doc. Michal Kaplánek, Th.D. Jabok – ZS 2014/2015
Informální edukace a její metody Přednáška č. 2 Volný čas, výchova ve volném čase a pro volný čas, možnosti výchovy v NZDM
Volný čas ve starověku • Základní dimenze volného času: – Volný čas v době vegetativního klidu (zima) – Volný čas jako součást svátků (kult)
• Rozdíl v prožívání volného času u otroků a svobodných občanů (otium / negotium) – Volný čas: čas věnovaný rodině (na rozdíl od času věnovaného obci – πολις) – Nedostatek svobody (nutnost věnovat maximum času „sebeobslužným činnostem“
Volný čas ve středověku • Chápání volného času vychází z chápání a) antického - negativní vnímání fyzické práce - společenské rozdíly b) křesťanského (židovského) - pracovní týden (Gn 1) - slavení svátků - význam kontemplace
Náboženské slavnosti a svátky • „vybočení“ z všednosti – zážitek krásy a smyslu – výměna rolí (např. karneval) – odpočinek
• jako připomínka dějinné události nebo skutečnosti víry (neslavilo se bez příčiny) • platnost pro všechny společenské vrstvy • povinnost slavení – společenská – náboženská
Volný čas v novověku (1) Vliv reformační etiky Max Weber (vliv protestantismu na rozvoj kapitalismu)
• Náboženské pojetí práce jako povinnosti (později Marx: práce = smysl života) • Bohatství = výsledek práce + Boží požehnání • „Neužitečné“ trávení času = největší hřích (původně šlo o využití volna pro Boha a pro druhé, později o „smysluplné“ využití volna)
Volný čas v novověku (2) Tři vývojové větve chápání volného času pod vlivem protestantismu Volný čas jako problém Pastorační využití
Pedagogické využití
Politické ovlivňování
Čas k nabrání sil Biblické kroužky Kreativní přestávka Zpěv atd.
Pedagogické nabídky ve škole i mimo školu (školní pedagogika) (sociální pedagogika) (vzdělávání dospělých)
Sociální politika a sociální péče: prosazení práva na dovolenou, snížení počtu pracovních hodin v týdnu, úsilí o sociální spravedlnost
Volný čas v novověku (3) Vliv zavedení povinné školní docházky na chápání volného času Opaschowski: Povinná škola je „místo narození“ (Geburtsstätte) dualismu práce/volný čas Komenský: Didactica magna – polarizace mezi vyučováním a volným časem: vacatio – přestávky mezi prací (prázdniny) sloužící k rekreaci Důsledky: a) Volný čas se stává tématem, objevuje se jeho význam b) Volný čas je vymezován negativně (čas, kdy se nedělá)
Chápání volného času v současnosti • Volný čas jako čas k načerpání sil pro další práci (negativní vymezení volného času – volno jako sociální „výdobytek“) • Volný čas jako doba, kdy „skutečně žiji“ (kompenzační pojetí volného času Habermas) • Volný čas jako doba, kdy mohu rozvíjet svoji osobnost, která se realizuje jak v práci, tak ve volnu (integrační pojetí volného času – Opaschowski)
„Mám volno, abych mohl zase pracovat“ • Nutnost odpočinku a rekreace • Výsledek boje za sociální spravedlnost • Generační problém – pozitivní a negativní stránky vývoje
• Specifikum postkomunistických zemí (Česká republika, východní Německo): – Práce chápána jako jediný smysl a náplň žití – Podcenění duchovní a intelektuální dimenze
„Mám volno, abych si mohl užít“ • Odlidštění práce (pásová výroba) popsal Habermas (1958) • Volný čas jako „výsostný“ prostor seberealizace • Problém: extrémní polarizace • Důsledky: – Privatizace volného času – Hédonismus a negativní vztah k práci – Zábavní průmysl (komerční nabídky zábavy)
„Mám volno, abych se mohl vzdělávat a dělat, co mě baví“ • Opaschowski chápe pedagogiku volného času jako prostředek k překonání propasti mezi prací a volným časem • Cílem je pomoci člověku, aby uměl zacházet se svým časem – (volno)časová kompetence • Člověk volnočasově kompetentní se realizuje jak v práci, tak ve volném čase
Kompetence získávané informální edukací • sociální kompetence = schopnost takového kontaktu se společností, při němž se budují vztahy a odbourávají se sociální bariéry • kulturní kompetence = schopnost kriticky se zabývat těmi oblastmi života, které nejsou zaměřeny na bezprostřední účel • kreativní kompetence = schopnost přinést do osobního i společenského života nové prvky • komunikativní kompetence = schopnost sdělovat a chápat, navazovat vztahy a společensky se chovat
Vzájemný vztah vědeckých disciplín, které se dotýkají volného času dětí a mládeže PVČ Sociální pedagogika Rekreologie
Nauka (věda) o volném čase
Sociální práce
Cíl pedagogiky volného času • relativní samostatnost jedince ve společnosti = ochota a schopnost • • • •
ke svobodě, solidaritě a zodpovědnosti, ke kreativní vlastní činnosti ke komunikativnímu jednání, k sociální angažovanosti a účasti na společenském životě
• pomoci člověku k dosažení „volnočasové kompetence“ tzn. vlastně: pomoci člověku k svobodnému nakládání s časem svého života v kontextu jeho smyslu
Profil pedagoga volného času • Kdo je „pedagog volného času“? Pedagog volného času je pedagogický pracovník, který pomáhá dětem, mládeži i dospělým k tomu, aby mohli využít potenciál svého volného času k rozvoji své osobnosti, k vytváření a prohlubování sociálních vazeb i k dobru celé společnosti.
Metody PVČ - obecně • Pedagogické metody převzaté z obecné pedagogiky • Pedagogické metody převzaté z oborových didaktik • Pedagogické metody, které používají výsledky psychologie • Pedagogické metody inovativní/alternativní • Pedagogické metody specifické pro PVČ
Specifické metody PVČ Horst W. Opaschowski:
• Volnočasové poradenství • Komunikativní animace • Participativní plánování
Základní principy pedagogického působení ve volném čase • • • •
Dostupnost Přitažlivost Dobrovolnost Možnost výběru • Vlastní iniciativa
• Otevřenost • Samostatné rozvržení času • Bez nátlaku • Možnost rozhodnout se
Dostupnost • Nabídka je pro adresáta místně lehce dostupná a musí se k němu dostat, aby ji mohl osobně přijmout (např. na základě „ústní reklamy“). • Nabídka je orientovaná na zájmy účastníků a celé cílové skupiny. • Roviny dostupnosti: místní, časová, motivační
Otevřenost • Otevřenost pro všechny, i pro nové lidi a pro různé skupiny, nízkoprahovost. • Proces směřující od libovolnosti k participaci. • Umožnit fluktuaci účastníků, bez pevného seznamu členů. • Neužívat trestů • Nechtít mít všechno detailně naplánované
Přitažlivost Přitažlivé • prostředí • zařízení • nabídky • média • osoby
(sociální a ekologická animace) (materiální animace)
(mediální animace) (personální animace)
Samostatné rozvržení času Účastník má možnost pružně rozhodovat o rozvržení času, tj. o délce, rychlosti, intenzitě a přestávkách v činnosti, aby tak zůstal „pánem svého času“ Omezeno: • nutnou pravidelností akcí • domluvou ve skupině (vztahy)
Dobrovolnost • Činnost vybraná na základě záliby a zájmu • Jedná se o trvalou dobrovolnost
Bez nátlaku – Možnost rozhodnout se • Možnost cítit se jako doma • Podpořit rozšířenou možností výběru
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) (1) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Služba může být poskytována osobám anonymně. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, (srov. § 35, odst. 1 f) b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
