Informa£ní technologie pro FZS Ing. Petr V£elák 5. listopadu 2008
1
OBSAH
OBSAH
Obsah 1 Úvod
4
2 O p°edm¥tu 2.1 2.2
Obsah p°edm¥tu . . . . . . . . . . Podmínky získání zápo£tu . . . . . 2.2.1 Prezen£ní forma studia . . . 2.2.2 Kombinovaná forma studia
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
5
5 5 5 6
3 Základy s po£íta£em
7
4 Opera£ní systém MS Windows XP
8
5 Internet
9
6 Email 6.1 6.2 6.3 6.4
Doru£ování . . . . . . . . . . . . . . . . Soukromí a ²ifrování . . . . . . . . . . . Neºádoucí zprávy - Spam . . . . . . . . Neºádoucí zprávy - Hoax, °et¥zový email
7 Zásady zpracování text· 7.1
7.2 7.3 7.4 7.5 7.6
7.7 7.8
Základní pravidla . . . . . . . . 7.1.1 Interpunk£ní znaménka 7.1.2 ísla . . . . . . . . . . . 7.1.3 Procento a procentní . . 7.1.4 Stupe¬ . . . . . . . . . . 7.1.5 Hv¥zdi£ka a k°íºek . . . 7.1.6 as a datum . . . . . . 7.1.7 Zkratky . . . . . . . . . Praporek, st°ed a do bloku . . Písmo . . . . . . . . . . . . . . Formátování textu . . . . . . . Odstavec . . . . . . . . . . . . . Zvýrazn¥ní . . . . . . . . . . . 7.6.1 Kurzíva . . . . . . . . . 7.6.2 Tu£n¥ . . . . . . . . . . 7.6.3 Prostrkávání . . . . . . 7.6.4 Kapitálky . . . . . . . . Speciální znaky . . . . . . . . . D¥lení slov . . . . . . . . . . .
8 Nástroje pro práci s textem 8.1 8.2 8.3
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Textový editor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Textový procesor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DTP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
9
9 10 10 10
11
11 11 13 13 13 14 14 14 14 15 15 16 16 16 16 16 16 17 17
17 17 18 18
OBSAH
OBSAH
9 MS Word 9.1 9.2 9.3
9.4 9.5 9.6 9.7
Zobrazení netisknutelných znak· Pevná mezera . . . . . . . . . . . Pouºití styl· . . . . . . . . . . . 9.3.1 P°edde nované styly . . . 9.3.2 Hierarchická struktura . . 9.3.3 Uºivatelské styly . . . . . íslování stránek . . . . . . . . . Konec stránky . . . . . . . . . . D¥lení slov . . . . . . . . . . . . Kontrola pravopisu . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
10 MS Excel
18
19 19 19 19 20 20 20 20 21 21
21
11 Tvorba prezentací
11.1 Jak prezentace ned¥lat . . . . . . . . 11.1.1 Co prezentujeme . . . . . . . 11.1.2 Kontrast písma a pozadí . . . 11.1.3 Prezentace není kniha . . . . 11.1.4 Malé písmo . . . . . . . . . . 11.1.5 P°echody a efekty . . . . . . 11.1.6 asování snímk· . . . . . . . 11.1.7 Zvuky . . . . . . . . . . . . . 11.1.8 Obrázky . . . . . . . . . . . . 11.1.9 Grafy . . . . . . . . . . . . . 11.1.10 P°eklepy a gramatické chyby 11.2 Tvo°íme úsp¥²nou prezentaci . . . . 11.3 Prezentujeme... . . . . . . . . . . . .
3
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
21
21 21 21 22 22 22 22 22 22 23 23 23 24
1
1
ÚVOD
Úvod
Tento dokument byl vypracován jako pomocný materiál pro výuku a samostudium p°edm¥tu Informa£ní technologie na Fakult¥ zdravotnických studií na Západo£eské univerzit¥ v Plzni.
V pr·b¥hu studia se m·ºe dokument dále m¥nit. Dal²í vhodné materiály lze získat z následujících zdroj·: Petr V£elák (domovská stránka na serveru ZU, p°íp. KIV)
http://home.zcu.cz/~vcelak http://www.kiv.zcu.cz/~vcelak Michal Kratochvíl (domovská stránka na serveru KIV)
http://www.kiv.zcu.cz/~zmk Materiály pro p°edm¥t KIV/ZIT (Word, Excel) http://amos.fav.zcu.cz/zit
4
2
2
O PEDM
TU
O p°edm¥tu
2.1
Obsah p°edm¥tu
základy práce s po£íta£em seznámení se s opera£ní systémem Microsoft Windows XP a p°íslu²enstvím Internet a e-mail zásady zpracování text· nástroje pro práci s textem tvorba dokument· v textovém procesoru Microsoft Word zpracování tabulkových údaj· v tabulkovém procesoru Microsoft Excel zásady zpracování prezentací prezentace v Microsoft PowerPoint 2.2
2.2.1
Podmínky získání zápo£tu
Prezen£ní forma studia
Nutnou podmínkou pro získání zápo£tu je spln¥ní 2 ze 3 zápo£tových prací v pr·b¥hu semestru. P°ípadný opravný test obsahuje souhrn látky z celého semestru a p°ípadného samostudia.
Zápo£tové práce: 1. Zápo£tový test na ov¥°ení znalostí a práce s textovým procesorem. 2. Zápo£tový test na ov¥°ení znalostí a práce s tabulkovým procesorem. 3. Prezentace (pouze jedna z variant): (a) Odevzdání vlastní vypracované prezentace na zadané téma v£etn¥ její prezentace. (b) nebo zápo£tový test na ov¥°ení znalostí p°i p°íprav¥ a tvorb¥ prezentací. Rozsah znalostí jednotlivých test· je uveden v samostatných souborech spole£n¥ s pravidly vypracování a zadáním. Konkrétní zadání a textové elektronické materiály nutné pro vypracování obdrºíte p°ed zahájením testu. Pro prezentaci podle 3a budou v²echna témata pro prezentace zadána na cvi£ení.
5
2.2
Podmínky získání zápo£tu
2
O PEDM
TU
Opravný test: obsahuje souhrn látky teoretické otázky a totéº co je uvedeno vý²e
u zápo£tových prací 1,
2.2.2
2
a
3b.
Kombinovaná forma studia
Nutnou podmínkou pro získání zápo£tu je spln¥ní 2 samostatných úloh.
Samostatné úlohy: Ob¥ úlohy odpovídají svým typem i rozsahem zápo£tové práci
1
a
2
uvedené u podmínek prezen£ní formy studia.
6
3
3
ZÁKLADY S POÍTAEM
Základy s po£íta£em Seznámení s PC - ú£el, funkce, sloºení (HW, SW). Opera£ní systémy - funkce, druhy a pouºití, p°íklady. Klávesnice - práce s klávesnicí: alfanumerická, numerická a pohybová £ást,
ostatní klávesy.
My² - práce s my²í: levé a pravé tla£ítko; základní úkony a jejich význam
(klepnout, poklepat, táhnout).
Okna - práce s okny: ovládací prvky okna a jejich pouºití, zm¥na velikosti
a pozice okna.
Hlavní panel: tla£ítko Start; oznamovací oblast. Nabídka Start: ú£el, sloºení a pouºití. Programy v nabídce Start: programy a skupiny program·, spou²t¥ní pro-
gram·; zástupce programu na plo²e a v hlavním panelu.
Soubor neboli dokument: vytvo°ení jednoduchého dokumentu, uloºení a
otev°ení dokumentu.
Ko²: p°íkazy Obnovit a Vysypat ko² Tisk: tiskárny (druhy tiskáren a jejich pouºití), instalace tiskárny; vlastní
tisk.
Praktické p°íklady práce s PC.
7
4
4
OPERANÍ SYSTÉM MS WINDOWS XP
Opera£ní systém MS Windows XP Windows XP - úvod: p°ihlá²ení do systému (heslo; nastavení a zm¥na
hesla), vzhled (plocha neboli pozadí, ikony na pozadí, hlavní panel neboli systémová li²ta).
Nabídka Start, systémová li²ta, oznamovací oblast systémové li²ty - nasta-
vení
Úpravy a nastavení pracovního prost°edí Oddíly na disku Pr·zkumník - práce s Pr·zkumníkem: ú£el, ovládání a nastavení, základní
práce (vytvo°ení sloºky, p°ejmenování sloºky nebo souboru, kopírování sloºky nebo souboru, p°esunutí sloºky nebo souboru, odstran¥ní sloºky nebo souboru), sloºky a dokumenty, nastavení
Ovládací panely - ú£el, sloºení, pouºití Programy - instalace a odinstalace Tiskárna - instalace a nastavení Internet - nastavení Internetu, kontrola spojení, stahování program· Kontrola a údrºba systému - vy£ist¥ní, checkdisk, defragmentace, záloho-
vání a obnova systému
Plánování úloh Ochrana po£íta£e - antivirové programy, antispy (Ad-aware), rewall Práce v síti - nastavení uºivatele, sdílení dat, p°ipojení sí´ové jednotky Komprimace/dekomprimace dat Kompatibilita program· Tipy a triky - zapomenuté heslo, programy Po spu²t¥ní, mapa znak·,
kalkula£ka, malování, notepad
8
6
5
EMAIL
Internet
Slovo Internet pochází z mezinárodní (p·vodn¥ latinské) p°edpony inter (£esky mezi) a anglického slova net (network, £esky sí´). Internet je celosv¥tový systém navzájem propojených po£íta£ových sítí. Internet je ozna£ován jako sí´ sítí. Skládá se z mnoha jednotlivých nezávislých a navzájem propojených po£íta£ových sítí. Cílem je bezproblémová vým¥na dat. Poskytuje mnoho sluºeb, nejznám¥j²í jsou: webové stránky (WWW), e-mail, online komunikace - instant messaging, chat, IRC, VoIP, SIP, p°enos soubor·, sdílení soubor·, vzdálený p°ístup, a dal²í.
Více viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet.
6
Email
Elektronická po²ta, zkrácen¥ e-mail (£asto také nesprávn¥ email), je zp·sob odesílání, doru£ování a p°ijímání zpráv p°es elektronické komunika£ní systémy. Více viz http://cs.wikipedia.org/wiki/E-mail. 6.1
Doru£ování
P°i posílání po²ty p°es internet má být zaru£en spolehlivý p°enos zprávy i v p°ípad¥ do£asného výpadku cílového serveru. Zpráva se obvykle pí²e v prost°edí programu typu e-mailového klienta nebo v obdobném formulá°i webového rozhraní. Klient zprávu na e-mailový server (nap°íklad smtp.zcu.cz). Server zjistí z uvedené cílové adresy (nebo i pro více adres) název domény, coº je £ást za zaviná£em. Pro tyto domény vyhledá p°íslu²ný server, kam je pot°eba zprávu doru£it. Zprávu na tento server ode²le. Cílový server zprávu p°ijme a zjistí uºivatelské jméno z emailové adresy (£ást p°ed zaviná£em). Jestliºe takový uºivatel existuje, pak zprávu doru£í do schránky adresáta. Kdyº není moºné zprávu doru£it, cílový server o tomto informuje odesilatele (uºivatel neexistuje, uºivatel existuje ale má plnou schránku, apod.). Adresát jiº zprávu objeví ve své schránce pouºitím e-mailového klienta, nebo pouºitím webového rozhraní k e-mailové schránce. 9
6.2
Soukromí a ²ifrování
6.2
6
EMAIL
Soukromí a ²ifrování
Bez osobních bezpe£nostních opat°ení e-mail nezaru£uje soukromí, protoºe: e-mailové zprávy nejsou ²ifrované, e-mailové zprávy musí projít cizími po£íta£i v síti p°edtím, neº dosáhnou
cílový po£íta£, coº znamená, ºe je relativn¥ jednoduché je cestou zachytit a p°e£íst si cizí zprávu,
v¥t²ina poskytovatel· internetového p°ipojení (ISP) ukládá na své servery
kopie va²ich e-mailových zpráv p°edtím, neº je doru£í. Tyto zálohy m·ºou z·stat na serveru aº n¥kolik m¥síc·, a to i v p°ípad¥, ºe si je ve své schránce vymaºete.
Existují kryptogra cké (²ifrovací) aplikace, které mohou tyto nedostatky °e²it. ifrovat lze celou e-mailovou zprávu nebo komunikaci s e-mailovým serverem. Bezpe£n¥j²í je v²ak první zp·sob. V prvním p°ípad¥ ²ifrujete e-mailovou zprávu a ta je celou dobu aº k p°íjemci za²ifrovaná. Aº teprve p°íjemce zná klí£ jak si zprávu p°e£íst. Druhý zp·sob ²ifruje pouze komunikaci k prvnímu e-mailovému serveru, nikoliv vlastní zprávu stejn¥ tak jako komunikace mezi servery dále není ²ifrovaná v·bec. 6.3
Neºádoucí zprávy - Spam
je nevyºádané masov¥ ²í°ené sd¥lení (nej£ast¥ji reklamní) ²í°ené internetem. P·vodn¥ se pouºívalo p°edev²ím pro nevyºádané reklamní e-maily, postupem £asu tento fenomén postihl i ostatní druhy internetové komunikace nap°. diskuzní fóra, komentá°e nebo instant messaging. Spam
6.4
Neºádoucí zprávy - Hoax, °et¥zový email
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Hoax] [http://www.hoax.cz/cze/] Hoax (anglické slovo hoax ozna£uje podvod, mysti kaci £i ºert) je nevyºádaná e-mailová, Jabber nebo ICQ zpráva, která uºivatele varuje p°ed n¥jakým virem, prosí o pomoc, informuje o nebezpe£í, snaºí se ho pobavit apod. Hoax v¥t²inou obsahuje i výzvu ºádající dal²í rozeslání hoaxu mezi p°átele a celkov¥ na nejv¥t²í mnoºství dal²ích adres. Proto se n¥kdy ozna£uje jako °et¥zový e-mail. B¥ºní uºivatelé hoax·m £asto v¥°í a (v dobré ví°e) jednají podle nich (rozesílají je dále ve snaze pomoci i ostatním), £i je povaºují za pouhý ne²kodný vtip. Hoax vyuºívá neinformovanosti, naivity nebo jinak manipuluje s uºivatelem. Hoaxy nabývají n¥kolika typických forem:
fale²ný poplach je p·vodní význam slova hoax. Zpráva manipuluje s infor-
macemi a snaºí se uºivatele p°im¥t hlavn¥ k dal²ímu ²í°ení nebo dokonce k n¥jakému destruktivnímu zásahu. 10
7
ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ TEXT
Pozor ICQ vir, po²lete to v²em. Smaºte jbdmgr.exe z instalace Windows, je to virus.
zábavné vyuºívají uºivatelovy touhy být vtipný nebo jeho pov¥r£ivosti a vyhroºují. Naopak poslu²nému uºivateli slibují v²echno moºné. Nep°epo²le²-li, bude² mít sm·lu.
prosba v¥t²inou p·sobí na city a prosí p°íjemce o darování krve, hledání ztra-
cené osoby, p°ípadn¥ p°ímo vylákává peníze. N¥které z t¥chto zpráv p·vodn¥ opravdu rozeslali lidé ve svízelné ºivotní situaci, ale hoaxy £asto p°eºívají mnohem déle, neº m¥l autor v úmyslu. (Nap°. známý hoax s ºádostí o krev pro Alexandra Gála ²í°ený v prosinci 2004 více neº £ty°i roky po jeho smrti.)
Odborníci a správci sítí £asto hoaxy chápou jako nebezpe£ný jev, kterému je nutno se bránit. Mezi d·vody ²kodlivosti pat°í nap°.:
Prozrazení d·v¥rných informací hrozí p°eposíláním hoaxu na mnoho dal-
²ích adres. B¥ºn¥ z·stávají adresy v²ech p°íjemc· ve zpráv¥, kde si je mohou v²ichni p°e£íst. Tím se ²í°í obrovský seznam e-mailových adres mezi p°edem neur£ité mnoºství cizích lidí. Zvy²uje se tím potenciál pro ²í°ení spamu a po£íta£ových vir·. Situace je hor²í kdyº hoax ºádá o vypln¥ní dal²ích údaj· jako je adresa £i rodné £íslo.
Nebezpe£né rady poskytují n¥které hoaxy - nap°. jak se zbavit domn¥lého
viru smazáním n¥jakého souboru. Obvykle je tento soubor d·leºitý natolik ºe si uºivatel, po provedení takové rady, sám po²kodí svá data nebo znefunk£ní opera£ní systém.
Ztráta d·v¥ryhodnosti kdyº odesílatel po²le nepravdivou zprávu nap°. z pracovního e-mailu. M·ºe utrp¥t i pov¥st p°íslu²né rmy £i ú°adu.
Zbyte£né zat¥ºování linek a server· vzniká v dob¥, kdy je n¥jaký módní
hoax na vrcholu popularity, m·ºe zbyte£n¥ generovat vysokou zát¥º po£íta£ových sítí a server·.
Obt¥ºování p°íjemc· v e-mailových schránkách se objevuje stejná zpráva i n¥kolikrát denn¥.
7
Zásady zpracování text·
Zdrojem pro typogra cká pravidla je server http://www.typo.cz/. 7.1
7.1.1
Základní pravidla
Interpunk£ní znaménka
Mezi interpunk£ní znaménka °adíme te£ku, £árku, dvojte£ku, st°edník, vyk°i£ník, otazník, trojte£ku (výpustku), spojovník, poml£ku, závorky, uvozovky a apostrof. 11
7.1
Základní pravidla
7
ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ TEXT
Interpunk£ní znaménko sázíme v £eské typogra i vºdy t¥sn¥ za slovem. P°ípadná mezera následuje aº za ním.
Mezery slouºí k odd¥lení slov v textu. Pat°í za znak (te£ka, £árka, otazník, vyk°i£ník, dvojte£ka), nikoliv p°ed
n¥j.
Na vn¥j²ích stranách závorek se mezery d¥lají, na vnit°ních ne. Jde o to,
aby se °ádek nezalomil v nesmyslném míst¥ a interpunkce pak skon£í na po£átku nového °ádku.
Mezi slova za°azujeme jen jednu mezeru. Dv¥ mezery jsou povaºovány za
chybu pokud nejde o sazbu simulující sazbu do bloku na psacím stroji (nepropor£ní písmo).
Nikdy nepí²eme mezeru za otvírací závorkou nebo p°ed zavírací. Nikdy nevynecháváme mezeru za £árkou mezi slovy nebo te£kou mezi v¥-
tami, apod.
Ned¥litelné mezery jsou mezery, které se nesmí zalomit na konci °ádku. Na konci °ádku nesm¥jí z·stat jednopísmenné p°edloºky s, S, v, V, z, Z,
a spojky A, i a I (v²e krom¥ a, u kterého se typogra cké autority neshodují). K tomuto ú£elu slouºí ned¥litelná mezera. k, K, u, U, o, O
Závorky mají mezery na vn¥j²ích stranách závorek. Nepouºívají se lomítka
jako náhrada za závorky. Celá v¥ta v závorce, za£íná velkým písmenem a kon£í te£kou. Naopak závorka uvnit° v¥ty by nem¥la obsahovat celou v¥tu.
Uvozovky mají mezery stejn¥ jako závorky. Mezery jsou na vn¥j²ích stranách
uvozovek a text nemá mezi prvním/posledním znakem a uvozovkou mezeru. eské uvozovky jsou kulaté. Otvírací uvozovka je dole s ocásky vpravo sm¥rem dol· a zavírací uvozovku naho°e s ocásky vlevo sm¥rem nahoru. Existují také odvozené jednoduché uvozovky. Jednoduché uvozovky pouºíváme v¥t²inou uvnit° normálních uvozovek.
Apostrof £e²tina pouºívá málo. Obvykle se pouºije po nespisovných výrazech,
pro zkracování slov (vynechané písmeno) a letopo£t·. Dále je apostrof symbolem minuty. V £e²tin¥ má apostrof tvar devítky .
Mínus je matematický symbol. Kolem toho znaku se d¥lá mezera po obou stranách.
Spojovník (soft hyphen) krat²í a tlust²í neº znak mínus. Pouºívá se ve sloºených slovech1 a p°i d¥lení slova na více °ádk·. Kolem spojovníku nejsou mezery.
1 Spojovník m·ºe být nerozd¥litelný (hard) a rozd¥litelný (soft) na více °ádk·.
12
7.1
Základní pravidla
7
ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ TEXT
Poml£ka del²í neº znak mínus. Mezera je na obou stranách poml£ky, ale znak poml£ky se nesmí objevit na za£átku °ádku.
Výpustka neboli trojte£ka se pouºívá v²ude tam, kde je vypu²t¥na £i nedopov¥zena £ást v¥ty.
P°ed výpustkou na konci v¥ty mezeru nepí²eme, za ní ano. V p°ípad¥ výpustky vprost°ed v¥ty pí²eme mezeru z obou stran.
7.1.2
ísla
Niº²í £íselné údaje se vyjad°ují v slovn¥. Výjimku tvo°í pouze letopo£ty, data a spojení £ísel se zkratkami (100 m, 50 mm). Telefonní £ísla se sázejí ve skupinách po 23 £íslech. Zásadn¥ se nesm¥jí d¥lit do dvou °ádek. V sou£asnosti je vhodné d¥lit telefonní £ísla po trojicích: 242 254 267. Zna£ky pen¥ºních m¥n K£ se sázejí p°ed £íslo sumy, je-li uvedeno s desetinným £íslem. Pokud je £íslo celé, klade se zna£ka m¥ny za £íselné ozna£ení nebo se dává p°ed ozna£ení celých pen¥ºních £ástek s desetinou £árkou a poml£kou. (cena K£ 15,20; cena 500 K£)
7.1.3
Procento a procentní
Pro znak procenta (%) máme dv¥ moºnosti zápisu tohoto symbolu. Kaºdá v²ak nese jiný význam: 1.
Lihovina má obvykle kolem 40 % alkoholu.
2.
Absinth je tém¥° 80% alkohol.
První p°ípad (mezera mezi £íslovkou a symbolem) ozna£uje význam Naopak druhý p°ípad znamená osmdesátiprocentní . Stejn¥ je tomu pro symbol promile ().
procent .
7.1.4
£ty°icet
Stupe¬
Stupe¬ se v ozna£ení teploty se sází 10°
mínus deset stup¬·
minus a £íslice 10 dohromady, stupe¬ je odd¥len zúºenou mezerou)
10 °C
minus deset stup¬· Celsia
12° pivo
stupe¬ alkoholu
stupe¬ Celsia se sází jako jeden výraz dohromady a od £ísla musí být odd¥len mezerou se sází jako jeden výraz bez mezer
13
7.2
Praporek, st°ed a do bloku
7.1.5
7
ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ TEXT
Hv¥zdi£ka a k°íºek
Hv¥zdi£ka (*) a k°íºek () jsou znaménka pro narození a úmrtí se od letopo£tu, pop°. od jména odd¥lují mezerou. (* 1926, 1998) Hv¥zdi£ka se pouºívá téº p°i odvolání v textu.
7.1.6
as a datum
as sázíme takto: hodiny a minuty jsou od sebe odd¥leny te£kou bez mezer (12.00 hodin), sekundy se odd¥lují od minut dvojte£kou, desetiny sekund od celých sekund £árkou (19:26,3 min.).
U sportovních výkon· vyjád°ených £asem se hodiny od minut a minuty od sekund odd¥lují dvojte£kou (18:56:13 hodin).
Datum sázíme následovn¥: den je vºdy vyjád°en arabskou £íslicí, m¥síc bu¤ slovn¥, nebo arabskou £i °ímskou £íslicí s te£kou, letopo£et se zásadn¥ sází, bez vynechávání prvního dvoj£íslí.
Výjimku tvo°í pouze ur£itá spojení (Nagano 98). Datum vyjád°ené pouze £ísly se nesmí d¥lit do dvou °ádek (1. 7. 1998).
7.1.7
Zkratky
Zkratky slov, výraz· akademických titul· apod. se pouºívají jen u vºitých výraz· a v¥t²inou kon£í te£kou. Ta se sází t¥sn¥ za zkratkou. (aj., apod., atd., DrSc., CSc.) Následuje-li za zkratkovou te£kou dvojte£ka, sází se také bez mezery, p°ímo za te£ku. Na za£átku v¥ty se spojená zkratka nahrazuje celým výrazem. Iniciálové zkratky (tj. zkratky z velkých po£áte£ních písem spojených slov názv·, organizací a r·zných institucí) se sázejí verzálkami bez te£ky (OSN, NATO, OPEC, ODS, R). Pozor je t°eba dát na slovo viz, které není ºádnou zkratkou a tedy te£ku za ním nepí²eme. Slovo viz je rozkazovacím zp·sobem slovesa vid¥t. 7.2
Praporek, st°ed a do bloku
Jedná se o zp·soby zarovnání textu (formátování) p°i sazb¥. Sazba na praporek je sazba, kdy jsou v²echny °ádky zaraºeny k jednomu okraji praporku. P°i sazb¥ na st°ed vycentruje text tak ºe kaºdý °ádek má po obou stranách vºdy stejnou vzdálenost k okraji. Sazba na praporek i na st°ed je vhodná na krat²í texty. Dlouhé texty sázíme zásadn¥ do bloku (tedy se zarovnanými ob¥ma okraji). 14
7.3
Písmo
7
ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ TEXT
P°i sazb¥ do bloku nesmí vznikat mezery uvnit° slov, pouze se m¥ní mezery mezi slovy tak aby vzniklo zarovnání do bloku. 7.3
Písmo
Mén¥ je více. ím mén¥ druh· písma pouºijeme, tím lépe. Pro dlouhou sazbu se hodí patkové kniºní písmo. Na krat²í texty si m·ºeme dovolit i bezpatkové písmo. Nepropor£ní písmo bylo pouºito d°íve na psacích strojích. Kaºdý znak nepropor£ním písmem m¥l stejnou velikost. Text psaný nepropor£ním písmem není na pohled p°íjemný. Formátování takového textu se provád¥lo vkládáním mezer. Sou£asné editory pracují s propor£ními písmy. Znaku, který napí²eme propor£ním písmem, je na °ádku vyhrazeno p°esn¥ tolik místa, kolik pot°ebuje. Písmenko m zabírá více místa neº i . 7.4
Formátování textu
Pamatujeme si základní pravidlo: Pouºití mezery a od°ádkování pro formátování dokumentu psaného propor£ním písmem zásadn¥ nepouºíváme! Pro propor£ní písma bychom m¥li k formátování pouºívat: sloupce (formátování textu na stránce do odd¥lených oblastí sloupc·), tabelátory (zarovnání po£átku/konce textu k ur£ité zna£ce na °ádku), tabulky (pro tabulková data), formát odstavce (vhodné pro odsazení prvního °ádku, nastavení zarovnání
textu, velikost a typ písma),
seznamy (£íslovaný, ne£íslovaný; pro data typu seznam, vý£et hodnot,
apod.)
Mezi obvyklé chyby pat°í pouºití n¥kolika mezer vedle sebe pro odsazení (nap°. prvního °ádku odstavce). Stejn¥ je chybou i pouºít od°ádkování (vloºit prázdný °ádek jeden nebo i více za sebou) pro odsunutí textu nap°. na dal²í stránku. K tomuto ú£elu slouºí moºnost vloºit jakousi netisknutelnou zna£ku ozna£enou jako konec stránky. Konec stránky (na rozdíl od prázdných °ádk·) funguje vºdy. Pomocí mezer se nikdy nepoda°í srovnat text správn¥ pod sebe. Je to zp·sobeno tím, ºe propor£ní písmo má kaºdý znak jinak ²iroký. Je nutné pouºít tabelátorové zna£ky (klávesa
). P°ed psaním i p°i následných úpravách je moºné nastavit zna£ky, mezi kterými p°echázíme pouºitím klávesy . Vhodné je nejd°íve umístit zna£ky na pravítko, pak napsat texty a nakonec pokud je to pot°eba posunout zna£ky (napsaný text se posune dle zna£ky). Kaºdá zna£ka m·ºe mít nastaveno jak bude text k ní zarovnán (vlevo, na st°ed, vpravo, na desetinnou £árku, apod.).
15
7.5
Odstavec
7.5
7
ZÁSADY ZPRACOVÁNÍ TEXT
Odstavec
Odstavec je souvislá £ást textu (p°íp. dal²ích znak·) ukon£ená znakem konce odstavce (zobrazen je jako ¶).
Konec °ádku je editorem vkládán automaticky v míst¥ mezery mezi slovy v okamºiku kdy se dal²í slovo na °ádek nevejde.
Konec odstavce ur£uje uºivatel, ukon£ení odstavce provedete klávesou ter>
následující text jiº tvo°í dal²í odstavec.
<En-
Ru£n¥ zalomený °ádek odstavce ur£uje uºivatel, slouºí k p°echodu na ná-
sledující °ádek bez ukon£ení odstavce, zalomení lze dosáhnout klávesami <Shift>+<Enter>.
S odstavcem souvisí moºnosti jak jej formátovat: odsazení odstavce (první °ádek je odsazen/p°edsazen, s p°edsazeným tex-
tem),
°ádkování, zarovnání (na praporek, na st°ed, do bloku), ohrani£ení, tok textu. 7.6
7.6.1
Zvýrazn¥ní
Kurzíva
Základem pro zvýrazn¥ní je jednozna£n¥ kurzíva. Jestliºe pouºité písmo nemá moºnost kurzívy, pak lze vyuºít sklon¥né písmo.
7.6.2
Tu£n¥
Zvýrazn¥ní viditelné na první pohled je proveditelné tu£ným °ezem písma. Pouºití tu£ného písma se snaºíme nep°ehán¥t. Dv¥ aº t°i slova tímto °ezem písma na stránce bohat¥ sta£í. Tu£ný °ez písma se pouºívá pro nadpisy.
7.6.3
Prostrkávání
je metoda kdy jsou vkládány mezery mezi písmena ve slov¥. Nepouºívat v·bec (jsou lep²í zp·soby zvýrazn¥ní viz vý²e) nebo minimáln¥ (nadpis), protoºe m·ºe dojít ke sníºení £itelnosti textu. Prostrkávání
7.6.4
Kapitálky
Psaní textu kapitálkami (velká písmena) je obtíºn¥ £itelné a toto zvýrazn¥ní nepouºíváme v·bec. V ºádném p°ípad¥ ne pro velké mnoºství textu jako je celý odstavec, apod. 16
7.7
Speciální znaky
7.7
8
NÁSTROJE PRO PRÁCI S TEXTEM
Speciální znaky
Jak vloºit znaky, které jsou tisknutelné, ale nejsou na klávesnici? P°i £eské klávesnici m·ºeme za stisknuté klávesy psát ty znaky, které jsou jinak k dispozici jen na klávesnici anglické (nap°. @, #, $, %, ^, &, apod.). V²echny tyto i ostatní znaky, symboly jsou obvykle dostupné p°es: Vloºit -> Symbol (Speciální symbol) Mapa znak· 7.8
D¥lení slov
gramatická pravidla, kde se které slovo smí d¥lit (Pravidla £eského pravo-
pisu o spojovníku a d¥lení slov - slova v £e²tin¥ se d¥lí mezi slabikami a p°ednostn¥ pak ve ²vech sloºených slov)
konvence jazyka (£e²tina, angli£tina, ...) n¥které písa°ské a typogra cké aspekty d¥lení:
zakázáno je d¥lení za prvním písmenem ani p°ed posledním písmenem slova (o-psat)
zakázáno je rozd¥lení vzdálené jedno písmeno od ²vu sloºeného slova (eskos-lovensko)
ned¥líme zkrácený titul a p°íjmení (ing. Novák) ned¥líme £íslice a název po£ítaného p°edm¥tu £i jevu (100 km, 1000 K£) ned¥lit datum (je moºné d¥lit
den s m¥sícem
od letopo£tu)
není vhodné rozd¥lení slov, kdy rozd¥lené £ásti mají neºádoucí význam (kni-hovna, my²-lenka, tlu-mo£it)
Textové procesory obsahují nástroj pro d¥lení slov. Je na volb¥ uºivatele zda jej pouºije nebo bude d¥lení slov provád¥t ru£n¥. Rozhodneme-li se pro druhou moºnost d¥lení slov, pak ale nikdy d¥líme text pouºitím znaku -. Pokud text p°eformátujeme, dostalo by se t°eba slovo doprost°ed °ádky i s tímto znakem.
8 8.1
Nástroje pro práci s textem Textový editor
je software, kterým je moºné editovat (upravovat) prostý text, který je uloºen v textovém souboru. P°íkladem textového editoru jsou programy notepad (poznámkový blok), PSPad, Vim, apod.
Textový editor
17
8.2
Textový procesor
8.2
9
MS WORD
Textový procesor
Na rozdíl od textového editoru jiº textový procesor zaji²´uje i dal²í úpravu textu. Vytvo°ený soubor uº není tvo°en pouze vlastním textem, ale je v n¥m uloºena °ada dal²ích informací p°edev²ím o formátování (stránka, odstavce, nadpisy, atd.). asto obsahuje i dal²í informace, které jsou v¥t²inou pouze dopl¬kové (nap°. autor, datum vzniku, záznamy o provedených zm¥nách, o nastavení editoru). V oblasti textových procesor· se pouºívá zkratka WYSIWYG z anglických slov What You See Is What You Get jak to vidí² (obrazovka), tak to dostane² (vyti²t¥né). Na obrazovce se tedy zobrazuje text v podob¥, jak bude vypadat na stránce. Nejznám¥j²í textové procesory jsou: Microsoft Word, OpenO ce.org Writer, 602PC Suite. 8.3
DTP
DTP je zkratka z anglického desktop publishing. Jedná se o tvorbu ti²t¥ného dokumentu za pomoci po£íta£e. Po£íta£ový program, který je pro zpracování takového dokumentu pouºit, se ozna£uje za sázecí program. Pracovník nebo gra k v takovém programu provádí profesionální sazbu textu a celkovou gra ckou úpravu dokumentu (knihy, £asopisy, letáky, apod.). Adobe InDesign, Adobe PageMaker, Corel Ventura, Passepartout je také ²í°ený zdarma, Scribus (kvalitní sázecí program pro Linux, MacOS, OS/2, Windows i dal²í), TEX (p°íp. nadstavby jako je LATEX a dal²í je ²í°ený zdarma - open source), a dal²í.
9
MS Word
Vhodné materiály v£etn¥ úloh na vyzkou²ení jsou na adrese Materiály pro práci s MS Word http://amos.fav.zcu.cz/zit. opakování základních pojm· z p°edpokládaných znalostí, vkládání obrázk· a tabulek,
18
9.1
Zobrazení netisknutelných znak·
9
MS WORD
co je to styl odstavce a jeho pouºití (standardní styly odstavce), p°i°azení
stylu odstavce textu.
úprava existujících styl· odstavce, tvorba nového stylu, jeho úprava a po-
uºití.
styly a osnova - úprava osnovy v rámci styl· (£íslování, odráºky,...), vy-
tvo°ení obsahu z osnovy.
²ablona dokumentu a její vytvo°ení, moºnosti vyuºití vytvá°ení obsah· a poznámek, 9.1
Zobrazení netisknutelných znak·
V textových procesorech se pro zobrazení netisknutelných znak· obvykle pouºívá tla£ítko ozna£ené symbolem ¶. 9.2
Pevná mezera
Pevné mezery docílíte stiskem kláves +<Shift>+<Space>. Pokud není povoleno zobrazování netisknutelných znak·, pak je viditelný znak mezery. Jestliºe povolíte (¶) zobrazení netisknutelných znak·, pak na míst¥ kde má být tato pevná mezera vidíte symbol ° (stupe¬). Jedná-li se o normální mezeru objevuje se na takovém míst¥ symbol . Pro jiné editory mohou být zkratky pro vkládání t¥chto znak· r·zné. Stejn¥ tak se mnohdy li²í zp·sob jak uºivatele informují o pouºitém znaku. V OpenOf ce.org se pevná mezera vkládá pouºitím +<Space>. Následn¥ je pouºití pevné mezery i p°i vypnutém zobrazování netisknutelných znak· zobrazeno jako ²edivá mezera. 9.3
Pouºití styl·
Vhodné je pouºití styl· ve v²ech dokumentech s de novanou strukturou. S rostoucí délkou dokumentu se stávají styly mnohem mocn¥j²ím nástrojem pro formátování dokumentu. De novaný styl v dokumentu p°edstavuje formátování, které je spole£né n¥jaké skupin¥ text· a tímto formátováním jim dává téº speci cký význam. Podle významu bývají styly pojmenovány.
9.3.1
P°edde nované styly
P°íkladem je styl Normální nebo Odstavec (pro OpenO ce.org), který p°edstavuje normální styl základního odstavce. Stejn¥ tak styl Nadpis 1 dává textu, který má tento styl p°i°azen, význam nejd·leºit¥j²ího nadpisu nejvy²²í úrovn¥. Nadpis 2 pak p°edstavuje podnadpisy, Nadpis 3 je ur£en pro pod-podnadpisy, atd.
19
9.4
íslování stránek
9
MS WORD
Existují styly Zápatí, Záhlaví, Obsah, Seznam, íslovaný seznam, Seznam a mnoho dal²ích, které jsou v dokumentu p°edde novány a mají odpovídající význam. Mnohdy existují i v£etn¥ r·zných úrovní zano°ení obdobn¥ jako tomu je pro nadpisy (Seznam 1, Seznam 2, Seznam 3, apod.). s odráºkami
9.3.2
Hierarchická struktura
Struktura styl· je hierarchická, tj. kaºdý styl m·ºe mít de novaný tzv. rodi£ovský styl. D·leºitou vlastností je fakt, ºe od rodi£ovského stylu jeho potomek d¥dí ve²keré formátování, které v potomkovi nezm¥níme. Situaci nejlépe vysv¥tlí p°íklad. Budeme mít základní styl Normální pro odstavce. Chceme vytvo°it sv·j styl Ná² odstavec . Takºe rodi£e na²eho nového stylu nastavíme na styl Normální. Ve stylu Ná² odstavec pouze nastavíme zarovnání textu jinak neº bylo v rodi£ovském stylu. Nyní pokud upravíme styl Normální nap°. zm¥nou velikosti písma, zm¥ní se automaticky velikost písma také u odstavc· které pouºívají styl Ná² odstavec .
9.3.3
Uºivatelské styly
D·leºitou vlastností je moºnost aby si uºivatel de noval sv·j vlastní styl. Ten pak v dokumentu m·ºe pouºívat stejným zp·sobem jako styly p°edde nované. 9.4
íslování stránek
Stránky £íslujeme pouºitím v záhlaví nebo zápatí stránky. Lze pouºít dialog Vloºit->ísla stránek, kde nastavíme typ £íslování, po£áte£ní hodnotu, umíst¥ní a zarovnání £ísel, ...). Druhou moºností je dvojklik na záhlaví £i zápatí (pokud jiº záhlaví nebo zápatí existuje). P°ípadn¥ lze pouºít menu Zobrazit->Záhlaví a zápatí. Z nástrojového panelu Záhlaví a zápatí, který se po té zobrazí, vloºíme odpovídající pole pro £íslo stránky. Chceme-li odli²né £íslování na první stránce, nebo r·zná záhlaví a zápatí pro sudé a liché stránky, pak p°es menu Soubor->Vzhled stránky vyvoláme dialog na kterém na kart¥ Rozloºení zatrhneme volbu Odli²ná záhlaví na sudých a lichých stránkách £i Odli²né záhlaví na první stran¥ . 9.5
Konec stránky
Ob£as je pot°eba ukon£it stránku p°ed£asn¥ a pokra£ovat aº na dal²í stran¥. Tohoto docílíme vloºením tzv. konce stránky. V dialogovém okn¥ které vyvoláme p°es menu Vloºit->Konec vybereme poloºku Konec stránky . V míst¥ kurzoru se ukon£í stránka a text který je za kurzorem bude za£ínat na dal²í stránce. Zakon£ení stránky lze samoz°ejm¥ kdykoliv odstranit (klávesa nebo ). V ºádném p°ípad¥ ukon£ení stránky ned¥lat vloºením prázdných °ádk· (odstavc·), tj. n¥kolikrát <Enter> za sebou. P°i pozd¥j²ích úpravách textu (nap°. zm¥na formulace v¥ty, oprava p°eklepu, ...) nebo zm¥n¥ formátování (nap°.
20
9.6
D¥lení slov
11
TVORBA PREZENTACÍ
jiná velikost písma) m·ºe dojít k posunutí takového ukon£ení. Vloºením konce stránky zajistíme zalomení vºdy na správném míst¥. 9.6
D¥lení slov
Na místo vhodného rozd¥lení slova moºné pouºít ozna£ení klávesami +.
9.7
Kontrola pravopisu
P°ed nálním výtiskem je vhodné provést kontrolu pravopisu. Nástroje pro tento ú£el nejsou schopny odstranit v²echny chyby. Odhalují pouze p°eklepy porovnáním se slovníkem. Pro pouºití kontroly pravopisu musí být správn¥ nastaven jazyk, který pro kontrolu pouºije. Je totiº moºné pouºívat r·zné jazyky dokumentu. Kontrola pravopisu m·ºe být automatická nebo vyvolána jednorázov¥ p°es menu Nástroje->Pravopis. P°i zapnuté automatické kontrole pravopisu jsou slova, která program nenalezl ve slovníku ozna£ena £ervenou vlnovkou pod daným slovem.
10
MS Excel
Vhodné materiály v£etn¥ úloh na vyzkou²ení jsou na adrese Materiály pro práci s MS Excel http://amos.fav.zcu.cz/zit.
11 11.1
Tvorba prezentací Jak prezentace ned¥lat
11.1.1 Co prezentujeme P°ed tvorbou prezentace je nutné v¥d¥t £eho chceme prezentací dosáhnout. Jaké informace chceme poslucha£·m p°edat. Co a pro£ prezentujeme. Jaká je cílová skupina? V¥d¥t pro£ poslucha£e máme a co je zajímá, co si p°i²li poslechnout.
11.1.2 Kontrast písma a pozadí Pokud není písmo v·£i pozadí na n¥mº se nachází dostate£n¥ kontrastní, pak je poslucha£·m k ni£emu. Zhor²ení mohou zp·sobit navíc i jiné okolnosti, které p°edná²ející neovlivní. Star²í projektor, ostré slune£ní sv¥tlo, apod.
21
11.1
Jak prezentace ned¥lat
11
TVORBA PREZENTACÍ
11.1.3 Prezentace není kniha Pokud máte pot°ebu mít v prezentaci odstavce textu, detailní tabulky p°es celé snímky, pak prezentaci pus´te a jd¥te na kafe. Poslucha£i £íst umí a p°e£íst si to dokáºí také. Prezentace se nemá podobat knize. Prezentaci nemáte £íst. Podstatou prezentace je zd·raznit hlavní my²lenku, vypíchnout d·leºité post°ehy a zásadní informace. Vhodné mnoºství 15 slov na jednom snímku je aº dost. Pro detailn¥j²í informace lze pouºít speciální funkce vkládání poznámek, které poslucha£i nevidí, ale p°edná²ející se jimi m·ºe °ídit. Pokud chcete i tak v²echny údaje prezentovat, pak je rozd¥lte na více snímk·.
11.1.4 Malé písmo Tato chyba obvykle souvisí s chybou p°edchozí. Podle hesla a´ se toho vm¥stná na snímek co nejvíce je malé písmo £asto d·sledkem p°íli² velkého mnoºství textu na jednom snímku. Rozd¥lte snímky na více snímk· a písmo a´ je k p°e£tení i z prot¥j²ího rohu místnosti.
11.1.5 P°echody a efekty Poslucha£e zcela jist¥ efektní zobrazování text· na snímku, pokaºdé jinak provedené p°echody mezi snímky a dal²í vychytávky zaujmou. To v²ak zcela jist¥ není cílem prezentace. Cílem je p°edat poslucha£·m n¥jaké informace, zaujmout tím d·leºitým z prezentace. Pokud pouºijete maximáln¥ jeden p°echodový efekt mezi snímky (v celé prezentaci stejný) bude to aº dost.
11.1.6 asování snímk· Úpln¥ nejlépe kdyº p°echody mezi snímky budou p°esn¥ na£asované. Co na tom, ºe budete mít p°ed publikem trému. Vypadne vám v¥ta. Neº si vzpomenete bude prezentace o dva snímky dále. Dáte tedy del²í £asové intervaly? Více £asu na snímek? Budete pak mít moºnost p°epnutí snímku uspí²it? Nikoliv. Na £asování zapome¬te pokud ned¥láte na reklamní prezentaci, která má b¥ºet sama.
11.1.7 Zvuky Dal²í vychytávka která stojí za to. Prezentujete vy a musí být sly²et vás. Moºná pro vypráv¥ní o dovolené mohou být v n¥kterých p°ípadech zajímavé zvuky dokreslující prost°edí dovolené. V²e s rozvahou.
11.1.8 Obrázky Pokud chcete oºivit prezentaci obrázkem, pak pouze takovým který souvisí s prezentovaným tématem. 22
11.2
Tvo°íme úsp¥²nou prezentaci
11
TVORBA PREZENTACÍ
11.1.9 Grafy Graf bez jména nebo popisk· os, bez hodnot nebo bez názvu je k £emu? Takový nemá v prezentaci co d¥lat. Musí být p°i prvním pohledu jasné co graf p°edstavuje. Jinak je nepouºitelný. Graf nemá být p°íli² komplikovaný. Dvacet k°ivek v grafu najednou nebude zrovna £itelné a p°ehledné °e²ení.
11.1.10 P°eklepy a gramatické chyby Pokud prezentujete opravdu d·leºitý projekt a p°edvedete svým poslucha£·m °adu chyb zp·sobených p°eklepy asi nebudou mít dojem ºe jste se po°ádn¥ p°ipravovali. Automatická kontrola pravopisu je otázkou pár minut, které se hodí prezentaci p°ed dokon£ením v¥novat. 11.2
Tvo°íme úsp¥²nou prezentaci
1. Snímky musí mít hlavu a patu, rozmyslíme si cíle a osnovu prezentace je²t¥ p°ed její tvorbou. 2. V²echny snímky mají mít stejné gra cké provedení. 3. Nep°ehán¥t gra cké prvky prezentace. 4. Jednoduché snímky s dostate£n¥ velkým a kontrastním písmem. 5. Detailní informace (tabulky s mnoºstvím £íselných údaj·, sloºité grafy, apod.) si necháme na materiály, které budou mít moºnost poslucha£i získat v p°ípad¥ zájmu. Pokud chcete mít více detail·, vloºte si je do poznámek ke snímk·m. Vy si je nemusíte p°esn¥ pamatovat, a poslucha£i nebudou tyto detaily zbyte£n¥ zat¥ºovat (nebo £íst totéº co povídáte). 6. Pokud p°ece jen vkládáme del²í text (nap°. citace) dodrºujeme typogra cké zvyklosti. 7. Nejlépe £asování, efekty a p°echody mezi snímky zcela vynechat. Pokud cítíte pot°ebu n¥jakou takovou funkci pouºít, pak jeden typ je aº dost na celou prezentaci. 8. Na po£átku prezentace seznámíme poslucha£e s p°edm¥tem prezentace, jménem/jmény p°edná²ejícího/p°edná²ejících. 9. U dlouhých prezentací m·ºeme jako druhý snímek vloºit stru£nou osnovu. 10. Poslední snímek m·ºeme pouºít pro pod¥kování poslucha£·m a p°ípadné dotazy. 11. Respektujeme pravidla £eského jazyka a nální verzi je vhodné prov¥°it automatickou kontrolou pravopisu. V ideálním p°ípad¥ se domluvit s kolegou/kolegyní o zkontrolování. 23
11.3
11.3
Prezentujeme...
11
TVORBA PREZENTACÍ
Prezentujeme...
1. Nemáme strach. Je pot°eba být nad v¥cí. 2. Nestojíme zády k publiku. 3. Prezentaci ne£teme. Prezentaci se neu£íme nazpam¥´. Snímky nám dávají osnovu, které se p°i prezentování drºíme. Prezentování které se podobá p°ednesu básni£ky, poslucha£e nezaujme. 4. Ve vhodnou chvíli p°epneme snímek na následující. 5. Komunikujeme s poslucha£i je-li to moºné. Dotazem do publika získáme jejich v¥t²í pozornost. Minimáln¥ aspo¬ na okamºik. Toho m·ºeme s výhodou vyuºít pro následné sd¥lení klí£ových informací. 6. M·ºeme vyuºít prázdného snímku, kdyº chceme aby poslucha£i pozorn¥ji poslouchali mluvené slovo. Vhodný je prázdný snímek také pro dotazy nebo diskuzi. 7. Je-li prezentace p°íli² dlouhá, ud¥láme p°estávku. Obzvlá²t¥ v p°ípad¥ ºe publikum ztrácí pozornost i p°es va²í snahu zaujmout. Pokud chce n¥kdo odejít, a´ rad¥ji odejde. 8. Jako záv¥r prezentace je vhodné dát poslucha£·m moºnost získat dal²í materiály.
24
