Identifikace faktorů pohybové aktivity žáků ZŠ a její význam pro rozvoj regionu

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Identifikace faktorů pohybové aktivity žáků ZŠ a její význam pro rozvoj regionu Diplomová práce

Autor: Bc. Jiří Vaníček Vedoucí práce: PhDr. Dana Hübelová, Ph.D. Brno 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Identifikace faktorů pohybové aktivity žáků ZŠ a její význam pro rozvoj regionu vypracoval samostatně a veškeré použité literární prameny a další zdroje informací uvedl v seznamu použité literatury. Dále souhlasím se zveřejněním práce v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si rovněž vědom, že se na mou závěrečnou práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy pro užití práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že si před sepsáním případné licenční smlouvy o využití díla třetí osobou (subjektem) vyžádám písemné stanovisko univerzity, pro vyloučení rozporu licenční smlouvy s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů, spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne 18. 12. 2015

……………………………………… Jiří Vaníček

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé závěrečné práce PhDr. Daně Hübelové, Ph.D. za odborný dohled nad průběhem jejího zpracování, a také za velmi přínosné rady a doporučení. Můj dík patří rovněž rodině a všem blízkým, kteří mi byli po celou dobu studia nesmírnou oporou.

Anotace Předkládaná diplomová práce se zabývá identifikací faktorů pohybové aktivity a náklonnosti k pasivně trávenému volnému času dětí staršího školního věku. Datová základna pro výzkumnou část práce byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření, které proběhlo ve vybraných školách Jihomoravského kraje. Pro možnost srovnání dat s širším souborem respondentů byl výzkum sestaven na základě podkladů proběhnuvší výzkumné studie HBSC (Kalman, 2010). Výsledky jednotlivých sekcí v oblasti pohybové aktivity byly zpracovány pomocí případové studie, graficky znázorněny a popsány za pomoci předchozí selekce respondentů podle pohlaví a věkových kategorií. Závěrem byly výsledky výzkumu prezentovány v kontextu lokalizace jednotlivých edukativních institucí a porovnány s výsledky obdobné studie.

Klíčová slova Aspekty pohybové aktivity, případová studie, dotazník, žáci základní školy

Annotation The thesis deals with identifying factors of physical activities and inclination of school children towards passively spent leisure time. Basis of this data for a research part of the thesis was obtained through questionnaire survey in chosen schools of Southern Moravia region. To be able to compare the data with the wider group of respondents, there has been research compiled on basis of previous research of HBSC studies (Kalman, 2010). The results of individual sections of physical activity were processed using case study, graphically illustrated and described with the help of the selection of respondents by gender and age categories. Finally, the research results are presented in the context of various localization of educational institutions and compared with the results of similar study.

Key words Aspects of physical aktivities, case study, survey, elementary school students

OBSAH 1

ÚVOD........................................................................................................................ 9

2

CÍL PRÁCE ........................................................................................................... 11

3

TEORETICKÁ VÝCHODISKA .......................................................................... 12

3.1 Pohybová aktivita .................................................................................................... 12 3.1.1

Definice pohybové aktivity............................................................................ 12

3.1.2

Vymezení základních pojmů .......................................................................... 13

3.2 Význam pohybové aktivity ...................................................................................... 14 3.2.1

Zdravotní benefity pohybové aktivity............................................................. 14

3.2.2

Potřeba pohybu dětí staršího školního věku ................................................... 15

3.3 Aspekty pohybové aktivity ...................................................................................... 16 3.3.1

Vliv rodinného prostředí ................................................................................. 16

3.3.2

Vliv socioekonomického prostředí ................................................................. 16

3.3.3

Vliv environmentálního prostředí ................................................................... 17

3.4 Následky pohybové nedostatečnosti ........................................................................ 17 3.4.1

Zdravotní následky ......................................................................................... 17

3.4.2

Sociální následky ............................................................................................ 19

3.4.3

Ekonomické následky ..................................................................................... 19

3.5 Význam pohybové aktivity pro regionální rozvoj ................................................... 20 3.5.1

Národní akční plán podpory pohybové aktivity ............................................. 20

3.5.2

Návaznost akčního plánu na další strategické dokumenty ............................. 21

3.6 Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků (HBSC) .......................... 21 4

METODIKA PRÁCE ............................................................................................ 22

4.1 Dotazník ................................................................................................................... 22 4.2 Charakteristika výzkumného souboru ..................................................................... 22 4.3 Případová studie....................................................................................................... 25

5

VÝSLEDKY VÝZKUMU ..................................................................................... 26

5.1 Četnost a časová dotace pohybové aktivity (PA) – otázka 1 ................................... 26 5.2 Motivace k pohybu – otázka 2 ................................................................................. 34 5.3 Časová dotace sledování televize, DVD, videa atd. – otázka 3 ............................... 46 5.4 Časová dotace hraní her na počítači a herních konzolích – otázka 4 ...................... 55 5.5 Časová dotace využití počítače pro chat, internet, e-mail atd. – otázka 5 ............... 63 5.6 Časová dotace využití počítače pro zpracování seminárních prací, úkolů a dalších školních projektů – otázka 6 .................................................................................... 72 6

DISKUZE VÝSLEDKŮ ........................................................................................ 80

6.1 Základní poznatky studie ......................................................................................... 80 6.2 Srovnání výsledků škol v jednotlivých tematických okruzích ................................ 80 6.3 Souvislosti výsledků škol s ohledem na jejich charakteristiku a lokalizaci ............ 84 6.4 Srovnání výsledků se studií HBSC .......................................................................... 86 7

ZÁVĚR ................................................................................................................... 88

8

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ...................................................................... 89

9

SEZNAM TABULEK ............................................................................................ 93

10 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................. 94 11 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................... 96

1 ÚVOD Fenoménem a současně velkým problémem moderní civilizace je sedavý životní styl a pasivní trávení volného času. Tento trend nabývá v posledních desetiletích stále vyššího významu z pohledu potřeby jeho řešení prostřednictvím preventivních opatření a snah o zmírnění jeho dynamiky a dopadů. Nedostatek pohybové aktivity, stejně tak jako špatné stravovací návyky, stres a další společenské neduhy, jsou stavebními prvky vzorce, jež popisuje vznik civilizačních chorob, které se významným způsobem podílejí na redukci populace vyspělých zemí. V dřívějších dobách byl pohyb nepostradatelnou součástí života každého jednotlivce, kdy přímo ovlivňoval kvalitu jeho života či samotnou šanci na přežití. Avšak od dob, kdy člověk trávil mnoho hodin denně lovem, ve snaze obstarat potravu sobě a příslušníkům kmene, již uplynulo mnoho tisíc let. Poslední pozůstatky tradičních civilizací se ukrývají pouze v odlehlých a obtížně přístupných koutech světa, kde stále vládnou společenství, žijící v přirozeném spojení s přírodou a jejími zdroji. Majoritní část světové populace se však koncentruje ve vyspělejších oblastech a městských aglomeracích, a pohyb jako takový pro ně pozbývá svého původního významu. Za tento stav do značné míry může vědecko-technologický rozvoj, který svými přínosy kompletně přetvořil paletu lidských potřeb a způsobů jejich uspokojování. S bujným rozvojem dopravní a technické infrastruktury, sítí veřejných a soukromých služeb, průmyslových aktivit, a také internetu, se z pohybové aktivity stala činnost, jež je lidmi provozována prakticky pouze za účelem zábavy. Neméně důležité je zmínit se o faktu, že pohybová aktivita se stále více separuje od života dětí a mladistvých, což může mít rozsáhlejší nepříznivé důsledky v blízké budoucnosti ve vztahu ke všeobecnému zdraví populace. Pohyb, jenž byl vždy synonymem dětských her, se nyní vytrácí a je kontinuálně nahrazován jinými, převážně pasivními volnočasovými aktivitami. Nedostatek pohybové aktivity pak může vést k dětské obezitě, která je zpravidla katalyzátorem dalších civilizačních onemocnění, jimiž jsou hypertenze (vysoký krevní tlak), kardiovaskulární nemoci (onemocnění srdce a cév), diabetes mellitus (cukrovka) a další. Díky sedavému stylu života mohou mladí lidé trpět rovněž degenerací svalstva, která způsobuje vadné držení těla a následně bolesti v oblasti zad. Postižení jedinci však nejsou zužováni pouze obtížemi fyzickými,

9

nýbrž může docházet i ke zhoršování psychického stavu kvůli sociálnímu vyloučení na základě neschopnosti účastnit se společných aktivit či vzhledu.

10

2 CÍL PRÁCE Hlavní cíl Hlavním cílem diplomové práce je identifikovat a specifikovat vztah žáků vybraných základních škol Jihomoravského kraje pomocí dotazníku jako analytického nástroje. K naplnění hlavního cíle vedou jednotlivé kroky, které jsou formulovány jako dílčí cíle. Dílčí cíle  porovnat odlišnosti v pohybové aktivitě žáků z hlediska charakteristiky škol, geografické polohy a velikosti sídla,  porovnat odlišnosti v pohybové aktivitě žáků podle věkových kategorií,  porovnat odlišnosti v pohybové aktivitě žáků podle pohlaví,

 identifikovat konkrétní aspekty pohybové aktivity žáků základních škol.

11

3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 3.1

Pohybová aktivita

Zdraví je největším bohatstvím každého jednotlivce a prostřednictvím jeho naplňování může každý z nás prožívat plnohodnotný a spokojený život. Můžeme říci, že k přímým determinantům, jež ovlivňují zdraví člověka, neodmyslitelně patří pohyb. Všechny jeho formy pak napomáhají při naplňování spokojené životní cesty (Blahutková, 2005). 3.1.1 Definice pohybové aktivity Pohybová aktivita (PA) je opakovaný tělesný pohyb, za účelem posílení či udržení jedné nebo více komponent fyzické zdatnosti, který produkuje kosterní svalstvo a spotřebovává energii (Hoeger, 2011). Patří mezi základní fyziologické potřeby člověka, i když její nedostatek nepociťujeme stejně často a natolik intenzivně jako absenci dostatečného množství potravy či tekutin (Michálek, 2014). Jak uvádí Mužík a Süss (2009), jednotlivé PA lze rozdělit do dvou základních kategorií na základě charakteru prováděného pohybu:  Běžné denní pohybové aktivity, mezi které můžeme zařadit pohyb, jenž je nezbytný pro zajištění každodenních potřeb, tj. cesta do práce, na nákup či k lékaři, běžné domácí práce aj. Takové PA jsou součástí běžného denního režimu každého jednotlivce a zpravidla nebývají popisovány jednotkami času, intenzity či vzdálenosti.  Dovednostní pohybové aktivity, které jsou prováděné pragmaticky, předem plánované, časově a prostorově vymezené. Dají se charakterizovat měrnými jednotkami času, vzdálenosti aj. Jedná se o sportovní PA, pro které je zpravidla potřebné adekvátní vybavení a v mnoha případech se dají provozovat pouze ve speciálních zařízeních. Současný člověk v dnešní kulturní společnosti však vede zcela odlišný způsob života než generace jeho prarodičů a rodičů. Proměna průmyslové společnosti směrem ke společnosti informací, nastartovaná na počátku 80. let minulého století masivním nárůstem sofistikovaných informačních technologií, ústí v dramatické proměny života každého jednotlivce a celého světa (Michálek, 2014). Změnila se povaha práce, díky přesunu majoritního části populace Země z priméru a sekundéru do terciárního a kvarterního sektoru trhu. Manuální práci dnes nahrazuje specializovaná mechanizace, 12

pohyb je substituován také velkým množstvím veřejných i soukromých služeb a nesmíme opomenout nesmírný vliv internetu na probíhající úbytek celosvětového objemu pohybové aktivity současných generací. 3.1.2 Vymezení základních pojmů S problematikou pohybu, resp. pohybové aktivity jsou neodlučitelně spjaty některé další pojmy, které popisují chování jednotlivců v kontextu péče o jejich tělesné schránky. Pohybový režim Pohybový režim člověka představuje spojení veškerých motorických aktivit, které jsou prováděny relativně pravidelně a začleněny do zažitého vzorce chování člověka. Takový režim se utváří spontánně na základě vnějších vlivů a při současném způsobu života a charakteru činností zpravidla nedostačuje k optimálnímu vývoji fyziologických funkcí organizmu a udržení patřičné tělesné zdatnosti (Machová, 2009). Pohybová aktivnost Pohybová aktivnost je naakumulovaný souhrn bazálních (tj. základních), zdraví podporujících, sportovních a dalších pohybových aktivit v určité jednotce času. Takové aktivity jsou vykonávány buď v rámci jednoho časového intervalu anebo rozloženy do několika oddělených intervalů. Míra pohybové aktivnosti je ovlivňována mnoha vnitřními i vnějšími faktory, mezi které patří např. sebevědomí, přesvědčení o pozitivních přínosech PA, podpora rodiny a kamarádů či radost z překonávání tělesných limitů (Hendl, 2011). Tělesná zdatnost Tělesná zdatnost je jednou ze složek obecné zdatnosti člověka, kdy může být definována jako současný stav fyziologických mechanizmů, produkujících tělesnou práci a vyjádřený mírou rozvoje adaptačních schopností organizmu. Je výsledkem pohybové aktivity a přímým determinantem, jenž ovlivňuje schopnost jednotlivce přizpůsobit se fyzickým a psychickým okolnostem vnějšího prostředí (Kirchner, 2005). Pohybová nedostatečnost (inaktivita) Nedostatek pohybu je spolu se špatnými stravovacími návyky a stresem jednou z majoritních příčin vzniku civilizačních chorob a úmrtnosti občanů vyspělých civilizací. Vyžaduje vysokou pozornost a monitorování pro adekvátní invence ze strany příslušných institucí (Manley, 1998). Existence pohybové inaktivity je nastolena stále se 13

zvyšujícím poměrem populace, jež praktikuje sedavý způsob života a obtíže z ní plynoucí významným způsobem zatěžují zdravotnický systém každé rozvinuté ekonomiky (Michálek, 2014). Sedavý životní styl Sedavý styl života je produktem existence telefonů, automobilů, letadel, vlaků, televizí či počítačů v dnešní kulturní společnosti. S rozvojem nových technologií je přirozená potřeba chůze a dalších aktivit prakticky vytlačena ze životů lidí za substituce stacionárními a mnohdy fyziologicky nezdravými polohami těla (Mattson, 2010). Došlo k významnému usnadnění lidského života, avšak na úkor objemu pohybové aktivity. Na základě těchto skutečností dochází ke zhoršování zdravotního stavu populace, mezilidských vztahů a životní styl je orientován výrazně materialistickým směrem při současném oslabení významu rodinného zázemí (Čevela, 2009). 3.2

Význam pohybové aktivity

Význam pohybu pro všeobecné zdraví populace je nepopiratelný, přičemž pozitivně působí na fyziologický vývoj a správné fungování těla každého z nás a také napomáhá k dobrému psychickému rozpoložení. 3.2.1 Zdravotní benefity pohybové aktivity Zdravotních benefitů pohybové aktivity v dětství i dospělosti je velmi mnoho a jsou podloženy nepřeberným množstvím odborných publikací, zaměřených právě na danou problematiku. Je prokázáno, že pravidelná pohybová aktivita výrazně redukuje rizika úmrtí na kardiovaskulární choroby, které patří k nejčastějším příčinám smrti v celosvětovém měřítku. Snižuje rovněž riziko mrtvice (o 30 – 50 %), vzniku rakoviny tlustého střeva, cukrovky či vysokého krevního tlaku (Hendl, 2011). Napomáhá kontrolovat tělesnou hmotnost, přispívá ke zdraví kostí, svalů a kloubů, zmírňuje symptomy úzkosti a deprese a konečně přispívá ke snížení návštěv u lékaře, nemocničních hospitalizací a spotřeby farmaceutických preparátů (Szabó, 2009). Mezi nejvýznamnější benefity pravidelné pohybové aktivity jsou dle Hendla (2011) řazeny následující:  snížení klidové srdeční frekvence a vysoké hladiny krevního tlaku,  spalování tuku, které předchází vzniku obezity, 14

 zvýšení úrovně dobrého cholesterolu (DHL),  zvýšení výkonnosti energetických systémů a zlepšení tělesného metabolismu,  udržování příznivé hladiny krevního cukru,  zvyšování hustoty kostní dřeně,  posilování imunitního systému,  zlepšování nálady a snižování pravděpodobnosti vzniku deprese,  rychlejší usínání a kvalitnější spánek,  zkrášlování tělesného vzhledu. 3.2.2 Potřeba pohybu dětí staršího školního věku Starší školní věk je charakteristický dospíváním dítěte, kdy probíhá pubertální růstový spurt a samotná puberta. U chlapců dochází k nárůstu aktivní svalové hmoty a u dívek se zpravidla zvyšuje zastoupení tělesného tuku v těle. Dochází k projevu typicky ženské motoriky, za dominance zjemnění pohybu a plynulosti přechodu mezi jednotlivými pohybovými fázemi. Naopak u chlapců dochází sice k nárůstu silových schopností, avšak na úkor celkové plynulosti pohybu. Kvůli zrychlenému růstu v tomto období dochází ke zhoršené kloubní pohyblivosti a svalové pružnosti. Postupem času pak dochází k uzavírání růstových štěrbin a ukončení růstu. Na základě těchto skutečností jsou děti staršího školního věku v nebezpečí potenciálního vzniku zdravotních obtíží z přetížení. I přes to je pohybová výkonnost těchto dětí velmi vysoká, přičemž ovládají obtížné pohybové a sportovní dovednosti (Pastucha, 2011). Pohybové či sportovní aktivitě ve volném čase se věnuje čím dál méně dětí. Za nedostatečnou může být považována pohybová aktivita realizovaná ve dvou a méně dnech týdne. Doporučená dávka sportovních a pohybových aktivit dětí staršího školního věku je pak 60 minut denně. Projevuje se také relativně propastný rozdíl v časové dotaci věnované PA ve všedních dnech v komparaci s víkendem, kdy ve víkendových dnech dochází zpravidla k razantnímu poklesu daného ukazatele. Za tento nepříznivý fakt do jisté míry může výrazná obliba virtuální reality v podobě televize, počítačových her či internetu mezi dětskou složkou populace. U dětí a mladistvých, kteří inklinují k pasivnímu způsobu trávení volného času, existuje mnohem vyšší pravděpodobnost 15

vzniku obezity a sní spojených zdravotních obtíží v komparaci s pohybově aktivními jedinci (S dětmi proti obezitě, 2011). 3.3

Aspekty pohybové aktivity

V následujících řádcích jsou popsány nejvýznamnější aspekty, jež ovlivňují pohybovou aktivnost dětí a mladistvých. Vztah dětí je v průběhu dospívání do značné míry usměrňován faktory rodinného zázemí, socioekonomického prostředí a také faktory environmentálními, zejména kvalitou vnějšího prostředí ve vztahu k provozování PA. 3.3.1 Vliv rodinného prostředí Vliv rodiny je jedním z nejpodstatnějších determinantů vývoje vztahu dětí a mladistvých vůči pohybovým aktivitám. Rodiče si mnohdy neuvědomují, že svými vzorci chování významným způsobem ovlivňují i své potomky. V případě, kdy rodina provozuje velké množství různorodých aktivit, budou i jejich děti ve velké míře vyhledávat obdobný způsob trávení volného času. Naopak u rodin, kde převládá náklonnost k pasivním aktivitám typu sledování televize, hraní na počítači či herních konzolích anebo využívání produktů internetu, dochází k vysoké míře pohybové nedostatečnosti u dětí a následným zdravotním obtížím, spojeným s nadváhou či přidruženými chorobami. Rodina je prvním sociálním prostředím člověka, které ho ovlivňuje ve vývoji a současně odráží problémy dané doby. Klíčová úloha rodiny tkví v tom, že v sobě nese funkci společenského dědění neboli předávání zvyklostí, ke kterým patří rovněž návyky v oblasti pohybu. Přenesené stereotypy jsou pak důležité při zachování hodnot a norem rodinného prostředí v průběhu dospívání a dospělosti jedince (Kohoutek, 2009). 3.3.2 Vliv socioekonomického prostředí Zvyšující se význam v kontextu pohybové aktivnosti populace nesou socioekonomické aspekty. V současné kulturní společnosti dochází ke stále se prohlubujícím rozdílům mezi jednotlivými vrstvami obyvatel, přičemž zdraví životní styl vyznávají nejméně ti, kteří patří do nižších socioekonomických vrstev. Tyto skupiny jsou charakteristické nižším dosaženým vzděláním, sociálním statusem a finančním příjmem. Na základě toho dochází k zúžení možnosti výběru ze široké škály pohybových aktivit či stravovacích zvyklostí, ale také k existenci nižší úrovně vědomostí v dané problematice.

16

V případě lépe situovaných vrstev se pak některé pohybové a sportovní aktivity (např. golf, lyžování, tenis) stávají určitým symbolem statusové příslušnosti a prestiže. Celkový životní styl této složky populace je výrazně zdravější v komparaci s chudšími vrstvami, protože disponuje lepšími stravovacími návyky, relativně vyšší intenzitou pohybové aktivity či nižší inklinací k užívání návykových látek (Michálek, 2014). 3.3.3 Vliv environmentálního prostředí Environmentální faktory mohou hrát významnou roli v určování a formování schémat pohybové aktivity. V kontextu řečeného je třeba zvažovat potřeby dětí a mladistvých, protože jejich schopnost vzájemného působení s okolním prostředím je do značné míry omezena. Školáci tráví velkou část dne v edukativních institucích, kde nemají velké množství času na relaxaci či pohybové aktivity a jsou do značné míry omezeni požadavky dospělých. Negativní postoj rodičů vůči prostředí, zejména pak jeho bezpečnosti, má poměrně velký vliv na aktivity dětí a mladistvých v jejich nejbližším okolí. Přitom jejich zapojení do daného prostoru prostřednictví pohybových aktivit je velmi důležité s ohledem na jejich fyzický i společenský stav, protože jim dává příležitost nabývání dočasné nezávislosti či získávat nové a posilovat stávající společenské vztahy. Otázka prostředí není aktuální pouze v městských oblastech, nýbrž i na venkově a kdekoli jinde, jelikož v každém místě, kde se vyskytuje lidské osídlení, je potřeba existence příjemných prostor pro kvalitní trávení volného času (MŠMT, 2008). 3.4

Následky pohybové nedostatečnosti

Následky nedostatku pohybové aktivity mohou být jednak zdravotního ražení, kdy může docházet ke vzniku různých neinfekčních chorob, spojených se sedavým způsobem života, ale také těch celospolečenských, kdy se postižení jedinci stávají sociálně vyloučenými na základě vzhledu či neschopnosti účastnit se pohybových aktivit. Jejich zdravotní stav však zatěžuje i národní sociální systémy, díky zvýšené potřebě zdravotní péče. 3.4.1 Zdravotní následky „Nedostatek pohybu zásadním způsobem nepříznivě ovlivňuje naše zdraví. Při sedavém způsobu života dochází k degeneraci svalstva včetně ochabování srdečního svalu. Snižuje se tak celková výkonnost organismu“ (Vaše zdravé srdce, 2003). Díky poklesu 17

objemu pohybové aktivity v životě lidí převažuje energetický příjem realizovaný výdej, přičemž dochází ke zvýšenému ukládání tuků v organismu a růstu tělesné hmotnosti. Existence nadváhy a obezity ve společnosti pak významně přispívá ke vzniku civilizačních chorob a snížení všeobecné kvality života (Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s., 2013). Obezita Pojem obezita je lidmi mnohdy špatně chápán, existuje zde všeobecné přesvědčení, že se jedná o nadměrnou tělesnou hmotnost, avšak ve skutečnosti jde spíše o nadměrné nakupení tukové tkáně v organizmu. K nesprávnému označení pak může dojít zejména v případě dětí a mladistvých, u nichž dochází k plynulým přírůstkům tělesné hmotnosti, které však nejsou způsobeny pouze přírůstkem tukové tkáně, nýbrž i rozvojem kosterní soustavy a svalové hmoty (Lisá, 1990). Obezita není ve společnosti vnímána jako závažné onemocnění, což je paradoxem z pohledu toho, že právě ona má na svědomí vznik dalších chronických chorob. Někteří lidé, kteří trpí obezitou, jsou na svůj stav dokonce pyšní, pro její léčbu nic nedělají a neuvědomují si závažnost situace (Svačina, 2008). Identifikace obezity u jedinců s nadváhou probíhá pomocí indexu BMI, který bere v potaz tělesnou výšku a váhu (O´Dea, 2010). Tabulka 1: Mezinárodní klasifikace nadváhy a obezity podle BMI Klasifikace

BMI (kg/m2)

Podváha

< 18,50

Těžká podváha

< 16,00

Středně těžká podváha

16,00 – 16,99

Mírná podváha

17,00 – 18,49

Fyziologické rozmezí

18,50 – 24,99

Nadváha

25,00 – 29,99

Obezita

30,00 a více

1. stupně

30,00 – 34,99

2. stupně

35,00 – 39,99

3. stupně

40,00 a více

(Zdroj: Vítek, 2008, vlastní zpracování)

Zdravotní problémy spojené s obezitou U obézních dětí dochází k přetížení kosterního a svalového systému, což vede ke vzniku mnoha funkčních poruch pohybového aparátu. Často se u takto postižených jedinců

18

setkáváme s vadným držením těla, skoliózou, poruchami postavení váhonosných kloubů či s plochými nohami. Zvyšuje se rovněž riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění (tj. hypertenze, infarkt myokardu, srdeční arytmie aj.), což je zapříčiněno zejména vysokým krevním tlakem. Nesmíme také opomenout závažnost onemocnění cukrovkou 2. typu, která je charakteristická zvýšenou hladinou cukru v krvi a je katalyzátorem dalších zdravotních obtíží (Pastucha, 2011). 3.4.2 Sociální následky Obezita je obecně spojena se sníženou atraktivností vnějšího vzhledu v kontextu celospolečenského vnímání tohoto prvku a kvůli tomu i s nižší sebedůvěrou a psychickou stabilitou osoby s nadváhou. V dětském věku dochází k vyloučení takových jedinců ze skupiny a následné sociální izolaci. Důsledkem mohou být úzkostlivé stavy, nesnášenlivost sebe sama, stres a v extrémních případech i sebepoškozování (Marinov, 2012). Obézní lidé bývají ve společnosti často terčem posměchu, diskriminace, tvorby předsudků či fyzického a psychického násilí ze strany spolužáků, kolegů v práci, ale i učitelů či nadřízených. Nadváha může značně ztížit rovněž začlenění do kolektivu či hledání nové pracovní pozice v důsledku snížené fyzické zdatnosti či vzhledu (Hainer, 2011). 3.4.3 Ekonomické následky Stát na řešení problémů, spojených s existencí obezity ve společnosti, vynakládá finanční prostředky z veřejného rozpočtu jednak ve formě přímých výdajů. Ty jsou spojeny s diagnostikou a následnou léčbou nadváhy a souvisejících zdravotních obtíží. A dále prostřednictvím nepřímých výdajů (ztrát), které vznikají na základě nižší ekonomické aktivity v důsledku pracovní neschopnosti či invalidity, nižších daňových odvodů či snížené efektivity práce osob s nadváhou. V ČR dochází kvůli obezitě každý rok k národohospodářským ztrátám v rozmezí 38 – 81 mld. korun (Nejedlá, 2014). V případě, že by se finanční suma pesimistické varianty (tedy 81 mld. Kč) ukázala být reálnou, tak by dosahovala přibližně srovnatelné hodnoty s částkou každoročního schodku státního rozpočtu. Jedním ze způsobů, kterým se představitelé národních států snaží zmírnit dopady daného společenského problému, je zavádění preventivních a edukačních programů a zvyšování povědomí o zdravém životním stylu s důrazem na změnu hodnotové orientace a snížení sedavého způsobu života občanů (Gillernová, 2011). 19

3.5

Význam pohybové aktivity pro regionální rozvoj

Pohyb je nepostradatelnou součástí života každého jednotlivce a jeho podstatnost si uvědomují nejen čeští a zahraniční odborníci, lékaři či politici, ale také majoritní část celé populace. Obecně známá a všeobecně přijímaná jsou rovněž fakta, potvrzující významný přínos pohybové aktivity v prevenci a léčbě širokého spektra neinfekčních onemocnění typu obezity, cukrovky či kardiovaskulárních chorob dětí i dospělých, které do značné míry ovlivňují jejich zdravotní stav. Přímá úměra pak platí mezi zdravím populace a prosperitou státu či regionu, jelikož zdraví a ekonomicky aktivní občané přinášejí jednak vyšší příjmy plynoucí do veřejných rozpočtů, ale i nižší výdaje spojené s potřebou zdravotní péče. V současné době však dochází ke kontinuálnímu snižování objemu pohybové aktivity populace, což je jistě způsobeno rozvojem informačních technologií v posledních dvou dekádách. Dochází k substituci pohybových aktivit pasivním trávením volného času. Děti a mladiství stále více inklinují ke sledování televize, brouzdání na internetu či hraní počítačových her a naprostá většina z nich již nepřekonává doporučenou hranici 60 minut pohybu denně. U dospělých je situace téměř shodná, kdy mnoho z nich vykonává tzv. sedavé zaměstnání s minimálním energetickým výdejem, což zvyšuje pravděpodobnost nástupu obezity či přidružených chorob. 3.5.1 Národní akční plán podpory pohybové aktivity Problém pohybové nedostatečnosti není z krátkodobého hlediska snadno řešitelný. Přístup musel být koncepční a implementovatelný do sociálních politik státu. Na základě daných potřeb vznikl první koncepční národní strategický dokument ČR, zaměřený na zvýšení úrovně pohybové aktivity a snížení sedavého stylu života, kterým je Akční plán podpory pohybové aktivity (Zdraví 2020, 2015). Dle metodiky dokumentu Zdraví 2020 (2015) nese Akční plán podpory pohybové aktivity pro programové období 2015 - 2020 8 priorit, kterými jsou následující:  podpora pohybové aktivity ve vzdělávání,  aktivní mobilita,  podpora sportu pro všechny a aktivní využívání volného času,  podpora pohybové aktivity ve zdravotnictví a sociálních službách, 20

 podpora pohybové aktivity u zaměstnavatelů,  pohybová aktivita, prostředí a infrastruktura,  podpora pohybové aktivity v médiích,  výzkum a evaluace podpory pohybové aktivity. 3.5.2 Návaznost akčního plánu na další strategické dokumenty Akční plán podpory PA je přímo navázán na Národní strategii ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020. Dále je v souladu s Dlouhodobým programem zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. Století, Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy pro rok 2013 – 2020 a připravovanou strategií WHO – European Physical Activity for Health strategy (Zdraví 2020, 2015). 3.6

Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků (HBSC)

Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků (2010) je jedním z výstupů studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) Světové zdravotnické organizace (WHO) zaměřené na životní styl dětí a školáků. Studie identifikuje determinanty životního stylu dětí a poskytuje přínosná data z oblasti stravovacích návyků, pohybových aktivit, volnočasových aktivit či rizikového chování (kouření, alkohol, drogy aj.). Hlavním analytickým nástrojem studie je dotazníkový formulář vypracovaný

koordinačním

pracovištěm

WHO,

který

pokrývá

zmíněné

sociodemografické ukazatele. Síť HBSC sdružovala národní řešitelské týmy ze 43 evropských a severoamerických zemí (v roce 2009). Každý členský stát má jeden národní tým, který je veden hlavním řešitelem formálně přijatým shromážděním studie. Shromáždění se pak skládá z hlavních řešitelů jednotlivých zemí a zastává funkci rozhodovacího orgánu. Česká republika se mezinárodního průzkumu poprvé zúčastnila v roce 1994, kdy se připojila společně s 24 dalšími převážně evropskými zeměmi. Mezinárodní ohlas studie Světové zdravotnické organizace se stále zvyšuje a postupně se připojují další státy (Kalman, 2010).

21

4 METODIKA PRÁCE 4.1

Dotazník

Příslušné dotazníkové šetření bylo vystavěno na základech výzkumné studie HBSC (Kalman, 2010) z důvodu možnosti porovnání výsledků v mezinárodním měřítku. Dotazník svým zaměřením cílil na zisk dat ve čtyřech různých oblastech, a to hodnocení zdravotního stavu, stravovací zvyklosti, pohybové aktivity a užívání tabákových a alkoholických výrobků. Tato diplomová práce se pak orientuje na prošetření náklonnosti respondentů k pohybové aktivitě, která je jedním ze souboru determinantů, jež ovlivňují fyzické i duševní zdraví každého jednotlivce. Do úvodní části dotazníků byly zařazeny otázky popisné statistiky, která umožnila rozčlenění žáků dle definovaných kategorií. Jednalo se o selekci na základě genderové příslušnosti (chlapci a dívky), a také prostřednictvím věkových kategorií (10 – 11 let, 12 – 13 let a 14 – 15 let). Dotazy, které jsou zaměřené na tematický okruh pohybové aktivity, se orientovaly na prošetření četnosti a časové dotace provozování pohybu, motivační faktory, které žáky usměrňují k aktivnímu životnímu stylu a míra využití elektronických zařízení, jakožto substitutu k pohybu v kontextu způsobů trávení volného času. Objektivita průzkumu byla zajištěna jednotnou podobou dotazníku, jenž byl respondentům distribuován v tištěné formě. Jednotné byly rovněž pokyny ke správnému vyplnění otázek, jak pro učitele, tak i pro žáky. 4.2

Charakteristika výzkumného souboru

Realizovaného výzkumu se zúčastnilo sedm základních škol (ZŠ) z Jihomoravského kraje. Žádoucím při výběru vzdělávacích institucí bylo zajištění širšího spektra žáků i škol, jež by reflektovalo následující:  rozdílnou lokalizaci jednotlivých ZŠ, od institucí působících v krajském městě po školy, které jsou umístěny v menších obcích,  rozlišné umístění v rámci krajského města či menší obce, tedy působnost v centrální, sídlištní či periferní oblasti,  rozdílné typy škol, z pohledu početnosti žáků ve třídách, preventivních programů či speciální výuky, ale také rozdílnou charakteristiku žáků, 22

tj. rozdílné socioekonomické zázemí, rodinné prostředí, dostupnost mimoškolních aktivit atd. Pro zachování anonymity zapojených institucí a jejich žáků byly využity písemné kódy, které umožňují jejich rozlišení (tabulka 1). Tabulka 2: Charakteristika škol Kód školy

Charakteristika školy  škola je lokalizována v centru krajského města  čítá relativně početné třídy (25 – 30 žáků)  disponuje výběrovými matematickými třídami

A

 v klasických třídách nalezneme žáky, kteří pocházejí ze sociálně slabšího prostředí (tj. neúplné či nefunkční rodinné zázemí, etnické a cizinecké menšiny či ekonomicky slabé skupiny obyvatel)  škola je lokalizována v periferní části krajského města  jedná se o školu sídlištního charakteru s menším počtem tříd

B

 ve škole fungují i dyslektické třídy  běžné třídy disponují max. 23 žáky a dyslektické 15 žáky  škola se zapojuje do preventivních programů a poskytuje široké spektrum mimoškolních aktivit  škola je lokalizována v centru krajského města  čítá výběrové jazykové třídy

C

 třídy jsou velmi početné, a to 30 – 32 žáků v každé z nich  škola je považována za jednu z nejkvalitnějších vzdělávacích institucí v regionu, což je podloženo vysokou úspěšností žáků v přijímacích řízeních na gymnázia  škola je lokalizována v periferní oblasti krajského města  jedná se o školu sídlištního charakteru  škola disponuje klasickými třídami do 23 žáků a také třídami pro žáky

D

se specifickými poruchami učení do 12 žáků  škola neměla v minulosti dobrou pověst, ale snaha současného vedení o změnu image a pověsti školy je evidentní  nabídka pestrých školních i mimoškolních aktivit  žáci školy jsou druhou generací dětí rodičů z dělnických profesí

23

 škola je lokalizována v zázemí krajského města, jedná se o obec s cca 2 700 obyvateli  instituce je spádovou školou pro žáky z okolních obcí

E

 v posledních desetiletích je v lokalitě znát trend sub-urbanizace, který se projevuje především bujnou bytovou výstavbou  sídlo se vyznačuje vysokou četností vyjížďky za prací do regionálního centra  škola disponuje relativně početnými třídami o 25 – 30 žácích  škola je lokalizována vně zázemí regionálního centra, jde o městys s méně než 1000 obyvateli

F

 pro ekonomicky aktivní složku občanů městysu je charakteristická vysoká míra vyjížďky za prací do centra  ve škole můžeme nalézt třídy s počtem žáků kolem 25  škola je lokalizována v okrajové části okresního města  disponuje třídami o velikosti do 25 žáků

G

 kořeny výukových aktivit vzdělávací instituce spočívají v učení dětí vážit si svého zdraví a zdraví svých vrstevníků, stejně tak jako odpovědnému přístupu k jeho zachování a kontinuálnímu posilování - zapojení do programu Zdravá škola, který je příbuzný celosvětově rozvíjeným programům, jež si kladou za cíl ozdravění školního vzdělávání (Sikorová, 2011)

(Zdroj: SLDB 2011, vlastní zpracování)

Žáci, kteří se zapojili do výzkumu, byli rozčleněni do patřičných kategorií na základě pohlaví a věku. Vzhledem k existenci respondentů, kteří svým věkem nespadali do žádné ze stanovených věkových kategorií a nesprávně vyplněným dotazníkům, muselo proběhnout čištění dat. Výzkumný souboru čítal po očištění celkem 628 žáků, kteří byli následně rozčleněni do příslušných kategorií na základě stanovených determinantů (tabulka 2). Výběr věkových kategorií nebyl náhodný, přičemž byl kladen důraz na proces dospívání, jenž u respondentů probíhá napříč jednotlivými kategoriemi. Přirozený příchod adolescence je charakteristický tělesnými a emocionálními změnami.

24

Tabulka 3: Charakteristika výzkumného souboru Kód školy

10 – 11 let

12 – 13 let

14 – 15 let

chlapec

dívka

chlapec

dívka

chlapec

dívka

A

24

27

34

15

36

17

B

14

10

7

11

13

8

C

18

20

16

27

17

14

D

16

15

7

8

8

12

E

12

18

16

20

14

8

F

12

10

18

13

12

14

G

13

12

9

12

5

16

Celkem

109

112

107

106

105

89

Celkem v %

34,0

36,5

33,3

34,5

32,7

29,0

(Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

4.3

Případová studie

Metodou, zvolenou pro výzkumnou sekci diplomové práce, je případová studie. Ta je typickým nástrojem, jenž se hojně využívá v kvalitativním výzkumu v sociálních vědách. Podstatou případové studie je detailní popis a zkoumání jednoho případu (např. žáků, zaměstnanců aj.), s cílem objasnit co nejhlouběji šetřené případy se všemi jejich specifičnostmi (Průcha, 2012). Případové studie umožňují badateli proniknout do zkoumaných subjektů či objektů, takovým způsobem, který by nebyl možný za využití metod

kvantitativního

výzkumu.

Nevýhodou

případové

studie,

a

potažmo

i kvalitativního výzkumu, je však její originalita. Poznatky z ní získané nejsou zobecnitelné, a je nelze využít pro popis širšího souboru osob či jevů (Hendl, 2008).

25

5 VÝSLEDKY VÝZKUMU V této části práce budou prezentovány výsledky vybraných škol v jednotlivých okruzích studie a popsány odlišnosti mezi pohlavími a věkovými kategoriemi na základě předchozí selektivního rozčlenění příslušných složek souboru. 5.1

Četnost a časová dotace pohybové aktivity (PA) – otázka 1

Otázka byla zaměřena na zjištění, v kolika dnech předcházejícího týdne se školáci věnovali jakékoli pohybové aktivitě alespoň 1 hodinu denně (graf 1). Takto koncipovaný dotaz přináší zjištění o četnosti provozování pohybu a časové dotaci PA vykonávané respondenty v průběhu běžného týdne. Četnost a časová dotace PA žáků za celý soubor

Věková kategorie a pohlaví

dívky 14/15 let 1 chlapci 14/15 let

8

3

8

dívky 12/13 let

6

chlapci 12/13 let

22

dívky 10/11 let

chlapci 10/11 let

2 22

18

11 5

18

16

15

16

12

8

12

10

20

30

15

Tři dny

50

Čtyři dny

10

18 32

8

24

5

25

15 60

10

22

9

24

40

5

8

17

10 15

Dva dny

23

20

15 15

Jeden den

17

14

8

6

0

Ani jeden den

18

25 70

Pět dní

80

Šest dní

90 100 Četnost PA v %

Sedm dní

Graf 1: Četnost pohybové aktivity žáků celkem (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Dalo by se říci, že vztah žáků k pohybové aktivitě je převážně pozitivní, kdy u všech věkových kategorií převládá vyšší náklonnost a potažmo i větší časová dotace pro pohyb. Nejméně se pohybující skupinou respondentů ve vztahu k celému souboru jsou dívky ve věku 14 – 15 let, přičemž 45 % z nich věnuje jednu hodinu sportovní aktivitě denně 2 či méně dní v týdnu. Naopak nejpříznivější vztah ke sportu a jiným aktivitám mají chlapci ve věkové kategorii 10 – 11 let, kdy 64 % z nich věnuje 1 hodinu denně pohybu 5 až 7 dní v týdnu. Velmi aktivní skupinou jsou rovněž chlapci kategorie 12 – 13 let, z nichž více než polovina sportuje více než pět dní v týdnu. 26

Genderové odlišnosti Chlapci jsou pohybově aktivnější ve všech věkových kategoriích. V nejmladším věku můžeme pozorovat (graf 1) poměrně razantní rozdíl v časové dotaci pro pohyb, kdy 5 a více dní v týdnu sportuje 64 % chlapců, ale pouze 38 % dívek. Obdobně je tomu i ve střední věkové kategorii. U chlapců a dívek ve věku 14 – 15 let se diference mírně zužují. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi V časové dotaci a pohybové aktivitě respondentů napříč věkovými kategoriemi nejsou markantní rozdíly. Evidentní je však mírně klesající trend v náklonnosti k pohybu s přibývajícím věkem školáků. Můžeme hovořit o změně preferencí směrem k pasivně trávenému volnému času. Četnost a časová dotace PA žáků školy A


dívky 14/15 let

6

chlapci 14/15 let

13

3

19

12

dívky 12/13 let

8

15

chlapci 12/13 let

6

dívky 10/11 let

4

chlapci 10/11 let

4

17

8

3

12

7

7

4

0

30 22 23

3 15

18

6

11

15

30

31

8

32 12

7

19

13 40

50

60

13 27

8

42 20

6

8

33

8 10

13

29 70

80

90

100

Četnost PA v %

Ani jeden den

Jeden den

Dva dny

Tři dny

Čtyři dny

Pět dní

Šest dní

Sedm dní

Graf 2: Četnost a časová dotace pohybové aktivity žáků školy A (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Nejvyšší náklonnost k pohybové aktivitě chovají chlapci v nejmladší věkové kategorii, kdy čtyři a více dní v týdnu sportuje 92 % z nich (graf 2). V průřezu všech věkových kategorií pak žáci i žákyně školy A svou aktivností převyšují průměrné hodnoty celého souboru respondentů.

27

Genderové odlišnosti Chlapci jsou aktivnější téměř ve všech věkových kategoriích, což reflektuje rovněž grafické znázornění průměrných hodnot celého výzkumného souboru. V nejmladší věkové kategorii označilo provozování PA 4 a více dní v týdnu o 21 % více chlapců než dívek. Ve věku 12 – 13 let dochází k zúžení rozdílu hodnot na 7 % ve prospěch chlapců. Nejstarší kategorie respondentů pak vykázala mírnou převahu PA u dívek. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi I zde můžeme pozorovat pozvolný útlum pohybové aktivity s přibývajícím věkem, který je patrný zejména u chlapců s přechodem z mladšího školního věku do adolescence, resp. středního a staršího školního věku. Mezi zmíněnými věkovými kategoriemi dochází k poklesu PA o 31 %, hovoříme-li o 4 a více dnech, během kterých žáci věnují alespoň jednu hodinu denně pohybu. Četnost a časová dotace PA žáků školy B


dívky 14/15 let

25

chlapci 14/15 let

8

dívky 12/13 let

25

8

25

15

18

23

9

chlapci 12/13 let

9

15 18

7 0

10

28

40

7

29 20

30

23

29

30

chlapci 10/11 let

12

8

18

57

dívky 10/11 let

13

20 21

40

14

50

10

29 60

70

80

7 90

100

Četnost PA v % Ani jeden den

Jeden den

Dva dny

Tři dny

Čtyři dny

Pět dní

Šest dní

Sedm dní

Graf 3: Četnost a časová dotace pohybové aktivity žáků školy B (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Mezi žáky školy B významně vybočuje kategorie chlapců ve věku 12 – 13 let, přičemž je jejich pohybová aktivita na velmi nízké úrovni a ve srovnání s celým souborem respondentů je hluboko pod průměrnými hodnotami. K nejaktivnější skupině pak opět patří chlapci nejmladší věkové kategorie, kdy se 86 % z nich oddává pohybu čtyři a více dní v týdnu. U dívek ve střední věkové kategorii pak můžeme pozorovat relativně

28

vysokou nesourodost časové dotace PA, přičemž 18 % z nich uvedlo, že se vůbec nevěnuje pohybu a naopak 28 % se hýbe každý den. Genderové odlišnosti V četnosti PA nalézáme velké rozdíly mezi chlapci a dívkami v nejmladší a střední věkové kategorii, což reflektuje poměr 86 % žáků k 30 % žákyň u kategorie 10 – 11 let a 43 % chlapců vůči 64 % dívek v kategorii 12 – 13 let, kteří se pohybují alespoň 4 dny v týdnu. U nejstarších školáků, zapojených do výzkumu nenalezneme větší odlišnosti v jejich pohybové aktivnosti. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Mezi věkovými kategoriemi chlapců můžeme pozorovat velmi výrazné výkyvy PA, kdy ve střední věkové kategorii došlo k poklesu aktivity o 43 % v porovnání se skupinou nejmladších žáků. Naopak u chlapců ve věku 14 – 15 let došlo k nárůstu časové dotace pohybu o 26 % v neprospěch středně starých žáků. Četnost a časová dotace PA žáků školy C


dívky 14/15 let

14

7

chlapci 14/15 let

6

12

dívky 12/13 let

7

11

chlapci 12/13 let

7

5

chlapci 10/11 let

6 0

36

41

19

dívky 10/11 let

22

5

12

15

15

22

12

19

19

25

5

6

16

6

10

20

30

10

6

50

7

29 7

7

16

19

15

12 35

16 40

7

28 60

70

16 80

90

100


Jeden den

Dva dny

Tři dny

Čtyři dny

Pět dní

Šest dní

Sedm dní

Graf 4: Četnost a časová dotace pohybové aktivity žáků školy C (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Nejaktivnější skupinou v provozování pohybové aktivity v rámci školy C jsou chlapci ve věku 14 – 15 let, přičemž 82 % z nich se hýbe alespoň 1 hodinu denně pět a více dní v týdnu. Naopak nejnižší hodnoty PA vykázala skupina dívek ve střední věkové kategorii, z nichž se pouze 30 % oddávalo pohybu 5 a více dní v týdnu. Ostatní věkové 29

kategorie, jak chlapců, tak i dívek, vykázaly relativně vysoké hodnoty v četnosti PA, kdy více než 60 % z nich vykonává jakýkoli typ pohybu alespoň jednu hodinu denně ve více než 4 dnech v týdnu. Genderové odlišnosti V nejmladší věkové kategorii jsou rozdíly v aktivitě mezi pohlavími zanedbatelné, což však nemůžeme říci o žácích a žákyních ve věku 12 – 13 let, kde mají chlapci vůči pohybu pozitivnější vztah. Chlapců, kteří se pohybují 4 a více dní v týdnu je pak o 17 % více než dívek. Žáci jsou aktivnější rovněž v nejstarší skupině školáku. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi V průřezu věkových kategorií u mužského pohlaví můžeme pozorovat relativně malé odlišnosti u nejmladších školáků a chlapců ve věku 12 – 13 let, kdy je 66 % mladších žáků a 69 % starších pohybově aktivní více než 4 dny v týdnu (graf 4). Chlapci ve věku 14 – 15 let pak svou aktivitou významně převažují mladší žáky, kdy četnost pohybu 5 a více dní v týdnu uvedlo o 39 % více školáků v komparaci se střední věkovou kategorií. Četnost a časová dotace PA žáků školy D


dívky 14/15 let

8

18

chlapci 14/15 let

13

dívky 12/13 let

13

chlapci 12/13 let

33 50 20

25

dívky 10/11 let

25

25

0

29 10

13 6

20

30

13

13 32

12 14

40

12

6

38

14

8

25

28

6

chlapci 10/11 let

33

50

25

14 60

29 70

80

90

100


Jeden den

Dva dny

Tři dny

Čtyři dny

Pět dní

Šest dní

Sedm dní

Graf 5: Četnost a časová dotace pohybové aktivity žáků školy D (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Nejaktivnější skupinou žáků školy D jsou dívky ve věku 10 – 11 let, z nichž 75 % uvedlo, že provozuje PA častěji než 4 dny v týdnu. Nejnižší hodnoty v přízni k pohybu 30

pak můžeme nalézt u nejstarších chlapců, z nichž dává stejnou časovou dotaci pohybu pouze 37 %. V komparaci s průměrnými hodnotami celého souboru můžeme náklonnost žáků školy D vůči PA hodnotit spíše negativně. Genderové odlišnosti Dívky této školy jsou patrně aktivnější ve všech věkových kategoriích, kdy 4 a více dní v týdnu sportuje v nejmladší věkové skupině o 32 % více dívek než chlapců. U starších žáků dochází ke kohezi hodnot aktivnosti, přičemž ve střední věkové kategorii převažují dívky chlapce v pohybu o 15 % a ve věku 14 – 15 let činí rozdíl již jen 4 %. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Hodnoty pohybové aktivity v jednotlivých věkových kategoriích má mírně klesající tendenci u obou pohlaví, přičemž u chlapců dochází k poklesu PA, provozované 4 a více dní v týdnu, o 20 % mezi nejmladší a nejstarší skupinou. U dívek jsou odlišnosti příbuzné těm, které vykázali chlapci, kdy došlo k poklesu o 34 % v neprospěch žákyň ve věku 14 – 15 let.


Četnost a časová dotace PA žáků školy E

dívky 14/15 let

13

chlapci 14/15 let

14

dívky 12/13 let

5

13

13

0

20

26

33 30

40

15

50

7

17

14

10

6

40

10

8

25

18

17

24

29

25

7

chlapci 10/11 let

24

14

15

13

dívky 10/11 let

13

21

5

chlapci 12/13 let

13

20 8

50

60

70

25 80

90

100

Četonost PA v % Jeden den

Dva dny

Tři dny

Čtyři dny

Pět dní

Šest dní

Sedm dní

Graf 6: Četnost a časová dotace pohybové aktivity žáků školy E (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Nejvyšší četnost v provozování PA v rámci školy E můžeme pozorovat u chlapců ve věkové kategorii 12 – 13 let, kdy polovina z nich uvedla, že se pohybuje každý den

31

v týdnu a dalších 37 % sportuje minimálně ve 4 dnech. Nejnižší aktivnost pak vykazují žákyně nemladší věkové kategorie, z nichž 54 % vykonává PA tři a méně dní v týdnu. Genderové odlišnosti V rámci celého souboru žáků školy E jsou aktivnější složkou, co se aktivnosti a časové dotace PA týče, chlapci. Největší odlišnosti můžeme nalézt ve věkové kategorii 10 – 11 let, kdy se 4 a více dní v týdnu pohybuje 83 % chlapců a pouze 46 % dívek. V ostatních věkových kategoriích nejsou rozdíly natolik významné. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Mezi chlapci v nejmladším a středním věku panuje velmi pozitivní vztah k pohybu a odlišnosti v aktivnosti jsou zanedbatelné. Četnost pohybové aktivity školáků ve věku 14 – 15 let je pak nižší o 26 % ve prospěch 12 – 13 letých. Dívky vykazují kolísavý vývoj v oblibě pohybových aktivit, kdy dochází k nárůstu času, stráveného pohybem ve více než 4 dnech v týdnu o 29 % v porovnání nejmladších a středně starých dívek, a k následnému poklesu o 14 % u dívek nejstarších. Četnost a časová dotace PA žáků školy F


dívky 14/15 let

50

chlapci 14/15 let

13

20

dívky 12/13 let

8

chlapci 12/13 let

17

11

dívky 10/11 let

20

chlapci 10/11 let 0

Ani jeden den

22

17

8

Dva dny

20

20 25

11

34

26

40

31 10

23 30

Tři dny

6

33

11

17

25

40 17

11

6

40

8

50

Čtyři dny

60

Pět dní

30 70

80

Šest dní

90

100

Četnost PA v % Sedm dní

Graf 7: Četnost a časová dotace pohybové aktivity žáků školy F (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Nejméně aktivní skupinou školy F jsou žákyně v nejvyšším zkoumaném věku, kdy 63 % z nich věnuje pohybu alespoň 1 hodinu denně ve 3 a méně dnech týdne. Naopak

32

nejvíce se pohybují žákyně ve věku 12 – 13 let, z nichž 92 % provozuje jakýkoli druh PA 4 a více dní v týdnu. Genderové odlišnosti Zajímavým faktem, který vykázali žáci a žákyně školy E, je existence vyšší pohybové aktivnosti dívek v nejmladší i střední věkové kategorii. V kontextu výsledků celého souboru, se jedná o jev relativně atypický. Takový stav je prolomen ve věkové kategorie 14 – 15 let, kdy náklonnost dívek k PA významně klesá. Dívek, které se pohybují alespoň 4 dny v týdnu, je pak o 23 % méně než chlapců. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Chlapců v nejmladší věkové kategorii je v pohybu 4 a více dní v týdnu o 17 % méně než žáků ve střední věkové kategorii. Mezi kategoriemi 12 – 13 let a 14 – 15 let dochází následně k poklesu PA o 18 %. U dívek je vývoj náklonnosti k pohybu mírně rostoucí v porovnání nejmladších a středně starých žákyň. Četnost PA čtyři a více dní v týdnu je u školaček ve věku 14 – 15 let pouhých 37 %, což představuje pokles o 55 % ve prospěch žákyň ve střední věkové kategorii.


Četnost a časová dotace PA žáků školy G

dívky 14/15 let

10

10

20

20

20

chlapci 14/15 let

10

10

20

20

20

dívky 12/13 let

11

chlapci 12/13 let

11 17

33 8

dívky 10/11 let

17

Jeden den

10

8

Dva dny

22 20

30

Tři dny

10 12

50 30

22 0

10

33

50

chlapci 10/11 let

20

40

11

11

50

60

Čtyři dny

Pět dní

20 34 70

80

Šest dní

90

100

Četnost PA v % Sedm dní

Graf 8: Četnost a časová dotace pohybové aktivity žáků školy G (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Nejvyšší podíl PA můžeme shledat u chlapců ve věku 12 – 13 let, z nichž se 83 % pohybuje více než 4 dny v týdnu. Velmi pozitivní vztah k pohybu mají rovněž dívky ve 33

stejné věkové kategorii. Naopak nejnižší časovou dotaci pohybu přikládají dívky ve věku 10 – 11 let, přičemž 50 % z nich provozuje PA pouze 2 či méně dní v týdnu. Genderové odlišnosti Ve všech věkových kategorií převažuje pozitivnější vztah k provozování PA mezi chlapci. Dané odlišnosti jsou však relativně zanedbatelné, což reflektuje srovnání chlapců a dívek v nejstarším věku. U nich je výskyt PA 4 a více dní v týdnu pozorován u 60 % žáků příslušných složek souboru školy G. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi U chlapců i dívek dochází ke zvýšenému zájmu o PA v komparaci nejmladší a střední věkové kategorie školáků. V nejstarší věkové kategorii pak dochází k většímu poklesu aktivnosti žáků v řádu jednotek až desítek procent. 5.2

Motivace k pohybu – otázka 2

Tato otázka byla koncipována tak, aby poukázala na existenci a váhu motivačních faktorů, které školáky usměrňují k provozování pohybových aktivit. Respondenti měli přiřadit koeficient podstatnosti k 13 stanoveným faktorům. Pro přehlednost grafického znázornění a porovnatelnost získaných dat s výzkumnou studií HBSC (The Health Behaviour in School-aged Children, 2010) bylo vybráno 5 nejvýznamnějších faktorů, jejichž váha je vyjádřena v relativních hodnotách (%).

34

Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků za celý soubor 79 86 dívky 14/15 let

66 54 84 75 86

chlapci 14/15 let

72


59

87 73 86 dívky 12/13 let

74 52 88 73

84 chlapci 12/13 let

74 60 86 75 88

dívky 10/11 let

79 53

90 75 82 chlapci 10/11 let

75 58 86 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Váha faktoru v % vypadat dobře

posilovat zdraví

spřátelit se

vyhrát

užít si zábavu

Graf 9: Významnost motivačních faktorů k pohybu za celý soubor (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Dvěma nejvýznamnějšími motivačními faktory PA, napříč pohlavími a jednotlivými věkovými kategoriemi, jsou tendence k posilování zdraví a naplňujícímu trávení volného času, tedy faktor zábavy. Váha těchto faktorů v rámci celého souboru respondentů nabývá velmi vysokých hodnot, kdy osciluje v intervalu 80 – 90 %. Další dvojici relativně významných faktorů tvoří péče o vzhled a potenciál k nalezení nových přátel. Naopak nejnižší význam školáci přikládají potřebě vítězit, jejíž nejvyšší hodnoty dosahují maximální hranice 60 %. Genderové odlišnosti Z grafu 9 výše můžeme vyčíst mírně vyšší váhu faktoru vítězství, která je přikládána chlapci v průřezu všech věkových kategorií ve srovnání s dívkami. Tento fakt reflektuje 35

větší míru soutěživosti, která je mužskému pohlaví geneticky vlastní (Hines, 2014). Ostatní motivační faktory jsou na relativně shodné úrovni významnosti u chlapců i dívek ve všech zkoumaných věkových kategoriích. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Nejvýznamnějším motivačním faktorem k PA, je faktor zábavy, který následuje péče o zdraví. Vývoj důležitosti těchto prvků pro jednotlivé věkové kategorie je stabilní a bez větších výkyvů, přičemž jsou pokládány za velmi důležité. U dívek pak můžeme pozorovat výraznější pokles důležitosti faktoru „spřátelit se“ z váhy 79 % u dívek ve věku 10 – 11 let na 66% hranici u dívek nejstarších. Naopak dochází k nárůstu významu vzhledového faktoru s přibývajícím věkem. Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy A 93 87 dívky 14/15 let

63 57 83

77 90 chlapci 14/15 let

87 63


90 73 73 dívky 12/13 let

87

40 87 73 87 chlapci 12/13 let

77 70 93

67 90 dívky 10/11 let

70 50 87 70 77

chlapci 10/11 let

63 63 67

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100


posilovat zdraví

spřátelit se

vyhrát

užít si zábavu

Graf 10: Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy A (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

36

Výskyt ukazatelů Mezi žáky a žákyněmi školy A můžeme pozorovat relativně větší odlišnosti ve významu jednotlivých motivačních faktorů. Chlapci nejmladší věkové kategorie přikládají nejvyšší důležitost faktoru „posilování zdraví.“ V porovnání s ostatními skupinami daného souboru dosahuje relativní vyjádření váhy zmíněného faktoru podprůměrných hodnot. Nejvýznamnějším motivačním faktorem k PA u dívek ve věku 14 – 15 let je pak snaha o zlepšení fyzického vzhledu, jemuž tato skupina dává průměrnou váhu 93 %. Genderové odlišnosti Obdobně jako u hodnot celého souboru můžeme pozorovat vyšší váhu přikládanou faktoru vítězství chlapci. Dívky tomuto prvku přikládají důležitost v průměru 49 % napříč věkovými kategoriemi, což je o 16 % méně v komparaci s chlapci. Ostatní motivační faktory vykazují relativně kolísavé hodnoty. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Chlapci v nejmladší věkové kategorii přikládají relativně nižší hodnoty významnosti všem vybraným faktorům v porovnání s jejich staršími spolužáky. Největší diference pak můžeme shledat u faktoru „užít si zábavu,“ kterému přikládají váhu 67 %, zatím co pro chlapce ve věku 12 – 13 let a 14 – 15 let dosahuje významnost zmíněného motivačního faktoru hodnot 93 % a 90 %. Pro dívky pak s přibývajícím věkem nabývá vyššího významu faktor „vypadat dobře,“ při nárůstu váhy o 26 % v porovnání žákyň v nejmladší a nejstarší věkové kategorii.

37

Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy B 79 92 dívky 14/15 let

67 67 88 77 90

chlapci 14/15 let

77 67


77 70 91 dívky 12/13 let

79 61 82 71


76 52 90 70 87

dívky 10/11 let

73 47

97 79 71 chlapci 10/11 let

60 64 90 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100


posilovat zdraví

spřátelit se

vyhrát

užít si zábavu

Graf 11: Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy B (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Nejvyšší důležitost faktoru „užít si zábavu“ přisuzují dívky ve věku 10 – 11 let, přičemž dosáhl průměrné hodnoty 97 %. Naopak nejméně významným je pro chlapce v nejstarší věkové kategorii, kteří jeho váhu ohodnotili 77 %. Relativně nejnižší důležitost přikládají žáci školy B motivačnímu faktoru „vyhrát,“ což koresponduje s průměrnými hodnotami celého souboru. Genderové odlišnosti Z grafu 11 můžeme vyčíst relativně shodné hodnoty u motivační položky „vypadat dobře,“ kdy u chlapců nabývá poměrně vysokých hodnot a např. u nejmladší věkové kategorie žáků převyšuje váhu daného faktoru uvedenou dívkami o celých 9 %. Dívky pak preferují faktor „posilovat zdraví“ a to napříč všemi věkovými kategoriemi. 38

U chlapců dosahuje hodnota významu zmíněného prvku rovněž vysokých hodnot, avšak větší pozornosti dostál u dívek. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi S přibývajícím věkem přisuzují obě pohlaví vyšší váhu motivačnímu faktoru „posilovat zdraví.“ Razantní nárůst jeho významu pro respondenty můžeme pozorovat mezi nejmladší a střední věkovou kategorií, kdy dochází k nárůstu o 4 % u dívek a o 19 % u chlapců. Rostoucí tendenci spojenou s dospíváním školaček vykazuje také faktor „vyhrát“ při růstu jeho váhy o 20 % v komparaci dívek nejmladších a nejstarších. Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy C 77 87 dívky 14/15 let

73 50 87 73 90


chlapci 14/15 let

73 73 83 87 90

dívky 12/13 let

77 47 87 73 80

chlapci 12/13 let

77 60 80 70 97

dívky 10/11 let

90 47 90 77 80

chlapci 10/11 let

70 57 83 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100


posilovat zdraví

spřátelit se

vyhrát

užít si zábavu

Graf 12: Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy C (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Za nejvýznamnější motivační prvek pro žáky školy C můžeme s jistotou označit faktor „posilovat zdraví,“ jemuž přikládají nejvyšší váhu dívky v nejmladší věkové kategorii, 39

a to 97 %. Relativně vysokou významnost vykazují rovněž motivační faktory „užít si zábavu“ a „spřátelit se,“ které oscilují v intervalu 70 – 90 %. Genderové odlišnosti Dívky školy C shledávají vyšší váhu u faktoru „užít si zábavu“ než chlapci. Tento fakt je nejzřetelnější u školáků ve věku 10 – 11 let, kdy dívky uvádějí podstatnost 90 % a chlapci 83 %. Relativně atypicky v kontextu výsledků celého výzkumného souboru, uvádí chlapci téže věkové kategorie poměrně vysokou váhu faktoru fyzického vzhledu (77 %), přičemž jejich vrstevnice hodnotí jeho význam 70 %. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Napříč věkovými kategoriemi dochází u dívek k mírnému poklesu podstatnosti faktoru „posilovat zdraví“ z 97 % u dívek nejmladších na 87 % u žákyň ve věku 14 – 15 let. V mužské kategorii naopak význam zmíněného faktoru s přibývajícím věkem roste. Hodnoty ostatních prvků vykazují relativně poklidný vývoj bez větších výkyvů.

40

Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy D 78 81 dívky 14/15 let

58 44 75 83 75

chlapci 14/15 let

58 54


83 69 78 dívky 12/13 let

71 56 93 79 77

chlapci 12/13 let

73 65 88 83 79

dívky 10/11 let

88 58

92 95 90 chlapci 10/11 let

86 57 100 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100


posilovat zdraví

spřátelit se

vyhrát

užít si zábavu

Graf 13: Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy D (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Chlapci školy D v nejmladším zkoumaném věku přisoudily maximální důležitost motivačnímu faktoru „užít si zábavu.“ Velmi vysokou váhou, v porovnání s vrstevníky ostatních škol, ohodnotili také významnost faktoru fyzického vzhledu, a to 95 %. Faktor zábavy je poměrně důležitou složkou v hodnocení motivace k PA u všech věkových kategorií a pohlaví, vyjma dívek ve věku 14 – 15 let, které mu přikládají váhu 75 %. Genderové odlišnosti Zajímaví je fakt, že faktor „vypadat dobře“ je v průměru o 8 % významnější pro chlapce všech věkových kategorií. Stejně tak je tomu u váhy faktoru „vyhrát,“ kterému přikládají nejnižší důležitost (44 %) dívky ve věku 14 – 15 let, což je o 10 % méně než v případě jejich spolužáků. 41

Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Mezi chlapci dochází ke kontinuálnímu snižování podstatnosti faktoru zábavy, jehož váha s přibývajícím věkem respondentů zaznamenává propad o 17 % ve srovnání žáků nejmladších a nejstarších. Stejně tak je tomu i u ostatních motivačních faktorů PA. V případě dívek je vývoj jednotlivých prvků poměrně kolísavý, kdy nelze pozorovat jednoznačný trend u žádného z nich. Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy E 93 83 dívky 14/15 let

60 60

90 70 93


chlapci 14/15 let

63 63 97 77

97 dívky 12/13 let

50 50 93 73 97

chlapci 12/13 let

73 63

73 83 87 dívky 10/11 let

90 43 87 70

87 83

chlapci 10/11 let 60

93 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100


posilovat zdraví

spřátelit se

vyhrát

užít si zábavu

Graf 14: Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy E (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Nejvýznamnějším motivačním faktorem k PA, žáků školy E napříč pohlavími a věkovými kategoriemi je faktor „posilování zdraví.“ Nevyšší váhy pak dosahuje u chlapců a dívek ve věku 12 – 13 let, a to shodných 97 %. Mezi dívkami v nejstarší věkové kategorii pak převládá motivační faktor „vypadat dobře“ s dotací 93 %. 42

Genderové odlišnosti Významnost faktoru „vyhrát“ je výrazně odlišná pro dívky a chlapce v nejmladší věkové kategorii, kdy dívky tomuto prvku přisuzují o 17 % nižší váhu než chlapci. Obdobně je tomu tak i u ostatních věkových kategorií, avšak dochází ke kontinuální kohezi hodnot s přibývajícím věkem školáků. Absolutně odlišný stav panuje u motivačního faktoru, týkajícího se vzhledu, kdy ho významnějším shledávají dívky. Hodnoty významnosti se pak s průběhem dospívání významně prohlubují. Největší diference tedy pozorujeme u školáků ve věkové kategorii 14 – 15 let, přičemž dívky uvádějí váhu 93 % a chlapci pouze 73 %. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Faktor „spřátelit se“ vykazuje u chlapců s přibývajícím věkem poměrně klesající trend, kdy dochází k propadu jeho významu o 10 % mezi nejmladšími a středně starými žáky a dále o 13 % ve vztahu věkové kategorie 12 – 13 let a 14 – 15 let. V případě dívek je vývoj tohoto faktoru napříč jednotlivými věkovými skupinami kolísavý. Mezi nejmladšími a středně starými dívkami dochází k poklesu o 40 %, který je doprovázen mírným nárůstkem o 10 % u dívek ve věku 14 – 15 let.

43

Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy F 70 90 dívky 14/15 let

70 47 77 73


80


60 90 74 93 dívky 12/13 let

81 56

89 81 89 chlapci 12/13 let

75 56 83 80

93 dívky 10/11 let

73 53 90 67 78

chlapci 10/11 let

85 59

78 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100


posilovat zdraví

spřátelit se

vyhrát

užít si zábavu

Graf 15: Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy F (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Většina žáků školy F přisuzuje nejvyšší význam motivačnímu faktoru „posilovat zdraví,“ jehož váha osciluje okolo hranice 90 %. Výjimkou jsou však chlapci v nejmladší věkové kategorii do 11 let, kteří právě tomuto prvku přikládají relativně nízkou významnost, a to 78 %. U této složky respondentů převažuje podstatnost faktoru „spřátelit se“ s 85 %. Relativně vysoké hodnoty vykazuje rovněž motivační faktor zábavy. Genderové odlišnosti Největší genderové odlišnosti můžeme pozorovat u faktoru soutěživosti, kdy ve věkové kategorii 10 – 11 let nabývá jeho váha o 6 % vyšší hodnoty u chlapců. Tento rozdíl je následně prohlouben na 13 % u školáků nejstarší věkové kategorie. 44

Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi V grafu 15 výše je jasně patrný rostoucí trend faktorů „spřátelit se“ a „užít si zábavu“ s přibývajícím věkem chlapců. Ostatní prvky motivace k pohybu mají kolísavý charakter. U dívek pak dochází k relativně atypickému trendu v kontextu celého souboru, přičemž se zvyšujícím se věkem žákyň klesá významnost faktoru „vypadat dobře.“ Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy G 65 85 dívky 14/15 let

71 56

88 73 73 chlapci 14/15 let

67 33


87 64

83 dívky 12/13 let

72 58 83 63 70 70


93 72 81 dívky 10/11 let

67 69 89 69


74 49 92 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Váha faktoru v %

vypadat dobře

posilovat zdraví

spřátelit se

vyhrát

užít si zábavu

Graf 16: Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy G (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Žáci školy G se vymykají v rozložení vah faktoru „vyhrát,“ přičemž je za významnější považován dívkami ve všech věkových kategoriích. Největší diference můžeme pozorovat u chlapců a dívek v nejstarší věkové kategorii, kde mu školačky přisoudily významnost 56 % a školáci pouze 33 %. Nejpodstatnější, napříč pohlavími i věkovými 45

kategoriemi, je pak motivační faktor zábavy, jenž u všech skupin respondentů dosahuje více než 80% váhy. Genderové odlišnosti Dívky v nejmladší věkové kategorii přikládají mírně vyšší váhu faktoru „vypadat dobře“ než chlapci. Stejně tak je tomu i u školáků ve věku 12 – 13 let. Naopak nejstarší chlapci hodnotí významnost zmíněného faktoru 73 % kdežto dívky pouze 65 %. Faktor „užít si zábavu“ svou podstatností převažuje u chlapců nejmladší a střední věkové kategorie, kdy je jeho váha o 3 % a 10 % vyšší než u dívek. V nejstarší věkové kategorii dochází ke sblížení hodnot motivačního prvku mezi pohlavími na rozdíl 1 % ve prospěch dívek. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi V chlapecké složce souboru žáků školy G můžeme pozorovat mírně klesající vývoj faktoru „spřátelit se,“ přičemž dochází k poklesu jeho váhy o 7 %. K výraznému poklesu u žáků ve věku 14 – 15 let dochází u motivačního prvku „vyhrát.“ Ve srovnání hodnot nejmladších chlapců s nejstaršími dochází k propadu významnosti o 16 % daného faktoru. U dívek pak registrujeme pozvolna rostoucí trend u motivačního faktoru „posilovat zdraví“ a poměrně stabilní hodnoty ostatních prvků v průřezu jednotlivými věkovými kategoriemi. 5.3

Časová dotace sledování televize, DVD, videa atd. – otázka 3

Otázka se orientovala na zjištění časové dotace, věnované sledování televize, DVD, videa a jiných médií. Děti do jisté míry napodobují své rodiče a jejich vzorce chování, pokud tedy rodiče věnují velké množství volného času sledování TV, DVD či videa, budou tak činit s největší pravděpodobností i jejich děti. V tomto tříbodovém vztahu existuje přímá úměra mezi chudobou, resp. nižším sociálním zařazením rodičů a vyšší konzumací produktů médií mladistvými rodinnými příslušníky. Platí tedy, že čím jsou rodiče chudší a méně vzdělaní, tím více děti inklinují ke sledování TV, DVD, videa aj. (Spitzer, 2014).

46

Sledování televize, DVD či videa za celý soubor


dívky 14/15 let

60

chlapci 14/15 let

30

44

dívky 12/13 let

51

32

chlapci 12/13 let dívky 10/11 let

10

7

4

9

52 20

3

43

33 0

10 52

46

30

40

50

60

11 70

1 3 2

55 37

chlapci 10/11 let

9

80

90

2

4 100

Časová dotace v % 0 - 1 hodina

2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 17: Časová dotace sledování TV, DVD či videa za celý soubor (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Skupinou, jež sleduje televizní a jiná média nejméně, jsou dívky v nejstarším zkoumaném věku. 60 % z nich sleduje TV maximálně 1 hodinu denně. Následujících 30 % tráví svůj volný čas pasivním způsobem 2 – 3 hodiny denně. Naopak chlapci ve věku 10 – 11 let uvedli relativně vysokou časovou dotaci věnovanou sledování televize, kde 15 % z nich tráví volný čas tímto způsobem 4 a více hodin denně. Genderové odlišnosti Mezi pohlavími nenalezneme v náklonnosti ke sledování televize, DVD, aj. výraznější odlišnosti. Velká většina respondentů jednotlivých genderových i věkových skupin věnuje pasivnímu trávení volného času maximálně 2 hodiny. Dalo by se však říci, že chlapci v nejnižším věku tráví svůj volný čas relativně více pasivním způsobem než jejich vrstevnice. Tato situace se však s přibývajícím věkem obrací, kdy se stávají pasivnější skupinou dívky. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi U chlapců dochází ke snižování náklonnosti sledování televize a jiných médií s postupem dospívání, přičemž časovou dotaci 4 a více hodin denně věnuje zmíněné aktivitě 15 % žáků v nejmladší věkové kategorii a pouze 5 % v kategorii nejstarší. Můžeme tedy hovořit o změně preferencí směrem k substitučním způsobům trávení

47

volného času v neprospěch sledování TV s přibývajícími léty. U dívek jsou odlišnosti napříč kategoriemi poměrně zanedbatelné. Sledování televize, DVD či videa žáků školy A


dívky 14/15 let

38

chlapci 14/15 let

49 43

dívky 12/13 let

30

chlapci 12/13 let

30

13 50

60

5

57

dívky 10/11 let

40

16 0

10

5

13

60

chlapci 10/11 let

7

84 20

30

40

50

60

70

80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 18: Časová dotace sledování TV, DVD či videa žáků školy A (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Nejmenší časovou dotaci věnují sledování TV dívky ve věku 10 – 11 let, ze kterých se 60 % této aktivitě oddává méně než 1 hodinu a 40 % 2 až 3 hodiny denně. Nízkou oblibu můžeme shledat rovněž u chlapců stejné věkové kategorie. Naopak nevyšší náklonnost ke sledování televize vykazují školáci ve věku 14 – 15 let, z nichž 7 % uvedlo, že sleduje TV a další média 6 a více hodin denně. Genderové odlišnosti Dívky v nejmladší věkové kategorii sledují televizi méně než jejich spolužáci (graf 18). U zbylých dvou věkových skupin nejsou hodnoty časové dotace věnované pasivnímu trávení volného času příliš odlišné v komparaci jednotlivých pohlaví. Např. 7 % chlapců ve věku 14 – 15 let uvedlo, že se dívá na TV a jiná média 6 a více hodin denně a 13 % dívek stejného věku tráví pasivně volný čas 4 – 5 hodin denně. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi U žáků školy A dochází ke změně preferencí s přibývajícím věkem směrem k pasivně trávenému času u obou pohlaví. Tento spíše negativní trend lze popsat na případu dívčí složky souboru, kdy 100 % žákyň v nejmladší věkové kategorii věnuje sledování TV, 48

DVD či videa max. 3 hodiny denně, u starších dívek ve věku 12 – 13 let je to 90 % a v případě nejstarších školaček 87 %. Sledování televize, DVD či videa žáků školy B


dívky 14/15 let

38

chlapci 14/15 let

50

23

dívky 12/13 let

12

69

8

36

55

chlapci 12/13 let

9

57

dívky 10/11 let

43

50

chlapci 10/11 let

50

42 0

10

20

58 30

40

50

60

70

80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 19: Časová dotace sledování TV, DVD či videa žáků školy B (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Můžeme pozorovat, že všichni chlapci v nejmladší a střední věkové kategorii, a stejně tak i dívky ve věku 10 – 11 let, věnují sledování TV relativně přijatelnou časovou dotaci, a to max. 3 hodiny denně. Mezi staršími školáky obou pohlaví pak nalezneme menší složky respondentů, jež tráví svůj volný čas pasivním způsobem 4 a více hodin denně. Genderové odlišnosti Je naprosto evidentní, že ke sledování televize v rámci žáků školy B více inklinují dívky. Žákyní, které věnují TV nejnižší časovou dotaci je ve věkové kategorii 12 – 13 let o 21 % méně než chlapců a 9 % z nich věnuje pasivně trávenému volnému času dokonce 6 a více hodin denně. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Dalo by se hovořit o relativně negativním vývoji, kdy žáci s přibývajícím věkem vyhledávají spíše pasivní volnočasové aktivity, typu sledování televize či DVD. Zářnou výjimkou v nastoleném trendu jsou chlapci ve střední věkové kategorii, kteří tráví u TV relativně méně času než jejich mladší i starší spolužáci. 49

Sledování televize, DVD či videa žáků školy C


dívky 14/15 let

86

chlapci 14/15 let

7

35

dívky 12/13 let

65

21

66

chlapci 12/13 let

13

70

dívky 10/11 let

24

65


20

6

30

51 0

7

5

43 30

40

50

60

70

6 80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 20: Časová dotace sledování TV, DVD či videa žáků školy C (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Nejméně času tráví u televize chlapci ve věku 14 – 15 let, z nichž 35 % věnuje pasivnímu trávení volného času max. 1 hodinu denně. Mezi nejmladšími chlapci nalezneme jedince, kteří naopak vyhledávají a provozují zmíněnou zábavu více než 6 hodin denně. Dalo by se také říci, že ke sledování televize nejvíce inklinují dívky ve střední věkové kategorii, z nichž 13 % tráví pasivně svůj volný čas 4 – 5 hodin denně. Genderové odlišnosti Mezi chlapci a dívkami panují relativně mírné odlišnosti v nejnižší zkoumané věkové kategorii, přičemž 51 % žáků a 65 % žákyň sleduje televizi maximálně 1 hodinu denně. Následujících 43 % a 30 % věnuje TV 2 až 3 hodiny denně a konečně 6 % chlapců věnuje pasivně trávenému volnému času dotaci 6 a více hodin denně. U dívek je zkoumaný ukazatel mírně nižší, kdy 5 % z nich sleduje televizi, DVD či jiná média 4 – 5 hodin denně. Poměrně vyšší rozdíly můžeme pozorovat u starších věkových kategorií, kde dívky věnují sledování televize relativně více času. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi U chlapců dochází ke snižování náklonnosti sledování TV, DVD či videa s přibývajícím věkem (graf 20). Dívky střední věkové kategorie se dívají na televizi nejvíce, kdy tak činí 4 a více hodin denně 13 % z nich, což znamená nárůst o 8 % v komparaci s mladšími žákyněmi. U nejstarších školaček pak časová dotace sledování TV klesá. 50

Sledování televize, DVD či videa žáků školy D


dívky 14/15 let

75

chlapci 14/15 let

17

49

dívky 12/13 let

38

7

chlapci 12/13 let

13

67

26

12

88

dívky 10/11 let

63

chlapci 10/11 let

26

28 0

8

10

11

58 20

30

40

50

14 60

70

80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

Graf 21: Časová dotace sledování TV, DVD či videa žáků školy D (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Mezi chlapci ve věku 12 – 13 let nenalezneme žádného, který by věnoval sledování televize více než 4 hodiny denně, jedná se tedy o skupinu respondentů, jejíž náklonnost k takové pasivní aktivitě není příliš vysoká. Relativně málo času stráví u TV i 75 % dívek v nejstarší věkové kategorii při časové dotaci max. 1 hodiny. Naopak dívky ve věku 12 – 13 let věnují zmíněné aktivitě nejvíce volného času, přičemž 26 % z nich sleduje televizi a jiná média 4 – 5 hodin denně. Genderové odlišnosti Mezi chlapci a dívkami nalezneme relativně významné rozdíly v časové dotaci věnované každodennímu sledování televizi u střední věkové kategorie školáků. Dívky jmenované složky souboru školy D vykazují mnohem vyšší náklonnost k trávení volného času u TV než chlapci. V rámci ostatních věkových kategorií jsou rozdíly poměrně zanedbatelné. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Vývoj časové dotace sledování TV, DVD, či videa má kolísavý charakter napříč věkovými kategoriemi a genderovým složením. U chlapců můžeme pozorovat pozitivní vývoj v komparaci nejmladší a střední věkové složky, kde dochází k úbytku jednotlivců (o 14 %), kteří se dívají na televizi více než 4 hodiny denně. Mezi školáky ve věku 14 – 15 let však časová dotace sledování TV opět roste. U dívek je vývoj odlišný, 51

přičemž dochází k růstu o 15 % ve srovnání školaček nejmladších s těmi ve věku 12 – 13 let a k následnému poklesu o 18 %, při časové dotaci 4 hodiny denně. Sledování televize, DVD či videa žáků školy E


dívky 14/15 let

38

chlapci 14/15 let

49 43

dívky 12/13 let

30

chlapci 12/13 let

30

13 50

60

5

57

dívky 10/11 let

40

16 0

10

0 - 1 hodina

5

13

60

chlapci 10/11 let

7

84 20

30

40

50

2 - 3 hodiny

60

70

4 - 5 hodin

80

90

100

Časová dotace v % 6 hodin a více

Graf 22: Časová dotace sledování TV, DVD či videa žáků školy E (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů V rámci souboru žáků školy E tráví nejméně času u televize chlapci a dívky v nejmladší věkové kategorii. S přibývajícím věkem narůstá časová dotace věnovaná sledování TV a jiných médií u obou pohlaví. 13 % chlapců ve věku 12 – 13 let a dívek v nejstarším zkoumaném věku se dívá na televizi 4 – 5 hodin denně. Mezi chlapci ve věkové kategorii 14 – 15 let pak existuje 7% podíl jedinců, kteří věnují sledování TV 6 a více hodin denně. Genderové odlišnosti Dívky ve věku 10 – 11 let disponují nižší náklonností k TV a jiným médiím v komparaci s vrstevníky opačného pohlaví, přičemž 60 % z nich tráví u televize méně než 1 hodinu denně. Genderové odlišnosti v ostatních věkových kategoriích jsou relativně zanedbatelné, kdy ve všech věkových skupinách existuje určitá část jedinců, která tráví svůj volný čas pasivním způsobem 4 a více hodin denně.

52

Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Můžeme jednoznačně konstatovat, že časová dotace má s přibývajícím věkem žáků školy E rostoucí charakter (graf 22). Mezi dívkami v nejmladší věkové kategorii nenalezneme ty, které věnují sledování TV více než 4 hodiny denně, zatímco u školaček ve věku 12 – 13 let a starších je takových více než 10 %.


Sledování televize, DVD či videa žáků školy F dívky 14/15 let

60

chlapci 14/15 let

60

dívky 12/13 let

10 40

44

chlapci 12/13 let

45

25

dívky 10/11 let

17

50

11 0

11

58

30

chlapci 10/11 let

30

10

56 10

0 - 1 hodina

20

30

40

10

22 50

2 - 3 hodiny

60

4 - 5 hodin

70

80

11 90

100

Časová dotace v % 6 hodin a více

Graf 23: Časová dotace sledování TV, DVD či videa žáků školy F (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Žáci školy F věnují sledování televize vyšší časovou dotaci v komparaci s celým souborem respondentů. Nejvíce času tráví u televize chlapci ve věku 10 – 11 let, když 22 % z nich tak činí 4 – 5 hodin denně a dalších 11 % více než 6 hodin. Relativně negativní zjištění reflektují výsledné hodnoty složky dívek v nejstarším zkoumaném věku, přičemž 30 % z nich vyznává dané pasivní trávení volného času 4 – 5 hodin denně. Ke sledování televize pak nejméně inklinují chlapci ve věku 14 – 15 let, kdy 60% podíl z celkového počtu tvoří žáci, jenž tráví u TV, DVD či videa max. 1 hodinu denně. Genderové odlišnosti Mezi školáky ve věku 10 – 11 let a 12 – 13 let dominují ve velikosti přidělené časové dotace sledování TV chlapci. Naopak v nejstarší věkové kategorii dochází k opačné situaci, kdy takto tráví více svého volného času dívky. Existuje mezi nimi sice 60%

53

podíl žákyň, které věnují sledování TV max. 1 hodinu denně, ale dalších 40 % tak činí více než 2 hodiny denně. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Napříč jednotlivými věkovými kategoriemi chlapců je jasně patrný pokles časové dotace sledování TV, kdy dochází k poklesu počtu jedinců (o 33 %), jenž tráví více než 4 hodiny denně u televize. V rámci dívčí složky dochází nejprve poklesu o 9 % stejného ukazatele mezi nejmladší a střední věkovou kategorií a následnému přírůstku (o 19 %) počtu žákyň, které tráví svůj volný čas sledováním televize 4 a více hodin denně. Sledování televize, DVD či videa žáků školy G


dívky 14/15 let

56

chlapci 14/15 let

38

20

60

dívky 12/13 let

20

59

chlapci 12/13 let

33

44

dívky 10/11 let

67

chlapci 10/11 let

16

54 10

8

56

17

0

6

20

31 30

40

50

60

70

15 80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 24: Časová dotace sledování TV, DVD či videa žáků školy G (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Školáky, kteří tráví u televizní obrazovky nejméně času, jsou chlapci ve věku 12 – 13 let, z nichž tak koná 44 % méně než 1 hodinu denně a následujících 56 % pak 2 – 3 hodiny. Nejvíce volného času tráví sledováním TV a dalších médií chlapci nejstarší věkové kategorie, kdy se tak děje 4 – 5 hodin denně u 20 % z nich. 60% podíl zmíněné složky pak tímto způsobem tráví svůj volný čas 2 – 3 hodiny denně. Genderové odlišnosti V nejmladší věkové kategorii nenalezneme větší rozdíly v časové dotaci věnované TV mezi pohlavími. Avšak u chlapců převládá počet respondentů (54 %), kteří přikládají dané aktivitě minimální množství času. V kategorii 12 – 13 let vykazují vyšší 54

náklonnost ke sledování televize dívky, z nichž 8 % tak činí více než 6 hodin denně. U nejstarší věkové kategorie je situace opačná. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi U chlapců dochází k poklesu časové dotace 4 až 5 hodin denně, věnované sledování televize a jiných médií o 15 %, v komparaci nejmladší a střední věkové kategorie. Mezi žáky ve věku 14 – 15 let pak množství času věnovaného TV opět roste. U Dívek dochází k mírnému poklesu početnosti školaček, které sledují televizi více než 4 hodiny denně. 5.4

Časová dotace hraní her na počítači a herních konzolích – otázka 4

Otázka č. 4 byla koncipována tak, aby přinesla zjištění o objemu časové dotace školáků, věnované hraní počítačových her a jiných videoher. Zvýšená náklonnost k životu ve virtuální realitě může děti a mladistvé velmi neblaze poznamenat. Sedavý způsob života vede k mnoha obtížím fyzického ražení a také k obezitě. U jedinců, kteří věnují počítačovým hrám velkou většinu volného času, najdeme rovněž případy s psychickými poruchami. Jedná se zejména o agresivní chování (v případě hraní násilných her), poruchy spánku, úzkostlivé stavy, zhoršenou pozornost atd. V důsledku zmiňovaných psychických vad pak může docházet k vyšší pravděpodobnosti užívání návykových látek v porovnání s dětmi, které tráví svůj volný čas jiným způsobem (Nešpor, 2011). Hraní her na PC a herních konzolích za celý soubor


dívky 14/15 let

77

chlapci 14/15 let

14

42

36

dívky 12/13 let

35

10

20

8

42 30

10

25

44 0

4 1

12

66

chlapci 10/11 let

5

19

43

dívky 10/11 let

40

4

17

76

chlapci 12/13 let

5

50

60

10 70

80

90

1 4 100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 25: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích za celý soubor (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

55

Výskyt ukazatelů Nejvyšší časovou dotaci hraní videoher přikládají chlapci ve věku 14 – 15 let, kdy 17 % z nich tráví svůj volný čas zmíněným způsobem 4 – 5 hodin denně a následujících 5 % dokonce více než 6 hodin. Z grafu 25 je jasně patrná relativně výraznější náklonnost ke hraní PC her u chlapců. Genderové odlišnosti Ve všech věkových kategoriích preferují dívky hraní počítačových her méně než chlapci. Tento fakt je nejvýraznější u žáků ve věku 12 – 13 let, kdy 13 % chlapců věnuje hraní 4 – 5 hodin denně a dalších 10 % 6 hodin a více, ve srovnání se 4 % a 1 % dívek ve stejném věku. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi U chlapecké složky můžeme pozorovat mírně se zvyšující časovou dotaci ke hraní her s přibývajícím věkem. Kdy dochází k růstu počtu žáků, kteří tak činí 4 a více hodin denně, o 8 %. Mezi dívkami napříč věkovými kategoriemi jsou výsledné hodnoty na relativně stabilní úrovni, přičemž dochází k úbytku hráčské aktivity o 5 % v porovnání nejmladší a střední věkové kategorie a následnému růstu stejného ukazatele (bereme v potaz časovou dotaci 4 a více hodin denně) o 4 % v komparaci školaček ve věku 12 – 13 let a dívek nejstarších. Hraní her na PC a herních konzolích žáků školy A


dívky 14/15 let

94

chlapci 14/15 let

6

51

33

dívky 12/13 let

14

76

chlapci 12/13 let

32

16

30

dívky 10/11 let

18

60

chlapci 10/11 let 0

10

20 14

51 20

30

8

26

25 40

50

16 60

70

2

80

8 90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 26: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích žáků školy A (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

56

Výskyt ukazatelů Nejnižší náklonnost ke hraní počítačových her chovají dívky ve věku 14 – 15 let, z nichž pouze 6 % věnuje této aktivitě 4 – 5 hodin denně. Zbytek respondentek zmíněné složky hraje na počítači či herních konzolích méně než 1 hodinu denně. Naopak nejvyšší hodnoty v objemu časové dotace vykazují chlapci střední věkové kategorie, přičemž 18 % z nich tráví svůj volný čas tímto způsobem 4 – 5 hodin denně a dalších 20 % více než 6 hodin denně. Genderové odlišnosti Dívky školy A vyznávají zmíněný druh zábavy podstatně méně než chlapci, což koresponduje s hodnotami celého souboru respondentů. Největší genderové odlišnosti v hodnotě časové dotace věnované hraní na PC nalezneme u školáků ve věku 12 – 13 let. Více než ¾ podíl dívek zmíněné skupiny hraje na počítači a jiných zařízeních méně než hodinu. U chlapců je to pouze 32% složka. A naopak 38 % z nich věnuje danému způsobu pasivního trávení volného času více než 4 hodiny denně. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi U chlapců dochází k výraznějšímu růstu časové dotace věnované hraní na PC mezi nejmladší a střední věkovou kategorií. Podíl žáků, kteří věnují videohrám více, než 4 hodiny denně narůstá o 14 %. Nejnižší náklonnost k počítačovým hrám pak chovají žáci ve věku 14 – 15 let. U dívek se časová dotace daného ukazatele mírně snižuje. Hraní her na PC a herních konzolích žáků školy B


dívky 14/15 let

74

chlapci 14/15 let

23

13 38

dívky 12/13 let

23

16

73

chlapci 12/13 let

27

29

28

dívky 10/11 let

14

29

80

chlapci 10/11 let

20

28

0

10

13

65

20

30

40

50

60

7

70

80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 27: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích žáků školy B (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

57

Výskyt ukazatelů Nejvíce času tráví hraním her na PC chlapci střední věkové kategorie. 29 % z nich pak této aktivitě věnuje více než 6 hodin denně. Nejnižší podíl na průměrné časové dotaci celého souboru respondentů školy B si připisují dívky ve věku 10 – 11 let. Celých 80 % z nich hraje počítačové a jiné hry max. 1 hodinu denně. Genderové odlišnosti Výrazně převažují hodnoty časové dotace pro hraní počítačových her u chlapců v komparaci pohlaví (graf 27). Nejvíce patrné odlišnosti pak nastávají mezi školáky ve věku 12 – 13 let, kdy naprostá většina dívek využívá PC pro hraní her max. 1 hodinu denně. Naopak nezanedbatelné množství (43 %) chlapců této věkové kategorie propadá hraní 4 a více hodin denně. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi U dívčí složky souboru dochází k mírnému růstu objemu časové dotace pro hraní videoher, přičemž nejkladnější vztah ke zmíněnému způsobu zábavy chovají dívky ve věku 14 – 15 let. Mezi chlapci jednotlivých věkových kategorií dochází k obdobnému trendu, kdy s rostoucím věkem narůstá i časová dotace užívání PC pro hraní her. K významnému nárůstu podílu chlapců, jež hrají 4 a více hodin denně, dochází především v porovnání nejmladší a střední věkové kategorie, a to o 36 % Hraní her na PC a herních konzolích žáků školy C


dívky 14/15 let

93

chlapci 14/15 let

7

47

41

dívky 12/13 let

12

89

11

chlapci 12/13 let

69

31

dívky 10/11 let

70

30

chlapci 10/11 let

39 0

10

20

56 30

40

50

60

5 70

80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 28: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích žáků školy C (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

58

Výskyt ukazatelů Časová dotace věnovaná žáky školy C hraní počítačových her je na relativně nižší úrovni v porovnání s hodnotami zmíněného ukazatele v rámci celého souboru. Nejvíce času tráví s PC hrami chlapci, kdy 5 % nejmladších věnuje dané aktivitě více než 6 hodin denně. Vyšší hodnoty zkoumaného ukazatele nalezneme rovněž u chlapců ve věku 14 – 15 let, kdy 12 % z nich hraje každý den 4 – 5 hodin. Genderové odlišnosti Preference ve způsobu trávení volného času se s hraním počítačových her neslučují u 93 % dívek v nejstarší věkové kategorii. Relativně podobných hodnot pak dosahují školačky ve věku 12 – 13 let. Mezi chlapci nalezneme vyšší podíly těch, kteří věnují hraní PC her více než 2 hodiny denně. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi U chlapců školy A je trend vývoje objemu časové dotace věnované hraní počítačových her poměrně nejednoznačný. Naopak u dívek můžeme hovořit o kontinuálním poklesu tohoto ukazatele s přibývajícím věkem. Relativní rozdíl v počtu dívek, hrajících na PC méně než hodinu denně, je v porovnání nejmladší a nejstarší věkové kategorie 23 % ve prospěch dívek ve věku 14 – 15 let. Hraní her na PC a herních konzolích žáků školy D


dívky 14/15 let

100

chlapci 14/15 let

63

37

dívky 12/13 let

86

chlapci 12/13 let

14

19

81

dívky 10/11 let

88

chlapci 10/11 let

12

43 0

10

20

28 30

40

50

29 60

70

80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

Graf 29: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích žáků školy D (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

59

Výskyt ukazatelů Z grafického znázornění je jasně patrná nepodstatnost hraní počítačových her, jako způsobu zábavy, pro dívky ve věku 14 – 15 let, přičemž žádná z nich tak nekoná více než 1 hodinu denně (graf 29). Nejvyšší objem časové dotace pak přikládají videohrám chlapci ve stejné věkové kategorii, kdy 37 % z nich hraje na PC 4 – 5 hodin denně. Genderové odlišnosti V rámci souboru respondentů školy D vykazují vyšší náklonnost k hraní počítačových a jiných her chlapci v průřezu všech věkových kategorií. Relativně vysoké odlišnosti pak můžeme pozorovat mezi chlapci a dívkami ve věku 10 – 11 let, přičemž 100 % žákyní věnuje danému způsobu trávení volného času max. 3 hodiny denně, u chlapců je to 71 % a dalších 29 % pak hraje více než 4 hodiny denně. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi U chlapců vyniká složka ve věku 12 – 13 let, která věnuje hraní PC her relativně nízké množství volného času v komparaci s mladšími i staršími soukmenovci. Mezi dívkami pak převládá relativně pozitivní situace ve všech věkových kategoriích, kdy nedochází k výskytu vysokých hodnot. Hraní her na PC a herních konzolích žáků školy E


dívky 14/15 let

87

chlapci 14/15 let

13

42

44

dívky 12/13 let

7

80

chlapci 12/13 let

20

50

38

dívky 10/11 let

12

93

chlapci 10/11 let

7

75 0

10

20

30

7

40

25 50

60

70

80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 30: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích žáků školy E (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

60

Výskyt ukazatelů Nejméně se hraní videoher věnují dívky v nejstarší a střední věkové kategorii, kdy 87 %, resp. 80 % z nich přikládá zmíněné aktivitě max. 1 hodinu denně. Opačná situace panuje mezi chlapci ve věku 12 – 13 a 14 – 15 let, kdy v těchto složkách nalezneme 14% a 12% podíl jednotlivců, jež hrají více než 4 hodiny denně. Genderové odlišnosti Odlišnosti mezi pohlavími počínají již v případě nejmladší věkové kategorie, kdy pozorujeme nárůst (o 18 %) počtu školáků, kteří hrají na PC 2 – 3 hodiny denně, ve prospěch chlapců. S přibývajícím věkem respondentů se genderové diference dále prohlubují. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Mezi chlapci má trend v objemu časové dotace věnované počítačovým hrám rostoucí charakter. U dívek je pak vývoj daného ukazatele nerovnoměrný, kdy dochází k přírůstku dívek (o 13 %), které věnují hraní 2 – 3 hodiny denně v komparaci nejmladší a střední věkové kategorie a k následnému poklesu o 7 % u žákyní ve věku 14 – 15 let. Hraní her na PC a herních konzolích žáků školy F


dívky 14/15 let

25

50

chlapci 14/15 let

13

12

100

dívky 12/13 let

25

50

chlapci 12/13 let

25

89

dívky 10/11 let

17

11

33

chlapci 10/11 let

42

8

84 0

10

20

30

40

8 50

60

70

80

8 90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 31: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích žáků školy F (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

61

Výskyt ukazatelů Poměrně atypicky, v komparaci s výsledky celého výzkumného souboru, jsou skupinou, s nejnižší náklonností k hraní videoher chlapci ve věku 14 – 15 let, z nichž naprostá většina nehraje na PC vůbec nebo max. 1 hodinu denně. Dalším signifikantním jevem je relativně zřetelná převaha v objemu daného ukazatele u dívek všech věkových kategorií v porovnání s chlapci. Genderové odlišnosti Nejvýraznější odlišnosti v náklonnosti ke hraní her na počítači a herních konzolích můžeme pozorovat mezi chlapci a dívkami v nejnižším zkoumaném věku, kdy 84 % žáků a pouze 14 % žákyní tráví daným způsobem svůj volný čas nejvýše 1 hodinu denně. Následujících 33 % dívek pak hraje 2 – 3 hodiny denně a zbytek více než 4 hodiny. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi S přibývajícím věkem dochází u chlapců i dívek k poklesu zájmu o hraní počítačových her. Zmíněný trend je mnohem výraznější u dívek, kde objem časové dotace klesá o 25 % v komparaci hodnot nejmladší a nejstarší věkové kategorie. Hraní her na PC a herních konzolích žáků školy G


dívky 14/15 let

80

chlapci 14/15 let

10

40

20

dívky 12/13 let

30

10

78

chlapci 12/13 let

34

11 25

dívky 10/11 let

25

60


44 20

30

11 16

40

33 0

10

40

50

11 60

70

80

12 90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 32: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích žáků školy G (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

62

Výskyt ukazatelů Složkou, která ke hraní na PC inklinuje nejméně, jsou dívky ve věku 10 – 11 let (graf 32). 60% podíl této kategorie dívek věnuje zmíněné aktivitě max. 1 hodinu denně. Zbylých 40 % pak 2 – 3 hodiny. Naopak nejvíce hrají chlapci ve střední a nejstarší věkové kategorii. Genderové odlišnosti V rámci souboru respondentů školy G platí, že náklonnost dívek vůči hraní videoher je znatelně nižší než v případě chlapců. Nejzřetelnější odlišnosti nalezneme mezi složkou školáků ve věku 12 – 13 let, kdy 41 % chlapců a pouze 11 % dívek hraje na PC více než 4 hodiny denně. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Mezi nejmladšími a středně starými chlapci dochází k razantnímu růstu počtu jedinců (o 18 %), kteří vyhledávají počítačové hry více než 4 hodiny denně. Dále je vývoj daného ukazatele relativně stabilní, přičemž přetrvávají relativně vysoké hodnoty časové dotace. U dívek pak dochází k obdobnému trendu, avšak při nižších objemových úrovních. 5.5

Časová dotace využití počítače pro chat, internet, e-mail atd. – otázka 5

Hlavním úkolem této otázky bylo zjistit časovou dotaci respondentů, kterou věnují využívání PC pro chat, internetové vyhledávání, e-mail a další příbuzné aktivity každý den. Tato forma trávení volného času je v současné době dětmi a mladistvými velmi oblíbena a hojně praktikována. Internet se stal fenoménem současnosti, kdy přináší nepřeberné množství různých zdrojů a nástrojů k uspokojení každého jednotlivce. V mnohých případech odvádí své uživatele ven z reality, prostřednictvím sociálních sítí, chatování atd., což představuje velmi významné riziko vzhledem ke snížení časové dotace pro aktivní trávení volného času (Bocan, 2012).

63

Využití PC pro chat, internet, e-mail atd. za celý soubor


dívky 14/15 let

31

35

15

chlapci 14/15 let

45

32

dívky 12/13 let

46

31

chlapci 12/13 let

56

dívky 10/11 let

8

25

10

20

30

4

13

6

28

70 0

15 19

67

chlapci 10/11 let

19

3 2

22 40

50

60

70

80

4 90

4 100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 33: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. za celý soubor (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Internet, chat či e-mail využívají nejvíce dívky ve věku 14 – 15 let, následované chlapci stejné věkové kategorie. 31 % dívek tak činí max. 1 hodinu denně, 35 % 2 – 3 hodiny denně a zbylých 34 % pak více než 4 hodiny. Nejnižší preference v provozování zmíněné aktivity vykazují školáci ve věku 10 – 11 let, a to chlapci i dívky. Genderové odlišnosti Diference mezi pohlavími nejsou nikterak výrazné. Můžeme však s jistotou říci, že náklonnost dívek k dané aktivitě je mírně vyšší ve srovnání s chlapci. Bereme-li v potaz užívání PC za účelem vyhledávání na internetu, chatování aj. 2 a více hodin denně, jedná se o průměrný rozdíl 27 % v průřezu všemi věkovými kategoriemi. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Časová dotace užívání internetu a dalších komunikačních médií s přibývajícím věkem respondentů narůstá, a to poměrně výrazně. Názorným příkladem může být dívčí složka školáků, kde zmíněné aktivitě věnuje 4 a více hodin denně 5% podíl dívek v nejnižším sledovaném věku, 23 % žákyň ve střední věkové kategorii a konečně 34 % školaček ve věku 14 – 15 let.

64

Využití PC pro chat, internet, e-mail atd. – žáci školy A


dívky 14/15 let

12

43

chlapci 14/15 let

19

47

dívky 12/13 let

26 42

55

chlapci 12/13 let

30

57

dívky 10/11 let

10

20

10

12

40

46 0

8 15

21

52

chlapci 10/11 let

3

4

42 30

40

50

60

8 70

80

90

4 4 100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 34: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. žáků školy A (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Mezi žáky školy A dominují v hodnotách zkoumaného ukazatele dívky v nejstarší věkové kategorii, z nichž 88 % užívá PC pro chat, e-mail či internet více než 2 hodiny denně. U zmíněné složky respondentů můžeme pozorovat rovněž výskyt relativně velkého podílu (26 %) školaček, které chatují 6 a více hodin denně. Nejnižší podíl svého volného času pak dané počítačové aktivitě věnují dívky ve věku 10 – 11 let. Genderové odlišnosti Internetovým aktivitám přikládají vyšší časovou dotaci chlapci v nejmladší a střední věkové kategorii v komparaci se svými vrstevnicemi. Naopak ve věku 14 – 15 let již jasně převažují vyšší hodnoty daného ukazatele u dívčí složky. V tomto případě věnuje 4 a více hodin chatování a internetovému vyhledávání 45 % dívek ve srovnání s 11 % chlapců. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi U chlapců, kteří tráví na internetu 4 a více hodin denně, je patrný přírůstek o 10 % při srovnání žáků ve věku 10 – 11 a 12 -13 let a následný pokles o 11 % v případě nestarší věkové kategorie. V dívčí složce pak s přibývajícím věkem dochází k významnému růstu daného ukazatele.

65


Využití PC pro chat, internet, e-mail atd. – žáci školy B

dívky 14/15 let

25

chlapci 14/15 let

24

13

13

49

46

dívky 12/13 let

8

45

22

45

chlapci 12/13 let

72

dívky 10/11 let

10 14

80

chlapci 10/11 let

14 20

86 0

10

20

30

40

14 50

60

70

80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 35: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. žáků školy B (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Můžeme pozorovat relativně nízké hodnoty časové dotace, jež věnují pobytu na internetu, chatování či e-mailu chlapci a dívky ve věku 10 – 11 let. 86 % chlapců a 80 % dívek využívají k zábavě internet méně než 1 hodinu denně. Nejvíce času pak tráví u PC daným způsobem dívky v nejstarší věkové kategorii. Genderové odlišnosti Na základě výsledkových diferencí mezi pohlavími lze jednoznačně konstatovat, že vyšší náklonnost k využití PC pro internetové vyhledávání, chat aj. vykazují dívky. Nejvyšší odlišnosti pak panují v složce nejstarších školáků, kdy poměr dívek provozujících zmíněnou aktivitu více než 4 hodiny denně je o 32 % vyšší v komparaci s chlapci. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Velikost časové dotace má s přibývajícím věkem rostoucí charakter. U chlapců a dívek v komparaci nejmladší a nejstarší věkové kategorie pozorujeme přírůstek početnosti školáků, trávících na internetu 4 a více hodin denně, o 30 % a 62 %.

66

Využití PC pro chat, internet, e-mail atd. – žáci školy C


dívky 14/15 let

7

50

chlapci 14/15 let

29

48

dívky 12/13 let

14

36

52

16

25

chlapci 12/13 let

19

4

94

dívky 10/11 let

6

75

chlapci 10/11 let

20 83

0

10

20

30

40

5 11

50

60

70

80

90

6 100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 36: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. žáků školy C (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Skupinou, jež tráví na internetu nejvíce času, jsou dívky v nestarší věkové kategorii, z nichž tak koná 50 % 2 – 3 hodiny denně a 43 % více než 4 hodiny. Nejméně pak tráví daným způsobem svůj volný čas chlapci ve věku 12 – 13 let, kdy v 94 % z nich využívá PC pro chat či internetové vyhledávání max. 1 hodinu denně. Genderové odlišnosti Ve všech věkových kategoriích převládá náklonnost k chatování, e-mailování atd. mezi dívkami. Průměrný rozdíl v časové dotaci 4 a více hodin denně mezi pohlavími pak činí 49 %. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Mezi chlapci školy C dochází k razantnímu nárůstu využívání internetu v komparaci střední a nejstarší věkové kategorie, kdy se podíl těch, kteří využívají PC k těmto účelům 2 a více hodin denně, zvýšil o 46 %. V rámci dívčí složky daného souboru dochází ke kontinuálnímu růstu náklonnosti k internetu a jeho produktům se zvyšujícím se věkem.

67

Využití PC pro chat, internet, e-mail atd. – žáci školy D


dívky 14/15 let

42

chlapci 14/15 let

34

38

dívky 12/13 let

19

chlapci 12/13 let

16

37

25

27

12

54 50

dívky 10/11 let

8

26

12

74

26

chlapci 10/11 let

100 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 37: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. žáků školy D (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Nadprůměrný vztah k využití PC pro chat, internet či e-mail v rámci souboru žáků školy D mají dívky ve věku 12 – 13 let, z nichž 54 % provozuje zmíněné aktivity 4 – 5 hodin denně. Naopak naprostá většina chlapců v nejmladší věkové kategorii uvedla, že tráví na internetu max. 1 hodinu denně. Genderové odlišnosti Mezi žáky a žákyněmi existují v hodnotách zkoumaného ukazatele relativně zanedbatelné rozdíly. Za zmínku však stojí situace, jež nastává ve střední věkové kategorii, kde počet dívek, trávících na internetu 4 a více hodin denně převažuje o 18 % počet chlapců. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Napříč věkovými kategoriemi pozorujeme u obou pohlaví relativně kolísavý vývoj časové dotace dané aktivity. U chlapců i dívek roste obliba internetu mezi nejmladší a střední věkovou kategorií žáků a následně klesá ve složce školáků nejstarších.

68

Využití PC pro chat, internet, e-mail atd. – žáci školy E


dívky 14/15 let

37

chlapci 14/15 let

24

26

58

dívky 12/13 let

14

40

chlapci 12/13 let

13 14

40

14 20

63

31

dívky 10/11 let

6

94

chlapci 10/11 let

6

100 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 38: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. žáků školy E (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Nejvíce času v rámci školy E věnují internetovým aktivitám dívky ve věku 14 – 15 let, kdy 39 % z nich věnuje dané aktivitě 4 a více hodin denně. Nejnižší náklonnost vykazují chlapci v nejmladší věkové kategorii. Genderové odlišnosti Na základě graficky znázorněných hodnot (graf 38) můžeme konstatovat, že dívky dominují v množství času věnovaného pobytu na internetu, chatování či e-mailu nad chlapci ve všech věkových kategorií. Nejvyšší odlišnosti pak můžeme nalézt mezi chlapci a dívkami ve věku 12 – 13 let, kdy 20 % dívčí složky věnuje dané aktivitě 4 – 5 hodin denně, zatímco chlapců je pouze 6 %. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi V průběhu dospívání dochází u obou pohlaví k nárůstu náklonnosti k využívání PC pro internetové vyhledávání a další aktivity. Tento trend koresponduje s průměrnými hodnotami daného ukazatele celého souboru.

69

Využití PC pro chat, internet, e-mail atd. – žáci školy F


dívky 14/15 let

62

chlapci 14/15 let

20

26

20

12

20

dívky 12/13 let

40

75

chlapci 12/13 let

17

66

dívky 10/11 let

22

50 69 10

20

12

41

chlapci 10/11 let 0

8

30

9 15

40

50

60

70

8 80

8 90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 39: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. žáků školy F (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Poměrně atypicky ve vztahu k průměrným výsledkům celého souboru respondentů, dochází v rámci školy F k převaze chlapců ve využívání PC pro internet, chat či e-mail. Nejvyšší časovou dotaci pak této aktivitě věnují žáci ve věku 14 – 15 let, z nichž tak činí 60 % více než 4 hodiny denně. Genderové odlišnosti Jak již bylo řečeno, dívky školy F tráví u PC daným způsobem v průměru méně času než chlapci. Nejvýraznější rozdíly v objemech časové dotace pro chatování a pobyt na internetu nalezneme v porovnání chlapců a dívek nejstarší věkové kategorie, kdy 80 % chlapců a naopak 38 % dívek věnuje této aktivitě více než 2 hodiny denně. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Relativně stabilním vývojem prochází zkoumaný ukazatel napříč všemi věkovými kategoriemi dívek, přičemž nepozorujeme výraznější výkyvy. U chlapců pak dochází ke kontinuálnímu růstu časové dotace věnované internetu a jeho produktům s přibývajícím věkem.

70

Využití PC pro chat, internet, e-mail atd. – žáci školy G


dívky 14/15 let

30

40

chlapci 14/15 let

10

60

dívky 12/13 let

10

44

chlapci 12/13 let

10

12 17

30

33 0

11

41 50

chlapci 10/11 let

30

33

42

dívky 10/11 let

20

10

10

56 20

30

40

50

60

11 70

80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 40: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. žáků školy G (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Nejvíce času užíváním internetu tráví chlapci v nejstarší věkové kategorii, z nichž tak činí více než 4 hodiny denně celých 40 %. U dívek ve stejném věku je podíl školaček s totožnou časovou dotací dané aktivity 30%. V průřezu ostatních věkových kategorií a pohlaví nenalezneme příliš vysoké podíly žáků, které věnují zmíněné aktivitě tak velké množství času. Genderové odlišnosti V komparaci respondentů nejmladší a střední věkové kategorie je zřetelná vyšší náklonnost vůči využití PC pro chat, internet či e-mail u dívek. Naopak u školáků ve věku 14 – 15 let je situace opačná, kdy 40 % chlapců v poměru k 30 % dívek chatuje a pobývá na internetu 4 a více hodin denně. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi U obou genderových složek souboru žáků školy G dochází k relativně výraznému růstu náklonnosti a časové dotace využití internetu či chatování s přibývajícím věkem. Chlapců, kteří tak konají více než 4 hodiny denně je v nejstarší věkové kategorii o 29 % více než chlapců ve věku 10 – 11 let. U dívek pak tento rozdíl činí 10 %.

71

5.6

Časová dotace využití počítače pro zpracování seminárních prací, úkolů a dalších školních projektů – otázka 6

V dnešní době se s počítačem setkáme prakticky v každé domácnosti. Nejedná se pouze o dražší hračku, přičemž po připojení do sítě internetu může být i velmi cenným pomocníkem při vyhledávání potřebných dat. Díky své softwarové výbavě má vysoké předpoklady k využití i pro studijní účely dětí a mladistvých (Slowík, 2006). Otázka č. 6 byla respondentům položena za účelem zjištění míry využití počítače pro zpracování školních prací, projektů a úkolů. Časová dotace využití PC pro studijní účely za celý soubor 1 1


dívky 14/15 let

79

19

chlapci 14/15 let

81

dívky 12/13 let

82

12

5 2

15

3 1

chlapci 12/13 let

85

11

3

14

2

1 dívky 10/11 let

83

1 chlapci 10/11 let

90

0

10

20

30

40

9

50

60

70

80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 41: Časová dotace využití PC pro studijní účely za celý soubor (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů V rámci celého souboru jednoznačně převažují jednotlivci, kteří věnují zpracování školních povinností na PC max. 1 hodinu denně. Relativně početnou složkou jsou rovněž ti školáci, jež využívají počítače pro studium 2 – 3 hodiny denně. Genderové odlišnosti V komparaci pohlaví vykazují mírně vyšší časovou dotaci pro studium na PC dívky napříč všemi věkovými kategoriemi. S nevětšími diferencemi se pak setkáme u nejmladší věkové kategorie, kde více než 2 hodiny studia denně za využití elektronického zařízení tráví 17 % dívek v porovnání s 10 % chlapců.

72

Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Náklonnost k využití počítače pro studijní účely mírně narůstá s přibývajícím věkem respondentů u obou pohlaví. Např. u chlapců je počet jednotlivců, jež na PC studují 2 – 3 hodiny denně o 7 % vyšší v nejstarší věkové kategorii v porovnání s žáky nejmladšími. Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy A


dívky 14/15 let

76

chlapci 14/15 let

18

78

dívky 12/13 let

6

8

11

84

chlapci 12/13 let

16

82

dívky 10/11 let

15

78


20

30

40

3

22

75 0

3

21 50

60

70

80

4 90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 42: Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy A (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Žáci a žákyně školy A přesahují ve výši časové dotace průměrné hodnoty celého souboru respondentů. Dívky v nejstarší věkové kategorii dokonce uvádějí, že PC pro studijní účely využívají 6 a více hodin denně. Genderové odlišnosti V nejmladší a střední věkové kategorii využívají počítač pro studium relativně více chlapci. Mezi školáky ve věku 14 – 15 let je časová dotace daného ukazatele dívek i chlapců téměř totožná, za mírné dominance dívek. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Vývoj počtu žáků, kteří věnují práci na PC více než 2 hodiny svého volného času, je poměrně kolísaví napříč jednotlivými věkovými kategoriemi, kdy mezi nejmladší a střední věkovou skupinou chlapců dochází poklesu o 7 % v neprospěch žáků ve věku

73

12 – 13 let a následnému přírůstku o 4 % u nejstarších chlapců. Mezi dívkami panuje obdobný trend. Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy B


dívky 14/15 let

51

49

chlapci 14/15 let

85

dívky 12/13 let

15

55

45

chlapci 12/13 let

100

dívky 10/11 let

90

chlapci 10/11 let

10 100

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100


2 - 3 hodiny

Graf 43: Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy B (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Naprostá většina chlapců v nemladší a střední věkové kategorii uvedla, že se věnuje studiu na počítači méně než 1 hodinu denně. Nejvyšší časovou dotaci pak dané aktivitě přikládá složka dívek ve věku 14 – 15 let. 49 % z nich pracuje na PC do školy 2 – 3 hodiny každý den. Genderové odlišnosti Můžeme s jistotou konstatovat, že aktivnější složkou při využití počítače na domácí úkoly a jiné školní práce jsou dívky. Chlapci vykazují nižší hodnoty časové dotace dané aktivity ve všech věkových kategoriích. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Míra pozitivního využití počítače v rámci volného času respondentů školy B roste s přibývajícím věkem u obou pohlaví. V porovnání počtu dívek ve věku 10 – 11 let a 14 – 15 let, které používají PC pro studium 2 – 3 hodiny denně, dochází k jejich nárůstu o 39 % ve prospěch starších školaček.

74

Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy C


dívky 14/15 let

64

36

chlapci 14/15 let

88

dívky 12/13 let

88

chlapci 12/13 let

12 8

4

100

dívky 10/11 let

80

chlapci 10/11 let

15

5

100 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

Graf 44: Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy C (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Nejaktivnější skupinou žáků v kontextu časové dotace studia na PC jsou dívky ve věku 14 – 15 let, z nichž tak koná 36 % 2 – 3 hodiny denně. Nejmenší náklonnost k přípravě do školy na elektronickém zařízení vykazují chlapci nejmladší a střední věkové kategorie. Genderové odlišnosti Na základě hodnot v grafickém znázornění (graf 44) můžeme jednoznačně říci, že dívky školy C významně převyšují chlapce ve školní aktivitě, realizované v rámci volného času na počítači, ve všech věkových kategoriích. Což koresponduje s výsledky celého souboru. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi V průřezu věkovými kategoriemi dochází ke kontinuálnímu zvyšování míry využití PC pro studijní účely s přibývajícím věkem školáků u obou pohlaví. U žákyní dochází k mírnému poklesu (o 8 %) v porovnání nejmladší a střední věkové kategorie, ale k následnému růstu počtu dívek, které se věnují dané aktivitě 2 a více hodin denně, o 24 %.

75

Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy D


dívky 14/15 let

75

17

chlapci 14/15 let

8

88

dívky 12/13 let

12

80

chlapci 12/13 let

20

50

32

dívky 10/11 let

13

74

13

chlapci 10/11 let

13

86 0

10

20

30

40

5

14 50

60

70

80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 45: Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy D (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Počítač, jako prostředek pro zpracování školních projektů a domácích úkolů hojně využívají chlapci ve věku 12 – 13 let. Naopak nejmenší oblibu má práce na PC u chlapců v nejstarší věkové kategorii. Genderové odlišnosti V nejmladší věkové kategorii dominují ve využití počítače pro studium dívky, kdy 26 % z nich vykazuje časovou dotaci 2 a více hodin denně pro danou aktivitu, v komparaci se 14 % chlapců. Situace je obdobná v rámci nejstarší věkové kategorie respondentů a naopak u školáků ve věku 12 – 13 let dochází situaci reverzní, přičemž počítač pro práci do školy preferuje o 30 % více chlapců než dívek. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi U chlapců i dívek školy D dochází k relativně kolísavému vývoji zkoumaného ukazatele v průřezu všech věkových kategorií. Např. u dívek můžeme pozorovat 6 % úbytek počtu žákyň, které se věnují práci na PC více než 2 hodiny denně v neprospěch střední věkové kategorie. Dívky ve věku 14 – 15 let pak vykazují přírůstek daného ukazatele (o 5 %) v komparaci se školačkami ve věkové kategorii 12 – 13 let.

76

Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy E


dívky 14/15 let

100

chlapci 14/15 let

93

dívky 12/13 let

7

75

15

chlapci 12/13 let

100

dívky 10/11 let

100

chlapci 10/11 let

84 0

10

20

30

10

16

40

50

60

70

80

90

100


2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

Graf 46: Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy E (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Časová dotace jednotlivých složek žáků školy E dosahuje podprůměrných hodnot v komparaci s průměrnými hodnotami celého souboru. Nejvyšší podíl využití PC pro studijní účely vykazují dívky ve věku 12 – 13 let (graf 46). Genderové odlišnosti V nejmladší a nejstarší věkové kategorii vykazují vyšší hladinu časové dotace školní přípravy na počítači chlapci. Naopak u žáků ve věku 12 – 13 let dominují dívky poměrně výrazným způsobem. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Mezi chlapci dochází v komparaci nejmladších a nejstarších jedinců k poklesu počtu žáků (o 6 %), kteří se věnují práci na PC. U dívek má vývoj hodnot časové dotace s přibývajícím věkem relativně kolísavý charakter.

77

Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy F


dívky 14/15 let

94

chlapci 14/15 let

6

80

dívky 12/13 let

20 92

chlapci 12/13 let

8 100

dívky 10/11 let

75

chlapci 10/11 let

16

9

100 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100


2 - 3 hodiny

6 hodin a více

Graf 47: Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy F (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů Naprostá většina chlapců nejmladší a střední věkové kategorie věnuje práci do školy za pomoci PC pouze 1 hodinu denně. Naopak nejoblíbenější je daná aktivita u dívek, kdy 16 % z nich věnuje práci na počítači 2 – 3 hodiny denně a dalších 9 % více než 6 hodin. Genderové odlišnosti Dívky ve věku 10 – 11 a 12 – 13 let vykazují vyšší náklonnost ke zpracování domácích úkolů a dalších prací na počítači než jejich vrstevníci mužského pohlaví. V nejstarší věkové kategorii je naopak o 14 % více chlapců, kteří se věnují zmíněné aktivitě 2 – 3 hodiny denně, než dívek. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi Zatímco v případě chlapců můžeme hovořit o mírně rostoucím trendu v míře využití počítače pro školní účely s přibývajícím věkem, u dívek dochází k poklesu zkoumaného ukazatele. V porovnání nejmladší a nejstarší věkové kategorie dívek pozorujeme 19% úbytek počtu žákyň, které věnují přípravě do školy alespoň 2 hodiny denně.

78

Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy G


dívky 14/15 let

90

chlapci 14/15 let

10

60

20

dívky 12/13 let

10

10

100

chlapci 12/13 let

83

dívky 10/11 let

17 90

chlapci 10/11 let

10

88 0

10

20

30

40

12 50

60

70

80

90

100

Podíl žáků v % 0 - 1 hodina

2 - 3 hodiny

4 - 5 hodin

6 hodin a více

Graf 48: Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy G (Zdroj: data z dotazníkového šetření 2015, vlastní zpracování)

Výskyt ukazatelů V rámci míry využití počítače pro studijní účely žáků školy G jasně dominují chlapci ve věku 14 – 15 let, kdy 40 % z nich uvádí časovou dotaci 2 a více hodin denně, věnovaných právě zmiňované aktivitě. Nejnižší náklonnost pak vykazují dívky ve střední věkové kategorii, přičemž naprostá většina z nich uvedla, že tráví přípravou do školy na PC max. 1 hodinu denně. Genderové odlišnosti Prostřednictvím grafického znázornění (graf 48) můžeme pozorovat jev, který je v rámci celého výzkumného souboru atypický. U školy G totiž vykazují vyšší časovou dotaci věnovanou přípravě do školy na počítači chlapci. Odlišnosti mezi věkovými kategoriemi U dívek dochází ve srovnání jednotlivých věkových kategorií ke kolísavému vývoji zkoumaného ukazatele, kdy sice dochází k úbytku počtu školaček, které věnují 2 a více hodin denně práci na PC o 10 %, mezi nejmladší a střední věkovou kategorií, avšak k následnému růstu (rovněž o 10 %) ve prospěch dívek ve věku 14 – 15 let. U chlapců pak dochází k výraznějšímu růstu časové dotace dané aktivity ve prospěch starších generací.

79

6 DISKUZE VÝSLEDKŮ V rámci této kapitoly je věnován prostor hodnocení výsledků jednotlivých škol napříč tematickými okruhy a vyvození souvislostí v závislosti na jejich charakteristice a umístění. Následná komparace s obdobnou studií „Národní zpráva o zdraví a životním stylu školáků“, která prezentuje shrnutí poznatků z mezinárodní studie „The Health Behaviour in School-aged Children“ (HBSC), by mělo poukázat na stav pohybové aktivnosti vybraných žáků v národním kontextu. 6.1

Základní poznatky studie  chlapci jsou pohybově aktivnější než dívky,  objem pohybové aktivity se s přibývajícím věkem snižuje u chlapců i dívek,  za nejvýznamnější motivační faktory k pohybu školáci považují faktor „užít si zábavu“ a „posilovat zdraví,“  motivačnímu faktoru „vyhrát“ přikládají vyšší váhu chlapci a u dívek ve věku 14 – 15 let dochází k výraznému zvýšení významu faktoru „vypadat dobře,“  ke sledování televize nejméně inklinují chlapci a dívky nejstarší věkové kategorie  na počítači hrají více chlapci, časová dotace dané aktivity s přibývajícím věkem žáků roste  počítač pro brouzdání na internetu a chat využívají více dívky, u obou pohlaví má daný ukazatel rostoucí charakter s přibývajícím věkem respondentů  k přípravě školních projektů či úkolů používají počítač nejvíce dívky a chlapci ve věku 14 – 15 let

6.2

Srovnání výsledků škol v jednotlivých tematických okruzích

Pro rozčlenění škol do jednotlivých kategorií bylo nutné srovnat výsledky jejich žáků s průměrnými hodnotami celého souboru respondentů. V případě pohybové aktivity byl hodnocen objem pohybu, provozovaný školáky ve volném čase. U motivačních faktorů pohybové aktivity zase váha faktoru „posilovat zdraví“ a konečně mezi pasivními volnočasovými aktivitami hrála roli jim věnovaná časová dotace, kdy platilo čím menší 80

tím lepší ve vztahu ke zdravému životnímu stylu školáků a to i v případě využití počítače pro studijní účely. Vyšší hodnoty časové dotace žáků pro tuto aktivitu bychom za normálních okolností mohli hodnotit relativně pozitivně, avšak i ta přispívá k sedavému stylu života, a tak bude v rámci této práce brána jako spíše negativní. Objem pohybové aktivity Nejvyšší objem pohybové aktivity vykazují žáci škol E a F, kteří relativně výrazně převyšují průměrné hodnoty daného ukazatele celého souboru školáků. V rámci školy E jsou nejaktivnější chlapci ve věku 12 – 13 let, z nichž se 87 % pohybuje ve více než 4 dnech alespoň 1 hodinu. Stejný objem PA vykazuje i 92 % dívek školy F ve stejné věkové kategorii. Průměrné výsledky můžeme pozorovat u škol A, C, G, kdy objem pohybu jejich žáků osciluje kolem průměrných hodnot celého souboru. Naopak nejméně pohybově aktivní jsou žáci škol B a D. Složkou žáků školy B, která vykazuje nejnižší pohybovou aktivnost, jsou dívky v nejmladší věkové kategorii, z nichž se 70 % pohybuje alespoň 1 hodinu denně méně než 3 dny v týdnu. V rámci školy D pak nejmenší objem PA nalezneme u chlapců a dívek ve věku 14 – 15 let. Tabulka 4: Kategorizace škol - pohybová aktivita Kategorie školy

Kód školy

Nadprůměrná

E, F

Průměrná

A, C, G

Podprůměrná

B, D


Motivační faktory pohybu Význam pohybu pro svůj zdravotní stav si nejvíce uvědomují žáci škol E a F. Dalo by se říci, že s přibývajícím věkem dětí těchto škol nabývá vztah mezi PA a zdravím čím dál vyššího významu. Školy A, B a C pak hodnotíme jako průměrné, kdy váha faktoru „posilovat zdraví“ u jednotlivých skupin žáků nabývá relativně vysokých hodnot. Nejnižší význam, jako prostředku pro zachování dobrého zdravotního stavu, pohybu přisuzují žáci škol D a G. Váha daného faktoru mezi jednotlivými složkami respondentů osciluje v rozmezí 70 – 80 %. Výjimkou jsou pouze chlapci ve věku 10 – 11 let v obou zmíněných školách, kteří motivační faktor „posilovat zdraví“ hodnotí jako jeden z nejdůležitějších katalyzátorů PA.

81

Tabulka 5: Kategorizace škol - motivační faktory Kategorie školy

Kód školy

Nadprůměrná

E, F

Průměrná

A, B, C

Podprůměrná

D, G


Sledování TV a jiných médií Nejméně času věnují sledování televize a dalších médií žáci škol C a F. Např. v rámci školy C nepanuje vůči sledování TV vysoká náklonnost u žádné ze složek respondentů. Nejnižší časovou dotaci daného způsobu pasivně tráveného volného času vykazují dívky ve věku 14 – 15 let, kdy 86 % z nich sleduje televizi max. 1 hodinu denně. Do průměrné kategorie spadají žáci škol B, E a G, přičemž velká většina z nich věnuje sledování televize více než 2 hodiny denně. Nejvyšší časovou dotaci pak pobytu u TV přikládají chlapci a dívky škol A a D. V rámci těchto škol nalezneme nejvyšší hodnoty daného ukazatele u složky školáků ve věku 12 – 13 let, kdy tak činí 2 a více hodin denně 70% podíl příslušných respondentů školy A a dokonce 90% školy D. Tabulka 6: Kategorizace škol - sledování televize Kategorie školy

Kód školy

Nadprůměrná

C, F

Průměrná

B, E, G

Podprůměrná

A, D


Hraní počítačových her K hraní počítačových her nejméně inklinují žáci škol C a E. Výrazně vyšší oblíbenost dané aktivity panuje u chlapců všech věkových kategorií ve srovnání s dívkami. V rámci školy C hrají na PC nejméně dívky ve věku 14 – 15 let, z nichž tak činí 87 % max. 1 hodinu denně. Do průměrné kategorie řadíme žáky škol D, F a G, kdy hodnoty daného ukazatele u chlapců a dívek ve všech věkových kategoriích oscilují kolem průměrných hodnot celého souboru. Výraznou výjimkou jsou chlapci školy D v nejstarší věkové kategorii, přičemž naprostá většina z nich hraje na počítači 2 či více hodin denně. Nejvyšší náklonnost k počítačovým a jiným hrám vykazují žáci škol A a B, přičemž časová dotace hraní na PC je abnormální především u jednotlivých složek

82

respondentů školy B. Např. u chlapců ve střední věkové kategorii existuje 71% podíl těch, kteří hrají více než 2 hodiny denně a z nich 29 % dokonce více než 6 hodin. Tabulka 7: Kategorizace škol - hraní na počítači Kategorie školy

Kód školy

Nadprůměrná

C, E

Průměrná

D, F, G

Podprůměrná

A, B


Využívání internetových produktů Chat, e-mail či internet jako celek využívají nejméně žáci škol E a F. Nejnižší časovou dotaci dané aktivitě věnují chlapci a dívky ve věku 10 – 11 let. S přibývajícím věkem dětí stoupá i náklonnost k využívání internetových produktů. Průměrné výsledky vykázali žáci škol B, C a D. Nejvíce se pak danému způsobu trávení volného času věnují žáci škol A a G, kde není jasně prokazatelný zmíněný trend nárůstu oblíbenosti internetu v průběhu dospívání. Naopak nejmladší věkové kategorie zmíněných škol vykázaly relativně vysoké hodnoty daného ukazatele, kdy 54 % chlapců a 48 % dívek školy D ve věku 10 – 11 let věnuje brouzdání na internetu více než 2 hodiny denně. V rámci školy G jsou hodnoty poměrných částí daných složek ještě vyšší, a to 67 % chlapců a 50 % dívek. Tabulka 8: Kategorizace škol - internet, chat, e-mail Kategorie školy

Kód školy

Nadprůměrná

E, F

Průměrná

B, C, D

Podprůměrná

A, G


Práce do školy na počítači U počítače za účelem studia sedí nejméně žáci škol E a F. Většina žáků zmíněných škol tráví u PC daným způsobem nejvýše 1 hodinu denně. Průměrné výsledky v hodnotách daného ukazatele vykazují žáci škol B, C a G, kde nemůžeme pozorovat výrazné výkyvy v porovnání s hodnotami celého souboru. Nejvíce pak využívají počítač pro studijní účely chlapci a dívky škol A a D. V případě školy A existuje cca 20% podíl žáků napříč pohlavím a věkovými kategoriemi, kteří věnují studiu na PC 2 a více hodin

83

denně. U školy D pak ve výši časové dotace dané aktivity jednoznačně vévodí chlapci ve věku 12 – 13 let, z nichž 50 % studuje na počítači více než 2 hodiny denně. Tabulka 9: Kategorizace škol - práce do školy na počítači Kategorie školy

Kód školy

Nadprůměrná

E, F

Průměrná

B, C, G

Podprůměrná

A, D


6.3

Souvislosti výsledků škol s ohledem na jejich charakteristiku a lokalizaci

V následující

tabulce

budou

identifikovány

souvislosti

mezi

charakteristikou

a geografickou polohou jednotlivých škol s ohledem na míru pohybové aktivnosti žáků. Tabulka 10: Souvislost výsledků s charakteristikou a lokalizací škol Kateg. školy

Kód školy

Nadprůměrná

F

E

Pohybová aktivita

 vysoký objem pohybové aktivity žáků  uvědomují si význam zdraví  nízká časová dotace sledování TV a využití počítače

 vysoký objem pohybové aktivity žáků  uvědomují si význam zdraví  nízká časová dotace sledování TV a využití počítače

Charakteristika a lokalizace

 relativně početné třídy do 25 žáků  vysoká míra vyjížďky za prací do centra  městys vně zázemí krajského města

 početné třídy 25 – 30 žáků  spádová škola pro děti z okolí  zázemí krajského města (obec s 2 700 obyvateli)  znatelný trend suburbanizace

Souvislost výsledků s charakterem školy  menší sídlo poskytuje více příležitostí pro aktivní trávení volného času  mladší rodiče v aktivním věku provozují více PA  neexistence sítě veřejné dopravy  menší sídlo poskytuje více příležitostí pro aktivní trávení volného času  blízkost regionálního centra – široké spektrum nabídky PA  mladší rodiče v aktivním věku provozují více PA  děti z okolních vesnic mohou využívat kolo pro dojezd do školy

84

Průměrná Podprůměrná

C

 vyšší objem pohybové aktivity žáků  uvědomují si význam zdraví  nízká časová dotace sledování TV a využití počítače

 velmi početné třídy 30 – 32 žáků  výběrové jazykové třídy  kvalitní a vyhlášená škola  centrum krajského města

G

 vyšší objem pohybové aktivity žáků  zdraví pro ně není tolik důležité  nižší časová dotace sledování TV a využití počítače

 relativně početné třídy do 25 žáků  zapojení do programu „Zdravá škola“  propagace zdravého životního stylu  okrajová část okresního města

B

 nízký objem pohybové aktivity žáků  uvědomují si význam zdraví  nižší časová dotace sledování TV a využití počítače

 méně početné třídy max. 23 žáků  dyslektické třídy  preventivní programy a mimoškolní aktivity  sídlištní škola  periferní oblast krajského města

A

 nižší objem pohybové aktivity žáků  uvědomují si význam zdraví  vysoká časová dotace sledování TV a využití počítače

 početné třídy (25 – 30 žáků)  výběrové matematické třídy  žáci ze sociálně slabšího prostředí  centrum krajského města

 lépe situované rodiny dbají více na zdraví životní styl  široká nabídka volnočasových aktivit v krajském městě  prestižní škola jistě dostatečně dbá o zdraví svých žáků  zapojení školy do programu „Zdravá škola“ je jistě přínosem  vyšší povědomí žáků o zdravém životním stylu a přínosech PA  okresní město nabízí synergii širokého spektra nabízených PA a dosažitelnosti přírodního prostředí  sídlištní prostředí krajského města není příliš ideální pro splynutí dítěte s okolím  k vyšší míře PA přispívají jistě preventivní programy nabízené školou  přínosem může rovněž být široká nabídka PA v krajském městě  horší rodinné a socioekonomické prostředí podněcuje děti spíše k pasivnímu trávení volného času  škola čítá matematické třídy – všeobecně platí, že tento segment žáků není příliš pohybově aktivní  existence veřejné dopravy snižuje potřebu běžného pohybu (chůze či jízda na kole)

85

D

 nízký objem pohybové aktivity žáků  zdraví pro ně není tolik důležité  vysoká časová dotace sledování TV a využití počítače

 klasické třídy do 23 žáků  třídy pro žáky s poruchami učení  školní a mimoškolní aktivity  sídlištní škola  periferní oblast krajského města

 horší rodinné a socioekonomické prostředí podněcuje děti spíše k pasivnímu trávení volného času  existence veřejné dopravy snižuje potřebu běžného pohybu (chůze či jízda na kole)  relativně nepříznivé prostředí, kde je pro děti poměrně obtížné zapojit se do svého okolí prostřednictvím PA


6.4

Srovnání výsledků se studií HBSC

V rámci hodnocení objemu pohybové aktivity nenalezneme významnější odlišnosti mezi souborem žáků vybraných škol Jihomoravského kraje a průměrnými hodnotami za celou Českou republiku. Dá se jistě říci, že většina žáků chová vůči pohybové aktivitě relativně pozitivní vztah, kdy v obou případech nadpoloviční většina věnuje pohybu alespoň 1 hodinu denně 4 a více dní v týdnu. Trend u chlapců a dívek zkoumaného souboru má mírně klesající charakter s přibývajícím věkem respondentů, zatímco celorepublikové výsledky nemají jednoznačný směr vývoje daného ukazatele. V rámci obou vzorků pak mírně vyšší míru pohybové aktivity vykazuje chlapecká složka. Mezi nejvýznamnější důvody k realizaci pohybové aktivity žáků vybraných škol i celé ČR patří faktory „užít si zábavu,“ „posilovat zdraví“ a „spřátelit se“ a naopak nejnižší důležitost pak školáci přisuzují motivačnímu prvku „vyhrát.“ V případě faktoru „posilovat

zdraví“

můžeme

pozorovat

mírně

vyšší

hladinu

důležitosti

u celorepublikového vzorku, kdy hodnoty výrazněji přesahují 90% hranici, zatímco u souboru žáků jihomoravských škol zůstávají hodnoty pod zmíněnou hranicí. Dochází tedy k průměrnému rozdílu 10 % napříč pohlavím i věkovými kategoriemi ve prospěch žáků celé České republiky. Motivační faktor „vypadat dobře“ je velmi významným katalyzátorem PA zejména pro žáky v nejstarší věkové kategorii. Chlapci a dívky z Jihomoravského kraje ve věku 14 – 15 let mu přiřadili váhu v průměru 77 % a za ČR činila 89 %, což je v komparaci se žáky v nejmladší věkové kategorii o 2 %, resp. 7 % více.

86

Část strávený sledováním televize je u obou souborů relativně shodný. Významnější rozdíly můžeme pozorovat u dívek z Jihomoravského kraje ve věku 14 – 15 let, které vykazují nejnižší náklonnost k danému způsobu trávení volného času, přičemž 60 % z nich tak činí nejvýše 1 hodinu denně. V rámci celého souboru je tato dívčí složka poměrně méně početná, a to o 19 %. Zhruba 50 % všech respondentů pak sleduje televizi 2 – 3 hodiny denně. Významnější rozdíly mezi danými soubory nalezneme v časové dotaci využití počítače pro hraní, internet, chat aj. Zatímco čas strávení u PC v rámci celorepublikového souboru s přibývajícím věkem respondentů výrazně roste, tak v případě žáků z Jihomoravského kraje vykazuje daný ukazatel relativně stabilní vývoj napříč věkovými kategoriemi. Nejvyšší náklonnost vůči počítačovým aktivitám chovají chlapci nejstarší věkové kategorie, kdy 57 % z nich využívá počítač 2 a více hodin denně v rámci Jihomoravského kraje a 56 % celorepublikově. Naopak na PC nejméně aktivní složkou jsou dívky ve věku 10 – 11 let. V této kategorii dívek dochází k rozdílu 14 % v neprospěch žákyní jihomoravských škol. Avšak v komparaci s ostatními složkami respondentů je hodnota daného ukazatele na relativně nízké úrovni.

87

7 ZÁVĚR Z výsledků studie je prokazatelně patrný významný vliv okolního prostředí na objem pohybové aktivity dětí a mladistvých. Školy E a F jsou lokalizovány v menších obcích, které poskytují příznivější podmínky pro sportovní a jiné pohybové vyžití, díky přetrvávajícímu splynutí s přírodou a současné dosažitelnosti regionálního centra s širokou škálou doplňkových služeb v daném sektoru. Naopak žáci škol, které se vyskytují v periferních oblastech krajského města, vykazují relativně nízký objem pohybu, který je do značné míry kompenzován jinými volnočasovými aktivitami (sledování televize, hraní na počítači, internet aj.). V tomto případe je zřetelná rovněž souvislost mezi pohybovou aktivností a kvalitou zázemí v rodinné a socioekonomické sféře. Děti z neúplných či sociálně slabých rodin přebírají vzorce chování od svých rodičů, kteří praktikují spíše pasivní a mnohdy nezdraví životní styl s absencí dostatečného množství pohybové aktivity či snahy o udržení dobrého zdraví jako celku. Je všeobecně známo, že objem pohybové aktivity v celosvětovém měřítku klesá poměrně razantním způsobem. S tímto trendem se potýkají rovněž děti a mladiství, z nichž čím dál více jedinců trpí nadváhou a jinými přidruženými nemocemi, jež jsou způsobeny mimo jiné i pohybovou nedostatečností. Takový stav je velmi nepříznivý pro všeobecné zdraví populace a následně pro veřejné rozpočty, jelikož narůstá množství výdajů spojených s dopady nezdravého životního stylu občanů jednotlivých zemí. Zmíněný problém je již značně zakořeněný v životech lidí a z krátkodobého hlediska není zcela rozřešitelný. Nezbytné je zintenzivnění tvorby a distribuce preventivních opatření, které se orientují na změnu hodnot a vzorců chování veřejnosti ve prospěch kvality života současných i budoucích generací.

88

8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literární zdroje BLAHUTKOVÁ, Marie, Evžen ŘEHULKA a Šárka DAŇHELOVÁ. Pohyb a duševní zdraví. Brno: Paido, 2005, 78 s. ISBN 80-7315-108-1. BOCAN, Miroslav. Děti v ringu dnešního světa: hodnotové orientace dětí ve věku 6 až 15 let. 1. vyd. Praha: Národní institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, 2012, 98 s. ISBN 978-80-87449-24-0. EDITOŘI VLADISLAV MUŽÍK, Vladimír Süss. Tělesná výchova a sport mládeže v 21. století. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 165 s. ISBN 80-210-4858-1. GILLERNOVÁ, Ilona, Vladimír KEBZA a Milan RYMEŠ. Psychologické aspekty změn v české společnosti: člověk na přelomu tisíciletí. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 256 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2798-1. GULOVÁ, Lenka (ed.) a Radim ŠÍP (ed.). Výzkumné metody v pedagogické praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 245 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-4368-4. HAINER, Vojtěch. Základy klinické obezitologie. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, xxvi, 422 s., 16 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-3252-7. HENDL, Jan a Lubomír DOBRÝ. Zdravotní benefity pohybových aktivit: monitorování, intervence, evaluace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2011, 300 s. ISBN 978-80-246-2000-8. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-7367-040-2. HINES, Gill a Alison BAVERSTOCK. Jak na svého teenagera: manuál pro rodiče. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 218 s. ISBN 978-80-247-5144-3. HOEGER, Werner W a Sharon A HOEGER. Lifetime physical fitness and wellness: a personalized program. 11th ed. Belmont, CA: Wadsworth, Cengage Learning, 2011, xix, 539 p. ISBN 9780538737487.

89

KIRCHNER, Jiří, Jan HNÍZDIL a Oto LOUKA. Kondiční hry a cvičení v přírodě [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 108 s. [cit. 2015-12-15]. Děti a sport. ISBN 80-247-0995-3. MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 291 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2715-8. MANLEY, Audrey F. Physical activity and health: A report of the surgeon general. Diane Publishing Co, 1998, 278 s. ISBN 978-0788134968. MARINOV, Zlatko a Dalibor PASTUCHA. Praktická dětská obezitologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 222 s. Edice celoživotního vzdělávání ČLK. ISBN 978-80-2474210-6. MATTSON, Mark Paul a Edward J CALABRESE. Hormesis: a revolution in biology, toxicology, and medicine. New York: Springer, 2010, xiv, 213 p. ISBN 1607614952-. MICHÁLEK, Josef. Výsledky šetření pohybové aktivity dospělé populace České republiky. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 165 s. ISBN 978-80-210-68506. NEŠPOR, Karel. Jak přežít počítač. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2011, 128 s. ISBN 978-80-7402-069-8. PASTUCHA, Dalibor. Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 128 s. ISBN 978-80-247-4065-2. PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 294 s. ISBN 978-80-247-3960-1. O'DEA, Jennifer A a Michael P ERIKSEN. Childhood obesity prevention: international research, controversies, and interventions. New York: Oxford University Press, 2010, xv, 429 p. ISBN 0199572917. SIKOROVÁ, Lucie. Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 208 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3593-1.

90

SLOWÍK, Josef. Nebojte se počítače. 2., aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2006, 139 s. Snadno a rychle (Grada). ISBN 80-247-1344-6. SPITZER, Manfred. Digitální demence: jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. 1. vyd. Brno: Host, 2014, 341 s. ISBN 978-80-7294-872-7. SVAČINA, Štěpán a Alena BRETŠNAJDROVÁ. Jak na obezitu a její komplikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 139 s. Doktor radí. ISBN 978-80-247-2395-2. VÍTEK, Libor. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 148 s. Zdraví & životní styl. ISBN 978-80-247-2247-4. Internetové zdroje KALMAN, Michal a kolektiv. Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu „Health Behaviour in School-aged Childern: WHO Collaborative GrossNational

Study

(HBSC)“

v

Olomouci.

[online].

2011.

[cit.

Olomouc:

Univerzita

2015-12-15].

Palackého Dostupné

z: http://hbsc.upol.cz/download/narodni_zprava_zdravi_ziv_styl.pdf Nedostatek tělesné aktivity. Vaše zdravé srdce [online]. 2003 [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: http://www.vasezdravesrdce.cz/faktor_46.htm NEJEDLÁ,

Marie. ZDRAVOTNÍ

A

HOSPODÁŘSKÉ

DŮSLEDKY

EPIDEMIE

OBEZITY A MOŽNOSTI JEJÍ PREVENCE VE ŠKOLÁCH [online]. 2014, [cit. 2015-1217]. Dostupné z: http://anthropology.cz/docs/Nejedla_64_suppl_20-24.pdf Pokyny EU pro pohybovou aktivitu: Doporučená politická opatření na podporu zdraví upevňujících pohybových aktivit. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2008

[cit.

2015-12-16].

Dostupné

z:

http://www.msmt.cz/sport/pokyny-eu-pro-

pohybovou-aktivitu Potřeba pohybu v dětském věku. S dětmi proti obezitě [online]. 2011 [cit. 2015-12-16]. Dostupné

z:

http://sdetmiprotiobezite.cz/pro-vyzivove-konzultanty/bez-pohybu-to-

nejde/vyznam-pohybu/potreba-pohybu-v-detskem-veku/

91

SZABÓ, Marcela, Pavlína PELÍŠKOVÁ, Milan KVAPIL a Miloš MATOUŠ. Význam pohybové aktivity v léčbě diabetu mellitu. Interní medicína pro praxi [online]. [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2009/02/03.pdf Vliv rodiny na rozvoj osobnosti člověka. Psychologie v teorii a praxi [online]. 2009 [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: http://rudolfkohoutek.blog.cz/0912/vliv-rodiny-narozvoj-osobnosti-cloveka Výchova ke zdraví v pedagogické praxi: Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. [online].

[cit.

2015-12-12].

Dostupné

z:

http://www.vychovakezdravi.cz/uploads/tinymce/files/ms_04_prevence_obezity_metod icke_listy.pdf Zdraví 2020: Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Ministerstvo

zdravotnictví

ČR[online].

2015

[cit.

2015-12-16].

Dostupné

z:

http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/zdravi-2020-narodni-strategie-ochrany-apodpory-zdravi-a-prevence-nemoci_8690_3016_5.html

92

9 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Mezinárodní klasifikace nadváhy a obezity podle BMI ............................... 18 Tabulka 2: Charakteristika škol ...................................................................................... 23 Tabulka 3: Charakteristika výzkumného souboru .......................................................... 25 Tabulka 4: Kategorizace škol - pohybová aktivita ......................................................... 81 Tabulka 5: Kategorizace škol - motivační faktory.......................................................... 82 Tabulka 6: Kategorizace škol - sledování televize ......................................................... 82 Tabulka 7: Kategorizace škol - hraní na počítači ........................................................... 83 Tabulka 8: Kategorizace škol - internet, chat, e-mail ..................................................... 83 Tabulka 9: Kategorizace škol - práce do školy na počítači ............................................ 84 Tabulka 10: Souvislost výsledků s charakteristikou a lokalizací škol ............................ 84

93

10 SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Četnost pohybové aktivity žáků celkem ............................................................. 26 Graf 2: Četnost a časová dotace pohybové aktivity žáků školy A .................................. 27 Graf 3: Četnost a časová dotace pohybové aktivity žáků školy B .................................. 28 Graf 4: Četnost a časová dotace pohybové aktivity žáků školy C .................................. 29 Graf 5: Četnost a časová dotace pohybové aktivity žáků školy D .................................. 30 Graf 6: Četnost a časová dotace pohybové aktivity žáků školy E .................................. 31 Graf 7: Četnost a časová dotace pohybové aktivity žáků školy F .................................. 32 Graf 8: Četnost a časová dotace pohybové aktivity žáků školy G .................................. 33 Graf 9: Významnost motivačních faktorů k pohybu za celý soubor .............................. 35 Graf 10: Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy A .............................. 36 Graf 11: Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy B ............................... 38 Graf 12: Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy C ............................... 39 Graf 13: Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy D .............................. 41 Graf 14: Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy E ............................... 42 Graf 15: Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy F ............................... 44 Graf 16: Významnost motivačních faktorů k pohybu žáků školy G .............................. 45 Graf 17: Časová dotace sledování TV, DVD či videa za celý soubor ............................ 47 Graf 18: Časová dotace sledování TV, DVD či videa žáků školy A .............................. 48 Graf 19: Časová dotace sledování TV, DVD či videa žáků školy B .............................. 49 Graf 20: Časová dotace sledování TV, DVD či videa žáků školy C .............................. 50 Graf 21: Časová dotace sledování TV, DVD či videa žáků školy D .............................. 51 Graf 22: Časová dotace sledování TV, DVD či videa žáků školy E .............................. 52 Graf 23: Časová dotace sledování TV, DVD či videa žáků školy F .............................. 53 Graf 24: Časová dotace sledování TV, DVD či videa žáků školy G .............................. 54 Graf 25: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích za celý soubor ................ 55 94

Graf 26: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích žáků školy A .................. 56 Graf 27: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích žáků školy B .................. 57 Graf 28: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích žáků školy C .................. 58 Graf 29: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích žáků školy D .................. 59 Graf 30: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích žáků školy E ................... 60 Graf 31: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích žáků školy F ................... 61 Graf 32: Časová dotace hraní her na PC a herních konzolích žáků školy G .................. 62 Graf 33: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. za celý soubor ......... 64 Graf 34: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. žáků školy A ........... 65 Graf 35: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. žáků školy B............ 66 Graf 36: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. žáků školy C............ 67 Graf 37: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. žáků školy D ........... 68 Graf 38: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. žáků školy E ............ 69 Graf 39: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. žáků školy F ............ 70 Graf 40: Časová dotace využití PC pro chat, internet, e-mail atd. žáků školy G ........... 71 Graf 41: Časová dotace využití PC pro studijní účely za celý soubor ............................ 72 Graf 42: Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy A .............................. 73 Graf 43: Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy B .............................. 74 Graf 44: Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy C .............................. 75 Graf 45: Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy D .............................. 76 Graf 46: Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy E .............................. 77 Graf 47: Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy F .............................. 78 Graf 48: Časová dotace využití PC pro studijní účely žáků školy G .............................. 79

95

11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Dotazník ......................................................................................................... 97

96

Příloha 1: Dotazník Milé žákyně, milí žáci, možná vás někdy zajímalo, jak žijete vy sami nebo jak žijí žáci podobného věku. Dovolujeme si vás požádat o vyplnění dotazníku, který je zcela anonymní (z toho důvodu na žádném místě dotazníku nikde nevyplňujete své jméno nebo název vaší školy). Protože je dotazník anonymní, prosíme vás o co nepřesnější a pravdivé odpovědi. Vyplněný dotazník odevzdejte paní učitelce nebo panu učiteli, kteří vám dotazník rozdali. Dotazník je jednoduchý a vyplňte jej podle pokynů u jednotlivých otázek a na obou stranách listu papíru! Děkujeme za spolupráci. Tento dotazník vyplňuje (zatrhni odpovídající okénko):  žák  žákyně Můj věk je:  10 let

 14 let

 11 let

 15 let

 12 let

 jiný věk, doplň: ……………

 13 let 1. Pohybová aktivita je jakákoli činnost, při níž dochází ke zrychlení činnosti srdce a člověk se zadýchá. Některé příklady pohybové aktivity: běhání, rychlá chůze, jízda na kolečkových bruslích, jízda na kole, na skateboardu, tanec, plavání, basketbal, fotbal. V kolika dnech z uplynulých 7 dnů jsi se věnoval/a pohybové aktivitě celkem aspoň 1 hodinu za den?  0, ani jeden den

 4 dny

 1 den

 5 dní

 2 dny

 6 dní

 3 dny

 7 dní

2. Vyber ze seznamu důvody, které tě vedou k pohybovým aktivitám. Ohodnoť pomocí čísla důležitost důvodu (velmi důležité – 3, docela důležité – 2, nedůležité – 1; čím vyšší číslo, tím větší důležitost). Důvod pohybové aktivity

Důležitost (velmi důležité – 3, docela důležité – 2, nedůležité – 1)

Užít si zábavu

……………

Být dobrý ve sportu

……………

Vyhrát

……………

Spřátelit se s novými kamarády

……………

Posilovat své zdraví

……………

Vídat se s kamarády

……………

Pracovat na své postavě

……………

Vypadat dobře

……………

Mít radost z užívání svého těla

……………

Potěšit své rodiče

……………

Být v pohodě

……………

Hlídat si svou váhu

……………

Zažívat vzrušení ze sportu

……………

3. Kolik hodin denně se ve svém volném čase díváš na televizi, DVD nebo video?  vůbec se nedívám

 asi 4 hodiny denně

 asi půl hodiny denně

 asi 5 hodin denně

 asi 1 hodinu denně



 asi 7 nebo více hodin denně


4. Kolik hodin denně se ve svém volném čase obvykle hraješ hry na počítači nebo na playstationu apod.?  vůbec nehraji








 asi 3 hodiny denně 5. Kolik hodin denně obvykle používáš počítač na chatování, brouzdání po internetu, e-mailování ve volném čase?  vůbec počítač nepoužívám








 asi 3 hodiny denně 6. Kolik hodin denně obvykle používáš počítač na domácí úkoly, seminární práce nebo projekty vypracovávané do školy?  vůbec počítač nepoužívám









Identifikace faktorů pohybové aktivity žáků ZŠ a její význam pro rozvoj regionu

Recommend Documents