INFORMACE
ˇ Astronomick´ eho u ´ stavu AV CR ˇcervenec – ˇr´ıjen 2001
Dny otevˇ ren´ ych dveˇ r´ı Ve dnech 19.-21. ˇr´ıjna prob´ıhaly na naˇsem u ´stavu (stejnˇe jako ve vˇetˇsinˇe u ´stav˚ u Akademie vˇed) Dny otevˇren´ ych dveˇr´ı. N´ avˇstˇevn´ıci si mohli prohl´ednout sluneˇcn´ı dalekohled, 2m dalekohled, 65cm dalekohled, meteoritick´ y radar, bolidov´e kamery, dalekohled BART a navˇst´ıvit ˇ knihovnu, muzeum, centr´ aln´ı a z´apadn´ı kopuli. O odborn´ y v´ yklad se postarali J. Cech, T. Vanˇek, F. Zloch, A. Budoviˇcov´a, M. Jel´ınek, J. Krtiˇcka, P. Kuˇsnir´ ak, S. Medˇrick´a, ˇ H. M´esz´arosov´ a, M. Nekola, R. Svaˇskov´ a, L. Sarounov´ a, J. Havelka, M. Kn´ıˇzek, A. Kol´ aˇr, ˇ ˇ P. Koten, D. Nov´ akov´ a, C. Pol´ aˇsek, P. Pˇridal, M. Slechta, R. Stork, A. R˚ uˇziˇcka, M. Tlamicha, ˇ ’´ R. W¨ unsch, F. Zd arsk´ y. N´ avˇstˇevnost byla vysok´ a, celkem pˇriˇslo okolo 1100 z´ajemc˚ u. V r´ amci popularizace Dne otevˇren´ ych dveˇr´ı v rozhlase natoˇcila stanice Regina (Stˇredn´ı ˇ ˇ ˇ Cechy) kr´ atk´ y ˇziv´ y rozhovor (a delˇs´ı rozhovor vys´ılan´ y pozdˇeji) s R. Storkem. Dr. Stork mluvil pˇrev´ aˇznˇe o pozorov´ an´ı jasn´ ych meteor˚ u a o bolidov´e s´ıti. Soubˇeˇznˇe s akc´ı na Ondˇrejovˇe prob´ıhala prezentace u ´stavu ve foyer praˇzsk´eho kina Ponrepo a to, vzhledem k poˇzadavk˚ um organiz´ator˚ u a st´ısnˇen´ ym prostor´ am, formou volnˇe rozebirateln´ ych skl´ adaˇcek o u ´stavu. S. Ehlerov´a
Informace z veden´ı u ´ stavu • Ve dnech 19.-21. ˇr´ıjna v u ´stavu probˇehly Dny otevˇ ren´ ych dveˇ r´ı (viz samostatn´ y ´ ˇcl´ anek). Ustav dˇekuje vˇsem zamˇestnanc˚ um, kteˇr´ı pˇrispˇeli k u ´spˇechu letoˇsn´ıch Dn´ı otevˇren´ ych dveˇr´ı, a obzvl´ aˇst’ tˇem, kteˇr´ı vˇenovali sv˚ uj v´ıkendov´ y ˇcas na prov´adˇen´ı n´ avˇstˇevn´ık˚ u. • K 1.8. 2001 byla zruˇsena Komise pro v´ ypoˇ cetn´ı techniku. • Pˇri revizi knihovn´ıho fondu se objevily probl´emy s tzv. nedobytn´ ymi v´ yp˚ ujˇckami pˇredevˇs´ım u emeritn´ıch pracovn´ık˚ u a u pracovn´ık˚ u, kteˇr´ı jiˇz nejsou zamˇestnanci u ´stavu. Tyto pˇr´ıpady se budou ˇreˇsit n´ asleduj´ıc´ım postupem: bude poskytnuta tˇr´ımˇes´ıˇcn´ı lh˚ uta na dohled´ an´ı v´ yp˚ ujˇcky a v pˇr´ıpadˇe jej´ı ztr´aty bude nutno ˇskodu nahradit. U emeritn´ıch pracovn´ık˚ u bude prodlouˇzen´ı pracovn´ı smlouvy podm´ınˇeno vypoˇr´ad´ an´ım v´ yp˚ ujˇcek v knihovnˇe. ˇ ˇ byl navrˇzen M. Sidlichovsk´ • Do Dozorˇ c´ı komise Akademick´ eho snˇ emu AV CR y. • Adresa naˇ seho u ´ stavu podle Zˇrizovac´ı listiny, Dodatek ˇc.1, zn´ı: Astronomick´ yu ´stav ˇ Friˇcova ul. 298, 251 65 Ondˇrejov. AV CR, • Svˇ eteln´ y laser na stˇ reˇ se restaurace v Poddub´ı, jehoˇz provoz ruˇs´ı astronomick´ a pozorov´ an´ı, je v dobˇe pozorov´an´ı (na poˇz´ad´an´ı) vyp´ın´an. Prob´ıhaj´ı jedn´ an´ı o zaˇrazen´ı prevence proti svˇeteln´emu zneˇciˇst’ov´an´ı do novely z´akona o ochranˇe ovzduˇs´ı.
1
• 31. ˇr´ıjna se v are´ alu u ´stavu konalo 4. sochaˇrsk´e sympozium Kameny a hvˇ ezdy. V are´ alu byly um´ıstˇeny ˇctyˇri nov´e plastiky. Proslov kur´ atorky symposia Dr. Magdal´eny Juˇr´ıkov´e pˇretiskujeme v samostatn´em ˇcl´anku. ˇ • Akademie znovu zavedla ud´ılen´ı cen AV CR. • Ve dnech 15.-18. listopadu se v Kongresov´em pal´aci uskuteˇcn´ı ˇctvrt´ y roˇcn´ık v´ ystavy INVENCE 2001, kter´ a je souˇc´ast´ı Dn˚ u vˇedy a techniky 2001. Astronomick´ yu ´stav se v´ ystavy z´ uˇcastn´ı a bude tam prezentovat svou ˇcinnost. • 22. listopadu ve 14 hod. probˇehnou “mal´ e” atestace vˇedeck´ ych pracovn´ık˚ u a dok´ torand˚ u AsU. • Cenu Hl´ avkovy nadace pro mlad´e talentovan´e vˇedeck´e pracovn´ıky z´ıskal za rok ˇ 2001 V. Simon. ˇ dva ameriˇ • Na pozv´ an´ı Ministerstva obrany pˇrijeli do CR ct´ı astronaut´ e ˇcesk´eho p˚ uvodu J.E. Blaha a E.A. Cernan. Setk´an´ı se z´ uˇcastnil tak´e ˇceskoslovensk´ y kosmonatu V. Remek.
Kameny a hvˇ ezdy ´ ”Umˇen´ı, to je vesm´ır znovu vytvoˇren´ y v ˇclovˇeku”, ˇrekl Emile Antoine Bourdelle v roce 1921 na pˇredn´ aˇsce v paˇr´ıˇzsk´e Sorbonnˇe. I kdyˇz mˇel jistˇe na mysli mnohem ˇsirˇs´ı souvislosti, v jak´ ych chceme tuto vytrˇzenou vˇetu ch´apat v prostˇred´ı observatoˇre, pˇrece jenom je jasn´e, ˇze vedle vˇedy ani se ani umˇen´ı nem˚ uˇze vyhnout t´emat˚ um spojen´ ym s nekoneˇcn´ ym prostorem, kter´ y n´ as obklopuje. Protoˇze je zdejˇs´ı are´al s´am velice rozs´ahl´ y a v porovn´ an´ı s mˇeˇr´ıtky jednotliv´ ych skulptur t´emˇeˇr nekoneˇcn´ y, mohl by dobˇre simulovat vztah mezi tv˚ urcem a kosmem. Je to princip, kter´ y prov´ az´ı sochaˇrstv´ı od nepamˇeti a mnoh´e z kamenn´ ych pam´atek jsou d˚ ukazem soupeˇren´ı s neuchopitelnost´ı a vˇeˇcnost´ı vesm´ıru — od egyptsk´ ych a ˇreck´ ych kolos˚ u poˇc´ınaje, monument´ aln´ımi pomn´ıky 19. a 20. stolet´ı konˇce. Pozoruhodn´e je, ˇze od antiky s prohlubuj´ıc´ı se znalost´ı geografie a astronomie sochaˇrsk´ y projev p˚ usob´ı komornˇeji a skromnˇeji.Gigantick´e sochy boˇzstev nahradily m´ırnˇe nadˇzivotn´ı postavy vl´ adc˚ u, hrdin˚ ua g´eni˚ u. Teprve ve druh´e polovinˇe dvac´at´eho stolet´ı doch´az´ı k opˇetn´e, ne vˇsak z´asadn´ı monumentalizaci kamenn´e skulptury, a to v okamˇziku, kdy se od figury citelnˇe vzd´ alila a chopila se abstraktn´ıch sch´emat. A to je tak´e pˇr´ıpad vˇsech dˇel, kter´a zde v Ondˇrejovˇe potk´ ate. M´ame zde vesmˇes uk´ azky souˇcasn´eho trendu v ˇcesk´em sochaˇrstv´ı v kameni, kter´e se uˇz od ˇsedes´at´ ych let pˇrestalo inspirovat figurou a hled´ a cesty, jak vyzvednout pˇrirozen´ y charakter kamene, jelikoˇz jeho barva, lom, struktura, povrch a dalˇs´ı fyzik´ aln´ı vlastnosti jsou pro mnoh´e sochaˇre velice ˇsirok´ ym a pˇritaˇzliv´ ym polem pro hled´ an´ı neopotˇrebovan´eho v´ yrazu. Je nutno znovu pˇripomenout, ˇze v Ondˇrejovˇe neprob´ıh´ a klasick´a forma sympozia, kdy umˇelci vytv´ aˇr´ı d´ıla na m´ıstˇe pro pˇredem urˇcen´ y prostor. Takov´ ych pˇr´ıpad˚ u jsme zat´ım realizovali jen nˇekolik, nicm´enˇe d´ıky pˇr´ızniv´ ym ohlas˚ um na dˇr´ıvˇejˇs´ı roˇcn´ıky naˇsich setk´an´ı se daˇr´ı pomalu uskuteˇcn ˇovat krok za krokem myˇslenku sochaˇrsk´eho parku, v kter´em se ovˇsem ani nad´ ale nevyluˇcuj´ı r˚ uzn´e pohyby a zmˇeny. Nˇekter´ a d´ıla jsou zd´ anlivˇe na sv´ ych m´ıstech uˇz fixov´ ana a za tˇech p´ar let se staly zaˇzitou souˇc´ast´ı zdejˇs´ı scen´erie. Avˇsak prostˇredky, kter´ ymi tato akce kaˇzd´ y podzim regeneruje sv´e s´ıly, nedostaˇcuj´ı ani na velmi vstˇr´ıcnˇe vyˇc´ıslen´ y honor´ aˇr, takˇze i v budoucnu p˚ ujde sp´ıˇse o ochotnou a dobrovolnou iniciativu umˇelc˚ u. Ti si toto prostˇred´ı zamilovali, jako m´ısto v´ yjimeˇcn´eho stˇretu tradice se souˇcasnost´ı, nad kter´ ym se vzn´ aˇs´ı vˇsudypˇr´ıtomn´ y badatelsk´ y duch. Nen´ı to poprv´e v historii modern´ıho ˇcesk´eho umˇen´ı, co vˇedeck´e pracoviˇstˇe pˇrijalo pod ´ kˇr´ıdla sv´e souˇcasn´ıky z umˇeleck´e obce. Pˇripomnˇela bych ´eru neofici´aln´ıch v´ ystav v Ustavu makromolekul´ arn´ı chemie na Petˇrin´ ach . V tomto pˇr´ıpadˇe jde o velmi podobn´ y zp˚ usob souˇzit´ı, kdy, jak douf´ ame, jsou a budou obˇe strany obohaceny vz´ajemn´ ym kontaktem.
2
Dˇekuji na prvn´ım m´ıstˇe panu profesorovi Palouˇsovi, ˇze nevzd´av´a to, co pˇred p´ar lety posvˇetil, sochaˇri Zdenku H˚ ulovi za to, ˇze vytrvale kaˇzdoroˇcnˇe tuto svou myˇslenku kˇr´ıs´ı k ˇzivotu, Jiˇr´ımu Kaˇcerovi za pravidelnou u ´ˇcast a obˇema nov´ ym tv´aˇr´ım — Jindˇrichu Zeiˇ thamlovi a Michalu Skodovi, ˇze se s radost´ı k n´am pˇripojili. M. Juˇr´ıkov´ a
Pravidla platn´ a pro n´ avˇ stˇ evn´ıky hvˇ ezd´ arny v Ondˇ rejovˇ e Z´ajem ˇsirok´e veˇrejnosti o prohl´ıdku naˇs´ı hvˇezd´arny byl vˇzdy. Svˇedˇc´ı o tom “Pravidla platn´ a pro n´ avˇstˇevn´ıky hvˇezd´ arny v Ondˇrejovˇe”, vydan´ a v r. 1926 J.J. Friˇcem, kter´a pro zaj´ımavost pˇretiskujeme (viz. pˇr´ıloha Informac´ı). Tento let´aˇcek z´ıskal archiv z poz˚ ustalosti prof. Bohumila Maˇska, bl´ızk´eho spolupracovn´ıka Dr. J.J. Friˇce a prof. Fr. Nuˇsla. M. Kopeck´ y
´R ˇ˚ ´ ZE SEMINA U USTAVU Semin´ aˇ r oddˇ elen´ı dynamick´ e astronomie 17. z´ aˇ r´ı 2001 Novinky z oddˇ elen´ı dynamick´ e astronomie Protoˇze posledn´ı ˇr´ adn´ y semin´aˇr oddˇelen´ı DA probˇehl pˇred dobou dovolen´ ych 18.6.2001, bude pˇrehled novinek velmi struˇcn´ y. Jan Vondr´ ak v r´amci spolupr´ ace s CNRS pob´ yval 18.6.-30.6 na Observatoire de Paris, kde ˇslo o pˇr´ıpravu spoleˇcn´e publikace. Na t´eˇze observatoˇri pracovali 20.8.-31.8 v r´ amci kulturn´ı dohody i B. Jungwiert a P. J´ achym. IAG Scientific Assembly v Budapeˇsti se z´ uˇcastnili C. Ron a J. Vondr´ ak, kteˇr´ı zde prezentovali celkem 3 postery. M. Burˇsa, aˇc se tohoto zased´an´ı nez´ uˇcastnil, byl spoluautorem dalˇs´ıho posteru. R. W¨ unsch a A. R˚ uˇziˇcka byli ve dnech 10.-15.9 na zased´an´ı JENAM 2001 v Mnichovˇe, kde opˇet oba mˇeli sv´e postery. Ve skupinˇe J. Palouˇse byla na t´ ydenn´ı n´ avˇstˇevˇe prof. Francoise Combes z Observatoire de Paris. ˇ M. Sidlichovsk´ y, vedouc´ı oddˇelen´ı dynamick´e astronomie Star formation and dynamics in galaxy disks FRANCOISE COMBES, Observatoire de Paris It is well established now that dynamical perturbations are often triggering star formation in galaxy disks. The strongest starbursts are always occuring in interacting or merging galaxies. However, the detailed processes leading to star formation at large-scale are not yet well understood. What is the relative importance of local and global triggering? Is the main star formation occuring in the nuclei, from gas driven inwards by gravity torques? or in spiral arms, all over the disk, or in overlapping regions of interacting galaxies? Many mechanisms have been proposed to trigger star formation, such as gravitational instabilities, density waves, radial flows, shear, cloud collisions, density accumulations, and they have been investigated with the help of numerical simulations. Gravitational instabilities are necessary to initiate star formation, but they are not sufficient; galactic disks are self-regulated through these instabilities to have their Toomre Q parameter of the order of 1, and thus this criterium is in practice unable to predict the onset of intense star formation. Star formation can propagate radially inwards, due to gravity torques and gas inflow, but also outwards, due to superwinds, and energy outflows: both expanding or collapsing waves are observed in circumnuclear regions. I will review observational evidence and theoretical expectations, and discuss why mergers are more efficient in forming stars at high redshift. 3
Mimoˇ ra ´dn´ y semin´ aˇ r stel´ arn´ıho oddˇ elen´ı 25. z´ aˇ r´ı 2001 Nonradial pulsation in Be stars THOMAS RIVINIUS, ESO Abstrakt nen´ı k dispozici.
Semin´ aˇ r sluneˇ cn´ıho oddˇ elen´ı 1. ˇ r´ıjna 2001 Novinky ze sluneˇ cn´ıho oddˇ elen´ı V pondˇel´ı 1.10.2001 probˇehl za u ´ˇcasti ˇreditele u ´stavu a firmy Space Devices kontroln´ı den modernizace sluneˇcn´ıch spektrograf˚ u HSFA. HSFA2 je ze strany Space Devices t´emˇeˇr dokonˇcen, bylo pˇredvedeno ovl´ ad´ an´ı dalekohledu poˇc´ıtaˇcem, rekonstruovan´ y coelostat. Byla t´eˇz pˇredvedena digit´ aln´ı CCD kamera pro nov´ y multikan´ alov´ y spektrograf, kter´ y vyv´ıj´ı sluneˇcn´ı oddˇelen´ı. Pˇr´ıstroj HSFA1 ukonˇcil letoˇsn´ı pozorovac´ı sez´onu a je pˇripraven k rekonstrukci, kter´ a probˇehne podobn´ ym zp˚ usobem jako v pˇr´ıpadˇe HSFA2. Zkuˇsebn´ı pozorov´an´ı na HSFA2 by mˇela zaˇc´ıt pˇr´ıˇst´ı rok na jaˇre. Sluneˇcn´ı oddˇelen´ı d´ ale z´ıskalo grant Ministerstva ˇskolstv´ı na podporu ˇcesk´e u ´ˇcasti v projektu GREGOR (grant v r´ amci programu INGO). GREGOR je v z´asadˇe nˇemeck´ y projekt pˇrestavby vˇeˇzov´eho dalekohledu na Tenerife na nejvˇetˇs´ı sluneˇcn´ı dalekohled na svˇetˇe s prim´ arn´ım zrcadlem o pr˚ umˇeru 1.5 m. Z´ıskan´e grantov´e prostˇredky budou sdruˇzeny s prostˇredky, kter´e m´ a nebo bude m´ıt k dispozici nˇemeck´ a strana. My se budeme aktivnˇe pod´ılet na v´ yvoji pˇredevˇs´ım post-fok´aln´ıch zaˇr´ızen´ı. D´ıky t´eto naˇs´ı pˇr´ım´e u ´ˇcasti budeme m´ıt v budoucnu zajiˇstˇen pravideln´ y pozorovac´ı ˇcas na tomto velk´em dalekohledu. Pˇritom pˇr´ıstroje typu HSFA budou krom jin´eho tak´e slouˇzit k testov´an´ı r˚ uzn´ ych komponent pro GREGORa a koneˇcnˇe i pro zaˇskolen´ı mlad´ ych astronom˚ u, kteˇr´ı pak budou moci odjet pozorovat na Tenerife. Nakonec se chci kr´ atce zm´ınit o projektu, kter´ y je zat´ım ve stadiu schvalov´an´ı na u ´rovni ˇ Jedn´ ˇ SR, Polsko, Mad’arsko aj.) na r˚ vl´ ady CR. a se o spolu´ uˇcast vybran´ ych st´at˚ u (CR, uzn´ ych ˇ zat´ım ˇclenem ESA kosmick´ ych projektech ESA (European Space Agency). Jak zn´amo, CR nen´ı. Tento projekt, nazvan´ y PECS, pˇredpokl´ ad´a finanˇcn´ı vklad z´ uˇcastnˇen´ ych st´at˚ u, a ESA pak vybere vhodn´e projekty, kter´e sama bude v r´amci tˇechto prostˇredk˚ u financovat. Sluneˇcn´ı oddˇelen´ı navrhlo v prv´em kole dva projekty, a sice pokraˇcov´an´ı naˇs´ı u ´ˇcasti na projektu SOHO (jedn´ a se o vybran´ a pozorov´ an´ı, zejm´ena protuberanc´ı a oscilac´ı chromosf´ery, a o anal´ yzu dat z r˚ uzn´ ych pˇr´ıstroj˚ u um´ıstˇen´ ych na SOHO). Druh´ y n´ avrh je naˇse u ´ˇcast na dalˇs´ım velk´em sluneˇcn´ım kosmick´em projektu ESA, nazvan´em ’Solar Orbiter’. Jedn´a se o sondu, kter´a bude ob´ıhat kolem Slunce ve vzd´ alenosti asi 0.3 AU a v posledn´ı f´azi pˇrejde na dr´ ahu z n´ıˇz bude moˇzn´e vidˇet i sluneˇcn´ı p´ oly. To by mˇelo v´est k ˇradˇe zcela nov´ ych objev˚ u ve sluneˇcn´ı fyzice (prostorov´e rozliˇsen´ı na povrchu Slunce bude asi 30-40 km). Projekt Solar Orbiter je nyn´ı ve f´ azi pˇr´ıpravy r˚ uzn´ ych n´ avrh˚ u, start nebude patrnˇe dˇr´ıve neˇz v roce 2010-2012. P. Heinzel, vedouc´ı sluneˇcn´ıho oddˇelen´ı R´ adiov´ a diagnostika koron´ aln´ıho plazmatu ´ MIROSLAV BARTA • Srovn´ an´ı optick´e, rtg, UV... diagnostiky plazmatu s r´ adiovou. • Multifrekvenˇcn´ı r´ adiov´a pozorovan´ı s vysok´ ym ˇcasov´ ym a frekvenˇcn´ım rozliˇsen´ım, radiospektrografy. • Anal´ yza a interpretace dynamick´ ych radiov´ ych spekter: 1. kvalitativn´ı identifikace dˇej˚ u, kter´e se projevuj´ı dan´ ym typem vzplanut´ı na dynamick´em spektru. 2. kvantitativn´ı urˇcen´ı veliˇcin ovlivˇ nuj´ıc´ıch dan´ y zaˇriv´ y proces z mˇeˇren´ ych hodnot r´ adiov´eho toku. 4
Mimoˇ ra ´dn´ y semin´ aˇ r stel´ arn´ıho oddˇ elen´ı 11. ˇ r´ıjna 2001 Astero-oscillometry: Gauging stars with stellar oscillations MONIKA MAINTZ, Landessternwarte Heidelberg Astero-oscillometry as a new method for gauging stellar parameters is presented. It is based on a physical modeling of pulsationally induced line profile variability. First applications to rapidly rotating B-type stars yielded reasonable stellar parameters. Only the radii are systematically smaller compared to those derived by calibrations or calculated using stellar evolution models. This could be a hint that stellar evolution could possibly be influenced by rapid rotation. Since the method requires only one or a few pulsation modes to be excited, it is ideally suited to investigate early-type stars which normally show only few pulsation modes and are therefore not interesting for astero-seismological studies.
ˇ ´ RUBRIKA SPOLECENSK A Blahopˇ rejeme 50. narozeniny oslavili 28.7. Dr. Ren´e Hudec, 31.8. pan Miroslav Tlamicha a 1.10. pan Petr Pˇridal. 18.10. oslavil 60. narozeniny pan V´aclav Kocourek.
Person´ aln´ı zmˇ eny 1.7. nastoupil do skupiny Dynamika pohybu satelit˚ u Mgr. Aleˇs Bezdˇek (50% u ´vazek). 1.9. ˇ nastoupil do stel´ arn´ıho oddˇelen´ı pak Ludˇek Rezba, 17.9. do oddˇelen´ı MPH Helena Hodanov´a. 1.10. nastoupil na 50% u ´vazek Ing. David Svˇetniˇcka (skupina ˇreditele, pomocn´ık spr´ avce s´ıtˇe). 30.9. ukonˇcil pracovn´ı pomˇer pan Jan Flori´ an (MPH).
ˇ rediguj´ı Petr Pravec a Soˇ Informace Astronomick´eho u ´stavu AV CR na Ehlerov´ a. V elektronick´e podobˇe jsou dostupn´e na World Wide Web na URL http://www.asu.cas.cz/asu-info/, starˇs´ı ˇc´ısla pak na anonymn´ım ftp na adrese asu.cas.cz (147.231.104.1) v adres´ aˇri /pub/informace-asu. Uz´ avˇerka tohoto ˇc´ısla byla 31. ˇr´ıjna 2001.
5
