informační centrum plánování prahy
Tisková konfererence u příležitosti zatlučení základního vyměřovacího hřebu 2013-06-18 / 18:00
půdorys 1np m 1:1
Tisková zpráva k prezentaci nově vznikajícího Informačního centra plánování Prahy zřízeného při Útvaru rozvoje města 18.6.2013 Od roku 2012 připravuje početný tým odborníků pod vedením architekta Romana Kouckého novou koncepci územního plánování pro hlavní město Prahu: Metropolitní plán. Souběžně probíhá příprava Strategického plánu rozvoje města a Strategie veřejného prostoru. Nezbytným předpokladem úspěšného rozvoje města je komunikace s občany. Důležitou součástí práce na novém Metropolitním plánu je proto stálé Informační centrum, které bude umístěno přímo v sídle ÚRM ve Vyšehradské ulici v areálu Emauzy. Informační centrum bude víceúrovňovým komunikačním prostorem, zahrnujícím dlouhodobé i krátkodobé výstavy, interaktivní prezentace, workshopy, přednášky, debaty s veřejností a odborníky. Provoz Informačního centra bude slavnostně zahájen v červnu 2014. Do té doby je ve stádiu přípravy stálé expozice a stavebních úprav výstavního prostoru. Ve vystěhované místnosti ve zkušebním provozu probíhá ve dnech 21.5.- 20.6.2013 výstava studentských projektů Od teď do teď z ateliéru Ivana Kroupy, VŠUP v Praze. Základem dlouhodobé expozice bude „město“, vybudované v prostorách výstavního centra, jehož ulicemi budou návštěvníci procházet a v jednotlivých domech získávat informace o různých aspektech tvorby měst a života v nich. Nebude chybět ani časová osa vývoje Prahy od pravěku po dnešek na níž se fotografie významných budov a faksimile plánů budou střídat s dobovými dokumenty. Zároveň se vznikem Metropolitního plánu bude vznikat sběrný filmový dokument o jeho pořizování a celkové transformaci ÚRM v moderní vědecké a koncepční pracoviště. Výstavní prostor o celkové ploše necelých 1000 m2, který se nachází přímo v sídle ÚRM v areálu bývalých spojených projektových ateliérů se zřízením Informačního centra navrací svému původnímu účelu. Umístění Informačního centra přímo v areálu ÚRM a tím současně deklarační otevření této instituce vůči veřejnosti, může k důvěře napomoci. Nezanedbatelnou výhodou je možnost při prezentaci veřejnosti využívat pracoviště ÚRM v areálu a „mít vše pod jednou střechou“. Projekt připravuje Kancelář metropolitního plánu ve spolupráci s externími specialisty. Martina Bezoušková Kancelář metropolitního plánu 1
Příloha 1. - Radomíra Sedláková (Historička architektury): „Areál administrativních budov v Emauzích byl postaven v letech 1969 až 1973 podle projektu architekta Karla Pragera. Původně byl určen pro Sdružení projektových ateliérů, později se stal sídlem instituce zvané Výstavba hl. m. Prahy a projektového ateliéru Gama. Komplex tří pavilonů, z nichž dva jsou spojeny rozlehlou podnoží, byl koncipován jako samostatný sebevědomý soused kláštera Na Slovanech. Přísné, přesné geometrické tvary se vznášejí nad hlavami procházejících s neuvěřitelným vyložením; složitá ocelová konstrukce je skryta za plně proskleným obvodovým pláštěm (jehož dnešní podoba již není původní). Stavba maximálně uvolňuje parkový parter s citlivě založenou zelení. Objekty měly většinou veřejnosti uzavřený provoz, s výjimkou rozlehlého sálu v podnoži, přístupného z Vyšehradské ulice původně otevřenou bránou s betonovými pylony, jejichž výtvarné zpracování je dílem Miloslava Chlupáče. Sál byl od počátku koncipován jako výstavní s tím, že projektové ateliéry v něm budou představovat výsledky svých prací. I když k tomu nikdy nedošlo, sloužil sál výstavám Uměleckoprůmyslového muzea (mj. Pavel Janák, Alvar Aalto). Později byl využit jako sklad, dnes se znovu vrací výstavnické funkci.“
Původní půdorys 1 NP od Karla Pragera s vyznačením plochy budoucího Informačního centra
2
Příloha 2. – Základní koncept výstavních prostor Prvotní myšlenkou návrhu expozice metropolitního plánu je vytvořit sondu do vývoje, struktury, růstu a rozvoje města, která poskytne dostatečně flexibilní platformu, pro vyprávění jeho mnohovrstevného příběhu. Kruhová výseč směřuje od jádra směrem k okrajům a postihuje tak všechny klíčové struktury města tak, jak se postupně vytvářely. Na půdorysu výstavního prostoru se tak objeví nejstarší rostlá struktura, která postupně prochází barierou hradeb a rozvíjí velkorysou blokovou zástavbu „velké Prahy“. Následuje proměna ve volnou zástavbu obytného prstence a završena je sofistikovaným současným solitérem.
Celkové řešení první etapy expozice
3
Návštěvník do tohoto imaginárního „bludiště města“ vstupuje ze současnosti, tedy z místa, kde se nacházíme právě teď. Přímo ve vstupu si může prolistovat současný platný územní plán. Hned následně ale vstoupí po příběhu hledání plánu nového. Po úvodní trojplátnové projekci, která má za cíl návštěvníka zklidnit a přeladit do jiného „módu“ už návštěvník vstoupí co prostoru vlastní expozice. Tady se pak postupně rozvíjí nejen prostorové a historické vazby, kterými se návštěvník postupně noří do hloubi času ale i zcela aktuální témata hledání nového plánu. Každé z velkých témat plánu (města) má svůj vymezený prostor uvnitř některého z „bloků“ ale zároveň se všechna témata vzájemně prolínají a vrství v celém prostoru expozice.
Listy platného územního plánu
Úvodní trojplátnová projekce
4
Doporučená trasa vede návštěvníka klíčovými okruhy budoucího plánu od úvodní trojplátnové projekce přes prostor kde se řeší hranice města, dále pak „zelené město“ (tedy parky sady zahrady a aleje) a „červené město“ tedy zástavba a struktura města, městská vybavenost, veřejný prostor, dopravní systém a zpět do strategie města a jeho technického zázemí. V expozici je ale i několik specifických prostor jako např. badatelna, s velkou databází historických i současných map a plánů, prostůrka nazvaná „Praha tajemná“, nebo ochoz s monitory fejetonů. Vše je vázáno k časové ose na dlouhé podélné stěně, kde je přehledně zachycen vývoj plánování města od nejstarších zmínek o něm až po současnost. Na této ose jsou vedle dobových plánů i obrazy významných budov vzniklých v té které době stejně jako sondy do sociálního obrazu a tváře města. K tomu budou využity dobové obrazy a fotografie stejně jako úryvky z hraných i dokumentárních filmů.
Pohled do expozice (náměstí)
Pohled do expozice (ulice)
5
Završením celé expozice je polokruhové fórum, jako prostor pro diskuzi, přednášky a setkávání stejně jako pro edukativní dětské i dospělé projekty. Celá expozice má několik rovin, měla by se pokusit laicky a pokud možno zábavnou a poutavou formou představit i velmi závažná témata spojená s problémem plánování města, měla by ale zároveň obsahovat i velmi přesvědčivé a jednoznačné vstupy určené pro veřejnost odbornou stejně tak jako program vysloveně hravý určený dětem. Součástí expozice je i malý bookshop a příruční knihovna odborné literatury s čítárnou.
Celkový pohled na expozici
Pohled do expozice (fórum)
6
