení. Úpadek nemusí čestné podnikatele odradit od dalších pokusů. Mnoho podnikatelů se podruhé poučí z chyb a jejich nové podniky jsou často úspěšnější než ostatní.
137
Místo pro poznámky k tématu 8. okruh – Jak podnikání ukončit?
138
Přestane-li majitel společnosti podnikat, neznamená to nutně zánik pro jeho podnik. Převod společnosti novému vlastníkovi umožní těžit z úspěchů, kterých předchozí majitel dosáhl na trhu i při obsazování pracovních míst kvalifikovaným personálem. V Evropě je každoročně převedeno asi 450 000 podniků. Podle odhadů třetina z těchto firem (což představuje 600 000 pracovních míst) potenciálně přestane existovat. Odhaduje se rovněž, že celá jedna třetina majitelů podniků v Evropě (tedy asi 690 000 podniků, které zajišťují 2,8 milionu pracovních míst) v nadcházejících letech odejde do důchodu. Existuje riziko, že mnoho z těchto prosperujících podniků nebude převzato, pokud majitelé převod náležitě nepřipraví. Příprava převodu je poměrně složitý proces. Majitelé často nemají znalosti ani zkušenosti na to, aby si poradili s právními, daňovými a administrativními náležitostmi, které jsou s tím spojeny. Mnohým z nich v předání brání i jistá psychologická bariéra. Ke zlepšení podmínek pro převod vlastnictví Evropská komise doporučila orgánům v členských státech EU různá opatření. Evropská komise vyzvala země EU v rámci přezkumu iniciativy Small Business Act, aby: vytvořily elektronická tržní místa a databáze pro podniky, které mají být převedeny (tato místa a databáze musejí být dostatečně technicky zabezpečeny a mají se snadno používat), za účelem zvýšení počtu úspěšných převodů podniků poskytly odbornou přípravu a podporu, včetně informačních kampaní zdůrazňujících nutnost včasné přípravy na převod podniku. 139
Zajištění přístupu k financím Převod vlastnictví vyžaduje více finančních prostředků než zahájení podnikání. Nástroje, půjčky a záruky pro začínající podniky by neměly být k dispozici pouze pro vytváření nových podniků, ale rovněž pro převody existujících podniků. Vlastníci musí být lépe informováni o mezaninovém financování (spojujícím úvěry a vlastní kapitál), které je pro převody podniků zvlášť vhodné. Zvýšení informovanosti a podpora poradenství Mnoho společností by mohlo být řádně převzato novými vlastníky, pokud by převody vlastnictví byly naplánovány předem. Protože jsou tyto operace velmi složité, je během celého postupu zásadní praktická pomoc. Vnitrostátní orgány by měly aktivně prosazovat a podporovat programy poradenství, které poskytují obchodní komory, různá sdružení a další subjekty. Zajištění průhlednosti trhů pro převody podniků Tomu, aby potenciální prodávající našli vhodné kupce, napomohou transparentní služby. Takové služby musí nabízet více než pouhé databáze dostupných podniků a zajišťovat komplexní zprostředkovatelské služby, díky nimž proběhnou převody bez problémů a v partnerském duchu. Příznivé nastavení daňových systémů Usnadnění může mít mnoho podob: osvobození od daně ze zisku z prodeje podniku (zejména v případě, je-li příslušná částka investována zpět do jiného podniku, nebo použita k financování odchodu majitele podniku do důchodu), reforma dědické a darovací daně (při převodech v rámci rodiny), osvobození od daně v případě, že do podniku investují zaměstnanci (při jeho odkupu). Ze sdělení Evropské komise z roku 2006 vyplynulo, že téměř polovina členských států EU neprovedla její doporučení z roku 1994, které bylo na tuto oblast zaměřené. Pro řešení potřeb v oblasti převodů podniků je ve všech zemích třeba vykonat ještě mnoho práce.
Místo pro poznámky k tématu 8. okruh – Jak podnikání ukončit? - Převod
140
141
V průběhu podnikání může nastat situace (nová pracovní příležitost, dlouhodobá nemoc, odchod do důchodu), kdy se rozhodnete svou podnikatelskou činnost ukončit. S výjimkou případů převodu podniku na jiný subjekt budete při rušení podniku zpravidla muset: uvědomit úřad, kde jste svůj podnik zaregistrovali, o ukončení podnikatelské činnosti či zrušení živnostenského oprávnění, informovat správu sociálního zabezpečení a finanční úřad o ukončení činnosti, popř. o vypořádání závazků, prodat podniková aktiva (budovu, vybavení kanceláří, zásoby apod.), uhradit finanční závazky podniku. Jak postupovat při rušení podniku si stanoví orgány jednotlivých členských zemí Unie, a proto se tato pravidla většinou liší.
142
Místo pro poznámky k tématu 8. okruh – Jak podnikání ukončit? - Likvidace
143
Podnikatelům se může podařit úpadku předejít, pokud dokáží potíže předvídat, a to například pečlivým sledováním finanční situace jejich podniku. Je-li vyhlášení úpadku pro majitele podniku jedinou možností, vyplatí se snížit ztráty na minimum, zahájit úpadkové řízení raději dříve a pustit se do nového podnikatelského projektu. EU podporuje zjednodušení a urychlení postupů při vyhlašování úpadku a vybízí k tomu, aby se poskytovala čestným podnikatelům druhá šance a zajistily se jim stejné podmínky, jaké mají začínající podnikatelé. V roce 2011 zveřejnila Evropská komise zprávu vypracovanou skupinou odborníků, která obsahuje doporučení týkající se: zavedení systémů včasného varování (k prevenci úpadku), postupů při mimosoudním urovnávání sporů, postupů při soudním řízení, poskytování druhé šance (postupy, jimiž se usnadní začátek podnikání osobám, jejichž podnikatelská činnost v minulosti skončila úpadkem). Platební neschopnost EU pro tuto oblast stanovila společná pravidla, která zahrnují zejména: pravomoc zahájit přeshraniční úpadkové řízení a vzájemné uznávání rozsudků soudů v celé EU, čímž se podnikatelům, kteří se nacházejí v platební neschopnosti, zabrání, aby převáděli svá 144
aktiva nebo aby se vyhýbali soudnímu řízení v dané zemi, ochranu zaměstnanců v případě platební neschopnosti podniku, státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků ve finančních obtížích. Jednodušší a rychlejší úpadkové řízení Jestliže podnik nelze zachránit restrukturalizací nebo prodejem podílů, může rychlé rozhodnutí o vyhlášení úpadku snížit ztráty zúčastněných stran. Účinné úpadkové řízení umožňuje dosáhnout při přerozdělování aktiv společnosti v úpadku rovnováhy mezi zájmy podniku, investorů, zaměstnanců a majitelů a zachránit co nejvíce z jejich hodnoty. Evropská unie vnitrostátní orgány vybízí, aby zavedly úpadková řízení, která jsou rychlá a jednoduchá a trvají nejdéle jeden rok. Nový začátek po úpadku Pouze 4 až 6% úpadků se zakládá na podvodu, a proto je pro hospodářství důležité poskytnout druhou šanci čestným podnikatelům, kterým se v podnikání nedařilo. Ze studií vyplývá, že druhé pokusy v podnikání přinášejí větší zisk i vytvářejí více pracovních míst. Podnikatelé se poučí ze svých chyb a lépe hodnotí rizika a příležitosti. EU předkládá řešení, které má podnikatelům pomoci vypořádat se s praktickými a psychologickými problémy při zakládání druhého podniku: na nový začátek by se měly vyhradit dostatečné finanční prostředky, banky a finanční instituce by měly přehodnotit svůj skeptický postoj vůči podnikatelům, kteří začínají znovu, jména podnikatelů, kteří čestným způsobem vyhlásili úpadek, by se neměla objevit na seznamech subjektů, jež mají omezený přístup k bankovním úvěrům, tito podnikatelé by rovněž neměli být znevýhodňováni, když se ucházejí o veřejné zakázky, podnikatelům, kteří začínají znovu, by měla být poskytnuta psychologická a technická pomoc, podporu by podnikatelé měli rovněž získávat na základě vazeb s odběrateli, obchodními partnery a investory. Ve sdělení o přezkumu iniciativy Small Business Act (tj. zákon o drobném podnikání) se členské státy vyzývají, „aby podporovaly druhou šanci pro podnikatele tím, že do roku 2013 zkrátí dobu nutnou pro splnění závazků a vyrovnání dluhu čestného podnikatele po úpadku na nejvýše tři roky“. Již před přezkumem se jedna z deseti zásad iniciativy Small Business Act týkala vyhlašování úpadku a poskytování další šance poctivým podnikatelům. EU v ní proto členské státy vybízí, aby: nadále ve společnosti podporovaly vstřícnost vůči podnikatelům, kteří začínají znovu, zkrátily postupy likvidačního řízení na jeden rok, zajistily, aby se rovného zacházení dostalo těm podnikatelům, kteří teprve začínají, i těm, kteří již jednou neuspěli (např. v oblasti podpůrných programů). 145
Podnikatelé, kteří byli nuceni vyhlásit úpadek, by neměli ztrácet víru ve své schopnosti a v další podnikání.
Místo pro poznámky k tématu 8. okruh – Jak podnikání ukončit? – Úpadek a nový začátek
146
Místo pro poznámky k tématu Podnikání v České republice
147
Právní požadavky V České republice je nejdůležitějším právním dokumentem, který pojednává o právech společností, obchodní zákoník. Dříve než začnete podnikat, musíte získat podnikatelské oprávnění a to buď živnostenské oprávnění, nebo jiný typ podnikatelského oprávnění. Postup a požadavky pro vydání živnostenského oprávnění (živnosti) nebo koncesní listiny jsou stanoveny v živnostenském zákoně. 1.
Právní formy podnikání Právní forma podnikání specifikuje formu podnikání, pod kterou podnikatel vystupuje. V České republice mohou lidé podnikat dvěma způsoby - jako fyzická osoba nebo jako právnická osoba. Obchodní zákoník ve své druhé části upravuje následující právní formy podnikání: obchodní společnosti a družstva. Živnostenský zákon upravuje podnikání subjektů, které provozují svou činnost na základě živnostenského podnikání. Právní formy podnikání jsou následující: živnostník (v případě jedné osoby), akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost (bez povinnosti vytvářet základní kapitál), 148
komanditní společnost, komanditní společnost. První fází zřízení společnosti je její založení, které předchází jejímu "vzniku". Během této fáze musíte vytvořit základní kapitál (nebo alespoň jeho část) pomocí svého vkladu a vkladu vašich partnerů. 2.
Podnikatelské činnosti a související předpisy Mezi podnikatelské činnosti řadíme živnosti, které upravuje živnostenský zákon, a ostatní podnikatelské činnosti, které upravují zvláštní právní předpisy. Živnostenský zákon rozlišuje následující druhy živností: ohlašovací živnosti (sem patří živnosti řemeslné, vázané a volné), koncesované živnosti. Živnostenský zákon stanoví všeobecné podmínky provozování živnosti společné pro všechny druhy živností: dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost. Dále stanoví zvláštní podmínky provozování živnosti: doklady o dosaženém vzdělání či o doklad o délce praxe v příslušném oboru, potřebná osvědčení a oprávnění dle zvláštních právních předpisů u řemeslných, vázaných a koncesovaných živností. Mezi ostatní podnikatelské činnosti, které nejsou živností, patří výkon tzv. svobodných povolání, např. činnost advokátů, lékařů, veterinářů, notářů, patentových zástupců, daňových poradců, znalců, tlumočníků, burzovních odhadců, makléřů atd. Tyto činnosti upravují zvláštní právní předpisy. Správní postupy 1. Jednotné kontaktní místo Na všech obecních živnostenských úřadech existují tzv. Centrální registrační místa (CRM). Zde můžete při ohlášení živnosti nebo při podání žádosti o koncesi zároveň i učinit ohlášení vůči dalším správním úřadům, například finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně či úřadu práce. Na vybraných živnostenských úřadech jsou zřízena "Jednotná kontaktní místa (JKM)" pro podnikatele. Poskytují informace a pomoc při zahájení podnikání v České republice a jiných členských státech EU a EHP. Všechny potřebné informace pro získání podnikatelských oprávnění přináší elektronické jednotné kontaktní místo. 149
2.
Získání podnikatelského oprávnění
Pokud chcete získat podnikatelské oprávnění (živnostenské oprávnění nebo koncesi), musíte podat žádost na živnostenském úřadě (nebo v tzv. Czech Pointu). Tyto úřady fungují jako kontaktní místo mezi podnikateli a veřejnou správou. 3.
Registrace společnosti
Živnostenský úřad zapíše vaši žádost do živnostenského rejstříku nejpozději do pěti dnů a poskytne vám potvrzení o zápisu. Tento dokument bude přiložen k vašemu živnostenskému oprávnění nebo koncesi (koncese bez potvrzení nejsou platné). Živnostenská oprávnění nemusí být v této fázi považována za platná, protože ještě musíte zapsat společnost do obchodního rejstříku. Jakmile je to hotovo, společnosti a družstva se stanou právnickými osobami se všemi právy a povinnostmi, které jsou s tím spojeny. K řízení ve věcech obchodního rejstříku je příslušný tzv. rejstříkový soud, kterým je zpravidla krajský soud v místě sídla právnické osoby nebo v místě podnikání fyzické osoby, která žádá o zápis do obchodního rejstříku. V Praze je v tomto případě příslušný Městský soud v Praze. Ve většině případů řízení musí daná osoba podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku se platí správní poplatek. Tento poplatek činí 5 000 Kč v případě prvozápisu, tj. žádáte-li o zápis dosud nezapsané obchodní společnosti. Návrh na zápis do obchodního rejstříku, jakož i návrh na změnu zapsaných údajů můžete podat pouze na zvláštním formuláři. Vzory těchto formulářů pro všechny typy obchodních společností naleznete na webové stránce ministerstva spravedlnosti.
Místo pro poznámky k tématu Podnikání v České republice – Založení podniku
150
151
Právní požadavky 1. Legislativa České republiky Oblast účetnictví a požadavky na audit jsou v České republice upraveny zákonem o účetnictví a prováděcími právními předpisy. Dále Ministerstvo financí vydává České účetní standardy, které upřesňují povinnosti účetních jednotek. Znění Českých účetních standardů naleznete na následujících webových stránkách. Provádění povinného auditu je v České republice upraveno zákonem o auditorech. 2.
Legislativa Evropské unie
Právní úprava oblasti účetnictví a auditu je v souladu s právem Evropské unie. Legislativa EU, která je základem pro právní úpravu účetnictví a auditu v jednotlivých členských státech. 3.
Účetnictví Zákon o účetnictví a prováděcí právní předpisy stanoví rozsah vedení účetnictví, zejména: vymezení účetních jednotek, 152
předmět účetnictví, způsob vedení účetnictví, dobu vedení účetnictví, povinnosti a odpovědnost při jeho vedení, vymezení účetních dokladů, účetních zápisů, účetních knih, požadavky na obsah a formu účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a způsoby zveřejňování, povinnost ověřování účetní závěrky auditorem, možnost a povinnost použití mezinárodních účetních standardů, povinnost a způsoby oceňování majetku a závazků, inventarizaci a úschovu účetních záznamů. sankce za nevedení účetnictví, nesestavení účetní závěrky a jiné nesplnění požadavků vyplývajících ze zákona o účetnictví. Účetnictví jsou povinny vést pouze tzv. účetní jednotky: právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů (podmínky pro vedení účetnictví zahraničními fyzickými osobami jsou shodné s podmínkami pro vedení účetnictví českými fyzickými osobami), organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 mil., a to od prvního dne kalendářního roku. ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis. Některé společnosti jsou povinny vést účetnictví a sestavit účetní závěrku podle mezinárodních účetních standardů (IAS). Jedná se o společnosti, jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu v některé z členských zemí EU. O použití IAS pro vedení účetnictví a sestavení individuální účetní závěrky se mohou rozhodnout rovněž účetní jednotky v konsolidaci, pokud IAS použijí k sestavení konsolidované účetní závěrky. Součástí účetní závěrky je: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. 153
Účetní závěrka musí obsahovat: jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky; v některých případech i sídlo nebo bydliště a místo podnikání, identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno, právní formu účetní jednotky, předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena, rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje, okamžik sestavení účetní závěrky. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni. Účetní jednotky, které jsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem, musí vyhotovit výroční zprávu. Účetní závěrka a výroční zpráva jsou zveřejněny v obchodním rejstříku. Účetní jednotky jsou povinny archivovat závěrky a výroční zprávy nejméně deset let. 4.
Audit
Podle českého práva musí být u následujících účetních jednotek účetní závěrky ověřeny auditorem, pokud není stanoveno jinak: akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií: aktiva celkem více než 40 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč, průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu, ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří výše kritérií uvedených; v případě družstva se zaměstnancem rozumí i pracovní vztah člena k družstvu, fyzické osoby při splnění shodných kritérií jako u ostatních obchodních společností a družstev, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Provádění povinného auditu je v České republice upraveno zákonem o auditorech. Zákon o auditorech upravuje postavení a činnosti auditorů, jakož i podmínky, za kterých mohou být auditorské služby poskytovány. Oprávnění k výkonu auditorské činnosti vydává Komora auditorů 154
České republiky. Jednou z podmínek k výkonu auditorské činnosti je složení auditorské zkoušky a zápis do seznamu auditorů, který je rovněž veden Komorou jako samosprávní organizací všech statutárních auditorů. Rada pro veřejný dohled nad auditem je institucí, která vykonává dohled nad činností auditorů a Komorou auditorů České republiky. Seznam auditorů je jmenným seznamem auditorů (fyzických osob) a auditorských společností, kteří jsou oprávněni poskytovat auditorské služby. Ověřování účetní závěrky se provádí v souladu s etickým kodexem a mezinárodními auditorskými standardy (ISA) ve znění upraveném Evropskou komisí a standardy vydanými Komorou auditorů České republiky. Správní postupy 1. Uchovávání a předkládání dokladů Archivace účetních záznamů má význam především pro zajištění důkazních informací z účetnictví. Jsou stanoveny odlišné lhůty pro úschovu. Účetní záznamy mohou být použity při daňovém řízení, správním řízení, trestním řízení a pro účely sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění. Zákon o účetnictví ukládá tyto archivační lhůty: 10 let účetní závěrka (rozvaha, výsledovka), výroční zpráva, 5 let účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy.
Místo pro poznámky k tématu Podnikání v České republice – Účetnictví
155
156
Právní požadavky 1. Sociální pravidla Zákaz diskriminace, rovné zacházení a rovnost mužů a žen jsou upraveny v zákoníku práce, který stanovuje pravidla pro: pracovní dobu a dobu odpočinku, dovolenou, mzdy náhrady škody -především při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje antidiskriminační zákon. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Jejich počet je dán 4% podílem na celkovém počtu zaměstnanců. Zaměstnavatel má možnost vytvořit pro tyto osoby chráněné pracovní místo nebo chráněnou pracovní dílnu. Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci, poskytovat potřebné ochranné a pracovní prostředky, oděvy a nápoje. Nemocenské pojištění je určeno pro výdělečně činné osoby a jeho účelem je tyto osoby 157
zabezpečit peněžitými dávkami v době, kdy ztrácejí příjem z výdělečné činnosti např. z důvodu nemoci, mateřství nebo ošetřování člena domácnosti. Zákon o důchodovém pojištění upravuje nároky ze základního povinného důchodového pojištění pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele. Zákon o zaměstnanosti upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Zákon o veřejném zdravotním pojištění upravuje veřejné zdravotní pojištění, rozsah a podmínky, za nichž je poskytována zdravotní péče a způsob stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění. 2.
Pracovní právo
Informace o pracovním poměru a pracovních smlouvách naleznete na následujících odkazech. Pracovněprávní vztahy se řídí těmito základními pravidly: Základní sazba minimální mzdy činí nejméně 7 955 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. Základní délka týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách přestávku v trvání nejméně 30 minut. Mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách. Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 6 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnanci jsou chránění zákoníkem práce před neopodstatněným ukončením pracovního poměru. Zaměstnavatel totiž může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného zákoníkem práce, samotná výpověď musí být v písemné podobě: Výpovědní doba činí nejméně dva měsíce. Při rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem náleží zaměstnanci odstupné, které je určitou formou odškodnění zaměstnance při ztrátě zaměstnání. V případě uzavření tzv. konkurenční doložky náleží při rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem zaměstnanci tzv. odchodné.
158
3.
Spory
Spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky z pracovního poměru projednávají a rozhodují občanskoprávní soudy. Neplatnost rozvázání pracovního poměru může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec napadnout u občanskoprávního soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Stávka a výluka jsou krajními prostředky řešení kolektivních sporů. Zaměstnanci mají na stávku nárok vyplývající z Listiny základních práv a svobod. Pro řešení kolektivních sporů lze využít rovněž zprostředkovatele a rozhodce, na které se lze obrátit. Závazné sociální předpisy doplňují požadavky týkající se řízení pracovníků.. Podniky mohou jít z vlastní iniciativy nad rámec minimálních společensko-právních požadavků. Správní postupy 1. Sociální pojištění Při přijímání pracovníků musíte tyto osoby zaregistrovat u následujících orgánů: Regionální správy sociálního zabezpečení nebo Pražské správy sociálního zabezpečení zabývající se důchodovým a nemocenským pojištěním, zdravotní pojišťovny zabývající se platbami zdravotního pojištění, finančního úřadu zabývajícímu se příslušnými platbami daní. Zaměstnavatel má povinnost přihlásit nového zaměstnance k nemocenskému pojištění na předepsaném tiskopise do osmi kalendářních dnů ode dne jeho vstupu do zaměstnání. Přihlášku k nemocenskému pojištění mohou zaměstnavatelé podávat též elektronicky prostřednictvím Portálu veřejné správy. V ČR jsou zdravotně pojištěny osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR, a osoby, které trvalý pobyt na území ČR nemají, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který mají sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Zdravotní pojištění vzniká pro osoby bez trvalého pobytu dnem, kdy se tato osoba na území ČR stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území ČR. V případě ztráty zaměstnání budete ode dne podání žádosti o zprostředkování zaměstnání 159
zařazeni do evidence uchazečů o zaměstnání. Požádáte-li o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, budete zařazeni do této evidence již ode dne následujícího po skončení zaměstnání. Žádosti o zprostředkování zaměstnání je třeba podat osobně, zaslání žádosti poštou nebo elektronicky zákon neumožňuje. V případě nemoci předá zaměstnanec žádost o dávku, kterou zpravidla vystavuje lékař, svému zaměstnavateli, který ji zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. K žádosti zaměstnance o dávku nemocenského pojištění je zaměstnavatel povinen vyplnit zákonem předepsaný tiskopis, jehož vydávání zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení.
Místo pro poznámky k tématu Podnikání v České republice – Sociální oblast
160
Právní požadavky Podnikatelé mohou předejít konkurzu předvídáním potíží – pokud budou pečlivě sledovat finanční situaci svého podniku. 1.
Nedobrovolné zrušení
Důvody pro nucené zrušení společnosti jsou upraveny v obchodním zákoníku a jsou výsledkem soudního příkazu. 2.
Úpadek
Konkurzní a insolvenční řízení jsou upravena insolvenčním zákonem, který stanoví: ve kterých případech se dlužník dostává do úpadku, způsoby, jak se dlužník vypořádá s věřiteli, jednotlivé způsoby takového vypořádání. Za úpadce můžete být prohlášeni, pokud máte věřitele, jimž nejste schopni splácet. Zákon specifikuje, za jakých konkrétních okolností je dlužník považován za neschopného splácet dluhy. K tomu dochází často tehdy, když má podnikatel více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. 161
Zákon také upravuje řízení v případě hrozícího úpadku, tedy stavu, kdy se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně očekávat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých dluhů. 3.
Insolvenční rejstřík
Insolvenční rejstřík je veřejná databáze (přístupná též elektronicky), která poskytuje informace o úpadcích, o stavu insolvenčního řízení a o dodání soudních dokumentů. Věřitelé by měli rejstřík pravidelně sledovat. Zápisy do insolvenčního rejstříku provádějí příslušné krajské soudy, do seznamu insolvenčních správců pak zápisy provádí Ministerstvo spravedlnosti. 4.
Způsoby řešení úpadku Existuje několik způsobů řešení úpadku: Konkursní řízení představuje postupný prodej majetku úpadce a rozdělení takto získaného výnosu mezi věřitele. Nové formy řešení insolvenčního řízení, jako je reorganizace a oddlužení.
Konkurs je nejobvyklejší způsob řešení dlužníkova úpadku. Majetek dlužníka je v takovém případě zpeněžen a výtěžek je na základě zákonem stanovených podmínek rozdělen mezi věřitele (pohledávky některých věřitelů mohou mít přednostní postavení). V následujících případech může soud rozhodnout o tzv. nepatrném konkursu, což je zkrácená a zjednodušená forma konkurzu: dlužník je fyzická osoba, dlužník není podnikatel, roční obrat dlužníka nepřesahuje 2 miliony Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů. Úpadek společností lze řešit i postupem nazvaným reorganizace. Reorganizace vám umožní postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu vaší společnosti. Abyste mohli tento způsob využít, musíte splnit několik zákonem stanovených kritérií, včetně souhlasu většiny vašich věřitelů. Nepodnikatelé mohou jako alternativní způsob řešení úpadku využít oddlužení. Pokud soud oddlužení povolí, postačí, pokud dlužník uhradí věřitelům alespoň 30 % svých závazků. Oddlužení může probíhat buď formou splátkového kalendáře nebo zpeněžením majetkové podstaty. O formě průběhu oddlužení rozhodují věřitelé. Po skončení oddlužení může soud rozhodnout o tom, že dlužník nemusí zbytek svých závazků hradit.
162
Podnikatelé, kteří zažili konkurz, by neměli ztratit důvěru ve svou schopnost pustit se do nového podnikání. Správní postupy 1. Konkurzní řízení: průvodce krok za krokem Insolvenční řízení je podáním insolvenčního návrhu ke krajskému soudu. Insolvenční soud oznámí zahájení řízení vyhláškou, kterou je povinen do 2 hodin zveřejnit v insolvenčním rejstříku. Od zveřejnění vyhlášky v insolvenčním rejstříku jsou věřitelé oprávněni podávat přihlášky pohledávek. Nejpozději je možné přihlášku pohledávky podat do lhůty uvedené v rozhodnutí o úpadku (lhůta nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců). Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři, který je možné získat na internetových stránkách. V řízení též vystupují věřitelské orgány. Jedná se o schůzi věřitelů, věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů. Je-li přihlášených věřitelů více než 50, zřizuje se povinně věřitelský výbor. Tyto orgány mají silné postavení a mohou ovlivňovat průběh celého řízení. Prohlášením konkursu dochází insolvenční řízení do fáze, kdy je řešen úpadek postupným prodejem majetku úpadce. Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky majetkové podstatě na roveň postavené se hradí vždy v průběhu insolvenčního řízení a z majetkové podstaty. Jedná se například o odměnu insolvenčního správce, pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, atd. Zajištěné pohledávky se uspokojují samostatně z předmětu zajištění. V průběhu konkursu dochází ke zpeněžení majetku insolvenčním správcem. V závěru zpeněžení pak insolvenční správce vydá konečnou zprávu, ve které musí vyčíslit částku, která má být rozdělena mezi věřitele. Po schválení konečné zprávy insolvenční soud na návrh insolvenčního správce schválí rozvrhové usnesení, na jehož základě pak dochází k uspokojování jednotlivých věřitelů. 2.
Reorganizace
Jedná se o způsob řešení úpadku, který spočívá v uspokojování pohledávek věřitelů při současném zachování podniku dlužníka. Reorganizace je sanační forma řešení úpadku. 163
Reorganizace je přípustná pouze u podnikatelů, a to jestliže dlužník dosáhl za poslední účetní období obratu 100 mil. Kč nebo zaměstnává alespoň 100 zaměstnanců. V jiném případě je reorganizace přípustná jen tehdy, pokud dlužník předložil soudu spolu s insolvenčním návrhem předložil soudu reorganizační plán, který schválila alespoň polovina věřitelů, a to jak zajištěných tak nezajištěných. Reorganizační plán sestavuje zpravidla dlužník, může jej však sestavovat i jiná osoba. Jedná se o plán, který vede k restrukturalizaci dlužníkova podniku. O přijetí reorganizačního plánu hlasuje schůze věřitelů. 3.
Oddlužení
Jedná se o sanační způsob řešení úpadku, který je určen pouze pro fyzickou osobu, která není podnikatelem. Návrh může podat pouze dlužník. Soud oddlužení povolí pouze tehdy, pokud dlužník splní tyto základní podmínky: dlužník garantuje uhrazení alespoň 30 % pohledávek, dlužník sleduje poctivý záměr, návrh je podán na příslušném formuláři. Oddlužení je možné řešit dvěma způsoby, buď zpeněžením majetkové podstaty další možností je plnění splátkového kalendáře. O způsobu oddlužení rozhoduje schůze věřitelů.
Místo pro poznámky k tématu Podnikání v České republice – Úpadek a nový začátek
164
Enterprise Europe Network poskytuje odborné služby zaměřené na podporu a zvyšováni konkurenceschopnosti především malých a středních podniků. Aktivity sítě zahrnuji odborné poradenství pro podnikatele a informace o jednotném evropském trhu, asistenci při mezinárodním technologickém transferu, podporu při vyhledáváni zahraničních obchodních kontaktů či projektových partneru pro mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. Síť také nabízí konzultace k ochraně duševního vlastnictví. Enterprise Europe Network působí v téměř padesáti zemích světa. V České republice je zastoupena konsorciem jedenácti partnerů koordinovaném Technologickým centrem AV ČR a je financována Evropskou unii z Rámcového programu EU pro konkurenceschopnost a inovace a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. V této části studijní opory jsou představeny tři případové studie, úspěšné příklady podpory podnikání. Další případové studie jsou uvedeny v elektronické verzi této studijní opory, která je k dispozici na webových stránkách projektu.
165
Nová technologie typu „pay by weight“ pro racionální nakládání s odpady Původce technologie: Botek Systems AB, Švédsko Příjemce technologie: VISCON, s.r.o., Česká republika Renomovaná švédská společnost s dlouholetými zkušenostmi v oblasti odpadového hospodářství Botek Systems AB vypracovala špičkový, ekologicky orientovaný systém pro registraci a vážení odpadu pracující na principech „pay by weight“ (tj. „plať podle váhy“) a „pay as you throw“ (tj. „plať podle toho, jak vyhazuješ“). Jedná se o vysoce inteligentní elektronický systém, který umožňuje identifikovat zákazníka (firmy i individuální domácnosti) a účtovat jim za svoz odpadu částky přesně odpovídající povaze a množství odklízeného odpadu. Protože zákazník platí pouze za hmotnost svého nevytříděného odpadu, vytváří uvedený princip u zákazníka přirozenou motivaci odpad třídit a objemy netříděných směsných odpadů tak snižovat. Evropská komise pro životní prostředí (Directorate General for the Environment) dokonce odhaduje, že při aplikaci tohoto postupu lze dosáhnout celkového zvýšení recyklace komunálních odpadů až o 25-40 %. Systém společnosti Botek Systems AB je možno poměrně snadno zabudovat do jednotlivých svozových vozůa lze ho využít i v dalších aplikacích, například v logistických firmách pro zajištění přesných dodávek tekutých nebo sypkých materiálů apod.
166
Česká firma VISCON, s.r.o., která se specializuje na identifikaci a zavádění nových technologií, byla v roce 2009 jedním z účastníků specializované technologické burzy, organizované Technologickým centrem AV ČR při veletrhu FOR WASTE v Praze. Během této akce představitelé VISCON, s.r.o. projevili zájem o bližší seznámení s možnostmi systému vyvinutého společností Botek Systems AB. Specialisté Technologického centra AV ČR organizačně podpořili a asistovali u prvotního setkání obou firem i u několika jejich návazných jednání v ČR a ve Švédsku. Tato aktivita posléze vyústila do uzavření smlouvy o zastupování technologie firmy Botek Systems AB v České a Slovenské republice firmou VISCON, s.r.o. Firma VISCON, s.r.o. je nyní tedy schopna nabídnout svým zákazníkům nový prověřený systém, který podstatně snižuje náklady na likvidaci odpadů a ve svém důsledku významně přispívá k zintenzivnění recyklace a kompostovatelnosti komunálního odpadu. Lze očekávat, že z těchto důvodů o novou technologii projeví zájem především místní zastupitelstva ve městech a obcích. Možnosti technologie firmy Botek Systems AB zaujaly také odpovědné pracovníky Ministerstva průmyslu a obchodu, kteří ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR prezentovali tyto inovace odborné veřejnosti na semináři v rámci veletrhu WATENVI 2010 v Brně. V současné době probíhají jednání o podmínkách využití uvedené technologie mezi firmou VISCON, s.r.o., výrobci svozových vozů, odpadovými firmami a vybranými místními zastupitelstvy v různých oblastech České republiky. Tento technologický transfer realizovalo Technologické centrum AV ČR v rámci sítě Enterprise Europe Network v roce 2009. Technologické centrum AV ČR – Mgr. Radka Hávová Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 Tel.: +420 234 006 138, Fax: +420 234 006 251 E-mail:
[email protected], URL: www.tc.cz
Místo pro poznámky k tématu Případová studie 1
167
Systém pro optimalizaci provozu vozidel a strojů v odpadovém hospodářství Původce technologie: Xtrack, sp. z o.o, Polsko Příjemce technologie: VISCON, s.r.o., Česká republika Polská firma Xtrack vyvinula a uvedla na trh specializovaný softwarový systém, určený k monitoringu a optimalizaci provozu vozidel a strojů různého určení. Systém je schopen v reálném čase sledovat pozici konkrétního vozidla nebo stroje včetně pozice jejich obsluhy, zastávky vozidla, vzdálenosti od cíle určení a další související provozní parametry. Kromě základních funkcí (běžná kontrola objektů, analýza dat, elektronická dokumentace a její archivace, zasílání zpráv řidičem vozidla, měření stavu pohonných hmot), lze pomocí systému Xtrack realizovat i některé další rozšířené funkce, jako například dispečerský modul nebo modul pro analýzu pohonných hmot apod. Uplatnění technologie Xtrack tedy umožňuje operativně upravovat a zefektivňovat provoz monitorovaných firemních vozidel nebo strojů, spořit pohonné hmoty a zvyšovat celkovou produktivitu práce. Výrobce odhaduje, že důsledná aplikace popsaného systému může firmě uspořit až 30% provozních nákladů sledovaných vozidel nebo strojů. Česká firma VISCON, s.r.o. (Vision Consulting), která se specializuje na identifikaci a zavádění nových technologií, zjišťovala, zda na trhu existuje vhodný softwarový systém, který by byl schopen 168
monitorovat provoz vozidel využívaných při svozu odpadů. Firma VISCON, s.r.o. proto oslovila pracovníky Technologického centra AV ČR s žádostí o pomoc při vyhledání vhodného produktu. Specialista Technologického centra AV ČR po úvodním jednání s klientem identifikoval systém firmy Xtrack a prodiskutoval přímo s polským výrobcem možnosti této technologie ve vztahu ke specifickým požadavkům klienta. Výsledkem následných obchodních jednání mezi výrobcem a českým zákazníkem bylo uzavření dohody o obchodním a technickém zastoupení systému Xtrack v České a Slovenské republice firmou Viscon, s.r.o. Firma perspektivně uvažuje o aplikaci tohoto systému mimo jiné i do specializovaných vozidel určených na svoz komunálního odpadu, v kombinaci s technologií vážení odpadů od švédské společnosti Botek Systems AB. Také tuto technologii, která je podrobněji zmíněna na jiném listě v tomto sborníku, získala firma VISCON, s.r.o. s pomocí pracovníků Technologického centra AV ČR. Tento technologický transfer realizovalo Technologické centrum AV ČR v rámci sítě Enterprise Europe Network v roce 2010. Technologické centrum AV ČR – Mgr. Radka Hávová Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 Tel.: +420 234 006 138, Fax: +420 234 006 251 E-mail:
[email protected], URL: www.tc.cz
Místo pro poznámky k tématu Případová studie 2
169
PROFITABILITY – inovační metoda rozvoje lidských zdrojů Původce technologie: Aislinn, s.r.o., Slovenská republika Příjemce technologie: Personnel Development Training-Praha, s.r.o., Česká republika Slovenská společnost AISLINN s.r.o., zaměřená na poskytování poradenských a tréninkových služeb v oblasti lidských zdrojů, vypracovala originální simulační metodu PROFITABILITY, určenou k rozvoji schopností pracovníků středního a vyššího managementu. Metoda je založena na principu skupinové společenské hry, jejímž prostřednictvím mohou účastníci napodobovat různé situace běžně se vyskytující ve firemních aktivitách. „Hráči“ získávají velmi rychle představu o tom, jak firma prakticky funguje, jaké jsou výhody týmové spolupráce, jak ve firmě cirkuluje kapitál, jak lze zlepšovat některé interní firemní postupy apod. Účastníci simulace mohou také experimentovat s různými firemními strategiemi a přímo si ověřovat, jaké dopady budou mít jejich manažerská rozhodnutí na chod a výsledky firmy. Simulační metoda PROFITABILITY je variabilní a lze ji adaptovat na různé typy a velikosti podniků i na prostředí různých oblastí podnikání, například na finanční služby, farmaceutický průmysl, logistiku apod. Metoda nevyžaduje předchozí ekonomické ani jiné specifické vzdělání školených osob. Česká firma Personnel Development Training-Praha, s.r.o., která se zabývá vzdělávací 170
a konzultační činností a rozvojem lidských zdrojů, oslovila v roce 2008 Technologické centrum AV ČR s požadavkem na vyhledání nových pokrokových postupů a řešení, jimiž by mohla zatraktivnit spektrum svých klientských služeb. Pracovníci Technologického centra AV ČR s využitím kontaktů v síti Enterprise Europe Network identifikovali, jako potenciálně vhodné řešení tohoto zadání, metodu PROFITABILITY od firmy Aislinn, s.r.o. Následně zorganizovali pracovní setkání představitelů obou firem a předvedení simulace v praxi. Tato iniciativa následně vyústila v uzavření dohody mezi oběma společnostmi o prodeji metody PROFITABILITY českému zájemci. Příjemce metody – česká firma Personnel Development Training- Praha, s.r.o., tak mohla nabídnout svým zákazníkům novou, netradiční a přitom zábavnou vzdělávací metodu, která přispívá k profesionálnímu růstu firemních zaměstnanců. Tento technologický transfer realizovalo Technologické centrum AV ČR v rámci sítě Enterprise Europe Network v roce 2009. Technologické centrum AV ČR – Mgr. Radka Hávová Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 Tel.: +420 234 006 138, Fax: +420 234 006 251 E-mail:
[email protected], URL: www.tc.cz
Místo pro poznámky k tématu Případová studie 3
171